KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014-A-37
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka BALTEINOR a.s., IČO 24697940, se sídlem Třída Míru 92, Pardubice, zastoupeného JUDr. Romanem Krmenčíkem, advokátem se sídlem Třída Míru 92, Pardubice, zahájené na návrh DOMEC s.r.o., IČO 46507230, se sídlem Na Vrtálně 84, Pardubice, zastoupeného JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Sokolovská 49, Praha 8, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 30280/2013-A-28 ze dne 6. října 2014 takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 30280/2013-A-28 ze dne 6. října 2014 se v bodech I. a II. výroku potvrzuje. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích v bodech I. a II. výroku shora označeného usnesení rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek BALTEINOR a.s. (dále jen dlužník) a na jeho majetek se prohlašuje konkurs, v bodech III. a IV. výroku ustanovil insolvenčním správcem společnost 1. správcovská a konkurzní, v.o.s. (dále jen správce) a konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku. V dalších bodech výroku promítl účinky rozhodnutí o úpadku, věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzval, aby tak učinili do 2 měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku a správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na majetku dlužníka, a stanovil termín přezkumného jednání a svolal schůzi věřitelů. V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu DOMEC s.r.o. (dále jen navrhovatel), jež uvedl, že měl od Administrativního centra Vinice a.s. (dále jen vlastník nemovitostí) pronajaty nebytové prostory v budově čp. 1256 na st. parc. č. 10735 v kat. území Pardubice, spolu s částí pozemkové parcely č. 2538/1. Následně navrhovatel dal pronajaté nebytové prostory dlužníkovi do podnájmu. Současně bylo ujednáno, že navrhovatel provede za úplatu 278.400,- Kč pro dlužníka stavební úpravy nebytových prostor. Nájemné bylo sjednáno ve výši 89.547,- Kč měsíčně. S účinností od 1.1.2013 byla mezi navrhovatelem, vlastníkem nemovitostí a dalším označeným věřitelem Transform a.s. uzavřena smlouva, na jejímž základě navrhovatel postoupil svá práva z nájemní a podnájemní smlouvy na zmíněného dalšího věřitele. Dlužník neuhradil navrhovateli cenu za provedené stavební úpravy ani sjednané nájemné a sjednané nájemné nehradil ani novému podnajímateli Transform a.s. Právní zástupce dlužníka navíc ve výzvě ke zpětvzetí insolvenčního návrhu ze dne 9.12.2013 uvedl, že dlužník uznává svou pohledávku vůči navrhovateli.
2
KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014
Postoupením práv a povinností ze smlouvy o podnájmu nebytových prostor podnájemní smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dlužníkem nezanikla, na podnájem lze obecně použít i ustanovení o přechodu nájmu jako takového, jež obecná ustanovení o nájemní smlouvě upravují. Dlužník tak má závazky více než 30 dnů po splatnosti jak vůči navrhovateli, tak vůči dalšímu Transform a.s. Dlužník namítl, že mu nebytové prostory nebyly předány, nebyly jím nikdy užívány a nemohlo tak vzniknout právo na nájemné. Žádná z předložených faktur nebyla dlužníkovi doručena ani navrhovatelem ani dalším věřitelem. Postoupení práv ze dne 28.12.2012 považuje za účelové vytvoření stavu mnohosti věřitelů, navrhovatel a Transform a.s. jsou osoby personálně propojené. Postoupením navíc musela nutně zaniknout podnájemní smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dlužníkem, když dlužník uzavřel podnájemní smlouvu s navrhovatelem a nikoli s dalším věřitelem, dlužník s tímto postupem nevyslovil souhlas. Pohledávka dalšího věřitele je tedy minimálně sporná, dlužník nemá více věřitelů. Soud prvního stupně měl po provedeném dokazování za osvědčené, že navrhovatel svou pohledávku doložil, když měl od vlastníka nemovitostí pronajaty nebytové prostory, jež následně se souhlasem vlastníka nemovitostí dal do podnájmu dlužníkovi za sjednané nájemné ve výši 85.411,- Kč měsíčně bez DPH. Dlužník neuhradil nájemné za dobu trvání podnájmu ani sjednanou cenu za provedení stavebních úprav (montáže příček) dle přílohy č. 5 k podnájemní smlouvě ve výši 232.000,- Kč bez DPH. Pokud dlužník argumentoval tím, že mu nebyly prostory předány, pak z podnájemní smlouvy neplyne, že by navrhovatel měl činit nějaké zvláštní další kroky k předání předmětu podnájmu, dlužník navíc v čl. II. odst. 2 smlouvy prohlásil, že dané prostory přebírá. V čl. I. odst. 4 bylo sjednáno, že navrhovatel provede konkrétní stavební úpravy, z tvrzení dlužníka ani z provedených důkazů neplyne, že by tyto práce nebyly provedeny, že by navrhovatel dlužníkovi neumožňoval užívání sjednaných prostor (že by mu v jejich užívání bránil) či že by dlužník o toto navrhovatele jakkoli upomínal či vyzýval k nápravě. Z přípisu zástupce dlužníka zástupci navrhovatele se podává, že dlužník pohledávku navrhovatele nerozporuje, má výhrady pouze k pohledávce dalšího věřitele. Nájemné bylo podle smlouvy splatné vždy k 14. dni v měsíci, splatnost nebyla vázána na doručení faktury. Navrhovateli nebylo uhrazeno nájemné za měsíce 1-12/2012 splatné vždy k 14. dni v měsíci po 85.411,- Kč měsíčně bez DPH, s tím, že první nájemné ve výši 170.822,- Kč bez DPH bylo splatné k 10.1.2012. Tyto pohledávky jsou tak více než 3 měsíce po splatnosti stejně jako úplata za provedení stavebních úprav, když splatnost faktury na částku 232.000,- Kč bez DPH nastala dne 23.2.2012 a dlužník se o ní dozvěděl nejpozději doručením insolvenčního návrhu. Dále měl soud prvního stupně za prokázané, že splatnou pohledávku více než tři měsíce po lhůtě splatnosti vůči dlužníku má i Transform a.s., přičemž námitky dlužníka vůči tomuto věřiteli byly především v rovině právní. Soud nesdílel stanovisko dlužníka, že by na základě smlouvy o postoupení práv a povinností ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor 28.12.2012 mělo dojít k zániku podnájemní smlouvy sjednané mezi navrhovatelem a dlužníkem. Ze smlouvy o postoupení uzavřené mezi vlastníkem nemovitostí, navrhovatelem a Transform a.s. vyplývá vůle všech stran, aby na pozici nájemce do budoucna (od 1.1.2013) vystupoval Transform a.s. a přešla na něj i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o podnájmu nebytových prostor, ke změně obsahu nájemního ani podnájemního vztahu nedošlo. Soud prvního stupně dovodil, že ujednání v čl. III. smlouvy o postoupení lze současně
3
KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014
interpretovat jako dohodu o postoupení pohledávek dle § 524 obč.zák. týkající se budoucích pohledávek, které se dle podnájemní smlouvy měly stát splatnými po 1.1.2013. Pokud dlužník namítal, že smlouvou o postoupení byla účelově vytvořena mnohost věřitelů, k jejímu uzavření došlo déle než šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu, vzhledem k § 143 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) tato okolnost tedy nemůže mít na rozhodnutí ve věci vliv. Soud prvního stupně dovodil, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, jelikož má více věřitelů, jejichž peněžité pohledávky jsou déle než 30 dnů po splatnosti, přičemž dlužník na tyto pohledávky dobrovolně neplnil a neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Soud dodal, že o úpadku dlužníka bylo možno rozhodnout i na základě fikce dle § 3 odst. 2 písm. d) IZ, neboť dlužník nesplnil povinnost předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek, seznam svých závazků a seznam svých zaměstnanců, jak mu bylo uloženo usnesením na č.d. A-9 doručeným dne 23.11.2013. Soud prvního stupně proto postupoval podle § 136 IZ a rozhodl o úpadku dlužnice, přičemž s tímto rozhodnutím spojil rozhodnutí o prohlášení konkursu, když z obsahu spisu neplyne, že by úpadek dlužníka mohl být řešen reorganizací a žádný návrh v tomto směru ani nebyl podán. Proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, jimiž byl zjištěn úpadek dlužníka a prohlášen konkurs na jeho majetek, podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že není v úpadku, když nemá více věřitelů. Zopakoval svou shora uvedenou argumentaci, podle níž podnájemní smlouva zanikla a mnohost věřitelů byla vytvořena účelově propojenými osobami. Popsaným postupem mohlo dojít k platné změně nájemní smlouvy, nikoli však smlouvy o podnájmu, když občanský zákoník takový institut nezná, přičemž souhlas dlužníka s postoupením podnájemní smlouvy dán nebyl. Tranform a.s. tedy neměl právo po dlužníku požadovat nájemné. Dlužník nesouhlasil ani se závěrem soudu prvního stupně, že je možno článek III. smlouvy o postoupení ze dne 28.12.2012 interpretovat jako dohodu o postoupení budoucích pohledávek. Z těchto důvodů požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a insolvenční návrh zamítl. Navrhovatel požadoval, aby soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, když v řízení byly osvědčeny pohledávky navrhovatele, Transform a.s., do řízení své pohledávky přihlásili i věřitelé O2 Czech Republic a.s. a Královéhradecká provozní a.s. Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) přezkoumal napadené usnesení v rozsahu napadeném odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a poté, co dle § 213 odst. 4 téhož zákona doplnil dokazování, dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle § 136 odst. 1 IZ vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 IZ v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit,
4
KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014
a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné. Ustanovení § 3 odst. 2 IZ vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 IZ. O předlužení jde pak podle § 3 odst. 3 IZ tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě majetku, případně k dalšímu provozování podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Dlužno poznamenat, že § 143 IZ vymezuje podmínky, při jejichž splnění zamítne insolvenční soud insolvenční návrh. Podle jeho odstavce 2 takto rozhodne o insolvenčním návrhu podaném věřitelem, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku, přičemž se za další osobu nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Podle § 141 IZ není proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (odst. 1). Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení (odst. 2). V posuzované věci postavil soud prvního stupně napadené usnesení na závěru, že dlužník je v úpadku formou platební neschopnosti, jelikož bylo v řízení prokázáno, že má více věřitelů, a to navrhovatele a Transform a.s. (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. b/ IZ), jež není schopen plnit, jelikož je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a jelikož nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou jí uložil insolvenční soud (§ 3 odst. 1 písm. c/ ve spojení s § 3 odst. 2 písm. d/ IZ).
5
KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014
Odvolací soud považoval za potřebné zdůraznit, že řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku není omezeno pravidly neúplné apelace plynoucími z ustanovení občanského soudního řádu ani tehdy, bylo-li rozhodnutí o úpadku vydáno po jednání (k tomu viz např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 30/2009 ze dne 29.4.2010 uveřejněném pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S výjimkou omezení založených pro řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku úpravou obsaženou v § 141 IZ se tak pro toto odvolací řízení přiměřeně uplatňují ustanovení občanského soudního řádu platná pro odvolání projednávaná a rozhodovaná v systému úplné apelace. Spornou otázkou mezi účastníky bylo především to, zda uzavřením smlouvy o postoupení práv a povinností ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor (nájemní smlouvy) dne 28.12.2012 mezi navrhovatelem, vlastníkem nemovitosti a Transform a.s. mohlo dojít k přechodu práv a povinností ze smlouvy o nájmu nebytových prostor (podnájemní smlouvy) ze dne 16.12.2011 na dalšího věřitele. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že žádné z kogentních ustanovení platného práva uzavření takové smlouvy nevylučují, přičemž jde o postup zejména ve vztazích mezi podnikateli obvyklý, souhlasu podnájemce v daném případě není třeba. Postoupením práv z nájemní smlouvy, s níž vlastník nemovitostí souhlasil, došlo k postoupení všech práv a povinností navrhovatele z nájemní smlouvy na dalšího, což bylo i výslovně ujednáno ve smlouvě v článku III., nikoli k postoupení v budoucnu splatných pohledávek, jak dovozoval soud prvního stupně. Právní stav je částečně obdobný, jako je tomu při změně pronajímatele podle § 680 odst. 2 obč. zák. Na postavení podnájemce se tím ničeho nemění, odvolací soud je toho názoru, že mu v takovém případě svědčí výpovědní důvod obdobně podle § 680 odst. 3 obč. zák. Důsledkem přechodu práv a povinností z nájemní smlouvy na Tranform a.s. je to, že tento nový nájemce vstoupil do všech práv a povinností navrhovatele z nájemní a tedy i podnájemní smlouvy vyplývajících, tj. i do práv navrhovatele na zaplacení dlužného (pod)nájemného a úhrady za provedení stavebních úprav. Je třeba přisvědčit argumentaci dlužníka, že podnájemní vztah je vztahem souvisejícím se vztahem nájemním a k němu akcesorický, a pokud tedy dojde k zániku hlavního vztahu - vztahu nájemního - zaniká automaticky také vztah podnájemní jako vztah na nájemním vztahu závislý. Důvody zániku nájemního vztahu stanoví zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor v § 9 a § 14 tak, že nájem nebytového prostoru zaniká uplynutím doby, písemnou výpovědí nájemce nebo pronajímatele, smrtí nájemce, pokud dědici neoznámí pokračování v nájmu a zánikem právnické osoby - nájemce - bez právního nástupce. V daném případě však k zániku nájemního vztahu nedošlo, v důsledku přechodu práv a povinností pouze došlo ke změně subjektu smlouvy. Co se týče dlužníkovy argumentace platným zněním § 1895 NOZ, postoupenou stranou by v takovém případě byl pronajímatel jako vlastník nemovitostí, jenž by jinak nemohl ovlivnit postoupení nájemní smlouvy, nikoli dlužník v postavení podnájemce. Opačný výklad by vedl k absurdním situacím, kdy by například při postoupení smlouvy mezi telefonními operátory (jež svým klientům pronajímají různá zařízení pro příjem signálu apod.), mohlo být zmařeno nabytí její účinnosti v důsledku nesouhlasu každého jednotlivého klienta apod.
6
KSPA 60 INS 30280/2013 4 VSPH 2082/2014
Odvolací soud měl tedy po doplnění dokazování smlouvou o postoupení práv a povinností ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne 28.12.2012 za osvědčené, že věřitelem dlužníka s pohledávkami po dobu delší tří měsíců po splatnosti je Transform a.s., jenž své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásil. Doplněním dokazování provedeným v průběhu jednání o odvolání odvolací soud dále zjistil, že přihláškou pohledávky ze dne 21.11.2014 přihlásil O2 Czech Republic a.s. nevykonatelné pohledávky za dlužníkem, a to ve výši 18.669,84 Kč, splatnou od 25.9.2014 za telekomunikační služby poskytnuté v období od 8.5.2014 do 7.9.2014 a ve výši 16.381,- Kč, splatnou dne 16.6.2014 za doúčtování smluveného minimálního plnění dle čl. 3.4. Rámcové dohody podepsané dne 23.4.2014. Pohledávky tento věřitel dokládal smlouvami uzavřenými s dlužníkem, fakturami, rámcovou smlouvou a obchodními podmínkami, dlužník pohledávku věřitele O2 Czech Republic a.s. nijak nezpochybnil. Důkaz přihláškou pohledávky věřitele Královéhradecká provozní a.s. soud neprovedl s ohledem na omezení v § 141 odst. 1 IZ, když se z přihlášky podává, že splatnost pohledávky tohoto věřitele nastala až poté, co bylo soudem prvního stupně rozhodnuto o úpadku dlužníka. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že bylo prokázáno, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence. V řízení bylo totiž zjištěno, že po dobu delší 30 dnů neplní své splatné závazky vůči více věřitelům, jimiž jsou Transform a.s. a O2 Czech Republic a.s. Existenci těchto závazků dlužník relevantně nezpochybnil a nevyvrátil ani domněnku, že je nebyl schopen plnit založenou na § 3 odst. 2 písm. b) IZ, tj. na tom, že je neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Skutečnost, že by měl dostatek disponibilních prostředků k úhradě těchto závazků, dlužník nedoložil. Domněnka platební neschopnosti je dána i dle § 3 odst. 2 písm. d) IZ, neboť dlužník nesplnil povinnost předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek, seznam svých závazků a seznam svých zaměstnanců, jak mu bylo uloženo usnesením soudu prvního stupně na č.d. A-9 doručeným dne 23.11.2013. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení insolvenčního soudu v části napadené odvoláním jako věcně správné, byť z částečně odlišných důvodů, potvrdil. Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích k Nejvyššímu soudu ČR.
V Praze dne 10. prosince 2014 Za správnost vyhotovení: Borodáčová
JUDr. Ladislav D e r k a , v. r. předseda senátu