U NÁS. Jedno po druhém OBSAH ČÍSLA KONTAKTY. Božena Blažková. Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje U NÁS PODZIM

U NÁS

OBSAH Na slovíčko Jedno po druhém

Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje Ètvrtletník Náklad: 550 výtiskù Urèeno knihovnám Královéhradeckého kraje Vychází s finanèní podporou Královéhradeckého kraje Šéfredaktor: Boena Blaková Redakèní rada: Mgr. Jana Benešová, Hana Hylmarová, Eva Komínová, Marta Lelková, Mgr. Petra Mikulecká, PhDr. Olga Pitašová, PhDr Alena Součková, Mgr. Eva Svobodová, Markéta Tučková, Marta Valešová, Vanda Vaníčková

NA slovíčko

OBSAH ČÍSLA

Šumné knihovny Stěžerská knihovna v novém Když se dílo vydaří Knížka je můj kamarád V tuřské knihovně se pořád něco děje Prázdninové počteníčko v knihovně Na cestách s knihovnou „Jak šel život“ v knihovně ve Velkých Svatoňovicích Literární festival na Zahradě poznání v jičínské knihovně Univerzitní knihovna okem studentovým Naše téma: Celoživotní vzdělávání, 3. část Zájmové vzdělávání dospělých Polická knihovna a vzdělávání dospělých Náchodská univerzita volného času vstupuje do druhého ročníku Knihovna vzdělává veřejnost aneb Celoživotní vzdělávání v knihovně Trénovat paměť potřebujeme v každém věku

Jedno po druhém 3 4 5 6 8 9 10 11 12 13 14 16 18 19 20

Stalo se Léto s PIKem Vyšla Uhlířova kniha Osobnosti Jaroměře

22 24

Z knihovnických organizací Kamarádka knihovna Francie počtvrté Loutkářská a knihovnická Chrudim Seniorské setkání ve Vyškově

25 26 27 27

Okénko Čtečky elektronických knih v knihovnách Studijní cesta do Jižního Tyrolska

29 29

Inzerci pøijímá redakce. Za pùvodnost a obsahovou správnost ruèí autor. Nevyádané pøíspìvky se nevracejí.

Kdo je Nakladatelství – oděvní salón příběhů. Outdoorová literatura Ze vzpomínek knihovnice

32 34

Toto èíslo vyšlo 10.10.2011

Ecce homo Jaroslav Seifert Karel Jaromír Erben

34 36

Políbeni múzou „Škrabodílny“ aneb Soutěžní Škrabákovy dílny tvůrčího psaní Pozor, braši, v knihovně nám straší

37 39

Tipy a náměty Čtenářská gramotnost Finanční gramotnost Tvorba propagačních prostředků knihoven Nabídka besedy Záložka do knihy spojuje školy

41 41 42 42 42

Korektury: Božena Klabalová Sazba, tisk: AD reklama, s.r.o, Trutnov Vydává Studijní a vìdecká knihovna Hradecká 1250 500 03 Hradec Králové tel. 494 946 200 e-mail: [email protected] http://unas.svkhk.cz

MKÈR E 14191 ISSN 0862-9366 Copyright 2011 SVK HK Všechna práva vyhrazena. ádná èást nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo šíøena jakýmkoliv zpùsobem bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

KONTAKTY Studijní a vědecká knihovna, Hradecká 1250, 500 03 Hradec Králové Telefonní ústředna: 494 946 200 Ředitelství: 205 Public relations: 203 Oddělení služeb knihovnám: 224 Meziknihovní služba: 219

Obálka: Vzdělávání v knihovnách, Pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka Foto nad Do čísla přispěli: Výjezdní zasedání redakční rady

Božena Blažková Prázdniny a dovolené rychle utekly a s příchodem září se vždy více hovoří o školství, učení a vzdělávání. I v našem zpravodaji vám předkládáme již třetí pokračování tématu Celoživotní vzdělávání. Tentokráte se věnujeme zejména zájmovému vzdělávání dospělých, které by mohlo nalézt větší uplatnění právě v knihovnách. Celá řada knihoven se mu v posledních letech začíná systematicky věnovat. V tomto čísle kromě nezbytného mírně teoretického úvodu přinášíme několik konkrétních inspirací z našeho regionu – Náchod, Police nad Metují, Jičín. Jsem ráda, že se chystají i další zajímavé akce – Městská knihovna v Novém Městě nad Metují se zaměřila na základní orientaci na internetu v rámci rozvíjení informační gramotnosti dospělých. Lekce s názvy „Internet - cenný zdroj informací aneb Na internetu jako ryba ve vodě“ budou pravidelně probíhat v internetové studovně knihovny. Městská knihovna v Trutnově připravila pro zájemce kurz vhodný zejména pro budoucí (i dálkové) studenty vysokých škol. Pro účastníky kurzu je připravena praktická ukázka, kde a jak vyhledávat dokumenty a informace k tématům seminárních a dalších písemných prací, dále budou seznámeni s různými informačními zdroji a s vyhledáváním v nich a naučí se základní pravidla citování. Vzhledem k tomu, že se tématu celoživotního vzdělávání budeme věnovat i v posledním letošním čísle, uvítáme podrobnější informace o zajímavých kurzech a vzdělávacích akcích, které v knihovnách organizujete. Připravujeme i podrobnější informace o tom, jak organizují vzdělávání v knihovnách mimo náš region. Zajímavou aktivitou, která se v knihovnách stále častěji objevuje, je trénování paměti. Z dalších článků tohoto čísla bych chtěla zejména upozornit na to, že v letošním roce se podařilo knihovně ve Velkém Poříčí a ve Stěžerách získat nové prostory. Obě knihovny mají podporu obecního úřadu, a tak získaly možnost dalšího rozvoje svých služeb. Tradičně píšeme o zajímavých akcích větších i menších knihoven a stále více se ukazuje, že v knihovnách neznáme „okurkovou sezonu“, naopak se stále více snažíme využít volného času dětí a organizujeme pro ně prázdninové aktivity. Hodně akcí se konalo i v Knihovně města Hradce Králové a můžete

se těšit na zimní číslo, kde budou podrobněji popsány. Pozornost věnujeme i regionální literatuře, které chceme v dalších číslech dát větší prostor. Více se také budeme věnovat medailonům a vzpomínkám dlouholetých knihovníků. Děkujeme paní Kopačkové z Radimi u Jičína za zaslání vlastních vzpomínek, které inspirovaly redakční radu ke „sběru“ podobných vzpomínek. Tématu se bude věnovat členka redakční rady a studentka hradecké univerzity Vanda Vaníčková. Rok se přehoupl do své druhé půlky, a ta bývá vždy kratší. Čekají nás Knihovny současnosti v Českých Budějovicích, seminář k regionálním funkcím v Plzni a hlavně Týden knihoven a vyhlášení Knihovny roku. O všech akcích vás budeme v příštím čísle informovat. Zároveň se omlouváme, že podzimní číslo vychází až v říjnu, vzhledem k přípravě volné přílohy Knihovny Královéhradeckého kraje v proudu času. Možná že vás napadá otázka, proč jsem úvodník nazvala Jedno po druhém. Není to proto, že probírám jednotlivé články jeden po druhém, ale proto, že bychom se v knihovnách – bez ohledu na jejich velikost – měli více věnovat právě zájmovému vzdělávání dospělých. Vzděláváme nejen konkrétním akcemi – a zde je právě zapotřebí ono „jedno po druhém“. Zamyslet se nad tím, koho do knihovny pozvat, kdo dokáže upoutat. Nemusíme hned hledat osvědčená a zvučná jména, často stačí porozhlédnout se v nejbližším regionu a můžeme např. uspořádat sousedské posezení nad kronikou, zajímavými fotografiemi z místa i z cest. Pamětníci mohou vyprávět a mladá generace může jejich vyprávění zaznamenat a učit se z jejich životních zkušeností. Námětů je spousta, ale není dobré zahltit sebe i účastníky přemírou aktivit. Je dobré najít spolupracovníky, promyslet si, jaké máme v místě podmínky, udělat si plán, koho oslovit a jakou akci zorganizovat. A od jedné první akce můžeme postupně dospět až k akademii zájmového vzdělávání. A pokud si někdo netroufá z různých důvodů zorganizovat akci pro veřejnost, může využít a aktualizovat své webové stránky. I v této oblasti se nabízí mnoho možností. A nezapomeňte se o své zkušenosti podělit s ostatními prostřednictvím našeho zpravodaje.

Volná příloha: Knihovny Královéhradeckého kraje v proudu času

U NÁS • PODZIM 2011 3

Šumné knihovny

Šumné knihovny

Stěžerská knihovna v novém Božena Blažková Knihovna ve Stěžerách se může, stejně jako celá obec, pochlubit dlouholetou a bohatou historií. První zmínka o knihovně se objevuje v roce 1897, kdy byla zřízena ve škole první dětská knihovna, dále byla postupně založena učitelská knihovna a později i knihovna Hospodářsko-občanské besedy, ve které byl kromě knih k dispozici i dobový tisk. Vlastní knihovnu měla i Hospodyňská škola, která byla v obci otevřena. Do současnosti se v knihovně podařilo zachovat knihy z druhé poloviny 19. století a z počátku 20. století. Nejstarší a nejcennější knihou je Homeri Odyssea z roku 1822. Obecní knihovna, která byla zřízena na základě knihovnického zákona z roku 1919, byla otevřena na podzim roku 1921. Byla umístěna ve školní budově. Knihovníkem, jednatelem a pokladníkem byl pan řídící Rudolf Štěpán.

V roce 1957 byla lidová knihovna umístěna v kulturní místnosti a v neděli zde od 8.00 do 10.00 hodin půjčoval knihy pan Stanislav Ledvinka. V roce 1961 byla veřejná knihovna přemístěna do nově získané budovy pod kostelem, kde

4 U NÁS • PODZIM 2011

dříve bývala svatební síň. V roce 1965 převzala funkci knihovnice učitelka mateřské školky Irena Švadlenková a knihovna byla umístěna v bývalé spořitelně. Od roku 1975 je knihovníkem Ing. Václav Pavlíček. Knihovna byla přemístěna do budovy před nákupním střediskem (klubovna Junáka). Tím knihovna získala větší prostory a mohla svoji činnost rozšiřovat. V té době měla 8 545 svazků a 345 registrovaných čtenářů. Mimo knihy má také videokazety, CD ROMy a DVD. V roce 2010 bylo půjčeno 12 867 výpůjček a knihovnu navštívilo 3 153 návštěvníků. V roce 2005 se začal projednávat nápad na zřízení Centra integrovaných služeb. V roce 2008 podala obec žádost o dotaci na stavbu. Ta byla schválena úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod ve výši 92,5 % uznatelných nákladů. Obec tak získala dotaci na realizaci projektu (číslo CZ.1.13/2.3.00/02.00265), tedy téměř 27 miliónů Kč. Výstavba trvala dva roky. V současné době zahrnuje Centrum (CIS) čtyři ordinace lékařů, včetně sesteren a čekáren, sociální a hygienické zázemí pro pacienty a lékaře, výdejnu léků a obecní knihovnu s multifunkční místností pro konání přednášek a besed. Také bylo vyřešeno parkoviště i odpočinkové plochy. Z původního nápadu se zatím nepodařilo vybudovat plánovaný penzion pro seniory, kde měla být v přízemí bezbariérová knihovna. Dne 17. června byla budova CIS slavnostně otevřena a předána obci a jejím obyvatelům. Zároveň zde v novém zahájila svoji činnost i knihovna, která je umístěna v původně plánovaném bytě ve 2. patře budovy. Je přístupná výtahem a k dispozici má i přednáškovou místnost v 1. patře,

kde je zároveň čítárna a počítače s internetem pro veřejnost. K dispozici je i posezení na terase. V knihovně je vybudován pěkný dětský koutek s velkou televizí. Pan knihovník plánuje doplnit oblíbené dětské plyšáky, hračky a společenské hry. Knihovnu totiž pravidelně navštěvují nejen děti z mateřské školky, ale i maminky na mateřské dovolené se svými ratolestmi. Prvotní obavy, že návštěvnost trochu poklesne, protože knihovna už není umístěna vedle obchodu, se naštěstí nenaplnily. Zvědavost na nové prostředí naopak přivádí do knihovny nové zájemce. A což teprve až budou fungovat všechny ordinace, to si určitě do knihovny najdou cestu i další obyvatelé Stěžer. Díky nevšední ochotě pana knihovníka se letošní výjezdní zasedání redakční rady konalo právě

ve Stěžerách. Jednání byla přítomna i starostka obce Ing. Dagmar Smetiprachová, která seznámila přítomné s celou obcí. Do Stěžer patří ještě přidružené obce Stěžírky a Hřibsko, které mají též svoji knihovnu, a Charbuzice. Obec má celkem téměř 1 800 obyvatel, je v nadmořské výšce 250 m a od Hradce je vzdálena pouhých 3,5 km západním směrem. Je zde školka, základní škola pro první čtyři ročníky a střední odborná škola. Paní starostka přiblížila přítomným smysl venkovského života a potřeby obce v blízkosti velkého města, kdy řada nově přistěhovalých občanů je zvyklá na život ve městě, kde pracuje. Z dalších slov paní starostky bylo zřejmé, že si velice váží práce knihovníka a že vnímá knihovnu jako ideální místo pro setkávání obyvatel. Následně pan Pavlíček pohovořil o své dlouholeté práci knihovníka a ukázal přítomným svoji „novou“ knihovnu, kde se podařilo zachovat poskytování veškerých knihovnických služeb zdarma. Po přestěhování byla rozšířena výpůjční doba na 3 dny v týdnu. Další informace o obci i knihovně můžete nalézt na webových stránkách: http://www.stezery.cz/ a http://stezerskaknihovna. webk.cz/ . Za členy redakční rady děkuji panu knihovníkovi i paní starostce za milé přijetí a možnost podrobně se seznámit s knihovnou i s obcí. Do další práce oběma přejeme hodně úspěchů a trpělivosti.

Když se dílo vydaří Marta Lelková Přes městys Velké Poříčí jezdívám často. Nemohlo mně uniknout, když se vloni „Poříčáci“ dali do velké rekonstrukce bývalého Obecního domu. Měl se změnit v nové multifunkční kulturní centrum. Zajímalo mě to o to víc, že jsem věděla o plánech umístit tam i novou knihovnu.

jako skořápka od vyjedeného vajíčka. Až z toho šel strach. Ale pak to nabralo opačný chod a na jaře to vypadalo optimističtěji. V dubnu staveniště zmizelo a na náměstí zazářila nová budova v celé své kráse.

Významným dnem pro knihovnu byl 27. duben 2011, kdy byla slavnostně otevřena a předvedena Byl podzim a staveniště každou chvíli měnilo široké veřejnosti. Všechno v ní dýchá novotou. svou tvář. Zmizela okna, střecha, pak vnitřní příčky Disponuje zajímavými prostory a moderním vya podlahy. Už zůstaly stát jenom obvodové zdi, bavením, najdete zde počítačovou zónu, oddělení


Šumné knihovny časopisů, beletrie, naučné literatury a dětské od- a nápadů. Monitoruje potřeby svých čtenářů a snaží dělení. Specialitkou knihovny je terasa, na kterou se jim vyhovět. Pro seniory na podzim naplánovala lze vyjít z knihovny a posedět u časopisu či knížky. žádaný počítačový kurz a pro děti výtvarný kroužek Řídit a dál ji zvelebovat bude sympatická se zaměřením na knihu. První ovoce své práce mladá knihovnice, paní Mgr. Kateřina Šrůtková. už může vidět. Čtenáři přibývají. Kromě péče o knihovnu má knihovnice v náTa je ve své funkci výsostně spokojená. Společně s kolegyní, která byla knihovnicí ve staré knihovně, pln své práce i kulturní akce a zpravodaj městyse. toho od dubna musely hodně udělat. Uspořádat V srpnu spoluorganizovala setkání rodáků Velkého fond i zařízení v knihovně tak, aby co nejlépe vy- Poříčí, plánuje pořádání cestovatelských besed hovovaly členitým prostorům i uživatelům, vhodně a další aktivity. Činnost je to rozmanitá, nudit naplánovat půjčovní dobu, nachystat všechno se rozhodně nebude. Ve Velkém Poříčí se dílo vydařilo a spokojeni k půjčování knih přes knihovnický program, zřídit webové stránky ( http://knihovnavelkeporici.webk. jsou všichni. Představitelé města, knihovna i její cz/ ), rozběhnout spolupráci se základní školou návštěvníci. Můžeme jim jenom přát, aby to tak zůa tak dále. Nová vedoucí knihovny je plná elánu stalo napořád.

Šumné knihovny nevěřili, co jsme objevili knížek! Děti pak při hodině čtení své přečtené příběhy a pohádky vypravovaly ostatním. Uskutečnila se také drakiáda, každý si přinesl dráčka a přál si, aby doletěl co nejvýš. Vše vyvrcholilo v knihovně, kde na žáky čekal strašlivý tříhlavý drak. Nejdříve se vyhodnotila literární soutěž a pak jsme se pustili do boje. Děti mečem postupně usekávaly dračí hlavy. Každá hlava jim odhalila nejedno překvapení. Děti luštily dračí křížovku, poznávaly dračí koření a poslouchaly Velkou policejní pohádku z Devatero pohádek. Žáci si odnášeli dračí hádanky, k jejichž rozluštění jim pomohlo dračí písmo. Drak Když nad Vartou vítr fouká, drak vzhůru k oblakům stoupá. Jenom na mně záleží, jak daleko poběží. Aby letěl vzhůru, povolím mu šňůru. Po ní pošlu psaníčko: „Pozdravuj tam sluníčko!“ Prolítnu se sem a tam, snad i mráčky potrkám. Však bacha na ta oblaka, ať nespadnu a není vše na draka.

pohádky. V knihovně jsme si povídali, jak pohádky vznikaly, a vyjmenovávali jsme si spisovatele pohádek, nezapomněli jsme ani na světové autory. Sestavili jsme žebříček pohádek nejúspěšnějších u dětí. Pak se děti rozdělily do skupinek. Každá skupinka obdržela list, na který vždy měla doplnit chybějící část. Buď pohádkovou postavičku, název knížky nebo spisovatele. Kdo si pozorně prohlédl školní nástěnku, neměl s doplněním problém. Sehráli jsme krátkou ukázku pohádky „Jak Pejsek s Kočičkou vařili dort“. Každý žáček si vyrobil svého Pejska nebo Kočičku. Od pohádek je jen krůček k pověstem. Po celý únor si děti v hodinách čtení vyprávěly a četly pověsti z našeho okolí. Opět chodily do knihovny a půjčovaly si různé knihy o pověstech. Do knihovny přišly pobesedovat s Ing. J. Machem, autorem knihy „Vízmburk“, který se zajímá o historii našeho kraje. Dozvěděli jsme se i různé zajímavosti ze života B. Němcové a A. Jiráska. Na závěr povídání děti sehrály krátkou ukázku z naší historie, rekonstrukci vraždy sv. Václava, která se odehrála ve Staré Boleslavi.

Nikola Čermáková, 4. třída Batňovice

Knížka je můj kamarád Markéta Tučková ZŠ v Batňovicích si přichystala pro školní rok 2010-2011 celoškolní motivační hru s názvem „Knížka je můj kamarád“. Žáci od 1. do 5. třídy pravidelně navštěvovali obecní knihovnu. Na každý měsíc bylo zvoleno jedno téma, s kterým se setkávali po celý měsíc ve škole, a na závěr přišli všichni do knihovny.

Zábavnou formou se děti dozvěděly, jak vzniká knížka. Na to navazovala exkurze do nejbližší tiskárny v okolí.

Podzimní měsíc přímo vybízel k literární soutěži s dračí tematikou. Žáci měli za úkol skládat básničky nebo psát krátké příběhy, ve kterých se objeví drak. Mohl to být ten „pohádkový“ i „létající“. Děti si pro inspiraci chodily do knihovny Začínali jsme besedou „Jak se vaří knížka“. půjčovat knížky, kde se vyskytoval drak. To byste


Vánoční čas je čas pohádek. Děti si měly připravit svoji nejoblíbenější pohádku a doplnit ji namalovaným obrázkem. Ve škole na nástěnce měly vystavené obrázky pohádkových postaviček, napsaný název knížky, z které je postavička, a autora

K Měsíci čtenářů jsem pozvala do knihovny ilustrátora Jiřího Fixla. Přečetl krátké ukázky z knih, které ilustroval. Odpovídal i na zvídavé otázky žáků. Dětem ohodnotil výkresy namalované na základě přečtených pověstí. Vybral tři nejlepší malíře, kterým poradil, co by se na obrázku dalo vylepšit. Na rozloučenou nám na tabuli namaloval „matematického skřítka“. Dubnové dopoledne patřilo Simoně Wágnero-


Šumné knihovny vé, která k nám přijela pobesedovat o cestopisu Špicberský deník neposedné maminky. Poutavé vyprávění doplňovala fotografiemi ze své expedice. Odpovídala na všetečné otázky dětí. Všichni jsme si zavyli jako správní husky psi.

vydanou v rámci projektu Už jsem čtenář - Knížka pro prvňáčka, který vyhlašuje Ústav pro informace ve vzdělávání - Národní pedagogická knihovna Komenského. Do tohoto projektu se Obecní knihovna Batňovice přihlásila již potřetí.

Nezapomněla jsem ani na prvňáčky. Byli pasováni na čtenáře králem Abecedníkem I. Celoroční motivační hru děti ukončily školním Nejdříve se Písmenková víla přesvědčila, jestli výletem do Ratibořic. Jsme malá obecní knihovna, prvňáčci znají písmenka a umí číst. Bílá paní jim ale na velikosti nezáleží. Záleží na dobré spolupráci přečetla první kapitolu z knížky Zmizelá škola, s místní ZŠ a na vstřícnosti učitelek.

V tuřské knihovně se pořád něco děje Lenka Knapová

jičínské regionální oddělení. Děti si tak vyzkoušely děti v Tuři. Dokazuje to i fakt, že jedna z dětských nový moderní způsob čtení knih. čtenářek, přestože se přestěhovala do Jičína, i naKnihovnice plánuje ještě spoustu dalších akcí. dále do knihovny v Tuři chodí - respektive dojíždí. V nejbližších dnech bude s dětmi ještě malovat na hedvábí. Na prázdniny připravuje opakování úspěšné prázdninové hry, kdy děti hledají v knihách indicie. A samozřejmě chystá další výlety. (Na letošní rok je naplánován výlet do pražské ZOO.)

Za výbornou práci v knihovně, za pořádání akcí pro děti a dospělé, za zapojení knihovny do automatizovaného knihovního systému byla Ing. Martina Řeháková v letošním roce navržena Knihovnou V. Čtvrtka v Jičíně na cenu Jivínského Štefana, která se Je radost mít v regionu takovou knihovnu s tak uděluje v jičínském regionu za významný kulturní nápaditou knihovnicí. Největší radost mají ale jistě počin nebo za dlouhodobé zásluhy.

Prázdninové počteníčko v knihovně Jana Albrechtová

Knihovna v Tuři - obci, která je vzdálená přibližně 8 km od Jičína -, byla dlouhá léta zavřená. Vypadalo to, že to tak již zůstane napořád, kdyby se ovšem nenašel šikovný a energický člověk, jakým je Ing. Martina Řeháková. Ta se knihovny ujala přede dvěma lety a v nevelké obci s asi 170 obyvateli dokázala znovu probudit zájem o knihy a čtení. V dalším období se přičinila také o to, že byla knihovna vybavena novými regály, zapojila ji do REKSu a zřídila webové stránky / www.knihovnatur.webk.cz/. S nimi se v letošním roce účastnila 12. ročníku soutěže „Biblioweb“, ve které se umístila v obou kategoriích na pěkném 10. místě.

s dětmi v knihovně vyráběla adventní věnečky, dlabala dýně, zdobila velikonoční vajíčka apod. V zimě jela s dětmi na běžky.

Knihovnice se soustřeďuje především na práci s dětmi. Pořádá pro ně mnoho zajímavých kulturních akcí, soutěží, exkurzí a tvůrčích dílen. Děti si zvykly na to, že se v knihovně neustále něco děje, a při každé návštěvě se ptají: „Co dneska budeme dělat?“ Knihovnice má ale vždy nějaký zajímavý nápad po ruce. V loňském roce děti např. kreslily mapu obce. Poté se přihlásily do výtvarné soutěže „Namaluj komiks“, kterou pořádalo regionální odd. Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně a kterou vyhrály. Knihovnice to s dětmi oslavila v cukrárně. Dále

Na podzim organizoval SKIP již šesté Setkání venkovských knihoven, kterého se M. Řeháková také zúčastnila. Zde načerpala novou inspiraci a nové náměty pro svoji knihovnickou práci. Zde také vzešel nápad uspořádat v tuřské knihovně pro děti Noc s Andersenem. V dubnu letošního roku tak měly děti v Tuři poprvé možnost prožít „kouzelnou noc“ spolu s mnoha dalšími v celé ČR. Program této akce byl pečlivě připraven a obsahoval jak procházku noční obcí, tak i např. ukázku nové čtečky elektronických knih, kterou nedávno zakoupilo


Šumné knihovny

V loňském roce měly velký úspěch hlavně dva zajímavé knihovnické výlety: do NTK v Praze a do iQparku v Liberci. Knihovnice je uspořádala ve spolupráci s Obecním úřadem Tuř. Děti v Praze navštívily nejenom knihovnu, ale také Pražský hrad, Staroměstské a Václavské náměstí a cestou si prohlédly památky. Také v Liberci následovala procházka městem. Mladí výletníci vždy přijeli unavení, ale totálně nadšení. Oba zájezdy byly pojaté i jako hra: knihovnice měla připravené znalostní testy, které děti ve vlaku cestou domů vyplňovaly.

Letošní letní prázdniny byly vlastně všelijaké: často bylo pod mrakem, když zrovna nepršelo, jen závěr srpna se způsobně zařadil do vedřin. A tak, hlavně kvůli těm pošmourným dnům, možná, tu byl nápad paní knihovnice Věry Zaňkové v častolovické knihovně inspirovaný nedávným knihovnickým školením. Co takhle sezvat děti na posezení s knížkami, tvořeníčky i jiným dováděním?

pondělků se vždy od 9 do půl dvanácté sešlo nejprve pár, posléze pak počet rostl, předškoláčků, i mladších školáků přibývalo. Byly to děti nejen z Častolovic, ale i okolí.

Od myšlenky nebylo daleko k zvacím plakátkům u nás i v okolí, jakož i k esemeskám čtenářkám-babičkám, ať vyšlou svá vnoučátka. Po šest

A knížky, které si paní knihovnice pro čtení a další nápady podle nich připravila? Tam, kde žijí divočiny, Filipova dobrodružství, Inzerát na sny, z Lingvistických pohádek byla vybrána Pohádka ananasová atd. Děti se zprvu navzájem představily, pak naslouchaly četbě, prohlížely si obrázky a pak si mohly třeba z krabice vybrat postavičku, zvířátko či jiný


Šumné knihovny předmět, které se v textu vyskytly. Dramatizovaly děj, vymýšlely další příběhy. Ocitly se v letadle ze šátků a letěly na ostrov zdraví, to když bylo vedro a děti mohly být na trávě před budovou. A vevnitř mohlo dojít na tvořivou práci ruček pod vedením paní knihovnice, povídání, pitíčko i zakousnutí se našlo a legrácek plno. Dokonce si jednou venku zahrály prastarou hru na sochy a podvodného zákazníka i s honičkou, zpívalo se, zkrátka dětičky

si celá dopoledne pořádně užily. A že se tahle setkání líbila i několika maminkám i babičkám, které přišly doprovodit nejmenší, dvouapůlleté účastníky, o tom svědčily usměvavé tváře. Proslýchá se, že paní knihovnice má na příští léto pro děti další překvapení. Tak jí popřejme, ať jí nápad vyjde. A jestli ano, tak se, častolovické děti, máte na co těšit. Bude nejen počteníčko!

Na cestách s knihovnou Hana Němečková Je sobota 25. června a my natěšeni stepujeme před knihovnou, až se dostrojí poslední malí čtenáři a všichni vyrazíme směr Lázně Bělohrad. Čeká nás tam „Cesta pohádkovým lesem“ v Bažantnici. Bylo to úžasné: nejdříve cesta pohádkou, kde nás přivítali „Karkulka, Kašpárek, Mrazík, Drak i Princezny“ a mnoho dalších pohádkových bytostí. To, co následovalo dál, bylo super. Ti menší se trochu báli, ale i nás občas zamrazilo v zádech. To když po nás sáhli „Loupežníci, Upíři, Mumie či Lidojedi“. Byla to krásná sobotní procházka, kterou jsme zakončili spaním v knihovně. Ti menší usnuli brzy po pohádce, kterou jim paní knihovnice přečetla. Zato s těmi většími to bylo horší, ne a ne spát! Jeden přes druhého vyprávěl své postřehy a zážitky z cesty. S knihovnou jsme byli i o prázdninách. Paní knihovnice pro nás připravila 3 úterní setkání, kde jsme si četli, vyprávěli, malovali a tvořili různé věci. Jednou z posledních našich akcí o prázdninách byl 2. příměstský tábor s knihovnou. Všichni jsme se těšili, někteří z nás byli již loni, jiní byli poprvé. Sešla se nám dobrá parta, byly zde děti ze školky, ale i žáci ze 7. třídy. A jak to všechno bylo a co jsme viděli? První den ráno jsme se sešli v knihovně, řekli si něco o plánu na celý týden, mluvili o našich slavných rodácích a pak navštívili Muzeum Eduarda Štorcha. Tam jsme se setkali


i s památkami na naše další rodáky - režiséra Karla Zemana, loutkáře Matěje Kopeckého a spisovatele a učitele Eduarda Štorcha. Po obědě jsme vyrazili na procházku „Po stopách pravěkého ostroměřského hradiště“. V 16 hodin jsme se vrátili zpět do knihovny, tam si některé děti vyzvedli rodiče, jiní šli domů sami.

Šumné knihovny který má do stropu 16 metrů a pořádají se zde koncerty. I my jsme si zde mohli zazpívat. Pak jsme si prohlédli město a jeli zpět autobusem do Jičína. Zde jsme ještě navštívili Valdickou bránu a po zdolání 156 schodů spatřili nádhernou krajinu kolem Jičína. Všichni jsme se ještě trochu protáhli na dětském hřišti a pak si to šustili na vlak. Po večeři jsme zhlédli film od našeho rodáka režiséra Karla Zemana „Cesta do pravěku“. Třetí den nás čekala nejstarší zoologická zahrada u nás, a to ZOO v Liberci. Náš úkol byl zapamatovat si co nejvíce zvířat, která zde byla. Na cestu jsme dostali chléb s kuřecím řízkem, někteří z nás na něj dostali chuť hned v autobuse, a hned byl lehčí batoh. V ZOO se nám velmi líbilo, nejvíce pak bílí tygři a hraví tučňáci. Pokračovali jsme do Troskovic, kde jsme navštívili Muzeum panenek a medvídků. Jsou zde panenky našich babiček, prababiček a panenky dnešní od nás i ze zahraničí. Nejvíce nás zaujala panenka Chucky, která pochází z amerického hororového filmu, panenka Sashu, která je udělána podle dcery prezidenta Obamy, a panenky Pája a Jája, které se používají při výslechu zneužitých dětí. Po večeři jsme navštívili loutkové divadlo. Místní loutkáři zahráli pohádku Zmoudření kozy Drcany. Večer byl plný dojmů a zážitků z výletu. Čtvrtý den jsme mohli dlouho spát, protože jsme byli unaveni po výletu, nikomu z nás se však nechtělo. Tento den byl věnován sportu a soutěžení, cestě za pokladem s hledáním lístků, plněním úkolů a nálezem pokladu. Na závěr nás pak čekala

sprcha z hasičského vozu; protože i tento den bylo velké teplo, všichni jsme to uvítali a pěkně se pod sprchou vyřádili. Večer pro nás hasiči ještě připravili stezku odvahy, která některým z nás nahnala strach. I čarodějnice, která se na cestě několikrát objevila, nám pěkně zatopila.

A poslední, pátý den nás čekala cesta po stezce pána Holovous, která nás zavedla na místa spojená s dějinami našich předků. Tu jsme ale neabsolvovali celou, protože ten den bylo na teploměru 34 °C, a tak jsme skončili na nově otevřeném hřišti, posílili se svačinou a nanuky a pořádně vyskotačili. Pak ještě oběd a poslední společná „zmrzka“ a zpět do muzea! Tam jsme si sbalili věci a postupně odcházeli domů. Byl to úžasný týden, plný krásných zážitků, kterým jsme zakončili letošní prázdniny. Sepsala knihovnice společně se čtenáři.

„Jak šel život“ v knihovně ve Velkých Svatoňovicích Druhý den jsme se opět ráno sešli v knihovně. To už ale se všemi věcmi, protože další dny jsme již domů nechodili a spali jsme v budově muzea. A co nás čekalo tento den? Výlet do Sobotky na zámek, jenž je pojmenován po svém zakladateli hraběti Janu Humprechtovi – Humprecht. Zámkem nás provedla milá paní průvodkyně a absolvovali jsme 298 schodů. Nejvíce se nám líbil sál s ozvěnou,

Markéta Tučková Ráda bych vám představila další knihovnu ve zdejší škole otevřela knihovnu s 330 knihami. v podhůří Jestřebích hor, kde se v letošním roce Na obecní úřad se roku 1921 stěhovalo již 467 po 25 letech změnil knihovník. svazků. V roce 1933 se díky příspěvkům od Sokola, pošty, úřadu a čtenářů rozrostl počet knih na 1156. Roku 1878 paní učitelka Božena Hrdinová


Šumné knihovny Tehdy navštěvovalo knihovnu 82 čtenářů, kteří V současné době žije ve Velkých Svatoňovicích přečetli 1608 knih. 912 obyvatel. Obcí prochází značené turistické K dalšímu rozšíření dochází v roce 1934, a to stezky „Cesta bratří Čapků“ a „Po stopách dolování u příležitosti uctění památky zdejšího mlynáře uhlí na Svatoňovicku“. Velké Svatoňovice každoJosefa Krtičky. Tento neobyčejný člověk byl velice ročně pořádají známý dálkový pochod „Babička“. sečtělý a pokrokový. Měl dar poutavě vyprávět Tak neváhejte a příští rok se 5. května 2012 vydejte a znal dějiny celého našeho kraje. V obecním na 37. ročník pochodu. Více informací najdete na: domě byla zřízena „Krtičkova knihovna“, která http://www.babicka-dp.cz . Od letošního roku je knihovnicí Renata Arnoštová. Přivezla nové knížky z výměnného doplňkového souboru Trutnov. Obětovala den dovolené a pozvala do knihovny na návštěvu děti z místní mateřské školky. Chystá se i navázat spolupráci se ZŠ, která má pouze čtyři ročníky. Výpůjční doba je každé pondělí od 17.30 do 19.30 hod. Knihovna má svoje webové stránky, zřízené pomocí šablony webu Knihovny města Hradce Králové: O knihovnu se od roku 1985 staral úctyhodných http://knihovnavelkesvatonovice.webk.cz/ . 25 let pan Vladimír Kuhn. Během jeho služby bylo Přeji nové paní knihovnici, ať se jí v knihovniczavedeno dovážení knih z Trutnova. Moderní doba ké práci daří a ať u ní zůstane nejméně čtvrt století si vyžádala automatizaci. Práci v knihovně usnadjako její předchůdce. ňuje knihovní systém Clavius REKS. měla 1538 svazků.

V roce 1959 vedl knihovnu pan František Dittrich, počet knih opět stoupl na 2245, ale klesl počet čtenářů na 59, což je z celkového počtu obyvatel pouze 6 %. Za působení knihovníka Karla Exnara v roce 1980 dosáhla návštěvnost svého vrcholu - 107 čtenářů. Ti si během roku půjčili 4194 knih a 374 časopisů.

Literární festival na Zahradě poznání v jičínské knihovně Lenka Dědečková a Jana Benešová V loňském roce byla při naší knihovně rekonstruována zahrada pro účely volnočasového a kulturního využití. Dostala i krásný název: Zahrada poznání. V současné době je Zahrada přizpůsobena pro pořady malých divadel či literárních pásem. Toho jsme rády využily a zkusily uspořádat minifestival pro děti i pro dospělé. Zrodil se nápad zorganizovat literární festival. Předcházelo tomu sepsání a následovně získání grantu od městského úřadu. Do Jičína jsme pozvaly několik profesionálních souborů, aby festival získal patřičnou úroveň a byl přitažlivý pro širokou veřejnost. Prostor dostali i regionální autoři, kteří tu četli ze svých děl. Všechny pořady byly cíleně


propagovány plakáty, tištěnými i elektronickými pozvánkami. Přesto pořady pro dospělé měly slabou návštěvnost. Literární festival byl zahájen ve středu 18. května písničkovým interaktivním pořadem pod názvem Hrajeme si s písničkou. Zuzana Zemanová, která se představila jako principálka, písničkami ze své vlastní dílny provedla děti jednotlivými ročními obdobími. Některé děti si také vyzkoušely hru na jednoduché hudební nástroje, zazpívaly si a zatančily. První pořad pro dospělé nesl název Švédský stůl. Jedná se o tragédii o třech chodech. Hlavními postavami byli Rytíř z Vekova, Špička rumo-

Šumné knihovny vá a Uzený losos. Drama je postaveno na tom, že všichni tři budou jednou v podobě pochoutek poměrně brzy snědeni. Představení napadá konzumní způsob našeho života. Pořad proběhl ve středu 25. května.

fyziky moderní doby. Jsou to bajky pro dospělé i děti. Zvířata v nich luští záhady existence a fungování světa. Zjistili jsme, proč se hroch udrží na vodní hladině i proč někteří samci nepohrdnou samičkou z igelitu. Dozvěděli jsme se, jak lišky prochází krizí středního věku a kdo všechno chce být ideálem krásy. Scénické čtení Listování proběhlo v pondělí 13. června v podvečer, pro děti v úterý 14. června dopoledne a po obědě.

O čem se nemluví, to není možné řešit. Další pořad pro dospělé, tentokrát se zpěvačkou Evou Hurychovou. Beseda odlehčujícím způsobem řešila problémy domácího násilí. Byla proložena Pořady v červenci a v srpnu jsme nazvali „Lihumorným povídáním a písničkami. Večer proterární festival pokračuje aneb Poetická letběhl za bouřky ve středu 8. června. Listování oživuje literaturu na scéně. Do ní Zahrada poznání“. Během čtyř středečních Jičína přijeli se třemi pořady. Pro dospělé to byl podvečerů na ní vystoupili více i méně známí pořad Emila Hakla: Intimní schránka Sabriny spisovatelé. Prvním byl zpěvák, malíř a spisoBlack. Skvělý román se odehrává v polovině 90. vatel Richard Pachman, který představil svoji let, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli knihu Útes. Byl to příjemný podvečer, vyprávění rozjíždět podnikání. Knihu vydalo nakladatel- a písně našeho hosta podmalovávalo zapadající ství Argo v roce 2002. Účinkovali Lukáš Hejlík, slunce. Další středa byla poznamenána útěkem Pavel Oubram a Věra Hollá. Dětem představili před deštěm. Spisovatel Václav Franc představil a zahráli příběh z knihy Komisař Vrťapka zno- svoje nové práce, zejména výtečně zpracované vu zasahuje. V napínavém detektivním příběhu osobité pojetí některých významných literárních komisař Vrťapka rozplétá nitky zločinu v samém děl. O týden později přijely autorky z Mělníku. srdci zoologické zahrady. Děti čtvrtých tříd byly V pořadu Poezie nad soutokem zněly verše Jinvystoupením nadšené a nejraději by zůstaly ještě dry Lírové a Zdeny Líbalové. Poslední a opravna další představení. Pro starší děti po obědě her- du onou pověstnou třešinkou na dortu byli mladí ci Věra Hollá a Pavel Oubram představili knihu literáti ze skupiny Vějíř z Nymburku. Zaujali Markéty Baňkové Straka v říši entropie. Kni- výborným přednesem Vladimíra Holana (Aleš ha i pořad humornou formou přibližují klasické Misař) i vlastní tvorbou (Kamil Princ). Poezii dofyzikální zákony, dotýkají se i náročných témat provodila kytara a zpěv (Adam Misař).

Univerzitní knihovna okem studentovým Vanda Vaníčková Dnešní společnost baží po vzdělání. Od dětství víme, že žádný učený z nebe nespadl, musíme tedy někde kýžené vědomosti načerpat. Dobrou stanicí pro tankování odborných znalostí je univerzitní knihovna. Běžná knihovna nabízí možnost kvalitního trávení volného času. Univerzitní však podává pomocnou ruku a zve vás do světa vědy a poznání.

Před třemi lety jsem vstoupila na akademickou půdu a začala poznávat vše, co k vysokoškolskému studiu patří. Univerzity se naštěstí stále snaží vychovávat generace, pro něž není svět pouze „online připojení“. Proto jsem se i já velmi brzy musela začít přátelit s Univerzitní knihovnou. Musím uznat, že jako kamarádka je tahle knihovna k nezaplacení. Mohu se na ni obrátit


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část s různými problémy. Má pro mě připravenou náruč brzo ráno i večer za tmy. Dokonce mi posílá e-maily, abych nezapomněla vrátit, co jsem si od ní půjčila. Metafory stranou, teď vážně. Univerzity nemají své vlastní knihovny proto, aby zaplnily prostory nebo se pochlubily, co všechno si mohou dovolit. Chtějí nabídnout svým studentům podporu ve formě kvalitní literatury. Zájmeno „svým“ je použito záměrně, protože z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že kromě obecné literatury knihovny svůj fond přizpůsobují oborům, které se na univerzitě vyučují.

zity Hradec Králové je knihovna otevřena učitelům, pedagogickým pracovníkům a externistům, ale také široké veřejnosti a studentům Univerzity třetího věku. Pro zajímavost a lepší představu, že v knihovně to opravdu žije, uvádím malé statistické okénko. Jedná se vždy o nejvyšší hodnotu v letním semestru akademického roku 2010/2011:

registrovaní čtenáři – leden 11 540, počet vstupů do knihovny – únor 6 506, počet absenčních výpůjček – únor 9 665, preUniverzita Hradec Králové, na které studuji, zenčních – duben 56, má podle mého názoru velmi kvalitní knihovnu. počet kopírování, černobílé – březen 13 852, Od základní studijní literatury (včetně skript) barevné – březen 616. přes speciální knížky až po exempláře pro Univerzitní knihovna, lépe řečeno literatura „fajnšmekry“, a to napříč všemi obory. Kromě z jejího bohatého fondu, mi pomohla odpovědět klasického absenčního a prezenčního půjčována mnoho otázek, ale jednu, na kterou jsem doní nabízí knihovna svým čtenářům další servis. posud nenašla odpověď, ve mně vyvolala: Proč V knihovně lze kopírovat (černobíle i barevně), mají knížky, v jejichž názvu je „stručné“, pět set ale také pohodlně číst, studovat nebo surfovat na stran?  internetu. Ke službám Univerzitní knihovny patří například také zhotovení rešerší či meziknihovní služby. Ačkoliv se jedná o knihovnu univerzity, Velice děkuji Univerzitní knihovně Univerzity mylná je domněnka, že knihovna slouží pouze Hradec Králové za spolupráci a poskytnuté inforstudentům univerzity. Kromě studentů Univer- mace.

Zájmové vzdělávání dospělých Božena Blažková Stále více si uvědomujeme, že učení probíhá bez ohledu na životní etapy, místo, čas a prostor. Vzdělání umožňuje rozvoj a zlepšuje kvalitu života. Vzhledem k rychle se měnícím životním podmínkám se stává celoživotní vzdělávání nezbytnou součástí života každého z nás. Toto vzdělávání můžeme rozdělit do tří skupin: formální učení (školský systém, zvyšování kva-


lifikace, certifikáty a diplomy), neformální učení (oblast profesního a rekvalifikačního vzdělávání, občanského, rodinného a zájmového vzdělávání) a informální učení (učení prostřednictvím všech aktivit, které v životě vykonáváme, zkušenostní a mezigenerační vzdělávání). V knihovnách se nejvíce uplatňuje tzv. zájmové vzdělávání, které je nepovinné, saturuje osob-

Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část ní potřeby jednotlivce a probíhá ve volném čase. Tento typ vzdělávání vyhledávají častěji ženy, vzhledem k tomu, že mají větší potřebu sociálních kontaktů. Zájmové vzdělávání dospělých zatím nemá vytvořený ucelený systém. Na vysokých školách se jím zabývají katedry andragogiky.

Pro zájmové vzdělávání je typická obsahová rozmanitost. Patří sem pohybová a sportovní výchova, zdravotní výchova, environmentální výchova, vědeckotechnické vzdělávání, jazykové vzdělávání, náboženská a duchovní výchova. Silnou stránku tvoří otevřenost pro širokou veřejnost, flexibilita cílů i realizace, pestrost a různorodost nabídky, možnost různých přístupů včetně využívání netradičních forem a metod. Slabou stránkou je neexistující legislativa, nedostatek informačních zdrojů a nedostatek financí.

Pokud se podíváme do historie, můžeme sledovat snahy o celoživotní vzdělávání občanů už od dob antiky. Primárními cíli vzdělávání byly zejména: jak se stát dobrý občanem, člověkem, křesťanem atd. Původně bylo toto vzdělávání zaměřeno na široké nevzdělané vrstvy a své kořeny má i v sociálním, emancipačním a svépomocném Při přípravě článku jsem využila materiály hnutí. Patří sem i období poválečné lidovýchovy z odborného semináře Zájmové vzdělávání doa osvěty. spělých, který se konal 11. – 12. května letošního Současný koncept celoživotního učení je: člo- roku ve Vědecké knihovně v Olomouci. Za podvěk se musí učit po celý život a společnost mu to pory Ministerstva kultury ČR seminář zorganimusí umožnit. Zájmové vzdělávání tvoří systém zovaly: SKIP Moravskoslezského kraje, Městská krátkodobých i dlouhodobých organizačních fo- knihovna Třinec a Vědecká knihovna v Olomouci. rem, které umožňují vzdělávací i rekreační vyu- Kromě odborných teoretických přednášek zde zažití. Základní podmínky pro jeho realizaci jsou: zněly i konkrétní příklady z jednotlivých knihoven zájem, volný čas, dobrovolnost a svoboda výběru. (Akademie volného času v Knihovně F. Kožíka Doplňuje je místní příslušnost, uspokojení potřeb, v Uherském Brodě, Seniorské aktivity v Kutpestrost obsahu, otevřenost a aktivita. Umožňuje né Hoře, Litvínovská univerzita volného času, vyrovnávat jednostrannost převažujícího profes- Vzdělávání dospělých v Masarykově veřejné ního rozvoje a má funkci harmonizačního prvku. knihovně Vsetín, Univerzita 3. věku v KK VysoVelkým problémem je chybějící legislativa čina v Havlíčkově Brodě). Součástí semináře byl a následné ujasnění kompetencí. Z toho vyplý- i workshop zaměřený na projektování vzdělávací vá špatná informovanost o potřebě vzdělávání akce. dospělých, neujasněnost finančního zabezpečení a nestandardizovaná obsahová a organizační kvalita. Jsou nejasné hranice mezi jednotlivými oblastmi vzdělávání a je zvýhodňován formální školský systém. V současné době se zájmovým vzděláváním dospělých zabývají následující subjekty: školy a školské instituce, neziskové organizace (příspěvkové a rozpočtové organizace - knihovny, muzea, galerie), církve, občanská sdružení, politické strany, komerční vzdělávací instituce (volná živnost). Větší, zejména nadnárodní podniky a společnosti poskytují svým zaměstnancům možnost zájmového vzdělávání jako významný benefit.

Na závěr si dovoluji ocitovat celý stručný nástin problematiky zájmového vzdělávání, který zaslali organizátoři společně s pozvánkou na seminář: „Problematika zájmového vzdělávání dospělých je v současné době velmi aktuální především v souvislosti se stále narůstajícím významem celoživotního učení jednotlivců. V oblasti neformálního vzdělávání ve volném čase se nabízí obrovský potenciál pro uplatnění právě knihovnám - jako organizátorům nebo spoluorganizátorům aktivit zájmového vzdělávání pro veřejnost.


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část postmateriální společnosti formulované americkým sociologem Ronaldem Inglehartem. Rozvoj postmateriálních hodnot má přímou souvislost s narůstáním zájmu o mnohé oblasti zájmového vzdělávání, jakými jsou např. duchovní a náboženská výchova, sportovní a pohybová výchova, kutilství apod., a v postmateriálním světě se tak neutilitární vzdělávání stává neoddělitelnou souSoučasná situace zájmového vzdělávání má částí života jedince, komunity i společnosti. Do budoucna se tedy dá očekávat neustále rozhodně daleko k ideálu. Mimo velká města je nabídka prozatím minimální. Některé výzkumy rostoucí počet lidí zabývajících se ve volném čase dokonce naznačují, že až 40 % všech veřejně pří- zájmovým a občanským vzděláváním. Tento trend stupných aktivit dalšího vzdělávání nabízených by se měl zároveň odrazit i v rostoucí nabídce odpovídajících výukových příležitostí, ve větší kvav ČR je soustředěno v Praze a okolí. litě poskytovaných služeb i ve výraznější podpoře Přes výše uvedené faktory a přes zřetelnou převahu kvalifikačních a odborných směrů ve vzdě- ze strany vládních orgánů v oblasti legislativy, filávání je nicméně možné v posledních letech nancí a propagace. Ideálním cílem bude dosažeu veřejnosti zaznamenat zvýšený zájem o ne čistě ní takového stavu, kdy existující nabídka umožní účelové vzdělávání. Obecně rostoucí zapojení každému, kdo si to přeje, učit se jakékoliv téma občanů do zájmového vzdělávání odpovídá teorii a za libovolným účelem, zcela v souladu s principy konceptu celoživotního učení.“ Předpokladem pro zapojení dospělých do tohoto typu vzdělávání je vytvoření přehledné, pestré a především dobře sestavené nabídky vzdělávacích příležitostí. Z toho vychází koncepce semináře. Účastníci semináře odjedou seznámeni s problematikou zájmového vzdělávání dospělých a vybaveni metodikou a náměty pro organizování aktivit pro dospělé.

Polická knihovna a vzdělávání dospělých Věra Plachtová Když mě Bobina oslovila se žádostí o napsání pár řádků o vzdělávání dospělých, napadlo mě, že to dělají i jinde a také dobře. A pak mi začali před vnitřním zrakem defilovat naši senioři při debatách nad společně přečtenými stránkami z knih, návštěvníci našich výstav a dalších akcí s obdivnými pohledy nad výtvory těch, kteří žijí mezi námi. Připomněla jsem si nadšené vyprávění studentů polické univerzity, když se přijdou pochlubit, s kým se to setkali na přednáškách. Ano, asi se máme čím chlubit. Totiž tím, že se dokážeme společně domluvit a společně přichystat akce pro své spoluobčany. A tak si přečtěte o „Společném


čtení se Senior klubem Ostaš“, o projektu „Žijí mezi námi“ a o „Polické univerzitě volného času“. Díky nápadu paní starostky z roku 2008 jsme se již 16krát v knihovně sešli se seniory nad knihou. Od podzimu do jara se jednou měsíčně koná v knihovně setkání při společném čtení. Díky spolupráci se Senior klubem Ostaš jsme získali kvalifikovaného (bývalý herec) a nadšeného předčítače v osobě pana Františka Pivoňky. Při kávě, čaji a drobných zákuscích se vydáváme na procházky českou literaturou. První zimu jsme se sešli čtyřikrát nad stránkami knih regionálních autorů. Další zimní období přineslo již šestero

Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část setkání a výběr knih se rozšířil na celou českou literaturu. Věřím, že snad už vznikla trochu i tradice navazující na „černé hodinky“, při kterých se vyprávělo a četlo v dobách dřívějších. Jsem vděčná za tuto příležitost, kdy výběr čtených autorů je jen na mně a já se vracím ke knihám, které mě zaujaly, a třeba tím i trochu pomohu propagaci české literatury. Další setkání jsme si domluvili v září a já se už těším. Na příjemně naladěné i přemýšlivé seniory, na předčítání pana Františka Pivoňky, na zajímavé stránky knih. I další aktivita knihovny svědčí o dobré spolupráci knihovny s radnicí. O projektu „Žijí mezi námi“ řekla paní starostka Mgr. Ida Seidlmanová: „Na tento projekt mě přivedlo setkání se Zdeňkou Krtičkovou, místní občankou. Jednou, a je to dost dlouho, mi přinesla k prohlédnutí svá amatérská fotoalba. Uvědomila jsem si, že kromě toho je její vášní zpěv, houbaření… Že vlastně mezi námi žije hodně nenápadných lidí, kteří kromě svých profesí mají zajímavé záliby, jež by mohli prezentovat a obohatit tím i ostatní. Projektu se velice ochotně ujala naše knihovna.“ A tak se zrodil cyklus výstav, na kterých lidé předvedli své sbírky nebo výsledky svých tvořivých koníčků. Některé výstavy doplnily i výtvarné dílny – další svědek místní spolupráce, tentokrát s učitelkami naší základní školy, které se proměnily v lektorky.

2009: „V listopadu roku 2000 byla v Polickém měsíčníku zveřejněna informace Komise pro rodinu a volný čas o plánovaném zahájení prvního ročníku univerzity třetího věku. Souběžně byl vydán i programový leták s upřesňujícími informacemi a krátce poté následovalo pozvání ke studiu, ve kterém byl již nastíněn program univerzity. Zde bylo mimo jiné uvedeno, že univerzita má být polickou v pravém slova smyslu, že bude využívat především témat z bohaté historie města, ale i z jeho současnosti a nebude se vyhýbat ani tématům regionálním. Toto zaměření bylo nakonec a ku prospěchu věci rozšířeno na další témata, dá se říct bez omezení. Vzhledem k tomu, že ne všichni zájemci byli z řad těch třetího věku, byl název pozměněn na Polickou univerzitu volného času a dveře otevřeny prakticky pro každého.“ A univerzita funguje dál. Na závěr snad jen pár slov iniciátorky a neúnavné organizátorky, naší paní starostky Mgr. Idy Seidlmanové: Kdo je moudrý?

Kdo se učí od každého.

Talmud

Polická univerzita volného času je již jedenáctým rokem mojí srdeční záležitostí, třešinkou na dortu. Zdrojem poznávání, příjemných setkání, radostí.

Za dobu její existence jsme uskutečnili bezmála 120 přednáškových odpolední, vyslechli 130 přednášek. Před studenty se vystřídalo 108 předCelý cyklus není časově ani jinak omezen, nášejících. Někteří opakovaně. a tak v jeho rámci chystáme další akce, např. výPřátelé Vlasta a František Klapalovi byli od tvarné dílny, setkání s místními autory atd. Prostě prvopočátku mými největšími spolupracovníky, chceme ukázat, že i bez velkých nákladů se dokárádci, podporovateli. Výlety pod jejich taktovkou žeme bavit i vzdělávat z místních zdrojů. byly nezapomenutelné. Věřím, že všech jednadvaPoslední akcí v rámci vzdělávání dospělých, cet výjezdů v každém z nás zanechalo příjemnou která zde má být připomenuta, je Polická uni- stopu poznání. verzita volného času. Knihovna je její velkou Je příjemné se ohlédnout zpět a nelitovat. Líbí příznivkyní, ale na jejím zrodu ani chodu nemá se mi výrok jednoho ze „studentíků“, že on na žádné zásluhy. Od začátku se snažíme vytvářet univerzitu chodí především pro „dojmování“. studijní zázemí a hlavně v prvních ročnících jsme Každý z nás může mít, a má, k účasti důvod pomáhali studentům se získáváním studijní literatury. O vzniku a činnosti necháme promluvit jiný. Přála bych nám všem, abychom se ještě jejího studenta a zároveň univerzitního kronikáře dlouho ve zdraví scházeli. pana ing. Václava Eichlera v Almanachu z roku

Studnice témat je nevyčerpatelná!


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část

Náchodská univerzita volného času vstupuje do druhého ročníku Ivana Votavová Náchodská knihovna se snaží, stejně jako ostatní knihovny, nebýt jen místem, kde se půjčují knížky a časopisy a kde funguje internet. Pořádáme besedy pro děti i dospělé, výtvarné dílny, starším nebo nemocným čtenářům pravidelně rozvážíme knížky; letos se konala již 10. Noc s Andersenem, oblíbené je „Klíčování“ - pořad pro druháky. Připojili jsme se k akci Knížka pro prvňáčka. Máme dvě speciální knihovnické třídy. Do knihovny můžete zajít na výstavu. Stále ale ještě chybělo „něco“, co by pravidelně obohacovalo život seniorů a dalších dospělých Náchoďanů. Proto jsme založili Náchodskou univerzitu volného času (dál jen NUVČ), která si vzala za cíl vyplnit bílé místo na mapě kulturních a vzdělávacích aktivit v Náchodě. No tak dobře, řeknu vám pravdu. Chtěla jsem se do takové aktivity pustit, ale sama jsem nenacházela odvahu. Ale v tu dobu („prý se věci dějí, jak mají“) za mnou přišla mladá novinářka na mateřské dovolené, že by chtěla organizovat univerzitu volného času a hledá spojence. Přišla tak trochu nesměle, skromně – taková už Adélka je – a já jí na nápad hned kývla. Velkou inspirací byla pro nás univerzita volného času v Polici nad Metují. Její organizátorka, starostka města Ida Seidelmanová, nám poskytla cenné rady a konkrétní tipy na přednášející. Mnoho dobrých rad jsem také dostala od kolegyň, které už podobné aktivity dělají. Jsme o. p. s. (obecně prospěšná společnost), takže nápad musela schválit správní rada knihovny. Nejen že s nadšením schválila, ale její předsedkyně Mgr. Věra Vlčková se dokonce do organizace univerzity aktivně zapojila.

slali předběžné přihlášky a čekali. Řekli jsme si, že když se zaregistruje třicet zájemců, akci rozjedeme. Měli jsme radost z každého přihlášeného posluchače a při třicátém jsme se vrhli do konkrétní organizace jednotlivých přednášek. Než se prázdniny zlomily v půli, čekalo nás překvapení – na NUVČ se přihlásilo a poplatek 200 Kč zaplatilo na sto zájemců, do konce srpna jich ještě třicet přibylo. Jásali jsme, ale také si položili otázku, jak vyřešit problém, který jsme nečekali. Do sálku studovny se vejde zhruba šedesát sedících posluchačů. Po konzultaci se Zlatou Houškovou a dalšími světa znalými kolegyněmi jsme se rozhodli nehledat jiné, větší prostory, ale nabídnout v jeden den dvě stejné přednášky. Tak jsme vlastně vyšli vstříc i posluchačům s různými časovými možnostmi. Někteří lektoři se nezalekli, některé jsme trochu přemlouvali a jen dva jsme „neukecali“ (ekonom Tomáš Sedláček měl příliš nabitý rozvrh a pan profesor Wolf se vzhledem k věku necítil na dvě přednášky bezprostředně za sebou).

A tak jsme s trochou nervozity 20. září 2010 čekali na první návštěvníky a prvního přednášejícího. Politolog Petr Just, známý z médií, vystoupil na téma „Politická situace před komunálními volbami“. Přestože politologie je téma, které by mohlo ledaskoho odradit, přednáška odborníka, nezaujatého, nefandícího žádné politické straně a mluvícího srozumitelnou řečí bez floskulí, zaujala posluchače a na závěr přednášek mladý politolog odpovídal na mnoho dotazů. Oddechli jsme si. Posluchači odcházeli spokojeni, střídání obou skupin proběhlo bez problému, přednášející si pochvaloval vstřícné a zvídavé obecenstvo. A tak to naštěstí zůstalo. Náš přední ekonom Nevěděli jsme, do čeho jdeme, bude-li o takoTomáš Sedláček si dokonce pochvaloval, že tak vou aktivitu vůbec zájem. Tak jsme do světa po-


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část chytré dotazy ještě nezažil. Pravda, jeho přednáška byla pro širší obecenstvo, probíhala v prostorách kina a zúčastnilo se jí také několik studentů a ekonomů. Rozhodli jsme se střídat regionální odborníky s osobnostmi mediálně známými. V prvních dvou semestrech u nás, kromě již zmíněných přednášejících, vystoupili například architekt Petr Vorlík, socioložka Jiřina Šiklová, jaderná fyzička Dana Drábová nebo balneoložka Dobroslava Jandová. Velký úspěch měli ale i místní odborníci. V dotazníku, o jehož vyplnění jsme požádali naše posluchače na konci prvního semestru, se ukázalo, že žánrová pestrost naprosté většině vyhovuje a preferují ji i nadále. Proto i třetí semestr, jehož kapacita je už od června zcela zaplněna, bude oborově různorodý. U nás se nezkouší, takže kdo chce, dělá si poznámky, jiný v klidu naslouchá. Ke každé přednášce obdrží posluchači stručnou charakteristiku přednášejícího a jeho oboru, doplněnou o bibliografii. Důležitým momentem je vybrat dobré lektory, v našem případě navíc takové, kteří jsou ochotni zopakovat přednášku dvakrát. Chceme totiž udržet naši „univerzitku“ v knihovně. Jednak proto, aby přiváděla posluchače do krásných prostor bezbariérové budovy naší knihovny a tak se nezapomnělo, že je to právě knihovna, kdo při-

náší tuto aktivitu, a v neposlední řadě z důvodů finančních. Od posluchačů vybíráme, jak již bylo řečeno, 200 Kč na semestr. Z Kulturní a sportovní nadace města Náchod jsme ze dvou grantů obdrželi dohromady na oba semestry 20.000 Kč. Tyto částky pokryly lektorné, cestovné, kancelářský materiál, telefony a dokonce jsme koupili deset nových židlí, aby posluchači nemuseli sedět na starých nepohodlných, které jsme k tomu účelu snášeli z půdy. Také jsme dokoupili literaturu, která nám k probíraným tématům chyběla. To jsme si mohli dovolit, protože někteří lektoři se zřekli odměny za svoji přednášku. Malou pozorností pro všechny přednášející byl sponzorský dar z náchodského pivovaru, reprezentativní kolekce piv Primátor. Máme za sebou první rok Náchodské univerzity volného času a myslíme si, že to byl krok správným směrem. Zjistili jsme, že lidí, kteří nechtějí trávit čas pouze u televizní obrazovky, je dost. Že přednáška, po které se můžete sami zeptat na to, co vás zajímá (a bude vám odpovězeno), je mnohem lepší než sledování obdobného pořadu v televizi. Naše univerzita nejen rozšiřuje posluchačům obzory, ale přináší jim i zajímavá setkání, nová přátelství a nutí je aktivně prožívat svůj život, bez ohledu na věk. Naší nejstarší posluchačce jsme v lednu byli přát k devadesátým narozeninám.

Knihovna vzdělává veřejnost aneb Celoživotní vzdělávání v knihovně Zuzana Andrenková S pořádáním počítačových kurzů pro širokou veřejnost jsme začali v roce 2010. Kladné ohlasy a velký zájem nás utvrdily v tom, že jsme se vydali správnou cestou. Zájemci o získání základní počítačové gramotnosti k nám neváhají dojíž-

dět z okolních měst i vesnic vzdálených téměř 20 km. Nejstaršímu kurzistovi bylo přes 80 let. Je to samouk a na počítači se začal učit před pár lety. Obdivovali jsme jeho elán a velké nadšení z nových technologií, které mu nabídly mnoho


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část nových možností. Jak je vidět, začít s počítači se dá v každém věku.

záloha dat. Každý účastník si může podle svého zájmu vybrat, jaké lekce chce navštívit.

I v letošním roce jsme uspořádali další „Počítačové kurzy (nejen) pro seniory“. Na jaře proběhlo celkem 16 lekcí, kterých se zúčastnilo 80 návštěvníků. Dvě lekce byly věnovány klientům pobočky Centra zdravotně postižených Královéhradeckého kraje v Jičíně. Tyto kurzy jsou primárně určeny začátečníkům, ale přihlašují se i lidé s mírně pokročilými znalostmi. Kurzů se mohou zúčastnit všichni, kteří se chtějí naučit základům práce s počítačem. Převážnými návštěvníky jsou senioři, ale také, jak název napovídá, i ti, kteří ještě do seniorského věku zdaleka nepatří. Kurz je vždy rozdělen na samostatné lekce, ve kterých se věnujeme jednomu tématu, jako je např.: seznámení s počítačem, práce se soubory a adresáři, vyhledávání na internetu, e-mail, práce s textovým editorem nebo tabulkovým procesorem, úpravy fotografií, jednoduché prezentace,

Jarní kurzy byly opět zcela obsazené, a jelikož je o kurzy i nadále zájem, budeme v jejich pořádání pokračovat. Nejbližší kurzy proběhnou na podzim tohoto roku. Přesné termíny budou vystaveny na našich webových stránkách http:// knihovna.jicin.cz nebo se zájemci mohou informovat přímo v naší knihovně. Do podzimních kurzů jsme se snažili přidat i nová zajímavá témata. Účastníci lekcí se tak naučí vytvořit vlastní webovou stránku pomocí šablony, seznámí se s elektronickými knihami a naučí se pracovat se čtečkou elektronických knih nebo s novým on-line katalogem naší knihovny. Doufáme, že i tyto podzimní kurzy budou úspěšné tak jako ty minulé. Společná radost z nově nabytých znalostí a zkušeností nás vždy zaručeně potěší. Řečeno slovy jedné kurzistky: „I kdybych se naučila jednu jedinou novou věc, tak to stojí za to!“

Trénovat paměť potřebujeme v každém věku Oddělení služeb knihovnám V roce 1998 bylo založeno občanské sdružení Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Předsedkyní a hlavní propagátorkou je Ing. Danuše Steinová, členy výboru jsou: PhDr. Jana Koblihová; doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D. – člen pro vědu a výzkum; PhDr. Diana Chrástková – metodik pro vzdělávání; Jana Vejsadová – metodik pro knihovny.

učení, pro matky na mateřské dovolené, pro zdravou seniorskou populaci, pro osoby trpící různými formami oslabení paměti (kdo ze čtenářů má pocit, že jeho paměť nepotřebuje zlepšit?), ale např. i pro pacienty po cévních mozkových příhodách nebo chemoterapii.

Od roku 2008 zavedla ČSTPMJ nový systém třístupňového vzdělávání: základní kurz s výstuTrénování paměti je vhodné pro široké spek- pem Certifikovaný trenér paměti I, pokračovací trum veřejnosti všech věkových kategorií. Je kurz s výstupem Certifikovaný trenér paměti II vhodné a efektivní např. pro děti s poruchami a závěrečnou práci s výstupem Certifikovaný tre-


Naše téma: cEloživotní vzdělávání, 3. část nér paměti III, který umožňuje garantovat plnou profesní kvalifikaci absolventů tohoto vzdělávání. Odbornými garanty třístupňového vzdělávání v rozsahu 168 hodin jsou prof. PhDr.Jaro Křivohlavý, CSc., a Projekt trénování paměti. Seznam absolventů, kteří úspěšně obhájili závěrečnou práci, a seznam témat závěrečných prací je uveřejněn na webových stránkách společnosti: http:// www.trenovanipameti.cz/ .

umění v kognitivním tréninku“ na: http://www. svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/201003019. pdf ). Dosud bylo v knihovnách uspořádáno více než 1000 akcí (lekcí, besed, seminářů, hrátek 1 kurz má 4, 8 nebo 10 lekcí) pro cca 5 700 účastníků. Vzhledem k tomu, že práce s pamětí vyžaduje také práci s textem, je při lekcích využíván fond knihovny a někteří účastníci se na základě absolvování kurzu trénování paměti stávají registrovanými čtenáři příslušné knihovny. Lze předpokládat, že počet knihovníků – trenérů paměti a tím i návštěvníků knihoven se bude zvyšovat.

Hlavním přínosem trénování paměti je efektivnější využívání vlastních poznávacích funkcí, které má příznivý dopad nejen na každodenní fungování, na zvládání běžných i náročnějších úkolů, ale nepochybně i na zvýšení sebevědomí V současné době je v České společnosti pro a sebehodnocení. Pro řadu lidí je to také možnost trénování paměti a mozkový jogging registrovánajít nové přátele se společnými zájmy a rozšířit no 37 knihovníků/knihovnic, kteří spojili své síly si tak své společenské kontakty. a v červnu 2011 ustanovili novou sekci Svazu Komplexní program trénování paměti je něko- knihovníků a informačních pracovníků. Více na likatýdenní a je rozvržen do pravidelných lekcí, - http://skip-treneri-pameti.webnode.cz/ . ve kterém se v menší skupince pracuje pod veMezi 32 členy výše uvedené sekce jsou dvě dením zkušeného lektora. Účastník získá nejen certifikované trenérky paměti I. stupně z našeho nejnovější poznatky o zdravém fungování pozná- kraje. Je to Stanislava Benešová, ředitelka MěK vacích funkcí dle své věkové kategorie, ale prak- v Nové Pace ( [email protected] ), která pro ticky projde i nácvikem paměťových strategiií, knihovnu připravuje na podzim jednorázovou tzv. mnemotechnik. Cíleně si procvičí vybavo- akci pro pedagogy SŠ a 4 lekce Hrátek s pamětí vání z dlouhodobé paměti, zrakově prostorovou pro veřejnost. Další lektorka, Mgr. Gabriela Hoorientaci a logický úsudek. Do tréninku je nutné lečková ( [email protected] ), působí se aktivně zapojit, je nutné překonat určitou nena úseku informačních a rešeršních služeb SVK důvěru ve vlastní schopnosti a určitou pohodlnost v Hradci Králové. Na podzim připravuje kurz při zvládání nových technik či plnění úkolů. trénování paměti pro dospělé a seniory (8 lekcí po dvou hodinách) a pro velký zájem absolventů z již proběhlých kurzů připravuje navazující kurz Díky kolegyni Janě Vejsadové (viz: http:// trénování paměti. www.mneme.cz/ ) se informace o trénování paZájemci o trénování paměti v knihovnách se měti velmi rychle rozšířily po knihovnách v celé republice. V řadě knihoven se začaly konat nej- mohou inspirovat na výše uvedených webových prve „ochutnávky“, po kterých následovaly celé stránkách. Další informace o paměti a jejím trékurzy. Postupně začali přibývat i certifikovaní nování lze nalézt např. na: lektoři z řad knihovníků. Jejich neformální spohttp://zpameti.cz/ , http://tretivek.cz , http:// lupráce trvá již několik let (např. viz článek Jany senio.cz . Pokud se necítíte na organizování kurVejsadové „Paměť a kreativita na Vysočině popá- zů, můžete alespoň vaše uživatele o této možnosti té“ na: http://www.ikaros.cz/pamet-a-kreativita- informovat a odkázat je na certifikované lektory -na-vysocine-popate a článek Gabriely Holečko- a webové stránky. vé „Seminář „Paměť a její sestry múzy – využití


stalo se

Léto s PIKem

Alena Součková Co dělá knihovník v létě? Asi jako většina se těší na dlouhé dny a dobu dovolené, aby si také vzal knížku – preferuje tu klasickou, papírovou, která ještě voní novotou – a začetl se do řádků svého oblíbeného autora a žánru… Také já se tak těším a plánuji si, co přečtu, ale již několikátým rokem mě o prázdninách přepadne naléhavý úkol, který je třeba v termínu vyřešit, a poklidná atmosféra je tatam. Letošní léto bylo ve znamení PIKu. Pro ty, kteří zatím nevědí, co se za tajemnou zkratkou skrývá, začnu popořádku. Využívání počítačů a poskytování služeb veřejně přístupného internetu je dnes v knihovnách samozřejmostí. Knihovní zákon, který je základní knihovnickou legislativou, je v platnosti již desátým rokem a stanoví knihovnám povinnost zajišťovat připojení k internetu. Za období několika let je v knihovnách patrné zvýšení úrovně poskytovaných služeb. Knihovny nejsou jen půjčovnami knih, ale místy vzdělávání a setkávání. Potřebné vybavení knihoven technikou (počítačové stanice, snímače čárových kódů, knihovnický software atd.) bylo pořizováno s využíváním státních dotačních programů a v některých krajích i formou regionálních operačních programů Evropské unie. Problematičtější bylo připojování k internetu. V době před deseti lety nebylo ve všech oblastech optimální pokrytí signálem, bylo třeba instalovat antény, zesilovače nebo využít satelitní připojení – a od toho se odvíjela i výše poplatků, které operátor požadoval. I v dnešní době, kdy je na trhu větší výběr operátorů a rozšířená nabídka služeb, jsou telekomunikační poplatky citelnou součástí rozpočtu. Ne každá domácnost


si tyto služby může dovolit. Pro knihovny, které mají být místy veřejně přístupného internetu pro obyvatelstvo, byla situace řešena v rámci veřejné správy. Tehdejší Ministerstvo informatiky ČR na základě vládního usnesení připravilo Projekt internetizace knihoven (ve zkratce PIK), který podporoval poskytování internetu v knihovnách a zajišťoval úhradu poplatků. Vybraným operátorem byla Telefónica O2, která garantovala pokrytí veškerého území signálem pro vysokorychlostní internet. Využití PIK bylo určeno hlavně knihovnám v malých obcích a odlehlých oblastech. Od roku 2005 bylo připraveno několik výzev k podávání žádostí – v Královéhradeckém kraji se přihlásilo ve dvouletém období přes 50 knihoven a dalších 82 knihoven se do projektu přihlásilo v návaznosti na evropský projekt Internetizace knihoven v Královéhradeckém kraji. Další obce volily připojení knihovny k internetu buď v rámci obce nebo využily výhodnější nabídku jiného poskytovatele, kterých je jen v Královéhradeckém kraji několik desítek. V průběhu dvou let bylo z výsledků statistických šetření potvrzeno, že knihovny jsou počítači skutečně vybaveny a přístupy k internetu někde i převyšují klasické výpůjčky dokumentů. Je třeba se zmínit i o zavádění regionálních knihovních systémů, které urychlují a zefektivňují knihovnické činnosti a odbourávají složité rutinní práce administrativního charakteru (např. sáčkový výpůjční systém). Zjednodušuje se a sjednocuje se evidence a katalogizace nových knih, urychluje se proces výpůjček a jejich prodlužování i celková revize fondu knihoven. Lze budovat jednotný souborný on-

stalo se -line katalog, webové stránky knihovny a umožnit vzdálený přístup ke službám knihovny – to vše na základě připojení k internetu. Regionální knihovní systémy jsou tedy prostředkem spolupráce mezi knihovnami, prostředkem pro přenos a zabezpečení dat a v první řadě i pomocníkem knihovníka. V průběhu prázdnin zazněla v médiích zpráva, že PIK (Projekt internetizace knihoven) by měl být ukončen a bez náhrady zrušen. Co by to znamenalo pro knihovny? Našly by obce ve svých rozpočtech prostředky na zaplacení poplatků? Byl by internet zpoplatněn? Nebo by obce služby veřejného internetu v knihovnách úplně zrušily? Aby se předešlo chaosu a neuváženým krokům, byl iniciativou předsedy SKIPu (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) PhDr. Víta Richtera z Národní knihovny ČR informován předseda vlády ČR a proběhlo několik jednání se zástupci Ministerstva vnitra ČR (převzalo agendy po zániku Ministerstva informatiky) a Ministerstva kultury ČR. Důležitým podkladem a argumentem bylo dotazníkové šetření, které proběhlo v srpnu letošního roku. Bylo osloveno přes 3400 knihoven v celé České republice, které služby internetu prostřednictvím PIKu zajišťují. A i když byla doba dovolených, sešlo se přes 3100 odpovědí, a to je dostatečným důkazem, že projekt nebude zrušen, ale přehodnocen. Došlo i na první jednání s operátory. V Královéhradeckém kraji funguje na 400 knihovnických a informačních pracovišť a asi polovina z nich je v malých obcích do 500 obyvatel, v úvahu je nutno brát i horské oblasti Krkonoš a Orlických hor a pohraniční oblasti Broumovska, Rychnovska aj. K zainteresování obcí na zpracování dotazníků byly vyzvány metodičky pověřených knihoven – právě jim patří poděkování za vysvětlování, komunikaci s knihovníky a starosty a průběžné vkládání údajů. Celé akci předcházelo ještě srovnávání dostupných celostátních tabulek a následné sestavení pomocné tabulky pro náš kraj. Podrobná zpráva byla také připrave-

na pro jednání výboru pro kulturu a památkovou péči Královéhradeckého kraje. V celostátní databázi je zastoupeno 160 obecních knihoven, 12 poboček a 13 profesionálních knihoven z Královéhradeckého kraje. Tabulka za kraj byla ještě doplněna potřebnými statistickými údaji a v termínu odeslána k dalším důležitým jednáním. Asi ¼ knihoven, tj. 42 obcí, v PIKu nechce pokračovat, nejvíce na Hradecku, kde 20 knihoven využije výhodnější připojení. A doufám, že i knihovny, které dotazník neodeslaly v termínu, mají připojení k internetu vyřešeno nebo na ně v rámci projektu PIK ještě nedošla řada. Konkrétně knihovny s profesionálními pracovníky v Libáni, Kopidlně a Vysokém Veselí a obecní knihovny Běleč nad Orl., Blešno, Střezetice, Bystřice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Lukavec u Hořic, Milíčeves, Mladějov, Slavhostice, Třtěnice, Úlibice, Valdice, Vrbice, Vršce, Bohuslavice, Jasenná, Mezilesí, Rychnovek, Říkov, Stárkov, Trubějov, Vysokov, Žernov, Černíkovice, Králova Lhota, Orlické Záhoří, Kostelecké Horky, Nová Ves, Tutleky, Černý Důl. Dokument Národní rozvojový plán ČR 2007 až 2013, který souvisí s projekty a čerpáním finančních prostředků z Evropské unie, se mimo jiné zmiňuje o důvodech posílení tzv. informační společnosti a vyjmenovává závažné faktory, jako nízkou počítačovou gramotnost obyvatel, nedostatečné využívání informačních a komunikačních technologií malými a středními podniky a domácnostmi, nízkou dostupnost vysokorychlostního přístupu k internetu, nízké vybavení domácností PC a zařízeními pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií, nedostatečnou motivaci veřejnosti k využívání moderních technologií i podceňování informační bezpečnosti… I to jsou příležitosti pro knihovny, které by se měly využít – a jako si nedovedeme představit knihovnu bez knih a časopisů, tak i přístup k internetu pro veřejnost v knihovnách bude stále potřebný.


stalo se

Z knihovnických organizací

Vyšla Uhlířova kniha Osobnosti Jaroměře

Kamarádka knihovna Oddělení služeb knihovnám

Jindřich Polák Městská knihovna Jaroměř ve spolupráci s Nakladatelstvím Bor Liberec Dr. Evy Koudelkové, která mj. vydává knihy z Náchodska i širšího Královéhradecka, uspořádala v prostorách Městské knihovny v Jaroměři v pondělí 27. června 2011 v 17.00 hodin prezentaci, představení knihy OSOBNOSTI JAROMĚŘE s autogramiádou. Besedy se zúčastnil autor knihy PhDr. Jiří Uhlíř, řádný člen Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu, autor 90 kreseb osobností akademický malíř Jiří Škopek a vydavatelka knihy a odpovědná redaktorka Dr. Eva Koudelková, významná hronovská rodačka a spisovatelka řady knih, členka Obce spisovatelů. Besedu moderovala Mgr. Adéla Zaveská, ředitelka knihovny, která v úvodu představila autory publikace. O práci Nakladatelství Bor a edičním a redakčním opečovávání knihy pohovořila odpovědná redaktorka Dr. Eva Koudelková. O genezi knihy, která má základ v Uhlířově slovníku Významní rodáci a kulturně-političtí pracovníci Jaroměře, otištěném ve sborníku Minulostí Jaroměře, svazek 1 (1968, s. 87-307), v delším monologu pohovořil autor knihy PhDr. Jiří Uhlíř a o práci na kresbách akademický malíř Jiří Škopek. Beseda byla hojně navštívena (cca 60 přítomných). Nechyběli ani sponzoři. Po besedě následovala autogramiáda. Ilustrovaná encyklopedická publikace Osobnosti Jaroměře je už 18. samostatnou knihou spisovatele Jiřího Uhlíře a pojednává o 217 osobnostech Jaroměře a Josefova. Kniha o 232 stranách byla zde k zakoupení a autoři ji zájem-


cům rádi podepsali. Jaroměř a Jaroměřsko vůbec je region mimořádně bohatý na osobnosti, umělce, vědce, herce, podnikatele i sportovce, kteří ve městě i ve veřejném životě regionu, České republiky i v zahraničí zanechali výraznou stopu a ovlivňovali své okolí. Unikátní publikace vyšla nákladem 1000 výtisků s finanční podporou města Jaroměře, Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, firmy Černý semena Jaroměř a Městské lesy Jaroměř. Autor s manželkou Zdenou, která první verzi upravila, se vzdali honoráře ve výši 40 tisíc Kč, aby publikace byla lacinější. Kniha, kterou vytiskla Tiskárna V&H Print Hlávko, s. r. o., Nové Město nad Metují, je k zakoupení v knihkupectví Mileny Hašové na podsíni na náměstí v Jaroměři, v Traxlerově knihkupectví v Josefově a v dalších knihkupectvích ČR a regionu. Stojí na svou obrazovou vypravenost (kresby, fotografie) opravdu málo, pouhých 265 Kč.

Dne 1. 6., na Den dětí, vyhlásila odborná komise nejlepší veřejnou knihovnu pro děti. Od září do listopadu 2010 dostaly děti možnost zahrát si na učitele a vyplnit vysvědčení knihovně ve svém městě v rámci soutěže Kamarádka knihovna. Do projektu se zapojilo sto knihoven a děti jim vystavily více než 17 000 vysvědčení.

porota ocenila jasnou vizi a rozvojové plány knihovny, vynikající spolupráci s partnery v obci i snahu o propojení dětí a seniorů. Výborný knihovní fond a útulné, příjemné prostředí nabízejí také knihovny v Uherském Hradišti a ve Dvoře Králové. Právě v Uherském Hradišti se zrodila „Noc s Andersenem“, která letos probíhala již na třech kontinentech. Ročně pořádá knihovna více než dvě stovky akcí pro celou rodinu. Inspirativní činnosti nabízí také Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové. Děti mohou navštěvovat kurzy angličtiny pro předškoláky nebo se zapojit do geocachingu s literárním přesahem. Obě knihovny se mohou pochlubit vysokou návštěvností. K jejich čtenářům patří polovina dětí ve městě.

Soutěž Kamarádka knihovna, pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a firmou 3M, probíhá už od roku 2007 a jejím cílem je motivovat knihovny k lepší práci a co největší otevřenosti vůči dětem. Mezi deset kandidátů na hlavní výhru patřily městské knihovny v Praze, Lounech, Dobříši, Nové Včelnici, Chrudimi, Nové Pace, dále Knihovna města Plzně a Hradce Králové, Knihovna B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti Vítězná Městská knihovna v Chrudimi získala a Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad bibliobox Herbie od společnosti 3M, která je hlavLabem. ním partnerem soutěže Kamarádka knihovna. BibVítězné první místo si vybojovala Městská liobox umožňuje vracet vypůjčené knihy i v době knihovna v Chrudimi, která získala hlavní cenu, mimo provozní hodiny knihovny. „Minulý vítěz, bibliobox Herbie od 3M. Na druhém místě se sedlčanská knihovna, jej umístila přímo na náumístily dvě knihovny. Knihovna Bedřicha Be- městí a zlepšila a rozšířila tak své služby občanům neše Buchlovana v Uherském Hradišti a Městská města, kteří bibliobox hojně využívají,“ uvádí knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem. Zlata Houšková. Tento rok pořadatelé připravili Obě byly odměněny finanční hotovostí ve výši změnu: biblioboxu, kterému knihovníci přezdívají „herbínka“, společnost 3M zajistila polep speciální 15 000 Kč. Městská knihovna v Chrudimi zaujala odbor- fólií v designu, který navrhly děti. nou porotu nejen bohatě zásobeným fondem knih a příjemným estetickým prostředím, ale hlavně množstvím a kvalitou pořádaných akcí pro děti. Děti si mohou užívat „Prázdniny v knihovně“, zapojit se do akce „Pomáháme pohádkou aneb Děti dětem“. Chrudimští také spolupracují s dětskými knihovnami v Polsku a na Slovensku. Odborná

Kamarádka knihovna je soutěž, které se může zúčastnit oddělení pro děti obecní nebo městské knihovny. Hlavním soutěžním kritériem je spokojenost dětí s knihovnou. Dále se hodnotí např. týdenní provozní doba knihovny pro děti nebo procento registrovaných dětských čtenářů. Z celkového počtu více než 100 knihoven bylo


Z knihovnických organizací vybráno 30 nejlepších, které postoupily do užšího vracení a třídění knih. výběru s kritériem kvality webové stránky pro děti. Více informací: http://www.kamaradkaknihovna.cz/ 1. června 2011 byly vyhlášeny nejlepší knihovny a předány ceny. Informace k článku převzaty z tiskové zprávy Společnost 3M působí v celé řadě oblastí po ceSKIP a webových stránek. Redakční rada děkulém světě a pomocí špičkových technologií vyrábí je všem knihovnám z našeho regionu, které se více než 50 000 různých produktů. Mezi oblasti do soutěže přihlásily, a srdečně gratuluje zejména její činnosti patří také návrh a výroba produktů Knihovně Slavoj ze Dvora Králové nad Labem, ktepro knihovny. Jejich portfolio obsahuje celou rá dokázala mezi ostatními knihovnami uhájit svůj řadu zařízení pro potřeby knihovníků i návštěvnípost druhé nejlepší dětské knihovny v republice. ků knihoven. Jedná se jak o systémy umožňující Další gratulace putuje do Knihovny města Hradzapůjčení a vrácení knih bez pomoci personálu, ce Králové, do MěK v Nové Pace a do Knihovny tzv. selfchecky a biblioboxy, tak o zabezpečovací u Mokřinky v Mokrém, které se umístily v první systémy, digitální knihovní asistenty a zařízení pro desítce soutěžících knihoven.

Francie počtvrté? Marcela Machová založeném už v roce 1443. Ale k Burgundsku patří také zamyšlení ve vesničce Taizé s ekumenickou komunitou mládeže či návštěva v kapli architekta Corbusiera v Ronchampu, ale také návštěva katedrál v Paray-le-Monial nebo ve Strasbourgu. Nelze Romantické Burgundsko s hrady, hrádky, zapomenout na procházky městečky s hrázděnými pasoucími se stády bílých krav, malými i rozleh- domy, úzkými uličkami plnými obchůdků, balkólými vinicemi, důstojnými katedrálami a v dálce ny a zákoutími s květinami, na návštěvy zámků vystupujícími kostelíky a to vše provoněné chutí s krásnými zahradami a večery s posezením, jak burgundského vína, no řekněte, lze tomu odolat? jinak než se sklenkou burgundského vína. A co si uchovávám jako velkou památku Všechny ty krásy a důstojnost navštívených z cest po Burgundsku? To, že jsem vstoupila do míst se mi prolínají a mám pocit, že jsem se kostelíka v Montrealu a mohla se dotknout lavice, na několik dní ocitla v místech, kde se zastavil kterou vyřezával Colas Breugnon z Rollandova čas, třeba v největším benediktinském klášteře Cluny, založeném v roce 910, nebo cisterciáckém románu Dobrý člověk ještě žije. Obraz kostelíka klášteře Fonteney, zrekonstruovaném do středo- se hřbitovem na kopci a Colas Breugnon. To mi věké podoby, či zastavení v hospicu v Beaune, nejvýrazněji vystupuje v mysli ze všech těch krás. Ano, letos jsme s východočeským SKIPem zavítali do Burgundska a byl to náš už čtvrtý zájezd do Francie. Dá se říci, že Francie je naše láska. Mnozí z nás se zúčastnili všech zájezdů a Francie se asi nikdy nenabaží.


Z knihovnických organizací

Loutkářská a knihovnická Chrudim Věra Zaňková Letošního třídenního semináře „loutkárny“, pořádaného východočeským Klubkem v Chrudimi, jsem se účastnila poprvé. A věřte mi, že to byl zážitek opravdu nezapomenutelný. Jeho zakladatelkou a vlastně takovou maminkou, která tento první nápad dostala před šesti lety, je velice milá, nápaditá a obětavá Iveta Novotná. Současné téma se neslo v duchu lidové písně o jakémkoliv létajícím opeřenci. Celým pořadem nás provázela mladá, velice šikovná a nadaná MgA. Vendulka Křesadlová. Po úvodním představení a seznámení všech zúčastněných zavítala mezi nás i jedna knihovnice, Eva z polské Olešnice; atmosféra se postupně začala uvolňovat při notování různých, některých i dávno zapomenutých, lidovek. Poté jsme měli za úkol rozebrat děj a vcítit se do něho. Dále následovalo vyprávění lektorky o různých druzích loutek, kde byl pravděpodobně jejich začátek, jak se s nimi pracuje, jak se vyrábějí… Následující den začala vlastnoruční výroba loutek na motivy písní, které

jsme si vybrali. Utvořily se tříčlenné skupinky, jež se s chutí pustily do práce, samozřejmě pod odborným vedením trpělivé Vendulky. Téměř všem nám byla tato výroba velkou neznámou. A jaké krásné originály vznikly, se můžete přesvědčit na stránkách chrudimské knihovny. Samotné nás to překvapilo. Závěrečnou tečkou krásného snažení byla následná vystoupení s dramatizací písně a vyzkoušení si našich výrobků vtažením do děje. A co by to bylo za loutkářskou Chrudim, kdybychom nenavštívili opravdové vystoupení. Od Ivetky jsme obdrželi lístky na dvě dětská představení – Prcka Toma a dlouhána Toma a druhé představení s názvem Jan za chrta dán + jedno hudební show, pochopitelně loutkové. A já mohu jen na závěr dodat, že se seminář velice vydařil, obohatil nás o různá nová přátelství, nápady, z kterých můžeme čerpat ve své práci. Díky organizátorce Ivetce a Vendulce – děvčata, jste skvělá, jsem ráda, že jsem Vás poznala a samozřejmě i Vás všech šestnáct kolegyň.

Seniorské setkání ve Vyškově Božena Blažková Na základě iniciativy severomoravských knihovnických seniorů pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků pravidelná letní setkání seniorů. V letošním roce se organizace setkání ujala Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově (http://www.kkdvyskov.cz/ ). Společně strávené tři dny byly plné dojmů, informací i zajímavých setkání a patřily k nejteplejším dnům letošního léta. Bohatý program byl naplněn nejen knihov-

nictvím, ale i literaturou a historií. Slavnostní zahájení celé akce se konalo za účasti pana starosty na radnici. Následovala procházka historickým centrem města, na kterou navázala prohlídka expozice A. Musila v Muzeu Vyškovska. V zámecké zahradě se pak odehrála Fontána slov, kterou z díla Karla Dvořáčka připravili pracovníci knihovny. S regionální literaturou se přítomní během celého pobytu setkali ještě


Z knihovnických organizací několikrát v pořadu nazvaném Literární Vyškov- knihovny podrobně zpracoval PaedDr. Vladislav sko. Raška, ředitel knihovny. Zájemcům jsou tyto inDruhý den setkání zahájil zájezd na nedaleké formace v kostce k dispozici na webových stránnapoleonské bojiště. Kromě slavkovského zámku kách nebo v úplnosti v odborné publikaci 110 a zámecké zahrady jsme dále navštívili známou let veřejné knihovny ve Vyškově. V knihovně Mohylu míru a Žuráň (místo, odkud Napoleon i na jejím webu mohou knihovníci nalézt hodně řídil bitvu), kde na účastníky čekal voják v do- inspirace pro svoji činnost. Mne osobně nejvíce bovém kostýmu, který svým velmi zajímavým zaujala péče o literární tradice regionu a činnost vyprávěním přiblížil nejen bitvu, ale i celou na- Akademie třetího věku. poleonskou dobu. Kromě historie byl druhý den věnován i knihovnám. Navštívili jsme malou knihovnu v Hostěrádkách-Rešově, kde nás přivítal starosta pan Zdeněk Petráš a knihovnice paní Jarmilka Urbánková. Je jen škoda, že jsme si nestihli prohlédnout připravenou prezentaci o knihovně a že bylo tak málo času na inspirativní výměnu zkušeností. Ale i při rychlém pohledu bylo jasné, že kultura, a zejména knihovna má v obci zelenou. Knihovna je otevřená v pondělí a v pátek od 13 do 17 hodin. Z akcí, které zde probíhají, je vidět, že paní Urbánkovou „knihovničení“ a práce s lidmi baví a věnuje tomu hodně volného času. Další informace si můžete najít na webu obce a knihovny ( http://www.hosteradky-resov.cz/ , http://www.knihovnahosteradky-resov.wz.cz/ ). Po příjezdu do Vyškova konečně nastala možnost pořádně si prohlédnout hostitelskou knihovnu. Od roku 2003 sídlí společně se základní uměleckou školou v nově adaptované budově bývalé školy. Její umístění a vybavení je vzdušné, moderní a zároveň praktické. Bohatou historii

Večer byl opět věnovaný moravské literatuře. Účastníci měli jedinečnou možnost setkat se s básníkem a redaktorem dr. I. Odehnalem, čerstvým a jediným českým laureátem makedonského Stříbrného žezla (které jsme si mohli prohlédnout), a s překladatelem prof. dr. I. Dorovským, DrSc. Poslední den setkání jsme strávili v knihovně. V první prezentaci nás kolegyně Adlerová seznámila s bohatou činností knihovny, která se postupně stává skutečným komunitním centrem pro občany regionu. Se současnými trendy a dalšími novinkami v knihovnictví seznámili přítomné dr. V. Richter (VV SKIP) a Mgr. Zlata Houšková (Národní knihovna). O posledním zasedání IFLA poreferovala Ing. Libuše Nivnická (Knihovna J. Mahena Brno a RV SKIP). Přednesené referáty vybízely k diskusi, v nabídce byly ještě i další prezentace hostitelské knihovny, ale čas byl neúprosný a účastníci setkání měli před sebou ještě dlouhou cestu domů. A tak nezbylo než se rozloučit, poděkovat za milé přijetí, krásný program a všestrannou péči.

okénko

Čtečky elektronických knih v knihovnách Jana Havlíková Po vzoru SVK v Hradci Králové začala i Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně od letošního února půjčovat svým registrovaným čtenářům čtečku elektronických knih. Nejprve jsme zakoupili 2 čtečky, udělali jsme propagaci, do čteček jsme nahráli některá volná díla a začali s půjčováním. Byli jsme příjemně překvapeni, jaký je o čtečky zájem. Se čtečkou se totiž opravdu dobře „pracuje“. Technologie inkoustu a nepodsvícený displej dělají ze čtečky obdobu knihy, neboť nedochází k nežádoucím odleskům, které každý zná např. na slunci u mobilního telefonu. Dalším nezanedbatelným faktorem je možnost změny velikosti písma, kterou oceňují hlavně naši uživatelé zvukové knihovny, což jsou lidé s různým postižením zraku. Mezi další výhody samozřejmě patří i kapacita, kdy si na dovolenou vezmete čtečku, do které si můžete „stáhnout“ tolik knih, kolik chcete, a neznamená to, že naplníte kufr knihami. A to je i důvod, proč je o čtečku zájem i nyní v let-

ním období. Kdo je zvyklý brát si na dovolenou knihy, velmi rád vyzkouší i tuto novinku. Neustále se nám hlásí další zájemci a seznam rezervací se nám rozrostl na půl roku dopředu. Nejedná se pouze o čtenáře ve věku, kdy se práce s novými technologiemi dá očekávat, ale zájem je v širším věkovém spektru. Po kladných ohlasech byla zakoupena i jedna čtečka pro region. I tam je zájem velký, jak ze strany knihovníků, tak od jejich čtenářů. Jak mi sdělila kolegyně z oddělení regionálních služeb, i ony mají čtečku rezervovanou na rok dopředu. A do budoucna? Co si přát? Aby bylo více volných děl, která se dají do čtečky nahrát? Knihovnám povolit zakoupení díla formou licencí a jeho další zprostředkování čtenářům? Já myslím, že ano. Jistě by bylo dobré, kdyby si nová technologie našla své místo a spolu s knihami tištěnými byla čtenářům k užitku, zábavě, poučení.

Studijní cesta do Jižního Tyrolska Michaela Hašková, Daniela Ridlová Ve dnech 6-9. 6. jsme se zúčastnily zahraniční Na programu byla především návštěva knihoven v Jižním Tyrolsku na území dnešní Itálie. cesty pořádané Sdružením knihoven. Ještě předtím jsme zastavili v rakouském Naše skupina se skládala z knihovnic a kniAdmontu. Navštívili jsme tam nejstarší klášter hovníků krajských a univerzitních knihoven, zave Štýrsku, založený r. 1074 arcibiskupen Gebměstnanců muzeí a dalších paměťových institucí.



okénko hardem ze Salcburku. V roce 1735 začala rekonstrukce kláštera v barokním stylu. Klášter i blízký kostel však roku 1865 stihla katastrofa v podobě požáru. Zachránit se podařilo pouze knihovnu, která je po právu turistickým lákadlem a na její prohlídku se těšila i naše skupina. Stanuli jsme ve skvostném největším knihovním sále na světě. Dokonce se mu říká osmý div světa. Pozdně barokní sál se skládá ze tří částí, je 70 m dlouhý, 14 metrů široký a v centrální kopuli až 12,7 m vysoký. Naše zraky upoutalo 70 000 zrestaurovaných knih v jemných vazbách, vyrovnaných v bílých a zlacených knihovnách po celé délce sálu. Průvodkyně nás informovala o tom, že se jedná o knihy z období 16.-20. století; ve střední části lze vidět různá vydání bible a spisy církevních otců, v severní části najdeme teologickou literaturu a v jižní části díla všech ostatních oborů. Knihovna má ve svých fondech asi 200 000 svazků, z toho je 1 400 manuskriptů a 530 inkunábulí. Ty jsou však uchovávány v klimatizovaných bezpečnostních depozitářích. Sál udivuje cyklem nástropních fresek na 7 kopulích od Bartolomea Almonta (1694 - 1783). Základním tématem nástěnných maleb je úzký vztah náboženství, umění a vědy. Ještě více jsme obdivovali mistrovská díla, když jsme se dozvěděli, že malíř přijal zakázku ve svých osmdesáti letech a na práci mu stačily letní měsíce roků 1775 a 1776. Knihovnu dále zdobí pobronzované dřevěné sochy jednoho z nejznámějších rakouských barokních sochařů a řezbářů Josefa Stammela (1695-1765); ten sloužil klášteru více než 40 let. Bez zajímavosti není ani podlaha knihovního sálu, navrženého vídeňským architektem Josefem Hueberem. Skládá se z kamenných desek ve tvaru diamantu, z bílého, červeného a šedého mramoru, uspořádaných tak, že mohou být považovány za kostky, pruhy, mašle v závislosti na subjektivním pohledu. Dnes je opatství duchovním, kulturním a ekonomickým centrem mezinárodního významu. Za prohlídku kromě knihovny určitě stojí i přírodovědné muzeum s obrovskou sbírkou hmyzu (více než


250 000 exemplářů), dále muzeum výtvarného umění od románského období po baroko a od roku 1997 i muzeum současného umění. My jsme tyto sbírky kvůli nedostatku času jen zběžně prolétli. Při cestě k autobusu jsme v žáru poledního slunce ještě obdivovali květinové a bylinkové záhony, které ke klášterům neodmyslitelně patří. Večer jsme se ubytovali v italském Sterzingu (Vipitene) a prohlédli toto malé městečko. Druhý den nás čekalo město Bolzano (Bozen) s Univerzitní knihovnou a Městskou knihovnou Dr. Tessmanna. Téměř stotisícové správní středisko Jižního Tyrolska má již středomořské rysy. Od roku 1200 bylo město významným tržním městem s privilegiem nezávislého obchodního soudnictví. Dominantou města je náměstí Waltherplatz s pomníkem politického minesengra Walthera von der Vogelweide, bohatě osázeným trojicemi středomořských květin a keřů, takže poutá pohledy kolemjdoucích. Za zhlédnutí stojí gotické kostely i Ovocný trh. Náš program byl především zaměřen na prohlídky knihoven. Jako první jsme navštívili Univerzitní knihovnu v Bolzanu, kde jsme strávili téměř tři hodiny. Budova je betonová, s dostatkem přirozeného světla, prostorná, skýtá řadu příjemných zákoutí ke studiu i odpočinku. Většinu informací jsme získali při prezentaci v přednáškovém sále. Jedná se o knihovnu soukromé vysoké školy The Free University of Bolzano, která má pět fakult nacházejících se v Bolzanu, Brixenu a Brunecku. Vyučuje se ve třech jazycích – anglicky, německy a italsky. Knihovna slouží především studentům a zaměstnancům univerzity, ale také veřejnosti (za poplatek 10 eur ročně). Knihovna má ve svém fondu přes 197 000 dokumentů (z toho 14 000 e-books). Aktivních uživatelů je přes 6 000, knihovna má 22 stálých a 21 externích zaměstnanců (ti jsou z řad studentů). Důležitá je úzká spolupráce knihovny s fakultami i jednotlivými pedagogy; funguje výborně, fond je doplňován dle studijních oborů a požadavků

okénko uživatelů. Otevírací doba knihovny je také vstřícná zvyklostem studentů od pondělí do pátku od 8.00 do 24.00 (po 19. hodině probíhají pouze samoobslužné služby), v sobotu je provoz od 9.00 do 17.00. Po prezentaci jsme vyrazili na prohlídku knihovny. Zaujal nás selfcheck, který slouží na vracení i půjčování. Čekali jsme výklad, jak jsme zvyklí z českých knihoven, ukázalo se však, že bude pouze šeptem, takže ti z nás stojící opodál mnoho nepochytili. Tu jsme si uvědomili, že jsme v knihovně univerzitní, kde je ještě více zohledňován požadavek klidu pro studující. Nicméně stačilo se pozorně rozhlížet: všimli jsme si kovových regálů s lehkými zarážkami, oborového třídění knih, prostorných míst ke studiu či odpočinku (2 stoly pro hraní her, např. šachů). Interiér je světlý, rozlehlý, přívětivý. Stoly v určitých asi oblíbených zónách byly dosti obsazené, viděli jsme i malé studijní místnosti dostupné za poplatek. Celkově na nás knihovna působila příjemným dojmem.

a dokumentačně hodnotná. Nechybí rekonstrukce vraždy, které podlehl, analyzován je jeho oděv, antropometrické rysy a další zajímavosti.

V odpoledních hodinách se silně rozpršelo, proto jsme se schovali v Jihotyrolském archeologickém muzeu, kam míří stovky návštěvníků Bolzana za ledovým mužem Ötzim, 5300 let starou mumií, nalezenou v Alpách na italsko-rakouské hranici v roce 1991. Přiznejme se, že jsme nelitovali – expozice je přehledná, záživná, interaktivní

se státní mocí, přestože trnul hrůzou, jak se asi vede jeho rodině; žena s dcerou přicestovala za Havlíčkem až později. Doktorka Ryšavá vzpomínala na těžké osudy osiřelé Zdeňky: po smrti rodičů se necitlivě zachovala i česká vlastenecká společnost – odňala ji příbuzným, aby jí zajistila lepší finanční zázemí. Opět se potvrdilo jako

Ve středu nás čekal klášter Neustift a Brixen. Augustiniánský klášter Neustift nedaleko Brixenu byl založen v roce 1142. Především nás zajímala knihovna v rokokovém stylu s velkým množstvím prvotisků a raných tisků. Uprostřed sálu jsme si prohlédli dvě obrovské chorální knihy z 15. století, vážící kolem 40 kg. Knihovna má celkem 96 000 svazků, rozděleny jsou tematicky, v přízemí sálu převažuje teologická literatura, v regálech na ochoze můžeme najít díla ostatních oborů. Po prohlídce knihovny jsme ještě zhlédli expozici muzejních sbírek, zaujaly nás hudební nástroje, staré herbáře, model kláštera, stylové knihovny. Za pozornost stála prohlídka barokního klášterního kostela s freskami od rokokového malíře Matthause Günthera, gotické křížové chodby a klášterního nádvoří s kašnou. Kromě bylinek se v okolí kláštera pěstuje víno, je možV odpoledních hodinách nás čekala prohlídka né navštívit i středověký vinný sklep či zakoupit Landesbibliotheky Dr. Friedricha Tessmanna. místní vína. Základem knihovny, založené roku 1982, se stala My už jsme se však těšili do Brixenu (Bresbírka jihotyrolského právníka a politika F. Tess- ssanone), místa nedobrovolného pobytu Karla manna. Knihovna s 430 000 dokumenty a ročním Havlíčka Borovského. V průběhu cesty jsme se přírůstkem 12 000 svazků se zaměřuje především dozvěděli, že s námi jede i jeho vzdálená příbuzna jihotyrolskou regionální literaturu. Jedná se ná, prapraprasestřenice. Paní doktorka Ryšavá o knihovnu s menšími prostory pro veřejnost, ve nám před Brixenem pověděla pár slov o svém volném výběru je vystaveno kolem 8 000 titulů. slavném příbuzném. Připomněla jeho duševní Knihovna nezapomíná na programy pro školy strádání ve vyhnanství, posteskla si, že i něktea velmi propaguje službu Biblio24: jde o digitální rými literárními vědci je spíše popisováno, jak se knihovnu se 7 000 tituly, které si mohou regis- měl dobře, když mu byla podávána kvalitní a vytrovaní uživatelé zdarma 24 hod. denně stáhnout, braná strava. Vzpomenula jeho pevný charakter, po uplynutí výpůjční doby je tento přístup zrušen. když opakovaně odmítal nabídky ke spolupráci


kdo je u jejího otce, že v materiálních podmínkách štěstí nestojí. Zajímavostí byla celá řada, proto jsme se s několika účastníky přidali k p. doktorce a spolu s ní putovali kolem hotelu Elephant, prvního útočišti K. Havlíčka, až k domu, kde pobýval později. Dům je již přestavěný, dnes v soukromých rukou, nepřístupný veřejnosti. Havlíčkův pobyt připomíná pouze deska, kde je i český text. Viděli jsme alespoň místa, kde se Havlíček rád procházel, vždy však s policií v zádech.

a světlá jako bolzanská. Samy průvodkyně uvedly, že působí stísněně a studenty není tolik oblíbená. V přízemním sále však bylo celkem živo a pracovnice přívětivé, takže dojem jsme měli dobrý. Další den nás čekala cesta domů, mohli jsme prohlížet fotografie, tříbit poznatky. Zájezd byl dobře organizačně zvládnutý, potěšila nás i lehká strava. Nevyplnila se obava, že nás budou v Tyrolsku krmit špekovými knedlíky a podobnými specialitami. Potkává se zde tyrolská kuchyně s italskou, takže večeře o několika chodech nemusí přetížit trávení, ba naopak. Po zeleninovém bufetu následoval těstovinový předkrm či polévka, hlavní chod se skládal ze slabého plátku masa a třetiny brambor, než jsme zvyklí, následoval lehký moučník, večeřelo se přes hodinu. Také inspirace

Brixen je malebné městečko, mnoho času ale na prohlídku nebylo, jelikož nás ještě čekala návštěva knihovny. Univerzitní knihovna v Brixenu je součástí Univerzitní knihovny v Bolzanu. Základní informace jsme získali tedy v Bolzanu. V Brixenu sídlí Pedagogická fakulta a dle toho je knihovna vybavena. Výborně funguje spolupráce mezi třemi univerzitními knihovnami; díky kurýrní síti si může student objednat určitý dokument z kterékoliv ze tří knihoven a určit, kam Odkazy: www.stiftadmont.at; www.unibz.it/ mu má být doručen. Jedná se o bezplatnou službu. library; http://www.iceman.it; www.tessman.it Knihovna je opět betonová, ale ne tak prostorná

Nakladatelství – oděvní salón příběhů Outdoorová literatura Petra Mikulecká Původně jsem měla v úmyslu v tomto čísle zpravodaje představit náchodské nakladatelství JUKO a jeho provozovatele Pavla Lisáka. Nicméně letní prázdniny jsou pro kontaktování lidí doba zlá, a tak místo rozhovoru s vedoucím nakladatelství JUKO jsem se porozhlédla i po dalších nakladatelstvích, která se zabývají podobnou tematikou. A jaká ta tematika vlastně je? Zjistila


jsem, že se dá shrnout pod pojem outdoorová. S tímto módním termínem se v poslední době setkávám poměrně často. Vídám ho v obchodech, v reklamách nebo v názvech různých webů. Proto mě nepřekvapilo, že i některá nakladatelství ho uvádí ve svém profilu. Rozhodně zní zvučněji než obyčejné venkovní aktivity, že? A jaké knihy se u nás řadí do outdoorové literatury? Jsou

kdo je to především mapy, průvodci a cestopisné knihy. Kdybych tady měla vyjmenovat všechna nakladatelství zabývající se touto tematikou, vytvořila bych něco, co by se nemálo podobalo telefonnímu seznamu, proto jsem se zaměřila jenom na pár z nich, která mají internetové obchody, takže se k jejich nabídce dostanete lehce přímo z vaší knihovny. V severovýchodních Čechách při hranicích s Polskem najdeme město Náchod, ze kterého to je už jen kousek do Adršpašsko-teplických skal (nejrozsáhlejších skalních masivů ve střední Evropě) a do Broumovských stěn. Proto není divu, že právě v Náchodě má svoje útočiště Nakladatelství JUKO (http://nakladatelstvi-juko. cz/), vydávající především turistické průvodce a horolezeckou literaturu. Sám majitel vydavatelství je autorem několika těchto publikací. Kromě turistických a horolezeckých průvodců nabízí vydavatelství JUKO i beletrii, místopis a poezii. Mezi lidmi všeho věku je oblíbenou outdoorovou aktivitou cyklistika. Tou se zabývá vydavatelství Cykloknihy (http://www.cykloknihy.cz/), které přichází s největší nabídkou knih s cyklistickou tematikou v ČR. Pro orientaci na cyklistickém knižním trhu vydává časopis CYKLOČTENÍ. V jejich e-shopu jsou knížky přehledně řazeny podle data vydání a všechny obsahují podrobný popis. Proto můžete být klidní, že rozhodně nekupujete zajíce v pytli. Za zmínku stojí také nakladatelství MTM, jehož zakladatel Martin Mykiska je, jak o sobě sám na webu píše, světoběžník, dobrodruh, fotograf a novinář. Zajímavé je to, že vydává pouze vlastnoručně napsané knihy, vydané vlastním nákladem. Takto vydal už osm cestopisů. Všechny jeho knížky si můžete prohlédnout a případně i zakoupit na adrese: http://www.mykiska.cz/

nakladatelstvi.htm. Martin Mykiska také pořádá v rámci České republiky diashow ze svých cest, takže pokud budete mít zájem, možná se s ním dá i domluvit zajímavá beseda. Pod turistickým portálem TREKING.cz, jehož podnázev zní Spolehlivá cesta na hory, outdoor, se skrývá i Nakladatelství SKY (http:// www.treking.cz/treky/treky.htm). Specializuje se na turistickou a průvodcovskou literaturu, především z oblasti Slovenska, Rumunska, Balkánu, Ukrajiny a horských oblastí zemí bývalého Sovětského svazu. Kromě knih vydávají už 18 let časopis Treking, který má i elektronickou podobu. Cestopisná, etnografická a dobrodružná literatura, mapy, průvodci a outdoorová literatura. Tak se prezentuje nakladatelství Akácie, které velmi úzce spolupracuje s Českým klubem cestovatelů, jejž tvoří především přední čeští a slovenští cestovatelé. V jejich nabídce můžete nalézt nejenom průvodce a mapy, ale také literaturu o extrémních sportech, jako je horolezectví, skialpinismus nebo rafting. Na jejich stránkách http://www.akacie.cz/ si můžete prohlédnout vše, co zatím vydali, včetně obsahu a ukázek z textu, které jsou doplněny i fotografiemi. A takto bych mohla pokračovat dál a dál, až bych zaplnila celé číslo podzimního zpravodaje. Pokud vás ale zajímají i další nakladatelství specializující se na outdoorovou literaturu, podívejte se na webový portál knihynahory.cz (http:// www.knihynahory.cz/?uvodni-stranka,341). Tam naleznete další nakladatelství vydávající cestopisy, mapy nebo průvodce. Teď už mi nezbývá nic jiného, než vám popřát hodně zábavy při „surfování“ po kybernetickém světě outdooru. 


ecce homo

Ze vzpomínek knihovnice Hana Kopačková V roce 1969 jsem se přestěhovala s rodinou a rodiči do obce Radim u Jičína. Můj otec se zde narodil a zdědil po rodičích domek, který jsme zrekonstruovali. V této době byla místní knihovna umístěna na poštovním úřadě, přímo v místnosti, kde provozovala službu občanům pošta. Zde byly umístěny dvě uzavíratelné skříně s knihami. Knižní fond se neobměňoval, byl stále stejný. Knihy se půjčovaly vždy v neděli od 10 hodin, aby mohli půjčování využít lidé vracející se z kostela. Prvním knihovníkem, kterého si pamatuji, byl pan Bohumil Kořínek, místní mistr kovářský. Čtenářů bylo málo, protože lidé na vesnici neměli během dne čas číst a večer v této době již po-

čínala četbě konkurovat televize. Také byl obvyklý poměrně časný nástup do práce. V roce 1972 se stala knihovnicí moje dcera Zlata, studentka jičínského gymnázia. Knihovna byla přemístěna do samostatné místnosti v téže budově. Od skříní byly odstraněny dveře, aby mohl ke knihám vzduch a zájemci měli pohodlnější přístup při vybírání. Určitou dobu zůstala výpůjční doba stejná, ale později se půjčovalo vždy v pondělí od 17 do 18 hodin. Později jsem po dceři převzala knihovnu já, Hana Kopačková, a pracovala jsem v této funkci 31 let. Knižní fond byl během roku již několikrát měněn. Počet čtenářů různě kolísal, ale několik jich zůstávalo stále věrných. Děti moc nečetly, přišly vždy několikrát a pak měly dost velké přestávky. Tzv. „skalní čtenáři“ se rekrutovali spíše ze starších ročníků. Nové knihy byly přiváženy pracovnicemi okresní jičínské knihovny. Po určité době byl soubor opět odvezen a nahrazen dalším. Do našeho života vstoupily razantně počítače, také zařízení naší knihovny bylo obohaceno tímto vynálezem. A doba nových digitálních technologií si žádala nové, mladší lidi. Práci knihovnice po mně převzala v roce 2007 paní Jarmila Adolfová, která tuto funkci vykonává dosud.

Jaroslav Seifert

(23. září 1901 v Praze na Žižkově – 10. ledna 1986 v Praze) Aleš Fetters Jeden z nejslavnějších a nejpopulárnějších českých básníků, umělec vskutku národní, jediný Čech – nositel Nobelovy ceny za literaturu, se narodil na Žižkově, který tehdy ještě byl samostatným městem. Svůj žižkovský, proletářský pů-


vod nikdy nezastíral. Projevil se zejména v počátcích jeho básnické cesty. Ale byla to Praha, její krásy, její historické kouzlo, které

ecce homo v jeho poezii dominují. Seifert byl vskutku básní- vzpomíná i na své zastavení u Šrámkova hrobu: kem Prahy. A básníkem lásky. Někdy lehce zpěv- „Básníkův hrob je u zdi pod Humprechtem mezi ným, jindy zamyšleným a moudrým. stromy. Ach, to víte, že ty stromy šumí jako harfy. Když jsem vyšel ze hřbitova, měl jsem plnou Ale my tu dnes nechceme sledovat jeho báshlavu Šrámkových veršů…“ a s těmi šel kolem nický vývoj. To přenecháme jinam. Seifert měl rád nejen Prahu a Kralupy, kam jezdíval k praro- Semtinské lípy pod „ponurou Kost“ a Plakánkem dičům a dalším příbuzným a kde byl podle svého k Roubence. „Ale už zdaleka jsem pozoroval, že přání pohřben. Byl mu blízký i náš kraj a jeho ač od básníkovy smrti uplynulo už drahně času a dní, studánka má dosud plné oči slzí.“ A opěvá i tvůrci. krásu Trosek: „Jak vypadal tento hrad, se snad ani Z nich v prvé řadě Božena Němcová. Z lásky neví, ale jistě nebyl tak půvabný jako tyto trosky a úcty k ní se vyznal už za války ve Vějíři Božena dvou čedičových skalách vedle sebe. Podoba ny Němcové a po válce v Písni o Viktorce, jedné Trosek začíná ve chvíli, kdy hrad pobořily hraz nejvýznamnějších a nejkrásnějších svých básbivé ruce švédských vojáků. … Chtělo by se říci ní: „Noc byla tenkrát bezmála/ a Úpa byla roz– dílo zkázy, zkáza to vlastně nebyla. Vytvořily vodněna./ Volal jsem do tmy jejich jména,/ dvě malebný a neodmyslitelný monument.“ krásná jména, zoufalá.“ A v závěru básně pak: Svou vzpomínkovou knihu psal v době, kdy „To nebyl obraz, to byl stín,/ který se šinul po pěho trápila nemoc, kdy mohl chodit jen o franšině/ milostným hájem v Nedošíně,/ už podzimcouzských holích, a ještě těžce, s velkou námaním, už bez květin.“ Píseň o Viktorce nás tehdy okouzlila svými půvabnými milostnými verši, hou. A tak se vracel do krásných míst naší země ale vzápětí nás rozhořčila „zdrcující kritika“ teh- i našeho kraje alespoň ve vzpomínkách. Třeba dejšího „svazáckého básníka“ Ivana Skály, který i do hospody U Zrcadlové kozy u Jizery cestou tvrdil (v Tvorbě v březnu 1950), že „je to kniha, z Malé Skály k Turnovu. A stejně tak se vracel jejíž obsah prudce a spravedlivě pobouří čtenáře, k velkým mrtvým. I v té době pro něho těžké (nekniha, která je výsměchem našemu pracujícímu jen z důvodů zdravotních) psal krásné a moudlidu.“ Koho asi mohla pobouřit skladba, v níž ré verše svých posledních sbírek: „K milionům jsou jakýmsi refrénem verše: „Ty, lásko, pozdra- veršů na světě/ přidal jsem jen pár slok./ Nebyly vena buď,/ buď věčná, skutečností jsi-li./ A jsi-li o nic moudřejší než píseň cvrčků./ To vím. Odsnem, jen neprobuď/ mé oči, i když den je bílý.“ pusťte mi./ Už končím. /…/ Věřím, že hledat krásSnad jen ty, kdo místo lásky rozsévali nenávist, ná slova/ je lepší/ než zabíjet a vraždit.“ – „Milý Mistře, Vám není co odpouštět,“ chtělo by se říci. byť jí říkali „třídní“. „Vy odpusťte nám, jestli se někdy na Vaše knihy Seifert měl hezký vztah i k Jiráskovi. Dr. Červ našich knihovnách ukládá prach.“ vinkovi z náchodského gymnázia kdysi v dopise Tento seifertovský medailon se mi nepsal lehnapsal: „A pozdravujte mi Justinku a Doubenuse…“ – Ve vzpomínkové knize Všecky krá- ce. Listoval jsem jeho sbírkami, znovu se začítal sy světa připomíná, že jeho paní byla z Jičína, do veršů a vět básníka, který vždy patřil k mým že ten kraj kolem důvěrně zná, že ho prochodil. nejmilejším. A o těch nejbližších a nejmilejších Dokládá to i v kapitole Studánka a básník. Tím se obvykle mluví a píše nesnadno, protože to, co básníkem je ovšem Fráňa Šrámek a tou studán- je v srdci, slova těžko vystihují. A tak poděkujkou Roubenka v Plakánku. „Básníkem je každý me básníkovi za všechnu krásu a líbeznost, ale kraj jaksi dokončen. Básník bezpečně uhaduje ta- i moudrost, kterou vložil do svých veršů pro nás jemství jeho krásy a tuto krásu dozpívá.“ Seifert i budoucí.


ecce homo

políbeni múzou

Karel Jaromír Erben

(7. listopadu 1811 v Miletíně – 21. listopadu 1870 v Praze) Aleš Fetters Od narození jednoho z nejznámějších a největších českých básníků uplyne v listopadu už dvě stě let. Karel Jaromír Erben byl jen o rok mladší než Karel Hynek Mácha. Dva vrstevníci, básníci tak odlišní jak svým dílem literárním, tak svým životem, se setkali na studiích práv v Praze. Mácha je končil v r. 1836, Erben 1837. Oba pocházeli z poměrů skromných, Mácha ovšem rodilý Pražan a svým způsobem „bouřlivák“, Erben mladík povahy zcela odlišné z malého podkrkonošského městečka, z Miletína, poznamenaný nejen skrovnými poměry, z nichž vyšel (a v nichž i pak dlouho žil), ale i od dětství nevalným zdravím. Z devíti dětí svých rodičů se jen on a sestra Josefa dožili dospělosti. Strýc Erbenův byl v Miletíně učitelem a spolu s farářem Arnoldem nasměroval synovce na studia, po miletínské škole na gymnázium do Hradce Králové. Po dokončení právnických studií nastoupil nejdříve na neplacené úřednické místo u soudu, pak vystřídal několik míst nevalně placených, existenční zajištění pro sebe a rodinu získal až v roce 1851, když byl, čtyřicetiletý, jmenován archivářem města Prahy. Erben žije v povědomí národa básněmi z Kytice, jedné ze tří nejvydávanějších českých knih (vedle Máje a Babičky). S verši z ní se sešel snad každý, snad každý nějaký verš z ní může odříkat. Hluboko v povědomí zůstávají Polednice, Vodník, Štědrý den, Poklad, Svatební košile… Básně vznikaly postupně, první varianta Polednice byla napsána dvacet let před vydáním sbírky, Poklad patnáct let před jejím vydáním. Jeho otištění vzbudilo velmi kladný ohlas, báseň upoutala např. i Františka Palackého. Báseň Záhořovo lože psal Erben jako básnickou opozici vůči Máchovu Máji. Souborné vydání Kytice (v roce 1853) bylo v době bachovského útlumu života nejen politického, ale i literárního vskutku událostí.


Mnohý jistě ví, že Erben také sbíral a vydal české lidové písně (sebral jich přes dva tisíce) a že psal zejména pohádky. Ty jsou spolu s básněmi z Kytice také stále živé. Méně známé, nebo spíš už zcela neznámé, je, že se zasloužil o vydávání řady starších, zejména středověkých spisů (třeba spisů Husových) a že také hojně překládal. Přes tu nezměrnou píli a pracovitost se po většinu života jen velmi skrovně „protloukal“. „Kašlával krev smíšenou s černým prachem archivů,“ napsal kdysi výstižně básník Jan Skácel. Pro velkého, kritického Šaldu byl jedním „z největších mistrů slova českého: Uzavřel tím do mramoru svého verše nejen celou jednu epochu, nýbrž i celý svět, celý vesmír hodnot ethických i mythických.“ Karel Jaromír Erben zemřel po delší nemoci v 59 letech v Praze. Rodný Miletín mu v červenci 1901 postavil na náměstí pomník. Stojí tam už 110 let (ovšem v letech druhé světové války byly busta a bronzové plastiky sejmuty, zachráněny tak před roztavením a v roce 1945 opět osazeny). O dva roky dříve byla odhalena pamětní deska na Erbenově rodném domku. Ten má ovšem podobu, kterou dostal po požáru v roce 1846, tedy ne z doby, kdy tam Erben žil. Městečko Miletín má dávnou slavnou historii, „lesy miletínské“ jsou zvěčněny v jedné z básní Rukopisu královédvorského (a připomněli jsme je v textu o Václavu Hankovi, o dvacet let starším než Erben). Miletín navštívil v roce 1833 Mácha při své „pouti krkonošské“, navštívil tam přítele Jana K. Lhotu, který byl i přítelem Erbenovým. Dnes je město známé spíše miletínskými modlitbičkami, které nabízí Erbenova cukrárna na náměstí. Je navštěvovanější než básníkův rodný domek. To nese život. Ale význam osobnosti a díla Karla Jaromíra Erbena je trvalý, „básník Kytice“ zůstává stále živý.

„Škrabodílny“ aneb Soutěžní Škrabákovy dílny tvůrčího psaní

Zuzana Hloušková, Tomáš Koloc, Lukáš Vaníček Škrabodílny navazují na deset úspěšných ročníků literární soutěže O Cenu hradeckého Škrabáka, z nichž sedm uspořádal Spolek přátel krásného slova. Tak jako se vše vyvíjí a roste, tak se také měnila naše literární soutěž. Už jsme nebyli spokojeni s tím, že pouze shromažďujeme literární počiny mladých lidí a rozdáváme ceny. Přemýšleli jsme tedy nad inovací soutěže a výsledkem společné práce jsou Škrabodílny, které v sobě spojují jednak prvek soutěživosti a výběru, jednak prvek podpory a rozvoje kvality literární práce mladých talentů. Škrabodílen se mohl zúčastnit každý začínající autor ve věku od 15 do 25 let z Hradce Králové a přilehlých regionů. Příspěvky jsme přijímali ve čtyřech žánrových kategoriích: fantazijní příběhy, příhody z každodenního života, poezie a publicistika, přičemž povinným prvkem pro všechny žánrové kategorie byl motiv cesty. V rámci prvního kola jsme vybrali nejlepší příspěvky a jejich autory následně pozvali do žánrových dílen tvůrčího psaní. Do prvního ročníku Škrabodílen bylo nakonec přijato 28 autorů. Po zralé úvaze jsme nakonec otevřeli jen tři žánrové sekce, přičemž publicistika byla spojena s příběhy z každodenního života. Jednotlivé dílny pak žily paralelně samostatným životem během uskutečněných čtyř setkání (20. 3. 2011, 16. 4. 2011, 15. 5. 2011 a 12. 6. 2011), kdy se naše lektorské týmy snažily

vštípit účastníkům hlavní zásady spisovatelského řemesla. Dílna A pod vedením lektora Lukáše Vaníčka se zabývala žánrem literatury jednoslovně označeným jako fantastika. Na první dílně se sešel opravdu velmi hojný počet textů, tvořících divokou směsici upířích příběhů, klasické fantasy, podivuhodného mixu mytologie a hororu i lehce zamaskované slohové práce o padající tužce. Garant žánru Lukáš nejprve rozebral jednotlivé texty, zbylí dva lektoři – Míša a Vojta - sloužili spíše jako mantinely a pomáhali jeho příliš roztěkané mysli držet alespoň přibližně stanovený směr dílny. První úkol, který frekventanti dostali, bylo napsat mikropovídku na maximálně dvě strany. Zároveň tím byla započata „čistka“. Do druhého setkání s vlastní povídkou nastupovali už jen čtyři autoři. Formou workshopu se jednotlivé příspěvky rozebraly a autoři sami tak měli možnost hodnotit díla ostatních. Třetí setkání proběhlo v menším organizačním zmatku (pozvaný host – šéfredaktor Pevnosti - kvůli nemoci nedorazil, takže bylo třeba hledat náhradní řešení) a v oslabení - dorazili jen tři účastníci. Na jejich textech ale už bylo vidět, jak v kvalitě psaní postupují dopředu. Mysteriózní hříčka s řeckou mytologií Jak přelstít Kerbera Markéty Račkové byla již prakticky bezchybná. Klasická akční detektivka v hávu fantasy Ve jménu pravdy Kris-


políbeni múzou týny Klazarové se zbavila řady začátečnických chyb a četla se už velice příjemně. Roletmánie Andrey Vytlačilové měla nakročeno k vytvoření dokonale originálního světa. Rozhodujícím se však stalo čtvrté, závěrečné setkání. Dopadlo to skvěle. U těch, kteří vytrvali, bylo znát, že o psaní mají zájem a chtějí se v něm zdokonalovat. Všichni „přeživší“ autoři ušli od prvního setkání dílny A pořádný kus cesty a za výsledky jejich práce se lektorský tým rozhodně nemusí stydět. I první setkání v dílně B bylo spíše oťukávací. Na lektorský tým pod vedením Zuzky Hlouškové koukalo šest párů zvědavých očí. V rozpačitých dívčích tvářích bylo znát jisté napětí i strach z toho, co ti důležití spolkaři, sedící u velkého stolu naproti nim, jejich dílkům řeknou. Krátké úvodní představení možných žánrů (autobiografie, cestopis, črta, deník apod.) však ledy neprolomilo. Drobný nácvik tzv. betatestingu ukázal, jak náročnou činností je upřímná sebereflexe. Došla řeč i na užitečnost premisy, která byla později demonstrována formou cvičení. Účastnice sice odcházely s pocitem ulehčení, ale také s řadou domácích úkolů, z nichž speciálně jeden – založení autorského deníku – byl přijat s lehkým náznakem pohrdání. Jen skutečný autor však ocení, jak užitečná pomůcka to může být. Druhé setkání prověřilo, jak to některé přihlášené účastnice vlastně se svým psaním myslí. Především ty, na jejichž dílka během úvodního setkání nedošlo, se již znovu neobjevily. Pozornost byla tentokrát věnována postavám a prvkům vhodným k jejich ozvláštnění. Výklad doplnila řada pěkných cvičení, na kterých si mohly účastnice vyzkoušet některé hrátky s dějovou linií a momentem překvapení. Účastnice byly po celodenní práci propuštěny opět s úkoly zapracovat vyzkoušené finesy do svých textů. Na třetí setkání si lektoři Honza a Pavel připravili samostatná cvičení, věnovaná pojetí vypravěčské perspektivy, výstavbě postav, jazyku a dialogům. Teprve čtvrté setkání však ukázalo, kdo je opravdu motivovaný dosáhnout pomyslného cíle – publikování svého díla


– a je ochoten přijmout tvrdou realitu českého knižního a časopiseckého trhu. Přesto bylo velkým potěšením lektorského týmu poslechnout si nové verze původně do dílny zaslaných děl a držet palce Aničce Kuřinové s jejím alegorickým příběhem Vlakem do ráje, její kamarádce Anežce Matěnové, která vykouzlila věrohodné deníkové zápisy fiktivního vědce Marka Chladného se silným filozofickým podtextem, humoristce Petře Teclové, nad jejímž seriálem Městská proradná doprava se jen málokdo udrží smíchy, Tereze Dvořákové, aby co nejčastěji dosahovala s krví o závod onoho stoprocentního štěstí, a přát také Kateřině Heřmanové stejnou životní odvahu, s jakou ve své povídce Poněkud netypická lovestory vylíčila osudy homosexuálního páru.

políbeni múzou vést své písně a zamyšlení nad svými literárními vzory. Odpoledne se dostavil host, dr. Jan Čulík, šéfredaktor Britských listů, který nejprve vyhodil celou koncepci dílny do povětří, poté přednesl pro účastníky všech žánrů přednášku na téma Obraz české literatury ve světě. Třetí a čtvrté setkání proběhlo v již fixní sestavě: jiskřivý dekadentní lyrik Kamil, citlivá ženská básnířka Nikol, dvojjazyčná básnířka a překladatelka Lucie a přírodní talent Kateřina. V červnu tým v obvyklém kruhu vyslechl, zhlédl a zhodnotil domácí úkoly (haiku a kaligram na daná témata) a ukázky ze sebrané tvorby svých kolegů. Závěrečným výstupem dílny bylo vytvoření kolektivního sonetu, načež garant Tomáš rozdal přítomným k podpisu při-

hlášky do Spolku přátel krásného slova. Podepsali všichni. Na úspěšné absolventy Škrabodílen ještě čeká v říjnu v sále SVK HK slavnostní prezentace jejich tvorby s předáním osvědčení o účasti. Bude nám velkým potěšením setkat se se všemi znovu, ať již v řadách členů Spolku, nebo na stránkách českých periodik, s nimiž byla dovršena jednání o spolupráci. Nejlepší díla budou uveřejněna časopisecky (Pevnost, Kulturní noviny, Britské listy, časopis Žlutý). Možná se s některými budete moci seznámit i na stránkách tohoto zpravodaje. Další informace o spolku vč. fotografické dokumentace z dílen jsou zveřejněny na www.spks.info .

Pozor, braši, v knihovně nám straší Marta Valešová

Dílna C byla zahájena, zakončena a proložena kytarou a zpěvem lektorek-písničkářek Ivany Velčovské a Barbory Celé a výkladem garanta Tomáše Koloce o pradávném propojení poezie a hudby, což si účastníci mohli vyzkoušet v praktických cvičeních. Domů odcházeli s celkovým i individuálním seznamem četby a s domácím úkolem vytvořit autorskou píseň a přednést úvahu na téma „Podobnost mého života a díla s životem a dílem mého oblíbeného literáta“. (Sázky lektorů, kdo z účastníků si zvolí jakého klasika, byly téměř bezchybné.) Na druhém setkání se se svou troškou do mlýna snažili přijít i účastníci a před-

Městská knihovna v Jaroměři vyhlašuje každoročně pro žáky svých (tří) základních škol literární soutěž. V letošním roce proběhl již 28. ročník na téma „Pozor, braši, v knihovně nám straší“. Úkolem bylo představit, Koho nebo Co strašidelného děti v knihovně potkaly, viděly nebo si vymyslely a zda To pomáhalo nebo škodilo. Soutěž byla rozdělena do dvou kategorií. Ti mladší (první stupeň, 1. až 5. třídy) nám představili a popsali spíše pohádkové postavy, ale práce starších (druhý stupeň, 6. až 9. třídy) již leckdy měly až hororový nádech. Při čtení o okousané noze knihovnice Betyny nám všem běhal mráz po zádech; závěr byl ale prostý – vše byl jen sen

a všechny knihovnice naštěstí ve zdraví přežily a zatím žijí dodnes. Prvňáčci ze školních družin samostatně doprovodili celou akci výtvarnou soutěží na stejné téma. Jejich obrázky jsme vystavili ve vstupní hale knihovny, neboť čtenáři přece museli být upozorněni a varováni, na co si dávat u Nás pozor. Sešlo se celkem 161 prací různých literárních útvarů – básničky, povídky, pohádky, příběhy, z nichž pracovnice knihovny vybraly 34 prací, které byly oceněny. Slavnostní vyhlášení a předávání knižních cen (OPA Praha) a květin proběhlo za účasti představitelů města, škol i hostů v obřadní síni Městského úřadu v Jaroměři.


políbeni múzou Kuriozitou letošního ročníku byly 3 práce, které nám do knihovny došly až z jihočeského Písku. Jedna z nich, která je v tomto čísle (následně) představena, je velmi inspirativní – nabízí totiž originální řešení personální otázky.

spíš bojoval svými vědomostmi. Bílá paní mu dávala otázky. Pod domluvou, pokud nějakou neuhodne, odejde a nechá Bílou paní Bílou paní. Pokud však vše uhodne, Bílá paní odejde a nikdy se nevrátí.

tipy a náměty

Čtenářská gramotnost

A tak dostal první otázku: Bílá paní v knihovně

„No... když jsme v té knihovně, tak mi řekni, kdo napsal Dášeňku čili Život štěněte?“ zeptala „Pozor, pozor... máme hlášený opakovaný výskyt Bílé paní v městské knihovně. Prosíme tedy se Bílá paní. občany, aby se této budově raději vyhnuli! Pozor, „To je přeci jasné, že Karel Čapek...“ pozor...“ „No dobře, tohle bylo jednoduché, jedeme dál. Tak takhle to začalo. Jakmile to pan Vondruška svým chraplavým hlasem dořekl, ve městě nastal chaos. Maminky s kočárky rychle běžely domů, div z dítěte duši nevytřásly. Babičky se pomalu ploužily co nejdál od knihovny a děti, ty jen vesele výskaly, že bude zase nějaké dobrodružství jako minulý rok s bezhlavým rytířem na radnici...

Ve které knížce je verš... u lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejž jsi jen...?“ „Tak tohle je ještě jednodušší, no přece v Kytici od Karla Jaromíra Erbena,“ nenechal ani Bílou paní domluvit Petr. „Dobře, dobře. Ale tohle určitě neuhodneš... Kdo napsal Balady a romance?“

A rozhlasové vysílání chraplavě pokračovalo: „Hmm, to byl Neruda, Jan Neruda.“ „Nevíme zatím, co výskyt Bílé paní v knihovně „Správně, Petře. Vidím, že jsi velmi vzdělaný znamená, zda je znamením zlým, či dobrým. Proto pro jistotu vyhlašujeme velikou odměnu pro a odvážný mladík. Musím dodržet to, co jsem slítoho, kdo Bílou paní z knihovny vyžene...“ Ale ni- bila. Odejdu tedy, ať se život ve městě může vrátit kdo na tuto zprávu již moc pozor nedával. Všichni do starých kolejí. se pro jistotu hned začali bát o svůj život. A řekni těm na radnici, že jsi budoucí ředitel městské knihovny. Pan Jeřábek už jde do důA tak plynuly další týdny a měsíce. Nikdo se o odměnu neucházel. Až na pár odvážných mladí- chodu a ty budeš jeho důstojným nástupcem. To ků, kteří však odcházeli vždy s nepořízenou. Pro- byl důvod mé návštěvy zde,“ dodala ještě Bílá tože Bílá paní se před nimi vždy dobře schovala. paní. A tak tedy Bílá paní odešla. Možná šla strašit Tu jednoho dne přišel ke knihovně mladý hoch. do sousedního města. Nicméně Petr byl velkým Malý vzrůstem, ale vědomostí měl hlavu plnou. Z oken se mu děvčata vysmívala. Ale Petr (tak hrdinou. Dostal obrovskou odměnu. A později, se chlapec jmenoval) si vedl svou a chtěl zbavit když dorostl, opravdu se stal ředitelem knihovny. město té Bílé paní. A tak radní milého Petra do knihovny pusti- P. S. Tak, paní ředitelky a páni ředitelé, kolik li. Nebylo o něm celých pět dní vidu ani slechu. a jaká strašidla jste zdolali Vy? Prosím, dejte nám vědět, abychom mohli všechny Vaše zkušenosti A lidé se obávali, že se stalo to nejhorší. Petr však s Bílou paní udatně bojoval, tedy předat do patřičných školních osnov pro nastupující generace knihovníků.


Oddělení služeb knihovnám O čtenářské gramotnosti se hovoří v souvislosti s mezinárodními výzkumy PISA a PIRLS. Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti. Další informace naleznete např. na následujících webech:

www.reading.org - Mezinárodní sdružení pro čtení (IRA) - vzniklo v roce 1956 v USA. V současné době sdružuje téměř 350 tisíc členů v 99 zemích 4 kontinentů světa. Členskou základnu tvoří pedagogové, spisovatelé, knihovníci, vědci a rodiče.

www.rvp.cz - metodický portál RVP

www.starfall.com - děti se učí zábavnou formou číst.

www.speakaboos.com - rozvoj čtenářské gramotnosti zábavnou formou, učí děti pracovat s digiwww.csicr.cz/ - informace k čtenářské gramot- tálními technologiemi. nosti www.rif.org - světová dětská knihovna - ve smyslu, že čtení je základ. www.kritickemysleni.cz - časopis Kritické listy

Finanční gramotnost Oddělení služeb knihovnám Poslední průzkumy ukazují, že finanční gramotnost obyvatel je poměrně nízká. Do současné doby chyběl materiál, který by bylo možné pro širší veřejnost využít. Ladislava Hetfleišová vystudovala VŠE a řadu let působila v našich i zahraničních institucích. V nakladatelství Fragment vydala publikaci „Banky, jak je neznáte“, která přístupným způsobem vysvětluje řadu otázek kolem bank a finanční gramotnosti. Na základě výkladu o vzniku a vývoji peněz, jejich půjčování a vzniku bank seznamuje se světem finančnictví. Kniha představuje netradiční výukovou metodu

a je základem pro zařazení tématu finanční gramotnosti jako průřezového tématu do školních vzdělávacích programů. Školám autorka nabízí exkurze s výkladem do historických budov bank v Praze. Knihovnám autorka nabízí ke knize na vyžádání zpracovanou metodiku k přípravě besedy pro žáky a studenty, motivační besedy, simulované exkurze do historie. Knihu je možné objednat na adrese: Ing. Ladislava Hetfleišová, [email protected], tel. 774 193 092.


tipy a náměty

Výjezdní zasedání redakční rady

Tvorba propagačních prostředků knihoven Oddělení služeb knihovnám Často se setkáváme s propagačními materiály knihoven, které by mohly být profesionálněji zpracované. Mgr. Andrea Peříková pracuje v Knihovně města Ostravy v oddělení vztahů s veřejností a propagace. Na žádost výkonného výboru SKIP připravila prezentaci „Tvorba

propagačních prostředků knihoven“, která je ke stažení na adrese: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/propagace-cetby-a-knihoven/teoreticka-priprava-pro-tvorbu-propagacnich-prostredku-knihoven-.ppt/view . Případné dotazy jí můžete zaslat elektronicky ( [email protected] ).

Nabídka besedy Oddělení služeb knihovnám Nadšený egyptolog a autor letos vydaných knížek Poslední z faraónovy družiny (XYZ, historický román) a Ptolemaiovci (Epocha, faktografická kniha) pan Luděk Václav Wellner nabízí možnost besedy o knížkách i o „vykopávkách“.

Cena besedy je 1000 Kč (doprava z Prahy a zpět). Přijede pobesedovat se čtenáři, bude-li zájem. Domluvit se můžete elektronicky nebo telefonicky: [email protected] , tel.: 604 144 199.

Do čísla přispěli:

Záložka do knihy spojuje školy Oddělení služeb knihovnám Pedagogická knihovna J.A. Komenského vyhlašuje třetí (poslední) ročník akce „Záložka do knihy spojuje školy“. Projekt je vyhlašován na základě přání Slovenské pedagogické knižnice.


České školy a knihovny, které nenašly své partnery na Slovensku nebo které mají zájem rozšířit svou mezinárodní spolupráci, najdou bližší informace na: http://www.npkk.cz/zalozka-do-knihy .

Mgr. Jana Albrechtová – Častolovice, Zuzana Andrenková – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Mgr. Jana Benešová – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Božena Blažková – SVK v Hradci Králové, Bc. Lenka Dědečková – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Mgr. Aleš Fetters – Náchod, Mgr. Michaela Hašková – SVK v Hradci Králové, Jana Havlíková – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Mgr. Zuzana Hloušková – Spolek přátel krásného slova Hradec Králové, Lenka Knapová – Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Tomáš Koloc – Spolek přátel krásného slova Hradec Králové, Hana Kopačková – bývalá knihovnice MLK Radim u Jičína, Marta Lelková – MěK Náchod, Marcela Machová – MěK Náchod, Mgr. Petra Mikulecká – SVK v Hradci Králové, Hana Němečková – Obecní knihovna E. Štorcha v Ostroměři, Věra Plachtová – MěK Police nad Metují, Jindřich Polák – Jaroměř, Mgr. Daniela Ridlová – SVK v Hradci Králové, PhDr. Alena Součková – SVK v Hradci Králové, Markéta Tučková – Obecní knihovna Batňovice, Marta Valešová – MěK Jaroměř, Bc. Lukáš Vaníček – Spolek přátel krásného slova Hradec Králové, Bc. Vanda Vaníčková – Hradec Králové, Mgr. Ivana Votavová – MěK Náchod, Věra Zaňková – MěK Častolovice

Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně a Kulturní zařízení města Jičína, Lepařovo gymnázium v Jičíně, Město Jičín, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Státní oblastní archiv v Zámrsku – Státní okresní archiv Jičín, Základní umělecká škola v Jičíně; ALbAtRoS MediA a.s., Česká sekce ibbY, Katedra české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou a Kabinet literatury pro mládež, jazykové a literární komunikace Pedagogické fakulty ostravské univerzity v ostravě, Památník národního písemnictví, Pekařova společnost Českého ráje, Spolek Svatobor, Svaz knihovníků a informačních pracovníků – Klub dětských knihoven, Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, v.v.i. pořádají

V JiČíně Ve dnech 20. – 22. říJna 2011 pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje bc. Lubomíra France a starosty města Jičína ing. Martina Puše

ENCI R E F N O K Í N D O MEZINÁR

Místo Konání: LepařoVo gyMnáziuM V JiČíně doproVodné aKce: září-říjen: Výstava v Galerii radosti Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně Jičínské inspirace v díle Václava Čtvrtka – výstava v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně 9. a 19. října: Pohádky v biografu Český ráj 20. října: Slavnostní křest knihy Václava Čtvrtka „Zpívají psíci při měsíci“, vydané nakladatelstvím Albatros, a vystoupení žáků ZUŠ Jičín v Porotním sále jičínského zámku 20.-22.října: Výstava na Lepařově gymnáziu v Jičíně připravená Památníkem národního písemnictví odhalení pamětní desky Václavu Čtvrtkovi na domě čp. 139 v Revoluční ulici, kde prožil část svého dětství Podrobné informace na webových stránkách Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně: http://knihovna.jicin.cz/konference.html.

U NÁS. Jedno po druhém OBSAH ČÍSLA KONTAKTY. Božena Blažková. Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje U NÁS PODZIM

Recommend Documents