U NÁS. 2 U NÁS léto 2010 OBSAH ČÍSLA KONTAKTY. Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje

http://unas.svkhk.cz

Lužany

Ročník 20 (2010), číslo 2

Libuň

Dobrá Voda

Choteč

ISSN 0862-9366 MKČR E 14191

Židovice

Holín

Naše téma: Malé knihovny v proudu času 2. část Regionální oddělení Knihovny Václava Čtvrtka se představuje (str. 15) Podhorní Újezd

U NÁS Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje Ètvrtletník Náklad: 600 výtiskù Urèeno knihovnám Královéhradeckého kraje Vychází s finanèní podporou Královéhradeckého kraje Šéfredaktor: Boena Blaková Redakèní rada: Lenka Antošová, Jana Benešová, Eva Čečková, Hana Hylmarová, Lenka Málková, Petra Mikulecká, Alena Součková, Dobroslava Strnková, Eva Svobodová, Marta Valešová Korektury: Božena Klabalová Sazba, tisk: AD reklama, s.r.o, Trutnov Vydává Studijní a vìdecká knihovna Hradecká 1250 500 03 Hradec Králové tel. 494 946 200 e-mail: [email protected] http://unas.svkhk.cz

OBSAH ČÍSLA OBSAH Na slovíčko Knihovny v proudu času Šumné knihovny Představuje se Městská knihovna Vamberk Deset kilometrů severovýchodně… Za pověstmi Policka aneb Poznáváme svůj domov Malování s Jiřím Fixlem Jak se v Ohnišťanech slaví výročí Obecní knihovna ve Vlkově Exkurze po jičínských knihovnách a Libuň navíc Co je nového ve vysokoškolských knihovnách Naše téma: Malé knihovny v proudu času – 2. část Regionální oddělení knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně se představuje Inspirace pro vaše nákupy Akvizice a zpracování dokumentů v REKSových knihovnách okresu Trutnov Knihovní systém Clavius a Clavius REKS Integrovaný knihovní systém KpwinSQL Stalo se Co nabídl v pořadí druhý seminář o informačním vzdělávání ve veřejných knihovnách? Význam osobností pro města a regiony – knihovny a budování regionálních databází

3 4 6 8 9 10 11 12 14

15 18 20 21 23

25 27

Z knihovnických organizací Setkání v Jičíně Kde končí svět? V Pardubicích 11. května 2010 Březen - měsíc čtenářů poprvé a Noc s Andersenem podesáté

30 31 32

Inzerci pøijímá redakce. Za pùvodnost a obsahovou správnost ruèí autor. Nevyádané pøíspìvky se nevracejí.

Okénko Vize a mise knihovny Knihovny, nebojte se být on-line

34 35

Toto èíslo vyšlo 30.6.2010

Políbeni múzou 20. narozeniny LiSu

37

Kdo je PhDr. Jiří Malina – poslední rozloučení Nakladatelství – oděvní salón příběhů Abeceda s Renatou Fučíkovou

39 39 42

Ecce homo Karel Hynek Mácha

44

Tipy a náměty Pozvánka na jičínskou Knihovnickou dílnu Konference Knihovny současnosti Týden knihoven aneb Knihovny pro všechny Šablona dětského webu Kulturněinformační web je tu pro vás Jak se pohybovat na Facebooku Pohádkoterapie

47 47 48 48 49 49 50

MKÈR E 14191 ISSN 0862-9366 Copyright 2010 SVK HK Všechna práva vyhrazena. ádná èást nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo šíøena jakýmkoliv zpùsobem bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

KONTAKTY

Studijní a vědecká knihovna, Hradecká 1250, 500 03 Hradec Králové Telefonní ústředna: 494 946 200 Ředitelství: 205 Public relations: 203 Oddělení služeb knihovnám: 224 Foto nad Do čísla přispěli: Jubilejní NSA Meziknihovní služba: 219 Obálka: Knihovny Jičínska, Jičín město pohádky

2 U NÁS • léto 2010

NA slovíčko

Knihovny v proudu času Božena Blažková Během posledních let si knihovny stále více uvědomují sílu společné prezentace a dávají o sobě vědět celonárodními akcemi. Nejúspěšnější a nejrozšířenější je Noc s Andersenem, která se konala již podesáté. Letos poprvé byla součástí nultého ročníku nové kampaně Březen - měsíc čtenářů. Celkový přehled akcí a další zajímavé informace naleznete na webových stránkách SKIPu http://skip.nkp.cz/akcBNC2010.htm . Druhou osvědčenou akcí určenou široké veřejnosti je bezesporu Týden knihoven, který se letos koná ve dnech 4.-10. října. Společné jednotící motto pro letošní rok je „KNIHOVNA PRO VŠECHNY.“ Již tradiční úvodní happening se koná v pátek 1. října v Turnově. Nadcházející letní období není jen čas dovolených a prázdninového volna, ale i čas na klidnou přípravu Týdne knihoven :-). V tomto čísle máte možnost seznámit se s několika zajímavými „šumnými“ knihovnami našeho regionu, mezi které bezesporu patří knihovna ve Vamberku. Svoji systematickou práci zde také představuje regionální oddělení Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Nezapomeňte navštívit jejich webové stránky na adrese: http://knihovna.jicin.cz/informace_pro_knihovny.htm a připojte se ke skupině „Regionální funkce KVČ Jičín“ na Facebooku. Podíváme se i do několika malých knihoven v okolí Jičína, které v posledním období zlepšily svoje umístění a vybavení. Nově adaptovanou knihovnu v Pecce navštívíme až v podzimním čísle. Nelze také zapomenout na neuvěřitelné dvacáté výročí jičínského Literárního spolku (http://www.ikobra. cz). Knihovna Václava Čtvrtka také zve všechny zájemce na již 15. knihovnickou dílnu, která se koná v rámci festivalu Jičín město pohádky. Jarní číslo našeho zpravodaje jsme zaměřili na internetovou prezentaci knihoven. Nyní se více zabýváme nákupem a zpracováním knihovních fondů. Požádali jsme zástupce dvou největších firem, které se zabývají vývojem knihovního softwaru, o představení jejich současné produkce. Doporu-

čujeme porovnat nejen jejich články, ale i webové stránky (viz: http://www.lanius.cz/ a http://www. kpsys.cz/). V příštím čísle bychom rádi zveřejnili vaše zkušenosti s uvedenými firmami a s přechodem jednotlivých knihoven na automatizovaný knihovnický systém. Zabýváme se také složením knihovních fondů a jejich systematickým doplňováním. Tomuto tématu se budeme věnovat i v podzimním čísle, pokud od vás získáme informace o následujících tématech: - Vaše zkušenosti s internetovými knižními obchody; - využívání knižních veletrhů a veletržních slev; - jakým způsobem zjišťujete, co uživatelům ve fondu vaší knihovny chybí; - jak zajišťujete nákup regionální literatury; - jak brzo jsou u vás novinky tzv. „na pultě“ a jak o nich informujete své čtenáře. Těšíme se na vaše zkušenosti a náměty. Stále více zjišťujeme, že je zapotřebí věnovat větší pozornost regionální literatuře, která je ve fondech knihoven nezastupitelná. Postupně budeme v rubrice „Kdo je“ představovat produkci různých nakladatelství, která se vydáváním regionální literatury zabývají. Začínáme severočeským nakladatelstvím Bor, jehož zakladatelka Eva Koudelková zejména v náchodských knihovnách často beseduje o vydávané vlastivědné literatuře. Nezapomínáme ani na letošní máchovské výročí. Článek Aleše Fetterse, který je zaměřen na Máchovo putování naším regionem, jsme doplnili inspirativními náměty nejen pro vaši práci, ale třeba i pro letní putování po stopách Karla Hynka Máchy. V podzimním čísle se představí metodické oddělení KMHK a královéhradecké knihovny. Pozornost budeme věnovat mikroregionu Urbanická brázda, kde se začátkem června konalo výjezdní zasedání naší redakční rady. Přejeme slunečné a odpočinkové léto a věříme, že si najdete chvilku času na náš zpravodaj a napíšete nám své zkušenosti a náměty.

U NÁS • léto 2010 3

šumNé kNihovNy

Představuje se Městská knihovna Vamberk Lenka Bendzová Městská knihovna ve Vamberku je považována za jednu z nejstarších knihoven regionu. Již v roce 1857 vznikla při tehdejší vamberecké škole veřejná knihovna. Do budovy č.p. 84 na rohu náměstí a Voříškovy ulice, v níž sídlí dodnes, byla přestěhována ve 30. letech 20. století. Za dnešní podobu všech svých oddělení vděčí mnoha rekonstrukcím, které zde postupem času proběhly.

V současnosti je knihovna organizační složkou města Vamberk, z jehož rozpočtu je také financována. Plní funkci univerzální veřejné knihovny, která má dvě pobočky, a to v nedalekých Merklovicích a v Pekle nad Zdobicí. Do působnosti vamberecké knihovny spadají také tři obecní knihovny - Lupenice, Lhoty u Potštejna a Polom, jimž poskytuje tzv. regionální služby. Chod instituce zajišťují tři zaměstnankyně Jaroslava Martinová /vedoucí knihovny, oddělení pro děti a mládež/, Marcela Poláčková /oddělení pro dospělé/ a Martina Dostálová /studovna/. Pod správu knihovny patří rovněž městské informační centrum, sídlící ve stejné budově. Informační centrum obsluhuje jedna další pracovnice. Městská knihovna ve Vamberku měla v roce 2009 celkem 823 zaregistrovaných čtenářů, z toho 395 dětí. Svým uživatelům nabízí více než 45 tisíc


svazků knih, téměř 90 titulů časopisů i regionální tisk. Knihovna je přístupná veřejnosti tři dny (celkem 27 hodin) v týdnu. Tvoří ji tři hlavní oddělení. V přízemí budovy sídlí oddělení pro dospělé čtenáře, které disponuje více než 25 000 svazky knih ve volném výběru. Literatura je zde klasicky členěna na naučnou a beletrii. Zbytek knihovního fondu, tj. cca 9 000 knih, je uložen ve skladu. Přístup k internetu v půjčovně pro dospělé zajišťuje jedna počítačová stanice propojená s černobílou i barevnou tiskárnou. Oddělení pro děti a mládež se nachází v prvním poschodí. Zaregistrovaní čtenáři si mohou absenčně půjčovat z fondu tohoto oddělení, čítajícího více než 11 000 svazků knih. Děti mají k dispozici celkem tři počítačové stanice s připojením k internetu. Neméně významnou součást městské knihovny tvoří studovna. V roce 2008 prošla studovnačítárna pro dospělé značnou rekonstrukcí. Došlo k jejímu přemístění do dřívějších skladových prostor v přízemí. Byla opatřena unikátním výrobkem nezapomenutelné „Vamberecké cihelny“, krásnými kachlovými krbovými kamny. Návštěvníci tohoto útulného prostředí zde mají zajištěn přístup jak k dennímu tisku, časopisům, encyklopediím a vzácnějším dokumentům formou prezenční výpůjčky, tak i k internetu na třech počítačích. V roce 2007 bylo v prostorách vamberecké knihovny zřízeno oddělení "Moudřenínek", sloužící malým čtenářům předškolního věku. Každý čtvrtek sem dochází děti se svými rodiči či prarodiči a ocitnou se rázem ve světě plném hraček, krásných ilustrovaných knížek a mohou si pohrát s několika zvířecími kamarády (morčátky, rybičkami a želvou). Rodiče pak mají možnost využít tato dopoledne i pro sebe. Od roku 2008 sídlí v budově městské knihovny také mateřské centrum „Vamberecký dráček, o.s.“. Maminky na mateřské dovolené se svými

šumNé kNihovNy ratolestmi si mohou pohrát, zacvičit, seznámit se, odpočinout si, popovídat si, tvořit či vyrazit na výlet. V rámci centra existuje „Tvořílek“, klub malování a tvoření pro děti od 2 do 6 let. Součástí programu pro nastávající maminky bývá také cvičení pro těhotné. Za několik posledních let vykazuje knihovna bohatou činnost v oblasti pořádání akcí nejrůznějšího charakteru pro širokou veřejnost. Zaměřuje se jak na čtenáře registrované, tak i na potenciální. Pro všechny bývá v průběhu roku připravován program zajímavých aktivit. Zahrnuje besedy, kurzy, výstavy, koncerty, přenášky, jazykové lekce, soutěže apod. Žáci a studenti místních i okolních škol pravidelně navštěvují knihovnu za účelem účasti na knihovnicko-informačních lekcích, které mají nápaditým způsobem ukázat dětem cestu ke knihám a četbě obecně. Názorným příkladem jsou originální názvy těchto lekcí - „Provázkyáda“ neboli literární setkání s veřejným čtením pro II. stupeň ZŠ; „Cesta čarodějným lesem“ - besedy určené I. stupni ZŠ v roce 2008 nebo v letošním roce například „Psí den“ - pořad o pejscích a také s pejsky. Už samotné pojmenování a jistě i náplň těchto aktivit snadno přilákají pozornost dětských čtenářů. Pro rodiče s malými dětmi jsou organizovány pohádkové večery při svíčkách nazvané „Černá hodinka“. Pravidelně každý čtvrtek se mohou malí čtenáři zapojit do rukodělných prací v rámci výtvarných dílniček „Kutílek“. Již pět let se knihovna zapojuje do celostátní akce „Noc s Andersenem“. Každoročně plní děti úkoly na zadané téma vždy se zaměřením na rychnovský region. Letos se z účastníků Noci stali waldenberští rytíři. Městská knihovna ve Vamberku vyniká mezi ostatními knihovnami Královéhradeckého kraje tím, že pořádá spoustu svých akcí i mimo vlastní prostory. Dvakrát či třikrát do roka se plánují výlety pro děti i dospělé. Zájemci podnikají výpravy za poznáním, společně objevují kulturní i přírodní krásy Čech. V červenci 2010 budou mít dětští čtenáři možnost strávit část letních prázdnin ve společnosti zdejších knihovnic. Akce nazvaná „ŤA-PE-TO“ pobaví malé sportovce, kutílky i dobrodruhy.

Výstavní prostory vamberecké knihovny, které se v roce 2009 dočkaly svého rozšíření, hostí pravidelně nejrůznější výstavy uměleckých děl. Návštěvníci půjčoven si mohou během otevírací doby prohlédnout obrazy, grafiku, šperky, fotopoezii a různé další exponáty. Literární tradice je ve Vamberku udržována pořádáním autorských čtení a besed s regionálními spisovateli. Průběžně jsou veřejnosti představeny tyto osobnosti i jejich tvorba. Nechybí ani prezentace regionálních amatérských tvůrců v rámci cyklu „Talenti se hlásí sami“. Mezi vzdělávací aktivity pro čtenáře patří velmi oblíbené a navštěvované jazykové kurzy angličtiny či francouzštiny, taneční minikurz pro školáčky nebo kurzy první pomoci. Knihovna nese velké zásluhy na podpoře několika humanitárních či záchranných akcí. Roku 2008 se podílela na záchraně vambereckého platanu, který byl následně vyhlášen přírodní památkou. V letošním roce usiluje o záchranu parku u místního nádraží. Přijala nad ním patronát a zorganizovala první koncert určený k jeho podpoře. V půjčovních prostorách proběhl v únoru 2010 „Bazárek hraček a dětského oblečení pro charitu“. Výtěžkem z prodeje vlastnoručně malovaných oblázků pro radost každoročně přispívá Občanskému sdružení rodičů a přátel dětí s handicapem - ORION - v Rychnově nad Kněžnou. Finančně také podporuje chráněné dílny Kopeček Neratov a Líšnice. Vítá tedy možnosti jakékoliv spolupráce s neziskovými charitativními organizacemi. Velmi nápaditým pořadem vamberecké knihovny je akce nazvaná „Městem chodí andělé“, která již třetím rokem pomáhá lidem navodit pravou vánoční atmosféru. Před knihovnou stojí stánky se staročeskými dobrotami, jež zástupci jednotlivých institucí a složek města rozdávají za symbolickou cenu. Návštěvníci mohou na náměstí zhlédnout ohňostroj, poslechnout si koledy v podání některé ze zdejších hudebních skupin a nechat se obdarovat „koláčky novoročního štěstí“. K dalším lákadlům pro vamberecké čtenáře patří „Kočárkyáda“ - výprava rodičů a dětí do světa pohádek, „Keltská noc aneb Strašidel se


šumNé kNihovNy nebojíme“, každoroční adventní večery a mnoho, mnoho dalších. Knihovnice nezapomínají ani na nemocné a nemohoucí občany a realizují pro ně pravidelnou donáškovou službu. Městská knihovna ve Vamberku se snaží vycházet vstříc

potřebám čtenářů, usiluje o modernizaci i rozšiřování stávajících knihovních prostor a svojí činorodostí mezi ostatními, nejen „sousedními“, knihovnami příkladně vyniká.

Deset kilometrů severovýchodně... Kateřina Hubertová a Eva Skákalová Tímto směrem od Hradce Králové se nachází obec s 2462 obyvateli a jednou profesionalizovanou knihovnou. Černilov byl vždy venkovskou obcí s pokrokovými tradicemi. Býval velmi aktivní na poli divadelním. Roku 1867 tam vznikl ochotnický divadelní soubor Tyl. U jeho kolébky stál místní písmák, rolník václav skákal (1839 - 1932). Tento pokrokový člověk založil roku 1870 Zápisník ochotnického divadla v Černilově. Po ochotnickém divadle v Černilově (do 2. svět. války dokonce 3 divadelní soubory!) zbyly dnes už jen vzpomínky a bohatý archiv ochotníků, který je dnes uložen ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Venkovský člověk a filozof, živá kronika obce, pan Václav Skákal byl významnou a zajímavou postavou. Stál rovněž za vznikem „Čtenářské besedy“. Zakládající valná hromada Čtenářské besedy se uskutečnila 20.11.1881 a za první úkol si vytyčila pořádání vzdělávacích přednášek a debatních večerů a založení čítárny a knihovny. To se jim také podařilo a po roce existence již knihovna vlastnila 300 svazků. Tato knihovna Čtenářské besedy se tak stala roku 1922 základem nově zřizované obecní knihovny. Obec pořizovala též filmovou kroniku. Zachycovala konec padesátých a šedesátá léta nejvíc. Z dalšího období existují již jen nějaké šoty. Před časem původní kroniku přetočili na videokazety a zhlédnout je zájemci mohli právě v knihovně, kam obec pořídila televizor a video. I v současnosti obecní život dokumentují, události se točí na videokameru. Ochutnat můžete na http:// www.cernilov.eu/ . Celou filmovou kroniku od roku 1954 obec plánuje zdigitalizovat a půjčit si ji bude možné v knihovně.


Místní knihovna Černilov v rámci regionálních funkcí poskytovaných Knihovnou města Hradce Králové slouží jako středisková pro 6 malých neprofesionalizovaných knihoven v blízkém okolí. Dnes v Místní knihovně v Černilově ještě najdete Evu Skákalovou. Ještě, protože ji důchodově opouští. Všimněte si náhody, která Evu spojuje se jménem původního zakladatele knihovny. Jde prý však opravdu jen o náhodnou shodu a dnešní knihovnice nemá s tím původním žádné společné kořeny. Eva Skákalová Rok nástupu do knihovnictví: 1.1.1980 Rok nástupu do této knihovny: 1.1.1980 Zvláštní znak: Děsně ráda vyplňuje různé výkazy, formuláře a dotazníky.  Například jako komentář k roční statistice za knihovnu v roce 1997 napsala toto: No comment! Je tedy nutno podotknout, že ten rok byl opravdu trochu výjimečný. V listopadu roku 1997 na poště, která je ve stejné budově v místnostech přímo pod knihovnou, totiž někdo úmyslně založil požár! Stačilo jen několik minut prodlení a ... Dřevěný strop již doutnal a omítka opadala. Zápach kouře byl v knihovně cítit týdny a větralo se i za mrazu. Někteří čtenáři si mysleli, že se v knihovně opékají buřty. KH připravila s ES následující rozhovor: KH: „Evo, neboj. Já to napíšu. Ale nemůžu jen já. Musíš tam mít taky nějaké říkání Ty. Co bys mi tak napsala? Když mne rovnou nepošleš někam... ;)“

šumNé kNihovNy ES: „Nic o mně nepište! Nejsem žádná významná osoba, to by nikoho nezajímalo! Já myslela, že si děláte srandu!“ KH: „Kdepak srandu. Zamysli se. Uděláme nějaký intervijů? A na co se Tě jako mám ptát? 8) Tak třeba: Proč jsi knihovnicí?“ ES: „Pro osvětlení a mezi námi děvčaty... Knihovnicí jsem nedopatřením. Mamka dělala tehdy na MNV (místním národním výboru) matrikářku a účetní a po práci ještě knihovnici. (Knihovnu převzala po svém otci a mém dědovi Petru Syslovi.) Knihovna už tehdy byla na 1/2 úvazku. Mamka asi jako jediná neprofesionální knihovnice byla zvána na porady do tehdejší OKHK (Okresní knihovny v Hradci Králové). Vždy přijela celá očuzená, všichni, kromě ní, hulili jako fabriky... Výpůjčky rostly a rostly a OKHK to viděla na úvazek celý. Já jsem někdy chodila půjčovat ještě i za dědu. Tehdejší předseda MNV mě od malinka znal. No a tak se stalo, že mi nabídl místo knihovnice. Já byla ještě na mateřské dovolené a vůbec se mi nechtělo do práce! V té době ještě i moje babička

byla zaměstnaná (dělala ještě jako důchodkyně brigádně sekretářku v tehdejší Triole). Musela zůstat doma a hlídat mi mladší dceru Evu, té ještě nebyly 3 roky a nevzali mi ji do mateřské školy. Já vlastnila maturitní vysvědčení pouze ze Střední průmyslové školy strojnické v HK, což se nejevilo jako ideální vzdělání. Musela jsem opět do školy, ta byla v Brně. Štěstí bylo, že bylo otevřeno konzultační středisko v tehdejší SVK HK. Fakt jsem si myslela, že to je sranda. Vůbec jsem netušila, že to je škola střední, šla jsem na zkoušky, jako když se nechumelí. Vůbec jsem se neučila a až tam jsem zjistila, že to nebude žádná prča! Vše jsem nějak ale zvládla, a tak jsem to začala brát trošku vážněji. Holky tam byly převážně hned po gymplu, a já stará páka! Doma 2 děti, úplně nová práce, vůbec jsem nevěděla, že existují katalogy. To u nás na vsi nebylo! Měli jsme němčinu, úkoly mi dělala babička. Já jsem na to neměla čas. Tak asi tak. Myslela jsem si, že v knihovně zůstanu, než holky dorostou, a já se vrhnu do víru velkoměsta, ale....zůstala jsem 30 1/2 roku! Asi mě zachránily PC, to mě baví .“

Knihovnice a její „děti“


šumNé kNihovNy KH: „Byla bys knihovnicí i v příštím životě?“ ES: „Jestli bych byla opět knihovnicí, nevím. V Černilově ano, ale fakt si nedovedu představit dělat v jiné, větší knihovně. Nejsem zvyklá pracovat ve větším, a navíc skoro výhradně ženském kolektivu. Tady si celou tu dobu poroučím sama, dělám si, kdy chci a jak chci. Takže kdyby mě nepotkalo toto místo, tak asi ne.“ KH: „Proč chceš do důchodu? Tak svěží důchodkyni aby člověk pohledal.“ ES: „No, já si zase tak svěží nepřipadám a do důchodu jdu proto, že se mi nechce už ráno vstávat, vše dělat v poklusu, na nic nemít čas a život je fakt krátký! Muž mi neustále nadává, ať se věnuji více vnou-

čatům, že nám za chvíli vyrostou a utečou, což je fakt! A jestli budu moci chodit jeden den do práce vypomáhat, bylo by to super! Myslím si, že je fakt lepší poslouchat od čtenářů: Jééééé, proč nás tak brzo opouštíte???, než kdyby říkali sami: Baba stará, už by mohla vypadnout a nezaclánět mladším!“ KH: „A kdo na Tvé místo? V Tvém případě se nabízí řešení, aby to zase byl někdo z rodiny.“ ES: „Tak to tentokrát ne. Novou knihovnicí v Místní knihovně v Černilově bude Mgr. Jana Žárská, která opravdu není z příbuzenstva.  Jana je fajn a opravdu šikovná. Ona bude dělat takové ty rozlítané práce - akce - a já to zázemí! To jsem se teda rozjela...Tak zdravím a nic nepište!“

Za pověstmi Policka aneb Poznáváme svůj domov Jana Vaněčková Knihovna města Police nad Metují zpracovala projekt pro městskou knihovnu a obecní knihovny svého obvodu na podporu dětského čtenářství. Cílem projektu bylo seznámit děti s pověstmi jejich bydliště. Společnými silami městských a vesnických knihovnic a knihovníka se uskutečnily besedy v obecních knihovnách našeho obvodu. Výsledkem byly výtvarné práce dětí, při kterých pověsti získaly ilustrace. Také v naší knihovně se besedovalo. Společně jsme si poslechli pověsti Vodník v České Metuji (Ve mlýně žil vodník, mlynářka ho neměla ráda. Jednou, když si přišel do světnice v kastrůlku upéct kapra, spustila na něho palici a kapra mu rozmačkala na kaši. Vodník se chtěl pomstít a škodil tesařům při opravě mlýnského kola. Ti ho zmlátili a vodník se už v metujském mlýně neukázal.) a Voják a hastrman (Když se po vojně vrátil do kterési maršovské chalupy syn Kuba, na lávce zkrotil vodníka proměněného v koně. Odvedl si ho domů a kůň pro něho pracoval, byl to dobrý pracant. Nesměl ovšem dostat napít.


Jednou Kuba odešel a selka dala všem koním napít, i tomu vodnickému. Tím vodníka osvobodila a Kuba přišel o koně.) Vyvrcholením projektu bylo setkání dětí v sále Pellyho domů ve čtvrtek 1. 10. 2009. S dětmi přišla pobesedovat Mgr. Alena Křivská, učitelka a vedoucí dětské přílohy sborníku Rodným krajem. Připravila si pro děti povídání o pověstech spojené se soutěží. Na závěr jsme ve středu 7. 10. vyrazili na výlet po stopách pověstí na Bischofstein, do Stárkova a k Turovu. Turovské rytíře jsme nepotkali, pověsti o nich i o dalších místech jsme si společně poslechli. Na úplný konec projektu a jaksi navíc jsme se rozhodli obrázky dětí uchovat a díky dnešní technice (naskenovat obrázky, přepsat texty pověstí a vytvořit text brožury s pomocí počítače) jsme do každé knihovny našeho obvodu získali brožuru s výborem pověstí a obrázky dětí, kde každá vesnice má svou pověst nebo pověsti.

šumNé kNihovNy Ukázka - titulní stránka:

Za pověstmi Policka aneb Poznáváme svůj domov Dětské ilustrace k výboru pověstí z knihy Police nad metují a okolí v lidových vyprávěních, kterou sestavila Eva Koudelková. S laskavým svolením autorky.

Vydáno v rámci projektu Za pověstmi Policka aneb Poznáváme svůj domov z grantu Ministerstva kultury Knihovna 21. století 2009 v počtu 18 kusů.

Děti poznávají místa z pověstí

Malování s Jiřím Fixlem Eva Komínová Od dubna tohoto roku probíhá v Knihovně města Hradce Králové cyklus výtvarných dílen pro děti „Malování s Jiřím Fixlem“. Tři vybrané skupinky malých výtvarníků mají možnost samy si vyzkoušet, jakým způsobem se tvoří ilustrace ke knize, a to s odborníkem na slovo vzatým akademickým malířem, který má na svém kontě víc než 80 titulů knížek, jež se mohou pyšnit jeho krásnými obrázky, tolik blízkými a srozumitelnými právě dětem. Setkání s dětmi probíhá každé úterý a patnáctičlenné skupinky se střídají vždy po 14 dnech. Žáci ze 4. a 5. třídy ZŠ Svobodné Dvory tvoří pod odborným vedením pana malíře ilustrace ke známé knížce Bylo nás pět, vybrané výtvarně nadané děti ze školní družiny ZŠ Štefcova se

pokoušejí ztvárnit svou vlastní představu Macha a Šebestové, což se může zdát obzvlášť těžké, protože každý má zažité ilustrace A.Borna. Trochu odlišný program mají děti ze Speciální základní a praktické školy. S nimi je to spíše hra s barvami a štětcem a různými malířskými technikami. I tyto děti však pracují se zjevným zaujetím a baví se přitom stejně dobře jako ostatní. Vždyť je to přece úžasná věc, malovat a radit se s tak známým malířem, jehož ilustrace zdobí i letošní Knížku pro prvňáčka! Jen těžko asi budeme vybírat nejhezčí obrázky na výstavu, která bude přes celé léto ke zhlédnutí ve vestibulu půjčovny Knihovny města Hradce Králové na Eliščině nábřeží.


šumNé kNihovNy

Jak se v Ohnišťanech slaví výročí Božena Blažková Obec Ohnišťany leží na trati Chlumec nad Cidlinou - Trutnov. Patří do Mikroregionu Novobydžovsko. Se svými 315 obyvateli patří na Hradecku mezi menší obce s dobrou infrastrukturou. Je zde totiž znovu otevřená hospoda a fungující knihovna :-). Koncem dubna dostala naše knihovna a Knihovna města Hradce Králové stejnou pozvánku jako obyvatelé obce. Dne 8. května se koná vzpomínková oslava k 65. výročí ukončení 2. světové války. Přijďte, prosím, ve 13 hodin k lípě Svobody. Společně odejdeme k pomníku padlých, kde vzpomeneme obětí této války. Odtud se přemístíme do sálu Obecní hospody, kde bude zahájena výstava k 90. výročí založení místní knihovny. Zde si budete také moci zakoupit knihy, které pro vás připravila prodejna knih z Nového Bydžova. Od 17 hodin bude na místním hřišti sehráno fotbalové utkání. Večer se bude v sále hrát k tanci i k poslechu. Z výše uvedených informací, které jsem čerpala z oné pozvánky, je zřejmé, že organizátoři - Obecní úřad, Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota Sokol a Svaz důchodců - připravili pro občany opravdu pestrý a zajímavý program. Před vzpomínkovou oslavou jsem měla ještě chvíli času, a tak jsem se prošla obcí. Zaujalo mne velmi dobře vybavené dětské hřiště, dále pak podrobné popisky na všech zajímavých místech obce a uklizené veřejné prostory. Mravenčí práci s podrobným zmapováním historie knihovny, která byla založena 13. května 1920, využili organizátoři nejen při přípravě výstavy, ale i v mimořádném květnovém vydání Ohnišťanského zpravodaje. Webové stránky obce se v současné době předělávají, a tak snad v dohledné době bude mít i místní knihovna svoji internetovou prezentaci. Knihovna se během své devadesátileté historie několikrát stěhovala a také měnila svůj název. Na počátku stály fondy místní Hospodářskočtenářské besedy, Sboru dobrovolných hasičů


a několik soukromých knihoven. Změny názvu knihovny dokladují vlastnická razítka a ukázky knih s jednotlivými razítky byly na výstavě také k vidění: rok 1898 - Hospodářsko-čtenářská beseda, rok 1902 - Veřejná obecní knihovna, rok 1920 - Obecní knihovna, rok 1948 - Okresní osvětový ústav v Novém Bydžově, rok 1952 - Osvětová beseda a Újezdní osvětová beseda, rok 1960 - Místní lidová knihovna, rok 2002 - Obecní knihovna Ohnišťany. Jednotlivé panely byly zaměřeny na jednotlivá období historie knihovny. Vždy zde bylo uvedeno místo umístění a jméno knihovníka. Oboje bylo většinou doplněno i fotografií a krátkým textem. Prvním knihovníkem byl učitel František Neuman, kterého po jeho přeložení v roce 1940 nahradil řídící učitel Jaroslav Nechvátal, následovala paní učitelka Jandourková, kterou vystřídala paní učitelka Milena Michálková. Od roku 1960 se dvacet let o knihovnu starala paní Kvasničková, která byla oceněna diplomem v rámci soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu. V roce 1961 byla knihovna přemístěna do 1. patra místní školy, kde se již nevyučovalo. Manželé Buckovi se o knihovnu starali dalších 20 let. Od roku 2002 je v Ohnišťanech knihovnicí paní Ivana Syřišťová. Za jejího vedení se knihovna přestěhovala z bývalé školy do přízemí budovy obecního úřadu. Místnost je vybavená internetem a slouží zároveň jako klubovna. Několikrát do roka sem na návštěvu a besedu chodí děti ze zdejší mateřské školy. Výměnný fond zajišťuje 4x ročně knihovna ve Smidarech. Výstavu doprovázely různá vydání klasické literatury a staré pohledy Ohnišťan. K vidění byla i část vybavení původní školy s vtipným popiskem: „V těchto lavicích začínali číst naši čtenáři“. Výstavu zhlédlo celkem 123 návštěvníků.

šumNé kNihovNy Místo návštěvní knihy používají v Ohnišťanech knoflíky - každý příchozí obdrží od pořadatelů knoflík, který vhodí do džbánku. Po závěrečném spočítání knoflíků je hned jasno, jaká byla návštěvnost :-).

Společně s Katkou Hubertovou z KMHK děkujeme za pozvání a za příjemně strávené odpoledne v Ohnišťanech.

Obecní knihovna ve Vlkově Milena Havlová Vlkov se nachází 7 km od Jaroměře a 4 km od Smiřic. Patří do bývalého okresu Náchod. Obec má 388 obyvatel. Knihovna ve Vlkově byla založena 31.12.1896, kdy se výbor Tělocvičné jednoty Sokol rozhodl zřídit obecní knihovnu. Od té doby uplynulo hodně času, v němž se střídalo nejen umístění knihovny, ale i knihovníci. Nejdéle ze všech, 40 let, nejen půjčoval knihy pan Josef Veverka. Trošku jsme se po jeho odchodu obávali (v Městské knihovně v Jaroměři), zda obec najde „adekvátní“ náhradu. Naše obavy byly naštěstí zbytečné. Od 1.1.2007 ho nahradila paní Milena Havlová, která se rychle stala jednou z našich nejlepších vesnických knihovnic. V naší knihovně si lze vybrat z 3750 titulů, mezi něž patří knihy staré 100 let, ale i ty nejžhavější

novinky českého knižního trhu. Čtenáři u nás využívají i bezplatnou meziknihovní výpůjční službu s knihovnou v Jaroměři. A rovněž mají bezplatný přístup na internet. Ten využívají hlavně děti, ale najdou se i odvážlivci v pokročilém věku, kteří si na internetu hledají různé informace. Internet je v poslední době využíván k hledání zaměstnání, ale i ke komunikaci a zábavě. Otevřeno je každý čtvrtek od 15.30 do 18.30 hodin. Jsou obce, kde se malým knihovnám moc nedaří. Je mi líto, když slyším, že se některá malá knihovna zrušila a knihy skončily třeba ve sběru starého papíru. Naše knihovna je Obecním úřadem ve Vlkově plně podporována. Na nové knihy i plat knihovníka přispívá částkou 15 000,- Kč ročně. Hradí i další náklady spojené s běžným provozem knihovny, jako jsou platby za elektrickou energii


šumNé kNihovNy i platby spojené s provozováním počítače připojeného k internetu. A v loňském roce do knihovny přibyly nové police, které byly už opravdu potřeba. Knižní fond se stále rozrůstá. Staré knihy vyřazujeme jen opatrně a velmi neradi. Knihovna pořádá různé kulturní akce. Například „Česko čte Čapka“, čtení pro děti, výstavky obrázků, besedy s maminkami z klubu „Beruš-

ka“. Za největší z nich lze považovat loňskou besedu s autory knihy „Starý Hradec Králové dům od domu“, zakončenou autogramiádou. Webové stránky knihovny jsou: www.knihovnavlkov.webk.cz, zde je možné dozvědět se aktuální informace nebo si prohlédnout fotografie z akcí.

Exkurze po jičínských knihovnách a Libuň navíc Božena Blažková V rubrice Naše téma se tentokrát představují jičínské knihovny. Můj článeček berte tedy jako pohled nezávislého pozorovatele na některé z nich. Měla jsem totiž možnost podniknout společně s dalšími knihovníky místních knihoven exkurzi po knihovnách v okolí Jičína. Zájezd koncem března připravil úsek regionálních služeb Knihovny Václava Čvrtka v Jičíně. Nejprve jsme navštívili knihovnu ve stavu, kde nás kromě knihovnice paní Vlasty Horáčkové očekával i starosta Úbislavic /pod které Stav patří a kde knihovna není/ pan Adolf Sacher. Uvítání bylo více než srdečné a všem zúčastněným bylo líto, když jsme museli přerušit slibně se rozvíjející diskusi a jet zase dál. Obec výhledově uvažuje i o dalších možnostech rozšíření knihovny, získaný prostor by sloužil jako klubovna a byl by využíván i na besedy a akce. Pro vaši orientaci: Knihovna je umístěna v rekonstruované autobusové čekárně. Vybavení je nové a celé zařízení působí velmi příjemným dojmem. Celkový počet obyvatel je 305 a z toho 72 obyvatel bydlí přímo ve Stavu. Knihovna registruje 35 čtenářů a 1004 návštěvníků. Navštěvují ji i místní chalupáři. Z téměř 2000 výpůjček činí značnou část časopisy. Knihovna má vlastní webové stránky: http:// www.knihovnastav.webk.cz a připravuje se její napojení do automatizovaného knihovnického systému.


Další zastavení bylo v Radimi. Knihovnicí je zde od roku 2007 paní Jarmila Adolfová. Starostkou je paní Zdena Brixová. Pro vaši orientaci: Knihovna je zde umístěna v budově kampeličky ve středu obce spolu s poštou a lékařským střediskem a sousedí s obecním úřadem. Tradiční vybavení knihovny vkusně doplňují obrazy s regionálními motivy. V obci je 390 obyvatel. Knihovna má 33 stálých čtenářů, z toho je 12 dětí a návštěvníků je celkem 541. Pro děti je zde připraven samostatný regál a pastelky. Je vidět, že místní školka knihovnu ráda a často navštěvuje. Knihovna je plně automatizovaná, má katalog na internetu. Webové stránky knihovny naleznete na adrese: http://www.knihovnaradim.wz.cz/ Následně jsme se přesunuli do valdic. Tato knihovna opravdu voněla novotou. Přivítala nás knihovnice paní Světla Krausová, přítomni byli i stále ještě pomáhající členové rodiny. Podrobné informace o obci a budování nového místa pro knihovnu nám podal pan starosta Zdeněk Žurek. Pro vaši orientaci: Knihovna byla čerstvě přestěhována do adaptovaných prostorů v prvním patře tzv. Domu údržby. Získala tím nové samostatné prostory v centru města. Knihovnu jsme měli možnost vidět ještě před slavnostním otevřením. Je velmi vkusně zařízená a její dominantou je velký rozkládací stůl, který bude využíván zejména při práci s dětmi a dalších ak-

šumNé kNihovNy tivitách knihovny. Obec patří na Jičínsku mezi velké a bývala zde i profesionální středisková knihovna. Je zde 1 471 obyvatel. Zapsáno je 60 stálých čtenářů, z toho je 13 dětí. Výpůjček je dohromady 1 312. Internet je v knihovně od roku 2001. V současné době je knihovna plně automatizovaná. Webové stránky knihovny naleznete na adrese: http://www.knihovnavaldice.wz.cz Poslední zastávka byla v Železnici, kde nás přivítala knihovnice paní Eva Trojanová a starostka (původním povoláním knihovnice) Olga Jakubcová. Kromě knihovny jsme si zde prohlédli i místní muzeum. Pro vaši orientaci: Knihovna je od roku 2008 v nových zrekonstruovaných prostorách. Je velmi pěkně a nápaditě vybavena. Plně využívá nejrůznější rukodělné výrobky, které dodávají prostorům knihovny příjemnou domácí atmosféru. Je to skutečně takový obývací pokoj plný knih. V současné době má knihovna 2 pobočky, a to v Cidlině a v Zámezí. Knihovna má velmi bohatou a rozvinutou kulturní činnost a příkladnou spolupráci mezi kulturními a společenskými organizacemi v místě. Prohlédněte si její webové stránky: http://www.knihovnazeleznice.webz.cz/ Já jsem ještě samostatně navštívila knihovnu v libuni. Paní Vaňková získala v loňském roce ocenění Krajský knihovník roku a místní knihovna je poslední z navštívených. Tady jsem už však nemohla sledovat dlouholetou práci paní Vaňkové, protože zde od ledna působí nová knihovnice - paní Zdenka Fialová, která byla mé návštěvě přítomna. Knihovna je umístěna v přízemí polyfunkčního domu ve středu obce vedle obecního úřadu. Je zde umístěno 817 vlastních knih, dalších 90 je pololetně obměňováno výměnným fondem z Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. V roce 2006 byl za přispění Královéhradeckého kraje do knihovny zaveden veřejně přístupný vysokorychlostní internet. Knihovna je pěkně a moderně vybavená, jejím problémem je však místo: jedná se o dlouhou místnost, kde není prostor pro akce. Obec v současné době připravuje projekt na opravu libuňské fary, kde by

měl v přízemí vzniknout prostor pro bezbariérovou knihovnu s malým čtenářským klubem a internetem. Mezi nejbližší plány patří spolupráce s místní školou a získání dalších malých čtenářů. Webové stránky knihovny naleznete na adrese: http://www.knihovnalibun.wz.cz Malé postřehy na závěr: Kromě počtu obyvatel je důležitá i hustota osídlení. Pokud jsou domy v malé obci ještě rozestrkané po širokém okolí, pak je mnohem těžší dát lidi dohromady než v místech, kde je osídlení soustředěné kolem centrální „návsi“. Příkladem toho, že to jde, může být knihovna ve Stavu. Pokud knihovna a obec tvoří dohromady tým, kterému jde o spokojenost občanů, tak je vyhráno a dají se dělat neuvěřitelné věci. Do spolupráce se vyplatí zapojovat i místní „chalupáře“. Je dobré vždy uvádět nejen počty svazků ve výměnných souborech, ale i jejich cenu. Je tak na první pohled vidět, s jakými hodnotami se v knihovnách pracuje a co se malým obcím poskytuje díky regionálním funkcím. Regionální funkce nejsou jen o revizích a výměnných souborech. Je to mnohem více o systému práce, kdy pomáháme malým knihovnám získat profesionální úroveň. Ne náhodou jsem během exkurze od knihovníků několikrát slyšela větu: „Lenka (Knapová) mne to naučila.“ Jedna podobná exkurze vydá za několik knihovnických školení. Vždycky je lepší nejen slyšet, ale i vidět.

Knihovna v Libuni


šumNé kNihovNy

Co nového ve vysokoškolských knihovnách? Eva Čečková a Olga Čižinská Skutečnost, že Hradec Králové je vysokoškolské město, je dostatečně známá. Pro úplnost uvedeme přehled vysokých škol, které se nacházejí v Hradci Králové. Největší zdejší vysokou školou je Univerzita Hradec Králové se třemi fakultami: Pedagogickou, Filozofickou a Fakultou informatiky a managementu. Další je Univerzita Karlova, která má celkem sice 17 fakult a 50 000 studentů, ale v Hradci Králové jsou umístěny fakulty Lékařská a Farmaceutická, celkem s 3000 studenty. Z tohoto počtu je přibližně 350 zahraničních studentů, kteří studují v angličtině. Nejmenší zdejší fakultou je Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, která má 180 studentů. Její studenti jsou zároveň studenty Univerzity Karlovy. Poslední tři fakulty mají stejný, příbuzný nebo podobný obor studia, zaměříme se tedy na ně. Kromě běžných knihovnických agend, které se vykonávají podobně v každé knihovně, je relativně novou činností na vysokých školách evidence publikační činnosti. Za posledních 15 let se stala zásadní součástí práce knihovny. Z původní evidence a sečtení prací na konci roku, vypracování seznamu a vyčlenění zvlášť hodnotných prací, většinou v zahraničních časopisech, se práce přeměnila na přesné hlášení a oceňování prací jak uvnitř fakult a univerzit, tak vně fakult a univerzit. Podle počtu a kvality prací jsou vysoké školy nejen hodnoceny, ale příděl financí na vědecko-výzkumnou činnost ze státních prostředků je na vysokých školách závislý na publikační aktivitě. Hlášení do vládního registru RIV (Registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje) prostřednictvím ministerstev podléhá velmi přísným pravidlům, která se bohužel pravidelně mění s každým rokem, včetně změn ve výstupním formátu i v kontrolním programu, který záznamy propouští. Pro ilustraci uvádíme: V roce 2009 publikovalo cca 700 autorů ze 1300 vysokoškolských pracovníků Lékařské fakulty UK a fakultní nemocnice 1000 prací. Tyto práce budou vyhodnoceny vedením fakulty a fakultní nemocnice a z toho pouze o něco víc než polovina prací může být odevzdána do vládní databáze RIV. Je to z toho důvodu, že splňují všechna kritéria


- mimo jiné byly vytvořeny v rámci výzkumných záměrů nebo grantů a jedná se o publikace v renomovaných časopisech nebo o významné monografie. Bibliografie prací je přístupná na internetových stránkách fakult a Univerzity Karlovy. Na stránkách http://www.výzkum.cz je přístup i na databázi prací v registru RIV. V současnosti je sběr a evidence prací důležitým úkolem nejen pro svou rozsáhlost, ale i pro náročnost na přesnost a statistické zpracování, které rozsahem a způsobem zpracování převyšuje tradiční činnost knihoven. Další „vysokoškolskou novinkou“ je výstavba kampusu. Univerzita Karlova uvažuje o výstavbě kampusu v Hradci Králové již několik let. Měl by to být společný kampus Lékařské a Farmaceutické fakulty UK. Areál by měl být postaven ve třech etapách. První etapa by měla začít už v polovině letošního roku. Cílem projektu je vybudování výzkumného a výukového centra Lékařské a Farmaceutické fakulty UK včetně moderního přístrojového vybavení, výukových prostor a administrativně-technického zázemí. Centrum by mělo být špičkovým pracovištěm zabývajícím se výukou a dlouhodobým rozvojem teoretických lékařských a farmaceutických oborů. Celá stavba by měla vyrůst v návaznosti na hradeckou fakultní nemocnici, na pozemku mezi vjezdem do fakultní nemocnice a areálem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Univerzita Karlova spolupracuje s městem na zpracování projektu a usiluje o získání peněz z fondu Evropské unie. Kampus je rovněž součástí integrovaného plánu rozvoje města. Měl by vzniknout na pozemcích o rozloze 75 000 m2 a měl by vznikat v průběhu 8 let a postupně by se měl rozšířit také za třebešskou radiálu, kde je přírodní lokalita s písníkem zv. Bagrák. Tam se počítá se vznikem sportovních, kulturních a ubytovacích prostorů pro studenty. Literatura: ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. V metropoli postaví další kampus. Hradecký deník. 21.1.2009, roč. 18, č. 17, s. 1 -2. ISSN 1802-0984.

NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část

Regionální oddělení Knihovny V. Čtvrtka v Jičíně se představuje Dana Michlová a Lenka Knapová Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně je pověřena regionálními funkcemi od roku 1998. Službu poskytuje 12 profesionálním knihovnám a 61 místním knihovnám regionu. Pracovní úvazek na výkon regionálních funkcí činí v přepočteném stavu celkem 2,6. O provoz tohoto oddělení se starají 2 odborné pracovnice, jejichž pracovní náplní je metodicky vést všech 73 knihoven regionu, 2x ročně zajišťovat tvorbu a rozvoz souborů do místních knihoven, starat se o výměnný fond KVČ v Jičíně, poskytovat pomoc při revizích knižního

fondu knihoven, zajišťovat vzdělávání knihovníků a pořádání seminářů, poradenskou a konzultační činnost pro knihovny, zpracování fondů knihoven napojených do REKS a další nezbytné činnosti, které vedou k rozvoji knihoven regionu. Regionální funkce mají na Jičínsku již dlouholetou tradici. Jejich služba se postupně zkvalitňuje, jak je vidno z celkových statistických ukazatelů za jednotlivé roky a jak lze soudit i z ohlasu knihovníků či starostů jednotlivých knihoven a obcí. Co nám říkají čísla:

Porovnání statistických údajů neprofesionálních knihoven za roky 1999 a 2009 Rok 1999

Rok 2009

ČTENÁŘI

1376

1575

- Z TOHO DĚTI

390

435

NÁVŠTĚVNÍCI

8641

19181

18

177

BESEDY POČÍTAČE

0

65

VÝPŮJČKY

32974

40863

Z tabulky je vidět, že při porovnání vybraných ukazatelů byl ve všech oblastech zaznamenán nárůst. Návštěvnost je několikanásobně vyšší také z důvodu zavedení nové evidence návštěvníků akcí. Dále je z tabulky patrno, že během posledních deseti let byly všechny knihovny vybaveny minimálně jedním počítačem. Činnost místních knihoven se rovněž postupně zkvalitňuje a rozšiřuje. Knihovny již nejsou jen „pouhými“ půjčovnami knih, ale nabízejí i nové služby, které jsou jejich uživateli využívány. V knihovnách se tak konají různé kulturní a vzdělávací akce pro širokou veřejnost, knihovny spolupracují s různými obecními spolky a pomáhají jim v jejich činnosti a na mnoha místech knihovna

zastupuje veškeré kulturní dění v obci. Všechny aktivity knihoven jsou plně podpořeny Knihovnou Václava Čtvrtka v Jičíně. Ve většině knihoven se klade velký důraz na práci s dětmi: Knihovnice Ing. Martina Řeháková (MLK Tuř) uspořádala výlet pro dětské čtenáře do Prahy s exkurzí do Národní technické knihovny, který se setkal s velkým úspěchem. V MLK Sobčice mají stanovenou půjčovní dobu pro děti. Po tuto dobu se knihovnice Jitka Šidáková plně věnuje pouze dětem. Knihovnice Iva Dostálová (MLK Chomutice) pořádá každoročně v knihovně akci „Pasování na čtenáře“ pro žáky prvních tříd základních škol. Se ZŠ nebo MŠ spolupracují také


NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část tyto knihovny: Cerekvice nad Bystřicí, Dětenice, Libuň, Markvartice, Milovice, Mladějov, Ostružno, Podhorní Újezd, Radim, Slatiny, Valdice. Knihovnice Dana Vágenknechtová (MLK Třtěnice) vede dlouhá léta dětský taneční kroužek „Sedmikráska“. Tvůrčí dílny, ve kterých děti vyrábějí různé zajímavé předměty, se konají zejména v těchto knihovnách: Markvartice, Lískovice, Ostružno, Podhorní Újezd, Radim, Sobčice, Střevač, Tuř. Knihovnice Světla Krausová (MLK Valdice) vede již několik let loutkové divadlo „Zebíňáček“. V místních knihovnách se nezapomíná ani na seniory: V MLK Červená Třemešná, Holín, Prachov, Ostružno, Podhorní Újezd, Mladějov, Milíčeves, Sobčice, Úhlejov pořádají různé akce, besedy a posezení pro seniory. V Milíčevsi knihovna sídlí přímo v Domě pro seniory. Ve většině místních knihoven se provádí donáška knih starším a handicapovaným čtenářům. Například se jedná o MLK Bašnice, Sběř, Semínova Lhota, Skuřina, Tetín, Třebnouševes, Vidonice, Zboží, Židovice, Žlunice. Za účelem získání nových čtenářů si knihovny připravují různé akce, plakáty či jiné upoutávky. Jednou z řady možností je nepochybně i prezentace knihovny na internetu. Od roku 2007 si knihovny začaly zřizovat vlastní webové stránky. Pro jejich tvorbu se nejvíce osvědčila „Šablona webu pro malé knihovny“, kterou poskytuje Knihovna města Hradce Králové. Tato forma prezentace zaznamenala nové možnosti, jak zviditelnit knihovny a informovat o jejich činnosti. V současné době má již 40 místních knihoven regionu vlastní webové stránky. Jsou to MLK: Běchary, Bělá u Pecky, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Dětenice, Dobrá Voda u Hořic, Holín, Holovousy, Chomutice, Choteč, Libošovice, Libuň, Lukavec, Lužany, Markvartice, Milovice, Mladějov, Mlázovice, Ostružno, Podhorní Újezd, Podůlší, Prachov, Radim, Samšina, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Střevač, Sukorady, Svatojánský Újezd, Tuř, Úbislavice Stav, Úhlejov, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Vrbice, Vršce.


V souvislosti s automatizací se do knihoven zavádí nová technologie a nové pracovní postupy, nová technika. V rámci finančních možností jednotlivých obecních úřadů se knihovny vybavují novým nábytkem, probíhá celková rekonstrukce objektu či získávají nové prostory. Knihovny tak dostávají nový, moderní vzhled a lepší, vhodnější či lépe odpovídající prostředí. Novým vybavením se mohou pochlubit tyto knihovny: Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Kbelnice a Radim. Místní knihovna v Markvarticích se nedávno přemístila do větších prostor. Knihovna v Milovicích získala samostatnou místnost v budově obecního úřadu. V MLK Cerekvice nad Bystřicí proběhla rekonstrukce topení a do knihovny byly zakoupeny nové regály. Rekonstrukce celého objektu proběhla také v knihovně Úbislavice-Stav. Ve Vršcích byla nedávno provedena přístavba knihovny k budově obecního úřadu. Knihovna ve Valdicích byla přemístěna do zcela nově opravené budovy ve středu obce. Ve Vidochově proběhla rekonstrukce celého obecního úřadu včetně knihovny. Knihovna ve Vrbici byla přemístěna do nových prostor a vybavena novým nábytkem. V současné době se provádí rekonstrukce budovy OÚ, kde je umístěna knihovna Holovousy. Publikační činnost byla dosud v místních knihovnách zaznamenána prostřednictvím příspěvků do různých místních novin a časopisů a do knihovnického zpravodaje „U nás“. Několika články do tohoto zpravodaje přispěla např. Jitka Šidáková - knihovnice v MLK Sobčice - a knihovník Oldřich Suchoradský (MLK Mlýnec - pobočka MěK Kopidlno). Dlouholetý knihovník Zdeněk Prchal (MLK Lukavec) publikuje a vydává vlastní knihy a přispívá do novin a časopisů především o historii města Lázně Bělohrad a okolí. Většina místních knihoven již používá ke sledování statistických údajů elektronický deník, který byl v roce 2009 vytvořen v programu Microsoft Excel odborným pracovníkem Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Knihovníci si jej mohou stáhnout do počítače z webových stránek: http://knihovna.

NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část jicin.cz/. Deník se v praxi osvědčil, dokazuje to i zájem knihoven z jiných regionů. Zásluhou elektronického deníku se zpřesnilo vykazování statistických údajů knihoven. Mezi knihovny, které používají deník, patří: Běchary, Bělá u Pecky, Bříšťany, Bukvice, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Dětenice, Dobrá Voda u Hořic, Holín, Holovousy, Chomutice, Kacákova Lhota, Lužany, Markvartice, Milíčeves, Milovice, Mladějov, Mlázovice, Ostružno, Podhorní Újezd, Podůlší, Prachov, Radim, Samšina, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Úbislavice-Stav, Střevač, Tuř, Údrnice, Úhlejov, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Vrbice, Vršce. Do dnešního dne je již 21 místních knihoven jičínského regionu připojeno do knihovnického systému REKS. Všechny knihovny pracují v programu „KpwinSQL pro malé knihovny“ a používají v něm půjčovní protokol, katalog, přírůstkový seznam, statistický deník a další funkce. Mezi tyto knihovny patří: Cerekvice nad Bystřicí, Dětenice, Holovousy, Chomutice, Libuň, Lužany, Markvartice, Mladějov, Mlázovice, Podhorní Újezd, Podůlší, Radim, Slatiny, Sobčice, Střevač, Svatojánský Újezd, Úhlejov, Valdice, Vidochov, Vitiněves, Vršce. K těmto knihovnám v letošním roce přibude dalších 8: MLK Prachov, Tuř, Úbislavice-Stav, Choteč, Vrbice, Sukorady, Libošovice, Běchary. Již tři místní knihovny napojené na REKS (Radim, svatojánský Újezd a mlázovice) jsou plně automatizované a mají vlastní on-line katalog a v dalších devíti (střevač, Podhorní Újezd, sobčice, valdice, vitiněves, Cerekevice nad Bystřicí, lužany, dětenice, mladějov) probíhá elektronické zpracování kmenových knižních fondů do regionálního katalogu, který se začal budovat v roce 2008. Jejich záznamy se zároveň posílají do „Souborného katalogu ČR - Caslinu“. Čtenáři všech knihoven napojených v REKSu mají novou službu: „elektronickou čtenářskou kartu“, ve které mají možnost prodlužování doby výpůjčky prostřednictvím internetu. Na tuto kartu je veden odkaz z webových stránek knihoven. Dále mají možnost vyhledávání dokumentů v regionálním elektronickém katalogu.

Samotnému knihovníkovi již v dnešní době nestačí pouze jeho literární znalosti. Naopak. Jsou na něj kladeny stále vyšší požadavky, které zahrnují nové postupy práce, nové znalosti a nové dovednosti. Každoročně se proto v KVČ připravují různé kurzy, semináře, školení a další akce, které knihovníkům doplňují znalosti a vědomosti, zdokonalují jejich dosavadní pracovní činnost nebo je připravují na nové úkoly. Vybrané akce a školení regionálního oddělení KVČ Jičín za rok 2009:  Elektronický deník a statistika  Webové stránky pro malé knihovny  Program KpwinSQL - pro napojené knihovny v REKS  Program KpwinSQL - připisování do katalogu /katalogizace/  Knihovna - obývák města - Mgr. Z. Houšková  Namaluj knihovnu budoucnosti - vyhlášení výtvarné soutěže  Exkurze do nové SVK Hradec Králové  Aktiv knihovníků Oddělení regionálních funkcí vyhlásilo výtvarnou soutěž: „Namaluj knihovnu budoucnosti“, které se zúčastnilo 65 dětí z celého jičínského regionu. Výsledky soutěže byly vyhlášeny v říjnu loňského roku na slavnostním předání cen v sále Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně a zveřejněny na internetu. V letošním roce je vyhlášena nová výtvarná soutěž s názvem: „Namaluj komiks“. KVČ v Jičíně organizuje také v rámci vzdělávání knihovníků různé zájezdy po zajímavých knihovnách nejen jičínského regionu. V loňském roce se knihovníci jeli podívat na novou SVK v Hradci Králové a letos byl uspořádán tematický zájezd po místních knihovnách regionu, kterého se zúčastnilo 20 knihovníků a knihovnic. Milou událostí loňského roku bylo slavnostní vyhlášení ceny „Knihovník Královéhradeckého kraje 2009“, které uspořádala SVK v Hradci Králové. Bývalá knihovnice mlk libuň Miroslava Vaňková získala za jičínský region toto ocenění, které jí bylo uděleno za dlouholeté působení v knihovnictví a za příkladnou knihovnickou práci.


NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část Nelze se však jenom chlubit dobrými výsledky. Problémy a starosti se nevyhýbají ani jičínským knihovnám. V současné době např. nepracuje mlk Jeřice, kde hledají dobrovolného knihovníka, který by se vedení místní knihovny ujal. Celé 4 roky nepracovala také mlk v libunci, která v r. 2005 přerušila činnost. V loňském roce se ale nakonec podařilo provoz knihovny znovu obnovit se stejnou knihovnicí - Dagmar Pírkovou. Pro všechny knihovníky a knihovnice nejen jičínského regionu je nesporně povzbudivá skutečnost, že i v malých obcích přes stávající finanční krizi vznikají nové knihovny, jak je tomu např. v obci Brada - Rybníček, která se nachází nedaleko Jičína. Právě v této době se zde jedná o založení nové knihovny. Doufejme, že vše dobře dopadne a síť jičínských knihoven se ještě více rozroste. KVČ v Jičíně v čele s ředitelkou a pracovnicemi metodického oddělení se na této pro ně příjemné záležitosti podílí ze všech sil. Pro správnou činnost metodického oddělení je nezbytné dobré zázemí, kterého se metodičkám dostává ve velké míře v Knihovně V. Čtvrtka v Jičíně. Vzhledem k nedostatku místa se v roce

2007 stěhoval celý výměnný fond do nových prostor, které byly po celkové rekonstrukci. K tomuto fondu mají knihovníci přístup kdykoliv po dohodě s metodikem, a mohou si tak osobně vybrat soubor knih. Ty mají potom možnost vracet dle potřeby. Výběr knih je většinou závislý na požadavcích čtenářů a na jejich zájmu. Pro kvalitní činnost regionálního úseku je důležitá neustálá informovanost knihovníků. Ta je zajištěna zejména prostřednictvím webových stránek: http://knihovna.jicin.cz/ v oddělení „Informace pro knihovny“, kde se pravidelně vystavují novinky a důležité informace, zajímavé odkazy, soubory ke stažení a v neposlední řadě je zde možno nahlédnout i do „Adresáře místních knihoven regionu“, ve kterém jsou zveřejněny základní informace o jednotlivých knihovnách s odkazem na jejich webové stránky a stránky jejich zřizovatelů. metodické pracovnice jsou pro své knihovníky také nově jako zatím jediní v kraji registrovány na „Facebooku“ jako skupina „Regionální funkce kvč Jičín“, kam se mohou knihovníci přidat jako přátelé a získat tak rychlý přístup k novinkám a zajímavostem z oblasti knihovnictví jičínského regionu.

Inspirace pro vaše nákupy Božena Blažková Pokud ve vás název článku vyvolá asociaci s masivní propagací velkých nákupních center, tak je to v pořádku. Nabídka všeho, tedy i knih, je velká a dost často bývá složité se v ní orientovat. Určitě znáte ten pocit, že jdete nakoupit dvě věci a při pohledu do regálu najednou zjistíte, že dalších pět musíte nezbytně mít také. Daleko horší situace nastává, když potřebujeme jednu konkrétní věc - nabízejí se desítky alternativ, ale to, co opravdu chceme, prostě není k sehnání. A čím méně peněz máme k dispozici, tím více musíme přemýšlet a cíleně vybírat s dlouhodobější perspektivou dalšího využití.


Při doplňování knihovních fondů je nutné zohlednit, zda se jedná o vlastní fond nebo o výměnný fond doplňovaný v rámci regionálních funkcí. Neobejdeme se bez znalostí celkové současné produkce (nestačí se spokojit pouze s tím, co je nám knihkupci a dodavateli nabízeno). To, co vychází, bychom měli porovnat se stavem fondu konkrétní knihovny a s požadavky místních čtenářů. Přání musíme také přizpůsobit finančním prostředkům, které máme k dispozici. Velmi diskutovaná je otázka profilace knihovních fondů. Na jedné straně jsou kvalitní fondy s trvalou hodnotou, které jsou však spíše archivní záležitostí, a na straně

NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část druhé populární a čtenáři převážně žádaná literatura krátkodobého charakteru. Ať se nám to líbí, nebo ne, i my se musíme chovat „tržně“ a preferovat knihy žádané a čtené, které nám tzv. udělají výpůjčky. Můžeme při tom využít i jiné zdroje, např. dary od čtenářů - přečtené časopisy a ženská literatura. Nesmíme však zapomínat na nákup regionální literatury, která je ve fondech místních knihoven nezastupitelná, a na populárně-naučnou literaturu dle zájmu čtenářů příslušné knihovny. I malá knihovna by měla mít k dispozici základní encyklopedie, které na rozdíl od internetu poskytují ověřené informace. Přehled vycházející literatury získáme v tištěné podobě prostřednictvím Knižních novinek (časopis pro knihkupce, knihovny, nakladatele a čtenáře - vydává Svaz českých knihkupců a nakladatelů, o.s.). V elektronické podobě se přehled nazývá České knihy - databáze vydaných titulů a naleznete ho na adrese: http://www.sckn.cz/ceskeknihy/. Nově je zde uváděna možnost registrace k zasílání informací o nově zadaných titulech do databáze České knihy. Informační e-mail bude obsahovat základní údaje o nových titulech včetně náhledu obálky a bude automaticky zasílán každý všední den ráno. Od roku 1991 vychází v tištěné podobě týdeník KNIHY. Na internetových stránkách http:// www.tydenik-knihy.cz/ jsou denně nabízeny novinky a je zde k dispozici i internetové knihkupectví. Doplňující informace k článkům a inzerátům včetně aktualizovaného zpravodajství z knižní kultury naleznete na nově otevřeném portálu Knihy viz: http://www.portalknihy.cz/. Ohlášené knihy Národní agentuře ISBN v ČR (O.K.) jsou k dispozici na adrese: http:// sigma.nkp.cz/web/ok.htm. Přehled o vydávané knižní produkci vám také zajistí Obchodní propagační agentura OPA. Jedná se o knižní velkoobchod, který spolupracuje se 130 nakladateli, je zaměřen na služby knihovnám a poskytuje zajímavé rabaty. Informace naleznete na webových stránkách http:// www.opa-knihy.cz. Od roku 1999 funguje internetový obchod Kosmas, který v současné době nabízí též hu-

dební a multimediální tituly, literární a kulturní časopisy. Na stránkách knihkupectví lze nalézt i další zajímavé informace (seznam literárních ocenění včetně jejich laureátů či přehled recenzí knih v denním tisku). Můžete si objednat i přímé zasílání informací o novinkách v oblastech, které vás zajímají. Podrobnější informace naleznete na adrese: http://www.kosmas.cz/kosmas.asp . Vzhledem k tomu, že většina knihovníků stále preferuje přímý nákup s knihou v ruce, doporučujeme navštěvovat knižní veletrhy, kde jsou mj. pravidelně poskytovány i veletržní slevy. Kromě jarního pražského veletrhu Svět knihy (www.svetknihy.cz) se v rámci Jičína města pohádky koná veletrh Svět knihy dětem. Ve dnech 9.-12. září můžete navštívit Polabský knižní veletrh v Lysé nad Labem (http://www.vll.cz/veletrh-27). Další Podzimní knižní veletrh se bude konat 22. a 23. října v Havlíčkově Brodě (www.hejkal.cz/trh/). V úvodním článku Knihovny v proudu času vás prosíme o vaše poznatky z oblasti doplňování knihovních fondů. Doufáme, že nám je poskytnete a budeme se tématu moci věnovat i v příštím čísle. Při přípravě tohoto článku jsem využila dotazníky, které vyplnily profesionální knihovny regionu Hradec Králové na poradě v Černilově, a diskusi členů redakční rady.



Akvizice a zpracování dokumentů v REKSových knihovnách okresu Trutnov Jaroslava Maršíková V letošním roce dokončíme automatizaci neprofesionálních knihoven našeho regionu. Jen některé z nich pravidelně provádějí akvizici. Protože se jedná především o novinky, je nejdůležitějším údajem pro zpracovávání knih, které nemá ve svém fondu trutnovská knihovna, ISBN. Autor :

Někteří neprofesionální pracovníci chtějí půjčovat i starší dokumenty, které většinou získají darem od svých čtenářů. Pak je důležité, aby v poznámce uvedli rok vydání, nakladatele, počet stran a překladatele. Příklad katalogizačního záznamu v REKSové knihovně Část :

Název : Místo vydání :

Rok vydání :

Přírůstkové číslo :

Způsob nabytí :

Čárový kód :

Datum vložení :

Signatura :

Cena : Kč

Poznámka :

Měsíčně se počet těchto záznamů pohybuje kolem 40. Všechny záznamy musí pracovnice knihovny v Trutnově zpracovat. Při této katalogizaci používá sdílenou katalogizaci tzv. ISHARE nebo záznamy v souborném katalogu Caslin. Postup při zpracování takovýchto záznamů je následující: 1. V modulu katalogizace se pracovnice přihlásí jako správce REKSu; 2. otevře si na liště Katalog - knihy; 3. přes Filtr vyfiltruje záznamy knih, kde typ titulu začíná R - vyfiltrují se záznamy knih, které jsou jedinečné, tzn. že je pověřená knihovna nemá ve svém katalogu; 4. po otevření záložky Svazky - Vložení - Oprava vybraného svazku je v poznámce uvedeno ISBN; 5. ISBN překopíruje, přepne se do Titulů a otevřením ikonky Nový titul vloží ISBN a dá Hledej tituly, tím se zobrazí záznamy knih s daným ISBN. Vybere záznam, který odpovídá katalogizačním pravidlům AACR2, a dá Vybraným titulem přepsat aktuální záznam; 6. pokud žádný záznam v ISHARE nevyhovuje,


použije databázi souborného katalogu Caslin, kde se v monografiích v rozšířeném vyhledávání po zadání některého z upřesňujících údajů zobrazí záznamy, jejichž počet může být různý; 7. údaje záznamu použije do rozpracovaného záznamu. Problém nastává v momentě, kdy záznam není v těchto databázích k nalezení. Pak si pracovnice musí vyžádat dokument z knihovny, která neúplný záznam vytvořila. Po jeho obdržení dojde k doplnění záznamu klasickou cestou, tj. s knihou v ruce. A závěrem - práce je to náročná, někdy i k vzteku. To v momentě, kdy si neprofi knihovník myslí, že napsat základní údaje o knize je malichernost a uloží záznam jen s přírůstkovým číslem. Pracovnice v knihovně v Trutnově nemůže záznam doplnit a prosí knihovníka o doplňující údaje, které však ani on neví, protože mezitím již knihu půjčil. Ale protože jsme optimisté, věříme, že tyto někdy komické, někdy tlak zvyšující situace budou pomalu mizet a takto nezpracované záznamy nebudou v naší databázi zůstávat.


Knihovní systém Clavius a Clavius REKS Ondřej Široký a Jiří Šilha knihovní systém Clavius Knihovní systém Clavius je systém, který zná celý český a slovenský knihovnický svět. Ne náhodou se jedná o nejrozšířenější knihovní systém v České republice. Knihovny oslovuje hlavně svou uživatelskou přívětivostí a možností přizpůsobení pro jakýkoli typ knihovny. Mezi jeho spokojené uživatele patří jak krajské vědecké knihovny, tak malé obecní a školní knihovny. Oblast využití se však neomezuje jen na veřejné knihovny, s úspěchem jej využívají i muzea, archivy, nemocnice, státní instituce, vysoké školy, právnické firmy, podniky a pod. V současné době se systém nachází „v nejlepších letech“, všechny jeho „dětské nemoci“ jsou dávno vyřešeny, a je tak schopen zajišťovat hladký chod všech knihovnických agend.











obecná charakteristika systému Clavius Neomezená délka vstupních polí všech údajů v modulu katalogizace. Ukládání všech druhů dokumentů do jedné společné báze. Celková délka záznamu není omezena, stejně jako počet záznamů v databázi. Intuitivní forma ovládání dle standardu Windows a MS Office. Možnost spolupráce s aplikacemi kancelářského softwaru MS Office.















Několik desítek předdefinovaných šablon vstupních/výstupních formulářů. Možnost definice uživatelských řízených slovníků k libovolnému poli. Široké možnosti vyhledávání všech druhů dokumentů a tvorby rešerší. Využití čárkových/RFID kódů ve všech modulech při manipulaci s dokumenty. Možnost zasílání písemných oznámení pomocí e-mailu přímo ze systému. WWW modul pro ONLINE prezentaci dat v síti INTERNET nebo INTRANET. Client-server varianta s databázemi nad MySQL, MSSQL a ORACLE.

Systém samozřejmě splňuje všechny knihovnické standardy a normy, ale také je připraven reagovat na nové trendy a podporovat nové technologie, např: využití čipů RFID, spolupráce s městskými kartami apod. Samozřejmostí je možnost ukládání dat na SQL serveru, které se stává běžnou záležitostí a není již tak náročné na techniku a správu. Hlavní novinkou letošního roku je nový webový katalog OPAC 2.0 nazývaný Carmen. Jedná se o nový webový katalog s prvky sociálního webu. Kromě úplně přepracovaného systému vyhledávání a moderní grafiky obsahuje i funkce, které vtáhnou čtenáře do komunikace s knihovnou i navzájem mezi sebou. knihovní systém pro malé knihovny - Clavius Reks Pro knihovny s regionálními funkcemi a hlavně pro jejich obsluhované knihovny vznikla varianta systému Clavius pod názvem REKS. Tato varianta umožňuje malým knihovnám z regionu katalogizovat, půjčovat, revidovat, jednoduše provozovat knihovnu pouze pomocí webového prohlížeče. K provozu systému není třeba nic instalovat, knihovní systém je jednoduše dostupný


NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část na webové adrese. Zároveň jsou data k dispozici v metodickém oddělení pro případnou kontrolu a možnost získání statistik. Systém REKS úzce spolupracuje i s modulem výměnné soubory, takže předání souboru do knihovny je otázkou kliknutí myší. Pro obsluhovanou knihovnu zároveň automaticky vzniká webový katalog a automaticky i společný souborný katalog regionu. Licence systému Clavius REKS je i podstatně levnější než lokální licence Clavia při stejné škále modulů. Malým knihovnám s fondem do 20.000 svazků jednoznačně doporučujeme ji využít. Vznikne jim webový katalog, aniž by sami kupovali nebo jinak zajišťovali server a jeho správu. V licenci mají i moduly evidence periodik a revize fondu, které budou potřebovat. Knihovna se základní sadou modulů Clavius může na Clavius REKS přejít zdarma, pouze zaplatí převod dat do regionální knihovny.

Základní informace o systému Clavius REKS včetně jeho cen najdete na adrese: http://www. clavius.cz/REKSinfo.htm. Příklad nasazení najdete třeba v knihovně Uherské Hradiště: http://katalog.knihovnabbb.cz. Největší výhodou pro malé knihovny je jednoduchost a rychlost práce bez nutnosti odborných znalostí. V ČR je nyní více než 35 REKSových center a obsluhují celkem 850 malých veřejných knihoven.


hlavní výhody regionálního knihovního systému Clavius Reks + Jednoduchost pro obsluhu, obsahuje pouze základní často používané funkce. + Bezpečnost dat - všechna data jsou na centrálním SQL serveru (zálohování dat). + Zápis a změny údajů čtenáře na jednom místě a promítnutí na všechna místa. + Automatický vznik regionálního katalogu všech typů dokumentů. + Podstatné ulehčení provádění revizí fondů a půjčování výměnných souborů. + Jednota katalogizačních záznamů v rámci regionu (záznam vytváří reg. centrum). + Celkově nižší náklady na provoz REKS (centrální správa a údržba systému). + Nižší HW náklady na stanici, ve zjednodušené variantě stačí MS IE 5.5 a vyšší. + Možnost vzdálené technické a uživatelské pomoci účastnické knihovně.

Městská knihovna Vamberk se představuje


Integrovaný knihovní systém KpwinSQL Petr Štefan Firma kP-sys, spol. s r. o., dodává na náš trh integrované automatizované knihovnické systémy již od roku 1995. Systém KpwinSQL je vytvořen na profesionálním základě s využitím mnohaleté zkušenosti s vývojem knihovních systémů. Jako programovací jazyk je použit Borland C++ Builder, data jsou uložena v SQL databázi Firebird. SQL databázový server Firebird je možno provozovat na mnoha platformách (např. Windows, Linux) u velkých instalací nebo ho lze provozovat na tomtéž počítači, na kterém je spouštěn program KpwinSQL u jednouživatelské verze v malé knihovně. Na rozdíl od některých konkurenčních systémů, které používají pro ukládání dat velmi problematické a nestabilní DBF soubory, systém KpwinSQL ve všech verzích využívá SQL databázi Firebird, která je nejenom výkonná a stabilní, ale je, a to je důležité pro malé knihovny, ZDARMA. Se systémem mohou pracovat profesionální i neprofesionální knihovníci. Najde uplatnění ve všech typech knihoven - v městských knihovnách, v lidových knihovnách, v odborných knihovnách, v lékařských knihovnách, v muzeích, v archivech, v univerzitních a školních knihovnách. Program obsahuje běžné moduly, jako akvizice, katalogizace, výpůjční modul, správa seriálů, správa systému, tiskový generátor. Nedílnou součástí je integrovaný klient Z39.50 pro snadné stahování záznamů z externích bází, např. z JIB (Jednotné informační brány) a dalších zdrojů. Jednotlivé moduly se neotevírají do samostatných „windows oken“, ale jsou v jednotlivých samostatných záložkách. To umožňuje elegantní, jednoduchou a nezávislou současnou práci ve více modulech najednou. katalogizace - zpracování dokumentů V tomto modulu se provádí kompletní zpracování dokumentů. Ve všech verzích programu jsou zde připravené pracovní listy pro jednotlivé typy dokumentů, jako jsou monografie, periodi-

ka, články, hudebniny, audiovizuální dokumenty a další. Tyto pracovní listy jsou standardně po instalaci předdefinovány dle definice minimálního záznamu. Uživatel nemusí kupovat pro každý typ dokumentu speciální modul, ale má systém, ve kterém může zpracovávat a evidovat celou řadu různých typů dokumentů, které si vybere v konfiguraci. Dokumenty používají pro svou práci autority a rejstříky. Autority mají také svoje definovatelné pracovní listy a jsou svázány s dokumenty; to znamená, že každá změna autority se automaticky projeví ve všech záznamech, kde byla autorita použita. Je zde připraveno automatické generování signatur a přírůstkových čísel, součástí modulu je i kompletní správa periodik. výpůjční systém Modul umožňuje evidenci čtenářů, rychlou výpůjčku, vracení, prolongaci výpůjček i jejich rezervaci a generování a evidenci upomínek. Výpůjční systém lze spustit i bez toho, aby byl zpracován celý fond v katalogizaci. Modul podporuje využití čárkového kódu. Umožňuje zasílat oznámení o rezervaci a o upomínkách přímo z programu emailem nebo SMS zprávou. Samozřejmostí jsou i statistické výstupy, které odpovídají výkazům dle vyhlášek a předpisů ministerstva kultury. výstupy a exporty Pro výstupy z programu je použit profesionální tiskový a exportní generátor od firmy Combit. Umožňuje výstupy do všeobecně známých formátů (PDF, TXT, RTF, XML, HTML, JPEG, XLS atd.). Tiskový modul umožňuje i tisk čárkových kódů, tiskové šablony si může uživatel definovat či měnit pomocí návrháře (designeru). Při vlastním tisku lze přímo vytvořené dokumenty posílat emailem jako přílohu. Podpora pro uživatele kpWin sQl Aktualizace programu - pro naše uživatele dáváme volně k dispozici aktualizace programu. Do


NAše témA: mAlé kNihovNy v PRoudu čAsu - 2. část aktualizací jsou zahrnovány opravy nalezených chyb, úpravy na základě požadavků uživatelů, nové funkce programu. Program je aktualizován zhruba 1x do měsíce. Ve formuláři s aktualizacemi jsou k dispozici jen relevantní odkazy pro daného uživatele. Program při spuštění automaticky zjišťuje, zda je k dispozici nová verze, a provede její automatickou aktualizaci. Připomínkový systém - pomocí tohoto systému může uživatel nejen hlásit objevené nedostatky, ale i navrhovat úpravy funkčnosti programu, případně i zcela nové funkce. Každý podnět je pro nás důležitý a pomáhá nám vytvořit spolehlivý a uživatelsky příjemný produkt. Po nahlášení problému má uživatel stálý přehled o stavu jeho řešení a je okamžitě informován o jeho opravě (pomocí elektronické pošty). Diskuze k programu - pro uživatele, kterým není jasná některá funkce, nemohou ji najít nebo z jiných příčin používat, jsme připravili diskuzi o programu. Diskuze je volně přístupná, příspěvky může vkládat každý uživatel. Ukázkové příklady - ukázky práce s programem, formát Flash prezentace + textový popis. Sekce je rozdělena na oddíly pro servis, katalogizaci, akvizici a výpůjční systém. Prezentace přibývají postupně a (pravděpodobně) jako reakce na problémy našich uživatelů. speciální nabídka pro malé veřejné knihovny V letošním roce opět přicházíme na náš knihovní trh s mimořádnou nabídkou, která je určena pro malé veřejné knihovny, které buď nemají žádný knihovní systém nebo mají jiný systém, který již neodpovídá současným informačním technologickým trendům a nejnovějším knihovnickým standardům. Nabízíme těmto knihovnám roční zkušební provoz našeho systému ve verzi KpwinSQL MKV do 5 tisíc titulů, který již v této verzi obsahuje modul Z3950 na stahování katalogizačních dat prostřednictvím internetu např. z Národní knihovny, katalogizaci všech typů dokumentů včetně periodik a výpůjční systém, a to zcela ZdARmA. Knihovna si tedy, aniž by „kupovala zajíce v pytli“, vyzkouší unikátní vlastnosti našeho systému.


Pokud se po tomto zkušebním provozu rozhodne knihovna (zřizovatel) systém zakoupit, jsme připraveni pomoci s vypracováním žádosti o grant v rámci VISK3, které každoročně vypisuje ministerstvo kultury. Standardní ceníková cena této nabízené verze je 15100,- + 20% DPH. V případě, že knihovna obdrží dotaci 70 % (VISK3), jsou náklady na pořízení našeho systému cca 4500,- Kč. Využijte tedy možnosti vyzkoušet profesionální systém ZCelA ZdARmA, a budete-li spokojeni, můžete ho příští rok zakoupit za velmi rozumnou cenu. Podrobné informace najdete v ceníku na http://www.kpsys.cz/objed/cenik.html a na stránkách www.kpwinsql.cz Reference naleznete na http://www.kpsys.cz/reference/reference.html

Městská knihovna Vamberk se představuje

stalo se

Co nabídl v pořadí druhý seminář o informačním vzdělávání ve veřejných knihovnách? Michaela Hašková Ve dnech 20. a 21. dubna 2010 se konal v Moravské zemské knihovně v Brně seminář s názvem Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách. Byl pořádán Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové. Oba dny moderovala a o účastníky se starala Mgr. Jana Nejezchlebová. Konferenci bylo možné sledovat i prostřednictvím videostreamingu nebo v živém bloggingu studentek KISK MU Brno. Seminář zahájila Mgr. Eva Svobodová. Poté představila novou odbornou sekci SDRUK - Sekci pro informační vzdělávání uživatelů (IVU). Devatenáctičlenná skupina pracuje na vytvoření systému informačního vzdělávání (IV), ve třech týmech rozpracovává témata: Čtenářská gramotnost, Knihovny - zdroje informací a Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální. E. Svobodovou vystřídala J. Nejezchlebová s vyhodnocením dotazníků k IVU. Z dotazníků se např. zjistilo, že jsou nedostatečně využívány databáze, lekcí pro studenty středních škol je výrazně méně, zcela minimální je vzdělání knihovníků v oblasti IV. J. Nejezchlebová konstatovala, že musíme reagovat na změny ve školství - RVP, ŠVP - změnou obsahu, metod i forem lekcí a zajistit kontinuitu IV, a to nejen v rámci jedné knihovny, ale i mezi dalšími knihovnami. Na řadu přišli pedagogové a knihovnice ze SPŠE a VOŠ v Pardubicích. Ti seznámili účastníky s informačním centrem školy, které vzniklo v rámci projektu Proměna středoškolských knihoven na pulsující informační centra. Mgr. Lea Provazníková, vyučující českého a německého jazyka, se podělila o praktické zkušenosti s hodinami, ve kterých využívá informační tech-

nologie. Studenti pracují samostatně, vyhledávají relevantní informace, které ověřují ve více zdrojích. Poté představila PhDr. Eva Marvanová z Národní knihovny ČR projekty informačního vzdělávání v zahraničí, zajímala se především o projekty zacílené na celoživotní vzdělávání a digitální gramotnost, zabývala se také SWOT analýzou IV ve veřejných knihovnách. I zde se potvrdilo, že je třeba zlepšit systém vzdělávání v knihovnách. Pozvání na seminář přijala i Dáša Juráňová z brněnské pobočky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze. V tomto středisku pořádají mimo jiné interaktivní dílny, ve kterých hlavní roli hrají děti - pracují ve skupinách, dotýkají se předmětů. Pracovní listy k workshopům knihovníky zaujaly natolik, že je s dovolením p. Juráňové odvezli na svá pracoviště, aby se jimi inspirovali. Poté přišlo očekávané vystoupení úspěšné realizátorky lekcí IVU Mgr. Bohdany Křepinské z Městské knihovny Hodonín. Její lekce vycházejí z RVP škol, jsou tematicky zaměřené a využívají moderních metod, především metody kritického myšlení. V lekcích žáci samostatně pracují s knihami, novinami, on-line katalogem, databázemi, internetem... Nabídka lekcí je vystavena a aktualizována na webových stránkách knihovny, B. Křepinská také zmínila důležitost přímé spolupráce s pedagogy; jim se daří. S dalším příspěvkem před publikum předstoupila Jarmila Burešová z Knihovny města Ostravy, pobočky Přívoz - zde pracují především s romskými dětmi a s dětmi ze sociálně vyloučených rodin. J. Burešová ve svém emotivně laděném vystoupení připomněla, že při přípravě lekcí je


stalo se třeba brát ohled nejen na věk dětí, ale i na jejich možnosti a specifika. Student KISK MU Brno Bc. Jan Zikuška vystoupil hned poté, aby představil projekt NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání). Projekt je zaměřen na IV a podporu osob, které se jím zabývají, především pracovníků VŠ A VOŠ. Pořádají se semináře, workshopy, e-learningové kurzy. J. Zikuška zdůraznil potřebu spolupráce lektorů IV; tu chtějí svým projektem podpořit a propagovat. Studentka Bc. Renáta Domoráková přišla představit projekt e-LKA vzniklý v rámci předmětu Aplikační seminář KISK MU Brno. Jedná se o e-learningový kurz pro knihovníky, hlavním cílem je zvýšit schopnost knihovníků používat angličtinu v běžných situacích na pracovišti. Druhý den semináře byl zaměřen více prakticky. Jako první vystoupila Mgr. Křepinská s tématem Co je a není IVU. Co IVU je, předvedla na konkrétní lekci Špioni. Žáci pracují ve skupinkách, orientují se ve fondu naučné literatury, vyhledávají informace a ty prezentují. B. Křepinská zdůraznila důležitost struktury lekcí s časovým plánem a účinnou propagaci. O úspěchu svědčí i fakt, že nabízené lekce jsou již do konce roku 2010 zamluvené. Další příklad povedených lekcí předvedla Iveta Štanclová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Nejprve pohovořila o lekci s názvem Práce s informačními zdroji. Druhou lekci Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla uvádí klipem z filmu Karlík a továrna na čokoládu - slouží jako motivace. Žáci zjistí, že předlohou k filmu je kniha, a jejich úkolem je vyhledat co nejvíce informací o autorovi - využívá se on-line katalog, knihy, internet - vyhledávač, encyklopedie, oficiální webové stránky R. Dahla. Po těchto inspiracích následoval blok Sekce pro informační vzdělávání uživatelů. Vedoucí pracovních skupin předstoupili před širší fórum, aby představili 3 témata a otevřeli rodící se systém IVU diskusi a připomínkování širšího okruhu zainteresovaných. Zároveň přizvali do svých řad další, kteří mají o problematiku zájem a chtějí se na systému podílet. Helena Selucká se-


známila posluchače s tématem Čtenářská gramotnost; cílovou skupinou jsou především děti 1. st. ZŠ, případně mateřské školy. Co je třeba naučit děti v této době? Pracovat s textem, seznámit s jednoduchými citačními pravidly, internetovými zdroji, vést ke kritickému myšlení... PhDr. Zuzana Hájková představila 2. skupinu a její téma Knihovny - zdroje informací. Toto téma je určeno především pro žáky 2. stupně ZŠ - ti se budou učit kde a jak hledat informaci, formulovat požadavek, vyhodnotit relevantní informaci, využít ji, prezentovat...Třetí téma - Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální představila Mgr. Jana Leparová. Tato sekce je primárně zaměřena na studenty středních škol. Ty je třeba vést k tomu, aby pracovali s různými typy informačních zdrojů. Následovala živá diskuse, ve které účastníci semináře připomínkovali jednotlivá vystoupení; potvrdili také, že celostátní materiál uvítají a budou se jím inspirovat. Na závěr dvoudenního setkání poděkovala Mgr. Eva Svobodová Mgr. Janě Nejezchlebové za přípravu semináře a jeho pečlivé vedení. O tom, že v sále panovala příjemná pracovní atmosféra, svědčí i fakt, že účastníci nespěchali po závěrečném slovu domů, ale ještě chvíli ve skupinkách diskutovali. Prezentace k jednotlivým vystoupením jsou vystaveny na webových stránkách Sdružení knihoven ČR: http://www.sdruk.cz/ivu/ivu_ivvk_2010.php. Zpráva z konference na: http://www.inflow.cz/informacni-vzdelavani-veverejnych-knihovnach.

stalo se

Význam osobností pro města a regiony - knihovny a budování regionálních databází Marcela Procházková a Ivana Novotná Štátna vedecká knižnica v Banské Bystrici (dále ŠVK BB) a Slovenská asociácia knižníc pořádaly ve dnech 13.-14.4. 2010 seminář s názvem Význam osobností pre mestá a regióny knižnice a budovanie regionálnych databáz. Jednalo se o jubilejní 10. ročník odborného semináře pro pracovníky knihoven. Za Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové se tohoto semináře zúčastnila vedoucí oddělení bibliografie Ivana Novotná a pracovnice oddělení prezenčních služeb Marcela Procházková. ŠVK BB organizuje tento odborný seminář pro pracovníky knihoven od roku 2000. Setkání probíhají každoročně v jarních měsících a seminář je zaměřený vždy na jiné téma. Záštitu nad letošním setkáním převzal prof. PhDr. et Dr. h. c. mult. Július Alberty, CSc. Náplní a cílem semináře bylo poukázat na význam osobností pro města a regiony; objasnit a přiblížit odborné knihovnické obci význam biografické dokumentace jako nevyhnutelného předpokladu budování personálních databází, tvorby personálních bibliografií a biografických slovníků; představit zajímavé projekty knihoven zaměřené na prezentaci osobností; představit konkrétní regionální databáze obsahující biografické údaje, na jejichž budování se podílejí knihovny. Seminář nabídl pestrou skladbu příspěvků kolegyň a kolegů z různých typů knihoven. Setkání mělo mezinárodní charakter. Přítomni byli hosté nejen ze Slovenska a České republiky, ale také Ruska, Německa, Ukrajiny a Polska. Jubilejní 10. ročník odborného semináře byl oficiálně zahájen v úterý 13.4. 2010 ve 13.30 hodin ve společenském sále ŠVK BB. Přivítání a úvodní slovo patřily ředitelce knihovny paní PhDr. Ol‘ze Laukové, PhD. Paní ředitelka

poté vystoupila se svým příspěvkem nazvaným Moderná interkultúrna knižnica. Příspěvek prezentoval deset let rozvoje a přeměny ŠVK BB na moderní a tvořivě se formující multifunkční a multikulturní knihovnicko-informační centrum. Mimo jiné poskytl retrospektivní pohled na předcházejících 9. ročníků odborného semináře pro pracovníky knihoven. První den semináře také vystoupil doc. PhDr. Augustín Maťovčík, DrSc., z Národného biografického ústavu Slovenské národné knižnice v Martine. Ve svém příspěvku Osobnosť v národných a regionálnych reláciách (tvorivé aktivity Národného biografického ústavu SNK) podal základní informace o dosavadních výsledcích činnosti Národného biografického ústavu. Hovořil o nutnosti budování biografické dokumentace. Zmínil se o biografickém výzkumu, jehož výsledky prezentují pracovníci ústavu na vědeckých konferencích a seminářích a publikují je. Jako další vystoupila paní Mgr. Alena Táborecká rovněž z Národného biografického ústavu Slovenské národné knižnice. V přednášce nazvané Regionálny výskum na Slovensku upozornila na úspěšný rozvoj biografického výzkumu na Slovensku v posledním desetiletí a s ním spojené tvorby biografických slovníků. Na závěr vystoupila paní Art.D. Iryna Kurolenko z Velvyslanectví Ukrajiny na Slovensku. Náplní její přednášky nazvané Návrat osobnej knižnice Sergeja Lifara na Ukrajinu a jej využitie v knižnici Lesi Ukrajinky v Kyjeve byl Sergej Michajlovič Lifar (1905-1986), baletní mistr, pedagog a sběratel unikátních knižních kolekcí. Seminář pokračoval druhý den, ve středu 14.4. 2010. Zahájen byl již ráno v 8.30 hodin. Prezentovány byly další zajímavé příspěvky.


stalo se Mgr. Hanna Jamry z Wojewódzké Biblioteky Publiczné v Opole vystoupila s příspěvkem nazvaným Wojewodzka biblioteka publiczna w Opolu - ksiaznica regionalna. Hovořila o jednom z nejdůležitějších úkolů knihovny, kterým je získávání, zpracování a zpřístupnění bibliografických materiálů o Polském Slezsku. Dále vystoupila Larisa Sugay, DrSc., s přednáškou Úloha knižnice: pamätného múzea vo výskume tvorivého dedičstva spisovatel‘a. Dr. Stephan Kellner z Bayerische Staatsbibliothek v Mnichově představil projekt Osobnosti Bavorska na internete - Bavorská krajinská knižnica online. Projekt je snahou najít řešení, jak zabezpečit dostupnost literatury v německém regionu prostřednictvím webu. Bavorská regionální online knihovna je virtuální knihovnou, která edituje a propojuje informace. Jedná se o první virtuální knihovnu zaměřenou na určitý region Německa. Tento webový portál byl spuštěn online v roce 2002. Bc. Ivana Novotná, DiS., ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové vystoupila se svým příspěvkem Osobnosti v bibliografii SVK v Hradci Králové. Zaměřila se na aktivity a částečně na historii bibliografického oddělení Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a na regionální osobnosti. Popsala způsob spolupráce mezi Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové a Národní knihovnou v Praze při budování databází autorit. Představila regionální osobnost, známou spisovatelku Marii Kubátovou a její bibliografii. Bc. Marcela Procházková rovněž ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové představila novou databázi v příspěvku nazvaném Významná regionální výročí - databáze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Databáze připomíná kulatá nebo půlkulatá výročí narození nebo úmrtí osobností, které jsou spjaty s Královéhradeckým krajem místem svého narození, úmrtí nebo působení. Na webové stránky knihovny byl tento zdroj vystaven v dubnu roku 2009. Mgr. Mária Okálová ze Slovenské národné knižnice přiblížila Regionálne bibliografické zdroje a súborný katalóg slovenských knižníc.


Paní magistra pozitivně hodnotila systematické budování regionálních databází v regionálních knihovnách, které slouží jako nástroj pro lepší poznávání vlastní historie a osobností. Zaměřila se na bibliografický přístup při shromažďování regionálních bibliografických zdrojů a na odlišný postup při budování souborného katalogu slovenských knihoven. Mgr. Bronislava Svobodová z Univerzitné knižnice v Bratislavě vystoupila s prezentací Niekol‘ko poznámok k významu výročných správ škôl pre biografistiku (biografie vo výročných správach škôl z územia Slovenska za školské roky 1918/19-1952/53). Podle magistry Svobodové patří výroční zprávy škol k autentickým pramenům pro výzkum školství a vzdělávání na Slovensku. Vydávání výročních zpráv na Slovensku má dlouhou tradici. Bibliografické zpracování výročních zpráv v Univerzitné knižnici v Bratislavě vyplývá z úloh Slovenské národní retrospektivní bibliografie. Výsledkem jsou knižní a elektronické bibliografie výročních zpráv škol a také články z nich. Velký počet biografických článků je samostatně zpracovaný v online databázi a také v knižní podobě „Biografie vo výročných správach škôl z územia Slovenska za školské roky 1918/19-1952/53“. Mgr. Lívia Kurucová také z Univerzitné knižnice v Bratislavě představila příspěvek s názvem Nepravé periodiká ako zdroj biografických údajov (na príklade kalendárov, almanachov, ročeniek a zborníkov). Cílem příspěvku bylo poukázat na informační hodnotu a důležitost nepravých periodik pro regionální bibliografický výzkum. Z typologického pohledu se mezi nepravá periodika řadí kalendáře, almanachy, ročenky, výroční zprávy škol, sborníky atd. Tyto typy dokumentů představují bohatý zdroj informací, např. faktografických informací o regionálních dějinách. Bc. Anna Ottová z Podtatranské knižnice v Popradě vystoupila s příspěvkem Bibliografická činnosť a personálne bibliografie v Podtatranskej knižnici v Poprade. Knihovna v Popradě slouží jako městská a zároveň jako regionální knihovna pro územní oblasti Poprad, Kežmarok a Levoča. Knihovna vydává přehled „Popradská oblasť v tla-

stalo se či“ a osobní bibliografie známých autorů. Velkou pozornost především mezi širokou veřejností si získalo výjimečné vydání „Listy z Tatier“. Jedná se o korespondenci známých lidí, kteří se zdrželi ve Vysokých Tatrách alespoň chvíli. Knihovna také vydala „Bibliografický slovník popradskej oblasti“ a „Slovník verejných osobností“. Celý seminář uzavřel Mgr. Peter Klinec a jeho příspěvek s názvem Osobnosti a čo s nimi... Z praxe Verejnej knižnice Mikuláša Kováča v Banskej Bystrici. Příspěvek nabídl pohled na aktivity Verejné knižnice Mikuláša Kováča. Aktivity jsou věnovány objevování, dokumentování a propagaci zajímavých známých a méně známých a možná i skoro neznámých osobností spjatých s městy a regionem Banská Bystrica a Brezno. K těmto aktivitám patří např. tvorba a vydávání personálních bibliografií. Po přednesení všech příspěvků následovala diskuze. Seminář byl zakončen ve 14.30 hodin. Příspěvky ze semináře jsou v plném znění publikované ve sborníku s názvem „Význam osobností pre mestá a regióny: knižnice a budovanie regionálnych databáz“. Tento sborník bude dostupný ve fondu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Použitá literatura: Význam osobností pre mestá a regióny: knižnice a budovanie regionálnych databáz. Zborník príspevkov z 10. ročníka odborného seminára pre pracovníkov knižníc, ktorý sa konal v dňoch 13.-14. apríla 2010. Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici, 2010. 167 s. ISBN 978-80-89388-26-4.

Obecní knihovna Radim

Obecní knihovna Valdice

Místní knihovna Úbyslavice-Stav


Z kNihovNiCkýCh oRgANiZACí

Setkání v Jičíně Lenka Dědečková Zatoulám se krátce do nedávné historie naší knihovny. V budově, kterou dnes již celou obývá naše knihovna, sídlila ve dvou kancelářích malá pobočka Lesprojektu Hradec Králové. A v ní pracovali švarní muži, lesáci. A v knihovně naopak samé ženy. Mezi dvěma patry vzniklo krásné přátelství, společná setkávání, vzájemná pomoc. Léta ubíhala, většina z nás překročila seniorskou věkovou hranici. Na přátelství mezi knihovnicemi a lesáky se nic nezměnilo. Čas od času se obě strany domluví a sejdou. V listopadu 2009 se nakupilo několik krásných kulatých jubileí, která stála za podobné setkání. A tam vznikl nápad. Na lesácko-knihovnickém setkání se náhodou sešly knihovnice, které se vůbec neznaly, jen ty mladší slyšely o zvučných jménech svých předchůdkyň. Nápad: uspořádat setkání všech bývalých profesionálních knihovnic Jičínska. Započalo shánění kontaktů, připamatování si bývalých knihovnic. Občas byla i legrace. Jeden příklad za všechny: spolužačka bývalé ředitelky Košťálové, paní Frantová, bývalá knihovnice z Lázní Bělohradu. Po odstěhování se z Bělohradu místo v knihovně nenašla, stala se paní učitelkou a v současné době prý bydlí někde v Kostelci u Prahy. Psali jsme do Kostelce nad Labem, do Kostelce nad Černými lesy, do škol, na místní úřad. Odevšad zamítavá odpověď. Nakonec pí Košťálová prohledala svou historickou mailovou poštu. Pí Frantová bydlí v Újezdě nad Černými lesy. Podařilo se nám oslovit všechny, všechny nadšeně souhlasily. Skoro každá přijela. Žádná neodmítla, a pokud nepřijela, omluvila se pro zdravotní indispozici. Setkání proběhlo v březnu při příležitosti Měsíce čtenářství. Záštitu nad setkáním převzala regionální sekce Hradec Králové, Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Po krátkém přivítání se bývalé knihovnice dozvěděly o naší knihovně, o současném knihovnictví vůbec. O SKIPu a pozvání do nově založené sekce senior klubu.


Následovala prohlídka knihovny a poté společné besedování při malém občerstvení. Obě strany knihovnic, bývalé i současné, si měly o čem povídat. První nejvíce vzpomínaly na dobu tání, období kolem pražského jara, období počátků profesionálních knihoven, léta šedesátá. Druhé na léta devadesátá, období svobody a velkých změn i v oblasti knihovnictví, nastupující éru automatizace a bojů o postavení knihovny ve společnosti. Zdenka Kobercová, bývalá metodička Jakubcová, toto setkání zhodnotila takto: „Setkání pro mne bylo nejen radostným připomenutím času mého mládí, ale i příjemným diskutováním s lidmi stejných zájmů. I když už jsem několik let v důchodu a dlouhá léta jsem se problematikou menších knihoven nezabývala (pracovala jsem v MMVS), přesto mne tyto profesní novinky i problémy stále zajímají. Jako většina knihovnic jsem svým povoláním postižena a toto postižení jsem mohla ventilovat. Člověk se tak nabíjí novou energií a pohled na svět okolo je příjemnější.“

Setkání bývalých knihovnic z Jičínska


Kde končí svět? V Pardubicích 11. května 2010 Eva Komínová Projekt Klubu dětských knihoven „Kde končí svět“, odstartovaný na počátku nového tisíciletí v r.2000, pomalu uzavírá sedmý ročník s námětem Jakou barvu má svět? Jednotlivá klubka pořádají přehlídky regionálních aktivit, vybírají své budoucí rytíře Řádu krásného slova a chystají se na závěrečné celostátní setkání těch nejúspěšnějších mladých literátů, malířů či dramatických umělců, kteří se v knihovnách po celé republice účastnili nejrůznějších soutěží k tomuto širokému a dobře známému tématu. Východočeské klubko uspořádalo pro úspěšně soutěžící děti jednodenní setkání v úterý 11. května v Pardubicích. Tato akce se konala za finanční podpory MK ČR a SKIP ČR a s mediálním partnerem Českým rozhlasem v Pardubicích. Od 10 hodin čekal děti i knihovnice, které je doprovázely, bohatý program, na jehož přípravě se podílely největší měrou pardubické knihovnice v čele s paní Jitkou Kyclovou. Ta během procházky podél Labe seznámila děti s historií města i pověstí o městskému znaku - stříbrné polovici koně se zlatou uzdou na červeném štítě. Obraz koně se nevztahuje ke světoznámému dostihovému závodu, jak by se někdo mohl mylně domnívat, ale k hrdinskému činu jistého Ješka z Pardubic, který v minulosti při obléhání města odmítl ponechat nepřátelům svého oblíbeného smrtelně zraněného koně a odnesl si jeho horní polovinu zpět do ležení. Následovala hodinová plavba na palubě výletní a restaurační lodi Arnošt z Pardubic, což byl zvlášť pro menší děti opravdový zážitek. Tím spíše, že i počasí se po několika deštivých dnech až přímo zázračně umoudřilo a objevilo se sluníčko. Z přístaviště se celá skupinka více než 80 účastníků přesunula do budovy Krajské knihovny v Pardubicích, kde ve vestibulu bylo připraveno překvapení - vystoupení dětského pěveckého

sboru Zpěváčci. Následovala prohlídka knihovny a současně s ní hodnotily děti vystavené výtvarné práce projektu. Nejvíc hlasů obdržela zaslouženě Městská knihovna Úpice se svou sérií usměvavých sluníček. Po prohlídce knihovny se všichni účastníci natěsnali do sálku, kde na ně čekalo slavnostní finále - závěrečné hodnocení regionálního kola projektu, jmenování budoucích rytířů a předávání cen. Program zahájila loutkoherecká skupinka děvčat z dramatického kroužku Městské knihovny v Náchodě maňáskovou pohádkou o kocourku Modroočkovi. Předsedkyně východočeského KDK Iveta Novotná pak krátce připomněla historii společných setkání a několika významných ročníků projektu Kde končí svět. Milý a významný host setkání, který s dětmi trávil celý den, spisovatelka Petra Braunová, pak představila čtením několika úryvků svou novou knížku Ema a kouzelná kniha. Následoval okamžik, na který již všichni netrpělivě čekali - jmenování budoucích východočeských rytířů, v tomto případě rytířek, které budou počátkem června v Praze oficiálně pasovány. Jsou to tentokrát tři děvčata, jejichž literární práce nejvíce upoutaly hodnotící porotu knihovnic: Anna Vaňková ze Dvora Králové nad Labem, Pavlína Wünschová z Hořic a Marika Podhájecká z Chrudimi. Všem patřila odměna a pravicí jim potřásla nejen Petra Braunová, ale i předsedkyně KDK Lenka Václavíková-Antošová. Věříme, že se všechny děti dobře bavily a že se jim po dni nabitém událostmi i dobře usínalo.

Gratulujeme rytířkám k jejich ocenění



Březen - měsíc čtenářů poprvé a Noc s Andersenem podesáté Oddělení služeb knihovnám V březnu letošního roku proběhl v celé republice nultý ročník akce Březen - měsíc čtenářů (dále jen BMČ). Vyhlásil ji Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP). Navázal přitom na tradici „Března - měsíce knihy“ (akce z doby komunistického Československa) a „Března - měsíce internetu“ (akce z posledních let). Podrobné cíle akce a veškeré další informace naleznete na adrese: http://skip.nkp.cz/ akcBMC2010.htm. Analýza mediálního ohlasu celé akce, zpracovaná za období od 1. ledna do 20. dubna 2010, je zájemcům k dispozici ke stažení na adrese: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/BMC/BMC_ analyza.pdf. Ve sledovaném období se o BMČ a o akcích, které proběhly v jeho rámci, zmiňovalo 165 zdrojů v celkem 799 příspěvcích. V 67 (41 %) celostátních zdrojích bylo uveřejněno 174 (22 %) příspěvků, v 98 (59 %) regionálních zdrojích 605 (78 %) příspěvků. V některých článcích se ještě objevovaly staré názvy „měsíc knihy“ nebo „měsíc internetu“. I v našem regionálním tisku byla BMČ věnována velká pozornost. Je potěšitelné, že se nepsalo jen o jednotlivých akcích a aktivitách, ale i o celkovém významu čtenářství v dnešní uspěchané době. Řada článků se také zabývala úvahami o smyslu a potřebě vyhlášení Měsíce čtenářů, bez kterých by se knihovny staly pouhými archivy knih. Nejvíce zajímavých informací s uvedenou tematikou bylo otištěno v Jičínském deníku, který také připravil on-line rozhovor s učitelem a dlouholetým knihovníkem z Mlýnce u Kopidlna Oldřichem Suchoradským. Mezi inspirativní akce patřil např. sobotní Královský pohádkový ples v Nové Pace, kde byli v úvodu slavnostně vyhlášeni nejpilnější čtenáři roku 2009. V dětské kategorii zvítězila Věra Tranová s 227 přečtenými tituly, mezi studenty si nejlépe vedla Nikola Šotolová (131 knih) a nej-


lepším dospělým čtenářem se stala Jaroslava Pešková, která přečetla 235 publikací. Komorní setkání s nejpilnějšími a nejstaršími čtenáři knihovny uspořádala náchodská knihovna. Dort ve tvaru knihy se znakem knihovny a mottem „Kniha je jako zahrada, kterou nosíš v kapse“ upekla k této příležitosti jedna z nejpilnějších čtenářek (těch má knihovna daleko více než čtenářů) paní Vlasta Hlavatá. Nejstarší aktivní čtenářka Helena Šidláková (92 let) přečte měsíčně až 15 knih. Již 70 let bez přestávky navštěvuje náchodskou knihovnu paní Libuše Krištofová. K celonárodnímu čtení bible se v našem kraji připojily knihovny v Rychnově nad Kněžnou, Trutnově, Polici nad Metují a Knihovna města Hradec Králové. Mediálně nejsledovanější byla jubilejní Noc s Andersenem, kterou si v našem kraji užívaly děti na 46 místech. Z toho bylo 26 profesionálních knihoven (KMHK - pobočky MP-A, MP-B, Kukleny, Nový Hradec a Plotiště, Knihovna Václava Čtvrtka Jičín, MěK E. Hostovského Hronov, MěK Náchod, MK Častolovice, MěK Hořice, MěK Rtyně v Podkrkonoší, MěK Trutnov, MěK Nová Paka, MěK Třebechovice pod Orebem, MěK Dobruška, MěK Úpice, MěK Slavoj Dvůr Králové nad Labem, MěK a IS Nový Bydžov, MěK Rokytnice v Orlických horách, MěK Svoboda nad Úpou, MěK Týniště nad Orlicí, MěK Červený Kostelec, MěK Vamberk, MěK Police nad Metují, MěK Česká Skalice, MěK Opočno), 9 obecních knihoven (HK - Obědovice, Předměřice nad Labem, Sedlice; NA - Velichovky, Vrchoviny u Nového Města nad Metují, Pěkov u Police nad Metují; RK - Záměl; TR - Batňovice, Kohoutov) a 11 škol a domů dětí (Dům dětí Domino Hronov, ZŠ B. Němcové Jaroměř, ZŠ A MŠ

Z kNihovNiCkýCh oRgANiZACí Jiráskovo nám. Hradec Králové, ZŠ Štefánikova Hradec Králové, ZŠ a MŠ Deštné v Orlických horách, ZŠ Bohuslavice, ZŠ Jih Hradec Králové, ZŠ a MŠ Dolany, MŠ Malenka Plotiště Hradec Králové, ZŠ Nepolisy, ZŠ Bukovice). Soupis byl zpracován na základě celostátní evidence.

ly. Takže i když textilní průmysl u nás zmizel, tak v knihovně máme poslední tkalce. Děti si nakonec rozebraly tkalcovské rámy i domů, takže řemeslo nezanikne. Ve čtyři ráno odpadl poslední čtenář a o půl hodiny později i poslední tkadlec :-). ... Ivana Votavová

Následující informace vybíráme z konference Andersen: V knihovně na Novém Hradci Králové teprve teď a hromadně usíná 17 dětí a 3 knihovnice. Celý večer i noc jsme trávili společně s pohádkou B.Němcové Čert a Káča. Všechny děti (z druhé až páté třídy) se po celou dobu s velkým nadšením účastnily všech aktivit a byly báječné. Tak hezkou a vydařenou noc, kdy nikdo nikoho nemusel napomínat ani nijak usměrňovat a kdy se nám podařilo naslouchat jeden druhému, jsme my knihovnice snad ještě nezažily! Eva Komínová

Již osmá pohádková noc proběhla v knihovně v Úpici. Účastnilo se jí 20 dětí, 3 knihovnice a 2 dospívající pomocnice. Tentokrát děti navštívily zdejší televizní studio Televize JS, kde jim ochotní redaktoři, kameramani a produkční přiblížili svoji práci a děti si i mohly ledacos prakticky vyzkoušet. Dále jsme vyráběli panáčky kofoláčky, absolvovali jsme noční šipkovanou s úkoly a se zastávkou u pohádkovníku, který děti ozdobily vlastnoručně vyrobenými pohádkovými květy. V knihovně děti za splnění úkolů čekala písmenka, díky nimž našly schovaný poklad. Také jsme malovali, četli, hráli si a soutěžili. Nocování se vydařilo, jen noční dobrodružství nám trochu kazil déšť, ale protože nejsme z cukru, ani nám to moc nevadilo. Jo, a taky jsme zbaštili fůru obložených housek, 1 velký „andersenovský“ dort a k snídani 2 výborné buchty od jedné hodné maminky. Už se zase těšíme na další rok. Reportáž z noci najdete na adrese: www.televize-js.cz Jana Šimková

Naše noc se nesla ve znamení pohádky o křesadle, navštívili jsme dutý strom, ve kterém sídlí tři obří psi sedící na penězích, pomohli vojákovi najít kouzelné křesadlo a získat ruku princezny. To vše v počtu 19 dětí ze 2.-4.třídy a 5 pomocníků z řad starších dětí. ... Marketa Dubnová Letos ve Rtyni spalo 22 dětí, 1 knihovnice a o půlnoci odešli 2 pomocníci. Naše v pořadí devátá společná noc byla zaměřena na pohádkový svět. Děti přivítal král, čarodějnice, víla a vodník. Od nich pak celou noc dostávaly úkoly. Hned na začátku obdržely děti speciálně vyrobenou knížku, do které si zapisovaly postřehy, vyplňovaly křížovky, malovaly, vymýšlely básničky se zvířecím hrdinou, hledaly odlišnosti na obrázku a počítaly rybky v akváriu ... Jana Sehnalová Zdravíme z knihovny v Náchodě. Spalo nás: 22 dětí, 4 „náctky“ a pět dospělých. Naše téma bylo pověsti Náchodska. Soutěžilo se v knihovně i venku, házení pohádkovou podkovou probíhalo už trochu za deště. S baterkami jsme navštívili muzeum a i zde děti plnily úkoly. Během celého večera děti nejen tvořily leporelo ke své pověsti, ale také tka-

inspirativních akcí bylo mnoho. Nezapomeňte se podívat na elektronickou verzi zpravodaje, kde připravujeme podrobnější informace ze zúčastněných knihoven. Příští rok zde může být zpráva i z vaší knihovny :-) .

Televize v Úpici


okéNko

Vize a mise knihovny Lenka Málková Vše pro nás, vedoucí pracovníky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, začalo kurzem komunikace a asertivity. Paní lektorka se nás zeptala, jakou vizi má naše knihovna. Někteří hbitě odpověděli, že to je přece jasné, ale nedokázali ze sebe dostat nic konkrétního. Jiní rovnou přiznali, že žádnou vizi nemáme, ale že by bylo dobré nějakou mít. A tak vznikla pracovní skupina, jejímž hlavním úkolem bylo vizi vytvořit. Na první schůzce pracovní skupiny se ukázalo, že představy jednotlivých členů se, pokud jde o vizi, diametrálně rozcházejí. Rozumí se vizí mnohastránkový dokument s rozepsanými cíli do příštích let? Je to něco jako koncepce? Nebo snad stručné (rozuměj několikaslovné) vyjádření našeho směřování? K vyjasnění terminologie bylo třeba hledat v literatuře a na internetu. Vize a mise jsou termíny pocházející z oblasti strategického plánování. Obvykle jde o stručný interní dokument popisující poslání a hlavní cíle firmy. Při jakémkoliv rozhodování lze s definicí mise a vize porovnat zvažované varianty, což vedení firmy i řadovým zaměstnancům pomáhá udržet vytyčený směr. Znalost mise a vize mezi zaměstnanci také zvyšuje motivaci, neboť vytváří pocit spoluodpovědnosti. mise odpovídá na následující otázky: Kdo jsme? Co děláme? Proč to děláme? Pro koho tu jsme? V čem jsme dobří a proč? Kdo nebo co za námi stojí? Říká tedy, jací jsme nyní, jaké jsou naše základní hodnoty. Na rozdíl od vize se mise soustředí na přítomnost. vize udává směr, kterým se firma ubírá. Popisuje vzdálenější budoucnost, obvykle v řádu 2-5 let. Říká, čeho bychom chtěli časem dosáhnout.





Formulace mise i vize by měla být: přesná, aby jasně vyjadřovala pozici i záměry společnosti; přitom však dostatečně obecná, aby určovala dlouhodobý směr a nemusela se každou chvíli měnit;






stručná, obvykle se doporučuje rozsah 150250 znaků; pozitivně laděná, aby pomáhala zlepšovat motivaci zaměstnanců i potenciálních zákazníků.

Průzkum webu dopadl pro knihovny v ČR neslavně. Zatímco spousta firem má na čelním místě svých webových stránek misi i vizi vystavenu, knihoven se to jakoby netýká. Poněkud jiný výsledek přináší hledání na stránkách zahraničních knihoven. V anglicky mluvících zemích je definování vize i mise zcela běžné a těžko najdete knihovnu, na jejíchž webových stránkách chybí. Vraťme se nyní zpět do SVK HK na další schůzky pracovní skupiny. Už víme, co přesně má být výsledkem našeho snažení. Ale jak k tomu dospět, aby to mělo nějaký smysl? Rozhodli jsme se jít na to zeširoka. Vyslovit podstatné otázky, které se týkají budoucnosti jednotlivých odborů/ oddělení v horizontu 3 let a pokusit se najít na ně takovou odpověď, na které se všichni zúčastnění shodnou. Tím získáme hlavní cíle pro léta 2010-2012 a na jejich základě, jakoby na vrcholu pyramidy, vytvoříme naši vizi. Schůzek pracovní skupiny bylo zapotřebí několik, neboť otázek nebylo málo, každá vyvolala řadu souvislostí a dospět v desetičlenné skupině ke konsenzu také není jednoduché. Zda byla naše snaha korunována úspěchem, posuďte sami: vize: ---------------------------------------------------------ChCeme Být PŘíJemNou ZAstávkou NA CestĚ ZA PoZNáNím A oBohACovAt Životy lidí PoskytováNím iNFoRmACí, vZdĚláNí, ZáŽitkŮ A iNsPiRACe. ---------------------------------------------------------mise:  Jsme veřejná univerzální knihovna.  Svými službami a knihovními fondy zaručujeme právo všech občanů na informace

okéNko

















a zajišťujeme jim rovný a neomezený přístup k těmto informacím. Jsme součástí systému knihoven a poskytujeme poradenské a informační služby knihovnám Královéhradeckého kraje. Pořádáme vzdělávací a kulturní akce pro veřejnost. Naše cíle do roku 2012: Budeme zkvalitňovat a rozvíjet služby pro veřejnost, pružně reagovat na měnící se potřeby uživatelů a zavádět nové technologie. Zpřístupníme naše zdroje informací široké veřejnosti. Registraci uživatele budeme požadovat jen tehdy, je-li to pro poskytnutí služby nezbytně nutné. Usnadníme přístup studentům akceptováním studentských karet ISIC místo čtenářských průkazů. Nabídneme přístup k internetu v prostoru celé budovy. Urychlíme vyhledání dokumentů ve skladech a jejich dodání k výpůjčnímu pultu. Vytvoříme uživatelsky přívětivé a jednotné rozhraní pro přístup k různým informačním zdrojům knihovny včetně on-line katalogu. Prostřednictvím on-line katalogu zpřístupníme veškeré dokumenty knihovny. Při tvorbě záznamů pro on-line katalog budeme hledat optimální rovnováhu mezi uživatelskými potřebami a pravidly pro zpracování dokumentů. Narůstající počet digitálních a digitalizovaných dokumentů budeme řešit budováním digitální knihovny.







Budeme zkvalitňovat nabídku kulturních a vzdělávacích pořadů pro veřejnost a účinně je propagovat. Budeme spolupracovat s organizacemi zastupujícími specifické skupiny obyvatelstva. Informační a poradenské služby pro knihovny regionu budeme poskytovat s maximálním využitím moderních technologií.

Co říci na závěr? Dobrá vize musí vyvolávat u vedení knihovny i zaměstnanců pocit spoluvlastnictví, všeobecné vzájemné shody a zaujetí. Musí vést ke vzniku silného zájmu lidí o účel a smysl činnosti knihovny, tzn. musí být sdílená. Dobrá sdílená vize vyžaduje, aby každý pochopil a přijal svoji roli při její realizaci. Dobrá vize by měla v zaměstnancích vyvolávat představu obrovských možností knihovny, inspirovat je k neustálému zvyšování „laťky“ a dosahování lepších a lepších výsledků. Před námi je náročný, ale velmi důležitý úkol: uvést naši vizi do života a postarat se, aby byla sdílená a inspirující. Použitá literatura: (-pn-). Vize sdílená a inspirující. Moderní řízení. 1996, č. 3, s. 9-10. ISSN 0026-8720. ŠTRÁFELDA, Jan. Jan Štráfelda : konzultace, analýzy a plánování v internet marketingu [online]. 6. 6. 2009 [cit. 2010-05-21]. Mise a vize při tvorbě webu. Dostupné z WWW: .

Knihovny, nebojte se být on-line Vanda Vaníčková Dnešní doba není zcela ideální. Každý je s něčím (leč malým) nespokojen. Někdo tlak dusí v sobě. Jiný protestuje navenek. Podle mého názoru bychom se měli dát jakousi zlatou střední cestou. Snažit se době přizpůsobit. A adaptovat se nemusí jenom jedinec, ale i taková knihovna. Třeba právě ta vaše.

Internet a dvacáté první století. Jeden by mezi slova vložil rovnítko. Pro druhého je svět html kódů a příkazů španělská vesnice. Na druhou stranu člověk je tvor učenlivý. Celý život by se měl zdokonalovat a rozvíjet. Zkuste to také. Pro ještě efektivnější přesvědčování jsem se zeptala na pár otázek z oblasti Facebooku a in-


okéNko ternetu obecně. Vyzpovídala jsem odbornou asistentku katedry pedagogiky a psychologie, koordinátorku a pracovnici poradenského centra Univerzity Hradec Králové Mgr. Kateřinu Juklovou, Ph.D., tedy odbornici na slovo vzatou. V prvé řadě mne zajímal odborný názor na zapojení knihoven, škol, sdružení apod. na vesnicích. V poslední době jejich okolí - potažmo celá společnost - prahne po vlastní virtuální podobě (webové stránky, fóra, profily na sociálních sítích). Doktorka Juklová má na věc totožný názor jako já. Lokace instituce by neměla bránit tomu, aby byla, jak se říká, vidět. „Podle mého názoru si v dnešní době ani drobné organizace na vesnicích nemohou dovolit zůstat utajeny a odkázány na osobní kontakt s uživateli. Možnost virtuálního kontaktu může podstatně rozšířit okruh uživatelů a ušetřit časové i lidské zdroje, které by byly třeba v případě osobního kontaktu. Navíc tímto způsobem o sobě dávají vědět i jiným subjektům a otevírají si tak dveře k různým formám spolupráce a podpory,“ odpovídá Juklová. Být vidět je zkrátka výhodou. Takže můžeme bez ostychu udělat první pomyslnou čárku do kolonky „PRO“ na seznamu pro a proti Facebooku. Druhá otázka mířila na jednu z nejdůležitějších věcí, kterou jakákoli knihovna potřebuje. Oslovit čtenáře. Zajímalo mne, co považuje odborník za lepší a hlavně efektivnější formu. Zda raději sáhnout po tištěné pozvánce, nebo pozvánce šířené prostřednictvím internetové korespondence apod. Kateřina Juklová reaguje na otázku takto: „Čtenáři netvoří homogenní skupinu. Rozdíly v preferencích formy informovanosti lze najít zejména z hlediska věku. Starší generace pravděpodobně uvítá informace v tištěné podobě, zatímco mladí čtenáři, zvyklí pracovat s internetem, dají přednost webové prezentaci.“ Zde můžeme lehce zapolemizovat, zda by Facebook nebyl pro malou knihovnu zbytečný. Inu, když ho nikdo nebude navštěvovat, nevadí. Horší by bylo, kdyby chtěl někdo navštěvovat, ale nebylo by co. Proto uděluji opět čárku do kolonky „PRO“. Námět k další otázce měl zcela konkrétní podobu. Ptala jsem se přímo na Facebook. Zajímal


mě názor odborníka na jeho bezpečnost jako sociální sítě. Veřejnost a média nejčastěji hovoří o zneužití osobních údajů. Není to však na úkor nějakého jiného problému, který může být ve svém důsledku daleko nebezpečnější? Juklová odpovídá: „Vedle rizika zneužití osobních údajů se prozatím o žádné další závažnější hrozbě neví. Využívání sociálních sítí předpokládá uživatelskou úroveň počítačové gramotnosti, s čímž mohou mít problém starší občané. Nejrůznějšími doplňkovými informacemi mohou webové stránky rozptylovat pozornost a svádět k setrvání delšího časového úseku, nežli bylo původně zamýšleno.“ Tak zde to pro Facebook nejlépe nedopadlo. Proto čárka do kolonky „PROTI“. Na druhou stranu existuje okolo nás tolik věcí, které odvádějí naši pozornost, a s oblibou je používáme stále a stále. Sečteno a podtrženo Facebook u mne jako vhodný prostředek pro prezentaci svůj boj vyhrál. Radím i vám, zkuste ho také. Možná bude hodně lidí překvapeno, jak je právě knihovna, do které chodí každý týden, světová a drží krok s trendy.

PolíBeNi mÚZou

20. narozeniny LiSu Jana Benešová a Václav Franc Ač to pro zakládajícího člena zní neuvěřitelně, je to pravda. LiS (Literární spolek při Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně) píše, vydává, vystupuje a schází se již dvacet let. Vznikl z iniciativy tehdy Okresní knihovny v Jičíně v dubnu roku 1990 (tenkrát to byl literární kroužek). V pátek 13. dubna 1990 vyšel v tehdejších okresních novinách Předvoj článek, kterým byli do Okresní knihovny v Jičíně zváni všichni příznivci literatury, kteří dosud svoje výtvory tají v šuplíku. První setkání se uskutečnilo ve středu 24. dubna 1990. Toto datum má v rodném listě zapsán LiS. Dvacet let je v lidském životě jedna generace, nakonec dnes k nám přicházejí mladí autoři či autorky, kteří v době vzniku spolku ještě nechodili do školy, ale spolek je živý organismus, v jeho fungování nastává řada vývojových změn, lidé přicházejí a odcházejí, mění se i pohledy na řadu věcí, rozvíjí se technika. Jestliže jsme na počátku činnosti chtěli prostřednictvím spolku získávat informace, scházet se s lidmi činnými ve všech oblastech literatury a v neposlední řadě společně vytvářet možnost publikování ve sbornících, tak po dvaceti letech se situace změnila. S rozvojem techniky (kopírky, tiskárny, internet) není dnes problém připravit si k vydání třeba sbírku poezie a vydat ji v samizdatu během pár dnů či týdnů. Informace o soutěžích, dalších aktivitách nebo třeba přímo publikování na internetových literárních portálech, to je už dnes naprostá samozřejmost. A přesto LiS nezanikl. Spolek za dobu své existence vydal pět almanachů a jeden sborník. Pro informace ze světa LiSu a amatérské literární tvorby vydává Kobru a od roku 2002 ČAJ pro dobrou pohodu (Časopis autorů Jičínska). Založil edici Profily, ve které vycházejí samizdatové brožurky s tvorbou členů i příznivců. Jednotliví členové spolku se úspěšně zúčastňují literárních soutěží, vydávají svá díla ve své režii i v kamenných nakladatelstvích. Dva jsou členy Obce spisovatelů.

Již roky spolupracuje s místní organizací pro nevidomé, pořádá pro její členy autorská čtení a zve je na své akce. Vyvrcholením této spolupráce bylo vydání zvukové knihy na CD jednoho ze zakládajících členů LiS Václava France s názvem „František“.

Spolek pořádá besedy se spisovateli, na které zve i veřejnost. Významné je zapojení do Dnů poezie. Každý rok tak vzniká nezapomenutelný pořad. Naposledy to byl pořad v jičínské knihovně Kamenná holka v listopadu 2009. Snad největší úspěch zaznamenalo vystoupení „Pracovní den Vladimíra Vaška na poštovním úřadě v Místku aneb Přijde den!“ z roku 2006. Dočkalo se řady repríz v okolí Jičína a scénář dokonce převzal Literární klub Petra Bezruče z Frýdku-Místku, který s pořadem již několikrát úspěšně vystoupil. Protože máme být na co pyšní a protože je co slavit, v letošním roce jsme si dárků nadělili hned několik. Bylo to slavnostní setkání bývalých a současných členů spolku v dubnu, výstava k 20. výročí, Jičínské poetické jaro a sborník. Jičínské poetické jaro jako mezinárodní setkání literárních spolků a klubů jsme uspořádali již po třetí. Tentokrát 21.-23. května. Do knihovny se sjela téměř třicítka hostů z Čech, Moravy, Slovenska a Polska. Proto také při zahájení zněly hymny. Během tří dnů se spolky a jednotlivci představili, předali si své materiály a hlavně vyprávěli, jak je to s vydáváním a psaním u každého


PolíBeNi mÚZou z nich. My jsme se samozřejmě pochlubili naším výročím, každý dostal dárek, a to nový sborník „Dvacet let Literárního spolku v Jičíně“. Sobotní dopoledne bylo kromě oficiálního představení věnováno povídání o Jičíně a seznámení všech s Prachovskými skalami, kam jsme se po obědě vydali přednášet. Každý si mohl vybrat nejprve podle mapy to správné místo k přednesu své tvorby a pak se u příslušné skály zastavit a předčítat. Párkrát nás pozlobil déšť, ale nijak to našemu čtení na kráse neubralo. Když nastal liják největší, četlo se, k údivu řidiče, v autobusu. Setkání pokračovalo i v sobotu večer a opět se mísila čeština se slovenštinou a polštinou. Rozuměli jsme si celkem dobře, a pokud ne, stačilo zopakovat, vysvětlit. Smutně jsme se loučili po nedělní snídani a s některými po dopolední procházce Jičínem. Akci formou grantu podpořilo město Jičín a několik sponzorů - ať finančně či materiálně. Zaslouží si velké poděkování. Záštitu velice příjemně převzali pánové Ing. Oldřich Vlasák, europoslanec, a MVDr. Jiří Liška, místopředseda senátu. Díky práci knihovnic a členů LiSu a díky nadšení pro věc a také milým hostům se podařilo velmi kvalitně navázat na předchozí dva ročníky i na setkávání básníků v jiných částech Čech i na Slovensku a tak završit oslavy významného jubilea společenství lidí, kteří si mají co říct a kteří se zcela přirozeně sdružují právě v knihovně...

Místní knihovna Železnice


Jičínské poetické jaro

LISu je dvacet let

kdo Je

PhDr. Jiří Malina - poslední rozloučení Lidmila Košťálová Dne 14.5.2010 zemřel ve věku 70 let náš kolega PhDr. Jiří Malina. Ve svém životě nebyl jenom knihovníkem, i když dlouhá léta v knihovnách pracoval: vzpomeňme na jeho působení v tehdejší knihovně Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové, Jiří Malina v Okresní knihovně v Parve své knihovně dubicích a v posledních letech v Historickém ústavu Fakulty humanitních studií v Hradci Králové. Své nadšení pro knihovnickou práci přenášel i na své studenty na Střední knihovnické škole, kde působil koncem 60. a začátkem 70. let až do doby, kdy z této školy musel z politických důvodů odejít. Několik let vykonával také funkci ředitele Kulturního domu v Novém Bydžově. Stále však byl ve styku s knihovnami, které se na něho obracely s prosbou o radu i praktickou pomoc, kterou nikdy neodmítl. V důchodovém

věku se vrátil do malé knihovny ve Skřivanech, kde se po několik let opět věnoval knihovnické práci, kterou celý život tak neúnavně propagoval a mnoho pro ni také udělal. Léta se zabýval betlémářstvím a byl také předsedou Českého sdružení přátel betlémů. Zanedbatelná není však ani jeho činnost publikační. Redigoval Zpravodaj Krajského muzea, sborníky Acta musei a Fontes musei, publikoval v časopisech s vlastivědnou tematikou a v knihovnických sbornících,vydal Bibliografii knih o Hradci Králové, knížku Hradec Králové - bibliografický průvodce po památkách a tři díly Královéhradeckých obrázků. Společně s Alešem Doubravou napsal drobnou publikaci Hradecké muzeum a Model hradecké pevnosti. Jeho Kapitoly z královéhradecké historie a Královéhradecké obrázky vycházely řadu let jako pravidelný seriál v Hradeckých novinách. V loňském roce těžce onemocněl a ke své rozdělané práci se již nevrátí.

Nakladatelství - oděvní salón příběhů Nakladatelství Bor Eva Koudelková, Petra Mikulecká V rubrice kdo je se za posledních pár let sešlo „na kafe“ mnoho významných knihovníků, literárních osobností a lidí, kteří mají k literatuře blízko. Oblast literatury neopustíme ani tento rok a blíže se podíváme především na konečný proces tvorby knih - na nakladatelství. Na úvod vám představíme již desetileté Nakladatelství Bor, které založila spisovatelka a vysokoškolská pedagožka paní Eva Koudelková, Ph.D.

Nakladatelství Bor Na česko-polské hranici se do výše 850 m.n.m. tyčí stolová hora Bor, která shlíží na Machovsko, Policko, Hronovsko a na Krkonoše. Proto není divu, že regionální nakladatelství severovýchodních Čech dostalo v roce 2000 jméno právě podle ní. Vznik nakladatelství byl dán sílícím zájmem čtenářů jak místních, kteří se chtěli díky knihám vracet zpět na místa, která znají, tak čtenářů z jiných koutů země,


kdo Je kteří se chtěli dozvědět něco víc o severočeském regionu. Nakladatelství Bor se zaměřilo především na knihy tematicky spjaté s Náchodskem a doposud je jediným takto profilovaným nakladatelstvím v tomto kraji. Edičních řad má celkem šest a jejich zaměření je od lingvistiky, literárněvědné problematiky (edice Jazyky a texty), filozofie (edice Res humanae), historie regionu (edice Balbín), méně známých a zapomenutých autorů (edice Odkaz) až po edice zabývající se konkrétními regiony z vlastivědného hlediska (edice Domov) a edice obsahující knihy vymykající se hlavní linii nakladatelství (edice Mimochodem). Za zmínku rozhodně stojí i internetové stránky Nakladatelství Bor, které naleznete na adrese http://www.naklbor.cz/. Zde si můžete přečíst vše o vzniku a zaměření nakladatelství, edičních řadách, seznámit se s jednotlivými zaměstnanci, ilustrátory i autory, jejichž díla se v nakladatelství v jednotlivých edicích vydávají. Přehledně jsou také zpracovány publikace, které nakladatelství vydalo v předchozích letech, a lze se podívat i na ediční plán na rok nadcházející. Jak už bylo zmíněno výše, za vznikem Nakladatelství Bor stojí paní eva koudelková, Ph.d. Vystudovala češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Nejdříve učila na Střední

spisovatelkou, editorkou, distributorkou, recenzuje soubory pověstí a pohádek pro brněnský časopis Ladění, spolupracuje s časopisem Rodný kraj, s česko-polským časopisem Ziemia Kłodzka, s Tvarem, s Tvořivou dramatikou apod. Ve své ediční činnosti se zaměřuje především na oblast Liberecka a Náchodska, tematicky na problematiku lidových vyprávění českých i německých obyvatel obou regionů. Do toho všeho ještě stíhá navštěvovat knihovny a pořádat v nich besedy. Co stálo za rozhodnutím založit nakladatelství? Byl to asi především zájem o zdejší region, protože odtud pocházím (E. Koudelková je původně z Hronova, pozn. red.). A potom zjištění, že po zaniknutí královéhradeckého nakladatelství Kruh není nikdo, kdo by se systematicky zabýval zdejší problematikou. Byla bych nerada, aby vznikl dojem, že se s Kruhem srovnáváme. To z mnoha důvodů nejde, ale pokud se nám časem podaří aspoň trochu zaplnit mezeru, která po něm zůstala, budeme velmi rádi. Jak dlouho obvykle trvá proces vydání knihy? To se nedá jednoduše zodpovědět, je to případ od případu, což závisí na obsahové i formální náročnosti knihy. Ale pokud máte na mysli opravdu už jen práce u nás od chvíle, kdy dostaneme od autora hotový rukopis, je to vždy několik měsíců. kolik titulů ročně vydáváte? V posledních letech kolem patnácti.

ekonomické škole v Berouně a na jazykové škole v Liberci. Od roku 1990 působí na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde vyučuje meziválečnou českou literaturu, regionální literaturu a literaturu světovou. Kromě toho je


Podle čeho vybíráte autory a knihy do edice mimochodem? Předsevzali jsme si, že budeme vydávat pouze knihy s tematikou regionu, případně s regionem spjaté autorsky. Edice Mimochodem se týká pouze té druhé oblasti, tedy knih autorů, kteří nějakým způsobem souvisejí s regionem. Někdy se stane, že jejich kniha z různých důvodů zcela neodpovídá našim představám, ale uvědomujeme si, že ji nelze zatratit, vyloučit, odepsat, protože je součástí zdejšího literárního kontextu. Je tam však vždy z naší strany určitá distance, již právě zařazením do edice demonstrujeme.

kdo Je Jak moc nakladatelství zasahuje do díla autora? Každá kniha je vždy výsledek kompromisu mezi subjektivními představami autora a pohledem redakce, jež se snaží autorovi pomoci získat potřebný odstup. Redaktor je vlastně prvním kritickým čtenářem rukopisu, měl by proto autora upozornit na nedostatky a pomoci mu vytvořit z dobrého textu text pokud možno mistrovský. V intencích toho probíhají naše „zásahy“ do textu, jak to nazýváte. Neděláme je svévolně a bez konzultace s autorem, vždy se snažíme ho přesvědčit, že naše rady jsou ku prospěchu věci. Předpokladem je vzájemná důvěra. Jaký vliv na nakladatelství mají čím dál víc se prosazující elektronické knihy? Vaší otázce úplně nerozumím, ale jestli chcete vědět, zda se podle našich zkušeností snižuje zájem o klasické „papírové“ knihy, musím popravdě odpovědět, že my jsme úbytek zájmu nezaznamenali. Ale podotýkám, že vzhledem k našemu zaměření na region jde u nás o poněkud specifickou situaci. Nevím, jak to je u nakladatelství, jež takto profilovaná nejsou. vy učíte na technické univerzitě v liberci, píšete knihy, jste majitelka nakladatelství, editorka a distributorka. Nemůžu se nezeptat, jak to všechno stíháte? Pomáhá vám rodina? Když takto vyjmenujete všechny moje aktivity, zní to až děsivě. Už léta bojuji s pokušením zanechat výuky, protože nakladatelská činnost je podle mého názoru potřebnější a užitečnější, i když zároveň zcela vyčerpávající. Ve škole je však stále co dodělávat, vždycky se najde něco, kvůli čemu odejít nemohu, a tak se snažím poctivě pracovat v obou oblastech. Že to je mnohdy za cenu ústupků ze strany rodiny, je pochopitelné, a moc jim za to všem děkuji. A nejen za tu tolerantnost, ale také za vše, co udělali přímo pro činnost nakladatelství, vždyť stačí se podívat na naše stránky, kde figurují jména mých obou dětí.

pak. Konám přednášky, pořádám autorská čtení, beseduji se čtenáři anebo za účasti čtenářů s některým z našich autorů, a také často čtenářům představuji naše nové knihy, ať už přímo svoje, nebo některého z našich autorů. A velmi zajímavá akce se odehrála právě před rokem: to jsme jeli se čtenáři z broumovské knihovny na celodenní zájezd po stopách mých pověstí Od Homole k Hejšovině. ve kterých knihovnách bychom vás mohli vidět v nejbližší době a co zajímavého nám představíte? V pátek 21. 5. jsem měla besedu v knihovně ve Vesci u Liberce, kde jsem vyprávěla o postavě Krakonoše, četla svoje texty i texty jiných autorů a poté o Krakonošovi v literatuře besedovala. 17. června jedu do knihovny v Jablonci nad Nisou, kde budeme představovat regionální knihu jednoho z našich místních autorů. 22. června jedu do Dobrušky opět představovat knihu, ale tentokrát knihu dobrušského autora. Děkuji paní Evě Koudelkové, Ph.D., za rozhovor a doufám, že vám čtenářům náš první článek ze seriálu Nakladatelství - oděvní salón příběhů alespoň trochu přiblížil liberecké Nakladatelství Bor. Příště se můžete těšit na další, ale které to bude, to se nechte překvapit...

k tomu všemu ještě hodně spolupracujete s knihovnami, ve kterých často pořádáte besedy... Knihovny skutečně nezanedbávám, právě nao-


kdo Je

Abeceda s Renatou Fučíkovou Iveta Novotná Tentokrát jsem s Abecedou oslovila ilustrátorku Renatu Fučíkovou. Jsem nadšená z jejích ilustrací v knize Růže a krokvice. Její ilustrace mi připadají jako živé obrázky, malované s citem, láskou a jakoby na hedvábí. První setkání s Renatou bylo při návštěvě našeho klubka v Sukově knihovně v Praze v loňském roce. Renata je velice milá, příjemná mladá dáma, která překvapí svou vzdělaností a všeobecným přehledem, ale zároveň také svojí skromností. Na setkání s ní vzpomínám, nejen já, ještě dnes. K literatuře měla vždy hodně blízko a již ve třech letech četla. Když byla malá, chtěla být baletkou, archeoložkou nebo kosmonautkou. Ale to všechno, a ještě víc, Vám prozradí Renata ve své abecedě, kterou si upravila sama a vdechla do ní svoje pocity, zážitky, prostě svůj život. Ještě předtím Vám připomenu několik informací o ní. Renáta Fučíková je přední česká ilustrátorka. Narodila se roku 1964 v Praze. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, ateliér ilustrace a užité grafiky. Ve své tvorbě se převážně věnuje dětské ilustraci, jak knižní, tak časopisecké, a v poslední době též grafickým návrhům známek. Její autorské obrázkové knihy, které si sama píše (Jan Amos Komenský, Tomáš Garrigue Masaryk, Vyprávění ze Starého a z Nového zákona), mají velikou oblibu mezi čtenáři. Spolupracuje s českými nakladatelskými domy: Albatros, Práh, Brio, Knižní klub, Granit, Aventinum, Orbis Pictus. Pracuje i pro zahraniční nakladatelství: Wissen Media Verlag, Bertelsmann (Německo), Gründ (Francie), Rebo (Holandsko), Grimm Press (Taiwan), Kyowon (Jižní Korea). Pravidelně vystavuje - samostatně i s Klubem ilustrátorů dětské knihy, na jehož vedení se podílela několik let. Vystavovala také například v Indii, Iránu nebo v Japonsku. Je spolupředsedkyní Klubu ilustrátorů dětské knihy a členkou výboru České sekce IBBY.


Za svou práci získala řadu ocenění: Zápis na čestnou listinu IBBY (1998) a První cenu na Bienále ilustrací v Teheránu (1999) za knihu „Vyprávění ze Starého zákona“; Druhou cenu v soutěži Nejkrásnější kniha (1998) za knihu „Vyprávění z Nového zákona“; Zlatou stuhu 1994, 1995, 1996, 2003, 2005, 2006. V anketě o nejčtenější a nejoblíbenější knihu uplynulého roku byla vyhodnocena v březnu 2010 a kniha Růže a krokvice, jejíž autorkou je Renata Štulcová, získala několik cen: Cenu knihovníků SKIP a Cenu Noci s Andersenem. Tato kniha získala také prestižní cenu White Raven 2010 - Internationale Jungendbibliothek. Nyní Renata Fučíková pracuje s Danielou Krolupperovou na nové knize „Obrazové putování historií Evropy“. Malou ochutnávku ilustrací, s dovolením Renaty Fučíkové, můžete vidět již nyní v našem zpravodaji. Abeceda pro Renatu Fučíkovou a - je tmavé, hnědočervené, je to střecha domova, je to dětství. Můj dědeček archeolog, moje babička akademická malířka, moje zlatá maminka alena - akademická sochařka, můj andělsky hodný tatínek a moje milovaná sestra alenka Architektka. A je architektura domova. B - jsou hnědé obroučky Brýlí, které nosím na nose. C - je žluté jako prach na Cestě. č - je černé jako tiskařská čerň, jako černá káva pro povzbuzení, jako četba pod peřinou. d - je duha, oblouk, co hraje všemi barvami a spojuje k sobě dálky. e - je modré jako moře emocí a empatie. Je hlubší než intelekt, je starší než moudrost, je cennější než všechny vědomosti světa. F - je šedozelené jako laskavé a bystré oči mého muže Filipa, které tak dokonale dovedou vnímat krásu vtělenou do tvarů písmen. g - je nažloutlé jako starý papír, na němž je vytištěna grafika.

kdo Je h - je temně zelené jako hlubina v tůni, jako hudba sfér v hlubokém vesmíru, jako hydrogen, který tvoří naše těla i ten vesmír. Ch - je bílé jako naše Chalupa pod třemi duby. i - je tak tenké, že ani nemá barvu. Je to paprsek inspirace a intuice, je to vlákno instinktu a intimity, jež všechny dohromady potřebuje ilustrátor k práci. J - je Jasně červené jako dobré srdíčko mého syna Jakuba. k - je hnědé jako stůl, u něhož sedávám s kolegy i kamarády, když probíráme v klubu ilustrátorů knihy a práci vůbec. l - je medově zlaté a jantarově průsvitné jako láska. M - je modravé jako Mateřské obliny kopců kolem řeky Moravy, je modré jako plášť věčného krále Mojmíra. N - je šedivé, jako když je Nouze o dobré Nápady, jako když musím přiznat, že Nevím, Nemám, Nemůžu, Nestihnu, Nedokážu, Neumím, Nechci. A to já většinou říct Nechci. o - je prázdnota stočená v nekonečnu jako osud a ortel, jenž nám byl vyměřen. Ö - je rezavé jako skály ostrova Öckerö, kde mám svůj třetí domov. Je to kulatý balvan uprostřed příboje a na něm sedí moje teta a strejda a vyhlížejí lodě na obzoru. P- je Prozatím bez barvy, jako Příběh, co zraje v hlavě. R- jsem já. Sedím, nohu přehozenou přes nohu, kývám si špičkou do Rytmu a čekám. Ř - je šedomodré jako obláček Řeči v mrazivém povětří. Jako chvilka, kdy konečně je naplno vidět, co opravdu Říkáme. Dokonalý komiks. s - je zlatozelené a bolestně syká z bodů syžetu, z řádků synopse a stránek scénáře. S je skřípot perka na papíře, je to skladba slov a sazby v knize. S na mě hrozivě syčí z temných snů o nesplněných úkolech a termínech. sakra! Š - je Škleb toho zlobivého S, které teď nade mnou slaví vítězství a už si nasadilo korunu. Š se kroutí radostí, když jde všechno Šejdrem a Špatně. t - je průsečík týmové práce. Je střízlivě černé a přesné a vyvážené. Balancuje a kombinuje roviny pohledu. T je tým tvůrců.

U - je šedohnědé jako kamení U cesty, když člověk padá Únavou a musí na chvíli Usednout. V - je růžová Viktorka z prstů, když Vyhrajeme nad vlastní slabostí. W- je cihlově rudé jako the Wall. Ta zeď už sice spadla, ale suť překáží a prach z ní nám pořád kazí vzduch. Ještě se nedá dobře dýchat. Z - je fialová Závrať, když těkavě vyhlížím směr nahoru i dolů. Ž - má nepopsatelnou barvu. UjíŽdí pod prsty. KlouŽe. Je to sám Život.

Ilustrace z připravované knihy


eCCe homo

Karel Hynek Mácha

16. 11. 1810 Praha - 6. 11. 1836 Litoměřice Aleš Fetters Celý svůj nedlouhý život kromě častých výletů a posledních několika týdnů prožíval Mácha v Praze. Narodil se na malostranském Újezdě, v době Máchova chlapectví žila rodina v nuzné chudinské svatopetrské čtvrti. Otec byl mlynářským pomocníkem, od roku 1826 měl krupařský krámek na Dobytčím trhu (Karlově náměstí). Odtud chodil Hynek na novoměstské piaristické gymnázium, filozofii a pak na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Tu absolvoval v posledním roce života, v létě 1836. Místo pak přijal v Litoměřicích. O prázdninách i jiných volných dnech rád cestoval. V třicátých letech předminulého století to znamenalo chodit pěšky, výjimečně se mohl svézt koňmi taženým povozem. Chodec byl zřejmě mimořádně zdatný. Častými cíli byly hrady a další památná místa: Karlštejn, místa v Povltaví a jižních Čechách, Okoř a zejména Kokořín a Bezděz. V roce 1834 podnikl cestu přes Linec, Salcburk a Alpy do severní Itálie, Benátek, Terstu, prošel i Slovinsko, vracel se přes Vídeň. Trasu této cesty i okruh zájmů dokládá Deník na cestě do Itálie. V dubnu 1836 vyšla báseň Máj, která Máchu proslavila. Vše ostatní vyšlo knižně až posmrtně. V prvních třiceti letech vyšel Máj čtyřikrát, za dalších sto let pak více než dvěstěkrát. Dnes se počet českých vydání odhaduje asi na tři sta. Vedle prostých, školních či čtenářských vydání existují desítky vydání vzácných, bibliofilských, s ilustracemi předních výtvarníků. Nás zajímají Máchovy návštěvy našeho kraje, tedy zejména „pouť krkonošská“ od 20. srpna patrně do 6. září 1833. Víme, že před cestou prostudoval knihu lékaře a zeměpisce J. K. E. Hosera Das Riesengebirge. Trasu si pečlivě naplánoval. Dochovala se ovšem jen část tohoto plánu. První den, v úterý 20. srpna, zřejmě vyšel ve 4 hodiny


ráno; přes Libeň, Prosek a Ďáblice došel do Mělníka, kde se chtěl zdržet do poledne, odtud jít na Kokořín, „v jehožto sklepích nám bude přenocovati“. Druhý den plánoval vyjít opět ve 4 hodiny „oudolím Svatovojtěšským“ na Housku, odtud na Bezděz, tam pobýt do tří hodin. „Z Bezdězu po silnici do mladého Boleslavu; - tam náš druhý nocleh.“ Ve skutečnosti se zdržel a přenocoval na Bezděze. Na čtvrtek naplánoval mj. Michalovice a Zvířetice. Tam šel zřejmě přes Mladou Boleslav, protože v zápisníku má kresbu boleslavského hradu. V Klášteře u Mnichova Hradiště se k němu patrně přidal přítel Hindl. Šel-li s nimi ještě někdo další, nevíme. Na pátek 23. plánoval Valečov, Kost, Trosky a Hrubou Skálu. „Zde zůstaneme přes noc.“ Jak vyplývá z pozdější korespondence, nocovali na sobotu v Jičíně. V sobotu chtěl navštívit Veliš, ale jistě navštívil Kartouzu (tj. někdejší kartuziánský klášter ve Valdicích, kde už tehdy byla věznice), Bradlec a Kumburk. V Zápisníku najdeme poznámku: „Bradlec. Juristův spád. Kumburk.“ Z poznámky o juristově „spádu“ někteří usuzují, že s nimi šel ještě někdo třetí, což není vyloučeno, ale tím juristou, který upadl, mohl být sám Mácha. V jiné poznámce (nedatované, která zahrnuje asi dva dny) jsou za sebou mj. „Tábor, Zebín, Valdický kartouz, a dále Oudolí před Radkyní, před ní cesta napravo k Bě-

eCCe homo lohradu, vlevo k Pecce. Blíž rozcestí kamenný kříž. … Pecka. Kamenný most, ve bráně zdvíhací…“ Mezi těmito místy je Radim, kde byli už patrně na noc na neděli u přítele Jana Beneše. Tam si v neděli 25. srpna užívali posvícení, bylo tam prý opravdu veselo. Přítel Beneš byl už v té době vážně nemocen, s Máchou necestoval. (Zemřel 16. ledna 1834, o Velikonocích toho roku byl Mácha v Radimi u jeho hrobu.) Původní nedělní plán – Třebihošť a Dvůr Králové – se o den posunul, další se nedochoval. Lze předpokládat, že z Radimi šli asi přes Novou Paku a Přibyslav na Pecku, jejíž kresba je opět v zápisníku. Dál asi do Třebihoště, kde žil přítel, spolužák z filozofie Josef Petera. Přenocovali na jejich zahradě, byla prý velmi teplá noc. V úterý 27. srpna s nimi šel asi kus cesty, těžko přes Miletín, ale asi ani ne přes Dvůr Králové. Možná přes Zvičinu s krásným pohledem na hory, na Hostinné a dále na Silberstein („Bruštejn“ – Břecštejn, dnes známý jako Hrádeček, pod nímž je Havlovo stavení). - Silbrštejn je v Mrázově záslužné knize Karel Hynek Mácha: Hrady spatřené (1988) v textu připomenut dokonce desetkrát, ale obrázek tohoto hrádku tu bohužel není reprodukován (v Zápisníku je nakreslen tužkou, snad s datem „asi z 2. nebo 3. září“, což by ovšem odpovídalo zastávce při zpáteční cestě). Připomeňme, že v tomto zápisníku jsou ještě další kresby z našeho regionu: Kumburk, Bradlec, Pecka a Horské hřebeny. Další trasu cesty do Krkonoš neznáme, ale logicky sešli do údolí Úpy někde asi před Svobodou a dál šli podle řeky, asi pak podle Malé Úpy k dnešním Pomezním boudám (tudy vedla už i tehdy cesta do Slezska) a odtud na Sněžku. K tomuto názoru nás vedou i úvodní věty z Pouti krkonošské: „Osamělý poutník kráčel stezkou ouzkou na rozlehlém temeni hor Krkonošských pod vrcholkem Sněžky. Hučel vítr, jakoby Slezsko tajemnými slovy mluvilo k sestře České přes rozdělující je hradby. … Jinoch zasmutnělý usedl na osamělém skalisku, časem zrak svůj obraceje k temným lesům, přikrývajícím krajinu českou.“ To odpovídá hřebenové cestě na Sněžku od východu, od Malé Úpy. „Hlas zvonů večerních potkával se z krajů českých i z roviny slezské na temenu hory. “

Ve vrcholové knize Sněžky je prý k datu 28. srpna 1833 Máchův zápis s čtyřverším: Sněžka zdvíhá čelo jasné,/ Krákonošů lampa plane,/ Krvavé až zoře zhasne - / Zlaté Čechům slunce vstane. Podepsán je Karel Hynek Mácha, posluchač práv z Prahy české. Datum by odpovídalo, víme-li bezpečně, že byl v neděli 25. v Radimi u Jičína. Klášter s mnichy na Sněžce z Pouti krkonošské ponechme Máchovu romantickému snu. V době Máchově navštěvovalo hory (podle Hosera) kolem dvou tisíc letních návštěvníků. Na Sněžce stál jediný objekt, a to kaple sv. Vavřince, vybudovaná v letech 1665-1681. Ta ovšem od roku 1824 sloužila jako turistická útulna a hostinec. Bylo možné se tam občerstvit, byly tam i dřevěné palandy, na něž se rozestýlala na noc sláma a mohlo tam prý přespat až deset návštěvníků. Před východem slunce budíval návštěvníky šenkýř zvonem. Zda tam Mácha přenocoval, nevíme, o kouzlu pozorování východu slunce ze Sněžky se nikde nezmiňuje. Zdá se, že došel na vrchol v pozdním večeru. Šel ještě za noci dolů? „Byla chladná noc; ouzkou mezi horami rozsedlinou ubíral se poutník mdlým krokem s hor. Naproti němu v celé své vysokosti stála Sněžka, na vrcholku jejím sněhem krytém stál nyní jen osamělý kříž; ouplný měsíc zrovna přes něj přehlížel v rozsedlinu … V tom obešel poutník skalinu a Sněžka zmizela ze zraku jeho. … Krásné jitro vzešlo nad hlubokým dolem na východu hor Krkonošských … s vysoké skály padala řeka ve vymletou hlubinu, zčeřená v bílé pěny.“ Zřejmě se vracel Obřím dolem. Sněžku musel mít ovšem za zády, ne „naproti němu“. Jan Čáka pro svou knížku Poutník Mácha zjistil, že úplněk byl toho roku 30. srpna, což popisu odpovídá. V poslední třetině srpna byla vedra, ale ke konci přišlo náhlé ochlazení. Mohlo tedy napadnout trochu sněhu, ale „sněhem krytý vrchol“ může být Máchova fikce. O trase cesty z Krkonoš do Prahy se jen dohadujeme. Protože má v Hradech spatřených poznamenán Adršpach, je zřejmé, že tam zašel až cestou zpět. Mohl jít dál podle Metuje – tedy asi přes Náchod. V Hnědém sešitě (s č. 113) je zobrazen zcela zřetelně a nezaměnitelně náchodský zámek, i když mylně popsaný jako „Nové Benát-


eCCe homo ky“ (tj. Benátky nad Jizerou). Obrázky v tomto sešitě jsou však pokládány za „Máchovi tradicí mylně připisované“. Jak a proč se tam dostala kresba náchodského zámku, zůstane záhadou. Pravděpodobnější je, že se z Adršpachu vracel směrem na Trutnov, navštívil Choustníkovo Hradiště a možná i Miletín. Cestou z Krkonoš ještě navštívil Kunětickou horu a Lichnici, což je opravdu značná „zacházka“. Přes Kolín a Poděbrady se vrátil do Prahy. Tam měl dojít 6. září. „Posledních prázdnin /tj. 1836/ využil jako jindy k putování, vypravil se opět do Krkonoš. Podrobnosti z této cesty jsou však zcela neznámé,“ píše Jan Čáka. Šel asi opět přes Jičín, mohl navštívit znovu Valdice, protože měl rozepsanou historickou prózu s tímto titulem, zastavil se v Radimi u hrobu přítele Beneše. Otázky zůstávají. Ale jisté je, že naším krajem prošel několikrát, pěšky, a že se uměl dívat kolem sebe, jak dosvědčují nejen literární texty, ale i jeho kresby. Dne 28. května se v Doksech konalo Máchovské sympozium. Program a další informace včetně fotogalerie naleznete na adrese: http://skip. nkp.cz/akcMach.htm . Cílem akce bylo představit K. H. Máchu a jeho dílo nejen z regionálního hlediska a rozkrýt zažité pohledy na básníka samotného. Účastníci se podívali na K. H. Máchu jako na člověka z masa a kostí a díky zajímavým prezentacím jej dle slov organizátora trošku vnímali s humorným, až cimrmanovským nadhledem. Metodické oddělení a Hudební knihovna KMHK připravily pro knihovníky komponovaný pořad Jaro s Máchou. Zajímavá a netradiční akce se za hojné účasti knihovníků konala 16. března v poslechovém studiu KMHK. Regionální výbor SKIPu chce tento pořad využít i v rámci připravované podzimní Pouti krkonošské, která je předběžně plánována na 22.-23. října. Srdečně zveme všechny zájemce. Během září bude program včetně organizačních pokynů vystaven na stránkách regionálního výboru SKIP (www.knihovnahk. cz, oddíl Odkazy).


Dne l. května spustila Městská knihovna v Praze další „díl“ své elektronické knihovny. Na stránce Máj, lásky čas (http://www.mlp.cz/maj), která je tematicky laděná máchovsko-májově, najdou čtenáři Máj Karla Hynka Máchy v různých formátech ke čtení v počítačích, chytrých mobilech i e-čtečkách. Díky pochopení spisovatelky Ivony Březinové (http://www.ivonabrezinova. cz/) a nakladatelství Albatros http://www.albatrosmedia.cz/) si čtenáři mohou ze stránek stáhnout i ochutnávku z knihy Básník v báglu, kterou doporučujeme zejména pro práci s mladšími čtenáři (čtenářkami). Tři kamarádky - šestnáctileté gymnazistky - se o prázdninách vydají k Máchovu jezeru. Není to však obyčejný výlet. Fany, vůdkyně výpravy, cestu naplánovala tak, aby šly přesně po stopách jejího milovaného básníka. Děvčata mají od začátku přesně rozdělené úlohy: černovlasá Fany miluje literaturu a Máchu zvlášť, jednou možná „bude psát scénáře a pak všechno režírovat“; zrzavá dlouhonohá Nikol neudělá ani krok bez kamery a - bez žvýkačky, chtěla by být kameramankou; trochu jednodušší blonďatá Simča touží stát se herečkou. Hned na počátku své cesty děvčata potkají čtveřici sympatických kluků, k nimž časem přibudou ještě dva, a z máchovského putování kokořínskými lesy a přes zříceniny hradů se vyloupne báječný týden plný zábavy i prázdninových lásek. Na předsádce knihy najdeme i přesnou mapku cesty hrdinek, dokonce s popisem dopravy, a během čtení se dozvíme o Máchovi víc než v hodině češtiny věnované tomuto velikánovi české literatury 19. století.

tiPy A NámĚty

Pozvánka na jičínskou Knihovnickou dílnu Jana Benešová Ve dnech 7. a 9. září se v rámci festivalu Jičín město pohádky koná již 15. knihovnická dílna. Podrobné informace o festivalu najdete na webových stránkách www.pohadka.cz. Přihláška na dílnu Zahrada poznání aneb Patnácté putování za nejmocnějším kouzlem je pro vás společně s programem připravena na stránkách Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně - http://knihovna.jicin.cz/ Každý den festivalu je věnován některému z významných českých spisovatelů (např. Karlu Jaromíru Erbenovi, Boženě Němcové, Karlu a Josefu Čapkovým). Účastníci dílny budou mít příležitost zhlédnout zajímavé výstavy a knižní veletrh Svět knihy dětem. Setkají se se zajímavými osobnostmi (beseda s potomky J.Trnky a F. Hrubína a zástupci nakladatelství Albatros, se spi-

sovatelkou Simonou Wagnerovou - Špicberský deník neposedné maminky). Zúčastní se i uvedení nových knih (Petra Braunová - Ema a kouzelná kniha, Petr Holán - Vyprávěnky čubičky Kvídy pro děti na dobrou noc) a tvůrčí dílny s malířkou a ilustrátorkou Editou Plickovou a spisovatelkou Danielou Krolupperovou. Pro zájemce připravilo dětské oddělení ukázky práce s literárním textem. V rámci festivalu se koná i tradiční meziooborové kolokvium Práva dítěte a jazykové minisympozium Klasika v české pohádce. Organizátoři srdečně zvou všechny knihovníky a další zájemce k návštěvě Jičína města pohádky.

Konference Knihovny současnosti Oddělení služeb knihovnám Ve dnech 14.-16. září se na Seči koná tradiční konference Knihovny současnosti. Na webových stránkách SVK Hradec Králové http://www. svkhk.cz/regfunkce/sec-2010/sec-2010-prihlaska.asp je k dispozici nejen registrační formulář, ale i program, organizační pokyny a seznam přihlášených. Pro vaši informaci a inspiraci k přihlášení uvádíme připravované tematické bloky: Koncepce rozvoje knihoven na období 2011 až 2014, Technologie v knihovnách, Knihovny po drátě, Od standardu ke spokojenosti, Škola základ života, Příjemné prostředí a pohodlí aneb Co s interiéry knihoven.


tiPy A NámĚty

Týden knihoven aneb Knihovny pro všechny Oddělení služeb knihovnám Sekce veřejných knihoven SKIP připravuje již 14. ročník celostátní akce Týden knihoven v termínu 4.-10. října 2010. Společné jednotící motto pro letošní rok je „KNIHOVNA PRO VŠECHNY.“ Doporučený návrh na rozdělení Týdne podle jednotlivých uživatelských skupin: pondělí - senioři, úterý - maminky na mateřské dovolené /

(ženy), středa - děti, čtvrtek - handicapovaní uživatelé, pátek - národnostní a jazykové menšiny, sobota - knihovna pro celou rodinu, neděle - dle vlastního uvážení. Lze měnit dle specifických potřeb v místě, ale nezapomeňme, že v jednotě je síla!

Šablona dětského webu Kateřina Hubertová Co je šablona webu pro malou knihovnu, už asi nemusím nikomu vysvětlovat. (Viz např. U nás. 2007, roč.17, č. 4, s.11-13. nebo Čtenář. 2007, roč. 59, č. 3, s. 66-68.) Co je Matrix: šablona webu pro malé knihovny - verze 2.0, jste se už také dozvěděli. (Viz U nás. 2010, roč. 20, č.1, s. 25. a http://webknihovny.cz.) Co je ale šablona dětského webu? Je to naše stará známá šablona, ovšem tentokrát speciálně upravená pro potřeby dětských oddělení knihoven. Registrace pro knihovny, které chtějí svým dětským čtenářům vyjít vstříc, byla již spuštěna. Veškeré instrukce a elektronický formulář najdete na http://www.librisek.cz.


Librísek je patronem dětských půjčoven Knihovny města Hradce Králové http://librisek. knihovnahk.cz/ a dal jméno i jejímu dětskému webu. Díky Librískovi a jeho jednoduché šabloně může mít i Vaše knihovna pro děti vlastní webové stránky.

tiPy A NámĚty

Kulturněinformační web je tu pro vás Oddělení služeb knihovnám Na adrese http://www.kuinweb.cz/ naleznete databázi aktuálních nabídek kulturních akcí vhodných pro realizaci ve veřejných knihovnách. Roztříštěnost nabídky kulturních programů v „prostředí“ internetu znesnadňuje práci poskytovatelům těchto služeb i zájemcům o jejich nabídku. Hlavním cílem projektu Kuinweb je zprostředkovat fungující kontakt mezi poskytovateli kulturních a vzdělávacích akcí a služeb vhodných pro prostředí veřejných knihoven a zájemci

o tyto akce a služby. K dispozici jsou zde např. rubriky: Pravidelné akce, Autorské čtení, Celostátní akce, Cestovatelské přednášky, Divadla, Ekologická témata a další.

Jak se pohybovat na Facebooku Oddělení služeb knihovnám Na regionální valné hromadě SKIP 11 v Karlových Varech prezentovala kol. Hana Nemčičová z MěK Chodov jednoduchý způsob, jak se přihlásit a pohybovat v prostředí sociální sítě Facebook. Materiál poskytla k volnému využití. Prezentace i se stručným manuálem je všem

zájemcům k dispozici ke stažení na webu SKIP: http://skip.nkp.cz/dokDop.htm pod názvem Jak na Facebook.


tiPy A NámĚty

Pohádkoterapie Oddělení služeb knihovnám Na webu BiblioHelp je zpracována nová sekce knih: Pohádkoterapie (viz http://www.bibliohelp. cz/knihy/pohadkoterapie). Snad každé dítě je ve svém životě vystavováno problémům a situacím, se kterými si samo neumí poradit a které jej stresují, ať už se jedná o změnu bydliště, hledání nových přátel, sourozenecké spory, nemoc apod. Ze svízelné situace lze hledat cestu i prostřednictvím pohádek. Četba té správné pohádky může dítěti výrazně pomoci - ulehčit a ulevit mu od bolesti, zbavit jej úzkosti a strachu. Také přináší poučení, podporuje představivost a obohacuje dítě zna-


lostmi o sobě samém i o světě. Soubor byl konzultován s odborníky. Součástí každého záznamu knihy je část nazvaná Jak pracovat s knihou. Zde čtenář a uživatel webu najde metodický návod, ze kterého může při četbě s dítětem vycházet. Kromě tematického zařazení se při výběru pohádky lze orientovat i podle věku dítěte - rozlišení na předškolní věk, mladší školní věk a starší školní věk. Knihy se mohou stát pomocníky nejenom v rodině, ale jejich zpracování je využitelné i při metodické práci s dětmi jak ve školním zařízení, tak v knihovně v rámci besed apod.

NA SlOvíčKO

Jubilejní NSA

Do čísla přispěli: Mgr. Jana Benešová - KVČ Jičín, Mgr. lenka Bendzová - MěK Dobruška, Božena Blažková - SVK Hradec Králové, PhDr. Eva čečková - LF UK Hradec Králové, Ing. Olga čižinská LF UK Hradec Králové, lenka Dědečková - KVČ Jičín, Mgr. Aleš Fetters - Náchod, MUDr. václav Franc - Nová Paka, Mgr. Michaela Hašková - SVK Hradec Králové, Milena Havlová - Obecní knihovna Vlkov, Kateřina Hubertová - Knihovna města Hradce Králové, lenka Knapová - KVČ Jičín, Eva Komínová - Knihovna města Hradce Králové, Mgr. lidmila Košťálová - Jičín, Eva Koudelková, Ph.D. - Nakladatelství Bor, Mgr. lenka Málková - SVK Hradec Králové, Mgr. Jaroslava Maršíková - MěK Trutnov, Dana Michlová - KVČ Jičín, Mgr. Petra Mikulecká - SVK Hradec Králové, Bc. Ivana Novotná, DiS. - SVK Hradec Králové, Iveta Novotná - Klubko KDK SKIP a MěK Chrudim, Bc. Marcela Procházková - SVK Hradec Králové, Eva Skákalová - Místní knihovna Černilov, Ing. Petr Štefan - KPSYS, spol.s.r.o., Ing. Jiří Šilha - LANius, s.r.o., Ondřej Široký - LANius, s.r.o., Jana vaněčková - Obecní knihovna Česká Metuje, vanda vaníčková - SVK Hradec Králové.


http://www.pohadka.cz/program-festivalu-2010/

Vážení lidé, děti i kmeti, zveme Vás na slavnost do pohádkového města, na cesty i necesty lesa Řáholce, do krajiny, kde je Český ráj ... kdeže je potom české peklo? Kolem dokola, když se na sebe budeme mračit a zapomeneme na rozšafnost Honzů, krásu princezen, statečnost Bajajů, vytrvalost hledačů živé vody, když zapomeneme na přátelství se zvířaty, stromy a bylinami jen proto, že nemluví lidskou řečí. by ráj i peklo byly, kde mají být, pořádáme slavnost Jičín - město pohádky. Srdečně Vás zvou Nadační fond Jičín - město pohádky a starosta města Jičína

Program 2010 Česká pohádková klasika 7. - 12. září 2010 Úterý

-

StřeDA -

Zlatý kolovrat - pocta Karlu Jaromíru erbenovi Den Albatrosu Chytrá horákyně - pocta Boženě Němcové Den se Sluníčkem a Mateřídouškou

ČtvrteK - Lotrando a Zubejda - pocta Karlu a Josefu Čapkovým Den Českého rozhlasu PáteK

-

Fimfárum - pocta Janu Werichovi Den Práva

SoBotA -

Jak rumcajs vysadil duhu na nebe - pocta václavu Čtvrtkovi Den České televize

NeDěLe -

Buďte blaženi - pocta Josefu Štefanu Kubínovi Změna programu vyhrazena!!!


U NÁS. 2 U NÁS léto 2010 OBSAH ČÍSLA KONTAKTY. Knihovnicko-informaèní zpravodaj Královéhradeckého kraje

Recommend Documents