PLÁN PÉČE
NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO
PŘÍRODNÍ PAMÁTKU
UHLÍŘSKÝ VRCH
Ing. Jiří Wimmer České Budějovice
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1554, přírodní památka, Uhlířský vrch číslo a název kategorie IUCN: IV – řízená rezervace (území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů). 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: číslo: dne:
Okresní úřad v Českém Krumlově Vyhláška o chráněných přírodních výtvorech v okrese Český Krumlov 27.5.1992
1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Jihočeský Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Český Krumlov Obec: Loučovice Katastrální území: Mnichovice u Loučovic Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: ÚSES– regionální biocentrum Medvědí hora RBC16/573 (KG/ÚTP1) Přírodní park Vyšebrodsko (1995) Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: Příloha I. Orientační mapa ZCHÚ I.A – Mapa 1:50 000 I.B - ZM 1:10 000 I.C – Ortofotomapa 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přírodní památka je celá vymezena na části jedné parcely. Tabulky parcelního vymezení území Katastrální území: Mnichovice u Loučovic 798924 Číslo parcely podle KN
Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
76/1 (část)
lesní pozemek
17
798924
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
154400 154400
LV 17 1
ČR, Lesy české republiky, s.p., Přemyslova 19, č.p.1106, Nový Hradec Králové, Hradec Králové, 50168
číslování podle KG – Krajský generel ÚSES Jihočeského kraje, ÚTP – územně technický podklad 1995)
1
Dílčí plocha parcely byla převzata ze základního rozdělení nového LHP po úpravě hranic ZCHÚ.
Příloha II. Mapa KN se zákresem nebyla zhotovena vzhledem ke skutečnosti, že památka zasahuje na část jedné parcely. Parcelní vymezení ochranného pásma. Ochranné pásmo není vyhlášeno zvláštním předpisem a je jím podle § 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. Pro takto vymezené ochranné pásmo nebyl zpracován parcelní přehled. 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 15,4400
vodní plochy
-
Způsob využití poOP plocha v 0,0000 ha zemku pro OP nebyl zpracován parcelní přezamokřená plocha hled. rybník nebo nádrž vodní tok
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha -
trvalé travní porosty -
2
orná půda
-
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
-
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
-
neplodná půda
-
ostatní způsoby využití
-
15,4400
1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ve vyhlášce Okresního úřadu v Českém Krumlově ze dne 27.5.1992 je ve článku 1: Popis a vymezení CHPV charakterizována plocha současné přírodní památky Uhlířský vrch jako „zbytky horského smíšeného a suťového lesa“. V předchozím Plánu péče je hlavní motiv ochrany charakterizován jako: „Přirozené porosty charakteru květnatých bučin (as. Dentario enneaphylli-Fagetum) a kostřavových bučin (as. Festuco altissimae-Fagetum) a menší plochy podvrcholového suťového lesa (svaz Tilio-Acerion), s širokým souborem charakteristických druhů mezofilního horského smíšeného lesa.“. V publikaci Chráněná území ČR (Albrecht a kol. 2003) je rezervace charakterizována jako: „Přirozené porosty květnatých bučin s charakteristicky vyvinutým a floristicky pestrým bylinným podrostem a s druhově početnou avifaunou.“ 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav Kategorie vyhlášky MŽP a červeného seznamu je uvedena kódem u jednotlivých druhů. Kategorie podle červeného seznamu: C1 = kriticky ohrožený, C2 = silně ohrožený, C3 = ohrožený, C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost – méně ohrožené, C4b = vzácnější taxony vyžadující pozornost – dosud nedostatečně prostudované. Kategorie podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožený, §2 = silně ohrožený, §3 = ohrožený. U rostlinných společenstev je použita stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 – asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 – asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 – asociace bez ohrožení lidskou činností /a – vzácná, /b – dostatečně hojná A. společenstva název společenstva
podíl plo- stupeň ohro- popis biotopu společenstva chy v žení podle ZCHÚ (%) červeného seznamu2 velmi maloplošně a fragmentárně na skaldruhově chudá společenstva 0,5 3/b kách na vrcholu skalních štěrbin silikátových substrátů sv. Androsacion vandellii 2
Stupnice ohrožení a vzácnosti dle Moravce (1995): 2 – asociace lidskou činností bezprostředně ohrožená a v nebezpečí vymizení, 3 – asociace ustupující v důsledku lidské činnosti, 4 – asociace bez ohrožení lidskou činností /a – vzácná, /b – dostatečně hojná
3
název společenstva
podíl plo- stupeň ohro- popis biotopu společenstva chy v žení podle ZCHÚ (%) červeného seznamu2 menší prameniště v SV části památky sciofilní společenstva kyselých 0,5 3/a-b pramenišť sv. Cardaminion amarae podvrcholová suť suťové a roklinové lesy sv 10 3/a Tilio-Acerion (as. MercurialiFraxinetum) větší část spodní a střední části svahů květnaté bučiny na silikáto67 3/b vých půdách submontánního a montánního stupně podsv. EuFagenion (as. Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum)
B. druhy název druhu
řeřišnice trojlistá Cardamine trifoliata jedle bělokorá Abies alba kyčelnice devítilistá Dentaria enneaphyllos rozrazil horský Veronica montana bříza karpatská Betula carpatica podbílek šupinatý Lathraea squamaria
aktuální početnost stupeň ohrožení popis biotopu druhu (dílčí nebo vitalita popula- podle vyhl.395/ plocha) ce v ZCHÚ červeného seznamu ČR Procházka 2001/ Chán 1999 roztroušeně květnatá bučina -/C3/C3 ojediněle ve zmlazení
-/C4a/C4
květnatá bučina, suťový les
roztroušeně až hojně
-/C4a/C4
květnatá bučina
jednotlivě vzácně
-/C4a/C4
u prameniště
ojediněle
-/C4b/C4
ojediněle
-/-/C4
fragmenty reliktních skalních borů květnatá bučina
1.7 Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem péče o PP Uhlířský vrch je zachování komplexu společenstev květnatých bučin s fragmenty suťového lesa včetně přirozeného podrostu s řadou významných druhů. Předkládaný Plán péče navazuje na předchozí Plán péče s platností od 1.1.1999 do 31.12.2008.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území je vymezeno v rozlehlém lesním komplexu na severním svahu Uhlířského vrchu, zhruba 1,5 km JZ od centrální části obce Loučovice. Nadmořská výška území je 805 – 925 m n.m., pře4
vládá severní expozice. V horní vrcholové části je několik menších mrazových srubů s balvanitým suťovým polem pod nimi, ve spodních částech svahů jsou balvanité až kamenité sutě zazemněné. Přístup pro vozidla je od místní komunikace Loučovice – Kapličky a dále lesními cestami, před hranicí památky přístupnými pouze pro terénní vozidlo. Střed chráněného území je přibližně určen zeměpisnými souřadnicemi: šířka 48o36´ délka 14o15´ (WGS-84), Y 778043 X 1204200 (S-JTSK). Přirozenou hranici rezervace tvoří hranice prostorového rozdělení lesa – lesní průseky a v horní části lesní cesta. Průsek tvořící východní hranici památky je vzhledem k nezpracovaným vývratům a zlomům v horní, exponované části neprůchodný a nevýrazný. Z hlediska Regionálního členění reliéfu ČSSR (B.Balatka-J.Sládek, 1980) patří řešené území provincii Česká vysočina (I), podprovincii Šumavské (I1), oblasti Šumavská hornatina (I1B), do celku Šumava (I1B-1), podcelku Trojmezenská hornatina (I1B-1C), okrsku Lučská hornatina. Nejvyšší bod v území (924,6 m n.m.) se nachází na vrcholu Uhlířského vrchu v J části památky, u lesní svážnice, nejnižší pak v SV cípu památky, u lesního průsmyku (805 m n.m.). Na geologické stavbě řešeného území se podílí jednotvárná série moldanubika, zastoupená středně zrnitou až drobnozrnnou dvojslídnou žulou eisgarnského typu. Půdní pokryv tvoří převážně kambizem typická kyselá, v horní části na plochém hřbetu kambizemní podzol, na suti kambizemní ranker. Pro širší okolí chráněného území je charakteristický hornatinný reliéf, krajinný ráz je charakteristický vysokým zastoupením rozsáhlých lesních komplexů, na enklávách bezlesí převažují v současné době pastviny hovězího dobytka, na podmáčených plochách jsou mokřadní lada a rašeliniště. Podle klimatické klasifikace E. Quitta z r. 1970 náleží celé území k chladné klimatické oblasti a v rámci ní k jednotce CH 7. Území je odvodňováno přímo do Vltavy, na ploše rezervace není žádný stálý vodní tok. Z hlediska fytogeografického členění ČSR (Dostál 1957) lze řešené území zařadit do oblasti A - oblast středoevropské lesní květeny - Hercynicum, podoblasti A3 – Euhercynicum. Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Květena ČR) patří území do fytogeografické oblasti oreofytikum, obvodu České oreofytikum, do okresu 88 Šumava, podokresu 88h Svatotomášská hornatina. Dle přírodních lesních oblastí (Plíva, Žlábek 1986, OPRL ÚHÚL 2002) území patří do PLO 13 – Šumava. Území rezervace spadá do základní (Luzulo-Fagetum, Dentario enneaphylli-Fagetum, Mercuriali-Fraxinetum) varianty biochory 5VR Vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v.s. v rámci bioregionu 1.62 Šumava. Podle mapy potenciální vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998) patří širší okolí lokality do jednotky potenciální vegetace: 18 – bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Toto hrubé zařazení je upřesněno v kapitole 2.5. Současný stav ZCHÚ… Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu (český) název druhu (vědecký) Rostliny Živočichové holub doupňák Columba oenas
aktuální početnost popula- stupeň ohrožení popis biotopu druhu (dílčí ce v ZCHÚ podle vyhlášky plocha) č. 395/1992 Sb.
§2
5
Na území ZCHÚ byl zaznamenán výskyt regionálně významných druhů rostlin, uvedeny jsou v kap. 1.6.2, stupeň jejich ohrožení je uveden dle Komentovaného červeného seznamu květeny jižní části Čech (Chán V. ed., Praha 1999). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Vyhláškou OÚ v Českém Krumlově ze dne 27.5.1992 byla lokalita vyhlášena chráněným krajinným výtvorem, vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 13.8.1992 (k zákonu č.114/1992 Sb.) bylo území převedeno do kategorie přírodní památka. V roce 1998 byl pro rezervaci zpracován Plán péče (Šiška, Albrecht). b) lesní hospodářství Celá plocha ZCHÚ je na pozemcích určených k plnění funkce lesa, jedná se o lesní porosty 315 C, 315 A12, LHC Vyšší Brod, LS Vyšší Brod, revír Kapličky, platnost 1999-2008. Podle nového zařízení porosty spadají do odd. 415 C. Porosty jsou umělého původu, na větší části s víceméně přirozenou dřevinnou skladbou, v minulosti byly hospodářsky využívané, v současné době byly prováděny pouze výchovné zásahy a asanační těžba. e) myslivost Provoz myslivosti v minulosti byl zřejmě zanedbatelný a neměl na stav společenstev v rezervaci negativní vliv. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP LHC Vyšší Brod, LS Vyšší Brod, platnost 1.1.1999-31.12.2008 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti V současné době nehrozí porostům žádné větší ohrožení, jsou v relativně dobrém zdravotním stavu, podíl souší v nejstarších partiích odpovídá věku porostů. Ve vrcholové části dochází k přirozenému prořeďování smrkové monokultury vlivem kalamitních těžeb, při zalesnění je využíváno smrkového zmlazení. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Přehled biotopů kód bi- název biotopu otopu S1.2 štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin R1.4 L4 L5.1 X10
lesní prameniště bez tvorby pěnovců suťové lesy květnaté bučiny paseky s podrostem původního lesa
Podíl (%) 0,5
popis charakteru výskytu biotopu
0,5
velmi maloplošně a fragmentárně na vystupujících skalkách na hřbítcích v horních částech svahů maloplošné fragmenty v SV části památky
10 67 5
podvrcholová suť střední a spodní části svahu v JV cípu památky
6
kód bi- název biotopu otopu X9A lesní kultury s nepůvodními dřevinami Celkem
-----
Podíl (%) 17
popis charakteru výskytu biotopu
smrková kmenovina ve vrcholové, ploché části památky a část slabé kmenoviny v horní části svahu, menší skupiny smrku v nejspodnějších částech 100,0 % -----
Současný vegetační kryt A. Lesní porosty A1. Květnaté bučiny Tyto porosty jsou zachovány ve středních a spodních částech svahů. Ve stromovém patru převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušen je nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), ojediněle se vyskytuje borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu jsou zastoupeny druhy mezofilních lesů, hojná je kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), starček vejčitý (Senecio ovatus), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kopytník evropský (Asarum europaeum), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), strdivka nicí (Melica nutans), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), ostřice lesní (Carex sylvatica), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), na skeletovitějších půdách kostřava lesní (Festuca altissima), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Porosty lze rámcově zařadit do podsv. Eu-Fagenion, as. Dentario enneaphylli-Fagetum, nejblíže mají k subas. impatientetosum s kapradinami a ptačincem hajním. A2. Suťové lesy Různověké porosty na suťovém poli pod vrcholem. Zápoj je mezernatý až silně rozvolněný, ve stromovém patru převažuje buk lesní, javor klen, smrk ztepilý, bříza karpatská (Betula carpatica), s příměsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), ve sporadickém keřovém patru jednotlivě zimolez černý (Lonicera nigra), bez černý (Sambucus nigra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a zmlazení dřevin mateřského porostu – jasanu, klenu, buku, smrku. V podrostu dominuje netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), kapraď rozložená, pitulník horský, svízel vonný, bažanka vytrvalá, vtroušeně vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdutý (Geranium robertianum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). Porosty lze rámcově zařadit do sv. Tilio-Acerion - as. Mercuriali-Fraxinetum, cf. subas. aceretosum pseudoplatani Pišta 1982. A3. Kulturní smrčiny Různověké porosty ve vrcholové části Uhlířského vrchu, naprosto převládá smrk ztepilý, starší kmenovina je místy prosvětlená, pomístně s hojným přirozeným zmlazením smrku. Keřové patro chybí, v podrostu běžné acidofilní druhy – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), jestřábník lesní (Hieracium murorum), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), bika bělavá (Luzula luzuloides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď samec (Dryopteris filix-mas). 7
Kulturní deriváty na stanovištích acidofilních bučin sv. Luzulo-Fagion (nejspíše subas. LuzuloFagetum deschampsietosum flexuosae, stojící na přechodu k as. Calamagrostio villosaeFagetum).
A4. Lesní prameniště Menší plochy v severovýchodní části památky. Silně proředěné porosty smrku ztepilého a buku lesního. V podrostu na mokřadním stanovišti dominuje netýkavka nedůtklivá, ptačinec hajní, kopřiva dvoudomá, kakost smrdutý, vzácně řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), rozrazil horský (Veronica montana), při okrajích kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, bažanka vytrvalá, starček vejčitý (Senecio ovatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), zběhovec plazivý (Ajuga reptans). Společenstva lze rámcově přiřadit do sv. Cardaminion amarae (as. Veronico montanaeCaricetum remotae?). A5. Pasečná stádia Menší holina v JV cípu památky, zčásti zarostlá přirozeným smrkovým zmlazením. Vegetační kryt je tvořen podrostem původního lesa, dominuje metlička křivolaká a brusnice borůvka, příměs tvoří rozrazil lékařský (Veronica officinalis), ostřice kulkonosná, ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), šťovík menší (Rumex acetosella), ostřice zaječí (Carex ovalis), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifoium), psineček obecný (Agrostis capillaris), jahodník obecný (Fragaria vesca), černýš luční (Melampyrum pratense), starček lesní (Senecio sylvaticus). Společenstva lze rámcově zařadit do sv. Carici piluliferae-Epilobion angustifolii, nejspíše as. Senecion sylvatici-Epilobietum angustifolii.
2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
13 Šumava LHC Vyšší Brod 15,44 1.1.1999-31.12.2008 LS Vyšší Brod revír Kapličky
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů 5J jilmová javořina bk 3, jd 2, kl 3, lp 1, jl 1, sm +, js + 6B bohatá smrková bučina sm 2, bk 6, jd 2, kl +, js +, lp +, jl +, jř + 6D obohacená smrková bučina
Výměra (ha) 1,50 6,69 0,95
Podíl (%) 9,7 43,3 6,2
8
6N 6K 6Z 6V Celkem
sm 3, bk 5, jd 2, bo +, kl +, br + kamenitá kyselá smrková bučina kyselá smrková bučina zakrslá smrková bučina sm 4, bk 5, jd 1, kl +, lp +, br + vlhká smrková bučina sm 2, bk 5, jd 2, kl 1, js +, jl +, lp +, bo +
3,10
20,1
2,82 0,28 0,10 15,44
18,3 1,8 0,6 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany BO borovice lesní JD jedle bělokorá SM smrk ztepilý MD modřín BK KL LP JS BR JLH JR Celkem
buk lesní javor klen lípa3 jasan ztepilý bříza jilm drsný jeřáb
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
+ 6,71 0,91
+ 43,5 5,9
+ 3,06 3,46 -
+ 19,8 22,4 -
6,98 0,54 + 0,30 + 15,44
45,2 3,5 + 1,9 + 100 %
8,16 0,46 0,15 + + 0,15 + 15,44
52,9 2,9 1,0 + + 1,0 + 100 %
Plochy SLT byly zjištěny digitální planimetráží z typologické lesnické mapy a vyrovnány na celkovou výměru porostní půdy (plocha porostních skupin 15,44 ha). V tabulce Porovnání přirozené a současné skladby lesa bylo využito plošné zastoupení dřevin z taxačních údajů z LHP, doplněny byly jednotlivě vtroušené dřeviny zjištěné při venkovním šetření (jeřáb, jasan, borovice). Při stanovení přirozené dřevinné skladby byly použity modely přirozené druhové skladby uvedené v publikacích: Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (I.Míchal, V.Petříček a kol, AOPK ČR Praha1999), Pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000 (Planeta 9/2006) a Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR (Smejkal 2003). Rozpětí zastoupení u vůdčích dřevin bylo upraveno s ohledem na místní poměry. Příloha III. III.A tabulka „Popis lesních porostů“ III.B mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ 1:5 000 III.C lesnická mapa typologická 1:5 000 III.D lesnická mapa porostní 1:5 000 III.E mapa dílčích ploch a objektů (lesnická mapa porostní 1:5000) Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na podkladě lesnického typologického průzkumu (ÚHÚL) a porovnání aktuální dřevinné skladby. Použita byla stupňovitost uvedená v osnově plánů péče (2004). Lesy původní a přírodní (stupeň 1., 2.) se v rezervaci nedochovaly 3
lípa velkolistá
9
Les přírodě blízký (stupeň 3.) je zastoupen smíšenými porosty s převahou buku (převážná část památky) Les přírodě vzdálený (stupeň 4.) je zastoupen smrkovými kmenovinami. Les nepůvodní (stupeň 5.) není v památce zastoupen. V lesních porostech nebyly v rámci jednotlivých porostních skupin (kromě případů nových holin) vylišovány dílčí plochy, dílčí plocha je tedy ve většině případů vztažena k celé porostní skupině. 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V minulosti bylo v lesních porostech hospodařeno běžným způsobem, v mladších porostech byly realizovány výchovné zásahy, zdravotní výběr a vyklizení polomové hmoty, část mýtné kmenoviny byla v důsledku větrného polomu odtěžena, nová holina je zčásti zarostlá přirozeným zmlazením smrku, zbytek bude dosázen. Na suťovém poli vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti nebyly v minulosti realizovány žádné zásahy, na zemi leží polomová hmota (vývraty, zlomy, souše). V terénně dostupných částech památky bylo v minulosti plošně hospodařeno, což dokládá relativně vysoká příměs nepůvodního modřínu a stejnověkost porostní skupiny. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše přírodní památka se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Všechny hospodářské zásahy a opatření směřují ke splnění krátkodobých i dlouhodobých cílů. Základní ochranné podmínky stanovuje §34 zákona č.114/1992 Sb, doplněné o zákazy vyplývající z §20 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Ochranné pásmo není vyhlášeno zvláštním předpisem a je jím podle § 37 zákona č. 114/1992/Sb. plocha podél obvodu PP do vzdálenosti 50 m od hranice chráněného území. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Příloha IV. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů b) péče o rostliny Základní péče o nejvýznamnější druhy rostlin spočívá v kontinuální existenci lesních porostů, obnovovaných podrostním hospodařením a výběrným způsobem, na suťovém poli ponechaných samovolnému vývoji. d) péče o živočichy
10
Celková péče o chráněné území, tak jak je uvedena v tabulce dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich je v souladu s péčí o živočichy (především o zástupce avifauny a entomofauny), kteří žijí na území PP. Výkon mysliveckého práva není omezen, s výjimkou zákazu výstavby krmných zařízení a posedů.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha V. mapa navržených zásahů a opatření (výčet plánovaných zásahů je uveden společně s popisem lesních porostů v příloze III.A. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu 50 m od hranic PP jsou zastoupeny: - lesní porosty ( celý obvod rezervace): běžné hospodaření dle platného LHP, v lesních porostech, sousedících s památkou na západní straně, které jsou obdobného charakteru (vysoké zastoupení buku) opatření jako v ZCHÚ. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod rezervace označen pruhovým značením dle §13, odst.4 vyhl. č.395/1992 Sb. na hraničních stromech a tabulemi s malým znakem České republiky dle §13, odst.1b. pruhové značení je nedávno obnovené, dobře znatelné, vzhledem ke změně průběhu hranic v JV cípu ZCHÚ je nutno značení upravit. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Přehlášení na novou výměru. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti v rezervaci mimo cesty a průseky není žádoucí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Osvětové využití není navrhováno. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Celá rezervace je vhodným vědeckým objektem pro monitoring vývoje smíšeného horského lesa s charakteristickým podrostem květnatých bučin a suťového lesa.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 11
Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plo- Orientační náklady Orientační náklady chy) za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy 1x za 5 roků obnova červeného pásového značení na ---------2x 7.040,stromech v délce 1760 m (400,-Kč/100 m) 1x za 5 roků obnova tabulového značení (hraničníky) 1 ---------2x 12.000,ks 3.000,-Kč, celkem 3 ks C e l k e m (Kč) ----------38.080,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR- sv.VIII. AOPK ČR, LČR, VLS ČR a kol. (2006): pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000, Planeta Praha Buček A., Lacina J. (2002): Geobiocenologie II, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Culek M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha I.Míchal a V. Petříček eds. (1998): Péče o chráněná území II., Praha Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Chábera a kol.(ed.) (1985): Jihočeská vlastivěda – neživá příroda, Jihočeské nakladatelství Chán V. (ed.) (1999): Komentovaný Červený seznam květeny jižní části Čech. – Příroda, Praha Chytrý M., Kučera T.& Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha Moravec J. a kolektiv (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení 2. vydání, Severočeskou přírodou, Litoměřice Moravec J. (red.) (2000): Přehled vegetace České republiky, sv. 2 – Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy, Akademia Praha Neuhäslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (textová a mapová část), Academia Praha Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, Praha, IX. 2004. - nově upraveno vyhláškou 60/2008 Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha. Průša E.(2001): Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická Práce Smejkal J. (2003): Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy NATURA 2000 v ČR, AOPK ČR Šiška P., Albrecht J. (1998): Plán péče pro přírodní památku Uhlířský vrch na období od 1.1.1999 do 31.12.2008 AOPK ČR, středisko České Budějovice V. Petříček (ed.) et al (1999): Péče o chráněná území I., Praha Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny + Vyhl. č.395/1992 Sb. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích 60/2008, VYHLÁŠKA ze dne 11. února 2008, o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území), Strana 946 Sbírka zákonů č. 60 / 2008 Částka 18 Podklady uložené v archivu Jiří Wimmer 12
Vlastní terénní průzkumy prováděné během r. 2008 Podklady z Krajského úřadu Jihočeského kraje 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:2880 číslo mapového listu: GUST2880,V.S.II-37-09 b) Státní mapa 1:5000 – odvozená číslo mapového listu: Přední Výtoň 1-1, 1-2 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: (Vyšší Brod) 32-41-14, 32-41-09 4.4 Seznam používaných zkratek Zkratky dřevin (SM,BO,OL…) použité v textu a v tabulkách jsou uvedeny podle Přílohy č.4 k vyhlášce č.84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování AOPK ČR as. CHKO KN LHC LHO LHP LT LV lvs OP PK por.sk. PP PUPFL S, Z, J, V, SZ… SLT SMO sv. ÚHÚL ZCHÚ ZM
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky asociace Chráněná krajinná oblast katastr nemovitostí lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní typ list vlastnictví lesní vegetační stupeň ochranné pásmo pozemkový katastr porostní skupina přírodní památka pozemky určené k plnění funkce lesa sever, západ, jih, východ, severozápad … soubor lesních typů státní mapa odvozená svaz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů zvláště chráněné území základní mapa
4.5 Plán péče zpracoval Ing. Jiří Wimmer, B. Smetany 3, 370 01 České Budějovice, 2008.
13
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha I.
Orientační mapa území I.A – Turistická mapa 1:50 000 I.B – ZM 1:10 000 I.C – Ortofotomapa
Příloha II.
Zákres hranic PP v mapě KN
Příloha III Popis lesních porostů III.A tabulka „Popis lesních porostů“ (tabulka k bodu 2.5.1) III.B lesnická mapa typologická 1:5 000 III.C lesnická mapa porostní 1:10 000 Příloha IV.
Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů (Tabulka k bodu 3.1.1)
Příloha V.
Mapa navržených zásahů a opatření
Příloha VI.
Fotografická dokumentace
Příloha VII.
Výpisy z KN pro parcely v PP
Příloha VIII. Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře. Příloha IX. luje
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schva-
14
Přílohy a tabulky
Příloha č. I.A
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH orientační mapa území měřítko 1:50 000
Legenda: ZCHÚ
hlavní přístupové komunikace
Příloha č. I.B
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH orientační mapa území měřítko 1:10 000
Legenda: vymezení ZCHÚ
Příloha č. I.C
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH ortofotomapa území
Příloha č. II.
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH Zákres hranic PP v mapě KN Mapa KN se zákresem nebyla zhotovena vzhledem ke skutečnosti, že památka zasahuje na část jedné parcely.
Příloha III.A Popis lesních porostů s návrhy opatření označení JPRL staré 315 A12
nové 415 C13
poznámka
doporučený zásah
Zbytek staré kmenoviny buku lesního (Fagus sylvatica) a smrku ztepilého (Picea Ponechat bez zásahu abies). V podrostu mezofilní druhy květnatých bučin – pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), starček vejčitý (Senecio ovatus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum). 315 C6 415 C7 Slabá kmenovina s převahou smrku ztepilého (Picea abies), s příměsí javoru klenu Ponechat bez zásahu (Acer pseudoplatanus), buku lesního (Fagus sylvatica), vtroušeně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), na exponovaném stanovišti ve východní části (skála) ojediněle bříza karpatská (Betula carpatica). Porost místy přehoustlý (smrk), na balvanité suti ředinatý. V podrostu na chudším stanovišti šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), ostružiníky (Rubus sp.div.), mechorosty, na bohatém stanovišti bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), strdivka nicí (Melica nutans), keřové patro tvořeno jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), bezem černým (Sambucus nigra), zimolezem černým (Lonicera nigra), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) a zmlazením buku, klenu, smrku.
číslo směrnice
nalé havost
1
-
1,2
-
označení JPRL staré
poznámka
nové
doporučený zásah
číslo směrnice
nalé havost
315 C8 415 C9 Smrková kmenovina bez příměsi jiných dřevin, místy proředěná, ve východní části Mírná probírka v hustších částech. 2 415 C0 prolomená s uvolněným smrkovým zmlazením a holinou. V podrostu běžné druhy Holinu zalesnit smrkem. V odrostlých náletech pro415 C1 acidofilních stanovišť – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), brusnice borůvka řezávka. (Vaccinium myrtillus), jestřábník zední (Hieracium murorum), kapraď rozložená (Drypopteris dilatata), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika bělavá (Luzula luzuloides), mechorosty. Na holině acidofilní paseková vegetace – třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), psineček obecný (Agrostis capillaris), vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), šťovík menší (Rumex acetosella), ostřice zaječí (Carex ovalis), ostružiníky (Rubus sp.div.).
2
Ponechat bez zásahu, veškerou padlou listnatou 1 dřevní hmotu ponechat v porostu, dostupnou jehličnatou šetrně vyklidit. Výhledově redukce nepůvodního modřínu.
-
315 C10
415 C11
Kmenovina s převahou buku lesního (Fagus sylvatica), se silnou příměsí smrku ztepilého (Picea abies), který hlavně ve spodní části tvoří menší skupiny. Zejména ve východní části je přimíšen nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua), na balvanité suti javor klen (Acer pseudoplatanus). Keřové patro není prakticky vyvinuto, podrost tvoří druhy květnatých bučin – kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), violka lesní (Viola reichenbachiana), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kostřava lesní (Festuca altissima), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), ostřice lesní (Carex sylvatica), na suti převažují kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), ptačinec hajní, netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kakost smrdutý (Geranium robertianum), starček vejčitý (Senecio ovatus). V severovýchodní části je menší prameniště, kde dominuje netýkavka nedůtklivá, řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), vzácně se vyskytuje rozrazil horský (Veronica montana).
stupně naléhavosti jednotlivých zásahů: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný
Příloha č. III.B
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH mapa Stupně přirozenosti lesních porostů měřítko 1: 5000
Legenda: 1. les původní 2. les přírodní 3. Les přírodě blízký
4. Les přírodě vzdálený 5. Les nepůvodní bezlesí
Příloha č. III.C
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH lesnická mapa typologická (OPRL) měřítko 1:5000
5J1 6B6 6D3 6K1 6K6 6N3 6V9 6Z9
jilmová javořina bažanková na příkrých svazích a sutích pod hřebeny bohatá smrková bučina javorová na středních částech svahů obohacená smrková bučina bažanková na bázích svahů kyselá smrková bučina metlicová na plochých vyvýšeninách a mírných svazích kyselá smrková bučina se šťavelem na mírných svazích kamenitá kyselá smrková bučina se šťavelem na balvanitých svazích podmáčená smrková bučina v úžlabinách zakrslá smrková bučina skeletová na skalnatých hřebenech a vrcholech
Příloha č. III.D
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH lesnická mapa porostní měřítko 1:10 000
Legenda: věk 1-20 r.
21-40 r.
41-60 r.
61-80 r.
81-100 r.
101-120 r.
121-140 r. zakmenění
7-10
4-6
1-3
Příloha IV. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směr- Kategorie lenice sa 1 32a – přírodní rezervace Výměra (ha) % rozlohy 12 80
Soubory lesních typů 5J, 6B, 6V, 6D, 6N Rozšíření porostů Strmý balvanitý až kamenitý svah se severní expozicí, v nižší části mírnější
Cílová druhová skladba dřevin (%) základní meliorační a zpevňující ostatní BK 3-5 KL +-3, LP +-1, JD 2, SM +-2, JR +, BO + JLH+-1, JS + A) Porostní typ smíšené porosty buku, smrku, s příměsí dalších vtroušených dřevin (klen, modřín) Základní rozhodnutí Obmýtí 170 - f1
Obnovní doba 40-50 (∞2)
Hospodářský způsob výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Obnova porostů přírodě blízkým způsobem s vyloučením holosečných zásahů. Způsob obnovy a obnovní postup Skupinovitým až jednotlivým výběrem uvolňovat případné přirozené zmlazení, na menších částech ponechávat samovolnému vývoji s ponecháním padlé dřevní hmoty v porostech, v případě potřeby dosadby odrostky dřevin přirozené skladby. Péče o nálety, nárosty a kultury redukce nežádoucích dřevinných náletů a nárostů, přirozené zmlazení chránit proti škodám zvěří (plošná a individuální ochrana – plocení, nátěry) Výchova porostů Podpora buku, klenu na úkor smrku. Výhledově odstranit geograficky nepůvodní dřeviny (MD). Opatření ochrany lesa Sledovat zdravotní stav porostů, ochrana proti zvěři, nátěry, plocení. Doporučené technologie UKT, kůň. Péče o zvěř (myslivost) Vyloučení všech mysliveckých zařízení, jinak provozování myslivosti bez omezení, udržovat přírodě blízké stavy zvěře až přírodě blízké hospodaření. Poznámka Lesní porosty na stanovištích suťových lesů as. Mercuriali-Fraxinetum, květnatých bučin as. Dentario-enneaphylli-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum.
1 2
f – fyzický věk porostu ∞ - obnovní doba nepřetržitá
Číslo směr- Kategorie lenice sa 2 32a – přírodní rezervace Výměra (ha) % rozlohy 3 20
Soubory lesních typů 6K, 6N, 6Z Rozšíření porostů Horní, plochá část Uhlířského vrchu a horní část příkrého svahu s převažující S expozicí.
Cílová druhová skladba dřevin (%) základní meliorační a zpevňující BK 5 KL +, LP +, JD 2
ostatní SM 3-4, BR +
A) Porostní typ smrkové porosty, s ojedinělou příměsí dalších vtroušených dřevin (bříza) Základní rozhodnutí Obmýtí 120
Obnovní doba 40
Hospodářský způsob podrostní kombinovaný s maloplošnou holosečí (násek), pN, pP, nP Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Postupně změnit dřevinnou skladbu ve prospěch buku, klenu a jedle, vytvořit věkově a prostorově diferencované porosty. Způsob obnovy a obnovní postup Maloplošná okrajová clonná seč se zvlněným okrajem kombinovaná s přiřazeným násekem a předsunutými kotlíky pro buk a jedli. Případné jednotlivé listnáče (BK, KL) ponechávat na holinách jako výstavky, při těžbě maximálně šetřit přirozené zmlazení. Péče o nálety, nárosty a kultury redukce nežádoucích dřevinných náletů a nárostů, přirozené zmlazení chránit proti škodám zvěří (plošná a individuální ochrana – plocení, nátěry) Výchova porostů Podpora buku, klenu a jedle na úkor smrku. U smrku včas zapěstovat hlubokou korunu. Opatření ochrany lesa Sledovat zdravotní stav porostů, ochrana proti zvěři, nátěry, plocení. Doporučené technologie LKT, UKT, kůň Péče o zvěř (myslivost) Vyloučení všech mysliveckých zařízení, jinak provozování myslivosti bez omezení, udržovat přírodě blízké stavy zvěře až přírodě blízké hospodaření. Poznámka Kulturní deriváty na stanovištích květnatých bučin as. Dentario-enneaphylli-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum.
Příloha č. V
Přírodní památka UHLÍŘSKÝ VRCH mapa navržených zásahů v lesních porostech měřítko 1:5 000
Legenda hranice dílčích ploch prořezávka koncem decenia, ožínání mírná zdravotní probírka
Příloha VI.
Fotografická dokumentace
1. kulturní smrčina v horní části Uhlířského vrchu.
3.-4. smíšené porosty ve střední části svahu
2. lesní prameniště
Příloha VI.
Fotografická dokumentace
5.- 6. smíšené porosty na suti
7.-8.smíšené porosty ve spodní, mírnější části svahu
Příloha VII. Výpisy z KN pro parcely v PP
Parcelní číslo:
76/1
Výměra:
4369210 m2
Katastrální území:
Mnichovice u Loučovic 798924
Typ parcely:
Parcela katastru nemovitostí
Mapový list:
GUST2880,V.S.II-37-09
Druh pozemku:
lesní pozemek
Číslo LV:
17
Ochrana:
pozemek určený k plnění funkcí lesa
Vlastnické právo Jméno
adresa
podíl
Jméno
adresa
podíl
Lesy České republiky, s.p.
Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68
Česká republika Právo hospodařit s majetkem státu
Příloha VIII. Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře.
Příloha IX.
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
