TYPY ZDROJŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

TYPY ZDROJŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ Resource types of non-profit organizations: a case study of hunting association Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Mgr. et Mgr. Jiří NAVRÁTIL, Ph.D.

Andrea KAROLOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

KAROLOVÁ Andrea

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

TYPY ZDROJŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ Resource types of of non-profit organizations: a case study of hunting association

Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem bakalářské práce je případová studie místního mysliveckého sdružení se zaměřením na typy využívaných zdrojů (finančních, lidských, organizačních) a diskuze zjištění v kontextu rozlišování mezi takzvanými starými a novými nestátními neziskovými organizacemi. Postup práce a použité metody: Teoretický rámec práce je rozdělen na dvě hlavní části. První část tvoří obecné rozdělení neziskových organizací na tzv. staré a nové z pohledu využívaných zdrojů (např. pro staré organizace je typické, že využívají spíše vlastních zdrojů, naopak organizace nového využívají spíše zdroje vnější). Druhou část tvoří situace v ČR z hlediska analýzy starých organizací s počívá v rešerši studií, které se starými organizacemi zabývají. Mezi neprobádané oblasti patří i přes svou velikost a význam právě myslivecká sdružení. U konkrétního mysliveckého sdružení bude provedena longitudinální analýza využívaných zdrojů, a na jejím základě bude učiněn závěr, zda a nakolik se zkoumané myslivecké sdružení

z hlediska využívaných zdrojů podobá "starým" neziskovým organizacím, případně jakým vývojem využívání zdrojů u této organizace procházelo. Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: PETROVA, Tsveta, and Sidney Tarrow. 2007. “Transactional and Participatory Activism in the Emerging European Polity: The Puzzle of East Central Europe.” Comparative Political Studies 40(1): 74-94. EDWARDS, Bob, and John McCarthy. 2004. “Resources and Social Movement Mobilization.” Pp. 116-152 in The Blackwell Companion to Social Movements, edited by David Snow, Sarah Soule, and Hanspeter Kriesi. Malden, Oxford, Carlton: Blackwell Publishing. Cisar, Ondrej. 2010. “Externally Sponsored Contention: The Channeling of Environmental Movement Organizations in the Czech Republic after the Fall of Communism.” Environmental Politics 19(5): 736-755. Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Andrea Karolová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Typy zdrojů neziskových organizací: případová studie mysliveckého sdružení

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Resource types of non-profit organizations: a case study of hunting association

Kat edra:

veřejné ekonomie

Vedoucí bak al ářské práce:

Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Typy zdrojů neziskových organizací: Případová studie mysliveckého sdružení“ je případová studie místního mysliveckého sdružení se zaměřením na typy využívaných zdrojů a diskuze analýzy v kontextu rozlišování mezi takzvanými starými a novými nestátními neziskovými organizacemi. První část práce teoreticky popisuje staré a nové NNO v České republice, především se zaměřením na jejich transakci, mobilizaci a zdroje. Druhou část práce tvoří případová studie vybraného mysliveckého sdružení. Skládá se z obecných informací o myslivosti a mysliveckých organizacích a dále z analýzy vybraného mysliveckého sdružení.

Annotation The goal of the submitted thesis: “Resource types of non-profit organizations: a case study of hunting association” is a case study of local hunting association with an emphasis on the types of utilized resources and a discussion of the analysis in terms of the distinction made between the so-called old and new non-state not-for-profit organizations. The initial part of the thesis concentrates on the theoretical description of the old and new NPO in the Czech Republic with the central focus on their transaction, mobilization and resources. The second part of this paper comprises a case study of chosen hunting association. This consists of general information on game-keeping and hunting associations and in addition, also an analysis of chosen hunting association.

Klíčová slova staré NNO, nové NNO, finanční zdroje, lidské zdroje, myslivecké sdružení

Keywords old NPOs, new NPOs, financial resources, human resources, hunting association

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Typy zdrojů neziskových organizací: případová studie mysliveckého sdružení vypracovala samostatně pod vedením Mgr. et Mgr. Jiřího Navrátila, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 15. 5. 2013

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. et Mgr. Jiřímu Navrátilovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji mysliveckému sdružení za poskytnuté informace a konzultace.

Obsah ÚVOD....................................................................................................................................... 10 TEORIE STARÝCH A NOVÝCH NNO .............................................................................. 12 1

STARÉ A NOVÉ NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ................................... 12 1.1

1.1.1

Transakce a mobilizace starých NNO .................................................................. 16

1.1.2

Transakce a mobilizace nových NNO ................................................................... 17

1.2 2

TRANSAKCE A MOBILIZACE .......................................................................................... 16

SHRNUTÍ A APLIKACE TRANSAKCE A MOBILIZACE ........................................................ 17

ZDROJE STARÝCH A NOVÝCH NNO ...................................................................... 19 2.1

LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................................. 20

2.1.1

Lidské zdroje starých NNO ................................................................................... 21

2.1.2

Lidské zdroje nových NNO ................................................................................... 22

2.2

MATERIÁLNÍ ZDROJE .................................................................................................... 22

2.2.1

Finanční zdroje starých NO.................................................................................. 25

2.2.2

Finanční zdroje nových NO .................................................................................. 26

2.3

SHRNUTÍ TEORETICKÝCH POZNATKŮ ............................................................................ 26

DATA A METODY ................................................................................................................ 28 PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ .................................................. 30 1

2

MYSLIVOST V ČR ......................................................................................................... 30 1.1

ZÁKON O MYSLIVOSTI A HONEBNÍ SPOLEČENSTVA ....................................................... 31

1.2

MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ (MS ČI POUZE SDRUŽENÍ) ....................................................... 32

1.3

VELKÉ MYSLIVECKÉ ORGANIZACE ............................................................................... 34

ANALÝZA VYBRANÉHO SDRUŽENÍ ....................................................................... 37 2.1

ZDROJE SDRUŽENÍ ........................................................................................................ 37

2.1.1

Lidské zdroje Sdružení ..........................................................................................37

2.1.2

Finanční zdroje Sdružení ......................................................................................39

2.1.3

Shrnutí zdrojů Sdružení ........................................................................................41

2.2

VÝVOJ ZDROJŮ SDRUŽENÍ V LETECH 2007-2012 ..........................................................41

2.2.1

Vývoj lidských zdrojů Sdružení v letech 2007-2012 .............................................42

2.2.2

Vývoj finančních zdrojů Sdružení v letech 2007-2012..........................................43

2.3

SHRNUTÍ A POROVNÁNÍ POZNATKŮ ANALÝZY SDRUŽENÍ..............................................45

ZÁVĚR ....................................................................................................................................48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................50 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................54 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................54 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................55 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................56

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá problematikou myslivců a zjišťuje, zda se myslivci blíží k neziskovým oraganizacím strarého typu či spíše k neziskovým organizacím nového typu. Myslivci tvoří v České republice (ČR) velké, ale vědecky poměrně opomíjené, empiricky nezkoumané, organizace. To bych chtěla

touto

prací

alespoň

částečně změnit.

Proto provedu analýzu vybraného mysliveckého sdružení zaměřenou především na finanční a lidské zdroje. Závěry případové studie sice nebudou obecně platné, ale poskytnou přibližné informace, jak by zdroje mysliveckých sdruženích mohly vypadat a ke kterému typu NNO by se myslivci na jejich základě mohli řadit. Cílem bakalářské práce je případová studie místního mysliveckého sdružení se zaměřením na typy využívaných zdrojů (finančních, lidských) a následná diskuze zjištění v kontextu rozlišování mezi takzvanými starými a novými nestátními neziskovými organizacemi. Přiřazení myslivců a jejich mysliveckých sdružení k jednomu z typů neziskových organizací provedu na základě dvou kritérií, a to míry transakce a mobilizace a především kritéria zdrojů. Mírou transakce, mírou mobilizace a zdroji starých a nových nestátních neziskových organizací (NNO) se zabývají dvě české studie, ze kterých ve své práci vycházím. Je to „Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace“1 od Císaře a „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“2 od Císaře, Navrátila a Vráblíkové. Cíl práce budu považovat za naplněný, pokud provedu případovou studii vybraného mysliveckého sdružení a na jejím základě přiřadím vybrané myslivecké sdružení (myslivce) k jednomu z typů NNO (starému či novému). Cíl práce budu považovat rovněž za naplněný, pokud se mi na základě provedené případové studie podaří prokázat, že vybrané myslivecké sdružení ani k jednomu z těchto typů NNO nelze přiřadit.

1

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. 2

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“

10

První část práce tvoří teoretický rámec, který se věnuje obecné charakteristice starých a nových NNO. Dále popisuje transakci (míru transakce) a mobilizaci (míru mobilizace) a aplikuje ji na staré NNO, nové NNO a na samotné myslivce. V neposlední řadě se teoretická část zabývá obecnou charakteristikou zdrojů a jejich specifickou podobou u starých a nových NNO. Druhou část práce tvoří případová studie vybraného mysliveckého sdružení, která nejprve obecně charakterizuje myslivost v České republice, a poté analyzuje zdroje vybraného mysliveckého sdružení. Podstatnou část této kapitoly tvoří souhrn poznatků z případové studie a vyvození závěrů z ní plynoucích.

11

TEORIE STARÝCH A NOVÝCH NNO Existují dvě významné studie zabývající se starým a novým aktivismem v České republice. Je to studie Císaře „Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace“3, která se zabývá transakcí a mobilizací starého, nového, ale i jiných druhů aktivismů. Dále článek „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“4 od Císaře, Navrátila a Vráblíkové, v jehož rámci proběhlo v roce 2006 dotazníkové šetření aktivistických organizací v České republice. Tento článek se zabývá specifickou strukturou zdrojů organizací starého, nového i radikálního aktivismu. Proto teorii práce rozdělím do dvou částí, přičemž v první části využiji práci samotného Císaře a zaměřím se na míru transakce a mobilizace starých a nových NNO. V druhé části teorie využiji společné práce Císaře, Navrátila a Vráblíkové a zaměřím se na zdroje starých a nových NNO.

1 STARÉ A NOVÉ NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Organizovaný občanský sektor

(občanský sektor,

třetí

sektor,

neziskový sektor,

dobrovolnický sektor) představuje organizovanou část občanské společnosti České republiky, kterou tvoří organizace jako například nadace, církve, školy, spolky a další. Vedle této organizované části tvoří občanskou společnost také část neorganizovaná, do které řadíme veřejná shromáždění, neformální společenství a také občany.5 Organizovaný občanský sektor v ČR neustále roste. V roce 1990 čítal občanský sektor přibližně 3,88 tisíc občanských sdružení. V roce 2012 již tvořilo občanský sektor přibližně 77,8 tisíc občanských sdružení a více než 40 tisíc dalších neziskových organizací (NO),

3


CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“ 5

SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. str. 30, 31

12

jako jsou nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a další.6 Tento počet neziskových organizací občanského sektoru není úplně přesný, jelikož použitá statistika zahrnuje i již neaktivní NO, k přibližné představě o velikosti organizovaného občanského sektoru v ČR však stačí. V České republice existuje více studií zabývajících se občanským sektorem. Některým neziskovým organizacím se věnuje větší pozornost a jsou lépe prozkoumané, jiné jsou naopak opomíjené. Odbory patří mezi organizace, kterým se v České republice věnuje největší pozornost a je o nich často také nejvíce slyšet. Přestože velikost členské základny odborů klesá, mají ve společnosti stále neodmyslitelný vliv a význam. Největší odborovou centrálou v ČR je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která sdružuje 30 odborových svazů.7 V roce 1995 (doba vzniku) měla ČMKOS téměř 2,3 miliónů členů, v roce 2009 už to bylo pouze 470 tisíc členů.8 Odbory jsou velice dobře prozkoumané (včetně jejich zdrojů), ve svých dílech se jim věnuje například Císař9, Čapka10, Kroupa11, Mansfeldová12 a další. Naopak myslivcům se v české literatuře dostatečná pozornost nevěnuje, přestože myslivci tvoří v České republice organizace s velkým počtem členů a mají značný vliv na veřejnou politiku. Myslivecké organizace představují z hlediska empirického zkoumání zdrojů poměrně neprobádanou oblast. Z toho důvodu jsem se rozhodla provést případovou studii mysliveckého sdružení (MS) zaměřenou především na zdroje tohoto sdružení, abych alespoň částečně osvětlila danou problematiku. Nejdříve charakterizuji myslivce na základě míry transakce a mobilizace. K tomu využiji poměrně širokou studii Císaře „Politický aktivismus

6

NEZISKOVKY.cz. Statistika počtu NNO v letech 1990 - 2012 podle údajů ČSÚ

7

ČMKOS. Českomoravská konfederace odborových svazů.

8

IDNES.cz: Ekonomika. Odbory ztrácejí na síle. Neumějí se ozvat, chybí jim vůdci a ubývá členů.

9


ČAPKA, František. Odbory v českých zemích v letech 1918-1948.

11

KROUPA, Aleš. Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje. 12

MANSFELDOVÁ, Zdenka a Aleš KROUPA. Participace a zájmové organizace v České republice.

13

v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace“13 a pokusím se přiřadit myslivce k organizacím na základě Císařova členění. Císař dělí NNO podle politického zaměření, což však není v rozporu se zaměřením této studie, jelikož myslivci představují významné politické aktéry a často zaujímají vysoké politické pozice. Císař ve svém díle „Politický aktivismus v České republice“ předefinoval původní definici dvou typů aktivismu (participační aktivismus, transakční aktivismus) od Petrové a Tarrowa14 a tyto typy aktivismu pojal jako dvě dimenze nového typu politického aktivismu neboli kolektivního jednání. To mu umožnilo rozdělit nestátní neziskové organizace (NNO) na základě nízké či vysoké mobilizační a transakční (advokační) kapacity do pěti skupin, viz tabulka č. 1.15

Tabulka č. 1: Typologie aktivismu

Mobilizační kapacita

Transakční

vysoká

kapacita nízká

vysoká

nízká

starý aktivismus

nový aktivismus

epizodická masová

radikální aktivismus;

mobilizace

občanská sebeorganizace

Zdroj: CÍSAŘ, Ondřej: Politický aktivismus v České republice, 2008, str. 32

Radikální aktivisté sdružují převážně volné skupiny, či jednotlivce, kteří ani nemusí být členy. Pořádají akce s malým počtem účastníků, ale militantního charakteru. Občanská sebeorganizace je založena na úsilí jednotlivců, které nepodporuje žádná formální

13


PETROVA, T. a S. TARROW. Transactional and Participatory Activism in the Emerging European Polity: The Puzzle of East-Central Europe. Comparative Political Studies , s. 74-94 15

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 30 - 34

14

ani neformální skupina či organizace. Občanská sebeorganizace pořádá mnoho událostí, ovšem s menším počtem zúčastněných. Epizodická masová mobilizace je založena na krátkodobých událostech, při nichž se rychle mobilizuje a demobilizuje velké množství účastníků. Epizodická masová mobilizace není založena na žádných organizacích. Z hlediska vlastností nejsou tyto tři typy aktivismů pro neziskové organizace příliš relevantní, proto pro účely mé práce využiji pouze členění na starý a nový aktivismus, tyto dva typy aktivismu jsou pro neziskové organizace nejrelevantnější. Dále už nebudu používat pojem aktivismus, ale zobecním jej. Proto se tyto organizace budou v další části práce nalézat pod pojmem staré a nové NNO.16 Staré NNO Staré NNO jsou založeny na členských organizacích. Tyto organizace pořádají málo protestních událostí, ale za účasti velkého množství lidí. K jednání používají především nenásilné strategie, např. petice, demonstrace, stávky. Požadavky starých NNO jsou především ekonomického charakteru, můžeme je tedy označit za materialistické a směřují především na státní instituce centrální úrovně a na firmy. Mezi staré NNO patří především odbory, zemědělské zájmové skupiny, agrární organizace, církve a další. 17 Lze předpokládat, že se myslivci řadí právě mezi tyto staré NNO. O tom se budu chtít přesvědčit v další části práce. Nové NNO Nové NNO jsou založeny především na malých advokačních organizacích. Nové NNO pořádají velké množství protestních událostí, kterých se účastní malé množství lidí. K jednání využívají

celou

řadu

strategií, počínaje

nenásilnými

peticemi,

přes

demonstrace

až po performance, výstavy a festivaly. Požadavky se týkají především ekologie, životního prostředí, práv zvířat, lidských a občanských práv a svobod, můžeme je tedy označit za postmaterialistické. Tyto požadavky směřují na státní instituce centrální i nižší úrovně,

16

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 32 - 34 17

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 25 - 61

15

firmy, veřejné mínění či na instituce jiných států. Mezi nové NNO patří především organizace bojující za ochranu životního prostředí, za lidská práva, za práva žen a další.18

1.1 Transakce a mobilizace Pojem

politická

transakce

vypovídá

o

schopnosti

organizace

vybudovat

vztahy

mezi organizacemi navzájem (meziorganizační vztahy) a to v jak horizontální (s organizacemi na stejné úrovni), tak ve vertikální (s organizacemi na jiné úrovni) rovině, kooperovat s nimi a začlenit se do politického procesu. Transakční či advokační kapacita udává, do jaké míry organizace touto schopností disponuje (vysoké či nízké, viz tabulka č. 1). Politická mobilizace představuje schopnost organizace mobilizovat jednotlivce a zapojit je do kolektivního jednání (schopnost aktivizovat jedince a přimět je k participaci). Mobilizační kapacita, stejně jako v předchozím případě, vypovídá o tom, do jaké míry touto schopností organizace disponuje. 19 1.1.1

Transakce a mobilizace starých NNO

Jak již bylo zmíněno, staré NNO jsou založeny na členských principech a vyznačují se vysokou mírou transakční i mobilizační kapacity, jak lze vidět v tabulce č. 1. To znamená, že tyto organizace jsou schopné vybudovat meziorganizační sítě, kooperovat, začlenit se do politického procesu a zároveň mobilizovat velkou masu lidí (členů). Staré NNO nemobilizují občany často, ovšem když už k tomu dojde, tak ve velkém (často celostátní události).20 Příkladem může být stávka odborů z 24. června 2008, kdy proti vládním reformám stávkovali dopravní podniky, lékaři i úředníci. Stávky se zúčastnil přibližně milion lidí z Českomoravské konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů.21

18

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 25 - 61 19

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 9, 30 - 31 20

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 25-61 21

IDNES.cz: Zprávy. Proti vládním reformám stávkoval téměř milion lidí.

16

1.1.2

Transakce a mobilizace nových NNO

Nové NNO jsou založeny na malých advokačních organizacích a vyznačují se vysokou mírou transakční kapacity, ale nízkou mírou mobilizační kapacity, jak lze vidět v tabulce č. 1. To znamená, že jsou stejně jako staré NNO schopné vybudovat meziorganizační sítě, kooperovat a začlenit se do politického procesu, ovšem mobilizovat jednotlivce jsou schopni pouze v malé míře. Nové NNO mobilizují občany často, ale nejsou toho schopny ve velké míře.22 Například organizace Svoboda zvířat vede kampaň Proti srsti, Za nahrazení pokusů na zvířatech, Cirkusy bez zvířat a další, přičemž každá tato kampaň má nižší počet účastníků.23

1.2 Shrnutí a aplikace transakce a mobilizace Z výše uvedeného vyplývá, že staré NNO disponují vysokou transakční a mobilizační kapacitou. Jsou tedy schopné vytvářet meziorganizační sítě, kooperovat, začlenit se do politického procesu a také zmobilizovat širokou masu lidí. Pro staré NNO je typické pořádání menšího počtu událostí (nemobilizují občany často), ovšem za účasti velkého množství osob. Nové NNO disponují také vysokou transakční kapacitou, ovšem mobilizační kapacita je u nich nízká. Nové NNO jsou schopné vytvářet meziorganizační sítě, kooperovat a začlenit se do politického procesu, ale za účasti menšího počtu jedinců. Proto nové NNO pořádají mnoho událostí (mobilizují občany často), ale pouze s nízkou účastí osob. Při aplikaci doposud zjištěných poznatků na myslivce se zdá, že transakční kapacita je u myslivců vysoká. Myslivci mají velmi dobré horizontální i vertikální vztahy a zapojují se i do politického procesu. Myslivecká sdružení mezi sebou komunikují, spolupracují a často zvou na pořádané akce (např. hony) členy jiných sdružení. Vertikální vztahy myslivcům zajišťují především vyšší myslivecké organizace (např. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ)) a její členové na významných pozicích, například předseda ČMMJ Ing. Jaroslav

22

CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. str. 25-61 23

SVOBODA ZVÍŘAT: Organizace na ochranu zvířat. Jak pomáháme zvířatům.

17

Palas je zároveň senátorem a hejtmanem za Moravskoslezský kraj nebo místopředseda ČMMJ Ing. Jiří Papež je zároveň poslancem, místopředsedou Zemědělského výboru a předsedou Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství, chovatelství a rozvoj venkova (platí v době vzniku této práce). Je všeobecně známo, že řada našich politiků je zároveň myslivci, což může myslivcům jako organizaci pomoci snáze prosadit své zájmy a propůjčuje jim silnou vyjednávací pozici. Příkladem může být vyjednání nejlevnějšího pojištění24 (myslivci se s Českou pojišťovnou dohodli na pojištění odpovědnosti za škodu pro myslivce za cenu 319 Kč25) či zapsání myslivosti na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky v roce 2012.26Vysoká míra transakce je ovšem typická pro staré i nové NNO, proto toto kritérium není pro zařazení myslivců ke starým či novým NNO zcela relevantní. Na základě mobilizační kapacity se zdá, že se myslivci řadí spíše k neziskovým organizacím nového typu, jelikož se za účelem politického procesu masově nemobilizují. Myslivci pořádají řadu malých nepolitických akcí většinou lokálního charakteru. Jedná se o myslivecké plesy, zábavy, hony, lovecké zkoušky a další akce. Velkých akcí pořádají myslivci jen málo a většinou mezinárodního charakteru, například každoroční mezinárodní výstava Natura Viva.

24

PARLAMENTÁRNÍ LISTY. CZ: Aréna. Myslivci budou mít nejlevnější pojištění ze všech.

25

ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Pojištění odpovědnosti za škodu pro myslivce.

26

ČESKÝ ROZHLAS 6: Stanice. Jaroslav Bican: Slavnostní seminář a myslivecké lobby.

18

2 ZDROJE STARÝCH A NOVÝCH NNO Zdroje jsou nezbytné pro chod každé organizace, bez zdrojů nemůže žádná (nejenom NNO) organizace fungovat. Pokud organizace disponuje dostatkem zdrojů, může provozovat svou činnost, ovšem pokud jsou zdroje nedostatečné, je organizace ve svém působení značně omezena. Zdroje jsou ve společnosti omezené, proto si neziskové organizace mezi sebou často konkurují a o získání zdrojů musí bojovat.27 Existuje více typů zdrojů. Šedivý a Medlíková jmenují tři zdroje, které organizace ke svému fungování potřebují. Jsou to finance (peníze, jiné finanční produkty), zázemí, služby a materiál (nemovitost, pronájem, energie, vybavení,…) a lidé (členové statutárních orgánů, zaměstnanci, dobrovolníci, externisté).28 Teorie mobilizace zdrojů rozlišuje sociálně-organizační zdroje (organizační zázemí), materiální zdroje (finanční prostředky a majetek), lidské zdroje (zaměstnanci, dobrovolníci, členové),

morální zdroje (legitimita, solidarita, podpora celebritami

a autoritami) a kulturní zdroje (speciální znalosti, know-how). Organizační zázemí, materiální zdroje a lidské zdroje můžeme označit jako „tvrdé“ zdroje, morální a kulturní naopak značíme jako zdroje „měkké“.29 Edwards a McCarthy definují čtyři hlavní způsoby získání zdrojů: samostatnou produkci, agregaci, přivlastnění a patronát.30 Edwards a McCarthy tyto způsoby definují především pro sociální hnutí, ovšem lze je uplatnit na NNO všeobecně. Samostatná produkce znamená, že si organizace vytvoří zdroje sama, například tím, že prodává vlastní produkty. Pojem agregace označuje mechanizmus, kdy jsou zdroje vytvořené jedincem přeměněny na zdroje kolektivní, které mohou být organizací dále alokovány, například členské příspěvky. Přivlastnění znamená, že si organizace přivlastní již existující instituci či organizaci. A nakonec patronát označuje mechanizmus, kdy organizace obdrží zdroje od jednotlivce či organizace, například dary od soukromníků či veřejné zakázky.31

27

McCARTHY, John a Mayer ZALD. „Resource Mobilization and Social Movements: A Partial Theory.“, str. 1224 28

ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace, str. 39

29

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 151 30

EDWARDS, Bob a John McCARTHY. „Resources and Social Movement Mobilization.“, str.118

31

EDWARDS, Bob a John McCARTHY. „Resources and Social Movement Mobilization.“, str.131-135

19

Tato práce je zaměřena především na zdroje materiální a lidské, jelikož tyto zdroje považuji za klíčové pro zařazení neziskových organizací ke starým či novým. Při dělení organizací na základě zdrojů vycházím z dotazníkového šetření aktivistických organizací v České republice provedeného v roce 2006 v rámci článku „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“32, ve kterém jsou ke starým a novým NNO přiřazeny právě pro ně typické lidské a materiální zdroje. Toto dotazníkové šetření se zabývá i zdroji radikálních aktivistů, ty však nejsou pro mou práci důležité, proto se jimi nezabývám.

2.1 Lidské zdroje Lidské zdroje tvoří nejdůležitější zdroje neziskových organizací, bez nich by nemohla žádná NNO fungovat. Lidské zdroje představují osoby, které v organizaci vykonávají práci, ale také organizaci přinášejí přidanou hodnotu ve formě zkušeností, dovedností, důvtipu nebo odborných znalostí.33 Tito lidé mohou v NNO pracovat jako zaměstnanci, dobrovolníci či neplacení aktivisté. Zaměstnanci dostávají za odvedenou práci zaplaceno a většinou nejsou členy organizace (např. účetní). Dobrovolníci a neplacení aktivisté naopak v NNO pracují bez nároku na odměnu, přičemž dobrovolníci většinou nejsou členy organizace a pracují pro ni pouze zřídka (např. občasná výpomoc členů rodiny), kdežto neplacení aktivisté jsou většinou členy organizace a pracují pro ni pravidelně a nad rámec svých členských povinností (např. člen, který zastává funkci). Graf č. 1 zobrazuje lidské zdroje podle tří typů aktivismu. Lidské zdroje jsou rozděleny do čtyř skupin a to na členy, dobrovolníky, neplacené aktivisty a zaměstnance.

32

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 151-156 33

EDWARDS, Bob a John McCARTHY. „Resources and Social Movement Mobilization.“, str. 127-128

20

Graf č. 1: Lidské zdroje podle třech typů aktivismu

Zdroj: Czech SMO Survey in CÍSAŘ, Ondřej, Jiří Navrátil a Kateřina Vráblíková. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 153

2.1.1

Lidské zdroje starých NNO

Z hlediska lidských zdrojů je pro staré NNO typické, že dokážou sdružovat vyšší počet členů a mají tedy větší členskou základnu, jak ukázalo dotazníkové šetření aktivistických organizací v České republice (viz graf č. 1). Z grafu č. 1 vyplývá, že bez mála tři čtvrtiny starých organizací mají přes 100 členů a zhruba 37% starých organizací má nad 10 000 členů. Staré organizace jsou tedy v případě potřeby schopné mobilizovat větší počet jednotlivců. Dále mají staré NNO poměrně široké zastoupení dobrovolníků. Přibližně 25% starých NNO je schopno zmobilizovat nad 100 dobrovolníků. Neplacení aktivisté tvoří ve starých NNO také početné skupiny. Přibližně 50% starých NNO má více než 10 neplacených aktivistů, 20% těchto organizací má dokonce více než 10 000 neplacených aktivistů. Staré organizace nevykazují moc zaměstnanců, nejčastěji od 1 do 20, což mají s novými NNO společné.

21

2.1.2

Lidské zdroje nových NNO

Jak ukázalo dotazníkové šetření aktivistických organizací v České republice (viz graf č. 1), nedokážou nové NNO z hlediska lidských zdrojů sdružovat velký počet členů. Z grafu č. 1 vyplývá, že nové NNO mají nejčastěji od 10 do 50 členů. Přibližně 5% nových NNO se podaří zmobilizovat nad tisíc členů, ovšem zmobilizovat více než 10 000 členů se nepodaří téměř žádné nové NNO. Počet dobrovolníků u nových NO není příliš vysoký. 70% nových NNO má od 1 do 50 dobrovolníků a pouhých 5% těchto organizací je schopno zmobilizovat více než 100 dobrovolníků. Více než polovina nových NNO má ve svých řadách od 1 do 10 aktivistů, pouze 20% těchto organizací zmobilizuje více než 10 neplacených aktivistů. Nové organizace nevykazují moc zaměstnanců, nejčastěji od 1 do 20, což mají se starými NNO společné.

2.2 Materiální zdroje Materiální zdroje (především ty finanční) jsou pro organizaci velice důležité a organizace se bez nich neobejde. Mezi materiální zdroje NNO řadíme finanční prostředky (zdroje) a majetek, přičemž ve své práci se zaměřím především na zdroje finanční. NNO mohou být financovány vícezdrojově, např. ze zdrojů zahraničních, tuzemských, veřejných, soukromých či vlastních. Pokud by byla organizace financována pouze jediným zdrojem či více zdroji, z nichž však jeden by byl většinový, mohla by absence tohoto zdroje znamenat konec organizace nebo značné omezení její činnosti. Právě nutnost zajistit organizaci financování z několika zdrojů, aby nebyla závislá pouze na jednom z nich, je jednou ze základních podmínek úspěšného fungování neziskové organizace. Čím více menších finančních zdrojů NNO má, tím je její financování stabilnější a bezpečnější.34

34

ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace, str. 66 a 133

22

Finanční zdroje můžeme na základě mechanismu jejich získávání rozdělit do těchto skupin35: 

zdroje od jiných organizací,



patronát (externí zdroje): o granty od nadací, o z českých veřejných zdrojů, o ze zahraničních veřejných zdrojů, o od mezinárodních organizací (EU), o z ostatních externích zdrojů,



individuální agregace: o členské příspěvky, o nečlenské příspěvky,





fundrasingové události (plesy, zábavy, večeře,…),



individuální dary a příspěvky (příležitostné či pravidelné),



ostatní nečlenské příspěvky,

vlastní činnost: o vlastní hospodářská činnost, 

prodej publikací, služeb,…

Toto dělení finančních zdrojů používám i dále. Jako nepřímý zdroj financí NNO můžeme považovat i daňová zvýhodnění (daň z příjmu, daň dědická a darovací, silniční daň, daň z nemovitosti).36

35

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 153-156 36

HYÁNEK, Vladimír, Simona ŠKARABELOVÁ a Markéta ŘEŽUCHOVÁ. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů: metody, problémy, řešení., str. 9

23

Graf č. 2 zobrazuje procentuální rozložení příjmových skupin podle tří druhů aktivismů. Pro mou práci jsou opět relevantní pouze údaje o starém a novém aktivismu.

Graf č. 2: Příjem podle tří typů aktivismu


Graf č. 3 zobrazuje čtyři typy mechanizmů získávání finančních zdrojů u tří typů aktivismu a jejich jednotlivé složky. Individuální agregace je rozdělena na členské příspěvky (příspěvky od členů) a na nečlenské příspěvky. Do nečlenských příspěvků můžeme zařadit příjmy z fundraisingových akcí jako jsou párty, večeře, benefiční koncerty nebo příjmy od jednotlivých dárců. Patronát představuje externí financování organizace a zahrnuje například granty z veřejných rozpočtů, z EU či z nadací. Zdroje pocházející z vlastní činnosti organizace můžeme rozdělit na zdroje z prodeje publikací a ostatního drobného zboží či na zdroje z prodeje servisu, který NNO mohou poskytovat například soukromým firmám. Poslední mechanizmus získávání zdrojů představují zdroje získané od jiných organizací.

24

Graf č. 3: Mechanismy získávání finančních zdrojů podle tří typů aktivismu (%)


2.2.1

Finanční zdroje starých NO

Z dotazníkového šetření aktivistických organizací v České republice vyplynulo, že staré NNO jsou schopné nashromáždit nejvyšší prostředky (příjmy). Pouze tři ze zkoumaných starých organizací měly příjmy nižší než 1 milion korun, 65% starých NNO dokonce nashromáždilo příjmy přesahující 5 miliónů korun (viz graf č. 2).37 Z hlediska způsobu (mechanismu) získávání příjmů je pro tyto organizace nejdůležitější agregace a to především ve formě členských příspěvků, jak můžeme vidět v grafu č. 3. Z dotazníkového šetření (viz graf č. 3) dokonce vyplynulo, že všechny (100%) dotazované staré NNO spoléhají na členské příspěvky. Pro přibližně 45% zmíněných organizací znamenají členské příspěvky 76-100%

37

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 153

25

příjmů. Nečlenské příspěvky nemají pro staré NNO téměř žádný význam. Mechanismus externích zdrojů pomocí patronátu staré NNO využívají, ovšem spíše v menší míře. Přibližně u 46% těchto organizací znamená patronát nějakou část příjmů a to především ve formě dotace od státu. Pouze u 7% těchto organizací tvoří patronát 51-75% příjmů. Z vlastní činnosti (jak z prodeje publikací, tak z prodeje servisu) získávají staré NNO pouze malou část příjmů. Od jiných organizací nezískávají staré NNO téměř žádné příjmy. 2.2.2

Finanční zdroje nových NO

Dotazníkové šetření aktivistických organizací v České republice ukázalo, že nové NNO nejsou schopné nashromáždit tak vysoké příjmy jako NNO staré. 45% nových NNO mělo příjmy mezi 1 a 5 milióny korun, pouze přibližně 37% nových NNO bylo schopno nastřádat více než 5 miliónů korun (viz graf č. 2).38 Z hlediska mechanismu získávání příjmů je pro nové NNO nejdůležitější patronát, jak můžeme vidět v grafu č. 3. Přibližně 90% nových organizací tímto způsobem získává část svých příjmů, 87% těchto organizací dokonce více než polovinu. Z individuální agregace využívá 60% nových organizací nečlenských příspěvků, ovšem u většiny těchto organizací netvoří více než čtvrtinu rozpočtu a pouze u 5% tvoří nečlenské příspěvky více než polovinu rozpočtu. Členské příspěvky nemají pro nové NNO moc velký význam. Přibližně 62% těchto organizací ani žádné příspěvky nevybírá a u zbývajících nových organizací představují členské příspěvky menší části příjmů. Zdroje z jiných organizací nejsou pro nové NNO významný zdroj příjmů stejně jako zdroje pocházející z vlastní činnosti. Nové NNO takto získávají pouze malou část příjmu, někdy dokonce žádnou.

2.3 Shrnutí teoretických poznatků Z hlediska lidských zdrojů je pro staré NNO typická široká členská základna a také početné zastoupení dobrovolníků a neplacených aktivistů. Zaměstnanců staré NNO moc nemají. Finanční zdroje starých NNO jsou poměrně velké. Tyto organizace dokážou nashromáždit 38

CÍSAŘ, Ondřej, Jiří NAVRÁTIL a Kateřina VRÁBLÍKOVÁ. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“, str. 153

26

značné příjmy a to především pomocí agregace ve formě členských příspěvků. Z vlastní činnosti a pomocí patronátu získávají některé staré NNO také část svých příjmů, ovšem nijak závratnou. Od jiných organizací nezískávají staré NNO téměř žádné příjmy. Nové NNO nedokážou sdružovat velký počet osob, jejich členská základna je proto malá. Zastoupení dobrovolníků a neplacených aktivistů není u nových NNO příliš vysoké a stejně jako staré NNO nezaměstnávají nové neziskové organizace moc pracovníků. Finanční zdroje nových NNO nejsou tak vysoké jako finanční zdroje starých NNO. Nejdůležitější mechanizmus získávání zdrojů pro tyto organizace představuje patronát. Z vlastní činnosti, agregací a od jiných organizací získávají nové NNO pouze malou část příjmů. Při aplikaci poznatků na myslivce vyplynulo, že myslivce nelze na základě míry transakce a mobilizace jednoznačně přiřadit ke starým ani k novým NNO. Myslivci se vyznačují vysokou transakční kapacitou, která je typická pro staré i nové organizace. Mobilizační kapacitou se myslivci blíží spíše k organizacím nového typu. Proto se na další důležitý aspekt, kterým jsou zdroje, podívám blíže v další části práce, kde provedu případovou studii zdrojů mysliveckého

sdružení.

Na

jejím

základě

se

pokusím

určit,

a jejich sdružení blíží k NNO starého typu, či spíše k NNO nového typu.

27

zda

se

myslivci

DATA A METODY Sběr dat pro případovou studii mysliveckého sdružení probíhal formou rozhovorů a vyplněním dotazníku s předsedou vybraného mysliveckého sdružení. Celkem proběhly tři schůzky. Během první schůzky jsem se snažila zjistit, zda bude sdružení ochotné se mnou spolupracovat a poskytnout mi potřebná data. Předsedovi sdružení jsem vysvětlila, čím bych se chtěla v mé bakalářské práci zabývat, o co mi jde a co by spolupráce se mnou obnášela. Předseda sdružení mi poté spolupráci přislíbil, ovšem za podmínky, že nezveřejním název sdružení, jelikož data o zdrojích (především těch finančních) jsou „know-how“ každého mysliveckého sdružení. Proto také v další části práce nepoužívám vlastní název sdružení, ale pouze označení Sdružení. Na druhou schůzku jsem již přinesla dotazník, který obsahoval otázky k finančním a lidským zdrojům Sdružení (viz příloha č. 1). Do průzkumu jsem zařadila data za posledních 6 let, aby byla průkazná, nezkreslená náhodnou skutečností a byl na nich patrný případný vývoj zdrojů. Dotazník ovšem nebylo možné vyplnit ihned. Předseda Sdružení totiž nespravuje všechny potřebné údaje o finančních a lidských zdrojích a navíc chtěl dotazník projednat i na výborové schůzi Sdružení. Proto jsem předsedovi dotazník důkladně vysvětlila a dohodli jsme se, že mu poskytnu dostatek času, aby mohl potřebné informace obstarat, zkompletovat a projednat na výroční schůzi, a poté si vyplněný dotazník vyzvednu. Na poslední schůzku jsem předsedovi Sdružení donesla kopii pracovní verze bakalářské práce, aby viděl, jak jsem poskytnuté údaje využila a k jakým závěrům jsem došla. Při zpracování získaných dat nejdříve zjistím aritmetické průměry hodnot zdrojů za celé sledované období a stanovím předpokládanou podobu zdrojů Sdružení. Poté analyzuji zdroje za jednotlivé roky a zjistím, zda lze zachytit nějaký vývojový posun zdrojů a zda zdroje za daná léta odpovídají předpokládané podobě stanovené na základě průměrných hodnot, nebo mají tendenci se od této podoby značně vychylovat a tím předpokládanou podobu zdrojů zkreslovat. Pro lepší představu o datech vypočítám také rozptyl a směrodatnou odchylku. Počet členů a neplacených aktivistů je u tohoto Sdružení totožný, jelikož všichni členové Sdružení vykonávají činnost nad rámec běžného členství a více méně povinně se aktivně zapojují do činnosti sdružení (brigády, krmení bažantů, atd.). Kategorie členů a neplacených aktivistů se tedy shoduje, a proto budu tyto kategorie uvádět společně. 28

Relativní hodnoty z případové studie porovnám s relativními hodnotami z dotazníkového šetření aktivistických organizací v České republice provedeného v roce 2006 v rámci článku „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“39 a vyvodím závěr práce. Závěry z případové studie vybraného Sdružení není v žádném případě možné zobecnit a aplikovat na myslivecká sdružení obecně. Platí jen pro toto Sdružení a mají pouze naznačit, jak by asi zdroje mysliveckých sdružení mohly vypadat a ukázat, ke kterému typu organizací by se myslivci mohli blížit.

39


29

PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ Případová studie mysliveckého sdružení (MS) se skládá z obecného úvodu do myslivosti ČR, který slouží k uvedení do problematiky myslivosti a z vlastní analýzy zdrojů vybraného mysliveckého sdružení. V analýze vybraného MS nejdříve stanovím zdroje Sdružení za celé období a poté analyzuji zdroje Sdružení rok po roku. Nakonec srovnám výsledky zdrojů (relativní hodnoty) z případové studie Sdružení se zdroji (relativními hodnotami) starých a nových NNO stanovených v teoretické části na základě dotazníkového šetření v rámci článku „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“40.

1 MYSLIVOST V ČR Myslivci mají v České republice dlouhou historii a již od 11. století tvořili lovecké družiny především po boku panovníků. Významným mezníkem je rok 1849, kdy císař František Josef I. zrušil dominikální výsadní lovecké právo a právo myslivosti spojil s vlastnictvím půdy. V roce 1869 vznikl odborný spolek Pražská lesnická jednota Hubertus, který spojoval lesníky a myslivce z povolání i ze záliby. V roce 1883 vznikl Spolek honební a ochrany zvěře, v roce 1919 Československý lovecký a kynologický říšský svaz a v roce 1923 jednotná myslivecká organizace Československá myslivecká jednota. Situace se změnila s nástupem komunistů k moci. Od roku 1951 byli vyloučeni z pronájmu honiteb jednotlivci a od roku 1962 už nesouvisel výkon práva myslivosti s vlastnictvím honebních pozemků, ale příslušel organizacím, které ho mohly za úplatu postoupit mysliveckým sdružením. Československá myslivecká jednota byla přejmenována na Československý myslivecký svaz. V roce 1990 se myslivecká sdružení stala samostatnými právními subjekty a v roce 1992 byl Československý myslivecký svaz přejmenován na Českomoravskou mysliveckou jednotu

40


30

se zcela dobrovolným členstvím.41 Po roce 1989 se atmosféra ve společnosti uvolnila a počet mysliveckých organizací se zvýšil.

1.1 Zákon o myslivosti a honební společenstva Myslivostí se v České republice zabývá především zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se myslivostí rozumí „soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“.42 Právo myslivosti podle zákona představuje „souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.“43 Zákon dále stanovuje, že myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby. Honitbu zákon definuje jako „soubor honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků, které jsou určeny v "Rozhodnutí" státní správy myslivosti. Rozhodující a základní podmínkou pro uznání honitby příslušným orgánem státní správy je dosažení minimální výměry 500 ha souvislých honebních pozemků.“44 Vlastníci či spoluvlastníci honebních pozemků si mohou zřídit honební společenstvo, které spravuje honební pozemky samo či je podle zákona pronajímá. Na každých započatých 500 ha je uživatel honitby povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže (na 10 let). Osoba myslivecké stráže musí splňovat zákonem stanovené podmínky (starší 21 let, bezúhonná, vlastní lovecký lístek, zbrojní průkaz a pojištění, fyzicky a zdravotně způsobilá k úkonu, složí slib, atd.). Myslivecká stráž smí požadovat po držitelích střelných zbraní v honitbě předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu

41

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Historie lovu a myslivosti. 42

zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

43

KOPŘIVNICE: Oficiální web města. Informace z oblasti životního prostředí: Honební společenstva a myslivecká sdružení. 44

PRÁVO A STÁT. Právní režim honebních pozemků.

31

a potvrzenky o povinném pojištění, zadržovat osoby přistižené při nedovoleném lovu, usmrcovat toulavé psy a další pravomoci. 45 V roce 2011 existovalo celkem 5,76 tisíc honiteb o celkové výměře přes 6,8 miliónů ha, z toho 4,145 tisíc utvořilo honební společenství, jak lze vidět v tabulce č. 2. Dále z tabulky vyplývá, že většina těchto honiteb byla pronajata (nejčastěji mysliveckým sdružením) a pouze malá část honiteb zůstala v režii vlastníků. Honební společenstvo je podle zákona právnickou osobou a je jedním z typů nestátních neziskových organizací. Zákonem stanovené údaje o honebních společenstvech spolu se stanovami společenstev se zapisují do rejstříku honebních společenstev. Rejstřík honebních společenstev představuje veřejný seznam, který je každému přístupný a vede jej orgán státní správy myslivosti.46 Orgány státní správy myslivosti tvoří především Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (existují výjimky).47

Tabulka č. 2: Základní údaje o honitbách (stav k 1. 4. 2011) Vlastnický vztah k honitbám a způsob jejich využití Vlastní Společenství Využití ve vlastní režii Pronajaté

Honitby Počet

Celkem

Plocha (ha) 1 615 4 145 671 5 089

1 930 102 4 938 806 956 231 5 912 677

5 760

6 868 908

Zdroj: práce autorky, data z: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Listopad--2012/Myslivecka-statistika-za-rok-2011.aspx

1.2 Myslivecké sdružení (MS či pouze sdružení) Vedle honebních společenství existují také myslivecká sdružení, která jsou právnickou osobou podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a mají tedy formu občanských sdružení.

45


46


47

MYSLIVOST: Stráž myslivosti. Soustava orgánů státní správy myslivosti.

32

Hlavním účelem mysliveckých sdružení je ochrana přírody a krajiny a společné provádění myslivosti v souladu s příslušnými právními předpisy, rozhodnutími a pokyny příslušných správních orgánů. Činí tak především péčí o revitalizaci krajiny, veřejnou propagací ochrany přírody a myslivosti, zajištěním chovu, vypouštěním, ochranou a péčí o zvěř, zajištěním rozvoje myslivecké kynologie, sokolnictví a loveckého střelectví a využíváním státních a jiných dotačních programů.48 Myslivost vykonávají myslivecká sdružení v rámci uznané honitby, kterou si sdružení na základě zákona o myslivosti pronajmou od držitele honitby, nejčastěji právě honebního společenstva.49 Cílem MS není provádět výdělečnou činnost za účelem obohacení jejich členů. Každé MS má povinnost sepsat Stanovy mysliveckého sdružení. Vedle poslání a činnosti MS stanovy obsahují název MS s příponou o.s. a také sídlo a IČO. Statutární orgán mysliveckého sdružení tvoří výbor sdružení, za nějž jsou oprávněni jednat předseda, místopředseda a další členové MS pověření výborem (myslivecký hospodář či jiní členové). Výbor sdružení je výkonným orgánem sdružení, provádí usnesení členské schůze a rozhoduje o všech záležitostech sdružení, o kterých nerozhoduje schůze a o své činnosti předkládá členské schůzi zprávy. Nejvyšší orgán sdružení představuje členská schůze, kterou tvoří shromáždění členů. Tato schůze se koná čtyřikrát za rok, je svolávána výborem sdružení a je na ni pozván zpravidla i zástupce držitele honitby. Na členských schůzích se rozhoduje především o přijetí či vyloučení některého člena, výši vstupního a členského příspěvku, přijetí stanov sdružení a jeho změn, přijetí provozního řádu sdružení (a jeho změn). Dále se na členských schůzích rozhoduje o smlouvě o nájmu honitby, členství mysliveckého svazu v některém mysliveckém svazu, volbě a odvolání předsedy, místopředsedy a dalších členů výboru sdružení (na 5 let), volbě a odvolání členů revizní komise (na 5 let), schválení a vydávání povolenek k lovu a rozdělovníku odstřelu, schválení hospodaření sdružení, zániku či sloučení sdružení

48

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Změna vzorových stanov mysliveckého sdružení. 49

KOPŘIVNICE: Oficiální web města. Informace z oblasti životního prostředí: Honební společenstva a myslivecká sdružení.

33

a o dalších důležitých záležitostech MS. Vedle těchto řádných schůzí může (na požádání revizní komise musí) myslivecké sdružení uspořádat i schůzi mimořádnou. Revizní komise představuje kontrolní orgán sdružení, kontroluje veškerou činnost sdružení a předkládá členské schůzi zprávu o své činnosti a návrhy opatření zjištěných nedostatků. Stanovy MS dále upravují členství ve sdružení, jako jsou podmínky jeho vzniku, zániku, práva a povinnosti členů a opatření v případě porušení členských povinností. Členem mysliveckého sdružení se může stát osoba starší 15 let, která podá písemnou žádost, zaplatí vstupní poplatek (pokud existuje) a o jejím přijetí rozhodne členská schůze. Členové nemají podíly na majetku MS. Mezi práva členů sdružení patří právo účastnit se jednání a rozhodování členské schůze, právo volit a být zvolen do výboru sdružení a revizní komise, právo účastnit se mysliveckých akcí sdružení, účastnit se provádění myslivosti v celé honitbě sdružení, podávat návrhy a stížnosti a podílet se na využívání výsledku hospodaření. K povinnostem členů MS patří hradit včas stanovené příspěvky, účastnit se členských schůzí a akcí sdružení, plnit ustanovení stanov a provozního řádu, ručit za závazek sdružení k náhradě škody dle § 52 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, aktivně se podílet na plnění poslaní sdružení a další. V neposlední řadě řeší stanovy MS také hospodaření sdružení. Za prostředky sdružení jsou považovány především vstupní a členské příspěvky členů, výnosy z mysliveckého hospodaření, dary, granty, dotace a hmotný a nehmotný majetek sdružení. Kontrolu hospodaření sdružení, jeho orgánů a revizi účetnictví provádí revizní komise.50

1.3 Velké myslivecké organizace Vedle malých mysliveckých sdružení, která mají velice omezenou působnost, existují také myslivecké organizace s celorepublikovou působností. Členy mysliveckých organizací se mohou stát myslivecká sdružení i jednotliví myslivci. V České republice existuje 8 takovýchto organizací: Českomoravská myslivecká jednota (přes 90 tisíc členů), Řád 50

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Změna vzorových stanov mysliveckého sdružení.

34

sv. Huberta (cca 60 členů), Asociace profesionálních myslivců (max. 50 členů), Mezinárodní sdružení myslivců příhraničí (cca 50 členů), Safari Club International Bohemia (max. 50 členů), Myslivecká matice česká (cca 60 členů), Myslivecká komora (členská základna teprve vzniká), Unie mysliveckých organizací ČR (členy unie jsou Řád sv. Huberta, Asociace profesionálních myslivců ČR, Safari Club International Bohemia a Mezinárodní sdružení myslivců příhraničí, cca 200 členů).51 Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ, jednota) je největší z nich, proto se ji budu věnovat podrobněji. ČMMJ je občanským sdružením založeným na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se sídlem v Praze. ČMMJ je největší mysliveckou organizací ČR a její členskou základnu tvoří přes 90 tisíc členů. ČMMJ se při své činnosti řídí právními předpisy, svými stanovami a vnitřními předpisy. Hlavním účelem ČMMJ je zachování a ochrana přírody, krajiny a v ní volně žijící zvěře a myslivost. Toto poslání jednota plní podporou rozvoje myslivosti a ochranou přírody ve spolupráci se státními orgány, orgány samosprávných celků a dalšími institucemi, podporou chovu, ochranou zvěře, zazvěřováním honiteb, výrobou, nákupem a prodejem krmiv a léčiv pro zvěř, odchytem, nákupem a prodejem zvěře a zvěřiny, rozvojem myslivecké kynologie, sokolnictví a provozem kynologických a sokolnických zkoušek, péčí o rozvoj loveckého střelectví, podporou zájmové činnosti členů myslivosti, působením na odborný a společenský růst svých členů. Dále ČMMJ lpí na zachování mysliveckých zvyků a tradic, vydává odborné monografie a časopisy, pomůcky a informační materiály, sjednává pojištění činnosti ČMMJ a svých členů, organizuje a provádí odborné kurzy a zkoušky myslivosti, spolupracuje s jinými tuzemskými i zahraničními organizacemi, vytváří předpoklady pro efektivní chod organizačních jednotek a činnost členů (především pomocí centralizovaného zásobování materiálem) a další činnosti uvedené ve stanovách ČMMJ. Jednota pod sebou sdružuje i kluby: klub Vábičů, klub Sokolníků ČMMJ, klub Trubačů, klub Fotografů, Videoklub, klub Přátel ČMMJ, klub Autorů a klub Dámy české myslivosti.

51

MYSLIVOST: Stráž myslivosti. Jaké myslivecké organizace jsou v ČR.

35

Majetek ČMMJ tvoří především vlastní majetek jednoty a jeho výnosy, členské příspěvky, dotace, subvence, dary, účelové fondy, majetkové účasti v obchodních společnostech, příjmy z činnosti a jiné zdroje. Majetek ČMMJ je vlastnictvím organizace jako celku a jednota s ním hospodaří samostatně na základě rozpočtu.52 ČMMJ má i své nižší organizační jednotky ve formě Okresních a obvodových mysliveckých spolků (OMS). OMS mají vlastní právní subjektivitu. Při své činnosti se řídí právními předpisy, stanovami ČMMJ a vnitřními prováděcími předpisy. Majetek OMS je jeho vlastnictvím a spolek si s ním hospodaří samostatně na základě rozpočtu.53

52

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Stanovy ČMMJ, o.s. 53

tamtéž

36

2 ANALÝZA VYBRANÉHO SDRUŽENÍ Myslivecké sdružení, které jsem si vybrala pro bližší rozebrání zdrojů s aplikací teoretických poznatků, se nachází na severní Moravě v obci s přibližně 3 000 obyvatel. Vedle myslivců fungují v obci i další neziskové subjekty jako například náboženské organizace, dobrovolní hasiči, včelaři, zahrádkáři, sportovci, chovatelé, památkáři a další. Toto Sdružení vzniklo po druhé světové válce a během let se slučovalo i rozdělovalo s jinými mysliveckými sdruženími. V dnešní podobě funguje Sdružení přibližně od 70. let 20. století. Většina členů tohoto Sdružení je zároveň členy ČMMJ.

2.1 Zdroje Sdružení Pro lepší přehlednost rozdělím zdroje Sdružení za sledované období do dvou částí a to na lidské a finanční zdroje. Z těchto dvou částí poté vyvodím předběžný úsudek o zdrojích Sdružení. 2.1.1

Lidské zdroje Sdružení

Tabulka č. 3 zachycuje základní statistické ukazatele k analýze lidských zdrojů Sdružení. S hodnotami aritmetického průměru dále pracuji v grafu č. 4. Rozptyl ukazuje variabilitu rozdělení zjištěných hodnot kolem aritmetického průměru a také vzájemnou odlišnost jednotlivých hodnot (průměrná kvadratická odchylka jednotlivých hodnot od aritmetického průměru). Poměrně nízké hodnoty rozptylu u všech tří zjištěných kategorií lidských zdrojů naznačují, že se hodnoty za jednotlivé roky od aritmetického průměru sice odchylují, ale výkyvy nejsou nijak vysoké. Proto jsou tyto lidské zdroje poměrně stabilní. Vybrané sdružení nemělo po celé sledované období žádné zaměstnance, proto se zde tato kategorie vůbec neobjevuje.

37

Tabulka č. 3: Statistické ukazatele lidských zdrojů Sdružení Aritmetický průměr (osoby) Dobrovolníků Neplacených aktivistů/členů

Směrodatná odchylka

Rozptyl

3

1

1

24 (24,17)

3,47

1,86

Zdroj: práce autorky, data z dotazníkového šetření Sdružení

Graf č. 4 zobrazuje průměrný počet jednotlivých druhů lidských zdrojů Sdružení za celé sledované období 2007-2012. Průměrný počet členů Sdružení je 24. Na činnosti Sdružení se ročně podílí průměrně 3 dobrovolníci. Sdružení nemá žádné zaměstnance.

Graf č. 4: Graf lidských zdrojů Sdružení

Lidské zdroje Sdružení Počet dobrovolníků

Počet neplacených aktivistů/členů

0

5

10

15

Počet osob Zdroj: práce autorky, data z tabulky č. 3

38

20

25

30

2.1.2

Finanční zdroje Sdružení

V tabulce č. 4 jsou vypočteny, stejně jako u lidských zdrojů, některé statistické ukazatele hodnot finančních zdrojů mysliveckého Sdružení. Procentuální vyjádření průměrných hodnot finančních zdrojů je zachyceno i v grafu č. 5. Průměrné roční příjmy Sdružení za sledované období činí 337,17 tisíc Kč. Vysoká čísla rozptylu u celkových příjmů naznačují, že se jejich zjištěné hodnoty během sledovaného období poměrně odchylovaly od aritmetického průměru. Celková výše příjmů má tedy tendenci poměrně kolísat. Příjmy z vlastní činnosti, z fundrasingových událostí a příjmy od zahraničních veřejných úřadů se také vyznačují poměrně vysokým rozptylem. Naopak například u členských příspěvků je rozptyl poměrně malý, což naznačuje, že se zjištěné hodnoty od aritmetického průměru moc neodchylovaly a členské příspěvky tedy představují poměrně malý, ale zato stabilní zdroj příjmů Sdružení. Zda se tyto předpoklady potvrdí, uvidíme dále v práci.

Tabulka č. 4: Statistické ukazatele finančních zdrojů Sdružení

Členské příspěvky Granty nebo kontrakty od českých veřejných úřadů Granty nebo kontrakty od zahraničních veřejných úřadů Fundrasingové události Příležitostné individuální dary a příspěvky Vlastní činnost

Celkový příjem

Aritmetický průměr (tis. Kč) 19,83

%

Směrodatná odchylka

Rozptyl 5,9

2,14

1,46

4

1,2

32

5,66

8,33

2,4

138,89

11,79

96,33

28,5

295,56

17,19

29,17

8,6

102,81

10,14

179,5 337,17

53,4 100

951,25 2147, 8

30,84 46,34


Graf č. 5 zobrazuje podíl jednotlivých složek finančních zdrojů na celkových příjmech Sdružení za celé sledované období 2007-2012. Z grafu č. 5 jasně vyplývá, že nejvíce 39

finančních zdrojů Sdružení získává z vlastní činnosti (především zahraniční odlov, prodej zvěře, atd.) a to přibližně 53%. Další významný finanční zdroj Sdružení představují fundrasingové události (především myslivecké zábavy). Z fundrasingových událostí získává Sdružení průměrně 28% celkových příjmů. Individuální dary a příspěvky Sdružení nedostává pravidelně, ale pouze příležitostně a průměrně činí necelých 9% celkových příjmů. Členské příspěvky Sdružení moc nevyužívá, jelikož má dostatek prostředků z jiných zdrojů. V případě potřeby by Sdružení členské příspěvky navýšilo. Příjmy z veřejných zdrojů (ať už českých či zahraničních) představují pouze zlomek z celkových příjmů (necelé 4%) a nemají pro Sdružení zásadní význam. Jiné formy finančních příjmů (např. od jiných organizací) Sdružení nevyužívá.

Graf č. 5: Finanční zdroje Sdružení

Finanční zdroje Sdružení Vlastní činnost Příležitostné individuální zdroje Fundrasingové události Zahraniční veřejné zdroje České veřejné zdroje Členské příspěvky 0

10

20

30

40

% z celkových průměrných příjmů Zdroj: práce autorky, data z tabulky č. 4

40

50

60

2.1.3

Shrnutí zdrojů Sdružení

Lidské zdroje Sdružení tvoří členové, neplacení aktivisté a dobrovolníci. Kategorie členů a neplacených aktivistů se překrývá a průměrně čítá 24 osob. Sdružení také dokáže do své činnosti zapojit přibližně 3 dobrovolníky. Zda se tyto kategorie během jednotlivých let sledovaného období výrazně měnily, zodpovím v další části práce. Z průměrných hodnot finančních zdrojů Sdružení vyplývá, že více než 50% příjmů Sdružení pochází z vlastní činnosti. Dalších přibližně 28% tvoří příjmy z fundrasingových událostí, které Sdružení pořádá. Sdružení získává individuální dary a příspěvky (průměrně 9%) pouze příležitostně, což znamená, že tento zdroj příjmů není pro Sdružení stabilní. Za nestabilní zdroj příjmů Sdružení považuji i zdroje od českých a zahraničních veřejných úřadů, tyto zdroje však tvoří jenom zanedbatelnou část příjmů (přibližně 4%). Z hlediska mechanizmu získávání zdrojů tedy mohu říci, že nejvíce finančních zdrojů získává Sdružení pomocí vlastní činnosti (přes 53%). Další významný mechanizmus představuje individuální agregace ve formě nečlenských příspěvků. K nečlenským příspěvkům se řadí příjmy z fundrasingových událostí a také příležitostné individuální dary, které Sdružení zajistí přibližně 27% z celkových příjmů. Individuální agregace ve formě členských příspěvků nemá pro Sdružení zásadní význam, přináší necelých 6% z celkových příjmů. Také patronát nemá na výši rozpočtu velký vliv (necelé 4%). Zdroje od jiných organizací nezískává Sdružení žádné. Celková průměrná výše příjmů Sdružení je přibližně 337 tisíc Kč. Předpokládám, že se tato suma během jednotlivých let poměrně výrazně měnila (na základě vysokého rozptylu). Zda je tento můj předpoklad správný, se přesvědčím při analýze vývoje finančních zdrojů Sdružení v jednotlivých letech 2007-2012.

2.2 Vývoj zdrojů Sdružení v letech 2007-2012 Pro lepší přehlednost rozdělím vývoj zdrojů Sdružení v jednotlivých letech do dvou částí a to na vývoj lidských zdrojů Sdružení v letech 2007-2012 a na vývoj finančních zdrojů Sdružení v letech 2007-2012. 41

2.2.1

Vývoj lidských zdrojů Sdružení v letech 2007-2012

Graf č. 6 zobrazuje počet osob jednotlivých druhů lidských zdrojů Sdružení v letech 2007-2012. V roce 2007 byl počet členů nejvyšší, Sdružení čítalo 27 členů. V roce 2008 ubyl 1 člen. Další 2 členové ubyli v roce 2009, počet členů Sdružení tedy klesl na 24 osob. V roce 2010 se stav nezměnil, ovšem následující rok přišlo Sdružení o další 2 členy a členskou základnu tvořilo už jen 22 členů. V roce 2012 zůstal počet členů stejný jako v roce 2011. Členská základna Sdružení se tedy během pěti let snížila o 5 členů, což značí klesající tendenci v počtu členů Sdružení. To samé platí samozřejmě i pro neplacené aktivisty. U kategorie dobrovolníků už není vývoj tak jednoznačný. V roce 2007 zapojilo Sdružení do své činnosti 3 dobrovolníky. Následující rok počet dobrovolníků vzrostl na 5 osob, ale hned v roce 2009 opět poklesl na 3 dobrovolníky a tak to zůstalo i v roce 2010. V letech 2011 a 2012 zapojilo Sdružení pouze 2 dobrovolníky. Sdružení tedy v každém roce dokázalo do své činnosti dobrovolníky zapojit a to v počtu od 2 do 5 osob. Výkyvy v jednotlivých kategoriích lidských zdrojů nejsou nijak markantní, proto lidské zdroje Sdružení považuji za poměrně stabilní.

Graf č. 6: Vývoj lidských zdrojů Sdružení (2007-2012)

Lidské zdroje sdružení 30

Počet osob

25 20 Počet neplacených aktivistů/členů

15

Počet dobrovolníků

10 5 0 2007

2008

2009

2010

2011


42

2012

2.2.2

Vývoj finančních zdrojů Sdružení v letech 2007-2012

Graf č. 7 zobrazuje celkové příjmy, kterými Sdružení disponovalo během jednotlivých let 2007-2012. Z grafu č. 7 je na první pohled patrné, že celkové příjmy Sdružení během jednotlivých let nejsou vyrovnané a odchylují se od průměru 337,17 tisíc Kč (což naznačoval i rozptyl). Příjmy Sdružení mají ve větší či menší míře tendenci jeden rok růst a následující rok poklesnou. Celkové příjmy však po většinu sledovaného období neklesly pod 300 tisíc Kč. V roce 2007 byly příjmy nejvyšší za celé sledované období a činily 391 tisíc Kč. V roce 2008 příjmy prudce poklesly a činily už jen 255 tisíc Kč. V roce 2009 příjmy Sdružení opět vzrostly, ale nedosáhly takové výše jako v roce 2007. Příjmy za rok 2010 se snížily, ale už ne tak výrazně jako v roce 2008, neklesly pod hranici 300 tisíc Kč. V letech 2011 a 2012 se pohybovaly celkové příjmy Sdružení přibližně na úrovni příjmů z roku 2007 a zaznamenaly už jen malé výkyvy.

Graf č. 7: Celkové příjmy Sdružení (2007–2012)

Celkové příjmy Sdružení 450 400 350

Tis. Kč

300 250 200 150 100 50 0 2007

2008

2009


43

2010

2011

2012

Grafu č. 8 udává podíl jednotlivých finančních zdrojů na celkových příjmech Sdružení během sledovaných let. Příjmy z vlastní činnosti jsou pro Sdružení nejdůležitější, tvoří největší část příjmů a v žádném sledovaném roce neklesly pod 50% z celkových příjmů daného roku. Až na výkyv v roce 2012, kdy příjmy z vlastní činnosti činily dokonce 60% z celkových příjmů daného roku (tato extrémní hodnota způsobila vyšší rozptyl vlastních příjmů v tabulce č. 3), je podíl příjmů z vlastní činnosti poměrně vyrovnaný a tento zdroj příjmů je tedy relativně stabilní a pravidelný. Další významné příjmy plynou Sdružení z pořádaných fundrasingových událostí. Tento zdroj příjmů během let kolísá, ale jeho výkyvy nejsou nijak zásadní a ve sledovaném období jeho podíl neklesl pod 24% z celkových příjmů za daný rok. Proto příjmy z fundrasingových událostí považuji za pravidelný a také poměrně stabilní zdroj příjmů Sdružení. Příjmy z členských příspěvků netvoří nijak závratný podíl na celkových příjmech, ale v případě potřeby se na ně Sdružení může spolehnout. Příjmy z individuálních zdrojů sice Sdružení obdrželo každý rok sledovaného období, ovšem jejich dárci nejsou stejní, Sdružení nemá žádného pravidelného dárce, a proto se na tento zdroj příjmů nemůže spoléhat. Ze zahraničních veřejných zdrojů obdrželo příjmy pouze v roce 2009 a 2010 a opět šlo spíše o nižší částky. Od českých veřejných úřadů dostalo Sdružení finanční zdroje pouze v roce 2007 a 2012 a také tvořily zanedbatelnou část příjmů. Příjmy z veřejných českých i zahraničních zdrojů jsou velice nepravidelné, tvoří jen doplňkovou část příjmů a Sdružení se na ně nemůže spoléhat.

44

Graf č. 8: Vývoj finanční zdrojů Sdružení (2007-2012)

Finanční zdroje Sdružení

% z celkových příjmů daného roku

70 60

Členské příspěvky

50

České veřejné zdroje

40

Zahraniční veřejné zdroje

30

Fundrasingové události

20

Příležitostné individuální zdroje

10

Vlastní činnost

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012


2.3 Shrnutí a porovnání poznatků analýzy Sdružení Z případové studie lidských zdrojů Sdružení vyplývá, že členská základna Sdružení čítá průměrně 24 osob a vykazuje klesající tendenci. Počet členů Sdružení se během 6 let snížil o 5 osob. Stejný závěr platí i pro kategorii neplacených aktivistů. Sdružení dokáže každoročně zapojit do své činnosti dobrovolníky. Jejich počet kolísá, ale většinou se pohybuje kolem 3 osob. Sdružení nemá žádné zaměstnance, což znamená, že Sdružení ve své činnosti spoléhá na neplacené členy (aktivisty) a dobrovolníky. Celková výše příjmů Sdružení kolísá. Většinu sledovaného období příjmy Sdružení přesahovaly 300 tisíc Kč, pod tuto hranici poklesly pouze v roce 2008 (domnívám se, že pravděpodobně vlivem nástupu hospodářské krize). Jednotlivé formy finančních zdrojů Sdružení jsou poměrně pestré, Sdružení se nespoléhá na jeden zásadní zdroj příjmů. 45

Nejvýznamnější finanční zdroj Sdružení představuje vlastní činnost, především v podobě zahraničního odlovu a prodeje zvěře. Z vlastní činnosti plyne Sdružení 50-60% z celkových příjmů. Z fundrasingových událostí (většinou mysliveckých zábav) pořádaných Sdružením přitéká do rozpočtu 24-32% z celkových příjmů. Sdružení každoročně obdrží individuální dary, tyto dary jsou pouze příležitostné a pocházejí od různých dárců. Příležitostné individuální dary představují 5-12% z celkového rozpočtu. Sdružení od svých členů vybírá členské příspěvky. Tyto příspěvky nejsou nijak vysoké, jelikož se Sdružení daří sehnat prostředky odjinud. Ve sledovaném období tvořily příjmy Sdružení z členských příspěvků přibližně 4-8% příjmů, v případě potřeby je však Sdružení připraveno příjmy z členských příspěvků navýšit. Příjmy z veřejných rozpočtů (zahraničních i českých), jsou u Sdružení velice nepravidelné a tvoří spíše doplňkový zdroj. Z hlediska mechanizmů získávání finančních zdrojů dominuje u Sdružení vlastní činnost, pomocí níž získává 50-60% svých příjmů. Individuální agregace má pro Sdružení význam především ve formě nečlenských příspěvků. Z nečlenských příspěvků Sdružení získává přibližně 32-42% svých příjmů. Individuální agregace ve formě členských příspěvků a patronát sehrávají v příjmech pouze malou roli, od jiných organizací nezískává Sdružení žádné příjmy. Při porovnání relativních hodnot lidských zdrojů z případové studie s relativními hodnotami lidských zdrojů stanovenými v teoretické části na základě dotazníkového šetření v rámci článku „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí“54 se zdá, že z hlediska lidských zdrojů se myslivci blíží spíše k NNO starého typu. Poměr neplacených aktivistů vůči dobrovolníkům je u Sdružení vyšší stejně jako u starých NNO. U nových NNO je naopak poměr neplacených aktivistů vůči dobrovolníkům poměrně vyrovnaný. Z hlediska celkových příjmů nelze myslivce na základě případové studie přiřadit ke starým ani k novým NNO, jelikož organizace s takovou výší rozpočtu jako má Sdružení zahrnují staré i nové NNO. Porovnání mechanismu získávání finančních zdrojů také nevede k zařazení

54


46

myslivců ke starým ani k novým NNO. Zatímco staré NNO získávají prostředky především pomocí agregace a u nových NNO dominuje patronát, Sdružení spoléhá především na zdroje z vlastní činnosti, což myslivce odlišuje od obou typů NNO, u nichž vlastní činnost tvoří pouze malou část rozpočtu. Při využití mechanismu agregace u Sdružení převyšují příjmy z nečlenských příspěvků nad příjmy z členských příspěvků, stejně jako u nových NNO. Naopak patronát využívá Sdružení pouze v malé míře, stejně jako NNO starého typu. Zdroje od jiných organizací Sdružení nevyužívá, podobně jako staré NNO (nové NNO jich využívají pouze málo). Na základě finančních zdrojů tedy nelze myslivce přiřadit ani k jednomu ze sledovaných typů NNO. Případová studie mysliveckého sdružení naznačuje, že stejně jako pomocí transakce a mobilizace, ani pomocí analýzy zdrojů nelze myslivce jednoznačně přiřadit ke starým ani k novým NNO (viz tabulka č. 5). Analýza zdrojů pouze jediného mysliveckého sdružení nemusí být příliš průkazná a obecně platná, ovšem spolu s aplikací transakce a mobilizace ukazuje, že myslivci tvoří zvláštní typ organizace. Tabulka č. 5 přiřazuje myslivce ke starým či novým NNO na základě tří kritérií (míra transakce, míra mobilizace, zdroje), kterými se tato bakalářská práce zabývala. Tabulka č. 5: Inklinace myslivců ke starým či novým NNO Inklinace myslivců

Transakce

Mobilizace

Lidské zdroje

Finanční zdroje

nelze stanovit

nové NNO

staré NNO

nelze stanovit

Zdroj: práce autorky, data z poznatků bakalářské práce

47

ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala problematikou myslivců, které se na základě transakční kapacity, mobilizační kapacity a zdrojů (lidských a finančních) snažila přiřadit ke starému či novému typu NNO. Při aplikaci transakční kapacity na myslivce a jejich organizace se ukázalo, že na základě vysoké transakční kapacity nelze myslivce přiřadit ani k jednomu ze zkoumaných typů NNO, jelikož vysoká transakční kapacita je charakteristická pro staré i nové NNO. Z aplikace mobilizační kapacity vyplynulo, že se myslivci svým mobilizačním charakterem blíží spíše k novým NNO, jelikož myslivci za politickým účelem masově nemobilizují. Zdroje byly podrobněji rozebrány v případové studii mysliveckého sdružení, během níž proběhla analýza zdrojů vybraného mysliveckého Sdružení. Z analýzy vyplynulo, že lidské zdroje Sdružení odpovídají, především poměrem mezi dobrovolníky a neplacenými aktivisty, spíše zdrojům starých NNO a tím přiklánějí myslivce k organizacím starého typu. Finanční zdroje Sdružení jsou specifické. Hlavní mechanizmus získávání finančních zdrojů pro Sdružení představuje vlastní činnost, pomocí níž každoročně získává minimálně 50% svých příjmů, což neodpovídá mechanizmu získávání finančních zdrojů starých ani nových NNO. Tudíž ani na základě finančních zdrojů není možné myslivce jednoznačně přiřadit ke starým ani k novým NNO. Z práce tedy vyplývá, že myslivce nelze, na základě transakční kapacity, mobilizační kapacity a především zdrojů, jednoznačně přiřadit ani ke starým NNO (jak se na začátku předpokládalo), ale ani k novým NNO. Závěry z analýzy zdrojů jednoho mysliveckého sdružení nemusí být obecně platné a aplikovatelné. Jejich přínos tkví v tom, že poskytují informace, jak by zdroje myslivců mohly vypadat a jednoznačně ukazují, že myslivci tvoří specifické organizace, pro které by bylo potřeba vytvořit nový výzkum, či stávající výzkumy přehodnotit a doplnit. Cílem práce byla případovou studie místního mysliveckého sdružení se zaměřením na typy využívaných zdrojů (finančních, lidských) a následná diskuze zjištění v kontextu rozlišování mezi takzvanými starými a novými nestátními neziskovými organizacemi. Tento cíl považuji 48

za naplněný, jelikož se mi pomocí provedené případové studie mysliveckého sdružení podařilo zjistit, že myslivci se neblíží ani k jednomu ze zkoumaných typů NNO, ale tvoří organizace specifického charakteru, kterým by bylo v budoucnu potřeba věnovat více pozornosti.

49

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] ČAPKA, František. Odbory v českých zemích v letech 1918-1948. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 288 s., [9] s. obr. příl. ISBN 978-802-1047-976. [2] CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, 187 p. ISBN 80-732-5168-0. [3] CÍSAŘ, Ondřej, NAVRÁTIL, Jiří,VRÁBLÍKOVÁ, Kateřina. „Staří, noví, radikální: politický aktivismus v České republice očima teorie sociálních hnutí.“In Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha, Sociologický ústav AV ČR. ISSN 00380288, 2011, vol. 47, no. 1, 137–167 s. [4] EDWARDS,

Bob

a

John

McCARTHY.

„Resources

and

Social

Movement

Mobilization.“In SNOW, David A, Sarah Anne SOULE a Hanspeter KRIESI. The Blackwell companion to social movements. Malden, MA: Blackwell Pub., 2004, 754 p. ISBN 06-312-2669-9. [5] HYÁNEK, Vladimír, Simona ŠKARABELOVÁ a Markéta ŘEŽUCHOVÁ. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů: metody, problémy, řešení. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005, 40 s. ISBN 8023952625. [6] KROUPA, Aleš. Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje. Praha: VÚPSV, 2004. ISBN 978-802-3973-211. [7] MANSFELDOVÁ, Zdenka a Aleš KROUPA. Participace a zájmové organizace v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické Nakl, 2005. ISBN 978-808-6429-533. [8] McCARTHY John a Mayer ZALD. „Resource Mobilization and Social Movements: A Partial Theory.“ In American Journal of Sociology, 1977, vol. 82, no. 6, 1212 – 1241s. [9] SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 372 s. ISBN 978-807-3676-810.

50

[10] ŠEDIVÝ, Marek a Olga MEDLÍKOVÁ. Úspěšná nezisková organizace. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 155 s. Management (Grada). ISBN 978-80-247-4041-6. [11] PETROVA, Tsveta a Sidney TARROW. Transactional and Participatory Activism in the Emerging European Polity: The Puzzle of East-Central Europe. Comparative Political Studies [online]. 2007-01-01, roč. 40, č. 1, s. 74-94 [cit. 2013-03-14]. ISSN 0010-4140. DOI: 10.1177/0010414006291189. Dostupné z: http://cps.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0010414006291189 [12] ČESKO. Zákon číslo 449 ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti v platném znění (ve znění zákona č. 267/2006 Sb.) In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 168. s. 9747.

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/legislativa/uplna-

zneni/_obsah_cz_mze_ministerstvo-zemedelstvi_legislativa_Legislativa-MZe_uplnazneni_zakon-2001-449-viceoblasti.html

elektronické zdroje [1]

ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Pojištění odpovědnosti za škodu pro myslivce [online]. 2013 [cit.

2013-03-18].

Dostupné

z:

http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-

odpovednosti-pro-myslivce [2]

ČESKÝ ROZHLAS 6: Stanice. Jaroslav Bican: Slavnostní seminář a myslivecké lobby [online]. 7.6.2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/jaroslav-bican-slavnostni-seminar-amyslivecke-lobby--1082311

[3]

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Historie lovu a myslivosti [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné

z:

http://www.cmmj.cz/Charakteristika-organizace/Historie-lovu-a-

myslivosti.aspx [4]

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Změna vzorových stanov mysliveckého sdružení [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://www.cmmj.cz/Organizacne-pravni/Organizacnepravni/Zmena-vzorovych-stanov-mysliveckeho-sdruzeni.aspx 51

[5]

ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA,o.s.: Informační portál největší myslivecké organizace v ČR. Stanovy ČMMJ, o.s. [online]. [cit. 2012-12-06]. Dostupné

z:

http://www.cmmj.cz/Charakteristika-organizace/Stanovy-CMMJ--o-s-

.aspx [6]

ČMKOS. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2012 [cit. 2012-1212]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/

[7]

IDNES.cz: Ekonomika. Odbory ztrácejí na síle. Neumějí se ozvat, chybí jim vůdci a ubývá členů [online]. 2010 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/odbory-ztraceji-na-sile-neumeji-se-ozvat-chybi-jim-vudci-aubyva-clenu-12w-/ekonomika.aspx?c=A101205_184055_ekonomika_abr

[8]

IDNES.cz: Zprávy. Proti vládním reformám stávkoval téměř milion lidí. [online]. 24. 6. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/proti-vladnim-reformamstavkoval-temer-milion-lidi-fx8-/domaci.aspx?c=A080624_120937_domaci_jte

[9]

KOPŘIVNICE: Oficiální web města. Informace z oblasti životního prostředí: Honební společenstva a myslivecká sdružení [online]. 2008 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://zivotniprostredi.koprivnice.org/index.php?art=345

[10]

MYSLIVOST: Stráž myslivosti. Soustava orgánů státní správy myslivosti [online]. [cit.

2012-12-01].

Dostupné

z:

http://www.myslivost.cz/Poradny/Pravni-

poradna/soustava-organu-statni-spravy-myslivosti.aspx [11]

MYSLIVOST: Stráž myslivosti. Myslivecká statistika za rok 2011. [online]. 2012, č. 11

[cit.

2012-11-29].

Dostupné

z:

http://www.myslivost.cz/Casopis-

Myslivost/Myslivost/2012/Listopad---2012/Myslivecka-statistika-za-rok-2011.aspx [12]

MYSLIVOST: Stráž myslivosti. Jaké myslivecké organizace jsou v ČR [online]. 2008 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=jek%C3%A9+mysliveck%C3%A9+organiza ce&source=web&cd=2&ved=0CDUQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.myslivost.c z%2FOMS%2Fprachatice%2FCMSPages%2FGetFile.aspx%3Fguid%3Dc46b56a75de7-48e5-a6ff-

52

59cf84ddc024&ei=rLTBUKqBDcyVswbwxIDgCA&usg=AFQjCNFOa_hyK44FzJtffYOrx-St81u-g&cad=rja [13] NEZISKOVKY.cz. Statistika počtu NNO v letech 1990 - 2012 podle údajů ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/data/stat_NNO_tabulka_1990_2012txt12780.pdf [14] PARLAMENTÁRNÍ LISTY. CZ: Aréna. Myslivci budou mít nejlevnější pojištění ze všech [online]. 27.8.2010 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Myslivci-budou-mit-nejlevnejsipojisteni-ze-vsech-173650 [15] PRÁVO A STÁT. Právní režim honebních pozemků [online]. 2011 [cit. 2012-11-29]. Dostupné

z:

http://pravoastatire.webnode.cz/products/pravni-rezim-honebnich-

pozemku/ [16] SVOBODA ZVÍŘAT: Organizace na ochranu zvířat. Jak pomáháme zvířatům. [online]. © 2009 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.svobodazvirat.cz/kampane/

53

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Lidské zdroje podle třech typů aktivismu ............................................................. 21 Graf č. 2: Příjem podle tří typů aktivismu ................................................................................ 24 Graf č. 3: Mechanismy získávání finančních zdrojů podle tří typů aktivismu (%) ............ 25 Graf č. 4: Graf lidských zdrojů Sdružení .................................................................................. 38 Graf č. 5: Finanční zdroje Sdružení .......................................................................................... 40 Graf č. 6: Vývoj lidských zdrojů Sdružení (2007-2012) .......................................................... 42 Graf č. 7: Celkové příjmy Sdružení (2007–2012) .................................................................... 43 Graf č. 8: Vývoj finanční zdrojů Sdružení (2007-2012)........................................................... 45

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Typologie aktivismu ........................................................................................... 14 Tabulka č. 2: Základní údaje o honitbách (stav k 1. 4. 2011)................................................... 32 Tabulka č. 3: Statistické ukazatele lidských zdrojů Sdružení................................................... 38 Tabulka č. 4: Statistické ukazatele finančních zdrojů Sdružení ............................................... 39 Tabulka č. 5: Inklinace myslivců ke starým či novým NNO ................................................... 47

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČMKOS – Českomoravská konfederace odborových svazů ČMMJ – Českomoravská myslivecká jednota ČR – Česká republika DR – dozorčí rada EU – Evropská unie IČO – identifikační číslo organizace MS – myslivecké sdružení NNO – nestátní nezisková organizace NO – nezisková organizace OMS – okresní myslivecký spolek

55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vzor dotazníku

56

Příloha č. 1 – Vzor dotazníku Finanční zdroje 1) Používá Vaše organizace některý z uvedených finančních zdrojů? Pokud ano, napište prosím, jak velkou částku tvoří. (Pokud možno za 5 či 6 let, pro kvalitnější vypovídací hodnotu). Pokud nechcete uvést přibližnou částku, odhadněte prosím alespoň procenta z celkových příjmů za rok. Rok

Částka (Kč či v %)

1

Členské příspěvky

2

Prodej publikací a ostatního drobného zboží

3

Granty nebo kontrakty z EU

4

6

Granty nebo kontrakty od českých veřejných úřadů Granty nebo kontrakty od zahraničních veřejných úřadů Poplatky za servis poskytovaný soukromým firmám

7

Dary od korporací a firem

8

Fundraisingové události jako párty, plesy, večeře, atd.

9

Individuální dary, příspěvky získané příležitostně

10

Individuální příspěvky získané pravidelně

11

Vlastní činnost

12

Zdroje od ostatních organizací

13

Jiné, uveďte jaké:

5

Celkový příjem sdružení za daný rok (Kč) 2) Došlo v posledních 10 letech k proměně hlavních zdrojů financí organizace? Pokud ano, k jakým a z jakého důvodu? Lidské zdroje 1) Kolik jednotlivců se aktivně účastní každodenního chodu Vašeho sdružení (počet neplacených aktivistů)? Upřesněte, prosím, kolik z tohoto počtu pracuje dobrovolně (nedostává zaplaceno) a kolik je zaměstnanců. (Pokud možno za 5 či 6 let) Rok Počet Z toho zaměstnanců

2) Má Vaše sdružení zaměstnance? Pokud ano kolik a na jakých úvazcích pracují? (Pokud možno za 5 či 6 let) Rok ne ano Počet Úvazek 3) Pracují pro Vaše sdružení dobrovolníci? Pokud ano kolik? Rok Ne Ano Počet 4) Má Vaše sdružení členy? Ano Ne 5) Na jakém principu členství Vaše sdružení funguje? Kolik má členů? Rok Individuální členství Kolektivní členství Členstvo tvoří jednotlivci i skupiny/ organizace

Ano

Počet

TYPY ZDROJŮ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ: PŘÍPADOVÁ STUDIE MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ

Recommend Documents