Čtyři čeští okupační vojáci zabiti v Afghánistánu. Co tam naše armáda pohledává? Čtyři čeští okupační vojáci zabiti v Afghánistánu. Co tam naše armáda pohledává? Ozbrojenci Talibanu dnes zabili u americké základny Bagram v Afghánistánu celkem 4 české vojáky [1]. Stali se tak dalšími oběťmi americké okupace této země. Otázka je, co naše armáda pohledává v této zemi? Odpověď je tristní a smutná, naší vojáci dělají fíkové listy americké armádě! Naše účast v Afghánistánu je čistě politickým divadlem semknutí sil USA a České republiky (záměrně nemluvím o NATO), aby byla demonstrována jakási pofiderni jednota, silově i mocensky však zcela neporovnatelná mezi oběma aliančními zeměmi. Z pohledu AČR je Afghánistán pouhý „playground“, tedy hřiště, kde si ozbrojené síly ČR zkoušejí své zbraně, své taktiky a svoji výstroj a čas od času odkráglují několik místních domorodců. Celé téhle komedii se říká „mírová vojenská mise“. Bez ní by čeští vojáci museli cvičit za svoje peníze leda tak v Brdech, ale tam už to také ruší. To v Afghánu alespoň část munice a nákladů hradí Američané, zaplaťpánbůh, dalo by se říct.
[FOTO] Český voják může Američanům posloužit i jako náhrada za psa vycvičeného k vyčmuchávání výbušnin…
Když se podíváme, proč americká okupační vojska potřebují ke svému fungování české vojáky, zjistíme, že jde pouze o onen již nahoře zmíněný fíkový list. Co to je? No zkrátka, je to takové to alibi pro Američany, že v tom nejedou sami a že můžou říkat do světa, že to ne my USA, to je operace (okupace) vedená NATO! I když tedy jenom zlomkem NATO, ale i to se počítá. Americká armáda Taliban přejela, ale nezničila ho. Pouze ho vytlačila do hor a bojovníci začali vést partyzánský způsob boje, inu ten je jediný, který Afgháncům umožní přežít. Čas od času poté udělají náhodný výpad na pozice Američanů a jejich naivních spojenců a pár okupačních vojáků holt zařve. Ti vojáci tam jeli ale s vědomím, že si vydělají slušné prachy, zahraniční mise pořád dobře nesou, že po pár rotacích v misích zabezpečí rodinu. Jenže Afghán je pořád válečná zóna. S tím se nic nenadělá. Zbývá tedy jen otázka, co tam proboha děláme? Politická reprezentace České republiky je zvláštní parta individuí. Je to banda kejvalů, kteří Američanům a americkému velvyslanci v Praze odkývají kdejakou bejkovinu a lumpárnu. Pamatujete na naše angažmá na Kubě proti Fidélovi a následně zatčení pánů Pilipa a Bubeníka pro špionáž? To byl první křiklavý případ, kdy česká dobrá fojak, vlastně tehdy ještě jenom politik, pomohla Američanům se špinavou prací na Kubě, se kterou jsme do té doby měli dobré vztahy. Afghánistán je pro Česko zdroj bojových zkušeností. To je hlavní důvod, co tam naše armáda pohledává. Ježdění v terénních vozech, pro jejichž nasazení není v prostředí ČR využití, střílení na civilisty a kombatanty, což v ČR také není dosažitelné v reálu, živé útoky za podpory letectva a dělostřelectva na obydlené vesnice (vlhký sen mnoha rádoby-vojáků se zkušenostmi z Call of Duty), létání v amerických vrtulnících proklatě nízko v dechberoucich scenériích afghánských hor, což musí být zážitek na celý život, to uznávám, a především další čárka u Američanů za pomoc v boji za tu skvělou demokracii, kterou těm Afgháncům teda vnutíme silou, když to jinak nejde, ne? Já se však dívám na naše okupační angažmá v Afghánu úplně jinak. Co tam pohledáváme, je naprosto ostudné. Afghánistán je země, která nás nikdy nijak neohrožovala. Byly tam nějaké výcvikové tábory, ale ty jsou stejně tak v Somálsku, v Nigérii, v Mosambiku, v Pákistánu, v Saúdské Arábii, v Jemenu… jenže na tapetě je pořád jenom Afghánistán. Jestlipak víme proč? No protože nerostné bohatství, které díky zaostalosti celé země nikdo ještě nijak nezačal těžit a využívat, a hlavně, nikomu těžební práva ještě nepatří, což nelze říct o jiných zemích. Vzácné kovy, železná ruda, zemní plyn, to všechno a mnohem více čeká na těžaře v Afghánu. Plundrování země však není možné zahájit bez odstavení Talibanu a vzpurných Afghánců. Pozabíjet a vyhladit je chtěli Sověti, nepodařilo se. Před nimi to zkoušeli Britové, nepodařilo se. Američané jsou a budou na tom stejně, spolu se svými spojenci.
[FOTO] Kluci si ale v Afghánu užijou spoustu „edvenčr“… Můžeme tedy volat něco v tom smyslu, že ruce pryč od Afghánu, ale kdo bude člověka poslouchat? Politik, kterého volíme při volbách do parlamentu a nic o něm nevíme? Můžeme zalarmovat matky zabitých českých vojáků, ženy a děti, ale ani oni nebudou protestovat, protože dostanou tučné „držhubné“ za ztrátu živitele rodiny. Peníze koneckonců jsou dnes vyšším morálním imperativem v rodině než děti, než výchova, než rodinný krb anebo péče o prarodiče. „Máme barák, máme auto, máme bazén, jsme s mužem teda připraveni založit i rodinu… koupíme si proto psa!“ To jsem slyšel na vlastní uši v OC Chodov při rozhovoru dvou pindulín u pokladny. Krve by se ve mne nedořezal. Klasik by řekl: „Kurva, kde to žijeme?“. Ano, rodinné hodnoty budou i v případě zemřelých vojáků zřejmě důsledně přepočteny na peníze. Máme na to už i zákon a směrnici, jak se vypočítává cena lidského života v ČR. To bude mastný, řekl by jiný klasik. Přitom ještě nedávno zaznělo varování, že při obraně naší vlastní země bychom se dokázali bránit jenom nějakých 72 hodin, tedy de facto by to trvalo tak dlouho, než by příslušní generálové našli správné formuláře pro kapitulaci, jak řekl jeden diskutér na Aeronetu. Stav našich vojskových rezerv, jak těch lidských, tak i materiálních, je žalostný. Mobilizace by ani nemohla být zahájena, neboť nejsou prostory, kapacity, kasárny a především zbraně a výstroj pro vyzbrojení a vystrojení miliónu nebo miliónu a půl rezervistů, přičemž pozor na tohle slovo, rezervista je někdo, kdo prošel vojenským výcvikem, což se ale nás a naší země bez ZVS už nějaký ten pátek netýká, takže k mobilizaci by šli de facto civilové, kteří drželi v ruce tak maximálně vzduchovku, hrůza pomyslet. Válečné hry pif-paf v Afghánistánu naší zemi nijak neochrání, nijak nepřipraví na agresi vnějšího nepřítele.
[FOTO] Občas to ale skončí hodně blbě… Změny, které by musely přijít, by musely být radikální, podle vzoru Švýcarska, poválečného Rakouska a Finska, a také podle vzoru Izraele. Ideální stav by byl, kdyby chlapci a dívky ve věku 15 let prošli military přípravou pro náctileté, včetně střelby, manipulace s granátem, maskování v terénu a zástavbě plus kurz přežití. Tato příprava by mohla být tříměsíční. V 18 letech by potom následoval roční vojenský výcvik pro muže a šestiměsíční výcvik pro ženy. Absolventi výcviku by odcházeli do civilu jako ozbrojená domobrana naší země podle švýcarského modelu. Stát by vedle domobrany udržoval i regulérní armádu menšího rozměru než dnes, která by sloužila především jako zdroj velících důstojníků pro domobranu a odborníků na obsluhu stíhaček a specializované bojové techniky. Nevěřím, že naší současné armádě jde o ochranu naší země. Dokonce bych věřil i tomu, že to mají generálové zakázané uvažovat v těchto intencích obrany, však se podívejte, jak naše armáda byla z obranné podoby transformovanána do útočně-expediční. Likvidace obranyschopnosti jednotlivých států je totiž základním předpokladem NWO, neboť teze Nového světového řádu nelze naplňovat bez odstranění armád a obrany jednotlivých zemí. Útlak zemí nelze provádět bez umrtvení, to je logické. Proto ta likvidace armády, proto ta likvidace samostatnosti naší země v živočišné a rostlinné výrobě po roce 1989, proto ten prodej státního zlatého pokladu ČNB, proto to zrujnování velkých průmyslových fabrik v naší zemi. A bude hůř! Pár českých vojáků dnes zařvalo v daleké zemí, zemřeli jako okupanti. Netušíme ale, že naše vlastní země je už okupovaná (skrze IMF, FED a zahraniční kapitál) skrytě více než 20 let. To je tragédie, o které by se mělo psát denně.
V.K.
