Ty, lásko, pozdravena buď, buď věčná, skutečností jsi-li. A jsi-li snem, jen neprobuď mé oči, i když je den bílý

1. V čem chyboval žák večerní školy, snaživý pan Kaplan? Čím vysvětlíte jeho jazykové prohřešky? 2. Jistě není snadné naučit se cizímu jazyku. Co vše si musíme osvojit, abychom se mohli dobře domluvit cizím jazykem? 3. Která souhláska je velmi charakteristická pro češtinu, a proto činí cizin­ cům, kteří se češtině učí, zvlášť velké potíže? 4. Které souhlásky chybně vyslovují i mnozí Češi, zvláště malé děti? 5. Přečtěte správně nahlas: Včera jsme dostali nové zboží. Všichni zůstali vzadu. Půjdeš do divadla? Před jízdou nemůžeš pít pivo. Seběhl rychle dolů. Byla to výjimečná příle­ žitost. Byl to velmi zvláštní člověk. Dítě jedlo malou lžičkou. Přijdu určitě ve čtvrtek. 6. Přečtěte správně nahlas a objasněte případy, v nichž j e rozdíl mezi p sa ­ nou a vyslovenou podobou slova:

leccos se mu zdálo, účinná pomoc, ranní červánky, nejužší mezera, rozzáře­ né oči, jeho dcera, zasloužené vítězství, matčin plášť. 7. Přečtěte správně nahlas, nezapomeňte dodržovat spisovnou výslovnost souhlásek v mezislovním předělu:

Vrať se к nám! Budeš hrát sportku? Svět se nezboří. Já bych rád setrval. Hned se vrátím. Musím odejít co nejdříve. Vždy rád cestoval. 8. Rozhodněte, kdy je vhodné vyslovit souhlásku j- ve tvarech slovesa být: Pětkrát jsem zvonil. Brzy jsem vše pochopila. Jeho pohled jsem nesnesl. La­ tinské Cogito, ergo sum zní v překladu Myslím, tedy jsem . Ty, lásko, pozdravena buď, buď věčná, skutečností jsi-li. A jsi-li snem, jen neprobuď mé oči, i když je den bílý. (Jaroslav Seifert, Píseň o Viktorce)

9. Přečtěte správně nahlas: v obchodě je inventura, přečti si brožuru, demise vlády, kritické hlasy, de­ krety prezidenta Beneše, nový motocykl, díval se z balkonu, nikotin škodí zdraví, máme nové pneumatiky, uplatnili novou taktiku, Komenského peda­ gogické názory, bohatá diskuse.

10. Vyslovte zřetelně: Tři sta třiatřicet stříbrných křepeliček přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbr­ ných střech. Řezník řeže žebř. Znáte je š tě jin á výslovnostní cvičení (jazykolamy)? Řekněte je. 11. Zorganizujte si ve třídě soutěž o pěkný přednes nějaké zajímavé ukázky. Soutěž může mít d vě kategorie: přednes prozaického textu a přednes poezie.

73

Ve škole se učíme spisovnému jazyku v jeho mluvené a psané podobě. Mluvíme-li spisovně, neznamená to, že vyslovujeme slova přesně tak, jak jsou napsaná. Při spisovné výslovnosti dodržujeme určitá pravidla. Pravi­ dla spisovné výslovnosti najdeme v Pravidlech českého pravopisu a ve slovnících, kde bývá výslovnost uváděna v hranatých závorkách. Rozdíl mezi psaním a výslovností je způsoben především tím, že jedna hláska se píše dvěma způsoby, a to [i], [í] jako i/y, í/ý: např. bit (je bit), byt (nový byt), mít (štěstí), mýt (nádobí); [ú] jako ú/ů: např. úhel, úkol, stůl, půl. Souhlásky [ď], [ť], [ň] se označují před e, i v domácích slovech písmeny d, t, n (děti, divadlo, tělo, ticho, někdo, nikdo), v jiných případech písmeny ď, ť, ň (ďobnout, ťukat, mňau). Skupiny hlásek [bje], [vje] se píší buď bje, vje (objem, vjezd), nebo bě, vě (bělejší, věz). Vyslovované [pje], [fje] se píše pě, f ě (pěkný, pěšina, na harýě). Skupina hlásek [mňe] se píše bud m ně (zapomněl, zatemnění), nebo m ě (uměl, město).

Výslovnost jednotlivých hlásek se od psané podoby liší hlavně ve skupinách, kde na sebe jednotlivé hlásky navzájem působí, přizpůsobují se jedna druhé; mluvčí si tak usnadňuje jejich výslovnost. To se týká jak jednoho slova, tak i předložkových spojení, např. sbírat [zbírat], s dětmi [z ďetmi], zkouška [skouška], z tábora [s tábora]. Pozdrav na shledanou má dvojí možnou spisovnou vý­ slovnost: v Čechách [naschledanou], na Moravě častěji [nazhledanou]. Také na konci slov dochází ke změně. Např. dub vyslovujeme [dup], běh [bjech], sjezd [sjest]. Dvě stejné hlásky se vyslovují zpravidla jako jedna hláska, např. měkký [měký], činnost [činost], vyšší [výší], I některé skupiny se vyslovují s jednou hláskou: vítězství [víťeství], dcera [cera], srdce [srce], ctnost [cnost]. Jen tam, kde by mohlo dojít к nedorozumění, naznačujeme výslovnost dvou sou­ hlásek, např. ve slovech nejjasnější (na rozdíl od nejasnější = méně jasný), racci (na rozdíl od raci). Ve tvarech slovesa být -js e m , jsi, jsme, jste, jsou - se zpravidla nevyslovuje počáteční j-, není-li na nich důraz. Ve výslovnosti se dost často objevují různé nedostatky. Týkají se jak slov domácích, tak slov přejatých.

V domácích slovech - nedodržuje se náležitá délka; buď se nenáležitě prodlužuje [zélí, pivo, prá­ por, divadlo], nebo zkracuje [řikat, domu], - mění se souhlásky [Skořápka, lepčí, štvrtek], - vynechávají se souhlásky [kaňička, přídu].

Ve slovech přejatých - místo к se vyslovuje nesprávně g, zejména ve slovech demokracie, balkon,

74

- skupina sch se nesprávně vyslovuje jako š v e slovech schéma, ischias, - skupiny sp, st, sk se nesprávně vyslovují se š ve slovech speciální, student, studovat, skica aj. Spisovná výslovnost se vždycky vyznačuje pečlivostí a zřetelností, půso­ bí esteticky příznivě. Někteří lidé, zvláště děti, nedovedou vyslovit správně všechny hlásky. Znamená to, že trpí některou vadou výslovnosti. Nejčastě­ ji jde o vady při vyslovování hlásek r, ř, s, k, l. Tyto vady pomáhají úspěšně odstraňovat školení pracovníci v logopedických poradnách. Z VUKOV Á S TR AN K A RECI

Miroslav Horníček Řeč má podivuhodnou moc a sílu. Ne každá, protože slov je moc a čeho má člověk moc, toho si neváží. Kazíme si svou řeč, tak jako kazíme vzduch a znečišťujeme vodu. Čas od času vstoupí však do našeho života někdo, kdo krásu slova vzkřísí. Kdo vrací řeči skřínku s jejími korun­ ními klenoty. Jako třeba Miroslav Horníček. Zasloužilý umělec hovoru... V rozdávání smíchu stojí na první příč­ ce žebříčku. A přesto mu jako herci nikdo neříká komik a jako spisovateli humorista. Asi proto, že na komika je v něm příliš lidství a hloubky a na humoristu příliš upřím­ nosti, srdečnosti a porozumění. Ono ostatně tak moc nezáleží na tom, jak se komu říká. Mnohem více na tom, co kdo umí, i když se o něm třeba mlčí. A Miroslav Horníček umí s řečí čarovat tak, že i v nepřipraveném hovoru - když se s vámi zastaví jenom Kresba na chodníku - pointuje nejenom každé vyprávění, ale doKarla Benetky konce i každý odstavec a větu. Ale navíc z jeviště, z obrazovaky či z rádia (anebo i na tom chodníku) vychovává lidi, aniž by jim jediným slůvkem ří­ kal, co mají dělat. Jak se mají chovat. Ať mluví o čemkoli, dosáhne toho, že lidem je spolu dobře. Že se začnou nejen snášet, ale dokonce i mít rádi. Aniž by jim naléval trychtýřem do hlavy „milujte se vespolek“. (František Nepil z knihy Dobré a ještě lepší jitro)

1. Možná někdo z vás viděl některý televizní pořad s Mirosla­ vem Horníčkem. Víte, s kterými herci M. Horníček společně vy­ stupoval? 2. Najděte v N epilově textu o M. Horníčkovi obrazná vyjádře­ ní. Čeho se týkají? Co F. Nepil и M. Horníčka obdivuje?

75

3. Co znamená, ze Horníček pointuje nejenom každé vyprávění, ale dokon­ ce každý odstavec a větu? Najděte si ve slovníku základní význam slova po­ inta [poenta]. 4. Znáte jis tě jin é naše herce-komiky. Srovnejte jejich humor a jazykový projev s projevem M. Horníčka. 5. Vyslechněte si z gramofonové nebo magnetofonové nahrávky některý z textů F. Nepila, které tento autor vydal v knížce D obré a je š tě lepší jitro. Jsou to texty, které F. Nepil původně napsal pro rozhlas a sám namluvil. V předm luvě ke knize o tom píše:

„To samotné napsání bylo navíc jen první částí práce. Druhou pak bylo vlast­ ní vyprávění, tedy namluvení. Toho jsem se s plnou neodpovědností podjal sám, ačkoli jsem nikdy předtím do rozhlasu nemluvil. Vyprávěl jsem to tedy zcela neprofesionálně, tak, jako bych to předčítal soukromě vám u sebe v po­ koji.“ 6. Zkuste si nahrát svůj jazykový projev (četbu, rozhovor s kamarádem ne­ bo spolužákem, monologický projev) a pak si ho vyslechněte a sami zhod­ noťte. 7. Věnujte pozornost intonaci, tedy melodické stránce textu. Zkuste si ově­ řit intonační podobu koncových a nekoncových úseků na úryvku z povídání K. Čapka O dobrmanech.

Byl jednou jeden dobrman. Byl jednou jeden dobrman a měl takové hloupé jméno. Tu se dobrman dopálil. Tu se dobrman dopálil a skočil po svém ocásku. Tu se dobrman dopálil, skočil po svém ocásku a chňapl po něm. Tu se dobrman dopálil, skočil po svém ocásku, chňapl po něm a sežral jej. 8. Přečtěte výrazně text K. Čapka z knihy Bajky a podpovídky: Vlastnictví Chovám starou náklonnost к vrabcům, protože jsou veselí a chudí; proto­ že jsou šediví jako hadříky chudých, ježatí jako tuláci, bezstarostní jako děti, žvaniví, spokojení se životem a vůbec jaksi demokratičtí; z těch a ji­ ných důvodů jsem je vždycky s libostí pozoroval, jak se chudě potlouka­ jí životem. Jdeš, ty ničemo, táhneš, vrabčáku, pláchneš, ty mizerný zloději! Kde je má kočka, kde je má hůl, kde je můj revolver? Chceš mně, ty padouchu, ty bandito, sezobat mou první třešničku na mém zákrsku? 9. Pozorujte rozdíly ve zvukové realizaci vět: Veronika si to rozmyslila. Veronika si to rozmyslila? Veroniko, rozmysli si to. Veroniko, rozmysli si to!

76

Dobrý řečník nebo přednašeč neustále mění nejen sílu své řeči, ale i její tónovou výšku, jednotlivé úseky pronáší nestejnou rychlostí. Toto různé ztvárnění souvislé řeči nazýváme modula­ ce. Mezi zvukové jevy, které se podílejí na modulaci souvislé řeči, patří slovní a větný přízvuk, dynamika a melodie věty, mluvní tempo a pauzy. V češtině je stálý přízvuk na první slabice slova. To znamená, že v kaž­ dém alespoň dvojslabičném slově vyslovujeme první slabiku důrazněji. To­ to zvýraznění jedné slabiky v rámci slova nazýváme slovní přízvuk, např. jede, přinesli, studená vlna. Jednoslabičnou předložku vyslovujeme zpravi­ dla spolu s následujícím slovem jako jednu zvukovou jednotku: do města, na místě, za tebou, a tak přízvuk následujícího slova přejímá předložka. Ve spo­ jení těchto předložek se slovy s velkým počtem slabik přechází přízvuk na následující slovo: za nejkrásnější dívku, před meteorologickou stanicí. Některá slova však v češtině přízvuk nikdy nemají. Jsou to nedůrazné tva­ ry zájmen mi, ti, si, tě, se, ho, mu, tvary slovesa být -jse m , jsi, je, jsme, jste, jsou, bych, bys, by, spojka však. Ve větě nepronášíme všechna slova stejně silně, některá považujeme za zvlášť důležitá, a proto na ně klademe větný přízvuk neboli důraz (mou třeš­ ničku, na mém zákrsku). V klidné, nevzrušené řeči bývá větný přízvuk ob­ vykle na konci věty. V souvislém mluveném projevu rozdělujeme složitější věty pauzami na skupiny slov, členíme je na větné úseky. Pauzy ve větě děláme nejen tam, kde nám dojde výdechový proud a potřebujeme se nadechnout, ale přihlíží­ me při členění i к mluvnické a významové stránce věty. Snažíme se neoddělovat to, со к sobě významově těsně patří. Z melodie neboli intonace řeči poznáme postoj mluvčího к obsahu věty: zda něco pouze oznamuje, na něco se ptá, nebo něco vyžaduje. Melodie oznamovací věty je klesavá, podobně je klesavá nebo stoupavě klesavá me­ lodie doplňovacích otázek. Výrazně odlišná je však melodie otázek zjišťo­ vacích (tj. takových, na které se očekává odpověď slovem ano či ne). Výška hlasu na poslední přízvučné slabice trochu klesne a potom se nápadně zvy­ šuje. Intonace je v mluveném projevu důležitým prostředkem, kterým se roz­ lišuje ukončená věta od pouhého větného úseku před pauzou. Z intonace po­ známe i citové zaujetí mluvčího. Nevyužívání intonačních prostředků, ať z nedbalosti, nezájmu nebo nápodobou špatného vzoru, vede к nudnému, ne­ zajímavému řečovému projevu, mluvčí nedovede posluchače upoutat. Hlasovému projevu i hlasovým orgánům je třeba věnovat náležitou péči. Škodí jim kouření, dlouhé mluvení v zaprášeném a hlučném prostředí. Věnujme pozornost svému jazykovému projevu i projevům, které okolo

77

nás probíhají. Snažme se o to, aby náš hlasový projev byl kultivovaný a es­ teticky působivý, aby nebyl ani monotónní, ani afektovaný (strojený).

Čemu říkáme sloh? Srovnejte, jak je zpracováno téma září и К Čapka, v časopise a v básni K. Tomana:

Září Svým způsobem - z hlediska zahradnického - je září vděčný a znamenitý měsíc; nejenom proto, že v něm kvete zlatobýl, aster podzimní a indické Chrysanthemum, nejenom pro vás, těžké a ohromující jiřiny; věřte, nevěřící lidé, že září je vyvolený měsíc všeho, co kvete po druhé: měsíc dru­ hého květu; měsíc zrající révy. To vše jsou tajemné přednosti měsíce září, pl­ né hlubšího smyslu, nadto vše pak je to měsíc, kdy se opět otvírá země, tak­ že už zase m ů ž e m e s á z e t ! Teď má přijít do země, co se má do jara usadit; což nám zahradníkům dává příležitost, abychom opět pobíhali po pěstitelích, okukovali jejich kultury a vybírali si poklady pro nové jaro ... (K. Čapek, Zahradníkův rok)

V září - Vysazujeme jehličnany a stálezelené listnáče. - A zaléváme je. - Sázíme cibule narcisů, drobných cibulovin a lilií. - Zakládáme nový trávník. - Vysazujeme trvalky kvetoucí zjara a dvouletky. - Přihnojíme trvalky. - Sázíme česnek. - Sejeme špenát. - Vysazujeme zimní salát. - Zarýváme hnůj do záhonů. (Z časopisu Praktická žena)

Karel Toman: Září Můj bratr dooral a vypřáh koně. A jak se stmívá, věrnému druhu hlavu do hřívy položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co mluví kraj.

78

Zní zvony z dálky tichým svatvečerem; modlitba vesnic stoupá chladným šerem. Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest v jediný chorál slily se a letí к věčnému nebi. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím. 1. Srovnejte nejdříve text K. Čapka s textem v časopise. Co ma­ j í společného? Čím se od sebe výrazné liší? 2. Čím se od sebe liší dva umělecké texty, Čapkův a Tomanův? Který byste si zvolili к ilustraci? Pokuste se popsat takový obrá­ zek, popřípadě je j také nakreslit. 3. Všimněte si slovního vyjádření v textech. Např. и К. Čapka: vděčný a znamenitý měsíc, vyvolený měsíc, těžké a ohromující jiřiny, tajemné před­ nosti měsíce září plné hlubšího smyslu, země se otvírá.

4. Jak spolu souvisí název básně Září a poslední trojveršová sloka přejatá ze svatováclavského chorálu? Jak rozumíte veršům Duch země zpívá...? 5. Vysvětlete významové rozdíly spojené s užitím sloves sázíme, sejeme, vy­ sazujeme. 6. Charakterizujte větnou stavbu jednotlivých textů. To znamená, že si všim­ nete textů z hlediska užití jednoduchých vět a souvětí, holých nebo rozvitých a několikanásobných větných členů (zvláště přívlastků). Čím se liší inter­ punkce těchto tří textů? 7. A nyní si sami popovídejte o tom, co obvykle děláte v září.

Každý z uvedených textů je jinak zpracován a vaše rozhovory se od nich jistě také liší. К vyjádření svého záměru volí autoři růz­ né jazykové prostředky, to znamená, že jejich texty jsou stylově odlišné. Výběru a uspořádání jazykových prostředků v jazykových projevech ří­ káme sloh neboli styl. Jazykové prostředky jsou voleny především podle to­ ho, jakou funkci má určitý jazykový projev. Podle zaměření projevu roze­ znáváme např. tyto funkční styly: 1. prostěsdělovací 2. odborný prakticky odborný teoreticky odborný (vědecký) 3. administrativní

79

iшш

4. publicistický 5. umělecký Do oblasti prostěsdělovacího stylu zařazujeme různé zprávy (tištěné, mluvené) a oznámení, prosté dopisy, běžné rozhovory (např. ten váš o tom, co děláte v září). O dborný styl dělíme na teoreticky odborný a prakticky odborný. Pou­ žíváme v něm odborné názvy neboli termíny, jejichž obsah je přesně vy­ mezen. Při úředním nebo obchodním styku používáme styl adm inistrativní ne­ boli jednací. Vyznačuje se četnými ustálenými obraty. Do stylu publicistic­ kého řadíme texty určené к tomu, aby o něčem přesvědčily, pro něco získa­ lyNejsložitější a nejrůznorodější je funkční styl umělecký. Jeho snahou je esteticky působit na posluchače nebo čtenáře. Dovede vyvolat silné prožit­ ky. Autoři užívají jazykové prostředky ze všech slohových vrstev, prostřed­ ky spisovné i nespisovné, zastaralé i nově tvořené, obrazná pojmenování a různá neobvyklá spojení slov.

Jazykové projevy mluvené a psané Rozdíly mezi projevy mluvenými a psanými jsou velmi výrazné. M luvený projev charakterizují především všechny zvukové prostředky, jako zabarvení hlasu, tem po, melodie, důraz, přizvukováni, pauzy. Spolupůsobí také m im ika mluvícího a jeho gesta. Mluvčí většinou může sledovat, jak jeho projev působí, zda mu posluchač rozumí, může něco znovu zopakovat, opravit se, a vůbec přizpů­ sobit projev situaci. I když psaném u projevu zvukové prostředky chybějí, má také své výho­ dy. Umožňuje vracet se к některým obtížnějším úsekům, přečíst si pasáž ně­ kolikrát, volit tempo vnímání textu. Autor má obvykle možnost si téma dob­ ře promyslet, utřídit fakta, volit jazykové prostředky po úvaze. Pomáhá si grafickým i prostředky, tj. členěním na odstavce, interpunkčním i zna­ ménky, podtržením , různým druhem písm a aj. Při delším psaném projevu, na němž nám záleží, používáme koncept, ve kterém můžeme škrtat, měnit formulace a upravovat je. Čistopis by měl být napsán čitelně a úhledně.

80

Našel se pejsek, kříženec, na sídlišti Černý Most, Praha 9 černý s bíločernými tlapkami a bílou náprsenkou, velmi pří­ tulný a milý. Hledá pána. Inf. ráno nebo večer. Tel. LRC 09128 1. Kde byste mohli najít uvedené oznámení o pejskovi? 2. Představte si situaci: Našli jste opuštěného pejska a jdete to oznámit do spolku pro ochranu zvířat. Zformulujte svoje sdělení a srovnejte ho s výše uvedeným oznámením. Čím se bude lišit? 3. Potkáte kamarádku nebo kamaráda a vyprávíte mu o tom, ze jste našli pejska. Předveďte takový rozhovor.

Upíří spolek z Čelákovic Zřejmě největší pohřebiště upírů objevil koncem šedesátých let minulého století archeolog Jaroslav Špaček v Čelákovicích u Prahy. Pochází z konce 10. a první poloviny 11. století a výji­ mečné je především tím, že je jediným objeveným pohřebištěm, kde jsou po­ hřbeni pouze upíři. Přesněji řečeno ti, kteří byli svými současníky za upíry považováni. Čtrnáct dospělých jedinců zde pohřbených v několika desetile­ tích nese znaky mnohých protivampyrických zásahů. Upíři jsou však doložitelní z mnoha dalších raněslovanských pohřebišť. Žijící upíři V tropech Jižní Ameriky skutečně upíři žijí. Jde o podčeled listonosovitých netopýrů, živících se pouze krví. Jejich řezáky a Špičáky jsou přeměněny v ostré nožíky, jimiž upíři prokusují kůži svých hostitelů; vytékající krev slízávají jazykem. Upíří kousnutí je prakticky bezbolestné a spící oběť je vět­ šinou vůbec nezaznamená. (L. Budinský, z Magazínu Lidových novin) 4. Vyhledejte v textech o upírech slova, která jsou příznačná pro psaný projev. Čím byste je nahradili v mluveném projevu? 5. Připravte si sami krátký mluvený referát na téma týkající se upírů, např. stručný obsah knihy, televizního filmu nebo muziká­ lu Dracula. 6. Vyhledejte v časopise nějaký zajímavý článek a upravte je j pro mluvený projev. Dbejte na to, aby text nepůsobil potíže p ři hlasitém čtení a aby stav­ ba vět byla přehledná. 7. Vyberte si některou partii učiva z učebnice odborného předmětu a před­ neste j i spolužákům jako jejich učitel(ka). 8. Napište si podrobnou osnovu mluveného vystoupení na nějaké téma, kte­ ré je vám blízké; např. chcete seznámit třídu se zajímavým filmem, s novým

81

časopisem, se zájmovou nebo sportovní činností, které se věnujete, apod. Při svém referátu nebo vyprávění postupujte podle jednotlivých bodů.

Jak se dorozumíváme na dálku? TELEFONUJEME

Muž: Haló, dejte mi prosím mou ženu. Pracovnice v telefonní ústředně: Číslo prosím. Muž: Dovolte, přece nejsem mohamedán, abych měl ženy očíslované! 1. Vysvětlete, z čeho vzniklo nedorozumění mezi mužem a pra­ covnicí v ústředně. Které závažné chyby se volající dopustil? 2. Přečtěte si v telefonním seznamu, ja k máte telefonovat. (Jak zní obsazovací tón, oznamovací a vyzváněcí tón?) 3. Znáte telefonní čísla lékařské pohotovostní služby, policie, požární ochrany? Pokud ne, najděte je v telefonním seznamu. A: Policie Praha deset. B: Tady Kvasil. Někdo mi vykradl auto. A: Vaši adresu. B: Libeňská třicet. A: A jméno, ještě jednou. B: Kvasil Mojmír. A: Jakže? Vasil? B: Ne, Kvasil, to je ká, vé, a, es, i, el. A: Ano, Kvasil, Libeňská třicet. Hned к vám někoho pošleme. 4. P roč je uvedený rozhovor tak stručný a strohý? 5. Vyjděte z podobné komunikační situace. Pan Kvasil informuje o vykra­ dení auta svého kamaráda pana Novotného. Záležitost je vyřešena, zloděj dopaden. 6. Zeptejte se telefonicky spolužáka na zadání domácího úkolu z matemati­ ky. Vyjděte ze situace, kdy se vám ohlásí matka volaného. 7. Najděte v telefonním seznamu číslo nejbližší opravny televizorů a objed­ nejte opravu svého přijímače. Uvědomte si, které informace je třeba sdělit.

82

8. Zavolejte lékaře na polikliniku (přes ústřednu) a objednejte jeho návště­ vu pro svou nemocnou sestru. Popište je jí zdravotní stav, je jí potíže. 9. Vyřešte telefonicky situaci: Chcete pozvat RNDr. L. Nováka, který je znám jako aktivní člen Českého svazu ochránců přírody, na přednášku pro vaše SOU. Protože dr. Novák nemá telefon přímo v bytě, musíte volat do gymnázia, kde vyučuje, a to do kanceláře nebo do sborovny. Postup při telefonování Představení: Volající čeká, až se ozve volaný. Volaný se před­ staví jménem (popřípadě číslem nebo názvem instituce). Pak se představí volající. Je možný i opačný postup, kdy se nejdříve představí volající. Pozdrav: V osobním jednání se má vždy pozdravit. Při úředním telefono­ vání není pozdrav vždy nutný, avšak i tady má význam, neboť pomáhá vy­ tvořit příznivější atmosféru při jednání. Vlastní rozhovor: Jde většinou o sdělení něčeho nebo dotaz a o reakci vo­ laného. Délka dialogu bývá různá, závisí zejména na obsahu a na účastnících hovoru. Ukončení: Končí zpravidla volající, když vyřídí svou záležitost. Pokud po­ třebuje nebo chce ukončit dříve volaný, je vhodné, aby se omluvil a zdů­ vodnil, proč nemůže pokračovat v hovoru. Hovor se končí pozdravem. Voláme-li určité osobě do úřadu nebo nějaké instituce, musíme rozlišovat dva různé případy: volání přes ústřednu a přím ou linkou. Při telefonním hovoru přes ústřednu se nepředstavujeme, pouze zdvořile požádáme o spo­ jení s příslušným pracovníkem nebo oddělením. Při telefonování na poštovní úřad nebo na správu telekomunikací se ohla­ šujeme číslem telefonu. U telefonického styku je důležitá stručnost a přesnost informací. Aby­ chom zbytečně nezatěžovali telefonní síť a hovor nebyl příliš drahý, zejmé­ na u meziměstských a mezinárodních hovorů, měli bychom rozlišovat, co je nezbytné urychleně vyřídit telefonicky a co je vhodné raději napsat do dopi­ su. Při poslechu delšího sdělení dáváme partnerovi najevo, že jej poslouchá­ me, že hovor nebyl přerušen, a to slovy jako ano, je to tak, rozumím apod. Telefonický rozhovor není vhodné začínat slovy haló, prosím. Tím se jen zdržuje a odkládá představení účastníků hovoru. Mluvíme jasně а к věci, zejména u pracovních hovorů, dáváme tím najevo, že si vážíme jak svého času, tak i času jednajícího partnera. Ani u osobních soukromých hovorů nezdržujeme zbytečně partnera, který považuje hovor za ukončený. Pro dorozumění je podstatná nejen jasnost formulací, ale i pečlivá vý­

83

slovnost a celková zřetelnost projevu. Některé závažné údaje raději sami zo­ pakujeme nebo necháme volanému zopakovat, např. číselné údaje, vlastní jména. Můžeme si pomoci hláskováním.

PO SÍ L ÁM E T E LE G R A M , E-MAI L, FAXUJEME

Možná, že znáte velmi pěknou povídku Karla Čapka nazvanou Telegram. (Patří do sbírky Povídky z druhé kapsy.) Tato povíd­ ka názorně ukazuje, jak důležité je pečlivě, správně a čitelně na­ psat text telegramu, aby nedošlo к nedorozumění. Pro telegram platí podobné zásady jako pro telefonický rozhovor, tj. stručnost a přesnost. Není zanedbatelná ani finanční stránka, a proto vypou­ štíme v telegramu vše, co není podstatné pro jeho informativnost. Z krátkého dopisu utvoříme telegram tím, že vypíšeme pouze ta slova, která jsou nezbytná pro informaci příjemce: Ahoj, Petro, s radostí ti oznamuji, že к Vám konečně přijedu. Bude to ve středu 25. květ­ na. Přijedu vlakem, který je v Praze v 19.30 hod. Protože se v Praze moc ne­ vyznám, buď tak hodná a čekej m ě na holešovickém nádraží. UŽ se moc těším na shledanou Věra

Slova důležitá v telegramu: Přijedu ve středu 25. května v 19.30. Čekej na holešovickém nádraží■Věra

V konečné formulaci telegramu můžeme ještě provést zestručňující změny: přijedu ve středu - příjezd středa na holešovickém nádraží - nádraží Holešovice

Dáme tedy přednost jmennému vyjádření před slovesným, 1. pádu před pá­ dem předložkovým. Stručnost a krátkost telegramu však nesmějí ohrozit jeho srozumitelnost. Telegramy se dnes užívají méně než dříve, jsou však důležité v případech, kdy potřebujeme něco rychle vyřídit na místo, kam nelze telefonovat nebo faxovat. V soukromém styku jsou stále oblíbené a užívané telegramy blahopřej­ né nebo soustrastné. U těchto telegramů není vhodné text zkracovat, bylo by to nezdvořilé. Pošty nám pro ně nabízejí různé ozdobné blankety. Např. na oznámení sňatku reagujeme blahopřejným telegramem: Radost, štěstí a vzájemné porozumění na společné životní cestě přeje

Vlasta

84

I v těchto případech zvažujeme, kdy je vhodné poslat telegram a kdy vy­ jádříme svůj vztah к adresátovi dopisem. Telegram má své oprávnění pouze bezprostředně před událostí nebo po ní. Při delším časovém odstupu volíme raději dopis. 1. Napište telegram bratrovi, který je na prázdninách и babič­ ky, ze začátek lehkoatletického soustředění je dříve, než se pů ­ vodně počítalo, a vyzvěte ho, aby urychleně přijel domů. 2. Napište telegram sestřenici, která se к vám chystala přijet, ať svůj příjezd odloží. Bratr totiž onemocněl infekční chorobou a je v karan­ téně. 3. Vyřešte pom ocí telegramu situaci: S panem F. Kocourkem jste se před­ běžně domluvili, že bude mít и vás přednášku o vysokohorské turistice. Ze dvou možných termínů přednášky vyhovuje pouze jeden, a to dne ... v ... hod. Napište do telegramu i údaj, kde se bude přednáška konat. 4. Napište blahopřejný telegram к prom oci známé dívce, která ukončila stu­ dium na pedagogické fakultě. 5. Napište blahopřejný telegram jako reakci na oznámení, že se příbuzným narodila dvojčata, holčička a chlapec. V posledních desetiletích můžeme písemně komunikovat ještě jinými, novými způsoby: faxem a e-mailem [imejlem]. Spolu s novými způsoby komunikace jsme se obohatili o nová slova. Můžeme faxovat a můžeme e-mailovat. Faxem posíláme kopie již hotových dokumentů. (Fax je v češtině slovo se dvěma významy: je to jednak speciální přístroj, který komunikaci umož­ ňuje, jednak text, který je prostřednictvím tohoto přístroje posílán.) Slovo fax bylo převzato z angličtiny, kde vzniklo zkrácením mezinárodně užívané­ ho slova faksimile, tj. přesná kopie nebo reprodukce dokumentu. E-mailem (anglicky electronic mail, což česky znamená elektronická pošta) se rozumí komunikace prostřednictvím počítače s jiným účastníkem e-mailové sítě kdekoli na světě. Celosvětová síť navzájem propojených počítačů se nazývá Internet. Tato síť je tvořena tzv. servery, což jsou výkonné počítače s velkými pevnými dis­ ky. К serveru se připojují běžné osobní počítače, většinou pomocí telefonní linky. Větší organizace s vlastní počítačovou sítí jsou napojeny na Internet přímo pomocí vlastního serveru. Prostřednictvím Internetu můžeme např. nakupovat, rezervovat si letenky, dopisovat si, vyhledávat informace na ja­ kékoli téma (službou www), kopírovat si soubory ze serverů, zveřejňovat in­ formace, hrát síťové hry a provádět mnoho dalších činností. К připojení к In­ ternetu je zapotřebí mít osobní počítač, telefonní linku, modem a příslušný

software. Samotný přístup zajišťují (za příslušný poplatek) firmy specializo­ vané v tomto oboru.

Píšeme dopisy O S O B N Í DOPI SY

Praha 20. června 2002 Moje milá babičko, vysvědčení ještě nemám, ale doufám, že bude pěkné. Od pololetí jsem si zlepšil dvě známky, dokonce i z matematiky. Už se velice těším, že se letos opět dostanu na Moravu. Jsem zvědavý, co je u vás nového, a hlavně, jak se Tobě, babičko, daří. Byl bych moc rád, kdy­ by za mnou mohli přijet i dva spolužáci z učiliště. Jsou to moji nejlepší ka­ marádi a hodní kluci. Všichni Ti rádi pomůžeme, co bude třeba, s dřevem, nákupy aj. Jirka je z Přerova nad Labem, Honza z Prahy a ještě na severní Moravě nebyli. Ukázal bych jim Kopřivnici, Štramberk, Hukvaldy, Radhošť aj. Má­ me tedy bohatý program a každý den by byl nějaký výlet. Potřebujeme u Te­ be hlavně přespat, o nic jiného by ses nemusela starat. Oběd si umíme uva­ řit v kotlíku, na snídaně a večeře si také něco koupíme. (Stejně vím, že nám jednou uděláš ty báječné kynuté knedlíky, na kterých si u Tebe vždy po­ chutnám.) Pokud Ti to, babičko, nebude vadit, přijedeme 15. července večer. Buď tak moc hodná a napiš mi brzy, jestli s tím pobytem u Tebe můžeme všichni tři počítat. Netrpělivě čekám odpověď. Rodiče i já Ti posíláme moc pozdravů. Tvůj Pavel

Praha 2. července 2002 Milý Jirko, jsem moc rád, že už je ti dobře a že s námi také pojedeš. Honza tutově po­ jede, a tak nám bude fajn. Babička mi již odepsala, bude na nás všechny čekat. Připravila nám po­ kojík v podkroví, kde budeme jen my tři. Jsem přesvědčen, že se Tobě i Hon­

86

zovi Kopřivnice a její okolí zalíbí. Všechny výlety jsem už promyslel, kaž­ dý den budeme někde jinde. Prohlédneme si Štramberk s Trúbou a jeskyní Šipkou, Hukvaldy s hradem, skanzen v Rožnově a vyšlápnem na Radhošť. A teď to hlavní. Pozor! Vyjedeme z Prahy 15. července v 10 hod. dopo­ ledne z Hlavního nádraží. Napiš mi obratem, kdy přijedeš, a já Tě budu čekat u autobusu. Nejlepší by bylo, kdybys přijel o den dřív a u nás přespal. Určitě vezmi s sebou ky­ taru! Srdečně Tě pozdravuju. Vyřiď můj pozdrav rodičům a Věře. Těším se na shledanou Pavel

1. Srovnejte oba dopisy z hlediska jejich informativnosti. Kte­ ré informace jsou pouze v jednom z nich a p ro č nejsou v dru­ hém? K terá tematika j e v obou, jaký je však rozdíl v jejím zpra­ cování? 2. Jak vidíte z ukázek, působivý dopis má obsahovat mimo různá sdélení ta­ ké to, co příjem ce potěší, slova, z nichž adresát pozná, že na něho myslí­ me a chceme m u udělat radost. Co tomu odpovídá v uvedených dopisech? 3. Všimněte si členění dopisů na odstavce a odůvodněte je. 4. Charakterizujte stručně jazykovou stránku obou dopisů (výběr slov, tva­ ry slov, větnou stavbu). 5. Vyjděte ze situace, kterou představují uvedené dopisy, a napište babičce dopis s poděkováním, ze vám umožnila prožít hezký týden s kamarády nebo kamarádkami. 6. Napište dopis sestřenici nebo bratranci, ve kterém j i (ho) pozvete к vám na prázdniny. V dopise uveďte, co budete společně podnikat (výlety do oko­ lí, návštěvy kulturních památek, sport aj.). 7. Napište staršímu bratrovi, který vykonává vojenskou službu, co je и vás nového, jak se učíte, co čtete, jak se vám líbí v učilišti apod. 8. Napište dopis bývalé třídní učitelce nebo jin é paní učitelce ze základní školy, ja k se vám daří v učilišti. V životě se dostáváme do situací, kdy je třeba, abychom napsali osobní dopis. Dopisem udržujeme přátelské styky, dopis pomáhá překonávat pocit osamění, dopisem můžeme příjemci udělat vel­ kou radost (rodičům, prarodičům, nemocnému kamarádovi aj.). Dopisy významných osobností, zejména slovesných umělců, bývají kniž­ ně vydávány. Dovídáme se z nich mnoho zajímavého o názorech, působení i vzájemných vztazích těchto osobností, čteme je však také pro krásu jejich jazyka a stylu.

Dopis nahrazuje osobní styk, a proto se snažíme, aby se text dopisu blížil způsobu vyjadřování, jaké bychom užili, kdybychom s adresátem hovořili ústně. Čím známější je adresát, čím přátelštější a srdečnější je vztah mezi ním a pisatelem, tím živější a nenucenější je i styl dopisu. V dopisech mezi kamarády a dobrými známými užíváme hovorová slova (fajn) nebo jejich hovorovou podobu (děkuju). Osobní dopis má některé ustálené znaky: 1. Vpravo nahoře uvádíme místo, odkud píšeme, a datum. 2. Na začátku dopisu adresáta oslovíme; za oslovením píšeme obvykle čár­ ku (nikoli vykřičník). Rodiče, přátele a příbuzné oslovujeme zpravidla Milá maminko, D razí rodiče, M ilá Včro, Františku, Aleno. Chceme-li zdůraznit úctu к adresátovi, připojujeme к oslovení přídavné jméno vážený, vážená. Projevem úcty к adresátovi je psaní osobních a přivlastňovacích zájmen týkajících se příjemce dopisu velkými písmeny: Ty, Tebe, Tvůj..., Vy., Vás, Váš...

3. Dopis členíme na výrazné odstavce podle tematiky. 4. Vlastní sdělení často začínáme poděkováním za dopis, na který odpoví­ dáme. 5. Na závěr se uvádějí výzvy, aby adresát brzy odpověděl, pozdravy adresá­ tovi i jeho rodině apod. Podpis píšeme na zvláštní řádek. 6. Nejsme-li si jisti, zda adresát zná naši adresu, uvedeme ji na konci dopi­ su vlevo od podpisu. Dopis je svědectvím o našem vztahu к adresátovi. Proto dbáme i na jeho formální úpravu. Píšeme pečlivě, úhledným písmem, čitelně se podepisu­ jeme. I osobní dopis je možné psát na psacím stroji nebo na počítači, podpis však má být vždy vlastnoruční. Pro osobní dopis volíme vkusný dopisní papír. Korespondenční lístek používáme pouze pro stručné a věcné informace. Přejme si vše dobré! Přečtete si pozorn ě blahopřejný dopis, která napsal Janu Weri­ chovi к sedmdesátinám básník Jaroslav Seifert.

Milý Jene, zaspal jsem Tvou sedmdesátku ve vinohradském špitále. Nebylo mi pěk­ ně, ale zato jsem měl moc krásný pohled na vinohradský hřbitov. A tak po­ spíchám opožděně. Odpusť. Byl jsem včas požádán, abych Ti napsal pár slov o tom, jak na mě půso­ bily Vaše hry i Vaše vystupování v Osvobozeném. Když si na ta léta vzpomenu, zaplaví mě pocit štěstí! Je to vzpomínka na naše mládí a pocit nádherné svobody a ovzduší, které vytvořilo Osvobozené.

88

A nejen to. My všichni dohromady jsme byli spo­ luautory kulturní atmosféry doby, ve které se tak šťastně dýchalo a žilo. Vy jste ovšem byli jaksi nejhlasitější a nejveselejší zároveň. Dnes jsme dokonale pochopili, jakou cenu má pro lidský organismus a lidského ducha legrace. V této tak ukrutně vážné době. Já se smál od chvíle, kdy jsi vešel na jeviště. Vzpomenu-li to, směju se ještě dnes. Mám legraci rád. Kromě té svobody ovšem chybí nám nejvíce i ten věčný, životodárný a nezbytný boj proti lidské blbos­ ti, kterému jsme se tak smávali a tleskali na Vaší scé­ ně. Bez toho se tak špatně žije! Jene, tisknu Ti ruku, zdravím Tě ze srdce a přeji Ti, abys vydržel. Já dělám také, co mohu, i když to dá práci. Docela Tvůj Seifert.

Jaroslav Seifert na kresbě Františka Bidla

9. Jan Werich slavil své 70. narozeniny 6. 2. 1975. Co o tomto období vypovídá text dopisu J. Seiferta? 10. Co víte o J. Seifertovi a J. Werichovi? 11. Čím začíná básník svůj dopis? 12. Co píše o svém vztahu к působení V + W v Osvobozeném divadle ? 13. Všimnete si dobře slov, slovních spojení a vět, které se v dopise vyskytu­ jí, a charakterizujte je.

Voskovec a Werich na kresbě Františka Bidla

89

B lahopřání nemusí psát pouze jednotlivec, posílají je také organizace svým spolupracovníkům , a to zejména к příležitosti nového roku. Takové blahopřání vypadá třeba takhle: Na prahu nového roku si dovolujeme přát našim spolupracovníkům, přá­ telům a všem lidem dobré vůle krásné, něžné vánoční dny a mnoho úspěchů, štěstí a lásky v novém roce. Děkujeme za lidskou přízeň, za odborný zájem, za vzácná osobní setkání a doufáme v totéž i ve dnech příštích. SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 14. H ledejte různé obměny vánočního a novoročního blaho­ přání, přán í к Velikonocům. Rozlište j e podle adresáta: píšete bývalé pan í učitelce, vychovateli v internátě, trenérovi, p ř í­ buzným, kam arádce či kam arádovi aj. 15. Napište blahopřání к narozeninám dědečkovi, tetě nebo strýci, souro­ zenci aj. 16. Pokuste se o žertovné blahopřání kamarádce nebo kamarádovi к svátku nebo narozeninám. Kdo si troufne, ať to zkusí ve verších. Blahopřání mívá různou podobu: někdy je spojujeme s dopisem, je tedy jeho součástí, může být i jeho hlavním obsahem. Častěji volíme kratší text na vhodné pohlednici (nikdy nepoužíváme korespondenční lístek). Vždy se snažíme o to, aby adresát cítil, že nám na něm opravdu záleží, že jsme se i nad formulací krátkého textu zamyslili. 17. A nyní se přeneste do zcela jin é situace a přečtěte si kondolenci, kterou napsal Václav Havel v době, kdy působil v Divadle Na zábradlí, pan í Lan­ grové к úmrtí jejího manžela, spisovatele a dramatika Františka Langra. Praha dne 7. srpna 1965 Vážená paní, dovolte mi, abych Vám vyjádřil upřímnou soustrast ve Vaší bolesti. Zprá­ va o úmrtí Vašeho muže mě hluboce zarmoutila. Setkal jsem se s ním osob­ ně jen několikrát, ale přesto mám pocit, že mi zemřel někdo velice blízký. Váš Václav Havel

Život nám nepřináší jen svátky, narozeniny, křtiny a svatby, ale je spo­ jen i s nemocemi, bolestmi a utrpením. Stává se, že musíme projevit svou účast tomu, kdo ztratil někoho ze svých nejbližších. Projevit účast bývá

90

dost obtížné i v projevu mluveném, při písemném projevu proto pečlivě vážíme volbu slov a snažíme se, aby kondolence nepůsobila stroze nebo neosobně. Užíváme eufemismy, např. odchod, bolestná ztrá ta ; můžeme se zmínit i o způsobu, jakým jsm e se o zarmucující události dozvěděli.

Ú ŘE DNÍ DOPI SY

Ladislav Vyskočil Počátecká 12 140 00 Praha 4 Místní oddělení policie Milevská 875 140 00 Praha 4 Praha 3. února 2002 Stížnost na chování souseda v domě Vážení pánové, podávám stížnost na trvalé rušení nočního klidu panem Miroslavem K ..., který bydlí v Praze 4, Počátecké ulici č. 12, 3. poschodí, byt č. 12. Pan Miroslav K ... pravidelně, téměř denně, poslouchá až do pozdních nočních hodin svůj rozhlasový přijímač, gramofon nebo magnetofon. Pří­ stroje pouští nepřiměřeně hlasitě, nechává při tom otevřené okno a mnohdy poslouchá hudbu i za účasti velmi hlučné společnosti, která tropí hluk i na chodbě, a při odchodu dokonce i znečišťuje schodiště. Nejen já, ale i majitel domu a mnozí další nájemníci jsme několikrát pa­ na Miroslava K ... prosili, aby zmírnil hlasitost přístrojů, omezil poslech v pozdních nočních hodinách a dbal na chování svých hostů. Uvedený pán nám vždy nezdvořile odpověděl, že on si může dělat, co chce, a nám do to­ ho nic není. Hluk působený panem Miroslavem K ... všechny obyvatele domu velmi obtěžuje a brání nám v nočním odpočinku. Domníváme se, že se pan Miro­ slav K ... bezohledně prohřešuje proti občanskému soužití v domě, a nevidí­ me jinou cestu než vás požádat o pomoc a podporu, za kterou předem děku­ jeme. Jménem všech nájemníků (vlastnoruční podpis)

91

1. Dobře si prohlédněte uvedený úřední dopis. Které údaje je třeba uvést je š tě dříve, než začneme p sá t vlastní text? 2. Co obsahuje podtržená část? 3. Najděte v ukázce obraty příznačné pro administrativní styl. Český svaz ochránců přírody základní organizace 01/49 Spálená 55 110 00 Praha 1-Nové Město Domov mládeže p. ředitel F. Horáček Lidická 2 360 09 Karlovy Vary-Drahovice Praha 11.4. 2002 Ubytování v domově mládeže Vážený pane řediteli, po předběžném telefonickém jednání s Vaší pracovnicí A. Šebestovou obra­ címe se na Vás s prosbou o prázdninové ubytování ve Vašem domově mládeže pro 18 našich členů, kterým tak chceme zajistit pobyt v Karlových Varech, je­ hož účelem je poznání přírodního prostředí západočeské lázeňské oblasti. Uvítali bychom, kdybyste nám mohli vyjít vstříc v některém z těchto ter­ mínů: 3.-9. srpna, 17.-23. srpna, 24.-30. srpna t. r. Prosíme o brzké potvrzení naší objednávky a sdělení, který z navržených termínů Vám vyhovuje. Děkujeme za pochopení a kladné vyřízení. Za ZO 01/49 Českého svazu ochránců přírody Josef Holoubek, předseda 4. Uvedený úřední dopis by bylo možné také napsat mnohem jednodušeji, a to jako pouhou objednávku ubytování, tj. bez oslovení a stručněji. Proč asi odesílatel volil úřední dopis s oslo­ vením a v podobě, s jakou jsm e se seznámili? 5. P roč použil spojení obracíme se na Vás s prosbou ? Zamyslete se nad uži­ tím slov žádáme a prosíme. 6. Najděte v dopise obraty charakteristické pro administrativní styl. 7. Místo spojení vyjít vstříc můžeme použít i jednoslovné vyhovět. P roč dal pisatel přednost uvedenému slovnímu spojení? 8. Najděte v dopise věty, v nichž je použit podm iňovací způsob. Časujte p ří­ slušné sloveso v podmiňovacím způsobu. 9. Napište do televize dopis, v němž požádáte, zda by к vám mohli vyslat některého redaktora na besedu o problematice, která vás zajímá.

92

10. Napište obecnímu (obvodnímu) úřadu nebo místnímu policejnímu oddě­ lení o tom, že v blízkosti vašeho bydliště se bez povolení skladují odpady a že vzniklá skládka velice škodí životnímu prostředí. Úředním dopisem se obrací jednotlivec nebo kolektiv к nějaké instituci, popřípadě к osobě, která určitou záležitost vyřizuje, in­ stituce к jednotlivci nebo instituce к instituci. Formulace v úřed­ ním dopise musejí být věcné, stručné, ale zároveň přesné a ja s ­ né. Jazykové prostředky volíme neutrální, používáme speciální administra­ tivní obraty, napx. jménem nájemníků, obracíme se na Vás..., žádáme o las­ kavé sdělení apod. Pečlivě volíme oslovení i závěr dopisu. I když mohou být úřední dopisy s oslovením i bez něho, dopisy s oslovením působí zdvořileji a naléhavěji. Při psaní úředního dopisu pečlivě dbáme na grafickou úpravu. Je třeba vždy zvážit rozmístění textu na stránce. V úředním dopise musejí zůstat dole alespoň tři volné řádky, aby bylo místo pro razítko a podpis. Proto raději text dopisu upravíme tak, aby jeho zakončení na další stránce mělo víc než dva řádky. Nahoře vlevo se píše jm éno a adresa odesílatele (nepíšeme-li na předtisk s tzv. hlavičkou). Pod nimi se uvádí název a adresa instituce, které dopis ode­ síláme, a věc, které se dopis týká. Věc je třeba podtrhnout, neboť jde o dů­ ležitý základní údaj, podle kterého se v úřadech a jiných institucích úřední dopisy třídí a předávají příslušným referentům к vyřízení. Vždy je důležité uvést datum, a to vpravo nahoře. Úřední dopisy jsou různého druhu. Abychom je napsali správně a bez dlouhého a složitého formulování, mohou nám pomoci určité textové vzory pro nejrůznější písemnosti, které jsou uvedeny v příručce J. Krause a J. Hoffmannové Písemnosti v našem životě (Praha, Fortuna 1996).

Jak píšeme žádost? Alena Procházková Kodaňská 10 101 00 Praha 10 Obvodní úřad Vršovická 68 Praha 10-Vršovice

93

Praha 4. 3. 2002 Žádost o přidělení nebytových prostorů Jsem vyučená kadeřnice s jedenácti lety praxe v oboru. Před rokem jsem získala povolení odboru služeb Obvodního úřadu v Praze 10 к soukromému provozování své živnosti (číslo povolení 25/96, vydáno 24. 5. 2001; IČO 1984356). Kadeřnické služby jsem dosud provozovala ve svém bytě. Jak jsem nyní zjistila, v současné době jsou v našem domě, tj. Kodaňská 10, volné nebytové prostory v suterénu. Původně byly využívány jako pro­ dejna hraček. Žádám proto o přidělení těchto nebytových prostorů ke zříze­ ní kadeřnictví; potřebné adaptační úpravy provedu tak, aby byly dodrženy všechny nezbytné hygienické podmínky pro provozování mé živnosti. V nejbližším okolí není jiné kadeřnictví, které by poskytovalo služby dět­ ským a pánským zákazníkům. Pouze v ulici ........... je výlučně dámské ka­ deřnictví. O mé služby je proto v poslední době velký zájem. Věřím, že mé žádosti vyhovíte a že mi brzy sdělíte své rozhodnutí. S pozdravem (vlastnoruční podpis)

1. Žádost je druhem úředního dopisu. Které form ální údaje mu­ s í tedy obsahovat? 2. Co uvádí pisatelka žádosti o sobě? Objasněte nutnost těchto údajů. 3. Čím kadeřnice svou žádost zdůvodňuje? 4. Čím končí svou žádost? 5. Napište podobnou žádost: o přidělení nebytových prostor pro zřízení opravny obuvi, pro provozování pedikúry, popřípadě jiných služeb. 6. Napište řediteli odborného učiliště žádost o kopii výučního listu. Neza­ pomeňte zdůvodnit, p ro č j i potřebujete. Uvědomte si, které údaje v této žá­ dosti musíte uvést, aby j i mohl ředitel vyřídit. 7. Požádejte písem ně cestovní kancelář o stornování objednaného zájezdu. 8. Napište žádost o povolení к užívání veřejného prostranství (např. chod­ níku) p ři stavebních úpravách rodinného domku. Adresátem je obecní úřad. Žádosti patří к nejčastějším úředním písemnostem. Každá žá­ dost musí obsahovat přesnou adresu instituce, která je opráv­ něna ji vyřizovat. O odeslání nebo osobním předání máme mít uložený písemný doklad. Pro kladné vyřízení žádosti je velmi důležité její zdůvodnění. Žádost končíme poděkováním za kladné vyřízení a čitelným podpisem. Nezapomínáme ani na datum, protože je mnohdy dů­ ležité podat žádost v určitém termínu.

94

Odborné názvy (termíny) Makrofotografie Makrofotografií rozumíme zobrazení libovolného předmětu alespoň ve skutečné velikosti, tj. v měřítku 1:1 nebo i větším, avšak pomocí běžného fotografického objektivu (na rozdíl od mikrofotografie používající mikroskop). Makrofotografie přináší nevšední pohledy na drobné předměty, rostliny, živočichy a odhaluje jejich povrcho­ vé a kresebné detaily, které pouhým okem nerozlišujeme. Zvětšení dosáhne­ me vzdálením objektivu od roviny citlivého materiálu o více, než činí jeho ohnisková vzdálenost. Používáme při tom trojího způsobu: deskového pří­ stroje s matnicí a dvojitým výtahem, mezikroužků nebo měchového zaříze­ ni-

(M. Stibor, Fotografie pro lidové školy umění)

Základní vlastnosti světla Vysílání (emise) neboli přenos energie elektromagnetickými vlnami nebo hmotnými částicemi se nazývá záření. Hmotnými částicemi jsou fotony. Hmotnost fotonů závisí na jejich rychlosti a pro odlišení od hmotnosti kli­ dové se pro ni užívá termín hmotnost relativistická. Charakteristickou veli­ činou záření je jeho vlnová dílka. Různé intervaly vlnových délek záření ma­ jí zvláštní názvy i význam. Záření v oboru vlnových délek 380 až 780 nm1 se nazývá viditelné záře­ ní nebo světlo. Je to záření schopné vzbudit zrakový vjem a zhodnocené mě­ řítky lidského zraku. Orgánem zraku je oko. Oko přiřazuje viditelnému záření různé charakte­ ristické vlastnosti, které mají povahu fyzikálních veličin a jsou objektivně měřitelné. Vidění je pak složitý psychofyziologický děj, takže výsledný zra­ kový vjem je nezbytně subjektivní. Mechanismus vidění je podrobně pro­ zkoumán a vlastnosti lidského oka zdravého člověka jsou známé. (E. Hruška, Fotografie na malý formát)

1. Komu je zřejmě určen výkladový text o vlastnostech světla? Charakterizujte příjemce textu z hlediska vzdělání a všeobecné­ ho rozhledu. 2. Do kterého funkčního stylu oba texty zařadíte? Srovnejte je z hlediska porozumění pro příjemce. 1 nm = + nanometr = 10 9 m.

95

3. Vysvětlete, co znamená, z e je něco objektivně měřitelné, a na druhé stra­ ně, že zrakový vjem je nezbytně subjektivní. 4. Se kterými odbornými názvy autoři textů pracují? Vyhledejte termíny je d ­ noslovné a terminologická sousloví. 5. Srovnejte termíny viditelné záření a světlo. V ja k é situaci je vhodnější užít jeden a v ja k é druhý termín? Který z nich užíváme i v běžném životě tedy nejen jako odborný název? 6. Rozlište, které termíny v daných textech jsou vyjádřeny domácími slovy a které jsou cizího původu. 7. Vysvětlete význam slov interval, orgán, objektivní, subjektivní. 8. V jakém vztahu jsou termíny makrofotografie a mikrofotografie? Vysvět­ lete jejich význam. Znáte jin á složená slova tvořená pom ocí prvn í části mikro- nebo makro-? 9. Jak vzniklo přídavné jm éno psychofyziologický a co znamená? 10. Najděte v uvedených textech definice základních termínů. 11. I ve vyučování českému jazyku pracujete s termíny, v mluvnici většinou s termíny domácími, jako jsou podstatné jméno, sloveso aj. Který mluvnický termín používáte pouze v latinské podobě? (Byla sice snaha užívat je j v čes­ ké podobě, ta se však neujala.) 12. Uveďte příklady odborných názvů, které užíváte ve vašem učebním obo­ ru. 13. Uveďte příklady odborných názvů, které к nám v současné době proni­ kají, a to v ekonomické oblasti a v oblasti práce s výpočetní technikou (s p o ­ čítači).

й I Hépovêdi C U risW o rtsi ■ O b s oh

4 >

P o u ž ív á n i nápovědy Základy C l a n s W o r k s

Texto vé d oku m en ty G r a fic k é d oku m en ty Dokum enty k re s b y TaD u lkový k a lk u lá t o r OetaDá20vé dokum en ty Ko m u n ik a čn í d okum enty R eference R e js třík

P o c c cra z a k a z n ik ů

J C le p m r t r

96

t é mm p r » á a f it ie f m r m ^ c t

CfarisWorks

14. Prohlédněte si obrázek na předcházející stránce. Je z příručky Komplet­ ní programové vybavení vaší kanceláře pro Macintosh. Apple Czech Office. Claris Works. 14.1 Vysvětlete původ termínu okno. 14.2 Znáte počítačové systémy Macintosh [ mekintoš], kterým se zkráceně ří­ ká také Apple [epl]? Víte, co anglické slovo apple v češtině znamená? (Na­ p oví vám obrázek.)

Základním znakem odborných projevů je to, že se v nich užíva­ jí odborné názvy neboli term íny. Jsou to ustálená pojmenová­ ní přesně vymezených pojmů, např. makrofotografie, objektiv, ohnisková vzdálenost, foton aj. Vlastnosti term ínů Od termínů se požaduje, aby byly pokud možno jednoznačné. To zna­ mená, že každý termín by měl v daném oboru i v oborech příbuzných po­ jmenovávat pouze jediný pojem, neměl by tedy mít několik významů. Termín by měl pojm enovávat pojem přesně, proto se odborníci snaží vyjádřit význam odborného názvu vědeckou definicí (např. statika - obor mechaniky zabývající se rovnováhou sil v nepohybujících se tělesech). Ter­ míny by měly být ustálené a bez závažných důvodů by se neměly měnit ani by se к nim neměla přitvářet synonyma. Výjimku tvoří jen domácí názvy, které nahrazují v popularizační literatuře názvy přejaté (např. emise - vysí­ lání, substantiva - podstatná jména). Výhodou termínu je, když se od něho dají tvořit odvozeniny, např. fotbal - fotbalový -fo tb a lista (od domácího synonyma kopaná takové odvozeniny tvořit nelze). Termíny mají být citově nezabarvené, aby nenarušovaly charakter od­ borných textů. Termín by měl být stručný, neměl by vyjadřovat takové znaky, které ne­ jsou pro pojmenovávaný pojem nezbytné.

Odborný text Co víme o Velehradu? Jméno Velehrad, ve starším tvaru Velegrad nebo Veligrad, je po­ prvé uvedeno v listině z r. 1131 (podle novějších poznatků z r. 1141). Jméno se pak objevuje v listinách z 13. století.

97

Jako středisko Moravy a sídlo krále a arcibiskupa byl Velegrad označen teprve až v pozdní české středověké tradici okolo roku 1300 (Kronika tak ře­ čeného Dalimila, kap. 23, 24).

Podle výzkumů V. Hrubého, R. Snášila a L. Galušky

V 9. století a první polovině 10. století se na území Uherského Hradiště a Starého Města nalézala rozsáhlá aglomerace, pokrývající plochu okolo 300 ha. Areál na území Starého Města představoval rozsáhlé předhradí s řadou sídlišť a s ústředním pohřebištěm pro celou aglomeraci, které bylo kolem kostela (sv. Jana) Na Valách. Pohřebiště obsahuje též řadu bohatě (šperky, sekerami aj.) vybavených hrobů velmožů a také hrobky s meči. Podle nale­ zených ostruh se počet pohřbených jezdců odhaduje na 60. Další sídliště (Nad Haltýři) bylo na severozápad od Valů, jiné (Padělky) na západ od Va­ lů. Na lokalitě s pohřebištěm v trati Špitálky byly objeveny zbytky základů kostela z 2. poloviny 9. století a na další lokalitě (Na Dědině) zbytky rotun­ dy pod kostelem sv. Michala. V místech dobytkářsko-zemědělského osídle­ ní vznikala zejména v poslední třetině 9. století sídliště s dílnami specializo­ vaných řemeslníků, jakési čtvrtě, vzbuzující dojem záměrného budování rozlehlého předhradí, které na severozápadě muselo být chráněno hradbou dlouhou asi 2150 m, završenou palisádou. Vlastní Velehrad se nalézal na ostrovech řeky Moravy na místě Uherské­

98

ho Hradiště. Hrad měl rozlohu asi 8 ha, na severu к němu přiléhalo předhra­ dí o témže rozsahu, oddělené rameny řeky Moravy, která chránila i další se­ verní předhradí. Nalézalo se na místě Rybáren, přiléhalo к potoku Zerzavici a mělo rozlohu asi 16 ha. Tam byly nalezeny i zbytky kostela svátého Klimenta. V místech ústředního hradu se к r. 1257 připomínala kaple sv. Jiří. Lokality byly opevněny palisádovými i kamennými hradbami. Nálezy uka­ zují, že hrad byl sídlem vládnoucí vrstvy. (Podle E. Havlíka, Kronika o Velké Moravě)

1. Z které vědní oblasti je odborný text týkající se Velehradu? 2. Co víte o Velkomoravské říši, je jí kultuře a příchodu křes­ ťanství к nám, o působení Konstantina a Metoděje? 3. Čím je známý dnešní Velehrad? 4. Popište, ja k vypadala rotunda, a vysvětlete význam tohoto slova. 5. Rozumíte všem termínům v uvedeném textu? Vyhledejte je a pokuste se podle textových souvislostí (kontextu) objasnit jejich význam. Pak si svůj vý­ klad srovnejte s výkladem ve slovníku. 6. Vysvětlete významový rozdíl a rozdíl v užití и slov pohřebiště a hřbitov. 7. Najděte v textu slova složená. 8. O jaký druh odvozování jde ve slově předhradí? Od kterých základových slov jsou odvozena slova sídliště a pohřebiště? 9. Jakou funkci m ají v textu závorky a číselné údaje? 10. Které termíny jsou přejaté? Které jsou domácího původu? 11. Všimněte si vět, v nichž je sloveso v trpném rodu. Objasněte dvojí druh trpného rodu (zvratné a opisné formy). Rozeberte věty se slovesy v trpném rodu. 12. Proč je spojení dobytkářsko-zemědělské osídlení psáno se spojovníkem? Které jin é případy p san í jm en se spojovníkem znáte? 13. Odůvodněte v celém textu interpunkci. 14. Najděte v textu všechny vedlejší věty a určete jejich druh. 15. Přestylizujte volné přívlastky na vedlejší věty v případech: .. .rozsáhlá aglomerace, pokrývající plochu okolo 300 h a ...

.. .jakési čtvrtě, vzbuzující dojem záměrného budování rozlehlého předhra­ dí... Srovnejte tyto dva druhy vyjádření a objasněte, proč asi autor užil v obou případech volný přívlastek, a ne vedlejší věty.

Odborný text má své typické výrazové prostředky. Patří к nim vedle termínů častější užívání sloves v trpném rodu, jmenné vyjádření tam, kde bychom v běžném hovoru užili vyjádření s určitým slovesem (vzbuzující..., pokrývající...). К prostřed-

kům odborného stylu patří i propracovaná větná stavba s vedlejšími větami. Svůj význam mají v tomto textu přesné číselné údaje, zkratky a značky; upřesňování a uvádění některých údajů se děje i pomocí závorek. Některé prakticky zaměřené odborné texty (pracovní návody apod.) vy­ užívají nejrůznější grafické m ožnosti, tj. obrázky, schémata, různý druh písma.

Text IQ jako liška Inteligenční kvocient se měří celé jedno století. Za tuto dobu vě­ da postoupila přímo mílovými kroky vpřed, svět se zautomati­ zoval, všude vládne technika, do školy se chodí v průměru mno­ hem déle, zkrátka lidstvo je stále chytřejší a chytřejší. Jenže ouha! IQ tvrdí opak. Ve 30. letech 20. století byla jeho průměrná hodnota 95 bodů. Dnes je to 82 bodů. A tomu se ve slušné společnosti říká nižší průměr. Hodnoty vět­ šiny z nás se pohybují v rozmezí 85 - 115 bodů. A co vlastně inteligenční kvocient je? Vyjadřuje lidské znalosti, nebo ur­ čité schopnosti myšlení? Inteligenci přece nelze zjednodušit na jediný roz­ měr. Činí-li nám vyřešení nejjednodušší rovnice problémy, neznamená to nutně, že nejsme inteligentní. Je známo, že géniové mohou vynikat pouze ve své oblasti, zatímco na jiném poli jejich schopnosti pokulhávají. Nikdo ne­ může vědět všechno. Ostatně o tom test inteligence není. IQ zkrátka představuje první vědeckou metodu měření mentální kvality. Inteligence je velmi obsáhlý pojem a IQ se pokouší zhodnotit její nejdůleži­ tější součásti, navíc nezávisle na kulturním vybavení testovaného jedince. Nejde o to, abyste si pamatovali jména všech devíti Múz nebo celou náso­ bilku. Jde o způsob myšlení. Může být ale měřitelný? Ať je to s oprávněností testu inteligence jakkoli, vždycky nás bude lákat a svádět. Zkuste si tedy změřit svou inteligenci v následujícím testu. Ale ne­ berte to moc vážně. Třeba se nakonec ukáže, že inteligence se vlastně vůbec měřit nedá. 1. Které z těchto slov s přeházenými písmeny neoznačuje psí rasu? MALTIDAN ŠKORKAPNÉL JEKČEZÍV NULKADKA 2. Doplňte chybějící číslo: 16 22 28 34 (...)

100

3. Nahraďte slovo v závorce synonymem a vyřešte rébus: SPORTOVNÍ ODĚV = TEP + (NÁLEVY) 4. Doplňte následující čísla: 1 2 5 3 4 5 9 16 ? 3 2 1 5. Najděte slabiku, která spolu s následujícími skupinami písmen vytvoří smysluplná slova: POUPIT LIČKA POJE POVÁT MÍPIS PAR NALENÍ 6. Název kterého zvířete můžete sestavit pomocí těchto písmen? CEROSONOŽ 7. Doplňte následující písmeno: А С E G ? 8. Vyberte dvě věty s podobným významem: a) Bez práce nejsou koláče. b) Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. c) Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. d) Ve zdravém těle zdravý duch. 9. Uhodněte slovo, jemuž můžete předsunout následující písmena, a tak vy­ tvořit smysluplné slovní celky: H CH К s 10. Najděte slovo se stejným významem jako dvě slova následující: DIAMANT DRAHOKAM 11. Napište slovo, jehož je zapotřebí к doplnění následujícího slova: PŘED (...) ENÍ 12. Najděte předponu, která může předcházet následujícím slovům: PONA SEDAT POKLÁDAT 13. Najděte slovo, které к ostatním nepatří: ŘEPA CIBULE MRKEV NERUŇKA LILEK 14. Vyberte slovo, které nemá s ostatními nic společného: PLÁŠŤ ČERNOTA NOC SMRT SMUTEK MECH (Podle časopisu ELLE)

1. Posuďte jednotlivé úkoly. Které z nich jsou určeny к tomu, aby zhodnotily schopnost vyjadřovat myšlení slovy, tedy schop­ nost verbální komunikace? Kdo tuto schopnost má, dovede přesvědčovat, naléhat, snadno navazuje kontakty. Které úkoly se vztahují ke schopnostem logicko-matematickým?

Znamená to schopnost myslet v číslech. Kdo je jí obdařen, má smysl pro ab­ straktní postupy a je čistě analytický typ.

101

(Řešení všech úkolů najdete vzadu v učebnici v příloze.) 2. Co myslíte, záleží úspěšné řešení uvedených úkolů také na stupni vzdě­ lání? Které úkoly můžete přím o vztáhnout к výuce českého jazyka a ke kte­ rým tematickým okruhům učiva ? 3. Objasněte název výchozího textu IQ jako liška. P roč ne třeba jako slon nebo jako chroust? 4. IQ je mezinárodně uznávaná zkratka. Které jin é zkratky znáte? Uveďte příklady zkratek a zkratkových slov. 5. Které druhy vět podle dorozumívací funkce v ukázce najdeme? 6. Posuďte, který druh tázacích vět se v textu vyskytuje. Které další druhy tázacích vět znáte a ja k se liší intonačně? 7. Vyhledejte v textu věty jednoduché. 8. Určete všechny větné členy v první větě a ve větě Vyjadřuje lidské zna­

losti nebo určité schopnosti myšlení? 9. Vyhledejte v prvním odstavci souvětí souřadné a určete jeho druh. 10. V souvětí podřadném, které začíná slovy Činí-li.. určete vztahy mezi vě­ tami a druh vedlejších vět. 11. Najděte v textu jednočlenné věty a větný ekvivalent. 12. Která slova nejsou větným členem v následujících větách ? - Inteligenci přece nelze zjednodušit na jediný rozměr.

- Ostatně o tom test inteligence není. - IQ zkrátka představuje první vědeckou metodu měření mentální kvality. 13. Ve kterých větách spojky a, ale neplnífunkci spojek, jsou tedy částicemi?

14. Celý text týkající se IQ rozdělte na d vě základní části a pokuste se je j charakterizovat z hlediska obsahové a form ální ucelenosti a soudržnosti. 15. Všimněte si rozdělení na odstavce v prvn í části textu. Pokuste se toto roz­ dělení zdůvodnit. Věty se málokdy vyskytují v jazykových projevech zcela samo­ statně, izolovaně; zpravidla vytvářejí vyšší celky - texty. Samostatně mohou věty a souvětí vystupovat především v příslovích, pranostikách, výrocích slavných osobností apod. V takových případech mají zcela samostatný význam, vyznačují se nadča­ sovostí a představují po stránce formální ucelené jednotky. Např. Lež má krátké nohy. Bez práce nejsou koláče. Komu se nelení, tomu se zelení. Me­ dardova kápě čtyřicet dní kape.

V rámci textu však jsou tyto věty i souvětí ve složitých vzájemných sou­ vislostech. Text se totiž vyznačuje soudržností obsahovou i formální. Obsa­ hová soudržnost textu je dána tématem, které j e z hlediska vzniku textu je­ ho východiskem. Na dané téma píšeme různé slohové útvary, svá vlastní té­ mata mají články v časopisech i odborná pojednání. Samotná myšlenková

102

soudržnost většinou nestačí, musí být ještě spojena se speciálními prostřed­ ky navazovacími a usouvztažňovacími (konektory). Jsou to např. částice v navazovací funkci (a, i, ale ...), spojky, zájmena, místní a časové příslov­ ce. Aby byla zajištěna soudržnost textu, je někdy nutné zopakovat určité slo­ vo, většinou podstatné jméno. Časté po sobě jdoucí opakování týchž slov však nepovažujeme za stylisticky obratné, proto nahrazujeme podstatné jm é­ no zájmenem, užijeme synonymní prostředek, slovo významově nadřazené nebo podřazené (zvíře - kočka, král zvířat - lev apod.). Textem označujeme ucelené a soudržné celky psané nebo mluvené. Autor textu se snaží vzbudit a udržet zájem posluchače nebo čtenáře. К tomu mu slouží různé kontaktové prostředky. Ty jsou rovněž důležitými prvky ve výstavbě textu. Text jimi začíná (oslovení), zakončují komunikaci (Děkuji vám za pozornost), užívají se v průběhu komunikace, tj. uvnitř textu (Na­ hraďte. Doplňte. Všimněte si. apod.). Každý obsáhlejší text je třeba členit, aby byl pro čtenáře přístupnější. Dlouhý, nečleněný psaný text čtenáře unavuje a odpuzuje stejně jako mono­ tónní dlouhý mluvený projev. Proto text členíme na odstavce, popřípadě na vyšší jednotky: oddíly, kapitoly apod. Odstavec je třeba výrazně graficky od­ dělit, nejčastěji odsazením o několik písmen. Texty mohou být vzájemně propojeny a navazovány. Tak do obsáhlejší­ ho pojednání mohou vstupovat jako jeho dílčí jednotky jiné texty nebo jejich části, např. přísloví, citace z nějakého jiného dokumentu apod. U odborných textů je důležité, aby takové citace byly zřetelně vymezeny odkazem na pří­ slušný pramen.

Větná stavba a interpunkce Chcete chovat kočku? Chovem koček se dnes zabývají statisíce lidí na celém světě. Je to hezký koníček, jímž můžeme vyplnit volný čas. Zatímco v dřívějších dobách byla kočka v domácnostech především z praktických důvodů, aby hubila myši, v současné době se stále více stává společenským zvířetem, chovaným pro krásu a ušlechtilost. Chystáte-li se začít chovat kočky, prosím, abyste si nejdříve odpověděli na několik otázek: Máte dostatek peněz i času, které budete muset vynaložit?

103