TVORBA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

TVORBA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Business Plan Creation Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Viliam ZÁTHURECKÝ, MBA., Ph.D.

Monika KÖRMENDYOVÁ

Brno, 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Monika Körmendyová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Tvorba podnikatelského plánu

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Business Plan Creation

Kat edra:

Podnikového hospodářství

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2015

Anotace Předmětem této bakalářské práce je zpracování podnikatelského plánu, který je brán jako podklad pro reálné založení pekařství-kavárny v centru města Brna. Teoretická část shrnuje veškeré teoretické aspekty spojené se založením podniku a s vytvořením kvalitního podnikatelského plánu. Praktická část je tvořená samotným podnikatelským plánem. Závěrečné zhodnocení obsahuje SWOT analýzu, která shrnuje všechny informace interpretované v praktické části a na jejímž základě dojde k doporučení a plánu do budoucna.

Annotation The subject of Bachelor thesis is processing a business plan, which is taken as a basis for the establishment of a real bakery-cafe in the city centre. The theoretical part summarises all theoretical aspects related to the establishment of a company and creating good business plan. The practical part consists of business plan itself. Final evaluation includes a SWOT analysis, which summarises all the information presented in the practical part and provides foundation of recommendation and plan for the future.

Klíčová slova Podnikatelský plán, právní forma podnikání, SWOT analýza, pekařství-kavárna, založení podniku

Keywords Business plan, juridical form of enterprise, SWOT analysis, bakery-cafe, establishment of a company

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Tvorba podnikatelského plánu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viliama Záthureckého, MBA., Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Viliamu Záthureckému, MBA., Ph.D za cenné rady a náměty, kterými přispěl ke zpracování mé bakalářské práce. Dále děkuji Janě Kováříčkové za podporu nejen při psaní bakalářské práce a své rodině a přátelům, kteří se na tvorbě podíleli.

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................ 10 TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU .......... 10 1.1 Účel tvorby podnikatelského plánu .......................................................................... 10 1.2 Struktura podnikatelského plánu ............................................................................. 10 1.3 Požadavky na tvorbu podnikatelského plánu ........................................................... 11 2 PRÁVNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY ZALOŽENÍ PODNIKU .................................................... 13 2.1 Kritéria rozhodování o právní formě podniku ......................................................... 13 2.2 Právní forma podnikání ........................................................................................... 13 1

2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

3

Podnik jednotlivce .......................................................................................................................................... 14 Osobní společnosti ......................................................................................................................................... 14 Kapitálové společnosti ................................................................................................................................... 15 Družstva ......................................................................................................................................................... 15

2.3 Postup při založení společnosti s ručením omezeným ............................................. 16 MARKETING PODNIKU...................................................................................................... 17 3.1 Analýza trhu ............................................................................................................. 17 3.1.1 3.1.2

Mikrookolí...................................................................................................................................................... 17 Makrookolí ..................................................................................................................................................... 18

3.2 Marketingová strategie ............................................................................................ 19 3.3 Marketingový mix ..................................................................................................... 19 4 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ .................................................................................................... 21 5 FINANČNÍ PLÁN ................................................................................................................ 22 5.1 Rozvaha .................................................................................................................... 22 5.2 Náklady podniku ...................................................................................................... 23 5.3 Výkaz zisku a ztrát .................................................................................................... 23 5.4 Bod zvratu ................................................................................................................ 23 5.5 Zdroje financování ................................................................................................... 24 6 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 26 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 27 TITULNÍ STRANA .............................................................................................................. 27 SHRNUTÍ .......................................................................................................................... 28 PODNIK – PEKAŘSTVÍ-KAVÁRNA V CENTRU BRNA ........................................................... 29 9.1 Poskytované služby .................................................................................................. 29 9.2 Strategie podniku ..................................................................................................... 30 10 ANALÝZA MIKROOKOLÍ ................................................................................................ 32 10.1 Analýza cílové skupiny .......................................................................................... 32 10.2 Analýza dodavatelů ............................................................................................... 33 10.3 Analýza konkurence .............................................................................................. 33 11 ANALÝZA MAKROOKOLÍ ............................................................................................... 36 12 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ................................................................................................. 37 12.1 Vedení podniku ..................................................................................................... 37 12.2 Zaměstnanci podniku ............................................................................................ 37 13 FINANČNÍ PLÁN ............................................................................................................ 39 13.1 Zřizovací výdaje a náklady na první rok podnikání ............................................. 39 7 8 9

13.2 13.3 13.4 13.5 13.6

Odhady tržeb .........................................................................................................41 Výkaz zisku a ztrát.................................................................................................42 Zdroje financování ................................................................................................42 Počáteční rozvaha.................................................................................................43 Bod zvratu .............................................................................................................43

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ.............................................................................................45 14 15 16

SWOT ANALÝZA ..........................................................................................................45 DOPORUČENÍ ................................................................................................................46 PLÁN ............................................................................................................................47

ZÁVĚR ....................................................................................................................................48 SEZNAM LITERATURY .............................................................................................................49 OSTATNÍ ZDROJE ....................................................................................................................49 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ...............................................................................................51 SEZNAM PŘÍLOH .....................................................................................................................51

ÚVOD Předmětem mé bakalářské práce je vytvoření podnikatelského plánu pro založení pekařstvíkavárny v centru města Brna, konkrétně na Náměstí Svobody či nejbližších přilehlých uličkách. Tento záměr se mi v hlavě rýsuje již několik let, od doby, kdy jsem tento malý podnik viděla poprvé na Hlavní třídě v Šumperku. Podnik měl však velmi krátkou životnost a byl po pouhém půlroce zavřen. Mým největším snem je podnikání, mé představy o úspěšném podniku se ze zamlžených snů postupně utvářejí do reálné podoby a já nyní vím, že pokud se mi podaří tímto podnikatelským plánem zaujmout také investory a osoby, které se v oblasti pohostinství již pohybují, bude jistě úspěšný. Podnik zastávající zahraniční myšlenku v centru města Brna chybí a já bych tuto mezeru velmi ráda využila. V Rakousku, Německu či Itálii jsou návštěvy kaváren součástí životního stylu. Je pro ně naprosto běžné, že si přijdou posedět do kavárny, dají si dobrou kávu a pečivo za přijatelné ceny, a tuto návštěvu opakují několikrát do týdne. Při cestách do zahraničí jsme se zastavovali na místech, kde jsme si nakoupili čaj, kávu, pečivo a šli jsme se v klidu nasnídat. Ráda bych tuto myšlenku přinesla i do tohoto regionu, kde je plno pekařství nebo kaváren, ale nikde si nemůžete koupit klasické pečivo, koupit si kávu, a sednout si v prostoru kavárny na dobrou snídani. Při výběru tématu jsem tento nápad měla již promyšlený a podnikatelský plán jsem si zvolila právě z toho důvodu, abych mohla svou myšlenku rozpracovat a v budoucnu z ní vycházet při zakládání tohoto podniku. Vždy jsem patřila k lidem, kteří si dělají věci sami a podle svého, největší uspokojení jim dělá právě úspěšně zpracovaný úkol a jeho výsledky. Proto je mým cílem dokázat, že podnik, který je předmětem mé bakalářské práce, bude v mém zpracování úspěšný a přinese uspokojení nejen mně, ale také cílovým skupinám a investorům, kteří mi z velké části pomohou při realizaci mého snu. Základem každého úspěšného podniku je dobrý podnikatelský plán. Z tohoto důvodu je mým druhým cílem vypracovat kvalitní podnikatelský záměr, který bude v budoucnu nejen pouhou myšlenkou, ale podkladem k realizaci a založení pekařství-kavárny v samém centru Brna. Hlavní myšlenkou je udělat z návštěvy kaváren životní styl místních obyvatel. Založením tohoto podniku chci vytvořit atraktivní místo pro klidné posezení u kávy a občerstvení, s prostory přizpůsobenými pro klidnou schůzku dvou společníků i bouřlivé dohady týkající se kolektivních školních projektů. Jde také o poskytnutí služeb pro pracující a studující, kteří se brzo ráno pohybují po městě (při cestě do práce či do školy); bohatá nabídka pečiva ke kávě a čaji přímo v prostorách pekařství- kavárny nebo „hladové okno“ pro nákup pečiva s sebou. V rámci mé bakalářské práce jsem si stanovila následující hypotézy:  Podnik bude finančně udržitelný a v časovém horizontu dvou let začne vykazovat zisky.  Podnikatelský záměr konkurenceschopný.

založení

pekařství-kavárny

v

centru

Brna

bude

Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do tří částí. V první, teoretické části se budu zabývat právními a ekonomickými náležitostmi, které jsou spojené se založením podniku, a dále s teoretickými náležitostmi pro vytvoření podnikatelského plánu. Navazovat bude druhá, praktická část, jejíž hlavní osou bude samotný podnikatelský plán, ve kterém se budu zabývat všemi aspekty zmíněnými v teoretické části. Těmi nejdůležitějšími budou analýza trhu stavějící své základy na makrookolí a mikrookolí podniku či finanční analýza obsahující soupis nákladů potřebných pro založení a vedení podniku, odhad tržeb a výpočet bodu zvratu. Třetí částí bude zhodnocení výsledků, ke kterým jsem se dopracovala. Metodu k vyhodnocení vnitřní a vnější stránky podniku jsem zvolila SWOT analýzu, na kterou budou navazovat doporučení a plány do budoucna, které budou z vypracovaného podnikatelského plánu vyplývat.

TEORETICKÁ ČÁST V této části jsou zpracovány teoretické podklady, na základě kterých se bude postupovat v průběhu řešení vlastní, praktické části bakalářské práce. Teoretická část pojednává o základních podmínkách tvorby podnikatelského plánu, volbě formy podnikání a dále o jednotlivých částech podnikatelského plánu, které tvoří základ praktické části. Studiem základní literatury jsem shrnula nejdůležitější poznatky, které jsou potřebné pro vytvoření kvalitního podnikatelského plánu.

1

Teoretické a metodologické podnikatelského plánu

přístupy

k tvorbě

Dříve než budou rozebrány teoretické náležitosti podnikatelského plánu, je důležité si definovat, co to podnikatelský plán je. Dle Strucka (1) je podnikatelský plán studie, která kompletuje výsledky plánovacího a rozhodovacího procesu nutného k založení či rozšíření podniku. Dle Synka (2) je podnikatelský plán „…výrazem podnikatelského záměru, definuje a kvantifikuje podnikatelské cíle a strategii zvolenou k jejich dosažení. Je vyústěním zájmů podnikatelského subjektu, vzniká na základě vnitřní potřeby managementu ovlivňovat budoucí vývoj podniku.“. Při zpracování podnikatelského plánu v rámci praktické části bakalářské práce budu vycházet z myšlenky, že podnikatelský plán je základním kamenem pro vytvoření a realizaci podnikatelské myšlenky. 1.1 Účel tvorby podnikatelského plánu Podnikatelský plán plní zpravidla dvě funkce: interní a externí. Vytvoření podnikatelského plánu v rámci mé bakalářské práce bude plnit převážně účel externí. Interní neboli vnitropodnikový účel „…vyplývá z chápání podnikatelského plánu jako dokumentu nezbytného pro řízení podniku, jako plánovací nástroj pro stanovení a koordinaci jednotlivých aktivit.“ (2). Krom nástroje plánování může být podnikatelský plán chápán také jako nástroj kontroly, kdy na konci každého roku dochází k porovnávání plánovaných aktivit se skutečnými. Externí účel, mimopodnikový, slouží ke komunikaci s vnějším okolím. Je to nejdůležitější podklad při oslovování investorů a finančních institucí a získávání potřebného kapitálu. Poskytovatelé kapitálu očekávají, že každý podnik, který žádá o kapitál, bude mít vypracovaný svůj podnikatelský plán. Požadují kvalitativní i kvantitativní popis podnikatelských cílů a strategií pro jejich dosažení (2). 1.2 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu je v odborné literatuře pouze rámcová. Uvedené struktury jsou v konkrétním podnikatelském plánu více či méně propracovány s ohledem na účel tvorby podnikatelského plánu a také v souvislosti s jeho vývojovou, výrobní a odbytovou strukturou. Dle Fotra (3) by měl podnikatelský plán obsahovat tyto základní části:  realizační resumé;  charakteristiku firmy a jejích cílů;  organizaci řízení a manažerský tým; 10

 přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie;  shrnutí a závěry;  přílohy. Další možné rozdělení je dle Duchoně (4) následující:  podnik (název, forma podnikání, předmět činnosti, struktura kapitálu);  vedoucí pracovníci (jména, funkce, platy, počty pracovníků);  výrobky a služby, výroba (technické parametry, stroje a zařízení, provozovny a lokality);  analýza trhu (velikost trhu a jeho možnosti, hlavní konkurenti, dodavatelé, marketingové metody);  materiální záruky (ocenění podniku, popis osobního majetku společníků);  finanční požadavky (náklady záměru, požadovaná částka, způsob krytí, požadavky na banku). Třetí možnou strukturou je dle Srpové (5):            

shrnutí; profesní a osobní údaje o vlastnících firmy; popis podnikatelské příležitosti; majetkoprávní vztahy související s projektem; technicko-technologická část projektu; dodavatelské zajištění realizace projektu; vstupy projektu – materiálové vstupy a energie; postavení firmy na trhu, konkurence, marketing; zabezpečení prodeje; finanční plán; hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu; příloha.

Praktická část bude vycházet z kombinace výše jmenovaných struktur pro potřeby mého podnikatelského záměru. Bude se jednat především o zaměření na analýzu trhu a finanční požadavky, které mi dají odpovědi na hypotézy, které jsem si stanovila. 1.3 Požadavky na tvorbu podnikatelského plánu Základními požadavky při tvorbě podnikatelského plánu jsou (5):    

srozumitelnost; stručnost; logičnost; pravdivost.

Srozumitelný podnikatelský plán je postavený na jednoduchosti, bez zacházení do technických a technologických detailů. Musí být srozumitelný zejména pro bankéře a investory bez hlubších technických znalostí (3).

11

Stručnost je velice důležitá, pokud nechceme, aby se zainteresované osoby při čtení podnikatelského plánu začaly nudit, čímž vzniká vyšší riziko odmítnutí. Proto je na místě klást důraz na stručnost a uvedení nejzákladnějších údajů. Logičnost je chápána jako ucelení textu v takovém pořadí, aby se odstavce navzájem doplňovaly. Myšlenky a názory je potřeba psát v logickém pořadí a vyhnout se nesouladu mezi nimi. V neposlední řadě je nutné napsat podnikatelský plán pravdivě. Zveličování či utajování reálných čísel vede pouze k neúspěchu. Není také dobré, aby plán byl příliš optimistický nebo naopak pesimistický, zakrýval slabá místa či rizika a neupozornil na konkurenční výhody.

12

2

Právní a ekonomické aspekty založení podniku

Každý tržní subjekt musí mít svou právní formu. Tuto právní formu upravuje zákon o obchodních korporacích1, který nabízí několik typů podniků. V této kapitole se nejdříve zaměříme na kritéria, která vedou podnikatele k volbě právní formy podniku a poté si přiblížíme každý typ podniku z právního, ekonomického a daňového hlediska. 2.1 Kritéria rozhodování o právní formě podniku Mezi hlavní kritéria volby právní formy podniku patří dle Synka (6) následující:         

způsob a obsah ručení (podnikatelské riziko); oprávnění k řízení (tj. vedení podniku, možnost spolurozhodování apod.); počet zakladatelů; nároky na počáteční kapitál; administrativní nároky na založení podniku a výdaje s tím spojené; účast na zisku (ztrátě); finanční možnosti; daňové zatížení; povinnost zveřejnění.

Nejdůležitější kritéria jsou zmíněná v každém typu podniku zvlášť, shrnutí všech těchto faktorů je k dispozici v příloze 1. Přiložená tabulka přehledně zdůrazňuje výhody a nevýhody každé formy podnikání, nutnost počátečního vkladu nebo počet zakládajících osob. 2.2 Právní forma podnikání Každý podnik může mít jinou právní formu. Základní možnosti volby právní formy jsou zobrazené na obrázku 1. Ve vztahu k mému podnikatelskému plánu bude kladen největší důraz na společnost s ručením omezeným, která bude konkrétně zvolena za formu podnikání.

1

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „zákon o obchodních korporacích“. Účinný od 1. ledna 2014.

13

Obrázek č. 1: Právní formy podnikání.

Zdroj: Vlastní zpracování. Čerpáno z HRDÝ, Milan. KRECHOVSKÁ, Michaela. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 268 s. ISBN 978-807478-011-0. 2.2.1 Podnik jednotlivce Podnik jednotlivce je jednou z nejjednodušších právních forem podnikání. Z tržního hlediska jsou také podniky jednotlivců nejrozšířenější (4). Jedná se o podniky málo kapitálově náročné, je však důležitá majetková stránka podnikatele, „… neboť ten, kdo nemá majetek, nedostane ani půjčku.“(7). Není nutný žádný základní kapitál, avšak v případě ztrát ručí podnikatel celým svým osobním majetkem. Příjmy jsou zdaňovány pouze daní z příjmu fyzických osob. 2.2.2 Osobní společnosti Jejich společnou charakteristikou je vytvoření a vlastnictví dvěma a více osobami, které se společně dělí o zisky, případně ztráty (8). Všeobecně jsou velmi podobné podniku jednotlivce, avšak kapitálová struktura je poněkud rozdílná. Veřejná obchodní společnost neboli „v.o.s.“ je sdružení dvou a více podnikatelů pod společným jménem za účelem podnikání. Základní kapitál není nutné skládat; pokud jej však společníci skládají, jeho výše je uvedená ve společenské smlouvě. Vedení společnosti mají v rukou všichni společníci nerozdílně, pokud smlouva neuvádí jinak, a společníci ručí veškerým svým majetkem. Zisk každého společníka podléhá dani z příjmu fyzických osob (9). 14

Komanditní společnost je další osobní společností2, která je zakládána dvěma a více společníky, kteří se však dělí do dvou typů (7): komplementáři a komanditisté. Komplementáři ručí celým svým majetkem a jejich funkce je podobná funkci společníků ve veřejné obchodní společnosti, naopak komanditisté ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu a blíží se postavení společníků ve společnosti s ručením omezeným. Společnost řídí komplementáři, komanditisté zastávají pouze kontrolní funkce. Rozdělování zisku prochází složitějším procesem. Nejdříve dochází k rozdělení mezi komanditisty a komplementáře podle sepsané společenské smlouvy, jinak je zisk rozdělený na poloviny a poté je každá část samostatně zdaněná. Zisk komplementářů je snížený o daň z příjmu fyzických osob, zisk komanditistů podléhá dvojímu zdanění (daní z příjmu fyzických i právnických osob). Komanditní společnost je přechodnou formou mezi osobní a kapitálovou společností (konkrétně společností s ručením omezeným). 2.2.3 Kapitálové společnosti „Jejich charakteristickým rysem je kapitálová účast společníků, nikoli jejich osobní účast na podnikání nebo řízení společnosti…“ (8). V České republice jsou to společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným je upravená podle § 132 - 242 zákona o obchodních korporacích. Zakladatelem může být jedna a více osob (8). Základní kapitál musí být minimálně 1 koruna a společníci ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku a obchodní firma musí obsahovat označení společnosti s ručením omezeným (např. „s.r.o.“ nebo „spol. s r.o.“). Nejvyšším orgánem je valná hromada, jednatel nebo jednatelé jsou jejími statutárními orgány; společnost je oprávněná zřídit také dozorčí radu. Zisk se po zdanění daní z příjmu právnických osob rozděluje mezi společníky podle poměru výše vkladů. Poté podléhá dani z příjmu fyzických osob. Její založení je mnohem jednodušší než u akciové společnosti a v současné době je také jednou z nejpreferovanějších právě z důvodu nízkého základního kapitálu a ručení pouze do výše nesplaceného vkladu. Akciová společnost je formou podnikání zejména pro kapitálově silné podniky. Základním kamenem je určitý počet akcií za určitou nominální hodnotu. Zakladatelem může být jedna fyzická nebo právnická osoba a více. Výhodou je životnost podniku (podnik pokračuje i při odchodu zakladatelů) a je velmi snadné přesunout vlastnictví z jedné osoby na druhou (obchodování s akciemi). Nevýhodou je složitá administrativa při založení a kontrole (účetnictví) a také častý nezájem na řízení podniku ze strany akcionářů. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku a musí být označena např. zkratkou „a.s.“ nebo „akc. spol.“. Minimální výše vkladu jsou 2 mil. Kč (7). Vnitřní organizace se rozděluje na valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Zisk nejprve podléhá dani z příjmu právnických osob, poté dochází také k danění dividend (výplat zisku pro akcionáře). 2.2.4 Družstva Družstvo je zvláštní svou podstatou sdružení několika osob bez cíle vytváření zisku, nýbrž za účelem dosahování užitku pro své členy. Zakladatelem mohou být dvě právnické nebo pět fyzických osob. Družstvo je právnickou osobou, která je zapsána do obchodního rejstříku a 2

Komanditní společnost je přechodnou formou mezi osobní a kapitálovou společností (konkrétně společností s ručením omezeným).

15

ručí veškerým svým majetkem; zakladatelé za závazky družstva neručí. Zisky družstva podléhají dani z příjmu právnických osob. 2.3 Postup při založení společnosti s ručením omezeným Každá forma podnikání má svůj postup při založení podniku. Jak již bylo zmíněno dříve, pro svůj podnikatelský záměr jsem zvolila společnost s ručením omezeným, která je podle mého názoru nejlepší volbou současné doby. Základními kroky při zakládání podniku jsou (9):    

sepsání společenské smlouvy, podpis všech společníků a ověření notářem; složení základního kapitálu ujednané ve společenské smlouvě; zajištění živnostenského (nebo jiného) oprávnění k vykonávání podnikatelské činnosti; registrace a zápis do obchodního rejstříku.

Poslední krokem, který Synek (2) uvádí mezi základními kroky je:  doklad o bezúhonnosti podle živnostenského zákona3 a doklad odborné způsobilosti odpovědného zástupce společnosti.

3

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon).

16

3

Marketing podniku

Marketing lze definovat či charakterizovat mnoha způsoby, nejčastěji je však spojován s prodejem nebo reklamními a propagačními aktivitami, i přestože je mnohem obsáhlejší. Všechny definice spojuje hlavní myšlenka – orientace na zákazníka4. Pro zajištění spokojenosti a přínosu očekávaného užitku pro zákazníka využívá marketing řadu nástrojů, mezi které patří např. průzkum trhu, marketingový mix, marketingová strategie nebo marketingový plán. (10). Pro potřeby mého podnikatelského plánu je důležité se zabývat analýzou trhu, marketingovou strategií a marketingovým mixem, které budou pro začínající podnik nejdůležitější. 3.1 Analýza trhu Před založením samotného podniku je velmi důležitá analýza okolí, protože „…umožňuje poskytovatelům kapitálu lépe porozumět velikosti trhu a faktorům, které podstatně ovlivňují poptávku. Teprve poté lze provést odhady tržeb, plánovaná obchodní opatření a především opatření k dosažení očekávaných zisků.“ (1). Dle Strucka (1) musí analýza trhu obsahovat odpovědi na tyto základní otázky:  Kdo je naší cílovou skupinou? Jaké konkrétní potřeby mají naši zákazníci?  Jakými výrobky je současná potřeba kryta? Podle jakých kritérií rozhoduje zákazník o koupi?  Které faktory ovlivňují nebo budou ovlivňovat poptávku? Jaké je hodnocení konkurence?  Kolik máme zákazníků a kolik jich můžeme očekávat v budoucnosti? Jakým způsobem můžeme zákazníky uspořádat do skupin? V rámci bakalářské práce je zpracována analýza mikrookolí a makrookolí5. 3.1.1 Mikrookolí Analýza mikrookolí znamená zejména posouzení trhu, na kterém chceme svůj podnik realizovat. Nepůjde pouze o současný stav, ale také o předpokládaný vývoj trhu. Jedná se především o analýzu zákazníků, dodavatelů a konkurence. Zákazníci a jejich získávání jsou klíčovým úkolem realizace jakéhokoliv podnikatelského plánu. Bez zákazníků by podnik neměl žádný důvod existovat, a proto je nezbytné analyzovat potenciální zákazníky, jejich potřeby a uspokojení těchto potřeb současnou nabídkou na trhu. Na základě této analýzy lze poté rozhodovat, zda je na trhu příležitost uchytit se a vyplnit mezeru nabízeným produktem nebo službou. Vlastním pozorováním, které bude podpořeno dotazníkovou metodou, bude provedena analýza současných zákazníků největších konkurentů

4

Žádný podnik v současných podmínkách nemá zabezpečený odbyt svého produktu, proto si nejprve musí zákazníky získat tím, že připraví nabídku, která uspokojí jejich potřeby a přání (produkt, cena, způsob prodeje a komunikace). 5 Udělat si obrázek o celkovém trhu v případě založení podniku je dle mého velmi zásadní krok. Vnější okolí na nás bude přímo či nepřímo působit, ale jedná se zejména o užší okolí podniku (dodavatelé, zákazníci a konkurence), které nás bude ovlivňovat ve velké míře.

17

a na základě toho bude vytvořena specifická nabídka, která se bude odlišovat a bude uspokojovat potřeby mých potenciálních zákazníků. Dodavatelé jsou osoby, které podniky „zásobují“ zbožím, materiálem, výrobními prostředky a pomůckami (11), tzn. vším, co je nezbytné zajistit externě. Účelem analýzy je posbírat veřejně dostupná data a informace6 a vybrat ty nejvhodnější dodavatele pro daný podnik. Není samozřejmě dáno, že tito nejvhodnější dodavatelé budou stále stejně vhodnými i za dalších pět let (přestože mají s podnikem sepsány dobré smlouvy a jejich osobní vztah je také dobrý). Proto je pro podniky nezbytné dělat tuto analýzu i v průběhu podnikání. Konkurenci lze chápat jako souboj dvou či více podniků poskytujících stejné nebo velmi podobné produkty na jednom trhu. Bude provedena analýzou konkurence7 za účelem zjištění zejména následujících okolností: kdo jsou konkurentovi zákazníci, jakou mají kvalitu poskytovaných výrobků a služeb a jaký mají objem prodeje. Zvolenou metodou bude vlastní pozorování a sběr informací, které využiji v praktické části mé bakalářské práce. 3.1.2 Makrookolí Cílem analýzy makrookolí je vytvoření představy o okolním světě a o faktorech, které více či méně podnik ovlivňují. Zvolenou metodou PESTLE8 analýzy budou získány informace, které mi pomohou vytvořit ucelený obraz o vnějším okolí podniku. Politický faktor je v této době docela příznivý. Stát i ekonomika podporují malé a střední podnikatele v širokém rozsahu a i přesto, že každá vláda prosazuje svou politiku, demokratická republika patří mezi taková státní zřízení, která samostatné podnikání nezakazují. Zkoumání právního okolí nesmí být zanedbáno, protože právo je prostředek, kterým je prosazován mimo jiné také politický vliv. To stanoví, jaké chování je přípustné a jaké nikoliv (8). S účinností od 1. ledna 2014 došlo ke změně občanského zákoníku9 a zákonu o obchodních korporacích, kterými se každý podnik musí řídit. Ekonomické faktory zahrnují např. nezaměstnanost, inflaci, vývoj HDP apod. Je to oblast, ze které podnik čerpá výrobní faktory a poté se na něj obrací se svými výrobky nebo službami. Pro mé potřeby budou nejdůležitější dva faktory, které popisuje Synek (8):  dostupnost a ceny výrobních faktorů10;  daňová zátěž podniku, která musí být na takové úrovni, aby naplnila státní pokladu, ale aby nedemotivovala podnikatele. Sociální a kulturní faktory patří mezi nejvýznamnější prvky analýzy okolí. Jde zejména o zkoumání toho, jaké bude mít podnik dopady na společnost. Synek se k této myšlence staví následovně: „V ideálním případě by tato činnost měla být prospěšná jak podniku, tak i 6

Těmito informacemi budou zejména cena výrobků, jejich kvalita a spolehlivost dodavatele. Výsledky této analýzy mi dají zásadní odpovědi na mou hypotézu a také velmi kvalitní obraz o okolí podniku, které bude hrát velkou roli při rozhodování o realizaci podnikatelského plánu. 8 Zkratka PESTLE obsahuje tyto faktory: politické, ekonomické, sociální a kulturní, technické a technologické, legislativní a etické. 9 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ). Platný od 1. ledna 2014. 10 Pro start-up je tento faktor nanejvýš podstatný, zejména z důvodu nedostatku vlastních financí. 7

18

společnosti.“ (8). Může se zdát, že pokud chceme být úspěšní, nesmíme brát ohledy a pokud bereme ohledy, tak nebudeme mít vysoké zisky. Zkušenosti jsou však takové (8), že brát ohled na sociální okolí může být výnosné jak přímo, tak zprostředkovaně. V případě mého podnikatelského záměru bude sociálnímu prostředí věnovaná velká pozornost, protože poskytování služeb je na společnosti přímo závislé, a právě proto bude vstřícný vztah k sociálnímu prostřední jedním ze základních principů. Technické a technologické faktory jsou založené zejména na tempu technologických změn a inovačním potenciálu země (10). Týká se to však ve velké míře výrobních podniků nebo podniků, které jsou přímo závislé na technologii. Myšlenka pekařství-kavárny v centru města Brna není přímo závislá na technickém vybavení, a proto se tímto faktorem nebudu více zabývat. Legislativní faktor bude hrát rozdílné role v různých odvětvích podnikání. Živnosti se dělí na řemeslné, vázané, koncesované a volné, které jsou upraveny v živnostenském zákoně. Pekařství-kavárna spadá pod řemeslnou živnost, a proto bude potřeba doložit odbornou způsobilost týkající se tohoto typu podnikání. V současné době je také kladen důraz na ekologický faktor, který se stává v životě podniků významnější než dříve. Jde zejména o dodržování ekologických principů, mezi které patří ochrana životního prostředí. Překročením tohoto chování se podnik vystavuje riziku postihu a jeho vnímání okolím bude záporné. Výše uvedené faktory nepůsobí samostatně, ale navzájem se prolínají a ovlivňují. Navíc se významně liší v závislosti na druhu podniku, proto může být každý faktor více či méně zastoupený. Tyto faktory budou v rámci praktické části zpracovány v souvislosti s podnikatelským záměrem soustřeďujícím se na poskytování služeb obyvatelům města Brna. 3.2 Marketingová strategie Jedním z důležitých kroků před začátkem podnikání je definování účelu a cíle podnikání, kterých chce podnikatel dosáhnout. Většinou bývá za hlavní cíl považovaná maximalizace zisku, je však vhodné stanovit také dílčí cíle podle funkčních oblastí podniku, např. v personální nebo odbytové oblasti11. Dle Grančičové (10) řeší marketingová strategie v zásadě tři okruhy problémů, kterými se budu v praktické části zabývat také. Těmito problémy jsou:  výběr cílového trhu;  určení tržní pozice produktu;  rozhodnutí o marketingovém mixu. 3.3 Marketingový mix Nástroje marketingového mixu, známé také jako „4P“12, jsou produkt, cena, marketingová komunikace a distribuce. Na základě marketingové strategie podniku je nutné zvolit optimální kombinaci těchto čtyř nástrojů (3), které následně slouží k ovlivňování potřeb a přání cílových trhů.

11 12

Mnou stanovené cíle budou popsané v praktické části bakalářské práce. Z anglického product, price, place, promotion.

19

Produkt je podstatnou částí marketingového mixu, která určuje nabídku na trhu a uspokojuje potřeby. Podnik rozhoduje např. o kvalitě nabízených produktů, o různých variantách nebo o designu. Cena je obecně v ekonomické teorii definována jako „…směnná hodnota vyjádřená v penězích…“(6), se kterou se setkáváme jak při nákupu v maloobchodních prodejnách, tak na trzích obecně a vyvíjí se v závislosti na působení nabídky a poptávky13. Při stanovení ceny nových výrobků budou klíčové následující kroky (6):  definování cíle podniku, kterými mohou být orientace na přežití, maximalizace zisku, dosažení nejvyššího tržního podílu, strategie průlomu apod.;  určení poptávky sloužící k volbě množství výrobků, které má být vyrobeno a také vymezení horní hranice, kterou je zákazník ochoten za produkt zaplatit;  rozbor cen a chování konkurence analyzující největší konkurenty se zaměřením na nabízené produkty a jejich ceny, porovnávání těchto poznatků a následné zahrnutí do rozhodování o výši cen;  výběr metody stanovení cen, kterými jsou nákladově orientovaná14, poptávkově orientovaná, konkurenčně orientovaná tvorba cen atd.;  rozhodnutí o výši ceny provedeno v závislosti na informacích zjištěných ve výše zmíněných krocích a zahrnutí dalších nákladů, vyplývajících z věrnostních programů, rabatů apod. Marketingová komunikace je tvořena systémem prostředků, kterými podnik upozorňuje zákazníky na svou nabídku, kvalitu a vlastnosti nabízených produktů nebo odlišnosti od ostatních konkurentů. Mezi komunikační prostředky patří např. reklama, podpora prodeje, vztahy s veřejností, přímý marketing atd. V rámci praktické části mé bakalářské práce bude kladen důraz především na reklamu a podporu prodeje.  reklama „… je placená a neosobní forma komunikace prostřednictvím různých médií…“(10), jejímž úkolem je vytváření povědomí o produktu nebo značce15;  podpora prodeje je krátkodobá a okamžitá podpora nákupu, je pro ni charakteristická přidaná hodnota pro zákazníka, který tímto získává „něco navíc“ (např. věrnostní programy nebo vzorky zdarma). Distribuce je chápána jako cesta produktu z místa výroby ke konečnému spotřebiteli. Hlavním úkolem (10) je zvolit nejvhodnější distribuční cestu, která vede k optimalizaci zisku pro všechny subjekty, které jsou součástí této cesty. Pro poskytování služeb pekařství-kavárny bude klíčové, jakou formou budou nakupovány suroviny (káva, čaj, nápoje apod.) a jakým způsobem bude dodáváno pečivo, které budeme zákazníkům prodávat. Marketingový mix je zvolen v takovém poměru, aby byla zajištěná vysoká kvalita za dobrou cenu a toto je směr, kterým chci svůj podnikatelský záměr vést. 13

Tržní ekonomika sama posouvá nabídku a poptávku do rovnováhy, v níž mluvíme o tzv. rovnovážné ceně. Avšak neustálý pohyb nabídky a poptávky způsobuje odchylky od rovnovážného stavu. 14 Nákladově orientovaná tvorba cen je podle mého nejlepší volbou v případě konkurenčního prostředí, se kterým se budu setkávat. Ceny budou stanovené na úrovni nákladů, ke kterým bude připočtená zisková přirážka. 15 Reklama v případě mého podnikatelského záměru bude tvořená zejména plakáty a reklamními letáky.

20

4

Personální zajištění

Podnik bez lidských zdrojů by nemohl existovat. Každý podnik má minimálně svého vlastníka, poté řídící osoby, které se starají o chod podniku, a také pracovníky, kteří dělají v podniku manuální práci. I v případě podniku, který je plně automatizovaný a technicky a technologicky velmi vyspělý, je nutné mít pracovníky, kteří obsluhují nebo případně opravují stroje a další technické vybavení. Poskytování služeb patří mezi odvětví, které je vykonáváno téměř výlučně lidmi. Také můj podnikatelský záměr bude potřebovat pracovníky s vyhovujícími zkušenostmi a dovednostmi, kteří budou produkty a služby poskytovat konečným spotřebitelům. V první řadě bude však nutné charakterizovat osoby, které budou stát na počátku tohoto podnikatelského záměru a které budou procházet celým procesem zakládání podniku. Součástí praktické části této bakalářské práce bude tedy popis osob, které se budou přímo podílet na založení pekařství-kavárny v centru města Brna a poté charakteristický popis pracovníků, kteří budou zaměstnaní v provozu podniku. Nedílnou součástí bude také určení výše osobních nákladů16, které bude nutné vynakládat.

16

Do osobních nákladů bude nutné zahrnout plat, odměny a náklady na zdravotní a sociální zabezpečení, které jsou závislé na výši platu a odměn.

21

5

Finanční plán

Finanční plán je jednou z nejdůležitějších částí podnikatelského plánu a poskytuje základní informace potřebné při rozhodování o přijetí či nepřijetí projektu investory (3). Bude se jednat zejména o počáteční rozvahu, náklady a výnosy a jejich kalkulace, bod zvratu a zdroje financování. 5.1 Rozvaha „Rozvaha je statickým přehledem o majetku podniku a jeho finančním krytí k určitému datu.“ (8). Podnikové předpisy stanovují, kdy a k jakému datu je nutné rozvahu sestavit, např. na začátku podnikání (počáteční rozvaha), na konci účetního roku, při likvidaci apod. Tabulka č. 1 znázorňuje zjednodušený vzor rozvahy podniku. Tabulka č. 1: Zjednodušená rozvaha podniku. Rozvaha Aktiva Pasiva 1. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 2. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) 1. Vlastní zdroje (vlastní kapitál) Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál Dlouhodobý hmotný majetek Fondy Dlouhodobý finanční majetek Hospodářský výsledek 3. Oběžný majetek (oběžná aktiva) 2. Cizí zdroje Peněžní prostředky Rezervy Pohledávky Závazky Bankovní úvěry Bankovní úvěry 4. Přechodná aktiva 3. Přechodná pasiva Náklady příštích období Výdaje příštích období Příjmy příštích období Výnosy příštích období Kurzové rozdíly aktivní Kurzové rozdíly aktivní Kurzové rozdíly pasivní Kurzové rozdíly pasivní Zdroj: Vlastní zpracování dle Synka (8) a Korába (11). Aktivem neboli majetkovou strukturou podniku, se rozumí „souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání“ (8). Obecně je dělíme na dvě základní skupiny, na stálá a oběžná aktiva. Základní rozlišovací indikátor těchto aktiv je čas, po který je konkrétní majetek držen ve vlastnictví podnikatele. Stálá neboli dlouhodobá aktiva slouží podniku zpravidla déle než 1 rok a tvoří podstatnou součást majetkové struktury, např. budovy, pozemky, stroje apod. Oběžná aktiva jsou charakteristická svou nestálostí a schopností obíhat a měnit svou podobu z hotovosti přes zásoby a pohledávky zpět k peněžní hodnotě (11). Existují tudíž dvě podoby oběžných aktiv, věcná (zásoby materiálu, nedokončená výroba, apod.) a peněžní (peníze na účtu, v pokladně, aj.). Pasiva, známá také jako kapitálová struktura podniku, je souhrn zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl. O tzv. vlastních zdrojích mluvíme tehdy, vložil-li kapitál do podniku sám podnikatel či společníci. Cizí zdroje jsou takové, které vložil do podniku věřitel (např. banka). 22

V praktické části bude zpracována počáteční rozvaha podniku, ve které bude zahrnut veškerý majetek a zdroje podniku potřebné pro začátek podnikání. 5.2 Náklady podniku V závislosti na výrobním procesu podniku vznikají náklady, které „vyjadřují spotřebu surovin a materiálu, opotřebení strojů a zařízení a konečné mzdy a jiné účelově vynaložené prostředky v peněžních jednotkách.“(4). Mezi základní členění můžeme zařadit17:  druhové členění - zachycuje účast jednotlivých výrobních faktorů na realizaci výrobního procesu sestávající z nákladů na suroviny, materiál a energii, náklady na mzdy, odpisy a ostatní náklady zahrnující pojistné, poplatky, úroky, aj. (4);  účelové členění - využívá se primárně ve výrobních podnicích, ve kterých dochází k výrobě více jak dvou výrobků; rozlišujeme dvoje členění: náklady přímé, resp. jednicové (náklady na jednici výrobku) a náklady nepřímé, resp. režijní (určené pomocí zvolené rozvrhové základny);  členění v závislosti na objemu výroby – variabilní (přímo závislé na objemu výroby, tzn. že jejich výše se mění v závislosti na objemu) a fixní (v krátkém období neměnné, v dlouhém období se však mění skokem). 5.3 Výkaz zisku a ztrát Obsahem výkazu zisku a ztrát je soubor nákladů a výnosů, které vyplývají z činností podniku. Součástí praktické části je vytvoření rozpočtovaného výkazu zisku a ztrát, který bude obsahovat realistický, optimistický a pesimistický pohled na hospodaření podniku v prvním roce podnikání. Tyto výkazy poskytnou ucelený obraz o hospodaření podniku a jeho budoucím vývoji18. Obecnou strukturu výpočtu výsledku hospodaření zobrazuje Příloha 2. 5.4 Bod zvratu Bod zvratu19 je takový objem výroby, při kterém se tržby rovnají celkovým nákladům a podnik vykazuje nulový zisk (6), každý další výrobek již přináší zisk. Významem výpočtu bodu zvratu je stanovení takového množství objemu výkonů, které je nutné pro tvorbu zisku. Grafické znázornění bodu zvratu je znázorněné na obrázku 2. V případě širokého sortimentu za rozdílné ceny se pro výpočet bodu zvratu používá následující vzorec (10):

kde: BZ – bod zvratu v Kč; FN – celkové fixní náklady v Kč; VN – celkové variabilní náklady v Kč; T – celkové tržby v Kč.

17

Pro potřeby mého podnikatelského záměru se budu zabývat především druhovým, resp. ekonomickým dělením nákladů. 18 Jde však pouze o odhad, proto se mohou výsledky ve skutečnosti lišit. 19 Může být znám také pod pojmy bod krytí nákladů, mrtvý bod, nulový bod apod. (6).

23

Bod zvratu v Kč udává částku, která musí být dosažena, aby se tržby rovnaly celkovým nákladům. Výsledná hodnota bodu zvratu je velmi důležitým ukazatelem, protože také poskytuje odpověď na jednu z hypotéz, které byly stanoveny v úvodu této práce, neboť po dosažení této hodnoty bude generován zisk. Obrázek č. 2: Grafické znázornění bodu zvratu.

Zdroj: SyNext - Synergy for your next business. Krycí příspěvky a bod zvratu [online] [cit. 17.2.2015]. Dostupné z: http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html 5.5 Zdroje financování Jak můžeme chápat ze slov Jiřího Fotra: „Pro financování projektů je třeba zajistit finanční zdroje, tj. potřebný kapitál.“ (3), je nezbytné se touto problematikou zabývat. Podle Fotra lze zdroje financování dělit podle tří hledisek (3):  místo, odkud se tyto zdroje získávají (interní a externí zdroje)  vlastnictví (vlastní a cizí kapitál)  doba, na kterou podnik kapitál získává (dlouhodobý a krátkodobý kapitál) Za interní zdroje je považovaný kapitál, který již existující podnik použije pro své rozšíření. Začínající podnik však žádné interní zdroje k dispozici nemá a je pro něj důležité získat zdroje externí.

24

Mezi základní externí zdroje20, které jsou k dispozici pro začínající podnik, patří základní kapitál vložený společníky, dlouhodobé bankovní úvěry a rizikový kapitál. Základní kapitál je částka, kterou do podniku vloží zakladatelé ve výši ujednané ve společenské smlouvě. Tato výše je rozdílná v závislosti na formě podnikání. Zatímco akciové společnosti mají počáteční vklad ve výši minimálně 2 mil. Kč, společnost s ručením omezeným má povinnou částku stanovenou na 1 Kč a živnostník žádný počáteční kapitál skládat nemusí. Ať se podnikatel rozhodne jakkoliv, jím vložené peníze mohou být použity jako počáteční financování projektu stejně jako peníze poskytnuté bankou. Dlouhodobé bankovní úvěry jsou z velké části poskytované bankami a řadí se mezi nejčastější způsob financování pro nově začínající podniky. Některé parametry úvěru jsou plně v rukou poskytovatele (banky), např. úroková sazba. Jiné jsou založené na jednání mezi bankou a podnikem, např. doba splácení nebo způsob splácení. Rizikový kapitál je běžnou formou financování začínajících nebo krátce fungujících malých a středních podniků převážně v USA a v západní Evropě (3), který je zaměřený převážně na obory výpočetní techniky a elektroniky, biotechnologie nebo výroba zdravotní techniky. Spočívá v poskytnutí soukromého kapitálu investory, nebo sdružením individuálních investorů, za účelem založení, rozvoje nebo odkupu společností s vysokým růstovým potenciálem (12). Zdroje financování se liší v závislosti na etapách vývoje podniku. Můžeme rozlišit tři základní etapy (13): zahájení, růst a stabilizace podnikatelské činnosti. V etapě zahájení podnikatelské činnosti je nejběžnější osobní financování (vklady vlastníků či společníků) a osobní bankovní úvěry (investoři poskytují své prostředky většinou až v případě, kdy si jsou jistí s finančními závazky podnikatele (13)). V etapě růstu je u nás častý právě rizikový kapitál, zmíněný výše, nebo bankovní úvěry. V etapě stabilizace, kdy dojde k úbytku finančních prostředků, dochází např. k prodeji akcií nebo v nejzazších případech ke sloučení s jiným, větším, podnikem. Finanční plán podniku, který je v praktické části zastoupen zejména počáteční rozvahou, výkazem zisku a ztrát pro optimistický, realistický a pesimistický odhad a výpočtem bodu zvratu, je jedním ze základních kamenů mé bakalářské práce a odpovědí na jednu ze stanovených hypotéz.

20

Dalšími možnými způsoby financování jsou např. dluhopisy nebo finanční leasing, tyto formy jsou však nevhodné pro můj podnikatelský záměr, a proto se jimi více nezaobírám.

25

6

SWOT analýza

SWOT21 analýza je jednou ze základních metod používaných při strategickém plánování. Pomocí vytvořené matice shrnující všechny jevy, které jsou v jejím blízkém okolí, dává ucelený obraz o silných a slabých stránkách podniku a o hrozbách a příležitostech, kterým podnik musí čelit bez možnosti ovlivnění podnikem či jeho zaměstnanci. Na základě této matice poté dochází k volbě strategie a rozhodování. Prvním krokem při vytváření matice je zkoumání vnitřního prostředí a zhodnocení silných a slabých stránek podniku. Jedná se o shrnutí informací týkajících se mikrookolí (konkurence, zákazníci, dodavatelé). Je velmi důležité, aby byly tyto stránky hodnoceny co nejvíce objektivně, očištěny od subjektivních pohledů na danou problematiku. Druhým krokem je zhodnocení příležitostí a hrozeb, kterým podnik bude čelit, poskytnuté analýzou makrookolí (ekonomické, legislativní apod.). Kvalitně vytvořená SWOT analýza dává dobrý základ pro správné rozhodnutí a tudíž stojí v základech chodu podniku. Vytvoření takové SWOT matice, která je zobrazená v následující tabulce, shrne veškeré informace analyzované v rámci praktické části a bude sloužit jako podklad pro následná doporučení a plány. Tabulka č. 2: Příklad SWOT matice. Silné stránky (S)  cenová strategie  nabízený sortiment  kvalita servisu  zkušený personál

Slabé stránky (W)  počáteční financování  postavení na trhu

Příležitosti (O)  růst nezaměstnanosti  ekonomická recese

Hrozby (T)  konkurenční prostředí  pohyb inflace

Zdroj: Vlastní zpracování. Čerpáno z JANEČKOVÁ, L. VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, spol. s r.o., 2000. 180 s. ISBN 80-7169-995-0.

21

Název SWOT je tvořen z počátečních písmen anglických slov Strenghts (síly), Weaknesses (slabosti), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby).

26

PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část mé bakalářské práce sestává ze samotného podnikatelského plánu, který zahrnuje teoretické aspekty představené v teoretické části a dává jim praktickou podobu přenesenou na konkrétní podnikatelskou činnost.

7 Název podniku:

Titulní strana Café Abierto, s.r.o.

Logo podniku:

Sídlo podniku:

Renneská třída 39, 602 00 Brno

Předmět podnikání:

Hostinská činnost zakládající se na přípravě kávových nápojů a prodeji pečiva konečným zákazníkům

Forma podnikání:

Společnost s ručením omezeným

Společníci:

Monika Körmendyová Jana Kováříčková

Jednatel:

Monika Körmendyová

Adresa jednatele:

Renneská třída 39, 602 00 Brno

Kontaktní údaje:

Telefon: +420 731 443 783 E-mail: [email protected]

27

8

Shrnutí

Podnik Café Abierto, s.r.o. bude založen s cílem poskytovat kvalitní výrobky za nízké ceny a touto myšlenkou si bude chtít získat své stálé zákazníky. Myšlenkou je nabídnout potenciálním zákazníkům životní styl, který je vlastní např. Italům, Chorvatům nebo Rakušanům, a pro který se budou rádi vracet. Zákazníci mohou vybírat z několika druhů káv a čajů různých příchutí, nabídka pečiva obsahuje sladké i slané pečivo, doplňující nápojový lístek. Místo podnikání není přesně stanovené, prozatím se neobjevilo žádné místo, které by odpovídalo potřebám podniku. Součástí kavárny bude totiž také „hladové okno“, ve kterém bude prodávané pečivo a káva s sebou. Proto je nutné pronajmout prostor, kde bude možné toto „hladové okno“ provozovat. Dalším parametrem je prostor, který nebude potřebovat rozsáhlé úpravy a tím ušetří náklady na zřízení provozovny. Zakladatelkami budou společnice Monika Körmendyová a Jana Kováříčková22, v současné době studující na ekonomických fakultách. Jejich společným zájmem je dosáhnout úspěchu při založení malého podniku a tím rozjet svou profesní kariéru. Tažnou silou je chuť do práce a touha po uspokojení svých přání, kterými jsou samostatnost a úspěšnost vlastní myšlenky. Nezkušenost v podnikání bude vykompenzovaná zaměstnáním pracovníka, který již má zkušenosti v provozu kavárny a bude moci doložit odbornou způsobilost v oboru pohostinství. Dle analýzy trhu lze konstatovat, že o produkty pekařství a kaváren je značný zájem zejména mezi mladými lidmi, kteří byli v průběhu března dotazováni na četnost jejich návštěv. Avšak konkurence je velmi silná, existuje několik podniků, které budou hlavními konkurenty. Mezi těmito konkurenty se jeví nejsilnějším Jet Café poskytující nadstandardní služby za relativně nízké ceny. Tato cenová politika je vlastní celému Student Agency, pod které podnik spadá a díky rozšířenějšímu jménu má dobré místo na trhu. Několik dalších kaváren si vede také velmi dobře, a proto bude velmi složité se na trh dostat a udržet. Myšlenka spojení pekařství a kavárny však na trhu není, proto máme myšlenku, která se může stát úspěšnou. Finanční zdroje nutné pro založení kavárny činí před zahájením provozu 785 999 Kč, v čemž jsou zahrnuté zřizovací výdaje na vybavení provozovny a náklady na první měsíc provozu. Součástí je také částka 68 610 Kč, která je vyhrazená pro každodenní nákup pečiva, a bude tudíž čerpána postupně. Základní kapitál bude ve výši 1 000 000 Kč, ať už bude vložen společnicemi či investorem, o kterého se budeme zajímat přednostně, a také v obou případech bude tato výše minimální. První měsíce nepředpokládáme takovou návštěvnost, se kterou je kalkulováno v optimistickém scénáři, a proto budou další měsíce pokryty zbývajícím vkladem či případným provozním úvěrem od Equabank, která poskytuje úvěry bez zajištění.

22

Dále bude podnikatelský plán tvořen za předpokladu společného založení podniku oběma společnicemi.

28

9

Podnik – pekařství-kavárna v centru Brna

Podnik Café Abierto, s.r.o. bude založen na základě tohoto podnikatelského plánu jako společnost s ručením omezeným. Při rozhodování, jakou formu podnikání zvolit, bylo důležitým faktorem způsob ručení za závazky. Ve vybrané formě podnikání je za závazky společnosti ručeno pouze do výše nesplaceného vkladu. Poskytování hostinských služeb je legislativně omezeno a řazeno pod řemeslné živnosti, u kterých je nutné osvědčení dokazující praxi v oboru. Tímto osvědčením však nedisponuje ani jedna ze společnic, a proto bude klíčové zaměstnat nejméně jednoho pracovníka s podloženou praxí a ustanovit ho odpovědným zástupcem. Café Abierto, s.r.o. bude svým postojem znázorňovat přesně to, co znamená jeho překlad23. Je to místo, kam může přijít každý a využít naše služby. Prostory o kapacitě 35 míst budou tím pravým místem pro spojení práce a pohodlí. Žádní uspěchaní a nepříjemní číšníci, ale místo, kde se budou návštěvníci rádi vracet. Proč by neměli přijít i zítra, aby se posunuli o další krůček blíž k zákaznickému bonusu, který jsme pro ně připravili? Naším největším cílem je využít mezery na trhu a poskytnout prostory a služby studentům a pracujícím, kteří by si rádi potřebné věci vyřešili u šálku výborné kávy a chutného pečiva. Boxy poskytující místa pro 8 lidí zajistí soukromí při diskuzích provázející školní projekty nebo klidné pracovní jednání, které se vždy lépe řeší s plným žaludkem, ať se jedná o osmou hodinu ranní nebo čtvrtou odpolední. Otevírací doba, po kterou budou služby poskytovány, bude následující: Po – Pá: 7:00 – 19:00 So: 9:00 – 16:00 Ne: 9:00 – 16:00 Zvolené časy budou uzpůsobené na běžný pracovní den, přičemž ráno a dopoledne budou zákazníci poptávat kávu i pečivo. K útlumu dojde přes obědy, kdy mnoho podniků v okolí nabízí polední menu, a proto předpokládáme nízkou návštěvnost, která se zvýší zase v době odpoledních posezení. Ve večerních hodinách jsou poptávány více alkoholické nápoje než kávy a naše nabídka alkoholických nápojů bude druhořadá, proto bude podnik zavřen již v 19:00. Není to však pevně stanovená doba. Pokud budou zákazníci spokojeni a budou požadovat naše služby, budeme ochotni zavírací dobu posunout24. Otevírací hodiny a tím i pracovní doba našich zaměstnanců se bude tedy odvíjet od návštěvnosti naší kavárny. 9.1 Poskytované služby Café Abierto, s.r.o. bude poskytovat hostinské služby ve spojení s prodejem pečiva. Nabídka kvalitních káv a čajů bude doplněná o nealkoholické i alkoholické nápoje a především o nabídku čerstvého pečiva. Malá kavárna obsluhující zákazníky bude také doplněná o tzv. „hladové okno“, ve kterém bude zaměstnanec prodávat čerstvé pečivo a „coffee to go“ také 23

V překladu otevřený, upřímný, přístupný. V dotazníkovém šetření se vyjádřilo 18 % tazatelů (viz. níže), že kavárnu navštěvují v době od 17:00, a proto bude počítáno s případným prodloužením otevírací doby. 24

29

kolemjdoucím, kteří spěchají do práce nebo do školy a nemohou snídat v pohodlí naší kavárny. Ilustrativní, neúplná nabídka podniku Café Abierto, s.r.o. je k nahlédnutí v přílohách. Součástí poskytovaných služeb bude také wifi free, ke které se budou moci návštěvníci připojit po zadání hesla, kterým bude název podniku. V neposlední řadě bude mít podnik k dispozici tiskárnu pro zákazníky, kteří požádají o vytisknutí jakýchkoliv potřebných dokumentů (učební materiály do školy, plánky města apod.). Vybíraný poplatek bude sloužit na pokrytí nákladů na tisk (barva, papír) a služba bude brána jako marketingový tah, který nám pomůže vybudovat dobré jméno. 9.2 Strategie podniku Podnik bude fungovat na trhu spotřebních statků, kde bude poskytovat hostinské služby pro své potenciální zákazníky. Regionem podnikání bude zvoleno centrum města Brna, kde se pohybuje nejvíce lidí a je zde největší příležitost zaujmout naší nabídkou. Hlavní cílovou skupinou budou studenti a pracující, sekundárně také návštěvníci města Brna, kteří se touto částí Brna často pohybují. Cenová politika bude stanovená mezi úrovní celkových nákladů a cenami konkurentů, kteří se v oblasti vykytují. Srovnáním jednotkových nákladů, a poté celkových nákladů, s prodejními cenami konkurence nám umožní stanovit cenu, která nám pokryje veškeré náklady a zároveň bude nižší než u konkurence. Tato úroveň cen je však flexibilní, bude se operativně měnit dle situace, které bude podnik čelit. Hlavní strategií je však udržení cen na nízké úrovni zajišťující pokrytí nákladů a zároveň získávání většího množství zákazníků pomocí atraktivních cen. Názorná kalkulace cen je popsána v následující tabulce. Tabulka č. 3: Kalkulace ceny kávy Espresso. Položka Podrobnosti Ceny u konkurence25 Jet Café - 35 Kč, Kavárna u Raka – 38 Kč, Café Pellegrini – 39 Kč Cena Café Abierto, s.r.o. Jednicové náklady + krycí příspěvek + zisk Zisk (20%) Krycí příspěvek Vodné, stočné, osvětlení, topení, nájem, nákup surovin (čas), cestovné, úklid, mytí nádobí, daň ze zisku Jednicové náklady Přímé náklady + přímé mzdy Přímé mzdy 2 min příprava Přímé náklady 7g kávy, 30 ml vody, 1 min energie, smetánka, 2x cukr Zdroj: Vlastní zpracování.

25

Částka v Kč 37,3 Kč 30,0 Kč 6,0 Kč 13,9 Kč 10,1 Kč 5,6 Kč 4,5 Kč

Za největší konkurenty povařuji Jet Café, Kavárnu u Raka a Café Pellegrini (viz níže), proto jsem zvolila ceny Espressa, za které si kávu kupují jejich zákazníci.

30

Jednicové náklady budou stanovené na základě spotřeby materiálu, energií a přímých mezd26 na jeden kus nápoje (v tomto případě Espressa). Ceny energií jsou převzaté z běžné spotřeby domácnosti, která je zdvojnásobená pro potřeby provozu kavárny a cena mezd je vypočtená ze superhrubé mzdy pracovníka kavárny. Ceny však nejsou konečné, konkrétní kalkulace spotřeby vody, elektřiny apod. bude upřesněno po prvních měsících provozu. Na jejich spotřebu je vyčleněná částka 12 000 Kč (viz níže). Marketingová strategie s cílem získat stálé zákazníky bude také doplněna cílenou marketingovou komunikací s potenciálními zákazníky. Základem naší reklamní kampaně bude vytvoření webových stránek a také stránek na sociálních sítích, kde budeme informovat o našem podniku a o nabídce, která je pro zákazníky připravená. Druhou složkou reklamy bude tisk letáčků, které budou vyvěšeny na všech vysokých školách v Brně a rozdávány v okolí místa podnikání. Podnik bude také odlišný od konkurence svým věrnostním programem. Při první konzumaci jakéhokoliv kávového výrobku dostane zákazník kartičku se samolepkou a za každou další návštěvu, při které si objedná kávu, dostane samolepku, kterou si na kartičku nalepí. Při konzumaci pěti káv je každá šestá zdarma, čímž chceme přimět naše zákazníky k opakovaným návštěvám. Posledním krokem, který chceme podniknout, je nabídka pečiva za poloviční cenu. Tato cena se bude týkat pečiva, které nebylo prodané během dne, a budeme ho chtít doprodat v poslední hodině otevírací doby. Pokud ani tato akční cena nepobídne zákazníky ke koupi, máme v plánu oslovit instituce, které se starají o lidi bez domova (charity) a vyjednat podmínky, které by pro oba z nás byly prospěšné. Jednalo by se o prodej pečiva za symbolickou cenu, které jsme nedoprodali, a za reklamu na akcích, které budou pořádat.

26

Superhrubá mzda pracovníka (8 hodin denně / 5 dní v týdnu) = 167,5 Kč/h -> 2,79 Kč/min. Energie (kávovar DeLonghi EC850 – příkon 1,45 kWh) = 3,35 Kč/h -> 0,05579 Kč/min. Voda (1 m3 = 74,46 Kč) -> 30 ml = 0,0022 Kč.

31

10 Analýza mikrookolí V této části jsou poskytnuté konkrétní informace zajištěné vlastním pozorování, dotazníkovým šetřením a komunikací s dodavateli. 10.1 Analýza cílové skupiny Základem analýzy cílové skupiny je dotazníkové šetření (dostupné k nahlédnutí v přílohách) a poskytuje ucelený obraz o přáních a požadavcích našich potenciálních zákazníků. Odpovídalo právě sto osob (84 žen a 16 mužů) a 96% ze všech dotazovaných je ve věku 20-30 let. Hlavní myšlenkou dotazníku je zjištění, zda budou mít potenciální zákazníci zájem o nabízené služby. V současné době navštěvuje kavárny 95% dotazovaných, pekařství navštěvuje 83%, což je pro nás opravdu pozitivní a poskytlo nám jistotu, že o tyto produkty potenciální zákazníci jeví zájem. Dotazované osoby navštěvují kavárny či pekařství nepravidelně. Dle komentářů je to často způsobené prostředím, ve kterém se necítí pohodlně, a také nepříjemnou obsluhou. Cena produktů je také brána v potaz27 a patří mezi podněty, které způsobují malou návštěvnost ze strany dotazovaných. I přesto, že více jak 65% dotazovaných je ochotno utratit v kavárně více jak 70 Kč, v pekařství se tato cena pohybuje pod 50 Kč (důvodem je poměrně nižší cena pečiva v porovnání s kávou), výše cen je vnímána negativně a návštěvy se z jejich strany neopakují. V případě podniku Café Abierto, s.r.o. je možno využít tuto výhodu ve svůj prospěch a prostřednictvím nízkých cen podnítit k pravidelným návštěvám. Potenciální zákazníci vyhledávají prostředí kavárny či pekařství nejčastěji za účelem posezení s kamarádem/ kamarádkou. Dále také využívají možnosti koupě pečiva a kávy při cestě do/z školy/práce. Jejich častá přání jsou:    

široká nabídka káv a pečiva, která bude odlišná od konkurence; přitažlivé prostředí kavárny s lákavou atmosférou; příjemná obsluha; cena korespondující s kvalitou produktů.

Dle dotazníku lze soudit, že mezi faktory odrazující potenciální zákazníky od návštěvy kavárny a pekařství patří:    

vysoká cena káv a pečiva; nepříjemné, často zakouřené, prostředí kavárny; přeplněná místnost a hluk, který ruší soukromí zákazníků; nepříjemná obsluha.

Doba největší návštěvnosti kavárny byla dotazovanými stanovena nejvíce po 12 hodině, kdy největší procento (76% osob) zaznačilo návštěvnou hodinu až mezi 15 a 20 hodinou. Návštěvnost pekařství byla rovnoměrně rozložena do celého dne. Z toho důvodu jsou výše zmíněné otevírací hodiny stanovené flexibilně, budou se upravovat postupně dle návštěvnosti kavárny. 27

Zejména při porovnávání ceny a kvality.

32

10.2 Analýza dodavatelů Otázka dodavatelů se týká pouze pečiva, ostatní produkty budou ze začátku existence podniku nakupované ve velkoobchodě Makro. Makro nabízí veškeré produkty z naší nabídky, ať už se jedná o alkoholické či nealkoholické nápoje. Kávy a čaje budou nakupovány v dostatečné kvalitě. Chceme nabízet kvalitní výrobky, a proto počítáme s vyššími náklady na nákup surovin. Dodavatelů pečiva je velké množství a větší konkurence nám dává výhodné postavení při vyjednávání. Máme možnost vybrat mezi nejlepšími podmínkami, za kterých nám bude pečivo každý den dodáváno. Pekárna Crokus a Karlova pekárna patří mezi hlavní dodavatele, kteří operují v okolí města Brna a jejich nabídka je dostatečně velká, abychom mohli našim zákazníkům nabídnout široký sortiment pečiva. Tyto podniky však nechtěly sdělovat konkrétní informace pro využití v bakalářské práci, proto je lze zahrnout mezi možné dodavatele, avšak žádné konkrétnější informace k dispozici prozatím nejsou. Další pekárnou je Svoj&Svoj s.r.o., která má dvě prodejny v Brně. Jedná se o nonstop pekárnu, která peče průběžně celý den a snaží se mít k dispozici co nejvíce čerstvé pečivo, které nabízí svým odběratelům i přímým zákazníkům. Mezi jejich odběrateli můžeme nalézt školy, cateringové společnosti i několik restaurací. Jsou schopni dodat zboží i během dne, pokud dojde k nedostatku a tím pomoci svým odběratelům i sobě samým. Pro start podniku bude nejvýhodnější volba tohoto dodavatele, ale jak již bylo zmíněno, výhodnost podmínek se může měnit, proto bude docházet k pravidelným analýzám a vyhodnocením všech možných dodavatelů a jejich podmínek. 10.3 Analýza konkurence Centrum města Brna čítá velké množství konkurentů. Analýza konkurence byla provedená s využitím vlastních zdrojů, které podnik v současné době má, a to prostřednictvím osobní zkušenosti společnic. Postupně byly navštíveny všechny podniky nacházející se na náměstí Svobody a Masarykově ulici a v průběhu návštěvy byla analyzována předem stanovená kritéria, která byla následně vyhodnocena na základě zjištěných informací. Jednalo se jak o kritéria založená na subjektivních pocitech, např. atmosféra prostředí, příjemný a ochotný personál, tak především o kritéria, která se naopak snažila eliminovat subjektivní pohled na věc a byla zde zřejmá snaha o co nejobjektivnější zhodnocení konkurence, jako jsou např. ceny prodávaných produktů, sortiment, otevírací doba, cílová skupina, počet míst k sezení atd. Podniky jsou seřazené podle významnosti pro podnik Café Abierto, s.r.o. a jejich uzemní rozmístění lze nalézt v přílohách. Jet Café je dle analýzy největším konkurentem. Zastává cenovou politiku nízkých cen a má skvělou nabídku, která je doplněná o široký sortiment zákusků a pochutin. Personál je příjemný, což je součást celé společnosti Student Agency, pod kterou Jet Café spadá. Jedinou možnou výhodou, která se pro náš podnik naskytne v případě konkurenčního souboje, je umístění Jet Café, které se nachází uvnitř Domu pánů z Lipé a tudíž není přímo na očích. Naše nabídka je rozdílná a to nás odlišuje téměř od veškeré konkurence. Kavárna u Raka se nachází na místě, které je během celého dne obklopeno mnoha lidmi. Přes velká prosklená skla láká příjemným prostředím, které disponuje velkou kapacitou a lákavou atmosférou. Nabídka je také velmi zajímavá, široká nabídka káv, čajů a dalších 33

speciálních nápojů je doplněná o nabídku snídaní a lehkých jídel v obědovém čase. Ceny jsou však docela vysoké, i přesto mají své zákazníky a v jakémkoliv denním čase mají alespoň část stolů obsazených. Pellegrini Cafe patří také mezi největší konkurenty, kteří se nacházejí v samém centru města Brna. Prostředí působí velmi příjemně na své zákazníky, nechybí uvolněná atmosféra a soukromí. Personál je příjemný a o své zákazníky se pečlivě stará. Ceny jsou však velmi vysoké a výsledný produkt jim (dle mého názoru) v několika případech neodpovídá. Jejich nabídka také obsahuje různá jídla a obědová menu, proto nelze tohoto konkurenta brát jako kavárnu, ale spíše restauraci. Coffe Shop Lavazza nabízí široké spektrum kávových výrobků, které jsou však pro zákazníky dost finančně náročné. To se týká také alkoholických a nealkoholických nápojů. Ve své nabídce nemají žádné pečivo, zákusky či pochutiny. V důsledku malého prostoru jsou stoly dost blízko u sebe a zákazník tak nemá tolik soukromí, na některých místech ani pohodlí při posezení u výborné kávy. Také průhledné vitríny, u kterých se sedí, berou příležitost pro soukromé rozhovory. Personál je však velmi vstřícný a kavárna bývá většinu času minimálně z poloviny zaplněná. V letních obdobích disponuje také malou zahrádkou. Gelateria Piazza se nachází uvnitř nákupní galerie, prostory jsou velmi otevřené a není zde téměř žádné soukromí. Disponuje však velkou letní zahrádkou, která bývá v létě často vyhledávaná. Nabízí široký sortiment kávových, alkoholických i nealkoholických nápojů, zákusky a zmrzlinu. Spolupracuje také s pizzerií, která se nachází ve vyšších patrech galerie. Cenová hladina je však nastavená velmi vysoko a personál působí znuděně a otráveně při oslovení nově příchozích zákazníků. Pekařství Makovec je dost rozšířený svým jménem, avšak šíře sortimentu je poněkud oříznutá. Málo druhů sladkého i slaného pečiva mírně kazí původní pocity při vstupu do pekařství. Prostředí je příjemné, personál vítá již od dveří a vyvolává pocity, že má všechny své zákazníky rád. Není zde však místo na sezení a prodávají pouze kávu s sebou, proto lze využít této nevýhody ve svůj prospěch a nabídnout zákazníkům více prostoru. Ristorante Pizzeria Adria se nachází na atraktivním místě a svým vzhledem láká k příjemnému posezení u dobré kávy a zmrzlinového poháru. Uvnitř už tyto pocity však nejsou stejné. Prostředí, působící jako by se zákazník objevil v lázních, přiláká k další návštěvě spíše vyšší věkové skupiny zákazníků. O tom také vypovídá fakt, že většina zákazníků byla v rozmezí 45 let a více, čímž tento konkurent míjí naši cílovou skupinu a stává se méně nebezpečným. Dalším rozdílným prvkem je fakt, že se nejedná o kavárnu, ale o restauraci a tudíž nabízí také jiný sortiment za jiné ceny. Pekařství Fornetti je specifická svou nabídkou, která je charakteristické pouze pro prodejny Fornetti. Toto pečivo je mezi zákazníky oblíbené, avšak tato pekárna neposkytuje žádné místo k posezení, jde tedy pouze o prodej pečiva. Café Nicol je spíše vinárnou, než kavárnou a nabízí také obědové menu. I přestože může být cílová skupina stejná, liší se od nás a oslovuje cílové zákazníky nabídkou rozlišného sortimentu. Dle otevíracích hodin (8:00 – 1:00) lze soudit, že se zaměřuje také na večerní posezení. 34

Literární kavárna je jednou z konkurentů, kteří nabízejí svým zákazníkům něco jiného než náš podnik. Literární kavárna poskytuje tiché prostředí, ve kterém si zákazník může vychutnat dobrý nápoj s knihou v ruce. Myšlenka je to velmi lákavá, avšak pouze pro určitou skupinu zákazníků. Café Tripoli Kids je na pohled velmi příjemná a přitažlivá kavárna. Jak však už název napovídá, její cílovou skupinou jsou maminky nebo rodiny s dětmi. Konkurentem je tudíž pouze tím, že nabízí podobný kávový sortiment, primární cílová skupina je však zásadně odlišná. Café Arca je spíše coctail barem než kavárnou, je pohlcena v tmavých barvách a otevírací doba zasahuje do brzkých ranních hodin (7:00 – 2:00), proto lze předpokládat, že se soustřeďují také na večerní zákazníky, kteří nespadají do naší cílové skupiny. Cukrárna, která se nachází na začátku náměstí Svobody, se převážně zabývá pečením a prodejem dortů a sladkého cukroví. Prodává však také pečivo, a proto se stává naším konkurentem. Galerie Caffe lze brát jako jednu z předních konkurentů, protože je umístěna přímo na náměstí Svobody a disponuje velkou předzahrádkou. V současné době je však dočasně uzavřena a prochází rekonstrukcí; nebyla zkoumána, a proto ji řadíme jako nejmenší konkurenční sílu. V rámci analýzy konkurence bylo vyzvednuto to nejdůležitější a nejobecnější o postavení podniků na sledovaném trhu v centru města Brna. Jak lze vyčíst z předchozího zhodnocení, zkoumaná oblast je vysoce konkurenční a bude velmi obtížné se prosadit jako začínající podnik. Proto bude velmi zásadní zhodnocení konkurenceschopnosti a promyšlení výsledného umístění provozovny, aby se zvýšili šance na úspěšném vedení pekařství a kavárny v centru města Brna.

35

11 Analýza makrookolí Politická stabilita či členství v EU jsou důležitým faktorem pro všechny podnikatele. Mají dopad na různé oblasti, jakými jsou např. vzdělávání, zdraví občanů apod. Avšak za předpokladu, že se jedná o mikro podnik, který bude zaměstnávat 3 lidí, nebude politický dopad tak značný. Jedním z ekonomických faktorů28, který bude mít pro podnik význam, je míra inflace. V současné době (konkrétně únor 2015) je inflace 0,3% a dle vývoje v posledních dvou letech můžeme očekávat, že bude klesat nebo se bude držet na nízké úrovni i nadále. To pro nás bude mít pozitivní efekt, protože s nízkou inflací nabývají peníze vyšší hodnoty, a proto budeme schopni nakoupit více produktů a naši zákazníci si budou moci dovolit nakoupit větší množství našich produktů. Dalším faktorem, který bude hrát roli, je míra nezaměstnanosti o hodnotě 8,5% (únor 2015). Míra nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr dává příležitost vybrat pracovníka, který se nejlépe hodí na požadované místo. Také hrubá měsíční mzda pracovníků v oboru pohostinství se pohybuje kolem 13 928 Kč (1. až 3. čtvrtletí 2014), a proto můžeme považovat námi stanovenou výši mezd jako atraktivní pro případné zájemce o práci. Mezi sociálně-kulturní faktory můžeme zařadit například demografický vývoj populace, který obsahuje údaje o průměrném věku, růstu populace či vzdělání obyvatelstva. Dále také postoje a životní styl obyvatelstva a převážně potenciálních zákazníků, které chceme naší nabídkou oslovit. Chceme působit uvolněně, nedráždit a naopak vyvolat v kolemjdoucích pocit, že by nebylo na škodu jít a vyzkoušet naši pohostinnost. Naše produkty budou přístupné pro všechny, tím také chceme docílit toho, že budeme žádaní v širším okolí potenciálních zákazníků. Technologické a technické faktory nehrají příliš významnou roli v oblasti, ve které budeme podnikat. Nezáleží na tom, zda budeme mít lepší a výkonnější kávovar než konkurence, stěžejní činnosti leží jinde než v technické či technologické sféře. Mezi legislativní faktory, ovlivňující naši podnikatelskou činnost, řadíme sazbu daně z příjmů právnických osob, která je stanovená podle zákona o daních z příjmů29 ve výši 19% a od níž se odvíjí hodnota čistého výsledku hospodaření. Dalším omezením, týkajícím se podnikatelské činnosti, je již výše zmíněný požadavek doložení odborné způsobilosti o vyučení či minimálně 6 leté praxi v oboru pohostinství, které spadá do řemeslné živnosti dle živnostenského zákona. Tento problém bude řešen tzv. odpovědným zástupcem, který musí svou odbornou způsobilost doložit a na tomto základě bude živnost provozována. Ekologie se stává v současné době stále více diskutovaným tématem. Mnoho podniků již muselo přijmout opatření, která zamezovala poškození životního prostředí. V případě pohostinství se bude jednat především o třídění a likvidaci odpadů, avšak žádné další restrikce zde nejsou. Proto se při dodržování základních principů nemusíme obávat žádných postihů.

28 29

Číselné hodnoty jsou čerpány z informací dostupných na portálu Českého statistického úřadu a úřadu práce. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

36

12 Personální zajištění Podnik bude na začátku podnikání zaměstnávat 3 pracovníky. Zakladatelky podniku budou zaměstnané nejen ve vedení, ale také v provozu kavárny a budou doplněné o osobu, která bude pracovat v provozu a bude vystupovat také jako odpovědný zástupce, jehož prostřednictvím bude živnost provozována. Charakteristika vedoucích podniku a požadavky pro zaměstnance provozu jsou popsány v následujících podkapitolách. 12.1 Vedení podniku Podnik Café Abierto, s.r.o. vznikne na základě společenské smlouvy mezi dvěma společnicemi, které se již dlouhou dobu znají a jsou ochotné dát do podniku vše, co je v jejich silách. Na základě jejich zájmů a životních cílů se rozhodly založit a provozovat malou kavárnu spojenou s pekařstvím, jejíž vedení bude v další existenci podniku jejich zaměstnáním. Plat je stanovený ve výši 20 000 Kč hrubého, jeho výše se bude měnit v závislosti na vývoji podniku. Částka odvedená za zdravotní a sociální pojištění bude činit 6 800 Kč (25% sociální pojištění a 9% zdravotní pojištění). Monika Körmendyová  narozena roku 1992;  absolventka všeobecného gymnázia, v současnosti studuje na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity obor Podniková ekonomika a management;  praxe v oboru žádná, převažuje cílevědomost a snaha dosáhnout stanoveného cíle. Náplň práce bude následující:  personální zajištění provozu podniku, pohovory a výběr vhodných pracovníků;  zajišťování nákupu produktů a komunikace s dodavatelem pečiva;  práce v provozu a výpomoc v obsluze „hladového okna“. Jana Kováříčková  narozena roku 1992;  absolventka obchodní akademie, v současnosti studuje na Podnikatelské fakultě VUT obor Účetnictví a daně;  8 měsíční praxe na pozici projektového manažera, zkušenosti s účetními softwary SAP a POHODA. Náplň práce bude následující:  evidence účetních dokladů v softwaru POHODA;  marketingová činnost;  prodej u „hladového okna“ a výpomoc v provozu. 12.2 Zaměstnanci podniku Otevírací hodiny jsou předběžně stanoveny dle výše zmíněného harmonogramu. V závislosti na těchto hodinách bude nutné zaměstnat minimálně jednoho stálého zaměstnance, který bude v provozu se společnicemi vždy 8 hodin denně od pondělí o pátku. Další hodiny budou 37

v případě potřeby doplněny o brigádníky. Úpravy týkající se počtu pracovníků či pracovní doby zaměstnanců se bude odvíjet od prvních týdnů provozu. Úklid bude zajišťován zaměstnanci podniku, v případě potřeby bude využitá výpomoc brigádníků. Požadavky nutné k přijetí do pracovního poměru jsou následující:      

bezúhonnost; starší 18 let; příjemné vystupování; komunikativnost; spolehlivost; základní znalost anglického jazyka.

Tyto požadavky jsou obecně platné pro všechny zaměstnance. Z podstaty podnikatelské činnosti je však nutné zaměstnat osobu, která má odbornou způsobilost v oblasti pohostinství a ustanovit ho odpovědným zástupcem. Tato osoba musí souhlasit s ustanovením do této funkce a musí být mezi ním a podnikatelem uzavřena pracovněprávní smlouva. Vhodným nástrojem, jak zajistit, aby odpovědný zástupce měl zájem na prosperitě podniku, je stanovení měsíčních, příp. čtvrtletních odměn závislých na obratu podniku. Finanční ohodnocení zaměstnance bude 20 000 Kč hrubého, výše se bude opět měnit v závislosti na pracovním nasazení a prosperitě podniku. Zaměstnanec bude také plnit funkci odpovědného zástupce, proto je hrubá mzda stanovená nad průměrnou výší mzdy číšníka. Sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, bude opět ve výši 6 800 Kč (25% sociální pojištění a 9% zdravotní pojištění).

38

13 Finanční plán 13.1 Zřizovací výdaje a náklady na první rok podnikání Před začátkem samotného provozu podniku bude nutné vložit velkou částku do zařízení prostoru, ať už se jedná o rekonstrukci, nákup účetního softwaru nebo nákup oběžného majetku, který bude tvořit nabídku kavárny. V následujících tabulkách jsou vypsány všechny výdaje spojené se zařízením a provozem kavárny a pekařství. Tabulka č. 4: Zřizovací výdaje. Položka Založení společnosti Rekonstrukce Účetní software Webové stránky Reklamní materiál Připojení wifi Nákup vybavení Barový pult Kávovar Lednička Mraznička Myčka sklenic Rychlovarná konvice Umyvadlo Baterie Vitrína na pečivo Stoly Židle Nádobí Pokladna Osvětlení Tiskárna Dekorace Kancelářské potřeby Oblečení číšníků Ostatní Celkem Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 15 000 Kč 300 000 Kč 2 400 Kč 2 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč 220 700 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 14 000 Kč 10 000 Kč 3 700 Kč 500 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 60 000 Kč 12 000 Kč 5 500 Kč 5 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč 10 000 Kč 556 100 Kč

Před prvním otevíracím dnem je nutné nakoupit produkty, které budou poskytované našim zákazníkům. Nápojový lístek spolu s nabídkou pečiva je k nahlédnutí v přílohách.

39

Tabulka č. 5: Pořízení oběžného majetku30. Položka Částka v Kč Káva, čaj 13 246 Kč Nealkoholické nápoje 9 970 Kč Alkoholické nápoje 6 913 Kč Hygienické prostředky 2 300 Kč Ostatní + rezerva na další nákup 8 316 Kč Celkem 40 745 Kč Zdroj: Vlastní zpracování. Pečivo budeme odebírat každý den ráno, proto ho nezahrnuji do tabulky pořízení oběžného majetku, který je kalkulovaný na celý měsíc. Pro předběžnou kalkulaci je počítáno s odebíráním 10 kus u každého druhu pečiva, které je přehledně vypsané v přílohách. Takové množství bude stát 2 522 Kč, v případě nedostatku však budeme odebírat i během dne, proto je tato výše pouze orientační. Lze očekávat odchylky v množství pečiva objednávaného každý den (například soboty a neděle by mohlo být pečivo poptáváno méně jak v pracovních dnech), i přesto jsou náklady na nákup pečiva průměrovány na každý den stejně a v prvních týdnech provozu bude tato částka upřesněna dle poptávky zákazníků. Částka 75 660 Kč, se kterou je kalkulováno dále, bude k dispozici v pokladně. Následující tabulka shrnuje veškeré měsíční náklady na provoz kavárny a pekařství. Tyto náklady jsou flexibilní, jejich výše se bude měnit s ohledem na zajištěné prostory pro podnikání a spotřebu energie, která není přesně stanovená. Tabulka č. 6: Celkové měsíční náklady. Položka Podrobnosti Nájem Mzdy 3 x 20 000 Sociální (25% z hrubé mzdy) Zdravotní (9% z hrubé mzdy) Režijní náklady Telefon + internet 2 x 800 + 1 000 Energie Voda, elektřina Oběžný majetek 40 745 + 75 660 pečivo Celkem Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 35 000 Kč 60 000 Kč 15 000 Kč 5 400 Kč 14 600 Kč 2 600 Kč 12 000 Kč 116 405 Kč 246 405 Kč

Stejně jako měsíční náklady jsou celkové náklady za jeden rok stanovené na operativní úrovni, jejich výše se v praxi může lišit v závislosti na prostorech, spotřebě energií a množství pořizovaného oběžného majetku.

30

Konkrétní přehled nakupovaného zboží je k nahlédnutí v přílohách.

40

Tabulka č. 7: Celkové náklady na rok. Položka Podrobnosti Nájem 12 x 35 000 Mzdy (sociální a zdravotní) 12 x (60 000 + 20 400) Režijní náklady 12 x 14 600 Oběžný majetek 12 x 116 405 Celkem Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 420 000 Kč 964 800 Kč 175 200 Kč 1 396 860 Kč 2 956 860 Kč

13.2 Odhady tržeb Odhady tržeb jsou provedeny ve třech možných scénářích: optimistický, realistický a pesimistický. Následující tabulky poskytují přehled tržeb při jednotlivých scénářích, přičemž průměrná útrata je u všech scénářů stanovená v částce 55 Kč, liší se však v průměrném počtu návštěvníků za jeden den. Tato částka je stanovená na základě odhadu průměrné útraty s přihlédnutím na výsledky dotazníkového šetření a námi stanovené ceny produktů. Tabulka č. 8: Optimistický odhad tržeb. Položka Podrobnosti Počet zákazníků Průměrná útrata Průměrná tržba za den 170 osob x 55 Kč Průměrná tržba za měsíc 30 dní x 9 350 Kč Průměrná tržba za rok 12 měsíců x 280 500 Kč Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 170 osob/den 55 Kč/osoba 9 350 Kč 280 500 Kč 3 366 000 Kč

Optimistický odhad kalkuluje s průměrným počtem osob ve výši 170 za den, což je návštěvnost možná, ale ne každý den. Při průměrné útratě 55 Kč/osoba lze pokrýt všechny náklady a budeme vykazovat zisk. Tabulka č. 9: Realistický odhad tržeb. Položka Podrobnosti Počet zákazníků Průměrná útrata Průměrná tržba za den 140 osob x 55 Kč Průměrná tržba za měsíc 30 dní x 7 700 Kč Průměrná tržba za rok 12 měsíců x 231 000 Kč Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 140 osob/den 55 Kč/osoba 7 700 Kč 231 000 Kč 2 772 000 Kč

Realistický odhad tržeb při průměrné návštěvnosti 140 osob/den a průměrné útratě 55 Kč již nebude pokrývat provozní náklady, proto by mělo dojít k prohloubení a k zaměření na marketingovou komunikaci se zákazníky a podporu většího objemu prodeje.

41

Tabulka č. 10: Pesimistický odhad tržeb. Položka Podrobnosti Počet zákazníků Průměrná útrata Průměrná útrata za den 90 osob x 55 Kč Průměrná útrata za měsíc 30 dní x 4 950 Kč Průměrná útrata za rok 12 měsíců x 148 500 Kč Zdroj: Vlastní zpracování.

Částka v Kč 90 osob/den 55 Kč/osoba 4 950 Kč 148 500 Kč 1 782 000 Kč

Při pesimistickém odhadu je již ztráta opravdu značná a v takovémto případě již nemá důvod dále kalkulovat a přemýšlet o vylepšení. Z toho vyplývá, že je nutné buď navýšit ceny, nebo se soustředit na získání co nejvíce zákazníků. 13.3 Výkaz zisku a ztrát Výpis zisku a ztrát je opět proveden pro všechny tři scénáře zaznamenané výše, tj. pro optimistický, realistický a pesimistický. Tabulka č. 11: Výkaz zisku a ztrát pro všechny stanovené scénáře. Optimistický scénář Realistický scénář Pesimistický scénář Tržby za prodej 3 366 000 Kč 2 772 000 Kč 1 782 000 Kč zboží Náklady na prodej - 1 396 860 Kč - 1 396 860 Kč - 1 396 860 Kč Obchodní marže 1 969 140 Kč 1 375 140 Kč 607 212 Kč Mzdové náklady - 964 800 Kč - 964 800 Kč - 964 800 Kč Ostatní provozní - 619 200 Kč - 619 200 Kč - 619 200 Kč náklady Provozní výsledek 385 140 Kč - 208 860 Kč - 976 788 Kč hospodaření Daň z příjmů 19 % - 73 177 Kč VH za účetní období 311 963 Kč - 208 860 Kč - 976 788 Kč Zdroj: Vlastní zpracování. Dle tabulky je zřejmé, že při optimistickém scénáři bude generován kladný výsledek hospodaření, ale v případně realistického a pesimistického scénáře se podnik dostane do velkých potíží. Jak však vyplynulo z dotazníkového šetření, z vlastního pozorování obsazenosti kaváren v centru města Brna a podle zkušeností pracovníků kaváren lze předpokládat, že se návštěvnost bude pohybovat v mezích reálného a optimistického propočtu. Samozřejmě to nelze očekávat v prvním měsíci podnikání, avšak naše marketingové tahy jsou uzpůsobeny tak, aby nalákaly co nejvíce zákazníků a přesvědčily je k opakovaným návštěvám. V případě dalšího neúspěchu jsou v závěru práce uvedeny některé kroky, které bude nutné podniknout pro kladný výsledek hospodaření. 13.4 Zdroje financování Prvním krokem před samotnou realizací bude oslovení investorů, kteří by s námi do podnikání vstoupili31. Víme, že oslovení investorů bude v našem případě náročné, jelikož jsme mladé a zkušeností nemáme mnoho, a proto počítáme také s tím, že budeme muset vložit 31

Odměna pro investora bude ve výši 30% ze zisku.

42

vysokou finanční částku. V jakémkoliv případě bude základní kapitál činit 1 mil. Kč, ať už to budou prostředky vložené pouze námi jako společnicemi, nebo za přítomnosti investora. Veškeré počáteční náklady budou hrazeny ze základního kapitálu. Mezi tyto náklady patří náklady na zřízení podniku (založení společnosti, rekonstrukce prostoru a vybavení pekařstvíkavárny), pořízení oběžného majetku a náklady spojené s provozem v prvních měsících podnikání. Bankovní institucí, která bude volená pro případnou žádost o úvěr, je Equa Bank. Poskytuje malé podnikatelské úvěry32, které není potřeba zajišťovat majetkem podnikatele. Také není potřeba doložení účetní uzávěrky či daňového přiznání, které nebudeme mít v prvních měsících podnikání k dispozici. Jednalo by se o pokrytí provozních nákladů, které by v prvních měsících nemohly být pokryty z tržeb. Případné splácení úvěru není do kalkulace započítáno, avšak společnice jsou si tohoto dodatečného nákladu vědomy a počítají s ním. 13.5 Počáteční rozvaha V následující tabulce je zobrazena počáteční rozvaha podniku, jejíž vytvoření je povinné pro všechny začínající podniky. Tabulka č. 12: Počáteční rozvaha podniku Café Abierto, s.r.o. Aktiva Pasiva Stálá aktiva 556 100 Kč Vlastní kapitál 1 000 000 Kč Zřizovací výdaje 556 100 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Vklad Moniky K. 500 000 Kč Vklad Jany K. 500 000 Kč Oběžná aktiva 443 900 Kč Zásoby 40 745 Kč Bankovní účet 312 495 Kč Pokladna 90 660 Kč Aktiva celkem 1 000 000 Kč Zdroj: Vlastní zpracování.

Cizí kapitál

0 Kč

Pasiva celkem

1 000 000 Kč

13.6 Bod zvratu Bod zvratu sestává z několika částek, které přímo ovlivňují jeho výši. Tyto částky jsou stanovené předběžnou kalkulací, která je provedená výše. Jsou však pouze orientační, proto lze předpokládat, že v konkrétních scénářích nebude docházet pouze ke změně výše tržeb, ale také oběžného majetku, mezd, nájmu či režijních nákladů. Může dojít k pozitivním či negativním změnám, tyto změny však nejsou zahrnuty a následující výpočty se vztahují pouze ke scénářům, které jsou charakterizovány výše.

32

Informace jsou čerpány ze stránky www.equabank.cz.

43

V případě optimistického scénáře bude bod zvratu ve výši 1 994 638 Kč. Znamená to tedy, že po dosažení této částky bude každý další prodaný kus generovat zisk. Dle předběžné kalkulace bude podnik generovat zisk již po 7 měsících provozu, tento scénář však nelze očekávat u začínajícího podniku, proto je nutné brát výsledek bodu zvratu pouze jako odhad.

To stejné lze říci také v případě realistického scénáře, který stanovuje bod zvratu ve výši 4 021 622 Kč. Tato částka je opět pouhým předběžným odhadem, při kterém dojde ke generování zisku od 19. měsíce provozu. V pesimistickém scénáři je očividné, že tržby nepokrývají variabilní náklady, proto nelze bod zvratu vypočítat. V takovém případě je nutné aplikovat opatření zvyšující tržby, v opačném případě dojde k zániku podniku.

44

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ 14 SWOT analýza V rámci SWOT analýzy jsou vyhodnoceny interní a externí faktory, kterým bude podnik čelit. Interními faktory jsou silné a slabé stránky podniku, těmi externími jsou hrozby a příležitosti, které jsou samotným podnikem neovlivnitelné. Tabulka č. 13: Matice SWOT analýzy. Silné stránky (S)        

     

nová myšlenka, která v regionu chybí výjimečné prostředí kavárny příjemný personál kvalita výrobků a služeb poloha podniku slevové akce využití brigádníků nezávislost na dodavatelích (krom pečiva)

Příležitosti (O)    

Slabé stránky (W) konkurenční prostředí vysoké vstupní náklady slabé jméno nezkušené vedení závislost na pronajímateli nutnost zástupce s osvědčením

Hrozby (T)         

touha navštěvovat kavárny a pekařství vybudování dobrého jména získání věrných zákazníků platební schopnost zákazníků

nově příchozí konkurence nízké zisky odchod odpovědného zástupce zvýšení nájmu zvýšení daní změna legislativy malá návštěvnost v čase oběda růst inflace pokles důchodů

Zdroj: Vlastní zpracování. Na základě takto vytvořené SWOT matice a interpretovaných informací, které vyplývají z vypracovaného podnikatelského plánu, budou stanovené plány a doporučení pro budoucí rozhodování.

45

15 Doporučení Z vytvořeného planu lze soudit, že myšlenka založení pekařství-kavárny v centru města Brna nemá přímého konkurenta, který by nabízel stejný sortiment a zastával stejnou myšlenku. Je však mnoho konkurentů, kteří mají podobný sortiment a tím zvyšují bariéry vstupu na trh novému podniku. Bude velmi složité se prosadit mezi takovými kavárnami, které sice mají vysoké ceny, které nejsou poptávané naší cílovou skupinou, ale mají své zákazníky a mají takovou nabídku, která jim pokryje veškeré náklady. Naše nabídka produktů není příliš široká a naše cenová politika je dost nízká, aby pokryla především vysoký nájem a mzdy zaměstnanců. Krom konkurenčního boje se tedy budeme potýkat také s nepokrytými náklady. Pokud by se měl podnik zaměřit pouze na objem prodeje za relativně nízké ceny, bylo by to velmi nejisté. Průměrná návštěvnost se bude měnit a nelze se spoléhat na optimistický scénář kalkulovaný výše. Tyto problémy lze řešit několika způsoby: Podnik by mohl být založen jako malá pekárna s „hladovým oknem“ a kapacitou 15 osob, tímto by poklesly náklady na nájemné za menší prostory. K rozšíření by došlo později, až by podnik získal věrné zákazníky a rozjel tím slibnou kariéru. Další možností by bylo zvýšit ceny produktů. Dle dotazníků jsou potenciální zákazníci ochotni utratit více jak 70 Kč při návštěvě kavárny, s touto částkou však nebylo možné kalkulovat z toho důvodu, že při stanovených cenách by nebylo průměrné útraty 70 Kč dosaženo. Při tomto pohledu mohly být ceny kávových a čajových produktů zvýšeny, čímž by ve spojení s pečivem došlo k navýšení průměrné útraty. Mezi možné cesty k dosažení zisků patří marketingová komunikace. Zaměření na objem prodaných produktů se pojí se získáním co nejvíce zákazníků. Zvolením správných marketingových nástrojů můžeme zákazníka přesvědčit, že právě náš podnik mu poskytne to, po čem touží. Těmito nástroji mohou být věrnostní akce, denní či týdenní zvýhodněné nabídky, osobní komunikace majitelů podniku a pozvání potenciálních zákazníků k posezení apod. Další možností je podniknout širší marketingový průzkum. Zahrnout do analýzy konkurence všechny podniky, které operují v centru města Brna (ne pouze ve zvolené části), či dotazníkové šetření nejen studentů, ale všech potenciálních zákazníků, kteří se pohybují v centru města. Po této analýze lze zvolit sídlo provozovny v jiné části města, kde se pohybuje velký počet potenciální zákazníků, avšak kde není konkurence tak silná. Ráda bych poukázala na fakt, že samotná myšlenka se nepotýká s přímou konkurencí, což je výhoda, která by měla být využita. Je však nutné vše promyslet do nejmenšího detailu, aby potenciální zákazník chtěl přijít a vyzkoušet naše služby a nejlépe se opětovně pro tyto služby vracet.

46

16 Plán Prvním krokem, který bychom chtěly udělat, je najít ochotného podnikatele z oblasti pohostinství a prodiskutovat tento podnikatelský plán. Poznatky z praxe pro nás budou velmi přínosné a nápomocné v dalších krocích. Dále bude našim cílem oslovit několik lidí, kteří by se mohli stát našimi investory. V závislosti na těchto jednáních se rozhodneme, zda začneme podnikat samy s vlastními vloženými financemi a úvěry, nebo s pomocí investorů. Rozsáhlejší analýza centra Brna a výběr prostor pro podnikání bude nedílnou součástí, výsledky analýzy nám umožní vybrat to správné místo pro podnikání. Budeme se držet našich požadavků na velikost a rozložení, abychom nemusely investovat peníze do příliš rozsáhlé rekonstrukce. Po sehnání prostor bude následovat samotné vybavování provozovny a nákupu surovin. Během tohoto procesu budeme vést pohovory a vybírat vhodného zaměstnance na pozici číšník a odpovědný zástupce podniku. Přesné datum zahájení činnosti není stanoveno, vše bude záležet na konkrétních výsledcích prvních kroků, které jsem popisovala výše. Nemalou součástí bude rozhodování, která z doporučení budou realizována a jak budou řešené problémy, které vyplývají z podnikatelského plánu. Tato doporučení budou konzultována s více odborníky, kteří dané problematice rozumí a budou ochotni nám pomoci.

47

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vytvoření kvalitního podnikatelského plánu, který bude úspěšně realizovatelný a bude moci sloužit jako podklad pro reálné založení podniku. Jak je možné usuzovat z výsledků vypracovaných v praktické části této práce, tohoto cíle může být dosaženo. Je však nutné upozornit, že úspěšnost lze najisto potvrdit až po založení podniku a jeho provozu. Všechny hodnoty, které byly stanovené jako odhad, se mohou lišit od své stanovené výše, a to jak pozitivně, tak negativně. Nelze s jistotou říci, v jaké výši bude nájem, když není pracováno s konkrétním prostorem. Také nelze s jistotou říci, v jaké výši bude třeba nakoupit oběžný majetek, když se spotřeba může den ode dne měnit, z toho důvodu bude možné přesné částky kalkulovat nejdříve po prvním měsíci provozu. V teoretické části jsem se nejdříve zabývala metodikou tvorby podnikatelského plánu a konkrétními právními formami podnikání. Položila jsem teoretické základy marketingu podniku, jeho personálního zajištění a finančního plánu. Dále jsem také charakterizovala význam a tvorbu SWOT analýzy, která je nedílnou součástí praktické části této práce. Praktická část je tvořená konkrétním podnikatelským plánem pro založení pekařství-kavárny v centru města Brna. Součástí struktura podnikatelského plánu je popis podniku, jeho služeb a celkové strategie. Dále analýza mikrookolí a makrookolí, která dává odpověď na jednu ze stanovených hypotéz. V neposlední řadě je součástí také personální zajištění a finanční plán, který dává odpověď na druhou stanovenou hypotézu. Závěrečné zhodnocení sestává ze SWOT matice a z doporučení, která z analýzy a z celého podnikatelského plánu vyplývají. Na základě těchto doporučení byl vytvořený plán, podle kterého budu dále postupovat. Hypotézy, stanovené v úvodu této bakalářské práce, lze po provedení praktické části interpretovat následujícím způsobem:  za předpokladu realistického scénáře bude podnik finančně udržitelný a do dvou let bude generovat zisk. Toto tvrzení je však opět pouhým odhadem, protože nelze přesně stanovit výši nákladů ani výši tržeb. Pokud by se však situace dlouhodobě vyvíjela v rámci pesimistického scénáře, podnik by nemohl fungovat bez zásadních změn, které jsou charakterizovány v doporučení.  konkurence je v centru města Brna opravdu silná, jedná se o různé kavárny, které nabízí podobný i rozličný sortiment. Služby, které nabízí podnik Café Abierto, s.r.o. však nemá přímého konkurenta. Jsou zde kavárny, ve kterých je atraktivní posezení doplněné o příjemnou obsluhu, avšak nabídka pečiva či zákusků je pouze malá nebo dokonce chybí úplně. Naopak pekařství, která se nachází v centru města, nabízí široký výběr pečiva, ale není zde prostor pro zakoupení kávy a posnídat přímo v prostorách pekařství. V konkurenčním prostředí bude velmi složité se uchytit a získat si své zákazníky. Proto se vybízí provést konkrétnější analýzu konkurence nejen zvolené oblasti, ale celého centra Brna, a případně zvolit vhodnější místo podnikání. 48

Seznam literatury (1) STRUCK, Uwe. Přesvědčivý podnikatelský plán. 1. vydání. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1992. ISBN 80-85603-12-8. (2) SYNEK, Miroslav a kol. Nauka o podniku. Praha, 1998. ISBN 80-7079-981-1. (3) FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. vydání. Praha: Grada publishing, spol. s r.o., 1999. 220 s. ISBN 80-7169-812-1. (4) DUCHOŇ, Bedřich. Ekonomika a management podniku. 1. vydání. Praha: ČVUT, 1994. 191 s. ISBN 80-01-01065-1. (5) BLACKWELL, Edward. Podnikatelský plán. Praha: Readers International Prague, 1993. 134 s. ISBN 80-901454-1-8. (6) SYNEK, Miroslav a kol. Manažerská ekonomika. 2. vydání. Praha: Grada publishing, spol. s r.o., 2000. ISBN 80-247-9069-6. (7) HRDÝ, Milan. KRECHOVSKÁ, Michaela. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 268 s. ISBN 978-80-7478-011-0. (8) SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-892-4. (9) VEBER, Jaromír. SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1069-2. (10) ŘEHOŘ, Václav. SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. (11) KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ,M. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2007. ISBN 978-80-251-1605-0. (12) peníze.cz. Rizikový kapitál [online], http://www.penize.cz/15941-rizikovy-kapital

[cit.

13.

4.

2015].

Dostupné

z:

(13) DUCHOŇ, Bedřich. Management malého podniku. Vydavatelství ČVUT, 1995. ISBN 80-01-01263-8.

Ostatní zdroje 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/

[online].

Dostupné

2. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [online]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchodni-korporace/ 49

z:

3. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu [online]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ 4. Equa Bank [online]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/firemni/produkty/uvery/uvery/maly-podnikatelsky-uver/ 5. SyNext - Synergy for your next business. Krycí příspěvky a bod zvratu [online]. Dostupné z: http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html 6. Český statistický úřad [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/ 7. Úřad práce České republiky [online]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr 8. MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. [online]. Dostupné z: http://www.makro.cz/

50

Seznam tabulek a obrázků Tabulka č. 1: Zjednodušená rozvaha podniku. .........................................................................22 Tabulka č. 2: Příklad SWOT matice. ........................................................................................26 Tabulka č. 3: Kalkulace ceny kávy Espresso. ...........................................................................30 Tabulka č. 4: Zřizovací výdaje. ................................................................................................39 Tabulka č. 5: Pořízení oběžného majetku. ................................................................................40 Tabulka č. 6: Celkové měsíční náklady. ...................................................................................40 Tabulka č. 7: Celkové náklady na rok. .....................................................................................41 Tabulka č. 8: Optimistický odhad tržeb. ...................................................................................41 Tabulka č. 9: Realistický odhad tržeb. ......................................................................................41 Tabulka č. 10: Pesimistický odhad tržeb. .................................................................................42 Tabulka č. 11: Výkaz zisku a ztrát pro všechny stanovené scénáře. ........................................42 Tabulka č. 12: Počáteční rozvaha podniku Café Abierto, s.r.o. ...............................................43 Tabulka č. 13: Matice SWOT analýzy......................................................................................45 Obrázek č. 1: Právní formy podnikání. .....................................................................................14 Obrázek č. 2: Grafické znázornění bodu zvratu. ......................................................................24

Seznam příloh Příloha č. 1: Souhrn kritérií při volbě formy podnikání. ..........................................................52 Příloha č. 2: Schéma výkazu zisku a ztrát. ...............................................................................53 Příloha č. 3: Ilustrativní nápojový lístek. ..................................................................................54 Příloha č. 4: Nabídka pečiva. ....................................................................................................56 Příloha č. 5: Vzor dotazníkového šetření. .................................................................................59 Příloha č. 6: Mapa se zaznačeným sídlem konkurence. ...........................................................61 Příloha č. 7: Kalkulace nákladů na nákup oběžného majetku. .................................................62 Příloha č. 8: Denní nákup pečiva - odhadované množství 10 ks/produkt.................................63

51

Příloha č. 1: Souhrn kritérií při volbě formy podnikání. Počet zakládajících osob Stačí jedna osoba Minimálně 2 osoby

Není stanoveno Není stanoveno

Komanditní společnost (k.s.)

Nejméně 2 osoby: komplementář a komanditista

Komanditista 5000 Kč, jinak není stanoveno

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

1 a více osob

Minimálně 1 Kč

Akciová společnost (a.s.)

1 a více osob

Minimální kapitál 2 000 000 Kč je rozvrženo na určitý počet akcií

Forma podnikání Podnik jednotlivce Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Družstva

Základní kapitál

Ručení Neomezeně Neomezeně, společně a nerozdílně veškerým svým majetkem Komplementář veškerým svým majetkem, komanditista do výše nesplaceného vkladu Společnost neomezeně, společníci do výše nesplaceného vkladu Za závazky ručí majetkem společnosti

Daňové zatížení Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob

Zisk komplementářů podléhá dani z příjmu fyzických osob, komanditisté podléhají dvojímu zdanění Podléhá dvojímu zdanění, daní z příjmů fyzických i právnických osob. Podléhá dani z příjmu právnických osob, dividendy podléhají dalšímu zdanění Daň z příjmu právnických osob

Nejméně 2 Veškerým právnické nebo svým 5 fyzických majetkem osob Zdroj: Vlastní zpracování. Čerpáno z ipodnikatel.cz [online] [cit. 11.12.2014]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zahajeni-podnikani/zacit-podnikat-na-zivnostnebo-zalozit-obchodni-spolecnost-aneb-jak-vybrat-vhodnou-pravni-formupodnikani/Zivnost-nebo-obchodni-spolecnost.html>

Příloha č. 2: Schéma výkazu zisku a ztrát. 1 Tržby za prodej zboží + 2 Náklady na prodej zboží 3 = (1 – 2) Obchodní marže 4 Výkony + 5 Výkonová spotřeba 6 = (3 + 4 – 5) Přidaná hodnota 7 Odpisy 8 Mzdové náklady 9 Ostatní provozní náklady 10 Provozní výsledek hospodaření = (6 – 7 – 8 – 9) 11 Finanční výnosy + 12 Finanční náklady 13 Finanční výsledek hospodaření = (11 – 12) 14 Mimořádné výnosy + 15 Mimořádné náklady 16 Mimořádný výsledek hospodaření = (14 – 15) 17 Daň z příjmů 18 Výsledek hospodaření za účetní období = (10 + 13 + 16 – 17) Zdroj: Vlastní zpracování. Čerpáno z ŘEHOŘ, Václav. SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-2473339-5.

Příloha č. 3: Ilustrativní nápojový lístek.

Nápojový lístek Espresso …………………………………………….25 Kč Latté (oříšek, karamel) ……………………………..40 Kč Capuccino ……………………………………….... 35 Kč (karamel, oříšek, vanilka, čokoláda) Vídeňská káva ……………………………………...35 Kč Irská káva (espresso, whisky) ………………………50 Kč Alžírská káva (espresso, vaječný likér) …………….40 Kč Ruská káva (espresso, vodka) ………………………40 Kč Kubánská káva (espresso, rum) ……………...40 Kč Coco káva (espresso, malibu) ……………………….40 Kč Dámská káva (espresso, griotka) ……………………40 Kč Turecká káva ………………………………………...25 Kč Nescafé ………………………………………………25 Kč Ledová káva (espresso, zmrzlina) …………………..35 Kč Mléko do kávy ………………………………………..3 Kč Ovocný čaj …………………………………………...20 Kč (malina, jahoda, višeň, spicy berry) Černý čaj Dilmah …………………………………….20 Kč +(borůvka/vanilka, broskev, černý rybíz, zázvor/med, malina) Hot Apple …………………………………………….25 Kč (brusinka, hruška, jablko, malina, javor) Svařený džus ……………………………………..…. 23 Kč (dle nabídky nealkoholických nápojů) Horká čokoláda (hořká, mléčná)…………………….. 25 Kč Horké kakao (mléko, Granko)……………………….. 20 Kč Coca-cola 0,33 l ..……………………………………28 Kč Coca-cola Zero 0,33 l ..………………………………28 Kč Kofola 0,33l ………………………………………….22 Kč Fanta 0,33 l ..…………………………………………28 Kč Sprite 0,33 l ..…………………………………………28 Kč Džus Relax 0,2 l ……………………………………..20 Kč (pomeranč, jablko, multivitamín) Pfanner 0,2 l ………………………………………….27 Kč (broskev, meruňka, zelené jablko, tomatová šťáva) Aquilla Ice Tea 0,33 l ……………………………..… 25 Kč (citrón, broskev, zelený čaj) Tonic Kinsley 0,33 l ………………………………… 28 Kč Bonaqua 0,33 ………………………………………... 18 Kč (neperlivá, jemně perlivá, perlivá) Birell 0,5 l …………………………………………… 25 Kč

Nápojový lístek Bernard světlý 11° ………………………………… 25 Kč Bernard kvasnicový 11° ……………………...…… 25 Kč Bernard světlý bezlepkový 11° …………………… 25 Kč

Víno rozlévané 0,2 l ……………………………… 25 Kč (Merlot Rosé, Rulandské šedé, Muškát moravský, Veltlínské zelené)

Příloha č. 4: Nabídka pečiva.

Dobroty k zakousnutí preclík se solí …………………… 6 Kč preclík s mákem ………………… 6 Kč preclík s cukrem ………………… 6 Kč

šnek makový …………………… 8 Kč šnek ořechový ………………….. 8 Kč šnek skořicový …………………. 8 Kč šnek s kakaem ………………….. 8 Kč šnek s vanilkovým krémem ……. 8 Kč

koláček s tvarohem …………… 10 Kč koláček s povidly ……………… 10 Kč koláček s ovocnou směsí ……… 10 Kč

honzovy buchty s tvarohem ……. 8 Kč honzovy buchty s povidly ……… 8 Kč honzovy buchty s mákem ……… 8 Kč

koblížek s ovocnou směsí ……. 6 Kč koblížek s nutellou …………… 7 Kč koblížek s pudinkem …………. 7 Kč

Dobroty k zakousnutí croissant ………………………. 7 Kč croissant s ovocnou směsí ……. 9 Kč croissant s nutellou ………….. 10 Kč

kapsa jablečná ……………...... 9 Kč kapsa meruňková ……….……. 9 Kč kapsa višňová ………………… 9 Kč

hřeben ořechový ……………… 9 Kč hřeben meruňkový …………… 9 Kč hřeben pudinkový ……………. 9 Kč

vdoleček …………………… 10 Kč

marokánka ………………….... 9 Kč

cookies ……………………... 5 Kč

Dobroty k zakousnutí bramborák pikant ……………….. 9 Kč bramborák se solí ……………….. 9 Kč bramborák se sýrem ……………. 10 Kč

piroh s masovou směsí …….….13 Kč piroh s brokolicí ……………... 13 Kč piroh se zeleninou …………… 13 Kč piroh se sýrem a zelím ………. 13 Kč

minipizza ………………………. 15 Kč

rohlík s anglickou slaninou …. 13 Kč

škvarkový rohlík ………………... 6 Kč

Příloha č. 5: Vzor dotazníkového šetření. 1.

Navštěvujete kavárnu?  

2.

Pokud ano, jak často kavárnu navštěvujete?    

3.

ano ne

Pokud ano, jak často pekařství navštěvujete?    

7.

méně než 15 Kč 50 – 70 Kč více jak 70 Kč jiná

Navštěvujete pekařství?  

6.

6:00 – 9:00 9:00 – 12:00 12:00 – 15:00 15:00 – 17:00 jiná

Kolik jste ochotni zaplatit při návštěvě kavárny?    

5.

5krát za týden 2-3krát za týden 1krát za týden nepravidelně

V jakou hodinu nejčastěji kavárnu navštěvujete?     

4.

ano ne

5krát za týden 2-3krát za týden 1krát za týden nepravidelně

V jakou hodinu nejčastěji pekařství navštěvujete?     

6:00 – 9:00 9:00 – 12:00 12:00 – 15:00 15:00 – 17:00 jiná

8. Kolik jste ochotni utratit při návštěvě pekařství?    

méně než 50 Kč 50 – 70 Kč více jak 70 Kč jiná

9. Za jakým účelem kavárny nebo pekařství navštěvujete?    

klidné posezení s kamarádem pracovní schůzka koupě pečiva či kávy na cestě do školy/práce jiná

10. Jste spokojeni s nabídkou kaváren a pekařství v centru města Brna?     

ano spíše ano spíše ne ne jiná

11. Co Vás láká či odrazuje při návštěvě kavárny nebo pekařství? 12. Když bude cena kávy 35 Kč a pečiva 12 Kč, budete kavárnu či pekařství navštěvovat častěji?     

ano nejspíš ano nejspíš ne ne jiná

13. Jste žena nebo muž?  žena  muž 14. Do jaké věkové kategorie spadáte?     

méně než 20 let 20 – 25 let 25 – 30 let 30 – 40 let 40 let a více

Příloha č. 6: Mapa se zaznačeným sídlem konkurence.

Příloha č. 7: Kalkulace nákladů na nákup oběžného majetku. Cena Množství produktů Cena na 1 ks nákupu produktu Káva Espresso 6 859 Kč 852 ks kávy (7g) 3,43 Kč Capuccino 317 Kč 214 ks kávy (7g) 1,48 Kč Mletá káva 759 Kč 214 ks kávy (7g) 3,55 Kč Nescafé 787 Kč 216 ks kávy (7g) 3,64 Kč Čaje Dilmah 844 Kč 215 sáčků (2g) 3,93 Kč Hot Apple 2 507 Kč 200 sáčků (23g) 12,54 Kč Horká čokoláda 819 Kč 80 sáčků (25g) 10,24 Kč Granko 354 Kč 58 ks kakaa 6,10 Kč Džusy Relax 1 097 Kč 90 ks (200 ml) 12,19 Kč Džusy Pfanner 1 771 Kč 96 ks (200 ml) 18,45 Kč Coca-cola 807 Kč 48 ks (330 ml) 16,81 Kč Coca-cola Zero 807 Kč 48 ks (330 ml) 16,81 Kč Kofola 580 Kč 48 ks (330 ml) 12,08 Kč Tonic 823 Kč 48 ks (250 ml) 17,15 Kč Bonaqua 980 Kč 144 ks (250 ml) 6,81 Kč Fanta 823 Kč 48 ks (330 ml) 17,15 Kč Sprite 752 Kč 48 ks (330 ml) 15,67 Kč Ice-tea 1 070 Kč 72 ks (330 ml) 14,86 Kč Pivo Bernard 1 496 Kč 102 ks (500 ml) 14,68 Kč Víno 3 567 Kč 24 ks (750 ml) 19,82 Kč/dcl Birell 460 Kč 40 ks (500 ml) 11,50 Kč Vaječný likér 184 Kč 25 ks kávy (40 ml) 7,36 Kč Irská Whisky 519 Kč 17 ks kávy (40 ml) 30,53 Kč Vodka Amundsen 289 Kč 25 ks kávy (40 ml) 11,56 Kč Bílý rum 339 Kč 25 ks kávy (40 ml) 13,56 Kč Malibu 311 Kč 25 ks kávy (40 ml) 12,44 Kč Griotka 208 Kč 25 ks kávy (40 ml) 8,32 Kč Mléko 524 Kč 48 ks mléka (50 ml) 0,55 Kč Smetánky do kávy 62 Kč 100 ks smetanky (10g) 0,62 Kč Smetana 274 Kč 48 ks smetany (50 ml) 5,71 Kč Zmrzlina 212 Kč 4 ks Cukr 173 Kč 1 000 ks cukr (4 g) 0,17 Kč Tácky + sáčky 403 Kč 500 ks tácků a 1 000 ks sáčků Kelímky 1 668 Kč 500 ks kelímků a víček 3,34 Kč Hygienické prostředky 1 150 Kč 18 ks hader + mycí prostředky Toaletní potřeby 1 150 Kč Mýdlo, toaletní papír Nákup celkem 35 745 Kč Zdroj: Vlastní zpracování. Sortiment a ceny zboží čerpány z velkoobchodu MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. [online][cit. 12. 4. 2015]. Dostupné z: http://sortiment.makro.cz/cs/ Produkt

Příloha č. 8: Denní nákup pečiva - odhadované množství 10 ks/produkt. Produkt Cena Produkt Cena Preclík-mák 38 Kč Kapsa-jablko 77 Kč Preclík-sůl 38 Kč Kapsa-meruňka 77 Kč Preclík-cukr 38 Kč Kapsa-višeň 75 Kč Šnek-skořice 59 Kč Hřeben-ořech 68 Kč Šnek-mák 59 Kč Hřeben-meruňka 68 Kč Šnek-ořech 59 Kč Hřeben-pudink 68 Kč Šnek-kakao 60 Kč Vdoleček 75 Kč Šnek-vanilka 60 Kč Marokánka 81 Kč Koláček-tvaroh 81 Kč Cookies 35 Kč Koláček-povidla 81 Kč Bramborák-pikantní 53 Kč Koláček-ovoce 81 Kč Bramborák-sůl 53 Kč Honzovy buchty-mák 64 Kč Bramborák-sýr 69 Kč Honzovy buchty-tvaroh 64 Kč Piroh-masová směs 98 Kč Honzovy buchty-povidla 64 Kč Piroh-sýr, zelí 98 Kč Koblížek-ovoce 46 Kč Piroh-zelenina 94 Kč Koblížek-pudink 58 Kč Piroh-brokolice 94 Kč Koblížek-nutella 54 Kč Minipizza 110 Kč Croissant 56 Kč Rohlík se slaninou 87 Kč Croissant-ovoce 68 Kč Škvarkový rohlík 41 Kč Croissant-nutella 84 Kč Nákup celkem 2 522 Kč Zdroj: Vlastní zpracování. Sortiment a ceny produktů byly čerpány z nabídky pekárny CONSI, v. o. s. se sídlem na Vsetíně.