Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních sluţeb v Praze

Anton Antonov

Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3 Bakalářská práce

2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3 zpracoval samostatně a pouţil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

V Praze dne

……………………….. podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat pracovníkům společnosti CÍGLER SOFTWARE, a to především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Liboru Dvořákovi a dále Martinovi a Hynku Cíglerovi za zájem, věcné připomínky a čas, který věnovali mé práci. Dále bych rád poděkoval své rodině za velkou podporu během celého studia.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vytvořením elektronického vzdělávacího kurzu pro účetní a ekonomický systém Money S3 od společnosti CÍGLER SOFTWARE. Cíl vychází z potřeby seznámit potenciální zákazníky názorným způsobem s principy ovládání tohoto softwaru. Pro přípravu realizace tohoto projektu je v této práci v teoretické části důkladně popsán pojem e-learning z pedagogického, technologického a síťového hlediska. A následně pro realizaci je vyuţito těchto poznatků a veškerý proces se popisuje v praktické části bakalářské práce.

Abstract This Bachelor Thesis deals with the process of creating e-learning course for financial and economic system Money S3 from CÍGLER SOFTWARE. The objective of this Thesis is to familiarize potential customers in illustrative manner with principles of using the software. In the process of executing this project two dimensions was described: one is theoretical and one is practical. Theoretical section of this Thesis thoroughly described the concept of e-learning in pedagogical, technological and network perspectives manner. Later the findings are used for implementation of the project and the entire process is described in the practical section of this Thesis.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 9 1. Teoretická část bakalářské práce ................................................................................. 11 1.1. Úvod do problematiky e-learningu ........................................................................ 11 1.1.1. Definice e-learningu ........................................................................................... 11 1.1.2. Formy vzdělávání ............................................................................................... 12 1.1.3. Předchůdci e-learningu a jeho vznik .................................................................. 14 1.1.4. Vize e-learningu ................................................................................................. 15 1.1.5. Výhody a nevýhody e-learningu ........................................................................ 15 1.2. Realizace e-kurzu .................................................................................................... 18 1.2.1. Sloţky e-kurzu .................................................................................................... 18 1.2.2. Tým realizátorů e-kurzu ..................................................................................... 18 1.2.3. Vývoj e-kurzu ..................................................................................................... 19 1.2.4. Doporučení pro kvalitní návrh e-kurzu .............................................................. 20 1.2.5. Scénář e-kurzu .................................................................................................... 21 1.3. Technologie, trendy a standardy pro e-learning .................................................. 22 1.3.1. Technologie pro e-learning................................................................................. 22 1.3.2. Procesy, které mohou být při e-learningu zajištěny pomocí ICT ........................... 23 1.3.3. Softwarové nástroje pro webové vzdělávání ...................................................... 24 1.3.4. Trendy v e-learningu .......................................................................................... 27 1.3.5. Standardy pro e-learning .................................................................................... 30 1.3.6. E-learning z právního hlediska ........................................................................... 32 1.4. Mediální názornost v podobě technických animací ............................................. 33 1.4.1. Technická animace ............................................................................................. 33 1.4.2. Vlastnosti kvalitní didaktické animace ............................................................... 33 1.4.3. Technologické moţnosti řešení animace ............................................................ 34

7

2. Praktická část bakalářské práce .................................................................................. 36 2.1. Obsah kurzu z účetního hlediska ........................................................................... 37 2.1.1. Profil společnosti CÍGLER SOFTWARE, a.s. ................................................... 37 2.1.2. Vývoj e-kurzu ..................................................................................................... 38 2.1.3. Náplň e-kurzu ..................................................................................................... 39 2.1.4 Scénář e- kurzu .................................................................................................... 40 2.2. Vytvoření animací ................................................................................................... 44 2.2.1. Stručný popis Adobe Captivate 4 ....................................................................... 44 2.2.2. Funkce v programu Adobe Captivate 4 .............................................................. 44 2.2.3. Popis práce s programem Adobe Captivate 4..................................................... 45 2.2.4. Popis vytvořených animací................................................................................. 49 2.3. Systém řízení studia LearnIS ................................................................................. 50 2.3.1. Popis systému LearnIS ....................................................................................... 50 2.3.2. Vytvoření kurzu v LMS LearnIS ........................................................................ 51 2.3.3. Zpětná vazba ....................................................................................................... 52 Závěr ................................................................................................................................... 55 Seznam použité literatury ................................................................................................. 59 Seznam obrázků ................................................................................................................. 62 Seznam tabulek .................................................................................................................. 63 Seznam zkratek .................................................................................................................. 64

8

Úvod Tématem této bakalářské práce je vysvětlit pojem e-learning, podat souhrnný pohled o této problematice a aplikovat získané znalosti pro vytvoření e-learningového kurzu práce s modulárním účetním a ekonomickým systémem Money S3 od společnosti CÍGLER SOFTWARE, a.s. Kaţdý podnik se snaţí maximalizovat svůj zisk. Klíčovým zdrojem zisku je zákazník. Stávající zákazník se udrţuje poskytováním kvalitních sluţeb, nový zákazník se musí získat. Proto byla vytvořena speciální bezplatná verze programu Money S3 s názvem Start, kterou si zájemci mohou stáhnout zdarma a vyzkoušet. Jedná se o zkušební plnohodnotnou verzi, která je omezena pouze počtem účetních záznamů. Pokud tedy zájemci bude program vyhovovat, nákupem licence získá vybranou placenou verzi, tzv. komplet (jednotlivé komplety se liší souhrnem modulů) bez omezeného počtu záznamů. Způsob, jakým budou osloveni potenciální zákazníci, není náplní předloţené práce. Tato bakalářská práce má za cíl ukázat, jak prostřednictvím vytvořeného e-learningového kurzu lze usnadnit seznámení zájemců s programem a zvýšit technickou zdatnost stávajících uţivatelů Money S3. Cílem přípravy kurzu a jeho provádění by mělo být sníţení počtu ţádostí o technickou podporu u stávajících a začínajících uţivatelů, a zvýšení počtu přechodů z bezplatné verze Money S3 Start na některý z placených kompletů u potenciálních uţivatelů. Při tvorbě kurzu se vezme v potaz technická, technologická, psychologická, organizační, didaktická a právní stránka. Studujícím v případě tohoto kurzu je především zákazník (ať uţ stávající nebo potenciální), kurz však můţe být pouţit i pro studenty středních nebo vysokých škol. Jelikoţ hlavním úkolem jakéhokoliv e-learningu je vzdělávat, a ve vzdělávacích institucích sekundárního a terciálního stupně studujícím osobám se říká student, pouţívám v celém textu výraz student, nejenom v kontextu školství, ale zde především pro účastníky kurzu. Bakalářská práce směřuje od čistě teoretických témat k praktičtějším. V úvodu teoretické části jsou popsány formy elektronické výuky, jsou srovnány výhody a nevýhody elearningu oproti klasické výuce a podán obraz vývoje tohoto odvětví od historie 9

po současnost s výhledem do budoucna. V následující kapitole jsou uvedeny způsoby realizace e-learningového kurzu včetně doporučení. Dále jsou popsány nejvhodnější technologie včetně nástrojů, trendů a nejdůleţitějších zásad vytvářených standardizačními institucemi. V poslední kapitole teoretické části jsou uvedeny moţnosti vizuální názornosti pouţitím animací. Praktická část obsahuje pouţití získaných znalostí z teoretické části. Jednotlivé lekce kurzu obsahují animace, vytvořené pouţitím technologie Adobe Flash, a jsou rozmístěny v systému pro řízení studia LearnIS, kde je zároveň vytvořená struktura kurzů navazujících.

10

1. Teoretická část bakalářské práce S vývojem internetu zaznamenáváme vznik nových tzv. „e“ aktivit: e-business, e-banking, e-commerce, e-government apod. Co je tedy náplní a jak můţeme rozumět relativně nově označené aktivitě – e-learning? Náplni teoretické části bakalářské práce je popis forem elearningu, kladů a záporů, způsobů realizace, respektovaných standardů a pouţívaných technologií a technik.

1.1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY E-LEARNINGU Nejdříve začneme definováním pojmu e-learning a některých základních pojmů s elearningem spojených. Vysvětlíme rozdíl mezi pouhým distančním vzděláváním a elearningem a porovnáme e-learning s klasickou prezenční výukou. Podíváme se na historický vývoj e-learningu do dnešní podoby a naznačíme očekávaný vývoj do budoucna.

1.1.1. DEFINICE E-LEARNINGU E-learning neboli elektronické vzdělávání je dnes uţ nedílnou součástí celého vzdělávacího systému. Uplatnění našel nejenom ve školství, ale i v komerční sféře. Přesná definice tohoto pojmu zatím není stanovená a ustálená.1 Za rozumné lze povaţovat např. vysvětlení dle Černochové2, kdy se e-learningem rozumí učení, k jehoţ podpoře a v jehoţ průběhu se pouţívá informačních a komunikačních technologií, které slouţí k vyuţití a propojení zdrojů, technologií a lidí za účelem a pro potřeby učení. Jednu z didakticky zaměřených definic uvádí Kopecký3 ve své publikaci E-learning (nejen) pro pedagogy: E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího procesu s pouţitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání. 1

VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, 2008. s. 62.

2

Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P – Vyuţití počítačových sítí ve výuce, elearning. Pedf UK Praha, listopad 2005 – duben 2006.

3

KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : Hanex, 2006.

11

Abychom tedy zcela charakterizovali pojem e-learning, měli bychom vzít v úvahu tři hlediska zároveň: 1. Pedagogické – pouţívání moderních technologií pro zlepšení kvality vzdělání, usnadnění přístupu ke studijním materiálům a ke spolupráci vzdělávací komunity. 2. Technologické – přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií. 3. Síťové – uţití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí.4 Ze všech citovaných definic vyplývá, ţe se můţe jednat buď o kurzy plně distančního charakteru, nebo o doplnění prezenční výuky. E-learning v sobě můţe zahrnovat řadu dílčích aktivit, které vyuţívají vhodné ICT5 nástroje a jsou obvykle zapojené do uceleného systému. Vhodných ICT nástrojů je celá řada: vystavení studijních materiálů na internetu nebo intranetu, nabídka k nim vztaţených autotestů, komunikace prostřednictvím diskusních fór, e-mailů a dalších synchronních nebo asynchronní komunikačních nástrojů. Všechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto účely proto slouţí specializované aplikace pro řízení procesu vzdělávání – LMS6.7

1.1.2. FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Z časového hlediska je nutné rozlišit dva druhy kurzů: 1) Asynchronní – jsou to kurzy poskytované na firemních vzdělávacích či veřejných portálech. Zájemce o studium mohou studovat kdykoliv podle svých potřeb. Tyto kurzy jsou vhodné zejména pro podnikové vzdělávání a pro rychlé předávání informací.8 Hlavní výhodou asynchronní výuky je standardizace a nestrannost, coţ je ideální formou pro certifikace. Tato forma ale není ideální na výuku aplikace vědomostí v komplexních situacích.9

4

KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu 2003. první. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2003. s. 4.

5

Informační a komunikační technologie.

6

Learning Management System.

7

PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2007. s. 21.

8

BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, 2003. s. 70.

9


12

2) Synchronní – umoţňuje v reálném čase vzájemné interakce studentů i učitelů. Především se realizuje pro vyšší úrovně vzdělávacích kurzů, např. ve vzdělávacích zařízeních typu „open university“10. Tvorba těchto kurzů zpravidla bývá méně finančně náročná neţ je tomu u asynchronních produktů. Častým problémem jsou vysoké nároky na přenosovou infrastrukturu a také na kvalitu lektora.11 Mezi další nevýhodu bych zařadil skutečnost, ţe studenti nemohou studovat svým vlastním tempem. Dalším hlediskem v kontextu formy vzdělávání je, zda dochází k místní separaci mezi studujícím a vyučujícím. Pomocí těchto dvou hledisek lze názorně ukázat rozdíly mezi prezenční formou, distančním vzděláváním a e-learningem viz Tabulka 1. Tabulka 1 Formy vzdělávání z časového a místního hlediska Místo Stejné Čas Synchronní

Různé

Prezenční studium Distanční vzdělávání

Asynchronní Záznam

Elektronické vzdělávání

Zdroj: Haverila, Matti. The influence of Experience, Ability and Interest on e-learning Effectiveness (Vliv zkušeností, schopností a zájem o účinnost e-learningu). European Journal of Open, Distance and E-learning [online]. 2009 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW: < http://www.eurodl.org/?keyword=elearning&article=359>

Prezenční studium vyţaduje fyzickou účast vyučujícího a studujícího. Pokud tedy nedochází k separaci lektora a studentů časově a místně, jedná se o tradiční prezenční studium. Distanční vzdělávání je vzdělávací proces, který umoţňuje oddělit vyučujícího a studujícího jenom v místě. Pro setkávání se, komunikování a spolupráci ve virtuálním prostoru na internetu se pouţívá webový interaktivnívní nástroj Virtual Classroom neboli Webinář, který podrobněji popíši v kapitole č. 1.3.3. V praktické výuce se nevyskytují obvykle „čisté“ formy, například čistá prezenční, elektronická nebo distanční forma. V praxi se prosazuje koncepce smíšeného vzdělávání, 10

Neboli OU je distanční vzdělávání určené především pro studující, kteří z časových důvodů nemohou prezenčně absolvovat studium.

11


13

tzv. Blended learning, coţ je kombinace prvků prezenčního i e-learningového vzdělávání, která má největší perspektivu vyuţití na středních a především vysokých školách.12

1.1.3. PŘEDCHŮDCI E-LEARNINGU A JEHO VZNIK Historie programového učení a vyučovacích strojů se datuje do začátku 20. století. Ve dvacátých letech vznikl první vyučovací stroj, jehoţ autorem byl americký psycholog S. L. Pressey. Presseyho testovací stroj však nenašel širokého uplatnění. Teprve v 50. letech minulého století se objevily v západní Evropě a Spojených státech snahy o renesanci programovaného učení. Začaly vznikat mechanické, elektrické a elektronické vyučovací stroje. Tyto stroje byly schopny reagovat na různé odpovědi, prezentovat větvené programy a poţadovat odpověď. V ČSSR byl v 60. letech vyvinout automatů Unitutor. Vyučoval pomocí textových stránek, kaţdá z nich byla výkladem, na jehoţ konci byla kontrolní otázka s výběrem několika moţných odpovědí. Hlavním důvodem malého rozšíření do praxe byla ekonomická nákladnost a malá připravenost dostatečného počtu tvůrců kvalitního didaktického software. Vzdělávání na personálních počítačích se začalo rozvíjet v období 1984 aţ 1993 prosazováním počítačem podporované výuky – CAL13. U nás se podobný způsob vzdělávání masivněji objevuje začátkem devadesátých let. Nešlo přímo o realizaci celé výuky elektronicky, nýbrţ o dílčí úlohy. Zpočátku na vysokých školách technického a přírodovědného zaměření, později i na ostatních. Tento fenomén byl známý jako výuka podporovaná počítači – CAE14. Jedním z dalších moţných případů vzdělávání podporovaného počítačem byl tzv. CBT15. Mluvíme-li o CBT, máme na mysli off-line vzdělávání. Velkou nevýhodou CBT je komplikovaná aktualizace vzdělávacího obsahu a nesnadná komunikace s autory kurzů. Jedná se tedy o statickou formu vzdělávání bez moţnosti interakce. Navíc kvalita vzdělávání byla výrazně ovlivňována parametry operačních systémů a vlastních počítačů 80. a 90. let.16, 17 O e-learningu se v obecném smyslu začalo hovořit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií, počítačových sítí a hlavně s rozvojem internetu a technologie 12

VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, 2008. s. 63. Computer Assisted Learning 14 Computer Aided Education 15 Computer Based Training 16 PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2007. s. 14. 17 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu 2003. první. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2003. s. 3. 13

14

WWW po r. 1993.18 K šíření vzdělávání se pouţívalo různých, v té době moderních prostředků – kromě IT se pouţívalo audio a video prostředků, interaktivní CD-ROM a interaktivní PC software, elektronické konference, diskusní skupiny, chat, články z webových stránek, interaktivní webová místa. Je zajímavé, ţe do roku 1999 nebyl pojem e-learning zaveden. Zprvu se více pouţívaly pojmy WBT 19 nebo online learning, coţ je výuka nejen pomocí webu, ale i dalších internetových technologií. Tento druh vzdělávání jiţ dovoloval jak synchronní komunikaci mezi studujícím a tutorem, např. chat, netmeeting, videokonference, tak i komunikaci asynchronní, např. e-mail, diskuse. Dnes se pod pojmem e-learning míní vzdělávací informace šířené internetem.20, 21

1.1.4. VIZE E-LEARNINGU Jelikoţ v praxi se vyskytuje potřeba vzdělávat různé skupiny studujících v různých disciplinách a podmínky pro realizaci e-learningu nejsou stejné, představa cílového či ţádoucího stavu e-learningu je dost diskutabilní. Základní vizí e-learningu je taková integrace e-learningu do vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu za přijatelnou cenu. Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači. Díky rozvoji nových kategorií výkonných mobilních komunikačních prostředků, jako jsou kapesní počítače, organizéry či nová generace mobilních telefonů, které umoţňují připojení k internetu, se začíná hovořit i o m-learningu – mobilním vzdělávaní.22

1.1.5. VÝHODY A NEVÝHODY E-LEARNINGU Jestliţe se vzdělávací instituce nebo podnik bude rozhodovat o zavádění e-learningu pro vzdělávání, potom se rozhodně doporučuje váţit jeho uvedené klady a zápory, a to nejen z pohledu poskytovatele, ale i z pohledu studujícího.23

18


19

Web-based training - vzdělávání na webu

20


21

PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2007. s. 15.

22


23

EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň : ZČU v Plzni, 2005. ISBN 80-7043-398-1.

15

Výhody e-learningu Studující jsou časově a místně flexibilní, mohou si zvolit vlastní tempo. Učební materiál má vyšší míru interaktivity, lze ho relativně snadno aktualizovat, je názornější a můţe obsahovat multimediální komponenty. Není potřeba rozsáhlých budov a následného vybavení, počet současně studujících omezují pouze technické moţnosti internetu. Výuka probíhá v atraktivním a moderním výukovém prostředí, které zvyšuje motivaci studentů, umoţňuje průběţné testování úrovně znalostí a interakci účastníků kurzu za pomoci diskuze. Nevýhody e-learningu Při zavádění e-learningu vznikají velké počáteční náklady na technologie a kvalifikovaný personál. Technologické limitování, technické problémy a nerovný přístup k informačním technologiím. Nevyrovnaná úroveň didaktického zpracování kvality obsahu a nedostatečně rozvinuté standardy. Nevhodnost pro určité typy učiva jako vnímání řeči těla, výcvik manuálních dovedností, praktický přístup k aplikaci znalostí, neustálou komunikaci a týmovou spolupráci. Nevhodnost pro určité typy studujících, např. pro starší lidi, pro výhradně sluchové a pohybové typy studujících. Zároveň mnoha lidem schází osobní interakce, cítí se osamocení. Frustrace ze špatně řešených e-kurzů přináší pocit marnosti, který pramení zejména z absence fyzické komunikace a kontaktu s ostatními uţivateli nebo s tutorem, přesycenosti elektronickými zprávami a z nejasných nebo víceznačných instrukcí. Studující s malou motivací mohou být neúspěšní. 16

Studující se můţe cítit izolován od instruktora a ostatních studujících. Řízení vzdělávání na počítači a online studium vyţaduje alespoň komplex základních počítačových dovedností.24, 25, 26

24


25

PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2007. s. 24-25.

26


17

1.2. REALIZACE E-KURZU Studijní e-kurz je základním prvkem e-learningu, podobně jako v prezenčním studiu. Jedná se o multimediální počítačový program, ve kterém je vhodně zkombinován výklad s animacemi, grafikou, audiem, videem, simulacemi a testy. Pro výrobu e-kurzů je vyuţívána řada aplikací od jednoduchých html editorů, přes PowerPoint a FrontPage aţ po profesionální nástroje. Pro kvalitní výsledek se doporučuje vyvíjet e-kurzy za pomocí více nástrojů současně.27 Na evaluaci e-kurzu se podílí celý tým realizátorů s různými rolemi. Pro tvorbu kvalitního scénáře a vlastní realizaci kurzu je nutné mít kvalitní technologické zázemí. Pro kvalitní návrh by se mělo dodrţovat určitých zásad a doporučení, které uvádím v této kapitole.

1.2.1. SLOŽKY E-KURZU Kurz obsahuje uspořádané lekce, tyto lekce mohou být seskupovány do bloků. Aby byl elearning kompletní, musí obsahovat tři základní sloţky, tvořící vzdělávací systém: 1) Obsah vzdělávání – jedná se o textovou, grafickou a multimediální náplň. Součásti kurzu jsou testovací moduly, umoţňují interaktivou a zpětnou vazbu. 2) Distribuce e-kurzů - je prováděna pomocí internetu a intranetu. V tomto prostředí jsou pouţívány internetové standardy, standardy pro bezpečnost a standardy ekurzů slouţící ke komunikaci se systémem. 3) Řízení studia – proces zajišťující správu e-kurzů a studentů včetně sledování výsledků jejich studia.28

1.2.2. TÝM REALIZÁTORŮ E-KURZU Realizátory e-kurzů jsou specialisté, jejichţ role jsou e-manaţer, e-vývojář a e-tutor. Předpony „e“ u uvedených rolí jsou pouţité pro zdůraznění, ţe práce příslušného specialisty se odehrává v e-learningovém prostředí. 27


28


18

1) E-manaţer – má na starosti celkovou strategii, analýzu, návrh a koordinaci v rámci projektu. Zároveň by měl zajistit marketingovou stránku včetně zabezpečení servisu. 2) E-vývojář – zajišťuje didaktickou transformaci obsahu, tvorbu multimedií, počítačové grafiky, převod obsahu do LMS a programátorské práce. 3) E-tutor – je speciálně vyškolený pedagog, který má na starosti vlastní realizaci elearningového kurzu. Hlavními úkoly tutora je podpora vlastního učebního procesu, zprostředkování komunikace a zajištění zpětné vazby směrem k poskytovateli vzdělání. Musí znát pouţité technologie a ovládat práci se systémem pro řízení výuky LMS. 4) E-student – pod tímto pojmem je myšlen studující e-kurzu.29, 30

1.2.3. VÝVOJ E-KURZU Vývoj e-kurzu je kolektivní dílo, na kterém spolupracuje mnoho odborníků. Proces vývoje má charakter projektu s etapami: 1. Analýza – identifikace potřeb, specifikace hlavních cílů a poznání charakteru budoucích uţivatelů. 2. Návrh – vytvoření vlastní aplikace podle daných potřeb, výběr adekvátního obsahu a médií, typů interaktivity a uţivatelského prostředí aplikace. 3. Vývoj – zpracování designu aplikace, programování modulů aplikace, testování, autorizace podkladových materiálů, produkce multimediálních doplňků. 4. Realizace – výběr kvalifikovaných instruktor, propagace e-learningu v celé organizaci, sběr podkladových informací pro management.

29


30

SHEPHERD, Clive. Fastrak Consulting Ltd [online]. 2002 [cit. 2010-03-29]. Skilling up - learning about e-learning (Zvýšení dovedností – učení o e-learningu. Dostupné z WWW: .

19

5. Hodnocení

–

sledování

výkonnosti

aplikace,

efektivity,

dostatečnosti

a vyuţitelnosti, kalkulace návratnosti investic.31

1.2.4. DOPORUČENÍ PRO KVALITNÍ NÁVRH E-KURZU Promyslet si způsob členění tématu na dílčí celky. Navrhovat celkové výtvarné pojetí e-kurzu jednotně a jednoduše, atraktivně a příjemně na pohled a na sluch. Sjednotit kaţdou stránku několika dominantními prvky. E-kurz musí obsahovat to správné mnoţství a kvalitu informací a nejdůleţitější informace musí být zdůrazněné. Zpracovávat kaţdé téma, jako odpověď na jednu otázku. Vyvarovat se příliš sloţitých obrázků, grafů, tabulek apod. Zajistit plnou čitelnost a vhodný vzhled stránky, který nebude rozptylovat. Navrhnout vhodný způsob navigace v aplikaci. Pouţívat navigační prvky a ikony natolik jasné, aby k nim studující nepotřebovali studovat další dokumentaci. Vyuţívat efektivně a vhodně grafiku, animace, zvuky a video, umoţnit uţivatelům volitelné pouţití těchto médií. Umoţnit ukládání dat o výkonu studentů – například čas dokončení, analýzy testů, závěrečné skóre. Zvaţovat vhodnost návrhu vzhledem k cílové skupině studujících a zvolenému účelu.32, 33

31


32

Cit. zdroj. s. 73.

33


20

1.2.5. SCÉNÁŘ E-KURZU V případě kaţdého sloţitého projektu je obvyklé si tuto činnost předem naplánovat. V kontextu tvorby e-kurzu se pouţívá termín vytvořit scénář. Při tvorbě scénáře je nutné promyslet následující základní body: Zváţit zda půjde o ryze distanční on-line výuku, nebo o online podporu prezenční výuky, tj. kombinovanou formu34. Počet účastníků v e-learningovém projektu a procesy, které budou od účastníků kurzu sledovány a hodnoceny. Cíl e-learningového projektu. Úlohy řešení, časové rozvrţení práce účastníků projektu. Poţadavky na ICT35. Zpětná vazba pro studenta.

34

Neboli Blended learning.

35

Informační a komunikační technologie, v tomto kontextu rozumíme hardware a software počítače.

21

1.3. TECHNOLOGIE, TRENDY A STANDARDY PRO E-LEARNING Vlastní realizace kvalitního e-learningu je podmíněná pouţitím moderních technologií. Nejvhodnější technologií z oboru ICT se jeví webová technologie. Tato technologie umoţňuje uplatnit velké mnoţství metod pro získání kvalitních nástrojů v různých oborech. V e-learningovém kontextu se především jedná o systém řízení vzdělání, který z mnoha důvodů musí splňovat standardy, a pro úspěšnou existenci následovat současné trendy. Tato kapitola má za cíl: vysvětlit procesy, které mohou být zajištěny pomocí informačních a komunikačních technologií při elektronickém vzdělávání, popsat současné trendy, standardy a právní hledisko.

1.3.1. TECHNOLOGIE PRO E-LEARNING Technologie, uţívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v e-learningu, lze rozdělit do čtyř základních kategorií podle druhu média, které informace přenáší: tisk audiotechnologie videotechnologie počítačové technologie Kaţdá z těchto kategorií se dále dělí, některé technologie dokonce uvedené kategorie přesahují (Tabulka 2). Například audio a videokonference se mohou uskutečnit za pouţití počítače a internetu.36

36


22

Tabulka 2 Technologie pro distribuci vzdělávacího obsahu podle druhu média

Zdroj: KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu 2003. první. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2003. s. 7.

1.3.2. PROCESY, KTERÉ MOHOU BÝT PŘI E-LEARNINGU ZAJIŠTĚNY POMOCÍ ICT Ve výuce probíhají různé procesy, které dle Černochové37 lze znázornit schématem na následujícím obrázku.

37

Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P – Vyuţití počítačových sítí ve výuce, e-

learning. Pedf UK Praha, listopad 2005 – duben 2006.

23

Obrázek 1 Procesy, probíhající ve výuce

Zdroj: Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P – Využití počítačových sítí ve výuce, elearning. Pedf UK Praha, listopad 2005 – duben 2006.

Důleţitým procesem při e-learningu je interakce jak studujícího, tak vyučujícího s elearningovým systémem. Studující má například moţnost si zvolit čas výkladu, má moţnost si nechat výklad zopakovat, zvolit si i rozsah učiva v jedné dávce. Má moţnost ověřit si, jak zvládl učivo pomocí testů. Kolaborací označujeme spolupráci skupiny lidí při řešení problému nejen během společných osobních setkáních, ale i v případě, ţe se nemohou setkat osobně. Existuje řada prostředí dostupných přes internet speciálně určených pro týmovou spolupráci. Komunikace mezi učitelem a ţáky i mezi ţáky navzájem prostřednictvím počítačových sítí můţe být jak synchronní, tak asynchronní. Tyto procesy mohou být zprostředkovány nebo podporovány různými technologiemi, které při vhodném pouţití mohou učiteli i ţákům pomoci při plnění jejich činností spojených s výukou a učením a kvalitativně i kvantitativně změnit výsledky edukace.38

1.3.3. SOFTWAROVÉ NÁSTROJE PRO WEBOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ Softwarové nástroje uţívané v e-learningových kurzech, podle účelu, pro které jsou určené, se dají rozdělit do tří hlavních kategorií: Autorské nástroje Autorské nástroje jsou určeny pro tvorbu multimediálního obsahu kurzu. Tyto softwarové nástroje většinou pouţívají specialisté na multimedia. Vytvořené multimediální produkty mohou být pouţity buď samostatně, nebo být přidány do nějakého systému pro řízení

38


24

studia LMS39. Příkladem můţe být Director, Authoware nebo Adobe Captivate. Standardem pro vzájemnou přenositelnost v této kategorii je SCORM.40 Jelikoţ tvorba on-line kurzů není vůbec jednoduchá záleţitost a navíc vyţaduje poměrně vysoké náklady, vznikla myšlenka recyklace stávajících zdrojů, jako je prezentace v PowerPointu, a její následná transformace do e-learningových kurzů. Tato forma tvorby e-learningových kurzů se nazývá Rapid e-learning.41 Virtuální třída Virtual Classroom neboli "webinář" je přesně to, co název napovídá - "místnost" ve virtuálním prostoru, na internetu. Je to webový interaktivní nástroj, který umoţňuje lidem setkávat se, komunikovat a spolupracovat v reálném čase.42 Softwarové nástroje pro výuku ve Virtuální třídě neslouţí obvykle ke kompletnímu posouzení znalostí studujících nebo vedení administrativy kurzu. Jsou vítaným doplňkem asynchronní výuky, protoţe mohou částečně nahradit chybějící lidský kontakt. Příklady nástrojů v této kategorii jsou Placeware Auditorium nebo Centra Conference. Systémy pro řízení studia LMS neboli Learning Management System je označení pro celou kategorii softwarových nástrojů pro řízení studia tutorem i samostudium a pro asynchronní dodávku studijní materiálů. Středem pozornosti LMS je správa všech kurzů, ale také všech uţivatelů a jejich práv, sledování a zaznamenávání jejich studijních výsledků i jejich aktualizace. Prostřednictvím LMS mají studující k dispozici souhrnné informace o kurzech, ve kterých studují, a přehled o svých studijních úkolech i výsledcích.43, 44

39

Zkratka je vysvětlena níţe v této kapitole.

40


41

eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. 2012 [cit. 2010-04-29]. Co je e-learning?. Dostupné z WWW: .

42

Hewlett-Packard Development Company, L.P. [online]. [cit. 2010-04-23] Dostupné z WWW: .

43


44


25

Podle Květoně45 se dají softwarové systémy v rámci LMS podrobněji rozlišit pro: řízení kurzů CMS - Course Management Systems tvorbu obsahu studia LCMS - Learning Content Management Systems řízení podnikového vzdělávání ELMS - Enterprise Learning Management Systems Systémy pro řízení kurzů CMS jsou kategorií LMS, která je nejvíce pouţívána na vysokých školách. CMS usnadňují tvorbu, pouţívání a správu kurzů v prostředí webu pomocí vzdělávacích nástrojů a podpůrných nástrojů. CMS obsahují převáţně textové informace. Hlavními výhodami typických CMS je snadná pouţitelnost a relativně nízká cena ve srovnání s LCMS a ELMS. Dosud většinou nevyhovují technickým standardům pro interoperabilitu46. Příkladem CMS jsou například verze produktů firmy WebCT47. Systémy pro tvorbu obsahu studia LCMS mají některé charakteristiky a funkce CMS. Jsou určeny pro řízení obsahu kurzů či lekcí. LCMS samy studijní materiály nevytvářejí, pouze vyuţívají výukových objektů a modulů, uloţených v databázi k sestavení obsahu. Příkladem LCMS je Generation 21 Enterprise. Systémy pro řízení podnikového vzdělávání ELMS jsou kategorií LMS, která se nejvíce prosazuje pro webové vzdělávání na velkých firmách. Ve srovnání s CMS jsou ELMS obvykle finančně náročnější, ale poskytují více moţností při rozvoji vzdělávání a návaznost na podnikové informační systémy. Příkladem ELMS je produkt firmy Click2Learn Aspen, jejíţ platforma zahrnuje LMS, LCMS i Virtuální třídu. Hranice mezi CMS, LCMS a ELMS není tedy zcela ostrá: jsou to všechno LMS, které mají v menší či větší míře integrovány různé softwarové nástroje na podporu webové výuky. Největšího stupně integrace dosahují systémy, označované jako e-learning suites.48

45


46

Vysvětleno v kapitolách 1.3.4 a 1.4.5

47

Oficiální webová stránka výrobce je http://www.blackboard.com/ .

48


26

1.3.4. TRENDY V E-LEARNINGU E-learning jako obchodní strategie. Chytré společnosti vidí v e-learningu strategické řešení, do kterého musí být zahrnuti všichni zaměstnanci. Je tedy patrná snaha e-learning vyuţívat tak, aby se stal součásti organizační struktury. E-learningu jako řešení pro specifické aplikace. E-learning můţe poskytovat zaměstnancům technické i netechnické školení – například školení o aplikacích nebo školení dovedností. V tomto případě můţe zaručit potřebnou komunikaci, spolupráci a vzdělávací technologii k rychlému a efektivnímu zaškolení zaměstnanců o novinkách či nových procedurách, aniţ by je přitom odváděl od místa výkonu jejich práce. Blended learning – kombinované vzdělávání Jedná se o kombinaci tradičních vzdělávacích metod a e-learningu, coţ umoţňuje nárůst efektivity. Vícepoužitelný obsah - interoperabilita Moţnost pouţití jednoho obsahu vícekrát – v různý čas, různými studujícími a pomocí různých systémů.49 Nespoléhat se jen na LMS Efektivní řešení potřebuje externí i interní spolupráci a propojení všech obchodních jednotek, dodavatelů i zákazníků. Je potřeba se dívat na e-learning jako na velký obraz, který kromě pouhého pouţívání LMS potřebuje také spolupráci HR managementu 50, tutorů, oddělení vzdělávání, tvůrců obsahu a vůbec všech, kterých se celý proces týká.51

49

BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, 2003. s. 56-57.

50

Human resource management - řízení lidských zdrojů.

51


27

Decentralizace informací v rámci různých, vzájemně propojitelných platforem. Vývoj webových technologií však mílovými kroky postupuje dále, zejména ve prospěch tzv. Web 2.052, Web 3.053, systémů 3D virtuálních prostředí či sociálních sítí. Postupně dochází k decentralizaci informací v rámci různých vzájemně propojitelných platforem zejména díky Web 2.0. To také znamenalo zvýšení přístupnosti uţivatelů k informacím, kteří je pak mohou snadno, efektivně a rychle šířit dále. Převod desktopových aplikací do online webových prostředí Postupně také dochází k převodu běţných desktopových aplikací, jako například kancelářských programů, do online webových prostředí. V rámci webu totiţ odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat. Vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlíţeče - nezávisle na konfiguraci PC či notebooku a nezávisle na operačních systémech.54 Názorná reprezentace výukových materiálů Názorná ukázka struktury e-kurzu je stěţejní pro lepší pochopení obsahu. Existuje několik trendů pro zpřehlednění výukového materiálu.55 a) Tradiční hypertext b) Rozklikávací menu c) Interaktivní prvky, zobrazující novou dávku učiva, viz Obrázek 2.

52

Etapa vývoje webu, v níţ byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu.

53

Další etapa vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací, tento termín je poměrně nový a zatím nepanuje přílišná shoda v tom, co by měl označovat.

54

Net University (Síťová Univerzita) [online]. 2010 [cit. 2010-05-01]. Několik poznámek k novým směrům v e-learningovém vzdělávání. Dostupné z WWW: .

55

TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO eLearning (Magazín PRO eLearning) [online]. 2010, 01, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: .

28

Obrázek 2 Interaktivní prvky

Pozn.: při najetí myší na jednu z kategorií se zobrazí její popis. Sestaveno autorem dle: TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO eLearning (Magazín PRO eLearning) [online]. 2010, 01, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: .

d) Interface integrovaný do obsahu (Obrázek 3). Obrázek 3 Interface integrovaný do obsahu Po objevení Ameriky Kolumbem

se nově nalezenému světadílu začalo říkat Nový svět. Dnešní název je odvozen od

jména italského

obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho

plavby

východního

podél

roku 1507 Tento

akt

pobřeží Jižní

Ameriky

, který mezi lety 1499

. Německý kartograf

Martin

mapu světa, v níž nově objevený kontinent nazval podle Vespucciho vyvolal

prvenství. Vespucci

protesty

veřejnosti,

že

se Vespucci

snaží

a 1502

podnikl dvě

Waldseemüller

vydal

křestního jména – Amerika. uzurpovat Kolumbovi

jeho

však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení Amerika nijak neprosazoval.

Zdroj: TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO eLearning (Magazín PRO eLearning) [online]. 2010, 01, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: .

e) Sémantický sdruţovač – mrak štítků (Obrázek 4).

29

Obrázek 4 Mrak štítků

Zdroj: Radja – blog o IT, ICT, společnosti [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. Mrak Tagů, přehled štítků. Dostupné z WWW: .

1.3.5. STANDARDY PRO E-LEARNING E-learning se rozděluje na celou řadu moţností přístupu a pouţití prostředků pro jeho realizaci a stejně jako pro jiné činnosti existují i pro e-learning určitá pravidla - standardy a normy. Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených standardizační organizací. V rámci e-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídicím systémem vzdělávání. Tato pravidla jsou důleţitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uţivatele a zákazníky. Respektování standardů je nutné pro dosaţení interoperability mezi jednotlivými poskytovateli výukového obsahu a provozovateli e-learningového vzdělávání, coţ umoţňuje mixování a sestavování obsahu z více zdrojů a sestavených ve více softwarových systémech. Ve standardech je uveden téţ princip znovupouţitelnosti, který umoţňuje rychle sestavení obsahu, rozdělení na části a opětovné pouţití pro jiné potřeby nebo jiné kurzy. Dále standardy ošetřují tzv. škálovatelnost neboli změnu měřítka, coţ je schopnost konfigurovat výukové technologie pro různé funkce a pro různé počty uţivatelů. Pouţití technologie pro větší počty uţivatelů je zpravidla levnější. Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídicích systémů se v současné době díky garanci dodrţení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších vylepšení systémů, a to v jiných oblastech, neţ je pouhé poskytování vzdělávacích obsahů. Stejně tak 30

mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených kurzů pro provozované systémy.56, 57 Dále uvádím přehled skupin, které vytváří e-learningové standardy: AICC Aviation

Industry

Computer-Based

Training

Committee,

mezinárodní

asociace

profesionálních technologicky-zaloţených školení, vyvíjejících tréninkové směrnice pro letecký průmysl. AICC vyvíjí standardy pro Interoperabilitu školení počítačem a počítačem řízené školení produktů průmyslových odvětví. Tento standard velmi přesně a konkrétně specifikuje např., jak má fungovat výměna výukových materiálů mezi kurzy a systémy či jak se mají uchovávat data o výsledcích zkoušení frekventantů kurzů. IMS The Instructional Management Systems je konsorcium členů vzdělávacích, komerčních a vládních organizací. Zabývají se technickou specifikaci výměny dat mezi studentem, jeho kurzem a systémem pro řízení výuky. Iniciováno skupinou společností s cílem definování specifikací a přijetí otevřeného standardu pro výuku realizovanou internetem. IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers je největší profesní a standardizační organizace na světě, zaloţená roku 1884, jejíţ aktivity mimo pořádání konferencí a vydávání odborných časopisů zahrnují přípravu a vydávání komunikačních a síťových standardů. Pro počítačové sítě má největší význam standardizační orgán zaloţený v rámci IEEE v únoru roku 1980, který je specificky zaměřen na problematiku standardu lokálních sítí. Pro jednotlivé oblasti jsou pak vytvořeny pracovní skupiny. Podstatnou nevýhodou těchto standardů je drahý přístup k jejich plnému znění. To způsobuje, ţe tyto standardy často nejsou pouţívány přímo, ale aţ reprodukovaně, například v podobě standardů SCORM.

56

eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [cit. 2010-04-29]. Standardy pro e-learning. Dostupné z WWW: .

57


31

ADL Advanced Distributed Learning je organizace zřízena americkým ministerstvem obrany, která sjednocuje dříve nekoordinované úsilí předchozích organizací. Obdobně jako jiţ zmíněné organizace má za úkol moderovat vývoj v oblasti elektronické podpory distančního vzdělávání i tvorbu dostupných a kvalitních výukových materiálů. Výsledkem dosavadních snah organizace ADL je soubor doporučení SCORM, zaloţený na existujících standardech IMS, IEEE, AICC a udrţovaný tak, aby byl trvale s těmito standardy kompatibilní. SCORM The Sharable Courseware Object Reference Model je mnoţina specifikací, které při aplikaci na obsah kurzu vytvoří malé a znovupouţitelné výukové objekty. SCORM není standardem, ale referenčním modelem, tedy souborem individuálních standardů a specifikací, který slouţí k testování efektivnosti aplikací v praxi.58, 59, 60

1.3.6. E-LEARNING Z PRÁVNÍHO HLEDISKA Z právního hlediska e-learning nesmí být v rozporu s autorským zákonem. Zákon číslo 121/2000 Sb.61, který mj. pojednává o osobnostních právech, majetkovém právu, týká se tzv. díla, vzniku práva autorského, omezení rozsahu autorských práv k počítačovému programu, významu školního díla a nabytí licenční smlouvy.

58


59

eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [cit. 2010-04-29]. Standardy pro e-learning. Dostupné z WWW: .

60


61

Zákon číslo 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

32

1.4. MEDIÁLNÍ NÁZORNOST V PODOBĚ TECHNICKÝCH ANIMACÍ Animace je způsob vytváření zdánlivě se pohybujících věcí, které se vyuţívá při výuce řady technických předmětů pro vytváření systému představ a pojmů na základě bezprostředního vnímání reálných předmětů a lepší pochopení učiva. Jednotlivé technologické moţnosti řešení animace budou popsány v této kapitole.

1.4.1. TECHNICKÁ ANIMACE Animace v odborných didaktikách je zaměřena na konkrétní skupinu adresátů. Základní didaktické funkce, které animace můţe plnit, můţeme rozdělit na: pochopení zákonitostí – co nejvíce objasnit studovaný jev s co největším důrazem na názornost, jasnost a srozumitelnost, simulace – reálné situace, např. fyzikálního jevu, ilustrační a motivační – k rámcové představě studenta o začlenění tématu do širšího celku, procvičování látky, testovací.62

1.4.2. VLASTNOSTI KVALITNÍ DIDAKTICKÉ ANIMACE Při promýšlení návrhu animací musí být naplněny následující základní vlastnosti: názornost – logická podmínka, pokud jde o animaci, která má graficky, vizuálně dokreslit představu o tématu, které je popsáno teoreticky. jednoduchost – výsledek by měl mířit přímo k věci a zobrazovat jen konkrétní záměr bez zbytečných estetických doplňků.

62


33

přiměřená délka – příliš dlouhá animace se můţe stát nudnou. Pozornost studenta má své hranice, které není ţádoucí překročit. Ideální je krátká, jasná a pestrá animace. rychlost – příliš velká rychlost studentovi škodí a v podstatě znehodnocuje animaci, pokud se vše, co je potřeba vysvětlit, slije v jeden rychlý okamţik. velikost animace – je závislá na počtu snímků. Čím menší velikost animace je, tím je animace přístupnější, neboť se dá rychleji stáhnout z internetu. pouţití ve výuce – scénář je úzce vázán na didaktickou funkci animace, zda bude animace slouţit k motivaci, simulaci, pochopení zákonitostí, procvičování látky nebo testování.63

1.4.3. TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ANIMACE Animované gify Tento druh animace byl prvním, který se začal vyuţívat jako webová animace. Princip tvorby animovaných GIFů je principem tvorby animovaných sekvencí. Jedná se o posloupnost jednotlivých obrázků za sebou. Tato animace má příponu gif. Nevýhodou těchto animací je hlavně jejich velká výsledná velikost souboru. Dynamické HTML Původní návrhy webových stránek počítaly s tím, ţe internetové stránky jsou statické. Takováto vlastnost je charakteristická pro základní programovací jazyk internetových stránek

HTML64.

Softwarová

technolgie

nazývaná

dHTML65

umoţnila

přidat

k internetovým stránkám dynamické součásti. Obsah dHTML je tvořen pouţíváním komplexních skriptovacích jazyků, jako například Javascript. Samotné dHTML však není pro tvorbu webových animací moc efektivní, protoţe jde v podstatě o pouhý pohyb statických obrázků po ploše.. Na druhou stranu, takto vytvořené animace jsou mnohem plynulejší neţ GIF. 63


64

Hypertext Markup Langugage, tj. hypertextový jazyk se značkami

65

Dynamické HTML.

34

Java aplety Dalším způsobem, jak vytvořit webovou animaci, je pouţít univerzální, síťově orientovaný programovací jazyk Java. Webová stránka tvořená pomocí jazyku Java obsahuje tzv. aplety – neúplné softwarové aplikace pracující ve spolupráci s prohlíţečem. Výhodou Javy je, ţe spolupracuje se všemi operačními systémy a dají se pomocí jejích apletů vytvářet různé animace – jak vektorové66, tak na základě statických rastrových67 obrázků. Flash technologie Macromedia Flash a Macromedia Director Schockwave jsou programy, které umoţňují animovat prakticky jakoukoliv autorovou grafickou představu. Výhodou obou těchto programů oproti např. GIF animacím je ve tvorbě malých souborů, jeţ jdou snadno a rychle stáhnout. Je to způsobeno tím, ţe vyuţívají vektorově orientovaného animování.68

66

Vektorový obrázek je sloţen ze základních geometrických útvarů, jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky.

67

Rastrový obrázek se skládá z jednotlivých obrazových pixelů.

68


35

2. Praktická část bakalářské práce V praktické části se zaměřím na aplikování poznatků získaných z teoretické části. Doporučení pro kvalitní didaktické animace z kapitoly 1.4.2. jsou uplatněny při vytváření animací. Poznatky z oblasti přípravy kvalitního návrhu e-kurzu z kapitoly 1.2.4. jsou vyuţity průběţně při vývoji všech částí e-kurzu. Výsledkem dodrţení výše zmíněných doporučení je vytvořený a rozmístěný kurz do systému řízení studia LearnIS. Vytvoření zadaného e-kurzu se skládá ze tří hlavních kroků, kterým odpovídají i jednotlivé kapitoly praktické části bakalářské práce: 1. vytvoření obsahu kurzu a jeho popis především z účetního hlediska, 2. vytvoření animací, 3. umístění kurzu do systému řízení studia.

36

2.1. OBSAH KURZU Z ÚČETNÍHO HLEDISKA Tato kapitola pojednává o celém kurzu z účetního hlediska. Nejprve je tu stručně popsán výrobce účetního programu Money S3, společnost CÍGLER SOFTWARE, a.s., její historii, strukturu poboček, postavení na trhu, popis nabízených řešení a bezplatnou verzi programu Money S3 Start, jenţ je hlavním aktérem tohoto kurzu. Dále jsou tu uvedeny jednotlivé lekce kurzu, jejich cíle a scénář.

2.1.1. PROFIL SPOLEČNOSTI CÍGLER SOFTWARE, A.S. CÍGLER SOFTWARE, a.s., se zabývá vývojem, implementací a podporou moderních informačních a ekonomických systémů. V současné době pokrývá svým portfoliem všechny segmenty trhu - od malých firem přes středně velké aţ po větší společnosti. Historie Svůj první ekonomický systém uvedla společnost CÍGLER SOFTWARE na podzim roku 1990 na mezinárodním veletrhu INVEX. Od začátku se společnost zaměřila na vývoj kvalitních informačních systémů a zajištění technické a poradenské podpory na úrovni světových standardů. Během několika let se stala jednou z nejuznávanějších českých společností v oboru. Struktura CÍGLER SOFTWARE a postavení na trhu CÍGLER SOFTWARE má v České republice čtyři pobočky (Praha, Brno, Plzeň, Liberec) a dvě na Slovensku (Bratislava, Prešov). Zaměstnává přes 100 kmenových IT odborníků a její konsolidovaný obrat za poslední fiskální období překročil 160 mil. Kč. Společnost byla v roce 2005 zařazena do výběru TOP 10069 českých společností, od roku 2007 patří i mezi TOP 100 IT společností a dnes je jedním z nejvýznamnějších českých producentů ekonomických aplikací a podnikových informačních systémů. Od roku 2003 je certifikovaná podle norem ISO 9001 a v roce 2005 dosáhla nejvyšší úroveň certifikace

69

Ţebříček sestavuje sdruţení CZECH TOP 100.

37

od společnosti Microsoft - Microsoft Gold Certified Partner. CÍGLER SOFTWARE je členem SPIS - Sdruţení pro informační společnost. Specializovaná řešení Menším a středním společnostem, ţivnostníkům a účetním kancelářím je určen účetní a ekonomický systém Money S3. Středně velkým společnostem firma nabízí podnikový informační systém Money S4. ERP systém Money S5 je určený pro větší společnosti. Jedná se o robustní systém s moderní architekturou, který vedle běţných ekonomických agend pokrývá i specializovaná odvětvová řešení. Popis modularity Účetní program Money S3 je modulárním systémem. Jeho základem je vţdy modul daňové evidence (jednoduchého účetnictví) nebo podvojného účetnictví s adresářem a fakturací. V základní verzi je k nalezení evidence majetku, kniha jízd, editor tiskových formulářů, import a export dat, homebanking, editor tiskových sestav, modul Intrastat a další.70 Produkt Money S3 Start Jedná se o zkušební verzi, pro zájemce je k dispozici zcela zdarma. Money S3 Start obsahuje bez omezení všechny moduly a lze do ní pořídit libovolný počet dat po libovolně dlouhou dobu. Po překročení určitých limitů jsou tiskové sestavy opatřeny nápisem „neplatné“. Po registraci se omezující hranice zvyšuje.

2.1.2. VÝVOJ E-KURZU Jak bylo zmíněno v kapitole 1.2.3. praktické části, vývoj e-kurzu je kolektivní dílo, na kterém spolupracuje mnoho odborníků, a tento vývoj má charakter projektu s etapami. Níţe jsou rozepsány jednotlivé etapy a kdo se na nich podílel: 1. Analýza – potřeby byly identifikované zadavatelem stejně tak, jako určené hlavní cíle a sděleny poznatky o charakteru budoucích uţivatelů. 2. Návrh – autor bakalářské práce vytvořil vlastní návrh aplikace, návrh obsahu, média a typu interaktivity vzhledem k poţadavkům. 70

Money.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. Účetní program Money S3 pro menší společnosti a ţivnostníky. Dostupné z WWW: .

38

3. Vývoj

–

autor

vypracoval

design

animací,

byla

provedena

produkce

multimediálních doplňků a testování funkčností celého systému. 4. Realizace – propagace a sběr informací pro management jiţ není náplní této bakalářské práce. 5. Hodnocení – sledování výkonnosti, efektivity a dostatečné vyuţitelnosti, stejně tak, jako předchozí bod, jiţ není náplní této bakalářské práce. Jelikoţ autor zajišťoval didaktickou transformaci obsahu, vytvářel multimédia, počítačovou grafiku a převáděl obsah do LMS, je vhodné nazvat jeho roli z hlediska pojetí realizátora jako E-vývojář.

2.1.3. NÁPLŇ E-KURZU Kurz se skládá z 5 lekcí: 1. Staţení a instalace programu Cílem této lekce je ukázat způsob staţení instalačního baličku a následnou instalaci. 2. Provedení registrace pro navýšení limitů a výběr kompletu Tato lekce má za úkol ukázat, jak zaregistrovat program Money S3 START za účelem navýšení limitů a jakým způsobem změnit komplet. 3. Nastavení agendy Tato část kurzu se zabývá detailním nastavením agendy a ukazuje princip propojení programu s databází ARES71. 4. Základní principy práce v podvojném účetnictví Cílem této lekce je ukázat práci s adresářem, vystavení faktury a její následnou úhradu v podvojném účetnictví. 71

Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, který umoţňuje vyhledávání mezi ekonomickými subjekty registrovanými v České republice.

39

5. Základní principy práce v daňové evidenci Cílem této lekce je ukázat práci s adresářem, vystavení faktury a její následnou úhradu ve zjednodušeném účetnictví.

2.1.4 SCÉNÁŘ E- KURZU Pro uskutečnění e-kurzu bylo zapotřebí promyslet průběh kurzu a pečlivě připravit scénář. Na otázky z kapitoly 1.2.5. bylo odpovězeno následujícím způsobem: Půjde o asynchronní distanční on-line výuku. Počet účastníků téměř není omezen. Cíl podrobně je rozepsaný v úvodu bakalářské práce. Na ICT jsou kladené základní poţadavky, tedy minimálně Procesory Intel® Pentium® 4, Operační systém Microsoft® Windows® XP s aktualizací Service Pack 2, 512 MB paměti RAM, připojení k internetu 2 Mb/s download, 1,5 GB dostupného

volného

místa

na

pevném

disku;

internetový

prohlíţeč

s nainstalovaným Adobe Flash Player. Zpětná vazba je popsána v kapitole 2.3.3 Dále uvádím předem připravený scénář, který byl pouţit při vývoji e-kurzu. 1. Stažení a instalace programu Pro staţení instalačního balíčku MoneyS3 START, je potřeba do běţného internetového prohlíţeče zadat adresu www.money.cz, stisknout na hlavní stránce tlačítko „Staţení verze Start“, vyplnit krátký formulář a zvolit nejnovější verzi instalačního balíčku. Pro instalaci Money S3 Start je potřeba spustit staţený soubor a sledovat pokyny instalačního programu. Po dokončení instalace se na ploše zobrazí odkaz s názvem MoneyS3. 2. Provedení registrace pro navýšení limitů a výběr kompletu Pro navýšení limitů je potřeba se zaregistrovat. Nejprve spustíme nově vytvořený odkaz na ploše s názvem Money S3. Pro spuštění „Průvodce registrací“ klikneme v úvodním dialogovém okně na tlačítko „Registrovat“ a sledujeme pokyny průvodce. V případě 40

výběru registrace on-line je potřeba zajistit připojení k internetu. Po zadání IČ společnosti se automaticky doplní potřebné údaje a bude pouze zbývat doplnit e-mailovou adresu. Před dokončením registrace obdrţíme tzv. aktivační kód. Pro ověření navýšení limitů je potřeba stisknout tlačítko „Limity“. Pro změnu kompletu klikneme na tlačítko „Komplet“. Po výběru kompletu program bude obsahovat pouze moduly daného kompletu72. 3. Nastavení agendy Po výběru kompletu můţeme zahájit nastavení agendy kliknutím na tlačítko „Pokračovat“. V levé části dialogového okna „Změna agendy a účetního roku“ se nachází seznam účetních agend. Kaţdá agenda obsahuje účetní případy jednoho hospodářského roku právě jedné právnické osoby. Ve střední části tohoto dialogového okna zvolíme účetní rok. Pro vytvoření nové agendy klikneme na tlačítko „Přidat Agendu“ a sledujeme pokyny průvodce. Ve druhém kroku je potřeba zadat IČ společnosti pro spojení s databází ARES a automatického načtení potřebných administrativních údajů o společnosti. V pátém kroku máme moţnost si zvolit, zda si přejeme naplnit zaloţenou agendu základními účetními daty z připravených seznamů. Tyto seznamy výrazně usnadňují práci, patří sem například seznam předkontací. Předkontací rozumíme73 určení dvou nebo více správných souvztaţných účtů, na které se zaúčtuje účetní operace. Dialogové okno „Nastavení agendy“ obsahuje několik záloţek pro podrobné nastavení agendy. Nejdůleţitějšími vlastnostmi agendy je, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu a zda se jedná o Podvojné účetnictví nebo Daňovou evidenci. 4. Základní principy práce v podvojném účetnictví Po nastavení agendy je moţné zahájit práci v podvojném účetnictví s programem Money S3 Start. Hlavní okno Money S3 se skládá z Hlavní nabídky, Navigátoru a Pracovní plochy. Navigátor je tematicky rozdělen na několik kategorií. Kategorie Adresář umoţňuje přehledně spravovat seznam veškerých potřebných kontaktů (Obrázek 5). Dobře vedený a pravidelně aktualizovaný adresář je pro prosperující firmu jedním ze základů úspěšného podnikání. Známá manaţerská poučka říká, ţe osmdesát 72

Na adrese http://www.money.cz/money-s3/komplety/ se nachází podrobný přehled náplní jednotlivých kompletů Money S3.

73

Testy z účetnictví [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Slovníček účetních pojmů. Dostupné z WWW: .

41

procent obratu dosáhnete se dvaceti procenty zákazníků. Adresáře tedy tvoří základní informační materiál o partnerech a umoţňuje např. připravit adresy pro mailing do sítě internet, či jako SMS zprávu do sítě mobilních telefonů GSM. Při vytvoření nového kontaktu se dá vyuţít funkce propojení programu s databází ARES pro doplnění potřebných údajů. K jednotlivým společnostem se dají přidávat kontaktní osoby. Obrázek 5 Adresář

Sestaveno autorem.

Vystavení faktury je účetní případ, kdy vzniká pohledávka a zároveň trţba. Pro vystavení faktury v programu Money S3 je potřeba v „Navigátoru“ kliknout na „Vystavené faktury“ v záloţce „Fakturace“ a stisknout tlačítko „Přidat“. Popis dokladu by měl odpovídat účetnímu případu. Pro názornou ukázku byl zvolen případ vystavení faktury za poradenské sluţby. Datum účetního případu je datum vystavení faktury a zároveň se shoduje s datem plnění DPH a skladového pohybu. Datum splatnosti je posunut o 14 dní, neţ je datum vystavení. Jelikoţ se jedná o účetní případ, který podléhá 20% zdanění z přidané

42

hodnoty74, částka bez DPH se zapisuje do řádku 20 % a do sloupce s názvem „Základ“. Ostatní hodnoty, tedy DPH a částku vč. DPH program dopočítává sám. A jelikoţ se jedná o podvojné účetnictví, je potřeba zadat účty na straně „Má dáti“ (MD) a „Dal“ (D) 75. Tato moţnost se nachází v sekci Předkontace. Předkontace obsahují předem nadefinované účetní případy, které mohou nastat během účetního období. Kaţdá předkontace obsahuje stranu MD a D. Předkontace lze vytvářet nové, upravovat nebo mazat. Protoţe jde o účetní případ vystavení faktury za poradenské sluţby, zvolíme předkontaci, která má na straně MD účet číslo 311 (Pohledávka z obchodních vztahů) a na straně D účet číslo 602 (Trţby z prodeje sluţeb)76. Jelikoţ cílem kurzu není vysvětlit teorii účetnictví, ale pouze názorně ukázat základní principy práce s účetním programem Money S3, předpokládá se základní znalost účetní problematiky a není v kurzu příliš teoreticky rozebíraná. Po vystavení faktury obvykle dochází k platbě faktury na účet. Tento účetní případ se obvykle nazývá - úhrada na bankovní účet (BÚ) a pro jeho uskutečnění v Money S3 (cestou Účetnictví -> Banka -> Bankovní doklady) zvolíme tlačítko „Nový příjem“ a vyplníme daný formulář. Variabilní symbol se pouţívá jako parovací symbol, který páruje doklady v sekci Saldo. Program při vytváření závazkových dokladů automaticky doplňuje jako variabilní symbol pořadové číslo měsíce a rok, pokud není uveden uţivatelem jinak. Money S3 poskytuje přehledný seznam vystavených neuhrazených faktur, podle kterého lze pohodlně a bezchybně si správnou fakturu vybrat. Kdykoliv lze účetní agendu zálohovat. 5. Základní principy práce v daňové evidenci V této lekci se popisuje práce s programem Money S3, kde typem účetnictví v agendě je nastavena Daňová evidence. Jedná se o podobné postupy s rozdílem několika výjimek: neexistuje zde pole pro zadání datu účetního případu, předkontace neobsahují strany MD a D a místo termínu Účetní deník se pouţívá Peněţní deník.

74

Sazba DPH při poskytnutí sluţeb upravuje zákon č. 235/2004 Sb. §47, odst.4.

75

MD označení pro debet, D označení pro kredit.

76

Číslování dle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu upraveného v Zákoně o účetnictví § 14 a dále také vyhláškou 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

43

2.2. VYTVOŘENÍ ANIMACÍ Pro vytvoření animací na platformě Adobe Flash, byl vybrán autorský nástroj Adobe® Captivate® 4. Základní didaktickou funkcí, kterou bude plnit tato animace je pochopení zákonitostí na základě ilustrací. Tato kapitola se skládá z popisu programu Adobe Captivate a popisu základních principů práce, které jsem vyuţíval pro vytvoření animací.

2.2.1. STRUČNÝ POPIS ADOBE CAPTIVATE 4 Adobe Captivate 4 je software, který slouţí k automatickému zaznamenávání veškerých činnosti, které se provádí ve vybraném programu na obrazovce počítače, a jejich převádění do formy instruktáţní prezentace, nebo interaktivní simulace práce s programem. Je vhodný pro profesionální školitele, pedagogy a uţivatele v podnikové sféře.77, 78

2.2.2. FUNKCE V PROGRAMU ADOBE CAPTIVATE 4 Mezi nejvýznamnější funkce v programu Captivate 4 patří: Moţnost komentování SWF Záznam a střih zvuku Export a import souborů XML Pracovní postupy s programem PowerPoint Zachycení obrazovky se záznamem ve více reţimech Podpora vrstev z programu Adobe Photoshop Soulad se standardem SCORM/AICC (integrace s LMS) Výstup do AVI 77

KUNEŠ, Michal. Masarykova univerzita Brno [online]. 2008 [cit. 2010-04-15]. Adobe Captivate - studijní výukové opory. Dostupné z WWW: .

78

Software Amos [online]. 2008 [cit. 2010-05-29]. Adobe Captivate 4. Dostupné z WWW: .

44

export do programu Microsoft Word Podpora Unicode Publikování v PDF Animace textu Rozsáhlá podpora multimédií a obrazů o Začlenění zvukových a filmových souborů, včetně souborů MP3, WAV, AVI, FLA, SWF a FLV. Vkládání obrazů ve formátech PSD, JPEG, GIF, BMP, PNG, ICO, EMF a WMF. Interaktivní elementy Animované přechody snímků Testy s náhodným dotazováním a zásobou otázek Větvení podle scénáře79

2.2.3. POPIS PRÁCE S PROGRAMEM ADOBE CAPTIVATE 4 Postup vytváření flash animace se skládá z třech hlavních kroků: 1. nahrávání veškerých činnosti v určité oblasti obrazovky počítače, 2. přidání potřebných interaktivních prvků a komentářů, 3. exportu do flash podoby. Nejdříve je tedy potřeba nahrát činnost konající se na obrazovce. Lze nahrávat buď celou obrazovku nebo okno spuštěné aplikace nebo předem si definovat velikost oblasti nahrávání a umístit ji na potřebné místo (Obrázek 6).

79

Software Amos [online]. 2008 [cit. 2010-05-29]. Adobe Captivate 4. Dostupné z WWW: .

45

Obrázek 6 Velikost nahrávané obrazovky

Sestaveno autorem.

Pomocí snímání činností probíhajících na obrazovce počítače lze vytvářet cvičné a testovací simulace a demonstrace činnosti práce na počítači. V dalším kroku se musejí nahrané sekvence zpracovat. Pro zpracování jsou k dispozici nástroje, jejichţ názvy nebo ikonky intuitivně odpovídají funkčnosti. Horní černá lišta se nazývá titulkový pruh, ve kterém je napsáno jméno programu a jméno souboru. Pod titulkovým pruhem se nachází hlavní panel: (zleva) Soubor, Úpravy, Zobrazení, Vloţení, Snímek, Zvuk, Quiz, Projekt, Okna a Nápověda (Obrázek 7). Obrázek 7 Titulkový pruh

Sestaveno autorem.

Další tlačítka slouţí k: (zleva) uloţení, úpravy o krok zpět, vpřed, nahrávání, prohlédnutí, publikování, poslat k překontrolování, vlastnosti, zvuk atd. (Obrázek 8)

46

Program umoţňuje 3 druhy náhledu projektu: 1. Edit View – náhled pro úpravu obsahu jednotlivých stránek projektu. 2. Storyboard View – přehledné zobrazení posloupnosti snímků. 3. Branching View – zobrazuje vzájemné propojení snímků (přechod mezi snímky) a dále ukazuje aktivní odkazy a napojení na externí soubory. Obrázek 8 Hlavní nástroje

Sestaveno autorem.

V kaţdém slidu jsou objekty umístěny ve vrstvách na časové ose. Umístění objektů na časové ose určuje začátek a konec jejich zobrazení a vrstvy pak pozici objektů nad sebou. Toto uspořádání umoţňuje velmi dynamické zobrazování. Navíc lze u objektů nastavit například prolínání objektů a přehrávání zvuku. Zvuk lze přímo namluvit, nebo pouţit zvukové soubory. Objekty na slidu mohou reagovat na kliknutí myši na objekt, mimo objekt, přejetí myší nad objektem. Lze nastavit animace přechodu snímků (Obrázek 9). Obrázek 9 Časová osa

Sestaveno autorem.

47

Panel nástrojů (viz Obrázek 10) se skládá z následujících komponent (zleva) : Caption – vytvoření titulku Rollover Caption – vytvoření klikacího titulku Highlight box – zvýrazňující obdélník Rollover slidelet – najedeme-li myší nad citlivou oblast, zobrazí a spustí se přehrávání časové osy tohoto objektu v okně Slidelete. Zoom area – vloţení objektu s vlastnostmi lupy Text Entry – vloţení text Click box – vloţení neviditelné oblasti, která reaguje na myš Button – vloţení tlačítka Text animation - vloţení textové animace Image – vloţení obrázku Rollover image - klikací obrázek Animation – vloţení animace Flash video – vloţení flash souboru uvedením relativní nebo absolutní cesty Mouse – nastavení zobrazení myši

Obrázek 10 Panel nástrojů

Sestaveno autorem.

48

Kaţdý slide se nastavuje individuálně podle potřeby. Lze pouţívat i hromadné nastavení pro ušetření času. Do projektu lze importovat jakékoliv zvukové a vizuální prvky. Po ukončení práce projekt lze exportovat do flash nebo jiných formátů.80, 81

2.2.4. POPIS VYTVOŘENÝCH ANIMACÍ Byl zvolen rozměr jednotlivých animací 720x540 pixelů, coţ odpovídá poměru stran standardu PAL 3:4. Jednotlivé animace byly navrţeny časově tak, aby nebyly příliš dlouhé kvůli udrţení pozornosti studujícího. První lekce je časově nejkratší, trvá krátce přes minutu. Druhá a třetí lekce trvají kolem dvou minut. Čtvrtá a pátá trvají kaţdá čtyři a půl minuty. Uţivatel si můţe vybrat mezi těmito dvěma lekcemi, podle toho, jestli se ho týká podvojné účetnictví nebo daňová evidence. Tyto dvě moţnosti v praxi nemohou nastat zároveň, proto do celkového času kurzu započítáváme pouze jednu z těchto lekcí. Celkový čas tedy činí 10 minut. Animace obsahují navigační menu, které se skládá z tlačítek (zleva) Spustit/Zastavit, Předchozí slide, Další slide, Časová osa a Vypnout/Zapnout zvuk. Celý kurz je doprovázen namluveným komentářem, coţ působí příznivě pro vjem výukové látky z didaktického hlediska. Komentář, který je slyšet, se zároveň zobrazuje v dolní části animace. Kromě namluvených komentářů znějí zvuky kliknutí tlačítka myší a psaní na klávesnici. Při zmínce o tlačítku nebo jiném prvku během animace, se tento prvek, vůči ostatním prvkům, barevně zvýrazní nebo se vynoří nápověda prostřednictvím bubliny s popiskem pro lepší orientaci studujícího. Během vývoje byly vyloučené zbytečné pohyby myši, které by mohly studujícího zmást a odradit od výuky. Zároveň při tvorbě scénáře, animací a dalších prvků se autor snaţil zohlednit psychiku uţivatelů, aby výsledný produkt nebyl nudný a bezbarvý.

80

KUNEŠ, Michal. Masarykova univerzita Brno [online]. 2008 [cit. 2010-04-15]. Adobe Captivate - studijní výukové opory. Dostupné z WWW: .

81

HRBÁČEK, Jan. Masarykova univerzita Brno [online]. 2008 [cit. 2010-05-29]. Captivate 3 Help. Dostupné z WWW: .

49

2.3. SYSTÉM ŘÍZENÍ STUDIA LEARNIS Systém řízení studia LearnIS byl pro účely bakalářské práce poskytnut společností Cover Media (www.cover.cz). V této kapitole se nachází nejdříve obecný popis tohoto systému, dále popis vytváření zadaného kurzu a zpětná vazba. Pro potřeby nahlíţení tohoto kurzu uvádím webovou stránku a speciálně vytvořený login a heslo: Dostupný na: http://money.e-courses.cz/student Login: xvsexx00 Heslo: p56hyl

2.3.1. POPIS SYSTÉMU LEARNIS LearnIS LMS 1.0 e-Course edition je profesionální český řídicí systém výuky probíhající formou e-learningu, umoţňující vytvořit ucelené prostředí pro přípravu, průběh, realizaci a vyhodnocení studia. Systém podporuje všechny potřebné uţivatelské role, jako např. student, lektor, manager a administrátor, dále obsahuje nástroje pro vytváření databáze otázek, testů kurzů a lekcí. LearnIS je díky svojí flexibilitě vhodný pro prostředí základních a středních škol a gymnázií, jakoţ i univerzit a vysokých škol, firem ale i jiných typů organizací, jako jsou školicí střediska, vzdělávací agentury atp.82 Části systému Systém se skládá ze tří základních částí: Portál (webová prezentace) je obvykle veřejně přístupnou částí a zajišťuje veškeré poţadavky na prezentaci projektu. Tato část se realizuje zcela dle přání klientů a na míru kaţdému projektu. Obsah této části je administrován pomocí 82

Cover Media [online]. 2009 [cit. 2010-05-29]. LearnIS LMS 1.1 Základní informace. Dostupné z WWW: .

50

publikačního systému. Můţe zde být umístěn e-shop (prodej kurzů on-line) nebo např. redakční systém (články, novinky) atd. E-learningové řešení lze realizovat i bez portálu. Studentská sekce uţivatelům zajišťuje klíčovou funkci získání studijních podkladů formou kurzů a lekcí, komunikace pomocí fóra a vyplnění testů. Mezi další zásadní funkce patří

informování

klienta o výsledku studia formou

bodového

a procentuálního vyhodnocení, informování o správných a špatných odpovědích, moţnost tisku výsledku testu a zpřístupnění starších výsledků testů studenta z databáze. Administrační část slouţí k plnění veškerých uţivatelských dat a jsou zde v přehledné formě dostupné výsledky testů atd. Administrační je určena výhradně pro správce systému. Je chráněna přístupovým jménem a heslem, takţe se do této části dostanou jen ti uţivatelé, kterým byla v systému přidělena příslušná role (lektor, administrátor, manager atp.). Do této sekce nemají studenti přístup.83 Mezi podporované prohlíţeče patří: Internet Explorer 7, Internet Explorer 8, Firefox 3.0+, Google Chrome, Opera 9.5+ a další.

2.3.2. VYTVOŘENÍ KURZU V LMS LEARNIS Vytvoření a úprava kurzu probíhají v administrátorském módu, který se liší od studentského. Hlavní nabídka se skládá ze čtyř hlavních záloţek: Výuky, Výsledky, Studenti a Soubory. V hlavní záloţce „Výuka“ lze vytvářet upravovat a mazat kurzy a lekce. Kurzy mají pouze jednu úroveň a nelze je řadit do další struktury. Autor vytvořil kurz, který se jmenuje „Úvod do Money S3“ a naznačil strukturu dalšího kurzu, který se jmenuje „Money S3 – Tipy a triky“. Vytvoření obsahu pro tento kurz není náplní této bakalářské práce. Kurz „Úvod do Money S3“ se skládá z pěti84 vyučovacích lekcí. Kliknutím na tlačítko „Nová lekce“ se dají přidávat nové lekce. Kurz se dá skrýt, přidat obrázek a popis, vytvořit 83

Cover Media [online]. 2009 [cit. 2010-05-29]. LearnIS LMS 1.1 Základní informace. Dostupné z WWW: .

84

Pět vyučovacích lekcí a jedna opakovací.

51

obsah, nastavit od kdy do kdy je platný a přidávat do kurzu nové studenty. V této záloţce lze přidávat jiţ existující studenty. Nový profil studenta se nastavuje a spravuje v hlavní záloţce „Studenti“. Jeden student se můţe zúčastnit ţádného, jednoho nebo několika kurzů. Jeden kurz můţe obsahovat ţádného, jednoho nebo více studentů. Kaţdý student má login ve formě tzv. xname. Způsob, jak se uţivatelům budou přidělovány přístupové údaje, spadá pod kompetence E-manaţera a E-tutora. V systému existuje správce souborů, který zajišťuje interoperabilitu, tedy moţnost jednoho obsahu pouţít vícekrát v různý čas a pro různé studující. Přes správce souborů přidávají potřebné soubory a umísťují se do jednotlivých lekcí. V případě tohoto kurzu, kaţdá lekce bude obsahovat jednu animaci. Ve studentském módu lze lekci označit zaškrtnutím, a tak zaznamenat, ţe byla nastudována.

2.3.3. ZPĚTNÁ VAZBA U plnohodnotného e-learningu nesmí chybět ani zpětná vazba. V LearnISu se dá uskutečnit pomocí sekce Testy (Hlavní záloţka „Testy“). Jelikoţ tento kurz má i určité marketingové cíle, není důvod dělat sloţité a náročné testy, naopak by měly být krátké a zajímavé. LearnIS umoţňuje vytvořit test s několika typy otázek: 1. Jedna odpověď je správná 2. Více správných odpovědí 3. Otázky typu pravda / nepravda 4. Otázka s přesně definovanou odpovědí 5. Volná odpověď 6. Označení oblasti na obrázku Jelikoţ jednotlivé lekce jsou celkem krátké, udělá se jeden celkový test a simulace, která bude rozmístěná v další šesté lekci s názvem Opakování.

52

Zadání simulace v opakovací lekci Stáhněte si z webových stránek společnosti CÍGLER SOFTWARE instalační soubor programu Money S3 Start, proveďte instalaci, zkontrolujte aktuální stav limitů verze Start, dále proveďte on-line registraci pro společnost s identifikačním číslem 28367073 (během registrace uveďte libovolný email) a zkontrolujte navýšení limitů. Náplň testu: Test obsahuje následující otázky: 1) Jakou webovou adresu má výrobce Money S3 Start? Odpověď zapište ve formě www.adresa.cz Typ otázky: Přesná odpověď. Moţnosti odpovědi: www.money.cz 2) Jakým způsobem lze provést registraci Typ otázky: Jedna správná odpověď. Moţnosti odpovědi: Telefonicky, Pouze online, Pouze pomocí tištěného formuláře, Online nebo pomocí tištěného formuláře 3) Jaké dva typy účetnictví podporuje systém Money S3 Start? Typ otázky: Více správných odpovědí. Moţnosti odpovědi: Daňové účetnictví, Podvojné účetnictví, Jednoduchá evidence, Daňová evidence 4) Jak se dá navýšit počáteční limity Typ otázky: Jedna správná odpověď. Moţnosti odpovědi: Platbou symbolické částky, Zdvořile o to poţádat, Registrací.

53

5) Který modul v Money S3 Start umoţňuje spravovat seznam veškerých kontaktů. Typ otázky: Jedna správná odpověď. Moţnosti odpovědi: Majetek, Sklady, Adresář, Fakturace.

54

Závěr Přesná definice názvosloví e-learning není zatím ustálená. Pro úplné vystiţení významu tohoto pojmu by se měla vzít v úvahu hned tři hlediska zároveň: pedagogické, technologické a síťové. E-learning je tedy metoda výuky vyuţívající moderní informační a komunikační technologie a je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Na rozdíl od distančního vzdělávání e-learning představuje asynchronní formu výuky. Pro distanční vzdělávání se např. pouţívá webový interaktivní nástroj Virtuální třída. V praxi se obvykle vyskytuje smíšená forma vzdělávání, tzv. Blended learning, kde se kombinuje e-learning s prezenční výukou. Dnešní podoba e-learningu měla své předchůdce. Historie programového učení se datuje do začátku 20. století, první vyučovací a testovací stroje však nenašly širokého uplatnění. V 50. a 60. letech docházelo ke znovuobjevování programového učení a vznikaly mechanické, elektrické a elektronické vyučovací stoje. V 80. a 90. letech se začalo vyvíjet vzdělávání na personálních počítačích a vznikaly různé druhy počítačem podporované výuky. Teprve s rozvojem internetu a technologie WWW po r. 1993 se začalo o elearningu hovořit v obecném smyslu. Samotný termín e-learning byl zaveden aţ od roku 1999. Díky rozvoji mobilních technologií se nyní začíná hovořit i o m-learningu. E-learning v porovnání s klasickou prezenční výukou má své výhody a nevýhody. Nejvýznamnější výhodou pro studujícího je časová a místní flexibilita, pro vzdělávací instituci ušetření nákladů na zřizování učeben a následného vybavení. E-learning bohuţel nelze uplatnit na všechny typy učiva, např. vnímání řeči těla, praktický přístup k aplikaci znalostí apod. Není taky příliš vhodný pro studenty s nízkou motivací a osobní disciplinovaností. Základním prvkem e-learningu je studijní e-kurz, který je obvykle vyvíjen pomocí více nástrojů současně. Realizátory e-kurzů jsou specialisté, jejichţ role jsou e-manaţer, evývojář a e-tutor. Pro kvalitní realizaci e-kurzu je potřeba předem naplánovat veškeré činnosti, tedy vytvořit scénář. Realizace kvalitního e-learningu je podmíněná pouţitím moderních technologií. Softwarové nástroje uţívané v e-learningových kurzech, podle účelu, pro které jsou určené, 55

se dají rozdělit do tří hlavních kategorií: autorské nástroje, virtuální třída a systémy pro řízení studia. Autorské nástroje jsou určené pro tvorbu multimediálního obsahu kurzu. Virtuální třída je softwarový nástroj, umoţňující lidem setkávat se, komunikovat a spolupracovat v reálném čase. Systém pro řízení studia je nástroj pro správu kurzů, uţivatelů a jejich práv a sledování jejich studijních výsledků. Elektronické vzdělávání našlo své uplatnění nejenom ve školství, ale i v komerční sféře a státních institucích. Společnosti se snaţí ho vyuţívat tak, aby se stal součásti organizační struktury. Snaţí se o spolupráci všech oddělení, kterých se e-learning týká. Stejně jako ve školství vyuţívají smíšeného vzdělávání, dbají na princip vícepouţitelného obsahu a sledují další trendy. Pro tvorbu e-learningu existují standardy. Je to sada pravidel a procedur odsouhlasených a schválených standardizační organizací. Mezi základní principy patří interoperabilita, moţnost opětovného pouţití a škálovatelnost. Díky garanci dodrţení standardů mají zákazníci jistotu zaručené kompatibility zakoupených kurzů mezi různými systémy. Pro vytváření systému představ při výuce technických pojmů se vyuţívá animací. Animace napomáhají pochopit probíranou látku, simulovat reálné situace, ilustrovat, motivovat, procvičovat látku a testovat. Je tedy ideálním prvkem pro vytvoření seznamovacího kurzu s programem Money S3. Pro tyto účely byla pouţitá technologie Flash, jejíţ prioritou je moţnost vytvoření poutavé prezentace na vysoké grafické úrovní a malá výsledná velikost souborů. V praktické části jsem se zaměřil na aplikování poznatků získaných z teoretické části. Vývoj e-kurzu, stejně jako jakýkoliv jiný projekt, se skládá z několika etap: analýza, návrh, vývoj, realizace a hodnocení. Náplní této bakalářské práce z těchto vyjmenovaných etap je návrh, tj. vytvoření vlastního návrhu aplikace, návrh obsahu, média a typu interaktivity vzhledem k poţadavkům, a vývoj, tj. zpracování designu aplikace, programování modulů aplikace, testování, autorizace podkladových materiálů a produkce multimediálních podkladů. Obsahovou stránkou projektu je ovládání účetního programu, hlavním grafickým prvkem jsou animace. Distribuce kurzu se uskutečňuje prostřednictvím internetu, řízení studia se potom realizuje v systému řízení studia LearnIS.

56

Pro vysvětlení ovládání účetního systému Money S3 byla zvolena bezplatná ukázková verze Start. Jedná se o plnohodnotnou verzi do okamţiku překročení určitých limitů. Jelikoţ pro kvalitní uskutečnění e-kurzu je potřeba si pečlivě promyslet jeho průběh, byl vytvořen scénář, ve kterém je vysvětleno nejenom samotné ovládání programu, ale i stručně popsán průběh kurzu z účetního hlediska. Celkem kurz se skládá z pěti vyučovacích lekcí. První lekce se zabývá staţením instalačního balíčku a jeho instalaci. Druhá lekce ukazuje způsob registrace za účelem navýšení limitů a změny kompletu. Třetí lekce se zabývá nastavením účetní agendy. Čtvrtá lekce má za cíl ukázat základní principy práce v podvojném účetnictví, obsahuje ukázky práce s adresářem, vystavení faktury, úhradu faktury z bankovního účtu a zálohování agendy. Pátá lekce má stejný obsah jako lekce čtvrtá s tím rozdílem, ţe se pracuje ve zjednodušeném účetnictví neboli daňové evidenci. Pro vytvoření animací byla zvolena technologie Flash. Jako autorský nástroj byl vybrán Captivate 4 od společnosti Adobe. Tento software slouţí k automatickému zaznamenávání veškerých činnosti v určité oblasti obrazovky a převádění je do formy instruktáţní prezentaci. Mezi nejdůleţitější funkce patří moţnost exportu a importu souborů prostřednictvím XML, soulad se standardem SCORM/AICC, moţnost exportu do video formátu AVI a schopnost integrovat interaktivní elementy. Vytvoření flash animace pomocí Adobe Captivate je vcelku intuitivní záleţitostí. Tento proces se skládá ze třech hlavních kroků: zaznamenání zvolené oblastí obrazovky, přidání potřebných grafických prvků a export do formátu flash. Konečná podoba je v souladu s doporučeními pro vytvoření kvalitních didaktických animací. Správu všech kurzů, uţivatelů a jejich práv, sledování a zaznamenávání jejich studijních výsledků má na starosti systém pro řízení studia LMS LearnIS. Systém se skládá z portálu, studentské sekce a administrační části. Portál je veřejně přístupnou části, slouţící pro prezentaci projektu a není nezbytnou součásti pro realizaci e-learningového řešení. LMS spravovaný pro tuto práci portál neobsahuje. Kromě vytvořených pěti vyučovacích lekcí byla vytvořena také lekce opakovací, která obsahuje simulaci ve flash a krátký zajímavý test pro účely zpětné vazby. Těchto celkem šest lekcí tvoří kurz s názvem „Úvod do Money S3“. Kromě tohoto kurzu byla taky vytvořená struktura dalších lekcí do budoucna. 57

Výsledkem bakalářské práce je vytvořený funkční e-learningový kurz pouţitím nejvhodnějších technologií a technik, respektující zadané poţadavky, zmíněné právní aspekty, uvedené doporučení a standardizační principy. Firma CÍGLER SOFTWARE připravuje reálnou distribuci tohoto řešení mezi zákazníky i uţivatele.

58

Seznam použité literatury Monografie [1] BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, 2003. 175 s. ISBN 80-86324-27-3. [2] Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P – Vyuţití počítačových sítí ve výuce, e-learning. Pedf UK Praha, listopad 2005 – duben 2006. [3] ČERNOCHOVÁ, Miroslava. Příprava budoucích e-učitelů na e-instruction. Praha : ASIS, 2003. 139 s. ISBN 80-239-0938-X. [4] EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých Plzeň : Západočeská univerzita, 2005, 171s. ISBN 80-7043-398-1. [5] KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : Hanex, 2006. 125 s. ISBN 80-7043-347-7. [6] KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu 2003. první. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2003. 61 s. [7] PAVLÍČEK, Jiří. E-learning v podnikovém vzdělávání. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2003. 74 s. ISBN 80-7042-920-8. [8] PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007. 108 s. ISBN 978-80-7044-968-4. [9] VANĚČEK, David. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, 2008. 74 s. ISBN 978-80-01-04087-4. Periodika [10] TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO eLearning (Magazín PRO eLearning) [online]. 2010, 01, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: .

59

Elektronické zdroje [11] ALLY, Mohamed. Foundations of educational theory for online learning [online]. 2004. Canada : Athabasca University, 2004 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z WWW: . [12] BRDIČKA, Bořivoj. Přichází nová iGenerace. Učitelský spomocník [online]. 2010, 22.03.2010, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: .] [13] Cover Media [online]. 2009 [cit. 2010-04-29]. LearnIS LMS 1.1 Základní informace. Dostupné z WWW: . [14] DANIEL, John. Evolution not an e-revolution in global learning (Evoluce není erevoluce v globálním vzdělávání). Times Higher Education Supplement [online]. 2001 [cit. 2010-04-28]. Dostupný z WWW: . [15] eDoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [cit. 2010-04-29] Dostupné z WWW: . [16] E-learning [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. KONTIS. Dostupné z WWW: . [17] EzineArticles [online]. 2010 [cit. 2010-05-02]. A Brief History of E-learning and Distance Education (Stručná historie e-learningu a distančního vzdělávání). Dostupné z WWW: . [18] Fenomén e-learningu v současném vzdělávání [online]. 2003-18-03 [cit. 2010-04-28]. Program konference. Dostupné z WWW: . [19] Haverila, Matti. The influence of Experience, Ability and Interest on e-learning Effectiveness (Vliv zkušeností, schopností a zájem o účinnost e-learningu). European Journal of Open, Distance and E-learning [online]. 2009 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW: < http://www.eurodl.org/?keyword=e-learning&article=359>. 60

[20] Hewlett-Packard Development Company, L.P. [online]. [cit. 2010-04-23] Dostupné z WWW: . [21] HRBÁČEK, Jan. Masarykova univerzita Brno [online]. 2008 [cit. 2010-04-29]. Captivate 3 Help. Dostupné z WWW: . [22] KRUSE, Kevin. The benefits and drawbacks of e-learning (Výhody a nevýhody elearningu). E-learningGuru [online]. 2004, 1_3, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: . [23] KUNEŠ, Michal. Masarykova univerzita Brno [online]. 2008 [cit. 2010-04-15]. Adobe Captivate - studijní výukové opory. Dostupné z WWW: . [24] Money.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. Účetní program Money S3 pro menší společnosti a ţivnostníky. Dostupné z WWW: . [25] Net University (Síťová Univerzita) [online]. 2010 [cit. 2010-05-01]. Několik poznámek k novým směrům v e-learningovém vzdělávání. Dostupné z WWW: . [26] Pracujeme s Money [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . [27] Radja – blog o IT, ICT, společnosti [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. Mrak Tagů, přehled štítků. Dostupné z WWW: . [28] SHEPHERD, Clive. Fastrak Consulting Ltd [online]. 2002 [cit. 2010-03-29]. Skilling up - learning about e-learning (Zvýšení dovedností – učení o e-learningu. Dostupné z WWW: . [29] Software Amos [online]. 2008 [cit. 2010-04-29]. Adobe Captivate 4. Dostupné z WWW: . [30] Центр e-learning (Centrum e-learning). [online]. [cit. 2010-04-19] Dostupné z WWW: . 61

Seznam obrázků Obrázek 1 Procesy, probíhající ve výuce ............................................................ 21 Obrázek 2 Interaktivní prvky .............................................................................. 29 Obrázek 3 Interface integrovaný do obsahu ....................................................... 29 Obrázek 4 Mrak štítků ........................................................................................ 30 Obrázek 5 Adresář .............................................................................................. 42 Obrázek 6 Velikost nahrávané obrazovky .......................................................... 46 Obrázek 7 Titulkový pruh ................................................................................... 46 Obrázek 8 Hlavní nástroje .................................................................................. 47 Obrázek 9 Časová osa ......................................................................................... 47 Obrázek 10 Panel nástrojů .................................................................................. 48

62

Seznam tabulek Tabulka 1 Formy vzdělávání z časového a místního hlediska............................ 13 Tabulka 2 Technologie pro distribuci vzdělávacího obsahu podle druhu média ...... 23

63

Seznam zkratek [1] ICT – Informační a komunikační technologie [2] LMS – Systém pro řízení studia (Learning Management System) [3] CAL – Počítačem podporovaná výuka (Computer Assisted Learning) [4] CAE – Výuka podporovaná počítači (Computer Aided Education) [5] CBT – Vzdělávání podporované počítačem (Computer Based Training) [6] WBT – Vzdělávání na webu (Web-based training) [7] CMS – Systém pro řízení kurzu (Course Management System) [8] LCMS – Systém pro tvorbu obsahu kurzu (Learning Content Management System) [9] ELMS – Systém pro řízení podnikového vzdělávání (Enterprise Learning Management System) [10] AICC – Mezinárodní letecká asociace profesionálních technologicky-zaloţených školení (Aviation Industry Computer-Based Training Commitee) [11] IMS – Konsorcium členů vzdělávacích, komerčních a vládních organizací. (The Instructional Management Systems) [12] IEEE – Ústav elektrického a elektronické inţenýrství (Institute of Electrical and Electronics Engineers) [13] ADL – Progresivně šiřitelné učení (Advanced Distributed Learning) [14] SCORM – Standardizační formát, e-learningová forma (The Shareable Courseware Object Reference Model) [15] GIF - grafický formát určený pro rastrovou grafiku (Graphics Interchange Format) [16] HTML – Hypertextový jazyk se značkami (Hypertext Markup Language) [17] ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů v ČR 64

Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3

Recommend Documents