JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA
ATELIÉR DIVADELNÍHO MANAŽERSTVÍ A JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE STUDIJNÍ OBOR JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE
Tvorba divadelního traileru Bakalářská práce
Autor práce: Lukáš Novotný V e d o u c í p r á c e : do c . M g r . P e t r F r a n c á n Oponent práce: doc. Mgr. Jan Kolegar
Brno 2016
Bibliografický záznam NOVOTNÝ, Lukáš. Tvorba divadelního traileru [Creation of the theatrical trailer]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní
fakulta,
Ateliér
divadelního
manažerství
a
jevištní
technologie, 2016. 55 s. Vedoucí bakalářské práce doc. Mgr. Petr Francán.
Anotace Bakalářská
práce
„Tvorba
divadelního
traileru“
pojednává
o problematice při tvorbě divadelního traileru zejména na akademické půdě a měla by sloužit studentům technických oborů jako opěrný bod. Práce postupně rozebírá jednotlivé kroky a všechny dílčí aspekty k vytvoření kvalitního traileru.
Anotation Bachelor thesis "Creation of the theatrical trailer" is about issue at the creation of the theatrical trailer, especially on academy and it is for students in technical fields as a clue. Bachelor thesis gradually discusses the steps and all partial aspects to create a quality trailer.
Klíčová slova Trailer,
teaser,
krátký
film,
technický
scénář,
natáčení,
short
film,
shooting
script,
shooting,
postprodukce, YouTube
Keywords Trailer,
teaser,
postproduction, YouTube
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu.
V Brně dne
Lukáš Novotný 3
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1. Audiovizuální dílo ...................................................................................................................... 8 2. Typy krátkých videí ................................................................................................................. 10 3. Trailer ........................................................................................................................................... 12 3.1. Uvedení traileru ..................................................................................................................... 13 3.2. Technické parametry ........................................................................................................... 13 4. Historie traileru (videoklipu) ................................................................................................ 15 5. Typy trailerů ............................................................................................................................... 20 5.1. Metaforický ............................................................................................................................ 20 5.2. Sestřih ....................................................................................................................................... 21 5.3. Pozvánka .................................................................................................................................. 22 5.4. Kompilace ............................................................................................................................... 23 5.5. Souhrn ....................................................................................................................................... 24 6. Černobílá versus barva ........................................................................................................... 26 7. Tvorba .......................................................................................................................................... 29 7.1. Příprava .................................................................................................................................... 29 7.2. Podíl scénáře .......................................................................................................................... 30 7.3. Technický scénář .................................................................................................................. 31 8. Natáčení ....................................................................................................................................... 34 8.1. Předsnímací jednoty ............................................................................................................. 35 8.2. Orientace .................................................................................................................................. 37 8.3. Typy záběrů ............................................................................................................................ 38 8.4. Pravidlo osy ............................................................................................................................ 39 8.5. Pohyby kamerou ................................................................................................................... 40 9. Postprodukce .............................................................................................................................. 42 9.1. Programy pro práci s videem ............................................................................................ 42 9.2. Skladba záběrů ....................................................................................................................... 43 9.3. Zvuk .......................................................................................................................................... 44 9.4. Barevné korekce .................................................................................................................... 45 9.5. Titulky ...................................................................................................................................... 46 10. Zveřejnění ................................................................................................................................. 47 10.1. YouTube ................................................................................................................................ 48 4
Závěr ..................................................................................................................................................... 51 Použité literární zdroje .................................................................................................................... 52 Použité Internetové zdroje ............................................................................................................. 53 Přílohy .................................................................................................................................................. 54
5
Úvod Tuto bakalářskou práci si autor zvolil z důvodu aktuálnosti tématu. V dnešní době je reklama významným faktorem ve všech odvětvích
a
neméně
je
tomu
tak
i
v uměleckém
sektoru.
Divadla se snaží potenciálního diváka zaujmout všemi prostředky a formou traileru se jim otevírá zajímavá cesta. Dalším motivem bylo vytvoření několika trailerů na akademické půdě v průběhu studia na různých pozicích. Jednalo se o trailery pro Mahenovu činohru, Studio Marta a Divadlo na Orlí. Tato práce se konkrétně zabývá jednotlivými kroky při vytváření divadelních trailerů až po jejich zveřejnění a důkladným rozebráním všech částí tvorby. Dále utváří ucelený přehled o celkové problematice videoklipů všeobecně a také stručně nahlíží do historie videoklipů a traileru. Podstatnou částí této práce je rozdělení trailerů do několika skupin, které v praxi pomůže při realizaci a usnadní komunikaci mezi
tvůrci
a
inscenátory.
Součástí
je
také uvedení
příkladů
jednotlivých trailerů. Nejdůležitější částí je praktická stránka věci. Ta bude tvořit větší polovinu práce. Postupně se v ní dozvíme v několika na sobě navazujících
krocích,
Nebude
jednat
se
jak
o
bychom
striktní
měli
návod.
při
tvorbě
Nebudeme
postupovat.
ani
vycházet
z profesionálních podmínek. Spíše se pokusíme na základě zkušeností z akademické půdy pomoci všem zájemcům i bez větších znalostí a zkušeností ke kvalitnímu výstupu. Autor práce by se o získané zkušenosti rád podělil a co nejvíce pomohl a usnadnil realizaci dalším studentům. Informací k tomuto tématu
není
mnoho,
a
proto
je
a zkompletovat dostupné poznatky.
6
vhodné
touto
prací
rozšířit
Na závěr se pokusíme na příkladu některého z divadel zjistit, zda to, co jsme zde popsali a rozebrali, má smysl a zda trailer jako reklama nebo jen upoutávka je pro diváka i inscenaci přínosem.
7
1.
Audiovizuální dílo Na úvod této bakalářské práce bychom se měli zabývat tím,
co je to audiovizuální dílo 1. Jedná se o převedení každodenní reality, kterou
snímáme
okem
do
uceleného
a
uchovatelného
formátu.
Když totiž oko něco vidí, sleduje nejen konkrétní pohyby, ale rozkládá si jednotlivé části do scén a v nich nalézá souvislosti. V mozku je zpět skládá,
aby
si
situaci
mohl
přeložit
a
vyvodit
z ní
důsledky.
Každá akce má totiž určitou důležitost, a tím i pro nás hodnotu. Další nedílnou součástí audiovizuálního díla je zvuková stopa. Zvuk
má
velmi
významný
podíl
na
vyznění
daného
díla.
Předjímá základní rysy a určuje náladu, a tím i celkové vyznění. Na rozdíl od sluchu vnímá oko jen určitou část panorama před sebou. Sluch přijímá celou škálu zvuků ze všech směrů a mozek si vybere pouze ty, které potřebuje nebo chce. To může mít za následek, že oko vidí určitou situaci, ale sluch nemusí vyhodnotit tento zvuk za nejaktuálnější. Ve
filmové
tvorbě
jsou
akce
pouze
záznamem
situace
a je na tvůrčím týmu, jak zhodnotí situaci a naplánují si dané záběry. Důležitá je fáze přípravy, aby se předešlo chybám, které při natáčení nebo postprodukci budou neodstranitelné. Tvůrčí tým se většinou skládá
z režiséra,
kameramana,
zvukaře,
střihače
a
případně
dramaturga či asistenta režie. Například ve školních podmínkách se často jedná o jednoho nebo dva studenty. Jen výjimečně je štáb vícečlenný.
1
Audiovizuální dílo - dílo sestávající se ze sledu obrazů se zvukovou stopou.
8
Vraťme
se
ale
zpět
k tvůrčímu
zobrazení
skutečnosti.
Nejdůležitější je výběr vhodných prostor a rekvizit. Po obhlídkách se
můžeme
následně
začít
zabývat
přípravou
na
natáčení.
Výsledek je ale především práce ve střižně. Tam se teprve projeví připravenost
prvních
fází
a
jejich
důsledného
dodržování.
Ve střižně se totiž jednotlivé prvky dle technického scénáře seřadí. Dbá se při tom na pravidla střihu, ke kterým se dostaneme později. Mohlo by se namítnout, že ve střižně je práce nejdůležitější, ale není tomu tak. Všechny fáze musí být dostatečně na úrovni, aby se výsledný produkt povedl. Ve střižně lze občas pár drobných nedokonalostí napravit. Velkou výhodou je, že střihač se předchozích fází neúčastní, a proto jako „nezávislý divák“ může odhalit chyby, které ostatní nejsou schopni vidět. Režijní koncepce a záměr jsou mu známy pouze z technického scénáře. Pracuje pouze s tím, co již ostatní vytvořili. To může u některých situací vyvolat opačné názory a je jen otázkou komunikace, jaké budou další kroky.
9
2.
Typy krátkých videí Nejprve bychom se měli zabývat tím, co všechno mohou být
krátká videa (například: gag, teaser, trailer, spot a videoklip). Nastolit hranice mezi nimi a pokusit se odpovědět na to, co je jejich cílem. Většinou se setkáváme s tvrzením, že tato díla jsou krátkými upoutávkami na nějakou konkrétní akci, film, divadelní představení nebo
na
televizní
pořad.
Tento
výčet
samozřejmě
nekončí
a je jen otázkou, jaký názor si o dané věci uděláme a jak na nás zapůsobí. Dle
dostupných
informací
žádné
konkrétní
dělení
těchto
krátkých audiovizuálních pojmů neexistuje. Stejně tak je nelze přesně definovat, protože se zdroje rozcházejí. Pro účely této práce byly pojmy definovány takto: •
Gag je krátkou komickou akcí, kterou divák sleduje za účelem svého pobavení. Tím je mu nenásilnou formou sdělována nějaká (většinou nedůležitá) informace. Do těchto komických situací dokázal Charles Chaplin vmísit i sociální podtext 2.
•
Teaser je také krátkou upoutávkou. Neměl by být delší než jednu minutu, ale už se snaží upoutat diváka a vyvolat jeho zájem, přičemž se v něm nemusí vyskytovat konkrétní odkazy a sestřihy z dané inscenace nebo filmu.
•
Trailer je spíše delší a propracovanější ukázkou daného díla. Jedná se spíše o krátký „film“, kde jsou již přímé ukázky odehrávající se ve výsledném tvaru.
2
Charlie Chaplin as The Immigrant (1917) [online]. [Citováno 18. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=XQ2E7jrztfI.
10
•
Spot
je
krátkou
reklamní
upoutávkou
(do
třiceti
vteřin),
vysílanou na televizních a rozhlasových stanicích. Tato upoutávka má za cíl upozornit diváka na nějaký produkt, a tím zvýšit jeho
prodejnost.
Jejím
cílem
není
být
objektivní
a
neklade
si přílišné estetické a etické nároky. •
Videoklip (též hudební video) je zjednodušeně řečeno vizuální obraz hudební skladby nebo písně. Jedná se o několikaminutové audiovizuální dílo, které dotváří atmosféru skladby a dovysvětluje, případně prezentuje, děj či text. Videoklipy zpravidla přesahují délku deseti minut. Můžeme se ale setkat i s klipy se záznamem produkce
hudebního
díla.
V těchto
případech
se
ale
jedná
především o vážnou hudbu, instrumentální hudbu, nebo záznam z koncertů. Všeobecně ale můžeme konstatovat, že hudba je nosnou a neopomenutelnou součástí. Hranice mezi jednotlivými pojmy jsou opravdu tenké a záleží jen na výkladu a úhlu pohledu. V této práci se budeme zabývat pouze teasery
a
trailery,
které
se
ve
a divadelních her objevují nejčastěji.
11
spojitosti
s uváděním
inscenací
3.
Trailer Jak již bylo řečeno, trailer je delší a propracovanější upoutávka
na připravované dílo. Jedná se spíše o krátký „film“, kde jsou přímé ukázky, které pak jsou ve výsledném tvaru. Tyto ukázky mohou obsahovat i výsledný promítaný materiál. Toto ovšem nemusí být pravidlem.
Některé
trailery
jsou
už
předem
konstruovány
tak,
aby navodily atmosféru díla, o kterou se tvůrčí tým, a především režisér, snaží. V těchto případech se ale často stává, že trailerová koncepce
nedokáže
na
tak
malém
prostoru
vystihnout
záměr
představení (filmu). Převážná část trailerů se přeci jen váže k představení nebo filmu. Není
ale
výjimkou,
že
v trailerech
je
možné
vidět
i
scény,
které ve výsledném filmu nebo představení nakonec nejsou, protože jak
se
zmiňují
například
ve
své
knize
Kristin
Thompson
a David Bordwell, „Ne všechna jetí se vyvolávají a jenom jedno z nich se stane právě tím záběrem, který bude nakonec součástí výsledné podoby filmu. Nepoužitý materiál může být využit pro upoutávky (též foršpany či trailery)“. 3 Je nutno ale podotknout, že tato myšlenka je zasazena do doby, kdy se jednotlivé pásy manuálně stříhaly a skládaly k sobě bez pomoci digitálních technologií. Poté tyto „zbytky“ mohly být ještě vhodným a úsporným řešením pro tvorbu upoutávek. Musíme se ale na tento postup dívat z hlediska finanční náročnosti. Filmový pás i technika byly velmi drahé a i v dnešní době je nutné být šetrný k rozpočtu.
3
BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-807331-217-6. Cit. str. 43.
12
3.1.
Uvedení traileru
Je důležité, kdy bude trailer uveden a kam jej umístíme. Pokud se budeme bavit o divadelním traileru, nezbývá než se omezit především na webové stránky divadla a internet. Jen málo divadel si může dovolit publikovat tyto trailery na televizních stanicích, kde
bývá
minuta
vysílání
již
nad
rámec
rozpočtu
inscenace,
nebo případně na rádiových stanicích. Divadla také mohou využít multimediálních ploch v rámci své budovy, jako je tomu třeba v Divadle na Orlí nebo na budově vedení
Národního
divadla
Brno
u
předprodeje
vstupenek.
Tyto možnosti mohou být dále rozšířeny o internetové stránky, jakými je například fenomén www.YouTube.com. Časové určení publikování bývá složitější a je již pouze v rukou managementu
divadla,
inscenačního
týmu
a
tvůrců
traileru.
Zpravidla by se měl trailer publikovat alespoň týden před premiérou inscenace. Divadlo je ale věc živá a občas tomu tak nebývá. Není výjimkou, že trailer bývá uveden až po premiéře inscenace. Ale ani v těchto případech není trailer zbytečný, protože nalákat diváka je třeba i na reprízy. Je důležité si uvědomit, že chceme diváka „jen“ nalákat, nikoliv mu prozradit děj a pointu.
3.2.
Technické parametry
Trailer by neměl překračovat délku asi tří minut, ale na druhou stranu
by
měl
v krátkém
časovém
úseku
diváka
zaujmout.
Jde totiž o vizuální dílo, ke kterému často není třeba ani využívat mluveného slova. Je ale nutné tento vizuální vjem podtrhnout vhodně zvolenou podkresovou hudbou, případně atmosférotvornými ruchy.
13
Vizuální i obsahová stránka traileru by měla být určitým nahlédnutím do inscenace nebo filmu, a proto se ve většině případů jedná o jejich sestřih. Zda by měl být vytvářen při zkoušení inscenace nebo na nazkoušeném představení s diváky, je na úvaze tvůrců a na možnostech produkce. Nabízí se ale otázka, zda je dobré snímat herce například bez hotových kostýmů a kulis, nebo odložit natáčení na později a tím ohrozit uvedení před termínem premiéry. U filmu tato otázka protože
nevzniká,
natáčení
probíhá
za
plné
připravenosti
a právě sestřihem natočeného materiálu vzniká většina filmových trailerů. V rámci divadelního traileru je možné a dokonce i jednodušší natočit jej mimo prostory divadla, a tedy mimo celý proces zkoušení. Pak se ovšem jedná spíše o teaser (bez náhledu do inscenace), jak již bylo na začátku uvedeno. Zde nemusí být myšlenka inscenace nebo
režijní
a
dramaturgické
koncepce
divákovi
zcela
zřejmá,
což ale může mít negativní účinky. Divák nemusí zcela pochopit, co se v inscenaci bude odehrávat, jaká má být atmosféra a zda bude námět shledávat zajímavým a daný příběh atraktivním. s
Nelze
jistotou
říci,
který
druh
traileru
je
pro
diváka
nejpoutavější, ale tím se budeme dále ještě zabývat. Co
se
týká
samotného
natáčení
a
využití
techniky,
musíme se sami sebe zeptat, pro koho je trailer. Trailery by měly splňovat
určité
parametry.
Jako
je
například
žánr
inscenace
nebo zohlednění věku potenciálního diváka. Trailer na představení pro děti budeme tedy koncipovat jinak než na operní představení nebo na Shakespeara. Jednotlivé druhy s ukázkami si rozebereme níže. Zároveň by trailer měl splňovat určité technické a kvalitativní parametry.
14
4.
Historie traileru (videoklipu) Videoklip
se
vyvinul
původně
z pohyblivých
fotografií,
které zachycovaly určitou událost nebo situaci, a tvořily ucelený záběr. Prvním
známým
je
„filmem“
Kůň
v pohybu
4
Eadwearda
Muybridge z roku 1878. Film byl vytvořen z na sebe navazujících fotografií běžícího koně. Nejednalo se tedy přímo o natočený materiál. Muybridgeovým
cílem
bylo
dokázat,
že
má
kůň
při
běhu
v jeden moment všechny čtyři nohy nad zemí. Prvním
skutečně
natočeným
filmem
s
příběhem
je Pokropený kropič 5 bratří Lumièrů z roku 1895. Louis se svým bratrem Augustem uvedli v kavárně na pařížském bulváru třiceti třem platícím divákům dvacetiminutové promítání skládající se z několika krátkých snímků každodenních událostí (jako třeba rodinná snídaně 6, odchod dělníků z továrny, příjezd vlaku, partička karet 7 ), ale jeden snímek se od ostatních odlišoval. Byl to právě Pokropený kropič, který měl již námět a scénář. Tento snímek tedy můžeme označit za počátek filmové hrané tvorby. Nejdříve
se
jednalo
o
velmi
krátké
a
němé
filmy.
Nebylo tedy možné z těchto krátkých filmů vytvářet ještě kratší upoutávky, a proto se vývoj upoutávky začal formovat až o několik desetiletí později.
4
The Horse in motion [online]. [Citováno 23. 1. 2016]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=heRuLp7CyTM. 5 BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-807331-217-6. Str. 162. 6 GODARD, Jean-Luc. Příběh(y) filmu. Vyd. 1. Příbram: Camera obscura, 2006, 304 s. ISBN 8090367828. Str. 66. 7 BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-807331-217-6. Str. 242.
15
Jako počátek trailerů bychom mohli uvést filmové trailery kinematografie
na
přelomu
devatenáctého
a
dvacátého
století.
Jednalo se ale spíše o technologickou ukázku možností filmu. Byly to spíše velmi jednoduché promítané obrázky bez větších nápadů. Vzhledem k tomu, že v té době byla velká poptávka po filmové tvorbě, tak na kvalitě ani obsahu tolik nezáleželo. Promítaly se zejména cestopisy, záznamy divadelních představení a krátké filmy. První průkopník
a
tvůrce
krátkých
hraných
filmů
byl
Georges Méliès. Tomu se povedlo koupit promítací stroj bratrů Lumièrů, který později zdokonalil a stal se tak specialistou na filmové triky. Ve svých stovkách krátkých filmů se snažil nacházet příběh a zdokonalovat své filmařské dovednosti 8. Jeden z jeho významných počinů je objevení (ačkoli náhodně) tzv. stop triku 9. Po roce 1900 se již postupně začaly do těchto krátkých filmů dostávat i další filmové efekty a začalo se točit na více kamer. Rozrostl se počet kinosálů a především v Americe se začaly objevovat menší sály, kam diváci chodili na celé bloky krátkých filmů. Jednou z prvních významných společností filmové produkce a distribuce se stala Pathé Frères, založená bratry Pathé, která začala fungovat
na
americkém
a
později
i
evropském
trhu.
Společnost sdružovala množství spisovatelů, režisérů, kameramanů a dalšího potřebného personálu. Díky tomu byla schopná sama vytvářet filmovou produkci.
8
BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-807331-217-6. Str. 160. 9 Stop trik - Pozastavení kamery na krátký okamžik na proměnu scény. Se zapnutím kamery se změní pro diváka situace, která se jeví jako trik.
16
V té době si oblíbenost kinematografie začali všímat producenti a
usilovali
o
zvýšení
jak
technické,
tak
obsahové
náročnosti.
Do technické sféry se také výrazně zapojil Thomas Alva Edison. Ten již roku 1889 vynalezl kinetoskop (první promítací stroj) a
téhož
Tento
roku
pás
je
i
35mm
opatřen
široký
obrazovým
perforovaný polem
filmový
ohraničený
pás
10
.
děrováním.
Mezi nimi je od dob zvukového filmu i optický pás pro záznam zvuku. Tento
filmový
pás
se
s drobnými
úpravami
používá
dodnes,
přestože snímání videa i fotografií v současnosti vévodí digitální podoba uchování záznamu. 11 Později
se
začal
razit
i
herecký
formát
hvězd.
Trailery se pouštěly po konci promítání filmu. Informace o prvním traileru vedou pouze k dohadům, protože není nikde uveden přesný záznam.
Diskuse
kdy
v Rye
The
Adventures
nás
Beach
vedou
byla of
do
uvedena
Kathlyn
12
roku
1912
upoutávka použitím
do
New
na
prvního
Yorku,
pokračování seriálového
cliffhangeru 13 . Zde tak bylo učiněno vhozením hrdinky do lvího doupěte. Bohužel vizuální záznam neexistuje a jedná se jen o zápis. Prvním známým a také nejstarším americkým filmovým studiem, které se zabývalo uváděním trailerů a filmovou produkcí, je společnost Paramount Pictures, založená roku 1912 14. Tato společnost v rámci své produkce měla i samostatnou sekci pro tvorbu trailerů.
10
BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. Str. 33. 11 BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. Str. 590. 12 MEDLOVÁ, Alžběta. Divadelní upoutávka. Brno 2012. Diplomová práce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vedoucí práce Mgr. Pavel Jirásek. Str. 27. 13 Cliffhanger - Ukončení v momentě napínavé situace pro odkaz na další díl. 14 Zakladatelé: J. L. Lasky, W. W. Hodkinson a A. Zukor.
17
První čistě propagační společností s primárním cílem výroby trailerů
se
stala
National
Screen
Service
(dále
jen
NSS).
Společnost NSS založená roku 1920 vytvářela propagaci pro veškeré produkční společnosti v Americe a tato výsada jim vydržela několik desítek let. Nevýhodou ale bylo, že všechny trailery si byly víceméně podobné a skládaly se ze sestřihu scén doplněných velmi výraznými efekty. 15 Dalším stejných
milníkem
reklam
a
a
vytržením
upoutávek
ze
stereotypnosti
bylo
prosazení
neustále jednoho
z nejvýznamnějších režisérů Alfreda Hitchcocka. Tento režisér sám ve svých upoutávkách vystupoval a se svými filmy i teasery slavil úspěch. Jednou ze dvou nejznámějších upoutávek je trailer z roku 1960 na film Psycho 16 . Většinu času zde hovoří Hitchcock o místech, kde se udály nějaké zločiny nebo nehody. Mluví o některých scénách a ukazuje divákům prostory, kde se odehrává příběh. Až na samém konci traileru je vyvoláno napětí, když diváci uvidí s odkrytím závěsu ve sprše ječící dívku. Druhým
Hitchcockovým
známým
trailerem
je
upoutávka
z roku 1963 k filmu Ptáci 17 . Podobným stylem jako v předchozím traileru je točen i tento. Zpočátku klidný a místy vtipný monolog o vztahu lidí a ptáků s ukázkou mnoha rekvizit se rázem změní v drama
s příchodem
hrdinky.
Slovy
„They
are
coming“
a notnou dávkou napětí vtáhne trailer diváka do děje thrilleru nebo spíše až hororu.
15
MEDLOVÁ, Alžběta. Divadelní upoutávka. Brno 2012. Diplomová práce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vedoucí práce Mgr. Pavel Jirásek. Str. 28. 16 Psycho (1960) Theatrical Trailer – Alfred Hitchcock Movie [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=DTJQfFQ40lI. 17 The Birds Trailer [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=MZjaVdJt59U.
18
Určitě bychom mohli v dnešní době konstatovat, že tyto trailery jsou spíše zdlouhavým dokumentem o daném filmu, ale v době, kdy
byly
tyto
snímky
aktuální,
byly
vytržením
ze
všednosti
a stereotypu produkčních a filmových společností. Postupem času se začaly trailery zdokonalovat, více promýšlet a
především
zkracovat.
Tento
trend
se
neustále
zvyšuje.
Některé subjekty, hlavně ve filmovém sektoru, vydávají několik verzí trailerů, aby postupně odkrývaly různé motivy filmu. U divadel se toto sice neděje, ale i zde výjimečně vznikají série krátkých trailerů, které dohromady tvoří celek. Jsou uvolňovány postupně jako například trailery k inscenaci Pláňka 18 ve Studiu Marta. Zajímavý je i fakt, že filmové natáčení bylo zpočátku notně inspirováno
divadlem.
Používají
se
podobné
technologie
jako například při práci se světly. V posledních desetiletích je ale spíše filmový sektor ten, který pomáhá divadlu s propagací a reklamou. Kam se bude situace dále vyvíjet je jen otázkou tvůrčích schopností lidí a inovací v oblasti technologií.
18
Federico García Lorca: Pláňka I. a II. (Divadelní studio Marta) [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=JgoJOkhh9dc a https://www.youtube.com/watch?v=MvGZOW2b5Wg.
19
5.
Typy trailerů Nyní bychom se měli zaměřit na základní rozlišení typů trailerů,
abychom Zřejmě
měli není
povědomí, možné
zde
jakou
formu
obsáhnout
bychom
všechny
mohli známé
využít. trailery,
ale pro přehlednost si zde základní typy zkusíme rozdělit. Toto že
dělení
se
nebo
není
dostaneme
třeba
i
nikde do
scénografem
oficiálně
situace, řešit
uváděno,
kdy
formu
ale
máme
traileru,
v případě, s režisérem
máme
možnost
se k těmto variantám odvolávat a bude pro nás snadnější se domluvit. Níže uvedené dělení vychází ze zkušeností autora práce. Tyto typy si pro přehlednost zkusíme ukázat na příkladech již vytvořených trailerů zavedených divadel. Dělení je vytvořeno z pohledu formy traileru, nikoliv po obsahové stránce.
5.1.
Metaforický
Jedná se většinou spíše o teaser, který s inscenací nemá mnoho společného, ale její myšlenka je do něj vložena. Spíše než upoutávkou bychom jej mohli nazvat zamyšlením - tedy metaforou 19. Za
tento
typ
bychom
mohli
označit již
zmíněný
trailer
k inscenaci Pláňka v divadelním Studiu Marta. Trailer je rozdělen na dvě části, které mají stejný styl i délku pod jednu minutu. V celku pak tvoří jeden delší trailer. V první části 20 je monolog hlavní hrdinky o čekání na vytoužené dítě,
které
nemůže
mít.
Už
z tónu
v jejím
hlase
je
slyšet,
že nemůže déle čekat. Prázdný houpající se koník tuto myšlenku vizuálně symbolizuje.
19
Metafora - Jazyková a myšlenková konstrukce s přenesením významu na základě podobnosti. 20 Federico García Lorca: Pláňka (Divadelní studio Marta) [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=JgoJOkhh9dc.
20
V druhé části 21 je slyšet pouze zpěv Pláňky bez jediného slova při praní čistě bílého prádla. Z traileru je patrné, že žádné dítě nakonec mít nebude a krev, kterou začíná ždímat z tohoto šatu toto vysvětlení nabízí. Je
zřejmé,
žádného
že
dialogu,
k předání
metaforické
složitého
střihu
nebo
myšlenky
není
množství
třeba
rekvizit.
Je možné si vystačit pouze s dobrou myšlenkou, nápaditým technickým scénářem, který nemusí být ani složitý, a jasnou vizí. Tento typ bychom neoznačili za nejjednodušší. Velmi záleží na
výběru
textu
a
správné,
dobře
promyšlené
dramaturgické
patrně
nejrozšířenější,
a režijní myšlence.
5.2.
Sestřih
Druhým
typem,
který
je
je střihový trailer. Jedná se převážně o souhrn nejzajímavějších událostí a hereckých akcí z dané inscenace. S jistotou zde můžeme hovořit i
o
traileru,
publikum
tak
očekává.
jak
jej
Mnoho
vidí lidí
veřejnost totiž
a
co
metaforický
převážně trailer
nebo pozvánka, o které budeme hovořit později, nezaujme natolik jako právě střihový trailer. Příkladem by mohl být trailer inscenace Životní příběh mimina s velkou hlavou 22 z Malé scény Mahenova divadla. Tento trailer byl vybrán
záměrně,
protože
se
autor
této
práce
na
něm
podílel
jako kameraman a zvukař.
21
Federico García Lorca: Pláňka II. (Divadelní studio Marta) [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na:https://www.youtube.com/watch?v=MvGZOW2b5Wg. 22 Mahenovo divadlo: Životní příběh mimina s velkou hlavou [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=LMmVu1566ls.
21
Trailer je zasazen do nenáročného a pro malé diváky příjemného formátu,
kdy
je
podložen
zvukovou
stopou
z písně,
která je součástí představení. Sestřih trvá jednu minutu a čtyřicet pět vteřin, což je adekvátní, protože střihové trailery jsou ze všech typů ty nejdelší. Díky různorodosti jednotlivých obrazů dokáže trailer udržet
pozornost
diváka.
Samozřejmě
tomu
tak
být
nemusí,
ale pravděpodobnost, že jej zaujmeme, je mnohem vyšší. Tento typ traileru patří k jednodušším. Není zde třeba vyšších nároků na výběr textu, vnesení složité myšlenky nebo režijních záměrů. Vynahrazuje
to
ovšem
složitější
příprava
technického
scénáře
a mnohem náročnější práce ve střižně. Samostatným
pojmem
je
takzvaná
rapidmontáž.
„Rapidmontáží označujeme uzavřenou řadu rychle se střídajících, poměrně krátkých záběrů různé předmětné náplně. Záběry jsou vázány ostře nebo prolnutím“
23
.
V divákovi
vyvolávají
ostřejší
vjemy,
a tím vytvoří i celkový souhrnný dojem.
5.3.
Pozvánka
Třetím a posledním ze základních typů trailerů je pozvánka. Dalo by se říci, že všechno, co jsme zde zatím popsali, jsou pozvánky. Není možné proti tomuto tvrzení nic namítat, ale pozvánka ve smyslu typu
traileru
je
opravdu
výslovným
monologem
či
dialogem,
kdy je divák pozván k návštěvě inscenace. Obrací se na něj režisér (jako tvůrce) nebo případně divadlo jako instituce.
23
KUČERA, Jan. Střihová skladba: základní podmínky skladebního natáčení a provádění střihové skladby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1960. Učební texty vysokých škol (Státní pedagogické nakladatelství). Cit.str.156.
22
Příkladem z Národního
tohoto
divadla
typu
je
Brno.
trailer
Jedná
se
k inscenaci stejně
Čarokraj
jako
v
24
případě
Životního příběhu mimina s velkou hlavou o inscenaci pro mladší diváky, ale tentokrát je trailer pojat pouze jako dialog režiséra Petra Formana a dirigenta Marka Ivanoviće, ve kterém zvou diváky do pohádkové říše a upozorňují je na úvodní prohlídku suterénních prostorů před zahájením představení. Tento typ není pro tvůrce ničím příliš složitý ani nijak náročný po
technické
stránce,
ale
aby
zaujal
diváka,
musí
mít
něco,
co dokáže zaujmout. To je úskalí těchto trailerů, protože málokterý z nich má v sobě
něco
výjimečného,
aby
dokázal
diváka
přesvědčit
k návštěvě představení. Řada tvůrců o tomto typu ani neuvažuje a nemá v úmyslu něco takového vytvářet. Je to ale jedna z možností.
5.4.
Kompilace
Posledním typem, který zde uvedeme je spojení některých z výše uvedených tří typů trailerů. Může se samozřejmě jednat pouze
o
kompilaci
dvou
z nich
nebo
i
dalších
variant,
zde se meze nekladou. Příkladem
může
být
trailer
k jedné
z
inscenací
Národního divadla Brno, a to Her o Marii 25 v Janáčkově divadle. Tento
trailer
je
z velké
části,
i
podle
názvu,
pozvánkou.
Jedná se ale spíše o pozvánku střihovou.
24
Čarokraj – pozvánka [online]. [Citováno 19. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=KtjLSbdRxBc. 25 Hry o Marii – pozvánka [online]. [Citováno 19. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=wbtFefslZNs.
23
10. 10.
2015]. 2015].
Na začátku velmi krátkého (třicet čtyři sekund dlouhého) traileru se otevírá opona s přivítáním. Následuje monolog sbormistra operního sboru Janáčkovy opery Josefa Pančíka, který je protkán neustálými střihy velmi vysoké frekvence. Poté následuje další monolog, a to uměleckého šéfa Janáčkovy opery Jiřího Heřmana, který je také protkán častými prostřihy ze zkoušení inscenace. Nepříliš povedené, ačkoliv to takto mohlo být zamýšleno, je civilní pojetí a tomu i odpovídající vizuální stránka. Všichni aktéři jsou v běžném ošacení a sourodost záběrů je tedy nepodpořena. Spíše až ničena. Přitom jak technická stránka, tak i jednotlivé prolínání záběrů, střihy a efektní úvod s roztažením opony jsou na velmi dobré úrovni. Dalo by se říci, že tomuto typu traileru v kombinaci sestřihu a pozvánky, jak tomu bylo v této ukázce, jsou naše možnosti tvorby zcela otevřeny.
5.5.
Souhrn
Lze tedy říci, že máme hodně prostoru pro tvorbu trailerů a naše kroky v jednání se zbytkem tvůrčího týmu můžeme podložit těmito
typy
trailerů.
Určitě
se
tak
lze
snáze
domluvit
a bude jednodušší koncepci směřovat k určitému cíli. Není vyloučeno být kreativní a vymyslet si zcela nový typ traileru. Jak v další části této práce zjistíme, je možné se zamyslet i na zcela jiném přístupu v komunikaci s režisérem.
24
Je třeba se také zamyslet nad časovou náročností jednotlivých typů traileru. Některé typy je potřeba realizovat až s téměř hotovou inscenací a s příslušnými kostýmy a rekvizitami. To nám může komplikovat
časový
plán
a
nemusíme
mít
dostatek
času
na postprodukci nebo případné změny. Je třeba brát také ohled na včasné zveřejnění a při tom dodržet dostatečnou kvalitu traileru. Všechny tyto aspekty bychom měli kolektivně zvážit, prodiskutovat a najít nejlepší řešení.
25
6.
Černobílá versus barva Než se vrhneme k praktické stránce věci, měli bychom se
pozastavit ještě nad jednou otázkou. V dnešní době je velmi moderní retro-vzhled.
U
trailerů,
stejně
jako
to
vídáme
zejména
a nejčastěji u fotografií, se jedná o to, zda zvolit černobílou nebo barevnou formu. V rámci fotografií bude mít černobílá fotografie mnohem větší kouzlo.
Díky
odstínům
šedé
barvy
26
lépe
zvýrazníme
tvary,
hrany a linie. Tento pocit u barevné fotografie není tak výrazný a linie zde nejsou tolik ostré. Rozdělení které jsou
fotografií
může
být
na
fotografie,
vytvořeny analogovými fotoaparáty nebo digitálními.
Na příkladu černobílé fotografie můžeme vidět u analogové fotografie několikanásobně větší škálu šedých odstínů a díky tomu dosáhneme mnohem větší jemnosti. U
digitální
černobílé
fotografie
bude
kontrast
vyšší,
ale na úkor jemných odstínů. Tento jev je dán rastrováním obrazové plochy do jednotlivých pixelových bodů, které mají vždy určitou barevnou
hodnotu.
Výsledek
je
také
ovlivněn
médiem,
na kterém je fotografie zobrazena. Toto tvrzení je právě tak aplikovatelné na snímání videí a
tvorbu
protože
je
trailerů.
Barevné
třeba
dosáhnout
snímání
je
barevného
o
něco
vyvážení
obtížnější, a
čistoty.
To platí i pro střih videa a celkovou postprodukci. Dalo by se říci, že barevné snímání je technicky náročnější a černobílé nám lehce usnadňuje situaci.
26
Zcela bílé ani černé barvy není v lidských schopnostech možné dosáhnout.
26
Není ale možné, abychom černobílou verzi brali jako náhradní plán. U černobílé kompozice je totiž nutností oprostit se od barevného prostředí a zaměřit se na tonalitu, tvary a hlavně na správný kontrast. S tímto vědomím musíme respektovat důležitost tvarů a prostředí, protože ty nám zcela ovlivní světelné propozice, které jsou u černobílé fotografie nebo videa jedním z nejdůležitějších aspektů. Je
nutné
si
položit
otázku,
jak
bude
v
traileru
působit
která varianta. Někde jsou důležitější tvary a jinde zase barvy. Například dobové zasazení je třeba brát také v potaz a zvolit vhodnější verzi pro konkrétní situaci. Také správné nasvícení a hra se stíny může hrát velmi významnou roli. Pomoci si můžeme i použitím správných filtrů. Dnes
už
i
na
mobilních
telefonech
existuje
několik
aplikací
pro snímání videa jak černobíle, tak i barevně nebo s použitím různých filtrů. Zde se jedná spíše o softwarové hračky a pro profesionální snímání není možné tyto aplikace použít. Můžeme
se
také
zaměřit
na
to,
jaká
světla
používáme.
Více rozdílných zdrojů světel, jako je kombinace zářivek se žárovkami, budou rušit správné barevné uspořádání. Dokonce i nízká hladina osvětlení bude mít většinou negativní vliv na snímání kamerou a v záběru bude narůstat množství šumu a zrnění. Ani dnešní kamery nejsou schopny tento fakt zcela potlačit. Barevné
snímání
ovlivňuje
každého
člověka
jinak,
protože působí na jeho emoce. Teplota barev mu dává jasný náladový impuls, a tím ovlivňuje výsledek. Každá z barev má jiný charakter a dává nám jinou informaci. Nesmíme zapomenout ani na jednotlivé odstíny
barev.
Člověk
s nějakým
pocitem.
oproti
červená
tomu
má
navíc
Zelená bude
působit
určité
barva opačným
barvy
bude
spojeny
uklidňující,
dojmem.
S těmito
náladovými podněty je třeba pracovat a můžeme jimi výsledný efekt zvýraznit. 27
Vše je ale třeba nejprve dobře zvážit. Zvolit vhodnou techniku a domluvit se se zbytkem tvůrčího týmu. Z barevného záběru se dá celkem jednoduše ve střižně vytvořit černobílý, ale obráceně už je to téměř nemožné. Minimálně na amatérské úrovni.
28
7.
Tvorba V další části bakalářské práce se budeme věnovat praktické
stránce, a to především přípravné fázi. Tyto postupné kroky bychom mohli rozdělit do několika částí. Nejprve se musíme zabývat otázkou přípravy,
scénáře,
technického
scénáře
a
režijní
koncepce.
Následně budeme hovořit o realizaci a průběhu natáčecí procedury. Posledními kroky budou střih a celková postprodukce. Předpokládejme,
že
trailer
tvoří
samostatný
tým
složený
z několika členů. Jak už bylo dříve zmíněno, skládá se převážně z režiséra, kameramana, zvukaře, střihače a případně dramaturga či
asistenta
režie.
Například
ve
školních
podmínkách
se jedná o jednoho nebo dva studenty. Jen výjimečně je štáb vícečlenný.
7.1.
Příprava
Je třeba zabývat se nejprve společnou domluvou s režisérem a
dramaturgem
inscenace
nad
tématem
a
stylizací
traileru.
Pojem téma stručně nastínil ve své knize Josef Valušiak a definuje jej takto: „Téma filmu pro mne znamená stručně vyjádřenou obecnou myšlenku (nebo pocit), kterou film sděluje. Téma autora inspiruje, ovládá, je motorem, páteří a smyslem díla. Je i tím, co by si divák měl odnést jako výrazný zážitek či dojem, ikdyž je zřejmé, že v bližší interpretaci pak mohou různí diváci toto téma pochopit různě, ba často i jinak než sám autor.“ 27 I když je zde pojem směřován spíše k filmové terminologii, lze jej aplikovat i na trailer, což je velmi příbuzný formát tomu filmovému.
27
VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005, 143 s. ISBN 80-7331-039-2. Cit. str. 24.
29
Tato přípravná část a otázka koncepce bývá velmi komplikovaná a zabere nemálo času. Jen málokdy se koncepce režiséra inscenace a tvůrce traileru shodují. Tuto situaci je třeba řešit rázně a nenechat divadelního režiséra do traileru mluvit příliš, protože pak nebudeme schopni odvést dostatečně kvalitní práci. Tento
fakt
je
možné
doložit
z natáčení
traileru
pro Divadelní studio Marta k inscenaci Krvavá svatba 28, kdy režisér Juraj Augustín trval na konceptu odlišném od tvůrkyně traileru. Bohužel se zabýval pouze stylistickou otázkou, jaký záběr použít a s jakým pozadím. Neuvědomil si, že trailer nebude mít tak významnou Významně a
vypovídající se
vůbec
režisér
nebral
Tato
situace
ve
vypovídající
hodnotu
zabýval
ohled
zřejmě
hodnotu
také
na
vznikla
a
diváka otázkou
připomínky díky
faktu,
divadelního
bude
spíše
nudit.
barevných
korektur
tvůrkyně
traileru.
že
režisér
projevu
doufal herečky,
které ovšem v traileru nebylo dosaženo a ani být nemohlo. Z tohoto příkladu bychom si tedy měli vzít nejen ponaučení, ale hlavně bychom si měli stát za svým názorem, pro který si musíme najít pádné argumenty a režisérovi s čistým svědomím oponovat. Samozřejmě v rámci mezí a s podloženými fakty.
7.2. Je Pokud
Podíl scénáře vhodné se
také
zohlednit
s režisérem
dříve
zmíněné
dohodneme
na
typy určitém
trailerů. typu,
měli bychom se zaměřit na scénář. Každý z typů totiž zasluhuje jiný přístup a je důležité vybrat správné části textu.
28
Divadelní studio Marta: Federico García Lorca – Krvavá svatba [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=S9n4LrKgW9o.
30
Nejvíce na textovém podkladu či monologu nebo dialogu záleží u
metaforického
typu
Ten
traileru.
je
spíše
zamyšlením.
K předání myšlenky není třeba složitého sestřihu nebo používání množství rekvizit, ale stačí dobrá myšlenka, nápaditý text a jasná vize. Text musí být ale velmi dobře vybrán a měl by se do traileru hodit. U sestřihu je situace poněkud jednodušší. Je potřeba zabývat se tím, jaké scény chceme do traileru vybrat a na základě toho se teprve rozhodnout,
jestli
použít
text
ze
scénáře
nebo
nechat
vizuální
střihovou skladbu podloženou hudebním podkladem. U pozvánky je možné téměř s jistotou tvrdit, že výběrem textu ze
scénáře
Pokud
bude
se
zabývat
v traileru
autor
použito
traileru
mluveného
určitě
slova,
tak
nebude. se
jedná
hlavně o představení inscenace jejími tvůrci. Kompilací se zabývat nebudeme, protože tento typ není v otázce využitelnosti scénáře přesně definovatelný, a tak je pouze na autorovi, jak se k situaci postaví. Mohli
bychom
se
domnívat,
že
není
příliš
podstatné,
jakým způsobem aplikujeme mluvené slovo do traileru, nicméně nelze opomenout fakt, že pouze s hudebním podkladem si ve většině případů nevystačíme. Jen velmi malé procento trailerů je natolik zajímavých po vizuální stránce, že nemusíme nic dalšího přidávat.
7.3.
Technický scénář
Důležitým nástrojem pro vytvoření traileru je technický scénář. Jakmile
máme
předchozí
kroky
zpracovány
a
dohodnuty,
můžeme se uchýlit k jeho tvorbě. Nejprve si technický scénář popíšeme teoreticky a posléze si jej v rámci již zpracované verze k inscenaci Pláňka ukážeme prakticky.
31
Technický scénář se skládá ze sledu obrazů v chronologickém pořadí.
Nesmí
zde
chybět
určení
místa,
jakým
je
například
interiér/exteriér včetně upřesnění (druh pozadí, prostředí, den/noc, atd.). Technické scénáře jsou děleny do dvou sloupců. V levém (detail,
sloupci
je
polodetail...),
sled
pohyby
událostí, kamery,
typ
záběru
změny
scény,
prolínání jednotlivých záběrů i scén. Zjednodušeně by se dalo říci, že jsou zde zahrnuty všechny vjemy, které vnímáme okem. V pravém
sloupci
bývá
umístěn
výňatek
ze
scénáře
nebo k traileru vytvořený text. Ten doplňují scénické poznámky ve smyslu (mimo obraz, smějí se...). Může zde být zaznamenána informace o hudebním podkladu. Nyní
bychom
si
mohli
ukázat
část
technického
scénáře,
již zmíněného traileru k inscenaci Pláňka. Jedná se o třetí obraz z celého
krátkého
Bohužel
byly
filmu,
publikovány
poskládaného pouze
dva
z jednotlivých výše
zmíněné
trailerů. trailery,
přičemž tento technický scénář patří k prvnímu traileru z kapitoly 5.1. Obraz 3. bílé vakuum - interiér 9.D Bílé vakuum. Ponechává diváka v nejistotě – neví, co se bude dít. Najednou se v záběru objeví přední „nohy“ houpacího koníka. Třikrát se „zhoupnou“.
Dětský smích – zní ale jako by z jiného domu, tzn. velmi vzdáleně – přechází z obrazu 2. do 3. PLÁŇKA (v. o.):
10.D
Ano, mé robátko, říkám já, Záběr na zadní „nohy“ houpajícího se jsem po tobě celá bolavá. koníka. A nejvíc pod srdcem, tam, kde 11.D -> C se Záběr na hlavu houpajícího se koníka. pohoupáš v první kolébce! Záběr se pomalu z detailu zvětšuje v celek a my vidíme se koník houpe Kdy už, dítě, přijdeš sem? v prázdném prostoru sám. Záběr trvá, dokud se koník nezastaví. Tabulka 1. Část technického scénáře traileru k inscenaci Pláňka
32
Jak je z ukázky textu patrné, obraz číslo tři se odehrává v bílém vakuu a v blíže nespecifikovaném čase. Jedná se o interiérovou scénu, kde v záběru č.9, který je natáčen jako detail se objeví přední nohy koníka. Ty se třikrát zhoupnou společně se vzdáleným dětským smíchem. Pláňky
Ten
přecházel
z voiceoveru
29
z minulého
s postupným
obrazu.
Následuje
přechodem
záběru
monolog na
celek
až do zastavení koníka. Je
zřejmé,
audiovizuálního
že díla
tento
technický
nepatrně
liší.
scénář To
se
záleží
od na
výsledného podmínkách
pro natáčení a na souslednosti scén. Ty by na sebe měly navazovat, a proto je výsledná scéna zakončena bílou „zatmívačkou“ 30 z důvodu grafické souslednosti s ostatními scénami a celkovou stylizací. Můžeme si všimnout, že technický scénář je spíše orientačním návodem a prochází úpravou v průběhu natáčení.
29
Voiceover - Mluvené slovo, kdy je osoba mluvící mimo obraz. Zatmívačka - Zakončení záběru, nebo sekvence plynule přechází do černé, výjimečně bílé, či jiné barvy. 30
33
8.
Natáčení Po předchozí kapitole, kde jsme se věnovali technickému
a praktickému provedení, se nyní budeme zabývat již samotným natáčením. Zde se samotná inscenace a technický scénář mění v audiovizuální dílo. Je na režisérovi traileru, zda bude s předlohou nakládat dle návrhů, nebo ji bude dále modifikovat. Režisér musí myslet i na fázi postprodukce, která může být stěžejním okamžikem. Dříve měl střihač jen omezené možnosti, kdy dostal určitou délku filmového pásu a bez větších technických úprav jej nastříhal do finální podoby. Dnes, v době digitálních technologií, pracujeme s virtuálními pásy a lze je téměř libovolně upravovat. Na finální podobu musí myslet i kameraman, který by měl být jedním z tvůrců technického scénáře. Měl by s režisérem konzultovat návaznost záběrů a dle toho přizpůsobit přípravu před natáčením. Této přípravě a takzvaným předsnímacím jednotám bude věnována následující část. Dále
je
vhodné
se
zabývat
organizačními
záležitostmi.
Je nezbytné zohlednit, v návaznosti na výběru scén, schéma natáčecího procesu. Rozdělení je možné například na následující dva druhy. První schéma se praktikuje převážně u seriálů a druhé u filmů. •
Seriálové
sekvenční
natáčení
snímá
situace
chronologicky,
protože zde nevznikají nároky na velké přesuny mezi stanovišti a většinou se vše odehrává v jednom natáčecím studiu tvořeném ze všech interiérových scén. •
Filmové
natáčení
a
dle
dějem
místa
přeskakuje natáčení.
mezi Není
jednotlivými v silách
scénami
tvůrčího
týmu
ani finančních možnostech se neustále vracet na stejná místa a opakovat celý proces příprav znovu.
34
Před
samotným
natáčením
by
ještě
měla
proběhnout
tzv. pochodová zkouška, při které si herci pouze „nachodí“ danou scénu
bez
textových
podkladů.
Poté
by
ještě
měla
následovat
tzv. herecká dekupáž. Jedná o klasickou zkoušku jako v divadle. Po připomínkách režiséra se může začít natáčet.
Předsnímací jednoty 31
8.1.
Trailer
musí
mít
určitou
formu,
se
kterou
souvisí
styl
a myšlenka. Na začátku této práce jsme již nastínili, jaké technické parametry by měl trailer mít, a že záleží na tom, jaká je cílová skupina diváků. Proto se musíme zaměřit zejména na předsnímací jednoty, které ve své knize popsal Josef Valušiak. Pro teoretizaci a všeobecnost následujících úvah bude zvolena situace, kdy na sebe navazují dva jednotlivé záběry v rámci jedné sekvence a v jednom čase. Pro mezi
diváka
sebou
je
důležité,
zachováním
aby
jednoty
si
jednotlivé
prostoru.
záběry Není
spojil
důležité,
aby se skutečně natáčení odehrávalo ve stejný čas na stejném místě, ale je třeba zachovat typ prostředí a v záběrech snímat podobné typy objektů. Je možné i doplnit prostor podobnými rekvizitami. To se ovšem nemusí podařit ani v případě, že se ve stejnou dobu bude natáčet na stejném místě, protože bude jeden ze záběrů například proti slunci. V tomto případě může být divák zmaten a nespojit si tyto záběry do jednoho prostoru. K cílenému efektu také může dopomoci správný výběr ruchů nebo prolnutí dialogu mezi záběry.
31
VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005, 143 s. ISBN 80-7331-039-2. Str. 46.
35
Není
také
možné
v rámci
těchto
záběrů
porušovat
danou
atmosféru. Okolí herců musí být stejné, a to musí být bráno v potaz i v momentech, kdy třeba fouká vítr, zajde slunce, nebo se uklidní pohyb
a
ruch
z blízké
ulice.
Těchto
okolností
je
samozřejmě
v interiérech minimum, ale je nezbytné i zde na ně dávat pozor. S tím souvisí i jednota rekvizit. V interiérech je nezbytné zachovávat jednotný styl v zařízení. Záběry na sebe musí navazovat a rekvizity se nesmí během prostřihu přemisťovat na různá místa. V
exteriérech
částečně
odpadá
problém
s jednotou
rekvizit.
Nelze mít celé město v jednotném stylu, ale bylo by dobré se tomu pokusit přiblížit. I maličkosti hrají velmi významnou roli. Návaznost tak
na
na
každém
rekvizity záběru
by
mají měl
i
kostýmy. herec
mít
Jak
jistě
stejný
víme, kostým
a co je důležitější, měl by být i stejně upraven, a to nejen v rámci účesu ale i líčení. Kostým by měl také odpovídat v detailech. Když si později všimneme, že na prvním záběru je sako rozepnuté a v druhém zapnuté, což
nám
při
natáčení
může
snadno
uniknout,
můžeme
toho
v postprodukci litovat. Není proto vůbec na škodu mít k ruce někoho, kdo
tyto
detaily
bude
zapisovat,
hlídat
a
upozorňovat
na
ně.
Ve filmovém prostředí se o to starají asistenti režie nebo skriptka, jejichž hledisko 32 zaujímá pozici nezávislého diváka. Nesmíme také opomíjet, že v interiérovém dosvěcování je třeba svítit pouze z jedné strany, případně z více stran. Nikdy proti kameře a určitě ne chaoticky. Tím je myšleno, že je třeba dodržovat pravidlo osy stejně jako při natáčení.
32
Pohled na věc, nikoliv očima.
36
Poslední důležitou součástí je zachování barevné jednoty. Jedná se zde o poměr teplých a studených barev ve scéně a jejich vzájemné střídání. Při změně záběru by se neměla tato jednota porušovat není
a
zcela
pokud
se
vhodné
dělat
nenatáčí velké
například
skoky
na
diskotéce,
v barevném
schématu.
Oko to totiž není schopno tak rychle zaregistrovat a některé změny v mozku vyvolají trochu jinou barvu, než jaká ve skutečnosti je. Tento jev se může ve střižně následně potlačit kolorováním. Je jasné, že mohou tyto rady přijít některým tvůrcům trailerů nepodstatné, nelze ale opomenout, že i v profesionálních snímcích je
možné
najít
spousty
malých,
přesto
důležitých
chyb.
Každý si musí projít metodou pokusu a omylu, prvními tvůrčími kroky a zjistit, že to není nic lehkého. Navíc, čím více chyb je vytvořeno při natáčení, tím více je znemožněno udělat kvalitní práci ve střižně. Tam je pak třeba v některých případech ustoupit od prvotních představ a zaměřit se na odstranění těchto chyb. Nepodceňujme tedy dodržování výše uvedených jednot.
Orientace 33
8.2.
Orientací záběrů je myšlen úhel snímání a jeho vzdálenost ke snímanému objektu. Objektem je v tomto případě myšlen herec. Je důležité brát zřetel na pohled herce a k tomu na přiměřený podhled a
případně
nadhled
s následujícími
kamery.
záběry.
Dále
To je
ovšem
nesmí
potřeba
být
v nesouladu
přikládat
důležitost
na neopakování podobných záběrů a neustále je modifikovat. Je
možné
si
pomoci
neustálým
hledáním
nových
pozic
pro kameru. V návaznosti na to se pokusíme popsat, jaké typy záběrů rozlišujeme a využíváme.
33
VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005, 143 s. ISBN 80-7331-039-2. Str. 52.
37
Typy záběrů 34
8.3. Typy
záběrů
popsali
velmi
přehledně
ve
svých
knihách
Josef Valušiak a David Bordwell s Kristin Thomsonovou v rámci rejstříku pojmů. Proto si zde uděláme jejich kompilaci a všechny typy uvedeme ve stručném přehledu: •
VC – velký celek /extreme long shot/ – obsáhlý záběr pro orientaci v prostředí, kde člověk nebo objekt je málo registrovatelný. Zdůraznění atmosféry, budovy, krajiny nebo masové scény.
•
C – celek /long shot/ – zachycuje přehledně celé místo akce, člověk je situován ve vzájemném vztahu k prostředí a zabírá téměř celou výšku záběru – viz bojové scény nebo klasické grotesky.
•
PC
–
polocelek
/medium
shot/
–
postava
je
ukázána
celá
nebo alespoň horní polovina postavy. Prostředí hraje vedlejší roli. Možnost plného využití gestikulace a „vnější“ hry herce. •
AZ – americký záběr /medium long shot/ (někdy označováno jako AP – americký plán) – postava je zabírána zhruba po kolena, občas
až
po
kotníky.
Prostředí
vnímáme
velmi
okrajově
jen prostřednictvím akce. Běžný při dialogu několika osob zejména na širokých formátech. •
PD – polodetail /medium close-up/ – postava je zabírána od poprsí nahoru a zaplňuje většinu obrazu. Zřetelně je zachycena hercova mimika. Prostředí je zpravidla nepodstatné.
34
VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005, 143 s. ISBN 80-7331-039-2. Str. 54 a BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. Str. 640-643.
38
•
D – detail /close-up/ – většinu plátna zabírá obličej nebo objekt podobné velikosti. Vyvolává blízký kontakt diváka s postavou zejména emočně. Proniká „dovnitř“ postavy, do myšlení a pocitů. Můžeme se setkat i s pojmem „ánfas“ 35
•
VD
–
velký
detail
/extreme
close-up/
–
fragment
postavy
nebo zobrazovaného objektu, který zpravidla v reálu nevnímáme či přehlížíme. Typy záběrů, jako je panorama, nebo snímání „rybím okem“ 36 se
zde
zabývat
nebudeme.
V praxi
jsou
téměř
nevyužívány
a jedná se spíše o extravagantní umělecký záměr. Obraz je snímáním těmito objektivy zkreslen. Jak bylo zmíněno dříve, je nežádoucí mezi záběry a jejich typy dělat i nepatrné změny 37. V rámci střihu jsou tyto přechody neplynulé. Opět
je
vhodné
vrátit
se
k variantě
změny
postavení
kamery
a dosáhnout nového uspořádání, přičemž se pro diváka situace nezmění. Tím je jen změněn jeho pohled a vytvořena stejná situace s novými parametry.
8.4.
Pravidlo osy
Důležitým a diskutovaným prvkem při natáčení je pravidlo osy. David Bordwell a Kristin Thompsonová jej ve své knize definují takto: „Pravidlo osy 180° system -
v případě kontinuální střihové skladby
má kamera zůstat na jedné straně akce tak, aby byly mezi dvěma po sobě následujícími záběry zajištěny neměnné prostorové vztahy mezi předměty“ 38.
35
Ánfas - Čelní pohled na obličej připomínající fotografii na dokumenty. Rybí oko - Typ širokoúhlého objektivu s vystouplou snímací čočkou pro zachycení zejména scenérie nebo krajiny. 37 Změny děláme buď velké nebo žádné. Všechny jen nepatrné změny jsou pro oko rušivé. 38 BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. Cit. str. 643. 36
39
Zkusme
si
tento
pojem
trochu
rozvést.
Jedná
se
spíše
o přirozenou a dlouhou dobu praktikovanou zásadu při natáčení, která má svůj význam. Je to spíše pomůcka pro divákovu orientaci v prostoru a zachování přirozenosti. I v traileru kde je menší šance na odchýlení se od rozdělení scény na tuto zásadu musíme myslet. Například pokud je založen trailer na dialogu dvou osob, je třeba vycházet z výše uvedené definice. To znamená, že se osoba „A“ bude snímána zleva od osoby „B“ a osoba „B“ naproti ní musí být snímána od osoby „A“ zprava. Samozřejmě ideálně v podobných úhlech, typech záběrů i vzdálenostech. Tím je zachováno pravidlo osy a vyvolán dojem, že se osoby na sebe dívají. Toto pravidlo platí i při pohybu osob a objektů. Zde je vhodné zohlednit směr pohybu a na něj navázat střih. Například pokud bude zabírán v traileru pohyb tančících osob, otáčejících se doprava, nesmí následovat záběr, ve kterém se cokoliv otáčí na opačnou stranu. Všechny záběry na sebe musí navazovat. Měli bychom se řídit dle pohybu a návaznosti záběrů bez porušování pravidel.
8.5.
Pohyby kamerou
Jedním v průběhu
z ovlivňujících
jednoho
záběru.
faktorů Sice
se
je
jedná
pohyb spíše
o
kamery filmovou
problematiku a u traileru se bude především jednat o statické záběry, přesto zde pohyb kamery není zcela vyloučen. Proto je vhodné se alespoň okrajově zaměřit na několik základních pohybů kamerou. Mezi nejznámější základní pohyby kamerou patří takzvaný „švenk“. Jedná se o zpravidla horizontální pohyb kamerou a využívá se například při pohybu snímaného tělesa. Nahrazuje otočení hlavou v případě, že se snímaný prostor nevejde do jednoho statického záběru. Jde především o to, nasimulovat pohyb hlavy a očí. To znamená, že záběr má mít začátek i konec. Je třeba dodržet vhodné tempo. Nejdůležitější je samozřejmě udržení horizontální linie. 40
Častějším dynamickým pohybem při trailerech bude bezpochyby „nájezd“ nebo „odjezd“. Jedná se o využití optického, či digitálního (přiblížení),
zoomu
případně
o
oddálení
snímaného
objektu.
Dalším pohybem kamery může být jízda nebo jiný druh přesunu kamery. Opět je důležitá plynulost a je potřeba mít na paměti, že i přes sebevětší cit je zapotřebí dbát na neroztřepání kamery a tím i záběru. Pomoci může vhodný stativ. Za Smyk
zmínku
vytvoříme
stojí rychlým
ještě
takzvaný
pohybem
kamerou
„smyk“ do
kamerou.
určité
strany,
z čehož vznikne rozmazaný záběr, na který navážeme druhým záběrem. Ten
tímto
smykem
také
začíná.
pokračovat dále.
41
Následující
záběry
již
mohou
9.
Postprodukce Poslední tvůrčí fází je práce ve střižně. Jak jsme již zmínili,
jedná
se
o
práci
střihače
ve
spolupráci
s režisérem.
V našich podmínkách výroby traileru se může jednat o jednu osobu. Budeme ale předpokládat, že uspořádání tvůrčího týmu je vícečlenné, jak tomu bývá u filmové produkce. Střihač
je
svým
způsobem
člověk
vnášející
svěží
pohled
a nezaujatost. Měl by nejprve s režisérem probrat teoretický záměr a technický scénář, na základě kterého se bude postupovat. Již na tomto místě může střihač vidět určité nedokonalosti vzniklé při natáčení. Je na domluvě, jak si s těmito chybami poradí a
zda
nebude
třeba
nějakou
sekvenci
záběrů
nutné
přetočit.
Je nutné brát v úvahu všechny zmíněné teorie a v souladu s nimi vytvořit ucelený příběh s počáteční myšlenkou. Dále
bychom
si
měli
alespoň
v krátkosti
zmínit
některé
používané střižny, než si rozebereme základní aspekty střihu.
9.1.
Programy pro práci s videem
Existuje
spousta
internetových
diskusí,
kde
se
probírá
ten či onen program pro práci s videem. My se takovými diskusemi zabývat nebudeme. V krátkosti si ale představíme jednotlivé střižny. Je na uvážení, pro kterou se kdo rozhodne. Budeme se zaobírat pouze těmi nejznámějšími a nejpoužívanějšími programy. Mezi čistě amatérské a pro profesionální tvorbu nevhodné programy na
je
platformě
možné
zařadit
Windows
Windows
nebo
iMovie
Movie na
Maker platformě
fungující MacOS.
Oba programy jsou na daných platformách dostupné zdarma a měly by být automaticky předinstalovány. Dalším volně dostupným programem pro všechny typy operačních systémů je AviDemux. Ani jeden z těchto programů ovšem nesplňuje náročné požadavky, které je vhodné si klást. 42
O něco málo pokročilejší aplikace, které už ale nejsou zdarma, se dají stáhnout ve zkušební verzi. Je to například Nero Video, které je součástí balíku Nero Multimedia Suite. Dále CyberLink PowerDirector a Corel Video Studio. Tyto programy už fungují na komerční bázi a měly by splňovat vyšší požadavky. Náročnějším
požadavkům
vyhovují
spíše
programy
na profesionální úrovni. Jedná se o programy: Pinacle Studio, Adobe Premiere, Sony Vegas, FinalCut a Avid Media Composer. Tyto
programy
už
nepatří
k nejlevnějším,
ale
svou
kvalitou
a propracovanými funkcemi nabízejí téměř dokonalé možnosti střihu. Není smyslem této práce vyzvedávat jakýkoli z nich, protože každý má svá pro a proti.
9.2. Do
Skladba záběrů střižny
si
na
počátku
přineseme
technické
záběry.
Jsou to záběry od zapnutí kamery až po její zastavení. To znamená, že jsou zde přesahy výsledných záběrů. Je to proto, abychom měli možnost záběry plynule navazovat a nechyběl nám určitý fragment. Z těchto záběrů poskládáme dle technického scénáře jejich sousled. Délka a frekvence střihů nám bude vytvářet výsledné tempo traileru. Střih by zde měl být volen v souvislosti s hereckou akcí, dialogy, případným hudebním podkladem a v návaznosti na okolní záběry. Důležitá
je
i
délka
záběru
pro
předání
informace.
Není vhodné záběry zkracovat v místech, kde je třeba divákovi něco sdělit nebo upoutat jeho pozornost. Nedoporučuje se ani záběry uměle prodlužovat, protože nejsou nosné, případně by diváka mohli mást. Držme se tedy myšlenky „nenudit, ale dostatečně informovat diváka“.
43
V traileru a obecně ve filmu je důležité držet rytmus záběrů. Rytmem bývá označováno střídání kratších a delších záběrů v určité frekvenci. Stejně tak i střídání důležitých a méně důležitých záběrů. Jako již bylo dříve zmíněno, že změna v typu záběru by neměla být pouze malá, tak i u tempa a změny celkové kompozice je toto pravidlo obdobné. Samozřejmě jsou to pouze doporučení a opět záleží na dohodě tvůrčího týmu s režisérem a střihačem. Určitě ale tato doporučení není dobré podceňovat. Skladby jednotlivých střihů včetně návaznosti záběrů jsou pro finální produkt velmi podstatné.
9.3.
Zvuk
U tvorby traileru se zřejmě nebude podílet mistr zvuku. Téměř s jistotou je možné konstatovat, že se bude jednat o někoho z dvojice
střihač
-
režisér.
Tato
osoba
by
měla
dohlédnout
na korespondování zvukové stopy s obrazovou. Jednou z důležitých zvukových korektur je práce s dialogy, která
musí
odpovídat obrazové
stopě.
Tomuto
procesu
se
říká
postsynchron a jeho definici je možné najít v rejstříku pojmů v knize Davida Bordwella a Kristin Thompsonové: „Proces, při němž je zvuk připojen
k obrazům
až
poté,
co
byly
natočeny
a
sestříhány.
Může zahrnovat jak dabing hlasů, tak přidání diegetické
39
hudby
nebo ruchů...“ 40. Pokud
se
zaměříme
na
trailery,
které
jsme
zde
zmínili,
můžeme si povšimnout, že v rámci zvukové stopy se jedná o kompiláty dialogů,
podkladové
hudby
nebo
jednotlivých
písní
a atmosférotvorných či jiných ruchů.
39
Diegetické - Přirozené a automaticky se spojující s danou situací. BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. V Praze: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011, 639 s. ISBN 978-80-7331-217-6. Str. 643. 40
44
Podkladovou
hudbu
zde
nemá
význam
konkretizovat,
protože jejím cílem je převážně navodit atmosféru a dotvářet situaci na obrazovce. Je jen na rozhodnutí autora jakou hudbu vybrat nebo
dokonce
zda
nahrávat
speciální
hudbu
pro
daný
trailer.
Není na škodu použít hudbu přímo z inscenace. Pokud zaujme už
v traileru,
je
velká
pravděpodobnost,
že
diváka
přesvědčí
k návštěvě divadla. Ruchy by mohly být dalším zvukovým podkresem traileru. Někteří dokonce ruchy vyhledávají a nahrávají. V dnešní době jsou i
rozsáhlé
databáze
ruchů,
kde
lze
najít
nejrůznější
„zvuky“,
ale také dnes už neexistující stroje, vozidla, zvířata a další zajímavé nahrávky.
Všechny
tyto
„nasnímané“
ruchy
vhodně
doplňují
audiovizuální dílo, které pak nabude autentičnosti a pro diváka i na přirozenosti. Opět je na tvůrčím týmu, jak se k hudebnímu doprovodu postaví, ale měl by myslet na to, že vše by mělo korespondovat se vším. Tento fakt je třeba zohlednit i u korekce hlasitosti. Není žádoucí, aby
hlasitost
mezi
jednotlivými
střihy
byla
nevyvážená.
Také si musíme vždy odpovědět na otázku, jakou atmosféru chceme v divákovi navodit, a jak má být po shlédnutí traileru naladěn.
9.4.
Barevné korekce
V neposlední
řadě
je
třeba
myslet
na
barevné
korekce.
Ty se dělají z důvodu vyváženosti a obrazové jednoty záběrů. Samozřejmě
pokud
je
cílem
vyzdvižení
nějakého
elementu,
musí být zdůrazněn i v obraze. Barevné korekce jsou dělány tak, aby se obraz přiblížil záměru režiséra.
45
Všechny výše uvedené programy pro úpravu videa disponují nástroji pro barevnou korekci. Nástroje se zakládají na vyvážení poměru RGB 41 barev nebo na jasové korekci a úpravě kontrastu. Ve střižnách je samozřejmě spousta dalších efektů, kterými lze docílit kýženého výsledku. Zabývat se jimi ale v této práci podrobně nebudeme.
9.5.
Titulky
Posledním editačním krokem před zveřejněním traileru bývá vložení titulků. Opět je na uvážení autora, jestli vytvoří klasické filmové titulky na jednobarevném podkladu s odvíjejícím se textem nebo pevně daný text s postupnými přechody, jak tomu bývá spíše u seriálů z americké produkce. Pro
trailer
se
spíše
hodí
varianta
postupných
přechodů
se systematickým řazením. Divák musí totiž mít pocit, že se titulky vyvíjí určitým směrem a například pro něj nezajímaví sponzoři budou až na samém konci. Naopak název inscenace a datum premiéry by mělo být velmi výrazné. Velikost písma by měla být také upravena dle důležitosti a
na
„stránku“
by
mělo
být
jen
určité
množství
informací.
Také nesmí být opomenuto, že vše musí být snadno čitelné a divák by neměl být informacemi zahlcen. Grafická úprava by měla být v souladu s celkovým vizuálem traileru. Čím více zaujme, tím lépe. To by mělo platit ve všech aspektech traileru.
41
RGB (red-green-blue / červená-zelená-modrá).
46
10.
Zveřejnění Na závěr si ukážeme několik možností zveřejnění divadelních
trailerů. Na začátku jsme zmínili několik variant umístění traileru na webové stránky divadla, internet nebo reklamní multimediální plochy. V rozpočtu obvykle nebývá místo pro nákladné reklamní položky na televizních nebo rozhlasových stanicích. Zmíněn
byl
i
ideální
moment
publikace
traileru.
Není vhodné trailer publikovat příliš pozdě, protože jeho účinnost tím klesá a shlédne jej méně zájemců. Není dobré jej vystavit ani
příliš
brzy,
protože
pro
diváky
nebude
aktuální.
Ideální je publikovat trailer alespoň týden před premiérou inscenace na co nejvíce místech. Hlavně na hojně navštěvovaných internetových stránkách a prostorech pro reklamu. Jednou
z nejvýznamnějších
reklamních
ploch
jsou
webové
stránky divadla. Ty většinou navštěvují zájemci o kulturní zážitek, a proto by tato forma prezentace u dané inscenace neměla chybět. Dalšími možnostmi jsou sociální sítě, kam lze publikovat videa nebo fotografie. Jedná se o velmi širokou základnu potenciálních zájemců.
Nejznámější
sociální
sítí
je
bezpochyby
„Facebook“.
Tento sociální webový systém slouží ke komunikaci mezi fyzickými osobami
a
institucemi.
nachází To
je
se
zde právě
velké
množství
prostor
pro
stránek
založených
sdílení
reklamních
a jiných sdělení. Neméně významnou sociální sítí je Twitter. Ten je založen spíše formou blogu 42. Jedná se spíše o publikaci myšlenek a názorů. Formou se podobá službě Facebook.
42
Blog – Webová stránka sloužící k publikování myšlenek a názorů jedince.
47
Naopak
webový
projekt
Vimeo
je
zaměřen
především
na prezentaci audiovizuálních děl na umělecké bázi, ale nejedná se o tak masovou záležitost jako u předešlých dvou sociálních sítí. Na
je
fotografie
zaměřená
webová
stránka
Instagram.
Jedná se o aplikaci pro mobilní telefony s množstvím funkcí a filtrů. Fotografie je možné následně ihned publikovat. Všechny tyto sociální sítě a webové stránky se jsou stvořeny pro propojení jednotlivých uživatelů a jejich vzájemnou komunikaci. To je cesta i pro publikaci nejrůznějších názorů, myšlenek, videí, fotografií, reklamy a samozřejmě i trailerů. Podívejme se ale nyní podrobně na velmi významný publikační internetový portál, kterým je v dnešní době „fenomén“ YouTube. Jedná se o největší webovou stránku tvořenou primárně pro video.
10.1.
YouTube
Nebudeme zde rozebírat celou problematiku tohoto serveru, ale spíše si ukážeme, jak jej používat. Na internetových stránkách o YouTube je umístěna tato základní informace: „Služba YouTube byla spuštěna v květnu 2005 a umožňuje miliardám YouTube
lidí
objevovat,
poskytuje
prostor
sledovat pro
a
sdílet
vytváření
originální
spojení
mezi
videa. lidmi,
šíření informací a inspirace po celém světě. Funguje jako platforma pro
distribuci
originálního
obsahu
malých
i
velkých
autorů
a inzerentů.“ 43 Služba YouTube patří společnosti Google a toto propojení velmi usnadňuje publikaci videí. Stačí mít účet u společnosti Google a nic uživateli nebrání v bezplatném využívání všech jeho dostupných služeb. 43
O YouTube [online]. [Citováno https://www.youtube.com/yt/about/cs/.
48
15.
11.
2015].
Dostupné
na:
YouTube
disponuje
propracovanou
historií
a
chytrým
zobrazováním videí, které jsou podobné prohlíženým. Spousta lidí už pravděpodobně nepotřebuje ani televizi a „proklikává se“ nekonečnou řadou návrhů navazujících na sebe. Pro účely publikování více videí jsou důležité také takzvané „kanály“. Každá větší instituce nebo tvůrce videí by měl mít svůj vlastní kanál, který může kdokoli odebírat. Tento princip funguje stejně jako předplatné časopisů a upozorňuje na nové videa daného kanálu. Nahrání videa je velmi intuitivní a publikace probíhá jen v několika krocích. Nejprve je nutné nastavit, zda chce mít uživatel video jako neveřejné a sdílet jej pouze zasláním odkazu, nebo veřejné a publikovat jej všem. Poté již může autor importovat samotné video, u kterého je nutné správně zvolit název a popis. Je to velmi důležité z hlediska
zadávání
klíčových
slov
při
vyhledávání
videí.
Tímto je možné velmi usnadnit potenciálním zájemcům najít pro ně vhodné video o to snáze. Poté
je
zde
možnost
video
ještě
upravit
v editoru,
kde jej lze zkrátit, spojit s dalším videem nebo do něj vložit hudbu. Případně
je
možné
použít
i
základní
speciální
efekty.
Dále nabízí možnost vkládat titulky a zvolit vhodnou a poutavou miniaturu 44 . Tímto způsobem může prezentované video více upoutat diváka. Bohužel je potřeba zmínit, že editor videí na serveru YouTube není nejkvalitnějším nástrojem a video by spíše mohl technicky poškodit. Na publikování hojně sledovaných videí a kanálů je možné i vydělávat, avšak pro účely traileru postačí základní publikace, která je posledním stěžejním krokem. 44
Miniatura - Malý obrázek ve formě ikony pro snadnou identifikaci. 49
Následně
nezbývá
než
doufat
v co
největší
sledovanost
a hlavně pozitivní dopad na návštěvnost inscenace, která se s trailerem pojí. YouTube stejně jako další webové stránky umožňují zjistit sledovanost daného videa a tuto informaci prezentuje zcela veřejně přímo u konkrétního videa. Máme si tak možnost alespoň nějak ověřit, zda video má sledovanost. Následně můžeme pod videem nalézt sekci komentářů, kde se objevuje zpětná vazba uživatelů.
50
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo rozdělit a popsat jednotlivé typy trailerů a vytvořit stručný návod od myšlenky přes realizaci až po jeho publikování. A co nejvíce tyto kroky rozebrat. Jediná zpětná vazba, která může nastínit momentální situaci z pohledu míry důležitosti traileru, se nám dostala od Janiky Kolářové z Divadelního studia Marta, viz. přiložený dotazník. Z něj se můžeme dozvědět, že divadlo je v tomto případě pasivnější než tvůrčí tým. Tento fakt také do jisté míry ovlivňuje, že se jedná o studio Janáčkovy
akademie
múzických
umění
a
finanční
zisk
není
nejdůležitějším faktorem. Zajímavým zjištěním je, že publikování traileru na sociální síti „Facebook“ těsně před premiérou zvyšuje návštěvnost stránek divadla na této sociální síti a i pro reprízy je trailer stále velkým lákadlem. Příslibem
do
budoucna
je
z pohledu
divadla
spolupráce
s oborem „Audiovizuální tvorba a divadlo“. Je na zvážení každého, jaké si odnese závěry, a zda použije výše uvedenou práci ke své tvorbě či nikoliv. Trailery se ale s největší pravděpodobností
i
nadále
budou
tvořit
podobným
způsobem.
Je otázkou do jaké míry jsme schopni svou iniciativou a tvůrčími schopnostmi tento trend ovlivnit. V průběhu práce jsme mohli zjistit, že žádná jednoznačná volba neexistuje a je třeba zvážit všechny možnosti. V jednotlivých bodech a situacích, které jsme si popsali, existují určité principy a nepsaná i psaná pravidla, která je vhodné respektovat. Je
nutné
tato
pravidla
znát,
abychom
je
mohli
porušit
a tím vytvořit nový náhled. I četnost jejich porušování ale musí být racionálně zvážena.
51
Použité literární zdroje 1.
BORDWELL, úvod
do
David
studia
Nakladatelství
a
Kristin
formy
Akademie
a
THOMPSON. stylu.
1.
múzických
Umění
vyd.
umění,
filmu:
V
Praze:
2011,
639
s.
ISBN 978-80-7331-217-6. 2.
ČERMÁK, Jiří. Internet a autorské právo. 2. aktualizované a
rozšířené
vyd.
Praha:
Linde
Praha,
2003,
251
s.
ISBN 8072014234. 3.
DANNHOFEROVÁ,
Jana.
Velká
kniha
barev:
kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-251-3785-7. 4.
FOJTÍK,
Josef.
komunikačních Diplomová
Filmový nástrojů
práce
na
trailer
jako
filmového univerzitě
jeden
ze
základních
marketingu. Tomáše
Zlín
2008.
ve
Zlíně.
Bati
Vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Kramoliš. 5.
GODARD,
Jean-Luc.
Příběh(y)
filmu.
Vyd.
1.
Příbram:
Camera obscura, 2006, 304 s. ISBN 8090367828. 6.
KAČÍREK, Petr. Audiovizuální a vizuální záznam. Brno 2007. Bakalářská
práce
na
Janáčkově
akademii
múzických
umění
v Brně. Vedoucí práce doc. Mgr. Petr Francán. 7.
KOŇAŘÍK, Brno
Tomáš.
2009.
Internetové
Bakalářská
televize
práce
na
v
Česku
Janáčkově
(Stream). akademii
múzických umění v Brně. Vedoucí práce doc. MgA. Marek Hlavica Ph.D. 8.
KUČERA,
Jan.
skladebního
natáčení
Státní
Střihová
pedagogické
a
skladba:
provádění
základní
střihové
nakladatelství,
podmínky
skladby.
Praha:
Učební
texty
1960.
vysokých škol (Státní pedagogické nakladatelství). 9.
LAKOTOVÁ, Barbora. Význam barev v audiovizuálním díle. Brno
2015.
Diplomová
práce
na
Janáčkově
akademii
múzických umění v Brně. Vedoucí práce MgA. Tomáš Gruna. 10.
MEDLOVÁ, Diplomová
Alžběta. práce
na
Divadelní Janáčkově
upoutávka. akademii
Brno
2012.
múzických
umění
v Brně. Vedoucí práce Mgr. Pavel Jirásek. 11.
VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3., rozš. vyd. V Praze: FAMU, 2005, 143 s. ISBN 80-7331-039-2.
52
Použité Internetové zdroje 1. Čarokraj
–
pozvánka
[online].
[Citováno
19.
10.
2015].
Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=KtjLSbdRxBc 2. Divadelní studio Marta: Federico García Lorca – Krvavá svatba [online].
[Citováno
19.
10.
2015].
Dostupné
na:
https://www.youtube.com/watch?v=S9n4LrKgW9o 3. Federico [online].
García
Lorca:
[Citováno
Pláňka
19.
(Divadelní
10.
studio
2015].
Marta)
Dostupné
na:
https://www.youtube.com/watch?v=JgoJOkhh9dc 4. Federico García Lorca: Pláňka II. (Divadelní studio Marta) [online].
[Citováno
19.
10.
2015].
Dostupné
na:
https://www.youtube.com/watch?v=MvGZOW2b5Wg 5. Hry o Marii – pozvánka [online]. [Citováno 19. 10. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=wbtFefslZNs 6. Charlie
Chaplin
[Citováno
as
18.
The
Immigrant
10.
2015].
(1917)
[online].
Dostupné
na:
https://www.youtube.com/watch?v=XQ2E7jrztfI 7. Mahenovo [online].
divadlo:
Životní
[Citováno
příběh
mimina
10.
2015].
19.
s velkou Dostupné
hlavou na:
https://www.youtube.com/watch?v=LMmVu1566ls 8. O YouTube [online]. [Citováno 15. 11. 2015]. Dostupné na: https://www.youtube.com/yt/about/cs/ 9. Psycho (1960) Theatrical Trailer – Alfred Hitchcock Movie [online].
[Citováno
19.
10.
2015].
Dostupné
na:
https://www.youtube.com/watch?v=DTJQfFQ40lI 10.
The
Birds
Trailer
[online].
[Citováno
19.
10.
2015].
Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=MZjaVdJt59U 11.
The
Horse
in
motion
[online].
[Citováno
23.
1.
2016].
Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=heRuLp7CyTM
53
Přílohy Dotazník „Tvorba divadelního traileru“ pro Studio Marta P ře d m ě te m
to h o to
d o ta z n ík u
je
z jiš tě n í,
zda
v ý ro b a
tra ile ru
v d iv a d e ln ím p ro stře d í m á sm y sl a z d a m á je h o tv o rb a z a v ý sle d e k z v ý še n í p o v ě d o m í č i n á v ště v n o sti d iv á k ů .
1. Kolik
divadelních
trailerů
se
pro
Vaše
divadlo
natočilo
trailerů
se
pro
Vaše
divadlo
natočilo
trailerů
se
pro
Vaše
divadlo
natočilo
v sezoně 2012-13? 0 2. Kolik
divadelních
v sezoně 2013-14? 4 3. Kolik
divadelních
v sezoně 2014-15? 1 4. Kolik plánujete trailerů v současné sezoně 2015-16? 4 5. Je
vyšší
návštěvnost
u
inscenací,
které
mají
trailer?
Případně o kolik? Nesledujeme. Ale nemyslím si. 6. Máte od diváků zpětnou odezvu na trailery? Pokud ano, jakou? Nemáme. 7. Jak velký podíl mají trailery v rozpočtu inscenace? Nestojí nás žádné peníze, protože ho natáčejí studenti.
54
8. Kdo
bývá
nejčastějším
iniciátorem
vzniku
traileru?
(Tvůrčí tým/divadlo...) Tvůrčí tým. Vždy záleží na jejich vizi a domluvě. Jako divadlo to můžeme chtít, ale ne přikázat. 9. S jak velkým předstihem od data premiéry se trailer publikuje? Stoupne po jeho uvedení prodejnost? Trailer bych nejraději publikovala týden před premiérou. Realita je většinou taková, že trailer bývá hotov a publikovatelný asi 2 dny před premiérou. Po jeho zveřejnění se samozřejmě zvedá aktivita a návštěvnost našeho Facebooku. Věřím, že pro první reprízy po premiéře je trailer výborným lákadlem. 10.
Hledí
se
na
zachování
jednoty
trailerů
v kontextu
určité
mediální tváře divadla? Každý tým má tvůrčí svobodu. Dodržují se pouze drobnosti. 11.
Máte představu, o kolik % zvedly trailery návštěvnost divadla? Nemáme.
12.
Neuvažujete o trvalé spolupráci se studenty JAMU pro tvorbu trailerů? Případně jaké? Trvalá spolupráce funguje. V letošním roce je na každou
inscenaci přidělen 1 student ATD, který fotí a mapuje inscenaci od
její
zahajovací
zkoušky
až
po
večírek
po
premiéře.
V rámci toho má za úkol se s týmem domluvit na podobě traileru a své schopnosti v něm zúročit.
55
