Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk Jind ich Hoda Metody hromadného sb ru dat nacházejí v posledních letech stále v tší uplatn ní. Platí to také v oblasti m ické dokumentace historických objekt a archeologických naleziš . B žné konven ní metody jako geodetická m ení, klasická fotogrammetrie (nap . pr seková metoda, stereofotogrammetrie) a r zné zjednodušené postupy (om rné a konstruk ní míry aj.) poskytují data výb rová. To znamená, že m i /dokumentátor sám vybírá, jaké hodnoty bude m it, kterou délku/bod/profil zam í. Takto vzniklá data obsahují jen to, o em m i rozhodl, že je d ležité, nedochází k nadbyte nosti získaných informací. Naopak asem m že být z ejmé, že n které informace byly pominuty a zaznamenány nebyly. P i hromadném sb ru dat je v daném prostoru zaznamenáno r zným zp sobem v krátkém ase obrovské množství dat (miliony m ených bod ). Tato data pokrývají dokumentovaný prostor pravidelnou sítí bod (mra no bod ). Parametry sít je možné p i po izování dat zvolit. Toto nevýb rové m ení však v n kterých p ípadech nedokáže spolehliv zaznamenat d ležité informace nap . zachytit hrany (vlivem špatn zvoleného rozestupu bod sít ). Data takto po ízená vykazují silnou nadbyte nost a tém vždy je pot eba je vhodn interpretovat a požadované informace extrahovat. Výb rový a nevýb rový sb r dat dokumentuje obr. 1.
celkem b žné. P íklad pozemního laserového skeneru a ukázka výstupu projektu je na obr. 2 a 3. Krom celé ady výhod má uvedená metoda (PLS) jednu základní nevýhodu a tou je cena. Po ízení p ístroj a softwaru pro zpracování dat je pom rn nákladné. Od toho se také odvíjí cena p i nasazení této technologie jako dokumenta ní metody. Zajímavou alternativou k metod laserového skenování je získávání hromadných dat z obrazových záznam (tj. snímk , videí). Metody založené na optické korelaci, viz níže, jsou známy a využívány již dlouhou dobu (nap . ve stereofotogrammetrii). V posledním období se však objevilo mnoho nových systém (softwar ), které umož ují na základ sady snímk vytvo it detailní 3D model podobný svými parametry výstup m ze skener (mra no bod ). Tyto systémy již nemají p ímé vazby na stereofotogrammetrii a obecn se nazývají optické korela ní systémy. Podstatnou výhodou t chto metod jsou výrazn nižší náklady na po ízení nutného vybavení (tj. kvalitní digitální fotoaparát + SW na zpracování snímk /model ). O této technologii bude podrobn pojednáno v následujícím textu.
Obr. 1: Výb rový a nevýb rový sb r dat (zhotovil J. Hoda 2012).
Obr. 2: Pozemní laserový skener (foto J. Hoda 2011).
Mezi metody hromadného sb ru dat pat í pozemní a letecké laserové skenování (PLS a LLS). Význam dat z LLS nap . pro archeologii je neoddiskutovatelný. V této souvislosti je možné zmínit, že na celém území R postupn vzniká digitální model reliéfu s deklarovanou výškovou p esností 0,3 m v zalesn ném terénu (DMR 5G1). PLS nachází uplatn ní v mnoha oblastech. Také p i dokumenta ních pracích v památkové pé i je použití této metody již 1
Digitální model reliefu R 5. generace (DMR 5G) – webové stránky UZK [online] [vid. 2012-12-13]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz.
D JINY STAVEB 2012
Obr. 3: Sí ový 3D model klenby (foto J. Hoda 2011). 1
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk
Obr. 4: Princip metody obrazové korelace (zhotovil J. Hoda 2012). Princip metody Metoda obrazové korelace umož uje automatizované vyhledávání sob odpovídajících bod (homologické body) na r zných snímcích téhož objektu/území. V principu jde o vyhledávání maxima korela ní funkce pro bod a jeho okolí na prvním snímku k vyhledávací oblasti na druhém/dalším snímku. Hodnota korela ní funkce je nazývána korela ním koeficientem a udává míru shody. Pro každý bod vyhledávací oblasti se tento koeficient vypo te. Následn se z této ady vypo tených údaj vybere bod s nejvyšší hodnotou. Tento bod je s ur itou mírou pravd podobnosti homologickým bodem. Princip obrazové korelace p ibližuje obr. 4. Z principu metody plyne, že snímky by si m ly být pokud možno podobné. Proto se u této metody v tšinou pracuje se sadami mnoha snímk tak, aby byla zcela zachycena zájmová ást objektu. Metoda selhává tam, kde nelze podobnost bod a jejich okolí spolehliv ur it – m že jít nap . o zákryty nebo velké homogenní plochy. Pro dosažení kvalitních výsledk je klí ová hlavn kvalita vstupních snímk a dále pak správná volba parametr výpo tu korelace. ím v tší vzorové okénko (viz obr.), tím lepší výsledky, tím však také v tší nároky na hardware a výpo ty v bec (výpo ty mohou trvat až n kolik hodin). Více informací o metod je možné získat nap . v autorov práci o pozemní forogrammetrii.2 Sb r dat v terénu Sb r dat úzce souvisí s jejich dalším zpracováním. V prvé ad se po izuje sada snímk objektu. S ohledem
2
Hoda , J.: Pozemní fotogrammetrie. Ústí nad Labem 2011.
2
na možnosti software pro zpracování snímk je možné uvést t i základní konfigurace snímk (viz obr. 5). První konfigurace spo ívá v po ízení stereodvojice snímk . Jen na jejím základ se korelace po ítá. Pro pokrytí celého objektu je v tšinou nutné nasnímkovat stereodvojic více. Ke stereodvojicím se také v tšinou po izují ješt konvergentní bo ní snímky sloužící pro ú ely p ípravy snímk pro zpracování (tzv. snímkové orientace). Tuto konfiguraci vyžaduje nap . software PhotoModeler Scanner3 (obr. 6). Druhá konfigurace je sérií snímk po ízených z jedné základny. Jde tedy o snímky, které mají rovnob žné osy záb ru. Prostorová poloha bodu m že být ur ena z m ení na mnoha snímcích, což pozitivn ovliv uje p esnost. asové nároky na výpo et jsou však vyšší. S touto konfigurací pracuje nap . experimentální software OKS, viz tab. 3. T etí konfigurace je v sou asné dob nejrozší en jší. Je po ízena série snímk s konvergentními osami záb ru. Pro dosažení kvalitních výstup je nutné, aby úhel protnutí os záb ru sousedních snímk byl relativn malý (cca 7 – 10°, tj. 36 – 60 snímk kolem dokola v jedné výškové úrovni). V p ípad pot eby se po izují sady snímk z r zných výškových úrovní. Tuto konfiguraci p edpokládá nap . systém Autodesk 123D Catch4 (obr. 14). Pro snímkování je možné využít v podstat jakýkoliv digitální fotoaparát. Kvalita obrazových dat má u této 3 PhotoModeler Scanner – webové stránky software [online] [vid. 2012-12-13]. Dostupné z: http://photomodeler.com. 4 Autodesk 123D Catch – webové stránky software [online] [vid. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.123dapp.com/catch.
D JINY STAVEB 2012
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk
Obr. 5: Snímkování – používané konfigurace snímk (zhotovil J. Hoda 2012).
Tab. 1: Vstupní a výstupní data u metody obrazové korelace (zhotovil J. Hoda 2012). metody rozhodující vliv na kvalitu a kompletnost výstup . Je tedy vhodn jší využívat pro snímkování fotoaparáty kvalitn jší. V interiérech je v tšinou nutné použít um lé osv tlení (halogenové lampy nebo ateliérová sv tla). O po izování kvalitních snímk pro fotogrammetrické ú ely pojednává více práce J. Rouba.5 Pro ur ení správného m ítka vytvá eného modelu je u projekt s vyšší požadovanou p esností pot eba na objektu geodeticky zam it vybrané dob e identifikovatelné body (tj. um le nebo p irozen signalizované vlícovací body). Tyto body by m ly rovnom rn pokrývat celou zájmovou oblast. Minimální po et takovýchto bod jsou t i, ale je vhodné vždy zam it bod více. U menších objekt a p i nižších požadavcích na p esnost je možné geodetické zam ení vlícovacích bod nahradit zm ením n kolika délek mezi nimi. Rozbor dosahovaných p esností
u této varianty zam ení je uveden dále v textu – kapitola P íklad projektu. K dosažení kvalitních výstup je ješt nezbytné znát parametry použitého fotoaparátu (tzv. prvky vnit ní orientace). Každý snímek je ovlivn n geometrickým zkreslením objektivu (distorzí). O toto zkreslení se snímky p ed vlastním zpracováním opravují. Parametry fotoaparátu se ur ují kalibrací, nej ast ji za použití r zných typ rovinných kalibra ních polí. Možnosti odstran ní distorze jsou zmín ny v citovaném díle.6 Tabulka 1 shrnuje vstupní a výstupní data pro situaci první konfigurace. Platí však obecn i pro ostatní p ípady (až na po ty snímk ).
6
5
Roub, J.: Kvalita digitálních snímk v kontextu pozemní fotogrammetrie. Diplomová práce FSv, VUT v Praze 2012.
D JINY STAVEB 2012
Hoda , J.: Technologie tvorby fotoplán a možnosti využití free software SIMphoto. In.: D jiny staveb 2011. Sborník p ísp vk z konference D jiny staveb 2011. Plze 2012.
3
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk Zpracování dat Ješt p ed tvorbou modelu je nutné p ipravit ,,metrické hodnoty“, tj. vypo ítat prostorové sou adnice vlícovacích bod nebo p ipravit m ené délky mezi nimi, viz výše. Nezbytným krokem je také odstran ní geometrického zkreslení snímk a p ípadné upravení jejich obrazové kvality (nap . jas, kontrast apod.). U této metody platí ješt více než u ostatních fotogrammetrických metod, že na kvalit snímk stojí kvalita výstupu - modelu. I z mén kvalitních snímk se dá model vytvo it. Ovšem jeho detailnost bude menší a pracnost jeho vytvo ení v tší (více šum v modelu apod.). Pro vytvo ení detailního modelu obrazovou korelací je pot eba mít vhodný software. V sou asné dob existují softwary komer ní i nekomer ní. Obecnou výhodou komer ních softwar je velká kontrola nad celým pr b hem tvorby modelu. To však na druhé stran vyžaduje jistou nezbytnou znalost teorie a zkušenost s projekty tohoto typu. U nekomer ních softwar jde v tšinou o ešení typu ,, erná sk í ka“, tj. uživatel jen data vloží a software sám je zpracuje a model vytvo í bez možnosti pr b žných kontrol. I tento typ je za ur itých podmínek pro dokumentaci využitelný. Více o testování tohoto ešení pojednává kapitola P íklad projektu. V našich podmínkách je pom rn rozší en komer ní software PhotoModeler Scanner. Jeho pracovní prost edí p ibližuje obr. 6.
Obr. 6: PhotoModeler Scanner – pracovní prost edí (foto J. Hoda 2012). St žejní fází tvorby modelu je nalezení správných parametr pro obrazovou korelaci. V tšinou nesta í nastavit ,,standardní parametry“ k dosažení kvalitního výsledku, ale je pot ebné v první fázi parametry hledat metodou ,,pokusomyl“. Vliv nastavení parametr na výsledný model dob e dokumentuje obr. 7. Vytvo ený ,,hrubý“ model (mra no bod ) je pot eba dále upravit. Základní úpravy umož ují v tšinou i softwary, v nichž byl model vytvo en. Jejich možnosti však bývají omezené. Proto se spíše využívají specializované softwary (nap . komer ní – Geomagic Studio,7 nekomer ní – MeshLab8 a obr. 10). Mezi asto používané funkce pro úpravy 7 Geomagic Studio, 2012 – webové stránky software [online] [vid. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.geomagic.com. 8 MeshLab 1.3.2, 2012 – webové stránky software [online] [vid. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.meshlab.org.
4
Obr. 7: Vliv nastavených parametr korelace na výsledný model (foto P. Svobodová 2011).
Obr. 8: SW Geomagic Studio – odstran ní šumu z modelu (foto L. Frydecký 2012).
Obr. 9: SW Adobe Reader – model ve formátu 3D PDF (foto J. Hoda 2012).
Obr. 10: SW MeshLab – model ve formátu WRL (foto J. Hoda 2012). D JINY STAVEB 2012
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk pat í: zasí ování mra na (tvorba sí ového modelu – sít ), odstran ní šumu, vyhlazení modelu, zacelení d r, spojení model , ed ní dat, extrakce hran apod. Obr. 8 dokumentuje funkci odstran ní šumu ze sí ového modelu. Softwary také umož ují tvorbu r zných typ výstup , jako jsou: ezy definovanými rovinami, tisk do 3D PDF, exporty do ady formát apod. Na obr. 9 a 10 jsou ukázky n kterých z používaných podob výstup . Zpracování dat probíhá dosti podobn jako zpracování dat pozemního laserového skenování. S ohledem na r znou kvalitu vstupních snímk je však možné konstatovat, že je celkov náro n jší ( as + úsilí). Kvalita výstup Oproti dat m z PLS obsahují výstupy z korelace obecn více šum . To je dáno povahou vstupních dat. P i zpracování model vzniklých ze snímk je vždy pot eba najít správnou rovnováhu mezi odstran ním/vyhlazením šum a zárove zachováním pot ebné míry detailnosti, viz obr. 8. Detailnost model výrazn ovliv uje rozlišení snímk . Pro kvalitn jší výstupy je nutné snímkovat z v tší blízkosti nebo použít vhodný objektiv. Obr. 11 ukazuje, jak vypadá model štukové výzdoby ásti klenby po ízený ze vzdálenosti 6 m (tj. ze zem ) a ze 2 m (tj. z blízké niky). Pro
Obr. 11: Rozdíl detailnosti model ze snímk z r zných vzdáleností (foto L. Brejníková 2010).
Obr. 12: Vliv stín na snímku na kvalitu modelu (foto J. Dolista 2010).
D JINY STAVEB 2012
Obr. 13: Vizualizace modelu – bez textury a s texturou (foto L. Brejníková 2010).
Tab. 2: Základní vlivy na p esnost výsledného modelu (zhotovil J. Hoda 2012). ob snímkování byla použita profesionální digitální zrcadlovka a um lé osv tlení. Kvalitu model asto poznamenají také jevy jako ostré stíny, zákryty r zných ástí objekt , velké homogenní plochy aj. P sobení stín na výsledný model je ukázáno na obr. 12. Je patrné, že hrany stín vytvá ení na modelu další hrany, jež však v reálu na objektu nejsou. Zákryty zp sobují lokální deformace modelu a díry v n m. Velké homogenní plochy mají taktéž za následek r zn rozsáhlé deformace modelu, viz obr. 18. Uvedeným vliv m se dá do ur ité míry zabránit vhodnou volbou osv tlení v okamžiku expozice (stíny), použitím r zných výškových úrovní snímkování (zákryty) a pokrytí homogenních ploch um lými zna kami (nalepenými, namalovanými, promítnutými aj.). Vypovídající schopnost výstup do zna né míry ovliv uje také to, zda je model pouze v jedné barv nebo je použita textura z originálních snímk . P i jejím použití je ovšem pot eba být velmi obez etný v posouzení toho, co opravdu model zachycuje (úrove detailu) a co je obsaženo jen na textu e (tj. v obrázku). Ukázka ásti modelu bez textury a s texturou je na obr. 13. Otázky geometrické kvality výstup do zna né míry závisí na použité technologii. P i klasickém postupu se zam ením vlícovacích bod a použitím komer ního software je možné v pr b hu celého procesu po ízení a zpracování dat p esnost ov ovat a ovliv ovat. U takového výstupu je pak možné geometrickou p esnost výstupu celkem spolehliv garantovat. V p ípad zjednodušených postup (tj. m ené délky + nekomer ní ešení) je situace jiná a pro získání informace o dosažené p esnosti je nutné provést její ov ení v tšinou na konci procesu zpracování. Ov ení se v tšinou provádí porovnáním dat získaných z modelu (délky, sou adnice) s daty nam enými p ímo na objektu. O této problematice je pojednáno v další ásti textu. Tabulka 2 shrnuje základní vlivy na p esnost výsledného modelu.
5
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk
Tab. 3: Optické korela ní systémy – p ehled (zhotovil J. Hoda 2012). Optické korela ní systémy Po et softwar , které pracují na principu optické korelace, se stále zvyšuje. Jako samostatné nástroje pro tvorbu detailních 3D model se za aly objevovat cca p es 10 lety (komer ní softwary). Jednotlivé softwary se liší mj. tím, s kolika snímky a v jaké konfiguraci mohou pracovat, jaké dávají uživateli možnosti nastavení, kontrol a dalších úprav dat. Mimo komer ní softwary se v poslední dob za ínají celkem hojn objevovat i ešení nekomer ní. Tato ešení mají v tšinou charakter webové služby. Uživatel si z webu výrobce stáhne voln ši itelnou aplikaci a pomocí jí zašle snímky ke zpracování na vzdálený server. Server poté zašle zp t vytvo ený model a ten je možné v rámci aplikace dále upravovat. V n kterých p ípadech probíhá vše jen prost ednictvím webového rozhraní bez nutnosti stahovat/instalovat aplikaci. Krom snímk používají také n které systémy pro tvorbu 3D model i videa objekt . Vzhledem k rozlišení
tohoto typu dat je však kvalita takto vytvo ených model zatím nízká. Jednou z velmi zda ilých aplikací (s nutnou instalací) je nap . projekt Autodesk 123D Catch, viz obr. 14. Firma Autodesk, jejímž st žejním produktem je CAD systém AutoCAD a jeho nadstavby, vytvo ila soubor jednoduchých voln ši itelných aplikací, mezi n ž 123D Catch pat í. Základní výhodou vytvo eného nástroje je jeho pom rn slušná funkcionalita. Modelu je možné v aplikaci p i adit správné m ítko a orientaci, je možné jej vyhodnocovat (snímat body, hrany) a výstupy je možné exportovat do standardních formát (dwg, obj aj.). M že být tedy vhodným nástrojem pro jednoduché dokumenta ní práce. Tabulka 3 shrnuje n které v sou asnosti dostupné systémy. Šedou barvou jsou ozna eny nekomer ní systémy a parametr www udává, že jde o ešení pomocí webového rozhraní. Kvalita výstup u nekomer ních systém je zatím dosti r znorodá. Z testování provád ných autorem v poslední dob vyplývá, že pro dokumenta ní ú ely je za ur itých podmínek použitelný zatím jen 123D Catch, viz dále. P iklad projektu Ov ením geometrické kvality modelu vzniklého prost ednictvím nekomer ního systému 123D Catch se zabývala bakalá ská práce Ond eje Bohá e.9 Za tím ú elem byl vybrán testovací objekt o rozm rech cca 5 x 5 x 5 m, viz obr. 15. P edpokládá se totiž, že zjednodušené postupy pomocí podobných nástroj budou dob e použitelné jen u dokumentací malého rozsahu. Na objektu bylo rozmíst no 53 ter ík a mezi dv ma z nich byla pásmem zm ena jedna délka pro ur ení rozm ru modelu. Byla po ízena sada 59 snímk v jedné výškové
Obr. 14: Autodesk 123D Catch – pracovní prost edí (foto J. Hoda 2012). 6
9
Bohá , O.: 123D Catch – testování nástroje pro tvorbu detailních 3D model . Bakalá ská práce FSv, VUT v Praze, 2012.
D JINY STAVEB 2012
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk
Obr. 17: Varianty výpo tu modelu (foto O. Bohá 2012).
Obr. 15: Testovací objekt – exteriér kaple (zhotovil J. Hoda 2012).
Obr. 18: Deformace modelu (foto O. Bohá 2012).
Obr. 16: Zam ení bod – mikrosí (kresba O. Bohá 2012). úrovni kolem dokola objektu (kamerou Canon EOS 450D). Všechny ter íky byly velmi p esn geodeticky zam eny ze 4 stanovisek kolem objektu, viz obr. 16. Sada snímk byla zpracována v systému 123D Catch do podoby modelu. M ítko bylo modelu dodáno prost ednictvím jedné m ené délky. Na modelu byly poté ozna eny všechny ter íky a byly tak získány jejich 3D sou adnice v modelovém systému. Modely byly takto vytvo eny dva, za ú elem testování, zda má vliv na p esnost uzav enost sady snímk , viz obr. 17 (varianty A, B). Model vypo tený z varianty B vykazoval v zadní ásti zna né deformace vlivem velkých homogenních ploch a malého p ekrytu snímk , viz obr. 18. Modelové sou adnice ter ík byly použitím vhodné geometrické transformace p evedeny do sou adnicového systému geodetických m ení. Posledním krokem bylo porovnání sou adnic ter ík p ímo m ených a ur ených z modelu. Z porovnání vyplynulo, že není rozdíl mezi geometrickou p esností modelu vypo teného variantou A a variantou B. P i porovnání bylo uvažováno 48 bod . Vylou eny byly body v zadní ásti modelu, která byla deformována. Rozdíly sou adnic m ení – model byly u obou variant tak ka shodné a pohybovaly se v rozmezí 2 – 33 mm. Nejv tších odchylek dosahovaly body v zadní ásti a naopak nejlepších výsledk bylo dosaženo v ásti p ední, viz obr. 15.
D JINY STAVEB 2012
Projekt prokázal, že p i použití b žného vybavení pro sb r dat a p i zpracování ve voln ši itelném systému lze za ur itých podmínek dosáhnout u projekt dokumentace drobných objekt pom rn vysoké geometrické p esnosti. Základem úsp chu je v takovýchto projektech po ízení dostate n velké sady kvalitních snímk . Potvrzení t chto zjišt ní bude vyžadovat další testování. Záv rem je nutné ješt jednou zd raznit, že rozm r modelu byl odvozen od jedné délky, zkreslení snímk nebylo uvažováno, a p esto bylo dosaženo p esnosti do 3 cm na um le ozna ených bodech. Záv rem Hromadný sb r dat se postupn prosazuje v r zných dokumenta ních innostech, památkovou pé i nevyjímaje. Vedle již dob e zavedené metody pozemního laserového skenování se v poslední dob bou liv rozvíjí metody umož ující získat ,,hustá data“ z obrazových záznam . Mezi tyto metody se adí systémy pracující na principu optické korelace. Krom celé ady komer ních systém existují i systémy nekomer ní. N které z nich, jak nazna uje výše uvedený text, mají charakter technický, tzn. nejsou jen pouhou hra kou, ale mohou se p i pou eném využívání stát dobrým nástrojem pro dokumentaci drobných objekt . Mimo profesionál geodet -fotogrammetr tak mají i ,,amaté i“ možnost využít nejmodern jší digitální technologie v dokumenta ní praxi. Zbývá jen mali kost – najít pro tyto nové technologie vhodné uplatn ní tam kde pomohou, tam kde má jejich nasazení smysl. V ím, že tento lánek k tomuto hledání/nalézání p isp je alespo drobným dílem.
7
J. Hoda – Tvorba detailních digitálních 3D model na podklad fotografických snímk
Creation of detailed digital 3D models on base of photographic images Jind ich Hoda Methods for mass data acquisition are gradually promoted in various documentary activities also in the area of Cultural Heritage preservation. Methods to obtain dense data from the image/video recordings have been recently developed excepting to the established methods of terrestrial laser scanning. These methods involve systems operating on the principle of optical correlation. Non-commercial systems exist beside many commercial systems. Some of them, as is indicated in this text are of technical nature, it means that they are not a mere toy, but with educated/understanding use they can to become a good tool for documenting of small objects. In addition to professionals surveyors-photogrammetrist have also amateurs opportunity to use the latest digital technology in their documentary practice. There's only a small thing - to find convenient use for these new technologies .. where they help .. where is their using meaningful. I hope this article will contribute on this search /discovery at least small part. PICTURES Fig. 1: selective and non-selective data acquisition (created by J. Hoda 2012). Fig. 2: terrestrial laser scanner (photo J. Hoda 2011). Fig. 3: mesh-3D model of vault (photo J. Hoda 2011). Fig. 4: image correlation – principle (created by J. Hoda, 2012). Fig. 5: image data collection – basic configurations (created by J. Hoda 2012). Fig. 6: PhotoModeler Scanner – view of software (photo J. Hoda 2012). Fig. 7: influence of correlation setting on final model (photo P. Svobodová 2011). Fig. 8: SW Geomagic Studio – removing of noise from model (photo L. Frydecký 2012). Fig. 9: SW Adobe Reader – model in 3D PDF data format (photo J. Hoda 2012). Fig. 10: SW MeshLab – model in WRL data format (photo J. Hoda 2012). Fig. 11: difference of punctuality of models acquired from images with different distance of recording (photo L. Brejníková 2010). Fig. 12: influence of shadows on model quality (photo J. Dolista 2010). Fig. 13: visualization of model – without and with texture (photo L. Brejníková 2010). Fig. 14: Autodesk 123D Catch – view of software (photo J. Hoda 2012). Fig. 15: test object – exterior of chapel (created by J. Hoda 2012) Fig. 16: surveying of points – micro-net (drawing O. Bohá 2012). Fig. 17: variants of calculation of model (photo O. Bohá 2012). Fig. 18: deformation of model (photo O. Bohá 2012). Tab. 1: method of image correlation – input and output data (created by J. Hoda 2012). Tab. 2: basic influences on precision of final model (created by J. Hoda 2012). Tab. 3: optical correlation systems – review (created by J. Hoda 2012). (translation Jind ich Hoda )
8
D JINY STAVEB 2012
