rytíŘské
5
n
o
v
i
n
y
Turistický občasník Kraje blanických rytířů
Farni Muzeum v Kondraci rozjíždí už třetí sezonu
Vostrovecké slavení připomene renesanci
Zajímavosti Ratměřic přijíždí obdivovat stále více turistů
strana 5
strana 4
strana 8
Navštivte novou ParaZOO Záchranné stanice ve Vlašimi p
£ úvodník Milí čtenáři, řipravili jsme pro Vás další letní vydání Rytířských novin, ve kterých přinášíme informace o dění v Kraji blanických rytířů, o turistických zajímavostech a cílech. Letošní turistická sezóna je pro kraj pod Blaníkem zvláště významná, protože budou zpřístupněny hned tři nové a velmi atraktivní projekty v oblasti cestovního ruchu.
V areálu Podblanického ekocentra byla 2. června tohoto roku opět otevřena expoziční část Záchranné stanice pro živočichy pod názvem ParaZOO. Zahrada, kde byly dříve expoziční voliéry spolu s prostory pro léčbu zraněných zvířat, prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Vlašim – „Vznikl zde zajímavý návštěvnický okruh pro poučení i pro odpočinek. Byly vybudovány nové voliéry pro chovaná zvířata, zahrada byla lépe zpřístupněna a velkou novinkou je například výběh pro vydry s proskleným podhledem pod vodní hladinu,“ uvedl Karel Kříž z Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Právě oddělení léčebných prostor
Unikátní Včelí svět najdeme v budově bývalé školy v Hulicích. Jde o ojedinělý projekt v rámci střední Evropy. Mimo jiné jsou zde návštěvníci doslova vtaženi do úlu, který si tak mohou uvědomovat a poznávat zevnitř. Druhým projektem je expozice Stanice pro zraněné živočichy ve Vlašimi – ParaZOO. Návštěvníci se tu seznámí s několika desítkami druhů u nás žijících ptáků a savců, s jejich zraněními a zejména zde získají návody, jak zraňování zvířat předcházet.
stanice přestěhovaných do nově vybudovaného areálu nedaleko obce Pavlovice dovolilo výrazné stavební úpravy. Centrální část zahrady se například proměnila v biotopové jezírko, které je originálně spojeno s výběhem pro čápy a volavky. Stará rozletová voliéra byla zas přestavěna na voliéry pro dravce a sovy, které si můžete prohlédnout z vyvýšeného ochozu.
Expoziční zahrada tak nyní působí mnohem prostorněji a díky nápaditému uspořádání voliér také mnohem zajímavěji. „Lidé si zde můžou prohlédnout asi pětatřicet druhů volně žijících živočichů, dozvědí se mnoho zajímavého o jejich životě a o příčinách zraňování
Třetím významným projektem cestovního ruchu, který se otevírá v letošní sezóně, je Farma park v Ostrově. Převážně na rodiny s dětmi libovolného věku je zaměřený tento rozlehlý areál s množstvím domácích zvířat a mnoha atrakcemi, jako je malá hora Blaník i s rozhlednou a jeskyní blanických rytířů. O každém z těchto tří projektů přinášíme na stránkách Rytířských novin aktuální informace. Přeji Vám jménem týmu spolupracovníků nejen příjemné počtení, ale zejména příjemný pobyt v malebném Kraji blanických rytířů. Budeme Vám vděčni, když nám sdělíte, jak jste tu byli spokojeni, své postřehy a návrhy na zlepšení služeb. Pavel Pešout
pokračování na str. 5
Bývalou školu v Hulicích střídá Farma-park Blaník nabízí zábavu i poučení unikátní Včelí svět Poučení i zábavu mohou zažít rodiny s dětmi, které přijedou navštívit Farmapark Blaník v Ostrově u Vlašimi. Navazuje na Farmu Blaník, která je v provozu od loňského léta. Farma-park je veřejnosti zpřístupněn od 26.května 2012. „V zahraničí, například v Rakousku, Německu, ale především ve Velké Británii jsou podobné zážitkové areály velmi oblíbené, protože v nich rodiče s dětmi nacházejí řadu dětských atrakcí i kontakt s domácími zvířaty, která mnohé městské děti znají jen z knížek a z televize. Proto jsme se rozhodli vybudovat podobné místo i v Ostrově, s krásným výhledem na Blaník“ uvedl duchovní otec Farma-parku
Miloš Zapletal. V areálu je vybudován i malý Blaníček s rozhlednou, z níž je vidět Velký Blaník. Z Blaníčku děti sjedou po dlouhé skluzavce až k tajemné jeskyňce. V té kromě jiného najdou prastaré dveře, vedoucí do chodby, která podle bájí spojuje Velký Blaník s Pražským hradem. „Máme tu i mnoho dalších atrakcí, například keltský dřevěný hrad se skokem do slámy z hradní věže, les nočních skřítků, kteří obývají malé chaloupky v korunách stromů, kde ve dne spí a vylézají pouze v noci. pokračování na str. 4
Po několika letech příprav a realizace je hotov projekt unikátního Včelího světa v budově bývalé školy v Hulicích. Originální včelařská expozice, jejímž cílem je oživit turistický ruch na venkově, vznikala tři roky a otevřena veřejnosti je ve druhé polovině letošního června. Hulice – „Expozice vychází ze základních moderních tendencí současného muzejnictví a muzejní pedagogiky a snaží se co nejsrozumitelnějším interaktivním způsobem představit život včel,“ řekl starosta obce Martin Kapek. V jedné ze tří velkých místností, návštěvníci procházejí například velkým včelím úlem. Mezistěny jsou vůči dětem v analogické velikosti
včela-dítě, takže zážitek by to měl být zajímavý. „Projekt je zaměřen zejména pro nevčelařící laickou veřejnost, hodně to bude zajímavé pro děti a mládež, která uvidí, jak to u včelstev vypadá. Budou tam i počítačové prvky, zvuky včelstev a řada dalších věcí,“ dodal Martin Kapek. Na nové muzeum Včelího světa, jehož náklady činily přes patnáct
milionů korun, se obci podařilo získat jedenáctimilionovou dotaci z fondů Evropské unie. „Expozice umístěná ve dvou podlažích budovy je jediným obdobným projektem v České republice i střední Evropě“ řekl starosta s tím, že pokračování na str. 2
RytíŘské noviny
V Pravoníně dbají o přírodu, památky i život obce Pravonín leží devět km jihovýchodně od Vlašimi. Při příjezdu do obce návštěvníky zaujme dlouhá, půlkilometrová náves typického venkovského charakteru, které dominuje udržovaná kaštanová alej. Ta dovede návštěvníky až k jedné z historických dominant obce, románské rotundě sv. Jana Křtitele. Rotunda se hřbitůvkem a alejí staletých lip si dodnes zachovala osobitý ráz románské stavby a patří mezi několik málo dochovaných staveb tohoto typu v celé Evropě. Tato rotunda zůstává i nadále dominantou obce a dodnes se v ní slouží bohoslužby. Základy rotundy byly položeny pravděpodobně již ve 12. století. V kostele jsou umís-
těny dvousetleté varhany mimořádné historické i umělecké hodnoty, které byly nedávno restaurovány. Další dominantou obce je barokní zámeček, ten je ale v soukromém vlastnictví a bohužel špatném technickém stavu. Léto v něm kdysi prožil i německý hudební skladatel Richard Wágner, kterého okouzlila zdejší krajina. Právě tady vytvořil skladbu Tóny zvonů a načrtl libreto romantické opery Svatba. Za peníze z evropských dotací se před časem v Pravoníně podařila uskutečnit revitalizace rybníka Na hrbě a část Volaveckého potoka, který se povedlo navrátit do původního meandrujícího koryta. „Vzniklo tu celkem osm tůní pro obojživelníky. Jejich břehy byly osázeny vhodnými porosty a vyskytují se tu některé druhy chráněných rostlin i živočichů,“ řekla starostka Pravonína Jana Lapáčková s tím, že obec při těchto aktivitách úzce spolupracuje s vlašimskými ochránci přírody. Volavecký potok se po dokončené revitalizaci stal oázou přírody. Vhodně zvolený tvar koryta a nové výsadby
O Kostel sv. Jana Křtitele, původně románská rotunda s věží
umožnily rychlé vytvoření biotopu mokřadních rostlin a živočichů. „U rybníka Na hrbě byl vysazen dub letní, při potoce byl vytvořen pestrý porost olše lepkavé, jasanu ztepilého, střemchy obecné a keřovitých vrb. Rostou zde ostřice, sítiny, dvouzubce, vrbovky, tůně osídlil orobinec. Tůně využívají k rozmnožování žáby,
Benátská studánka ve Vlašimi se konečně dočká opravy
mokřady obývá několik druhů měkkýšů,“ uvedl Karel Kříž z Podblanického ekocentra s tím, že nad rybníkem byl vysázen švestkový sad a remíz. Vedení obce pamatuje i na společenský a sportovní život, proto investovalo peníze na výstavbu nových sportovišť. Na veřejném a společenském životě, který doslova hýbe
Pravonínem, se aktivně podílejí místní spolky, zejména hasiči, rybáři, ženský spolek, mladí šachisté a zdravotně postižení. Milovníci klidných vycházek do přírody ocení zdejší krajinu, která vyzývá k pěším výletům, cykloturistice nebo houbaření. Z Pravonína je snad nejkrásnější panoramatický výhled na dominantu zdejšího kraje, bájnou horu Blaník. Návštěvník má otevřenou krajinu před sebou jako na dlani, díky tomu, že obec leží na jakési vyvýšené náhorní planině. V okolí obce je celá řada míst, která rozhodně stojí za to spatřit. Jedná se například o skupiny lip, drobné sakrální stavby jako jsou křížky a kapličky s krásnými výhledy do krajiny. Vede tudy i cyklistická stezka Kraj blanických rytířů. Mnohé kapličky, křížky a další drobné sakrální stavby dostaly před časem nový kabát. Lesáky, Karhule, Křížov, Volavka, či Buková, to jsou některé z nich. „Opravili jsme třeba kapličku v obci Tisek. Ta se může pochlubit elektrickým vyzváněním,“ podotkla pravonínská starostka. n
www.blanicti-rytiri.cz
ochránci přírody,“ uvedl Pavel Pešout z ČSOP Vlašim a doplnil, že dotace z Programu záchrany kulturního dědictví činí necelých osm set tisíc korun. Návrh obnovy studánky předpokládá rekonstrukci roubení studánky a soklu až do výše římsy a stavbu nového oblouku z kvádrů božanovského pískovce „Prostor nad hladinou vody by měl být uzavřen vodorovnou mříží a původní tvar výklenku s kulovou bude naznačen mříží s kovanými prvky,“ prozradil šéf vlašimských ochranářů.
Vás zve na interaktivní stezku
S rytíŘem na Blaník Obousměrnou stezku v délce 4 km můžete začít u geologické expozice nad Kondrací nebo na úpatí Blaníku nad Louňovicemi n Zábava pro děti i rodiče n 17 dětských zastavení n 13 informačních panelů n Rozhledna s občerstvením na Velkém Blaníku
Dochované fragmenty z původní stavby by měly být zrestaurovány a uloženy v Muzeu Podblanicka. Oprav se dočká také přístupová mlatová cesta vedoucí od zámku a u studánky budou umístěny také dvě lavičky včetně informační tabule o její historii. Na postup veškerých prací budou dohlížet památkáři. „Po vyřízení nezbytných formalit a doplnění odborných průzkumů se záchrana Benátské studánky bude moci naplno rozběhnout,“ dodal Pavel Pešout. n
Dendrofon
Naučné panely
Přesně před třiceti lety vznikla na Vlašimsku Chráněná krajinná oblast Blaník, která je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v naší republice. Byla vyhlášena proto, aby si území kolem hory Blaník uchovalo typický ráz české krajiny na rozhraní středních Čech a Českomoravské vrchoviny. „CHKO Blaník měří čtyřicet jedna čtverečních kilometrů a je skutečně nejmenším velkoplošným chráněným územím v České republice. Výhody to má v tom, že tady máme těch problémů asi méně než velké chráněné oblasti,“ řekl vedoucí Správy CHKO Blaník Lubomír Hanel s tím, že na druhé straně má správa jen čtyři pracovníky, kteří musí obsáhnout všechny odbornosti péče o přírodu a krajinu.
Dominantou a také nejčastěji navštěvovaným místem oblasti je památný vrch Velký Blaník, který je zároveň přírodní rezervací. V chráněné krajinné oblasti se nacházejí tři přírodní rezervace, kromě Velkého Blaníku je to i Malý Blaník a Podlesí a jsou tu i dvě přírodní památky: Částrovické rybníky a rybník Louňov. V krajině jen málo narušené vlivy civilizace je možné spatřit vzácné rostliny a živočichy.
„Na mokřadech tady rostou ve velkých počtech zvláště chráněné druhy rostlin, z nich stojí za zmínku například prstnatec májový, nebo vachta trojlistá. Chráněné druhů živočichů najdeme nejspíše v bukových lesích nebo mokřadech. Z ptáků tu žije třeba ledňáček říční, moták pochop, nebo výr velký. Zajímavé je i to, že v řece Blanici se objevují všechny tři druhy velevrubů, kteří žijí v České republice, dále mihule
potoční, z obojživelníků tu žijí třeba čolci nebo blatnice skvrnitá,“ vyjmenoval některé zástupce flóry a fauny Lubomír Hanel. Charakteristické pro zdejší krajinu je střídání lesů, polí, luk a menších rybníků spolu s typickými malými vískami, přirozenou osou krajiny je řeka Blanice. Krajina je tu doslova protkána alejemi, polními cestami s křížky, CHKO Blaník vede dvacet kilometrů značených turistických
Vydejte se s navigací po lesních pokladech blanických rytířů
pokračování ze str. 1
Vlašim – Obnovy se konečně dočká i Benátská studánka ve vlašimském zámeckém parku. Ta chátrala dlouhá desetiletí a na rozdíl od větších romantických staveb v parku na svou opravu dosud marně čekala. Teď se však dočkala i ona a s ní lidé, kteří vlašimský park navštíví jako turisté nebo do něj chodí jen na procházky. Vlašimské radnici se na opravu studánky a jejího bezprostředního okolí podařilo získat dotaci od Středočeského kraje. „Studánku opakovaně čistíme, této práce se ujali Včelojedi, mladí
3
CHKO Blaník oslavila třicet let od svého vyhlášení
Bývalou školu v Hulicích střídá unikátní Včelí svět expozice spojí dva významné prvky. Jedním je představení aktivního života včelstev, dalším prvkem je vzdělávání, přínos a propagace ochrany včelstev. Ty jsou nezbytnou součástí života v přírodě a zároveň i jeho velmi ohroženou částí se stále se snižujícími počty včel. „Jedná se o výjimečný zážitkový prostor na turistických výletech a ocení jej zejména školy, protože Včelí svět představuje originální možnost výuky spojenou s praktickým výkladem,“ doplnil starosta Hulic. Při prohlídce expozice se návštěvníci setkají s prvky, které jsou navrženy tak, že přímo vyžadují jejich součinnost, nebo ji alespoň umožňují. Záměrně je vynechána typická část současných včelařských expozic, jako jsou různorodé sbírky artefaktů větší či menší historické hodnoty. „Pro prezentaci využijeme moderní techniku, projekce prostřednictvím dataprojektoru a interaktivní aktivity na počítačích s dotykovými monitory i různé pomůcky a panely,“ připomněl formu prezentace života včel Martin Kapek.
RytíŘské noviny
O Průchod včelím úlem
V zážitkové dílně mohou návštěvníci zpracovávat včelí produkty, které se budou sezónně obměňovat. Budou si moci vyzkoušet stáčení medu z připravených mezistěn do sklenic, výrobu svíček ze včelího vosku a modelování ze včelího vosku. V zahradě bývalé školy projekt počítá s výsadbou rostlin které včely využívají a také k prezentaci živých včelstvech v několika úlech. Informace o návštěvní době najdete na www.vcelisvet.cz. n
Poznávání hub
Geocaching v Kraji Blanických rytířů přináší aktivní mezigenerační zábavu a poučení při poznávání regionu Podblanicka a různých druhů lesa. Podblanicko – Lesní poklady Blanických rytířů. Tak se jmenuje další z projektů, který je zajímavou turistickou aktivitou při poznávání regionu Podblanicka, jehož podstatou je hledání lesních pokladů formou geocachingu. Ten je v poslední době velmi oblíbenou aktivní zábavou pro celou rodinu a získává po celé republice stále více příznivců aktivního pohybu a poznávání české krajiny. „Pro ty, kteří se dosud s touto novou formou poznávání přírody a zajímavostí v daném regionu nesetkali, bych uvedla, že se jedná o hledání pokladů, takzvaných „kešek“ na veřejně přístupných místech. Jde o různě velké schránky pečlivě ukryté na zajímavých místech. Obsahují většinou malou návštěvní knihu, někdy další informace vztahující se k danému místu a obvykle v nich najdete drobné předměty, z nichž si nálezce může jeden vybrat a vyměnit za jiný podobné hodnoty.. Jednotlivci, ale i celé rodiny pak putují
krajinou a hledají kešky pomocí navigace. Hledání kešek ovšem není na geocachingu to hlavní. Tím je poznávání míst, na která by vás jinak nenapadlo se vypravit. Přesto stojí za návštěvu ,“ přiblížila nový způsob připravovaného poznávání Kraje blanických rytířů Kateřina Červenková. Tím, že při hledání lesních pokladů se pracuje s technikou a GPS navigací je to atraktivní činnost nejen pro děti, ale i pro tatínky. „My jsme umístili celkem třináct schránek s lesními po-
klady, z toho šest je jich umístěno na území Chráněné krajinné oblasti Blaník. Cílem této hry je, aby účastníci poznali co nejvíc typů lesa a hospodaření v nich,“ řekla Kateřina Červenková s tím, že v plastové krabičce, kešce, naleznou kešeři kromě informací o dané lokalitě také samolepky, které účastníci nalepí do hracího plánu. Kompletním vyplněním plánu po nalezení všech ukrytých pokladů hráči získají přístup k tajnému heslu. „Heslo slouží ke získání speciální
odměny u nás v ekocentru, to je takovou motivací k navštěvě všech míst,“ dodala pracovnice Podblanického ekocentra s tím, že za tímto účelem byly k projektu také vytvořeny webové stránky, aby přístup k projektu měla i široká veřejnost bez další nutné registrace. Jednotlivé kešky jsou umístěny na různých výhledech do krajiny nebo u památek a podle pracovnice ekocentra jsou zatím velice pozitivní ohlasy ze strany hledačů Lesních pokladů Blanických rytířů. „Je to mezigenerační zábava, které se dnes v republice věnují už desetitisíce lidí a je to také další možnost, jak dostávat děti do přírody, funguje tam také zpětná vazba se vzkazy v umístěných keškách,“ řekl regionální manažer Petr Zapletal s tím, že on sám s rodinou se stal jedním z těch, které tímto způsobem aktivně tráví čas s rodinou. V rámci této hry, zaměřené na poznávání zajímavých přírodních míst Podblanicka, navštívíte například starý selský lom Kupsovu skálu, národní přírodní rezervaci Ve Studeném, unikátní Hadcové bory u Želivky, podmáčené smrčiny na zamokřených plochách v pramenné oblasti u Horní Lhoty, olšový luh u Miličína, prales Jehliště, dubohabřiny v zámeckém parku Vlašim, bučiny na Velkém Blaníku, suťové lesy na Malém Blaníku, vrch Hříva i další přírodní lokality. n
tras. Prochází jí také dvě cyklostezky, které vznikly v rámci projektu Kraj Blanických rytířů a sedm značených cyklotras, a to vše sem láká množství návštěvníků a turistů. „Podporujeme šetrné formy turistického ruchu a chceme představit návštěvníkům krásy CHKO Blaník. Proto jsme podpořili vybudování naučné stezky „S rytířem na Blaník“, v obcích máme instalovány mapy a na vybraných lokalitách jsou umístěny i další informační prvky. Návštěvníky tak směrujeme do míst, kde je to pro ochranu přírody bez problémové. V přírodních rezervacích je naopak vstup a vjezd mimo cesty nevhodný, což bývá kontrolováno členy stráže přírody. Přesto se pracovníci Správy CHKO Blaník občas setkají i s návštěvníky, kteří se k přírodě nechovají příliš šetrně. „Týká se to například nelegálních vjezdů automobily na úpatí Velkého Blaníku. Máme tu občas i vandaly, kteří nám likvidují informační tabule na naučných stezkách a podobně,“ posteskl si Lubomír Hanel a dodal, že třicáté výročí vyhlášení chráněnou krajinnou oblasti 29. prosince 1981 není otázkou jediného dne. Všechny letošní akce, jako výstavy, přednášky, soutěže nebo vydané publikace správa oblasti věnovala právě kulatému jubileu CHKO Blaník. n
Vlašimské pohádkové léto 2012 Zámecký park Vlašim – vedle Vlašimské brány. V případě nepříznivého počasí se představení uskuteční v Kulturním domě Blaník. Sobota vždy od 18.30 hodin Kolotoč pohádek 30. 6. Divadélko Já to jsem Víťa Marčík junior O Jankovi a jeho zvířátkách 7. 7. Divadlo KAPSA Lásky a Nelásky z Dekameronu 7. 7. večerní představení 20.30 hod! Vodnická pohádka 14. 7. Divadlo KOŇMO Dlouhý, široký a bystrozraký 21. 7. Divadélko ROMANETO Tři zlaté vlasy děda Vševěda 28. 7. Divadlo Kejklíř Pejsek a kočička jdou do divadla 4. 8. Divadélko ROMANETO Hrnečku vař 11. 8. Divadlo Kejklíř O kohoutkovi a slepičce 18. 8. Malé divadélko Praha Pohádka ze zahrádky, aneb jak rejsek na žížalky líčil 25. 8. Divadlo KAPSA Barbucha 1. 9. Divadlo ŠUS Od 17.30 hodin bude před představením pro diváky zdarma přístupná Podblanická galerie ve Vlašimské bráně.
www.blanicti-rytiri.cz
2
RytíŘské noviny
Velkým lákadlem pro děti je určitě také obří trampolína, lanovka, trať se šlapacími traktůrky, anebo několik houpacích a skluzavkových staveb. Zkrátka jsme tu vytvořili Podblanický ráj dětí a zábavy“ – dodává Miloš Zapletal. Kromě zábavy a dětských her jsou tu výběhy všech domácích zvířat, od drůbeže ve vesnickém dvorku, přes kozy, krávy, ovce, osly, prasata až po krásné koně a poníky ve výbězích. Na těch si děti mohou zajezdit na pískovém kolbišti a dokonce si mohou udělat „řidičský průkaz na poníka,
Velkým turistickým potenciálem disponuje pro návštěvníky Kraje blanických rytířů poklidné městečko na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Blaník – Načeradec. Rozkládá se v mírně zvlněné lesnaté krajině a spolu s Kondrací a Louňovicemi patří k důležitým střediskům Podblanicka.
nebo osla“. Se zvířecími mláďaty se mohou setkat v mazlící zahrádce. „Kromě domácích zvířat tu máme také několik divokých handicapovaných zvířat, která se nemohou vrátit do přírody a tak se o ně staráme ve spolupráci s ČSOP Vlašim a Podblanickým Ekocentrem. V budoucnu také společně připravujeme stavbu Tajemné cesty nad Močálníky s dřevěným chodníčkem nad močálem a průlezem starými vrbami, anebo kukuřičné bludiště a mnoho dalších poučných prvků i zábavných atrakcí. Zkrátka co nenajdete v zahraničí, najdete u nás!“ zakončil stručnou procházku novým Farma-parkem Miloš Zapletal. n
Vostrovecké slavení připomene renesanci ve Vlašimi Návštěvníky čeká odpoledne plné dobové zábavy pro děti i dospělé. Akce začíná ve 13 hodin a návštěvníky čekají řemeslníci i trhovci v dobovém oblečení s rozličným zbožím a gastronomickými pochoutkami. Na programu budou šermířské šarvátky z doby Vostrovců, ukázky historických řemesel, renesanční tance i výcvik mušketýrů. Návštěvníci nádvoří zámku a parku se tak snadno naladí do doby, kdy vládl císař Rudolf II. a v Praze sídlil i hvězdář Johannes Kepler, kdy Tycho de Brahe pozoroval komety a Jan Jessenius provedl v Praze první pitvu. Návštěvníci Vostroveckého slavení uvidí dobové šermířské souboje, tance v renesančních kostýmech i scénky z Vostrovcova života v podání sdružení Šelmberští dvořané. „Příběhy
6. července se již po čtvrté ocitnou návštěvníci vlašimského zámeckého parku na konci šestnáctého století. Kdo vyrazí na Vostrovecké slavení, uvidí historická řemesla, tance, šermířské scény a může se zapojit do soutěží. Vlašim – Další ročník Vostroveckého slavení přiblíží dobu, kdy se rytíř, královský rada a zemský soudce Jan Vostrovec ujal vlašimského panství.
vycházejí z dobových pramenů. Návštěvníkům přinášejí zábavnou formou i trochu poučení“ uvedl autor scének a dramaturg slavení Jindřich Nusek. „Vedle rytířských soubojů bude možné ochutnat na dobovém tržišti různé dobroty, vyrazit si pražské groše, zastřílet si z luku nebo muškety, vyrobit si svíčku nebo obdivovat umění a zručnosti mistra kovářského nebo tesaře“ uvedla zástupkyně ředitele Muzea Podblanicka Veronika Hanusová. Vostrovecké slavení zahájí průvod v kostýmech a úvodní slovo k přítomným pronese rytíř Jan Vostrovec, který během působení ve Vlašimi přebudoval původní hrad na renesanční zámek. n
Načeradec – Odbočíme-li z hlavní silnice hned za Kondrací doleva, pojedeme kolem začátku naučné stezky mírným stoupáním a můžeme se kochat překrásnými výhledy na horu Blaník. Dominanta regionu a bájemi opředená hora s hrotem rozhledny na vrcholu na nás bude vykukovat vždy po pravé straně. Po zhruba pěti kilometrech jízdy malebnou krajinou lemovanou vískami se před námi otevře načeradské náměstí, kterému vévodí románský kostel. Ihned na první pohled je i návštěvníkovi, který je zde poprvé, zřejmé, že tudy kráčela historie. „Kostel svatého Petra a Pavla zaujme hned na první pohled. V jeho sousedství stojí jako pozůstatek opevnění kostela stará bašta z druhé
Trhový Štěpánov – Od listopadu loňského roku slouží veřejnosti a zejména potřebám místních spolků v městečku na Podblanicku nový Spolkový dům. Ten návštěvníci naleznou v zadním traktu historické budovy na štěpánovském náměstí hned vedle Muzea Štěpánovska. Dlouhou dobu chátrající
www.blanicti-rytiri.cz
O popisek
Čechtice – Zámeček v Růžkových Lhoticích, kde trávil prázdniny Bedřich Smetana a dnes slouží v sezóně jako jeho muzeum. Zámek byl postaven na místě bývalé tvrze ve druhé polovině osmnáctého století. V roce 1835 si zámek najal a později i koupil František Smetana, otec slavného Bedřicha Smetany. Mladý Smetana zde proto pobýval až do roku 1844, kdy rodiče zámek prodali. Poté co zámek později získalo Okresní muzeum v Benešově, byl objekt zrekonstruován do podoby z dob pobytu Bedřicha Smetany a byla v něm otevřena hudební expozice. V zámku je umístěna
pobočka vlašimského Muzea Podblanicka. Zdejší expozice nazvaná „Hudební tradice Podblanicka“ se zabývá počátky Smetanovy tvorby, ale je zaměřena také na skladatele, kteří se v regionu narodili jako Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a Josef Dukát. Působili tu i Richard Wagner či Gustav Mahler. Pokud Růžkovy Lhotice navštívíte, určitě nebudete litovat, protože je zde vystaveno mnoho zajímavých exponátů jako zasunovací piano, několik klavírů, na které Smetana hrál, partitury oper jeho i jeho kolegů, ale také návrhy scén a originály programů. Dominantami Čechtic jsou barokně přestavěný kostel sv. Jakuba Starší-
ho, renesanční radnice či barokní zámek nebo historická zvonice z poloviny čtrnáctého století. Stejně jako kostel byla i zvonice barokně přestavěná v osmnáctém století. Zvonice podle ústního podání sloužila kdysi též jako solnice, k uskladnění soli. Nemuselo se však jednat o sůl kuchyňskou, ale o salnitr neboli dusičnan sodný, který byl součástí černého střelného prachu. U zvonice naleznete také památník obětem první a druhé světové války. K tradičním sportovním a kulturním akcím v Čechticích patří přespolní běh Memoriál obětí fašismu, který se každoročně uskutečňuje 8. května. Dále je to
v červnu pochod Čechtická luna, v červenci festival folkových a country písní Čechtická lilie. Čechtice jsou členem spolku pro obnovu venkova. Zdejší krajině, lákající k procházkám a výletům, dominuje Jizbický vrch s nadmořskou výškou šest set metrů. Čechtice a okolí jsou ideálním místem pro trávení klidné dovolené s aktivním vyžitím v podobě cykloturistiky a poznávání koloritu typických obcí Podblanicka, které jsou minimálně narušeny moderní výstavbou. Mírně zvlněná krajina s množstvím rybníků a lesů uspokojí v sezoně také houbaře a dá se o ní bez nadsázky říct, že je houbařským rájem. n
O popisek
poloviny třináctého století. Ta je dnes přestavěna ve zvonici s jeden a půl tunovým zvonem z počátku šestnáctého století,“ řekl starosta Načeradce Jiří Jelínek. K výrazným hodnotám Načeradce patří i dochovaný charakter prostředí s drobnější nízkopodlažní, většinou historickou zástavbou, zčásti venkovského typu. Mezi působivé hodnoty
patří historická zeleň zámeckého parku, i další vzrostlá zeleň v obci, zejména zahrady na svazích návrší, přecházející přirozeným způsobem do okolní krajiny. Tento dochovaný charakter obce by měl být zachován i do budoucna, neboť je součástí nejen památkových hodnot, ale tvoří i významnou atraktivitu zdejšího turistického ruchu.
Další významnou historickou památkou je ozdobně psaný Načeradský misál, který patří vůbec k nejvzácnějším českým pamětihodnostem svého druhu v republice. Je psán na pergamenové fólii a pochází rovněž ze třináctého století. V kostele se nachází románská kruchta, varhany z roku z druhé poloviny sedmnáctého století, dále pak křtitelnice ze šestnáctého století, či původní mramorová tumba, na níž je vystaven oltář a obraz sv. Kateřiny z poloviny čtrnáctého století. Další dominantou náměstí je barokní zámek s vpředu stojící sochou svatého Jana Nepomuckého. Do zámku se ale návštěvníci podívat nemohou, je v něm umístěn výchovný ústav pro mládež. „Za zmínku stojí také obnovená křížová cesta s třinácti kapličkami, zvonice, domy postavené v selském baroku z poloviny devatenáctého století i radnice pocházející z poloviny století šestnáctého. Ta byla později přestavěna v barokním slohu,“ upozornil na další historické objekty starosta Načeradce. Zdejší radnice se snaží navázat na bohatou historii městečka a v Kraji blanických rytířů a pečuje o sakrální
památky. Ve spolupráci s vlašimskými ochránci přírody před časem obnovila barokní Křížovou cestu s třinácti kapličkami. Díky tomu, že Načeradec byl vyhlášen městskou památkovou zónou, se zdejší radnici daří dosáhnout i na některé dotace, které slouží k údržbě historických objektů. Daří se tu i rekreaci a turistice. Startoval odtud například tradiční Cyklorytíř, akce na kterou se sjíždějí cyklisté z blízkého i dalekého okolí, aby zahájili začátek cyklistické sezony v kraji. Na území městečka se křižuje několik lokálních cyklistických tras a Načeradcem prochází také značená turistická trasa. Vydáme-li se jihovýchodním směrem, dojdeme na Holý vrch, na jehož úpatí při cestě na vrchol jsou zastavení Křížové cesty. Severozápadním směrem z městečka pak dojdeme po zelené značce na Velký Blaník s rozhlednou v podobě husitské hlásky. Městečko se vyznačuje také čilým společenským životem, aktivní jsou zejména spolky, jako jsou zdejší ochotníci, dobrovolní hasiči, myslivci, včelaři, sportovci nebo o.s. Kamarádi Načeradce. n
Spolky v Trhovém Štěpánově Skálu nad Blanicí v parku hlídá bájný Samson získaly kvalitní zázemí
Čechticko nabízí kouzelnou přírodu i hudební historii
Městys je historickým i současným centrem a iniciátorem vzniku sdružení obcí mikroregionu Želivka, ležícího ve východní části okresu Benešov. Jsou největší obcí mikroregionu, patří k nim i čtrnáct osad. Jednou z nich jsou například Růžkovy Lhotice.
5
Navštivte Načeradec, historický klenot uprostřed zeleně
Farma-park Blaník nabízí zábavu i poučení pokračování ze str. 1
RytíŘské noviny
budovu č. p. 62 v Trhovém Štěpánově se podařilo dostavět, zrekonstruovat a vybavit do podoby moderního zázemí pro spolky za pomoci evropských dotací. Podařilo se tak skloubit historický a moderní styl v účelný objekt. „Pro naše město je to největší projekt dotovaný z evropských fondů. Podařilo se nám vybudovat zázemí pro místní organizace i rozvoj kulturních aktivit, pro které vznikly v budově kvalitní a dobře vybavené prostory. Věřím, že tyto prostory budou mít pozitivní vliv na rozvoj aktivit našich občanů,“ přiblížil cíle dokončeného projektu štěpánovský starosta Ing. Václav Nekvasil. V Kraji blanických rytířů se jedná již o druhý projekt vybudování spolkového domu. Vedení štěpánovské radnice se nechalo inspirovat v dobře fungujícím obdobném projektu Spolkového domu sourozenců Roškotových ve Vlašimi. Zkušenosti ukazují, že kvalitní spolkové zázemí má významný vliv na rozvoj dalších
činností místních občanů, které vedou ke zlepšení atmosféry v obecní či městské komunitě. „Při přípravě projektu jsme využili také metodu komunitního plánování, kdy jsme oslovili všechny aktivní spolky města a společně s jejich zástupci ve dvou fázích plánovali rozsah objektu, počet a využití místností i jejich vybavení,“ řekl místostarosta Trhového Štěpánova Josef Korn. V městečku, které leží asi deset kilometrů od Vlašimi, jsou aktivní například dobrovolní hasiči, kteří sídlí ve spolkovém domě, klubovnu získal i Klub aktivního stáří, maminky s dětmi z dětského klubu, scházejí se tu myslivci, včelaři, hasiči, štěpánovští vinaři a další neformální spolky. Pro místní je tu k dispozici přednáškový sál s vybavením pro přednášky, koncerty i videoprojekce. V případě zájmu mají obyvatelé města možnost využití klubových místností, dvora i zahrady s herními prvky pro děti a altánem. „Objekt pamatuje i na handicapované bezbariérovým přístupem a výtahem. Také maminky s dětmi a kočárky tu našly zázemí v přízemí se vstupem přímo do zahrady s herními prvky,“ uvedla manažerka mikroregionu Český smaragd Eva Vrzalová. Nové prostory v sále Spolkového domu umožňují i konání svatebních či jiných obřadů. Projekt s celkovými náklady kolem čtrnácti milionů korun získal podporu z evropských fondů v rámci Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy ve výši jedenáct a půl milionu korun. n
Vlašim – Když se značně zdevastovaná socha Samsona ve vlašimském zámeckém parku dočkala na základě iniciativy ČSOP Vlašim svého obnovení, skončil restaurovaný originál figurálního sloupu z jemnozrnného pískovce v zámeckém sklepení vlašimského Muzea. Řeku Blanici tak ze skály střeží kopie přes tři metry vysokého mýtického obra, který drží v obou rukách balvan. Socha byla vyrobena z pískovce, který, jak se ukázalo, není příliš vhodný do venkovního prostředí. „Vážně byla narušena statika sloupu. Povrchová eroze a postupné obrušování kamenného materiálu vandaly zapříčinilo zeslabení především jeho horní části. V minulosti byl celý sloup zpevněn vrstvou hlazeného betonu, což částečně vyřešilo statické zajištění,“ popsal předchozí stav památky Daniel Talavera, který prováděl vlastní restaurátorské práce a dodal, že problémem bylo i to, že pod neprodyšnou betonovou vrstvou se zvyšovala koncentrace solí
O popisek
a kámen postupně degradoval. To potvrdila i analýza odebraného vzorku pískovce, který vykazoval velký obsah chloridů a síranů. „Zřejmě vlivem zmrznutí zadržené vody v zimních měsících betonová vrstva podélně praskla a na soše se navíc podepsali také vandalové, kteří odlomili předloktí pravé ruky a pra-
vou části hlavy,“ dodal sochař. Vedení města Vlašim proto v rámci další rekonstrukce zámeckého parku nechala vypracovat projekt, na nějž získala dotaci. Nejohroženější dochovaná památka v zámeckém parku tak opět zdobí odlehlejší část vlašimského zámeckého parku. „Dotace z Programu záchrany kulturního dědictví Středočeského kraje činila sedm set tisíc korun a naše spoluúčast z rozpočtu města byla přibližně sto tisíc korun,“ potvrdil starosta Vlašimi Luděk Jeništa s tím, že Samson na jedné z přístupových cest po nedávno zhotovené turistické stezce s visutými lávkami a mosty se tak opět stala zajímavým místem. n
přízemí Podblanického ekocentra ČSOP Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem.
Nabízíme
• vlastivědnou a přírodovědnou literaturu, plakáty • biopotraviny z ekologického zemědělství (káva, čaj, čokoláda, sladkosti, třtinový cukr, bylinné a dětské čaje Sluneční brána a další) • potraviny z konopí (pivo, limonády, konopný olej lisovaný za studena), konopnou kosmetiku Cannaderm a další výrobky z konopí, • řemeslné výrobky, ptačí budky, krmítka, krmivo pro ptáky • ekologické čistící prostředky • a další k přírodě i člověku šetrné výrobky.
Otevírací doba
celoročně pondělí až pátek (9.00–12.00 h., 13.00–17.00 h.) v období od 1. 5. do 30. 9. také o víkendech (10.00–12.00 h., 13.00–16.00 h.).
www.blanicti-rytiri.cz
4
V Louňovicích pod Blanikem funguje V Kamberku si váží muzeum včelařství Podblanicka historických kořenů obce Nové muzeum včelařství Podblanicka otevřeli v Louňovicích pod Blaníkem na Vlašimsku. Na rekonstrukci domu čp. 86 a jeho přeměnu na muzeum Lounovičtí získali dotaci z Leadru z Programu rozvoje venkova. Louňovice pod Blaníkem-Expozice muzea včelařství byly přestěhovány z chodby louňovického zámku do nově rekonstruovaného domku, kde kdysi bydlel zámecký zahradník. Včelaři tak získali zázemí a klubové prostory, v muzeu je i badatelna, přednášková místnost a depozitář včelařů. Muzeum včelařů Podblanicka je v Louňovicích pod Blaníkem hlavně proto, že chov včel tu má mnohaletou tradici. Expozici věnovanou historii a současnosti včelařství na Podblanicku během prvních dnů po otevření navštívily stovky lidí. „Tady jsou staré úly, ve kterých se dříve včelařilo. Jsou tu ozdobné figurální úly nebo dlabané úly kláty, kde se med těžil pod dřezem, kde vůbec nebyly rámky. No a potom jsou tady úly z pozdější doby takzvané almárky, když už se začalo včelařit v úlech rámkovým způsobem,“ uvedl místopředseda včelařů v Louňovicích pod Blaníkem a učitel včelařství Antonín Zrno. Právě z jeho popudu vzniklo před devíti lety v Louňovicích pod Blaníkem muzeum včelařství, které doposud sídlilo v zámeckých prostorách. Ve sbírkách muzea jsou předměty
O popisek
používané při chovu včel na Podblanicku. Mezi nejvzácnější patří třeba figurální úl z 18. století, jsou tu i další druhy úlů, takzvané ležany, almárky, budečáky, dlabané úly a spousta pomůcek, medomety, vykuřováky. Velkou část expozice tvoří různé písemnosti o včelařství a včelařská literatura, odborné časopisy a fotografie. Mezi největší atrakce ale patří prohlížecí úl s živými včelami. Na malém dvorku jsou umístěny historické úly. Jeden z nich pečlivě prohlíží návštěvník a také včelař Antonín Brožek z Vlašimi. „Já jsem tady poprvé. Byl jsem zvědavý, jak to tu vypadá, proto jsem se přišel podívat,“ řekl Antonín Brožek a dál popisoval prohlížený úl. „Tak tohle je klát z ležan z počátku devatenáctého století. Je to vlastně úplně jiný typ úlu, než
se používá dneska. Je to úl vyrobený z klády. Vypadá to, že to je staré, ta střecha bude novější,“ dodal chovatel šesti včelstev. Součástí expozice muzea je například mapa okresu Benešov s vymezením jednotlivých organizací ČSV, různé dokumenty a dobové publikace. Muzeum připomíná i regionální včelařské organizace Českého svazu včelařů. Nejstarší z nich je ve Vrchotových Janovicích. Louňovické muzeum včelařství nemá sloužit jen k podávání informací o chovu včel v regionu, ale má i další praktické využití. Právě vzhledem ke získaným dotacím bude sloužit také k různým přednáškám, bádáním , jako okresní archiv okresní organizace včelařů nebo k besedám s žáky základních škol, které už včelaři oslovili. n
www.blanicti-rytiri.cz
Po stopách blanických rytířů do Veliše a Nesper Veliš – Malebnost původních vesniček v Kraji blanických rytířů dokládá obec Veliš, ležící sedm kilometrů jihozápadním směrem od Vlašimi v blízkosti bájné hory Blaník. K obci patří ještě menší osady Lipiny, Nespery a Sedlečko. Cesta z Vlašimi do Veliše nabízí kouzelné výhledy na nedalekou siluetu hory Blaník a okolní lesy jsou rájem pro houbaře. Vede tudy také pětadvacetikilometrová cyklotrasa nazvaná „Po stopách blanických rytířů“. V loňském roce startoval z Veliše tradiční Cyklorytíř, který každoročně v Kraji blanických rytířů zahajuje letní turistickou sezonu. V minulosti obdržela Veliš Zelenou stuhu v Krajském kole soutěže Vesnice roku. „Nejvýznamnější stavební památkou Veliše je kostel zasvěcený svatému Josefu. Ten stojí na místě původního středověkého kostela, o jehož podobě toho moc nevíme. Svou dnešní podobu získal během rozsáhlé přestavby, kterou iniciovala v sedmdesátých letech osmnáctého století kněžna Marie Josefa z Trautsonu, provdaná za tehdejšího majitele vlašimského panství knížete z Auerspergu,“ přiblížil historii kostela sv. Josefa starosta Veliše Petr Mach s tím, že ve čtrnáctém století byl patronem zdejšího kostela mimo jiné i pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Část Veliše byla v majetkovém držení drobné šlechty, která sídlila v okolí, například v Nesperách či Ostrově. V nejstarší dochované kronice obce ze začátku dvacátého století se můžeme dočíst, že na místní faře existoval záznam z poloviny století třináctého. Ten pojednával o stavbě kostela
O Tvrz v Nesperách
svatého Josefa, jenž je dnes význačnou chráněnou kulturní památkou. Veliš se nachází při severovýchodním cípu CHKO Blaník a charakteristické pro zdejší krajinu jsou velké intenzivně obhospodařované zemědělské plochy doplněné těsně za hranici chráněné oblasti drobným potokem, mokřadními loukami a sady. Toto území je navrženo k přísně krajinářské ochraně. Největšího rozkvětu dosáhla obec koncem devatenáctého století. Tehdy zde žilo přes tři sta obyvatel. Dnes tu bydlí kolem sto čtyřiceti lidí a společně s osadami Nespery, Lipiny a Sedlečko mají obce stejně obyvatel, jako samotná Velíš na počátku dvacátého století. Na velišské upravené návsi hned u rybníka naleznou návštěvníci informační tabule se zdejšími zajímavostmi a orientační mapou, která jim může ukázat směr například do sousední osady Nespery s původní patrovou tvrzí, která už mnohé pamatuje. Dominantou Nesper je mohutná
barokní sýpka. Je situovaná v obci mezi dvěma rybníky a obsahuje ve své jižní části zbytek obytné věže původní tvrze. Západně od sýpky se dochovaly zbytky další stavby původní tvrze, původně zřejmě věžovitého charakteru. První zmínka z Nesper je doložena v predikátu z roku 1318 a zmínka z roku 1448 hovoří o Janu z Pobipes seděním na Nespeřích, snad naznačuje existenci feudálního sídla. Teprve roku 1483 se však uvádí výslovně tvrz jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Poté tvrz vlastnili Chobotští z Ostředka, a to až do roku 1681. Zanedlouho poté se Nespery staly součástí vlašimského panství a tvrz přestala být využívána jako panské sídlo. Rodinný výlet Po stopách blanických rytířů rozhodně stojí za to. Dává totiž nahlédnout do běžného života malebných vesniček, které dbají nejen o svou historii, ale také o úpravu veřejných prostor a společenský, kulturní i sportovní život na současném venkově. n
RytíŘské noviny
Kamberk – Pouhou stovku obyvatel, s okolními osadami Předbořice a Hrajovice pak o šedesát obyvatel více má obec Kamberk, který ve třináctém století založili němečtí havíři. I přes to se do obec ležící na silnici mezi Vlašimí a Táborem nedaleko bájné hory Blaník vyplatí přijet podívat. Má toho totiž hodně co nabídnout. Kromě toho, že se nachází v romantické, mírně zvlněné krajině Podblanicka s potoky, řekou Blanicí, lesy a rybníky, se může Kamberk Pochlubit bohatou historií. První písemný údaj o Kamberku pochází z roku 1261. Návštěvníci tu kromě kostela sv. Martina naleznou i bývalou tvrz pánů z Landštejna, hřbitovní kapli sv. Anny, ale také velmi zachovalou venkovskou architekturu domů na návsi nebo budovu bývalé školy a kampeličky. Až do patnáctého století se v Kamberku, původně Karrenbergu, a jeho okolí těžilo zlato. V poválečné euforii byla obec přejmenována na Zlaté Hory. V roce 1991 dali
ně návštěvníků si prohlédlo expozice ve staré škole nebo v Muzeu venkova. Ti, kteří se zajímají o nedávnou historii venkova, zde mohou spatřit kolem stovky často i unikátních dobových předmětů, jejichž stáří se pohybuje kolem sto padesáti let. „Všechny shromážděné předměty i dobové listiny se nějakým způsobem vztahují k historii Kamberka a mapují historii obce a život konkrétních lidí, například učitelů nebo představitelů církve. Samostatný panel tu má i nedaleký zlatodůl Roudný. „Ojedinělou sbírku jsme dávali dohromady čtyři roky,“ řekla Alena Jenšíková s tím, že muzeum dnes již zabírá sedm místností ve třech budovách. Otevřené je muzeum zemědělské techniky ve více než stoleté budově bývalé Kampeličky. V rekonstruovaném historickém sklepení se srdce milovníků zašlých časů potěší přibližně padesáti více než sto let starými exponáty, které se tu podařilo zrestaurovat a uchovat. Hos-
Farní Muzeum v Kondraci rozjíždí už třetí sezonu
Stálé expozice Muzea Podblanicka
Kondrac – Opravdový zážitek a pohled do venkovské historie Podblanicka přelomu 19. a 20. století poskytuje návštěvníkům návštěva unikátního Farního muzea v Kondraci. To letos zahajuje svou třetí návštěvnickou sezonu. Každý, kdo si chce připomenout život našich babiček a prababiček, a potěšit se pohledem na dobové artefakty farní kuchyně, pracovny, pokojů či knihovny, by si rozhodně neměl návštěvu muzea nechat ujít. Farní muzeum nalezneme v objektu bývalé dlouho nevyužívané fary, v těsném sousedství románského kostela sv. Bartoloměje. „Farní muzeum v Kondraci funguje na principech zážitkové turistiky a slouží jednak návštěvníkům Kraje blanických rytířů, ale také místním jako významné společenské centrum. Kromě autentického, více než stoletého interiéru, získají návštěvníci informace o životě na faře prostřednictvím interaktivních panelů,“ řekla vedoucí Farního muzea Lenka Šandová s tím, že v této podobě muzejní expozice nemá v republice srovnání. Rodiny s dětmi určitě potěší venkovní prostory farní zahrady se stádečkem ovcí a koz, které k faře vždy patřily. Stádečko se letos rozrostlo o beránka Matěje, kterému zanedlouho přibyly dvě ovčí sestry a nevlastní bratr Mazlík.
Zámek 1, 258 01 Vlašim tel.: +420 317 842 927 e-mail:
[email protected] [email protected] http://www.muzeumpodblanicka.cz
Pokud chcete farním zvířatům přinést něco na zub, tak určitě nepohrdnou tvrdými rohlíky nebo chlebem. Jablka nebo další laskominy jim nedávejte, po nich trpí zažívacími problémy. Na farské zahradě naleznete také bylinkovou zahrádku, která zdůrazňuje symbolický význam místa pro odpočinek. Z ní kdysi farní kuchařka dochucovala připravované pokrmy. V muzeu je k dispozici, vedle ukázek různých domácích prací typických pro dobový venkov, také řemeslná dílna. Návštěvníci si tu mohou vyrobit například svíčky ze včelího vosku, ruční papír nebo tisknout na knihtisku obrázky s dobovou tématikou církevních svátků. Využití nalezla i budova bývalé márnice, kde je instalována výstava o historii Kondrace. Projekt Farního
muzea v Kondraci navazuje na předchozí turistické aktivity, zejména na zdejší moderní turistickou ubytovnu. „Zprovozněním farního muzea vzniklo i kvalitní zázemí pro tradiční akce, které obec s bohatým spolkovým životem každoročně organizuje,“ doplnil starosta obce Miroslav Matuška a připomněl, že se tu každoročně konají vánoční a velikonoční jarmarky, ukázky tradičních řemesel, výstavy betlémů či ochutnávky dobových pochutin. V letošním roce startovala z Farního muzea tradiční akce Cyklorytíř 2012, která 26. května zahájila v Kraji blanických rytířů cykloturistickou sezonu. Kontakty a informace o otevírací době získáte na www.farnimuzeum.cz, nebo v letáku Tipy na výlety. n
Navštivte novou ParaZOO Záchranné stanice ve Vlašimi
O popisek
pokračování ze str. 1 místní v referendu přednost historicky vžitému názvu Kamberk. V loňském roce si Kamberští připomněli významné jubileum obce, 750 let od jejího založení. Do Kamberka si na oslavy tři čtvrtě tisíciletí přijelo zavzpomínat a pobavit se tolik lidí, že počet jeho obyvatel více než zdvojnásobil. „Kromě výročí vzniku obce, máme každé dva roky také další oslavy. Konají se v rámci setkání rodáků a přátel Kamberka,“ uvedla starostka obce Alena Jenšíková s tím, že napřesrok se tato sláva uskuteční už pošesté. Oslavy 750 let připravili kamberští organizátoři velice pestré a každý si mohl vybrat podle svého gusta. Na hřišti se konaly Hry bez hranic, na náměstí zase vyhrávala dechovka Sebranka, své místo tam měli i trhovci nebo středověcí řemeslníci. Vyhlášení nejlepších se dočkali ti, kteří se zapojili do soutěže o nejhezčí předzahrádku a okenní výzdobu. Líbilo se například i hašení hospody sborem hasičů v historických uniformách. Hod-
podyňky mohou například porovnat selskou sednici s původním dobovým nábytkem a vymoženostmi dnešní moderní kuchyně. V prvním patře budovy bývalé školy si mohou pamětníci zavzpomínat na staré časy v dobově zařízené školní třídě, kde jsou k vidění také historická vysvědčení, dávné třídní fotografie nebo originální učebnice z let dávno minulých. V budově bývalé Kampeličky bylo otevřeno v opraveném historickém sklepení a v půdních prostorách muzeum staré zemědělské techniky s exponáty starými i 150 let. Celkem je zde umístěno více než sto historických exponátů. V téže budově se nachází selská jizba s dobovým stoletým zařízením. „Přijďte nás navštívit a přesvědčit se sami, jak si u nás umíme vážit i maličkostí, které nám naši předkové zachovali,“ pozvala na návštěvu starostka. Přijít můžete kdykoli, ptejte se na Obecním úřadu v Kamberku, starostka vás ráda provede. n
Kulinářská specialita blanického rytíře
Podblanické matesy Doba přípravy: 30 minut Ingredience: 1 kg hříbků (jen pravé hřiby!) 6 kuliček pepře 4 ks bobkového listu 6 kuliček nového koření 1 cibule, 250 ml oleje sůl dle chuti Postup: Hříbky nakrájíme na plátky a vaříme v čisté vodě cca 10 minut. Poté scedíme a necháme trošku vychladnout. Přimícháme koření, na kolečka nakrájenou cibuli, sůl a zalijeme olejem. Vše pořádně promíchá-
me, dáme do připravených zavařovacích sklenic a zavíčkujeme. Matesy necháme tři dny uležet a pak si na nich pochutnáme ideálně s čerstvým chlebem.
7
zvířat v kulturní krajině,“ řekla vedoucí záchranné stanice Michala Musilová s tím, že se zde navíc naučí, jak lze
některým zraněním zvířat předcházet. Nechybí ani tipy pro inspiraci, jak vytvořit vhodné prostředí pro volně žijící živočichy na vlastní zahradě. „Dříve byla prohlídka expoziční
zahrady možná pouze s průvodcem. Díky rekonstrukci jí návštěvníci můžou nyní procházet i samostatně a tak zde příjemně strávit třeba i celý den,“ dodal Karel Kříž. n
Otevírací doba Muzea Podblanicka Vlašim: březen–červen út–ne 09:00–12:00 a 13:00–16:00 červenec a srpen út–ne 09:00–12:00 a 13:00–17:00 září–prosinec út–ne 09:00–12:00 a 13:00–16:00 Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi Část expozice sleduje vývoj přírodního parku ve Vlašimi, zřejmě nejstaršího v Čechách. Připomíná zaniklé stavby a bohaté vybavení (socha Diany, Žáby ad.). Ale i další příklady zámeckých parků (Vrchotovy Janovice aj.). Druhá část provází dlouhými dějinami sídla. Od gotického hradu pánů z Vlašimi po luxusní rezidenci knížat z Auerspergu. Příroda Podblanicka Expozice přibližuje živou i neživou přírodu území od Vltavy po Blaník. Včetně hornické minulosti – těžby zlata a uhlí. U počátků zlatodolu Roudný, jednoho z největších ve střední Evropě, stáli opět Auerspergové. Zrcadlo minulosti – dlouhodobá výstava Předměty ukazují Podblanicko jako mozaiku různých prostředí. Řemeslníků, duchovních, hospodářů, panských úředníků ale i následníka trůnu. Kraj, který poznamenaly husitské požáry
(1420), bitva u Jankova (1645) i legendy o Blaníku. Např. výčepní pult pochází ze stavení v Růžkových Lhoticích, kde pobýval Bedřich Smetana. S přesnou muškou – Tradice střelectví a zbrojařství První část expozice sleduje vývoj palných zbraní od doutnákového zámku po opakovačky. Druhá přibližuje dějiny firmy Sellier & Bellot a.s., výrobce střeliva sídlícího ve Vlašimi od roku 1936. Vystavené střelivo patří k nejucelenějším souborům v ČR. Sbírka exotických trofejí zahrnuje úlovky např. Adolfa Schwarzenberga či dr. Emila Holuba. Tajemství sklepení Expozice v zámeckém sklepení seznamuje s jeho minulostí. Včetně legendy o ukrytém pokladu Jana Vostrovce z Kralovic. Stavební fragmenty připomínají některé památky Podblanicka. Město pod věží, aneb Vlašim na dlani Foto-expozice ve vyhlídkové věži sleduje proměny Vlašimi v průběhu století. Další informace najdete na www.muzeumpodblanicka.cz nebo v informační brožuře Tipy na výlety. n
Historická sokolovna v Křivsoudově má nový kabát Jednou z největších obcí mikroregionu Želivka je Křivsoudov. Svou polohou, dostupností i okolní přírodou a krajinou je ideálním místem k výletům, houbaření, koupání, a pokud se vám tu podaří pronajmout například chalupu či zemědělskou usedlost, pak i ke strávení poklidné, ale zajímavé tuzemské dovolené. Jedním z center pravidelného setkávání místních i návštěvníků městyse je zdejší sokolovna.
Křivsoudov – Spolek Sokol vznikl v Křivsoudově v roce 1908 a o dvacet let později si místní sokolové postavili na místě vyhořelých sýpek vlastní budovu. Ta sloužila nejen sokolskému spolku, ale třeba i místním ochotníkům. Sokolovna byla v posledních letech už v neutěšeném stavu, ale v rámci Strategického plánu Leader se podařilo na rekonstrukci historické budovy vedení městyse získat dotaci a sokolovnu kompletně rekonstruovat. „Byla odstraněna stará podlaha napadená dřevomorkou a položeny byly nové parkety a obložení stěn je z nových palubek. Rekonstrukcí
prošly toalety. Nová je také podlaha jeviště, dveře a nevyhovující topení bylo nahrazeno novými čerpadly,“ uvedl starosta Křivsoudova František Zelenka a doplnil, že zateplen byl také strop sokolovny a interiér budovy byl nově vymalován. Novotou se zaskvělo také venkovní kryté jeviště a nádvoří bylo srovnáno o oseto novým trávníkem. Opravili jsme také vstupní bránu do areálu nádvoří sokolovny a nakoupili vnitřní vybavení, stoly a židle,“ dodal křivsoudovský starosta. Celkové náklady oprav činily téměř 2,2 milionu korun a získaná dotace představovala milion osm set
tisíc korun. Bezmála čtyři sta tisíc hradil městys z vlastního rozpočtu. Přijedeme-li do Křivsoudova právě v době konání tradičního jarmarku, zjistíme, že i na venkově se najdou lidé schopní zorganizovat velkou akci. Na dobový jarmark, který se koná vždy počátkem září právě v areálu zahrady zrekonstruované sokolovny, pravidelně přijíždí několik tisíc návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. Lidé tu obdivují řemeslnou dovednost košíkářů, kovářů, keramiků, řezbářů a dalších řemeslníků. „Bývá tu tak kolem padesáti stánků a dbáme na to, aby si jarmark zachoval
j dobový ráz,“ řekla organizátorka Jana Vrbová. Jarmark, který se nese vždy v nějakém tématickém duchu, stojí za to navštívit i kvůli domácím kulinářským specialitám a bohatému kulturnímu programu, kde obvykle nechybí ani mediálně známá jména. Třetí největší sídlo Mikroregionu Želivka toho má hodně co nabídnout. Prošly jím v minulosti téměř všechny historické architektonické styly. Nalezneme tu původně gotický opevněný kostel Narození Panny Marie, renesanční zámeček, dominantu náměstí tvoří neorenesanční radnice z přelomu devatenáctého a dvacátého století, budovu bývalé Občanské záložny ve stylu moderny, kde dnes sídlí pošta a křivsoudovskou pýchou jsou i dva, přestavbami téměř nepoškozené, barokní statky. V Křivsoudově a nedalekých Čechticích lze nalézt i dva smírčí kameny, které kromě jiných náhrad sloužily ve středověkém právu jako institut mimosoudního vyrovnání. Křivsoudovský smírčí kámen s reliéfem jetelového kříže a rytinou meče měří bez mála jeden metr. „Před pěti roky se nám opět podařilo získat zpět status městyse,“ podotkl starosta Křivsoudova František Zelenka. V minulosti bylo městysům uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. n
www.blanicti-rytiri.cz
RytíŘské noviny
6
RytíŘské noviny
8
halenými gotickými malbami, nebo jen tak spočinout v kostelní lavici. „Jsou zde historické barokní varhany s rokokovým zdobením. V současnosti hledáme peníze na jejich opravu, abychom je zachovali v co nejlepší podobě,“ řekl Viktor Liška. Vnitřní výzdobu kostela ozvláštňuje cyklus obrazů s názvem Cesta ke Kristu autora Matouše Vepřeka. Před kostelem shlíží na náves sv. Jan Nepomucký z červeného nučického pískovce. Zážitek čeká na návštěvníky také v zámeckém parku. Samotný zámek je v současnosti v rekonstrukci, ale kousek za ním se do výšky čtyřiceti metrů tyčí dva sekvojovce obrovské. Tyto největší stromy svého druhu v České republice jsou staré přes sto padesát let staré. Oba velikáni byli vysazeni za hraběte Chotka v době, kdy vznikl v Ratměřicích přírodně-krajinářský park. Tyto stromy výrazně převyšují ostatní porost v parku a tak již při příjezdu do Ratměřic můžete vrcholy obou sekvojovců vidět. Za vidění
stojí i další přírodní exempláře parku, například liliovník tulipánokvětý nebo japonská jedle nikko či vzácný smrk východní nebo jinan dvoulaločný. Na místní hospodě se sympatickým názvem U nás je umístěna pamětní deska asi nejslavnějšího ratměřického rodáka Josefa Vlacha, zakladatele slavného Vlachova kvarteta, dirigenta České filharmonie a uměleckého vedoucího Sukova komorního orchestru. „Na jeho počest pořádáme vždy v listopadu koncerty vážné hudby, což je pro tak malou obec také netypické, dodal Viktor Liška s tím, že Josef Vlach je pochován na ratměřickém hřbitově. Na severním okraji Ratměřic se nachází studánka sv. Anny, pramen, který se využívá již více než pět set let. Před třemi staletími nesl pramen jméno sv. Libora, později byl přejmenován na svatoanenskou studnu. „Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léčivé účinky,“ prozradil ratměřický starosta a dodal, že kaplička se svatým obrazem je asi
Městečko u Vlašimi – Zhruba na třiceti hektarech zemědělské půdy hospodaří členové Hnutí Hare Krišna v Městečku u Vlašimi. Farma Kršnův dvůr se nachází uprostřed polí, luk a lesů překrásné podblanické krajiny. Zdejší komunita je otevřená návštěvám a její členové návštěvníky farmy ochotně provedou a seznámí s principy hospodaření bez hnojiv a chemie. „Pěstujeme brambory, pohanku, zelený i žlutý hrách, obilniny, jako je špalda, žito, krmný oves,” řekla členka hnutí Monika Pajerová. Na farmě na vlastní oči můžete vidět práce na poli tak, jak bylo obvyklé je provádět před více než sedmdesáti lety. Jde vlastně o živý fungující skanzen, po kterém se můžete projet koněbusem. Provoz mlýna je dalším krokem soběstačnosti zdejších ekofarmářů. “Mouku zde meleme na kamenném mlýnu z vlastního certifikovaného bio obilí, nebo z kupovaného v bio i nebio kvalitě.Výroba celozrnné mouky má vyšší nároky na čistotu obilí. Proto věnujeme zvýšenou pozornost čištění obilí, které přispívá ke zvýšení kvality mouky,” dodala Monika Pajerová
Neodmyslitelnou součástí života na ekofarmě jsou zvířata. Zdejší hospodáři se starají o krávy a voly indického dlouhorohého skotu, koně, pávy a kozy. Zvířata jsou podle slov průvodce hodná a kontaktní. Pod dohledem pracovníků farmy je možné si je i pohladit, což uvítají zejména děti. Shlédnout je možné také expozici dobových zemědělských strojů, které se podařilo shromáždit a restaurovat za léta působení na Vlašimsku.
sto let stará a byla vystavěna majitelem ratměřického zámku Dr. Kabešem. Rekonstruována do dnešní podoby byla kaplička sv. Anny před pěti lety. Poblíž studánky si děti mohou zacvičit v Onešově venkovní tělocvičně a dospělí si jistě nenechají ujít pro-
hlídku unikátní Galerii na plotě. Další zajímavostí veřejných prostranství obce jsou objekty vzniklé na sochařsko-malířských sympoziích v letech 2008 a 2009 a obdivovat mohou návštěvníci také malé muzeum s expozicí historie dobrovolných hasičů v Ratměřicích. n
Rodiny a jednotlivci mohou navštívit Kršnův dvůr prakticky kdykoliv mezi 11. a 17. hodinou. Větší skupiny by si měly návštěvu na farmě domluvit. Ekofarma je zajímavá, zejména v dnešní době. Zdejší ekofarmáři totiž směřují k soběstačnosti. n
Pozvánka na zajímavé akce v regionu
www.blanicti-rytiri.cz
Datum 22. 6. 23. 6. 24. 6. 30. 6.+1. 7. 30. 6. 7. 7. 7. 7. 7. 7. 14. 7. 14. 7. 15. 7. 20. 7. 21. 7. 28. 7. 29. 7.–3. 8. 4. 8. 4. 8. 11. 8. 11. 8. 11. 8. 18. 8. 18. 8. 18. 8. 18. 8. 18. 8. 19. 8. 24. 8. 25. 8. 25. 8. 25. 8. 26. 8. 1.+2. 9. 1. 9. 2. 9. 15. 9. 22. 9. 22.+23. 9. 22. 9. 5. 10. 26. 10.
Akce
Místo
Čas
Pořadatel
Podblanický farmářský trh Neckyáda Jarmark s vítáním léta Zahájení prázdnin s programem pro děti „Kolotoč pohádek" – divadélko Já to jsem – Víťa Marčík junior Neckyáda „O Jankovi a jeho zvířátkách" – divadlo Kapsa „Lásky a Nelásky z Dekameronu" – večerní představení „Vodnická pohádka" – divadlo Koňmo Taneční zábava, hraje skupina Velorex Křivsoudovská pouť Podblanický farmářský trh „Dlouhý ,široký a bystrozraký" – Divadélko Romaneto „Tři zlaté vlasy děda Vševěda" – divadlo Kejklíř Nebojme se s dětmi do lesa – poznávací pobyt pro rodiče a děti III. Ročník "Pivních slavností" – prezentace min. 10 pivovarů z ČR „Pejsek a kočička jdou do divadla" – Divadélko Romaneto Benešovská hasičská liga – O pohár starosty obce Letní slavnosti Rádia BLANÍK spojené s výstupem "S BLANÍKEM na Blaník" „Hrnečku vař" – divadlo Kejklíř Pouťové slavnosti – Dětské sportovní odpoledne „O kohoutkovi a slepičce" – Malé divadélko Praha Pouťové slavnosti – Taneční zábava pod širým nebem Pouťová zábava Taneční zábava, hraje skupina Eksploze Pouťové slavnosti – Sousedské posezení s dechovkou Podblanický farmářský trh Loučení s prázdninami – Cesta kolem světa – akce pro děti „Pohádka ze zahrádky ,aneb jak rejsek na žížalky líčil" – divadlo Kapsa Noční hasičská fontána Tradiční štěpánovská pouť Zakončení prázdnin s programem děti „Barbucha" – divadlo Šus Tradiční "Křivsoudovský jarmark" Den hasičů a záchranářů III. Podblanické farmářské a zvířecí trhy "Vinohraní" s cimbálovkou Svatováclavské slavnosti Podblanický hudební podzim, koncert k poctě J.D.Zelenky Podblanický farmářský trh
Vlašim – Žižkovo náměstí Trhový Štěpánov Trhový Štěpánov Ostrov – Farma Park Vlašimský zámecký park Louňovice p. Bl. – koupaliště Vlašimský zámecký park Vlašimský zámecký park Vlašimský zámecký park Křížov – venkovní parket Křivsoudov Vlašim – Žižkovo náměstí Vlašimský zámecký park Vlašimský zámecký park Vlašim, Podblanicko Křivsoudov Vlašimský zámecký park Hřiště v Načeradci Kondrac Vlašimský zámecký park Ratměřice – fotbalové hřiště Vlašimský zámecký park Ratměřice – náves Louňovice p. Bl. – zámecká zahrada Křížov – venkovní parket Ratměřice – náves Vlašim – Žižkovo náměstí Hřiště v Načeradci Vlašimský zámecký park Ratměřice – u rybníka Lazna Trhový Štěpánov Ostrov – Farma Park Vlašimský zámecký park Křivsoudov Trhový Štěpánov Ostrov – Farma Park Ostrov – Farma Park Louňovice pod Blaníkem Louňovice p. Bl. – zámek Vlašim – Žižkovo náměstí
14–19 hod. 12 hod. 10 hod. 10–18 hod. 18,30 hod. 13 hod. 18,30 hod. 20,30 hod. 18,30 hod. 20 hod. 10 hod. 14–19 hod. 18,30 hod. 18,30 hod.
ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169 Sokol a Unie rodičů, tel.: 739 001 806 Město Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 680 Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz KD Blaník, tel.: 317 842 288 Sokol TJ Louňovice KD Blaník, tel.: 317 842 288 KD Blaník, tel.: 317 842 288 KD Blaník, tel.: 317 842 288 SDH Křížov, tel.: 602 690 044 Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 262 ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169 KD Blaník, tel.: 317 842 288 KD Blaník, tel.: 317 842 288 ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169 Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 262 KD Blaník, tel.: 317 842 288 SHD Načeradec, tel.: 724 188 674 Obec Kondrac, tel.: 317 843 088 KD Blaník, tel.: 317 842 288 Obec Ratměřice, tel.: 317 833 321 KD Blaník, tel.: 317 842 288 Obec Ratměřice, tel.: 317 833 321 SDH Louňovice p. Bl. SDH Křížov, tel.: 602 690 044 Obec Ratměřice, tel.: 317 833 321 ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169 o.s. Kamarádi Načeradce, tel.: 732 449 978 KD Blaník, tel.: 317 842 288 Obec Ratměřice, tel.: 317 833 321 Město Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 680 Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz KD Blaník, tel.: 317 842 288 Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 262 SHD Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 680 Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz Městys Louňovice p. Bl., tel.: 317 852 658 Městys Louňovice p. Bl., tel.: 317 852 658 ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169
14 hod. 18,30 hod. 13 hod. 14–22 hod. 18,30 hod. 14 hod. 18,30 hod. 20 hod. 20 hod. 20 hod. 15 hod. 14–19 hod. 12,30 hod. 18,30 hod. 21 hod. 8 hod. 10–18 hod. 18,30 hod. 10 hod. 13 hod. 10–16 hod. 10–22 hod. 10–24 hod. 19 hod. 14–19 hod.
Rytířské noviny vydal v roce 2012 Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim, e-mail:
[email protected] | Tištěno na recyklovaném papíře. | texty: Karel Chlumec | foto: Martin Špoula, Jan Hocek, Karel Chlumec a Radek Vondrák | grafická úprava: Viktor Puci | Na projektu spolupracují město Vlašim, Mikroregion Český smaragd, městysy Čechtice, Křivsoudov, Louňovice pod Blaníkem a obce Kamberk, Kondrac, Načeradec, Pravonín, Ratměřice a Veliš.
Celou řadu přírodních, kulturních i historických zajímavostí naleznou návštěvníci Kraje blanických rytířů, kteří dorazí do Ratměřic. Na první pohled poměrně nenápadná obec s necelými třemi stovkami obyvatel ležící mezi Vlašimí a Voticemi však rozhodně stojí za bližší prozkoumání. Ruku si tu podává historie a současnost, což spolu s aktivním přístupem místních přispělo k tomu, že Ratměřice zvítězily před dvěma lety v celostátním kole prestižní soutěže Vesnice roku a letos reprezentovaly Českou republiku v Evropské ceně obnovy venkova. V celé obci jsou nainstalovány tabulky, které upozorní návštěvníky na další zajímavá místa. „Pozorujeme, že zájem turistů o naší vesnici je stále větší a větší a tomu chceme jít naproti. Podařilo se nám rozšířit naučnou stezku, ve které zviditelňujeme naší fenomenální postavu sedláka Oneše, který novou stezkou návštěvníky provádí a na zastaveních přichystal interaktivní prvky hlavně pro rodiny s dětmi,“ řekl ratměřický starosta Viktor Liška s tím, že na jednom ze zastavení tříkilometrové stezky si mohou složit například puzzle se sedlákem Onešem. Ten provází celou historií Ratměřic od třicetileté války do dneška. Naučná stezka začíná u historické kašny z druhé poloviny devatenáctého století, kterou se podařilo v devadesátých letech minulého století zrekonstruovat do současné podoby. Přímo na ratměřické návsi se nachází původně románský kostel zasvěcený sv. Havlovi. Kostel je od května do září otevřen návštěvníkům, turistům, věřícím a všem, kteří přijdou. V kostele je možné si prohlédnout interiér s od-
Projekt Kraj blanických rytířů realizuje Český svaz ochránců přírody Vlašim, který dlouhodobě pečuje o přírodní a kulturní dědictví regionu.
Zajímavosti Ratměřic přijíždí obdivovat Soběstačné hospodaření předvádí ekofarma Kršnův dvůr stále více turistů
