Trh s plynem 2014 Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb Květen 2014
Principy regulace z pohledu odběratelů • Dlouhodobě chybí stimulace provozovatelů pro vyšší využívání soustav • Platby za překročení kapacity jsou sankční a zbytečně vysoké, platí se i když soustava není ohrožena • Nejvýhodnější je platba za roční kapacitu, je potřeba stimulovat kombinaci využívání krátkodobé a roční kapacity • Klesá využívání plynárenských soustav. U přepravy může dojít ke změně zvýšením přepravy ve směru západ – východ. U distribuce je otázkou jaký bude dopad ukrajinské krize na ASEK a spotřebu plynu v ČR? • Přechod na tržní vyrovnávání odchylek by neměl zvýšit ceny plynu? 2
Rizika krize Ukrajina - Rusko • Import ruského plynu do Evropy je 160 mld. m3, import do Evropy celkem je 270 mld. m3. Nahradit rychle ruský plyn nelze, chybí zdroje i trasy. Výsledkem by bylo zvýšení ceny plynu • Tranzit přes Ukrajinu činí 85 mld. m3, volná kapacita pro přepravu ruského plynu do Evropy činí 142 mld. m3. Potřebuje Gazprom tranzit přes Ukrajinu? Jen na jihovýchod Evropy • Které státy EU jsou ohroženy při přerušení tranzitu plynu přes Ukrajinu? • SRN, Francie, ČR a SR ne. Důkaz - RWE dle tisku garantuje dodávky plynu obchodníkům ČR v případě přerušení tranzitu přes Ukrajinu • Postiženy budou státy jihovýchodní Evropy, zejména Bulharsko, Rumunsko, Moldávie, bývalá Jugoslávie 3
Kapacity evropských tras pro dopravu ZP do Evropy Trasa
Kapacita [mld.m3/rok]
Ukrajinský plynovod
142
Běloruský směr
35
Blue Stream
16
North Stream + Finsko North Stream (III-IV)
55+7 55
Yamal - Evropa II
15
South Stream
63
Celkem: existující/budoucí
255 / 388
4
Export Gazpromu do Evropy v roce 2012 - 138 mld. m3 (fyzicky 112,6 mld. m3). Smluvní objemy plynu (LTC) pro období 20202025 - 158 mld. m3/rok. Přebytek: 142/230mld. m3/rok
Přeshraniční toky plynu, vnitrostátní těžba a pohyb zásob v roce 2012
5
Projekt sever – jih z pohledu Ukrajiny
6
Rakovina – náklady na léčbu Rakovina je jednou z největších zdravotních zátěží pro zdravotní i ekonomické systémy EU. Škodlivých látek jsou ale stovky. Roční náklady na léčbu rakoviny - EU, 2009 Náklady na léčbu
51 mld. €
1,3 bil. Kč
Ekonomické ztráty
52 mld. €
1,33 bil. Kč
Příspěvek rodin pacienta
23 mld. €
600 mld. Kč
Celková ekonomická zátěž
126 mld. €
3,2 bil. Kč
Roční náklady na léčbu rakoviny - ČR, 2009 Náklady na léčbu
18 mld. Kč
Pokud by rozložení nákladů v ČR bylo podobné jako v EU, pak by celkové náklady na léčbu rakoviny v ČR dosáhly výše cca 46 mld. Kč. 7
Příklad rekonstrukce teplárny na vysoce účinný zdroj s využitím plynu v ČR Zemní plyn by neměl být prezentován jako substituent hnědého uhlí spalovaného v účinných a ekologických systémech, může však podstatným způsobem přispět při modernizaci menších a středních systémů CZT, u kterých jsou náklady na ekologizaci zdroje při spalování uhlí neúměrně vysoké. Optimální řešení náhrady hnědého uhlí motorovou plynovou kogenerací lze hledat především ve zdrojích s teplovodními, resp. horkovodními soustavami CZT. Při vhodně dimenzovaném zdroji se cena tepla bez DPH na patě objektů pohybuje v úrovni 500 CZK/GJ, což je na úrovni obvyklých cen tepla vyrobeného z uhlí.
8
Ukázkové případové studie • C: Výtopna města M. Rekonstrukce a modernizace CZT – uzavření dožitého uhelného zdroje a tep. přivaděče (5km) a instalace 3 decentrálních „mini-tepláren“ na bázi KGJ+horkovodní kotel pracujících do primární sítě CZT. • Roční objem dodávek: 70 000 GJ/rok • INV: 100 mio. CZK • Návratnost investice: 4-5 let • Snížení ztrát: 28% !!! • D: Nový zdroj technologické páry: Náhrada za dodávky technologické páry z CZT ve variantách parní kotle na biomasu vs. plynové turbíny s generátorem páry. • Roční objem dodávek: 700 000 GJ/rok (pára středotl.) • PLYN: INV 260 mio. CZK • BIOMASA: INV 600 mio. CZK 9
Plyn jako náhrada zastaralých zdrojů • Dožívání jednotek všech výkonů a umístění do konce životnosti, zejména pak v případě spalování uhlí • Zdrojová základna „velké energetiky“ beze změny (zatím). Velká energetika + velké nejistoty (předjaří 2014) = vyčkávání • Racionální vymístění spalování uhlí v morálně zastaralých uhelných zdrojích (kotelny, menší až střední teplárny) umožní výrazné snížení imisí znečišťujících látek • Plyn je (asi jediným) racionálním řešením pro plnění legislativních norem v oblasti emisí a energetické účinnosti – biomasa je jen parciální řešení. Spalování uhlí ve velkých (a nízkoemisních) zdrojích ano – zde otázka legislativy a ceny povolenek. • AVŠAK vždy a za každých okolností je nutné posuzovat chystaná opatření či investice na základě technické proveditelnosti a ekonomické udržitelnosti, nikoliv na základě ideologie či politicky motivovaných rozhodnutí 10
