Trh práce a politika zaměstnanosti – verze 2010 PEM Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc
[email protected]
Struktura kurzu • • •
• • • • • • • •
Teoretická východiska analýzy trhu práce – funkce, instituce, komponenty, rovnováha TP Teorie lidského kapitálu Segmentace trhu práce Základní procesy na trhu práce Mezinárodní kontexty otevírání trhu práce - volný pohyb pracovních sil a kapitálu, migrační procesy Institucionální aktéři – odbory, svazy zaměstnavatelů, stát Vývoj trhu práce v ČR Dynamika zaměstnanosti, toky pracovních sil Nezaměstnanost jako sociální problém Rizikové skupiny na trhu práce Politika zaměstnanosti, instituce
Doporučená literatura Buchtová B. a kol.: Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Grada 2002 Jírová H.: Deformace na českém trhu práce. Praha, Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2002 Kuchař P.: Trh práce. Sociologická analýza. Karolinum 2007 Mareš P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha, SLON 2002. Sirovátka T., Mareš P. (ed.): Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. MU Brno, 2003 Tuček M. a kol.: Dynamika české společnosti. Praha, SLON 2003
Východiska trhu práce Vztah dvou subjektů – nabídka práce (prodávající = člověk), poptávka po práci (kupující = zaměstnavatel) Práce je činnost ekonomická a sociální její obchodovatelnost je regulována formálně (normy) i neformálně (zvyky) TP = subsystém integrující ekonomický, právní, sociální a kulturní systém společnosti (Parsons) Zkoumání TP – interdisciplinární, je dominantní ekonomický systém?
Funkce trhu práce TP koordinuje distribuci práce – předpokladem je svoboda jednání zúčastněných 0. Alokační f. – usměrňování pracovních funkcí. Zaměstnanci hledají práci, zaměstnavatelé si vybírají zaměstnance 1. Distribuční f. – určuje cenu práce. Pracovní síla dostává plat, funkční a sociální pozici, status .. V čase se tyto funkce mění - dynamika TP Efektivní alokace neznamená vždy spravedlivou distribuci!
Instituce na trhu práce Institucionalizace TP fixuje (Solow): 0. distribuci pracovní síly pravidla obsazování pracovních míst, profesní struktura 1. alokaci pracovní síly (regionální zájmy) Instituce TP: úřady práce systém sociálního zabezpečení tripartita odbory Politika zaměstnanosti: aktivní, pasivní
Komponenty trhu práce 2. Nabídka práce 3. Poptávka po práci sociální dimenze 4. Rovnováha na trhu práce 5. Konstituování reálné a nominální mzdové sazby
Nabídka práce Základní jednotkou je domácnost – ot. preference buď spotřeba = objem příjmů, tj. nabízí se více práce nebo volný čas = nabízí se méně práce Substituční efekt = vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, omezují objem volného času (je „drahý“) Důchodový efekt = stabilizovaná úroveň nasycení potřeb, vyšších příjmů se dosáhne s daným objemem nabízené práce Převažuje substituční efekt nad důchodovým (vliv fází životního cyklu)
Poptávka po práci Snahou je maximalizace zisku rozsah poptávky je ovlivněn: 6. Přijetím pracovních sil 7. Zvýšením mzdových nákladů Optimální rozsah zaměstnanosti (ideální stav): zvýšení produkce = reálná mzda Pokud: rostou mzdy klesá zaměstnanost
klesají mzdy roste zaměstnanost Vše, co narušuje svobodné chování podniků, snižuje efektivitu (minimalizace vnějších zásahů)
Rovnováha na trhu práce Agregátní nabídka = agregátní poptávka
Reálná mzdová sazba W/P
NS = agregátní nabídka
(W/P) 1
rozdíl mezi nabídkou a poptávkou mzdová regulace
(W/P) *
Eo
ND = agregátní poptávka N
p
N
*
N
n
Množství nabízené práce N
Předpoklady rovnováhy: 2. Ekonomická prosperita: růst produktivity práce = pracovní místa = zvyšování mezd 3. Alokace nabídky odpovídající alokaci poptávky 4. Adaptabilita pracovních sil = prostorová mobilita + kvalifikační flexibilita 5. Minimální vnější intervence státu (zejm. mzdová regulace)
Intervenující faktory 0. Systém sociální politiky 1. Záchranná sociální síť – čím jsou „oka“ menší, tím více lidí je zachyceno (dostává sociální podpory) a méně jich pracuje, čím jsou větší, tím méně jich je na podpoře a tím více pracuje 2.Pojetí sociální (distributivní) spravedlnosti – dilema spravedlnosti v podmínkách práce a v rozdělování (Hayek – sociální spravedlnost je představa, která má být lidem vnucena ze strany některých sociálních skupin) Byl Jánošík lupič nebo hrdina? 3. Minimální mzda a) ochrana pracovní síly před stlačováním mezd b) výraz redistributivních procesů narušujících základní principy tržních vztahů (samočištění) 1. Orientace sociálních skupin na TP Teorie asymetrických informací – nedokonalá informovanost zaměstnanců i zaměstnavatelů informace mají ekonomickou hodnotu Ztráty jsou vnímány výrazněji než zisky – psychologie ekonomiky
Struktura sociálních sítí – výhody pro: zaměstnavatele – ušetří na nákladech, získají lepší pracovníky, zlepší sociální klima zaměstnance – snadnější nalezení zaměstnání, rychlejší adaptace
2. Individuální míra participace Teorie rozhodování domácností sociální podmíněnost - stratifikace profesní podmíněnost - vliv charakteru práce demografické faktory - věk, fáze životního cyklu hodnotové orientace - pořadí, obsah zkušenosti - intra-, intergenerační vzorce chování - kulturní kapitál, reprodukce vzorců
Teorie lidského kapitálu Základní východisko: vyšší cenu za práci mohu očekávat tehdy, když sám investuji do jejího osvojení LK = lze jej ekonomicky vymezit (na rozdíl od t. kulturního a sociálního kapitálu) Znalosti, dovednosti, schopnosti a vlastnosti osvojené jedincem, které jsou relevantní pro ekonomickou aktivitu 60. léta – Theodore W. Schultz, Gary S. Becker, Jacob Mincer
Základní elementy modelu lidského kapitálu Pracovní zkušenost: - délka - počet zaměstnavatelů - profesní variabilita Individuální charakteristiky: - demografické (pohlaví, věk, rodinný stav) - individuálně psychologické (inteligence, nadání) - rodinné kapitály: kulturní sociální ekonomický
Charakter současné práce: - profese (složitost práce) - pozice v řízení - obor - region
Pozice na trhu práce Štěstí Vzdělání: - úroveň - obor - délka školní docházky
Měření využití lidského kapitálu Měřitelnost vstupů – co se rozumí vzděláním Koncept celoživotního vzdělávání = formální + neformální + informální Formální vzd. = v rámci školské soustavy Neformální vzd. = podnikové, zájmové Informální vzd. = spontánní, neuvědomělé (TV, média)
Přímé náklady: jednotlivce (učebnice, pomůcky, dojíždění, školné) zřizovatele (platy učitelů, náklady na budovy a provoz, vybavení škol)
Nepřímé náklady: jednotlivce (ušlý zisk X životní náklady) zřizovatele (efektivnější využití investic) Čas jako nákladová položka: substituční X důchodový efekt, horizont efektivity investic do vzdělání
Měřitelnost výstupů - 3 ot.: 1. Jaká je návratnost do vzdělání pro jednotlivce 2. Zda je vhodnější obecné nebo specializované vzdělání 3. Jaký je vliv vzdělání na produktivitu práce
Efekty na úrovni jednotlivce: Pozice na trhu práce (vyšší vzd. = vyšší míra ekon. aktivity, vyšší příjmy, nižší rizika nezaměstnanosti)
Mimoekonomické přínosy (vyšší vzd. = vyšší věk dožití, lepší zdravotní stav, nižší míra kriminality, větší stabilita partnerských vztahů, vyšší variabilita aktivit volného času, lepší jazykové znalosti – možnosti cestování atd.)
Efekty na úrovni podniku: Vyšší vzdělání = vyšší úroveň složitosti vykonávané práce, vyšší přidaná hodnota práce = vyšší zhodnocení na trhu, předpoklad růstu produktivity práce
Celospolečenské efekty: Úzký vztah mezi úrovní vzdělání a dynamikou hospodářského růstu (1 rok průměrného vzdělání zvyšuje produktivitu práce zaměstnance o 5-15 %) Rychlejší zavádění inovací Vyšší mzdy kvalifikovanějších pracovníků vedou k vyšší spotřebě
Kritika teorie LK Sice je významná pro ekonometrii, ale jsou zde problémy ve 2 rovinách: Teoretické vymezení – redukce získávání a využívání znalosti jen na materiální statky hlavní charakteristiky nejsou zahrnuty (rozvoj osobnosti) Praktická aplikace – trh práce a jeho fungování je sociálním jevem nejde vyjádřit rovnicí Nevhodná pro analýzu obecných procesů na TP. B. Fine, M. Carnoy
Segmentace trhu práce
Podmínky, za kterých lidé vstupují na TP, se liší podle toho, kam a na jaká místa nastupují (není jeden trh práce, ale více různých trhů) Clark Kerr - The balkanization of Labor Markets, 1954 TP je množinou segmentů s odlišnými soc.ekon. faktory (prac.místa, cena práce, prestiž, jistoty) 3 zákl. segmenty: profesní trhy lokálně regionální trhy odvětvové trhy
Koncept duální ekonomiky a duálního trhu práce Duální ekonomika: firmy lze rozdělit na: Centrální (primární) – dominantní, dlouhodobé plánování, silný kapitál, technologické inovace, velký počet zaměstnanců, silná pozice ve vyjednávání s odbory, státní zakázky, daňové výhody, definují tržní prostředí Periferní (sekundární) – ekonomicky slabší, závislé na firmách v primárním sektoru, podřizují se tržnímu prostředí Duální trh práce – mezi oběma sektory platí odlišná pravidla obsazování prac. míst Hlavní charakteristiky: 0. Členění na vyšší a nižší příjmové sektory 1. Omezená mobilita mezi nimi 2. Úroveň platů podmiňuje vertikální mobilitu 3. Větší stabilita lépe placených míst Zejm. u firem v centrální ekonomice dva sektory: interní (primární, centrální) – chráněná prac. místa, odměňování podle pozice, vysoká návratnost do lidského kapitálu externí (sekundární, periferní) – platí vztah nabídky a poptávky /soutěž/, odměňování podle výkonu, vyšší míra kontroly, nižší platy, vysoká mobilita (terciální sektor – agenturní zam., gastarbeitři, žádná ochrana, vysoká mobilita) Zdůvodnění: 4. Odlišné zaměstnanecké příležitosti 5. Mzda a mechanizmy zaměstnávání pracovníků jsou řešeny odlišně v primárním a sekundárním sektoru 6. Pracovní mobilita mezi oběma sektory je limitována, pracovníci v sekundárním sektoru jsou v pasti, ze které není úniku. 7. Sekundární sektor zaměstnává zejm. podzaměstnané (tj. krátkodobé pracovní úvazky), neumožňuje zvyšování kvalifikace, výkon především nekvalifikované práce Neplatí princip rovných podmínek (odlišnost od neoklasického pojetí TP!), partikulární zájmy aktérů Platilo zejm. pro USA, v Evropě byla situace odlišná (méně bariér), ALE co dnes (v Evropě je bariér více)? Odvozené modely: Třísegmentový model (Piore) – vyšší a nižší primární, sekundární sektor (vztah pracovní mobility a stratifikace)
Multisegmentační model (Mok) – sub-trhy na vertikální ose „primární – sekundární“ a horizontální ose „interní – externí“ Cambridgeská škola – důraz na třídní odlišnosti, prolínání ekonomických a sociálních faktorů, význam institucí Důraz na empirické poznání, absence obecného teoretického konceptu (projekt SCELI - The Social Change and Economic Life Initiative)
Základní procesy na TP Předpoklady analýzy TP: Historické kontexty národní specifika X globalizační tendence koncepce os: východ – západ sever – jih Demografický vývoj přirozený vývoj X populační politiky dlouhodobé trendy X krátkodobé výhledy společenská a sociální podmíněnost migrační trendy
1. Sektorové přesuny a formování profesí Nové technologie, nové formy organizace práce, věda jako výrobní faktor, dynamika inovací Permanentní restrukturalizace hospodářství Vzdělanostní společnost – význam čtvrtého sektoru
2. Růst vzdělanostní úrovně Vyčerpání zdrojů extenzivního vývoje – intenzifikace Od zač. 70. let růst vzdělanostní úrovně, od zač. 90. let význam počítačové gramotnosti Vytlačování méně vzdělaných pracovních sil a menšin Nový vztah mezi kvalifikací a vykonávanou prací
3. Mobilita na TP Stupeň mobility je indikátorem fungování TP Nízká mobilita = zpomaluje zavádění inovací Vysoká mobilita = velké transakční náklady, může rozkolísat TP Nezaměstnanost – krátkodobá jako přirozená součást TP dlouhodobá jako sociální problém (sociální exkluze)
4. Segmentace TP Samostatné a relativně izolované TP Vnitřní, vnější – význam ceny práce (vnitřní mobilita) Specifika nadnárodních korporací X národní TP Individualizace – koncepty firemní kultury
5. Flexibilita pracovních míst Rozvoj netradičních forem práce Alespoň jednu z flexibilních forem práce využívalo v ČR v roce 2008 79 % podniků, v celkovém objemu pracovních úvazků to je 5 % - méně než průměr EU (data Svazu průmyslu a dopravy) Právní stav – termínované pracovní smlouvy Švarc systém Kvantitativní flexibilita: a) Délka pracovní doby - částečné úvazky (50 % českých podniků v r.2008) b) Restrukturalizace pracovní doby – pružná či nepravidelná pracovní doba (86 % českých podniků využívá klouzavou prac. dobu) c) Flexibilita pracovních míst – sdílení (job sharing), stlačený pracovní týden Nejméně využíváno: klouzavý pracovní rok, „purchased leave“ (možnost zaměstnance koupit si dodatečnou dovolenou nebo snížit si plat) Kvalitativní flexibilita: 0. Homeworking (třetí nejrozšířenější) 1. Teleworking
Mezinárodní kontexty Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost Výsledek jednání Rady Evropské unie v Lisabonu v březnu 2000. Komplexní desetiletý plán pro r. 2000-2010, scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekologickou (enviromentální) obnovu EU EU se do r. 2010 měla stát: - nejvíce konkurenceschopným a nejdynamičtějším, na znalostech založeným hospodářským prostorem světa - hospodářským prostorem, který je schopný dosáhnout trvalého hospodářského růstu, s početnějšími a lepšími pracovními místy a větší soudržností - který bude současně ohleduplný k životnímu prostředí Požadavek na zachování sociálního modelu. Opatření jednoho státu budou účinnější, když se o ně zasadí i další státy
Kokova zpráva – podzim 2004 Podklad pro hodnocení Lisabonské strategie po uplynutí poloviny doby, pro kterou byla přijata, „Lisabon pojednává o všem a tudíž o ničem. Každý má odpovědnost a proto ji nemá nikdo.“ Zúžení „Lisabonu“ jen na růst a zaměstnanost od r. 2005
Sociální agenda 2006 – 2010 – únor 2005 Základem představy dalšího vývoje je zajištění udržitelného rozvoje Evropy založeného na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. ALE zjevný rozpor s Kokovou zprávou nutnost revize sociální agendy
Evropský sociální model - Snaha o prosazení jednotné sociální politiky evropské unie na principu rovných příležitostí a solidarity – nutnost většího přerozdělování kompetence členských zemí
rozpor s pozicí sociální politiky jako suverénní
EVROPA 2020 (zatím návrh, 2010) Náhrada za Lisabonskou strategii, namísto snahy o „nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě“ jde o zastavení zaostávání EU za světovými konkurenty. Konkurenceschopnost založená na inovacích a „zeleném růstu“ + kontrola plnění národních programů reforem. 5 hlavních cílů: 2. zvýšit míru zaměstnanosti osob v produktivním věku (20-64 let) ze současných 69 % na 75 %; 3. navýšit investice do výzkumu a vývoje na 3 % unijního HDP; 4. splnit klimatické cíle „20, 20, 20“, tj. zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu na 20 %, snížit emise skleníkových plynů o 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %; 5. snížit podíl osob, které předčasně ukončí vzdělávání ze současných 15 % na 10 % a zvýšit v mladší generaci podíl osob, které mají vyšší než středoškolské vzdělání na 40 %; 6. snížit počet obyvatel ohrožených chudobou o 20 milionů ze současných 80 milionů. 7 „vlajkových iniciativ“: inovace, mládež, digitální agenda, efektivní využívání zdrojů, průmyslová politika, odborné znalosti a pracovní místa, boj proti chudobě Právní váhu měla dosud pouze tzv. „doporučení“, která jsou součástí Paktu stability a růstu, nyní má být i varování – ot. účinnosti PSR - dohoda mezi členy eurozóny ohledně koordinace jejich rozpočtových politik tak, aby případnými vysokými schodky státních rozpočtů nebo vysokými veřejnými dluhy neohrožovaly stabilitu eura a nezvyšovaly inflaci v eurozóně. Tato dohoda se částečně vztahuje i na země EU, které nepřijaly euro jako svou měnu.
Zatím rozporné reakce: Německo - provázání hospodářské strategie s Paktem stability a růstu povede ke „zbytečnému zpolitizování“ fiskálního dohledu a jeho porušování ČR - důraz na stabilní makroekonomické prostředí, fungující vnitřní trh v rámci EU, znalostní ekonomiku a podporu mobility pracovních sil. Vnější vztahy by se měly soustředit především na prosazování volného obchodu, ochrany duševního vlastnictví, zajištění stabilního finančního systému a přístupu ke strategickým surovinám.
Diskuze EU je založena na konceptu sociálního státu = nejde o výsledek v soutěži, ale o solidaritu a sociální soudržnost Konkurenceschopnost EU = schopnost konkurence firem ALE firmy v Číně, Koreji ad. mají nižší náklady
Důvody nižší konkurenceschopnosti EU: 8. Nižší zaměstnanost + 35 hod. pracovní týden 9. Masivní příspěvky na sociální programy 10. Rigidita pracovních míst + silné odbory 11. Vysoká daňová zátěž + vysoké mzdy = vysoké přerozdělování Odliv mozků – láká ne wellfare state ale volná soutěž Koncept tzv. flexicurity – flexibilita trhu práce + zachování sociálních jistot = fikce, „třetí cesta“ V EU (ČR): úspěch = souhra okolností, podvody neúspěch = selhání státu, neschopnost úředníků V roce 2007 činila výše povinných odvodů z průměrné mzdy v ČR 43,5 % (tj. 435 Kč ze 100 Kč) Slovensko 38,5 %, USA 30 % Problémy alokace – stát vs. jednotlivec Den daňové svobody: 1929 – 12.2. 2005 – 14.6. (Friedman) 2000 – 6.6. 2006 – 14.6. 2001 – 7.6. 2007 – 11.6. 2002 – 11.6. 2008 – 7.6. 2003 – 12.6. 2009 – 13.6. 2004 – 15.6. 2010 Liberální institut – z dat OECD, odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu Jiný algoritmus Patria Finance (Tax Foundation) – DDS 2010 je 20.6. Podnikové daně – ne Francie, Německo, ale Estonsko (rovná daň 26 % pro fyzické i právnické osoby), Irsko (12,5 % daň z příjmu práv. osob) Sociální standardy – ne Švédsko, ale Slovensko (DDS 11.5.2008) Pracovní legislativa – ne Itálie, ale USA (DDS 18.5.2008)
Institucionální aktéři - ODBORY Zastupují zájmy svých členů/pracujících. Funkce: * korektivní - ovlivňování pracovních podmínek * emancipační - snaha o získání odpovídajících sociálních pozic pracovníků ► ►
členská - prosazují zájmy svých členů politickoorganizační - prosazují zájmy institucionální
Strategie › kooperativní - spolupráce v rozhodovacích orgánech › opoziční - odbory stojí mimo rozhodování Definování zájmů › jen pracovní podmínky - mzdy, bezpečnost › obecné podmínky práce - participace, soc.politika Postoj k zaměstnanosti › chránit zaměstnané › boj s nezaměstnaností
Situace odborů v ČR – IVVM 2000 • podnikové kolektivní smlouvy pokrývají jen 25-30 % zaměstnanců • v roce 2001 byl podíl členů odborů mezi zaměstnanci 23 %, téměř 10 % respondentů uvedlo, že není v odborech, přestože odbory na pracovišti působí • ve věku 20-29 let bylo v odborech 19 % dotázaných, ve věku od 30 do 44 let 21 % • mezi lidmi se ZV bylo 6 % členů odborů, SO bez maturity 13 %, maturita 19 %, VŠ 20 % • podle velikosti podniku bylo členů odborů v podnicích do 25 zam. 3 %, s 25-100 zam. 18 %, se 101-500 zam. 44 %, v podnicích s více než 500 zam. 49 % • odbory působí ve firmách (s více než 250 zam.): státních 100 %, soukromých tuzemských 78 %, soukromých zahraničních 76 %, družstvech 70 % (Jurajda, Trexima 2007) • existence odborů ve firmě neovlivňuje výši platů (záporně platy VŠ!) • v r. 2007 měla ČMKOS 570.000 členů ve 32 odborových svazech Situace odborů ve světě Dva hlavní trendy vývoje odborové členské základny v evropských zemích: - růst podílu organizovaných během 70. let - významný pokles podílu organizovaných během 80. let (VB, USA) Omezení pro stávkovou činnost (Německo, VB, USA) – nutnost zachování 1/3 podílu plnění u strategických odvětví Zásadní vliv na organizovanost má tzv. ghentský systému pojištění v nezaměstnanosti 1) státem administrované povinné pojištění – úbytek členů 2) dobrovolné, veřejně podporované pojištění zajišťované odbory, tzv. Ghent systém – minulost, problém ve vztahu k sociální politice, stagnace počtu členů
Aktéři - ASOCIACE ZAMĚSTNAVATELŮ Cíle - prosazování zájmů, zejm. minimalizace nákladů na cenu práce, autonomie zaměstnavatelů (omezování vlivu státu: vyšší státní výdaje = omezování svobody podnikání) Specifika: • Praktikují defenzivnější postoj než odbory • Jsou méně sdílné vůči vnějším vlivům, uzavřenější • Mají menší míru závaznosti svých výstupů, individuální motivy členů (soupeření, konkurence), jsou aktivnější v odobě ohrožení zájmů zaměstnavatelů Funkce › socio-ekonomická - účast na tvorbě prac.podmínek, soc. zabezpečení, vzdělávání › politicko-ekonomická - propagace kolektivních zájmů › obchodně-ekonomická - odvětvové a individuální zájmy
Aktéři - STÁT Národní úroveň: Vláda = ministerstva Parlament = politické strany Regionální, obecní úroveň Krajské, místní úřady Funkce státu § vytváření právního rámce – zákony, procedurální pravidla
§ určování makroekonomické politiky – rozpočet, redistribuce, intervence do ekonomiky (pol. zaměstnanosti, hospodářská politika, ceny + inflace) § ochrana – systém sociálního zabezpečení § zaměstnavatel – státní sektor
TRIPARTITA Národní úroveň Rada hospodářské a sociální dohody (1990, novela 1997) - není součástí kolektivního vyjednávání Výstupem je Generální dohoda pouze doporučení (poslední byla uzavřena v r. 1994) Předsednictvo (předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů), pracovní týmy Společný dobrovolný dohadovací a iniciativní orgán odborů, zaměstnavatelů a vlády Cíl - vzájemně respektovanou formou dialogu dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje a udržet sociální smír, jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů Oblasti, ke kterým se tripartita vyjadřuje: • hospodářská politika • pracovněprávní vztahy • kolektivní vyjednávání a zaměstnanost • sociální otázky a zdravotnictví • mzdy a platy • veřejné služby a veřejná správa • bezpečnost práce • rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání • postavení ČR v rámci EU Regionální tripartity - Mostecko, Ostravsko, Královéhradecko (2009) Budoucnost • otevírání se dalším zájmovým skupinám (multipartita?) nebo zúžení na bipartitu (vyloučení státu) • reprezentativnost - jen odbory nebo i rady pracujících?
Vývoj trhu práce Změny: horizontální – odvětví, obory, skupiny povolání vertikální – stratifikační (složitost práce, podíl na řízení) 90. léta 6. Prolínání transformačních (zejm. objektivních) a retardačních (zejm. subjektivních) trendů 7. Prolínání tržních (volná soutěž) a netržních (státní paternalismus) principů 5 období (zatím) • 1990 - 1993 1. etapa: 1. vlna privatizace, pokles zam. v zemědělství, částečně v těžkém
• • •
•
průmyslu, růst terciárního sektoru, období celospolečenské euforie 1993 - 1997 2. etapa: 2. vlna privatizace, změny uvnitř odvětví, nástup profesní mobility, politická stabilita 1998 - 2003 3. etapa: privatizace bank, vznik nezaměstnanosti jako sociálního problému, růst státních intervencí, rozpočtové krize 2004 - 2008 4. etapa: vstup do EU, hospodářská konjunktura, pokles nezaměstnanosti, snaha snižovat rozpočtový schodek, omezování státních zásahů, růst politické nestability 2009 - ? 5. etapa: hospodářská krize růst nezaměstnanosti další vlna restrukturalizace průmyslu, politická nestabilita, diskuse o termínu přijetí Eura
Změny v horizontální dimenzi Struktura zaměstnanosti podle sektorů národního hospodářství a její změny v období 1990 až 2005 v %
Skupiny povolání Velká profesní diferenciace některých odvětví (zemědělství, těžký průmysl, obchod, správa) – spojení profesí podle charakteru práce Odvětví nejvíce profesně profilovaná - stavebnictví, školství, zdravotnictví Největší pohyby – zemědělské profese, těžební, hutnické a hornické profese Nejmenší pohyby – zdravotnické profese, obchodní profese
Změny ve vertikální dimenzi Složitost práce: expertizní ohodnocení všech povolání podle míry tvořivosti, kvalifikovanosti, samostatnosti, náročnosti a odpovědnosti v nich vykonávané práce. Pro běžnou analýzu šestistupňová škála (1 = práce nejjednodušší, 6 = práce nejsložitější) Trendy: 0. Nepřetržitý růst zastoupení prací s nejvyšší složitostí práce 1. Výrazný pokles zastoupení prací s nejnižší složitostí práce 2. Větší otevřenost trhu práce
Rozšířený model dynamiky zaměstnanosti 2 (%) 1
Osoby zaměstnané E
Osoby nezaměstnané U 3 (%)
7
6
5
4
Osoby mimo pracovní sílu O
Definice Osoby zaměstnané 0. všechny osoby starší 15 let, které jsou zaměstnané či podnikají a jejichž příjem je vyjádřen v penězích nebo v naturáliích 1. učni pobírající mzdu (plat či odměnu) 2. studenti, osoby v domácnosti a další osoby zabývající se mimoekonomickými aktivitami, které vedle těchto činností pracují za mzdu (peněžní či naturální) Osoby nezaměstnané jsou osoby starší 15 let, které souběžně splňují tři základní podmínky (nezaměstnanost podle definice ILO): a) nejsou zaměstnané, tj. nepracují za mzdu peněžní ani naturální b) aktivně hledají práci, tj. jsou registrováni u úřadu práce či soukromé zprostředkovatelny práce a práci hledají přímo v podnicích, využíváním inzerce, přípravou založení vlastní firmy, žádají o živnostenský list apod. c) jsou připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů od jejího nalezení Osoby mimo pracovní sílu - všechny osoby, které nejsou zaměstnány a nejsou ani ekonomicky aktivní (nesplňují tři uvedené základní podmínky nezaměstnanosti). Mimo jiné jde o děti předškolního věku, žáky, studenty a učně (nepobírající mzdu či odměnu za práci), starobní důchodce a osoby dlouhodobě nemocné či invalidní a osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené. 3 faktory ovlivňující velikost skupin: 1. Demografický vývoj 2. Normativní faktory (délka školní docházky, sociální politika – podmínky odchodů do důchodu, sociální síť) 3. Výkonnost ekonomiky
Toky zaměstnanosti Tok 1 – Změny uvnitř skupiny zaměstnaných: běžná pracovní mobilita, přechody z jedné pracovní pozice do druhé Toky 2 a 3 – Přesuny mezi zaměstnanými a nezaměstnanými: míra nezaměstnanosti Toky 4 a 5 – Pohyb mezi osobami mimo pracovní sílu a skupinou nezaměstnaných: (4) vyřazování z evidence, odchody do důchodu (snižuje se míra nezaměstnanosti aniž by současně rostla zaměstnanost), (5) nezaměstnaní absolventi škol Toky 6 a 7 – Pohyb mezi osobami zaměstnanými a těmi, kteří stojí mimo pracovní sílu: odraz demografických procesů - mladí nastupují (6), staří odcházejí (7)
Zaměstnatelnost Demografické charakteristiky:
0. 1. 2.
Makrosociální a makroekonomické pohlaví charakteristiky: věk - kulturní podmínky, tradice národnost - sociální a politický systém
Sociální původ - úroveň ekonomiky Psychosomatické dispozice - právní systém Osobnostní charakteristiky
Charakteristiky Zaměstnatelnost trhu práce
Sociální charakteristiky: Charakteristiky zaměstnavatele: - vzdělání - technologická úroveň - povolání - úroveň mezd - délka pracovní zkušenosti - organizace práce - aspirace, motivace , postoje - pracovní podmínky - charakter sociálních sítí
Zaměstnatelnost = schopnost najít zaměstnání, které je v souladu s individuálními charakteristikami a objektivními požadavky trhu Jen ten, kdo je schopen být zaměstnán, může vstoupit na trh práce - pokud schopen není, je nezaměstnatelný Pochybnosti o zaměstnatelnosti: a) objektivní - neschopnost vyrovnat se s požadavky trhu práce sociální politika b) subjektivní - neochota vyrovnat se s požadavky trhu práce - nezájem o práci - věk, zdravotní důvody - tzv. objektivní důvody (plat, dojíždění) Past nezaměstnanosti - z nezaměstnatelných se vytváří samostatná marginalizovaná skupina obtíže návratu, sociální segregace
Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je hlavním ukazatelem úspěšnosti politiky zaměstnanosti N. = ztráta výdělku, vyplývající z nemožnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a zároveň je pro výkon práce k dispozici. Podmínky N: 12. nedobrovolný charakter (nemožnost získat zaměstnání) 13. pracovní schopnost (způsobilost být zaměstnán) 14. připravenost (disponibilita) pro výkon zaměstnání 15. aktivní hledání zaměstnání (docházení na úřad práce) Dobrovolná N. = preference volného času před prací Počet N. ≤ počet volných míst Problém nastavení sociální sítě (hustá = vysoká N, řídká = nízká N)
Typy nezaměstnanosti Frikční N. Je důsledkem mobility pracovní síly Má krátkodobý charakter (období, kdy jedinec dobrovolně opustí své původní zaměstnání a ještě nenastoupil na nové pracovní místo nebo toto místo teprve hledá), doba, kdy osoby nově
vstupující na trh práce hledají své první zaměstnání Je závislá na podmínkách na TP (soc. dávky, mzdové podmínky, dojíždění atd.) Strukturální N. Je důsledkem převahy nabídky pracovní síly nad poptávku v daném typu práce v důsledku omezování přezaměstnanosti, likvidace neefektivních podniků, restrukturalizace výroby (pracovní síly s urč. charakteristikami, které již nejsou schopny nebo ochotny se rychle rekvalifikovat a adaptovat na novou nabídku pracovních míst) Projevuje se vyšší N osob s jistou kvalifikací, kterou trh pracovních míst neabsorbuje, současně vzniká poptávka po kvalifikaci, jež není dostatečně zastoupena na TP Je trvalou součástí moderního TP Cyklická nezaměstnanost Nedostatečná poptávka po práci ve vztahu k její nabídce v důsledku snížené poptávky po zboží (v období hospodářské recese) Sezónní nezaměstnanost Pravidelná N spojená s přírodním cyklem Je charakteristická především pro zemědělství, stavebnictví a turistický ruch Skrytá nezaměstnanost Nezaměstnaná osoba si nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje (mladiství, vdané ženy) Buď již rezignovali na hledání práce, nebo si práci hledají sami a registrace na úřadech práce Neúplná zaměstnanost Nedobrovolně zkrácená pracovní doba, sdílení jednoho pracovního místa dvěma osobami, jejichž příjem se podle toho mezi ně adekvátně rozdělí. Účelem je předejít nebo omezit propouštění Nepravá nezaměstnanost Nezaměstnaní, kteří nehledají práci, ale snaží se čerpat sociální dávky v nezaměstnanosti nebo zároveň nelegálně pracují v šedé a neformální ekonomice
Vývoj míry registrované nezaměstnanosti Vývoj počtu volných pracovních míst
Komentář Období do r. 1998 16. odložení zásadních strukturálních změn v průmyslu až na období po vyjasnění vlastnických vztahů, spojených s procesem privatizace. 17. schopnost ekonomiky a zejm. privátního sektoru ve sféře služeb absorbovat značnou část uvolňované pracovní síly Období 1998 - 2005 18. spuštění restrukturalizačních procesů 19. hospodářská recese zejm. Německa a EU
20. 21.
výrazné posilování kurzu české koruny štědrá sociální politika
Období 2006 – 2008 22. hospodářská konjunktura 23. výrazné posilování české koruny – tlaky na export 24. výrazný růst imigrace 25. omezování sociálních výdajů Období 2009 - ? 26. ekonomická krize 27. další vlna restrukturalizace 28. příprava na vstup do Euro-zóny
Dlouhodobá nezaměstnanost Podle ILO déle než 1 rok Hlavní příčinou růstu dlouhodobé nezaměstnanosti je snižování pracovních příležitostí pro lidi s nízkou úrovní vzdělání Důsledky DN 29. Pokles zájmu najít si práci, smíření se s osudem 30. Změna časových režimů s dominancí volného času 31. Narušení sociálních sítí, jejich homogenizace, sociální izolace 32. Dopady na rodinu, ztráta sociálního statusu 33. Růst sociálně patologických jevů Rizika autoreprodukčních tendencí – děděná DN
Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Rozdíl mezi metodikou MPSV a VŠPS: Registrovaní uchazeči Registrovaní uchazeči Neregistrovaní o zaměstnání o zaměstnání nezaměstnaní splňující nesplňující podmínky splňující podmínky podmínky ILO pro ILO pro zařazení mezi ILO pro zařazení mezi zařazení mezi nezaměstnané nezaměstnané nezaměstnané Registrovaní na úřadech práce (MPSV) Nezaměstnaní podle ILO (VŠPS) Základem je dotaz na ekonomickou aktivitu respondentů v referenčním týdnu - pokud respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO klasifikován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních.
Srovnání míry nezaměstnanosti podle MPSV a VŠPS
Rizikové skupiny na trhu práce Rizikovost: pro koho – jednotlivec (obtíže na TP) zaměstnavatel (cena práce) stát (zátěž pro soc. politiku) v řešení – ochota X neochota Multiplikační efekt rizik Skupiny: 34. Nekvalifikovaná pracovní síla 35. Ženy ve specifickém postavení 36. Vybrané věkové skupiny – absolventi, předdůchod. věk 37. Romové 38. Zdravotně postižení
Míra nezaměstnanosti mužů podle dosaženého vzdělání Míra nezaměstnanosti žen podle dosaženého vzdělání Míry nezaměstnanosti podle pohlaví Míry nezaměstnanosti podle věku a pohlaví Vývoj míry celkové neúspěšnosti absolventů podle druhů škol k 30.4. daného roku Srovnání Romské populace v produktivním věku s populací ČR v roce 1997 (%)
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Pasivní • prostřednictvím podpory v nezaměstnanosti • prostřednictvím nízkého daňového a odvodového zatížení práce (USA, V.Británie, Japonsko, Švýcarsko) – nízká nezaměstnanost Aktivní Prostřednictvím APZ stát podporuje: • Přímo - firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností • Nepřímo - pracovní sílu preventivně nebo ve fázi ohrožení Efekty APZ: Sociálně - psychologické – návrat do pracovního procesu Ekonomické - dopady na státní rozpočet. Výdaje na APZ snižují výdaje na PPZ a na sociální dávky. • Nástup do nové práce = vrácení části prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů
• Úspory výdajů státu na zdravotním pojištění, nezávislost na sociálních dávkách • Práce = koupěschopnost (vyšší spotřeba, DPH, daně z příjmu) • Náklady veřejných financí na jednoho průměrného nezaměstnaného (průměrná hrubá měsíční mzda před ztrátou zaměstnání činila cca 12 tisíc Kč) za celou dobu jeho nezaměstnanosti činily (v r. 2005) 175,3 tisíc Kč.
Průřezové cíle v letech 2004-6 a) Plná zaměstnanost b) Zlepšování kvality a produktivity práce – celoživotní vzdělávání, rovnost šancí, sociální dialog c) Posilování sociální soudržnosti a začleňování – snižování regionálních rozdílů, restukturalizace Specifická doporučení Rady EU ČR v r. 2004 a) Zvyšování adaptability zaměstnanců a podniků – vývoj mezd by měl být v souladu s vývojem produktivity, vysoké zdanění práce vytlačuje nízko kvalifikovanou práci, závislost na sociálních dávkách místo na práci b) Přilákání více osob na TP a učinění práce reálnou volbou pro všechny – zvyšovat zaměstnanost žen a starších pracovníků c) Vyšší a účinnější investování do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání – účast v terciárním vzdělávání
Národní lisabonský program 2005-2008 Výchozím principem SPP je revidovaná Lisabonská strategie Evropské unie (Strategie pro růst a zaměstnanost) Národní Lisabonský program 2005 - 2008 (Národní program reforem) – září 2005 Součásti SPZ: • programy hospodářské politiky vlády - růstu výkonnosti ekonomiky, posilování konkurenceschopnosti firem • programy průmyslové politiky - podpora investic, vytváření příznivého prostředí pro podnikání, pokračování privatizace a dokončení restrukturalizace • opatření rozpočtové politiky - reforma veřejných rozpočtů a daní • vzdělávací programy škol ve struktuře absolventů škol apod. Hlavní cíl SPZ: • příznivý vývoj zaměstnanosti • zvýšení motivace a aktivace pro hledání, nalezení a udržení zaměstnání Část makroekonomická – stabilita a udržitelný rozvoj Část mikroekonomická – podnikatelské prostředí, výzkum a vývoj, inovace, udržitelné využívání zdrojů, modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí
Část zaměstnanost – flexibilita trhu práce (rozšířit smluvní volnost v prac. právních vztazích, snížit zákonné nemzdové náklady práce, zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek, zvýšit územní mobilitu, modernizovat politiku zaměstnanosti) - začleňování na trhu práce (snížit nezaměstnanost mladých do 25 let, prosazovat rovné příležitosti, zvýšit participaci starších osob, zvýšit profesní mobilitu systémem rekvalifikací, zjednodušit přístup cizinců na trh práce) - vzdělávání (kurikulární reforma, rozšířit přístup k vyššímu odb. a vysokoškolskému vzdělání, spolupráce zaměstnavatelů a vzděl. institucí, zlepšit propojení počátečního a dalšího vzdělávání, zlepšit prostupnost v terciárním vzdělání, podporovat další vzdělávání, zvýšit informační vzdělanost)
Nástroje APZ (data za 1. pol. 2008) • Rekvalifikace a poradenství Odstraňování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou z hlediska kvalifikace (získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace, zvýšení, prohloubení, udržování, obnovování) - specifické (profesní) pro D (24 %) a THP (15 %) - nespecifické (42 %) Účinnost, tj. znovuzaměstnání uchazeče do 12 měsíců od ukončení rekvalifikace: nespecifické 47 %, specifické 44 % (vyšší pro D) Průměrné náklady na jednoho uchazeče rekvalifikovaného v rámci jednoho rekvalifikačního kurzu byly cca 4 208 Kč (bez kurzů s nulovými náklady, tj. z ESF, cca 9 702 Kč). Poradenství pro obtížně umístitelné skupiny (do 25 let, dlouhodobě nezaměstnané, s žádnou nebo nízkou úrovní kvalifikace, věkově starší osoby a osoby vracející se na trh práce, např. po mateřské nebo rodičovské dovolené) Zejm. na konkrétní pracovní uplatnění, u mladistvých návrat do školského systému pro získání středoškolského vzdělání; u skupiny uchazečů ohrožených vyloučením z trhu práce se jednalo i o jejich sociální integraci • Veřejně prospěšné práce (VPP) Časově omezené, slouží zejména k aktivaci nejobtížněji umístitelných uchazečů o zaměstnání - s nízkou nebo žádnou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných, věkově starších, s bydlištěm v mikroregionech s nedostatečně zajištěnou dopravní obslužností, osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí apod. Údržba veřejného prostranství, úklid, údržba veřejných budov, komunikací a pod. činnostech pro obce, státní a obecně prospěšné instituce. Cílem a hlavním přínosem je zejm. udržení a obnovení základních pracovních návyků, motivace k práci a získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpor v nezaměstnanosti. Podíl z celkových výdajů na APZ 14 % • Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Zřizována zaměstnavatelem na základě dohody s UP a obsazována uchazeči o zaměstnání, trvalé nebo dlouhodobější zaměstnání Podíl z celkových výdajů na APZ 15 %, ale vysoký podíl prostředků z ESF
• Chráněné dílny (CHPM) a chráněná pracoviště (CHPD) pro občany se ZPS Podíl z celkových výdajů na APZ 7 % V 1. pololetí 2008 bylo vytvořeno 214 nových pracovních míst pro 488 osob se zdravotním postižením (OZP). Pracovní rehabilitace (příprava k práci) - sestavování a naplňování individuálních plánů pracovní rehabilitace • Méně využívané nástroje APZ: Příspěvky: překlenovací, na zapracování, na dopravu zaměstnanců Systém investičních pobídek Cílené programy k řešení zaměstnanosti Projekty zaměstnanosti podporované ESF Dříve: •Dotace na zkrácenou pracovní dobu •Absolventská a praktikantská místa
Kritika APZ (Münich, 2007) Hodnocení programů – v Německu mělo v r. 2006 pozitivní dopad jen 28 % programů APZ ČR dává na APZ cca 0,5 % HDP – pod průměrem EU Problémy: 1.Některá dotovaná místa by vznikla stejně, i bez podpory programů (místa jsou formálně zrušena, aby mohla být vytvořena jako dotovaná) 2. Do programů se z nezaměstnaných vybírají jen nejschopnější – pomohli by si i bez dotací 3. Dotací podpořená místa u jednoho zaměstnavatele mohou vést k propuštění u druhého (bez dotací) 4. Stabilita pracovních míst vytvořených dotací 5. Programy jsou placeny z daní – cena práce se na jednom místě snižuje, na druhém zvyšuje – jaký je čistý dopad? APZ snižuje otevřenou nezaměstnanost, ale snižuje i regulérní zaměstnanost (Dánsko: 10 podpor pro nezaměstnané, kt. nejsou podporami)
Instituce trhu práce Sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce (dříve SSZ) Odbor politiky zaměstnanosti - koncepční záměry, systémová opatření a programy zaměstnanosti, zpracovává koncepce řízení a organizační struktury úřadů práce, řídí a zabezpečuje realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, koordinace postupu UP při aplikaci předpisů o zaměstnanosti Odbor realizace služeb zaměstnanosti - oblast rekvalifikací, poradenství ke zprostředkování, evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání, podpory v nezaměstnanosti a insolvence
zaměstnavatelů, zaměstnávání cizinců v ČR a zaměstnávání občanů ČR v zahraničí, řízení a koordinace UP v oblasti správního řízení Odbor pracovněprávních vztahů - koncepce odměňování zaměstnanců, koncepční a legislativní působnost v oblasti kolektivního vyjednávání a pracovní doby, návrhy Národní politiky BOZP Odbor implementace programů Evropského sociálního fondu -zprostředkující subjekt v implementační struktuře programů ESF, řízení projektů ESF, kontrola a ověřování plateb
Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu (měl být od 1.1.2009) Jednotná specializovaná státní správa na bázi stávajících UP v oblasti zaměstnanosti, sociálních dávek a sociálně-právní ochrany. Roztříštěnou strukturu institucí (státních i samosprávných) nahradí jeden specializovaný správní úřad - obecní úřady budou zbaveny výkonu státní správy v sociální oblasti Centralizace informací + decentralizaci činností (posílením sociální terénní práce), propojení informačních systémů a provázání postupů v jednotlivých oblastech umožní efektivnější práci s klientem a snížení možnosti zneužívání sociálního systému lepší přehled o občanovi, jeho motivaci, schopnosti a ochotě hledat zaměstnání a zúčastňovat se aktivačních programů
Institut trhu práce Podpůrný systém služeb zaměstnanosti - projekt MPSV, Hospodářské komory ČR a NVF na r. 2006-8, předpoklad zavedení systému v letech 2007 – 2013 • zvýšení odborné kapacity služeb zaměstnanosti a individuální přístup ke klientovi (cílené rekvalifikace, cíleně směrované příspěvky na zapracování nových zaměstnanců ad.) • rozšíření služeb poskytovaných prostřednictvím Hospodářské komory ČR zaměstnavatelům podle jejich aktuálních potřeb (možnosti a způsob prognózování vývoje trhu práce v rámci ČR i jednotlivých regionů a řešení jejich vazeb na podnikatelské prostředí) • vytvoření podmínek pro spolupráci se sociálními partnery, samosprávami a spolupracujícími organizacemi (analýzy spokojenosti zaměstnavatelů a dalších subjektů se službami zaměstnanosti)
Postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů Zaměstnanci • Výpověď z jakéhokoliv důvodu či bez důvodu, bez ohledu na náhradu • Škodu hradí zaměstnavateli jen do 4,5 násobku své průměrné měsíční mzdy • Rizika - nároky se nekrátí ani ve špatné ekon.situaci podniku • Stávka - právo a ochrana, neodpovídá za škody vzniklé stávkou Zaměstnavatelé • Výpověď jen z důvodů uvedených v ZP, povinnost pomáhat zaměstnanci při shánění nového místa • Škodu hradí zaměstnanci v plné výši • Rizika - nese celé hospodářské riziko podnikání
• Stávka - nesmí přijímat stávkokaze, musí platit za stávkující pojistné
Metodologické souvislosti zkoumání trhu práce Přístupy: 39. Sociologický – hledání sociálních vztahů, podmíněnost chování aktérů na TP 40. Ekonomický – komponenty TP (nabídka, poptávky, rovnováha, úloha mzdy, míry) 41. Statistický – analýzy časových řad, efekty politiky zaměstnanosti, VŠPS 42. Psychologický – osobnost, adaptabilita, chování na TP Roviny zkoumání: 43. Prostorová – místní, regionální, celostátní, nadnárodní (problémy komparace) 44. Časová – statický řez, vývojové trendy, sezónní výkyvy Výběrové skupiny: 45. Populace – disponibilní pracovní síla ekonomicky aktivní - neaktivní 46. Skupiny – věkové (mladí, staří) vzdělanostní (absolventi) sociální postavení (mladé matky) minority (klienti ÚP) Metody: a. Empirický výzkum diagnostický (nejasná problémová situace – nezaměstnaní) operativní (jasná problémová situace, operativní doporučení) explikativní (perspektivní doporučení) specifika tzv. velkých šetření (mikrocensy) b. Kvalitativní výzkum – pro specifické potřeby (minority, životní dráhy) c. Případové studie – podniků, lokalit Techniky: a. Rozhovor – standardizovaný, v příp. minorit polob. Dotazník – základní deskripce
Výběrová šetření pracovních sil (VŠPS) U nás od r. 1993 Od r. 2002 plná kompatibilita s metodikou Eurostatu (zejm. odlišnosti v definici nezaměstnanosti) Aktuální struktura zaměstnanosti podle: 3. Pohlaví 4. Věku
5. Kvalifikace 6. Odvětví 7. Charakteru zaměstnání Jsou šetřeny údaje u: zaměstnaných o výši odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání, mobilitě pracovních sil nezaměstnaných o charakteru nez., struktuře, délce trvání Metodika: Předmět šetření – domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech, v nich osoby zde bydlící nepřetržitě po dobu nejméně 3 měsíců (netýká se osob dlouhodobě bydlících v hromadných ubytovacích zařízeních – cizinci) Výběrový soubor – 0,7 % všech trvale obydlených bytů (tj. cca 26.000 bytů, 70.000 respondentů starších 15 let) Převažování podle pohlaví a věkových skupin k 31.12. předchozího roku Výsledkem jsou údaje za celou populaci ČR
