Trávení a metabolismus

Trávení a metabolismus

Milada Roštejnská Helena Klímová Obr. 1. Proces „vylučování“[1]

1

Obsah (1. část) Zařazení člověka podle metabolismu Potrava Osud potravy v lidském těle Trávení (obecně) Trávení sacharidů Trávení bílkovin Trávení triacylglycerolů Metabolismus Schéma metabolismu Anabolismus a katabolismus Rychlost metabolismu Energetický nadbytek a nedostatek Adenosintrifosfát (ATP)

Obsah (2. část) Metabolismus sacharidů Glykolýza Glykolýza - schéma Aerobní a anaerobní odbourávání pyruvátu Aerobní a anaerobní odbourávání pyruvátu - schéma Metabolismus bílkovin Močovinový cyklus Metabolismus triacylglycerolů Odbourávání mastných kyselin Schéma metabolismu Rozdíly v energetickém výtěžku Vztah metabolismu triacylglycerolů a sacharidů Použitá literatura

Člověk patří mezi chemoorganotrofní aerobní organismy Chemotrofní organismy získávají energii oxidací živin. Chemotrofní organismy využívají chemické reakce jako zdroj energie.

O2 potrava voda CO2

Heterotrofní (organotrofní) organismy mají za hlavní zdroj uhlíku jiné organické látky (tuky, bílkoviny, lipidy). Aerobní organismus potřebuje ke svému životu nezbytně kyslík. Co musí obsahovat naše strava? • • • • •

Obsah

stolice

moč

Bílkoviny Sacharidy Lipidy Vitaminy a minerální látky Vodu

Obr. 2. Trávicí soustava

Potrava Potrava = vše, co slouží k výživě organismu. Bílkoviny

Vláknina

Obsah

Sacharidy

Vitaminy

Obr. 3. – 8. Různé druhy potravy[1]

Lipidy

Minerální látky a stopové prvky

Osud potravy v našem těle Obr. 9. Trávicí soustava

•

Potrava

Potrava se v ústech žvýká a nakonec se mísí se slinami do vlhké hmoty, které říkáme sousto.

Ústní dutina

Potrava Ústa

Játra Žlučník

Žaludek Slinivka břišní

Tlusté střevo Tenké střevo

Řitní otvor

Obsah

Obr. 10. Ústa


•

Ústní dutina

Sousto v hltanu putuje tzv. peristaltickými pohyby až do jícnu. Pozor někdy se stane, že se spustí peristaltika zpětná neboli zvracení. Potrava Ústa Hltan a jícen

Játra Žlučník


Svalová stěna jícnu

Kontrahovaný sval

Tlusté střevo

Sousto Tenké střevo

Řitní otvor

Obsah

Relaxovaný sval

Obr. 11. Peristaltické pohyby jícnu


•

Ústní dutina

V žaludku se jeho silné svaly stahují, a dovolují tak rozmačkat a rozdrtit obsah uvnitř na lepkavou a blátivou hmotu, které se říká trávenina (chymus). Zde se také naše potrava setkává s celou řadou enzymů.

Potrava Ústa

Hltan a jícen Játra Žlučník


Žaludek


Řitní otvor

Obsah

Obr. 12. Žaludek


•

Chymus ve dvanáctníku obsahuje částečně strávenou potravu ze žaludku, trávicí šťávy ze slinivky břišní a žluč ze žlučníku.

Ústní dutina

Potrava Ústa Hltan a jícen Játra Žlučník



Řitní otvor

Obsah

Žaludek Dvanáctník


•

Tenké střevo je hlavním místem vstřebávání živin.

Ústní dutina

Potrava Ústa Hltan a jícen Žaludek

Játra Žlučník


Dvanáctník Tenké střevo


Řitní otvor

Obsah

Obr. 13. Tlusté a tenké střevo

Osud potravy v našem těle •


Ústní dutina

V tlustém střevě dochází ke vstřebávání vody (až 90%). Nestrávené zbytky (vláknina, trávicí šťávy, žluč, buňky střevní výstelky, bakterie) tvoří stolici. 1/3 suché váhy představují bakterie.


Játra Žlučník



Tlusté střevo

Tlusté střevo

Tenké střevo

Řitní otvor

Obsah


Osud potravy v našem těle •


Ústní dutina

V tlustém střevě dochází ke vstřebávání vody (až 90%). Nestrávené zbytky se mění na hnědou hmotu (stolice), jejíž 1/3suché váhy představují bakterie produkující methan. Mezi nestrávené zbytky patří i vláknina.


Játra Žlučník



Tlusté střevo

Tlusté střevo

Tenké střevo

Řitní kanál

Řitní otvor

Obsah


Trávení

Obr. 14. Příjem potravy[1]

Během procesu trávení dochází za pomoci hydrolytických enzymů k rozkladu potravy na jednodušší látky. Ty mohou dále sloužit buď jako stavební jednotky pro výstavbu nových sloučenin, nebo mohou být v těle dále odbourávány až na oxid uhličitý, vodu a ostatní odpadní látky. nové sloučeniny potrava

trávení

jednodušší látky CO2, H2O, energie

Obsah

Obr. 15. Sacharidy 2[1]

Trávení sacharidů Obr. 16. Schéma trávení polysacharidu - škrobu Škrob H2C H C OH

•Trávení je založeno na hydrolytickém štěpení glykosidové vazby.

C H

H C OH

C

H

O

H

OH

OH

C H

H2C O H

H

C

H

C

C

H

OH

C OH O

OH

C H

H2C O H

H C OH

C

H

O

C

C

H

OH

OH

C H

O H C

H

C

C

H

OH

Amylasy Maltosa H2C

C OH

OH

H2C

C H

HO C

O H

H C OH

C

H

O

C

H

OH

OH

OH

H2C

C H

O H H

C

C

C

OH

H

OH

H C OH

C H

Maltosa H2C O H

O

C

H

C OH

C

H

HO C

H

OH

OH

C H

O H H

C

C

C

OH

H

OH

Maltasy Glukosa

H C OH

Obsah

O H

C

H2C

Příklad: trávení škrobu

H2C

C

H

•Produktem trávení polysacharidů jsou monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa…).

OH

HO C H

Glukosa

OH

C H

H2C O H

H C

H

C C OH OHHO C

OH

•Amylasy štěpí polysacharid škrob postupně na disacharidové jednotky – maltosu.

H

Glukosa

OH

C H

H2C O H

H C OH

C

H C OH

OH HO C H

Glukosa

OH

C H

H2C O H

H C OH

H

C

C

OH HO C

OH

H

OH

C H

O H H

C

C

OH

OH

•Maltasa štěpí disacharid maltosu na monosacharid glukosu.

Trávení bílkovin •Trávení je založeno na hydrolytickém štěpení peptidové vazby. •Výsledkem trávení bílkovin jsou jednotlivé aminokyseliny a kratší peptidové řetězce.

Peptidový řetězec

H3N+

COO-

aminopeptidasa

karboxypeptidasa endopeptidasa

•Karboxypeptidasy štěpí bílkoviny od C-konce. •Aminopeptidasy štěpí bílkoviny od N-konce. •Endopeptidasy štěpí bílkoviny uprostřed řetězce.

endopeptidasa tripeptidasa

dipeptidasa

dipeptidasa

dipeptidasa

•Tripeptidasy štěpí tripeptidy •Dipeptidasy štěpí dipeptidy.

Obsah

Obr. 17. Schéma trávení proteinů

Obr. 18. Lipidy 2[1]

Trávení triacylglycerolů •Trávení je založeno na hydrolytickém štěpení esterové vazby.

R

O C

O

O

O CH2 HC

C

H2C R

CH2

triacylglycerol

OH O

+ 2H2O

C CH O

H2C

O C R

lipasy

O

OH

R

+

2R-COOH

R=C17H35

mastné kyseliny (v tomto případě se jedná o kyselinu stearovou)

monoacylglycerol (diacylglycerol, resp. glycerol)

Enzymy štěpící triacylglyceroly se nazývají lipasy. Obsah

Produktem trávení jsou mastné kyseliny a monoacylglycerol (diacylglycerol, resp. glycerol).

Metabolismus Metabolismus jsou všechny chemické procesy, při nichž dochází k přeměně látek (látková výměna) a energií (energetická výměna) v buňkách a živých organismech. Metabolismus v sobě zahrnuje přeměny výše zmíněných produktů trávení na odpadní látky, nebo výstavby nových pro život důležitých sloučenin. Co je metabolit? Metabolit je produkt metabolismu.

Obsah

Zažívací trubice

Sacharidy

Schéma metabolismu

Bílkoviny

Lipidy

Ukládány Ukládány Ukládány jako jako tuk Trávení v pojivové Trávení Trávení glykogen v tukové tkáni v játrech tkáni

Monosacharidy

Aminokyseliny

Mastné kyseliny

Pyruvát

AcetylCoA

Odstranění aminoskupiny Citrátový cyklus Amoniak

Obsah

Obr. 19. Schéma metabolismu

Energie, oxid uhličitý a voda

Moč

Anabolismus a katabolismus Anabolismus

Látky chemicky jednodušší Katabolismus + energie

syntéza

rozklad

Látky chemicky složitější

Anabolické reakce jsou především endergonické (energii spotřebovávají). Katabolické reakce jsou především exergonické (energii uvolňují).

Obsah

Rychlost metabolismu Rychlost metabolismu je celkově ovlivňována hormony. Jednotlivé reakce jsou katalyzovány enzymy, a tím jsou urychlovány. Čím je rychlost ovlivněna? 1. Věkem 2. Pohlavím 3. Celkovým stavem organismu (fyzickým i psychickým)

Obr. 20. Fyzická zátěž (Sport) [1]

Obsah

Obr. 21. Proces „vylučování“[1]

Energetický nadbytek a nedostatek Při nadbytku energie (např. při větším příjmu potravy, nedostatku pohybu …) musí tělo energii nějakým způsobem využít, aby se tělo nepřehřálo. Energii organismus využije na tvorbu lipidů, které se ukládají do tukové tkáně, čímž může vzniknout nadváha (otylost). Obr. 22. Nadváha [1]

Naopak při nedostatečném příjmu potravy a tím i nedostatečném příjmu energie, musí tělo energii někde získat. Nejprve jsou použity rezervy glykogenu. Při delším hladovění dochází k rozkladu tukových zásob, což může být příčinou podvýživy.

Obsah

Obr. 23. Příjem potravy[1]

ATP Organismy potřebují stále energii, kterou získávají rozkladem potravy. Tuto energii spotřebují na endergonické reakce. Obr. 24. Dítě[1]

Kde organismus energii uchovává?

Skladuje ji v tzv. makroergických sloučeninách, jejichž rozkladem se získá velké množství energie. Typickým příkladem je tzv. adenosintrifosfát (ATP). NH2 O

N

N

CH2 N

H

N

H

O

-

P

O O

O

OH OH H

Obsah

O

H

Obr. 25. Molekula ATP

P O

-

O O

P O

-

O

-

Metabolismus sacharidů Sacharidy slouží jako zdroj rychle uvolnitelné energie.

Obr. 26. Sacharidy 2[1]

Polysacharidy i oligosacharidy jsou hydrolyticky štěpeny v procesu trávení na monosacharidy. Monosacharidy jsou schopny vstřebávat se střevní stěnou.

Obsah

Obr. 27. Molekula D-glukosy

V naší krvi musí být udržována stálá hladina glukosy (tzv. glykémie). Na regulaci metabolismu glukosy se podílí celá řada hormonů, především insulin a glukagon.

Metabolismus sacharidů Odbourávání monosacharidů probíhá v několika fázích: 1. Fáze glykolýzy 2. Fáze glykolýzy 3. Fáze glykolýzy 4. Aerobní a anaerobní odbourávání pyruvátu

Obsah

Glykolýza (přeměna glukosy na pyruvát, probíhá v cytoplasmě)

1. Fáze glykolýzy Převod monosacharidů (glukosy) na D-fruktosa-6-fosfát. Glukosa-6-fosfát

D-glukosa H2C C H C OH HO C

O H OH

H

H

H2C

H C OH

C OH

C H C OH HO C

O PO 3H2 OH

H

H

H C OH

C OH

Fruktosa-6-fosfát PO 3H2 O

OH CH2 C H

O H2C H HO C C C OH OH

H

Na vznik 1 molekuly D-fruktosa-6-fosfátu z 1 molekuly glukosy je zapotřebí 1 molekula ATP.

Obsah

Obr. 28. D-fruktosa-6-fosfát


2. Fáze glykolýzy Přeměna D-fruktosa-6-fosfátu na 2x glyceraldehyd-3-fosfát.

Fruktosa-6-fosfát PO 3H2 O

Glyceraldehyd-3-fosfát

OH CH2 C H

O H2C H HO C C C OH OH

H

2x

O

H C

HC OH OH H2C

O

P O OH

Opět je zapotřebí 1 molekula ATP.

Obsah

Obr. 29. Glyceraldehyd-3-fosfát


3. Fáze glykolýzy (dehydrogenace) Přeměna glyceraldehyd-3-fosfátu na pyruvát (anion kyseliny pyrohroznové). Glyceraldehyd-3-fosfát O

H

O

C

O

-

C

HC OH OH H2C

Pyruvát

O

P O

C O CH3

OH

Při této fázi se z jedné molekuly triosy celkem uvolní 2 molekuly ATP a jedna molekula NADH.

Obsah

Obr. 30. Kyselina pyrohroznová

sacharidy

Glykolýza - schéma

trávení

amylasy

glukosa ATP ADP

glukosa-6-fosfát isomerace

D-fruktosa-6-fosfát 2-

O3 P O

fruktosa-6-fosfát

OH O H HO

O

ATP ADP

OH

H OH

H

H

O

C

O

2-

PO 3

fruktosa-1,6-bifosfát

C

HC OH H2C O

HC OH

2-

PO 3

2x glyceraldehyd-3-fosfát 2-

H2C O PO 3 1,3-bifosfoglycerát

glyceraldehyd-3-fosfát

2x (NAD++P) 2x (NADH+H+)

2x 1,3-bisfosfoglycerát O-

O C

2x ATP 2-

2x 3-fosfoglycerát

fosfoenolpyruvát

2x 2-fosfoglycerát

C O

PO 3

2-

PO 3

CH2

3-fosfoglycerát O

O

-

C C O

Obsah

2x ADP

C

HC OH H2C O

O-

O

CH3 pyruvát

2x H2O

2x fosfoenolpyruvát 2x ADP 2x ATP

2x pyruvát

sacharidy

Glykolýza - schéma

trávení

amylasy

glukosa ATP ADP

1. fáze glykolýzy

glukosa-6-fosfát

isomerace

Celkový zisk: 2 molekuly ATP 2 molekuly NADH

fruktosa-6-fosfát ATP ADP

2. fáze glykolýzy

fruktosa-1,6-bifosfát

2x glyceraldehyd-3-fosfát 2x (NAD++Pi+ADP) 2x (NADH+H++ATP)

3. fáze glykolýzy

2x 3-fosfoglycerát 2x ADP 2x (ATP +H2O)

Obsah

2x pyruvát

Aerobní odbourávání pyruvátu 1. Aerobní odbourávání pyruvátu (oxidační dekarboxylace pyruvátu) Probíhá za přítomnosti kyslíku.

acetylkoenzym A H 3C

C

COO

O

Obsah

-

+

HS-CoA

+ NAD

+

H 3C

C O

S-CoA

+ CO 2 + NADH

Anaerobní odbourávání pyruvátu 2. Anaerobní odbourávání pyruvátu Obr. 31. Fyzická zátěž (Sport) [1]

Probíhá při nedostatku kyslíku. A, Tvorba laktátu laktát H3 C

C

COO

O

-

+

NADH

+

H3C CH

H+

COO

OH

-

+

NAD+

Ke vzniku laktátu dochází např. při cvičení (bolest svalů). B, Alkoholové (ethanolové) kvašení H3C

pyruvát

C

COO

-

H+

O NADH + H

acetaldehyd

H3C

C

H

+

C02

+

H3C

C

H acetaldehyd

O

NAD+

H3C

CH2 OH

ethanol

O

Obsah

Alkoholové kvašení způsobují např. kvasinky. Obr. 32. Alkohol[1]

Aerobní a anaerobní odbourávání - schéma pyruvát aerobní odbourávání

anaerobní odbourávání

acetylkoenzym A

tvorba laktátu

alkoholové kvašení

citrátový cyklus + dýchací řetězec

CO2, H2O + energie

Obsah

laktát

ethanol

Metabolismus bílkovin Bílkoviny jsou pro naše tělo zcela nepostradatelné z mnoha hledisek : • • • • • • •

Obr. 33. Model hemoglobinu

enzymy zásobní proteiny (ovalbumin) transportní proteiny (hemoglobin) ochranné proteiny (imunoglobulin) kontraktilní proteiny (myosin) hormony (insulin) strukturní proteiny (kolagen)

• zásadní zdroj dusíku a esenciálních aminokyselin Obr. 34. Bílkoviny

Obsah

[1]

Obr. 35. Vejce[1]

Metabolismus bílkovin Bílkoviny jsou v procesu trávení hydrolyzovány na aminokyseliny.

bílkoviny trávení

přeměny aminokyselin

Odbourávání aminokyselin: Uhlíkatý skelet (nejčastěji vzniká 2-oxokyselina)

aminokyseliny odstranění aminoskupiny

uhlíkatý skelet

se zapojuje do meziprodukty metabolických drah citrátového cyklu dalších látek. Nejčastěji dochází k přeměně na pyruvát či k tvorbě acetylkoenzymu A.

-NH2

pyruvát, acetylkoenzym A močovinový cyklus

Aminoskupina se odbourává v močovinovém cyklu, kde se přeměnuje na močovinu. Obsah

močovina

Metabolismus bílkovin bílkoviny trávení

přeměny aminokyselin

odstranění aminoskupiny

Buď dojde k úplnému odbourání v citrátovém cyklu a dýchacím řetězci za zisku energie nebo dojde k tvorbě sacharidů, lipidů či nových aminokyselin.

aminokyseliny

uhlíkatý skelet

meziprodukty citrátového cyklu

amoniak

pyruvát, acetylkoenzym A močovinový cyklus

citrátový cyklus +

dýchací řetězec

Obsah

oxid uhličitý, voda a energie

tvorba nových látek

močovina

Močovinový cyklus Při oxidačním odbourávání aminokyselin by se uvolňoval amoniak, který je pro organismus jedovatý. V lidském těle je amoniak přeměňován na močovinu v močovinovém (ornithinovém) cyklu. Močovinový cyklus začíná tvorbou látky, která se nazývá karbamoylfosfát. karbamoylfosfát NH2

HCO3-

+ NH3 +

2ATP

O

+

C O

karbamoylfosfát

PO 3

2ADP

2-

+ HPO42-

aspartát

citrulin

oxalacetát

ornithin

argininsukcinát malát

Obsah

močovina

arginin

fumarát Obr. 36. Schéma močovinového cyklu

Metabolismus triacylglycerolů Triacylglyceroly (lipidy) tvoří základní stavební jednotky buněčných membrán (tzv. tkáňové lipidy). Jsou také důležitým zdrojem energie (zásobní lipidy). Odbourávání triacylglycerolů začíná v procesu trávení, kdy je triacylglycerol hydrolyzován na mastné kyseliny a monoacylglycerol (diacylglycerol, resp. glycerol). R

O C

O

O

O CH2 HC

R CH2

OH O

C

+ 3H2O

C R

H2C

C CH O

R

+

H2C

O

triacylglycerol

lipasy

O

OH

2 RCOOH

mastné kyseliny

monoacylglycerol Obr. 38. Lipidy[1]

Obsah

Obr. 37. Lipidy 3[1]

Odbourávání mastných kyselin Aktivace mastných kyselin koenzym A R - (CH2)3-COO

-

+

HS-CoA

+

O ATP

+

H2O

karboxylová kyselina

C S-CoA

R CH2 CH2 CH2

+

AMP

+

2 HPO 4

aktivovaná karboxylová kyselina

1. Fáze β-oxidace O R CH2 CH2 CH2

O

C S-CoA

+

FAD

R CH2 CH

CH

O

CH

+

FADH2

enoylkoenzym A

2. Fáze β-oxidace R CH2 CH

C S-CoA

O

C S-CoA

+

H2O

R CH2 CH

CH2

C S-CoA

OH hydroxyacylkoenzym A O

O R CH2 CH OH

Obsah

CH2

C S-CoA

+

NAD+

R CH2 C O

CH2

C S-CoA

oxoacylkoenzym A

+

NADH + H+

2-

Odbourávání mastných kyselin 3. Fáze β-oxidace acetylkoenzym A

O R

CH2

C O

CH2

C S-CoA

+

HS-CoA

R CH2 C O

S-CoA

+

H3C

C

S-CoA

O

aktivovaná mastná kyselina zkrácená o dva uhlíky

Původní řetězec karboxylové kyseliny se vždy zkracuje o dva uhlíky.

Celý proces probíhá tak dlouho, dokud se celý řetězec nerozštěpí na acetylkoenzymy A. Acetylkoenzym A je dále oxidován v citrátovém cyklu na vodu a oxid uhličitý. Obsah

Obr. 39. Schéma odbourávání triacylglycerolu

triacylglycerol karboxylová kyselina ATP + CoA-SH

trávení

glycerol

glykolýza

aktivace mastných kyselin FAD

dehydrogenace

aktivovaná mastná kyselina AMP

FADH2

H2 O hydroxyacylCoA

enoylCoA

enoylCoA

NAD+ NADH + H+

FADH2

oxoacylCoA FAD

H2 O

hydroxyacylCoA NAD+

aktivovaná mastná kyselina zkrácená o dva uhlíky acetylCoA

Obsah

oxoacylCoA

hydratace

dehydrogenace

NADH + H+

CoA-SH citrátový cyklus + dýchací řetězec

CO2,H2O + energie

Obr. 39. Schéma odbourávání triacylglycerolu

triacylglycerol karboxylová kyselina ATP + CoA-SH

trávení

glycerol

glykolýza

aktivace mastných kyselin FAD aktivovaná mastná kyselina ADP

FADH2

H2 O hydroxyacylCoA

enoylCoA

1. fáze ß-oxidace

FADH2 2. fáze ß-oxidace 1. fáze ß-oxidace

enoylCoA

NAD+ NADH + H+ oxoacylCoA

FAD

H2 O

hydroxyacylCoA NAD+

aktivovaná mastná kyselina zkrácená o dva uhlíky acetylCoA

Obsah

3. fáze ß-oxidace

oxoacylCoA

2. fáze ß-oxidace

NADH + H+

CoA-SH citrátový cyklus + dýchací řetězec

CO2,H2O + energie

Obr. 40. Schéma celkového odbourávání potravy

potrava

nestravitelné kousky

tuky

sacharidy

mastné kyseliny + glycerol

monosacharidy

bílkoviny

voda minerální látky vitaminy

aminokyseliny tvorba

pyruvát

acetylkoenzym A

2-oxokyseliny

citrátový cyklus + dýchací řetězec

nestravitelné kousky

Obsah

trávení

CO2,H2O, energie

pryč z těla jako odpadní látky

hormonů alkaloidů barviv dusíkatých zásad -NH3+

močovinový cyklus

močovina

Rozdíly v energetickém výtěžku Zisk (počet molekul) Energie uvolněná při úplné oxidaci 1 molekuly glukosy při anerobním odbourávání 1 molekuly glukosy při rozštěpení 1 molekuly kyseliny palmitové

Obsah

ATP

NADH

FADH2

4

10

2

2

0

0

7

31

15

Vztah metabolismu triacylglycerolů a sacharidů potrava Triacylglyceroly i sacharidy jsou odbourávány na acetylkoenzym A. tuky

mastné kyseliny + glycerol

sacharidy

monosacharidy

pyruvát

laktát

Obr. 43. Vztah metabolismu triacylglycerolů a sacharidů

Obsah

acetylkoenzym A citrátový cyklus + dýchací řetězec

Acetylkoenzym A může být oxidován v citrátovém cyklu a dýchacím řetězci až na oxid uhličitý a vodu. K tomu dochází, pokud buňka potřebuje energii (tzn. koná-li organismus práci). Má-li buňka dostatek energie, může být acetylkoenzym A využit jako stavební jednotka pro syntézu mastných kyselin. Ze sacharidů tedy mohou vznikat triacylglyceroly, které se ukládají do tukových tkání.

CO2,H2O, energie

Použ Použitá itá literatura Převzaté obrázky: [1] Domácí lékař od A do Z. Překlad: Ulrich, A. Praha: IMP s. r. o.

(obr. 1, 3 - 8, 14, 15, 18, 20-24, 26, 31, 32, 34, 35, 37, 38)

Ostatní použitá literatura: [2] ALBERTS, B. a kol. Základy buněčné biologie. Ústí nad Labem: Espero Publishing, 1997. [3] VOET, D. – VOETOVÁ, J., G. Biochemie. Praha: Victoria Publishing, 1995. [4] BURNIE, D. Stručná encyklopedie lidského těla. Talentum, 1996. [5] LİWE, B. Biochemie. Bamberg, C.C.: Buchners Verlag, 1989. [6] SOFROVÁ, D. – TICHÁ, M. a kol. Biochemie – základní kurz. Praha: skripta UK, 1993. [7] KARLSON, P. – GEROK, W. – GROSS, W. Pathobiochemie. Praha: Academia, 1987. [8] KARLSON, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981. [9] KUBIŠTA, V. Buněčné základy životních dějů. Praha: Scientia, 1998. [10] Lidské tělo. Překlad: Hořejší, J. – Prahl, R. Bratislava: GEMINI, 1992. Ilustrace Markéta Roštejnská: obr. 2, 9, 10, 11, 12 a 13

Obsah

45

Trávení a metabolismus

Recommend Documents