Cover EZ410 hrbet 3mm:NEW
11/26/10
6:49 PM
Stránka 1
EUROZPRAVODAJ
Informaãní a ekonomick˘ ãasopis
IX. ROâNÍK â. 4/2010 Cena: 39 Kã / 1,68 €
EVROPA A MY
Europarlament UÏ i ekologiãtí nad‰enci pfiipou‰tûjí, Ïe zelené zdroje nespasí svût
Co dûlají europoslanci Anketa, která pfiinesla pfiekvapiv˘ v˘sledek EXTRA Informaãní a ekonomick˘ ãasopis
Cestovatelsk˘ manuál V‰e, co byste mûli vûdût
EKONOMIKA
Právo
S důsledky divoké privatizace se potýkáme dodnes
Finance Developeři se snaží udržet klesající ceny nemovitostí ENERGETIKA
Dodávky Odběratele elektřiny a plynu zajímají hlavně bezpečnost dodávek a vstupní cena
Plynafii Generální ředitel Vítkovice, a.s. Ing. JAN SVùTLÍK:
Budoucnost celého odvětví je nejasná. Zažíváme období turbulentního vývoje trhu.
TRÁPÍ NÁS PROBLÉM FOTOVOLTAIKY IX. ROâNÍK â. 4/2010
„Takzvané neviditelné náklady začínají být zásadním problémem ve výrobě, který může spustit odchod spousty firem z České republiky.“
www.eurozpravodaj.com
02 zat EZ310:NEW
9/16/10
12:22 AM
Stránka 2
03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:00 PM
Stránka 3
ROZHOVOR MùSÍCE
ENERGETIKA
N
ult˘ roãník dvoudenního diskusního fóra se odehrál ve vítkovickém zámeãku. Pofiádal ho Klub plynárensk˘ch podnikatelÛ v ãele s prezidentkou Ing. Alenou Vitáskovou. Po vyãerpávajících debatách byl ãas na rozhovory s klíãov˘mi úãastníky summitu. Ing. Jan Světlík (52 let), generální ředitel a člen představenstva Vítkovice Holding, a.s. Vystudoval v roce 1982 Vysokou školu báňskou a nastoupil do VŽSKG k.p. V roce 1993 byl jmenován do funkce vedoucího nákladového střediska Lahvárna a v roce 1994 zastával funkci ředitele. Od 1. 1.1995 byla jednotka transformována do dceřiné společnosti. V roce 1999 byla společnost privatizována. Stoprocentní obchodní podíl ve společnosti Vítkovice Lahvárna s.r.o. získala akciová společnost Lahvárna Ostrava a.s. Generálním ředitelem a předsedou představenstva byl jmenován Jan Světlík. V roce 2004 byla společnost přejmenována na Vítkovice Holding, a.s. Od roku 2003 je Jan Světlík předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Vítkovice, a.s. Působí také ve statutárních orgánech holdingu Vítkovice.
Jak si v současné době společnost Vítkovice a.s. stojí v porovnání s ostatními hráči na trhu? Jsme firmou v˘raznû zamûfienou na export, vyváÏíme osmdesát procent na‰í produkce. Na‰e produkty umíme exportovat i na nároãnûj‰í trhy, jako je âína, Japonsko, Korea, samozfiejmû Rusko, Arábie. Zaãínáme fie‰it Indii, kde máme reálné kontakty. ¤ekl bych, Ïe se nám dafií
SETKÁNÍ ODBORNÍKÒ V OSTRAVù
EVROPA NA ROZCESTÍ Fotovoltaika, kontroverzní zákon o obnoviteln˘ch zdrojích energie a „plynová krize“ byly hlavními tématy Mezinárodního energetického klubu Ostrava 2010, na kter˘ se na podzim leto‰ního roku sjely hlavy v‰ech zásadních energetick˘ch firem. v engineeringov˘ch oborech, a cítím, Ïe i nám zaãínají dûlat takzvané neviditelné náklady problém ve v˘robû, ale neradi bychom skonãili v âR v˘robní ãinnost a dûlali jen engineeringovou. To se ale t˘ká témûfi v‰ech západních firem, které pfiestávají vûci vyrábût. Myslím si, Ïe dûlat vûci jen „v˘kresovû“ je koneãná, ale kdyÏ se podíváte kolem, tak skoro v celé západní Evropû takov˘ proces uÏ probûhl. Mnoho firem bylo takzvanû odejito právû tûmi „neviditeln˘mi náklady“. Nyní bojujeme s fiadou ‰patn˘ch zpráv – vrcholem je
problém fotovoltaiky. Poplatek, kter˘ by se mûl zvednout ze 166 korun za megawatt/h na 700 korun, a tûch poplatkÛ je samozfiejmû více (platíte za vodu, za plyn, odbûrné místo atd.), to v‰echno vám Ïere zisk, je‰tû neÏ vznikne. To zaãíná b˘t zásadní problém, kter˘ mÛÏe spustit odchod hromady firem z âeské republiky.
se samozfiejmû bude zvy‰ovat. Roztáãí to inflaci, bude následovat tlak na mzdy...ãili zaplatíme opravdu nûkolikanásobnû víc. âili ten poplatek je váÏnû velk˘ prÛ‰vih. Kdyby se alespoÀ jednalo o pfiíjmy do státního rozpoãtu a sníÏilo se tak zadluÏení. Ale tak to není, je to opravdu jen úÏasn˘ byznys nûkolika investorÛ.
Jak to konkrétně pocítí spotřebitel? BûÏn˘ spotfiebitel Ïije z v˘platy. U nûj se to v pfií‰tím roce projeví tak, Ïe díky fotovoltaice zaplatí o tfii aÏ deset tisíc korun roãnû víc. To
Je v kompetenci vlády s tím něco udělat? Vláda má velmi zúÏené pole. Na tento problém jsme poukazovali uÏ v roce 2008. Byl jsem okfiikován, Ïe nic takového nebude. EUROZPRAVODAJ 3
03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:00 PM
Stránka 4
ROZHOVOR MùSÍCE
ENERGETIKA Mûli jsme predikci, Ïe bude tfiiceti aÏ padesátiprocentní nárÛst pro rok 2010. ¤íkali mi, Ïe to není pravda, Ïe jsem si to vycucal z prstu. Samozfiejmû jsem pravdu nemûl – nakonec jde o stovky procent, nikoliv o desítky. TakÏe ten nárÛst je opravdu katastrofální, a rok 2011 bude teprve zaãátek. KdyÏ si spoãítáte dvacetiletou Ïivotnost v pfiípadû, Ïe by se nic nezmûnilo – Ïe by vláda nic nedûlala – tak je na‰e predikce nûco kolem bilionu korun za onûch dvacet let. CoÏ se samozfiejmû nestane, protoÏe ty firmy se mezitím poloÏí, ale to v‰echno se potom pfienese na obyvatelstvo. V‰echny tyto absurdní situace padají na úãet minulé vlády, která mûla ‰anci to zabrzdit. Doufám, Ïe souãasná vláda vyfie‰í alespoÀ ten rok 2011, variant je mnoho, netfieba spekulovat. Fischerovu vládu a její nečinnost v tomto směru kritizuje i ministr Drobil. Vidíte za tím tlaky lobbistických skupin? Dozvídal jsem se o tûchto „skvûl˘ch byznysech“ v Káhifie, Bombaji nebo ·anghaji. V‰ichni chtûli do âeska investovat. Myslím, Ïe to byla dobfie prodaná chyba úfiedníka.
NeÏ si to fiekneme, tak bych rád uvedl, Ïe nejsem Ïádn˘m nepfiítelem CO2. Je to plyn, kter˘ potfiebujeme ke svému Ïivotu. Ale CNG je technologie, která neprodukuje polétav˘ prach, ãili je to nesmírnû ekologick˘ pohon v dopravû. Má i svou ekonomickou v˘hodnost. Nejde totiÏ tentokrát o to, kolik nás to bude stát, tedy kolik vytáhneme ze státu penûz, ale opravdu jen o to, kolik se uspofií. Vzhledem k tomu, Ïe CNG mÛÏe v˘razn˘m zpÛsobem zmen‰it mûstské rozpoãty, kompletnû dotované státem, tak si myslím, Ïe je to vûc, která by mûla b˘t podporována. Dnes máme pozitivní ohlasy z trhu, nejvût‰ími propagátory jsou ti, kdo to zkusili zavést. Nejvût‰ím nepfiítelem CNG je samozfiejmû to, Ïe se nedá odnést v kanystru. To je klíãová záleÏitost – kde to nechtûjí zavést, tam je k tomu nikdo nedonutí. KdyÏ dostává dopravní podnik stoprocentní krytí, pak je jim jedno, jestli to stojí 800 milionÛ nebo víc. VÏdycky se najde nûjaká obezliãka, jak to nedûlat. Pfiíkladem by nám mûly b˘t státy jako Argentina, Brazílie, Írán, tedy státy, o kter˘ch bychom si nemysleli, Ïe by uvaÏovaly globálnû ekologicky, tak to zavedly bez mrknutí oka. Jezdí tam miliony aut a v‰ichni jsou
Ing. Jan Světlík (vlevo) během ostravské konference s předsedkyní Klubu plynárenských podnikatelů Ing. Alenou Vitáskovou a se zástupcem Gazpromu v ČR Roaldem F. Piskoppelem.
Na dnešní konferenci se kromě fotovoltaiky hodně diskutovalo i o projektu CNG, tedy stlačeného zemního plynu. Můžete o něm pohovořit více? Máme komplexní aplikace CNG, máme ozkou‰eno, jak to funguje v osobních vozech, a dlouhodobû vyzkou‰enou halovou dopravu. Vyfie‰ili jsme dokonce i takové technologie, jako jsou vozy na Ïelezniãních halách, postavili jsme lokomotivu. Dnes zkou‰íme, jak˘m zpÛsobem CNG funguje. 4 EUROZPRAVODAJ
v pohodû. Spoleãná diskuze a spoleãn˘ cíl – zlevnûme si tyto náklady – jsou klíãové a Ostrava je opravdu mûsto, kde je poletov˘ prach problém. Nejvût‰í zneãi‰Èovatel vzduchu v Ostravû je doprava, která zpÛsobuje aÏ ãtyfiicet procent zneãi‰tûní. âili fie‰ení tohoto problému by mûlo b˘t prioritou nového zastupitelstva v pfií‰tích ãtyfiech letech. Když dostanete zakázku jako generální dodavatel a můžete si vybírat,
preferujete jako subdodavatele českou firmu? Preferujeme toho, kdo je nejlep‰í. V zásadû je pro nás vÏdycky nejbliωí skupina, region, republika. Zfiejmû nûco dûláme ‰patnû, protoÏe stát si toho oãividnû neváÏí a za kaÏdou cenu se nás snaÏí vyhnat! Myslím si, Ïe jde i o to, jak˘m zpÛsobem se ãeská vláda chová k ãesk˘m kapitalistÛm. ProtoÏe oni jsou ti, ktefií kdyÏ nûco náhodou vydûlají, tak to sem i investují. Nevím proã, ale dvacet let se u nás preferují zahraniãní investofii, ktefií dostávají ve‰keré v˘hody a za pût let uÏ tu nejsou. Na druhé stranû musím ale fiíct, Ïe v nûkter˘ch oblastech se nám opravdu dafií a na nûkteré projekty jsme získali urãitá zv˘hodnûní daÀového rázu, to ano. Ale jinak tu opravdu existuje masivní podpora zahraniãních investic a nikdo se nezaobírá tím, Ïe to je velmi klouzav˘ kapitál. Ing. Evžen Tošenovský (54 let), poslanec Evropského parlamentu za ODS. Studoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Váš dnešní projev byl poměrně kritický do vlastních řad – k vašim nepřítomným kolegům europoslancům. Byl spí‰e realistick˘ v tom smûru, jak se mûní pohled Evropského parlamentu. Energetika se stává velmi v˘znamnou a opu‰tí se nûkterá zabûhaná témata. Pfied rokem nebylo skoro moÏné na pÛdû EP hovofiit o jaderné energetice, v této chvíli i pfiedstavitelé „zeleného“ spektra fiíkají ano, musí se zvaÏovat do energetického mixu. A to je realita. Tato náhlá zmûna je nárazem ekonomického a energetického dûní, a je velmi silná. Evropa se tím zab˘vá. Problém v‰ech tûch „zelen˘ch“ projektÛ, jako jsou vûtrníky ãi fotovoltaika, je pfienos této energie mezi v˘chodem a západem Evropy – ãímÏ teì nemyslím geopolitickou hranici. Pfienosová soustava není schopna tyto nárazy pfiená‰et a je to velmi nebezpeãné. ZároveÀ to zdraÏuje náklady na pfienosovou sestavu, takÏe se moÏná dostáváme k levnûj‰í energii nûkde u Severního mofie, kde vûtrníky mají své opodstatnûní, ale zároveÀ pfienos této energie nûkam mimo vytváfií velké náklady na pfienosovu sestavu. To, že se EU začala reálně zabývat jadernou energií, je opravdu velmi nová věc. Co myslíte, že tu změnu způsobilo? KdyÏ jsem pfii‰el poprvé do na‰eho v˘boru a promluvil o jaderné energetice, tak se na mû dívali jako na kacífie. Teì o ní hovofií i kolegové z jiného politického spektra jako o zdroji, s nímÏ se musí poãítat. Tento postup se nicménû oãekával. Energetická nároãnost neustále roste a to se nedá vykr˘t jen z obnoviteln˘ch zdrojÛ – ukázalo se, Ïe
03-05 rozhovor KPP EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:00 PM
Stránka 5
SOUâASNOST A BUDOUCNOST text: Jan Martinek; foto: Jan Pfierovsk˘
tento projekt byl pfiíli‰ idealistick˘. Jaderná energetika pfiedstavuje stabilní zdroj, ale neumí vykr˘vat „‰piãky“. Jsou dÛleÏité plynové elektrárny, které umí tento v˘kyv vyrovnat. KdyÏ postavím vûtrníky nebo sluneãní elektrárnu, pfiesto musím mít záloÏní zdroj, protoÏe co se stane, kdyÏ pfiestane foukat vítr, kdyÏ pfiestane svítit slunce? Tento idealismus uÏ tedy EU opou‰tí, protoÏe zji‰Èuje, Ïe to znamená obrovské náklady. Musí vrátit do hry velké zdroje. Uvidí se, jak dopadne debata v Nûmecku, kde se prodluÏuje Ïivotnost a hledá se fie‰ení, jak pfiekr˘t toto období. Jaderná energetika se tedy skuteãnû dostává do diskuze coby normální zdroj energie, coÏ je jen dobfie. Jak vy konkrétně hájíte zájmy českých energetiků v Evropském parlamentu? Napfiíklad co se t˘ãe debaty o sníÏení CO2, hovofií se o dvaceti procentech do roku 2020. Nejprve se hovofiilo o tfiiceti procentech, coÏ by byl velk˘ náraz pro ãeskou energetiku, hlavnû pro teplárenství. To se podafiilo sníÏit, byl jsem stínov˘m zpravodajem této deklarace. Po plynárenském ‰oku pfied rokem pfii‰la z Komise snaha o zv˘‰enou regulaci – povinné roz‰ifiování regulaãních zásobníkÛ. To by zase pro âR jako pro tranzitní zemi s velk˘mi zásobníky znamenalo jednoznaãné zdraÏení plynu pro obyvatelstvo, pro podniky. V tomto pfiípadû jsem podával pozmûÀovací návrhy, které pro‰ly a byly schváleny. TakÏe v tom se silnû angaÏuji. K „plynové krizi“ jste nicméně dnes řekl, že to bylo spíše politikum. Parlament dostal zajímavé odborné anal˘zy a sami experti najatí Europarlamentem fiekli, Ïe hovofiit o „krizi“ je potfieba velmi opatrnû. Îe to nebyl problém strukturálních zmûn. Problém zastavení dodávek pfies Ukrajinu byl kompenzován severní cestou. Hlavnû kdyby to byla krize, tak by se musela dotknout mnohem vût‰ího území Evropy. Takhle bylo postiÏeno jen nûkolik státÛ. Zemí jako Francie nebo ·panûlsko se to vÛbec nedotklo. Ukazuje se, Ïe struktura externích dodávek plynu do Evropy je nerovnomûrná a je potfieba hledat fie‰ení. Samozfiejmû, politické dûní na Ukrajinû v tom také hrálo roli. Byl to ale problém, kter˘ se mÛÏe znovu objevit a musí se technicky fie‰it. Roald F. Piskoppel, hlavní představitel Gazprom Export v ČR (na snímku). S jakými pocity odcházíte z dnešní konference? Pfiijel jsem na pozvání prezidentky Klubu plynárensk˘ch podnikatelÛ paní Vitáskové a podle mû se fórum podafiilo. Dosáhli jsme vytipovan˘ch cílÛ. Doufám, Ïe to není
poslední fórum tady v Ostravû, kterého jsem se zúãastnil. Rád pfiijedu i pfií‰tí rok. Co jste říkal na menší neshodu se šéfem RWE Martinem Herrmannem ohledně „plynové krize“? Oba máme pfiehled o tom, co se stalo, ale kaÏd˘ to vidíme z jiného úhlu pohledu. On jako odbûratel fiíká, Ïe ve smlouvû je zapsáno pfiedání plynu na Slovensku, já jako zástupce dodavatele mu vysvûtluji, Ïe jsme to nemohli splnit, protoÏe tranzitní zemû uzavfiela plynovod. On ale říká, že politický problém, který má Rusko s Ukrajinou, nemá odběratele zajímat. Ale zajímá je to. VÏdyÈ za dva t˘dny, po které ta krize trvala, zástupci Evropské unie tuto krizi pomáhali aktivnû fie‰it. Co je podle vás lepší – stavět nové plynovody, nebo opravit ty staré?
Pokud jste vlastníkem plynovodu, rozhodujete se ekonomicky. Pokud nejste, musíte uvaÏovat o v‰ech moÏn˘ch rizikách. Vãetnû politick˘ch. . Teď jste se poněkud vyhnul odpovědi na moji otázku... Já bych k tomu uvedl, Ïe v˘stavba Southstreamu bude stát tolik, kolik stojí rekonstrukce tranzitní soustavy na Ukrajinû, a tato soustava je majetkem státu Ukrajina. Gazprom k tomu nemá ekonomicky Ïádn˘ vztah. Jde jen o dodání sluÏeb. My na tom samozfiejmû zájem máme, protoÏe je to nበpartner. Víme, Ïe tranzitní soustava je tam v tûÏké situaci a je tfieba nûco co nejdfiív udûlat. AlespoÀ nejnutnûj‰í opraváfiské práce. Může dojít k další plynové krizi? Ke krizi takového rázu, jaká byla? To je skoro vylouãené. Máme podepsané smlouvy o dodávkách, v‰echny podmínky jsou odsouhlasené. Máme i smlouvy o tranzitu. I EUROZPRAVODAJ 5
06-07 obsahy EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:46 PM
Stránka 6
Obsah IX. ROâNÍK â.4/2010
03 Evropa na rozcestí
40 Stavebnictví obnoví rÛst
Na Mezinárodní energetick˘ klub Ostrava 2010 se na podzim leto‰ního roku sjely hlavy v‰ech zásadních energetick˘ch firem.
Souãasná celosvûtová finanãní krize potvrdila, Ïe je to právû stavebnictví, které jako první odvûtví signalizuje nástup hospodáfiské krize a jako poslední z této krize odchází.
09 Po institucích EU V˘bûr ãesk˘ch novináfiÛ se zúãastnil semináfie na téma Strategie Evropské unie 2020 a plán hospodáfiské obnovy, kter˘ uspofiádal Evropsk˘ parlament.
Co v‰echno se vám mÛÏe pfiihodit, kdyÏ se vydáte do exotick˘ch krajÛ.
10 Na‰e anketa
56 Holiday World 2011
Na závûr roku jsme se rozhodli zjistit, kdo je nejprospû‰nûj‰ím zástupcem âeska v EP. Prostor dostali nejen novináfii, ale i poslanci samotní.
Je nejv˘znamnûj‰í akcí svého druhu nejen v âeské republice, ale i v regionu stfiední Evropy. Je ãlenem prestiÏní mezinárodní asociace veletrhÛ cestovního ruchu ITTFA.
22 DÛsledky divoké privatizace
60 Jak chutná ¤ecko
Po roce 1989 zaãaly obrovské majetkové pfiesuny. Nikdo netu‰il, Ïe jejich následky budeme likvidovat je‰tû za dvacet let.
Zemû, která nabízí krásné mofie a rozsáhlé pláÏe, ale i gurmánské lahÛdky, nad nimiÏ se sbíhají sliny.
54 Cestujeme za exotikou
> 58
Dagmar Grossmann si vytyčila cíl, uspořádat v Čechách veletrh v oboru soukromého letectví, který by konkuroval veletrhu EBACE.
06-07 obsahy EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:47 PM
Stránka 7
> 32
> 24
Podaří se Evropské unii zlepšit konkurenceschopnost v oblasti dodávek energie?
Jak vás mohou okrást, když používáte bankomat.
> 42
> 36
GO! Express & Logistics se profiluje prémiovými službami mezinárodní přepravy do Evropy, nově i do zámoří.
„Energetické společnosti jsou na tom relativně dobře,“ říká Ing. Vojnar.
> 50
> 45
Majitel galerie Miro Smolák se v rozhovoru podělil o své plány do budoucna.
Cokoli řeknete, může být použito proti vám. „Pozor na sociální sítě,“ varuje Pavel Šuk.
> 52
Nový butik Obsession láká na zvučná návrhářská jména a nadstandardní servis.
> 62
Navštivte luxusní ekologický hotel v chilské poušti Atacama.
#
08 editorial&tirage NEW EZ410-jr:NEW
12/6/10
5:57 PM
Stránka 8
e di t o r i al
EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick˘ ãasopis Vydavatel EuroNova & Partner’s spol. s r.o. Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Ing. Petra Brodzianská
CO TAM TI LIDÉ DùLAJÍ? Napadlo nás položit si otázku, co asi tak dělají naši zástupci v Europarlamentu? A došli jsme k zajímavé odpovědi. e dost moÏné Ïe kdybyste si tutéÏ otázku poloÏili i vy, do‰li byste ke stejnému závûru: totiÏ Ïe nemáte ani tu‰ení. Nabízí se je‰tû jedna varianta odpovûdi, ale tu si v zájmu maximálního zachování objektivity nepfiipou‰tíme.
J Tenhle rok byl docela divoký. Přes avizované globální oteplování je pořád zima, tam, kde má svítit slunce, tak prší, kde má jen pršet, tak mrzne. A když se příroda náhodou na chvíli uklidní, zpackáme to sami vylitou ropou do moře nebo tristním výsledkem voleb. Takže si do dalšího roku popřejme, ať je to o něco lepší. 8 EUROZPRAVODAJ
Proto jsme vyhlásili anketu Eurozpravodaje o nejprospû‰nûj‰ího europoslance. Vycházeli jsme z toho, Ïe se nezafiadíme po bok reptalÛ, ktefií mají pro Evropskou unii jen ty nejhor‰í v˘razy a nebudeme fiíkat, to oni nás donutili, oni nám nafiídili, oni... My jsme také Evropská unie, tak jaképak copak. Máme tam své lidi, oni by se mûli starat o to, aby se nám v tom svazku Ïilo co nejlépe. Proto ta anketa, proto ten zájem, jak práci europoslancÛ vidí lidé odtud, z âeska. AÏ si nalistujete ãlánek, o kterém tu pí‰u, budete moÏná pfiekvapeni, Ïe místo takfika tfií desítek respondentÛ
jich tam není ani deset. Oslovení europoslanci se nechtûjí chlubit, nebo nemají ãím, to nevím. Co mû ale hodnû zarazilo, byla reakce námi osloven˘ch novináfiÛ a politologÛ. Ne Ïe by je anketa nezajímala, ale kdyÏ jsme po nich chtûli hodnocení zvolen˘ch zástupcÛ âeské republiky sedících v lavicích Evropského parlamentu, unisono tvrdili, Ïe vlastnû ani nevûdí, co tam ti lidé dûlají. Îe nemají ãas jejich práci sledovat a Ïe je to..., ehm..., vlastnû ani moc nezajímá. MoÏná byla chyba, Ïe jsme se obrátili na domnûlé odborníky. MoÏná jsme se mûli ptát prÛmyslníkÛ, manaÏerÛ, fieditelÛ vek˘ch firem. Mám ale váÏné obavy, Ïe jejich odpovûì by byla stejná – totiÏ Ïádná. Nûco mi tu nehraje. Pfiece kdyÏ necháte svého zamûstnance del‰í dobu bez dozoru, zaãne si za chvíli dûlat, co chce a nebude mít pro vás Ïádn˘ v˘znam, protoÏe v lep‰ím pfiípadû pojede na sebe, v hor‰ím se bude flákat. MÛÏu jen doufat, Ïe evrop‰tí politici mají natolik vyspûlou sebekázeÀ, Ïe k nûãemu podobnému nedojde. Na závûr mám docela pozitivní postfieh – teprve z nûkter˘ch odpovûdí europoslancÛ jsem zjistil, Ïe mají za sebou docela slu‰n˘ kus práce. A to je dobré, ne?
Jiří Roth
Redakce Praha Jifií Roth Anastasia Sochneva
[email protected] Redakce Brno Denisa Ranochová Redakce SK Mgr. Eva Hrubo‰ová Inzerce Vlaìka Bauerová Milan Dado EuroNova & Partner’s, spol. s r. o. Mikulá‰ské nám. 17, 326 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585
[email protected] www.eurozpravodaj.com www.euronovagroup.com V˘konn˘ fieditel Radek Novák Asistentka Bc. Petra PfiibáÀová Produkce Emílie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. – www.eurolingua.cz Korektury Ivana Riegrová Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 20 000 ks; SR – 5000 ks Právní oddûlení Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39 Kã âtenost 2009/2010 Media projekt 88 000 ãtenáfiÛ Náklad ovûfien ABC CR (kanceláfi ovûfiování nákladu tisku – Audit Bureau of Circulations )
Vyrobeno ve spolupráci s EPIMEDIA Production
09 novinari EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:07 PM
Stránka 9
EVROPSKÁ UNIE REPORT âE·TÍ NOVINÁ¤I
BRUSEL V Evropském parlamentu byli účastníci seznámeni s tiskovými službami parlamentu, technickými možnostmi pro rozhlasové a televizní novináře a prohlédli si tiskové a audiovizuální centrum.
PO INSTITUCÍCH EU Výběr českých novinářů se zúčastnil semináře na téma Strategie Evropské unie 2020 a plán hospodářské obnovy, který uspořádal Evropský parlament.
probíhá práce jednotliv˘ch poslancÛ. Tento den, tedy 9. listopad 2010, byl v˘znamn˘ také tím, Ïe Evropská komise zvefiejnila dokument vûnovan˘ otázce dal‰ího roz‰ifiování EU. Je jím kaÏdoroãní strategická zpráva o stavu, úspûchu a dal‰ím smûfiování politiky roz‰ifiování EU. DEN TŘETÍ Poslední den semináfie, ve stfiedu 10. listopadu, bylo úãastníkÛm pfiedstaveno tiskové centrum Evropské komise, kde si v‰ichni zúãastnûní prohlédli jeho prostory a seznámili se s jeho moÏn˘m vyuÏitím. Následovala také poslední pfiedná‰ka o Spoleãné zemûdûlské politice s panem Pavlem Povoln˘m z oddûlení pro pfiímé platby na generálním fieditelství EK pro zemûdûlství a rozvoj venkova (DG AGRI). Z ní vyplynulo pfiedev‰ím to, Ïe do roku 2013 je nutné provést v zemûdûlské politice Evropské unie dal‰í
Text: redakce, foto: archiv
V
pondûlí 8. Listopadu se vypravila skupina sestavená ze zástupcÛ regionálních novin, rozhlasu a ãasopisÛ do Bruselu, aby se seznámila s chodem institucí Evropské unie. Prvním bodem jejich bruselské náv‰tûvy bylo setkání s Alenou Obrusníkovou, ãlenkou kabinetu ãeského komisafie ·tefana Füleho, kter˘ pÛsobí v Evropské komisi, a paní Michaelou Mlíãkovou Jelínkovou. Mluvilo se tady pfiedev‰ím o roz‰ífiení politiky sousedství, kdy hlavními tématy hovoru bylo pfiistoupení nov˘ch zemí do Evropské unie, a to zejména Chorvatska a Turecka. Posléze se úãastníci setkali s Denisou Perrin a Martinem Bouskem. Vyslechli si zde prezentaci na téma regionální programy a projekty v âR a po ní následovala velmi zajímavá diskuze. O chvíli pozdûji se ve své pfiedná‰ce soustfiedil na téma Externí komunikaãní politika Evropské komise Roman Schoenwiesner (G¤ ECFIN), kter˘ je b˘val˘m mluvãím Zastoupení Evropské komise v Bratislavû. Jednotliví zástupci ãesk˘ch médií se zajímali zejména o problematiku t˘kající se zavedení eura u nás a o v‰echny klady i zápory, které tento krok pfiinese. Teãkou za prvním dnem semináfie byla spoleãná veãefie s mluvãími ãesk˘ch delegací v jednotliv˘ch frakcích Evropského parlamentu, panem Markem Hannibalem, Václavem Mlsem a Janem Kfielinou.
DEN DRUHÝ Druh˘ den byla na programu náv‰tûva Evropského parlamentu, kde byli úãastníci seznámeni s tiskov˘mi sluÏbami parlamentu, technick˘mi moÏnostmi pro
NOVINÁŘI SE ZAJÍMALI O PROBLEMATIKU ZAVEDENÍ EURA U NÁS A O VŠECHNY KLADY I ZÁPORY, KTERÉ TENTO KROK PŘINESE. rozhlasové a televizní novináfie a zároveÀ si prohlédli i tiskové a audiovizuální centrum. Velmi zajímavé bylo odpolední setkání s jednotliv˘mi poslanci Evropského parlamentu - s paní Zuzanou Roithovou, Liborem Rouãkem, Miroslavem Ouzk˘m, Jifiím Havlem a Miroslavem Ransdorfem. Pfii tomto setkání bylo moÏné zjistit, jak
dÛleÏité reformy. Tento den zároveÀ probíhalo plenární zasedání, kde se projednávaly zprávy o úloze EU pfii posilování OBSE (Organizace pro bezpeãnost a spolupráci v Evropû), zpráva Jeana-Paula Gauzse o hedgeov˘ch fondech a prohlá‰ení Komise k Aktu o jednotném trhu, jehoÏ cílem je oÏivit ekonomiku Evropské unie a vytvofiit nová pracovní místa. Komise jím reaguje na potfiebu odstranit zb˘vající pfiekáÏky na vnitfiním trhu Evropské unie, která se stala je‰tû palãivûj‰í po dopadu finanãní a ekonomické krize. Právû ta odhalila, jak Evropa potfiebuje dal‰í úãinná opatfiení na zvy‰ování prosperity a zamûstnanosti. V‰echny tyto dokumenty byly projednány v tomto pofiadí hned po skonãení debaty o strategii EU v oblasti pfiedávání údajÛ o cestujících. Tento seminář byl pro jednotlivé zástupce českých médií velmi užitečnou sondou do chodu jedné z nejdůležitějších institucí Evropské unie... I EUROZPRAVODAJ 9
10-13 anketa III EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:37 PM
Stránka 10
ANKETA
EUROPOSLANCI
ANKETA EUROZPRAVODAJE KDO JE NEJPROSPĚŠNĚJŠÍ EUROPOSLANEC? Na závûr roku se Eurozpravodaj rozhodl zjistit, kdo je nejprospû‰nûj‰ím zástupcem âeska v EP. Prostor dostali nejen novináfii, ale i poslanci samotní. Text: Anastasia Sochneva, Jan Martinek; foto: archiv
P
ráce a v˘kony ãesk˘ch europoslancÛ se hodnotí velice obtíÏnû. AÏ na malé v˘jimky totiÏ nevidíme konkrétní v˘stupy jejich práce, tûÏko posuzujeme, jak (a jestli vÛbec) v rámci EU hájí zájmy sv˘ch voliãÛ. Ti podle mého názoru postrádají v‰echny kontrolní mechanismy, a je to dáno i tím, Ïe ãesk˘ obãan tu‰í jen velice matnû, co vlastnû takov˘ europoslanec dûlá. Dobfie je to vidût na volební kampani do Evropského parlamentu, ve které neb˘vají reflektována celoevropská témata, jako spí‰ ta „lokální“, coÏ je ‰patnû. Lidé by mûli vûdût, Ïe kdyÏ jim kandidát do Euparlamentu slibuje na billboardech vy‰‰í dÛchody, tak jde o podvod.
Nûktefií to mohou (a já podot˘kám, Ïe ãásteãnû právem) vnímat i tak, Ïe do Evropského parlamentu nominujem jak˘si „béãkov˘ pfiebor“, tedy politiky, ktefií se u nás doma pfiíli‰ neosvûdãili. Takov˘m pfiíkladem mÛÏe b˘t Zuzana Roithová z KDU-âSL, ale vzpomeÀme i na takového Vladimíra ·pidlu, kter˘ byl vystfielen je‰tû v˘‰ – do Evropské komise – poté, co jako premiér a pfiedseda nejsilnûj‰í politické strany fatálnû selhal! Samozfiejmû existují v˘jimky. EvÏen To‰enovsk˘ (ODS) napfiíklad vÏdy platil za jednoho z nejoblíbenûj‰ích politikÛ Moravskoslezského kraje. Nejlep‰í europoslanec? Asi ten, kter˘ je alespoÀ trochu vidût. Napadá mû Jan 10 EUROZPRAVODAJ
Zahradil (ODS), jehoÏ mediální v˘stupy jsou pomûrnû ãasté, nebo Jifií Havel (âSSD), kter˘ se sv˘m voliãÛm tu a tam pfiipomene nûjak˘m kontroverzním v˘rokem. Naopak po nûkter˘ch politicích není po jejich zmizení do Bruselu ani vidu, ani slechu. Poslední evropské volby vynesly do kfiesla europoslance do té doby neznámou Andreu âe‰kovou (ODS), která rozpoutala vskutku masivní pfiedvolební kampaÀ: její obliãej a dekolt se na nás smál pomalu z kaÏdé vitríny, ale teì uÏ o tom, jak si vede v Bruselu, nevíme zhola nic. Stejnû jako o nûkdej‰ím „tátovi odboráfiÛ“ Richardu Falbrovi, o kterém se mÛÏeme alespoÀ domnívat, co Ïe to vlastnû v lavici EP dûlá: chrápe. KdyÏ jsme v‰em europoslancÛm rozeslali e-mail s na‰imi otázkami, byli jsme pfiekvapeni, jak málo z nich chce dát o sobû vûdût svûtu. Europoslankynû Olga Sehnalová pfiímo odmítla se ankety zúãastnit. Ani Milan Cabrnoch si nemyslí, Ïe anketa mÛÏe podat objektivní pohled na práci europoslance (to my si ostatnû také nemyslíme), ale alespoÀ odkázal na svÛj web, kde nûjaké informace jsou.
OTÁZKY: 1) S jak˘mi cíly jste zaãínal/a své pÛsobení v Europarlamentu? 2) Které z plánÛ se vám podafiilo uskuteãnit v tomto roce? 3) Co povaÏujete za svÛj nejvût‰í úspûch bûhem pÛsobení v Europarlamentu? 4) Jaké jsou va‰e cíle a ambice do pfií‰tího roku?
PAVEL POC (âSSD) 1) Souãasné problémy t˘kající se globálních zmûn klimatu a adaptace na nû není moÏné fie‰it pouze v lokálním mûfiítku. Spoleãnost je natolik provázaná, Ïe i kdyby jeden stát pfiijal ve‰kerá nezbytná opatfiení, pokud totéÏ neuãiní i v‰ichni kolem, bude jeho snaha témûfi zbyteãná. Realizaci tûchto krokÛ mÛÏe zajistit jen organizace nebo instituce, jejíÏ pÛsobení pfiesahuje hranice národních státÛ. ProtoÏe jsem se vÏdy zajímal o otázky t˘kající se adaptability, biodiverzity i související sociální témata, byl pro mnû Evropsk˘ parlament logickou volbou. 2) PovaÏuji za úspûch, Ïe se mi povedlo jiÏ v prvních dvanácti mûsících mandátu pfiimût Evropskou komisi, aby pfiezkoumala policejní kontroly v bavorském pohraniãí, které jsou, dle mého názoru, v pfiímém rozporu s Schengenskou úmluvou. ZároveÀ se nám podafiilo pfiipravit i dÛleÏitou deklaraci t˘kající se boje proti karcinomu tlustého stfieva. K tomu v‰emu patfií celá fiada drobností vût‰ího ãi men‰ího v˘znamu. Napfiíklad
CHCI SE ZAMĚŘIT NA PROSAZOVÁNÍ VĚTŠÍ OCHRANY VODNÍCH ZDROJŮ – JDE O STRATEGICKOU SUROVINU. pfied nûkolika dny jsme s m˘m t˘mem organizovali semináfi a v˘stavu na téma v˘chovy nov˘ch odborníkÛ pro jadernou energetiku. 3) To by mûl asi hodnotit nûkdo jin˘. Nicménû pokud bych mûl pfiesto nûco vybrat, asi by to bylo prosazení pozmûÀovacího návrhu ohlednû národních systémÛ civilní ochrany do Bílé knihy adaptace na klimatické zmûny. Nejde asi o pfiíli‰ mediálnû zajímavé téma, ale pfiitom velmi podstatné. 4) Chci se zamûfiit na prosazování vût‰í ochrany vodních zdrojÛ. I kdyÏ si to u nás ãasto neuvûdomujeme, jde o strategickou surovinu. Kromû toho se budu podílet také na fie‰ení otázky nakládání s jadern˘m odpadem. Je to dost kontroverzní téma, které vyvolává velké emoce. Z dne‰ního pohledu vysoce rizikov˘ materiál, pro budoucnost ale, s velkou pravdûpodobností, naopak velmi cenná surovina.
10-13 anketa III EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:38 PM
Stránka 11
NEJPROSPù·NùJ·Í EUROPOSLANEC
JI¤Í MA·TÁLKA
RICHARD FALBR
MILAN CABRNOCH
(KSâM)
(âSSD)
(ODS)
1) Zpoãátku jsem byl na rozpacích ohlednû svého zafiazení do V˘boru pro právní otázky, neboÈ pfii rozdûlování v˘borÛ v rámci dané frakce si poslanec zpravidla nemÛÏe moc vybírat. Jako nováãek jsem dostal moÏnost b˘t zpravodajem k návrhu Rozhodnutí Rady o uzavfiení úmluvy o mezinárodním vymáhání v˘Ïivného k dûtem a dal‰ích druhÛ vyÏivovací povinnosti. 2) Moje pozornost v uplynulém období byla pfiedev‰ím zamûfiena na tzv. farmakologick˘ balíãek. Jedná se o soubor právních norem, které kromû jiného mají zpfiísnit pravidla pro bezpeãnost léãiv na evropském trhu. zamezit padûlání lékÛ a zv˘‰it informovanost spotfiebitelÛ. Velmi zajímavá pro mû byla i vefiejná sly‰ení, napfiíklad expertní porady o perspektivû sjednocování daÀov˘ch pfiedpisÛ nebo o rozvodovém právu. Teprve teì s vût‰ím odstupem si velmi váÏím moÏnosti pracovat v JURI. Právní v˘bor EP je totiÏ první instancí pro posouzení velké ãásti návrhÛ právních norem, které jsou následnû pfiedkládány plénu EP. Práce v JURI mi dala také moÏnost pracovat s nov˘m t˘mem odborníkÛ, jak z ãeského Stálého zastoupení pfii EU, tak z profesních organizací. Nemohu pominout ani to, Ïe se nበv˘bor zab˘vá i otázkami imunity poslancÛ EP. 3) Podafiilo se mi napfiíklad s podporou frakce GUE/NGL vydat dvû úzce specializované publikace, které se zab˘vají problematikou zemûdûlství a Ïivotního prostfiedí. Navázal jsem také na pofiádání stáÏí ve své kanceláfii pro studenty
1) Svou prací jsem pfiispûl k radikalizaci tûch poslancÛ, ktefií se nemohou smífiit s tím, Ïe pod heslem konkurenceschopnosti je tu snaha o postupné odbourávání sociálních práv, která Evropskou unii v˘raznû odli‰ují od trhÛ v Asii a Americe. Pfiispûl jsem k tomu mj. i v roli stínového zpravodaje k nûkolika zprávám, které V˘borem pro zamûstnanost pro‰ly.
„Obávám se, Ïe formou ankety nejprospû‰nûj‰ího europoslance zjistit nejde. Pokud vás zajímá moje práce, doporuãuji vám www.cabrnoch.cz. Prostor, kter˘ mi nabízíte, rád vyuÏiji odkazem právû na tuto webovou stránku.“ Nahlédli jsme na webové stránky Milana Cabrnocha a pfiiná‰íme aktuální informace o ãinnosti europoslance. T˘den na pfielomu listopadu a prosince stráví Milan Cabrnoch v Bruselu. V pondûlí poobûdvá s arménsk˘m velvyslancem pfii EU Avetem Adontsem a brzy odpoledne ho ãeká pfiípravná schÛzka ohlednû zasedání Parlamentního v˘boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie. Poté se Milan Cabrnoch zúãastní v˘boru pro Ïivotní prostfiedí, vefiejné zdraví a bezpeãnost potravin (ENVI). Na veãefii pfiijal pozvání od zastoupení gruzínské obchodní komory v Bruselu. V úter˘ bude cel˘ den pokraãovat jednání v˘boru ENVI a mimo to probûhne vyjednávání ohlednû znûní smûrnice o právech pacientÛ v pfieshraniãní zdravotní péãi. Odpoledne se pod zá‰titou Milana
MOJE POZORNOST BYLA ZAMĚŘENA NA TZV. FARMAKOLOGICKÝ BALÍČEK. stfiedních a vysok˘ch ‰kol nejen z âR, ale i z Ruské federace. Pokraãoval jsem v pfiíjímání náv‰tûv rÛzn˘ch skupin z âR, aÈ uÏ zastupitelÛ nebo studentÛ, ktefií mûli moÏnost prohlídky budov EP a byli seznámeni s ãinností evropsk˘ch institucí. 4) S kolegou Alfredem Rubiksem, kter˘ je pro mû velkou autoritou a inspirací, pfiipravujeme pro rok 2011 dvû konference, pfiiãemÏ jedna by se mûla konat v Praze a jejím tématem by mûl b˘t Program v˘chodního partnerství EU. V listopadu mám patronát nad pfiípravou prezentaãní v˘stavy PlzeÀského kraje v EP.
PO SVÉM ZNOVUZVOLENÍ JSEM USILOVAL O ČLENSTVÍ VE VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ OTÁZKY Zku‰eností získan˘ch ve V˘boru pro regionální rozvoj jsem vyuÏil hlavnû pro práci doma. Moje kanceláfi vydává mûsíãnû zpravodaj o moÏnostech pfiístupu k ãerpání evropsk˘ch penûz. Mûsíãník je distribuován uÏ témûfi na 10 000 adres, do mal˘ch a stfiednû velk˘ch obcí. 2) Po znovuzvolení jsem opût usiloval o ãlenství ve V˘boru pro zamûstnanost a sociální otázky. Za svÛj úspûch povaÏuji, Ïe mi jako zpravodaji bylo svûfieno vypracování zprávy o vnûj‰ím rozmûru sociální Unie, pracovních standardÛ a sociální odpovûdnosti korporací. Dále se mi podafiilo po cestû do Kolumbie otevfiít moÏnost hlub‰ího dialogu mezi pfiedstaviteli obãanské spoleãnosti v zemi, která po desítkách let boje s partyzánsk˘m hnutím usiluje o vyjednání Dohody o volném obchodu s Evropskou unií. 3) Za nejvût‰í úspûch nepochybnû povaÏuji svÛj pfiíspûvek k zamítnutí Smûrnice o pracovní dobû. A dále to, Ïe o mé názory a jednání se mnou má zájem fiada kolegÛ z rÛzn˘ch frakcí. Nejãastûji jednám s kolegy ze ·panûlska a Velké Británie. 4) Vystupovat proti jak˘mkoli pokusÛm o demontáÏ toho, ãím se Evropská unie tolik let odli‰ovala od zbytku svûta. Vzhledem k tomu, Ïe jsem ãlenem Delegace pro Bûlorusko, chci pfiispût k vytváfiení nezkresleného obrazu této zemû a mÛj zájem je soustfiedûn i na pÛsobení odborÛ. Rád bych pokraãoval v kontaktech s pfiedstaviteli kolumbijské vlády, protoÏe mi vadí zkreslen˘ obraz, kter˘ fiada zemí o Kolumbii má a kter˘ této republice ubliÏuje.
OBÁVÁM SE, ŽE FORMOU ANKETY NEJPROSPĚŠNĚJŠÍHO EUROPOSLANCE ZJISTIT NEJDE. Cabrnocha uskuteãní Microsoft Health Users Group European Summit. Ve stfiedu dopoledne bude poslední schÛze v˘boru ENVI a také zajímav˘ semináfi o inovacích v primární péãi. Odpoledne zaãne jednání v˘boru pro zamûstnanost a sociální vûci (EMPL) a zasedání Parlamentního v˘boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie, kterému bude Milan Cabrnoch spolupfiedsedat. Veãer pak oficiální veãefie s arménskou delegací. Ve ãtvrtek bude pokraãovat jak v˘bor EMPL vãetnû hlasování, tak zasedání Parlamentního v˘boru pro spolupráci Arménie a Evropské unie. Bûhem ãtvrteãního jednání by mûlo b˘t pfiijato spoleãné prohlá‰ení a celé zasedání bude ukonãeno oficiálním obûdem s pfiedsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem. Odpoledne se Milan Cabrnoch zúãastní je‰tû závûreãného jednání v˘boru EMPL a veãer poletí do Prahy, aby se zde v pátek mohl vûnovat pracovním schÛzkám a také pfiípravû na dal‰í t˘den. EUROZPRAVODAJ 11
10-13 anketa III EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:54 PM
Stránka 12
ANKETA
EUROPOSLANCI JAN B¤EZINA
VLADIMÍR REMEK
ZUZANA ROITHOVÁ
(KDU-âSL)
(KSâM)
(KDU-âSL)
1) Toto volební období je jiÏ m˘m druh˘m, v EP jsem zaãínal v roce 2004. Své druhé volební jsem proto zaãínal se zámûrem navázat na své pÛsobení v období 2004-2009. Cíle mé práce leÏí zejména v oblasti prÛmyslové a energetické politiky, regionální politiky, zemûdûlské politiky a ochrany ãesk˘ch potravináfisk˘ch v˘robkÛ. Zamûfiuji se na to, aby pfiipravované reformy regionální a zemûdûlské politiky na období 2014-2020 vyhovovaly ãesk˘m zájmÛm. 2) Konkrétnû se mi v tomto roce podafiily uskuteãnit dvû vûci. Zaprvé se mi podafiilo prosadit udûlení
1) Do EP jsem pfii‰el s odhodláním b˘t, v rámci moÏností, prospû‰n˘ republice, jejím obãanÛm, zejména tûm, ktefií mû volili. Pro nûkoho to mohou b˘t fráze, pro mne je zase nepfiijatelné laciné slibování, co v‰echno lze v EP zafiídit, vybojovat, prosadit. Chci nadále uplatÀovat zku‰enosti, znalost prostfiedí, a tak jsem usiloval o znovuzafiazení do V˘boru pro prÛmysl, v˘zkum a energetiku (ITRE). Mûl jsem rovnûÏ zájem pokraãovat i v aktivitách Delegace pro spolupráci EU s Ruskou federací, pfiedev‰ím v klíãov˘ch smûrech vztahÛ energetick˘ch, surovinov˘ch i vesmírné politiky. Navíc bylo m˘m cílem nadále spojovat práci v EP s aktivitami v âR pfii podpofie fiady projektÛ, orientovan˘ch hlavnû na mládeÏ a ekonomické vyuÏití podílu âR na vesmírné politice EU. 2) Pfiedev‰ím jsem byl povûfien vypracováním zprávy za v˘bor ITRE, hodnotící dosavadní situaci evropsk˘ch programÛ druÏicové navigace a nastiÀující jejich perspektivu. Myslím si, Ïe pozornost si zaslouÏí také podpora uspofiádání Mezinárodního astronautického kongresu v Praze. Povedlo se nám také s organizátory projektu MARS roz‰ífiit soutûÏ pro mládeÏ se zájmem o vûdu a techniku i na mezinárodní úroveÀ. 3) To, Ïe jsem pfiispûl nejen prací v EP nerÛzn˘ch úrovních, ale i aktivitami na rÛzn˘ch kongresech a pfii setkáních k tomu, Ïe projekt Galileo nadále pokraãuje a je budována síÈ satelitÛ. Sv˘m zpÛsobem povaÏuji za úspûch ale i jednu pozoruhodnou záleÏitost. Moje aktivity pfii podpofie role jaderné energetiky
1) Do Evropského parlamentu jsem pfii‰la s cílem chránit zájmy obãanÛ. Na srdci mi leÏí zejména férové podmínky pro podnikání, ochrana spotfiebitelÛ s dÛrazem na dûtského spotfiebitele, práva uÏivatelÛ internetu. Mé cíle, ale i dosavadní ãinnost jsou velmi podrobnû uvedeny na m˘ch webov˘ch stránkách www.roithova.cz. 2) Evropsk˘ parlament na rozdíl od národních parlamentÛ nemá legislativní pravomoc, tj. poslanci EP mohou podávat jen pozmûÀovací návrhy k legislativû aktuálnû pfiedloÏené Komisí. Proto za úspûch povaÏuji prosazení vlastních koncepãních návrhÛ na úrovni EU, ãehoÏ jsem dosáhla díky trvalému tlaku na Komisi. Ve v˘ãtu m˘ch úspûchÛ proto nejsou obsaÏeny desítky prosazen˘ch pozmûÀovacích návrhÛ, coÏ povaÏuji za bûÏnou práci poslance. Za své úspûchy s reáln˘m dopadem povaÏuji zejména: posílení práv internetov˘ch uÏivatelÛ (jiÏ rok funguje elektronick˘ portál eYouGuide, kde se i v ãeském jazyce doãtou internetoví uÏivatelé o sv˘ch právech pfii elektronickém nakupování, která jim zaruãuje evropská
CÍLE MÉ PRÁCE LEŽÍ ZEJMÉNA V OBLASTI PRŮMYSLOVÉ, ENERGETICKÉ, REGIONÁLNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY. zemûpisné ochrany v EU pro jihoãeskou Nivu a Olomoucké tvarÛÏky. Zadruhé bych chtûl zmínit úspû‰nou interpelaci na Evropskou komisi vedoucí k zahrnutí tepláren do systému pfiidûlování bezplatn˘ch povolenek na emise skleníkov˘ch plynÛ, coÏ uchrání tisíce domácností odebírajících elektfiinu z tepláren od jejího skokového zdraÏení. 3) I díky tomu, Ïe se jiÏ od r. 2004 systematicky angaÏuji ve prospûch ãesk˘ch Ïádostí, podafiilo se mnû vybojovat zemûpisnou ochranu v rámci EU jiÏ pro 24 ãesk˘ch v˘robkÛ. Jsem hrd˘, Ïe v tomto ohledu jsme jednoznaãn˘m premiantem mezi nov˘mi ãlensk˘mi státy. 4) Pokraãovat v úsilí za ochranu ãesk˘ch potravináfisk˘ch v˘robkÛ, máme v souãasné dobû nûkolik Ïelízek v ohni, která bude tfieba Ïhavit a kout. Poté co v první polovinû pfií‰tího roku budou zvefiejnûny návrhy reformy kohezní a zemûdûlské politiky, bude m˘m cílem do nich v co nejvy‰‰í mífie vtûlit zájmy ãesk˘ch regionÛ, resp. ãeského venkova. PÛjde o to obhájit nebo alespoÀ pfiíli‰ neoslabit na‰e finanãní pfiíjmy z rozpoãtu EU v období 2007–2013, které v pfiípadû zemûdûlství ãiní 6,3 mld. eur a v pfiípadû kohezní politiky 23,7 mld. eur. PÛjde nepochybnû o jednu z nejvût‰ích v˘zev a souãasnû i o jednu z nejtûωích politick˘ch bitev, která nás v pfií‰tím roce ãi dvou v EU ãeká. 12 EUROZPRAVODAJ
DO EP JSEM PŘIŠEL S ODHODLÁNÍM BÝT PROSPĚŠNÝ ČESKÉ REPUBLICE. v energetickém mixu EU totiÏ stály zato protijadern˘m aktivistÛm, aby mne jako jediného z âR spolu s nûkolika dal‰ími zahraniãními kolegy adresnû karikovali pfii demonstraci pfied parlamentem v Bruselu i na webov˘ch stránkách... 4) Ve zdraví pokraãovat ve v‰ech v˘‰e zmínûn˘ch aktivitách, kter˘ch není málo a fiadí se k nim i Ïádosti o besedy a setkání. Úspû‰nû zavr‰it podporu kandidatury Prahy na sídlo agentury pro projekt Galileo, roz‰ífiit o dal‰í zemû mládeÏnick˘ vûdecko-poznávací projekt MARS.
ZA SVŮJ ÚSPĚCH POVAŽUJI PROSAZENÍ VLASTNÍCH KONCEPČNÍCH NÁVRHŮ NA ÚROVNI EU. legislativa), zavedení ochrany certifikaãních znaãek v celé EU (po dlouhodobém tlaku se mi podafiilo pfiimût Evropskou komisi k písemnû deklarovanému závazku, Ïe mnou navrÏen˘ systém na ochranu certifikaãních evropsk˘ch znaãek koneãnû zavede), boj proti nebezpeãn˘m v˘robkÛm z Asie (trvale upozorÀuji na nekvalitní zboÏí dováÏené do EU z âíny a dal‰ích asijsk˘ch zemí, zejména s ohledem na ochranu dûtského spotfiebitele, stejnû jako na padûlané v˘robky), fie‰ení kauzy OKD byty, zmûnu norem pro magnetickou rezonanci (Evropská komise zmûnila v poslední moÏn˘ moment absurdní normu, která by znemoÏnila vy‰etfiovat magnetickou rezonancí pacienta, u kterého je nezbytná pfiítomnost zdravotnického personálu bûhem vy‰etfiení), boj za zru‰ení znovuzaveden˘ch kanadsk˘ch víz, pfiijetí písemného prohlá‰ení Evropského parlamentu na ACTA (spolu s tfiemi kolegy jsme pfiedloÏili písemné prohlá‰ení poÏadující zprÛhlednûní vyjednávání o mezinárodní smlouvû proti padûlání,
10-13 anketa III EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:38 PM
Stránka 13
NEJPROSPù·NùJ·Í EUROPOSLANEC
vãetnû obsahov˘ch poÏadavkÛ, a podafiilo se nám pfiesvûdãit dostateãné mnoÏství kolegÛ, aby bylo toto prohlá‰ení pfiijato). 3) Jedním z velk˘ch úspûchÛ bylo zamítnutí nejdiskutovanûj‰ího a nejstûÏejnûj‰ího legislativního návrhu první poloviny roku 2005, Smûrnice o softwarov˘ch patentech. Byla jsem jednou z iniciátorek vefiejné kritické debaty o tomto návrhu. Schválení pÛvodního nepovedeného textu by mûlo celoevropsk˘ negativní dopad a znamenalo by velmi ne‰Èastné vych˘lení patentového práva do práva autorského. Dále povaÏuji za pfielomov˘ v˘sledek své práce, Ïe nová Smûrnice o hraãkách stanovuje zodpovûdnost za nebezpeãné v˘robky kromû prodejcÛ novû i pro dovozce. V rámci posílení ochrany
BUDU BOJOVAT ZA VYTVOŘENÍ CELOEVROPSKÉHO REGISTRU PEDOFILŮ. dûtského spotfiebitele jsem zfiídila informaãní portál www.budulinek.eu. Iniciovala jsem písemné prohlá‰ení EP o evropsk˘ch standardech pro dûtskou obuv, aby na‰e dûti byly ochránûny pfied závadn˘mi botami, které mohou zpÛsobit nenávratné zdravotní po‰kození v pozdûj‰ím vûku. Po celou dobu svého pÛsobení se snaÏím prosadit povinnou certifikaci zdravotní nezávadnosti dûtsk˘ch bot pro ve‰kerou vyrábûnou, ale i dováÏenou dûtskou obuv do EU. 4) V pfií‰tím roce mne ãeká zpravodajství nûkolika zpráv, napfiíklad o systému poji‰tûní vkladÛ. Budu bojovat za vytvofiení
celoevropského registru pedofilÛ, budu pokraãovat v podpofie matefisk˘ch center. UÏ od loÀského ãervence se vûnuji na pÛdû EP boji za zru‰ení kanadsk˘ch víz a byla bych ráda, pokud by se EP podafiilo vyvinout dostateãn˘ tlak na Radu i Komisi, aby podnikly viditelné a dÛrazné kroky vÛãi Kanadû. Ale to bude znamenat obrovské mnoÏství mravenãí práce a pfiesvûdãování kolegÛ. Proto jsem iniciovala písemné prohlá‰ení EP k solidaritû s ãesk˘mi obãany, které se zvefiejní v pÛlce listopadu. Spousta z m˘ch aktivit je jako bûh na dlouhou traÈ – napfiíklad letos jsme v rámci meziparlamentního shromáÏdûní EU-AKP pfiijali zprávu, jíÏ jsem byla spoluautorkou, vyz˘vající africké státy, aby do sv˘ch legislativ pfiijaly ochranu vnitfinû vysídlen˘ch osob, coÏ se t˘ká mnoha africk˘ch státÛ (napfiíklad konfliktÛ v Sudánu, DRK, Somálsku), takÏe bude potfieba pfií‰tí rok kontrolovat, jak v tomto bodû africké státy pokroãily. Ale vzhledem k tomu, Ïe svou práci vykonávám soustavnû, vím, Ïe nûkterá témata se teprve bûhem pfií‰tího roku vynofií.
ZUZANA BRZOBOHATÁ (âSSD) 1) Chtûla jsem uplatnit zku‰enosti z komunální politiky a práce poslance v oblasti sociální a regionálního rozvoje. 2) Jsem ãlenkou V˘boru pro regionální rozvoj a V˘boru pro kontrolu rozpoãtu. Oba v˘bory se zamûfiují na problematiku evropsk˘ch fondÛ. V rámci rozpoãtové
kontroly jde o hledání nesrovnalostí v jejich ãerpání. Realizátofii projektÛ z evropsk˘ch fondÛ ãasto dûlají chyby z neznalosti pravidel, a proto jsem ráda, Ïe se mi podafiilo uskuteãnit sérii vzdûlávacích semináfiÛ, jak psát evropské projekty v neziskov˘ch organizacích. Cyklus semináfiÛ byl zamûfien pfiedev‰ím na projektové manaÏerky z matefisk˘ch center.
CHTĚLA JSEM UPLATNIT ZKUŠENOSTI Z KOMUNÁLNÍ POLITIKY A PRÁCE POSLANCE. 3) Aktivnû jsem prosazovala zavedení minimální doby matefiské dovolené v délce 20 t˘dnÛ a otcovské dovolené v délce dvou t˘dnÛ ve v‰ech státech EU. Opatfiení má pfiedev‰ím za cíl ochranu zdraví matek tûsnû po porodu, podporu kojení a zlep‰ení moÏností péãe o novorozence. U otcÛ jde o opatfiení, které prokazatelnû vede k upevnûní vztahÛ v rodinû. âeské republiky se bude t˘kat zavedení otcovské dovolené, neboÈ matefiská dovolená je jiÏ stanovena na 28 t˘dnÛ, coÏ minimální dobu splÀuje. 4) Aktivnû se podílet na pfiípravû finanãního mechanismu po roce 2013, tedy na pfiípravû ãerpání evropsk˘ch strukturálních fondÛ v novém programovacím období, která se bude odehrávat ve V˘boru pro regionální rozvoj. Zejména se budu snaÏit, aby pravidla finanãního období 2014-2020 umoÏnila regionÛm opût ãerpat prostfiedky z evropsk˘ch strukturálních fondÛ. V âeské republice pokraãovat v projektech semináfiÛ o evropsk˘ch fondech pro komunální politiky a semináfiÛ pro seniory s tématem ochrana spotfiebitele. I INZERCE
14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW
12/6/10
8:06 PM
Stránka 14
Euromix
Eurovize OHROÎENÍ VE¤EJN¯CH MÉDIÍ
Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii Europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.
Veřejnoprávní vysílání Europoslanec Ivo Belet vypracoval zprávu týkající se nárůstu politizace a chybných způsobů financování veřejnoprávního vysílání v několika členských státech. Zeptali jsme se ho na nûkolik hlavních bodÛ, které jeho zpráva obsahuje: Jaké jsou podle vás hlavní faktory ohrožující nezávislost veřejnoprávního vysílání ? Nezávislost vefiejnoprávního vysílání mÛÏe b˘t v zásadû ohroÏena dvûma hlavními zpÛsoby: politizací fiídících struktur a nepfiítomností dlouhodobého a stabilního financování.
TĚŽBA ROPY Evropský parlament požaduje zpřísnění pravidel upravujících bezpečnost při těžbě ropy a odškodnění v případě takových havárií, k jaké letos došlo v Mexickém zálivu. Snadno dostupná loÏiska ropy jsou stále vzácnûj‰í. To vede k nárÛstu prÛzkumu i tûÏby ropy na volném mofii, coÏ má podle poslancÛ svá rizika. PfiestoÏe V˘bor pro Ïivotní prostfiedí i fiada europoslancÛ podpofiila návrh vyhlásit
moratorium na ve‰kerou novou tûÏbu na volném mofii ve vodách EU, vût‰ina poslancÛ do‰la k závûru, Ïe toto opatfiení by za‰lo aÏ pfiíli‰ daleko a není nutné. Poslanci pfiesto Ïádají, aby do smûrnice o odpovûdnosti za Ïivotní prostfiedí byla zahrnuta také otázka vrtn˘ch plo‰in. Pfiípadn˘ rozsáhl˘ únik ropy do evropsk˘ch vod by mohl mít totiÏ dopad i na takové aktivity, jako je rybáfiství nebo cestovní ruch.
MLADÍ LIDÉ CHTĚJÍ ATRAKTIVNÍ OBSAH DOSTUPNÝ NA INTERNETU...
Stavební průmysl: Zvýšení bezpečnosti Loni se ve stavebnictví stalo 1050 smrtelných nehod. Parlament navrhuje zjednodušení postupů pro získávání označení CE (prohlášení o vlastnostech), zároveň se ale dotkl problému bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, který je velkým problémem sektoru. „Prohlášení o vlastnostech (CE)“ by stanovilo jasná pravidla pro označování, větší flexibilitu pro výrobky na zakázku, ale zajistilo by standardy kvality a bezpečnosti. Stavba musí být navržena a postavena tak, aby neohrožovala hygienické předpisy nebo zdraví a bezpečnost stavbařů a obyvatel. 14 EUROZPRAVODAJ
Jak může veřejnoprávní vysílání nově oslovit mladé lidi? Poskytovatelé vefiejného vysílání by mûli b˘t schopni nabídnout atraktivní a kvalitní obsah formou internetového vysílání. To je v souãasné dobû jedin˘ zpÛsob, kter˘ mladí lidé z celé Evropy vyuÏívají ke sledování médií. Co se dá na úrovni EU dělat k zajištění ekonomické a politické nezávislosti veřejnoprávního vysílání? V‰echny zemû EU se zavázaly dodrÏovat doporuãení a prohlá‰ení Rady Evropy drÏet se zásady hospodáfiské a politické nezávislosti vefiejnoprávního vysílání. Rádi bychom, aby Evropská audiovizuální observatofi shromaÏìovala data a na jejich základû provedla anal˘zu dodrÏování tûchto zásad.
14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW
12/6/10
8:06 PM
Stránka 15
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Krátce
Trend:
>EP PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ
zelená pracovní místa se setkávají s v˘raznou podporou Europarlamentu.
Nový návrh pravidel pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí podnítil diskusi o tom, zda je blokování internetových stránek účinným opatřením. Poslanci se na této a jiných otázkách shodli s odborníky a zahrnuly je do legislativního návrhu, který si klade za cíl řešit tyto zločiny na dětech prostřednictvím prevence.
Pokud si myslíte, že pojem zelená pracovní místa znamená pracovní pozice určené sympatizantům nejmenované politické strany, měli byste si přečíst následující řádky. Zelená pracovní místa jsou místa, která jsou v souladu s politikou udrÏitelného rozvoje. „Taková pracovi‰tû napomáhají úsporám energie, vyuÏívají obnovitelné zdroje a chrání pfiírodní bohatství a ekosystémy, pfiitom se snaÏí vyhnout zneãi‰tûní ovzdu‰í i krajiny,“ charakterizuje ve své zprávû tyto specifické pozice zástupkynû Zelen˘ch poslankynû Schroedter. Jde o tfii typy pracovních pozic, které se mohou pfiemûnit na zelené. V prvé fiadû to budou novû vzniklá zelená
místa, která budou vyuÏívat nové postupy a technologie a která vzniknou i se zcela nov˘mi pracovními odvûtvími. Tradiãní odvûtví „zezelenají“ díky nov˘m v˘robkÛm, které budou produkovat. Napfiíklad v˘roba turbín do vûtrn˘ch elektráren v tûÏkém prÛmyslu. Do tfietice jiÏ existující pozice, které se budou muset stále
ZELENÁ PRACOVNÍ MÍSTA MIMO JINÉ NAPOMÁHAJÍ ÚSPORÁM ENERGIE. více pfiizpÛsobovat trendu udrÏitelnosti a ekologiãnosti, vyuÏívajíce nov˘ch technik, postupÛ a dovedností. Pfiedseda Komise Barroso bûhem svého projevu o stavu Unie zmínil, Ïe by do roku 2020 mûl rád v EU kolem tfií milionÛ zelen˘ch pozic. Tento trend pfiinese nové pozice nejen pro vysoce kvalifikované zamûstnance, vzniknou i místa stfiednû a nízce kvalifikovaná.
PLYNÁRENSTVÍ
Vznik společenství? Poslanci budou jednat o novém balíãku opatfiení, kter˘ by mûl zabezpeãit kontinuitu zásobování plynem a pomoci vytvofiit v rámci Unie energetické spoleãenství. ·panûlsk˘ poslanec Alejo Vidal-Quadras navrhuje, Ïe by ãlenské státy mûly zajistit, aby plynárenské spoleãnosti garantovaly dodávky plynu chránûn˘m odbûratelÛm v pfiípadû krize po dobu nejménû 30 dnÛ. Nûkteré zemû, vzhledem ke své situaci budou mít vût‰í obtíÏe, aby je zajistily. To je dÛvod, proã pravidla umoÏÀují zaji‰tûní zásobování z jiného státu Evropské unie. Klíãov˘m bodem je také povinnost kaÏdého ãlenského státu pfiipravit a vypracovat ve spolupráci s ostatními státy
preventivní a krizov˘ plán. Ten potom za‰le Evropské komisi, která se k nûmu vyjádfií (u krizov˘ch plánÛ) nebo ho schválí (u preventivních). Jakmile Komise obdrÏí v‰echny národní plány, bude mít moÏnost je posoudit z globálního hlediska a identifikovat rozpory. Takto bude schopna rozpoznat opatfiení nesluãitelná s vnitfiním trhem nebo ohroÏující solidaritu mezi státy a poÏádat dané zemû, aby své plány zmûnily. Nakolik to eliminuje nebezpeãí vzniku krize, ukáÏe aÏ ãas.
> E-SHOPY
LETECKÁ NEŠTĚSTÍ
Europoslanci přijali sérii nezávazných návrhů, které by měly podpořit internetový obchod a zároveň posílit důvěru spotřebitelů. Navrhují například zavedení evropské „značky důvěry“, která by zaručovala spolehlivost a kvalitu zboží. Do směrnic o službách by obchodníci měli zahrnout přijetí objednávek od zákazníků ze zahraničí. Zapotřebí je také více zprůhlednit elektronické obchodování.
vropský parlament schválil zákon o nezávislosti vyšetřování leteckých neštěstí. Nové předpisy by měly zajistit, aby vyšetřování leteckých nehod probíhalo nezávisle na leteckých úřadech odpovídajících za letovou způsobilost, vydávání osvědčení, letovou činnost nebo na jiných stranách, jejichž zájmy by mohly být ve střetu s vyšetřováním. Letecké společnosti by měly
> PRASEČÍ CHŘIPKA
E
âlenské státy pfiipustily, Ïe k zabezpeãení dodávek energií bude potfieba spolupracovat. Toto nafiízení se mÛÏe stát dÛleÏit˘m krokem v procesu evropské integrace.
v případě havárie do dvou hodin poskytnout seznam cestujících, kteří byli na palubě, aby mohli být informováni jejich příbuzní. Cestující by měli mít před letem právo určit, kdo má být v případě neštěstí informován. Členské státy budou muset vypracovat nouzové plány pro nehody v civilním letectví a zajistit, aby letecké společnosti postupovaly v souladu s těmito nouzovými plány.
Semináře o chřipce typu A hodnotily loňskou pandemii prasečí chřipky. Během hrozby chřipkové pandemie se nechalo očkovat více než 45 milionů občanů, ale i přesto zbyly značné zásoby očkovací látky. Mnoho poslanců řešilo právě finanční náklady na nákup vakcín a s tím spojenou nutnost větší transparentnosti do budoucnosti.
EUROZPRAVODAJ 15
14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW
12/6/10
8:06 PM
Stránka 16
Stručně...
Mohammad Mostafaei je uznávaný obránce a obhájce odsouzených k trestu smrti, žen i mladistvých.
>TREST SMRTI Evropský parlament přijal nové usnesení, v němž vyzývá k naprostému zrušení tohoto trestu a okamžitému a bezpodmínečnému vyhlášení celosvětového moratoria na popravy. „Trest smrti nemůže být nikdy aktem spravedlnosti,“ prohlásil v této souvislosti ve středu při zahájení plenárního zasedání předseda parlamentu Jerzy Buzek.
> BEZPEČNĚJŠÍ LÉČIVA
LIDSKÁ PRÁVA V ÍRÁNU amenování, svévolné zadržování osob nebo mučení, to vše je v současnosti v Íránu na denním pořádku. Právník Mohammad Mostafaei líčil poslancům stav lidských práv v Íránu během zasedání podvýboru pro lidská práva. Mezi „klientky“ Mostafaei patří i Sakíne Muhammadí Áštíání, kterou odsoudila íránská justice k trestu smrti ukamenováním. Mostafaei je sám nucen žít mimo íránské území a jeho rodina je pronásledována úřady.
K
Podpředseda a polský poslanec Władysław Janusz Zemke oponoval, že situaci „nelze srovnávat se Severní Koreou, zemí zcela izolovanou od okolního světa“. Připomněl, že posledních íránských voleb se mohla zúčastnit i opozice. Mohammad Mostafaei poukázal na skutečnost, že proti volebním výsledkům protestovaly tisíce lidí, ale vláda účastníky potlačila a události využila ve svůj prospěch. Chtěl tak doložit další ze způsobů, kterým íránská vláda zastrašuje obyvatelstvo.
Parlament prosadil výraznou aktualizaci pravidel EU v oblasti farmakovigilance, což je systém sledující nežádoucí účinky, které se objeví po uvedení léků na trh. Všechna nově registrovaná léčiva či inovované léky budou obsahovat zvláštní varování před možnými, doposud neobjevenými vedlejšími účinky.
POSLANCI JEDNALI O NOVÉM VOLEBNÍM SYSTÉMU
Reformy od Duffa > MÉNĚ POKUSŮ NA ZVÍŘATECH Evropský parlament schválil zákon, který by měl omezit využívání zvířat pro vědecké účely a zajistit správnou rovnováhu mezi ochranou zvířat a vytvořením podmínek odpovídajících výzkumu. Členské státy musí zajistit, aby kdykoli to bude možné, byla použita nějaká jiná metoda či strategie, která nevyžaduje použití živého zvířete a která je uznána podle právních předpisů Unie. 16 EUROZPRAVODAJ
Britsk˘ liberální poslanec Andrew Duff chce, aby byl nov˘ volební systém pfiipraven jiÏ pro pfií‰tí volby v roce 2014. Jeho zpráva byla nicménû v ãervenci ve V˘boru pro ústavní záleÏitosti pfiijata poslanci vlaÏnû. Mnozí poslanci se tázali, zda je reforma volebního procesu potfiebná. Za nejzásadnûj‰í povaÏuje Duff prosazení návrhu na zfiízení nadnárodního volebního seznamu. Mûlo by to poevrop‰tit volební kampaÀ, pfiivést do ní evropskou politiku a zdynamizovat evropské politické strany.
„Nezeslabí to sílu státÛ, ale doplní to kontrolu, kterou mají nad volbami národní politické strany, o pfiím˘ vliv Parlamentu a evropsk˘ch politick˘ch stran.“ myslí si Duff. Jeden z návrhÛ má dát voliãÛm dva hlasy – jeden pro národního kandidáta a jeden pro skupinu 25 poslancÛ zvolen˘ch na celoevropské úrovni. Postup ale vzbuzuje obavy, Ïe vzniknou rÛzné úrovnû legitimity. Andrew Duff se v‰ak domnívá, Ïe by to mûlo vést k vytvofiení skupiny siln˘ch poslancÛ, ktefií pfievezmou vÛdãí role v Evropském parlamentu.
Rozhodování Europoslanci se stále více pou‰tûjí do regulací v‰ech moÏn˘ch lidsk˘ch ãinností...
ZRU·ENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI Europoslanci podpořili návrh zrušit do konce letošního roku vízovou povinnost pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny. Dali tak za pravdu Evropské komisi, podle níÏ obû zemû splÀují poÏadavky pokud jde o zabezpeãení dokladÛ, boj proti nelegálnímu pfiistûhovalectví a kriminalitû. Zru‰ení vízové povinnosti se v‰ak bude vztahovat pouze na cestující s biometrick˘mi pasy, ktefií v zemích EU budou pob˘vat maximálnû tfii mûsíce. Na druhé stranû Kosovo je z procesu uvolnûní vízového reÏimu úplnû vylouãeno.
NEKALÁ REKLAMA Členové Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů se rozhodli postavit proti nekalým praktikám v oblasti reklamy, mezi něž patří klamná tvrzení, poprodejní servis v cizím jazyce, klamavé výhry nebo využití „omezených nabídek“. Úãelem zprávy je napomoci a umoÏnit spotfiebiteli vût‰í informovanost na poli reklamy a také rozvoj kritického pfiístupu k obsahu sdûlovacích prostfiedkÛ. Komise, do jejíÏ pÛsobnosti spadá regulace reklamních pravidel, byla vyzvána k nûkolika krokÛm. Pfiednû, aby formou kampanû informovala spotfiebitele o právech, zvlá‰tû pak o právu na ochranu a vyuÏívání osobních údajÛ a dále vytvofiila program, kter˘ by zv˘‰il povûdomí
dûtí a mlad˘ch o úskalích reklamy. Pro úãely informovanosti ale i pomoci uvefiejnila Komise internetové stránky, které obsahují pfiehled nekal˘ch praktik pouÏívan˘ch obchodníky a které nabízejí rady, jak si proti nim pomoci.
14-17 euromix cz EZ410-jr:NEW
12/6/10
8:06 PM
Stránka 17
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Bilance Jerzyho Buzka Pfiedseda Parlamentu Jerzy Buzek pfiedstoupil 20. fiíjna pfied poslance, aby zrekapituloval své dosavadní pÛsobení v ãele EP i to, do jaké míry splnil úkoly, které si pfiedsevzal. Pfiipomenul finanãní reformy t˘kající se hospodáfiského dohledu a regulace platÛ bankéfiÛ, zdÛraznil také nutnost dodrÏování lidsk˘ch práv. Energetická politika je jednou z hlavních priorit pana Buzka. „Hlavním úkolem 21.
Registrovaní
století je energetická bezpeãnost v kombinaci s ochranou Ïivotního prostfiedí a levné ceny,“ prohlásil trochu populisticky. Jako jeden z hlavních úkolÛ, pfied kter˘m teì parlament stojí, vidí Buzek pfiípravu rozpoãtu na rok 2011. „Je na nás, abychom urãili, jakou podobu bude EU mít v 21. století. S kolegy, jako jste vy, se nebojím, Ïe bychom v této bitvû prohráli.“ vzkázal poslancÛm.
NEMAJÍ NA RÒÎÍCH USTLÁNO
Homosexuální svazky pod drobnohledem
TAJÍCÍ ARKTIDA:
OBCHODNÍ MOŽNOSTI I RIZIKA
NA 9. KONFERENCI POSLANCŮ EUROPARLAMENTU z arktické oblasti se debatovalo o zodpovědném přístupu k nerostným surovinám a o tání arktického ledu. S rostoucím počtem lodí připlouvajících do oblasti se zvyšuje potřeba zlepšit připravenost a zvýšit koordinaci arktické dopravy. Hlavními problémy jsou špatně vybavené lodě a neustále se pohybující ledovce. Optimistickým tématem jsou ale obchodní příležitosti na Arktidě. Cesta z Norska do Číny arktickou cestou trvá o 10–15 dní méně než plavba přes Suezský průplav. Otvírají se nové obchodní cesty, rybářské možnosti a oblasti pro těžbu ropy a plynu.
PROBLEMATIKA ROMSKÉ MENŠINY Evropû Ïije pfiibliÏnû 12 milionÛ RomÛ. V rámci EU jde dokonce o nejpoãetnûj‰í národnostní men‰inu. V fiadû zemí v‰ak ãelí diskriminaci a to jak pfii vzdûlávání, hledání zamûstnání nebo zdravotní péãi. O integraci romsk˘ch komunit mluvili na jednání v˘boru pro obãanské svobody komisafika pro spravedlnost Viviane Redingová i komisafi pro zamûstnanost a sociální vûci László Andor. Klíãem k úspû‰nému zaãlenûní
V
RomÛ je podle úãastníkÛ debaty vzdûlání. „Mnoho RomÛ Ïije v chudobû, která se pfiená‰í z generace na generaci. Právû vzdûlání a zamûstnanost jsou zásadní pfii cestû k lep‰ímu Ïivotu,“ uvedl komisafi László Andor. Bûhem schÛze se na pfietfies dostala i situace v Itálii a zejména ve Francii, jejichÏ úfiady zahájily v létû vystûhovávání zahraniãních RomÛ. „Od léta se nic nezmûnilo a vystûhovávání RomÛ stále pokraãuje. Zajímalo by nás, jak si za
tûchto okolností mÛÏe Francie osvojit nûjakou strategii zaãleÀování,“ pronesla Marilisa Fantacci z francouzské organizace „Collectif des Roms en Europe“. Hledáním cest k romské integrace se vûnuje i pfiipravovaná zpráva Romské pracovní skupiny, která by mûla b˘t hotova do konce roku. Tuto problematiku si jako jednu ze sv˘ch priorit urãilo také nadcházející maìarské pfiedsednictví EU.
Pět evropských států v současnosti umožňuje sňatky osob stejného pohlaví, v jiných státech pak mohou uzavřít registrované partnerství. Dostanou-li se ale do členského státu, který jejich svazky neumožňuje či neuznává, nestanou se oběťmi diskriminace? Poslanci na toto téma předložili Komisi tři otázky. Otázky se t˘kaly diskriminace, které ãelí páry stejného pohlaví pfii uplatÀování svobody pohybu, vzájemného uznávání tûchto svazkÛ
u ãlensk˘ch státÛ a obecného respektování a ochrany práv homosexuálÛ v EU a ve svûtû. Jeden z tûch, ktefií pfiedloÏili otázku Komisi, byl i nizozemsk˘ poslanec Cornelis de Jong, jenÏ bûhem rozpravy hovofiil z osobní zku‰enosti. Uvedl, Ïe pokud se sv˘m partnerem cestuje napfiíklad do Polska, „rozsah jejich práva na svobodu pohybu se v˘raznû ztenãuje“. „Evropské unii ani ãlensk˘m státÛm nenáleÏí právo, aby
HOMOSEXUÁLOVÉ JSOU V NĚKTERÝCH STÁTECH DISKRIMINOVÁNI... soudili osobní pomûry obãanÛ,“ prohlásila dal‰í z pfiedkládajících, Nizozemka Sophia In’t Veld. Komisafika Redingová pfiítomné utvrdila v tom, Ïe je pro ni nesporné právo na voln˘ pohyb i usídlování, která s sebou nesou z jednoho státu do druhého také práva, jeÏ osoba v pÛvodním státû nabyla. ZdÛraznila ale, Ïe je potfieba postupovat vÛãi státÛm, které zatím obdobn˘ pfiístup odmítají diplomaticky a opatrnû.
EUROZPRAVODAJ 17
18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW
12/6/10
9:41 PM
Stránka 18
Euromix
Internet LEGISLATIVA
Z legislatívnej smr‰ti, závereãn˘ch zpráv a z usnesení rôznych komisií pri Európskom parlamente sme pre vás vybrali to najzaujímavej‰ie.
EU proti privatizácii webu Podľa poslancov je nevyhnutné, aby každý zákazník pri výbere prevádzkovateľa internetu vedel, aké služby bude či nebude môcť využívať. Štátne orgány musia byť schopné zasiahnuť, pokiaľ by sa operátori snažili svoje postavenie zneužívať.
INFORMÁCIE O LIEKOCH Farmaceutické spoločnosti by mali uverejňovať informácie o vlastnostiach daného liečiva, najaktuálnejšie označenie jeho obalu a príbalový leták, ako aj najaktuálnejšiu verejne dostupnú verziu hodnotiacej správy. Tieto informácie by mali byÈ prístupné nielen v papierovej verzii, ale aj na internete, na webov˘ch stránkach na to urãen˘ch. SúãasÈou pravidiel by mala byÈ aj ochrana
„Poskytovatelia musia svojim nov˘m klientom daÈ jasne najavo, ãi sa chystajú nejakú sluÏbu blokovaÈ a preão,“ uviedol britsk˘ konzervatívny poslanec Malcolm Harbour, predseda V˘boru pre vnútorn˘ trh a ochranu spotrebitelia. Podºa niektor˘ch poskytovateºov je bez úãinného spravovania internetu
obãanov pred nevyÏiadan˘mi informáciami, teda tak˘mi, ktor˘mi by farmaceutické spoloãnosti mohli zahlcovaÈ pacientov prostredníctvom rôznych médií. Najväã‰ím prínosom navrhovanej legislatívy zmena pohºadu na informovanie o lieãivách na predpis, keìÏe momentálne sa „sústredíme na práva pacientov a nie na práva spoloãností,“ dodal ‰védsk˘ europoslanec Christofer Fjellner.
MOBILNÝ INTERNET EXPANDUJE A JEHO VYUŽÍVANIE BUDE ŠTVORNÁSOBNÉ...
Marihuana: európská droga číslo jedna Aspoň jedného „jointa“ si denne dajú zhruba štyri milióny Európanov. Marihuana tak jednoznačne zostáva na prvom mieste v rebríčku popularity medzi nelegálnymi drogami. Tieto závery obsahuje výročná správa Európskeho monitorovacieho centra, ktoré prezentoval jeho riaditeľ Wolfgang Götz na jednaní výboru pre občianske slobody. Podľa správy sa tiež zväčšuje počet ľudí závislých na kokaíne. Výskumy podľa očakávania potvrdili, že marihuana sa dostane do rúk najčastejšie ľuďom vo veku medzi 15 až 34 rokov. 18 EUROZPRAVODAJ
nemoÏné, aby pre uÏívateºa zostala zachovaná rovnaká ‰kála a kvalita on-line sluÏieb. „Mobiln˘ internet expanduje. Dá sa oãakávaÈ, Ïe v najbliωích rokoch bude jeho vyuÏívanie ‰tvornásobné,“ poznamenala Robindhra Mangtani z GSM Asociácie. Jean-Jacques Sahel zastupujúci spoloãnosÈ Skype dodal, Ïe ‰tátne orgány by mali zasiahnuÈ proti praxi „blokovania inovácií a moÏnosti voºby pre zákazníka“. Pokiaº prístup na internet bude podºa neho ponechan˘ bez dozoru, tak operátori vyuÏijú svoje postavenie, aby niektoré druhy sluÏieb odstavili na vedºaj‰iu koºaj.
18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW
12/6/10
9:41 PM
Stránka 19
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Zkrátene
Zahraničie
>DETSKA PORNOGRAFIA
Sociálne siete a doba materskej dovolenky h˘bu Európskym parlamentom.
Pri páchaní zločinov sexuálneho násilia na deťoch hrajú čoraz významnejšiu úlohu nové technológie. Tie umožňujú ľahšiu produkciu a šírenie materiálov detskej pornografie a garantujú anonymitu. Nova smernica si kladie za cieľ zjednotenie definícií a vytvorenie jednotného právneho rámca, ktorý umožní účinnejší boj proti zločinom tohto druhu.
·KOLENIE O FACEBOOKU Facebook nedávno dosiahol pozoruhodnú métu – počet jeho užívateľov sa vyšplhal na rovnú polmiliardu. V tejto sociálnej sieti tak už uviazol zhruba každý trinásty obyvateľ zemegule. Pozadu nechcú zostať ani europoslanci. Väã‰ina z nich uÏ má na serveroch ako Facebook alebo Twitter svoje profily a teraz ich navy‰e ãaká aj ‰peciálny kurz, ako tieto nové komunity ão najefektívnej‰ie vyuÏívaÈ. Europoslanci o potenciáli sociálnych sietí spravidla nepochybujú. „Predstavujú obrovskú príleÏitosÈ ako sa spojiÈ s obrovsk˘m poãtom ºudí. Voliãom zase umoÏÀujú dozvedieÈ sa o svojich politikoch nieão navy‰e,“ hovorí talianska europoslankyÀa Sonia Alfano.
PLNE PLATENÁ MATERSKÁ DOVOLENKA EP je presvedčený, že minimálna doba materskej dovolenky by mala byť predĺžená zo 14 na 20 týždňov, počas ktorej majú mamičky v každej krajine EÚ dostávať plný plat. Poslanci tiež žiadajú doplnenie zákonov o právo na platenú otcovskú dovolenku v trvaní minimálne dvoch týždňov.
Opatrenia sa navrhujú v kontexte novelizácie legislatívy o zdraví a bezpeãnosti tehotn˘ch pracovníãok. Parlament schválil návrhy, ktoré uvádzajú, Ïe 10 t˘ÏdÀov pred termínom pôrodu nesmie byÈ tehotn˘m pracovníãkam nariadená práca v noãnej zmene a návrhy, ktoré zakazujú prepú‰Èanie tehotn˘ch Ïien zo zamestnania po dobu stanovenú od zaãiatku tehotenstva aÏ po minimálne ‰esÈ mesiacov po skonãení materskej dovolenky.
ZAHRANIâNÁ POLITIKA
Budúcnosť Gruzínska Slobodné voºby, decentralizácia, otvorenie sa ekonomiky zahraniãn˘m investíciám, ale aj konflikt s Ruskou federáciou a protesty opozície. Predseda Európskeho parlamentu priznal, Ïe ostatn˘ch sedem rokov nebolo pre Gruzínsko najºah‰ích. „Napriek tomu by v‰ak gruzínska snaha popasovaÈ sa s dediãstvom minulosti a vykroãiÈ na cestu demokracie mohla byÈ príkladom pre ostatné zakaukazské republiky“, dodal Jerzy Buzek. Prezident Saaka‰vili vo svojom prejave spomenul cestu, ktorou si jeho krajina musela za ostatn˘ch sedem rokov prejsÈ. V snahe vyrovnaÈ sa s minulosÈou uskutoãnila gruzínska vláda nielen rozsiahle
reformy, ale aj „mentálnu revolúciu“, ktorej v˘sledkom je, Ïe dnes uÏ „gruzínski obãania nerozm˘‰ºajú o svojej krajine ako o post-sovietskom ‰táte“. „V situácii, kedy 50 kilometrov od ná‰ho hlavného mesta stoja cudzí vojaci by iné vlády povaÏovali demokraciu za luxus, my sme sa ju v‰ak rozhodli budovaÈ so zbraÀou pri hlave“, vyhlásil gruzínsky prezident.
> POVODNE
PAN KI-MUN V EP
Jerzy Buzek vyjadril účasť obetiam povodní, ktoré zasiahli Belgicko, Francúzsko, Holandsko, Taliansko a Veľkú Britániu. Záplavy si vyžiadali straty na životoch a spôsobili miliónové škody. Viacerí poslanci vyzvali v tejto súvislosti na urýchlenú mobilizáciu Fondu solidarity Európskej únie. Najväčšie straty utrpeli podľa poslancov farmy a malé podniky.
enerálny tajomník OSN Pan Ki-mun vo svojom prejave v EP vyzval na boj proti chudobe, hladu a klimatickým zmenám. Apeloval na vytváranie dôvery medzi rozvinutým a rozvojovým svetom na blížiacej sa konferencii o zmene klímy v Kankúne. Rovnako zdôraznil, že EÚ sa musí podieľať na výzvach, ktorým dnešný svet čelí. Pan Ki-mun povedal, že na nedávnom samite o Rozvojových
> DIPLOMATICKÁ SLUŽBA
G
Po vyhlásení, Ïe Rusko stále okupuje 20 % gruzínskeho územia Saaka‰vili pred poslancami vyhlásil, Ïe „Gruzínsko nikdy nepouÏije silu na znovu nastolenie územnej celistvosti a suverenity“. ZároveÀ dodal, Ïe nechce vnímaÈ Rusko ako svojho nepriateºa, ale ako partnera.
cieľoch tisícročia v New Yorku prijali krajiny jasný záväzok a teraz je čas ho zrealizovať. Naliehavo žiadal poslancov EP, aby podporili OSN v oblastiach, v ktorých je situácia naliehavá. „Môžeme si utiahnuť opasky bez toho, aby sme zatvárali oči pred spoločnými výzvami,“ dodal. Tiež pripomenul, že miliarda ľudí si každý večer líha do postele hladujúc a že tento rok sa v situácii extrémnej chudoby ocitne 64 miliónov ľudí. Pan Ki-Mun Európu vyzval, aby zohrávala významnu úlohu vo svetovej politike...
EP schválil pozmeňujúce návrhy k rozpočtovým pravidlám EÚ a zmenu služobného poriadku pracovníkov európskych inštitúcií – to všetko s cieľom umožniť diplomatickej službe EÚ, známej pod skratkou EEAS, začať svoju činnosť. Poslancom sa podarilo zaistiť geograficky a rodovo vyvážený prístup v rámci výberu jeho zamestnancov.
EUROZPRAVODAJ 19
18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW
12/6/10
9:41 PM
Stránka 20
Stručňe...
Súčasná kríza môže viesť k významnému poklesu mäsovej výroby. To by malo za následok nielen zvyšovanie cien, ale aj zníženie potravinovej bezpečnosti v EÚ.
> VOĽBY V BARME? FRAŠKA Parlamentné voľby v Barme mali podľa znalcov jediný zmysel: súperila v nich jedna časť vládnucej junty proti druhej. Politická opozícia bola mimo hry a jej líderka Aun Schan Su Ťij naďalej zostáva v domácom vezení.
ŽIVOČÍŠNA VÝROBA fektívita a životaschopnosť mnohých chovateľských podnikov v EÚ je v súčasnosti ohrozená kombináciou faktorov, ako sú rastúce náklady, zvyšujúce sa ceny krmovín, ale aj konkurencia z tretích krajín. Európski výrobcovia pritom musia spĺňať najprísnejšie kritéria na svete v oblasti bezpečnosti a kvality potravín, životného prostredia, ale aj zdravia a dobrých životných podmienok zvierat, čím sa
E > OCHRANA OSOBNÝCH ÚDAJOV USA a EÚ smerujú k spoločnej ochrane osobných údajov. Ich vyjednávači hľadajú cestu ako sa zjednotiť vzájomné pravidlá, aby sa uľahčila policajná a justičná spolupráca. „Je veľmi dôležité mať jednotné pravidlá v dnešnej dobe, kedy si Európa s Amerikou vymieňa stále viac a viac informácií,“ podotkol nemecký poslanec Jan Philipp Albrecht.
dostávajú do konkurenčnej nevýhody v porovnaní so zahraničnými chovateľmi. V snahe vyrovnať rozdiely na trhu a pomôcť tak európskym chovateľom navrhl nemecký poslanec Albert Dess uplatňovanie európskych environmentálnych štandard aj na dovážané potraviny, zatiaľ čo poľský poslanec Janusz Wojciechowski požaduje, aby chovatelia z tretích krajín museli dodržať prísne pravidlá v oblasti životných podmienok zvierat.
Čo sa robí... Europoslanci sa zamerajú na paºãive otázky spoloãnej Europy a sveta...
SVETOV¯ DE≈ PROTI TRESTU SMRTI Poslanci EP, pripomínajúc si 8. Svetový deň proti trestu smrti, schválili uznesenie, v ktorom odsúdili hrdelný trest vo všetkých prípadoch a za všetkých okolností a vyzvali na bezpodmienečné celosvetové moratórium na akékoľvek popravy. Poslanci vyzvali Radu a Komisiu, aby v súvislosti so zriadením Európskej sluÏby pre vonkaj‰iu ãinnosÈ poskytli usmernenia na komplexnú a úãinnú politiku EÚ v oblasti trestu smrti a to v súvislosti s desiatkami potvrden˘ch prípadov obãanov EÚ, ktor˘m hrozí trest smrti. Tieto usmernenia by mali obsahovaÈ posilnené mechanizmy pokiaº ide o systém identifikácie, poskytnutia právnej pomoci, právne zásahy EÚ a diplomatické zastúpenia.
ROZHOVORY S CHORVÁTMI FINI·UJÚ Chorvátsko je už len krok od plnoprávneho členstva v EÚ. O aktuálnych vyhliadkach deviatich záujemcov o členstvo informoval Štefan Füle na zahraničnom výbore. Rozhovory s Chorvátskom mohli skončiť už budúci rok. Medzi uchádzačov navyše pribudol Island. Optimisticky sa k vyhliadkam Chorvátov stavia i rakúsky socialistick˘ poslanec Hannes Swoboda. Nemeck˘ liberál Alexander Lambsdorff poznamenal, Ïe EÚ by nemala zverejÀovaÈ Ïiadny konkrétny POªNOHOSPODÁRSKA POLITIKA
Plány na revíziu >NAJSTARŠÍ POSLANEC V EP Najstarším poslancom EP je šesťdesiatšesťročný britský poslanec Roger Helmer z Európskej konzervatívnej a reformnej skupiny. Kritizuje filozofiu zamestnanosti EÚ – podl’a neho ide presne opačným smerom – za posledné roky sa zvýšili mzdové náklady, narástla nezamestnanosť a pracovný trh sa stal menej flexibilným. 20 EUROZPRAVODAJ
Niekoºko desiatok miliárd eur smeruje kaÏd˘ rok do spoloãnej poºnohospodárskej politiky. V˘davky dosahujú zhruba tretinu európskeho rozpoãtu. Po roku 2013 by táto jedna z vôbec najstar‰ích spoloãn˘ch politik mala prejsÈ zásadnou reformou. Poslanci poºnohospodárskeho v˘boru na svojej poslednej schôdzi podporili plány Komisie posilniÈ konkurencieschopnosÈ európskych farmárov. „Poºnohospodárska politika musí viac odráÏaÈ potreby spoloãnosti. Z verejn˘ch peÀazí na Àu prúdia obrovské ãiastky a na‰ou úlohou je zaistiÈ, aby boli vynakladané ão najefektívnej‰ie,“ povedal na jednaní v˘boru komisár Ciolos. Veºké debaty sa ãakajú predov‰etk˘m ohºadne témy priamych platieb pre farmárov, ktoré tvoria zásadnú ãasÈ v˘davkov na celú politiku. Komisia pri‰la s tromi rozdielnymi návrhmi: buì zachovaÈ ich súãasnú podobu, ale zaistiÈ ich spravodlivej‰ie rozdelenie medzi staré a nové ãlenské ‰táty, alebo systém platieb zásadne zmeniÈ, alebo ich rovno zaãaÈ postupne ru‰iÈ.
dátum. „Inak môÏe byÈ problematické zachovaÈ dôveryhodnosÈ celého prístupového procesu,“ dodal Lambsdorff. Chorvátsko má podºa Európskej komisie stále rezervy v oblastiach ako je boj proti korupcii ãi spolupráca s trestn˘m tribunálom pre b˘valú Juhosláviu.
18-21 euromix sk EZ410-jr:NEW
12/6/10
9:42 PM
Stránka 21
SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT
Stratové uhol’né bane Komisia plánuje do roku 2014 zatvoriÈ v‰etky neprofitujúce uhoºné bane a jej zamestnancom ponúknuÈ rekvalifikáciu. Poslanci naznaãujú, Ïe to e‰te môÏe byÈ v‰etko inak. Uhoºné bane zabezpeãujú v súãasnosti pribliÏne 28 % energetickej spotreby EÚ, ich rentabilita je v‰ak otázna. Stratov˘m baniam mohla byÈ na základe existujúcich pravidiel, ktor˘ch platnosÈ konãí v decembri, priznaná
Európsky
‰tátna pomoc. Tú síce zakazujú pravidlá vnútorného trhu EÚ, keìÏe dotovanie stratov˘ch podnikov im môÏe poskytnúÈ konkurenãnú v˘hodu oproti t˘m, ktoré dotácie nepoberajú, v tomto prípade v‰ak bola udelená v˘nimka. Otázne je, ão bude potom. Podºa Komisie by sa mali stratové uhoºné bane zatvoriÈ a ich zamestnanci rekvalifikovaÈ, na ão by Únia poskytla finanãné prostriedky.
TRH
Rodí sa nová podoba
OCHRANA BIODIVERZITY
PARLAMENT POŽADUJE AKTIVITU
UZNESENIE PRINÁŠA NÁVRH STRATEGICKÝCH CIEĽOV, na ktoré by sa mala EÚ počas stretnutia Konferencie zmluvných strán Dohovoru o biologickej diverzite zamerať. Predseda Výboru pre životné prostredie, verejné zdravie a bezpečnosť potravín, poslanec Jo Leinen v tejto súvislosti poznamenal, že „ak sa nám nepodarí zastaviť stratu biologickej rozmanitosti, odhryzneme si ruku, ktorá nás kŕmi“. Výber navrhovaných cieľov na rok 2020 obsahuje zrušenie dotácií škodlivých pre biodiverzitu, odstránenie deštruktívnych metód rybolovu a zabránenie vyhynutiu ohrozených druhov.
ABSOLVENTI I SENIORI SÚ BEZ PRÁCE
N
ezamestnaná je hneì polovica obyvateºov vo veku 55 aÏ 64 rokov. Problémy s hºadaním práce v‰ak majú i ºudia z inej vekovej skupiny – ãerství absolventi. Svoj pohºad na túto tému poskytli dvaja poslanci z v˘boru pre zamestnanosÈ. „Nie som si ist˘, ãi s t˘m Európa môÏe nieão v˘razne urobiÈ. ZodpovednosÈ leÏí na ãlensk˘ch ‰tátoch, ktoré by mali zlep‰iÈ situáciu na trhu práce pre mlad˘ch ºudí a to hlavnecestou skvalitnenia
vzdávania, predov‰etk˘m odborného ‰kolstva, Treba otvorene povedaÈ, Ïe v˘‰ka penzií i predlÏenie pracovného Ïivota budú nepochybne predstavovaÈ ãasÈ rie‰ení. Je len jedna cesta, ako si Európa môÏe pomôcÈ: deregulovanie pracovného trhu, sprevádzané snahou o niωie dane“ povedal ‰esÈdesiat‰esÈroãn˘ britsk˘ poslanec Roger Helmer. DvadsaȉesÈroãná Dánska poslankyÀa Emilie Turunen podotkla: „Musíme sa
sústrediÈ i na veci ako sú pracovné podmienky, ãi pruÏn˘ trh práce. Existuje tu iniciatíva s názvom European Youth Guarantee, podºa ktorej nemôÏu byÈ mladí ºudia nezamestnaní dlh‰ie ako ‰tyri mesiace bez toho, aby im bola ponúknutá práca, stáÏ ãikvalifikaãn˘ kurz. V prípade seniorov je zase podstatná flexibilita zamestnania, teda aby nemali na v˘ber v˘luãne len prácu na pln˘ úväzok, ale aby sa s pribúdajúcim vekom mohla zniÏovaÈ aj ich pracovná náplÀ.“
Európska komisia navrhla desiatky opatrení, ktoré by mali zásadným spôsobom zmeniť dnešnú tvár jednotného trhu – jedného zo stavebných kameňov fungovania celej EÚ. Takzvaný „Single Market Act“ obsahuje napríklad plán na koordináciu daňových politík, či zavedenie rovnakých pravidiel pre internetový obchod. Poãínajúc rokom 2012 chce Európska komisia oÏiviÈ fungovanie jednotného trhu. Komisia napríklad volá po smernici, ktorá by stanovila pevn˘ základ dane z príjmu pre právnické osoby. Podobne tak chce v˘razne „prekopaÈ“ i politiku v oblasti
v˘‰ky DPH. K ìal‰ím návrhom Komisie patrí posilnenie práv cestujúcich vo vzÈahu k prepravn˘m spoloãnostiam, alebo uºahãenie procedúry pre registráciu aut nakúpen˘ch v inom ãlenskom ‰táte. ëal‰ie opatrenia sa t˘kajú internetu – Komisia chce zaviesÈ spoloãn˘ digitálny trh ale zároveÀ i zabrániÈ poru‰ovaniu autorsk˘ch práv
KOMISIA CHCE ZAVIESŤ SPOLOČNÝ DIGITÁLNY TRH NA INTERNETU... napríklad pri sÈahovaní hudby. Podobne tak plánuje uºahãiÈ financovanie mal˘ch a stredn˘ch podnikov a zlep‰iÈ uznávanie pracovn˘ch kvalifikácií. „Iniciatíva Single Market Act ani jednotn˘ trh ako tak˘ nepatrí medzi vlajkové lode medzi európskymi iniciatívami. Je v‰ak morom a vetrom, ktoré umoÏÀujú ostatn˘m európskym lodiam plávaÈ,“ poznamenal Mario Monti, ktor˘ sa podieºal na vypracovaní návrhov.
EUROZPRAVODAJ 21
22-23 pravo EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:22 PM
Stránka 22
ROZHOVOR
PRÁVO ani nepamatoval na ve‰keré dÛsledky privatizace a pfiechodu tohoto majetku. Proto se i dnes mÛÏeme nûkdy setkat se zajímav˘mi názory na to, na koho mohl a v jakém rozsahu pfiecházet státní majetek. Existuje klička, která může některou privatizaci zpochybnit a vrátit ji do bodu nula? MÛÏe. Domnívám se, Ïe to je velk˘ problém, na kter˘ dnes musí je‰tû v‰ichni, ktefií pro‰li procesem privatizace, pamatovat, a to je promlãecí lhÛta ze strany práva trestního. To je jedin˘ okamÏik, kter˘ mÛÏe vrátit tuto privatizaci do bodu nula. Tato lhÛta byla stanovena na dvacet let. Jde ale pouze o pfiípadné trestní jednání v souvislosti s privatizací, Ïádné jiné. A pakliÏe by
„MOHU VYCHÁZET POUZE Z VEŘEJNĚ DOSTUPNÝCH ZDROJŮ – VŽDY JE NUTNÉ NAJÍT DOKUMENTY Z TEHDEJŠÍ DOBY...“ se prokázalo, tak to mÛÏe ve svém dÛsledku zpÛsobit vrácení privatizace do bodu nula.
DÒSLEDKY DIVOKÉ PRIVATIZACE Advokát Mgr. TomበVa‰íãek pracoval v renomovan˘ch advokátních kanceláfiích JUDr. Radila a JUDr. Liegerta. V tuto chvíli je ãlenem spolupracujících advokátních kanceláfií Radil, Chlebeãková, Va‰íãek, zab˘vajících se problematikou privatizací.
Jak byste takový trestný čin charakterizoval? Muselo by jít o úmyslné jednání, které bylo v rozporu s tehdy platn˘mi pfiedpisy o pfievodu státního majetku do soukrom˘ch rukou. Ve svém dÛsledku by ‰lo o rozpor s právním pfiedpisem, tudíÏ o nabytí majetku neoprávnûn˘m zpÛsobem. Existuje přehled, jaký objem těchto privatizací byl realizován? Nejsem si jist, jestli existuje nûjak˘ pfiesn˘ v˘ãet nebo seznam, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe jistû bylo sepsáno mnoho materiálu o jednotliv˘ch privatizaãních kauzách, zejména velk˘ch podnikÛ.
Text: Vladimír Kavãiak; foto: archiv Momentálně advokátní kancelář, kde Mgr. Tomáš Vašíček pracuje, nejvíce vytěžuje kauza týkající se privatizace a následků privatizace ve vztahu k obci Harrachov.
22 EUROZPRAVODAJ
dÛsledky privatizací se na‰e spoleãnost pot˘ká dodnes. „Termín divoká privatizace pouÏívají i soudci ve sv˘ch rozhodnutích, kdy opravdu ekonomické zájmy pfiede‰ly právo,“ fiíká TomበVa‰íãek.
S
Jak byste charakterizoval jednotlivé kroky privatizace? Podle mû se v té dobû kladl hlavnû dÛraz na to, aby státní podniky pfie‰ly do soukrom˘ch rukou, ale pravidla, která mûla tvofiit pfiechod tohoto majetku do soukrom˘ch rukou, byla vesmûs regulována pouze jedním zákonem ve vztahu k majetku podnikÛ, a tedy ten zákon o privatizaci
Privatizace jako etapa je ukončená nebo je to živý proces? Z hlediska privatizace jako takové se domnívám, Ïe je ukonãena, ale ne absolutnû, a to právû z dÛvodu neuplynutí té dvacetileté promlãecí lhÛty z hlediska práva trestního. Neumím si vysvûtlit, proã a z jak˘ch dÛvodÛ byla takováto lhÛta do právních pfiedpisÛ vãlenûna. Je to velmi dlouhá doba.
22-23 pravo EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:22 PM
Stránka 23
CO BY NÁS âEKALO PO ODHALENÍ KOSTLIVCÒ
V kauzách, jež řešíte, musíte až detektivně pátrat... Pfiesnû tak, pátrám více neÏ detektivnû. Jako advokát mohu vycházet pouze z vefiejnû dostupn˘ch zdrojÛ, to znamená, Ïe je vÏdy nutné najít dokumenty z doby, kdy byla realizována privatizace. Na poãátku v‰eho byl privatizaãní projekt. Ten musel nûkdo zpracovat a následnû jej musel nûkdo schválit. Na základû tohoto privatizaãního projektu se privatizaãní majetky zpÛsobem tam stanoven˘m a odsouhlasen˘m pfievádûly do soukrom˘ch rukou, tudíÏ je nutné najít tyto doklady. Poté co je najdete, napfiíklad doklady o pfievodu nemovitosti, pátráte v katastru nemovitostí, ve sbírkách listin, pátráte v obchodním rejstfiíku, opûtovnû ve sbírce listin, abyste zjistili provázanost jednotliv˘ch osob nebo vázanost jednotliv˘ch osob na jednotlivé kauzy. Problémem samozfiejmû je, Ïe ãesk˘ právní fiád umoÏÀuje anonymní vlastnictví spoleãností. SnaÏíte se právû na základû tûchto jednotliv˘ch nitek dokazovat a prokazovat, co se vlastnû tehdy stalo. Samozfiejmû naráÏíte na problém, Ïe doba je dlouhá. MÛÏete pátrat i v archivech nebo doÏadovat se materiálÛ z archivÛ tehdej‰ího Fondu národního majetku. Ale i tak z vefiejnû dostupn˘ch zdrojÛ zjistíte mnohé zajímavé informace, jak˘m zpÛsobem se v té dobû tyto kauzy fie‰ily. Tehdy to nikomu nemuselo pfiipadat divné, ale po tûch letech, kdyÏ si spojíte pfiíbûhy jednotliv˘ch spoleãností a lidí, tak vidíte, co se vlastnû v té dobû stalo, jak˘m zpÛsobem se to stalo a umíte si
„PROBLÉMY, KTERÉ POZDĚJI NASTALY, BYLY V TOM, ŽE SE TY PRIVATIZAČNÍ PROJEKTY NEDODRŽOVALY.“ dovodit, jestli se to stalo zpÛsobem, kter˘ odpovídal tehdej‰ím právním normám a pfiedpisÛm. Máte přehled, kolik je momentálně ještě živých kauz tohoto druhu? V tuto chvíli, jestli mám správné informace, se domnívám, Ïe kauza velikosti té, co v tuto chvíli fie‰ím já, Ïádná v bûhu není. Počítal zákon s tím, že následně po privatizaci musel subjekt zachovat podstatu
privatizovaného podniku nebo mohl přejít na úplně jiné řešení a podnikatelský záměr? Zcela explicitnû to zákonem stanoveno nebylo. Ale vût‰inou pro úspû‰nost privatizaãních projektÛ bylo dÛleÏité zachovat nûkolik bodÛ, aby byl privatizaãní projekt vÛbec schválen. Problémy, které pozdûji nastaly, byly
„OSOBY, JEŽ JSOU POD PŘEVODEM PODEPSÁNY A KTERÉ PŘEVOD REALIZOVALY, ZCELA JISTĚ TEHDEJŠÍ ZÁKON ZNALY...“
zpÛsoby. Byl to zpÛsob buì smlouvou, respektive dohodou, nebo v rámci draÏby. Jin˘ zpÛsob tehdej‰í zákon nepfiipou‰tûl. V okamÏiku, kdy jsou pfiípady, kdy majetek mûl pfiejít jin˘m zpÛsobem, neÏ stanovil zákon, tak se domnívám, Ïe takové skuteãnosti nebylo moÏné pfiehlédnout ani tehdy. Navíc je s podivem, Ïe dnes se snaÏíme tyto kroky zpûtnû legalizovat, a to si myslím, Ïe je stra‰nû ‰patnû.
„Představte si situaci, že by se začaly prověřovat případy. Vesměs jde o státní podniky, ve kterých se jednalo o miliardové majetky, a ty podniky, ať skončily svoji činnost nebo pokračují, měly svoji určitou
Čili určité chyby, které nastaly před patnácti až dvaceti lety, stále jakoby přežívaly. Pfiesnû tak. A to se domnívám, Ïe jsou tfieba záleÏitosti, které by mohly b˘t vnímány a posuzovány právû v rámci té promlãecí lhÛty s ohledem na trestní právo a moÏné skutkové jednání, to znamená, byl-li pfieveden majetek v rozporu s tehdy platn˘m zákonem. Osoby, jeÏ jsou pod takov˘m pfievodem podepsány a které takov˘ pfievod realizovaly, zcela jistû tehdej‰í zákon znaly, takÏe podle mû nelze dovodit, Ïe tento pfievod je náhoda nebo Ïe o tom nemohly nebo nemûly vûdût. To jsou podle mého vûci, které opravdu pfieÏívají aÏ dodnes. V okamÏiku, kdy po detektivním pátrání zjistíte, Ïe majetek státu byl pfieveden˘ jin˘m zpÛsobem, neÏ kter˘ stanovil zákon, je tfieba, aby to v té dvacetileté lhÛtû bylo pro‰etfieno. I
historii. Obsahovaly majetky, obsahovaly závazky, obsahovaly určité spektrum lidí – s tím opět související závazky. Tak si představte, že byste po dvaceti letech zjistil, že tento celý proces byl špatně, a nebyl špatný v jednom případě, ale byl třeba špatný v mnoha případech. S určitou nadsázkou lze říci, že by to mohlo takřka ohrozit ekonomiku tohoto státu.“
v tom, Ïe se privatizaãní projekty nedodrÏovaly. NedokáÏu si pfiedstavit, Ïe by byl nûkter˘ privatizaãní projekt vyslovenû stanoven tak, Ïe chci privatizovat podnik, kter˘ zavfiu nebo rozprodám. Nechci samozfiejmû tvrdit, Ïe se to dûlo úmyslnû, to v Ïádném pfiípadû, ale je pravdou, Ïe v mnoha pfiípadech dobr˘ zámûr zfiejmû neuspûl. Proto jsme mohli sledovat i v 90. letech kauzy, které povût‰inou skonãily osvobozujícími rozhodnutími, a to z toho dÛvodu, Ïe se neprokázal úmysl mezi tím, co obsahoval zámûr, a mezi tím, jak ve skuteãnosti kauza dopadla. Podle názorů veřejnosti mnohé privatizace způsobily pád řady odvětví... Máte pravdu, to zcela urãitû. Pravdou je, Ïe ta doba z mého pohledu mûla svá urãitá specifika. Ten systém, kter˘ pfiecházel více ménû z tehdej‰ího regulovaného systému na voln˘ trh, nepoãítal s fiadou „moÏností“, kupfiíkladu nechtûl regulovat následné kroky jednotliv˘ch privatizátorÛ. Domnívám se, Ïe se to následnû dohánûlo aÏ právû jednotliv˘mi soudními rozhodnutími, jeÏ postupem ãasu pfiicházely tak, jak byly podniky zavírány. NeodváÏil bych se fiíci, Ïe ve v‰ech pfiípadech to byl úmysl, ale i v kauze, kterou momentálnû fie‰ím, jsou takové abnormality, které si myslím, Ïe nemohly b˘t ani tehdy za normálních okolností pfiehlédnuty. Jaké máte na mysli? Napfiíklad opravdu flagrantní nedodrÏení privatizaãního projektu, nedodrÏení zákona, kdy zákon pfiesnû stanovil, jak˘m zpÛsobem mÛÏe pfiejít státní majetek na privatizátora. V zásadû to byly dva
EUROZPRAVODAJ 23
24-25 podvody EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:14 PM
Stránka 24
VYVARUJTE SE
PENÍZE nebráni, aby vybral peniaze z úãtu daného klienta.
FINANâNÉ PODVODY NA BANKOMATOCH
Bankomaty sú vo v‰eobecnosti oznaãované ako technológie, s ktor˘mi klienti jednotliv˘ch bánk prichádzajú najviac do kontaktu. Text: Ing. Anton Korau‰, PhD., foto: archiv
S
prudk˘m rozvojom v oblasti informaãn˘ch technológií dochádza ãím ìalej t˘m viac k vyuÏívaniu sofistikovanej‰ích spôsobov a metód pri získavaní dôvern˘ch informácií o klientoch jednotliv˘ch bánk. Podvody s kreditn˘mi kartami a bankomatmi sú stále distribuovanej‰ie. Podºa Interpolu aÏ 60 % podvodov orientovan˘ch na zneuÏitie kreditn˘ch kariet a bankomatov sú zabezpeãované organizovan˘mi skupinami z Ázie. Ostatn˘ch 40 % spadá do Nigérie, Bulharska, Iránu a do b˘val˘ch krajín ZSSR.
Spôsobov, ako môÏu podvodníci získaÈ osobné údaje o klientoch a ich osobn˘ch úãtoch prostredníctvom bankomatov, je niekoºko. Nehovoríme o tom, Ïe mnohí ºudia sú veºmi neopatrní, pretoÏe prikladajú PIN kód ku svojej platobnej karte, takÏe podvodníkovi staãí prekonaÈ iba jednu prekáÏku, t.j. fyzicky odcudziÈ kartu, a následne má prístup k úãtu daného klienta a môÏe bez problémov vyberaÈ peniaze z tohto úãtu. 24 EUROZPRAVODAJ
SKRYTÉ KAMERY Skryté kamery ako spôsob získavania osobn˘ch údajov o klientoch jednotliv˘ch bánk je oznaãovan˘ ako jeden z najstar‰ích spôsobov okrádania klientov bánk. Postup získavania osobn˘ch informácií prostredníctvom skryt˘ch kamier je veºmi jednoduch˘. Podvodníci in‰talujú takéto kamery buì priamo na bankomaty alebo v ich blízkosti. NajdôleÏitej‰ím prvkom pri ich in‰talovaní je to, aby skryté kamery snímali klávesnicu na bankomate. Ak teda klient banky chce vybraÈ urãit˘ objem peÀazí zo svojho úãtu
PODVODNÍCI INŠTALUJÚ TAKÉTO KAMERY BUĎ PRIAMO NA BANKOMATY ALEBO V ICH BLÍZKOSTI. prostredníctvom bankomatu, je potrebné, aby zadal svoj PIN kód. A práve na získavanie PIN kódov ku platobn˘m kartám klientov bánk slúÏia tieto kamery. Ak podvodník tak˘mto spôsobom získa PIN kód daného klienta k jeho platobnej karte, je potrebné, aby tento podvodník danú platobnú kartu aj fyzicky získal. Ak sa mu podarí ju získaÈ, tak mu niã
PANELY UMIESTŇOVANÉ NA BANKOMATY Panely umiestÀované na bankomaty predstavujú ìal‰í zo spôsobov obohacovania sa podvodníkov z úãtov klientov jednotliv˘ch bánk. Predpokladom úspe‰ného uskutoãnenia podvodu je skutoãnosÈ, Ïe panel umiestnen˘ na bankomat musí byÈ vernou kópiou skutoãnej prednej, operaãnej ãasti bankomatu. Do priestoru pred originálny bankomatov˘ kryt umiestnia páchatelia duplikát. Po zasunutí karty do snímaãa sa táto zachytí v priestore medzi prav˘m a falo‰n˘m krytom. DrÏiteº karty sa domnieva, Ïe zostala v bankomate. Prostredníctvom tak˘chto panelov nezískavajú podvodníci osobné údaje o klientoch bánk a ich úãtoch, ale získavajú ich platobné karty. Nahnevanému klientovi potom nezostáva niã iné, len aby kontaktoval svoju banku. Medzit˘m podvodník vyberie klientovu platobnú kartu z takto upraveného bankomatu a môÏe ju pouÏiÈ na v˘ber peÀazí z úãtu podvedeného klienta. Tento spôsob okrádania klientov sa vyuÏíva
PROSTREDNÍCTVOM PANELOV NEZÍSKAVAJÚ PODVODNÍCI ÚDAJE O KLIENTOCH BÁNK, ALE ZÍSKAVAJÚ ICH PLATOBNÉ KARTY. najmä v kombinácií s nain‰talovanou skrytou kamerou, prostredníctvom ktorej získa podvodník PIN kód ku platobnej karte daného klienta. PouÏitie techniky zastrihnutej fólie. Páchateº zasunie ‰peciálne zastrihnutú fóliu do priestoru snímacieho zariadenia bankomatu. Po uskutoãnení finanãnej transakcie oprávnen˘m drÏiteºom karty sa banková platobná karta zasekne pri spätnom pohybe e‰te pred vydaním finanãnej hotovosti. Páchateº, ktor˘ je zvyãajne nablízku, ubezpeãí drÏiteºa o tom, Ïe sa mu stalo pred chvíºou to isté a pre vrátenie karty staãí len zopakovaÈ zadanie PIN kódu (ktor˘ si páchateº zapamätá). Ak ani po tejto operácii bankomat kartu nevydá, páchateº „náhodou“ pozná telefónne ãíslo prevádzkovateºa bankomatu, na ktoré je potrebné nahlásiÈ neuskutoãnenú operáciu (ktoré je falo‰né a obsluhuje ho páchateºov spoloãník) a poskytne ho drÏiteºovi karty. Prostredníctvom telefonického rozhovoru si spolupáchateº drÏiteºa karty opätovne overí základné údaje a aj PIN kód. Po odchode drÏiteºa karty páchateº pomocou pinzety vyberie z bankomatu fóliu aj zaseknutú platobnú kartu a s pouÏitím platného PIN
24-25 podvody EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:14 PM
Stránka 25
POZOR NA ZNEUÎITÍ BANKOMATÒ Zneužívanie platobných kariet ako jeden z podvodov, ktorého sa dopúšťajú ľudia snažiaci sa obohatiť na klientoch jednotlivých bánk, je vďaka veľkému rozšíreniu platobných kariet jedným z najčastejších spôsobov nezákonného obohatenia sa.
kódu uskutoãní nelegálny v˘ber finanãnej hotovosti. ZARIADENIA NA ČÍTANIE ÚDAJOV Zariadenia na ãítanie patria medzi najsofistikovanej‰ie spôsoby získavania údajov o klientoch a ich úãtoch prostredníctvom bankomatov. Tieto zariadenia sú in‰talované priamo na bankomaty a ich hlavnou úlohou je bez pov‰imnutia zo strany klienta zistiÈ ão najviac údajov o tomto klientovi. Takéto zariadenia majú tvar ãítaãky kariet a sú umiestnené na bankomate v miestach,
ZARIADENIA NA ČÍTANIE PATRIA MEDZI NAJSOFISTIKOVANEJŠIE SPÔSOBY ZÍSKAVANIA ÚDAJOV O KLIENTOCH. kde klient zasúva svoju platobnú kartu do bankomatu. Po zasunutí platobnej karty do tohto zariadenia sa automaticky naãítavajú v‰etky údaje obsiahnuté v danej platobnej karte a tieto údaje môÏu byÈ následne zneuÏité na podvodné konanie. PODVODNÉ MODIFIKOVANÉ BANKOMATY Vo v‰eobecnosti, dáta obsiahnuté na
magnetick˘ch prúÏkoch platobn˘ch kariet a PIN kódy nie sú kradnuté iba prostredníctvom skryt˘ch kamier, prefíkan˘ch panelov umiestÀovan˘ch na bankomaty alebo zariadení na ãítanie údajov o klientoch, ale existuje i oveºa efektívnej‰ia cesta. Tento spôsob si v‰ak vyÏaduje poãiatoãnú investíciu do modifikovaného bankomatu, pretoÏe ak chcú podvodníci vyuÏívaÈ tak˘to spôsob získavania údajov, musia zakúpiÈ vlastn˘ bankomat. Tento svoj bankomat naplnia peniazmi a umiestnia na miesto s vysokou frekvenciou v˘berov peÀazí
z bankomatov. KeìÏe ide o modifikované bankomaty, zaznamenávajú v‰etky dáta, ktoré z vloÏen˘ch platobn˘ch kariet preãítajú. Pomocou t˘chto dát vyrobia kópie platobn˘ch kariet a tie následne pouÏívajú na vyberanie peÀazí z normálnych bankomatov. V USA je známy prípad vyuÏitia takéhoto spôsobu získavania údajov o klientoch jednotliv˘ch bánk. Zloãineck˘ gang mal vytvorenú globálnu sieÈ tak˘chto modifikovan˘ch bankomatov po cel˘ch Spojen˘ch ‰tátoch. Vybrali peniaze z 21 000 úãtov a suma takto podvodne získaná sa odhaduje na 4 milióny USD. I INZERCE
#
26-29 finance EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:18 PM
Stránka 26
mozai k a
Finance
Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... >Epson bude zásobovat fotbalový klub Epson podepsal dohodu o globálním sponzorství, podle níž se stane oficiálním partnerem pro kancelářské vybavení fotbalového klubu Manchester United. Smlouva zajistí, že jako
jeden z předních výrobců tiskáren, projektorů a skenerů bude Epson zásobovat Manchester United ve všech prostorách Old Traffordu. Epson tak připojí svou značku ke klubu světové třídy a pozvedne svůj profil v Evropě i po celém světě.
>Nejabsurdnější poplatek
Co vás zajímá... Investice do akcií se vyplácejí, jak dokazuje poslední v˘voj. A Turkové nejsou tak ‰patní.
POTENCIÁL PRAÎSKÉ BURZY Akcie, obchodované na pražské burze, se podle odborníků stávají zajímavým zbožím. Jejich pokles totiž nebude trvat věčně a doba pro výhodný nákup se u mnoha titulů blíží. Investoři se však stále neodhodlali k riskantnějším krokům. Jako zajímavá pfiíleÏitost se zdají b˘t akcie CETV, které poklesly za poslední mûsíc o v˘razn˘ch 20 procent. Také u akcií âEZ se zaãínají objevovat kupci, ale pfiedev‰ím zaãíná opût rÛst cena elektfiiny, a to je dobrá informace pro akcie. Bezesporu velmi zajímavou dividendu nabízí v souãasnosti akcie Telefónica O2 a cena je rovnûÏ vhodná pro nákup. (www.penize.cz)
EU PODPORUJE OBCHOD S TURECKEM EU je pro Turecko největším obchodním partnerem – celní unie založená v roce 1996 spojila oba trhy, ale zbytečné bariéry stále brání využít její plný potenciál, tvrdí poslanci.
Bankovní poplatky jsou v Česku předmětem rozsáhlých diskusí i emocí. Server bankovnipoplatky.com proto vyhlašuje 6. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“.
26 EUROZPRAVODAJ
KONTROLA OBCHODOVÁNÍ Evropsk˘ parlament schválil nová celoevropská pravidla pro obchodování s alternativními investiãními fondy (hedgeové fondy a private equity). odle těchto pravidel budou muset správci fondů napříště splňovat přísné podmínky týkající se registrace, poskytování informací a počátečního kapitálu. V průběhu jednání se Parlamentu pod vedením zpravodaje Jeana-Paula Gauzèse podařilo získat řadu ústupků ze strany členských států, a splnit tak hlavní cíle, které si vytyčil na samém počátku – omezit rizika, jež tyto fondy představují jak pro své investory, tak i pro celý finanční systém.
P
EuroposlancÛm se podafiilo prosadit svou, pokud jde o spekulativní rozprodávání aktiv ãi odmûÀování zamûstnancÛ a manaÏerÛ tûchto fondÛ. Komise pfiitom ani jednu z tûchto otázek ve svém pÛvodním návrhu zákona nefie‰ila a stanovení pravidel v tûchto oblastech vytrvale odmítaly i ãlenské státy. Do znaãné míry pak poslanci ovlivnili také podobu pravidel pro
>Banky mění poplatky Ceny služeb řady finančních institucí se od listopadu změnily. Přijemnými novinkami se staly levnější výběry z bankomatů a nižší paušál za platební karty u KB. Sazebník změnily i ČSOB, Poštovní spořitelna i LBBW, jde však o drobné změny méně využívaných služeb. Raiffeisenbank, UniCredit Bank nebo GE Money změny poplatků prozatím nechystají. (www.penize.cz)
HEDGEOVÉ FONDY
V nedávno probûhlém ústavním referendu schválili Turci provedení reformních zmûn v politické a soudní rovinû. Parlament uvítal v˘sledek referenda o ústavní reformû a zdÛraznil v˘znam projektu plynovodu Nabucco, kter˘ by mûl podpofiit energetickou bezpeãnost EU. „Souãasná celní unie EU-Turecko pfiedstavuje nejtûsnûj‰í ekonomickou integraci, jaké kdy kandidátská zemû dosáhla, a mÛÏeme ji povaÏovat za velk˘ úspûch v rámci vztahÛ Unie s Tureckem,“ fiekl zpravodaj Kazak.
SPRÁVCI FONDŮ BUDOU MUSET SPLŇOVAT PŘÍSNÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE REGISTRACE NEBO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ. udûlování povolení k pÛsobení fondÛ v zemích EU, dále pro odpovûdnost depozitáfiÛ, kapitálové poÏadavky nebo pro vyuÏívání pákového efektu. SPEKULATIVNÍ ROZPRODÁVÁNÍ AKTIV Smûrnice obsahuje fiadu ustanovení, která mají omezit spekulativní rozprodávání majetku. Pfiedev‰ím pfiitom stanoví, Ïe do dvou let od pfievzetí kontroly nad urãitou spoleãností nesmí dan˘ fond soukromého kapitálu (private equity)
26-29 finance EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:19 PM
Stránka 27
OCHRANA TRHU PROTI SPEKULANTÒM
zprostfiedkovávat ani podporovat Ïádnou z ãinností, jako je distribuce, sniÏování kapitálu, zpûtné odkupování podílÛ nebo nab˘vání vlastních akcií. Cílem tohoto kroku je odradit private equity fondy od toho, aby se snaÏily získat kontrolu nad urãitou spoleãností jen proto, aby ji rozprodali, a rychle tak na ní vydûlali ke ‰kodû dal‰ích zainteresovan˘ch stran. Dále Europarlament také prosadil dÛleÏit˘ poÏadavek, podle kterého budou muset správci private equity fondÛ oznámit, jaké mají s novû nabytou spoleãností zámûry, a informovat o nich jak akcionáfie této spoleãnosti, tak i její zamûstnance ãi jejich zástupce.
SPRÁVCI PRIVATE EQUITY FONDŮ BUDOU MUSET OZNÁMIT SVÉ ZÁMĚRY S NABYTOU SPOLEČNOSTÍ. ODPOVùDNOST DEPOZITÁ¤Ò Ve snaze zabránit dal‰ím skandálÛm, k jakému do‰lo napfiíklad v pfiípadû Bernarda Madoffa, poslanci prosadili, aby odpovûdnost depozitáfiÛ byla ve srovnání s pÛvodními návrhy ãlensk˘ch státÛ a Komise dále posílena. Smûrnice tak stanoví povinnost pro depozitáfie pfiená‰et své úkoly na jin˘ subjekt v˘hradnû prostfiednictvím písemné smlouvy, která zaruãí, aby fond nebo jeho správce mohl poÏadovat náhradu ‰kody po subjektu, na kter˘ byly tyto úkoly pfievedeny. Toto opatfiení by mûlo zajistit, aby odpovûdnost za ‰kodu nebyla za Ïádn˘ch okolností nenávratnû ztracena. PAS PRO VSTUP NA TRH EU Dohoda také umoÏní, aby správce fondu, kter˘ má sídlo mimo EU, mohl nabízet své akcie nebo podíly investorÛm po celé Unii, aniÏ by pfiedtím musel Ïádat o povolení jednotlivé ãlenské státy a splnit jejich rÛzné poÏadavky. Právû toto opatfiení bylo nejvût‰ím kamenem úrazu pfii jednáních. Parlament pfiitom prosazoval, aby byl neevropsk˘m fondÛm vydán prÛkaz, kter˘ by je opravÀoval k obchodování po celé EU. Kompromisu se podafiilo dosáhnout aÏ poté, co Parlament navrhl, aby byl tento prÛkaz fondÛm a jejich správcÛm vydán jen tehdy, pokud zemû, v níÏ mají sídlo, splÀuje minimální regulaãní poÏadavky a podepsala se státy EU dohody umoÏÀující v˘mûnu informací. I
Krátce...
Realitní trh Trh s realitami se stále nedáfií oÏivit, pfieje kupujícím.
REALITY V AUKCI Realitní trh je stále v útlumu, i když pracovníci realitních kanceláří tvrdí, že se prodeje oživují a ceny jdou pomalu, ale jistě nahoru. Ceny nemovitostí stále klesají, a to především u starších bytů a domů. Developerské společnosti se snaží držet ceny, aby nevyvolaly řetězovou reakci poklesu cen. ProtoÏe jsou prodávající tlaãeni s cenou dolÛ, snaÏí se u‰etfiit na externích nákladech, kter˘mi mohou b˘t provize realitním kanceláfiím. „Z toho pak vypl˘vá velká atraktivita
portálÛ, jako je tfieba Bezrealitky.cz anebo Amareta.cz, kde se nemovitosti prodávají napfiímo. Pfii vynechání sluÏeb realitní kanceláfie prodávající mÛÏe u‰etfiit nûkolik desítek aÏ stovek tisíc korun. Ty pak mÛÏe pouÏít tfieba jako slevu pro kupujícího,“ fiíká Ale‰ Flígr z aukãního portálu Amareta.cz.
> Přeprava nákladu bez hranic Emirates SkyCargo dosahuje významných úspěchů již po dvou měsících provozu na pražské Ruzyni. Od chvíle, kdy společnost Emirates zahájila denní pravidelné lety z Prahy, má její cargo přeprava již
10% podíl na českém trhu a nabízí největší dostupnou kapacitu z Prahy. „Emirates SkyCargo je nejlepší volbou přepravy nákladu z Prahy do destinací na Blízkém východě, jihovýchodní Asii, Austrálii a Africe,“ řekl Jakub Kolář, manažer Cargo Emirates pro Českou republiku. Emirates SkyCargo je třetí největší společností na světě zabývající se přepravou nákladu. Z Česka se prostřednictvím SkyCargo vyváží nejvíce sklo, automobilové součásti a strojírenské výrobky. INZERCE
#
26-29 finance EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:20 PM
Stránka 28
mo zai k a
Finance
Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... > Vysoká hodinařina Pražské klenotnictví Carollinum do Čech přináší exkluzivní hodinářskou značku Lange & Söhne. Značka představuje tradici, know-how a trvalé hodnoty reprezentované již neuvěřitelných 600 let. Modely Saxonia, Lange 1, Arkade a Tourbillon „Pour le Mérite“ se staly základem kolekce, která v současnosti čítá již 35 kalibrů.
Co vás zajímá... Podnikatelky se doãkaly dal‰í várky ocenûní a Bulhafii se bojí padûlan˘ch mincí...
ÚSPù·NÉ PODNIKATELKY Zakladatelské společnosti Mazars a Agentura Helas zveřejnily jména vítězek letošního ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek – OCP. Vítûzkou v kategorii Malá spoleãnost se stala brnûnská podnikatelka Hana Eckertová ze spoleãnosti CLARKSON CZ. Hlavní cenu kategorie stfiední spoleãnost si odnesla Anastázie Skopalová, majitelka spoleãnosti Cosmetics ATOK International s.r.o. z Trnic. V kategorii Velká spoleãnost zvítûzila Ing. Ivana ·achová z textilní spoleãnosti SILEX. Nová kategorie V˘jimeãn˘ rÛst se stala vítûznou pro praÏskou podnikatelku Lenku Olmrovou ze spoleãnosti Sicar.
REFORMY
Nové pravomoci EP
V Evropû budou zfiízeny tfii nové panevropské orgány dohledu, které nahradí poradní v˘bory, jeÏ tento dohled aÏ dosud zaji‰Èovaly. Na rozdíl od nich v‰ak budou mít nové instituce daleko rozsáhlej‰í pravomoci, které, jak umoÏÀuje klauzule o revizi, budou moci b˘t v budoucnu je‰tû dále roz‰ífieny. Kromû toho bude vytvofien také
podafiilo dosáhnout, se z pÛvodnû poradních orgánÛ mají stát dozorãí orgány se skuteãn˘mi pravomocemi, které budou schopny fie‰it spory mezi národními regulátory a budou moci doãasnû zakázat rizikové finanãní produkty a aktivity. V pfiípadû, Ïe se národní regulátofii neshodnou, jak fie‰it situaci v urãité finanãní instituci, budou jim moci evropské orgány dohledu dávat právnû závazná doporuãení. Stejnû tak budou evropské orgány sledovat, jak své povinnosti, jeÏ jim ukládá právo EU, plní jednotliví národní regulátofii. Vzhledem k tomu, Ïe finanãní
zvlá‰tní Evropsk˘ v˘bor pro systémová rizika (ESRB), jehoÏ úkolem bude sledovat v˘voj a varovat pfied kumulací rizika v ekonomice EU. Nov˘ systém by tak mûl nejen zabránit opakování náhl˘ch krachÛ bank, jako se stalo v pfiípadû banky Fortis, ale také jednostrannému zákazu nekryt˘ch spekulací na pokles cen (tzv. naked short-selling) ze strany Nûmecka nebo ztrátám, které poji‰tûncÛm v Británii, Irsku a Nûmecku zpÛsobil krach poji‰Èovny Equitable Life. Kromû toho by mûl nov˘ finanãní dohled posílit jednotn˘ trh EU v oblasti finanãních sluÏeb a daleko lépe chránit investory. ¤ada ãlensk˘ch státÛ (zejména ty, v nichÏ leÏí velká finanãní stfiediska) podporovala spí‰e omezenou reformu. V dÛsledku toho pfiedloÏila Evropská komise pÛvodnû jen velmi omezené návrhy, které podle Evropského parlamentu od poãátku ne‰ly dostateãnû daleko. Podle dohody, které se nakonec
sluÏby jsou dnes stále sloÏitûj‰í, podafiilo se europoslancÛm prosadit, aby byla vûnována zvlá‰tní pozornost ochranû spotfiebitele. Evropské orgány budou mít právo sledovat zvlá‰tní druhy finanãních institucí, finanãních produktÛ ãi finanãní ãinnosti, posuzovat, jaké riziko pfiedstavují pro finanãní trh, a v pfiípadû potfieby pak vydávat varování. Jak pravomoci tfií nov˘ch celoevropsk˘ch orgánÛ dohledu, tak i pravomoci ESRB pfiitom mohou b˘t v pfiípadû potfieby v budoucnu dále roz‰ífieny. Konkrétnû v pfiípadû sektorov˘ch orgánÛ dohledu europoslanci prosadili, Ïe Komise co tfii roky posoudí, zda je vhodné i nadále provádût oddûlen˘ dohled nad bankami, poji‰Èovnami a trhy s cenn˘mi papíry, zda by bylo lep‰í, aby v‰echny tyto tfii orgány sídlily na stejném místû, a také zda by jejich pravomoci v oblasti dohledu mûly b˘t roz‰ífieny tak, aby dohlíÏely zejména na finanãní instituce s celoevropskou pÛsobností. I
Po více než roce intenzivních jednání o radikální reformě finančního dohledu v Evropě posvětil Evropský parlament balík reforem, které od příštího roku zásadně změní způsob fungování bank, trhů s cennými papíry a pojišťoven.
MINCE, KTERÉ NEFUNGUJÍ
Nejzásadnějším počinem kolekce jsou bezpochyby hodinky Tourbograph „Pour le Mérite“, které představují úplný vrchol tradičního umění společnosti Lange & Söhne. Limitovaná edice obsahuje padesát kusů v pouzdrech, vyrobených z nového zlata medové barvy.
Zpráva bulharského poslance Slavi Bineva požaduje účinnější opatření v boji proti padělání. Ve zprávû se uvádí, Ïe v budoucnu by banky mûly zajistit, aby v‰echny bankovky a mince, které uvedou do obûhu, byly zkontrolovány a bylo
> EP pro záchranu včel Úmrtnost včel v Evropě neustále roste a počet včelařů se stále snižuje, varuje Evropský parlament. Obojí přitom může mít vážný dopad na produkci potravin, neboť naprostá většina rostlin a plodin musí být opýlená včelami. Poslanci proto vyzvali Evropskou komisi, aby v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 podporu včelařství finančně i legislativně posílila. 28 EUROZPRAVODAJ
provûfieno, Ïe nejde o padûlky. Binev také poÏaduje zavedení standardizovaného zpÛsobu identifikace a likvidace fale‰n˘ch mincí. V souãasné dobû jednotlivé zemû pouÏívají rÛzné zpÛsoby, jak s nimi zacházet. Zpráva si také klade za cíl zfiídit povinná spoleãná pravidla pro ovûfiování pravosti euromincí a zaji‰tûní toho, zda nejsou padûlané nebo nezpÛsobilé k vrácení do obûhu. Normy pro mince by mûly b˘t stanoveny Evropsk˘m technick˘m a vûdeck˘m stfiediskem (ETSC).
26-29 finance EZ410-jr:NEW
12/6/10
5:33 PM
Stránka 29
PROâ NÁS ZAJÍMAJÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY V ZAHRANIâÍ
FÉROVÉ OVOCE Na alarmující situaci v obchodu s ananasy a banány hodlá upozornit kampaň Make Fruit Fair! V Česku se do kampaně zapojilo občanské sdružení Společnost pro Fair Trade. odmínky na kostarických ananasových plantážích jsou již mnoho let terčem ostré kritiky ze strany mezinárodních odborových svazů a lidskoprávních organizací.
P
SdruÏení chce právû na Svûtov˘ den dÛstojné práce – 7. fiíjna – upozornit na to, Ïe tisíce lidí v rozvojovém svûtû si o dÛstojné práci, jak ji známe
TRH S ANANASY OVLÁDÁ JEN NĚKOLIK VELKÝCH SPOLEČNOSTÍ DOLE, CHIQUITA, FYFFES... my, mÛÏe nechat jen zdát. Zamûstnanci ananasov˘ch plantáÏí ãasto nedostávají ani základní mzdu, pod v˘hrÛÏkami se nesmûjí organizovat v odborech, pfii práci s agrochemií nedostávají Ïádné ochranné pomÛcky a jsou zneuÏíváni dal‰ími zpÛsoby. „Od bfiezna do ãervna jsme v rámci prÛzkumu nav‰tívili
pfiibliÏnû sto supermarketÛ v rÛzn˘ch ãesk˘ch mûstech,“ uvádí Barbora Mrázková ze Spoleãnosti pro Fair Trade. „V osmasedmdesáti procentech pfiípadÛ ananasy pocházely z Kostariky. PrÛmûrná cena za tyto tfii mûsíce je 25,50 Kã.“ V roce 2009 bylo z Kostariky do âR dovezeno témûfi 5500 tun ananasÛ, do ãehoÏ ov‰em není zapoãítán reexport z ostatních evropsk˘ch zemí. Trh s ananasy ovládá jen nûkolik málo velk˘ch spoleãností – patfií k nim pfiedev‰ím Del Monte, Dole, Chiquita, Fyffes. „Obrovská trÏní síla maloobchodÛ a dodavatelÛ tropického ovoce zpÛsobuje siln˘ tlak na v˘robní ceny ananasÛ. U nás i jinde v Evropû se ukazuje, Ïe zákazníci chtûjí nízké ceny. Ne ov‰em na úkor pracovních a Ïivotních podmínek zamûstnancÛ plantáÏí,“ uvádí Barbora Mrázková. Variantou pro spotfiebitele, kter˘m záleÏí na pÛvodu zboÏí, je certifikace Fairtrade. Tato známka dává spotfiebiteli jistotu, Ïe ananasy vypûstovali lidé za dÛstojn˘ch podmínek a Ïe pfiitom bylo respektováno Ïivotní prostfiedí i místní komunita. I
Česká obdoba kampaně Make Fruit Fair! dostala název Za férové banány! a proti Francii, Německu a Velké Británii se zaměří hlavně na banány a na podporu jejich fairtradové alternativy. INZERCE
30-31 zat & rwe EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:42 PM
Stránka 30
ROZHOVOR
SYSTÉMY ¤ÍZENÍ pfiínosech i úskalích údrÏby a servisu systému jsme si povídali s Ing. Karlem Seberou, garantem oboru ÚdrÏba a servis, a Ing. Franti‰kem Kuralem, vedoucím oddûlení Instalace a servisu spoleãnosti ZAT.
O
Co znamená, když se řekne údržba a servis? FK: Je to péãe o zákazníka poté, co se zafiízení uvede do provozu. Období, ve kterém se o nûj staráme, kdy se musí zajistit jeho spolehlivá funkãnost. KS: Tato fáze má dvû etapy – první z nich je záruãní doba, kdy má zákazník od nás zaji‰tûn˘ servis zdarma a po ukonãení této doby s námi mÛÏe podepsat smlouvu o jednom z nabízen˘ch typÛ servisu. Je to dlouhodobá údrÏba, preventivní prohlídky, eventuelnû nahodil˘ servis s reakãní dobou
Bez údržby a servisu to nejde... Spoleãnost ZAT je dodavatelem komplexních fie‰ení v oblasti automatizace systémÛ fiízení technologick˘ch procesÛ. Vedle samotné implementace jsou stejnû dÛleÏité ale také následná údrÏba a servis systému. buìto dvacet ãtyfii hodin, osmaãtyfiicet hodin, nebo bez reakãní doby. My doporuãujeme dlouhodobou údrÏbu, která zahrnuje prvky preventivního a prediktivního servisu a zároveÀ obsahuje ve‰ker˘ support, kter˘ poskytujeme. Co když zákazník tuto službu domluvenou nemá? KS: Pfiirovnal bych to k poji‰tûní domu – pokud si dÛm nepojistíte a vyhofií vám, nezbude vám nic. Pokud zákazník nemá
VÝHODOU ZAT JE, ŽE ÚDRŽBA A SERVIS MÁ PODPORU I V OSTATNÍCH ČINNOSTECH. sjednanou Ïádnou dobu reakce, mÛÏe se stát, Ïe máme na‰e techniky vázané na jin˘ch zakázkách a mohou pfiijet aÏ za nûkolik dní. PfiiãemÏ zákazník po tuto dobu zafiízení nemÛÏe provozovat, coÏ má za následek velké ekonomické ztráty v˘roby. FK: Je také tfieba rozli‰ovat, jak˘ servis se pro konkrétního zákazníka vyplatí. Pokud zákazníkovi nevadí, Ïe zafiízení nebude chvíli pracovat, a nepfiinese mu to v˘raznûj‰í ztráty, pak se mu vyplatí zvolit si nahodil˘ servis. Údržba a servis je jedním z oborů, kterým se ZAT a. s. věnuje. Spolupracuje i s dalšími oblastmi, které firma nabízí? KS: Velkou v˘hodou spoleãnosti ZAT je, Ïe ÚdrÏba a servis má podporu i v ostatních ãinnostech – zejména v˘voji, projekci, v˘robû a realizaci. Pokud dojde k poru‰e, která 30 EUROZPRAVODAJ
pfiesahuje obor ÚdrÏba a servis, podpora ostatních ãinností je zaji‰tûna. FK: V˘hoda je v tom, Ïe nejsme servisní firma, ale spoleãnost, která zafiízení vyvíjí, vyrábí a udrÏuje. KS: Jednou z dÛleÏit˘ch rolí servisu je to, Ïe poskytuje zpûtnou vazbu. Dokonale známe dané zafiízení i po stránce poznání potfieb zákazníka. Na základû tûchto poznatkÛ mÛÏeme vyuÏít zpûtnou vazbu pro v˘voj a projekci pfii navrhování nov˘ch fie‰ení. Nabízíte zákazníkovi také možnost proškolení? KS: Urãitû. Je dÛleÏité, aby lidé, ktefií
Velkou devizou ZATu jsou lidé, kteří vědí, co potřebujete a umí vám navrhnout vhodné řešení.
provádûjí první kontakt se zafiízením nebo ho obsluhují, o nûm nûco vûdûli. Jedna z vûcí, která hladkému chodu zafiízení napomáhá, je dálková diagnostika. Je moÏné analyzovat problém „on line“ a nበservisní technik jiÏ ví, na co se pfiipravit, a vhodnû se na servisní zásah vybaví. Pokud by informace od zákazníka byla nevypovídající, ztûÏuje to rychlost a kvalitu servisu. FK: V˘hoda na‰eho servisu a údrÏby je ta, Ïe ji zaji‰Èují stejní lidé, ktefií zafiízení testovali na zku‰ebnû a uvádûli do provozu. Je to kontinuální proces. Je přirozené, že zařízení mají určitou životnost. Jaké jsou možnosti servisu v různých fázích stáří těchto zařízení? KS: Na zaãátku jsou fáze zavedení, kdy je ukonãen v˘voj, a aktivní fáze, kdy se zafiízení aplikuje. V rámci této fáze poskytujeme klasick˘ servis, kdy jsou dostupné potfiebné náhradní díly a v‰e je opravitelné. Poté nastává útlumová fáze, kdy zafiízení uÏ není nasazováno, ale jsou je‰tû vyrábûny náhradní díly a jsou opravitelné. Posledním bodem je ukonãení Ïivotního cyklu, kdy i opravy zafiízení mohou b˘t problematické a kdy nabízíme zákazníkovi moÏnost uzavfiení smlouvy o garantovaném servisu, coÏ znamená zaji‰tûní disponibility zafiízení po pfiedem smluvnû sjednanou dobu. FK: Na‰i lidé jsou schopni poradit, zda zafiízení modernizovat, ãi vymûnit. Pro tyto pfiípady ‰kolíme na‰e servisní techniky, aby vûdûli, jak˘ je v˘robní program firmy ZAT a.s. a aby mûli správné a aktuální informace, které mohou zákazníkovi poskytnout. I
30-31 zat & rwe EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:32 PM
Stránka 31
V¯HLEDY PROVù¤TE SI DODAVATELE Text: redakce; foto: archiv
ENERGETIKA
Bezpečné dodávky nejsou samozfiejmostí... Co rozhoduje o tom, kdo se stane va‰ím dodavatelem energií? Na tuto otázku je snadná odpovûì, obzvlá‰È na ãeském relativnû ãerstvû liberalizovaném trhu. e ale cena skuteãnû jedin˘m relevantním kritériem? Minimálnû prÛmyslové podniky, zejména ty s kontinuálním provozem, by místo ceny uvedly jin˘ motiv: bezpeãnost dodávek. Zajímají se firmy ãi domácnosti spí‰ o cenu, nebo o bezpeãnost dodávek?
J
„Situace na trhu je bohuÏel dnes taková, Ïe zákazníci jsou pod obrovsk˘m ekonomick˘m tlakem a berou otázku bezpeãnosti jako samozfiejmost. Pfiitom si neuvûdomují, Ïe napfiíklad v pfiípadû velkého v˘padku evropské plynárenské infrastruktury nebo nûjak˘ch obchodních sporÛ by se skuteãnû mohli dostat do problémÛ,“ fiíká TomበVarcop, obchodní fieditel skupiny RWE a ãlen pfiedstavenstva RWE Transgas. Samozfiejmû zdÛrazÀuje, Ïe se to net˘ká zdaleka v‰ech. „Existuje fiada firem, pro které by i jednodenní v˘padek dodávek elektfiiny a zemního plynu mohl znamenat v˘znamné ztráty, pfiípadnû i ohroÏení samotné existence. Napfiíklad sklárny jsou toho dokonal˘m pfiíkladem a musím fiíci, Ïe fiada z nich si to dobfie uvûdomuje. Takov˘ch je v‰ak pomûrnû malá skupina,“ tvrdí TomበVarcop. Pfiesto není vylouãené, Ïe se zejména men‰í dodavatel se silnou orientací na ceny mÛÏe dostat do váÏn˘ch potíÏí a s ním
Sleva na lyžařskou permanentku platí šestnáctkrát za sezonu, u kin omezení není.
pochopitelnû odbûratel. „Na trhu se zemním plynem i s elektrickou energií je obrovsk˘ konkurenãní tlak. To nutí nûkteré nové dodavatele, aby ‰li do extrémnû agresivních nabídek. Obãas tak nabízejí
i to, co reálnû nemají, a spekulují, Ïe dodávky elektfiiny a plynu slíbí a pak je nûjak zajistí. ObchodníkÛm tyto spekulace mohou vycházet, ale nûkdy také nemusí,“ upozorÀuje TomበVarcop.
jednoznaãnû pfiesvûdãen, Ïe se vyplatí si pfiiplatit za bezpeãnost dodávky,“ doplnil TomበVarcop. NA HORY I DO KINA S RWE KARTOU Kromû bezpeãnosti dodávek nabízí RWE ale i nûco navíc. Poãátkem listopadu pfiedstavila atraktivní zákaznick˘ benefit v podobû RWE karty. Ta vám zajistí dvacetiprocentní slevu na skipas a do kina. V‰em nov˘m zákazníkÛm je karta nabídnuta pfii sjednání smlouvy. Pfii aktivním ãerpání slev, které RWE karta poskytuje, u‰etfií její drÏitel více neÏ dva
„Naši zákazníci velmi dobře znají projekty RWE na podporu české kinematografie a bezpečnosti lyžování na českých horách a vnímají je velmi pozitivně,“ říká Tomáš Varcop.
NABÍZÍME JEN TO, CO MÁME... K tomu, aby se zákazníci neobávali o dodávky zemního plynu, pfiispûla v˘znamnou mûrou i RWE. V lednu v roce 2009 díky zásobám plynu pfieklenula pfii tzv. plynové krizi ãtrnáctidenní v˘padek v dodávkách ruského plynu pfies Ukrajinu a Ïádn˘ odbûratel nebyl omezen. Je ale skuteãnû v bezpeãí? „MÛÏu mluvit za RWE. Nabízíme opravdu jen to, co v dané chvíli máme, resp. víme zcela jistû, Ïe jsme schopni zajistit. Jsou ale obchodníci, ktefií spekulují, Ïe po podzimních aukcích pÛjde je‰tû cena energií dolÛ a nûco na tom vydûlají. Pokud v‰ak nezachytí zmûnu trendÛ, mohou se dostat do situace, kdy nebudou schopni dostát sv˘m závazkÛm.“ Mohou zákazníci tûchto spoleãností poãítat s tím, Ïe jim v pfiípadû potíÏí RWE pomÛÏe? „Chtûl bych zdÛraznit, Ïe RWE garantuje plyn pouze zákazníkÛm, ktefií mají s námi uzavfienou smlouvu. My nejsme generální zaji‰Èovna, která v pfiípadû problémÛ kaÏdému zajistí plyn. RWE uÏ není monopol, spolehlivost garantujeme pouze na‰im zákazníkÛm. Jsem tedy
tisíce korun. S novou kartou si mohou zákazníci zalyÏovat v ‰estnácti partnersk˘ch lyÏafisk˘ch areálech RWE, platí také v síti multikin CineStar a ve zlínském kinû Golden Apple Cinema.
PŘI AKTIVNÍM POUŽÍVÁNÍ NOVÁ RWE KARTA ZÁKAZNÍKŮM UŠETŘÍ STOVKY AŽ TISÍCE KORUN ROČNĚ. Zákaznická RWE karta tak spojuje sponzoringovou aktivitu energetické skupiny se zákaznick˘mi benefity a dává nov˘ rozmûr zaveden˘m projektÛm RWE – energie ãeského filmu a RWE – energie ãeského lyÏování. Pro RWE tento krok pfiedstavuje logické vyústûní dlouhodob˘ch aktivit v tûchto oblastech. „Na‰ich zákazníkÛ si váÏíme a jsme rádi, Ïe jim prostfiednictvím RWE karty mÛÏeme poskytnout i nûco navíc, nad rámec na‰ich standardních sluÏeb,“ fiíká tiskov˘ mluvãí skupiny RWE Martin Chalupsk˘. I EUROZPRAVODAJ 31
32-33 CEPS EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:31 PM
Stránka 32
V¯ZVY
ENERGETIKA
ROZVOJ VùTRNÉ ENERGIE Evropská unie pfiijala v roce 2008 balíãek opatfiení zamûfien˘ na boj proti klimatick˘m zmûnám a na zlep‰ení bezpeãnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Pro kaÏd˘ stát z tohoto balíãku vypl˘vají konkrétní cíle, jichÏ musí do roku 2020 dosáhnout.
N
apfiíklad âeská republika tak má v souladu s obsahem smûrnice dosáhnout v roce 2020 13% podílu energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ (oproti 6,1% podílu z r. 2005) na hrubé koneãné spotfiebû energie zemû, Nûmecko pak ke stejnému datu má dosáhnout 18% podílu (z dosavadní úrovnû 5,8 % v r. 2005). Evropská unie si uvûdomuje obrovsk˘ potenciál vûtrné energie zvlá‰tû na mofii, kter˘ se stane pro mnohé ãlenské státy nástrojem pro splnûní cílÛ a uvádí, Ïe „je pravdûpodobné, Ïe do roku 2020 bude vyuÏit˘ potenciál vûtrné energie na mofii zhruba 30-40x vy‰‰í, neÏ je souãasná instalovaná kapacita (1,1 GW instalovan˘ch v pfiíbfieÏních elektrárnách na mofii z celkov˘ch 56,5 GW instalovan˘ch ve VtE v EU v r. 2007), a v ãasovém horizontu do roku 2030 by to mohlo b˘t aÏ 150 GW“. ROZVOJ VùTRN¯CH ZDROJÒ ENERGIE âím jsou vûtrné zdroje odli‰né od klasick˘ch v˘roben elektfiiny? Pfiedev‰ím tím, Ïe v˘kon vûtrn˘ch zdrojÛ (solárních samozfiejmû téÏ, jen v souvislosti se sluncem) je pfiímo závisl˘ na aktuálních povûtrnostních podmínkách. Tento v˘kon je predikovateln˘ jenom do té míry, jak
Sjednané obchody s elektřinou mezi dvěma zeměmi vyvolávají fyzikální toky výkonů, které zdaleka nenásledují obchodní cesty. Např. export elektřiny z Německa do Rakouska částečně prochází přes ČR.
pfiesnû a v jakém ãasovém pfiedstihu dokáÏeme pfiedpovídat relevantní povûtrnostní podmínky v daném regionu. BEZPEâNOST PROVOZU ELEKTRIZAâNÍCH SOUSTAV JE ZÁSADNÍ Pfienosové soustavy na evropském kontinentû jsou navzájem synchronnû propojeny a tvofií jeden fyzikální celek od Portugalska po Polsko a z Dánska do ¤ecka (v souãasnosti aÏ do Turecka, vzhledem ke zku‰ebnímu provozu turecké elektrizaãní soustavy se sítûmi kontinentální Evropy). Elektfiina není
Důležité pro bezpečnost naší elektroenergetické soustavy je rovněž zapojení ČEPS do hlubší provozní mezinárodní spolupráce a koordinace v oblasti řízení soustav TSO Security Cooperation (TSC). 32 EUROZPRAVODAJ
prakticky skladovatelná – jen pomocí pfieãerpávacích vodních elektráren, a to s krátkodob˘m vyuÏitím. Toky v˘konÛ se v propojené synchronní soustavû distribuují podle fyzikálních zákonÛ (cestou nejmen‰ího „odporu“ jednotliv˘mi vûtvemi vedení) a mohou se regulovat jen omezenû. Synchronní elektrizaãní soustava se chová jako jeden kompaktní fyzikální systém, ve kterém se elektrick˘ impulz ‰ífií prakticky „nekoneãnou“ rychlostí –
PŘENOSOVÉ SOUSTAVY NA EVROPSKÉM KONTINENTĚ JSOU NAVZÁJEM SYNCHRONNĚ PROPOJENY A TVOŘÍ JEDEN FYZIKÁLNÍ CELEK. v fiádu desetiny rychlosti svûtla. V kaÏdém okamÏiku musí b˘t vyrovnaná bilance v˘roba – spotfieba, jinak dochází k fluktuacím nominální frekvence od nominální hodnoty 50 Hz. Odchylky od této hodnoty vedou k poklesu kvality dodávané elektfiiny, a pfii hrubûj‰ím nedodrÏení 50 Hz v soustavû jsou automaticky odstavovány v˘robní zdroje, resp. spotfieba. Lokální v˘padky v˘roby nebo spotfieby (aÈ jsou zpÛsobeny jakoukoli pfiíãinou) zpÛsobují anomální toky v˘konÛ, které mohou pfiekroãit kapacity
32-33 CEPS EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:31 PM
Stránka 33
BEZPEâNOST P¤ENOSÒ Text: redakce; foto: archiv
vedení a dal‰ích prvkÛ sítû. Vzniklé poruchy se mohou v soustavû kaskádovitû ‰ífiit. Navíc cel˘ kontinentální systém se nesmí „rozk˘vat“ tak, aby v extrému mohlo dojít k rozpadu celé
ČEPS PŘIJÍMÁ ŘADU OPATŘENÍ, KTERÁ POTENCIÁLNÍM KRITICKÝM STAVŮM BUDOU PŘEDCHÁZET. NAPŘÍKLAD SYSTÉM PROMĚNLIVÉ ZATÍŽITELNOSTI LINEK. soustavy. V‰echny tyto dûje se odehrávají v fiádu milisekund, sekund a desítek sekund a mohou vést aÏ k dílãím „blackoutÛm“ nebo i (ve velmi extrémním pfiípadû) k celosystémovému „blackoutu“ na kontinentû Evropy. Nedávná historie (USA 2003, Itálie 2003) prokázala, jak takové události mohou ochromit celou spoleãnost a zpÛsobit miliardové ekonomické ztráty. FYZIKÁLNÍ TOKY V¯KONÒ Je dÛleÏité si rovnûÏ uvûdomit, Ïe sjednané obchody s elektfiinou mezi dvûma zemûmi vyvolávají fyzikální toky v˘konÛ, které
zdaleka nenásledují obchodní cesty. TakÏe napfi. export elektfiiny z Nûmecka do Rakouska zãásti prochází pfies Polsko a âesko, protoÏe tato „elektrická cesta“ je krat‰í neÏ pfiím˘m – ale pfiitom nedostateãn˘m – propojením uvnitfi Nûmecka a do Rakouska. Takto jsou zatíÏena – a mohou b˘t i pfietíÏena – sousední pfienosová vedení. Fouká-li vítr na severu Nûmecka, pfiebytek v˘konu z vûtrn˘ch zdrojÛ je zámûrnû smûrován k místÛm spotfieby na jihu na základû vnitronûmeckého pravidla rovnomûrné spotfieby elektfiiny vyrobené v OZE. Cesty nejmen‰ího „odporu“, tedy paralelní cesty tohoto v˘konu, pfiecházejí pfies Benelux na západû a Polsko a âesko na v˘chodû. OPAT¤ENÍ PRO UDRÎENÍ BEZPEâNÉHO PROVOZU ELEKTRIZAâNÍ SOUSTAVY Podle modelov˘ch v˘poãtÛ tranzitní a kruhové toky budou ve vzrÛstající mífie pfietûÏovat vnitfiní sítû âR. âEPS proto v souãasné dobû pfiijímá opatfiení, která potenciálním kritick˘m stavÛm budou pfiedcházet. Jedná se pfiedev‰ím o zavedení systému promûnlivé zatíÏitelnosti linek podle povûtrnostních podmínek, dále rekonfigurace prvkÛ sítû, posilování vedení a rozvoden
a v neposlední fiadû i krátkodobé fiízení v˘roby podle umístûní zdrojÛ (tzv. redispeãink). DÛleÏité je rovnûÏ zapojení âEPS do hlub‰í provozní mezinárodní spolupráce a koordinace v oblasti fiízení soustav TSO Security Cooperation (TSC). Podle studií v‰ak tato opatfiení plnû nezabezpeãí bezpeãn˘ provoz soustavy v následujících letech: uvedení v‰ech nov˘ch plánovan˘ch vnitronûmeck˘ch linek do provozu a harmonizovan˘ rozvoj sítû v Polsku jsou nutn˘mi podmínkami, které umoÏní dal‰í rozvoj vûtrné energie na severu kontinentu pfii zachování bezpeãnosti provozu elektrizaãních soustav. Evropská komise reaguje na tento
DŮLEŽITÉ JE ROVNĚŽ ZAPOJENÍ ČEPS DO HLUBŠÍ PROVOZNÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE. v˘voj takzvan˘m infrastrukturním balíãkem, tedy svojí vizí o rozvoji energetické infrastruktury pro roky 2020 a 2030. Dokument obsahuje celou fiadu návrhÛ, jak fie‰it rozvoj pfienosov˘ch soustav tak, aby byla zaji‰tûna integrace obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pfii zachování bezpeãnosti provozu elektrizaãních soustav. I INZERCE
34-35 prodeco EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:40 PM
Stránka 34
ROZHOVOR
ENERGETIKA
PRODECO, A. S.: MONTÁÎ NOVÉHO R¯PADLA JiÏ za pár mûsícÛ pfiedá spoleãnost PRODECO, a. s. Severoãesk˘m dolÛm a. s. nové kolesové r˘padlo, které je navrÏené a konstruované pro tûÏbu v extrémnû tvrd˘ch podmínkách na spodních skr˘vkov˘ch fiezech DolÛ Bílina. Text: redakce; foto: archiv
„Prioritním zájmem společnosti je spokojenost zákazníka, snaha plnit své závazky vůči zákazníkům v termínech a v nejvyšší jakosti, což se myslím daří. V budoucnu bude naše společnost pokračovat v nastoleném trendu využití kvality a vysoké technické úrovně realizovaných zakázek,“ říká Ing. Mühlbach.
ãervnu roku 2011 pfiedává spoleãnost PRODECO, a.s. Severoãesk˘m dolÛm a. s. nové r˘padlo KK 1300. Stroj je montován na montáÏním místû Jana u Duchcova. Jedná se o kolesové r˘padlo, které je navrÏené a konstruované pro tûÏbu v extrémnû tvrd˘ch podmínkách na spodních skr˘vkov˘ch fiezech DolÛ Bílina. Nejen o této zakázce jsme hovofiili s v˘konn˘m fieditelem Prodeco Ing. Hynkem Mühlbachem.
V
Proč si u vás Severočeské doly objednaly právě tento stroj? Stroje, kter˘ch se pfiedmûtná zakázka t˘ká, byly projektovány s ohledem na stále se zhor‰ující podmínky dob˘vání. Pfii jejich návrhu byly 34 EUROZPRAVODAJ
zohlednûny nejen dlouholeté zku‰enosti uÏivatele i dodavatele s provozem dob˘vacích strojÛ, ale byla také v˘raznû vyuÏita souãasná úroveÀ technického poznání v oboru. To bylo asi dÛvodem, proã tuto zakázku získala na‰e spoleãnost. Schopnosti stroje jsou absolutnû
PO DLOUHÉ DOBĚ JDE O KOLESOVÉ RÝPADLO KOMPLETNĚ VYROBENÉ V ČR. pfiizpÛsobené jeho místu nasazení v dole Bílina. Zde se vyskytuje materiál, jehoÏ zpevnûní je dáno vysokou kompakcí zeminy a v˘skytem mikroskopické pfiímûsi diagenetického karbonátu – sideritu v obsahu bûÏnû kolem 3 – 7 %. Projevuje se to vysokou hustotou
materiálu (aÏ 2,2 t/m3) a vysok˘mi pevnostními parametry. Jde o nejhÛfie tûÏitelné jíly v souãasn˘ch podmínkách povrchov˘ch lomÛ mostecké pánve. Jednou ze zajímavostí této zakázky je doposud nejvût‰í instalovan˘ v˘kon na kolese na takovém stroji v âeské republice. Vyjímeãnost zakázky tkví asi i v tom, Ïe je to po dlouhé dobû kolesové r˘padlo kompletnû vyrobené v˘hradnû v âeské republice. Setkáváte se často s podobnými zakázkami? Takto velké zakázky, jako je stavba nového stroje, se pochopitelnû zpracovávají jednou za nûkolik let. Já osobnû se v tomto oboru s takto velkou zakázkou setkávám poprvé, jelikoÏ jsem do spoleãnosti nastoupil teprve pfied ãtyfimi lety. Samozfiejmû Ïe spoleãnost má za svou 65letou historii za sebou tûchto zakázek mnoho. Vût‰ina byla realizována
34-35 prodeco EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:40 PM
Stránka 35
TùÎEBNÍ PRÒMYSL NOVÉ V¯ZVY
v tehdej‰ím SHR, Severoãeském hnûdouhelném revíru, ale i v zahraniãí. Kdy jste uzavřeli smlouvu na toto rýpadlo? Smlouva byla uzavfiena dne 19.12.2006 v chomutovském sídle spoleãnosti Severoãeské doly a.s.
V LISTOPADU BYLA DOKONČENA HRUBÁ STAVBA, NA BŘEZEN JE NAPLÁNOVÁN DALŠÍ VELKÝ KROK – NAMONTOVÁNÍ KOLESA RÝPADLA. a byla to vlastnû smlouva na dodání dvou strojÛ. Prvním ze strojÛ byla dodávka zakladaãe ZPDH 6300.1-CZ a druh˘m je pak samotné r˘padlo KK1300. Zakladaã byl jiÏ v prosinci minulého roku pfiedán zákazníkovi. Co všechno předchází projekci takového stroje? Jak vlastně rýpadlo KK 1300 vznikalo? Vznik technického zadání nového stroje je pomûrnû obtíÏn˘ proces. Na poãátku si zadavatel musí provést anal˘zu, ze které vyplyne, Ïe tento stroj bude pro splnûní sv˘ch úkolÛ v pfií‰tích letech potfiebovat, Ïe ho patfiiãnû vyuÏije do konce Ïivotnosti dolu, Ïe se mu tato nová investice vyplatí. Potom se vypracuje technické zadání pro vefiejné v˘bûrové fiízení, jehoÏ se mohou zúãastnit firmy, které musí pfiedepsan˘m zpÛsobem dokázat svou kvalifikaci. Souãástí v˘bûrového fiízení je propracování koncepce fie‰ení nového stroje, které se t˘mem specialistÛ posoudí a oponuje. Souãástí nabídky je i harmonogram v˘stavby nového stroje a jeho cena. Vítûzná koncepce urãí vítûze v˘bûrového fiízení, kter˘ potom dále projekt propracuje a zpracuje v˘robní v˘kresy. Tímto zpÛsobem vlastnû probíhala i první jednání o r˘padle KK 1300. Proč byla zvláštní pozornost při jeho návrhu věnována minimalizaci vlastních kmitů horní stavby? Je to proto, Ïe se jedná o stroj urãen˘ do obzvlá‰tû tûÏk˘ch dob˘vacích podmínek dolu Bílina. Koreãky na obvodu kolesa nabírající dob˘vanou skr˘vku vyvozují pfii zábûrech budící frekvenci, jejíÏ síla je dána instalovan˘m pohonem kolesa (2 x 1150 kW - nejvût‰í instalovan˘ v˘kon na kolese v âR). Je dÛleÏité, aby vlastní frekvence vrchní stavby byla co nejdále od budící frekvence
kolesa, aby nemohlo docházet k resonanci, která by neúmûrnû zvy‰ovala namáhání jak vlastní ocelové konstrukce r˘padla, tak strojních dílÛ a v˘raznû zhor‰ovala hygienické podmínky v kabinû fiidiãe stroje. V jaké fázi se aktuálně nachází montáž rýpadla KK 1300? V prÛbûhu listopadu byla dokonãena hrubá stavba r˘padla, coÏ bylo také potvrzeno investorem na kontrolních dnech. Na bfiezen je naplánován dal‰í
dozorového auditu integrovaného systému fiízení. Pracovníci na‰í spoleãnosti se fiídí zásadami, Ïe jedinû zodpovûdná práce, termínová kázeÀ a odpovídající pfiijatelná cena dodávky pfiiná‰í úspûch v získání a realizaci zakázek. Jak to vypadá v současné době s vašimi dodávkami do zahraničí? Hlavní zakázkou, která probíhala v zahraniãí v posledních letech, byla zakázka v Kosovu. V roce 2007 se spoleãnost zúãastnila v˘bûrového
velk˘ krok, kter˘m je namontování kolesa r˘padla. Jak jste sám řekl, do funkce výkonného ředitele společnosti PRODECO, a.s. jste nastoupil před čtyřmi lety, co se vám ve firmě za tu dobu podařilo změnit? Ve spoleãnosti PRODECO, a.s. se po celou dobu mého pÛsobení dafií díky
fiízení na rekonstrukci rypadla a zakladaãe pro Kosovskou energetickou spoleãnost (KEK), které bylo vyhlá‰eno Evropskou agenturou pro rekonstrukci. Partnerem v tomto v˘bûrovém fiízení byla akciová spoleãnost Elektroprim Koutník. V˘bûrová komise vyhodnotila nabídku pfiedloÏenou sdruÏením PRODECO Elektroprim jako vhodnou a s Evropskou agenturou pro rekonstrukci byl uzavfien kontrakt na rekonstrukci zakladaãe A2RsB 4400.60 pro doly Sibovc West Mine spoleãnosti KEK. Vlastní rekonstrukce byla úspû‰nû ukonãena v záfií 2009. Co můžete nabídnout navíc případným zájemcům o vaše stroje? Velká síla spoleãnosti PRODECO, a.s. je ve velké zku‰enosti s projektováním, zpracováním v˘robní dokumentace, zaji‰Èováním v˘roby, zaji‰tûním montáÏe, zprovoznûním i servisem. Kromû dodávek vlastních velkostrojÛ a dal‰ích zafiízení pro povrchovou tûÏbu spoleãnost nabízí zákazníkÛm i dÛkladn˘ a komplexní servis zaloÏen˘ na jejich individuálních potfiebách. I
VŠICHNI SE ŘÍDÍME ZÁSADAMI, ŽE JEDINĚ ZODPOVĚDNÁ PRÁCE, TERMÍNOVÁ KÁZEŇ A PŘIJATELNÁ CENA DODÁVKY PŘINÁŠÍ ÚSPĚCH. t˘mu zku‰en˘ch a vysoce odbornû zdatn˘ch pracovníkÛ realizovat zakázky investorÛ, které v celkov˘ch roãních obratech pfiesahují 1 – 1,5 mld. Kã a spoleãnost tedy pravidelnû dosahuje ãistého zisku. Kvalitní práce je mimo jiné doloÏena obhajobou prestiÏní znaãky Czech Made ãi úspû‰n˘m absolvováním
K tomu, aby Doly Bílina mohly plnit plánovanou těžbu, musí do roku 2013 dokončit výstavbu šestého technologického celku, který bude nasazen do nejtěžších dobývacích podmínek dolu, kde je nutno dobývat zvlášť obtížně rozpojitelné jíly. V případě rýpadla KK 1300 se jedná proto o stroj, který je do těchto zvláště obtížných podmínek navržen.
EUROZPRAVODAJ 35
36-37 lumius EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:28 PM
Stránka 36
ROZHOVOR
S MANAÎEREM mezi dvûma veliãinami – mezi globálním záfiením a oblaãností. A proč? ProtoÏe jsme potfiebovali matematick˘ popis. My jsme dûlali uÏ tehdy jakési predikce spotfieby zákazníkÛ a tím nejv˘znamnûj‰ím faktorem, kter˘ ovlivÀuje spotfiebu koneãn˘ch zákazníkÛ, je poãasí – sluníãko, osvit. TakÏe jsme se snaÏili matematicky popsat tu rovnici, a jednou z vûcí byl právû pfievod mezi globálním záfiením a oblaãností. Já to vysvûtlím – protoÏe oblaãnost se nemûfií exaktnû, ale v osminách, mÛÏe nab˘vat hodnot od jedné do osmi. Fungovalo to tak, Ïe v meteorologick˘ch ústavech mûli dfievûnou tabulku, ta je rozdûlená na osm polí a jednou za urãitou dobu
„KDYŽ SE PODÍVÁME NA STRUKTURU VÝROBY ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, TAK Z VÍCE NEŽ 50 PROCENT JE TO VODA.“ pracovník vyjde ven s tabulkou, koukne na ni a kolik políãek má vyplnûno mrakem, tak si napí‰e tfieba 4. KdyÏ je komplet zamraãeno – je to osm, to je stoprocentní oblaãnost. A my jsme se snaÏili najít matematick˘ model, kdy podle dopadajícího záfiení zjistíme, jaká je oblaãnost. A povedlo se nám to.
TRH S ENERGIEMI Lumius je latinsky nosiã svûtla. Pro spoleãnost, která obchoduje s elektfiinou a zemním plynem, jde o v˘stiÏn˘ název. PfiestoÏe stále doznívá krize, vypadá to, Ïe energetické spoleãnosti jsou na tom relativnû dobfie. I o tom hovofiíme s Ing. Milonûm Vojnarem. Text: Jifií Roth; foto: archiv Lumius Ing. Miloň Vojnar pracuje ve společnosti Lumius spol. s r. o. od roku 2006 – nejdříve jako vedoucí obchodu, od letošního roku je obchodním ředitelem.
36 EUROZPRAVODAJ
P
rakticky celou svou profesní kariéru se Ing. Vojnar pohybuje v energetice. První zku‰enosti s energetikou získal uÏ na âVUT, kde studoval technickou kybernetiku, pfii práci na projektech, které se energetiky t˘kaly.
Zaujal mě název jednoho projektu, na kterém jste v roce 2000 pracoval – Převod globálního záření na oblačnost. Co to je? To bylo je‰tû za m˘ch studijních let, kdy si mû spolu s jedním spoluÏákem pan docent Horáãek vzal jako pomocnou vûdeckou sílu. Toto byl jeden z men‰ích projektÛ, kdy jsme hledali matematick˘ vztah
Využíváte nějak ten model? NevyuÏívá se, jako vût‰ina vûcí, která se zpracuje na akademické pÛdû. Ale já jsem potom dûlal i diplomovou práci na téma Predikce spotfieby velk˘ch zákazníkÛ a zkou‰eli jsme, jak˘ je tam pomûr citlivosti spotfieby zákazníkÛ na oblaãnost. Potvrdila praxe vaše předpovědi? V praxi to teì funguje tak, Ïe nejv˘znamnûj‰ím parametrem, kter˘ do modelu vstupuje, je teplota. My máme jen velké zákazníky, továrny, které jedou nonstop a je úplnû jedno, jestli je venku minus 20 nebo jestli svítí sluníãko. Vliv osvitu a oblaãnosti se víc projevuje u maloodbûratelÛ. Nebo u kanceláfií, které kdyÏ je sluníãko, nepotfiebují svítit, kdyÏ není, tak si rozsvítí. A není trošku nuda být obchodní ředitel, když jste prožil taková
36-37 lumius EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:28 PM
Stránka 37
JAK SE PODNIKÁ V OBCHODù S ENERGIEMI
zajímavá studentská léta? Právû Ïe jsem nûco zaÏil a teì se zase posouvám nûkam jinam. AÏ mû to pfiestane bavit, tak se zase vrhnu na nûco jiného. Jak se uživí obchodník, když je tady nějaký producent elektřiny, tady je továrna, a teď se do toho vklíní Lumius. Proč to ta továrna bere od vás? ProtoÏe jak˘koli v˘robce produkuje v elektrárnách standardizované produkty. Temelín zapnou a on jede v˘robu v rovinû. Ale zákazník takto elektfiinu neodebírá, protoÏe jeho spotfieba kolísá podle toho, jak vyrábí. To znamená, Ïe musí mít nûkoho, kdo mu nakoupí nejen pásmo, ale i nûjaké ‰piãky a pak zbytek. A co víc, zákazník predikuje svoji spotfiebu, ale skuteãnost je jiná. rozdíl mezi tím, co zákazník napredikoval, a skuteãností pak tvofií odchylku. A právû to je na‰e práce, kdy se snaÏíme odchylky minimalizovat a prodávat je klientovi za co nejmen‰í cenu. Dal‰í vûc je, Ïe se snaÏíme klientovi nabízet dodateãné sluÏby – webov˘ portál, servis, fie‰íme za nûho v‰echny moÏné vûci ve vztahu k distribuci, jsme poradcem, jak si má nakoupit a jak se vyvíjejí ceny... Jaká je tady konkurence v branži obchodníků s energií? Na zaãátku jsme si fiekli, Ïe se
JÁ JÁDRO VNÍMÁM JAKO TO NEJLEPŠÍ, CO MŮŽE BÝT. PROTOŽE PŘI NĚM NEVZNIKAJÍ ŽÁDNÉ CO2 NEBO NOXY...
budeme profilovat jako dodavatel pro velkoodbûratele, a toho se zatím drÏíme. To znamená nezajímají nás domácnosti, malí zákazníci typu restaurace, cukrárny… Co se t˘ãe konkurence… Historicky my jim fiíkáme kamenné energetiky – to jsou v Praze PRE, âEZ a dole na jihu E.On. To jsou pilífie, které tady byly,
Z pohledu fiízení portfolia je k nákupu zajímavûj‰í bioplyn, eventuálnû vodní elektrárny. Ale ten objem energie asi není velký... Není. KdyÏ máme spotfiebu v âR 2,4 terawattové hodiny, tak to jsou
Já jádro vnímám jako nejobnovitelnější z obnovitelných zdrojů, to nejlepší, co může být. Protože nevznikají přitom žádné CO2, noxy... Neovlivňuje
„NAŠE SPOLEČNOST UŽ NĚCO ZNAMENÁ. JSME ČTYŘKA NA TRHU, TO ZNAMENÁ NEJVĚTŠÍ Z NEZÁVISLÝCH OBCHODNÍKŮ...“ jsou a budou. A potom tu od roku 2002, kdy se otevfiel trh, vznikla skupina nezávisl˘ch obchodníkÛ. Tûch z pohledu zákazníka bez rizika je nûjak˘ch pût, ktefií jsou tady od zaãátku, a mají urãitá procenta trhu. To je skupina, která nabízí podobné podmínky jako kamenné energetiky. V prÛbûhu ãasu pak pfiicházejí men‰í spoleãnosti, které se specializují na maloodbûratele a vydûlávají na tom, Ïe si nechávají zaplatit za uzavfiení smlouvy, mají schované poplatky a uÏ tolik nevydûlávají na byznysu nebo na elektfiinû jako takové. Energetika vypadá jako velmi jistý byznys. Můžete zkrachovat? Ne. Na‰e spoleãnost je dobfie fiízená. Nakupujete elektřinu z klasických zdrojů, nebo se zajímáte o ty alternativní? Fotovoltaika ani vítr urãitû ne, je to znaãnû nepredikovatelné a nevíte pfiesnû, jestli bude svítit a foukat.
zrníãka. To je spí‰ na doplnûní, Ïe máme elektfiinu z obnoviteln˘ch zdrojÛ. A nûktefií zákazníci vyÏadují elektfiinu tohoto typu. Uvažujete o koupi vlastní elektrárny? Ano, poohlíÏíme se u nás. Z na‰eho pohledu má nejvût‰í v˘znam koupit si paroplynovou elektrárnu, do které budeme dodávat plyn, elektrárna bude vyrábût teplo a odpadní elektfiinu. Hledáme spí‰e nûco lokálního, co uÏ stojí a my bychom do toho investiãnû ‰li. ProtoÏe v˘stavba nové elektrárny je akce na minimálnû pût aÏ deset let.
to životní prostředí. Když se podíváme na palivo, tak palivo, i když z dnešního pohledu vyhořelé palivo nemá žádný význam, skladuje se, tak v budoucnosti zřejmě bude technologie na obohacení a znovu se použije jako palivo do reaktorů čtvrté nebo další generace.
Ale ona k ním fakticky třeba stejně ani nepřijde? Pfiesnû tak... To je jedna vûc, druhá vûc – kdyÏ si koupí elektfiinu v âR, tak z pohledu energetického mixu se elektfiina v âR vyrábí z atomu, uhlí a obnoviteln˘ch zdrojÛ. Tak stejnû uÏ v rámci té dodávky je elektfiina mezi 6-7 procenty je z obnoviteln˘ch zdrojÛ. I EUROZPRAVODAJ 37
38-39 kpp & vemex EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:34 PM
Stránka 38
REPORT Text: Anastasia Sochneva; foto: autorka
ENERGETIKA
REGULACE, NEBO VOLN¯ TRH? Listopadové zasedání Klubu plynárensk˘ch podnikatelÛ âR se konalo symbolického 11. 11. 10 a neslo se ve znamení „energetického Martina“. ovofiilo se o nadcházející zimní sezonû, zabezpeãení dodávek energie a problematice spojené s tímto obdobím z hlediska dodávek plynu a energií. Setkání Klubu plynárensk˘ch podnikatelÛ se konalo jiÏ posedmnácté. Partnerem setkání se stala skupina âEZ, událost pfiímo podpofiil pfiedseda pfiedstavenstva Martin Roman. Z pracovních dÛvodÛ se ale zasedání zúãastnit nemohl, proto âEZ zastupoval obchodní fieditel Alan Svoboda, kter˘ byl také jedním z hlavních spíkrÛ veãera.
H
Jaké jsou Vaše prognózy vývoje energetického průmyslu? ALAN SVOBODA (âEZ): Energetika teì momentálnû prochází zajímavou transformací. Teì je tak trochu na rozcestí, kdy se rozhoduje, jestli se bude opírat nadále o chování trhu a investice do tohoto oboru budou motivovány tím, jak se budou vyvíjet ceny, nebo jestli spí‰ bude pfievaÏovat regulace celého sektoru a tím budou fiízeny i investice. To je dÛleÏit˘ mezník, protoÏe doposud chtûla EU budovat celoevropsk˘ trh s plynem a elektfiinou, dávala dÛraz právû na fungování trhu a teì to vypadá, Ïe by se v‰e mohlo zvrátit opaãn˘m smûrem, a to by
Právû. Tím spí‰ to demonstruje, nedokonalost systému fiízen˘ch regulací a dotací, protoÏe je to nûco, co nedává moc ekonomicky smysl. Proã stavût fotovoltaiky tam, kde je minimum slunce. Kdyby se nastavil trÏní systém k zaji‰tûní investic do tûchto zdrojÛ tam, kde to dává ekonomicky smysl, tak by to bylo mnohem levnûj‰í a pfiijatelnûj‰í pro spotfiebitele. Vidûli by, Ïe to není pouhé rozdávání penûz investorÛm z jejich vlastních kapes. Jak nahlížíte na propojení služeb dodavatelů elektřiny a plynu? JI¤Í BOROVEC (âEPRO): Diverzifikace elektroenergetikÛ do plynu a plynafiÛ do
Alan Svoboda (ČEZ) a Jiří Borovec (ČEPRO) se v rozhovorech pro Eurozpravodaj podělili o své názory na vývoj energetického sektoru. Hlavním tématem se stal vývoj cenotvorby, preferovanou možnosti je tržní princip.
Listopadové setkání bylo vûnováno pfiípravû energetick˘ch firem na zimní období a zároveÀ se stalo neoficiálním svátkem plynárensk˘ch a energetick˘ch podnikatelÛ. Prezidentka Klubu Alena Vitásková pfiítomn˘m pfiipomenula pranostiku o svatém Martinovi, kter˘ pfiijíÏdí na bílém koni, a podotkla, Ïe pfiíchod zimy je pro energetické spoleãnosti spojen s pfiípravou na zimní sezónu, která je pro toto odvûtví zásadní. Shodou náhod jsou v ãele mnoha energetick˘ch firem právû Martinové, a tak byla novû vzniklá událost pokfitûna Martinem Herrmannem, pfiedsedou pfiedstavenstva RWE Transgas. V projevech se hovofiilo o nov˘ch smûrnicích EU, které by mûly stanovit urãitá kritéria pro dodávky plynu v jednotliv˘ch zemích, moÏnosti ãerpání z evropsk˘ch fondÛ, které mohou nabídnout zajímavé podnikatelské pfiíleÏitosti. Plynárenství zfiejmû pfiestává b˘t politickou kartou, kterou mohou vlády zneuÏívat k získávání politické moci v jin˘ch zemích. 38 EUROZPRAVODAJ
mohlo znamenat pomûrnû velké ztráty a rizika pro nûkteré hráãe na trhu. âEZ je zastáncem trÏní metody, protoÏe je nejvíce objektivní a vede k minimalizaci nákladÛ pro koneãné spotfiebitele.
PLYNÁRENSTVÍ ZŘEJMĚ PŘESTÁVÁ BÝT POLITICKOU KARTOU, KTEROU MOHOU VLÁDY ZNEUŽÍVAT. Jaká možnost je podle Vašeho názoru reálnější? Já pofiád doufám, Ïe pfievládne ten trÏní v˘voj, ale uvidíme. Pfiípady v˘stavby fotovoltaick˘ch elektráren v âechách nebo jin˘ch obnoviteln˘ch zdrojÛ napfi. ve ·panûlsku, kdy pfievládl právû ten druh˘ princip, zpÛsobilo obrovské rozkolísání celého sektoru. Jsou tady pfiípady, ze kter˘ch se dá pouãit. V Čechách ovšem na obnovitelné zdroje nejsou úplně vhodné podmínky…
elektroenergetiky povaÏuji za naprosto pfiirozené a myslím si, Ïe je to trend, kter˘ se ve svûtû normálnû aplikuje. To znamená, kdyÏ si vezmete bûÏného malospotfiebitele v rodinném domku, tak urãitû je pro nûj pfiíjemné, kdyÏ dodavatel elektfiiny a plynu je pro nûj tent˘Ï. Mohou při tomto splynutí vzniknout nějaká rizika? Je to bûÏná konkurence a rizika samozfiejmû mÛÏou vzniknout. VÏdy kdyÏ závisíte na jednom dodavateli, je to trochu riziko. KdyÏ to pfieÏenu do extrému: kdyby se dodavatel, kter˘ odbûrateli dodává elektfiinu i plyn, dostal do nûjak˘ch problémÛ, jsou v ohroÏení oba dva typy energie. Ale u velk˘ch hráãÛ to nevidím jako pravdûpodobné a v˘hod bude zmého hlediska urãitû více. Jaký je váš názor na vývoj cenotvorby – zvítězí tržní ekonomika, nebo regulace? MÛj názor na to není úplnû vyhranûn˘. Myslím si, Ïe pfii správném fungování konkurenãního prostfiedí nebude ani tolik potfieba regulovat. I
38-39 kpp & vemex EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:35 PM
Stránka 39
ROZHOVOR Text: H. Kysilka; foto: archiv
ENERGETIKA
POSÍLENÍ POZICE NA TRHU Spoleãnost VEMEX s.r.o. je v˘znamn˘m dodavatelem ruského zemního plynu do âR. Generálním fieditelem a jednatelem spoleãnosti je JUDr. Vladimir Ermakov.
S
poleãnost VEMEX s.r.o. byla zaloÏena v dubnu roku 2001 a od poãátku se zamûfiila zejména na oblast energetiky. V roce 2003 získala licenci na obchodování se zemním plynem a licenci na obchodování s elektfiinou. Rozhovor s jejím generálním fieditelem a jednatelem spoleãnosti jsme pfiinesli pfied tfiemi lety. Co se za tu dobu zmûnilo?
V letech 2008, 2009 se nám podafiilo dosáhnout prodejÛ zemního plynu v objemech nad 750 mil. m3. V dobû celosvûtové krize se dafií udrÏovat tyto objemy i v roce 2010 a pfiedpokládám, Ïe tuto vysokou laÈku udrÏíme i v následujícím
V LETECH 2008, 2009 SE NÁM PODAŘILO PRODAT ZEMNÍ PLYN V OBJEMECH NAD 750 MIL. M3. roce. Nastaly ale u nás i zmûny t˘kající se akcionáfiské struktury. V roce 2009 do‰lo k nav˘‰ení základního kapitálu a tím i podílu Gazprom Germania, kter˘ v souãasné dobû vlastní jedenapadesát procent. Velmi v˘znamn˘ je pro nás vstup do segmentu CNG pro kolovou dopravu. S v˘znamnou pomocí spoleãnosti GASCONTROL spol. s r.o. Havífiov jsme realizovali nበprvní v˘dejní stojan na ãerpací stanici v Havífiovû a v souãasné dobû vedeme dal‰í jednání s majiteli existujících stanic o moÏnosti realizace dal‰ích na‰ich stojanÛ. Tento smûr rozvoje na‰í ãinnosti by mûl b˘t v budoucnu jedním z na‰ich nosn˘ch. Dále se v˘znamnû zamûfiujeme na malé a stfiední odbûratele, máme vytvofien i mechanismus zaji‰Èující nabízení elektrické energie. Rád se na závûr pochlubím tím, Ïe jsme v ãervnu t. r. prodali celkem 2 miliardy m3 na‰im odbûratelÛm. V roce 2006. kdy jste začínali, ale také v letech 2007–2009 byla přece jenom konkurence na trhu velmi malá, jaká je současná situace? Máte pravdu, v tûch prvních ãtyfiech letech nás obchodníkÛ na ãeském trhu pÛsobilo skuteãnû pár – distribuãní spoleãnosti RWE, PraÏská plynárenská a E.oN. V souãasné dobû se poãet obchodujících subjektÛ pohybuje kolem sedmnácti, coÏ jen dokumentuje vysokou úroveÀ liberalizace
trhu. Je to v souãasné dobû logické. Propady v prodejích velk˘ch evropsk˘ch spoleãností vyvolané ekonomickou krizí, v˘skyt fenoménu „bfiidlicového plynu“ v USA a tím i pfiesunutí objemÛ zkapalnûného katarského plynu z amerického trhu na trh Evropy, to v‰e vytvofiilo vhodné podmínky pro vznik fiady firem obchodujících se zemním plynem. Toto konkurenční prostředí vás určitě nutí měnit obchodní politiku... V souãasné dobû Ïádn˘ obchodník na trhu nemÛÏe vycházet jen z podmínek, které mu dává dlouhodob˘ kontrakt. Ty je nutno doplnit o krátkodobé dodávky plynu, které si zajistí od dal‰ích moÏn˘ch dodavatelÛ. Je nutné mít ve svém obchodním portfoliu i moÏnost nabízet cenu fixovanou po urãité období a mít peãlivû propracovanou strukturalizaci dodávky odbûrateli. Celá obchodní politika nákupu plynu a následnû jeho realizace na trhu musí vycházet z dané situace na trhu, ale musí i plnû zohledÀovat poÏadavky odbûratelÛ a zaji‰tûní bezpeãnosti dodávky. Co by byla platná smlouva pro odbûratele, která by mu sice zaji‰Èovala v krátkodobém horizontu cenovou v˘hodu, ale taky by mu ohroÏovala bezpeãnost v˘roby, protoÏe by dodávka nebyla garantována dlouhodob˘m kontraktem – které byly, jsou a budou základním pilífiem pro bezpeãné obchodování s plynem. BohuÏel v roce 2009, a platí to i pro rok 2010, se na trhy Evropy dostalo znaãné mnoÏství volného plynu, kter˘ pochází z neprodan˘ch objemÛ velk˘ch evropsk˘ch obchodníkÛ a s kter˘m se obchodovalo na spotovém trhu. Právû s tûmito objemy obchoduje fiada mal˘ch obchodníkÛ, ktefií
DLOUHODOBÉ KONTRAKTY JSOU ZÁKLADNÍM PILÍŘEM PRO BEZPEČNÉ OBCHODOVÁNÍ S PLYNEM. v‰ak nemají ve svém portfoliu garanci dlouhodobého kontraktu. Této situaci jsme se museli tro‰ku pfiizpÛsobit a pro svoje nabídky a dodávky odbûratelÛm vytváfiíme urãit˘ dodavatelsk˘ mix. Naprosto jasn˘m základem je pro nás dlouhodob˘ kontrakt s Gazprom Exportem, dále si zaji‰Èujeme urãité dodávky od partnersk˘ch spoleãností jako napfiíklad GMT Lond˘n, máme smlouvy s národními producenty plynu a získali jsme licenci na obchodování na Lipské burze. TudíÏ máme moÏnost
„Plynárenský průmysl v Evropě prochází velmi složitým obdobím,“ říká Judr. Ermakov.
nakupovat i tam. V˘sledkem jsou velmi ‰iroké moÏnosti jak vyjít zákazníkovi vstfiíc a zároveÀ b˘t naprosto konkurenceschopn˘mi. Jak vypadá v současné době situace plynárenství v Evropě? V minulém roce se objevila fiada scénáfiÛ pro plynárensk˘ prÛmysl. Tyto pesimistické scénáfie pfiedpokládají v˘znamn˘ nárÛst vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Pokud se na tyto scénáfie podíváme pozornû, tak jsou vÏdy spojeny s údaji t˘kajícími se finanãních v˘dajÛ – v˘dajÛ v miliardách, a dokonce i v bilionech euro nutn˘ch k dosaÏení cílÛ. Ale pozor – nikdy se nedá prakticky urãit, kdo za to bude platit. Podle v‰ech anal˘z právû moÏné produkce a moÏné poptávky plynu vychází prognóza nutného dovozu v roce 2020 na 380 mld m3 a v roce 2030 to bude 440 mld m3. Na závûr bych chtûl fiíct, Ïe toto v‰e dává pfiedev‰ím pfiíleÏitost pro zvy‰ování v˘vozu ruského zemního plynu v dlouhodobém horizontu a tím i dal‰í posílení pozice spoleãnosti Vemex na trhu. I EUROZPRAVODAJ 39
40 stavebnictvi II EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:25 PM
Stránka 40
V¯HLEDY KONâÍ UÎ KRIZE? Text: Ing. Jifií Hezk˘ CSc; foto: archiv
STAVEBNICTVÍ
T
˘ká se to i ãeského stavebnictví, které od vstupu do 3. tisíciletí v roce 2000 aÏ do zaãátku hospodáfiské krize v roce 2007 zaÏilo nejvy‰‰í rÛst ve své historii a druh˘ nejvy‰‰í z 19 zemí Euroconstructu. Bylo mezi prvními zemûmi, kde se krize objevila jiÏ na zaãátku roku 2008 a v pofiadí návratu na pfiedkrizovou úroveÀ v roce 2016 bude aÏ tfiinácté. Na‰ím úkolem je analyzovat cel˘ prÛbûh tohoto procesu, jak probíhal v ostatních evropsk˘ch zemích v porovnání s âR, a to pomocí osmi euroindikátorÛ rozhodujících hospodáfisk˘ch ukazatelÛ s vyuÏitím metody benchmarkingu. âeská republika obsadila v pfiekonání krize v pofiadí devíti euroindikátorÛ slu‰né sedmé pofiadí a kromû Slovenska pouze pût
Stavebnictví obnoví rÛst v roce 2011 K pfiedkrizové úrovni se ov‰em vrátí aÏ v roce 2019. I souãasná celosvûtová finanãní a hospodáfiská krize potvrdila, Ïe je to právû stavebnictví, které jako první odvûtví signalizuje nástup hospodáfiské krize a jako poslední z této krize odchází. západoevropsk˘ch zemí je na tom lépe, (SRN, Rakousko, ·védsko, Itálie a ·v˘carsko). K lep‰ímu umístûní âR bránil vût‰í útlum HDP a investic. NadprÛmûrné v˘sledky má âR v úrovni
finanãních ukazatelÛ (stav a v˘voj salda státního rozpoãtu a zejména nejniωí zadluÏení) a v niωí nezamûstnanosti a inflace. Souãasná doznívající hospodáfiská krize do srpna 2010 postihla z devatenácti ãlensk˘ch zemí Euroconstructu ve v˘voji HDP osm 40 EUROZPRAVODAJ
evropsk˘ch zemí a ve stavebnictví dvanáct evropsk˘ch zemí. âR je zemí s tfietím nejhor‰ím v˘vojem HDP, kdyÏ do úrovnû z roku 2007 chybí je‰tû 2,5 %, zatímco v prÛmûru ‰estnácti zemím západní Evropy chybí pouze 0,2 %. P¤EKONÁVÁNÍ KRIZE V EVROPSKÉM STAVEBNICTVÍ O nûco lep‰í je situace âR s pfiekonáním krize ve stavebnictví, kde je pofiadí âR prÛmûrné, tj. desáté z 19 zemí s chybûjícími 11,2 % produkce, zatímco útlum prÛmûru západní Evropy byl vy‰‰í, 16,7 %. Na v˘voji stavebnictví âR se podepsala mimofiádnû krutá zima v 1. ãtvrtletí 2010 spolu s velmi ãast˘mi povodnûmi posledních let, niãícími infrastrukturu a bytov˘ fond. NejhÛfie probíhal v˘voj ãeského stavebnictví v bytové v˘stavbû a ve vefiejné nev˘robní nebytové v˘stavbû, naopak v˘voj inÏen˘rské v˘stavby byl aÏ do 2009 roku pfiízniv˘ a krize se na nûm, na rozdíl od západoevropského stavebnictví, nepodepsala. Je zajímavé, Ïe v roce 2009 byla intenzita stavûní v âR mûfiená paritou kupní síly v pofiadí desátá, (2974 eur/obyvatele), o 4,7 % vy‰‰í neÏ západoevropsk˘ prÛmûr i neÏ v celé fiadû západoevropsk˘ch zemí (SRN, Francie, Velká Británie, Portugalsko) a v ostatních zemích stfiedov˘chodní Evropy. Podstatnû hor‰í je pofiadí âR v intenzitû stavûní bez
vlivu pfiepoãtu na paritu, to je o tfietinu niωí neÏ západoevropsk˘ prÛmûr. ODHAD DOBY NÁVRATU K RÒSTU EVROPSKÉ STAVEBNÍ PRODUKCE A K P¤EDKRIZOVÉ ÚROVNI Podle odhadu by po roce 2012 stavebnictví âR dosáhlo úrovnû produkce z roku 2007 aÏ v roce 2016, tj. bylo by 15. zemí v pofiadí návratu na pfiedkrizovou úroveÀ. Nástup do rÛstov˘ch temp by mûl zaãít v roce 2012. Je pfiekvapující, Ïe západoevropské stavebnictví by se vrátilo na pfiedkrizovou úroveÀ aÏ po roce 2019, tj o tfii roky pozdûji neÏ stavebnictví âR, i kdyÏ
NEJHŮŘE PROBÍHAL VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ V BYTOVÉ A VEŘEJNÉ NEVÝROBNÍ NEBYTOVÉ VÝSTAVBĚ. rÛstová tempa by zde také mûla zaãít v roce 2012. Tento pesimistick˘ pfiedpoklad v˘voje ãeského stavebnictví potvrzuje i porovnání dÛvûry stavebních podnikatelÛ evropsk˘ch zemí pro dal‰í v˘voj stavebnictví v porovnání s dÛvûrou podnikatelÛ v prÛmyslu z fiíjna 2010, kde rozdíl niωí dÛvûry podnikatelÛ stavebnictví oproti podnikatelÛm v prÛmysku je v âR nejvy‰‰í (-47). I
41 GOLF_Y EZ410:NEW
12/3/10
5:04 PM
Stránka 41
42-43 GO! final EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:48 PM
Stránka 42
REPORT
LOGISTIKA
PODZIMNÍ NOVINKY GO! EXPRESS & LOGISTICS Dosud se spoleãnost GO! Express & Logistics profilovala prémiov˘mi sluÏbami mezinárodní pfiepravy do Evropy, teì se její kompetence roz‰ífií i ve spojení se zámofiím.
tradici od roku 1972 a v souãasné dobû pfiepravuje zásilky do 180 zemí svûta.
„VZHLEDEM K ROZSAHU NABÍZENÝCH SLUŽEB JSME MUSELI PŘISTOUPIT K ŘADĚ INOVACÍ.“
ROZŠÍŘENÍ I V OBLASTI PERSONÁLNÍ GO! nabízí pfiedev‰ím sluÏby s pfiidanou hodnotou, jako jsou napfiíklad kompletace zásilek, pfieprava zásilek v urãitém teplotním reÏimu (GO! Life
k rozsahu nabízen˘ch sluÏeb jsme museli pfiistoupit k fiadû inovací. Jedná se pfiedev‰ím o stûhování zázemí do vût‰ích skladÛ, které zajistí vût‰í komfort jak zásilkám, tak zamûstnancÛm a kur˘rÛm. Roz‰ífiili jsme také síÈ
Text: redakce; foto: archiv GO! Express & Logistics
J
ak fiíká fieditel spoleãnosti GO! âeská republika Mgr. Martin Koãa: „Od prvního prosince se staneme partnerem Sky WorldWide Express, to znamená, Ïe GO! získá licenci pro âeskou republiku, coÏ nám umoÏní kvalitnûj‰í doruãování do USA, JiÏní Ameriky, Asie ãi Afriky.“ V rámci spolupráce se svûtovou leteckou sítí Sky WorldWide Express mÛÏe nadále GO! poskytovat prémiové sluÏby i mimo oblast Evropy. MoÏnost okamÏitého potvrzení doruãení zásilky, nejrychlej‰í moÏné varianty doruãení v ten
42 EUROZPRAVODAJ
sam˘ den po vyzvednutí v Evropû, odbavení v‰ech zásilek prvním letem dle letového plánu – to je jen ãást principÛ, kter˘mi se partnefii GO! fiídí. Zatímco pro pfiepravu
SPOLEČNOST GO! NABÍZÍ PŘEDEVŠÍM SLUŽBY S PŘIDANOU HODNOTOU. zásilek do stfiední a západní Evropy vyuÏívá GO! pfiedev‰ím centrálního pfiekladi‰tû u mûsta Kassel (D), nyní bude moci pro mezinárodní transport vyuÏívat i regionální HUBy v Miami, Los Angeles, New Yorku, Lond˘nû, Dubaji, Singaporu a Sydney. Sky WorldWide Express má
Science), pfiipoji‰tûní zásilek aÏ do v˘‰e 10 miliónÛ Kã (GO! AllRisk), outsourcing personálu a skladovacích prostor nebo pfievzetí zodpovûdnosti za cel˘ distribuãní fietûzec. „Vzhledem
42-43 GO! final EZ410-jr:NEW
12/3/10
6:48 PM
Stránka 43
GO! EXPRESS & LOGISTICS CO NOVÉHO...
vlastních kur˘rÛ po âeské republice a v neposlední fiadû i nepostradatelné oddûlení operations, kam nastoupily na podzim ãtyfii nové tváfie,“ pochvaluje si svÛj t˘m fieditel Mgr. Martin Koãa. „Jedinû profesionální, dobfie za‰kolen˘ a motivovan˘ t˘m dokáÏe vyhovût i nejnároãnûj‰ím pfiáním klientÛ. T˘m, kter˘ pfiesnû ví, co chce, a dokáÏe tvrdû pracovat, je klíãem k úspûchu prosperující spoleãnosti,“ dodává. BOJ O NEJLEPŠÍ MEZINÁRODNÍ POBOČKU GO! Spoleãnû s GO! Lucembursko patfií GO! âeská republika mezi nejdynamiãtûji se rozvíjející zemû v rámci GO! systému. Nyní na podzim probûhne vyhodnocení nejlep‰í mezinárodní poboãky GO! na Systempartnertreffen v Nûmecku. Jaké jsou ‰ance na úspûch? Hovofií Martin Koãa: „JiÏ tradiãnû bojujeme s pûticí státÛ: ·v˘carskem, Dánskem, Lucemburskem, Polskem a Holandskem, tak doufám, Ïe se v leto‰ním roce usmûje ‰tûstí na nás!“ VÝHODY SYSTÉMU GO! EXPRESS & LOGISTICS GO! nabízí doruãení expresních zásilek do Nûmecka a Rakouska následující den do deseti hodin dopoledne v hospodáfisk˘ch centrech a do dvanácti hodin celoplo‰nû. Navíc pro v‰echny obsluhované destinace v Rakousku a Nûmecku platí moÏnost pozdního vyzvednutí kur˘rem bez jak˘chkoliv pfiíplatkÛ. Lze nastavit systém pravidelného posílání zásilek a koordinace importních zásilek dle potfieb zákazníka. Pro tento
„Na práci v oddělení operations zaměstnanci oceňuji, že se jedná o spojení mezi běžnými operativními záležitostmi a vymýšlením způsobů, jak dopravu realizovat. Činnost zde není nikdy rutinní: dělí se na práci u počítače se systémy, komunikaci s klienty a kurýry po telefonu a také expedici ve skladu. Není to jen osm hodin jednotvárné činnosti,“ říká vedoucí oddělení operations Vlaďka Janoušková.
pfiípad je moÏnost vyuÏívat sluÏby bez jak˘chkoliv komplikací, jako je napfiíklad platba na fakturu. GO! mÛÏe poskytnout také flexibilní nastavení sluÏby po del‰í dobu nebo splnûní momentálního poÏadavku – vyzvednutí zásilky o víkendech apod. Klient mÛÏe dále vyuÏít asistenci pfii balení zásilky a speciální obaly na specifická zboÏí. Standardem
SPOLEČNOST GO! NAVÍC ODMĚŇUJE SVÉ ZÁKAZNÍKY ZA PŘÍZEŇ V RÁMCI SVÉHO VĚRNOSTNÍHO PROGRAMU LET´S GO!. je informace o doruãení prostfiednictvím GO! Doruãení, coÏ poskytuje pfiehled o ãasu doruãení ãi pfievzetí zásilky adresátem. GO! NABÍZÍ VŽDY NĚCO NAVÍC Kromû expresního a spolehlivého doruãení také spoleãnost GO! odmûÀuje své registrované firemní i privátní zákazníky za pfiízeÀ v rámci svého vûrnostního programu Let’s GO!. Pestrou nabídku
dárkÛ z kategorií Auto-moto, Domácnost, Elektro, Sport a Zahrada si lze prohlédnout a vybrat za nasbírané GO! body pfiímo v online katalogu spoleãnosti. Dal‰í moÏností, jak uplatnit nasbírané body, je objednání slevov˘ch poukázek na dal‰í pfiepravu zásilek v hodnotû 50 – 250 Kã. „V létû jsme zmûnili vizuální podobu vûrnostního programu a také roz‰ífiili nabídku odmûn. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe 1. ãervence oslavil nበvûrnostní program 2. narozeniny, bylo roz‰ífiení nabídky bonusÛ a odmûn sv˘m zpÛsobem dárkem pro stávající
zákazníky, ktefií byli do vûrnostního programu zapojeni jiÏ od jeho poãátku. Pfii sestavování roz‰ífiené nabídky prémií jsme samozfiejmû vycházeli z informací a pfiání na‰ich klientÛ, které prÛbûÏnû vyhodnocujeme. Úplnû nejvût‰í zájem je o elektroniku a automobilové doplÀky,“ fiíká Mgr. Pavla Eretová, fieditelka obchodního oddûlení GO!. „Teì jsme pfiedali jeden z nejcennûj‰ích dárkÛ, notebook, kter˘m si zákaznice splnila sen o vlastním poãítaãi a je spokojená. Nyní uÏ ‰etfií na handsfree do auta.“ prozrazuje dále Mgr. Pavla Eretová. I
> GO! LIFE SCIENCE – jistota pro va‰e nejnároãnûj‰í zásilky Co v‰echno obsahuje tato nová sluÏba... -Oãekávejte kompletní logistické zaji‰tûní zásilek na suchém ledu: GO! totiÏ disponuje nej‰ir‰í nabídkou pfiepravních termoboxÛ a bez problémÛ tak zajistí potfiebn˘ obalov˘ materiál. Souãasnû opatfií such˘ led pro vyzvednutí kdekoliv v âeské republice. Zamûstnanci GO! vám navíc pomohou se správn˘m zabalením a bezpeãnostním oznaãením zásilky. -Odborná vefiejnost urãitû ocení kompletní zorganizování pfieprav pfii
odesílání zásilek v rámci klinick˘ch studií. -Samozfiejmostí je doprava biologick˘ch, geneticky modifikovan˘ch a lékov˘ch vzorkÛ se specifick˘mi teplotními poÏadavky. -Jednou ze souãástí sluÏby je i transport ãasovû urgentních zásilek do vzdálen˘ch destinací: To znamená flexibilní pfiistavení vozu GO! s adekvátním vybavením a následná pfiímá pozemní nebo letecká pfieprava aÏ ke klientovi v tom nejkrat‰ím moÏném ãase.
EUROZPRAVODAJ 43
44 kerio EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:24 PM
Stránka 44
ROZHOVOR POMOCNÍK PRO MALÉ A ST¤EDNÍ FIRMY
IT PRODUKTY
„COKOLI ¤EKNETE... ..., mÛÏe b˘t pouÏito proti vám.“ To tvrdí nejen právnící, ale v souvislosti se sociálními sítûmi i Pavel ·uk, Vice President of Engineering Kerio Technologies. Text: redakce; foto: archiv
K
erio Technologies je jedním z hlavních v˘robcÛ bezpeãnostního internetového softwaru pro malé a stfiednû rozsáhlé sítû, se specializací na síÈové firewally a bezpeãnost interní firemní komunikace. Nejen o bezpeãnosti internetové komunikace jsme si povídali s jejím Vice Presidentem of Engineering Pavlem ·ukem.
Jak funguje groupware server a jaké jsou jeho výhody pro společnost? KdyÏ zaloÏíte firmu, tak jediné, co opravdu potfiebujete ke komunikaci s okolím, je telefon a e-mail. Pro zaãátek klidnû i takov˘, za kter˘ nemusíte platit. Jak nabíráte zamûstnance, zji‰Èujete, Ïe kromû samotného e-mailu by se vám hodil tfieba firemní adresáfi kontaktÛ. Nebo plánovací kalendáfi, aby si ãlovûk nemusel pamatovat, kdy se má s k˘m sejít. A aby i ostatní kolegové vûdûli, kde jste. KdyÏ k tomu pfiidáte dal‰í vychytávky, jako je sdílení dokumentÛ a fiízení toku informací ve firmû, máte základ pro groupware – program, kter˘ pomáhá lidem pracovat spolu.
Vnímají vaši zákazníci produkty Kerio jako mailový server, nebo jako komplexní službu? Nedávno jsme dûlali v˘zkum, kdy v˘vojáfii jezdili pfiímo za zákazníky a zji‰Èovali, jak se na‰e produkty v praxi opravdu pouÏívají. Zajímavé bylo, Ïe se v kaÏdé firmû na‰li lidé, ktefií vyuÏili cel˘ repertoár – mail, kalendáfi, úkoly, synchronizaci s mobilem. Na druhé stranû spektra jsou ti, kter˘m staãí
V KAŽDÉ FIRMĚ JSOU LIDÉ, KTEŘÍ VYUŽÍVAJÍ MAIL, KALENDÁŘ, ÚKOLY I SYNCHRONIZACI S MOBILEM. k Ïivotu jenom jedna sloÏka na doruãené zprávy. V ní mají nastfiádané v‰echno a to hlavní, co potfiebují, je dobré vyhledávání. Pro na‰e zákazníky je spí‰ dÛleÏité, Ïe samotná správa celého fie‰ení je jednoduchá. Nepotfiebují na to ‰koleného administrátora, jak ho znáte ze seriálu IT Crowd. Je možné, že Facebook způsobí revoluci v komunikaci? Podle mne se to uÏ dûje.
Facebook totiÏ v sobû spojuje dva zajímavé fenomény. Prvním je komunikace v reálném ãase, známá z ostatních sluÏeb, jako je ICQ, Jabber nebo IRC. Na rozdíl od telefonu víte, Ïe ten, s k˘m chcete právû teì mluvit, je voln˘. Jinak by nebrouzdal po internetu, Ïe? Navíc díky dialogu dospûjete k fie‰ení rychleji neÏ psaním e-mailÛ. Druh˘ fenomén je spoleãn˘ pro v‰echny sociální sítû – pocit blízkosti a otevfienosti. To Ïe se mÛÏu podívat na fotky znám˘ch z dovolené, dodává sociálním sítím punc aÏ intimního souÏití. Tím se sniÏuje komunikaãní bariéra. Navíc si nemusím pamatovat jejich poslední kontakt a stejnû lehce oni naleznou mne. S ãím se budou sociální sítû a jejich uÏivatelé muset poprat, je pfiemíra informací
> KERIO MÁ V¯JIMEâNÉ TECHNOLOGIE A V¯VOJÁ¤E... říká Pavel Šuk, Vice President of Engineering Kerio Technologies s.r.o. Pavel Šuk je na pozici Vice President of Engineering společnosti Kerio Technologies s. r. o. zodpovědný za vedení produktové strategie a řízení vývoje produktů Kerio Control, Kerio Connect, Kerio Operator a Kerio Workspace, které jsou určeny pro obchodní partnery a zákazníky ze sektoru SMB po celém světě. Je vedoucím rychle rostoucího týmu, který v současné době čítá více než 70 vývojářů sídlících v plzeňské pobočce společnosti. Do Keria přišel s více než 20letými zkušenostmi z daného oboru, včetně řízení technického vývoje a inovací v nadnárodních firmách. Před nástupem do Keria pracoval devět let pro společnost Sun Microsystems.
44 EUROZPRAVODAJ
a bezpeãnost. Chci opravdu vûdût, Ïe mÛj kolega dosáhl nového levelu v Mafia Wars? A je‰tû k tomu v pracovní dobû? Mám o sobû napsat, Ïe se tû‰ím na dovolenou? Jak poznám, Ïe ten, kdo se ke mnû hlásí, je opravdu ta osoba, kterou znám? Spousta informací je dál zneuÏitelná v sociálním inÏen˘rství. Je potfieba si
CHCI OPRAVDU VĚDĚT, ŽE MŮJ KOLEGA HRAJE POČÍTAČOVÉ HRY V PRACOVNÍ DOBĚ? uvûdomit, Ïe cokoliv o sobû napí‰u na Facebook, je vefiejná informace. Jak fiíkají právníci – „cokoli fieknete, mÛÏe b˘t pouÏito proti vám“. Jak se mění cílová skupina vašich zákazníků v souvislosti s vývojem internetu? Kerio se dlouhodobû zamûfiuje na sektor mal˘ch a stfiedních firem a v tom budeme i dál pokraãovat. Bezpeãnost, komunikace, sdílení – v‰echno dûlat tak, aby se to jednodu‰e ovládalo. Aby se zákazníci mohli vûnovat svojí práci a ne IT. I
45 nahrada EZ410-jr:NEW
12/6/10
3:39 PM
Stránka 45
REPORT SETKÁNÍ KLUBU FINANâNÍCH ¤EDITELÒ
ZA SPORTEM
S ENERGIÍ NA HORY V Praze se setkali ãlenové Klubu finanãních fieditelÛ (CFO Club) spolu se spoleãností RWE Transgas, a.s., aby probrali téma „Energie ãeského lyÏování“. Text: redakce; foto: archiv
V
moderované diskusi Martina Chalupského, Head of PR & Press Services, RWE Transgas, vystoupili Jifií Beran, ãlen pfiedstavenstva a fieditel skiareálu ·pindlerÛv ml˘n, a Olga Charvátová – KfiíÏová, první ãeská resp. ãeskoslovenská drÏitelka olympijské medaile v alpském lyÏování ze ZOH. Nad‰ení ze snûhové nadílky sdílel i Martin Herrmann, pfiedseda pfiedstavenstva RWE Transgas, ale pfiedev‰ím z obchodního pohledu, tedy kvÛli zv˘‰ení spotfieby zemního plynu. Spoleãenské setkání na téma „Energie ãeské lyÏování“ probûhlo stylovû právû v den, kdy se âesko ponofiilo do bílé tmy. Spoleãnost RWE Transgas bude jiÏ ‰estou
Na snímku jsou zleva účastníci setkání Klubu finančních ředitelů (CFO Club): Martin Chalupský, Olga Charvátová-Křížová, Jiří Beran, Martin Herrmann a Dušan Brabec.
areálech po celé âR,“ fiekl úvodem Martin Chalupsk˘, Head of PR & Press Services, RWE Transgas. BEZPEâNOST P¤EDEV·ÍM Systém podpory je propracován do naprost˘ch detailÛ, pfiiãemÏ cílí pfiedev‰ím na bezpeãnost lyÏování ‰iroké vefiejnosti. Za dobu trvání spolupráce tak mohly b˘t pofiízeny tisíce metrÛ bezpeãnostních sítí, znaãení sjezdov˘ch i bûÏeck˘ch tratí, podpora smûfiuje také do informaãních médií o zpravodajství z lyÏafisk˘ch areálÛ
na lanovky v jednotliv˘ch areálech. Projekt „Energie ãeského lyÏování“ je pro RWE Transgas, a.s. z marketingového hlediska v˘znamn˘m nástrojem na budování image a posílení znaãky vÛãi zákazníkÛm. „V âR jsou tfii miliony lyÏafiÛ, proto zacílení na takto velkou cílovou skupinu pro nás bylo mimofiádnû zajímavé,“ fiekl závûrem Martin Chalupsk˘. Spolupráci si pochvaloval Jifií Beran, ãlen pfiedstavenstva a fieditel
BĚHEM SPOLUPRÁCE TAK MOHLY BÝT POŘÍZENY TISÍCE METRŮ BEZPEČNOSTNÍCH SÍTÍ A ZNAČENÍ TRATÍ... Skiareálu ·pindlerÛv ml˘n: „Podnikáme v pásmu lesa, ãili nelze obalit v‰echny stromy a zabránit v‰em úrazÛm, ale cokoli stavíme nového, musí b˘t zabezpeãeno proti úrazu. Za podpory RWE se nám to dafií, aÈ uÏ jde o sloupy vlekÛ nebo tfieba snûÏná dûla.“
O podmínkách na horách mohl podat nejpřesnější informace přdevším ředitel skiareálu Špindlerův Mlýn Jiří Beran (na horním levém snímku vpravo). Dole vlevo Eliška Hašková Coolidge.
sezonu dominantním partnerem ãeského lyÏování, a je tak nejznámûj‰ím sponzorem v tomto sportovním odvûtví. „Roãnû investujeme do podpory ãeského lyÏování 20 milionÛ korun. Podporujeme rekreaãní lyÏování a zaji‰tûní bezpeãnosti v ‰estnácti
a zdrav˘m i handicapovan˘m dûtem do lyÏafisk˘ch ‰kol, jako jsou Sportovní akademie ve ·pindlerovû Ml˘nû ãi LyÏafiská akademie ve Vrbnû pod Pradûdem. Bonusem pro kaÏdého lyÏafie jsou pak kapesníãky, které mají k dispozici u nástupu
VYROVNÁME SE ZAHRANIâÍ Zahraniãním rezortÛm nemÛÏe âR konkurovat rozlohou, délkou ani ‰ífikou sjezdovek, ale právû kvalitou úpravy a bezpeãnostních opatfiení! Besedy se zúãastnila Olga Charvátová-KfiíÏová, neúspû‰nûj‰í ãeská sjezdafika 20. století a historicky první ãeskoslovenská drÏitelka olympijské medaile ve sjezdovém lyÏování, dnes prezidentka Sportovní akademie ve ·pindlerovû Ml˘nû. „Je to uÏ dávno, dnes je v‰echno jinak,“ fiekla o svém olympijském úspûchu z roku 1984 v Sarajevu Olga Charvátová-KfiíÏová a dodala, Ïe dne‰ní doba nabízí pro vrcholov˘ sport mnohem více moÏností, ale pfiedstavuje téÏ nemalou finanãní zátûÏ na rodiny i kluby. I EUROZPRAVODAJ 45
46-47 arizona & bgc EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:24 PM
Stránka 46
NOVINKY Text: redakce; foto: archiv
TISK
Nový standard kvality tisku
OCÉ ARIZONA Je extra velká a extra jiná. Nová plochá tiskárna s extrémnû velk˘m stolem a s inkousty vytvrzovan˘mi UV záfiením. Seznamte se – Océ Arizona 350 XT. e dosud nejvût‰ím modelem v cenami ovûnãené fiadû tiskáren Océ Arizona. Py‰ní se extrémnû velk˘m ploch˘m stolem, na kterém mÛÏete produkovat v˘tisky o rozmûrech aÏ 2,5 x 3,05 m. Tato extrémní ‰ífika umoÏÀuje pouÏívat tiskárnu v reÏimu nepfietrÏitého tisku
J
fotografické kvalitû na doslova jakékoli pfiedstavitelné médium. KaÏdému, kdo si tuto tiskárnu pofiídí, tak umoÏÀuje nabízet luxusní tiskové sluÏby. JAK TO FUNGUJE Realistickou, fotografickou kvalitu tisku zaji‰Èuje zobrazovací technologie Océ VariaDot™. Díky ní Océ Arizona dosahuje kvalitnûj‰ích detailÛ a hlad‰ích barevn˘ch
mÛÏete produkovat uÏ opravdu vysoce kvalitní prezentaãní materiály – poutaãe, v˘stavní grafiku, prezentaãní panely a dal‰í grafiku – na doslova jak˘koli pevn˘ nebo ohebn˘ materiál. Océ Arizona je vybavena dvûma tiskov˘mi hlavami s bílou barvou, díky tomu se stává specialistou na tisk na transparentní média. Podtlakov˘ systém totiÏ drÏí médium nehybnû na plochém povrchu a zaji‰Èuje perfektní soutisk, dokonce i pfii vícenásobném potisku nebo pfii oboustranném tisku. Jak uÏ jsme zmínili, Arizona 350 XT tiskne na deskové matriály v jednom kuse aÏ do velikosti 2,5 m x 3,05 m x 48 mm. Narozdíl od konvenãních tiskáren, schopn˘ch tisknout na pevná média a vyuÏívajících tfiecí nebo pásové podávání, mÛÏe systém Océ Arizona 350 XT tisknout témûfi na cokoli. Zvládne tisk na média
Tiskárnu lze vybavit doplňkem pro tisk bílým inkoustem, který umožňuje podtisk bílou barvou na média nebo objekty, které nejsou bílé, nebo přetisk pro prosvětlované aplikace na průhledná média, případně tisk bílou jako přímou barvou.
na deskové materiály o velikosti aÏ 125 x 250 cm. Na ploch˘ stÛl tiskárny lze ve dvou oddûlen˘ch podtlakov˘ch oblastech upevnit dvû desky uveden˘ch rozmûrÛ. V prÛbûhu tisku na jednu z nich mÛÏete vymûÀovat desku druhou. Tiskárna se tedy nezastavuje kvÛli v˘mûnû tiskov˘ch médií, a proto dosahuje maximální produktivity.
TISKÁRNA NABÍZÍ TISK VE FOTOGRAFICKÉ KVALITĚ NA JAKÉKOLI PŘEDSTAVITELNÉ MÉDIUM. To ale není v‰echno. Océ Arizona tiskne samozfiejmû nejen na pevná média (desky), ale i na média v rolích. Uvidíte, Ïe její v˘jimeãnû kvalitní tisk posune prezentaãní grafiku na vy‰‰í úroveÀ. Nabízí totiÏ tisk ve 46 EUROZPRAVODAJ
pfiechodÛ, stejnû jako ostr˘ch barev ve stfiedních tónech a neuvûfiitelné sytosti ve stínech a sytû barevn˘ch oblastech. Obraz vyti‰tûn˘ technologií Océ VariaDot je podstatnû ménû zrnit˘, neÏ obraz vyti‰tûn˘ ‰estibarevnou inkoustovou tiskárnou stejnû velik˘mi kapkami inkoustu bez ohledu na rozli‰ení. Inkoustov˘ tisk pfiechází na novou úroveÀ kvality, a to „jen“ se ãtyfimi barvami. Schopnost zmen‰it velikost kapiãky inkoustu aÏ na 6 pikolitrÛ umoÏÀuje dosáhnout ostrého tisku s jemnûj‰ími pfiechody a ãtvrttóny. Naopak schopnost zvût‰it kapiãky inkoustu na cel˘ch 42 pikolitrÛ umoÏÀuje dosáhnout sytûj‰ích, plnû barevn˘ch ploch. V˘sledkem je témûfi fotografická kvalita tiskového obrazu a taková ostrost, jaké se dosahuje jen pfii rozli‰ení 1440 dpi a vy‰‰ím. Napfiíklad jednobarevn˘ ‰estibodov˘ text je dokonale ãiteln˘. S takovou kvalitou tisku
nepravideln˘ch tvarÛ nebo média nemající tvar ãtyfiúhelníku, na tûÏké materiály a materiály s nerovn˘m povrchem, napfi.
SCHOPNOST ZVĚTŠIT KAPIČKY INKOUSTU UMOŽŇUJE DOSÁHNOUT SYTĚJŠÍCH PLOCH. na dfievo. Tisknout lze dokonce i na ploché, sestavené díly nábytku, na sklo, bytové doplÀky, zarámované plátno, dlaÏdice nebo cokoli, co si Ïádá zákazník. Roll to roll systém roz‰ifiuje Arizonu na plnohodnotnou rolovou tiskárnu. Pfiesto ale není Arizona Ïádn˘m hybridem, roll to roll systém funguje oddûlenû od vakuového stolu. Lze ho pfiidat k jakékoli tiskárnû a získat tak moÏnost tisknout na vût‰inu ohebn˘ch médií. I
46-47 arizona & bgc EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:24 PM
Stránka 47
REPORT TURNAJOVÁ SÉRIE OHLÉDNUTÍ
GOLF
Business Golf Cup 2010 odehrálo jako vÏdy v Mariánsk˘ch Lázních, v sobotu 11. záfií. Kromû dobfie pfiipraven˘ch hfii‰È a organizaãnû skvûle zaji‰tûn˘ch turnajÛ se mohli hráãi a jejich doprovod tû‰it na
Generálním partnerem túry byla spoleãnost ZAT a.s. Patronem soutûÏe firemních druÏstev byla Skupina âEZ. Hlavními partnery túry byly spoleãnosti T-mobile Czech Republic a.s., Becker Bohemia, s.r.o., Renault Truck a koneãnû AVE CZ, s.r.o. Je nutné také vyjmenovat partnery túry, kter˘mi jsou VWS MEMSEP, s.r.o., Bohemia Müller, s.r.o, UNIS spol.s r.o., G-Team a.s.,
zajímavé doprovodné akce. Sem patfiily ochutnávky vín, doutníkÛ a koÀakÛ, manikúra, vizáÏistka, golfová akademie + soutûÏ v patování s profesionálními trenéry nebo miniturnaje na vefiejn˘ch hfii‰tích. Zá‰titu nad celou túrou mûlo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze, generálním partnerem finálového turnaje byla spoleãnost CZECH COAL a.s.
Severoãeské doly, LINDE plyn, PRODECO, a.s., Slovenské elektrárne, a.s., Tractebel Engineering, a.s. a PRO CS. Zapomenout nesmíme ani na servisní partnery. Tady jsou: CPI Hotels a.s., GC BLACK STORK, FTV PRIMA, DEWALT, Schwarzkopf professional Czech Republic a Pieroth – znaãková vína. www.businessgolfcup.com I
„Za spoleãnost Euronova & Partner’s spol. s r. o. bych Vám chtûl podûkovat za spolupráci v leto‰ním roce na VIII. roãníku BUSINESS GOLF CUPU,“ fiíká jednatel Radek Novák.
Z
a organizátora populární golfové túry zároveÀ vyjádfiil pfiesvûdãení, Ïe partnerÛm a jejich klientÛm pfiinesla to, co oãekávali. V dobû, kdy
ãtete tyto fiádky, uÏ organizátor pracuje na pfiípravû nového roãníku. Osm˘ roãník zahájil 22. dubna na hfii‰ti v D˘‰inû, pokraãoval pak 25. ãervna v âeském Krumlovû, 17. ãervence na Slovensku na hfii‰ti Black Stork, 21. srpna v moravské Ropici, 28. srpna se hráãi pfiesunuli na Terasy a koneãnû finále se
INZERCE
#
48-49 kultura mozaika EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:04 PM
Stránka 48
moz ai ka
Mozaika
Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Stručně... > Swingující legendy Nejznámější swingový orchestr na světě, Glenn Miller Orchestra, vystoupí 8. ledna 2011 v pražském Obecním domě. Kromě Prahy se na něj také mohou těšit diváci 15. ledna v Karlových
Varech, 16. ledna v Plzni a 17. ledna v Ostravě. Na všech večerech uvede toto osmnáctičlenné těleso program nazvaný „Evening of Swing and Elegance“ složený z nejznámějších swingových a jazzových skladeb. Výtěžek z každé prodané vstupenky jde na charitativní účely.
Co vás zajímá... Nûmeck˘ reÏisér Wim Wenders by si pfiál, aby se film vyuãoval uÏ od raného vûku ve ‰kole...
FILM JE JAZYKEM Rozhovor s Wimem Wendersem u příležitosti slyšení na téma „Film a evropská identita“, kterým bylo zahájeno promítání filmů finalistů filmové ceny LUX Prize 2010. Existuje jedna evropská kinematografie, nebo má každá země svou vlastní? Hodnû lidí se mû v prÛbûhu let ptalo: „Existuje evropská kinematografie, nebo je to jen souhrn filmové tvorby jednotliv˘ch zemí?“ – Je to víc neÏ jen souhrn. Evropská kinematografie znamená mnohem víc, má svá vlastní pravidla a osobit˘ jazyk, od kterého se Hollywood v prÛbûhu let hodnû nauãil.
> Autorská galerie V malebné malostranské Galerii Radostína naleznete výběr autorských oděvních a bytových doplňků, šperky z polodrahokamů, nerezové oceli a ručně malovaného skla,
malované hedvábné šály a šátky, plastiky a obrazy, které vás osloví netradičním kreativním zpracováním. Galerie pořádá rovněž tematické večery, přednášky, semináře, setkání s autory výrobků a tvůrčí dílny. 48 EUROZPRAVODAJ
KNIHA FOTOGRAFIÍ
Vstup do Müllerova nitra V listopadu 2010 se na trhu objeví nová kniha fotografií Richarda Müllera s názvem Enter, která odhaluje z Richarda Müllera víc, neÏ si sám uvûdomuje. Svût neÏiv˘ch vûcí, pfiedmûtÛ a budov tepe jeho vnitfiním svûtem. Vytváfií dualitu Ïivého a zmrazeného. Kniha vtahuje diváka do fiktivního svûta, po kterém se mÛÏe svobodnû procházet. Je vícesmûrná, vícev˘znamová. „Ze zásady nefotím portréty, a to z prostého dÛvodu – zdá se mi, Ïe to je vstup do soukromí a Ïe ãlovûk, kterého fotografuji, z toho musí mít nepfiíjemn˘ pocit. Je to osobní. Pokud se do m˘ch zábûrÛ nûkdy snaÏím dostat ãlovûka, tak spí‰ jako spoluhráãe neÏ jako hlavního pfiedstavitele,“ fiíká Richard Müller.
To, Ïe je Richard Müller úspû‰n˘ umûleck˘ fotograf, dokazují komentáfie tûch nejpovolanûj‰ích z oboru. Podle fotografa Jana Saudka, kter˘ ke knize napsal prolog, je Müller dokonce lep‰ím fotografem neÏ muzikantem. Souãástí knihy je i speciální vûnování Richardovi od fotografky svûtového formátu Annie Leibovitz, dokládající Müllerovo umûní fotografovat. Kniha bude mít netradiãní rozmûry 280 x 231 mm a bude v tvrdém zasouvacím obale, její souãástí bude i leporelo a deset pohlednic. Pût set kusÛ knihy vyjde v exkluzivním balení a mûla by se prodávat v artknihkupectvích v celé Evropû. Vydává vydavatelství Slovart.
NÁPOJ LÁSKY Nová opera v pražském Národním divadle
O vzdělávání v oblasti filmové tvorby a výuce filmové tvorby ve školách... NevyuÏíváme pfiíleÏitosti, abychom dûti uãili, Ïe existuje zcela jin˘ jazyk, kter˘ se mohou nauãit. KdyÏ dûti zkusí nûjaké nové jídlo a bude jim chutnat, budou ho chtít znovu. Mûli bychom je uãit, Ïe existují i jiné druhy jídla... Byla by ‰koda, kdyby zcela ztratily chuÈ a pfiíleÏitost dozvûdût se, Ïe existují také filmy, které jsou odli‰né a jin˘m zpÛsobem zábavné. Jaký je rozdíl mezi evropským a americkým filmem? Evropské filmy jsou tradiãnû velmi konkrétní. Dûj se odehrává na urãitém místû a filmy jsou natoãeny v urãitém jazyce. Dûj vût‰iny americk˘ch filmÛ se odehrává na nespecifikovan˘ch místech. Cílem je líbit se divákÛm, pfiiãemÏ není dÛleÏité, kam je pfiíbûh situován.
Opera Národního divadla v polovině prosince uvede nové představení Nápoj lásky (L’elisir d’amore), které patří k nejoblíbenějším operám Gaetana Donizettiho a komickým operám vůbec. Libretista Felice Romani si vypomohl libretem Eugena Scriba k Auberově opeře Čarovný nápoj z roku 1831. Děj opery je komickou parafrází na pověst o Tristanovi a Isoldě, kterou hlavní hrdinka Donizettiho opery, bohatá a krásná Adina, také předčítá své přítelkyni. Hravá komedie oplývá řadou vynikajících árií, z nichž nejslavnější Nemorinova Una furtiva lagrima patří do repertoáru všech světových tenoristů. Opera je vděčnou hereckou i pěveckou příležitostí, stejně jako divácky atraktivním titulem, který pro
Národní divadlo připraví tvůrčí dvojice Simone Sandroni a Lenka Flory, známá především díky jejich tanečnímu souboru Déja Donné. V hlavní ženské roli Adiny učinkuje Marie Fajtová, kterou alternují Jana Kačírková a Kateřina Kněžíková. Hlavní mužskou roli Nemorina nastudovali Peter Berger, Aleš Briscein nebo Jaroslav Březina.
48-49 kultura mozaika EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:04 PM
Stránka 49
KULTURA NAP¤Íâ REGIONY
První Ïivá nahrávka jazzového kytaristy Kytarista a skladatel Libor Šmoldas, stálice české jazzové scény, vydává svou první živou nahrávku – Libor Šmoldas Quartet: Live at Jazz Dock. Jak prozrazuje název, natáčelo se v oblíbeném klubu Jazz Dock a 5. prosince bude spuštěna nová verze internetových stránek www.liborsmoldas.com s jedinečnou možností – stáhnout si žhavou novinku Libor Šmoldas Quartet: Live at Jazz Dock zcela zdarma! A proč se jeden z nejlepších českých jazzových kytaristů rozhodl nabídnout svou desku ke stažení zdarma? „Chceme tímto způsobem naši hudbu zprostředkovat co nejširšímu publiku. CD budou k dispozici i v tradiční formě, za symbolickou cenu 100 Kč je budeme prodávat na našich koncertech,“ dodává Libor Šmoldas. NOVÉ ALBUM
EXKLUZIVNÍ DESKA
N
ové album Davida Kollera Teì a tady by si nemûl nechat ujít Ïádn˘ z fanou‰kÛ zpûváka a b˘valého frontmana skupiny Lucie. KaÏd˘ disk David Koller vlastnoruãnû podepsal, novinka z aktuální produkce jednoho z na‰ich nejpopulárnûj‰ích zpûvákÛ a hudebníkÛ se tak zároveÀ stává zajímav˘m sbûratelsk˘m kouskem. „Pfií‰tí nahrávku uÏ pravdûpodobnû nevydám na nosiãi, tak chci, aby
tahle byla pro v‰echny fanou‰ky exkluzivní a je limitovaná pouze fyzick˘mi moÏnostmi mojí pravé ruky...,“ dodává David Koller. Spolu se svou kapelou vybral také pilotní singl – písniãka Teì a tady jiÏ rotuje v ãesk˘ch a slovensk˘ch rádiích. Album Teì a tady se natáãelo od bfiezna do fiíjna leto‰ního roku, vydává jej David Koller na znaãce COX, o uvedení na trh se stará Championship Music.
Nový projekt Koncepce galerie Zlatá lilie se orientuje pfiedev‰ím na ãeskou i svûtovou fotografii a design.
UMùNÍ FOTOGRAGIE Program galerie je rozdělen na deset autorských výstav – one man show – doplněný výstavami skupinovými. Každá výstava potrvá přibližně měsíc a v jejím průběhu se můžete zúčastnit komentovaných prohlídek a diskusních setkání s autory. První v˘stavou je INSTALACE #1, která nabízí díla nejprestiÏnûj‰ích autorÛ stfiední generace – Ivana Pinkavy, Tona Stana nebo Jifiího Davida – i ukázky z tvorby nastupující generace, zastoupené napfiíklad Terezou Vlãkovou. Zvlá‰tní místo zaujímají ukázky z tvorby Václava Chocholy. INSTALACE #1 potrvá do 20. ledna 2011. S cílem prezentovat ‰irokému publiku co nejobsáhlej‰í informaci o aktuálním dûní v oblasti fotografie bude pfiedstavena také nakladatelská ãinnost specializovan˘ch vydavatelství – napfiíklad KANT a TORST, pedagogická ãinnost odborn˘ch ‰kol a podobnû.
SOUâASNÉ UMùNÍ
Odhalení hranice krajnosti Výstava Decadence Now! Za hranicí krajnosti je mezinárodním projektem, který koncepčně pracuje s pojmem dekadence v současném umění. Výstava není dělena chronologicky, ale tematicky do pěti oddílů, jež na sebe plynule a logicky navazují a vytvářejí tak pomyslný a uzavírající se kruh. Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe, opět aktuální. Od 70. let 20. století můžeme sledovat kontinuální snahu pracovat s typicky dekadentní tematikou u celé řady umělců, jako Jeff Koons, Cindy Sherman, Robert Mapplethorpe, Damien Hirst, Zhang Peng a dalších. Po letech tato expozice přitahuje do Rudolfina tisíce návštěvníků. Výstava představí současné umělce a jejich díla z oblasti malby, plastiky, fotografie i videa a potrvá do 2. ledna. Vedle řady doprovodných programů, divadelních, filmových, hudebních a dalších produkcí i komentovaných prohlídek, bude celý projekt provázen rozsáhlou publikací, jejímž autorem je Otto M. Urban, kurátor výstavy.
BUSINESS LITERATURA
PUBLIKACE, KTERÁ INSPIRUJE Spoleãenská odpovûdnost firem (CSR) se stala fenoménem souãasné doby. Evropská unie v tzv. Green Paper z roku 2001 definovala CSR jako dobrovolné integrování sociálních a ekologick˘ch aspektÛ do kaÏdodenních firemních operací a do vztahÛ se zainteresovan˘mi stranami. Pfiipravovaná monografie zahrnuje nejen teoretick˘ rámec CSR, ale i její aplikaci v praxi na konkrétních pfiíkladech formou pfiípadov˘ch studií zafiazen˘ch na konci knihy. Kniha se podrobnû vûnuje implementaci CSR do strategie firmy, jednotliv˘m pilífiÛm spoleãensky odpovûdného podnikání, fie‰í problematiku rovn˘ch
pfiíleÏitostí, outplacementu, sociálního marketingu, Fair Trade, dále pak hodnocení a reportování CSR. Zam˘‰lí se nad kritikou tohoto konceptu, dopadem globální krize na spoleãensky odpovûdné aktivity firem a budoucím v˘vojem CSR. Zab˘vá se otázkou odpovûdného chování organizací, etikou v podnikání a korupcí. Je urãena ‰iroké vefiejnosti, komerãní i vefiejné správû a manaÏerÛm spoleãností, které chtûjí zahrnout koncept CSR do firemní strategie. Spoleãenská odpovûdnost firem – etické podnikání a sociální odpovûdnost v praxi; Ing. Lucie Kuldová; Fakulta ekonomická Západoãeské univerzity v Plzni.
EUROZPRAVODAJ 49
50-51 galerie miro EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:59 PM
Stránka 50
ROZHOVOR
UMùNÍ Evropskou cenu Trebbia za tvÛrãí ãinnost a podporu umûní, plánuje realizaci Paláce umûní pro hlavní mûsto Prahu a pofiádá bûÏeck˘ závod Mirothon – bûh za umûním. Proč jste se rozhodl přemístit ústřední sídlo Galerie Miro právě do Prahy? DÛvod byl velmi jednoduch˘. Jednoho dne mi v Berlínû zazvonil telefon a akademická malífika Marie Svobodová mi oznámila, Ïe existuje moÏnost pronajmout kostel sv. Rocha na Strahovském nádvofií v Praze od fiádu premonstrátÛ. Pozdûji mi její pfiítelkynû Angela Marie Bukovanská dohodla setkání ve Strahovském klá‰tefie. Vyhral jsem v˘bûrové fiízení na pronájem, ale v té dobû jsem nemûl dostateãné finanãní prostfiedky. Se‰el jsem se s Karlem
„BYL BYCH RÁD, KDYBY SE PALÁC KULTURY STÁL JAKÝMSI SYMBOLEM PRAHY A PROSPÍVAL KULTUŘE.“ Gottem a ten, vzhledem k jeho zájmu o umûní, mi bezúroãnû pÛjãil milion korun na dva roky.
BùH ZA UMùNÍM
Galerie Miro je jednou z nejoblibenûj‰ích komerãních galerií v Praze. Soustfieìuje se pfiedev‰ím na prezentaci svûtové klasické moderny. Majitel galerie Miro Smolák se v rozhovoru podûlil o své souãasné úspûchy a plány do budoucna.
Text: Anastasia Sochneva; foto: Jan Pfierovsk˘ „Mou představou je roční návštěvnost Paláce umění kolem dvou milionů lidí, kteří tam přijdou i kvůli samotnému architektonickému projektu, který je dílem světoznámého architekta Daniela Libeskinda.“
iro Smolák pochází z v˘chodního Slovenska, ov‰em jeho kariéra galeristy odstartovala v Berlínû, kde fiadu let pÛsobil jako referent pro umûlecké v˘stavy v âeskoslovenském kulturním centru. V roce 1991 otevfiel Galerii Miro v centru Berlína,
M
50 EUROZPRAVODAJ
Jak se vám daří stále udržovat tak vysokou uměleckou a společenskou úroveň galerie? Filozofickou koncepcí galerie je klasická moderna – její pfiedstavitelé minulého století – Dalí, Picasso, Rodin, Chagall, Braque, Miró, Masson, Tapies, Warhol, ale i ãesk˘ sochafi Mafiatka. Také se ale nebráním v˘stavám tvÛrcÛ souãasného umûní. Jsou to napfiíklad Martin ·árovec, J. G. Dokoupil, Pavel ·míd, Karel Balcar, Zdenûk Sedleck˘ a dal‰í.
pozdûji vznikla poboãka na Slovensku. V souãasnosti se centrála spoleãnosti nachází v Praze, kde byla stejnojmenná galerie otevfiena v roce 1994 v kostele sv. Rocha na Strahovû.
V Praze se teď otevřelo velké množství komerčních galerií, vidíte mezi nimi nějakou konkurenci? I kdyby jich tady bylo tisíc, Miro zÛstane vÏdycky Miro. Budou ho milovat a pomlouvat..
Provoz galerie ov‰em není jedinou ãinnosti pana Smoláka. Od roku 2000 Galerie Miro spoleãnû s Mezinárodním nominaãním komitetem udûluje
Jak pokračuje realizace Paláce umění, také nazývaného Dalineum? Stále na tom pracujeme. Vûfiím, Ïe nová vláda nám vyjde vstfiíc, tak jako
50-51 galerie miro EZ410-jr:NEW
12/3/10
8:59 PM
Stránka 51
GALERISTA MIRO SMOLÁK
vycházela vstfiíc prvních nûkolik mûsícÛ pfied ãtyfimi lety. Doufám, Ïe vedení mûsta pochopí, o jak zajímav˘ projekt se jedná. Byl bych rád, kdyby se toto dílo moderní architekury stalo jak˘msi symbolem Prahy a prospívalo kultufie. Mou pfiedstavou je roãní náv‰tûvnost kolem dvou milionÛ lidí, ktefií tam pfiijdou i kvÛli samotnému architektonickému projektu, kter˘ je dílem svûtoznámého architekta Daniela Libeskinda (Daniel Libeskind je americk˘ architekt Ïidovského pÛvodu, jehoÏ projekt na nové budovy v oblasti WTC v New Yorku zvítûzil – pozn. red.). Vy jste také uvažoval o tom, že Dalineum realizujete v jiné evropské metropoli... Upustil jste od této myšlenky? Byl jsem s tímto modelem v Moskvû, v Berlínû. Vyjednávání v Berlínû pokroãila nejdál, ale prozatím jsme je pozastavili. Stále je na‰í prioritou právû Praha. Navíc Ïádn˘ architekt nedovolí, aby se model, kter˘ byl koncipován na konkrétní parcelu v Praze, pfienesl beze zmûn do jiného mûsta. V Berlínû by to tedy znamenalo úplnû nov˘ model, s ãímÏ by Daniel Liebeskind taky souhlasil a bylo by to pro nûj prestiÏní, ale já bych to nejradûji vidûl pravû v Praze.. Pozemek, na kterém byste chtěl Palác umění stavět, by tedy byl pořád stejný? Ano, stále uvaÏujeme o tom samém pozemku. Nachází se v Revoluãní ulici a bude se mûnit na stavební parcelu.
Nyní chystáte další ročník udělování Evropských cen Trebbia... Ano, udûlujeme ceny ve tfiech kategoriích: cena za podporu umûní a kultury, cena za tvÛrãí ãinnost a cena za pfiínos k dialogu národních kultur. Z mnoha kandidátÛ, které v prÛbûhu roku nominují a doporuãují odborníci z rÛzn˘ch ãástí svûta, vybereme pfied koncem roku devût uchazeãÛ, ktefií jdou do v˘bûrového
„Mirothon je spíše taková umělecko-kulturně-politická recese. Vždy si dělám legraci, že běží důchodci, jeden bezdomovec a vrcholoví politici. Když jsem asi před deseti lety začal sportovat, tak jsem si řekl, že začnu pořádat běh za uměním. Každý rok
Miro jako taková tam nefiguruje, ale já jsem tam pfiítomen. Napfiíklad umûlce Richarda Jordana, kterého vystavujeme, jsem objevil na veletrhu v Berlínû.
přibližně sto přátel vystartuje do cíle. Ti, kdo nedoběhnou, dojdou. A pak jdeme do Strahovského pivovaru na guláš a na pivo.
„ÚČAST NA UMĚLECKÝCH VELETRZÍCH V BUDOUCNU BUDE ZÁLEŽET HLAVNĚ NA NÁLADĚ A FINANČNÍ SITUACI.“ fiízení na vítûze. V Mezinárodním nominaãním v˘boru jsou ãlenové ze ·panûlska, Nûmecka, Slovenska, âeské republiky, Spojen˘ch státÛ i jin˘ch zemí. V roce 2010 cenu za podporu umûní a kultury získali operní pûvec Thomas Thomaschke z Nûmecka, hudebník, herec a politick˘ aktivista Bob Geldof a tureck˘ mecenበa podnikatel Bulent Eczacibasi. Ceny Trebbia za tvÛrãí ãinnost jsme udûlili herci Ladislavu Chudíkovi, fotografovi Robertu Vanovi a ruské mezzosopranistce Jelenû Obrazcové. Za pfiínos k dialogu národních kultur byla ocenûna Zlata Holu‰ová, zakladatelka hudebního festivalu Colours Of Ostrava. Jakým způsobem vybíráte umělce do nominace? Dostáváme doporuãení z rÛzn˘ch zemí. Nedávno jsem byl v Polsku a nav‰tívil jsem fieditelku âeského kulturního centra. Mûla tip na nominaci – spisovatele Josefa ·kvoreckého Ïijícího v Kanadû. No a teì tu nominaci máme v návrzích pro pfií‰tí rok.
„Udělujeme ceny ve třech kategoriích: za podporu umění a kultury, za tvůrčí činnost a za přínos k dialogu národních kultur.“
Plánujete letos účast na uměleckých veletrzích v České republice nebo v zahraničí? Uvidíme, bude to záleÏet na náladû a finanãní situaci. Velice slibnû zaãal Art Fair v Brnû, ale bohuÏel pfii‰lo oznámení, Ïe tento rok se konat nebude. Co se t˘ãe zahraniãí, jednou jsem byl v Berlínû, ale stojí to dost penûz. VeletrhÛ se zúãastÀuji hlavnû se sv˘m nûmeck˘m partnerem Michaelem Haasem. TakÏe Galerie
Věřím, že mezi umělci se najdou i tací, kteří by rádi nominovali sami sebe... Mûl jsem pfiípad umûlce, kter˘ pfii‰el a zaãal se vychvalovat. Potom mi sdûlil, Ïe by si tu cenu také zaslouÏil. ¤íkal jsem mu, Ïe musí sehnat sponzory za tfii miliony, aby se z toho uplatil nominaãní komitét a snad by se to podafiilo. Samozfiejmû vidûl, Ïe vtipkuju, tak zahanbenû ode‰el. (smûje se)
Kdo se zúčastňuje každoročního běžeckého závodu Mirothon? MÛÏe se ho zúãastnit kdokoli. Mirothon je taková umûlecko-kulturnû-politická recese. VÏdy si dûlám legraci, Ïe bûÏí dÛchodci, jeden bezdomovec a vrcholoví politici. KdyÏ jsem asi pfied deseti lety zaãal sportovat, tak jsem si fiekl, Ïe zaãnu pofiádat bûh za umûním. A kaÏd˘ rok pfiibliÏnû sto pfiátel vystartuje do cíle. Ti, kdo nedobûhnou, dojdou. A pak jdeme do Strahovského pivovaru na gulበa na pivo. Už jste někdy zvítětil?? BohuÏel zatím ne. Vítûz to bûÏí za 11 minut, já to bûÏím pÛlhodinu. I
EUROZPRAVODAJ 51
52-53 monika ferby EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:18 PM
Stránka 52
ROZHOVOR
MÓDA
SERVIS JE HLAVNÍ DEVIZOU Nov˘ butik Obsession v ·iroké ulici náv‰tûvníky láká na zvuãná návrháfiská jména a nadstandardní servis. Jeho otevfiení se uvozovalo honosnou pfiehlídkou Oscar de la Renta v Obecním domû. Majitelka je pfiesvûdãena, Ïe v ãesk˘ch buticích stále pokulhává perfektní servis, kter˘ by mûl b˘t naprostou samozfiejmostí. Text: Anastasia Sochneva; foto: archiv
T
o, ãím se Obsession li‰í od ostatních luxusních obchodÛ v Praze, jaké kolekce v nûm zákazníci mohou zakoupit a zda obstojí v konkurenãním boji, Eurozpravodaji fiekla majitelka, paní Monika Ferby.
„Naší hlavní devizou je dobrý servis, což zatím pro Česko není úplnou samozřejmostí. Snažím se dělat to, co bych sama chtěla v obchodě vidět, a zprostředkovávat zákazníkům nějaký zážitek. Jako příklad uvedu večerní šaty – tady v Čechách je společenská scéna tak malá, že existuje nebezpečí potkat známou ve stejném nebo velmi podobném modelu. My jsme umožnili dámám, aby vybrané šaty byly odneseny a už nebyly nabízeny dál – něco jako přidaná hodnota k nákupu...“
Proč jste se rozhodla otevřít butik Obsession? Byla to vlastnû náhoda. Naproti mám butik Aigner a dozvûdûla jsem se, Ïe se tento obchod uvolní – ihned jsem se toho chopila. Také jsem potkala lidi, od kter˘ch jsem pfievzala zastoupení belgick˘ch znaãek. Pfied ãtyfimi lety jsem byla v New Yorku na pfiehlídce Oscar de la Renta a teì jsem si tak trochu splnila svÛj sen – získat zastoupení znaãky Oscar de la Renta pro âeskou republiku. Potom jsem se v Anglii náhodou dostala na pfiehlídku Stelly McCartney, jejíÏ kolekci jsme také pfiivezli. A tak se to vyvíjelo... Máme Moncler, první sportovní linie, kterou ocení tfieba lyÏafii. Co nabízíte mužům? Máme znaãku Dirk Bikkemberg, ta osloví teenagery, sportovce a muÏe, co mají rádi leÏérní módu. Paul Smith, kter˘ je hodnû oblíben˘, protoÏe muÏi obecnû preferují pohodlnûj‰í obleãení neÏ Ïeny. Také znaãky Karl Lagerfeld, Raf Simons, elegantní obleky a spoleãenské vûci, smokingy – myslím si, Ïe i pro pánskou klientelu jsme vytvofiili dobrou nabídku.
„SPORTOVNÍ STYL, OBLEKY, SMOKINGY – VYTVOŘILI JSME DOBROU NABÍDKU I PRO PÁNSKOU KLIENTELU.“ Jak dlouho vlastně trvala realizace vašeho záměru? Asi pÛl roku. Nበarchitekt Jarek Richter do toho dal du‰i a pfiesnû pochopil moje pfiedstavy. Je to velmi nadûjn˘ mlad˘ architekt. Myslím si, Ïe se Obsession hodnû li‰í od jin˘ch praÏsk˘ch obchodÛ nejen kvalitou sluÏeb, ale i designov˘m provedením interiéru. 52 EUROZPRAVODAJ
Najdou u vás zákazníci jen oblečení? Urãitû si budou moci vybrat z kolekcí obuvi v‰ech návrháfiÛ, které zastupujeme. Také budeme prodávat exkluzivní ‰perky s tanzanitem, coÏ je jedin˘ limitovan˘ druh diamantÛ. V tanzanitov˘ch dolech se bude tûÏit je‰tû pfiibliÏnû deset let, a proto je kaÏd˘ ‰perk s tímto drahokamem unikátní investicí. Čím se váš butik liší od konkurence? Sázíte na nějaké doplňkové služby? Na‰í hlavní devizou je dobr˘ servis, coÏ zatím pro âesko není úplnou samozfiejmostí. SnaÏím se dûlat to, co bych sama chtûla v obchodû vidût, a zprostfiedkovávat zákazníkÛm nûjak˘
záÏitek. Jako pfiíklad uvedu veãerní ‰aty – tady v âechách je spoleãenská scéna tak malá, Ïe existuje nebezpeãí potkat známou ve stejném nebo velmi podobném modelu. My jsme umoÏnili dámám, aby vybrané ‰aty byly odneseny a uÏ nebyly nabízeny dál – nûco jako pfiidaná hodnota k nákupu. Také nabízíme obleãení ve v‰ech velikostech. V Praze se ãasto stává, Ïe modely ve velikosti 46 ani nejsou k dostání! Chystáte také službu personal shopper? V nûkter˘ch pfiípadech jsme to jiÏ zkou‰eli. âasovû vytíÏení klienti nám mohou zavolat a fiíct si, co by chtûli vyzkou‰et, a my to pfiipravíme. Zákazník si tak u‰etfií spoustu
52-53 monika ferby EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:18 PM
Stránka 53
MONIKA FERBY “Já mám ráda všechno, ale nejsem přehnaně extravagantní. Mám ráda hezké kousky, ve kterých se ale musím cítit dobře a být sama sebou. Nejde o to, nakolik je to luxusní kus. Já se ráno musím obléct a celý den se v tom cítit dobře a také dobře vypadat.”
ãasu. Dnes uÏ by se takové sluÏby mûly stát samozfiejmostí. Také u placení si klient sedne, dá si kávu, ochutná ãokolády Leysieffer, které mají stoletou tradici a mÛÏou b˘t dobr˘m dárkem na Vánoce nebo Valent˘na. Zákazník si také mÛÏe pfiijít poobhlídnout vûci, popovídat si s asistenty a pfiijít za t˘den. Podívá se do ‰atníku doma a potom se vrátí s pfiedstavou o kousku, kter˘ opravdu potfiebuje a kter˘ do ‰atníku perfektnû zapadne. Já sama se kolikrát snaÏím klientÛm rozmluvit nevhodnou volbu!
„MYSLÍM SI, ŽE EVENTŮ JE V PRAZE DOCELA MÁLO, ALE VŠICHNI PŘECE ŽIJEME RÁDI SPOLEČENSKÝM ŽIVOTEM.“ Kdo pro obchod nakupuje kolekce a jak jste se chopili propagace? Rozhodnû to nedûlám já sama, v˘bûr obleãení by pak byl velmi subjektivní. VÏdy k tomu beru nûkoho z kolektivu. ManaÏefii se stfiídají, aby poznali návrháfie a vidûli zajímavé pfiehlídky – napfiíklad fashion week v PafiíÏi je úÏasn˘ záÏitek. Co se t˘ãe propagace, chceme upoutat
i mimopraÏské zákazníky, proto jsme se rozhodli provozovat e-shop. Chceme se soustfiedit na eventy, uÏ máme naplánovanou pfiehlídku Elie Saab a plánujeme pofiádat prezentaci kaÏdé nové kolekce. Myslím si, Ïe je akcí docela málo, ale v‰ichni pfiece Ïijeme rádi spoleãensk˘m Ïivotem.
ale i lidé, ktefií se o tom nûjak˘m zpÛsobem dovûdûli a chtûli se na kolekci podívat a nechat se inspirovat. Po pfiehlídce se konal koncert âeské filharmonie a veãefie s partnery – opût jsme chtûli pfiidat nûco navíc. Druh˘ den jsme v butiku uspofiádali showroom a ten byl nad na‰e oãekávání úspû‰n˘.
Takže něco jako večer věnovaný kolekci Oscar de la Renta pro jaro a léto, který se konal u příležitosti otevření butiku? Ano, na pfiehlídce v Obecním domû byli na‰i partnefii a pozvaní lidé. Nejen klienti,
Co váš osobní styl? Mám ráda v‰echno, ale nejsem extravagantní. Mám ráda hezké kousky, ve kter˘ch ale musím b˘t sama sebou. Nejde o to, nakolik luxusní je model. Ráno se musím obléct a cítit se dobfie cel˘ den. I INZERCE
54-55 cestovani EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:00 PM
Stránka 54
SPECIÁLNÍ P¤ÍLOHA
CESTOVÁNÍ ZPŘÍJEMNĚTE SI CESTOVÁNÍ OSVĚDČENÝMI TIPY EUROZPRAVODAJE
Travel
BYZNYS SERVIS 2011 Cestování se může stát nejen koníčkem, ale i nepříjemnou nutností, zvláště když si nevíte rady s dopravou, doprovodným programem nebo místní kulturou. ro ty z vás, ktefií neví, jakou destinaci nav‰tívit, nebo váhají, zda dát pfiednost soukromému tryskáãi pfied business classem, je urãena speciální pfiíloha Eurozpravodaje. Mimo jiné vám poradíme, na kter˘ z veletrhÛ si zajít pro inspiraci a jak nenaletût obchodníkÛm z exotick˘ch zemí, co nav‰tívit nebo jaká jídla ochutnat.
P
54 EUROZPRAVODAJ
Lákavé exotické kraje, které se tváfií jako nedotãené turismem, jsou ve skuteãnosti dávno na cestovatele pfiipravené i se v‰emi fígly, jak je o‰kubat... KOUPù ZA DOBROU CENU Opravdu je moÏné nûco koupit za v˘hodnou cenu, ale ne v trÏnici nebo na ulici. Zkuste zastrãené samoobsluhy, kam chodí nakupovat místní. NezapomeÀte na smlouvání! Nûkdy je trapné hádat se kvÛli cetkám pfiedraÏen˘m o pár korun. JenÏe v‰ichni se na smlouvání tû‰í, tak jim nekazte radost. Spousta vûcí jako jídlo, obleãení nebo elektronika je levnûj‰í neÏ u nás, ale nabídky v˘hodn˘ch cen zlata, drahokamÛ nebo kobercÛ odmítnûte. Jednak nepoznáte, jakou kvalitu kupujete, a hlavnû nevûfite, Ïe to doma prodáte s obrovsk˘m ziskem, jak vám budou namlouvat. Kdyby to bylo tak jednoduché, dávno by to v‰ichni dûlali. MùNOVÉ KURZY Na ulici snad uÏ nakupuje místní mûnu jen úpln˘ ignorant dobr˘ch rad. I kdyÏ na leti‰ti zaplatíte nejvy‰‰í kurz, máte také jistotu, Ïe dostanete do ruky skuteãné bankovky. Pokud jste v této zemi poprvé a nevíte, jak vypadá místní mûna, je dobré nav‰tívit místní banky. Ale jsou zemû, kde v bance místní mûnu nedostanete. Tfieba Nikaragua. Smûnárníci stojí na chodníku a v ruce mají objemn˘ svazek bankovek. Najdûte si alespoÀ takového, kter˘ se potlouká kolem banky nebo policejní stanice. Není to sice jistota, ale je u nûho vysoká pravdûpodobnost, Ïe vás nenapálí. I
54-55 cestovani EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:02 PM
Stránka 55
METROPOLE NÁKUPY
Nákupy: LONDÝN nebo PAŘÍŽ? Tipy na nákupy a zábavu ve dvou nejproslulejších evropských metropolích přináší průvodkyně Jiřina Gardnier a Iveta Svobodová z cestovní kanceláře Neckermann.
L
ond˘n je jedno z nejstar‰ích mûst, kde se dûjiny a tradice spojují s moderními aspekty práce a Ïivota. Za zhlédnutí jistû stojí fiada stále se mûnících v˘stav v lond˘nsk˘ch galeriích nebo úchvatné historické památky – Westminsterské opatství, katedrála sv. Pavla, Tower of London...
Kam máme vyrazit na nákupy módy a dárků? Jedete-li na nákup obleãení, v‰echny uspokojí nabídka nejvût‰ího evropského nákupního stfiediska Westfield v západním Lond˘nû. Vynechat byste nemûli ani známou nákupní tfiídu Oxford Street s butiky znám˘ch znaãek, Regent Street s obrovsk˘m hraãkáfisk˘m obchodem Hamleys, kter˘ je nejstar‰í na svûtû, a také „Do poloviny ledna v Londýně probíhá velmi úspěšná výstava postimpresionisty Paula Gauguina, která představuje na 150 pláten, akvarelů, soch a dalších děl zapůjčených z celého světa. Doporučuji si zarezervovat vstupenky předem, protože o výstavu je obrovský zájem.“
Dr. Samuel Johnson kdysi o Lond˘nû prohlásil: „KdyÏ je ãlovûk unaven˘ Lond˘nem, je unaven Ïivotem, neboÈ v Lond˘nû je v‰e, co mÛÏe Ïivot nabídnout.“ Kam byste nám doporučila vyrazit v Londýně na jídlo? Lond˘n má velk˘ v˘bûr restaurací – od anglick˘ch po mnoho etnick˘ch a mezinárodních kuchyní, nabídka vyhoví v‰em typÛm mlsn˘ch jaz˘ãkÛ i rÛzn˘m finanãním moÏnostem. Zamûfiíme-li se na stfied mûsta kolem Covent Garden,
ZKUSTE HOSPŮDKU DUKE OF CLARENCE, JE OBLÍBENÁ ZAMĚSTNANCI RŮZNÝCH VLÁDNÍCH KANCELÁŘÍ. doporuãuji náv‰tûvu hospÛdek Lamb & Flag nebo Salisbury Pub. Za náv‰tûvu stojí také restaurace Simpson’s, která se zamûfiuje na tradiãní anglickou kuchyni, nebo Sarasto, která je vybavena podle rÛzn˘ch divadelních námûtÛ. Ve ãtvrti Whitehall zkuste hospÛdku Duke of Clarence, je oblíbená zamûstnanci rÛzn˘ch vládních kanceláfií. Na gurmánsk˘ch toulkách nevynechejte také âínskou ãtvrÈ a Soho s mnoha etnick˘mi restauracemi.
návrháfiské butiky v Bond Street nebo v Harrods. Také Covent Garden s mal˘mi specializovan˘mi obchÛdky nebo rÛzná trÏi‰tû, napfiíklad sobotní Portobello Road, jsou místem se specifickou atmosférou, kde seÏenete fiadu netradiãních suven˘rÛ.
speciality. Ústfiice, kfiupavé bagety, escargot ze ‰nekÛ nebo zákusky eclaire – v‰echna tato jídla se stala jak˘msi symbolem Francie. Já osobnû nemohu vynechat tip na secesní restauraci Angelina, kam se ov‰em nechodí za dobr˘m jídlem, ale za nejlep‰í pafiíÏskou ãokoládou...
CONCEPT STORE COLETTE V ULICI ST. HONORÉ JE MEKKOU PRO MILOVNÍKY MÓDY. Kam byste doporučila vyrazit na nákupy oblečení, kosmetiky a dárků? âasto nav‰tûvované je okolí Opery v devátém pafiíÏském obvodu, kde jsou i slavné obchodní domy Galeries Lafayette a Printemps, které prodávájí vût‰inu svûtov˘ch znaãek. ¤ada zajímav˘ch a nápadit˘ch butikÛ je ve ãtvrti Marais nebo v okolí kostela St. Germain des Prés. Ménû nároãnûj‰ími je oblíbena ulice Rennes, zatímco klientelu vyhledávájící luxus zcela jistû uspokojí okolí ulic George V., Avenue Montaigne nebo Faubourg St. Honoré, kde naleznete proslul˘ concept store Colette, jenÏ je Mekkou pro milovníky módy.
Kam se jít pobavit večer? Míst, kam se jít v Lond˘nû pobavit, je obrovské a nepfieberné mnoÏství. Oblíbené jsou kluby a diskotéky v okolí Leicester Square a Piccadilly, pro milovníky umûní je pak povinností nav‰tívit Královskou operu v budovû Covent Garden, muzikálov˘ West End ãi mnoho dal‰ích divadel a koncertních síní. Urãitû nebudete vûdût, kam dfiív. Paříž – romantické město, ve kterém naleznete zábavu, odpočinek i poznání. V rozporu se starobylým historickým centrem se v Paříži nachází moderní čtvrť La Défense plná gigantických skleněných staveb. Byla by škoda vynechat hřbitov Pére lachaise, kde se nachází hrob šansoniérky Edith Piaf či rebelského zpěváka Jima Morrisona. Kam v Paříži zajít za dobrým jídlem? Francouzská kuchynû je velmi pestrá a kaÏd˘ ze 20 pafiíÏsk˘ch obvodÛ nabízí mnoÏství kvalitních restaurací a tradiãních brasserií, kde mÛÏete ochutnat místní
Aktuálně bych doporučila výstavu francouzského impresionisty Claude Moneta v Grand Palais.
Kam se vydat, chceme-li se jít večer pobavit? I v tomto smûru nabízí PafiíÏ v‰e a tipÛ je mnoho – kluby v okolí Bastille, Quartier Latin nebo Montmartre. Klasikou stále zÛstává veãerní projíÏìka po Seinû nebo náv‰tûva kabaretu Moulin Rouge. I EUROZPRAVODAJ 55
56-57 holiday world EZ410-jr:NEW
12/6/10
5:44 PM
Stránka 56
REPORT
CESTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ VELETRH HOLIDAY WORLD 2011
OSLAVÍ JIÎ 20. V¯ROâÍ... Veletrh cestovního ruchu Holiday World je nejvýznamnější akcí svého druhu nejen v České republice, ale i v regionu střední Evropy. Je členem prestižní mezinárodní asociace veletrhů cestovního ruchu ITTFA a jeho organizátorem je společnost Incheba Praha. Text: redakce; foto: archiv
Nově se v příštím roce budou moci uplatnit na veletrhu i poukázky na vstupenky uveřejněné na internetu spolupracujících médií, se kterými návštěvníci dorazí na Výstaviště. Zkrátka samozřejmě nepřijdou ani fanoušci veletrhu na sociální síti Facebook.
roce 2011 se uskuteãní jiÏ 20. roãník veletrhu cestovního ruchu Holiday World, kter˘ probûhne ve dnech 10. – 13. února v areálu hole‰ovického V˘stavi‰tû v Praze spoleãnû se 4. roãníkem veletrhu golfu a golfového turismu Golf World Prague a 5. roãníkem gastronomického veletrhu Top Gastro. Golf World Prague se bude jiÏ druh˘m rokem py‰nit zá‰titou agentury CzechTourism a zaujme tradiãnû vstupní prostor VeletrÏní haly, Top Gastro rovnûÏ podruhé oficiálnû za‰tiÈuje Asociace hotelÛ a restaurací âR a svá gastronomická lákadla pfiedvede v KfiiÏíkov˘ch pavilonech. Cílem spojení veletrhÛ je poukázat na souvislosti mezi svûty cestování, stravování a golfu a pfiedstavit je v co nej‰ir‰í paletû odborníkÛm i laikÛm.
V
56 EUROZPRAVODAJ
Partnerskou zemí veletrhu Holiday World 2011 se stává Slovensko. Nበnejbliωí soused si partnerství zopakuje po témûfi 10 letech (poprvé jím byl v roce 2002). V roce 2011 se podafií uskuteãnit dlouho pfiipravovan˘ zámûr unikátní mezinárodní spolupráce v podobû partnerství âeské republiky s veletrhem ITF Slovakiatour (20. – 23.1. 2011) a o tfii t˘dny pozdûji, jak jiÏ bylo uvedeno, Slovenské republiky
s veletrhem Holiday Word v Praze (10. – 13.2. 2011). Realizaci tohoto mimofiádného projektu se podafiilo dosáhnout organizátorÛm z Incheby Praha za v˘razné podpory a vzájemné koordinace spoleãn˘ch aktivit CzechTourism a Slovenské agentúry pre cestovn˘ ruch (SACR). Holiday World tak dÛstojnû oslaví svou dvacetiletou existenci na mezinárodní veletrÏní scénû s nejbliωími pfiáteli nejen z pohledu ãistû obchodního. Obû partnerství zapadají nejen velmi dobfie do podpory prezentace
CÍLEM SPOJENÍ VELETRHŮ JE POUKÁZAT NA SOUVISLOSTI MEZI SVĚTY CESTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A GOLFU. cestovního ruchu u nejbliωích sousedÛ, ale zároveÀ „vypomáhají“ podpofie domácího cestovního ruchu. Oba uvedené segmenty v momentálnû komplikovanûj‰ím finanãním období jsou a mohou b˘t stabilizaãním prvkem pro oblast cestovního ruchu obecnû.
V 10. ročníku festivalu bude jedním z hlavních bodů premiéra filmu Steva Lichtaga Poslední lovci nebo beseda spojená s autogramiádou světově známého rybáře Jakuba Vágnera.
56-57 holiday world EZ410-jr:NEW
12/6/10
5:43 PM
Stránka 57
NEJDÒLEÎITùJ·Í UDÁLOST PRO CESTOVATELE
Soutěž nazvaná „Zájezdy za million“ umožní jen a pouze návštěvníkům veletrhu získat slevové kupony v celkové hodnotě 1 000 000 Kč na příští hlavní turistickou sezonu.
Slovensko vyuÏije Holiday World nejen k prezentaci sv˘ch tradiãních pfiírodních krás, krajÛ a regionÛ, ale nezanedbatelnou úlohu zde bude mít i podpora hokejového mistrovství svûta v roce 2011 v Ko‰icích
SLOVENSKO VYUŽIJE HOLIDAY WORLD NEJEN K PREZENTACI SVÝCH TRADIČNÍCH PŘÍRODNÍCH KRÁS, KRAJŮ A REGIONŮ. a Bratislavû. Vlãí maskot Gooly bude náv‰tûvníky lákat k hokejov˘m hrátkám na speciálnû vybavené plo‰e v blízkosti slovenského národního stánku. Obû expozice se nacházejí v levém kfiídle PrÛmyslového paláce.
veletrhu. SoutûÏ nazvaná „Zájezdy za million“ umoÏní jen a pouze náv‰tûvníkÛm veletrhu získat slevové kupony v celkové hodnotû 1 000 000 Kã na pfií‰tí hlavní turistickou sezonu. Îádnou podobnou akci nebude moÏné nalézt na internetu, slevové kupony na zájezdy bude moÏné vyhrát pouze osobnû na veletrhu Holiday World 2011. Na minulém veletrhu Holiday World 2010 si v˘herní kupon odneslo na sto náv‰tûvníkÛ, ktefií se prostfiednictvím sv˘ch mobilních telefonÛ pfiihlásili do soutûÏe a ktefií je získali v prÛbûhu nûkolika atraktivních vefiejn˘ch losování pfied davy dal‰ích pfiítomn˘ch soutûÏících. K soutûÏi na Holiday World 2011 je stejnû jako v leto‰ním roce zprovoznûna speciální internetová stránka www.zajezdy zamilion.cz s logy jednotliv˘ch zúãastnûn˘ch firem s pfiím˘m propojením na stránky cestovních kanceláfií. Vobdobí tfií t˘dnÛ pfied leto‰ním veletrhem Holiday World 2010 bylo zaznamenáno více neÏ 20 000 impresí na v˘‰e uveden˘ch stránkách. Cestovní kanceláfie kromû bezplatné reklamy na stránkách www.zajezdyzamilion.cz získají nové zákazníky a zajímav˘ nástroj pro redukci nebo dokonce úplné pokrytí sv˘ch nákladÛ v souvislosti s úãastí na veletrhu.
HOLIDAY WORLD 2011 KROMĚ EXPOZICE TURISTICKÝCH CENTRÁL NABÍDNE TAKÉ DOPROVODNÝ PROGRAM. Organizátoři rovněž pro veletrh Holiday World v roce 2011 zavádějí pro víkendové dny 50% slevu na vstupném pro seniory a studenty.
NABÍDKA SLOVENSK¯CH HOTELÒ Po loÀské premiéfie, která se setkala s velk˘m a kladn˘m ohlasem u cestovních kanceláfií, pfiipravují organizátofii ve spolupráci s vystavujícími cestovními kanceláfiemi opût soutûÏ pro náv‰tûvníky
DOPROVODN¯ PROGRAM Holiday World 2011 kromû expozice národních turistick˘ch centrál, regionÛ âeska a Slovenska a cestovních kanceláfií nabídne také exkluzivní doprovodn˘ program. Odborníci se mohou v rámci jubilejního roãníku tû‰it na obsáhlej‰í program pln˘ zajímav˘ch témat a pfiedná‰ejících, kter˘ spoluvytváfií ACK âR a pracovníci veletrhu MADI. Pfiehled bude k dispozici v lednu 2011.
Doprovodn˘ program pro vefiejnost, kter˘ je spí‰e znám pod názvem World Film, v roce 2011 rovnûÏ jubiluje. V 10. roãníku festivalu bude jedním z hlavních bodÛ premiéra filmu Steva Lichtaga Poslední lovci nebo beseda spojená s autogramiádou svûtovû známého rybáfie Jakuba Vágnera. World Film vyplní sv˘m programem a vystupujícími oba víkendové dny a bude zahrnovat i tradiãní
Na veletrhu vás čeká celá řada lákadel. Pokud nevíte, kam vyrazit příští rok na dovolenou, tady si určitě vyberete.
fotografické v˘stavy. Po loÀské premiéfie odstartuje opût na Holiday World i festival Expediãní kamera, kter˘ se setkal s neb˘val˘m ohlasem. Podrobnûj‰í pfiehled v‰ech akcí bude k dispozici rovnûÏ na zaãátku roku 2011 na stránkách www.holidayworld.cz. Po leto‰ní premiéfie a „zku‰ebním provozu“ pfiipravuje Incheba Praha na páteãní odpoledne od 14 hodin moÏnost vstupu cestovatelÛm a pfiíznivcÛm cestování a veletrhu za cenu bûÏného vstupného pro laickou vefiejnost. V pátek odpoledne mohou nav‰tívit veletrh v‰ichni ti, ktefií jsou pravideln˘mi pfiedplatiteli cestovatelsk˘ch magazínÛ spolupracujících s veletrhem nebo ãtenáfii aktuálních ãísel spolupracujících periodik. I EUROZPRAVODAJ 57
58-59 grossmann EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:48 PM
Stránka 58
ROZHOVOR
LETECTVÍ sundat pásek a sako... Pro soukromé letectví je to velk˘ problém, jedním z na‰ich hlavních benefitÛ je to, Ïe prodáváme lidem letadlo a oni si mohou sami vybrat, koho tam vezmou s sebou. Teì si na základû toho kaÏd˘ fiekne, Ïe nebude vyuÏívat soukromé letadlo, kdyÏ má stejn˘ check-in jako bûhem obyãejného letu. Vidíte nějaké řešení? Já se momentálnû snaÏím najít legální fie‰ení, jak to usnadnit alespoÀ na‰im pasaÏérÛm. To ov‰em neznamená, Ïe nebudou prohledávaní stejnû pfiísnû. Teì jsme závislí pfiedev‰ím na bezpeãnostní sloÏce hlavní budovy. Nemáme ale
NA PODZIM CHCEME UDĚLAT KVALITNÍ VÝSTAVU BUSINESS AVIATION CEPA EXPO PRO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU. takovou frekvenci pasaÏérÛ, takÏe na‰i klienti obãas musí ãekat na odbavení hodinu a pÛl. Jménem CEPA teì jednáme s úfiady a snaÏíme se najít fie‰ení, které neohrozí bezpeãnost a zároveÀ bude optimální pro na‰e klienty.
LETADLA A PÓLO CEO spoleãnosti Grossmann Jet Service, operátora soukrom˘ch letadel, a zakladatelka sdruÏení CEPA Dagmar Grossmann si vytyãila ambiciózní cíl – uspofiádat v âechách veletrh v oboru soukromého letectví, kter˘ by mohl konkurovat veletrhu EBACE. Text: Anastasia Sochneva; foto: archiv Dagmar Grossmann je CEO společnosti Grossmann Jet Service a zakladatelkou sdružení pro podporu rozvoje soukromého letectví.
58 EUROZPRAVODAJ
V
íce o chystaném veletrhu CEPA EXPO, bezpeãnostních opatfieních v soukromém letectví a jejich dopadech na business, sv˘ch vlastních cestovatelsk˘ch zvycích a pólu fiekla v následujícím rozhovoru.
Zastihla jsem vás, jak se chystáte do Londýna na konferenci The Future of Business Jets... Ano, budu mluvit o tom, jak˘ vliv na soukromé letectví mají bezpeãnostní opatfiení. KdyÏ jsme pfied lety zaãali provozovat tyto sluÏby, v‰e bylo snaz‰í, protoÏe pasaÏéfii jen procházeli bûÏnou bezpeãnostní kontrolou. Teì se musejí zout,
Také se teď připravujete na veletrh CEPA EXPO 2011... Veletrh plánujeme uskuteãnit na leti‰ti ve Vodochodech. Chceme udûlat kvalitní v˘stavu business aviation pro stfiední a v˘chodní Evropu. Budou tam obchodníci z celého svûta. Momentálnû se v Evropû koná jeden velk˘ veletrh, zamûfien˘ na toto odvûtví – EBACE v Îenevû. Nበveletrh je plánovan˘ na podzim, m˘m velk˘m vzorem ve v˘stavnictví je Art Fair v Miami. Prostor je velmi ãist˘ a pfiehledn˘, máte laviãky, náv‰tûvníci si mÛÏou sednout a sdûlit si dojmy, k dispozici je pfiipojení na internet, tiskárny – je tam perfektní zázemí. Veletrhy nejsou jen pro setkávání, ale hlavnû pro obchod. M˘m cílem je uskuteãnit veletrh, kter˘ dává smysl. Lidé budou moci komunikovat, obchodovat, také se dobfie najíst a posedût. Chci se soustfiedit i na takové detaily jako elektronická registrace, kdy se ve‰kerá útrata naãítá na kartu a náv‰tûvníci potom nemají komplikace pfii placení.
58-59 grossmann EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:48 PM
Stránka 59
JAK SE LÉTÁ SOUKROM¯MI AEROLINKAMI
Jak se vyvíjí Váš projekt Business Jet Set Up Center? Funguje v rámci spoleãnosti a zab˘vá se tím nûkolik lidí. Hodnû konzultujeme, teì napfiíklad pracujeme na projektu klienta z Bulharska. Lidé se na nás mohou obrátit a my udûláme anal˘zu potfieb a moÏností klienta. Vytváfiíme produkty a sluÏby ‰ité na míru. Klient se obrátí s dotazem, které letadlo se bude hodit pro jeho úãely, kolik to bude stát, jaké jsou právní podmínky – my to v‰e vyfie‰íme. V posledních tfiech mûsících jsme pracovali pfiibliÏnû na 15 projektech. Teď máte tři letadla… Ano, zbavili jsme se Mustangu, toho nejmen‰ího, nebylo v˘dûleãné a je to letadlo pro velmi krátké lety. Pfiem˘‰líme o moÏnostech roz‰ífiení flotily, ale stavím se k tomu velice opatrnû. Na trhu je dost spoleãností, které mají mnoho letadel. V mém pfiípadû to funguje jinak. Já se soustfieìuji na potfieby klientÛ, chci komunikovat s majiteli letadel, v‰ímám si detailÛ a intenzivnû spolupracuji se sv˘mi zamûstnanci. V době založení společnosti jste byla první na českém trhu... UÏ tu fungovala spoleãnost ABA Air, ale mûli trochu jiné zamûfiení a odli‰nou nabídku sluÏeb. My jsme byli první, kdo zaãal v âR provozovat business chartery. Také je
SOUSTŘEĎUJI SE NA POTŘEBY KLIENTŮ A INTENZIVNĚ SPOLUPRACUJI SE ZAMĚSTNANCI.
samozfiejmé, Ïe více pozornosti pfii zaloÏení takového byznysu bude vûnováno Ïenû, nejinak tomu bylo i v mém pfiípadû. Také se ale hodnû prosazuji na mezinárodním trhu, pracuji se Saudskou Arábií, prodávám a nakupuji letadla, konzultuji.
Už se pólu věnujete dlouho? Hraju sedm mûsícÛ. Je to pro mû velká v˘zva. A je to jedin˘ sport, kter˘ mû velmi osvobozuje a baví. Ta hra je velmi obtíÏná, nemáte ani minutu na pfiem˘‰lení, musíte se okamÏitû rozhodovat. Bûhem
Veletrh CEPA AERO, který je plánován na rok 2011 a měl by se uskutečnit na letišti ve Vodochodech, má být podle Dagmar Grossmann
hodiny musím pofiád b˘t soustfiedûná na to, co dûlá mÛj kÛÀ, kde jsou soupefii, kde je míã. A kdyÏ se vám zdá, Ïe uÏ koneãnû víte, co se dûje, celá hra se obrátí! Konû pro pólo jsou odli‰ní, jsou to va‰i spoluhráãi, obãas dokonce nakopnou míã! Pokud ale neukáÏete sílu, pfiestanou vás respektovat a úplnû vás ovládnou. Také na pólu potkáte hodnû zajímav˘ch lidí, protoÏe je to pomûrnû malá komunita. MÛÏete komukoli zavolat a fiíct: „Jsem teì na Floridû. Ty taky? Pojì si zahrát chukku!“
zajímavou a dokonale připravenou událostí na trhu soukromého letectví ve střední Evropě. Grossmann sází na čistý prostor, dokonalý servis a důraz na detail. Veletrh by se měl stát platformou nejen pro komunikaci, ale především pro navázání obchodních vztahů.
RÁDA CESTUJI. DÁ SE ŘÍCI, ŽE JSEM TROCHU KOČOVNICE, NEMŮŽU ZŮSTÁVAT DLOUHO NA JEDNOM MÍSTĚ. Létáte svými firemními letadly? Pokud nûkomu potfiebuju nûco ukázat z obchodních dÛvodÛ, pak ano, ale opravdu v˘jimeãnû. Mám ale hodnû pfiátel, ktefií mají soukromá letadla, takÏe jimi pomûrnû ãasto létám. Také se mi stalo, Ïe mû jedna spoleãnost poÏádala o testovací let, na tu nabídku jsem k˘vla... Pro mû je to pfiedev‰ím doprava. Létám jak levn˘mi aerolinkami, tak i business classem. Vidím, jak se vyvíjejí a jaké nabízejí sluÏby. U létání mi jde pfiedev‰ím o efektivitu. Musí to zapadat do mého rozvrhu a b˘t ekonomicky v˘hodné. Cestujete hodně? Jsem velmi zvûdav˘ ãlovûk. Dá se fiíci, Ïe jsem tak trochu koãovnice, nemÛÏu zÛstávat dlouho na jednom místû. NemÛÏu fiíct, Ïe mám v oblibû nûjakou konkrétní destinaci, ale miluji Floridu a Indii. Hodnû sportuji, zaãala jsem hrát pólo. Teì tomu tak trochu pfiizpÛsobuji ve‰keré své cestování. Na Vánoce letím na Floridu, kde budu hrát.
Zatím nejspíše hrajete přátelské zápasy... Máte nějaké ambice spojené s pólem? Zatím sice hraju pouze pfiátelské zápasy, ale pfií‰tí rok plánuji zúãastnit se opravdového turnaje. Buì se to uskuteãní v Rakousku, nebo tady v âeské republice. Znám velmi ambiciózní argentinské trenéry a hráãe, ktefií mû motivují, ale pro mû je ta hra prozatím spí‰e ve stadiu zábavy. Do budoucna se ale chci urãitû hráãsky vyvíjet! I EUROZPRAVODAJ 59
60-61 gurman recko EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:33 PM
Stránka 60
GURMÁN
CESTOVÁNÍ
JAK CHUTNÁ ¤ECKO ¤ecko je jednou z nejoblíbenûj‰ích destinací, do kter˘ch se kaÏdoroãnû velká ãást âechÛ vydává na dovolenou. Nabízí nejen krásné mofie a rozsáhlé pláÏe, ale i gurmánské lahÛdky, nad nimiÏ se sbíhají sliny. Řecké pokrmy lahodí jazyku i oku, něčím je ale musíte také zapíjet. Co se týče nápojů, jednoznačně vede v Řecku retsina – víno ochucené pryskyřicí. Oblíbená je především proto, že je velmi levná. Litr vyjde třeba na 2 eura. Navíc je to velmi lehké pití, které vám nestoupne rychle do hlavy. Řekové ji obvykle popíjejí po celý den zředěnou vodou. Má totiž i tu výhodu, že ji můžete kombinovat s jakýmkoli pokrmem. Tak se totiž v Řecku jí – objednáte si společně pět deset pokrmů a konzumujete je všichni dohromady. I mezi retsinami je ale samozřejmě obrovský rozdíl. Jedna vám zachutná okamžitě, druhou vylijete bez rozpaků do záchodu. Pokud nechcete šlápnout úplně vedle, zkuste třeba retsinu Malamatina, prodávanou v malých lahvičkách s kovovou zátkou.
v‰ím v‰udy, nesmíte lpût na „turistick˘ch“ hodinách. A co tedy ochutnat? Pro Řecko je charakteristických hned nûkolik pokrmÛ – kufiecí nebo vepfiové ‰pízy suvlaki, fieck˘ salát, jehnûãí maso nebo tfieba musaka. Typick˘ je pro ¤ecko i gyros, ale stejnû jako pizza v Itálii zastupuje v místní kuchyni fast foodov˘ typ obãerstvení. V lep‰í nebo skuteãnû fiecké restauraci, která se nesnaÏí vyhovût za kaÏdou cenu turistÛm, na nûj nenarazíte. B˘vá proto vût‰inou k sehnání na frekventovan˘ch ulicích. Od arabsk˘ch gyrosÛ, které známe od nás, se li‰í pfiedev‰ím pouÏit˘m kofiením – pouÏívá se na nûj smûs oregána, pepfie a soli. Do pity se pak pfiidávají rajãata, cibule a ãesnek. Dal‰í vûcí, která v ¤ecku nesmí na stole nikdy chybût, jsou dipy. V oblíbenosti mezi nimi jednoznaãnû
T
u pravou fieckou kuchyni ale nikdy nepoznáte, pokud se budete stravovat jenom v hotelové restauraci nebo v blízkosti pláÏí. Chcete-li zkusit, jak chutnají fiecká jídla, je dÛleÏité vzdálit se od pobfieÏí, kde je kuchynû pfiizpÛsobená turistÛm, a zamífiit do vnitrozemí. Tady najdete opravdové místní speciality. Klidnû se zeptejte ãí‰níkÛ nebo majitelÛ obchÛdkÛ, kam chodí jíst místní lidé.
Tak jako jinde na světě, i v Řecku platí, Ïe dobrá restaurace se pozná podle obsazenosti domorodci. Nûkdy na taková místa narazíte i v turistick˘ch oblastech, staãí se jen dostat do zapadlej‰ích uliãek. Rozhodnete-li se jíst fiecky, dopfiejte si odpolední siestu. ¤ekové mají del‰í pracovní dopoledne, obûdvají kolem 14. hodiny a pak asi do 17 hodin odpoãívají. Zpravidla se pak vrací do práce, takÏe veãefií velmi pozdû okolo pÛl desáté. V restauraci vás obslouÏí samozfiejmû kdykoli, chcete-li ale poznat, jak vypadá skuteãná fiecká veãefie se
DALŠÍ VĚCÍ, KTERÁ NESMÍ NA STOLE NIKDY CHYBĚT, JSOU DIPY. MEZI NIMI JEDNOZNAČNĚ VÍTĚZÍ TZATZIKI. vítûzí tzatziki z pravého fieckého jogurtu a nastrouhané zelené okurky ochucené ãesnekem a koprem. Hodnû typick˘ je i „kaviár“ z peãen˘ch lilkÛ melitzanosalata nebo ‰lehané tresãí jikry taramas. Pokud navštívíte vnitrozemí, ochutnejte jehnûãí maso s peãen˘m bramborem, které najdete pod názvem arni sto fourno. Je to maso marinované v ãesneku, olivovém oleji, citronové ‰Èávû a oregánu peãené
> Kavala – to nejlep‰í z fiecké kuchynû KDYÎ SE VÁM NECHCE CESTOVAT... Říká se, že za skutečnou řeckou kuchyní se člověk musí vypravit do Řecka. My jsme ale objevili v Praze restauraci, v níž si pochutnáte přesně stejně. Její majitel Jannis Asarlidis společně s řeckým šéfkuchařem postavili menu na třech pilířích. Tradiční, regionální a moderní řecké kuchyni. Od všeho zde najdete kousek. Pokud chcete zabrousit do tajů regionální řecké kuchyně, čekají na vás třeba cuketové karbanátky z romantického ostrova Santorini. Velmi oblíbené jsou také slávky připravené na bílém víně a bylinkách. A pokud máte rádi modernu, můžete ochutnat jedno z nejoblíbenějších jídel současných Athén – výtečný telecí brzlík s lahodnou bramborovou kaší a omáčkou z uzených ančoviček. 60 EUROZPRAVODAJ
60-61 gurman recko EZ410-jr:NEW
12/3/10
9:33 PM
Stránka 61
PRO GURMÁNY Text: redakce; foto: archiv
tahem v troubû. V˘borné jsou i grilované jehnûãí vnitfinosti kokoretsi na velk˘ch kovov˘ch ‰pejlích zabalené ve stfiívkách. Na ostrovech jednoznaãnû vedou ryby a mofiské plody. K nejoblíbenûj‰ím patfií parma – barbounia, meãoun – xifias, mofisk˘ jazyk – glossa a rÛzné druhy makrel skoumbria, kolios. âasto
KRÉTSKOU SPECIALITOU JSOU TŘEBA ŠNECI NA RAJČATECH, TYMIÁNU A VÍNĚ. se podávají grilované, polité dresinkem z olivového oleje a citrónové ‰Èávy nebo s ãesnekovou pastou scordalia. Sardinky – sardeles jsou nejlep‰í peãené. Máte-li rádi mofiská jídla, ochutnejte chobotnici – ochtapodi – vafienou v bílém vínu spolu s rajãaty a brambory, nebo delikátní garnáty – garithes, se s˘rem feta. Úplnû jiné pokrmy vám ale doporuãíme, pokud se ocitnete na Krétû. Místní specialitou jsou tfieba ‰neci na rajãatech, tymiánu a ãerveném vínû nebo chochli burburiasti. To jsou Ïiví ‰neci
pfiipravení na soli a zalití olivov˘m olejem a bíl˘m vínem. Specifická je i kuchynû na Korfu ovlivnûná Benátãany. Tady najdete hodnû tûstovin. Z nich si nenechte ujít pasticadou, coÏ jsou tlusté makarony s hovûzím nebo kohoutím masem, rajãaty, paprikou a ãerven˘m vínem. Sofrito, dal‰í korfská specialita, jsou zase plátky libového hovûzího nebo jehnûãího masa obalené v mouce,
osmaÏené a následnû peãené v ãesneku a octu. Zapomenout nemÛÏeme ani na burdeto – rybu s tûÏkou pikantní omáãkou podávanou s chlebem. ¤ecká kuchynû je charakteristická jednoduchou pfiípravou a specifickou pfiíjemnû kofienûnou chutí. Nûkter˘ z jejích národních receptÛ si tak bez problémÛ mÛÏete pfiipravit i doma. Zkuste tfieba zapeãenou fetu. I
ZAPEČENÁ FETA: Vezměte 100 g feta sýru, 1 rajče, půlku zelené papriky, 1 cibulku, špetku pepře, oregána a mleté papriky. Třicet centimetrů alobalu přeložte na půl a z jedné strany ho potřete olivovým olejem. Na něj položte fetu a ochuťte ji pepřem, oregánem a sladkou paprikou. Navrh položte nasekanou cibulku, tenké plátky zelené papriky a rajčete. Zabalte alobal a dejte ho do trouby na 200 °C na deset minut péct. Pokrm se podává s chlebem nebo bagetou.
INZERCE
62-63 chile EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:13 PM
Stránka 62
VE SVùTù
NA CESTÁCH
CHILE: NEPOZNANÁ KRÁSA Ruku na srdce, drtivá vût‰ina z nás po vyslovení jména Chile okamÏitû vyhrkne Pinochet. Kdo ji ale nav‰tíví, zjistí, Ïe se ocitl v jedné z nejkrásnûj‰ích zemí svûta. Ekonomika tu funguje, lidé jsou spokojení a krajina nabízí netu‰ená tajemství...
A
ãkoli se nacházíme více neÏ dva tisíce metrÛ nad mofiem, slunce je nemilosrdné. Jeho paprsky se opírají do ãlenitého terénu a vypalují hlinûné kopce, Ïe na poklep zvoní jako keramika. Stojíme na vyv˘‰ené planinû a obhlíÏíme krajinu kolem sebe. Kdyby za námi nestála dodávka, která nás sem pfiivezla, fiekl bych, Ïe jsme se ocitli v nûjakém americkém sci-fi filmu ze ‰edesát˘ch let. Peter se tváfiil nad‰enû. Pfiijel sem ze ·v˘carska za sv˘m bratrem, kter˘ pracuje v Santiagu ,a sem do pou‰tû Atacama si udûlal jen mal˘ v˘let. Na‰e skupinka, kterou kromû nás dvou tvofiila je‰tû prÛvodkynû Carolina, se vydala na pomal˘ sestup do údolí, na dno jezera, které se tu rozprostíralo nûkdy pfied tisíci lety. Magická krajina nám postupnû odhalovala svá tajemství – 62 EUROZPRAVODAJ
zkamenûlé solné bloky, slídové kameny, hlinûné stûny. Z jezera jsme ve‰li do fieãi‰tû. Kdysi dávno tudy tekly rozboufiené vody, dnes je tu klid a ticho. Kolem nás jsou jen vysoké stûny, které dosahují i nûkolik desítek metrÛ. Na okamÏik jsem se zastavil, abych se zbavil pfiebytku vody v tûle (od rána nás Carolina nabádala k pití, takÏe se nebylo ãemu divit). Ostatní ode‰li za roh, aby mû neru‰ili a já se zaposlouchal do nastalého ticha. Slunce opírající se do stûny pfiede mnou ji je‰tû více vysu‰ovalo (jako by to bylo moÏné), takÏe se z hloubi stûny oz˘valo naléhavé praskání – lup... lup... CHILSKÁ POU·Ë ¤eãi‰tû se klikatilo nûkolik kilometrÛ, aby nás vyvrhlo u ústí skalního masivu, pfied nímÏ se pou‰È rozlila v celé své ‰ífii. Na obzoru, za dlouhou rovnou silnicí, která pfietínala pou‰È jako dlouh˘ ‰rám, se zelenaly vrcholky korun nûkolika stromÛ. Tam bylo San Pedro, tam leÏel nበhotel. Na‰tûstí jsme
nemuseli vzdálenost k hotelu uÏ zdolávat po sv˘ch. Jakmile jsme opustili skrovn˘ stín vysok˘ch stûn podél fieãi‰tû, nasedli jsme opût do klimatizované dodávky. Nበfiidiã se vesele za‰klebil a zaãal rozdávat chlazené nápoje – pivo, kolu i ãerstv˘ dÏus. „Díky, kámo,“ snaÏili jsme se b˘t srdeãní. „Jmenuji se Edison,“ pfiedstavil se kluk a my se zakuckali. HAVNù SE NENUDIT Edison patfiil ke skupinû fiidiãÛ, ktefií den co den vyráÏeli se skupinou hotelov˘ch hostÛ na nûkteré z místních atrakcí. S hosty sedûl v dodávce vÏdy jeden ze ãtrnácti prÛvodcÛ, ktefií v hotelu de Larache pracují. Upfiímnû fieãeno to byl druh turistiky, se kterou jsme se je‰tû nesetkali. Hotel de Larache se honosí pûti hvûzdiãkami, ale na první pohled byste na nûm nic v˘jimeãného neshledali. To, co si v cenû tisíc dolarÛ za noc platíte, jsou pfiedev‰ím dokonalé sluÏby. Pokoje jsou prosty jakéhokoli luxusu –
Solná jezera neobsahují často skoro žádnou vodu. Slunce ji vysušilo a zkamenělá sůl tvoří členitý povrch plný ostrých hran, po kterém je neradno chodit. Mělké laguny plné drobných živočichů jsou ideálním útočištěm plameňáků. Po výletu do rozpálené krajiny pak přijde vhod hotelový bazén.
62-63 chile EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:13 PM
Stránka 63
VODA STÉKAJÍCÍ Z HOR MÁ I O PATNÁCT SET METRŮ NÍŽE TEPLOTU VYŠŠÍ NEŽ DVACET STUPŇŮ A KOUPÁNÍ V TEPLÉM POTOCE JE VYHLEDÁVANÉ TURISTY.
Mezi oblíbené výlety patří údolí kaktusů. Chlupaté rostliny jsou vysoké i deset metrů a jejich vysušená dužnina slouží jako kvalitní stavební materiál. Kdo vystoupá zhruba o tisíc metrů výše, ocitne se na planině plné termálních pramenů.
kamenné zdi, dvû dfievûné postele, záchod a koupelna. Îádná televize, Ïádn˘ internet. „Nechceme, aby na‰i hosté byli na pokojích. V‰e krásné, co mohou vidût a zaÏít, je venku,“ vysvûtlil manaÏer hotelu Silvio Bernasconi, jinak ·v˘car, kter˘ v Latinské Americe pracuje uÏ tfiicet let. To, co hotel ve sv˘ch sluÏbách nabízí pfiedev‰ím, je bohat˘ program. KaÏd˘ veãer jsou v jedné místnosti vedle baru shromáÏdûni prÛvodci a vy si s nimi mÛÏete dohodnout, co budete druh˘ den dûlat. PrÛvodce sedí pfied stolkem se sklenûnou deskou, pod níÏ je mapa oblasti. PrÛvodce fixou na skle oznaãuje místa, která mÛÏete nav‰tívit a co tam budete vidût. VyráÏí se vÏdy tak, abyste byli do jídla zpátky. V horké, sluncem ovládané krajinû jde o systém, kter˘ umoÏÀuje si po kaÏdé cestû pofiádnû odpoãinout. DOB¤E JÍST, DOB¤E PÍT Jen tak mimochodem, tento systém aktivního trávení dovolené prosazuje hotelová síÈ Explora, kam de Larache spadá, ve v‰ech sv˘ch hotelech. Ty má tfii – jeden v pou‰ti Atacama, druh˘ v Patagonii a tfietí na Velikonoãním ostrovû (Rapa Nui). PrÛvodci jsou mladí lidé, vût‰inou po ‰kole, ktefií touÏí po atraktivní práci a mají rádi dobrodruÏství. není v˘jimkou, Ïe
pfiecházejí z jednoho hotelu do druhého. Jeden z prÛvodcÛ, ktefií se o nás v Atacamû starali, byl pfiedtím tfii roky v Patagonii. Je to dobré v pfiípadû, Ïe si chcete naplánovat cestu i do jin˘ch atraktivních ãástí Chile – pak vám takov˘ ãlovûk mÛÏe dát cenné rady. KdyÏ uÏ jsme u popisu hotelov˘ch sluÏeb, musíme zmínit stravování. V cenû hotelu je plná penze, která se odehrává sice opût ve skromnû pÛsobící restauraci, ale na té nejvy‰í úrovni. âí‰ník vám pfiedloÏí menu sestávající z nûkolika chodÛ a z v˘bûru vín vhodn˘ch k jednotliv˘m jídlÛm. Od stolu tak odcházíte pravidelnû více ãi ménû ovínûni a v té nejlep‰í náladû. A kdyÏ se chcete torchu zchladit, za hotelem ãekají ãtyfii bazény s chladivou vodou, nûkolik vífiivek a sauny. V‰e je v cenû. Vûfite, Ïe koupání v luxusním bazénu, kdyÏ je kolem vás vyprahlá krajina, patfií k nezapomenuteln˘m záÏitkÛm. Hlavnû musíte potlaãit v˘ãitky svûdomí, Ïe máte víc neÏ lidé ve vesnici. Hotel za to ostatnû platí vysokou cenu. Pomáhá se zásobováním vodou pro celou vesnici a i jinak se stará o místní obyvatele, jejichÏ Ïivobytí je zcela závislé na cestovním ruchu. ZpÛsob hotelového podnikání je veskrze ekologick˘ bez marketingové vypoãítavosti. V rámci programÛ
nabízen˘ch prÛvodci se dostanete do úÏasného údolí obrovsk˘ch kaktusÛ dosahujících aÏ ‰estimetrové v˘‰e, na solné jezero, kde v lagunách hodují plameÀáci, na planiny ve v˘‰ce 4300 m n. m., kde vyvûrají termální prameny, do míst, kde Ïijí lamy a p‰trosi, na koních do pou‰tû nebo autem k jinému solnému jezeru, které má takovou hustotu vody, Ïe se po ní dá málem chodit. OCHRANA POU·Tù Hotelov˘ architekt mûl dokonale promy‰lené, jak stavbu umístit do krajiny a jak vyuÏít v‰ech pfiírodních a fyzikálních vlastností k úspofie energie. V jediné místnosti napfiíklad nenajdete klimatizaci, aãkoli její vyuÏití se pfiímo nabízí – tato ãást zemû je nejsu‰‰ím místem na svûtû, pr‰í tu jen tfii dny v roce, a to je‰tû málo. Kamenné stûny udrÏují uvnitfi pokojÛ stálou teplotu, stfiecha nepfiiléhá k budovû, klene se nad ní a mezi ní a stropem stále proudí vzduch, kter˘ je pfies den médiem odvádûjícím teplo. Noãní chlad, kdy teploty padají k nule a nûkdy i pod ni, zase díky rozhlehlé stfie‰e nemá ‰anci proniknout stûnami. Samozfiejmû základem v‰eho je voda a plocha, na které hotel stojí, má své vodní zdroje z podzemí. www.explora.com. I EUROZPRAVODAJ 63
64-65 film tennis festival EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:27 PM
Stránka 64
TENISOV¯
TURNAJ
ÚSPù·N¯ ROâNÍK FILM TENNIS CUPU PfiipomeÀme si uplynul˘ roãník Film Festival Tennis Cupu v Karlov˘ch Varech, kter˘ se stal odrazov˘m mÛstkem pro dal‰í pfiátelské setkání Royal Friendly Cup. Text: redakce, foto: archiv
P
oficiální doprovodn˘ program festivalu. Místem konání akce byl Tenisov˘ klub Gejzírpark a pofiadatelem Fond investorsk˘ch spoleãností. Vítûzové se vyhla‰ovali ve dvou kategoriích: hlavní cenu
fiípravy na Film Festival Tennis Cup 2011, kter˘ se bude konat 7. ãervence pfií‰tího roku u pfiíleÏitosti Mezinárodního karlovarského filmového festivalu, jiÏ zapoãaly. Turnaj je oficiálním doprovodn˘m programem kaÏdoroãnû konaného festivalu. Nyní si pojìme pfiipomenout tenisové setkání z minulého roku...
ŠLO O PRVNÍ ROČNÍK KONANÝ POD NOVÝM LOGEM A POŘÁDANÝ JAKO OFICIÁLNÍ PROGRAM FESTIVALU.
Turnaj konan˘ jako doprovodn˘ program 45. roãníku festivalu pfiipravila a zorganizovala spoleãnost Euronova&Partners. ·lo o první roãník konan˘ pod nov˘m logem a pofiádan˘ jako
v divizi MistrÛ odnesli Ivan Boro‰ a Josef Truhláfi z DHL Global Forwarding, zatímco vítûzi v divizi ·ampionÛ se stali Jakub Mal˘ a Ivan Havel ze spoleãnosti Hochtief. Skvûlé v˘sledky a kondici hráãÛ pfiitom neovlivnila
64 EUROZPRAVODAJ
Přípravy na Film Festival Tennis Cup 2011, který se bude konat 7. července u příležitosti KVIFF, již započaly.
ani tfiicetistupÀová vedra. Partnery turnaje byly spoleãnosti âEZ a.s., Havel&Holásek s.r.o., Renomia a.s., Patria Finance a.s., Deutsche Bank Österreich AG, RWE Transgas a.s., Kovopol Industry spol. s r.o., ZAT a.s., âKD Group a.s., DHL Global Forwarding s.r.o., Czech Republic Reality s.r.o., HOCHTIEF CZ a.s., ENVIRMINE spol. s r.o. ST¤ÍPKY Z HISTORIE Mezinárodní filmov˘ festival Karlovy Vary je nejvût‰ím festivalem v republice a nejprestiÏnûj‰ím filmov˘m festivalem ve stfiední a v˘chodní Evropû. Jako jeden z nejstar‰ích byl zafiazen do kategorie A spoleãnû s festivaly v Cannes, Berlínû nebo Benátkách. Je zajímavé, Ïe festival má kofieny v Mariánsk˘ch Lázních, kde byl v roce 1946 uspofiádán 1. Mezinárodní filmov˘ festival v âeskoslovensku. V Karlov˘ch Varech byla filmová pfiehlídka poprvé pofiádána v roce 1947. POKRAâOVÁNÍ SEZÓNY Tím ale pro tenisové nad‰ence sezóna nekonãila. Dne 4. listopadu probûhl tenisov˘
64-65 film tennis festival EZ410-jr:NEW
12/6/10
4:28 PM
Stránka 65
RELAXACE A SPORT Pro zúčastněné bylo připraveno bohaté občerstvení ve stylu rautu, ochutnávky vína a nesměla chybět masérka, která dokázala namasírovat a srovnat vše, co si hráči přáli.
o vûcné ceny ve skupinû B zabodovali Vratislav Krypta a TomበKrypta ze spoleãnosti STAVO, jako druzí se umístili Václav Taubr a Mirek ·pok z Tractebel Ingeneering. DOPROVODNÉ AKCE Celou akcí hráãe a náv‰tûvníky provedl moderátor Radek Nakládal. Pro zúãastnûné bylo pfiipraveno bohaté obãerstvení ve stylu
TURNAJ NABÍDL PROSTOR PRO SETKÁNÍ S POTENCIONÁLNÍMI KLIENTY A OBCHODNÍMI PARTNERY. turnaj s názvem Royal Friendly Cup. Akce se uskuteãnila ve sportovním areálu Club Hotelu Praha PrÛhonice a byla urãena pro pfiátele tenisu. Profesionální sportovci se samozfiejmû mohli zúãastnit, ale pouze jako hosté. Byl zde taktéÏ prostor pro setkání s potencionálními klienty, obchodními partnery a dal‰ími zajímav˘mi lidmi.
VÍTùZOVÉ TURNAJE Turnaje se zúãastnilo 38 hráãÛ. Hrála se ãtyfihra, pfii níÏ byli hráãi byli rozdûleni do kvalifikaãních skupin. Celkové vítûzství ve skupinû A si vybojovali Vladimír Gepp a P. Demidov ze spoleãnosti VEMEX, na druhém místû skonãili Katefiina Jiskrová a Pavel Pitner ze spoleãnosti âEZ. V soutûÏi
rautu, ochutnávky vína a nesmûla chybût masérka, která dokázala namasírovat a srovnat v‰e, co si hráãi pfiáli. Na závûr se vítûzÛm pfiedávala ocenûní v podobû pohárÛ a vûcn˘ch cen. Jako partnefii celé akce se zde pfiedstavili spoleãnosti ALSTOM Power, s.r.o., ZAT, a.s., Modfianská Potrubní, a.s., RWE Transgas, a.s., PRODECO, a.s., VEMEX s.r.o., ÚJV ¤eÏ, a.s., VWS Memsep s.r.o. I INZERCE
66 adresar EZ410-jr:NEW
12/6/10
www.zat.cz
Stránka 66
str.41 Ypsilon Golf Resort Liberec www.ygolf.cz
str.67 PRODECO, a.s.
str.68 OTE, a.s.
www.prodeco.cz
www.ote-cr.cz
str.25 IC Hotels a.s.
str.33 Royal Golf Club Mariánské Láznû
www.ichotels.cz
str.47 Business Golf Cup www.businessgolfcup.com
www.golfml.cz
str.53 Dopravní akademie a.s.
str.61 Francouzská restaurace v Obecním domû
str.65 Film Festival Tennis Cup
www.dopravni-akademie.cz
www.francouzskarestaurace.cz
www.euronovagroup.com
str.13 Lumius, spol. s r.o.
str.27 SPITFYRE pyro
str.29 Clarion Hotels
www.lumius.cz
www.spitfyre-pyro.cz
www.clarion-hotels.cz
www.eurozpravodaj.com
str.2 ZAT a. s.
5:34 PM
Adresáfi inzerentÛ IX. ROâNÍK 4/2010
66 EUROZPRAVODAJ
67 prodeco EZ310:NEW
9/16/10
12:18 AM
Stránka 67
68 OTE EZ410:NEW
12/3/10
6:52 PM
Stránka 68
