transparency transparency transparency transparency transparency

transparency transparency transparency transparency transparency

2 2

Sborník k příležitosti konference v rámci programu „Transparency of Procedures at Local Level“ Ústí nad Labem, 26. - 27. října 2006

transparency transparency transparency transparency transparency 3

TRANSPARENCY Sborník k příležitosti konference v rámci programu „Transparency of Procedures at Local Level“ © Podnos, 2006 ISBN 80-239-7873-X

4 4

Předmluva Transparentnost jako téma v rámci programu Transparency of Procedures at Local Level Vnímání neziskového sektoru se mění v jakýchsi skocích

všichni muset být poctiví, a my se za to dobrovolně vzdáme části

– dlouho opomíjená témata se naráz prolomí do toho, v čem

své svobody spravovat podle svého uvážení své věci“. Ve svo-

žijeme, a stanou se samozřejmou součástí našeho usilování.

bodné společnosti tudy cesta nevede.

Příkladem toho je i téma transparentnosti. Projekt Transparency of Procedures at Local Level vznikl v r. 2004 a téměř současně

Vždycky mi imponoval známý citát: „Kdo se vzdá svobody pro

se vynořily snahy „zpřehlednit“ a „zprůhlednit“ český neziskový

kus bezpečí, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečí.“ Co si ale pod

sektor prostřednictvím koordinovaných záměrů ministerstva vni-

ním v běhu každodennosti představit – nemusí totiž jít a větši-

tra a Transparency International, rozběhla se intenzivní diskuse

nou ani nejde o hrdinské skutky. Projekt jsme otvírali obrazem,

o tom, zda zavést certifikační agenturu atd.

který se v tomto kontextu stále dobře hodí jako příklad. Pořád si to vybavuji jako dnes, ba lépe než dnes. Když jsem chodil na

Na jedné straně tak existuje pokus prosadit formalizované

základní školu, nezamykaly se v Praze domovní dveře. Na konci

systémy kontroly, na druhou stranu byl zahájen projekt, založe-

základky se náš dům začal zamykat, nejdřív na noc, pak pořád.

ný zcela jinak – na sdílení, vlastním závazku, zájmu. Jde o tako-

Během střední školy se ze zamčených dveří stal běžný standard.

vé pojetí transparentnosti, které je možné vnímat v protikladu

To je sotva dvacet let. Dneska už se nad tím nikdo nepozastavu-

k nejrůznějším záměrům, jak transparentnost zvýšit tlakem

je a odemčené dveře s klikou zvenčí by zřejmě působily nezvyk-

zvenčí, jak ji vynutit, zaručit, ať legislativně, certifikací, akredi-

le, nejspíš podezřele. Během pár let jsme bez řečí přijali za své

tacemi, přidělovanými statuty nebo jinak. Tento podnět vznikl

opatření, které má zatnout tipec všem zlodějům a podivným

v prostředí rozvíjejících se komunitních nadací, které se s pro-

existencím, kteří se nás chystali okrást nebo nám nějak jinak

blémy neziskového sektoru setkávají velmi komplexně, nevnikl

ublížit. Nechme stranou, do jaké míry nás zamykání domovních

v reakci na konkrétní podnět nebo zadání. Vyplývá z povahy

dveří může ochránit, podstatnější je, že jsme se vůbec nepo-

věci. Zato volání po certifikační agentuře je založeno na fikci,

zastavovali nad tím, co přitom ztrácíme: často krásné interiéry

na vizi úředně garantované kontroly: „Zaručte nám, že budou

domů a především dvorky! Dobrovolně jsme se vzdali obrov-

5

ského členitého prostoru vnitrobloků a bez zájmu jsme se kvůli

Naproti tomu transparentnost jako povinnost, kterou lze vynu-

iluzornímu pocitu bezpečí odsoudili k tomu, že se nám pohyb po

covat, je nasměrována jinam, jejím výsledkem je uzavření téma-

městě scvrkl na koridory ulic a na vymezená veřejná prostran-

tu do nalinkovaných plošných řešení, převedení odpovědnosti na

ství. Stálo to za to? Byla to promyšlená, rozvážná výměna, nebo

kontrolu a na garanta vymahatelnosti kontrolních mechanismů.

jsme se jen tak nechali připravit o velký kus životního prostoru

V takovém případě nejde o účast a spoluodpovědnost za formo-

a než jsme se nad tou ztrátou stačili zamyslet, zvykli jsme si na

vání standardů jednání a společenské praxe, ale o to, co nám

ni, takže naše děti už ani nenapadne, že se za svým cílem nemu-

ještě projde, jestli nás chytí nebo ne a jestli bude dost důkazů.

sí vydat po vyznačené cestě kolem bloku, že mohou objevovat a nacházet svou vlastní cestu skrze dvorky?

Z porovnání uvedených protipólů v základním přístupu k věci je snad zřejmé, proč jsme v rámci projektu v přístupu k trans-

Jak souvisí zamčené dvorky a téma transparentnosti? Náš

parentnosti zdůrazňovali především otevřenost, dobrovolný

projekt se opírá o základní východisko, že téma transparentnosti

závazek a deklaratorní princip. Z této perspektivy pak do popředí

je zásadně jiné než téma kontroly. Transparentnost je přede-

v praxi vystupují především souvislosti, okolnosti a formy dekla-

vším otázka otevřeného hledání a sdílení určitého typu jednání,

race transparentnosti a samozřejmě konkrétní příklady toho, jak

standardních forem a postupů, je to otázka kultivace prostředí,

taková deklarace transparentnosti a následná praxe z ní vyplý-

důvěry a zájmu. Je to otázka nalézání dlouhodobého úzu, kdy na

vající může vypadat a vypadá, jaké má dopady, jak proměňuje

jedné straně stojí dobrovolný závazek a rozhodnutí příslušného

deklarující subjekt i jeho okolí, jak by mohly působit a být formu-

subjektu učinit něco z toho, co koná o své vůli, veřejně přístupné

lovány standardy takového jednání. Projekt se zabýval transpa-

a na straně druhé pak zájem o takovou činnost, o její výsledky

rentností v prostředí vlastních neziskových organizací, v prostředí

a o způsoby dosahování cílů. Jako taková je pak transparentnost

územních samospráv při podpoře neziskových organizací a aktivit

otázkou výsostně kulturní, je opřená o aktuální vztahy, které

ve veřejném prostoru a také transparentností firemních dárců

však v dlouhodobém horizontu překračuje utvářením zvykových

coby jednoho z atributů kultury filantropie – o tom v jednotlivých

forem – to, na čem je možné se shodnout, se stává „dobrým

dílčích výstupech partnerů projektu.

zvykem“.

6 6

Snahou projektu bylo téma transparentnosti otevřít co nejvíce do šířky, než se nám bez další reflexe scvrkne na výčty toho,

Organizační poznámky

co kdo musí a co se nesmí, jakkoliv dobře míněné a formulované, než se kvůli přehlednosti, kontrolovatelnosti a bezpečnosti začnou zamykat další dvorky veřejného prostoru a občanské svobody. Protože když se jednou zamknou, kdo je kdy dokáže odemknout? Kdo by dnes dokázal zařídit, aby se znovu nezamykaly dveře domů – i kdyby se mu nejdřív podařilo někoho, kdo to nikdy nezažil, přesvědčit, že by o to měl stát? Říká se, že příležitost dělá zloděje. Já věřím tomu, že kdo je ochoten mlžit, lhát a šidit, bude mlžit, lhát a šidit, kdykoliv to pro něj bude výhodné a kdo se rozhodl nemlžit, nelhat a nešidit, nebude mlžit, lhát a šidit, i když se mu to nabízí. Jsem přesvědčen, že jediné, co člověk nemůže obejít, je vlastní dobrovolné rozhodnutí a závazek přijatý z vlastní vůle.

Sborník „Transparency“ není prvoplánově zaměřen jen jako shrnutí příspěvků příležitostné konference, není náhodným souborem příspěvků. Je jakousi „aktuální mapou“ toho, co se odehrává v neziskovém prostoru, kde se na povrch stále více dostává řada významných a často rozporuplných témat, je mapou toho, jak a o čem se přemýšlí, diskutuje, jedná. Příspěvky do sborníku byly chystány tak, aby co nejlépe otevíraly dané téma transparentnosti, a nemusejí se krýt s příspěvky, přednesenými na konferenci 26. – 27. 10. 2006. Obsah sborníku je členěn na několik částí tak, aby byla možná alespoň zásadní orientace. První část sborníku obsahuje příspěvky ilustrující vlastní pro-

Mgr. Jan Kroupa Podnos organizace na podporu občanského a neziskového sektoru www.podnos.aid.cz mail: [email protected]

jekt. Jsou zaměřeny k tradičnímu pojetí transparentnosti a současné diskusi v prostředí neziskových organizací u nás (Nadační fond Via Vitae), transparentnosti rozdělování příspěvků a grantů územních samospráv (Nadace Vltava) a tématu transparentosti v prostředí dárců – podnikatelů (Komunitní nadace Euroregionu Labe). Sem patří také příspěvek z prešovské komunitní nadace.

7

Druhá část je sestavena z příspěvků těch, kteří se transparent-

garantovanou kontrolou. Na druhou stranu ekonomičtí liberá-

ností hlouběji zabývají. Ředitel Nadace VIA Jiří Bárta píše o své

lové popírají, že významný je jakýkoli jiný zájem než vlastní

zkušenosti s návrhem na vznik certifikační agentury, CVNS se

zisk, a neziskové organizace pro ně tedy téměř vždy tak či onak

dlouhodobě zabývala využitím existujících famalizovaných ná-

zakrývají skutečný, totiž ziskový nebo mocenský plán - cokoli

strojů veřejné kontroly atd., think tank Nett se zaměřuje v rámci

jiného pak jsou podle nich jen politování hodné resentimenty,

svého legislativního projektu na témata veřejných deklarací atd.

které jsou na vodě a mají marginální význam, pokud nejde přímo o intelektuální blamáž a hledání beznadějných „třetích cest“.

Třetí část tvoří podrobnější popisy existujících forem zveřejňování, formálních nástrojů a příspěvky těch, kteří v tomto tématu

Praxe ale ukazuje, že skutečnost je složitější, odvíjí se od řady

konkrétně pracují – Zelený kruh pražských ekologických organi-

konkrétních aktivit, zájmů vztahů, i ti nejzarytější straníci zpra-

zací vyhlásil svůj kodex, organizace Tři a půl připravovala novelu

vidla jednají jinak, než by se dalo odvodit z politických programů

sbírkového zákona atd.

či jimi používaných ideologických konstrukcí. Tomuto tématu také tento sborník dává dostatečný prostor.

Transparentnost není jen nástrojem pro veřejnou kontrolu, je to téma stejně problematické, otevřené a mnohovrstevnaté jako

Ústí nad Labem, 21. 8. 2006

téma veřejné prospěšnosti a jejího poměřování, kde existuje otevřený spor o to, jakou roli vzhledem k neziskovému sektoru má hrát stát a naopak, jaké role vůči státu mají hrát různé neziskové organizace. To podstatné je naznačeno v úvodním textu: transparentnost není „jen“ otevřením se kontrole, ale především způsobem, jak sdílet svoje hodnoty, cíle a způsoby, jakými je dosahujeme. V transparentnosti se formuje to, co je společné. Socializující koncepty směřují k tomu chápat neziskové organizace jako doplňky k působení státu, jako „odvozené“ subjekty působící a svoje aktivity rozvíjející pod vlivem státu a pod státem

8 8

Pořadatelé

Obsah Předmluva Jan Kroupa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5

Část 2.

Organizační poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Neziskovky průhledné, neziskovky účty skládající – Jiří Bárta. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

Část 1.

Jak zahájit debatu o transparentnosti – Miroslav Pospíšil . . . .49

Úvod k programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

Význam jednostranných právních aktů – Sh . . . . . . . . . . . . .55

Nadační fond Via Vitae Ostrava

O komparativních nástrojích (Co zveřejňovat) – Josef Štogr . .57

Transparentnost - vstup Zdeněk Jakubka . . . . . . . . . . . .12

Transparentnost a sebeidentifikace právnické osoby – Nett . . .63

Transparentnost neziskových organizací

Strnulý pohľad spoza záclony – Fedor Blaščák . . . . . . . . . . .68

- Markéta Kubáňová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

Nerozumíme si - Monika Šatavová . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70

Nadace Vltava Písek Transparentnost jednání samospráv - Michal Novotný. . . .24

Část 3.

Deklarace transparentnosti a minimum transparentnosti

Transparentnost jako nástroj při vytváření a posilování důvěry

- Michal Novotný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

veřejnosti k charitativnímu projektu a veřejné sbírce

Komunitní nadace Euroregionu Labe Ústí nad Labem Transparentnost dárcovství soukromého sektoru – Kateřina Niklová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Komunitní nadace Prešov Transparentnosť grantových procesov a mechanismov v komunitných nadáciách - Katarína Minárová . . . . . . . . .38

– Blanka Šrámková, Jan Dolínek . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 Transparentnost z pohledu ekologických organizací – Zuzana Drhová, Linda Klvaňová . . . . . . . . . . . . . . . . .79 Informační systémy v ČR sdružující údaje o nevládních neziskových organizacích – Markéta Kubáňová . . . . . . . .84 Transparentnost jako „ponechání otevřeného“ – Jakub Štogr . .92

Závěr ke sborníku – Tomáš Krejčí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99

9

10 10

Část 1. Program „Podpora transparentnosti procesů na místní úrovni“ Není náhodou, že tématem transparentnosti se zabývá vznikající skupina komunitních nadací, resp. nadací, nadačních fondů a dalších subjektů, které vznik komunitních nadací připravují. Program Podpora transparentnosti procesů na místní úrovni je realizován Komunitní nadací Euroregionu Labe, Nadačním fondem Via Vitae, Nadací Vltava a sdružením Podnos, organizací na podporu neziskového a občanského sektoru. Je zaměřen především prakticky: jednak samozřejmě na otevřenost procesů, ve kterých se rozhoduje o darech a jejich využití, jednak na to, jak jsou formulovány cíle neziskových organizací, jak jsou veřejně prezentovány, jaké existují formy rozhodování. Zdaleka tedy nejde jen o to, co se týká finančních prostředků a hospodaření s nimi. Stejně důležité jsou procesy výběru obdarovaných, partnerů, cílů, způsobů práce. Právě komunitní nadace jsou otevřeny pro to vnímat širokou škálu možných aktivit a jejich nasměrování jako významnou hodnotu, jako prvek kulturně a sociálně pozitivní a přínosný. Jsou proto přirozenými nositeli tohoto tématu, mají blízko k tématu „self-transparency“, bez něj si nelze představit komunitu v americkém pojetí, tedy komunitu jako uskupení těch, kteří mají společnou historii i budoucnost, těch, kteří chtějí být spolu a v jisté míře si důvěřují. Projekt je přímo zaměřen na tři témata: Komplexního tématu transparentnosti neziskových organizací se ujal Nadační fond Via Vitae, otevřel v tomto smyslu diskusi a shrnul existující formy prezentací základních údajů o činnosti neziskovek. Tématu transparentnost při rozhodování samospráv o podpoře neziskových organizací se věnovala Nadace Vltava, transparentnosti firemních dárců Komunitní nadace Euroregionu Labe. Naši zahraniční partneři se pak spolu s námi obecně zabývali rolí komunitních nadací v propagování transparentnosti (v pojetí „selftransparency“) jako jednoho z témat, které je tomuto typu nadací vlastní.

11

Proč transparentnost neziskových organizací Každý den v médiích prezentovaná virtuální realita musí

• Transparentnost stojí v přímém protikladu s klientelismem

nezbytně vyvolávat představu o tom, že navrch má arogance,

a korupcí. Právě v tomto smyslu posiluje spravedlnost, rovnost,

bezohlednost a sprostota a že se většinou beztrestně vyplácí.

odpovědnost a je úsporná. • Transparentnost institucí – tedy i neziskových organizací – je

Skutečně znepokojující je potom přerod vnímání korupce. Ačkoliv je stále protizákonná a víme, že „se to nedělá“, přesto

také vnímána jako nástroj ke zvýšení jejich legitimity, účinnosti a odpovědnosti.

se postupně stává samozřejmostí, bez které nelze (nejenom) podnikat. Nezbytnost dávání a přijímání výhod a úplatků se

Co to ale transparentnost je?

stává normalitou. To vše viditelně a prokazatelně působí. Rozežírá to ochotu lidí dodržovat pravidla a zákony, likviduje důvěru

Transparentnost jako vlastnost

v demokracii a zpochybňuje ji. Snižuje to ochotu lidí účastnit se a ovlivňovat věci veřejné.

Vědecká skupina Johna Pendryho (laboratoř Imperial College London) v první polovině roku 2006 oznámila, že je jen kousek

Neziskové organizace naštěstí stále disponují lidmi, kteří ochotu veřejný prostor ovlivňovat doposud neztratili. Jejich každo-

od zhotovení materiálu, který dokáže učinit člověka nebo jakýkoli objekt neviditelným.

denní zkušenost je však stejná. I proto začínají hovořit o transparentnosti, která by na straně druhé mohla důvěru v pravidla

V srpnu teoretický fyzik Ulf Leonhardt, působící na Svato-

zvyšovat. Zdá se, že málokdo pochybuje o jejím obecném smys-

ondřejské univerzitě ve Skotsku, představil myšlenkový model

lu a významu, nebo je lidmi její význam alespoň deklarován:

stroje, který by neviditelnost uměl zajistit.

• Transparentnost svojí podstatou posiluje základy demokracie, je-li ovšem všeobecně přijímána jako princip.

12 12

Co to má společného s transparentností? Neviditelnost předmětů je závislá na jejich schopnosti propouštět světlo - tedy na

fyzikální vlastnosti hmoty, které říkáme transparentnost nebo

neziskové organizace budou nuceny jevit se jako transparentní,

průhlednost. Hovoříme-li potom o transparentnosti neziskových

a to i když transparentní nebudou.

organizací, máme pochopitelně na mysli přenesený význam „fyzikální průhlednosti“. Hovoříme zpravidla o transparentnosti v několika oblastech každodenního života neziskovek:

Zůstaňme však optimisty. Transparentnost organizací je přece jenom odlišná od transparentnosti kamene. Lze jí jistě postupně dosáhnout i bez klamů a triků.

• Transparentnost poslání a cílů • Transparentnost vedení a řízení (lidé a procesy)

Certifikace transparentnosti a její přijetí

• Finanční transparentnost (fundraising, zdroje, příjmy, výdaje…) • Transparentnost vztahů s okolním světem (členství v jiných

Transparentnost vnímáme především jako stav či vlastnost

organizacích, střety zájmů, účast v institucích, jiných správ-

v absolutní (organizace je/není transparentní) nebo relativní

ních radách)

(organizace je/není transparentní do určité míry) rovině. V obou

• Transparentnost aktivit organizace (činnosti a projekty)

případech nastává chvíle, kdy je toto hodnocení někým nebo něčím vydáno. Hodnocení jsme si zvykli říkat „certifikát trans-

Otázkou zůstává, do jaké hloubky, v jaké kvalitě a kdo a jakým způsobem tyto informace vyžaduje. Výše představené fyzikální systémy neviditelnosti nejsou

parentnosti“ a tomu, kdo nebo co certifikát vydává, „certifikační autorita“. Nejedná se apriori o agenturu, člověka, úřad, stát. Obecně se

schopny změnit vlastnost hmoty. Proto průhlednost za použití

jedná o subjekt anebo systém. Vždy však poskytuje informaci,

zákonů (fyzikálních) „simulují“. Pracují s klamem (rozumějme

která je akceptována jako důvěryhodná.

optickým). Jednoduše řečeno: vědci zřejmě našli cesty, jak způsobit, aby se předměty jevily jako transparentní, i když nejsou. „Objev neviditelnosti“ nejenom časově zapadl do diskuse

Aby byla certifikace přijata a měla výše zmíněný význam, musí být naplněny tyto podmínky:

o transparentnosti NNO v Česku. Z dosavadní diskuse o transparentnosti totiž vyplývá, že není vyloučena situace, kdy české

• účast neziskových organizací, které jsou ochotny (nebo

13

nuceny) se nechat certifikovat • prostředí, v němž se certifikát přiděluje (společnost), trans-

transparentnost neziskových organizací je tak v současné době kontraproduktivní a nesmyslná.

parentnost vyžaduje, přijímá a oceňuje • existence důvěryhodné certifikační autority (subjekt nebo

Riziko vynucené transparentnosti

systém), která poskytuje objektivní svědectví o transparentnosti Vynucená transparentnost vytváří nikoliv jenom riziko, ale Vynucená transparentnost

přímé nebezpečí pro neziskové organizace, jejichž závislost na veřejných rozpočtech (lidech, kteří o penězích rozhodují) je

Naplnění každé z těchto podmínek jednotlivě je k zajištění

rostoucí a už dnes enormní. V této situaci, tragikomicky, přichá-

transparentnosti podmínkou nutnou, nikoliv však postačující.

zí ministerstvo vnitra s nápadem vzniku certifikační agentury

Nejsou-li tyto podmínky naplněny společně, bude certifikace vždy

a s kouzlem nechtěného hovoří o zájmu „státní bezpečnosti“

vynucená. Následně riziko, že deklarovaná transparentnost bude

a o „oddělení zrna od plev“.

předstíraná, je vysoké. Pomineme-li několik výjimek, v Česku jsme se doposud nedostali ani k tomu, že by „neziskový sektor“

Bez neziskových organizací není stát schopen zajistit beze

o certifikaci důkladněji diskutoval, natož aby certifikaci uznával či

zbytku lidská práva a důstojnost. Přesto vidíme snahy svázat ne-

by ji snad vyžadoval. Zcela jistě zde chybí společenské prostředí,

ziskové organizace dalšími bezprecedentními povinnostmi, které

které by bylo schopno transparentnost ocenit.

nemají ani instituce státní správy a samosprávy a dokonce ani subjekty podnikatelské. Žijeme v situaci, kdy pro představitele

Ze tří podmínek zbývá certifikační agentura. Technické založení certifikační agentury „vrchností“ jako instituce, která by

více než poloviny podnikatelských subjektů je přijatelné podpořit své podnikání korupcí.

certifikaci neziskových organizací zavedla povinně a bez prvních dvou atributů, znamená zbavit transparentnost důvěryhodnosti

Korupce má ale dvě strany, nejenom toho, kdo dává, ale také

a smyslu. Přesto se takové úvahy objevují. Lze oprávněně očeká-

toho, kdo přijímá. Proč by se tato praxe neměla objevit i v uměle

vat, že ačkoliv transparentnosti NNO nepřidá, vytvoří prostor pro

instalovaném certifikačním systému?

rozvoj další formy klientelismu a možná i korupce. Vynucovaná

14 14

Samozřejmě, ani neziskové organizace nejsou vůči klientelis-

Dáváme-li více informací než konkurent, jsme v nevýhodě.

mu a korupci imunní. Bude-li existovat nucená transparentnost

Jinými slovy, konkurent je ve výhodě, protože dává méně infor-

a bude-li na její deklaraci záviset přístup k penězům a přežití,

mací. Čím méně informací dává, tím větší je šance, že se na pří-

zákonitě se české neziskové organizace budou nuceny jevit jako

padné „fauly“ nepřijde. Abychom tuto výhodu neztráceli ani my,

transparentní, a to i když transparentní nebudou. Budou hledat

musíme poskytovat vždy méně informací než druhý. Ale i ten

všechny cesty, jak toho docílit. Budou jenom méně svobodné

druhý chce zachovat svou výhodu, a bude tedy poskytovat ještě

a budou pod dohledem.

méně informací než my. Nakonec se sejdeme na stejné úrovni, kdy obě strany poskytují právě minimum zákonem (pravidlem)

Otázka tzv. „nezávislosti agentury“ situaci neřeší. O certifikační autoritě je možné hovořit až poté, co bude zajištěn zájem NNO

vynucených informací, případně poskytují informace pozměněné, nedůvěryhodné, zavádějící.

a jejich přijetí transparentnosti. To zároveň bude rozvíjet společenské prostředí, které transparentnost ocení.

Z pohledu důvěryhodnosti transparentnosti a legitimity organizace je to výsledek katastrofální. Preference vlastních zájmů

Dobrovolná transparentnost

před všeobecně přijímanými etickými pravidly de facto znamená postupnou likvidaci transparentnosti. Proto je důležitý dobrovol-

Z výše uvedených důvodů má dobrovolný přístup k certifikaci

ný systém transparentnosti zejména na jeho počátku. A až poté,

zásadní a nepominutelný význam. Dobrovolnost dává transpa-

bude-li vyhodnocen jako užitečný, může vzniknout certifikační

rentnosti hodnotu. Vytváří prostor k tomu, aby vznikl všeobecně

systém, ke kterému budou NNO postupně přistupovat.

uznávaný a akceptovaný systém transparentnosti v prostředí neziskových organizací. Ty potom uvedenou hodnotu přenesou

Získá-li systém kredit, budou následně neziskové organizace

k veřejnosti. Dobrovolná transparentnost umožňuje poskytnout

nuceny přistupovat k systému nikoliv proto, že by to někdo „sho-

více informací, než ukládá zákon nebo smluvní vztahy. Staví se

ra“ vyžadoval, ale proto, že bude mít hodnotu. A bude-li někým

proti tezi, že v zájmu pragmatismu a dosažení výhody nad dru-

vyžadován, potom partnery neziskových organizací ve vzájem-

hými (v rámci soutěže) je možné odmítnout etické principy.

ném styku... Pro zachování smyslu transparentnosti je však počáteční dobrovolnost nezbytná.

15

Transparentnost musí být „sexy“

stačí, když se přidá jedna osoba a změní se hierarchie hodnot všech.

Nedělám si iluze. Často se potkávám s názorem, že transparentnost ano, ale že poskytovat více informací než druzí je nevý-

S vědomím odpovědnosti, kterou neziskové a občanské orga-

hodné. Konkurence anebo jiné subjekty, na kterých je neziskový

nizace mají v demokratické společnosti, s vědomím jejich neza-

sektor závislý, tak získávají informace, které mohou být zneu-

stupitelnosti vyzýváme k přijetí principu dobrovolné transparent-

žity. Pokud se organizace k transparentnosti přihlásí, vyžaduje

nosti, která je obranou proti korupci, cestou, kterou posilujeme

kompenzaci. Transparentnost musí být výhodná, ale zdá se, že

principy demokracie a právního státu, deklarujeme svou odpo-

v současné době takto vnímána není.

vědnost a podporujeme svou legitimitu a svobodu.

Jako kompenzace je akcentován stav, kdy transparentnost

Svým podpisem zároveň odmítáme pokračující projevy korup-

organizace je zároveň „konkurenční“ výhodou ve vztahu k ne-

ce a klientelismu, rostoucí závislosti neziskových organizací na

transparentním organizacím. Transparentní organizace je „sexy“.

veřejných financích a lidech, kteří o nich rozhodují.

Přitahuje zájemce o spolupráci, je podmínkou k získání peněz z veřejných rozpočtů, k zařazení do seznamu oslovovaných organizací v rámci výběrových řízení, podmínkou k získání zakázky. Stát se transparentním znamená přijmout transparentnost nejenom jako obecný princip, ale také akceptovat pravidla a respektovat je. Obě podmínky jsou nutné. Ostravská výzva

Zdeněk Jakubka Předseda správní rady Nadačního fondu Via Vitae

Věříme, že pracuje-li určité množství lidí v nějakém směru, týká se to jen jich samotných, avšak existuje bod, ve kterém

16 16

www.vitaova.cz mail: [email protected]

Transparentnost neziskových organizací Nadační fond Via Vitae vznikl v polovině roku 2004 transfor-

různější aktivity. Některé z nich jsou však pro část českého nezisko-

mací Nadačního fondu alternativní školy v Ostravě. Transforma-

vého sektoru spíše znepokojivé. Pod záštitou Ministerstva vnitra ČR

cí nadační fond značně rozšířil své poslání na celou komunitu

se objevila snaha zavést „certifikační agenturu“, instituci, která by

Moravskoslezského kraje. Doposud rozdává jen menší granty

měla posuzovat (vyhodnocovat) důvěryhodnost NNO. Povinné podá-

a projekt rozsahu a typu „Transparency of Procedures at Local

vání informací na jedné straně a „ochota“ udělit výhodu – certifikát

Level“ je pro něj první zkušeností.

- na straně druhé otevírá dveře klientelismu a korupci. Dostáváme se do bludného kruhu „boje proti korupci“, přitom víme, že vytloukat

Když se na jaře roku 2005 poprvé začalo jednat o obsahu a ná-

klín klínem nelze. Nadační fond Via Vitae a řada dalších neziskových

plni projektu „Transparency of Procedures at Local Level“, který

organizací si to uvědomuje, a proto se zasazujeme o jiný přístup

se pak posílal do Bruselu, nikoho tehdy ani nenapadlo, že téma-

k transparentnosti, který staví na odlišných základech.

tická část zabývající se transparentností fungování a hospodaření nevládních neziskových organizací zapadne tak přesně do „horkých

NNO o sobě zveřejňují povinné penzum údajů, které stanoví

událostí chladného předjaří roku 2006“. Na následujících řádcích se

zákon: jednak při svém vzniku a pak v průběhu své existence.

s vámi chceme podělit o to, jak jsme se s našim tématem vypořá-

Rovněž v běžném občansko-právním a obchodně právním styku

dali, co nám projekt přinesl a pokusíme se vám rovněž co nejvěr-

se identifikují potencionálním parterům svými stanovami, dekla-

něji zprostředkovat reakce oslovených neziskových organizací.

rovaným posláním atd. Přesto se český neziskový sektor netěší důvěře veřejnosti [1], snad částečně také proto, že řada z nich je

Pojetí transparentnosti nevládních neziskových organizací (NNO) V neziskovém sektoru je téma transparentnosti, „zpřehlednění“, „certifikace“ atd. již nějakou dobu diskutováno a byly vyvíjeny i nej-

[1] Čerpáno z: opakovaný Výzkum filantropického prostředí na území Moravskoslezského kraje. Ostrava: únor 2004 a květen 2005, Vita; šetření V jakém stavu se nachází naše občanská společnost v době vstupu ČR do EU? Praha: 2004, NROS.

17

při podávání povinných informací pasivní a nenabízí úplný a věrný obraz [2]. Koncept dobrovolné transparentnosti doplňuje povinné infor-

Jednotlivé fáze projektové části „Transparentnost fungování a hospodaření NNO“ Naši část projetu jsme si rozdělili do tří fází a jednotlivých

mování státu a veřejnosti tak, že se posunuje za hranice „kon-

specifických činností. Fáze jsou naplňovány postupně. Výsledky

troly“. Transparentnost, kdy o sobě organizace dává vědět ve-

získané po uzávěrce textů tohoto sborníku budou prezentovány

řejnosti ze své vlastní vůle, získává jiný rozměr oproti té povin-

při vlastní konferenci v závěru programu.

né, vynucované. Taková transparentnost s sebou nese přidanou hodnotu, podstatný punc dobrovolného závazku, který vyjadřuje uvědomění si vlastní odpovědnosti, jenž zcela chybí povinnému poskytování údajů. Přínosem dobrovolného otevření se je získávání důvěry veřejnosti. Budování důvěryhodnosti a kvality organizace je dlouhodobý proces a neurychlíme ho tím, že nám bude na stěně v kanceláři viset akreditace nebo certifikát. Teprve prezentací dobře odvedené práce a korektním jednáním získáme důvěru partnerů, klientů a celé veřejnosti. Tyto nehmotné zisky jsou pak následovány i finančními profity. Úlohu kontroly přebírá veřejnost, její zájem přitom celkově kultivuje občanské prostředí.

Projekt byl rozfázován následovně: Vytvořit základní shodu o tom, jaké údaje by o činnosti neziskových organizací měly být zveřejňovány: • seznámení a informování o projektu „Transparency“, o jeho konceptu a východiscích; • zjištění, jak NNO vnímají a chápou transparentnost NNO v dnešních podmínkách, zjištění zájmu organizací o téma transparentnosti NNO; • nalezení širší shody o tom, jaké údaje o činnosti NNO by měly být zveřejňovány, do jaké hloubky by měly zacházet a jaké by tyto údaje měly být povahy. Vytvořit deklaratorní formu, přístupnou pro různé typy organizací, jejímž prostřednictvím bude možné se přihlásit k transpa-

[2] ROSENMAYER, T., et al. Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002. 1. vyd. Brno: CVNS, 2004; ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005.

18 18

rentnosti jako k určitému typu jednání: • formulace deklarace; • zpřístupnění výsledné deklarace;

• vytvoření základních podpůrných (pomocných,

jeho zneužívání pro účely financování terorismu, dalších forem

vzorových) šablon zveřejňovaných údajů pro NNO, které

logistické podpory terorismu a jiných forem hospodářské trest-

se přihlásí k tomuto typu pojetí transparentnosti.

né činnosti“, a to vneslo do naši práce jinou dynamiku. Ani nás,

Vytvořit studii o požadavcích na technické prostředí pro zveřejnění organizací, které se deklarují jako transparentní: • zmapování současných informačních systémů, které shromažďují a veřejně zpřístupňují informace o NNO; • zajištění prostředí pro veřejnou databázi transparentních NNO; • spuštění a testování databáze. V první fázi projektu bylo nejdůležitější dostat téma projektu do širokého povědomí NNO. Hlavním cílem bylo získat od zástupců NNO variantní názory, zda se chtějí otevřít veřejnosti, v jaké míře a jakým způsobem. Tyto informace se měly stát podkladem pro formulaci deklarace, kterou by se NNO hlásily ke konceptu dobrovolné transparentnosti. Nejprve ovšem bylo třeba zjistit, co si organizace pod pojmem „transparentnost“ vůbec představují, jak svou transparentnost vnímají ve vztahu k veřejnosti. Domnívali jsme se, že názory od NNO získáme v poklidné, ničím nezatížené diskusi, ale vše dopadlo jinak. V únoru MV ČR vystoupilo s dokumentem nazvaným „Dosavadní stav v oblasti zpřehledňování fungování neziskového

rovněž jako řadu dalších, nenechal obsah materiálů v klidu a rozhodli jsme se reagovat. Předpokládali jsme, že většina NNO našeho regionu má plné ruce své práce a znepokojující dokument a výzva k reakci na něj se k nim vůbec nedostane. K pozvánce na první plánované setkání místních NNO pod heslem „Hledáme podobu transparentnosti neziskových organizací – Hledejte ji s námi“ jsme proto připojili uvedený materiál. Náš předpoklad se později z reakcí účastníků setkání potvrdil jako správný. Tímto krokem jsme sice ovlivnili debatu na setkání, ale cítili jsme povinnost organizace o tak zásadní události informovat. Zdeněk Jakubka, předseda správní rady Nadačního fondu Via Vitae a předseda Vita o.s., reagoval na dokument MV ČR ještě před setkáním tiskovou zprávou. Pozvánkou na setkání 16. března 2006 bylo osloveno více než 460 NNO Moravskoslezského kraje z naší e-mailové databáze. Výzvu si přečetlo asi 140 organizací a z toho 25 reagovalo návratkou, ve které jsme zároveň zjišťovali zájem organizací o toto téma. Potvrzenou účast na setkání jsme obdrželi od 12 NNO, dalších 13 organizací se z nejrůznějších důvodů nemohlo dostavit, ale přály si být dále o vývoji informovány.

sektoru v České republice: se zvláštním důrazem na prevenci

19

Cílem setkání bylo, kromě seznámení účastníků s náplní pro-

parentnost by měla být vnímána tak, že pokud se některá orga-

jektu „Transparency“ a uvedení do konceptu dobrovolné trans-

nizace nepřihlásí k „našemu konceptu transparentnosti“, ještě to

parentnosti, získat škálu názorů představitelů NNO k tématu

neznamená, že je špatná. To samé platí pro případ, když o sobě

a zjistit, zda jsou ochotny zveřejňovat o sobě údaje a v jakém

neposkytne všechny informace.“ … „Otevření se by mělo podpo-

rozsahu. Na setkání se z očekávaných dvanácti představitelů

rovat kvalitu, důvěru. Nesmí mít odsuzující charakter.“ … „Setka-

NNO dostavilo jen osm [3]. Náladu setkání výrazně ovlivnilo

li jsme se i s tím, že jsme se otevřeli veřejné správě v dotačním

zveřejnění materiálu MV ČR. V průběhu čtyřhodinové debaty

řízení a informace byly naopak zneužity proti nám, dostali jsme

se téma certifikace a „certifikační instituce“ neustále vracelo

méně peněz.“ … „Organizace silně závislé na veřejných zdrojích

a zasahovalo do jejího průběhu. Takže ačkoliv v úvodu diskuse

se obávají, že certifikátem by bylo podmíněno získání již dnes

bylo jasně řečeno, že projektu „Transparency“ je institucionální

zkracujících se (omezovaných) dotací z veřejných rozpočtů. Do

hodnocení organizací cizí, nevyhnuli jsme se reakcím k této věci.

pasti by se na druhé straně mohla dostat i obec, která nebude

Převážná většina přítomných byly větší a velmi aktivní regionální

moci přidělit dotaci necertifikované NNO. Nejen tímto, ale celým

organizace. Reakce a připomínky byly proto velmi zajímavé, pod-

procesem, by byly postiženy především malé místní organizace

ložené zkušeností z praxe. Uvádíme výběr těch nejzajímavějších:

a spolky, které hrají velmi důležitou roli v místních komunitách.“ … „Proces nesmí být složitý, aby neodrazoval ani malé a nově

„Jsme ochotni poskytovat i více informací, nad rámec zákona.“ … „Zásadně odmítáme úřední hodnocení transparentnosti or-

vznikající organizace, kterým se nedostává kapacit.“ … „Pod vykazováním všech financí se ztrácí aktivity a výsledky projektů.“

ganizací.“ … „Shodli jsme se, že ačkoliv máme strach, že české prostředí není natolik vyspělé, aby informace, které o sobě po-

Celkově se z diskuse dá shrnout, že NNO jsou velmi nedůvěři-

skytneme, nebyly zneužity, říkáme ano DOBROVOLNÉ transpa-

vé a bojí se poskytovat informace. Pohybují se v konkurenčním

rentnosti.“ … „Vytvořit prostor pro prezentaci NNO.“ … „Trans-

prostředí – zvlášť ve vztahu k veřejným zdrojům. Vyplynulo to z odpovědi na dotaz: „Proč se otevřít? Proč být transparent-

[3] Zástupci Občanského sdružení Vita, Armády spásy, Lašského společenství, Občanského sdružení Za starou Ostravu, Diecézní charity ostravsko-opavské, Podaných rukou, Rosky Ostrava a Nadačního fondu Via Vitae.

20 20

ní?“ … „Kvůli veřejné správě, abychom získali dotace od státu.“ Účastníci setkání si neuvědomovali, že transparentní by měli být pro celou veřejnost – pro uživatele služeb, dárce, partnery atd.

Důležitým zjištěním a závěrem diskuse bylo, že i přes obavy

NNO. Stránky jsme podle toho strukturovali na část pasiv-

o zneužití informací v „nevyspělém českém prostředí“ jsou NNO

ní - informační a část aktivní - diskusní a anketní. Návštěvníci

ochotny a přístupny k dobrovolné transparentnosti.

mohou sdělit ostatním svůj názor k transparentnosti veřejně na listu „Diskuse“ a také vyplnit formulář, kterým shromažďujeme

Diskusní internetové stránky

názory o tom, které konkrétní údaje by měly být zveřejňovány, o jejich rozsahu a povaze.

Pro formulaci deklarace transparentní NNO nám nestačila reakce osmi místních neziskovek. Našim záměrem bylo vést o tématu

Stránky jsme spustili 14. června 2006. Zpráva o spuštění strá-

širší debatu, komunikovat téma transparentnosti mezi větším po-

nek byla opět rozeslána na všech 460 e-mailových adres z naší

čtem NNO a získat obecnější shodu o obsahu, míře podrobnosti

regionální databáze. Navíc jsme již individuálně komunikovali

a formě (povaze) údajů deklarujících transparentnost neziskové

s těmi, kteří projevili zájem o téma a nějak se do transparent-

organizace. Komunikační kanál, který dnes odpovídá požadav-

nosti zapojili, ať už v našem projektu nebo v souvislosti s výzvou

kům široké přístupnosti, rychlosti a jednoduché ovladatelnosti, je

k připomínkování materiálu MV ČR. Požádali jsme o rozesílku

internet [4]. Proto jsme se pustili do tvorby diskusních interneto-

zprávy také naše partnery v projektu, takže nakonec bylo oslo-

vých stránek. Předpokládali jsme, že NNO budou z hlediska své

veno přes 580 organizací a představitelů neziskového sektoru.

vytíženosti ochotnější podělit se o svůj názor touto formou.

Spuštění stránek bylo také inzerováno na našich dvou největších a nejnavštěvovanějších internetových zpravodajských serverech

Chtěli jsme, aby webové stránky splňovaly dvě funkce: jednak

ICN a Econnect.

komunikovaly a vysvětlovaly téma dobrovolné transparentnosti a za druhé, aby byl vytvořen živý prostor pro diskusi a reakce

Po spuštění stránek jsme netrpělivě čekali na první reakce, ale byli jsme zklamáni malou aktivitou neziskových organizací.

[4] Téměř 90 % neziskových organizací má zajištěn přístup k počítači a může komunikovat prostřednictvím internetu. Výsledky převzaty ze Zprávy o stavu neziskového sektoru v České republice v roce 2005. Praha: prosinec 2005, ICN, o.p.s. ve spolupráci s nadací Auxilia pro USAID.

Na stránkách se objevilo v prvních několika dnech pouze sedm diskusních příspěvků a šest návštěvníků vyplnilo formulář. Zkrácenou zprávu o spuštění webových stránek a výzvu k zapojení se do diskuse jsme tedy vložili jako doušku ke každé e-mailové

21

zprávě, která odešla z Nadačního fondu a také z NIA – Neziskové

neziskových organizací považujeme za důležitý. Jedná se o důvě-

informační agentury společenství Vita, která nám přislíbila spo-

ru a prestiž českého neziskového sektoru.

lupráci. Rovněž při vyřizování běžných telefonátů jsme u neziskovek zjišťovali, zda si přečetly zprávu a žádali jsme je osobně

Nevzdáváme se a opakovaně oslovíme místní neziskové or-

o reakci. Diskusi jsme se snažili rozpohybovat vložením se do

ganizace, přednostně opět ty, se kterými jsme již v kontaktu,

diskuse, ale bez valného úspěchu. Přes všechny naše třítýdenní

a také ty, jenž projevily zájem o informace. Zvolili jsme metodu

snahy je aktivní účast NNO na internetových stránkách k dobro-

strukturovaného dotazníku a na jeho základě pak vedení indi-

volné transparentnosti neziskových organizací mizivá.

viduálních rozhovorů s představiteli NNO. S respondenty bude konzultován návrh deklarace a její konečná formulace a NNO

Závěr

budou vyzvány k jejímu přistoupení. Výsledky těchto aktivit nejsou v době tisku tohoto sborníku ještě známy. Jak jsme v na-

Jak jsme již uvedli výše, máme zájem na tom, aby se na formulaci deklarace podílel větší počet NNO. Organizace by měly

šich snahách byli úspěšní či neúspěšní, sdělíme na připravované říjnové konferenci.

být do procesu zapojeny, jinak se s deklarací ani celou dobrovolnou transparentností neztotožní. Přiznáváme se, že jsme očeká-

Přínosem projektu „Transparency of Procedures at Local Level“

vali větší aktivitu ze strany NNO. Díky zveřejněnému dokumentu

pro Nadační fond byla příležitost navázat kontakty a dostat se do

MV ČR musíme více vysvětlovat a obhajovat sebe i naše pojetí

povědomí komunity, především regionálního neziskového sekto-

transparentnosti. Nejednou jsme se setkali s obavou NNO, že

ru. Nadační fond se transformoval teprve nedávno, není známý

informace, které nám svěří, využijeme ve vlastní prospěch. Byli

a komunitní principy teprve postupně zavádíme do své práce.

jsme nařčeni, že máme zájem stát se „certifikační agenturou“

Tento projekt je pro nás šancí, jak se zviditelnit. Neopomenutel-

a chceme „kádrovat“ neziskovky. Snad kvůli těmto obavám nebo

ná je také skutečnost, že nyní častěji publikujeme tiskové zprávy

poněkud složitějšímu tématu, které vyžaduje trochu více pře-

a naše jméno se objevuje hojněji ve zpravodajství z neziskového

mýšlení a zrovna teď organizace nepálí, nebo možná jen díky

sektoru (internetové portály ICN, Econnect, měsíčník neziskové-

prosté vytíženosti představitelů NNO, je účast v diskusi tak malá.

ho sektoru Grantis). Posledním, ale velmi důležitým aspektem

Ať mají jakýkoliv důvod, koncept dobrovolné transparentnosti

tohoto projektu je partnerství. Partnerství a spolupráce s organi-

22 22

zacemi, které se spojily pro tento projekt, protože mají společné téma. Prezentujeme se jako nadační fond, který má ambice stát se komunitní nadací. A právě spolupráce s dalšími českými komunitními nadacemi naši práci velmi obohacuje a pomáhá nám dostat se k vytyčenému cíli.

Markéta Kubáňová Nadační fond Via Vitae www.vitaova.cz mail: [email protected]

23

Transparentnost grantových mechanismů veřejné správy Na celkové kultuře jednání ve smyslu otevřenosti a vzájemnosti se výrazně podílí také způsob, jakým rozhodují místní samosprávy. Jednání zastupitelstev jsou ze své povahy veřejná, stejně tak jako celá řada dalších aktů, jednání rad však veřejná nejsou a závisí jen na orgánech obcí, jakou formou občany informují, jak umožňují nahlédnout do způsobu jednání, formování cílů, nástrojů. Vzhledem k podpoře neziskových organizací nejde jen o rozdělování prostředků z rozpočtu, stejně tak je důležitá nepřímá pomoc či podpora, poskytování prostor, případné nižší nájmy nebo jiná zvýhodnění atd. Jde také o účast veřejnosti nebo odborné veřejnosti na rozhodovacích procesech, týkajících se podpory neziskových organizací nebo obecně veřejných aktivit atd. Malé obce s počtem obyvatel v řádu desítek nebo několika stovek se navíc někdy velmi podobají aktivistickým neziskovým organizacím, i zde je velmi důležité, jak je věc prezentována těm, kdo nepatří k aktivní skupině „tahounů“. Téma transparentnost v oblasti samospráv proto zdaleka nelze zjednodušit na téma formálních pravidel a grantových politik velkých měst. Nadace Vltava z Písku sledovala některé formy jednání samospráv, kterých se účastní neziskové organizace, zároveň připravila a projednala s řadou potenciálních partnerů „deklaraci samospráv“, které se hlásí k jisté formě otevřenosti.

24 24

Transparentnost v jednání měst a obcí Úvod

své působnosti (z důvodu předpokládaných osobních kontaktů se starosty obcí a měst byla vybrána oblast v blízkosti sídla nadace,

V rámci projektu Podpora transparentnosti procesů na míst-

která zhruba odpovídala bývalým okresům Písek a Strakonice).

ní úrovni realizovala Nadace Vltava modul projektu s názvem

Především bylo osloveno 23 obcí z Dobrovolného svazku obcí

Transparentnost grantových mechanismů veřejné správy. Ten

Blanicko-otavského regionu a dalších deset obcí a měst z výše

je, jak sám název napovídá, zaměřen na transparentnost roz-

uvedeného regionu.

dělování finančních prostředků (dále jen TRFP) z rozpočtů měst a obcí především neziskovým organizacím, a to formou převážně grantů a příspěvků.

Dvě podmínky TRFP – pravidla a ochota rozdělovat prostředky transparentně

Cílem uvedeného modulu je jednak zmapování postojů měst

Na počátku realizace bylo nutné vyřešit otázku, jakým způso-

a obcí k otázce transparentnosti, a dále jejich praxe ve způsobu

bem se pokusíme definovat, co je to transparentnost nebo trans-

rozdělování finančních prostředků. To vše včetně nabídky par-

parentní rozdělování finančních prostředků (dále jen TRFP) ze

ticipace nadace na změnách vedoucích k větší transparentnosti

strany obcí, a jak zjistíme, že rozdělování v té které obci probíhá

výše uvedených procesů nebo zkvalitnění jiných aktivit směřu-

transparentně. Při definování prvků grantového řízení nezbyt-

jících k větší podpoře neziskového sektoru a spolků. Ze skupiny

ných pro TRFP jsme mohli vyjít z vlastní zkušenosti nadace, dále

možných příjemců grantů a příspěvků byly cíleně vyzdviženy

z Etického kodexu asociace nadací při Fóru dárců a nebo z for-

neziskové organizace a spolky jako nejčastější příjemci těchto

málně propracovaných systémů rozdělování finančních prostřed-

podpor, a zároveň jako důležití činitelé přispívající ke kvalitě

ků ze zdrojů EU, které známe (ESF). Z nich lze definovat okruhy,

života v obcích a městech.

které musí TRFP obsahovat: • otevřené vyhlášení grantu s uzávěrkou

Nadace Vltava začala mapovat aktivity obcí a měst v regionu

• cíl grantového kola (co a za jakým účelem podporuje)

25

• předpokládaná výše podpory a celková alokovaná částka na projekty

V našem regionu jsme nalezli na internetu informace o grantech u obou bývalých okresních měst, u Písku a u Strakonic.

• přesný popis toho, kdo a jak může o podporu žádat • popis dalších formálních náležitostí (např. region působnosti)

Je ale takovýto systém rozdělování grantů jedinou podmínkou

• strukturovaný formulář žádosti

TRFP? Není, tou druhou a ještě možná důležitější je ochota a zá-

• předpokládaná doba realizace projektů

měr prostředky skutečně rozdělovat transparentně dle pravidel

• kritéria posouzení předkládaných projektů

a bez nadržování nebo znevýhodňování některých žadatelů. Je

• údaj o tom, kdo, jak a jakým způsobem projekty posuzuje

zřejmé, že propracovaný systém rozdělování může umožňovat

• záruka nestranného posouzení kvality projektů

lepší kontrolu a navíc netransparentní rozdělování financí je

• termín, dokdy bude žádost posouzena a dokdy bude pode-

v něm obtížnější, ale není nepředstavitelné. Jak tedy zjistit, zda

psána smlouva

obec skutečně rozděluje nebo chce rozdělovat prostředky dle

• veřejně přístupné vyhlášení výsledků

TRFP? Je to vůbec možné bez komplikovaného výzkumu úspěš-

• písemná forma smlouvy o podpoře

ných i neúspěšných žadatelů o podporu, porovnávání výsled-

• způsob uvolňování finančních prostředků

ků podpořených projektů s cíli programu a podobně? Jednou

• způsob posouzení kvality realizovaných prostředků

z možností je deklarativní přihlášení se vedení obce k principům

• způsob vyúčtování projektů a forma závěrečných zpráv

transparentního rozdělování finančních prostředků. Zveřejnění obou (pravidel i ochoty být transparentní) je vlastně třetí nutnou

Je zřejmé, že takto vysoce formalizovaný způsob rozdělování

podmínkou pro TRFP.

finančních prostředků může výrazně přispívat k TRFP. Na straně druhé je třeba říci, že jeho nevýhodou je značná složitost

Dvoustupňová deklarace

a především velká náročnost – časová, administrativní i finanční. Takto propracovaný systém je smysluplný tam, kde jde o děle-

Při realizaci projektu jsme se pokusili vytvořit Deklaraci trans-

ní velkých finančních prostředků – u dotací centrálních orgánů

parentnosti, která by ve zjednodušené formě obsahovala to

státní správy, u grantů z fondů EU a u grantů velkých nadací.

nejpodstatnější z výše vyjmenovaných prvků grantového řízení.

U měst a obcí bychom se s ním měli setkat u statutárních měst.

Při její formulaci jsme hledali minimální podmínky pro to, aby byl

26 26

zachován smysl výše uvedených prvků, které se nám podařilo

tové a dotační politiky, dále jen Zásady) i podrobnější pravidla

po konzultacích zformulovat do osmi bodů (viz Minimum trans-

konkrétní grantové výzvy. Ale i zde jsou výrazné rozdíly, a to

parentního rozdělování). Před tyto body jsme předřadili obecnou

nejen mezi městy navzájem, ale i mezi jednotlivými oblastmi

deklaraci přihlášení se k transparentnímu rozdělování finančních

podpory.

prostředků (viz Deklarace transparentnosti). Při dalších konzultacích se ukázalo, že i takto minimalisticky formulované podmínky

Strakonice například vypisují granty pouze pro oblast kultury.

mohou činit především menším obcím potíže a to nás dovedlo

Pro zbývající oblasti (sociální, sport), mohou v obou městech ža-

k logickému kroku dokument rozdělit na obecnější Deklaraci

datelé žádat o příspěvek z rozpočtu. Příspěvek a způsob žádosti

transparentnosti rozdělování finančních prostředků neziskovým

o něj již nejsou na www stránkách Strakonic konkretizovány

organizacím a konkrétnější Minimum transparentního rozdělování

mimo Zásady nijak.

finančních prostředků neziskovým organizacím. Tím se deklarace stala dvoustupňovou, obce se tak mohou přihlásit buď pouze k deklaraci nebo k deklaraci i minimu společně.

V Písku žadatelé v jiných oblastech než je kultura a cestovní ruch podávají žádosti o příspěvek na základě výzvy k podávání žádostí, ale například pro sociální oblast je formulář velmi jedno-

Vedle práce s deklarací jsme v projektu mapovali formalizova-

duchý a neobsahuje mimo jiné ani detailní rozpočet. Dle našeho

ný způsob rozdělování grantů a příspěvků neziskovým organi-

názoru tedy neobsahuje jednu podstatnou informaci nezbytnou

zacím u obou měst, které tento způsob deklarují na svých www

pro posouzení kvality žádosti. Naproti tomu granty v oblasti kul-

stránkách, tedy u Strakonic a Písku.

tury a cestovního ruchu jsou v Písku propracovány velmi podrobně a profesionálně (určitým způsobem kopírují strukturu žádostí

Veřejná formální pravidla pro TRFP

z EU), na webu je zveřejněno mimo jiné i složení výběrové komise, která obsahuje mimo zastupitelů a zástupců odboru kultury

Obě výše uvedená města zveřejňují a tím i deklarují na svých

i nezávislé odborníky. Navíc je výrazně posílen prvek nezávis-

www stránkách, že rozdělují finanční prostředky formou příspěv-

losti, granty v Písku administruje pro město externě nezisková

ků a grantů. Na obou webech nalezneme Zásady o poskytování

organizace vybraná na základě výběrového řízení.

finančních prostředků z rozpočtu města (respektive Zásady gran-

27

Ukazuje se, že pravidla pro rozdělování finančních prostřed-

Nicméně i starostové malých obcí doceňují význam zformulo-

ků se mohou velmi výrazně lišit ve dvou zhruba stejně velkých

vaných pravidel. Např. starosta obce Čestice se ztotožnil s názo-

městech navzájem, ale i mezi jednotlivými obory uvnitř jednoho

rem „ty aktivní spolky tu známe“, nicméně v průběhu rozhovoru

města.

řekl, volně citováno: „Ona by jednoduchá zveřejněná pravidla nebyla na škodu, někdo si třeba může myslet, že hasičům dává-

Deklarace a minimum

me příspěvek jen proto, že místostarosta obce je zároveň starostou hasičů.“ Na základě toho vznikla domluva, že nadace pro

U menších měst a obcí je praxe v rozdělování prostředků odlišná. Nemají zpravidla zformulované předpisy pro rozdělování

obec Čestice takováto pravidla připraví. O daná pravidla projevily zájem i další obce.

příspěvků nebo grantů. V případě jejich seznámení s Deklarací a Minimem a při mapování situace v dané obci se objevilo několik podobných výstupů. Především starostové a starostky byli

Naznačené trendy a formy spolupráce směřující k větší transparentnosti

ochotni o dané věci hovořit (pouze v jednom případě nás obec nepřijala). Podpora neziskových organizací a spolků je v převážné většině obcí, které jsme doposud navštívili, považována za

Z dosavadních výstupů projektu (červenec 2006) se ukazují základní trendy:

samozřejmou. Mimo podpory finanční se na řadě míst objevila

• Transparentnost rozdělování finančních prostředků v obcích

i podpora nefinanční (nájem zdarma, posečení trávy fotbalis-

nad 20 000 obyvatel se začíná projevovat v proměně formálních

tům), příspěvky nejsou zpravidla formalizovány (nejsou formulá-

prvků konkrétních grantových řízení. Tento trend se ukazuje

ře, pravidla, uzávěrky, v několika případech jsou spolky vyzý-

i ve zpětném pohledu na rozdělování grantů a příspěvků v Písku

vány k podání požadavků). Obecný postoj u malých obcí se dá

a Strakonicích. Před čtyřmi lety Strakonice nerozdělovaly granty

shrnout větou: „Nepotřebujeme formuláře, všichni se tu známe!“

a v Písku formulář žádosti pro oblast kultury neobsahoval detailní

Podpora není tématicky vymezena, jde o podporu spolků obecně,

rozpočet. Důraz na větší transparentnost se u větších měst musí

často s důrazem na mládež. Většina obcí podepsala pouze Dekla-

dříve nebo později odrazit v konkrétních pravidlech rozdělování

raci, Minimum bylo přímo podepsáno doposud pouze v jednom

financí.

případě.

28 28

• U menších obcí je výraznější a důležitější neformální kontrola

transparentnosti (komunitní), která se může opřít o veřejnou de-

Město Protivín darovalo nemovitost do nadačního jmění Nada-

klaraci obce snažící se rozdělovat prostředky transparentně. I zde

ce Vltava. Na základě smlouvy o spolupráci se nadace zavázala

ale mohou výrazně pomoci jednoduchá pravidla.

každoročně směřovat určitou výši grantů na podporu aktivit

• Menší obce se hlásí k Deklaraci TRFP, ale nepodepisují Minimum, protože nemají zformulovaná jasná kritéria rozdělování

v Protivíně. Tyto prostředky rozděluje nadace nezávisle dle svého statusu a Etického kodexu asociace nadací při Fóru dárců.

prostředků a nedeklarují předem částku, kterou na podporu spolků v daném roce hodlají vydat.

III.

Tvorba Pravidel pro rozdělování příspěvků (viz výše)

IV.

Pomoc se založením nadačního fondu

• U malých obcí (150 - 400 obyvatel) roste význam obce ve vztahu ke spolkům. Spolky již takřka nemají kapacity podnikat aktivity samostatně (aktivní lidé jsou na obci) a spolupráce obce a spolků se děje tak, že aktivitu realizuje obec a spolek na ní participuje (často s využitím programu Leader). • U menších obcí stoupá význam nefinanční podpory spolkům

Obec Štěkeň projevila zájem o vytvoření nadačního fondu. Nadace přislíbila pomoc s jeho založením a jako alternativu nabídla možnost zřízení účelového fondu při nadaci.

i podpory reciproční (spolek vykoná „brigádu“ a za to získá finance). V dosavadním průběhu projektu se vykrystalizovaly zatím čtyři formy spolupráce nadace (nebo neziskové organizace) a obce (města) vedoucí k větší transparentnosti rozdělování finančních prostředků: I.

Externí administrace grantů v oblasti kultury a cestovní-

ho ruchu v Písku (viz výše)

Michal Novotný Nadace Vltava www.nadacevltava.cz

II.

Reciprocita spolupráce města Protivín – Nadace Vltava

mail: [email protected]

29

Příloha: Deklarace transparentnosti rozdělování finančních prostředků neziskovým organizacím Jako (místo) starosta obce ............................... prohlašuji, že naše obec si je vědoma důležitosti spolků a neziskových organizací pro kvalitu života v naší obci a dle svých možností je podporuje a snaží se pro jejich aktivity vytvářet vhodné podmínky. Příspěvky spolkům a neziskovým organizacím jsou v naší obci rozdělovány tak, aby byly ku prospěchu všech veřejných aktivit s přihlédnutím k aktuálním možnostem a situaci obce. Jako neméně důležitou vnímáme transparentnost rozdělování těchto finančních prostředků a jiných podpor pro podporu a rozvoj místních spolků a neziskových organizací. Proto se připojujeme k této Deklaraci transparentnosti rozdělování finančních prostředků neziskovým organizacím. Za obec ....................................... V .......................... dne ….............

........................................ ........................................ (místo) starosta obce

Tento dokument je podepsán ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno zůstává obci a druhé je pro účely projektu předáno Nadaci Vltava

30 30

Příloha: Minimum transparentního rozdělování finančních prostředků neziskovým organizacím 1)

Příspěvky pro neziskové organizace a spolky jsou rozdělovány tak, aby byly ku prospěchu všech veřejných aktivit s přihléd-

nutím k aktuálním možnostem a situaci obce. 2)

Obec uznává a respektuje nezávislost místních neziskových organizací / spolků.

3)

Příspěvky jsou otevřené všem spolkům a neziskovým organizacím z obce a obec nikoho nevylučuje z transparentního procesu

jen kvůli politickým ohledům. 4)

Rozdělování příspěvků je založeno na jasných kritériích přidělování příspěvků neziskovým organizacím / spolkům, které jsou

zformulované a veřejně předem vyhlášené, včetně termínů a podmínek za jakých mohou jednotlivé neziskové organizace / spolky o příspěvek žádat. 5)

Obec předem oznamuje minimální výši prostředků, které hodlá na dané účely v kalendářním roce rozdělit.

6)

Na rozhodování o rozdělení příspěvků se podílejí i opoziční zastupitelé a všude tam, kde nejsou závažné nebo praktické důvo-

dy proti (např. malá velikost obce), i odborná veřejnost formou výběrových nebo jiných komisí. 7)

Výsledek rozdělování příspěvků je veřejně přístupný.

8)

Obec má zformulovánu dlouhodobou transparentní podporu spolkového života v obci.

Za obec ....................................... V .......................... dne ….............

........................................ ........................................ (místo) starosta obce

Tento dokument je podepsán ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno zůstává obci a druhé je pro účely projektu předáno Nadaci Vltava

31

Transparentnost dárcovství soukromého sektoru Soukromí a firemní dárci mají pro své jednání celou řadu důvodů, pravidelně se jim věnují výroční zprávy obdarovaných organizací, zejména nadací. Jsou ale naopak dárci, kteří nechtějí být zveřejněni, zejména pokud jednají z osobních důvodů, motivovaných nějakými událostmi v minulosti, rodinnými souvislostmi apod. V této věci nelze nalézt nějaká jednoduchá schémata, je třeba respektovat různost přístupů dárců. Přesto je téma transparentnosti v tomto ohledu velmi významné – protože může existovat podezření, že si některé podnikatelské subjekty „platí“ neziskové organizace jako svoje lobby, že prostřednictvím neziskovek dosahují jinak nedosažitelných cílů a nepřímého vlivu. Naopak k tomuto tématu nepatří dárcovství jako vytváření „marketingového“ nástroje u firem, které mají z hlediska veřejnosti „pošramocený obraz“ . Je jen na obdarovaných, zdali takový dar veřejně přijmou či ne. Komunitní nadace Euroregionu Labe se rozhodla blíže spolupracovat s dárci ve svém nejbližším okolí a zjistit co nejvíce o tom, jak se při dárcovství rozhodují, jakými procedurami pak rozhodování o případném daru prochází. Příspěvek „Transparentnosť grantových procesov a mechanizmov v komunitných nadáciách“ shrnuje to nejdůležitější o otevřeném jednání komunitních nadací z pohledu Slovenska. Je vítaným pohledem z jiného prostředí, kde se komunitní nadace a jejich seskupení zformovaly již před mnoha lety a role komunitních nadací je tedy vnímaná daleko silněji než u nás, má svou již běžně vnímanou tradici. Se slovenským prostředím nás pojí nejen vazby historické, ale také vysoce aktuální, probíhají zde velmi podobné procesy, diskuse o tématu veřejné prospěšnosti a transparentnosti nevyjímaje. Příspěvek naší slovenské kolegyně v projektu tak uzavírá první část sborníku.

32 32

Transparentnost a kultura dárcovství Úvod

Důvodem, proč se Komunitní nadace zaměřila právě na výše uvedené regiony, je zejména dobrá znalost místního prostředí,

Soukromý sektor, v našem pojetí obchodní společnosti v Čes-

Komunitní nadace zde již 13. rokem působí, a celkový charakter

ké republice, si postupně uvědomují svou spoluodpovědnost za

regionu, kde v důsledku restrukturalizace tradiční průmyslové

rozvoj a podporu neziskového sektoru. Přesto transparentnost

výroby za posledních 15 let malé množství prosperujících firem

a kultura dárcovství v České republice je stále nízká.

a ochota přispívat na podporu neziskových organizací a zabývat se tématem společenské odpovědnosti firem je výrazně nižší než

Dary jsou firmami většinou poskytovány bez jasných pravidel,

v bohatších regionech České republiky.

výběr příjemců darů probíhá často nahodile na základě intuitivního rozhodnutí bez znalosti problematiky, případně jsou dary poskytnuty osobám spřízněným s danou firmou. Výjimku tvoří

Role Komunitní nadace na budování transparentnosti dárcovství

zejména pobočky velkých nadnárodních společností, které často přebírají kulturu dárcovství vytvořenou ve svých mateřských společnostech.

Komunitní nadace jsou nevládní neziskové organizace, které působí v rámci určitého geograficky vymezeného území, jsou nezávislé, neutrální a otevřené všem společensky aktivním přísluš-

Proto se Komunitní nadace Euroregionu Labe rozhodla ve spolu-

níkům komunity (NOVOTNÁ, ŠTOGR, 2002). Odráží v sobě rozvoj

práci se společnostmi z okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad

a změny v komunitě, reflektují její potřeby a zdroje, což vychází

Labem vytvořit platformu, v rámci které by bylo možné analyzovat

z filantropické tradice, historie a právního rámce daného území

současnou praxi firemního dárcovství a v případě zájmu pomoci jed-

(Community Foundations, 2000). Smyslem komunitní nadace je

notlivým společnostem implementovat standardy společenské odpo-

sdružovat majetek (nadační jmění), především od dárců z místní

vědnosti firem (Corporate Social Responsibility) a tím výrazně změnit

komunity, za účelem rozdělování výnosů z majetku organizací

(zlepšit) přístup místního podnikatelského sektoru k dárcovství.

nebo jednotlivců, kteří se podílejí na rozvoji komunity. Nadace se

33

snaží šířit myšlenky filantropie a pomáhá rozšiřovat prostor pro

většina fondů (i každý dar do fondu) má svou permanentní část

darování (MATOUŠEK, 2003).

(min. 10%), která není určena k čerpání, pravidelně se zhodnocuje a výnosy z jejího zhodnocení se připisují do dočasné části.

Za podobných okolností a na stejném myšlenkovém základě

Dočasná část fondu (max. 90%) je využívána k dosahování cílů

byla založena v roce 1997 Komunitní nadace Euroregionu Labe,

a poslání fondu. Poskytování nadačních příspěvků, tzn. posky-

která od roku 1997 do roku 2004 fungovala pod názvem Komu-

tování finančních prostředků vybraným neziskovým organizacím

nitní nadace Ústí nad Labem a navazovala na odkaz nadace Re-

z fondů, se řídí grantovou politikou fondů a pravidly grantových

gionální fond, která sloužila zejména jako komunikační platforma

výborů fondů. Kromě toho, každý fond má svůj statut, ve kterém

pro subjekty zabývající se problematikou sociálních služeb.

jsou podrobně popsána pravidla hospodaření fondu, jeho grantová politika a další organizačně právní náležitosti. Systém fondů

Již od svého založení se Komunitní nadace Euroregionu Labe

tak začal fungovat jako transparentní a jednoduchá cesta daro-

snažila získávat finanční prostředky od místních dárců, v počátku

vání, která umožňuje nadaci ve spolupráci se společností navrh-

zejména z území bývalého okresu Ústí nad Labem. Získané dary

nout takovou dárcovskou strategii, která je šitá na míru specific-

byly téměř výhradně určené k využití (přerozdělení) v daném

kým požadavkům dané firmy.

roce. To ve své podstatě znamenalo, že nadace získávala finanční prostředky na svůj provoz nebo na otevřená grantová kola,

Dárce si tak může vybrat podle svých osobních preferencí,

v rámci kterých se o finanční prostředky ucházely neziskové or-

zda chce darovat finanční prostředky do otevřeného grantového

ganizace a nenabízela standardně další fundraisingové nástroje,

fondu, z něhož jdou finance na podporu neziskových organizací

které by umožnily dárcům vytvoření dlouhodobé a transparentní

skrze otevřená grantová kola a operační programy nadace nebo

dárcovské strategie. K zásadní restrukturalizaci ve fundraisingo-

zda si chce založit dárcovský fond, do nějž přispívá pouze dárce,

vém programu nadace došlo v srpnu 2003, spočívající v zavedení

který založil a ve většině případech fond nese jeho jméno. napří-

tzv. systému fondů.

klad fond Metal podle firmy Metal Ústí n.L. a.s., a nebo zda bude přispívat do účelového fondu, který je otevřený všem dárcům,

Od poloviny roku 2003 bylo zavedeno pravidlo, že každý dar poskytnutý do nadace je vložen do některého z fondů, přičemž

34 34

které osloví cíl fondu, například podpora malých projektů realizovaných na Ústecku mladými lidmi.

Do konce roku 2005 tuto nabídku administrace fondů využilo 7

sobí nebo mají sídlo v okresech Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí

společností, které zformulovaly svou dárcovskou strategii a zalo-

nad Labem. Těm jsme rozeslali dopis společně s vysvětlením,

žily si své fondy, další se rozhodly spojit své síly s ostatními dárci

čeho se bude projekt „Transparentnost” - dárcovství soukromého

a přispívají pravidelně buď do jednoho z 9 účelových fondů nebo

sektoru týkat, jaké očekáváme výstupy a co by účast na projek-

do otevřeného grantového fondu, který je základním kamenem

tu mohla přinést jim jako společnostem, například přehled:

nadace.

• o současném stavu firemního dárcovství v regionu, • o možných přístupech k firemnímu dárcovství, včetně

Kromě výše popsaných možností týkající se přispívání do fondů, je nadace schopna administrovat pro dárce tzv. zásobník projektů. V zásobníku projektů nadace shromažďuje a pravidelně aktualizuje prověřené obecně prospěšné projekty z otevřených grantových kol. Dárce si tak může vybrat projekt, který je mu svým zaměřením blízký, který ho zaujal či jinak oslovil. Nadace se pak postará o veškeré náležitosti převodu finančních prostředků a uzavření smluv jak s dárcem, tak s vybranou neziskovou

příkladů „dobrá praxe“, • o způsobech komunikace firemního dárcovství ve vztahu ke svým cílovým skupinám (např. samospráva, média, ale i zaměstnanci či akcionáři apod.), • o způsobech komunikace ve vztahu k neziskovým organizacím jako potenciálním žadatelům, • o možnostech spolupráce s ostatními společnostmi při řešení problémů místní komunity.

organizací. Většinu oslovených firem jsme pozvali v červnu na setkání Nabídkou těchto služeb dárcům se Komunitní nadace snaží bu-

s velvyslancem USA, panem Williamem J. Cabanissem, kde byla

dovat kulturu firemního dárcovství a přispívat k transparentnosti

mnohdy poprvé možnost se ze zástupci firem osobně setkat

dárcovství soukromého sektoru.

a prezentovat nadaci.

Vlastní obsah projektu

Poté následovalo rozeslání dotazníku těm společnostem, které nenapsaly, že si nepřejí být do projektu zapojené. V současné

Na základě znalosti místního podnikatelského prostředí a na základě doporučení jsme vytvořili seznam 116 firem, které pů-

době máme 15 dotazníků a čekáme na doručení dalších do konce srpna.

35

Po vyhodnocení dotazníků chystáme souhrnnou zprávu o sta-

sektoru. Jak již bylo řečeno na počátku, Komunitní nadace Eu-

vu dárcovství v regionu a naplánovat schůzku, na kterou chceme

roregionu Labe spolupracuje s firemními dárci již od roku 1997.

pozvat všechny zástupce společností, které vyplnily dotazník. Na

V tomto počátečním období společnosti dávaly finanční prostřed-

setkání se zástupci firem (z velké části lidí, které mají na starost

ky Komunitní nadaci zejména na základě známosti a spolupráce

dárcovství, což znamená PR manažeři či personalisté) chceme

na společných projektech. Od nadace firmy neočekávaly závě-

prezentovat několik příkladů „dobré praxe“ a vytvořit desatero

rečné zprávy ani medializaci a na druhou stranu své dárcovské

transparentního dárcovství.

aktivity nepoužívaly jako součást své komunikace.

Účastníci obdrží výroční zprávu nadace, propagační materiál Darujte s námi a materiály k projektu Transparency.

Po čase se však objevili zahraniční investoři, kteří mnohdy měli dárcovství a podporu místní komunity ukotvenou v celkové podnikové strategii. Své dárcovství se snažili používat jako komunikační

Transparentnost dárcovství soukromého sektoru

nástroj jak ve vztahu k zaměstnancům, tak ve vztahu k místní komunitě.

V poslední době, kdy se stále objevuje a medializuje mnoho skandálů na téma korupce, tunelování, zpronevěra a další, jsou společ-

K tomuto trendu se postupně připojily i další společnosti, které

nosti pod stále větším tlakem, aby zveřejňovaly informace nejrůz-

chtěly dávat finanční prostředky, ale mnohdy jim chyběl profe-

nějšího druhu, včetně toho kolik, komu a na co darovaly finanční

sionální přístup, jasně daná kritéria a dlouhodobé nasměrování

prostředky. Přesto, že tyto informace očekává jak veřejnost, tak

jejich dárcovských aktivit. Na druhou stranu s rostoucím množ-

mnohé neziskové organizace či další subjekty, není pro firmy často

stvím poskytnutých prostředků rostl i počet žádostí neziskových

jednoduché tyto informace zveřejnit, a to z nejrůznějších důvodů.

organizací, které i mimo jiné hledaly informace například o tom,

Jedním z takových důvodů může být obava ze zájmu finančního

komu, na co a kolik prostředků společnost věnovala v minulém

úřadu, obava ze záplavy dalších žádostí nebo obava, zda dárcovství

roce nebo podle jakých kritérií jsou neziskové organizace vybírá-

dané firmy je natolik dobrý produkt, který může posílit její image.

ny. Mnohdy však tyto informace nebyly k nalezení.

Při pohledu zpět můžeme nastínit vývoj dárcovství soukromého

36 36

V současné době se dárcovství stává fenoménem, s kterým

se snaží vypořádat velké množství firem. Některé si již založily

zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin,

své nadace, jiné si našly partnery z řad neziskových organiza-

stejně jako lokální komunity a společnosti jako celku.“

cí zejména nadací, které jim pomáhají jako odborníci v oblasti podpory neziskového sektoru. Na druhou stranu je zde stále velké množství firem, které by rády darovaly, ale postrádají informace, jak je možné dárcovství dělat efektivně a transparentně. Za jako jeden z vhodných nástrojů pro transparentní chování firem včetně darování lze považovat v současné době koncept společenské odpovědnosti firem (CSR - Corporate Social Responsibility). Koncept společenské odpovědnosti firem (CSR) se vyvíjí již od 70. let, dodneška však neexistuje jednotná definice. Je to dáno zejména tím, že je založena na dobrovolnosti a spíše než nařizuje, apeluje na změnu orientace firem z krátkodobých cílů na dlouhodobé, z maximálního na optimální zisk (TRNKOVÁ, 2004). Nicméně Evropská unie v Zelené knize (2001) definuje CSR

Chování v souladu s principy CSR přináší firmám řadu výhod a zisků především nefinanční povahy, mezi nimiž je vysoko řazena i transparentnost, tedy ochota poskytovat o sobě informace. Snaha o sjednocení, standardizaci a transparentnost aktivit CSR včetně dárcovství soukromého sektoru, jenž je jeho součástí, a nalezení jednoduché cesty komunikace těchto informací k zainteresovaným skupinám by měl přispět i projekt transparentnost dárcovství soukromého sektoru, který realizuje Komunitní nadace Euroregionu Labe. Kateřina Niklová Komunitní nadace Euroregionu Labe www.komunitninadace.cz mail: [email protected]

jako „dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholders, jimiž se rozumí všechny zainteresované osoby či skupiny uvnitř a v okolí společnosti.“ World Business Council for Sustainable Development (1997: in TRNKOVÁ, 2004) uvádí: „CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu, a zároveň se

Zdroje: • Community Foundations. 2000. Ch. S. Mott Foundation. • Green Paper. 2001. Promoting a European Framework for Corporate Social Responsibility. • MATOUŠEK, O. 2003. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. • NOVOTNÁ, J., ŠTOGR, J. 2002. Filantropie - zdroje v komunitě. Ústí nad Labem: Komunitní nadace Ústí nad Labem. • TRNKOVÁ, Jana. 2004. Společenská odpovědnost firem. Business Leaders Forum.

37

Transparentnosť grantových procesov a mechanizmov v komunitných nadáciách Komunitná nadácia je mostom medzi darcami a komunitou

a v súlade s poslaním komunitnej nadácie. Komunitné nadácie ponúkajú darcom mnoho spôsobov, ako môžu na základe svojich

Komunitné nadácie, regionálne pôsobiace mimovládne ne-

záujmov a potrieb napĺňať svoje charitatívne ciele. Darca môže

ziskové organizácie, patria k najdynamickejšie sa rozvíjajúcim

podporovať projekty v konkrétnej oblasti (napr. v sociálnej či

trendom strategického darovania. Fungujú ako sprostredkovateľ

environmentálnej) alebo aktivity konkrétnej neziskovej organi-

finančnej podpory od jednotlivcov, firiem a samospráv k dob-

zácie. Môže však aj založiť v komunitnej nadácii fond, z ktorého

rovoľným občianskym iniciatívam a neziskovým organizáciám,

výnosov je v jeho mene možné dlhodobo čerpať prostriedky na

ktorým umožňujú efektívne využiť získané finančné prostriedky

riešenie konkrétnych potrieb v komunite.

na rôznorodé spektrum verejne prospešných aktivít. Komunitná nadácia podporuje svoju komunitu rôznymi formaKomunitné nadácie nie sú úzko zamerané na určitú časť po-

mi, no vždy transparentne.

pulácie, ale pomáhajú pri zvyšovaní kvality života a zlepšovaní životného prostredia v našich komunitách ako takých, v rámci

Komunitné nadácie využívajú množstvo mechanizmov, ako

rôznych programov podpory, akými sú deti a mládež, sociálna

podporovať svoje komunity v úzkej spolupráci s darcom. Koneč-

oblasť, zlepšovanie prostredia, kultúrne a vzdelávacie podujatia

ná voľba podpory závisí od toho, aké má darca predstavy o svo-

a pod. Pracujú s ľuďmi, ktorí radi pomáhajú iným a dobrovoľne

jom darovaní a aké ciele chce ním naplniť, ako aj od objemu

prispievajú svojou prácou k rozvoju jednotlivých regiónov.

darovaných prostriedkov.

Komunitné nadácie podporujú pozitívne zmeny v komunite

Otvorené grantové kolá

najmä zo súkromných zdrojov, z darov fyzických a právnických osôb. Dary prijímajú počas celého roka, v akejkoľvek výške a na akýkoľvek účel, ktorý však musí byť verejne prospešný

38 38

Do otvoreného grantového kola komunitnej nadácie môže darca kedykoľvek darovať akúkoľvek sumu. Až na výnimky, každá

komunitná nadácia realizuje s istou (individuálne) stanovenou

a jeho rozhodovacích procedúr demonštruje pravidelným infor-

pravidelnosťou otvorené grantové kolá, t.j. grantové procesy, pri

movaním darcu počas realizácie grantového programu, záujmom

ktorých darcovia nevstupujú do tvorby kritérií a priorít grantové-

o spätnú väzbu z jeho strany a komplexnou záverečnou správou.

ho kola ani do rozhodovacích procesov. Získavanie podpory od

Na základe pozitívneho výsledku je tak jednoduchšie uchádzať sa

darcov pre otvorené grantové kolá, najmä v prípade, že komu-

o opätovnú podporu - vzhľadom na to, že o samostatný granto-

nitná nadácia samostatne negeneruje ešte dostatok financií na

vý program majú záujem spravidla len väčší darcovia, keďže si

jeho financovanie z vlastných zdrojov, je teda priamo závislé

väčšinou vyžaduje väčší objem prostriedkov ako zapojenie sa do

na tom, aký dojem dôveryhodnosti a transparentnosti na darcu

otvoreného grantového kola.

robí. Darcu potrebuje presvedčiť, že aj bez jeho priamej účasti či „kontroly“ naloží s peniazmi správne a zodpovedne. Samostatný grantový program

Nadačné fondy Nadačný fond je samostatný fond administrovaný komunitnou nadáciou na vopred určený darcom stanovený účel. Spravova-

Komunitné nadácie môžu otvoriť špeciálny grantový program

nie fondov je spoplatňované podľa cenníka a dohody s darcom.

podľa predstáv darcu. Darca si sám zvolí prioritu programu, pod-

Poplatok za fond je spravidla skutočne len symbolický, no služby

poru aktivít na ochranu a tvorbu životného prostredia, programy

spojené s administráciou fondu a naplnením jeho účelu sú posky-

drogovej prevencie a pod. Môže určiť aj dodatočné podmienky,

tované na profesionálnej úrovni a darca je pravidelne informova-

ako je napr. okruh potenciálnych prijímateľov grantov, časový

ný o tom, čo sa s prostriedkami jeho fondu deje.

harmonogram grantovania. Komunitné nadácie poskytujú všetky služby spojené s realizáciou grantového programu: propagáciu

Nadačné fondy sú spravidla ukážkovými príkladmi transparent-

grantového programu, konzultácie a komunikáciu so žiadateľmi

ného grantovania - na jednej strane je darca, ktorý má (viacme-

a neskôr obdarovanými/ neobdarovanými organizáciami, monito-

nej) jasnú a konkrétnu predstavu o použití prostriedkov, ktorá sa

ring a vyhodnotenie podporených aktivít a programu ako celku aj

zachováva pri zverejňovaní ponuky grantov, na druhej strane stoja

administratívne a finančné operácie ako správu finančných pro-

potenciálni prijímatelia grantov, ktorí sa takmer vždy musia zapojiť

striedkov grantového programu. Transparentnosť celého procesu

do kompetitívneho procesu uchádzania sa o grant, a v strede

39

pôsobí komunitná nadácia, ktorá je 1. pre darcu sprostredkova-

O konkrétnom prijímateľovi daru rozhoduje správna rada nadácie.

teľom podpory ako často najefektívnejší a zodpovedný, no zároveň nestranný, „člen“ komunity; 2. pre komunitu grantistov zárukou objektívneho rozhodovania, partnerského prístupu a komunikácie

Darcom riadený fond Darca sa zúčastňuje na rozhodovaní o tom, komu bude jeho

v procese realizácie podporených projektov. Komunitná nadácia

podpora udelená. Ak sám nemôže byť pri rozhodovaní prítomný,

zároveň dokáže veľmi efektívne, energeticky aj finančne, prezento-

môžu ho zastupovať osoby ním poverené, napr. príbuzní.

vať darcov a ich filantropické aktivity, čím pomáha vylepšovať ich image v komunite a súčasne, čo je pre komunitu dôležitejšie, bu-

Darcom predurčený fond

dovať jeho pozitívny vzťah k darovaniu a pocit spokojnosti z neho.

Darcom určený fond je ideálny prostriedok pre tých darcov, ktorých oslovila činnosť konkrétnej neziskovej organizácie alebo

Základnými typmi nadačných fondov slovenských komunitných nadácií sú:

skupiny a chcú prispieť k jej trvalému fungovaniu v meste. Tento darca môže v komunitnej nadácii vytvoriť fond a z jeho výnosov bude daná organizácia každoročne podporovaná.

Otvorený fond V Otvorenom fonde sa združujú prostriedky, ktoré venujú darcovia bez toho, aby bližšie špecifikovali účel ich použitia. Tieto

Fond partnerstva Fond partnerstva je určený na individuálnu pomoc v núdzi ale-

prostriedky sú venované na financovanie aktivít nadácie. O ich

bo pre mimovládne organizácie, ktoré majú záujem na zhodno-

použití rozhoduje správna rada nadácie.

covaní svojho rezervného fondu.

Fond darcovho záujmu

Štipendijný fond

Fond darcovho záujmu umožňuje darcovi sústrediť svoju podpo-

Štipendijný fond je určený na podporu vzdelávania v oblasti,

ru na oblasť, ktorá ho najviac zaujíma bez toho, aby sa obmedzil

ktorú darca sám určí. Súčasne môže určiť aj ďalšie podmienky

na konkrétne neziskové organizácie. Komunitná nadácia vyhľadáva

podpory a okruh jej možných prijímateľov. Konečných prijíma-

skupiny alebo organizácie, ktoré pracujú v danej oblasti, a iden-

teľov vyberá buď Správna rada KNP alebo samostatná komisia

tifikuje projekty, ktoré sa najviac približujú predstavám darcu.

vytvorená na tento účel.

40 40

Etické princípy grantových procesov komunitnej nadácie

transparentnosti celého grantového procesu. Dokument o konflikte záujmov slúži práve tomuto účelu.

Základným pravidlom komunitných nadácií je zabezpečiť maximálnu transparentnosť podpory komunity, dostupnosť informácií o nej, rovnosť príležitostí pre všetkých žiadateľov a objektívne

Transparentné postupy sa uplatňujú v každom kroku realizácie grantového procesu (stručne charakterizované nižšie):

hodnotenie potrieb v komunite. Komunitné nadácie nepodporujú aktivity tvorené za účelom dosiahnutia zisku a propagácie/podpory politických strán a hnutí.

1. Zverejňovanie infomácií o grantových kolách a konzultácie Záujmom komunitných nadácií je zapojiť do verejne prospeš-

O granty komunitnej nadácie sa môžu uchádzať neziskové

ných aktivít čo najviac ľudí, preto sa snažia o maximálne zjedno-

organizácie, neformálne skupiny občanov alebo iné neziskové

dušenie procesných záležitostí. Grantové programy aj samotné

štátne či samosprávne inštitúcie. V prípade otvorenia grantovej

procesy sú nastavené tak, aby boli komunite prístupné, neodrád-

výzvy iným typom uchádzačov o podporu sú títo vopred identifi-

zali od aktivity a skutočne reagovali na jej potreby.

kovaní a informovaní o tejto možnosti. Informácie o grantových kolách a konzultácie sú poskytované Granty nemôžu byť udelené zriaďovateľom nadácií a členom

všetkým záujemcom rovnako bez ohľadu na pohlavie, vek, spo-

správnych rád ako najvyšších rozhodovacích orgánov. Kaž-

ločenské postavenie, vzdelanie, rasovú a národnostnú prísluš-

dá komunitná nadácia má vypracovaný dokument o konflikte

nosť a vierovyznanie. Záujmom komunitnej nadácie je zabezpe-

záujmov, ktorý upravuje postup v jednotlivých prípadoch ne-

čiť rovnaký a slobodný prístup k informáciám a rovnakú šancu sa

štandardných žiadateľov. Je to jeden z dôležitých nástrojov na

o grant uchádzať. Kritériá udeľovania grantov v jednotlivých pro-

prezentovanie transparentného nakladania s prostriedkami dar-

gramoch sú pravidelne zverejňované a prístupné v kanceláriách,

cov verejnosti. Vzhľadom na to, že aktívni členovia komunity sú

PR materiáloch a na webových stránkach komunitných nadácií.

často prizývaní do rôznych rozhodovacích orgánov, správnych

Formulár žiadosti o udelenie grantu je relatívne jednoduchý,

rád či poradných výborov, je nadmieru dôležité otvorene dekla-

otázky sú vypracované v jasnom a prístupnom jazyku. Žiada-

rovať snahu o zachovanie objektivity pri rozhodovaní a tým aj

teľom je poskytnutý dostatočný časový priestor na vypracovanie

41

projektov. Uzávierky prijímania projektov v jednotlivých granto-

plne zachovať verejne prospešný a jednoznačný účel fondu, a tak

vých programoch sú zverejňované pravidelne a v dostatočnom

opäť len demonštrovať svoju pozíciu dôveryhodného nezávislého

časovom predstihu.

a transparetného činiteľa v komunite.

2. Hodnotenie predložených žiadostí a rozhodnutie o udelení grantu

V každom prípade je hodnotenie predložených projektov a udeľovanie podpory vecou kolektívnou, v ktorej je hlas kaž-

Hodnotenie a rozhodovanie o podpore pre predložené pro-

dého zúčastneného rovnako dôležitý, čo je významným a často

jekty je v kompetencii dvoch hlavných účastníkov grantového

základným prvkom mnohých procesov, ktoré majú ambíciu byť

procesu, resp. ich kombinácie: 1. darca; 2. darca - komunitná

transparentnými.

nadácia; 3. komunitná nadácia (správna rada alebo v kombinácii s grantovou expertnou komisiou).

3. Monitoring podporených projektov, komunikácia s grantistami a vyhodnotenie grantových programov

Členovia správnych rád a grantových komisií boli zvolení do

Grantové programy sú monitorované, pravidelne vyhodnoco-

svojich funkcií na základe svojich schopností, zručností, pozi-

vané a následne upravované na základe spätnej väzby od všet-

tívneho image v komunite a odporúčaní iných dôveryhodných

kých partnerov komunitnej nadácie - žiadateľov o grant, gran-

osôb. Zároveň reprezentujú všetky zložky komunity, v ktorej

tistov, darcov, dobrovoľníkov, médií a pod. Zverejňovanie mena

nadácia pôsobí. Vopred sa zaväzujú hodnotiť predložené pro-

a logotypu komunitnej nadácie a darcu zabezpečuje budovanie

jekty objektívne, nezaujato a v súlade s grantovou stratégiou

značky a pozitívneho image v komunite, na druhej strane je aj

a nadačnou listinou, vnútorným poriadkom resp. iným vnútor-

istým „zrkadlom“ grantovej stratégie nadácie v tom zmysle, že

ným programovým dokumentom nadácie.

nadácia ani darca nechcú byť asociovaní s negatívnymi aktivitami alebo organizáciami, ktoré sa v komunite netešia dobrému

Všetky udelené granty alebo dary z fondov podliehajú oficiálnemu schváleniu správnej rady komunitnej nadácie. Aj v prípade, že sa darca rozhodne podporiť zo svojho fondu kontroverznú aktivitu, je v moci správnej rady takýto grant neudeliť a teda

42 42

menu.

Spolupráca s darcami ako prostriedok podpory filantro-

zodpovedné a transparentné rozhodovanie.

pie a jej transparentnosti Transparentnosť je dôležitá pre všetkých „klientov“ koPre darcu znamená partnerstvo s komunitnou nadáciou príle-

munitnej nadácie

žitosť naplánovať a realizovať strategické ciele vo svojom darovaní. Komunitná nadácia neprestajne poskytuje darcovi pora-

Hovorí sa, že nie je problém darcu získať, ale si ho udržať.

denstvo a pomoc a pravidelne ich informuje o stave jeho fondu,

Najlepší darca je spokojný darca. Darcovia, ktorých darovanie

špeciálne vytvoreného programu či použití daru v otvorenom

formou partnerstva s komunitnou nadáciou uspokojuje, sú oveľa

grantovom programe. Darcovi pomáhajú premyslieť si cieľ, ktorý

náchylnejší ďalej spolupracovať, aj keď sa ich finančná situácia

chce dosiahnuť svojim darovaním, naplánovať ho tak, aby bol

zmení, resp. dobročinné aktivity sú limitované z iných dôvodov.

jeho dar využité čo najlepšie a tak, aby jeho darcovská stratégia vyhovovala jeho osobným predstavám a finančným možnostiam.

Pre darcu je podstatné to, ako si dokáže ponechať aspoň čiastočnú (či len pomyselnú) kontrolu nad svojím darom, aj keď sa ho de facto

Prostredníctvom spolupráce s komunitnými nadáciami sa

vzdáva tým, že ho zverí do rúk komunitnej nadácie, to, ako efek-

darcovia zapájajú do strategického investovania do súčasných

tívne sa s darom naloží, ako to naplní jeho filantropické ciele a stra-

a budúcich potrieb komunity. Nadácie pravidelne monitorujú

tégie, to, do akej miery sa o tom dozvedia ostatní a akou (do akej

podporené projekty a starostlivo analyzujú ich záverečné správy.

miery profesionálnou) cestou sa im jeho dobročinnosť odkomunikuje.

Pre darcu sú hlavnými výhodami partnerstva s komunitnou

Grantisti tvoria početnú skupinu klientov komunitnej nadácie.

nadáciou jej pružnosť - schopnosť prijať a spravovať akýkoľvek

Každý obyvateľ geograficky ohraničenej komunity, v ktorej ko-

druh daru na akýkoľvek účel, znalosti o potrebách komunity

munitná nadácia pôsobí, predstavuje potenciálneho grantistu. Nie

a vzťahy s aktívnymi neziskovými organizáciami a obyvateľmi,

všetci sú natoľko aktívni, no v každom prípade ich je niekoľkoná-

osobný prístup k darcovi a možnosti efektívnej prezentácie jeho

sobne viac, ako dokáže nadácia uspokojiť udelením grantu. V tejto

dobročinnosti, jednoduchosť darovania, no aj samotná udrža-

konkurenčnej situácii prirodzene vznikajú pocity rivality, nespo-

teľnosť organizácie. Medzi prvými je však vždy prezentované

kojnosti a presvedčenia, že rozhodnutie nebolo spravodlivé, resp.

43

že rozhodovací orgán nadácie danú potrebu v komunite nepozná

komunikácii napomôže získaniu jej priazne. Keďže jednou z jej

dostatočne. Preto je viac ako dôležité neustále prezentovať podpo-

podskupín sú aj súčasní či potenciálni partneri komunitnej nadácie

rené aktivity, ich prínos pre komunitu a hlavné zásady pri rozhodo-

- samosprávne, štátne aj súkromné vzdelávacie, kultúrne a spo-

vaní. Rovnako dôležitá je komunikácia s grantistom a podpora inou

ločenské inštitúcie v komunite, budovanie dôveryhodnosti nadácie

formou- pri spracovaní žiadosti či jej nasmerovaní tak, aby lepšie

je základom pre ich záujem o spoluprácu.

zodpovedala podmienkam, no aj poradenstvom pre kvalitnejšie fungovanie organizácie a pod... Vybudovanie vzťahu je prínosom

Transparentnosť na všetkých frontoch nakladania s darovanými

pre prítomnosť aj investíciou pre budúcnosť. Je dôležité, aby gran-

finančnými prostriedkami je primárna pre budovanie pevného

tisti vedeli, že aj keď sú momentálne v grantovom konaní neúspeš-

postavenia komunitnej nadácie ako miestneho zdroja na riešenie

ní, ich aktivita či spôsob riešenia istého miestneho problému sa

problémov, schopného administrátora finančných darov a sú-

ukladá do „databázy“ komunitnej nadácie a nezapadne prachom.

časne inštitúcie, ktorá identifikuje miestne problémy spoločne s komunitou a prezentuje sa ako jej prirodzená súčasť. Trans-

Pomoc pri oslovovaní verejnosti zo strany lokálnych médií je

parentnosť je dôležitá vždy, no jej význam pociťujeme najmä

pre komunitné nadácie neoceniteľná. Médiá majú radšej škandály

v týchto časoch, keď ešte stále vládne nedôvera voči nezisko-

a „zlé“ príbehy ako tie pozitívne. Ak sa v komunite zomelie niečo

vého sektoru a neopodstatnené predsudky o zlodejskej povahe

kontroverzné, médiá si to vychutnajú, a téma nejasne použitých

neziskových organizácií a o „prepadnutí sa“ peňazí do bezodnej

peňazí v neziskovom sektore je lákavá. Ak je komunitná nadácia

studne. Neprestajná otvorená komunikácia a prezentácia činnosti

jedným z aktérov príbehu, nie je to pre ňu najlepšia reklama.

nadácií je nepochybne prostriedkom na to, ako tieto predsudky

V takýchto prípadoch sa veľmi osvedčilo otvorene - transparent-

natrvalo odstrániť z podvedomia našej verejnosti.

ne - a nahlas problém vysvetliť a stáť si za svojím rozhodnutím. Je len prirodzené, že nadácie robia aj nesprávne rozhodnutia

Mgr. Katarína Minárová

a niekedy podporia aj aktivity, ktoré sa nevydaria. Každý grant

Správkyňa/ výkonná riaditeľka

je napokon istým pokusom a často prvou investíciou do nová-

Komunitná nadácia Prešov

torských myšlienok, ktoré možno musia na svoj čas ešte vyčkať.

www.knp.vadium.sk

Transparentné informácie pre verejnosť a otvorenie sa vzájomnej

mail: [email protected]

44 44

Část 2. Neziskovky průhledné, neziskovky účty skládající „Někdo by měl konečně udělat pořádek a vnést světlo do toho

S transparentností je to relativně jednoduché – ne že by trans-

neziskového zmatku. Neziskové organizace nejsou dostatečně

parentnost byla v zemích českých hojně vyznávanou ctností, ale

transparentní, často neplní ani základní zákonné povinnosti.

alespoň je tento pojem běžnou součástí našeho jazyka a nějak

Postrádají legitimitu ke své činnosti, neboť neodpovídají ani ak-

mu – pravda, každý po svém – rozumíme. Latinské transpa-

cionářům (jako velké firmy), ani voličům (jako politické strany).

rens znamená prosvítající, průhledný, propustný [1]. Horší je to

Čerpají nejrůznější výhody, zaštiťují se obecným prospěchem,

s pojmem accountability, pro který v jazyce českém neexistuje

ale ve skutečnosti hájí jen své zájmy, či (pochybné) zájmy svých

jednoslovný ekvivalent. Account-ability [2] znamená schopnost

dárců. Neziskovky nenakládají dostatečně odpovědně s penězi

skládat účty a odpovídat se tak ze své činnosti. Jinými slovy,

svých dárců a zneužívají jejich důvěru. Je potřeba zřídit certifi-

požadavek na „accountable NGOs“ je požadavkem na odpověd-

kační systém, který oddělí zrno od plev.“ Pravděpodobně každý

nost neziskovek za svá rozhodnutí a své jednání. Ale pozor, tato

z nás vyslechl nějakou variaci těchto výroků. Většina z nás se

odpovědnost je mnohovrstevná a vztahuje se jak k poslání dané

také setkala s názorem, že univerzálním řešením a odpovědí na

neziskové organizace, tak i k jejím klientům, dárcům, členům,

výše uvedené příklady kritiky je zvýšení transparentnosti nezis-

zákonným předpisům, partnerům, veřejnosti atp. Očekáváme

kových organizací.

tedy, že „accountable NGO“ odpovědně plní závazky, které vyplývají z jejího poslání, z důvěry, kterou do ní vložili dárci, klienti

„Transparency“ a „accountability“

a členové, ale i závazky, které na sebe vzala např. tím, že užívá daňových výhod. Očekáváme také, že v takové organizaci je

Tématu transparentnosti je v anglosaské literatuře – určené

rozumně nastavena dělba pravomocí a odpovědností, že správ-

firmám, neziskovým organizacím, ale i veřejné správě – věno-

ní a dozorčí rada (či předsednictvo a valná hromada) skutečně

vána obrovská pozornost. Ve většině studií, článků a pojednání

naplňuje svou řídící, statutární a kontrolní roli.

transparentnost vystupuje s důležitým dvojníkem, a tím je accountability. Co se za oběma pojmy skrývá?

[1] Všeobecná encyklopedie Universum [2] dtto

45

Požadavek transparentnosti je v tomto pojetí jedním z nástro-

Státní kontrola a certifikace

jů, jak přispět k větší accountability – tedy naší ochotě a schopnosti skládat účty všem, kterým účty skládat máme. Pokud je

Na požadavku větší transparentnosti a accountability se mnozí

totiž do naší činnosti i organizace vidět, každý, kdo má zájem, si

shodneme. Horší už je dosáhnout shody o tom, jak a jakými

může udělat dobrý obrázek o tom, jak si stojíme, jak jednáme,

cestami můžeme kýženého výsledku dosáhnout. Zhruba rok

jak naplňujeme naše poslání, zkrátka jak jsme accountable.

probíhá v českém neziskovém sektoru diskuse mezi zastánci vzniku certifikační agentury pro NNO a těmi, kteří poukazují na

Průhlední a odpovědně skládající účty

rizika a úskalí jednotného certifikačního systému – a to v situaci, kdy neziskové organizace nekonstituují jeden homogenní celek,

O co tedy jde? Domnívám se, že máme usilovat o větší ac-

ale fakticky představují velmi mnohotvárné a různorodé usku-

countability neziskových organizací a o to, aby si neziskovky

pení, kterému jsme si uvykli říkat neziskový sektor. V nezisko-

získávaly důvěru veřejnosti ve veřejném prostoru mj. i tím,

vém sektoru tak působí malé dobrovolné komunitní organizace

že budou transparentně zveřejňovat informace o své činnosti,

vedle velkých a profesionálních neziskových organizací, které

o sobě, o svých financích a dárcích atp. Ostatně stejné platí i pro

např. provozují vysoké školy či poskytují zahraniční pomoc, mají

instituce veřejné správy a další subjekty, které vstupují do veřej-

stovky zaměstnanců a stamilionové rozpočty. Působí vedle sebe

ného prostoru.

ti, kteří vzdělávají, poskytují služby, hájí zájmy minorit, spolu s těmi, kdo pečují o zvelebení své obce nebo se věnují svým

Naším cílem je tedy přispívat k tomu, aby neziskové organi-

společným zálibám.

zace odpovědně jednaly a skládaly účty a byly přiměřeně průhledné. I průhlednost má totiž své meze a není samospasitelným

Volání po vzniku certifikačního systému pro NNO tak trochu

nástrojem. Obdobně jako ve světě businessu, i neziskové organi-

připomíná situaci, kdy rozladěný spotřebitel volá po vzniku úřa-

zace se pohybují ve vysoce konkurenčním prostředí a musí nutně

du, jenž mu zaručí, že pekař na rohu nebude šidit rohlíky, Škoda

přemýšlet o tom, kdo je a kdo není správným příjemcem té které

Auto bude i nadále vyrábět kvalitní auta a Pražská energetika

informace. Jindy zase berou oprávněné ohledy na ochranu zájmů

nebude zvyšovat ceny energie.

svých klientů, příjemců grantů apod.

46 46

Ale zpátky k zastáncům certifikace. Jistě to myslí dobře, když říkají, pokud neuděláme něco my sami, stát a jeho orgány si na nás došlápnou tak jako tak a bude to ještě horší. Zároveň říkají, že samo-regulačním principům, dobrovolným závazkům a dobrovolné transparentnosti („self-reported transparency“) nelze dů-

kontrolám ministerstva financí a musí doložit plnění smluvních podmínek, • provozovatelé veřejných sbírek musí sbírku vyúčtovat příslušnému krajskému úřadu, • pravidelně vyúčtovávat prostředky získané na základě

věřovat, neboť kde nejsou sankce, není ani plnění závazků. A v

darovacích smluv např. od nadačních a firemních partnerů či

podtextu toho všeho je jejich přesvědčení, že dnešní – povětši-

od neanonymních individuálních dárců.

nou státem garantované – kontrolní mechanismy jsou naprosto nedostatečné či příliš často a příliš snadno obejitelné.

Neříkám, že vše funguje, jak má. Říkám ale, že v případě nadací již dnes mají naši dárci, stát a jeho orgány, soudy a po-

Zdá se mi, že zcela opomíjejí, jak komplexně jsou už dnes na-

tažmo i veřejnost v rukou tolik informací, že mohou a mají

staveny podmínky a pobídky pro transparentnost a accountabi-

jednat v těch případech, kdy některá nadace neplní své závazky,

lity neziskových organizací, a to přímo ze zákona. Použiji příklad

neskládá účty a nechová se dostatečně transparentně. V této

nadace – všechny nadace již dnes musí každoročně:

souvislosti je na místě připomenout, že největším a skokovým

• projít nezávislým auditem účetní závěrky,

příspěvkem ke zvýšení transparentnosti českých neziskových

• vydat a zveřejnit výroční zprávu s předepsaným obsahem,

organizací by v současné době bylo vytvoření veřejného rejstříku

• oznámit všechny změny statutu, zápisy do nadačního jmě-

občanských sdružení, ideálně mimo půdu ministerstva vnitra.

ní a další podstatné skutečnosti nadačnímu rejstříku vedenému obchodními soudy,

„Self-reported transparency“ a samo-regulace

• oznámit dvakrát ročně finančnímu úřadu přehled všech získaných darů,

Připouštím, že nejsem zastáncem zvyšujícího se státního dozo-

• zveřejnit jména všech dárců, kteří darovali nadaci více než

ru nad neziskovými organizacemi, ani vzniku certifikační agentu-

10 000,- Kč a všech příjemců nadačních příspěvků větších

ry, tak jak byl tento koncept představen na konferenci organizo-

než 10 000,- Kč,

vané v květnu 2005 organizací Transparency International Česká

• příjemci příspěvku z Nadačního investičního fondu podléhají

republika. Domnívám se, že větší accountability a průhlednosti

47

českých neziskových organizací je možné dlouhodobě dosáhnout

ukáže jako velice účinný nástroj, jenž významně přispívá k větší

kombinací celé řady jiných nástrojů. A mezi ně zcela jistě patří

accountability a průhlednosti českých neziskovek.

i tzv. „self-reported transparency“ a samo-regulace. Proč stojí za to být organizací průhlednou a účty skládající Např. ve Spojených státech a ve Velké Británii mohou neziskové organizace zveřejňovat informace o své činnosti, včetně informací

Podíváme-li se s dostatečným nadhledem na to, v čem spočívá

finančních (účetní závěrka, zdroje příjmů, rozložení nákladů, daňové

největší kapitál neziskových organizací, zjistíme, že mezi naše

přiznání, platy senior manažerů aj.) na portálu GuideStar. Každý,

nejdůležitější aktiva patří reputace a dobré jméno, ale i důvěra

kdo si o činnosti té které organizace chce udělat obrázek, tak může

našich dárců, klientů a partnerů.

svobodně a kdykoliv učinit. Zajímavé je, že některé americké nadace podmiňují udělení nadačního příspěvku neziskovce mj. i tím, že neziskovka zveřejní údaje o své činnosti v systému GuideStar.

Až si pokazíme jméno, ztratíme reputaci a přijdeme o důvěru našich dárců, klientů a partnerů, pak jsme ztratili všechno. Je proto v našem bytostném zájmu odpovědně skládat účty, být

Další velmi podstatnou možností je samo-regulace prostřednic-

přiměřeně průhlední a vystupovat ve veřejném prostoru tak,

tvím členství neziskových organizací v nejrůznějších asociacích

abychom postupně získávali důvěru dalších dárců, podporova-

a oborových uskupeních. Ty postupně vytvářejí etické principy

telů, dobrovolníků a sympatizantů. To za nás neudělá ani větší

a „codes of conduct“ – tedy jakási pravidla dobré praxe, vždy však

státní dozor, ani žádná certifikační agentura.

přiměřená tomu, jakým oborem činnosti se zabývají jejich členské organizace. Jinak totiž budou vypadat pravidla dobré praxe aso-

Je to zkrátka na nás.

ciace komunitních nadací, organizací pečujících o lidi s drogovou závislostí či organizací pomáhajících obětem domácího násilí. Jiří Bárta Jistě, jedná se o běh na dlouhou trať, ale domnívám se, že

Ředitel Nadace VIA

role asociací jsou v českém neziskovém sektoru podceňovány

www.nadacevia.cz

a že z dlouhodobého hlediska se jejich samo-regulační funkce

mail:[email protected]

48 48

Jak zahájit debatu o transparentnosti Úvod

Jednou z klíčových podmínek pro úspěch přechodu k demokracii je nahrazení svévolného užívání moci a nepotismu či

Proces znovuzrození českého neziskového sektoru po listo-

klientelismu, na nichž byl založen minulý režim, autoritou práva

padu 1989 není jen otázkou obnovení tradičních spolků, charit

a principy otevřené společnosti. Proto jsou otázky kontroly moci,

a nadací, transformace organizací Národní fronty a disidentských

odpovědnosti, přístupu k informacím a otevřenosti ústředními

skupin či založení nových občanských organizací. Je také dlou-

tématy polistopadové doby a naše dosavadní neschopnost je

hodobým úsilím o znovunalezení či nové určení role a postavení

úspěšně zvládnout hlavní brzdou přechodu k demokracii. V kaž-

těchto organizací ve veřejném prostoru a ve společnosti, nale-

dém ze tří základních společenských sektorů jsou odpovědnost

zení a ustavení praktických pravidel a etických norem chování

a otevřenost klíčovými problémy, i když v každém plní trochu

a v neposlední řadě budování vztahů s ostatními společenskými

jinou funkci a slouží jiným prioritám. V neziskovém sektoru jsou

aktéry, od jednotlivců, zájmových skupin a veřejnosti jako celku

především nástrojem komunikace se zainteresovanými skupina-

až k institucionalizovaným představitelům soukromého a veřej-

mi a veřejností a prostředkem získávání důvěry, členů, spolupra-

ného sektoru.

covníků, příznivců a dárců.

Tento úkol je složitý a obtížný sám o sobě. Navíc se odehrává

Fakt existenční závislosti neziskových organizací na důvěře ve-

v proměnlivé situaci postupného přechodu od totality k demo-

řejnosti není již v českém prostředí nutno dokazovat, uvědomují

kracii, kdy podobným hledáním prochází úplně celá společnost

si jej alespoň ty organizace, které působí ve veřejném prostoru

a všechny její složky. Ona role a ono místo ve společnosti, které

a/nebo jsou závislé na podpoře ze soukromých, firemních anebo

hledáme a ustavujeme, jsou role a místo ve společnosti de-

veřejných zdrojů. Zdůrazňovali jej všichni, kteří k nám v deva-

mokratické, kterou však zatím nemáme, jen jsme ji s obtížemi

desátých letech přenášeli zkušenosti ze zahraničí, a potvrzuje jej

začali vytvářet.

vlastní patnáctiletá zkušenost pracovníků neziskových organizací. Základem této důvěry je čitelnost neziskových organizací:

49

veřejně přístupné informace o účelu, cílech, předmětu činnosti,

nám možná oba pojmy často splývají.

organizační struktuře, systému řízení a rozhodování, činnosti a hospodaření organizace.

Snad nejblíže anglickému termínu „accountability“ je česká „odpovědnost“. Pojem, pocházející z etiky, znamená závazek či

I když princip transparentnosti je obecně uznáván, v jeho apli-

povinnost „vydávat počet“ (account) ze svých činů a ze svého

kaci do praxe se české neziskové organizace potýkají s mnoha

chování [1]. Zaměstnanec odpovídá za svou práci svému nad-

problémy a současná realita je neuspokojivá. Důvody spatřuji ve

řízenému; nezisková organizace zodpovídá dárci za splnění cílů

třech skutečnostech:

projektu, na který od něj dostala finanční prostředky; držitel

• Nevyjasněnost obsahu pojmu transparentnost a z toho plynoucí bezradnost při jeho aplikaci. • Deficit objektivních údajů a poznatků o situaci v neziskovém sektoru. • Absence diskuse, která by stanovila požadavky na legislativu

veřejného úřadu odpovídá veřejnosti za plnění povinností, které jsou s výkonem úřadu spojeny, a za rozhodnutí a činy, které z moci svého úřadu učinil a vykonal; atd. Vyjádřením odpovědnosti je reportovací povinnost v podobě zpráv, výkazů či účtů. Skládání účtů je obvykle povinnost daná zákonem nebo smluv-

a oddělila tak diskusi o transparentnosti od diskuse

ním vztahem. Je retrospektivní, týká se již učiněných rozhod-

o výkaznictví.

nutí a vykonaných činů, a proto umožňuje pouze jejich zpětnou kontrolu a zpětné hodnocení.

Následující text je pokusem na tyto deficity upozornit a naznačit, jak je řešit.

„Transparency“ jsme již podle všeho do češtiny převzali v podobě „transparentnost“, někdy překládané jako „čitel-

Co je transparentnost

nost“. Transparentnost je pojem širší než „accountability“ a je mu nadřazen. „Skládání účtů“ je jeho důležitou součástí, ale

Ve všech úvahách a diskusích o transparentnosti se podle

jeho podstatu tvoří otevřenost a komunikace. Hlavními

mého názoru směšují dva principy, pro které má anglosaský svět pojmenování „accountability“ a „transparency“. V češtině, zdá

[1] V nejstručnější podobě podává shrnutí problematiky např.

se, takové jednoznačné termíny nejsme schopni nalézt, proto

Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/Accountability

50 50

nástroji jsou otevřené rozhodovací mechanismy a aktivní

jednotlivých výzkumných sond [2], které přinesly určité dílčí

a aktuální zveřejňování informací. Transparentnost nevyplývá

poznatky, zatím se však výzkumu transparentnosti nikdo ne-

z legislativy nebo smluv, je svobodným rozhodnutím organi-

věnoval systematicky.

zace, vtěleným do organizační struktury, stylu řízení a organizační kultury. Přináší okamžitou, aktuální zpětnou vazbu a tím

Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS) má určité po-

umožňuje průběžnou kontrolu a korekci. Ve veřejné správě,

znatky o plnění jedné z reportovacích povinností, a to zveřejňování

v politice, hospodářství, managementu, justici nebo nezisko-

výročních zpráv, nadačními subjekty a obecně prospěšnými společ-

vém sektoru je transparentnost opakem soukromí, důvěrnosti

nostmi a o kvalitě těchto výročních zpráv. Výsledky výzkumu uka-

a utajení.

zují, že jen menšina povinných subjektů plní zákonnou povinnost zveřejnit výroční zprávu a že kvalita a informační hodnota zveřej-

Jsem přesvědčen, že popsané rozlišení je prakticky užitečné.

něných výročních zpráv je velmi nízká [3]. Nemáme však objektivní

Mohlo by nám pomoci rozpoznat, co je odvozeno od odpověd-

poznatky o tom, proč tomu tak je. Je neplnění zákonné povinnosti

nosti a co je tudíž vhodné vtělit do legislativy (nebo do smluv)

jen potvrzením obecného pohrdání právem, které je rozšířeno

– a co je moudré ponechat svobodnému rozhodnutí každého

v celé společnosti? Nebo je způsobuje absence sankcí? Odrazuje

subjektu. V těchto úvahách by nám významně pomohly také

pracovníky nadačních subjektů a OPS od vypracování výročních

znalosti a zkušenosti z jiných zemí.

zpráv nekvalitní, nesrozumitelná nebo rozporuplná legislativa? Nemají příslušné neziskové organizace personální kapacity a odborné

Poznatky o situaci v českém neziskovém sektoru

znalosti k vypracování kvalitních výročních zpráv? Potřebují školení, více finančních zdrojů, odbornou pomoc? Požaduje stávající

Aby mohla začít kvalitní diskuse o transparentnosti, nestačí mít k dispozici jen teoretická východiska a zkušenosti ze zahraničí. Potřebujeme také objektivní údaje o skutečném chování neziskových organizací, o jejich potřebách a cílech, ale také frustracích a problémech. Výzkum je v tomto ohledu úplně na začátku. V minulých letech se uskutečnilo několik

[2] Především v rámci výzkumů zaměřených na public relations, fundraising nebo filantropii (uskutečnily je např. Fórum dárců, ICN, Spiralis, Krajský úřad Kraje Vysočina a další) [3] Viz ROSENMAYER, T., et al. Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002; ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003

51

legislativa od neziskových organizací příliš mnoho výkazů, takže

Jak zahájit diskusi

se jejich pracovníci rozhodnou alespoň některé z nich ignorovat? Pracovních tezí je mnoho, názorů ještě více, ale pro jejich potvrzení či vyvrácení nemáme v současné době dostatečně průkazné údaje.

Diskuse o transparentnosti, kterou zatím v neziskovém sektoru postrádám, by se podle mého měla (na základě teoretických znalostí, zkušeností ze zahraničí a poznatků z ČR) nejprve zabý-

Abychom porozuměli skutečné situaci, mohli ji analyzovat

vat výkaznictvím (accountability), tj. onou složkou transparent-

a poté poznatky použít pro koncepční návrhy, bude nutno syste-

nosti, kterou lze definovat a vtělit do legislativy. Měla by hledat

maticky prozkoumat alespoň

odpovědi alespoň na tyto otázky:

• všechny reportovací povinnosti, které jsou neziskovým organizacím ukládány, a legislativu, která je upravuje; • relativní množství odevzdávaných výkazů a jejich kvalitu; příčiny případného neplnění reportovacích povinností.

• Které organizace by měly mít zákonnou povinnost zveřejňovat výkaz o své činnosti a hospodaření a které ne? • Měla by tato povinnost být odstupňována? Pokud ano, podle jakých kriterií? • Jaký výkaz (jaké výkazy) by měly organizace zveřejňovat?

Tím získáme poznatky o jednom prvku transparentního chová-

• Jaké informace má tento výkaz (mají tyto výkazy) obsahovat?

ní neziskových organizací, o výkaznictví. Systematické poznatky

• Jak takto definovaným požadavkům odpovídá současná legis-

však potřebujeme také o

lativa? Co je potřeba změnit?

• roli, kterou transparentnost skutečně hraje ve správě, řízení, organizační struktuře a kultuře organizací; • skutečné aplikaci principu otevřenosti a komunikace uvnitř organizací a v jejich vnějších vztazích; • skutečně používaných metodách a nástrojích.

CVNS se v současné době začíná některými z těchto otázek zabývat. Začali jsme zkoumat reportovací povinnosti neziskových organizací, výkazy neziskových organizací a výroční zprávy a zároveň legislativu, která všechny druhy výkaznictví upravuje. Výsledky nejsou ještě k dispozici, ale první údaje naznačují, že

Objektivní poznatky o obou základních stavebních kamenech

celá tato oblast legislativy vznikala bezkoncepčně, což vede k to-

transparentnosti by vytvořily solidní podklady pro fundovanou

mu, že požadavky na výkaznictví neziskových organizací jsou: a)

diskusi o transparentnosti jako celku.

vyšší než u podnikatelských subjektů; b) nadměrné (jsou vyža-

52 52

dovány zbytečné detaily a zbytečné údaje); c) duplicitní (tytéž

Shrnutí

údaje jsou vyžadovány opakovaně); d) nejasné až protichůdné (tytéž požadavky jsou v různých normách definovány nestej-

Transparentnost není totéž co výkaznictví. Výkaznictví, tj. zve-

ně). Již na základě těchto dílčích výsledků lze konstatovat, že

řejňování informací, které společnost prostřednictvím státu od

bude nutno zahájit jednání se státem o radikální změně legis-

neziskových organizací vyžaduje jako povinné, je jen její malou

lativy upravující reportovací povinnosti neziskových organizací

částí. V tomto textu navrhuji, aby diskuse o transparentnosti

(ideálně jako součást rekodifikace celé neziskové legislativy,

začala definováním zákonné reportovací povinnosti a jejím od-

tj. v souladu se změnou občanského zákoníku a daňových

dělením od diskuse o transparentnosti samotné. Bude-li diskuse

zákonů a s vytvořením informačního systému o neziskových

o transparentnosti osvobozena od její povinné části, může se

organizacích).

soustředit na podstatu, tj. na to, jak otevřené a komunikativní neziskové organizace mají, mohou nebo chtějí být. K této diskusi

Cílem legislativních změn by měl být stav, kdy by ty nezis-

bude neziskový sektor potřebovat teoretické vybavení, zpraco-

kové organizace, které by měly reportovací povinnost, zveřej-

vané zkušenosti ze zahraničí a poznatky o skutečném chování

ňovaly a odevzdávaly na určené místo jeden jednoduchý výkaz

neziskových organizací.

o činnosti a hospodaření v předepsané struktuře s přiměřeným množstvím informací, odstupňovaným podle definovaných kritérií (právní forma organizace, velikost, stupeň daňového zvýhodnění). Tím by se vyjasnil vztah k státu a ustálil by se rozsah a obsah toho, co je povinné. Vyčistil by se tak stůl pro debatu o skutečné transparentnosti, tj. o tom, jak otevřené

Miroslav Pospíšil

hodlají neziskové organizace být a jak hodlají komunikovat

Centrum pro výzkum neziskového sektoru

s vnějším světem. Rozsah, obsah i výsledky takové diskuse by

www.e-cvns.cz

pak již byly plně v rukou neziskových organizací samotných.

e-mail: [email protected]

53

Literatura ADAMEC, J., KVAPILOVÁ, P., ROSENMAYER, T., RŮŽIČKOVÁ, R. Koncepce reportovací povinnosti neziskových organizací: analýza současného stavu a návrhy na jeho zlepšení. Nepublikovaný koncept výzkumné zprávy. Brno: CVNS, 2006, 19 s. BURGIS, T., ZADEK, S. A21: Reinventing accountability for the 21st century. London: AccountAbility, 2006, 68 s. Dostupné na: http://www.accountability.org.uk/uploadstore/cms/docs/A21.pdf. CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU. Návrh úpravy zdaňování příjmů neziskových organizací. Stanovisko pro Ministerstvo financí ČR. Brno: CVNS, 2006, 12 s. Dostupné na: http://www.e-cvns.cz/soubory/1Navrh_dane_z_prijmu.pdf. INTERNATIONAL MONETARY FUND. Revised code of good practices on fiscal transparency. Dostupné na: http://www.imf.org/np/fad/trans/code.htm. ROSENMAYER, T., et al. Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002. 1. vyd. Brno: CVNS, 2004, 32 s. ISBN 80-239-3404-X. ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 32 s. ISBN 80-239-5047-9. Wikipedia [online], hesla „accountability“, „transparency“. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page.

54 54

Význam jednostranných (právních) aktů aneb o dvou druzích zjednodušení Máme sklon k tomu zjednodušovat. A to ať už nad věcmi

podle vlastních schémat, nevidíme, protože se nedíváme. To, co

takříkajíc „mávneme rukou“, a nebo naopak, když je pořádáme,

mohlo být transparentní, se omezuje jen na shodu s podobně

systematizujeme, organizujeme.

ideologicky smýšlejícími.

„Necháme-li věci být“ a spokojíme-li se jen s praktickými

Příkladem takových ne-transparentností (neodkrytí či zakry-

záležitostmi, uniká nám často kontext, nejsme orientováni, tedy

tí) může být představa, že pro život společnosti jsou podstatné

nemůžeme s ostatními porovnat svoje hodnoty, své směřování.

dvojstranné akty: v podstatě výměnného charakteru. Já tobě, ty

Můžeme být snadněji předmětem manipulace, může se stát, že

mně. Něco za něco, zub za zub. Platilo by to, pokud bychom se

najednou z ničeho nic zjistíme, že druzí nesdílí stejné názory,

poddali každodennosti, která nás do takového kupeckého světa

jednají jinak, než očekáváme atd. Zjednodušili jsme směrem

tlačí, nebo kdybychom přijali ideologická schémata, která život

k „samozřejmé“ každodennosti a ona nás „vypekla“. Neodkrývali

takto redukují na sumu aktů beznadějně izolovaných bytostí.

jsme to, co mohlo být vidět, co mohlo být sdíleno, co mohlo být transparentní. Dáme-li naopak věci „do pořádku“, definujeme-li pojmy

Naštěstí zjednodušovat ani ideologizovat nemusíme. Podstatným prvkem v jednání každého člověka jsou jedno-

a vymezíme témata, pak se můžeme cítit zabezpečeni – máme

stranné akty – to, co děláme proto, že to považujeme za správ-

dojem, že vše je pod kontrolou, systémy pěkně fungují a jde

né. Nikoli ze strachu před trestem, nikoli z nějakého jiného

jen o to je kontrolovat. Ale i to je omyl, o to nebezpečnější, že

důvodu, který je de facto jen skrytou směnou, tedy jednáním

je častější: zjednodušili jsme směrem ke schématu, místo toho,

za účelem získání nějakých výhod. Značná část našeho jednání

abychom žili a aktuálně reagovali na to, co přichází teď a tady,

vlastně znamená, že dáváme ostatním najevo, co chceme, čím

podřizujeme každodennost tomu, co vyžaduje naše abstrakce.

jsme, jaké jsou naše hodnoty, z čeho se radujeme, co upřed-

Nevidíme už to, co skutečně je, ale upravujeme si skutečnost

nostňujeme. To vše do jisté míry sdílíme s druhými a chceme

55

to sdílet, protože potom se nám lépe žije, cítíme se bezpeční, sdílíme s druhými svoje radosti i starosti, rozumíme si. Chceme žít s druhými, i když to znamená otevřenost, a tedy i potenciální zranitelnost. Jistá otevřenost v jednání a akty, ve kterých slibujeme nebo něco veřejně vyhlašujeme – to je vlastní základ socializace člověka. Také se omlouváme, prosíme, děkujeme nebo si vyprávíme příběhy atd. Dvojstranný akt směny či nějakého vzájemného závazku (de facto již s možnými právními důsledky) je z tohoto pohledu aktem na zcela jiné úrovni. Ale i v oblasti formalizovaného práva lze nalézt podstatné akty, které mají jednostrannou povahu. Je to slib nekonání něčeho, deklarace, přihlášení k nějakému etickému kodexu, je to preambule vyjasňující smysl dokumentu a nebo naopak veřejné prohlášení o vlastní vině, omluva atd. Ze všech takovýchto aktů (jednostranných) se vytváří společenský život v prostředí euroamerické kultury, která přesahuje rodové nebo zvykové komunity – tedy život dospělého Evropana, odpovědné osoby, která má základní civilizační návyky a vědomí svojí odpovědnosti. Sebevědomí Evropana, které naprosto zásadně překračuje odpovědnost příbuzenskou nebo odpovědnost v prostém obchodním vztahu. Sh

56 56

O komparativních nástrojích (Co zveřejňovat) Diskuse o transparentnosti se prakticky točí okolo dvou typů

Tato komparace využívá kruhový graf příjmů dané organizace,

zveřejňovaných údajů: jedny se týkají majetku a finančních toků

rozdělený podle dárce nebo způsobu, jakým byl získán. Porov-

organizace (ekonomické), druhé jejích cílů a jednání (progra-

náním velikosti segmentů je jednak zřejmá míra kofinancování,

mové); často se k tomu ještě dodávají informace o partnerech,

možnosti dalších využití takového grafu jsou ale nepřeberné.

vypovídající často víc než formální programové údaje. Veškeré

Přitom stačí, aby organizace zveřejnila celkovou částku příjmové

takové údaje jsou zpravidla chápány jako kvantifikované infor-

části rozpočtu jen rámcově.

mace: nakoupili jsme danou věc či službu za tuto cenu, udělali jsme tolik a tolik úkonů, máme takový průměrný počet klientů

Pokud by se k podobné prezentaci svých příjmů přihlásilo větší

denně... Pochopitelně si pak každá organizace volí takový uka-

množství organizací, otevřelo by to organizace nejen „kontro-

zatel či index, který je pro ni výhodný a co nejlépe ilustruje její

le“, ale především diskusi - o výhodách a nevýhodách vazby na

činnost. To odpovídá mnohotvárnosti zaměření a činností nezis-

veřejné rozpočty, o podílu vlastních příjmů a o příjmech z hlavní

kových organizací, neumožňuje to ale vytvoření komplexnějšího

a vedlejší činnosti atd. a také o celkovém dárcovském prostředí.

obrazu, není možné srovnání, obecnější pohled.

Tak by byl rozvinut jeden z významných aspektů transparentnosti - sdílení s druhými.

Existují však ještě jiné možnosti, jak o sobě dávat něco vědět, a přitom využít svou transparentnost k vytváření plastického

Původní graf programu Kompass byl členěn na osm segmentů:

obrazu nejen o dané organizaci, ale v širším kontextu o neziskovém sektoru v obecnějším smyslu. Jedním z příkladů takové

stát, územní samosprávy, vlastní příjmy z hlavní činnosti,

transparentnosti je návrh na zveřejňování skladby příjmové části

vlastní příjmy z vedlejší činnosti, příjmy z majetku a příjmy od

rozpočtu. Jde o tabulku (graf), která byla poprvé použita v rámci

nadací, dary od jednotlivců (+ sbírky), dary od vlastníků firem

výzkumného projektu „Kompass“, který jsem v r. 1999 realizoval

a dary od managementu firem. Pro jeho další použití je třeba

pro Mott Foundation.

hledat shodu o tom, zdali jít do větších rozlišení příjmů, např.

57

oddělit příjmy vlastního majetku od příjmů z majetkových výno-

ve skutečnosti nikdo zájem nemá. Jsem přesvědčen, že to není

sů nadací, sbírky od příjmů od drobných dárců atd. Každé takové

celá pravda. Jsme zvyklí na to, že výhodné je mlžit, říkat to, co

zpřesnění zároveň snižuje celkovou přehlednost grafu a zvyšuje

se od nás očekává. To však nemá žádnou perspektivu. Pokud

potenciální chyby při vyplňování tabulky.

se vytvoří takové prostředí, ve kterém postupně začne vznikat vzájemná důvěra, pak se mohou podobné komparativní mecha-

Diskuse v rámci jednoho ze tří témat programu, kterou za-

nismy stát něčím zcela samozřejmým.

jišťoval Nadační fond Via Vitae, vytvořila podmínky pro to, aby se v samostatném programu za účasti střešních a asociačních

Zcela se pak vyloučí podezírání a tlaky na „kontrolu“ ze strany

organizací mohla dopracovat metodika použití takovéhoto grafu.

někoho, kdo je „nad“ zájmy jednotlivých subjektů, které vy-

Jeho využití má smysl, pokud diskuse v neziskových organiza-

stupují, jednají ve veřejném prostoru. Chceme-li hájit a spolu-

cích povede k přesvědčivému vyjádření, že neziskové organizace

utvářet veřejný prostor, neměli bychom se chovat jako účastníci

mají skutečný zájem o to otevřít svoje financování, poskytnout

tržních vztahů, kde se pochopitelně veřejně prezentuje jen to, co

reálný obraz o svých příjmech. K tomu jsou dvě souběžné cesty

přímo slouží marketingovým záměrům, a nebo co je nutné odha-

- jednak je třeba dopracovat metodiku takového zveřejňování,

lit druhému subjektu v rámci konkrétního kontraktu.

a jednak je třeba, aby se našly významné příklady, které toto téma vezmou za své.

Transparentnost je jedna z mála jasných odpovědí, které mohou neziskové organizace dát v současné diskusi, ve které ne-

Následně by mohly být navrženy a otestovány i jiné podobné

mají partnera: nalevo stojí silní zastánci státu, který bude kon-

grafy umožňující komparaci v dalších oblastech činnosti nezisko-

trolovat a bude vyžadovat stejnorodost, napravo stojí zastánci

vých organizací, nikoli ve výdajích (ty jsou vždy z mnoha důvodů

trhu, tedy redukce všech vztahů a činností na obchodní vztahy.

nesrovnatelné), ale zejména ve vztahu času a aktivit daného

Mluvíme-li zde mimo jiné o významu jednostranných právních

subjektu.

aktů, pak jde v případě kroků k vlastní transparentnosti dnes u neziskových organizací o akty doslova sebezáchovné. Kruho-

V pracovních diskusích při přípravě této konference a sborníku zazněly občas anonymně hlasy, že o skutečnou transparentnost

58 58

vý graf člení příjmy na tři základní části. V jedné jsou příjmy od státu a EU, obcí a krajů, v druhé vlastní příjmy a příjmy z výnosů

majetku a ve třetí příjmy z darů.

zařadí příjmy z programů financovaných NIF (majetkové) a financovaných z výnosů sbírek a ostatní granty nadací a podob-

Tyto tři segmenty se dále dělí tak, aby graf zůstal přehledný.

ných dárců vytvoří samostatnou skupiny v rámci dárců. Diskuse

Největším problémem je ta část, která shrnuje příjmy (výnosy)

o tom však již patří spíše do projektu, který by měl na předsta-

z majetku. Zde by měly být sledovány ty příjmy, které vynáší

vované výstupy programu „Transparency“ navazovat.

vlastní majetek organizace (např. pronájem, úroky nebo v případě nadací nadační jmění), a zároveň ty příjmy, které pocházejí z nadací a jejich majetkové podstaty (NIF apod.) a ze zahraničních nadací. Ostatní dary nadací, které jen „procházejí“ nadacemi, např. u programů administrovaných nadacemi pro aktuální dárce, by měly být příjmy zařazeny do příslušného segmentu dárci. Tento model sloužil k porovnání organizací v rámci jednoho konkrétního projektu a pro využití k deklaraci transparentnosti příjmů by bylo jistě třeba dopracovat metodiku tak, aby nevznikaly problémy např. u grantů z ambasád některých zemí a nebo tam, kde původ grantu od některé nadace nelze majetkově určit. Nicméně celkové rozdělení do tří základních částí považuji za klíčové. Tak či tak je třeba řešit granty nadací odděleně, protože z hlediska příjmů netvoří jeden celek. Některé nadace (NROS) jsou de facto implementační agentury grantů z EU a nebo na-

Josef Štogr

opak rozdělují peníze z veřejných sbírek, jiné nadace rozdělují

Konzultant a hodnotitel

velké množství prostředků firemních dárců. Řešením např. je, že

http://podnos.aid.cz

se z grantů nadací samostatně do skupiny majetkových příjmů

mail: [email protected]

59

Základní schéma použití v programu „Kompas - Compass“ vycházelo z rozdělení příjmů organizace podle tří typů zdrojů: veřejné zdroje, dárci a vlastní zdroje neziskového sektoru. (graf 1)

První návrh členění komparativního grafu příjmů neziskových organizací

To má svůj význam z hlediska analýzy zdrojů, ale poněkud to komplikuje komparativní použití při vytváření obrazu o organizaci. Upravený návrh více odráží realitu, dosledovat skutečný zdroj některých grantů je totiž složité, graf by obsahoval zbytečné chyby. Jen obtížně se totiž dá odlišit příjem z grantu nadace, který pochází z výnosů majetku (výnosu nadačního jmění) od příjmu z grantu,

tn íků

dary fyzických osob sbírky

komparativního grafu příjmů neziskových organizací

60 60

dar z v y nad ý ma nosů ací jetk j u ejich

První návrh členění

í

vla s

vlastní čin nost hlavní tní č d o in n o p l ň st ko vá vlastní příjmy a příjmy z neziskového sektoru

ího stn vla etku osy maj

Graf 1.

íd

ac

dotace od veřejné správy

obce

výn

n tat os

a ry

d na

a je kr

ntu

da fir ry o em d vla s

stá t

e d a ry n a g e m a od m firem

dary soukromých osob

aE U

který nadace sama získala a pouze administruje.

Při zjednodušení je možné postupovat několika způsoby, zde graficky prezentujeme dva:

Upravený návrh členění komparativního grafu příjmů

neziskových organizací - varianta b)z darů lze řešit vytvořením segmentu „ostatní komplikovaná hranice mezi vlastními zdroji neziskového sektoru a zdroji, pocházejícími

entu d a ry na ge m od ma ků ní firem st vla

od ry da e m fir

d a ry fyzický ch

DMS výnosy k e a sbír

ry da j in é a Graf 2a. Upravený návrh členění komparativního grafu příjmů neziskových organizací

cí

výn o ma sy v la j et ku stníh

a ad

dotace od veřejné správy

kraje

ob

t os inn í í č lavn stn h vla nost vlastní čin ková doplň

n

át st

osob

o

dary soukromých osob a nadací

EU

dary“, který nedeformuje celkový obraz, pokud je stanoven jeho „strop“ přiměřeně - např. do 10%. (graf 2a)

ce

vlastní příjmy a příjmy z neziskového sektoru

61

Jiné typově odlišné řešení je sledovat příjmy z nadací a vůbec majetkové příjmy odděleně jako čtvrtý segment. (graf 2b)

Upravený návrh členění komparativního grafusvou příjmů V obou příkladech navíc naznačujeme nabízející se podrobnější strukturaci, která by však neměla podrobností snižovat vypovíneziskových organizací - varianta a)

da fir ry em od

st ní ků

a je kr

ntu

vla

o b ce

dary fyzických osob

vl a

62 62

ost atn

í da příjmů neziskových organizací

vlastní čin nost hlavní stn íč d o in n o p l ň st ko vá

ího stn u vla jetk o s y ma

komparativního grafu

cí

Upravený návrh členění

nada

Graf 2b.

dary

ry

výn

MS

yD os k n ý v bíre as

dotace od veřejné správy

EU

e d a ry n a g e m a od m firem

dary soukromých osob

stá ta

dající schopnost takovéhoto komparativního nástroje.

vlastní příjmy a příjmy z neziskového sektoru

Transparentnost a sebeidentifikace právnické osoby (o deklaraci otevřenosti veřejné kontrole) Úvod

Při této příležitosti ale není cílem reprodukovat celkové výsledky programu, materiály jsou dostupné na www.nett.aid.cz.

Think tank Nett se v rámci programu „Legislativa“ CEE Trustu

Účelem tohoto referátu je upozornit na jeden z podstatných

pro střední a východní Evropu zaměřil na problematiku právní

konstitutivních prvků, které Nett pro právní úpravy těchto typů

úpravy pro právnické osoby nejrůznějších typů, které spolu-

subjektů navrhl: jde o deklaraci otevřenosti veřejné kontrole.

utvářejí veřejný prostor. Sledoval takové jednání právnických osob, které není uzavřené jen k zajištění dané osobě vlastních

Část I.

interních cílů. Z analýzy i navržených základních tezí byly tedy vyčleněny subjekty, jejichž činnost má charakter čistě soukromý, a subjekty, jejichž činnost je čistě ekonomická - omezená na

Deklarace otevřenosti veřejné kontrole jako konstitutivní prvek

čisté podnikání ve smyslu dosahování optimálního vztahu mezi investicí a ziskem bez ohledu na to, o jaký charakter výroby nebo služeb se jedná.

Zejména u právnických osob vzniklých sdružováním občanů a majetkových právnických osob je možné přijmout jako základ poměrně obecnou statusovou úpravu s tím, že vznikající sub-

Konkrétní analýzy byly zaměřena na téma právnických osob vznik-

jekt sám deklaruje, do jaké míry bude ve svém jednání otevřen

lých sdružováním občanů (dnešní občanská sdružení podle zákona

veřejné kontrole - právě ve smyslu self-transparency, jak je

č. 342/2006 Sb.), právnických osob majetkových (dnešní nadace

tématem této konference. Jako alternativa k direktivním úpra-

a nadační fondy podle zákona č. 257/2004 Sb.), právnické osoby

vám, které se ukázaly jako málo účinné (viz zákon o nadacích),

zřízené aktem suveréna (zejména některé právnické osoby zřizova-

se tedy nabízí úprava obrácená: nadační subjekt jako takový

né církvemi, právní osoby s odvozenou právní subjektivitou atd.).

nemusí mít žádné jiné povinnosti než ty, které vyplývají z obec-

Jedním z témat programu bylo též řešení pro právnické osoby, které

ných zákonů o účetnictví a daňových zákonů. Tyto zákony jsou

mají veřejný charakter a které zřizuje nebo by měl zřizovat stát.

dostatečné na to, aby byl jako jakýkoli jiný subjekt otevřen kon-

63

trole ze strany státu. Takový subjekt také pochopitelně nemůže

subjekt, který působí veřejně, svým způsobem do veřejného

požívat daňové výhody, jedná jako jakákoli jiná soukromá osoba,

prostoru zasahuje, modeluje ho, podílí se na jeho utváření. Na

právní úprava ve statusové části jen zajišťuje, aby se majetková

veřejném prostoru je lépe než na obecné nebo veřejné „prospěš-

právnická osoba nestala osobou podnikatelskou atd.

nosti“ zřejmé, že nejde o nějakou abstrakci, ale vždy o konkrétní jednání v dané situaci, konstelaci věcí. Přínos v takovém průse-

Teprve v okamžiku, kdy se tato právnické osoba deklaruje jako

číku aktivit nelze jednoduše posuzovat, dokonce ani u zdánlivě

otevřená veřejné kontrole, mění se její režim jednání a vytvá-

radikálních aktivit - i ty mohou být nesporně přínosné, pokud

ření vztahů - a to jak vzhledem ke státu, tak vzhledem k poten-

např. mají očistnou funkci nebo přispějí ke včasné dílčí katarzi

ciálním partnerům v dvoustranných i jednostranných právních

dříve, než vznikne hlubší konflikt. Pokud se různí aktéři veřejné-

vztazích.

ho prostoru od sebe zcela přirozeně liší svými cíli, způsoby jejich dosahování, pak systémově nelze chápat veřejnou prospěšnost

Význam této navržené úpravy je zřejmý. Otevřenost veřejné

jako jeden obor postojů a jednání. Deklarace otevřenosti veřejné

kontrole není fakt, který by měl charakter statusový, jde o vý-

kontrole plní všechny požadavky, které očekáváme od oddělení

sledek vlastního aktu dané právnické osoby. Není to stát, který

těch subjektů, které jsou „soukromé“, od těch subjektů, které

by stvrzoval charakter toho či jiného subjektu, je to subjekt sám,

jednají v modu veřejného cíle, tedy „veřejné prospěšnosti“.

který svým rozhodnutím na sebe bere závazek daného režimu, zavazuje se dodržovat podmínky vyplývající z tohoto závazku.

Deklarace otevřenosti veřejné kontrole je řešením, pokud v so-

Tento „descartovský obrat“ v chápání otevřenosti veřejné kon-

bě zahrnuje podstatné prvky upřesňující závazek k činnostem,

trole řeší také do této chvíle nástroji státu neřešitelnou otázku

které vykonávány budou, a zároveň závazek k tomu, co daný

„veřejné prospěšnosti“.

subjekt konat nebude.

Deklarace otevřenosti veřejné kontrole a veřejná prospěšnost

Deklarace otevřenosti veřejné kontrole a kontrolní mechanismy

Veřejnou prospěšnost je vzhledem k našemu výchozímu pří-

Deklarace otevřenosti veřejné kontrole je postavena na dvou

stupu možno chápat jako přínos pro veřejný prostor - a každý

aspektech - jednak znamená přihlášení se k principům jednání,

64 64

ve kterých se daný subjekt zříká některých postupů, a jednak

direktivní přístup a podařilo se změnit celý systém úprav právnic-

znamená závazek zveřejňovat takové údaje, které budou dosta-

kých osob tak, aby mohl být princip deklarace veřejné prospěšnosti

tečné k tomu, aby tento „věcný“ závazek bylo možné bez dal-

vůbec uveden do praxe. Naopak, jsme svědky toho, že navrhované

šího ověřit. Tj. například nadace, která se přihlásí k otevřenosti

právní úpravy směřují spíše k tomu, že se pojetí právnické oso-

veřejné kontrole, se tím zavazuje, že zřetelně a úplně formuluje

by nivelizuje a přibližuje právě k neutrální a jakékoli vlastní misi

svojí misi a cíle (nebude mít neveřejné cíle), nebude podporovat

vzdálené právnické osobě podnikatelského typu, jsme svědky toho,

uzavřené okruhy subjektů (například firemní zaměstnance svého

že se jednání obecně chápe jako kontrakt, mizí porozumění pro

dárce) atd. - a přiměřeně často zveřejní doklady o své činnosti

jednostranné právní akty. Deklarace otevřenosti veřejné kontrole je

(nejen finanční a majetkové) dostatečné k tomu, aby si každý

jednostranný akt a celý princip navržené úpravy vychází z toho, že

z těchto dokladů mohl udělat vlastní obraz o tom, jestli tyto svo-

zákon může otevřít cestu pro řešení obtížných problémů právě tím,

je závazky dodržuje.

jak otevře cestu pro jednostranné akty. Znamenalo by to zmenšení obrovské byrokratické zátěže, kterou si na sebe stát bere, a záro-

Pro takový subjekt je pak zcela zbytečné, aby zákon určoval

veň by to znamenalo výrazné posílení občanského prvku, posílení

tisíce zbytečných detailů, co vše musí a nesmí. Zákon a vlastní

toho, co bývá označováno jako „občanská společnost“. Je zřejmé,

deklarace tu jen vytvoří podmínky pro to, aby bylo možné řešit

že takto identifikovat navržené řešení znamená dostat se do kon-

situace, kdy jakákoli oprávněná osoba vznese námitku, že daný

krétních politických souvislostí jako do mlýna, který podřizuje for-

subjekt svoji povinnost, vyplývající z přijaté deklarace otevře-

mu řešení té které věci ideologickými schematickými přístupy. Do-

nosti, nedodržuje. To opět nemusí být nic složitého, taková

mníváme se, že z této pasti je možné uniknout, že je jen zdánlivá.

osoba by se měla nejprve obrátit na daný subjekt, poté navrh-

Daleko více jde o to, jestli jsme vskutku ochotni nést odpovědnost

nout řízení podobné arbitrážnímu, a pokud ani potom nedojde ke

za vlastní akt, kterým jsme na sebe vzali nějaké závazky. Možná

shodě a k vyřešení dané věci, měl by rozhodnout soud.

bychom si měli přiznat, že jsme si na řadu desetiletí trvající státní dirigismus již dávno zvykli, že nám vyhovuje, že už v něm „umíme

Jak dál - k potřebným změnám

chodit“. Skutečná změna nastane ve chvíli, kdy bude tento model jednostranných aktů (tedy především deklarace a daru) „kompati-

V našich podmínkách se zdá nemožné, že by stát změnil svůj

bilní“ s tím, co děláme, jak myslíme, jak vnímáme věci kolem sebe.

65

Závěrečný komentář k působení právnických osob ve

díl vlastního zájmu, souvisí s šířením poslání a forem práce dané

veřejném prostoru - základ pro porozumění významu

organizace, s PR. Transparentost v tomto smyslu je tak mimo

transparentnosti

jiné významná součást toho, jak daná organizace získává podporu veřejnosti.Organizace chtějí, aby jim lidé rozuměli, chtějí, aby

Při analýze postavení právnických osob se především opíráme

o nich lidé věděli. Chtějí, aby jejich činnost nebyla anonymní - to

o význam daného typu právnické osoby a formy jejího působe-

nejen proto, že tím vytvářejí své potenciální dárce. Pro většinu

ní ve veřejném prostoru. To znamená, že právní řád je vnímán

organizací je významné, že tím také vytvářejí vzorce jednání,

jako jeden celek, ale nikoli jeden konstrukt – právní řád vytváří

vzory v přístupech k problémům atd.

podmínky pro činnosti a případně vznik řady různých typů subjektů; je pochopitelné, že tyto činnosti nelze převést do jednoho

Chceme, aby naše činnost byla neanonymní, adresná - tedy

„systému“. Jinými slovy, veřejný prostor je složitě strukturován

aby bylo jasné, že danou organizaci lze podle veřejných údajů

i právně, a to především díky komplexním souvislostem, daným

snadno nalézt, ale nejen to. Chceme, aby na dané „adrese“ byla

historií a odlišným právním prostředím, ve kterém se dané typy

také identická „tvář“, organizace, která vykonává nezaměni-

právnických osob formovaly. Ve své práci vycházíme k respektu

telnou činnost, má svoji historii, ve které buduje svoje jméno,

vůči této tradici a bohatství forem, které vytváří. Tato bohatost

nějak se zapisuje do veřejného života. To si také asi uvědomuje

forem také předznamenává vztah daných subjektů a veřejnosti.

většina z nás. Vytvořit neziskovou organizaci zároveň znamená dávat o sobě vědět - znamená vstupovat do veřejného prostoru

Řešíme-li problém transparentnosti, neměli bychom podlehnout

a spoluutvářet ho.

stejným omylům, jakým často podléhají zastánci „čistého práva“ - ve snaze zkonstruovat co nejjednodušší systém se nakonec

Transparentnost nemůže být zužována jen na publikaci údajů,

zcela míjejí povahou věci samé. Deklarace otevření se veřejné

které umožňují srovnávat nesrovnatelné. Ze „sterilních dat“ se

kontrole v sobě nese významný aspekt kontrolní - toto pojme-

toho nikdo stejně mnoho nedozví. Hledáme-li pro self-trans-

nování bylo zvoleno záměrně proto, že případní oponenti jsou

parency vhodnou formu, pak nesmíme zapomenout, že není

vedeni zásadně zájmem neziskové organizace kontrolovat. Na

možné vše zjednodušit na pravidelné otrocké vyplnění nějaké

druhou stranu je zjevné, že v self-transparency je vždy velký po-

standardní tabulky, transparentnost nespočívá ve zveřejnění dat,

66 66

která zmizí v nepřehledné databázi. Jakákoli infrastruktura pro

klarace otevřenosti veřejné kontrole je zcela zjevně odlišný od

zveřejňování poskytnutých údajů by měla umožňovat danému

obchodního vztahu. Tento význam bychom neměli „oslabit“ tím,

subjektu, aby krom povinné struktury údajů ještě uvedl poskyt-

že budeme self-trasparency redukovat na systém kontroly, měli

nuté údaje do kontextu, souvislostí vyplývajících z povahy dané-

bychom dbát na to, aby prezentace údajů o daném subjektu od-

ho subjektu. Bez toho je celá idea self-transparency postavena

povídala charakteru a významu self-transparency, tedy umožňo-

jen na jednu nohu a bude mít negativní nivelizující dopad.

vala představit daný subjekt v rámci mnohotvárného prostředí.

Obecně jde o řešení otázky, jak zajistit, aby vznikající informační systém dával dostatek prostoru pro to komentovat „tvrdá data“ a vysvětlit postavení daného subjektu ve veřejném prostoru. Vznikala-li by při zveřejňování údajů o činnosti neziskových organizací databáze, ve které by šlo jen o to porovnávat obrat na osobu, příjmy na osobu, počet klientů na osobu a jinak agregovat a vzájemně porovnávat data, ztratila by celá věc smysl. Toto vše samozřejmě vždy lze udělat, ale není a neměl by to být smysl, pokud se zabýváme transparentností a chceme zveřejňovat údaje o své činnosti. Údaje o činnosti různých subjektů by měly mít jednu zásadní vypovídací schopnost - ukazovat, že neziskové organizace jsou různé, mají různé cíle, různé způsoby, jak jich dosahují, přístupy, metody. Nett ve svých materiálech zaměřených na legislativu dokládá

Nett

význam jednostranných aktů, staví se proti současnému trendu,

Nezávislý think tank pro občanskou společnost a neziskové organizace

ve kterém se projevuje stále větší tlak na to všechny vzájemné

http://nett.aid.cz

vztahy redukovat na vztahy obchodní. Jednostranný akt - de-

mail: [email protected]

67

Strnulý pohľad spoza záclony 1.1. Pozrite, táto vec nazývana svetlo je sama o sebe transparentná, ale očividne sa mení na niečo netransparentné. 2.1. Veci vidíme, lebo svetlu prekážajú a ono sa má od čoho odraziť. Ak sa dráma lomu ocitne v príbehu vnemu a ak intenzita stúpne – to istotne sa menia stupne – v tom prípade vnem svetla pripraví pôdu obrazu. Z obrazu je, odrazu, pole. A pole nie je rovina. Pole sa všade rozpína. Hoc kvôli odrazu, niečo chýba obrazu, ak v poli nič nie je. A moderný maliar kričí: „Preč s tým rýmom!“. Nemali ste, majstre, iné na mysli? Áno, rám. Ten však robí obraz obrazom, veď čo ním už je, ale rámom ešte nie? 2.2. Kde nie je prekážka, nič nie je. Alebo akoby nič – ako v klasickom gagu, kde dvaja chlapíci nesú sklenú tabuľu cez ulicu a tretí – ten na motorke – im cez ňu preletí. Všetci sa smejú, iba filozof nie. Ten aj z gagu vypreparuje záver a narýchlo si ho sformuluje takto: transparentnosť nie je absencia predmetu, ale neprítomnosť kvality. Možno aj prázdno je plné všelijakých vecí, húta ďalej, len ich nevieme vidieť. Veď ako inak niekto nájde niečo aj tam, kde iný nie? 3.1. Majme obraz okna. Na okne visí záclona. Za oknom je v obraze borovica s tridsaťročným koreňom. Muž z obrazu ju pozná, vie, že tam je, ale nevidí ju. Borovica rastie von a on je dnu. Medzi nimi je záclona. Pýta sa: „Páči sa mi preto, že rozdeľuje alebo kvôli tomu, že zacláňa?“ Muž podíde k oknu, odhrnie záclonu a vidí borovicu. 3.2. Dá sa pozerať do blba? 3.3. Je transparentnosť intelektuálnou hodnotou sama o sebe? 4.1. Uvažujme teraz o transparentnosti v súvislosti s kontrolou. S dohľadom nad priebehom istých vecí. Dohliadať môže len ten, kto tým veciam rozumie. Kto vie, ako to chodí. Pri kontrole sa tak nič nové nedozvie, nanajvýš si to, čo už vie, preverí. Transparentnosť tu súvisí s dostupnosťou. Čo je však ľahko dostupné nie je zaujímavé. Nemali by sme v tejto súvislosti hovoriť skôr o presnosti a precíznosti?

68 68

4.2. Pre tých, čo operujú s mocou, je termín transparentnosť vhodným nástrojom na ospravedlnenie vlastných procedúr. Procedúra prináleží k forme výkonu danej moci, a preto sama o sebe nedokáže sformulovať nič z toho, čo nazývame „dobrým zvykom“. 4.3. Výkon akejkoľvek procedúry zakladá vzťah, ktorý sa zas vyznačuje tým, že jeho udržiavanie smeruje k formulácii a vzájomnej úprave vlastných postojov. 4.4. Čo ak Váš postoj, s ktorým sa zúčastňujete nejakej procedúry, nikoho nezaujíma? 5.1. Zberateľ zo zahraničia odkúpi vaše certifikáty. 5.2. Na prechádzke lesom prekážky neodstraňujeme. Obchádzame ich. 5.3. Ako ovplyvňuje požiadavka po transparentnosti subjektívnu túžbu po rôznych opatreniach a obmedzeniach? 5.4. Existuje transparentnosť priznaná a zdanlivá. Nainštalujte si do izby kameru a obraz premietnite na fasádu svojho domu – tak dosiahnete ich vzájomnú kombináciu. 5.5 Môžbyť je naše volanie po transparentnosti vzdialenou ozvenou pôvodne Augustínovej myšlienky o „illuminatio“ ako podmienke možnosti poznania pravdy. 6.1. „Mlha, jenom mlha, Fauste.“

Fedor Blaščák

69

Nerozumíme si Žijeme ve šmírácké společnosti. Ať už chceme nebo nikoliv, jsme informováni o tom, že paní Vendulka měla vážně nemocné

kého rozhlasu, láhev archivního vína od Tchajwanského obchodního zastoupení a vánoční štolu s emblémem televize Nova.

dítě, které následně skutečně na svou nemoc zemřelo a že je to pro ni těžká rána. Několik let pak média přinášejí zprávy o zá-

Umím si představit, že bych vám o sobě leccos mohla pově-

pase paní Vendulky o smysl vlastního života za přispění expertů

dět. I to, kolik jsem v minulých letech vydělávala peněz, a za co,

z oboru psychiatrie, až nakonec barevný titulek vítězoslavně hlá-

jak a kde všude jsem se v posledních patnácti letech občansky

sá: „Už mám zase proč žít!“ Dostaneme informaci, že významný

i politicky angažovala (a co jsem vlastně dělala před tím), čím se

český politik neumí vysvětlit, kde sebral zhruba tři čtvrtě miliónu

živím nebo chci živit teď, kolik mám dětí a jaký je můj zdravot-

korun na financování svého bytu, ale kam se každoročně ztratí

ní stav, ale ani potom nebudete rozumět tomu, například, proč

zhruba jeden a půl miliardy státní podpory vyplácené na investič-

jsem v posledních volbách do poslanecké sněmovny volila Stranu

ní akce obcí a sportovních oddílů z veřejné pokladní správy, to se

zelených nebo proč jsem kritizovala zákon o nestátních nezisko-

v té záplavě informování ani nikdo nezeptá – například.

vých zdravotnických zařízeních.

Čas od času se ukáže, že někdo, kdo měl moc, ji zneužil, že

Co tím chci říct? No, jestli jsme jim náhodou nesežrali hada.

někdo, komu byl svěřen cizí majetek, ho ukradl. To se pak zved-

I když budeme mít mnohem víc informací o všem a o všech,

nou rozhořčené hlasy a je požadována takzvaná transparentnost.

znamená to, že budeme mít všechny a všechno více pod kontro-

Veřejnost ústy svých médií volá po svém právu vidět veřejným

lou, že budeme všemu a všem lépe rozumět? Totiž, co jiného je

osobám do hrnce a novináři, ať to hlídají. Napíše se pak nějaký

volání po transparentnosti ve veřejném prostoru než volání po

zákon, třeba ten o střetu zájmů, a politici nám podle jeho litery

srozumitelnosti? Ale naše děti tráví stále více času vstřebáváním

rádi do formuláře vyplní výši odměn ze své přednáškové činnos-

množství různých informací, avšak rozumí světu a naší společ-

ti, výši příjmů z pronájmu rodinného majetku a hodnotu dárků

nosti lépe než my? Vytvořili jsme si složitý svět společenských

a pozorností od zahraničních návštěv, tužku a barometr od Čes-

a hospodářských vazeb a závislostí, který neumíme obsáhnout

70 70

svou myslí. Proto jsme si k němu stvořili stejně složitý systém

Kterou si necháváme přidělovat. Co si ale počneme se všemi těmi

správy svých společných věcí – a aby nám zbyl ještě nějaký

informacemi, až je budeme mít? „Ano, je možné se vychovat k tu-

čas zajít na pivo nebo do lesa na houby, pověřili jsme určité

posti.“ (Robert Aitken: Vlna zenu, Pragma, 1995, Praha)

osoby, aby to za nás vzaly. Vzdáváme se části své svobody a v podobě moci ji delegujeme na druhé. Ale oni selhávají. Stejně

A tak já vám o sobě nic neřeknu, stejně byste mi nerozuměli.

jako selháváme my. A tak je tady to volání po transparentnosti. Potřebujeme mít možnost vidět na ně, jestli třeba náhodou taky nekradou, ale zapomněli jsme, že pravidla budou oni znát už vždycky lépe. Může mi někdo, prosím, vysvětlit, proč místo dal-

Napsáno dne 29. 8. 2006, kdy:

ších a dalších informací nepožadujeme raději odpovědnost? chvíli je před deštěm Vyslyšené volání po úplné transparentnosti si představuji jako dost dokonalé peklo. Sama Informační společnost ve své božské

a chvíli je po dešti

velkoleposti, osobně. Splněný sen. Taneční rej všech dat. Noční můra. Stále znova a stále častěji zaměňujeme porozumění za získávání

po mostě duhovém podzimní monzuny do Prahy přišly

informací, a protože naše vykořeněnost se s těmi vagóny nových faktů nijak neumenšuje, vytváříme kolem sebe prostředí nedůvěry a strachu, které pak podle zákonů logiky naší společnosti poškozuje její nejslabší. Nerozumíme si. Nerozumíme své nespo-

Monika Šatavová

kojenosti s úlohou diváka, která je nám stále častěji přidělována.

71

72 72

Část 3.

Základní teze ke změně právní úpravy a praxe při veřejné sbírce Autoři se dlouhodobě zabývají problematikou veřejných sbírek. Chování veřejnosti vůči sbírkám stejně tak jako vůči DMS (dárcovské SMS) je výrazně ovlivnitelné i jen drobným posunem formulací, podsunutou vadnou interpretací apod. Proto je velmi významné, jak jsou v těchto případech nastaveny jednak zákonné podmínky, jednak kontrolní možnosti. Vzhledem k tématu self-transparency jde tak o téma hraniční – protože jistá míra formalizace při veřejných sbírkách a jejich vyhlašování je nutná. Přesto k tématu transparentnosti zcela jistě patří, protože celkový zájem o důvěryhodnost musejí mít především pořadatelé sami, aktivity k úpravám pravidel koneckonců vycházejí právě od nich.

73

Transparentnost jako nástroj při vytváření a posilování důvěry veřejnosti k charitativnímu projektu a k veřejné sbírce (příklady dobrých zkušeností z vlastní praxe) 1. Pomozte dětem! - dlouhodobý sbírkový projekt České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti (www.pomoztedetem.cz) 1.1. Důvěryhodnost sbírky a otevřená komunikace s veřejností – jeden ze základních principů a úkolů při přípravě a rozvoji projektu Pomozte dětem! 1.1.1. První informační memorandum o novém projektu a s ním spojené veřejné sbírce a jeho body: 1.1.1.1.

posilování a kultivace dárcovství v návaznosti na domácí tradice

1.1.1.2.

vytváření projektu s pozitivní image „charity s úsměvem“ – každý může projektu nabídnout sbírkovou nebo benefiční akci, při které se lidé baví

1.1.1.3.

otevřené informace o projektu a sbírce a o dosahovaných výsledcích

1.2. Průhlednost financování projektu Pomozte dětem! a spravování finančních prostředků z veřejné sbírky Od počátku projektu jsou pro externí komunikaci klíčová tato témata: 1.2.1.

Informace o účelu, principech, pravidlech projektu a výzva k aktivní účasti ve sbírce

1.2.2.

Informace o finančním výsledku sbírky a o tom, jak a komu peníze ze sbírky pomáhají i jak je sledováno jejich odpovídající (= oprávněné) využití

1.2.3.

Dříve: Všechny peníze ze sbírky jsou rozdělovány (= řešení nad standardem zákona o veřejných sbírkách). Nyní: K dlouhodobé udržitelnosti sbírky a konkrétní pomoci, kterou přináší širokým skupinám populace dětí a mládeže, je

74 74

nezbytnou podmínkou zajištěné financování chodu celého komplexního projektu. 1.3. Časová řada výsledků šetření STEM k charitativním projektům a veřejným sbírkám (vybrané výsledky - včetně spontánní znalosti značky a pocitu důvěry ve sbírku na základě informovanosti o užití peněz aj.) 1.3.1.

Pomozte dětem! si podle posledního průzkumu společnosti STEM z června 2006 stále udržuje svoji vedoucí pozici mezi dobročinnými sbírkami. Z osloveného reprezentativního vzorku populace (1 601 lidí) ji zná 85 % respondentů, o 10 % více než v letech 2001 a 2002. Nadále posiluje i první pozice sbírky, která veřejnosti poskytuje nejvíce informací o využití shromážděných peněz. Oproti roku 2005 ji takto hodnotí o 5 % více respondentů.

1.3.2.

Informace o způsobech využití shromážděných finančních prostředků jsou velmi důležité pro rozhodování lidí, zda na sbírku přispějí nebo ne. Image sbírky Pomozte dětem! jako sbírky, která poskytuje nejvíce informací o nakládání s vybranými příspěvky, se v posledním roce ještě posílila. 29 % všech respondentů uvádí Pomozte dětem! jako sbírku, která poskytuje veřejnosti nejvíce informací o tom, jak byly nebo jsou využity shromážděné peníze, 15 % to uvádí o Kapce naděje, ostatní sbírky jsou pod úrovní 5 %.

1.3.3.

Povědomí o využití peněz ze sbírky Pomozte dětem! trvale roste. Téměř na polovinu vzrostl podíl lidí (o 5 % oproti loňskému roku), kteří jsou dobře informováni o tom, jak jsou peníze ze sbírky Pomozte dětem! využívány.

1.3.4.

Z opakovaných výzkumů STEM vyplývá, že před všemi sbírkami organizovanými v ČR stojí úkol lépe informovat veřejnost o využití peněz věnovaných veřejností.

2. Zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a jeho novelizace (www.nros.cz – ad programy ; www.verejnesbirky.cz) 2.1. Zákon se nezabývá průkazným a dostatečným informováním veřejnosti o průběhu sbírky a o využití příspěvků jejími organizátory. 2.2. Široká veřejnost podporující i nepodporující sbírky je až na výjimky velmi nepoučená a neinformovaná, nepodrobuje sbírky účinné kontrole a nevyužívá téměř vůbec práva na informace. 2.3. Média: až na výjimky platí o nich totéž co o veřejnosti. 2.4. Dlouhodobý cíl: novela přispěje ke kultivaci prostředí pro veřejně prospěšné aktivity.

75

2.5. Průběh a dosavadní výsledky spolupráce NROS a dalších NNO s veřejnou správou na přípravě novely. 2.6. Zákon by měl nastavit „správnou“ míru a formy povinné komunikace o realizaci sbírky (nebýt neodůvodněně byrokratickým nástrojem kontrastujícím svými požadavky s praktickými možnostmi dobrovolnických sbírkových aktivit, které může určitá forma byrokracie od dobrého úmyslu konat sbírku odrazovat - podobně „nešikovně“ se v praxi projevil zákon o dobrovolnické službě). 2.7. K tomu, aby vzrostla důvěra veřejnosti ve veřejné sbírky a veřejně prospěšné aktivity vůbec, však „pouhé“ přijetí novely zákona nestačí; je třeba diskutovat o tom, jaký dát veřejnosti impuls k tomu, aby informace uměla najít nebo vůbec požadovala; zákon samotný jistě není s to takový zájem vzbudit. 2.8 Portál www.verejnesbirky.cz má jako internetové médium výhodu široké dostupnosti a dosažitelnosti, ale protože jeho zřizovatelem není žádná zákonem stanovená „státní autorita“, bude vhodné uvažovat také o prohloubení sbírkové agendy na oficiálním portálu veřejné správy http://portal.gov.cz (aktuálně zde vzniká podsekce „neziskových organizací“ za účasti ICN). 2.9. Každý zákon znamená řád, pravidla, definuje podmínky, za nichž může být něco konáno či existovat, nastavuje kontrolní mechanismy, určuje restrikce a sankce apod. Transparentnost je více než dodržování zákona, jde o dobrovolnou záměrnou a cílenou informační otevřenost vnímanou jako podmínku pro budování důvěry k tomu, o čem informuji, co se vědomě a cíleně snažím učinit průhledným, přehledným a srozumitelným. To platí i o zákonu o veřejných sbírkách a o transparentnosti jejich fungování, financování jejich provozu i využití shromažďovaných finančních prostředků ke stanovenému účelu. 2.10. Důležité je zabývat se i tím, jak zajistit kontrolu nejen nad veřejnými sbírkami, ale i veřejnou kontrolu nad úředníky, kteří kontrolují sbírky. Velká část agendy jednotlivých úřadů týkající se veřejných sbírek by mohla být na úředních webech těchto institucí (byl by to jeden malý konkrétní příspěvek k transparentnosti sbírek i práce těch, kdo v zájmu veřejnosti na ně dohlížejí). 3. Internetový portál www.verejnesbirky.cz (projekt „3 ½“ – www.triapul.cz) 3.1. „3 1/2” (čti třiapůl) je občanské sdružení. Posláním sdružení je podpora dobročinnosti a filantropie. „3 1/2” je dobrovolnická nezávislá nezisková organizace, která vznikla sdružením kolegů z několika neziskových organizací a jejich sympatizantů s cílem podporovat sbírkový projekt Pomozte dětem!, a zároveň kultivovat oblast veřejných sbírek a filantropie.

76 76

3.2. Příprava a provozování portálu www.verejnesbirky.cz, který má sloužit široké i odborné veřejnosti pro lepší orientaci v tematice veřejných sbírek a má napomoci kultivovat a zprůhledňovat prostředí filantropie v České republice. 3.3. Budování databáze veřejných sbírek (jako součást internetového portálu) posilující jejich transparentnost: Motto portálu: ABY VÁS NAŠLI, UVĚŘILI A PŘISPĚLI 3.3.1.

Počet veřejných sbírek, které ve stejné době konají různé subjekty v České republice, je relativně velmi vysoký. Jen v posledních cca čtyřech letech, kdy platí pro oblast veřejných sbírek současná právní úprava, bylo osvědčeno cca 2 000 veřejných sbírek. Je proto stále obtížnější se mezi sbírkami orientovat, a to nejen pro širokou veřejnost, ale jaké pro tu její část, která je na tomto tématu nějak odborně a pracovně zainteresována. Ministerstvo vnitra ČR vede na základě § 26 zákona č. 117/2001 Sb. a o změně některých zákonů centrální evidenci veřejných sbírek.

3.3.2.

Jak je uvedeno v úvodu internetového výpisu z této evidence zveřejňované na portálu státní správy http://www.mvcr.cz/agenda/labyrint/sbirky.html, má tento zveřejňovaný seznam sbírek pouze informativní charakter a aktualizace jsou prováděny zpravidla po uplynutí dvou měsíců.

3.3.3.

Praktická zkušenost s obtížným vyhledáváním informací týkajících se různých veřejných sbírek, s nimiž se všichni setkáváme při nejrůznějších příležitostech, a o nichž z nejrůznějších důvodů potřebujeme, chceme a máme právo vědět co nejvíce, nás dovedla k rozhodnutí vytvořit základní databázi veřejných sbírek.

3.3.4.

Tato databáze bude všem zájemcům nabízet podrobnější strukturované informace o konaných veřejných sbírkách. Účelné a vítané pro různé skupiny uživatelů by mělo být vytvoření kalendáře různých kampaní, které jednak usnadní všem orientaci a jednak může snížit jejich překrývání.

3.3.5.

Pro propagaci informace o existenci databáze budou hledány různé komunikační nástroje (např. vizitky informační otevřenosti „Jsme v databázi veřejných sbírek = jsme transparentní“ (analogie Czech made).

3.3.6.

Do budoucna určitě (budou-li prostředky) by každý organizátor veřejné sbírky měl mít možnost na portálu aktualizovat svoje údaje sám – provozovatel portálu by poskytoval „technickou supervizi“ a dohled nad ochranou vložených dat před jejich nekontrolovaným a neoprávněným přepisem.

77

3.3.7.

Naplnit dlouhodobý cíl databáze budované na portálu www.verejnesbirky.cz, kterým je průběžně aktualizované propojení určitých základních dat shromažďovaných MV ČR s portálem veřejných sbírek a jejich stálé doplňování ze strany organizací pořádajících sbírky. Dojde tak k maximální koncentraci veřejně přístupných dat a informací na jednom místě o konaných a ukončených veřejných sbírkách.

3.3.8.

Existují jiné portály, které dílčím způsobem s portálem veřejných sbírek souvisejí (např. k projektu DMS), a bude vhodné a účelné usilovat o možnost jejich propojení, např. ze stránky konkrétní sbírky na www.verejnesbirky.cz přímo do „její stránky“ na www.darcovskasms.cz.

3.3.9.

V rámci propagace oblasti veřejných sbírek hledat technické možnosti ke zveřejňování videí, fotek z akcí, pozvánek na ně, atd.

Blanka Šrámková, Jan Dolínek „3 a 1/2“ www.triapul.cz mail: [email protected]

78 78

Potřebujeme certifikační agenturu? Transparentnost z pohledu ekologických organizací Již několik let se vedou s různou intenzitou diskuse o potře-

se přílišnému vymezování a omezování. Ať už je tím vymezením

bě větší transparentnosti občanského sektoru – a to zejména

strategický materiál popisující, jak by mohl neziskový sektor vy-

o transparentnosti občanských sdružení, kterých jsou registro-

padat a fungovat, či návrh na zřízení certifikační agentury, která

vány desítky tisíc, a je nedostatečný přehled o jejich aktivitách,

se zaslouží o zpřehlednění neziskového sektoru a jeho finančních

zdrojích a odpovědnosti za jejich činnost. V jarních měsících

toků. Občanský sektor je ve své pestrosti obtížné i popsat, patří

tohoto roku se rozpoutala tato diskuse opět, a to v souvislosti

sem velké i malé organizace, s různými zdroji financování, růz-

s přípravou analytického materiálu na ministerstvu vnitra pod

ným charakterem činnosti. Pravidla platná pro neziskový sektor

názvem „Dosavadní stav v oblasti zpřehledňování fungování

jako celek tedy musí být maximálně obecná, aby nikoho neo-

neziskového sektoru v České republice: se zvláštním důrazem na

mezovala a případně neznevýhodňovala. Např. plošné zavedení

prevenci jeho zneužívání pro účely financování terorismu, dalších

rozsáhlých administrativních povinností pro všechny NNO by

forem logistické podpory terorismu a jiných forem hospodářské

mohlo způsobit zánik stovek malých občanských sdružení a míst-

trestné činnosti“. V rámci příprav tohoto dokumentu bylo jako

ních občanských iniciativ, které jsou pro životnost neziskového

jedno z možných opatření, které by přispělo k větší transparent-

sektoru podstatné.

nosti neziskového sektoru, navrženo zřízení certifikační agentury. Zároveň je třeba dodat, že Zelený kruh a jeho členské orgaPříprava zmíněného materiálu opět nastolila obecnější otázku,

nizace považují požadavek na zlepšení transparentnosti nezis-

nakolik je neziskový sektor kontrolovatelný a řiditelný. Ekolo-

kového sektoru do jisté míry za oprávněný. Občanská sdružení

gické neziskové organizace zastávají dlouhodobě konzistentní

na rozdíl od nadací opravdu nemají příliš mnoho povinností pro

postoj: hlavní společenskou devizou občanského sektoru je

informování veřejnosti o svých činnostech či zdrojích financová-

právě neřiditelnost, jistá chaotičnost, svoboda aktivit a sponta-

ní. Zřídit občanské sdružení je poměrně jednoduché a může být

neita jejich vzniku. Tyto podmínky je třeba pro existenci občan-

využito k různým účelům. Hrozí zde však nějaké nebezpečí a je

ského sektoru (zejména občanských sdružení) zachovat a bránit

kvůli tomu třeba přijímat speciální opatření? Domníváme se, že

79

rozumnou míru přehlednosti o aktuální podobě neziskového sek-

vůči klientům. To jsou však specifické potřeby určitého výseku

toru a jeho činnostech je možné dosáhnout použitím celé řady

neziskového sektoru, nedovedeme si představit, na jakých poža-

stávajících nástrojů, které jsou k dispozici, ale málo či špatně

davcích by např. spočívala certifikace ekologických organizací.

se využívají. Může to být např. povinné zveřejňování výročních zpráv včetně finančního hospodaření či auditované účetnictví

Členové Zeleného kruhu se cítili vyzváni debatou o transpa-

– oboje od určité výše rozpočtu organizace. Zavedení veřejného

rentnosti již v roce 2005 a asociace vypracovala Etický kodex

registru občanských sdružení, který by plnil obdobné funkce jako

ekologických organizací. Na jeho znění se pracovalo půl roku

obchodní rejstřík, je jistě opatření, které uvítají jak neziskové

a diskuse, která díky tomu mezi ekologickými organizacemi

organizace tak veřejnost. Tento registr by měl obsahovat údaje

vznikla, poukázala na velké rozdíly i mezi organizacemi v rámci

o zakladatelích sdružení, o jeho poslání a činnosti a statutárních

jednoho oboru. Ekologické organizace, které svou práci považují

orgánech.

především za hájení veřejného zájmu, vnímají svou nezávislost a nestrannost jako podmínku své práce. Etický kodex zavazuje

Velmi důležité jsou také samoregulační nástroje, tzn. nástroje,

své signatáře k dodržování hodnot – nic víc, nic míň – je vlastně

které jsou nad rámec zákona a které vzešly od organizací sa-

jejich přitakáním těmto hodnotám. Mezi nimi jsou důvěryhod-

motných. Organizace, která dobře pracuje a chce získat podporu

nost, odbornost, spolupráce, otevřenost (zveřejňování údajů

a důvěru veřejnosti či firemních či nadačních dárců, musí dbát ve

o organizaci minimálně ve výroční zprávě) a vyvarování se střetu

svém vlastním zájmu na to, aby poskytovala dostatek informací

zájmů.

o sobě, svých činnostech a finančních zdrojích. Nepodceňujme proto dobře fungující členské asociace neziskových organizací, ve

Velká část kodexu se věnuje financování ekologických orga-

kterých se členové vzájemně znají a do jisté míry také kontrolují,

nizací. Opět v souvislosti s veřejným charakterem práce eko-

aby nebyla poškozena pověst jejich oboru jako celku. Toto je au-

logických NNO je téma financování ze soukromých zdrojů vel-

tomatický efekt členství v oborové asociaci či střešní organizaci.

mi problematické. Kodex stanovuje, že jeho signatáři budou

Certifikace neziskových organizací může být přínosná na úrovni

při zajišťování financování postupovat etickým, zodpovědným

některých oborových seskupení, např. v sociálních či vzděláva-

a transparentním způsobem a budou využívat pouze zdroje, kte-

cích službách, kde certifikace NNO zaručuje kvalitu jejích služeb

ré byly nabyty v souladu s demokratickými, právními a etickými

80 80

normami. Kodex výslovně zmiňuje vyhýbání se takovým zdrojům

celý tento sektor by měla být co nejobecnější (ale dá se říci, že

finančních prostředků, které navodí střet zájmů, sníží nezávislost

„přísnější“ než dosud) tak, jak uvádíme výše. Dále doporučujeme

či nestrannost. Jsou to obecné etické hodnoty, které mohou vy-

využívat celou řadu samoregulačních mechanismů, které se mo-

znívat jako pouhá slova, avšak občanská společnost je založena

hou lišit od oboru k oboru. Potom je ale důležité, aby veřejnost

na důvěře. Každý z nás významu těchto slov rozumí. Pro řešení

či dárce počítal s tím, že tyto mechanismy existují a že je může

kontroverzních případů byla v rámci tvorby Etického kodexu

u neziskových organizací hledat.

ekologických organizací zřízena etická komise, která se skládá jak z osobností přímo z oblasti ekologie, tak z oblastí jiných. Tato komise za rok své existence nedostala žádný podnět na posouzení kontroverzního případu. Kodex je závazný pro členy Zeleného kruhu, ostatní ekologické organizace mají možnost se k němu připojit. Dalším samoregulační mechanismem, na kterém asociace v současnosti pracuje, je stanovení pravidel pro přijímání sponzoringu a darů od komerčních subjektů. Proces tvorby těchto pravidel ještě není dokončen, ale jasně se ukazuje požadavek veřejné přístupnosti smlouvy mezi komerčním a neziskovým subjektem – zejména u darů většího rozsahu. Tato pravidla mají mít doporučující charakter, což odráží i důvod jejich vzniku – nemají být prvotně příkazovými pravidly, ale mají odrážet představu transparentnosti sdílenou více organizacemi.

Zuzana Drhová, Linda Klvaňová Zelený kruh 11. 8. 2006

Stavíme se za zachování svobody občanského sektoru, protože ji považujeme za jeden z jeho principů. Závazná pravidla pro

www.zelenykruh.cz mail: [email protected]

81

Etický kodex ekologických organizací (Etický kodex ekologických organizací je zveřejněn na http://www.zelenykruh.cz/cz/eticky-kodex.html, stejně jako seznam jeho signatářů.) Úkolem ekologických organizací je prosazovat, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život každého z nás a na ochraně přírody. Například usilují o legislativní změny, které povedou k ochraně zdraví každého z nás před znečištěním, nebo o snižování množství odpadu. Pečují o některé z nejvzácnějších částí české přírody. Obhajují zájmy místních lidí a ochrany přírody v rozhodování o velkých stavbách či o nakládání se zelenými plochami a krajinou. Budují a provozují naučné stezky. Pomáhají spotřebitelům poskytováním informací a zajišťují ekologickou výchovu a vzdělávání. Spolupracují s obcemi při zavádění šetrných projektů. Pokud mají dělat svoji práci dobře, musí být zaručena jejich nezávislost, nestrannost a kvalitní práce - včetně důrazu na přesnost a správnost, důvěryhodnost a korektnost. Proto se české ekologické organizace shodly na tomto etickém kodexu. Zavazují se: Poslání 1.

Naplňovat svou činností poslání ekologických organizací, kterým je ochrana životního prostředí a posilování účasti veřejnosti na rozhodování.

2.

Hájit veřejný zájem, v jehož jménu vystupují.

Hodnoty 1.

Dbát dobrého jména ekologických organizací a posilovat tak jejich důvěryhodnost při jednání s veřejností, úřady, médii a dalšími.

2.

Dbát při své činnosti na profesionalitu, odbornost a přesnost.

3.

Navzájem se informovat, spolupracovat a postupovat společně v záležitostech, které se dotýkají všech ekologických organizací.

4.

Dbát na zachování principů otevřenosti, tolerance, pravdivosti a korektního jednání.

5.

V zájmu transparentnosti zveřejňovat údaje o své organizaci, jejích pracovnících, projektech a způsobu financování, ve výročních zprávách, případně dalším vhodným způsobem, např. na internetu.

82 82

6.

Vyvarovat se střetu zájmů na všech úrovních.

7.

Respektovat základní lidská práva a svobody.

8.

V rámci činnosti dbát na ekologické zásady a být tak vzorem pro ostatní.

Financování 1.

Při zajišťování financování postupovat etickým, zodpovědným a transparentním způsobem.

2.

Využívat k financování pouze zdroje, které byly nabyty v souladu s demokratickými, právními a etickými normami.

3.

Vyhýbat se takovým zdrojům finančních prostředků nebo jiných hmotných statků, které navodí střet zájmů, sníží nezávislost či nestrannost.

4.

Navazovat partnerské vztahy a spolupráci s poskytovateli finanční podpory výhradně s cílem naplňovat poslání organizace.

5.

V oblasti firemního fundraisingu spolupracovat s firmami, které se hlásí k odpovědnosti za dopad své činnosti na životní prostředí, usilují o snižování negativního působení své činnosti na životní prostředí a nejsou odpovědny za hrubé a závažné případy devastace životního prostředí.

Dodržování Kodexu 1.

Ekologické organizace, které k tomuto kodexu přistoupily, berou na vědomí jeho závaznost i fakt, že mohou být v důsledku jeho hrubého porušení ze Zeleného kruhu či oborové platformy ekologických organizací vyloučeny. O závažnosti pochybení rozhoduje etická komise, která je zřízena za účelem dodržování tohoto etického kodexu.

2.

Etická komise je pětičlenná a je volena na oborovém setkání. Funkční období komise je jeden rok. Jednací řád etické komise je přílohou tohoto kodexu.

Přijetí a revize Kodexu Etický kodex byl předložen na oborovém setkání v dubnu 2005 a bude revidován na návrh signatářů kodexu či členů etické komise každoročně na oborovém setkání ekologických organizací. Etický kodex byl v tomto znění schválen na oborovém setkání 26. října 2005.

83

Informační systémy (IS) v ČR sdružující údaje o nevládních neziskových organizacích Nevládní neziskové organizace (NNO), které provozují svou

a poté zveřejněny na webových registrech. Příkladem takovýchto

činnost v České republice, o sobě poskytují řadu údajů povin-

veřejně přístupných registrů je ARES, CEDR, MSSF Central apod.

ně ze zákona a to jednak na samém počátku při své registraci a zápisu do příslušného rejstříku, tak poté v průběhu své aktivní

Posledním druhem informačních systémů NNO jsou ty, které

činnosti. Údaje vyžadují a spravují jednotlivé k tomu pověřené

spravují a provozují soukromé organizace. Údaje o neziskových

státní orgány, které všechny shromažďované údaje nebo část

organizacích získávají svépomocí z dostupných zdrojů jako je

z nich zpřístupňují ve veřejných rejstřících a seznamech [1].

internet, webové stránky organizací, přímým dotazováním nebo

V převážné většině jsou tyto rejstříky a seznamy dostupné na in-

jsou IS založeny čistě na aktivitě a vůli organizace poskytnout

ternetu. Jedná se například o Obchodní rejstřík; Seznam občan-

o sobě informace. Když pomineme různé úzké regionální či od-

ských sdružení; Rejstřík registrovaných církví a náboženských

větvové databáze, tak na celonárodní úrovni působí dva takovéto

společností apod.

IS: Databáze neziskových organizací v ČR, provozovaná a spravovaná ICN, o.p.s. a Databáze nadací a nadačních fondů, kterou

Pak je zde řada dalších registrů, do nichž organizace neposky-

provozuje Fórum dárců.

tuje údaje přímo, ale protože na svou činnost čerpá prostředky z veřejných rozpočtů a fondů Evropské unie, jsou data o ní z projektových žádostí a příloh shromažďovány, dále zpracovávány

Celkový přehled výše zmíněných IS je zpracován v tabulce č. 1 - Veřejně přístupné informační systémy NO v ČR a v tabulce č. 2 - Přehled zveřejňovaných údajů o nestátních neziskových organi-

[1] V rejstřících a seznamech jsou zveřejněny o organizacích jen převážně vybrané základní údaje ze statutu či zakládací listiny jako: název a sídlo organizace, identifikační údaje zakladatele, statutární a dozorčí orgány a způsob jejich jednání, popřípadě majetkové vklady a způsob hospodaření. Podrobnější přehled zveřejňovaných údajů je uveden v tabulce č. 2

84 84

zacích v jednotlivých IS. Údaje o NNO lze také získat z již zmíněných regionálních IS. Příklady takovýchto IS jsou seznamy NNO, které vedou jednotlivé krajské a obecní samosprávy, často jen v rámci svých jednot-

livých odborů (neziskové organizace, s nimiž jsou v kontaktu ve

Zdrojem informací o neziskových organizacích jsou také vý-

věci dotací) nebo pak své seznamy vytváří různě pojmenované

roční zprávy a internetové stránky organizací. O úrovni těchto

soukromé regionální organizace, které se zasazují o rozvoj regi-

informačních zdrojů bychom však mohli říci totéž co o úrovni IS.

onálního neziskového sektoru. Je zde rovněž řada účelově nebo

Ačkoliv nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti

odvětvově zaměřených databází NNO.

mají zákonnou povinnost vydávat každoročně výroční zprávy o své činnosti, činí tak pouze necelá polovina nadací a přibližně

Úroveň jednotlivých IS je velmi rozdílná, ale celkově ji lze po-

čtvrtina nadačních fondů. Informační hodnota výročních zpráv je

važovat spíše za průměrnou: údaje jsou neúplné, neaktualizova-

velmi slabá. Ještě horší stav byl zjištěn mezi obecně prospěšný-

né a jejich správa je nesystematická [2]. Na tuto situaci reaguje

mi společnostmi, které plní svou povinnost jen ze 13 % [3]. Úro-

pilotní projekt Informačního centra neziskových institucí (ICN),

veň internetových stránek neziskových organizací se postupem

Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS) a Ministerstva

času lepší. Organizace si uvědomují, že v dnešní době je tento

informatiky ČR. Portál veřejné správy na internetové adrese

komunikační nástroj stále více žádaný a přitom poměrně levný

http://portal.gov.cz rozšířil v létě roku 2006 své stránky o sekci

a s dalekým dosahem. Informační hodnota stránek však mnohdy

patřící neziskovému sektoru. Vznikl tak informační zdoj pro nezis-

pokulhává za jejich grafickým zpracováním.

kové organizace, který by se v nejbližší budoucnosti měl rozšířit o doposud postrádanou centrální evidenci neziskových organizací.

Veřejné informační systémy o nestátních neziskových organizací v ČR

[2] Tento obecně známý stav vyplývá rovněž z prvních dílčích výsledků komplexnějšího hodnocení kvality a dostupnosti dat o neziskových organizacích, kterou realizuje CVNS v rámci projektu „Dostupnost a kvalita dat o neziskových organizacích“. Dílčí výsledky zpracovány M. POSPÍŠILEM a R. ROSENMAYEREM, Kvalita a dostupnost dat o neziskových organizacích v ČR. Praha: CVNS, 2005, byly prezentovány na květnovém semináři Transparency International o certifikačním systému pro neziskové organizace.

1. Základní registry ekonomických subjektů Seznam občanských sdružení registrovaných nebo evidovaných ministerstvem vnitra na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdru[3] ROSENMAYER, T., et al. Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002. 1. vyd. Brno: CVNS, 2004; ROSENMAYER, T., KUJOVÁ, I. Ekonomické výsledky obecně prospěšných společností v roce 2003. 1. vyd. Brno: CVNS, 2005.

85

žování občanů, ve znění pozdějších předpisů je přístupný na

odkazy na některé dokumenty církví a náboženských společností

stránkách ministerstva www.mvcr.cz. Seznam má informativní

a jejich právnických osob.

charakter. U některých organizací chybí adresa sídla organizace, jelikož tento údaj vychází z údajů sdělených ministerstvu vnitra

Registr ekonomických subjektů (RES) vede Český statisktický

občanskými sdruženími v době jejich vzniku. V této době moh-

úřad (ČSÚ) podle § 20 zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické

ly být organizovány a řízeny z místa bydliště některého z členů

službě. RES je v rozsahu stanoveném tímto zákonem veřejným

přípravného výboru. Aktualizace je prováděna zhruba jednou za

seznamem. Ekonomické subjekty, kterými se rozumí právnické

dva měsíce.

subjekty a fyzické osoby s postavením podnikatele, se do registru zapisují na základě údajů, které ČSÚ získal podle zvláštních

Obchodní rejstřík a sbírku listin spravovaný ministerstvem

zákonů nebo podle zákona o státní statistické službě. Pravidelně

spravedlnosti poskytuje údaje o nadacích a nadačních fondech

se aktualizuje, zápis do registru má evidenční význam. Základní

a obecně prospěšných společnostech založených podle zákona

údaje z registru jsou přístupné na stránkách ČSÚ www.czso.cz.

č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění

Na požádání za poplatek jsou poskytovány rozšířené informace

pozdějších předpisů a zákona č. 248/1995 Sb., o obecně pro-

jednotlivě za ekonomický subjekt ve formě výpisu z RES nebo ve

spěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

formě datového souboru v dané struktuře v rozsahu celého RES

Údaje čerpá z rejstříků, které vedou jednotlivé místně příslušné

nebo definované podmnožiny.

krajské soudy. Rejstříky jsou dostupné na internetové adrese http://portal.justice.cz. Data jsou aktualizována průběžně na základě informací poskytovaných samotnými organizacemi.

2. Odvozené registry a informační systémy ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů souhrnně zpřístupňuje a umožňuje vyhledávání údajů o ekonomických

Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností

subjektech registrovaných v ČR (je jim přiděleno IČO). Registr

a dalších právnických osob založených registrovanými církve-

je jedním z informačních zdrojů Ministerstva financí ČR (MF ČR),

mi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2000 Sb.,

přístupný na internetových stránkách www.info.mfcr.cz/ares.

o církvích a náboženských společnostech je přístupný na portálu

Údaje čerpá ze zdrojových registrů a informačních systémů stát-

ministerstva kultury, www.cns.mkcr.cz/cns/. Rejstříky obsahují

ní správy. ARES umožňuje přímé přepnutí do webových aplikací

86 86

orgánů státní správy, které příslušné informační systémy pro-

zací je další z informačních databází vedených a spravovaných

vozují. ARES obsahuje údaje ze základních (majoritních) zdrojů,

MF ČR, dostupný na adrese http://cedr.mfcr.cz/nno. IS prezen-

které jsou formou odkazů doplněny údaji z minoritních zdrojů.

tuje informace o nestátních neziskových organizacích a jejich

Při zpracování se používají také kontrolní zdroje.

prováděných projektech, které jsou evidované v Centrálním registru dotací (IS CEDR III). MF ČR čerpá data od poskytovatelů

Majoritní zdroje:

dotací (resortů a agentur). Část údajů je převzata z databáze

Obchodní rejstřík, vedený rejstříkovými soudy

ICN o.p.s. V tomto IS NNO dochází k jejich sloučení a zpracování

Živnostenský rejstřík, vedený živnostenskými úřady

všech získaných údajů. Data jsou určena pro kontrolní a infor-

Registr ekonomických subjektů, vedený ČSÚ

mační potřeby.

Registr církví a náboženských společností IS CEDR III– Centrální evidence dotací ze státního rozpočtu je Minoritní zdroje:

podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a kont-

Registr plátců daně z přidané hodnoty a spotřební daně

rolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Prezentované

Centrální evidence dotací z rozpočtu CEDR

údaje jsou získávány od jednotlivých poskytovatelů dotací (re-

Centrální evidence úpadců

sortů a agentur), předány MF, kde se zpracují a uloží do datové-

Účelový registr organizací systému ARES

ho skladu. Systém obsahuje údaje od rozpočtového roku 1999.

Středisko CP o majoritních majitelích akcií a dalších údajích

Registr je přístupný na adrese http://cedr.mfcr.cz

Seznam devizových míst a licencí Seznam politických stran a hnutí

IS MSSF - Central je speciální IS centrálního Monitorovacího

Seznam občanských sdružení a spolků

systému strukturálních fondů. Zobrazuje vybraná data ze systé-

Seznam pojišťoven a zajišťoven

mu, týkající se programů a projektů spolufinancovaných z fondů

Seznam odpovědných pojistných matematiků

Evropské unie (strukturálních fondů a Fondu soudružnosti EU).

Seznam reg. pojišťovacích nebo zajišťovacích agentů a makléřů

Garantem centrální úrovně systému je ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s věcně příslušnými orgány státní správy.

IS NNO - informační systém nestátních neziskových organi-

Systém využívá data ze všech úrovní implementace a spolufinan-

87

cování projektů a programů. IS je otevřený na adrese www.mmr.cz a komunikuje s ostatními systémy státní správy. 3. Databáze soukromých organizací Databáze neziskových organizací v České republice (DBNO) je jednou ze dvou základních databází spravovaných ICN, o.p.s. (druhou je databáze finančních zdrojů). Budování databáze začalo v roce 1993 a v současnosti obsahuje veřejně přístupné informace o více než 3000 organizacích v České republice. Databáze byla uveřejněna na internetu www.icn.cz/dbnno na jaře 2001 a od této doby umožňuje organizacím přímou registraci či opravu uvedených údajů. Do databáze se registrují jen ty organizace, které v ní chtějí být uvedeny, a poskytují jen ty údaje, které chtějí jejím prostřednictvím zveřejnit. Databáze nadací a nadačních fondů – databáze Fóra dárců přístupná na jejich stránkách www.forumdarcu.cz poskytuje základní identifikační údaje o jednotlivých nadacích a nadačních fondech. U některých subjektů je uveden odkaz na internetové stránky. O členech Asociace nadací a Asociace nadačních fondů při Fóru dárců je k dispozici více kontaktních údajů. Správu a vkládání údajů do databáze provádí nezávisle na organizacích

Markéta Kubáňová

Fórum dárců.

Nadační fond Via Vitae www.vitaova.cz mail:[email protected]

88 88

Obchodní rejstřík a sbírka listin

www.portal.justice.cz

Ministerstvo kultury

Rejstřík registrovaných církví a náboženských

www.cns.mkcr.cz/cns

x

x

x

církevní PO

Ministerstvo spravedlnosti

O.P.S.

x

nadační fond

www.mvcr.cz

nadace

O. S.

Seznam občanských sdružení

informační systém

Ministerstvo vnitra

Veřejně přístupný

Internetová adresa

Správce a provozovatel

Tabulka č. 1 - Veřejně přístupné informační systémy NO v ČR

x

společností, Rejstřík evidovaných právnických osob ČSÚ

RES

www.czso.cz

x

x

x

x

x

Ministerstvo financí

ARES

www.info.mfcr.cz/ares

x

x

x

x

x

CEDR

cedr.mfcr.cz

x

x

x

x

x

Informační systém NNO

cedr.mfcr.cz/nno

x

x

x

x

x

Ministerstvo pro místní rozvoj

MSFF Central

www.mmr.cz

x

x

x

x

x

ICN, o.p.s.

Databáze neziskových organizací

www.icn.cz/dbnno

x

x

x

x

x

Fórum dárců

Databáze nadací a nadačních fondů

www.forumdarcu.cz

x

x

89

jméno jednatele, způsob podpisu

zřizovatel/zakladatel, adresa, IČO

MS - Obchodní rejstřík - nadační fondy

x

x

x

x

x

x

x

x

x

MS - Obchodní rejstřík - ops

x

x

x

x

x

Údaje požadované státem při reg.,později doplňované

x

ostatní veřejná správa

MF - IS NNO

x

MF - ARES - odkazy na OR, ŽR, CEDR, RES

x

x

x

x

MF - CEDR

x

x

x

x

MMR - MSSF central

x

ICN - Databáze neziskových organizací (DBNO)

x

x

x

x

Fórum dárců - databáze nadací a nadačních fondů

x

x

x

x

soukromé

ČSÚ - RES

x

x

x

x

MK - Rejstřík registrovaných církví a náboženských spol. x

x

x

x

MK - Rejstřík evidovaných právnických osob

x

x

x

x

MK - Rejstřík svazů církví a náboženských spol.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

odkaz na stránky nebo jiný odkaz

dozorčí rada - jména

x

telefon, e-mail

statut.orgán - jména

x

čísla bank. účtů

datum zániku PO / upozor. na likvidaci *

x

MV - registr občanských sdružení

datum vzniku PO

x

právní forma

x

kontaktní adresa

sídlo x

cizí název, zkratka

x

název organizace

x

x

datum zápisu do reg.

x

x

zveřejňované údaje

x

MS - Obchodní rejstřík - nadace

Informační systém /

IČO

Tabulka č. 2 - Přehled zveřejňovaných údajů o nestátních neziskových organizacích v jednotlivých IS (část 1.)

x x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

*) Neexistuje zákonná ohlašovací povinnost při zrušení nebo zániku organizace, proto datum zániku nebo upozornění na likvidaci je uvedeno jen

90 90

x x

x x

x

x x

x x

x

x

x

x x

x x

x

x

x

typ listiny / dok. vznik listiny / dok. obdržení a založ. l/d obsah digital. podoba **

x x x x x x x

x x x x x x

x x x

x

x

x x

x

tam, kde organizace toto sdělí provozovateli IS. **) nefunkční odkazy x x x x

Čerpání ze SR x x x x x

x

x

x Čerpání SF a FS EU

listiny/ dok. a publ.

částka

datum pod. žádosti

popis / umístění prj.

schvalovací orgán

zaháj. / ukonč. proj.

číslo / název prg.

číslo / název proj.

datum podpisu sml.

částka schvál./čerp.

název titulu / prg.

zdroj (ministerstvo)

dotace v jedn. letech

plánované projekty, akce, činnosti

minulé projekty, akce, činnost

spolupracující org.

účast v domácích i zahr. sdruženích

pobočky organizace

fin. rozvaha jedn. let

x

výčet majetku

počet členů

počet dobrov. prac.

evid. počet zam.

územní působnost

cílové sociální kat.

popis hl. čin. a cíle

výše zákl. kapitálu, nadačního jmění

účel/poslání

kontaktní osoby

Tabulka č. 2 - Přehled zveřejňovaných údajů o nestátních neziskových organizacích v jednotlivých IS (část 2.)

x x

x x x

x x x

x x x

x x

x x x

x

Dokumenty

91

Transparentnost jako „ponechání otevřeného“ 1. Existující vysvětlení a (pseudo)definice

{1}„Transparency, as used in the humanities, implies openness, communication, and accountability. It is a metaphorical

Bez toho, že bych se chtěl nechat svést svůdně se nabízející cestou hledání významu a smyslu jen na základě původu a vý-

extension of the meaning used in the physical sciences: a „transparent“ object is one that can be seen through.“

skytů slova samotného, jen na základě rozboru významů podobných či příbuzných apod., pokusím se v první části nastínit něko-

{2} „In the physical sciences, specifically in optics, a transpa-

lik směrů, kterými se vydat lze. Nevolím přitom zcela záměrně

rent physical object is one that can be seen through. The sense

klasická hesla z tištěných či jinak etablovaných slovníků, volím

of the word used here began as a metaphorical extension of that

takové zdroje, které vznikají „kolaborativně“, společně, přičemž

meaning.”

nejlepším a/nebo nejznámějším příkladem takové „kolaborativní encyklopedie“ je Wikipedia (www.wikipedia.org).

{3} „Transparency cannot exist as a purely one-way communication though. If the media and the public knows everything

Nejprve tedy uvedu konkrétní příklady a následně se pokusím

which happens in all authorities and county administrations there

je interpretovat a dát do vztahů, přičemž k citacím se budu prů-

will be a lot of questions, protests and suggestions coming from

běžně vracet i později, s použitím číselných odkazů ve složených

media and the public. People who are interested in a certain

závorkách.

issue will try to influence the decisions. Transparency creates an everyday participation in the political processes by media and

Podle Wikipedie heslo „Transparency (humanities)“ [1] uvádí

the public.“

resp. uvádělo 4. 8. 2006 následující: {4} „In government, politics, ethics, business, management, [1] v aktuálním znění na: http://en.wikipedia.org/wiki/Transparency_%28humanities%29

92 92

law, economics, sociology, etc., transparency is the opposite of privacy; an activity is transparent if all information about it is

open and freely available. Thus when courts of law admit the

to computer clustering with the main difference being a wide

public, when fluctuating prices in financial markets are published

geographic dispersion of the resources.“

in newspapers, those processes are transparent. When military authorities classify their plans as secret, transparency is absent.

A kde důležitou částí jsou „Goals and advantages“, kde najdeme:

This can be seen as either positive or negative; positive, because it can increase national security, negative, because it can lead to secrecy, corruption and even a military dictatorship.“

{7} „… The main goal of a distributed computing system is to connect users and resources in a transparent, open, and scalable way. Ideally this arrangement is drastically more fault tolerant

Výše uvedené úryvky se dále pojí s heslem „Transparent“ na http://en.wikipedia.org/wiki/Transparent nebo heslem

and more powerful than many combinations of stand-alone computer systems.“

„Transparency (computing)“, kde se řeší interakce člověka se strojem/počítačem (jde o HCI=„Human Computer Interaction“) a kde najdeme definici: {5} „Transparency means that any form distributed system

a hned se dostaneme ke zmínce o samotném distribuovaném systému: {8} „Openness is the property of distributed systems such that

should hide its distributed nature from its users, appearing and

each subsystem is continually open to interaction with other sys-

functioning as a normal centralized system.“

tems … In general, an open system that scales has an advantage over a perfectly closed and self-contained system.“

Budeme-li sledovat tuto hyperlinkovou/odkazovou linii, zjistíme, že jsme byli přesměrováni na heslo “Distributed computing”, do technické části, kde se mimo jiné dočteme, že:

Nicméně, nechybí ani „odvrácená strana“ v části „Drawbacks and disadvantages“:

{6} „Distributed computing is decentralised and parallel com-

{9} „If not planned properly, a distributed system can decre-

puting, using two or more computers communicating over a ne-

ase the overall reliability of computations if the unavailability of

twork to accomplish a common objective or task. … It is similar

a node can cause a disruption of the other nodes. …

93

Troubleshooting and diagnosing problems in a distributed

k větším či menším změnám, je zcela bez smyslu a výpovědní

system can also become more difficult, because the analysis may

hodnoty, tj. že odstavec výše stojí na „hliněných nohách“. Já se

now require connecting to remote nodes or inspecting communi-

ale domnívám, že tomu tak není. Proč nesouhlasím, se pokusím

cations being sent between nodes.“

objasnit v následující kapitole o fungování Wikipedie.

Obecně jde tedy o následujících několik „témat“, otázek, kolem

2. Wikipedie – základní ohlédnutí

kterých se definice točí. Prvním jsou vlastnosti objektu/subjektu a/nebo „objektivní charakteristika“ v metaforickém slova

O Wikipedii samotné i principech, na kterých vznikla a postup-

smyslu (viz {1} a {2}). Otázky kvantity, míry, se dotýká citace

ně vzniká, bylo napsáno nespočet článků a komentářů, takže

{3}, když zmiňuje možná negativa absolutního uplatnění tohoto

jen nastíním – obsah, tj. hesla samotná, hlavně vazby mezi nim,

principu. Další otázkou jsou hranice transparency, resp. nárok

vznikají dobrovolnou prací těch, kteří projeví zájem přispět.

na kontrolu nad „transparency“ samotnou jako mechanismem

Zároveň stejným způsobem probíhá i kontrola obsahu, protože

a možností jejího vlastnictví; ve {4} tedy najdeme např. proti-

každou chybu – lépe řečeno „libovolný obsah“ – může kdokoli

klad „transparency vs. privacy“ a spojitost se „zákony(-itostmi)“

pozměnit, nahradit, doplnit, opravit nebo třeba smazat. Jedním

v příkladu měnící se ceny na (finančním) trhu. Zároveň je ale

ze základních principů je tedy „samo-tvorba“ jdoucí ruku v ruce

možné vnímat transparency jako „závoj“, který má sloužit jako

se „samo-opravou“ obsahu, věčný balanc na hraně mezi pro-

nástroj zahalení některých skutečností (viz {5}), a to na základě

pagandou a faktickou lží na straně jedné a 100% korektností

využití vlastností systému, zejména pak jeho rozlehlosti (a tedy

a pedantskou precisností na straně druhé. Samozřejmě se ihned

i částečné nepřehlednosti), jak se uvádí v {6}. Přitom ale není

objeví otázka, zda „může taková věc fungovat“, skepse a nedů-

zpochybněna ani pozitivní {7} ani negativní {9} stránka me-

věra. Vývoj Wikipedie ale ukázal, že ano, že se „v ní“ (nebo lépe

chanismu jako takového, a to ani v případě, že systém zůstává

„jí“) daří nejen informace a data generovat, ale že jde o informa-

zdánlivě „otevřený“ (viz {8}).

ce validní, že nejde o snůšku pokroucených a lživých nesmyslů – resp. ne ve větším množství, než se najde v encyklopediích

Mohlo by se ale zdát, že výše uvedený dlouhý výčet citací z jediného zdroje, navíc z rozmezí několika let, kdy došlo postupně

94 94

tištěných; viz srovnání s encyklopedií Britannica na: http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia#Nature_study

Pohled na statistiky za roky její existence přitom ukazuje, že

kanceláří vysoce postavených politiků USA, kdy jejich zaměst-

přírůstek hesel v anglické části má jasný exponenciální trend [2].

nanci doplňovali a/nebo měnili záznamy svých zaměstnavatelů (více např. na http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Con-

Nesmíme ovšem zapomínat i na stranu kritickou. Mezi nega-

gressional_Staffer_Edits), přičemž po zjištění, že se tak děje,

tiva jsou pravidelně zařazovány vlastnosti jako je proměnlivost,

byla znemožněna editace Wikipedie z IP adres několika desítek

nestálost obsahu, a to zejména ve smyslu možných negativních

počítačů. Další výhradou, která se objevuje, ale tentokrát ze

zásahů do obsahu. Zvláště markantní je to pak u hesel, která

strany těch, kteří jsou znalí fungování Wikipedie, je kritika osob

nejsou často navštěvována, a tedy nejsou tak „pod dohledem“.

a uskupení, které si „uzurpují právo“ na některá hesla či jejich

Dalším problémem je možnost editovat obsah „propagandistic-

(většinou tématické) skupiny s odkazem na tvrzení, že „oni

ky“, tj. těmi a tak, aby výsledek vyzníval či přímo vytvářel dojem

jsou odborníky“ apod. Jde tedy o kritiku „nárokování si“, o kriti-

přesně takový, jaký si daná strana přeje, ale který např. neod-

ku možných důsledků nástroje, informačního kanálu, který má

povídá faktickému stavu různosti názorů, které se vyskytují. Jde

pomoci k vyjasnění toho, co je „správné“ či „pravdivé“ znění;

tedy vlastně o porušování jednoho z psaných pravidel, které by

konkrétně o kritiku diskuzního fóra. Přitom jde více o kritiku sys-

měli respektovat všichni „wikipedisté“ (=ti, kteří do Wikipedie

tému, ve kterém získá nějaká „klika“, uskupení nadvládu proto,

přispívají), principu nezaujatého úhlu pohledu [3].

že je velice aktivních, organizovaná a je složená z „pohotových“, nelaxních členů.

Kolem těchto „tendenčních hesel“ se psalo relativně nedávno – leden 2006 a následně – v souvislosti s aktivitami některých

Samozřejmě že problémů i výhod můžeme najít více (např.: http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About#Summary_of_

[2] Graf vývoj počtu anglicky psaných hesel např. na: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/4/40/Englishlanguage-wikipedia-.png [3] viz česká verze na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Nezaujat%C3%BD_ %C3%BAhel_pohledu, další závazná pravidla např. na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Z%C3%A1vazn%C3%A1_ pravidla_Wikipedie

strengths.2C_weaknesses_and_article_quality_in_Wikipedia ). Výše uvedené body ale považuji za klíčové i s ohledem na téma transparency, a to z jednoduchého důvodu – co je charakteristické pro Wikipedii je – dle mého názoru – v mnohém paralelou k transparency.

95

3. Průhledné jako nedostatečně transparentní

va z ovlivňování rozhodování) a vědomí existence subjektu pro omezený okruh lidí v {4} (transparentní vs. tajné). Důvod je

Anglický původ významu slova „transparency“ nutně vede k nutnosti zacházet s ním velice opatrně, pokud má být používá-

přitom zřetelnější ve chvíli, kdy se pokusíme najít odpověď na otázku po vzniku tohoto encyklopedického hesla.

no v českém významu „transparentní“. Když použijeme překladový slovník, najdeme významy několika typů, a to zejména:

Počáteční neexistence hesla nutně vedla ke snaze o vyplnění

průhlednost, průsvitnost (pozn.: zde je ale lepší překlad z češti-

této mezery, ať již jakkoli obecným či naopak spíše více konkrét-

ny do angličtiny, a to „transluency“), průzračnost, v podobném

ním obsahem. Zvolená míra přitom (pravděpodobně) vycházela

použití i přehlednost nebo dokonce průnik, prolínání; dále je

z přesvědčení přispívajícího o tom, že obsah koreluje s význa-

překladem pro diapozitiv (použit anglicko-český slovník „Lingea

mem, samozřejmě s vědomím, že nepostihl všechny aspekty

Lexikon 2002“ verze 4.10 od Lingea, s.r.o. a „LangSoft Tran-

dané problematiky. Mechanismus mu nicméně poskytuje mož-

slation & Educational Software“ od LangSoft, s.r.o. dostupný na

nost „vystavit obsah kritice“, „zatěžkávací zkoušce pravdivosti“

http://slovnik.seznam.cz/ ). České slovo „průhlednost“ je tedy

s tou poznámkou, že ono „pravdivé“ je zde závislé na jakémsi

v tomto kontextu krajně nedostatečné a nezbude, než používat

„virtuálním konsensu“ těch, kteří na danou stránku vstoupí, hes-

počeštěný tvar „transparentnost“ s tím, že musíme mít neustále

lo si přečtou a – což je důležité – vnímají obsah kriticky, z jisté

na paměti nesynonymičnost těchto dvou významů (průhledné

(ať již jakkoli) subjektivní pozice. Navíc, tito musí být ochotni své

a transparentní). To se ukáže být důležité hned záhy.

kritické stanovisko vyslovit, a to buď přímo novou formulací nebo alespoň reakcí v diskuzi. Tyto dva procesy – tvorba a re-tvorba

Slovem transparentnost se totiž snažíme často pojmenovat,

– jsou sice hlavními hnacími motory změn obsahu, jsou zdánlivě

zachytit onu vlastnost, která popisuje míru viditelnosti obsahu

„transparentní“ pro svou jednoduchost až trivialitu, ale takřka se

skrze překážky přesně ve smyslu „fyzikálního pohledu“ v citacích

míjejí s problematikou „transparency“ v pravém smyslu slova,

{1} a {2}. Odvozeně se vyskytují v tomto kontextu ve Wikipe-

jsou právě a jen „průhledné“.

dii citace {3} a {4}, přičemž tyto zdánlivě paradoxně hází na jednu hromadu ochranu soukromí (transparentnost vs. soukromí ve {4}, ochranu „nezávislosti průběhu procesu“ ve {3} (oba-

96 96

Důvodem je vytržení z kontextu paralelně běžících procesů, které nesou podobně „průhledné charakteristiky“, procesy jako

je např. existence výše zmíněných diskuzí kolem znění hesla,

dokonce ani vlastností systému jako takového – otevřenost jako

tj. existence „spodních proudů“, procesů na pozadí, které jed-

zadání s sebou musí nést transparentnost jako „duši“, „archi-

nají v jiném časovém horizontu; v tomto případě skupina, která

tekturu“ ve smyslu ideálu libovolného takového komplexního

piluje text k dokonalosti ve vzájemné debatě, zatímco heslo

uspořádání, které je nabízeno k přetváření a/nebo je určeno

samotné je stále v „pracovní podobě“ a mění se průběžně podle

k (vy)užívání. Přitom platí, že i zdánlivě neměnné struktury jsou

okamžitých pocitů uživatelů. Nebo naopak, když je „dokonalé

ve stálém změnovém stavu, přestože se navenek mohou tvářit

heslo“ hlídáno skupinkou „aktivistů“ ve stále stejném znění s tím,

stále stejně – viz např. zmíněné heslo, na jehož pozadí je připra-

že jakékoli změny podléhají okamžité zkáze.

vována „skoková změna“.

Dokud se tedy budeme snažit používat pojem „transparentnost“

Důvodem, proč transparentnost může být uvažována jen z hle-

ve spojitosti s konkrétními vlastnostmi objektů/subjektů, bude-

diska celkové otevřenosti, vychází z předpokladu, ze základní

me nuceni odlišovat, které části a kterých překážek se dotýká,

premisy, že – přes různou aktivitu subjektů – je vždy teoreticky

budeme se vlastně ptát, zda jsou ty které podmínky takové, že je

možné rozklíčovat průhlednosti a nalézt lineární řešení, ale opač-

lze odhalit, zda jsou průhledné, prohlédnutelné. Ale vždy jen ty

ný postup, postup „proti kauzalitě“, implikaci, abstrakce od jed-

konkrétní a navíc často s ohledem na konkrétní osoby či podmín-

notlivého k obecnému, musí nutně ve stále větší míře omezovat

ky. Ztratíme tak komplexní transparentní nadhled za líbivou cenu

průhlednosti a nahrazovat je komplexními dynamickými vjemy,

nalezení zřetězeného průhledu skrze odkryté, průhledné lineární

kde se průhlednosti stávají pro svoji mnohost zcela nepřehledné

náhražky příčiny a důsledku. Opačně pak, transparentní mecha-

a je nutné na ně rezignovat. Takovéto „postupné ztracení“ nás

nismy či systémy nelze definovat přes průhlednost jejich dílčích

ve výsledku buď dovede k vědomí otevřenosti nebo k její negaci,

částí, vlastností dílů, i když tento aspekt je nezanedbatelný.

viděné uzavřenosti, která přesto nerezignuje na dílčí průhlednosti (resp. nepopírá je), ale o transparentnosti se nelze vůbec ve

Transparentnost musí vycházet ze schopnosti zůstat otevřený

výsledku bavit. Pokud bych se měl nyní vrátit k citaci {5}, pak

dle {8}, a to se všemi svými klady i zápory, nikoli z definování

ono „skrytí“, onen „závoj“, který je zde transparentností, by měl

pevné neprostupné průhledné konstelace jednotlivých prvků.

být vnímán právě jako komplexní vjem s vlastními zákonitostmi

Není vlastností prvku ani vlastností prvků (a jejich vazeb), není

a dynamikou. Vjem sdělující na první pohled, že je pochopitel-

97

ný a odhalitelný ve svých „částečných celcích“, tj. v kterémkoli

tohoto typu je totiž zcela obsaženo – ač často „bezděčně“ – uvě-

Použité citace ze dne 4.8.2006 z následujících zdrojů: {1} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transparency_ %28humanities%29&oldid=67545885 {2} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transparency_ %28humanities%29&direction=prev&oldid=16213898 {3} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transparency_ %28humanities%29&oldid=67545885 {4} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transparency_ %28humanities%29&oldid=67545885 {5} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Transparency_ %28computing%29&oldid=53042210 {6} až {9} http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Distributed_

domění si transparentnosti Wikipedie, její absolutní otevřenost

computing&oldid=69022160

svém sub-komplexu. 4. Prakticko-pragmatický dovětek Častou reakcí lidí na Wikipedii je schizofrenní konstatování, že ji používají nebo alespoň znají, ale že na její obsah je nutné dát si pozor, že v ní jsou chyby, že se jí nedá zcela věřit, že se obsah mění apod. Podle mého názoru je to ale to nejlepší vysvědčení, ocenění, jaké může kdy jakýkoli „projekt“ obdržet. V odpovědi

a nezakrývání žádných svých pozitiv (ale) ani negativ. Zároveň je zřejmé, že se jedná o měnící se, nezakonzervovaný projekt, který „jde s dobou“, ale s tím specifikem, že staré ponechává v platnosti, tj. stejně jako u člověka, nese s sebou vzpomínky a vlastní historii. Navíc, v kombinaci s prvkem nedůvěry k obsahu ukazuje omylnou „lidskou tvář“ tam, kde se jiné zdroje tváří jako dokonalé autority a nositelé Pravdy, což v současné postmoderní hustě (minimálně informačně) propojené době neodráží každodenní realitu, právě naopak. Osobně téhle mé kamarádce, „virtuální vědmě“, držím palce a s přiměřenou důvěrou se na ní opakovaně obracím s vědomím, že mě neodmítne, že mi bude

Jakub Štogr

naslouchat, že se vždy nechá poučit – že je prostě všemu ote-

Autor je informační specialista

vřená… řekněme, že je prostě transparentní.

mail: [email protected]

98 98

Závěr Středem zájmu komunitních nadací není jen sdružování majet-

Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří projevili svůj

ku pro dobrou věc, jak by se na první pohled z chápání poj-

zájem a ochotu podělit se o své názory a výsledky své práce

mu nadace, notně posilovaného stávající českou legislativou,

na poli transparentnosti, všem oficiálním partnerům projektu

mohlo zdát. Na celém světě se do jejich základních definic

a jejich představitelům za profesionální práci na projektových

prolíná zájem o komunitu, o živoucí prostor, kde se setkávají

tématech a v neposlední řadě též dárci finančních prostředků

světy byznysů, institucí, občanských iniciativ i aktivních jedin-

– Evropské komisi, DG – Justice, Freedom and Security, bez je-

ců, s cílem spoluutvářet společnou budoucnost. A není divu, že

hož podpory by projekt v tomto rozsahu nemohl být realizován.

pokud se někdo veřejným prostorem jako celkem systematicky zabývá, snaží se napomáhat jeho udržování a rozvíjení, dotkne

Jsem přesvědčen, že transparentnost je hodnota, kterou má

se z různých úhlů pohledu i jedné z jeho základních hodnot

smysl zastávat, prosazovat ji a bránit ji před dennodenní tenden-

– transparentnosti.

cí „světa“ rozostřit vše krutě čiré v příjemně mlhavé.

Tak tomu bylo i v projektu, ve kterém se existující a vznikající komunitní nadace setkaly, aby téma transparentnosti rozvinuly ve vztahu ke svým klíčovým cílovým skupinám – dárcům, neziskovým organizacím a samosprávám. Ačkoli zadání projektu bylo poměrně přesně vymezené, prací na tématu se postupně aktéři projektu setkávali s dalšími osobnostmi a subjekty, které se tématem transparentnosti zabývají. Téma transparentnosti

Tomáš Krejčí

tak získalo nové rozměry a obohatilo projekt cennými pohledy

Ředitel KNEL

a příklady, se kterými jste se v tomto sborníku mohli seznámit.

www.komunitninadace.cz mail: [email protected]

99

TRANSPARENCY Sborník k příležitosti konference v rámci programu „Transparency of Procedures at Local Level“, konané 26. – 27. října 2006 v Ústí nad Labem Sestavil Josef Štogr Grafická úprava a sazba Petra Jedličková, design Jakub Štogr Vydal Podnos, Praha 2006 Vytiskl Pbtisk Příbram ISBN 80-239-7873-X Vychází za podpory programu „Transparency of Procedures at Local Level“ spolufinancovaného Evropskou komisí, generálním ředitelstvím pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, ředitelstvím C – občanské svobody a práva

100 100