Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení Bakalářská práce

Petr Závodný

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Brno 2016

Bibliografický záznam

Autor:

Petr Závodný Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografie

Vedoucí práce:

doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Akademický rok:

2015/2016

Počet stran:

61+8

Klíčová slova:

Transformace; Region; SO ORP Frýdlant nad Ostravicí; Obyvatelstvo; Osídlení; Migrace; Vyjíţďka; Dojíţďka; Suburbanizace

Bibliographic Entry

Author:

Petr Závodný Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

The transforamtion of the region after 1989 using the example of microregion Frýdlant nad Ostravicí with a focus on Population nad Settlements

Degree Programme:

Geography and cartography

Field of Study:

Geography

Supervisor:

doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Academic Year:

2015/2016

Number of Pages:

61+8

Keywords:

Transformation; Region; SO ORP Frýdlant nad Ostravicí; Population; Settlement; Migration; Deparature; Commutation; Suburbanisation

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá transformací regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Zaměřuje se zejména na obyvatelstvo a osídlení. Po úvodní charakteristice hodnotí aktuální socioekonomickou situaci oblasti, která se následně projevuje ve vybraných demografických ukazatelích a procesech, například pohybem za prací a do škol, migrací, suburbanizací a bytovou politikou v oblasti. Hlavními zdroji dat byla sčítání lidu, domů a bytů, a také další publikace zejména ČSÚ. Tyto informace jsme se snaţili vyjádřit pomocí tabulek, grafů, kartogramů, leteckých snímků a fotografií. Osobně jsem kaţdou obec navštívil, u vybraných provedl řízené rozhovory s představiteli obcí. V závěru jsem se pokusil o predikci do budoucna.

Abstract This bachelor thesis deals with the transformation of the region after the year of 1989, using the example of SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. It is focused particularly at the population and settlement. After the initial characteristic it assess actual socio-economic situation in examined area. The socio-economic situation is demonstrated with representative demographic indicators and processes such as movement for work and school, migration, suburbanization and residential politic in the region. Primary sources of data were census and house census and other publications, especially CZSO. We tried to formulate gained information by tables, charts, cartograms, aerial photos and pictures. We visited each locality personally and made controlled interviews with their representatives in selected villages. In conclusion, I tried to make a prediction for the future.

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Petr Závodný Geografie a kartografie Geografie

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje bakalářskou práci s tématem:

Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení The transformation of the region after 1989 using the example of microregion Frýdlant nad Ostravicí with a focus on Population and Settlements Zásady pro vypracování: 1. Úvod 2. Cíle a metodika práce, zdroje a pouţité výzkumné metody (data ze sčítání obyvatel, osobní rozhovor s představiteli vybraných obcí, porovnání současných leteckých snímků s historickými) 3. Rešerše literatury, teoretické zarámování 4. Vymezení území a stručná charakteristika jednotlivých obcí 5. Historický vývoj (do 1989) 6. Aktuální socioekonomická situace (se zaměřením na útlum průmyslu a rozvoj sluţeb) 7. Vývoj obyvatelstva a osídlení (vybrané demografické ukazatele – počet, rozmístění, struktura; procesy – např. suburbanizace, pohyb za prací, migrace) 8. Závěr a predikce do budoucnosti

Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 30-40 stran Seznam odborné literatury: WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, L, DAMBORSKÝ, M., BLAŢEK, J, a kol. (2008): Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Linde, Praha 475 s. ISBN 80-7201-699-0. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Vyd. 145. Ostrava: Ostravská univezita, 179 s. ISBN 80-7042-830-9. HAVRLANT, J. (2000): Beskydy - Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. 128. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, 126 s. ISBN 80-7042793-0. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 147 s. ISBN 80-8674602-X HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. PETER, D. (2013): Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Olomouc, 92 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Miloslav Šerý. HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era vydavatelství. 212 s. ISBN 978-80-7294-592-4 Jazyk závěrečné práce:

čeština

Vedoucí bakalářské práce:

doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Podpis vedoucího práce:

..............................................................

Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce:

listopad 2015 do 12. května 2016

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním bakalářské práce souhlasím, jsem si vědom(a), že zadání práce je závazné. Převzal(a): ............................................................... dne .......................................

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce doc. RNDr. Milanu Jeřábkovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a rady při vypracování této práce. Také bych rád poděkoval představitelům vybraných obcí, kteří se mnou spolupracovali při rozhovorech.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Jeřábka, Ph.D. a s vyuţitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

V Brně, 10. 5. 2016 Jméno Příjmení

OBSAH 1

ÚVOD.................................................................................................................. 9

2

CÍLE A METODIKA PRÁCE .......................................................................... 10

3

REŠERŠE LITERATURY ................................................................................ 13 3.1

Teoretické zarámování ............................................................................... 14

4

VYMEZENÍ ÚZEMÍ......................................................................................... 16

5

HISTORICKÝ VÝVOJ ..................................................................................... 19 5.1

Charakteristika jednotlivých obcí .............................................................. 21

6

AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE ............................................ 24

7

VÝVOJ OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ ...................................................... 30 Počet obyvatel ............................................................................................ 30

7.2

Přirozený pohyb a migrace obyvatelstva ................................................... 32

7.3

Struktura obyvatelstva ................................................................................ 33

8

7.1

POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ A DO ŠKOL ................................... 35 Vyjíţďka za prací a do škol........................................................................ 35

8.2

Denní vyjíţďka ........................................................................................... 36

8.3

Intenzita vyjíţďky ...................................................................................... 37

8.4

Směr vyjíţďky ............................................................................................ 41

8.5

Dojíţďka..................................................................................................... 44

9

8.1

SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA................................................. 46 9.1

Počet domů a bytů ...................................................................................... 46

9.2

Neobydlené byty ........................................................................................ 50

9.3

Období výstavby ........................................................................................ 52

10

ROZHOVORY S PŘEDSTAVITELI VYBRANÝCH OBCÍ....................... 54

11

ZÁVĚR .......................................................................................................... 57

12

ZDROJE......................................................................................................... 58

13

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................... 61

14

PŘÍLOHY ...................................................................................................... 62

8

1

ÚVOD

Tématem bakalářské práce je transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení. Samozřejmě jsme nemohli zcela opomenout období před rokem 1989, které se v některých aspektech projevuje i dnes. Naše zájmové území stejně jako zbytek Česka po roce 1989 prošlo četnými změnami, a to v oblasti politické, sociální a ekonomické. Právě sociálním změnám ve struktuře obyvatelstva a osídlení se budeme věnovat v této práci nejvíce prostoru. Neméně důleţitá ekonomická transformace se na našem území projevila například útlumem průmyslu a rozvojem cestovního ruchu a sluţeb. Tato cesta však nebyla jednoduchá, jelikoţ docházelo k převodu majetku do soukromých rukou (subjektů). Toto směřování od dříve prosazovaného centrálně plánovaného hospodářství region významně ovlivnilo. Výběr území pro téma bakalářské práce byl jednoznačný, protoţe se jedná o oblast, která si prošla od roku 1989 velkým mnoţstvím změn. Mezi jednotlivými obcemi se dají očekávat významné rozdíly, i díky členitosti území. Toto území můţeme označit v rámci Česka za periferní, jelikoţ se nachází na východním okraji našeho státu, při hranicích se Slovenskem. Vznik hranic po rozdělení Československa a posléze opětovné zrušení těchto hranic díky zapojení do Schengenského prostoru také naznačuje moţný vývoj v zájmovém území. Stěţejními daty pro práci jsou vybrané demografické údaje a následně procesy, které se projevují v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, formují jeho současnou tvář a zřejmě se budou projevovat i do budoucna. Mezi vybrané demografické údaje patří například počet obyvatel, přirozený přírůstek, věkové sloţení, počty ekonomicky aktivních osob a studentů. V našem zájmovém území probíhá velké mnoţství procesů ovlivňující obyvatelstvo a osídlení, jako stěţejní pro tuto práci se však jeví proces suburbanizace, vyjíţďka a dojíţďka za prací a do škol a v neposlední řadě migrace.

9

2 CÍLE A METODIKA PRÁCE Cíle práce Záměrem práce je shrnout dostupné informace o transformaci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí po roce 1989 se zaměřením na obyvatelstvo a sídla. Zabývá se zejména aktuální socioekonomickou situací oblasti a následně vývojem obyvatelstva a osídlení od roku 1989. Hlavními tématy jsou vybrané demografické ukazatele a procesy. Díky transformaci, která v našem zájmovém území proběhla, můţeme některé jevy charakterizovat a předpovídat jejich vývoj do budoucnosti. I přes poměrně malý počet obcí můţeme očekávat významné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Jednotlivé obce se totiţ svým charakterem výrazně liší. To se pokusíme zachytit například počtem obyvatel a vývojem jejich počtu po roce 1989. Pochopení transformačních procesů pouze ze statistických dat není jednoduché ani přes dobrou znalost území a další terénní průzkum, proto bylo přistoupeno k rozhovorům s představiteli vybraných obcí. Cílem těchto řízených rozhovorů bylo přiblíţení resp. získání informací z reálného ţivota obce a osvětlení některých změn ve statistických údajích. Jako základní výzkumné otázky si můţeme stanovit například:  Jak se vyvíjel počet obyvatel v jednotlivých obcích? Co tento vývoj ovlivnilo?  Jak se vyvíjel počet vyjíţdějících a hlavní směry vyjíţďky v letech 2001 a 2011?  Změnila se intenzita vyjíţďky mezi roky 2001 a 2011?  Jak se vyvíjel počet domů a bytů?  Změnil se podíl neobydlených bytů? Důvod neobydlenosti?

Výzkumné metody Při vypracování této práce jsme vyuţili kombinaci obecného přístupu a empirického výzkumu. V metodice práce nahlíţíme na níţe zkoumaná témata čistě teoreticky, bez konkrétních dat o zájmovém území. Empirické metody se pak opírají o konkrétní data, které byla z velké části zjištěna ze sčítání lidu, domů a bytů, nebo publikací zabývajících se Moravskoslezským krajem. Zpracováním těchto informací jsme se snaţili dopracovat ke konkrétním poznatkům. Informace o zájmovém území a jeho historii byly zjištěny z kombinace webových stránek a regionální literatury. Techniku sběru dat můţeme podle jejich získávání rozdělit do dvou skupin, na primární a sekundární data. Primárními daty jsou přímo získávané informace, hlavním zdrojem takových dat je pozorování zájmové oblasti. Z toho důvodu jsme kaţdou obec navštívili, některé opakovaně. Z pozorování bylo pořízeno mnoţství fotografií, vybrané se nacházejí v příloze této bakalářské práce (příloha 1 aţ 10). Toto území a jeho vývoj je nám dobře známé, i protoţe se v této oblasti autor práce narodil a proţil tam velkou část svého ţivota. Dalším moţností pro získání primárních dat jsou řízené rozhovory s představiteli tří vybraných obcí, viz kapitola 10. Získáváním sekundárních dat (údaje ze sčítání, databází, publikací a ortofoto map) se budeme zabývat v podkapitole v metodice práce. 10

Metodika práce Výzkumným regionem v této práci nám bude území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, jeho obyvatelstvo a procesy, jeţ se zde odehrávají s důrazem na vývoj po roce 1989. S obyvatelstvem souvisí bytový fond. Ve dvou úvodních kapitolách se tato práce bude zabývat vymezením území, jeho charakteristikou a historickým vývojem, ten bude zmíněn jak za celé území, tak za jednotlivé obce. Jako zdroj základních údajů poslouţí ČSÚ, ty však budou doplněny o mnoţství literatury a různých internetových zdrojů. Z literatury se jedná o diplomovou práci, která se zabývá územní identitou obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (PETER, 2013) a co se týče historického vývoje, zde byl nejvýznamnějším autorem knih Jan Al Saheb, který ze zájmového území pochází. Z internetových zdrojů byl vyuţit dokument Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje vydán MSK (2015), jako územně plánovací dokumentace. Při charakteristice jednotlivých obcí, bylo u většiny z nich vyuţito jejich internetových stránek. Charakteristika území byla doplněna o informace z různých mapových zdrojů, například obecně zeměpisná mapa, půdní mapa, a pod… Při hodnocení aktuální socioekonomické budeme vycházet z údajů ČSÚ, a to ze sčítání osob, domů a bytů 2011 (dále jen SLDB) a veřejné databáze, ta nám poskytne údaje o rozloze obcí a vybraných druhů pozemků (absolutní čísla budou přepočítání na relativní podíl z celkové rozlohy), dále podíl nezaměstnaných osob. Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, konstruovanou na základě počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na pracovištích Úřadu práce ČR. (MPSV, 2013) Důleţitým dokumentem příloha č. 1 – Socio-demografický a ekonomický rozbor za jednotlivé SO ORP, tato příloha je součástí výše zmíněné Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje (2015). Počty zaměstnaných v jednotlivých odvětvích získáme výpočtem z dat ze SLDB 2011. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsme sledovali nejen po roce 1989, ale i ve dřívějších „zlomových“ vybraných sčítání (1869, 1921, 1930, 1950). Počet obyvatel pro jednotlivé roky jsme začali sledovat aţ od roku 1991. Respektovali jsme administrativní změny, konkrétně v roce 1989 patřilo území obcí Janovice, Malenovice, Metylovice, Prţno a Pstruţí pod město Frýdlant nad Ostravicí. Obec Janovice se osamostatnila v roce 1990 a zbylé obce aţ v roce 1991. Data pro roky 1869, 1921, 1930 a 1950 byla zjištěna z historického lexikonu obcí, další a detailnější informace pochází z databáze demografických údajů za obce ČR. Celkový počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (podkapitola 7.1) je výsledkem migračním a přirozeným přírůstkem (podkapitola 7.2). Ten je vypočten z celkového počtu přistěhovalých a vystěhovalých resp. narozených a zemřelých.

11

Index stáří je konstruován jako poměr počtu obyvatel ve věku 65 a více let k počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let (celkový počet obyvatel bez „nezjištěno“). Celková hodnota indexu stáří dosáhla v České republice podle posledního SLDB hodnoty 110, coţ znamená, ţe na 110 osob starších 65 let připadalo 100 osob ve věku 0 – 14 let. (ČSÚ, 2009). Index ekonomického zatíţení vypovídá o poměru počtu seniorů a dětí k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Speciálně v tomto případě vyjadřuje, kolik dětí ve věku 0 – 14 let a osob ve věku 65 a více let připadá na 100 osob ve věku 15 – 64 let.

V souvislosti se způsobem výpočtu tohoto ukazatele můţeme konstatovat, ţe čím menší je výsledná hodnota indexu, tím příznivější je poměr mezi ekonomicky neaktivní a aktivní sloţkou obyvatel z pohledu věkové struktury obyvatel. (ČSÚ, 2016) Pro kapitolu pohyb obyvatelstva byly stěţejní data ze sčítání osob, domů a bytů. SLDB 2001 proběhlo k 1. 3. 2001. Data o vyjíţďce a dojíţďce do zaměstnání a škol pocházejí z publikace vydané v roce 2003. Problémem těchto dat je, ţe v té době neexistovaly SO ORP, takţe musíme data za správní obvody dopočítat, sečtením hodnot jednotlivých obcí. SLBD 2011 poskytuje údaje k 26. 3. 2011, výhodu tohoto sčítání je existence správních jednotek tak jak je známe dnes. Jelikoţ předpokládáme převahu vyjíţďky nad dojíţďkou, budeme se tedy věnovat převáţně vyjíţďce. Prvním ukazatelem, který si pro podpoření tohoto tvrzení vypočteme, bude saldo pohybu, ten vyjadřuje rozdíl mezi počtem vyjíţdějících a dojíţdějících osob. Hlavním druhem vyjíţďky je denní vyjíţďka, takţe se zaměříme na její podíl na celkově vyjíţdějících. Intenzitu vyjíţďky vypočteme zvlášť pro skupinu ekonomicky aktivních a studentů, mezi studenty řadíme osoby navštěvující druhy škol od základní aţ po vysokou včetně. Intenzita vyjíţďky ekonomicky aktivních osob se vypočítává jako podíl vyjíţdějících na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob, obdobné je to u studentů. Pro lepší přehlednost si tyto údaje stejně jako další vybrané zobrazíme pomocí kartogramů. Dalším ukazatelem jsou hlavní směry vyjíţďky, pro přehlednost byly vţdy zvoleny dva hlavní směry. V poslední podkapitole se budeme zabývat dojíţďkou do obcí, opět vypočteme podíl denní dojíţďky. U všech výše zmíněných ukazatelů provedeme srovnání mezi roky 2001 a 2011. V kapitole zabývající se bytovou politikou budeme opět vyuţívat stejných zdrojů dat, obohacených o data z veřejné databáze ČSÚ, z té budeme čerpat data o počtu vystavěných bytů v posledních letech. Z dat SLDB 2011 zjistíme počty neobydlených bytů a důvod jejich neobydlenosti, problémem této statistiky je, ţe velká část vlastníků důvod neobydlenosti neuvedla. Můţeme předpokládat, ţe velká část neobydlených bytů v této oblasti slouţí k rekreaci, na tento předpoklad a další otázky se pokusíme zjistit odpověď od představitelů vybraných obcí.

12

3

REŠERŠE LITERATURY

Regionálním rozvojem se velice široce zabývá kniha Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování) zpracovaná širokým kolektivem vedeným René Wokounem (2008). Kniha vysvětluje velké mnoţství procesů, které se na našem zájmovém území odehrávají. Autorem knihy Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje je Petr Rumpel (2002). Věnuje se kritickému hodnocení tohoto přístupu, jeho typologii a aplikaci na vybrané území. Jako modelové si vybral Moravskoslezský kraj, který rozdělil na 13 územních jednotek. Z těch si vybral tři, jejichţ rozvojový koncept vykazoval nejvíce shodných rysů s 10 charakteristickými komponenty územního rozvoje. Jednou z nich byl – ve shodě se zvoleným územím – Mikroregion Frýdlantsko (od SO ORP se liší pouze dvěma obcemi navíc – Baška a Lhotka). Další ostravský autor Jan Havrlant (2000) se ve své knize Beskydy - Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu zabýval transformací nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku. Jednotlivé rekreační prostory byly hodnoceny pomocí SWOT analýzy, anketního šetření a terénním průzkumem. Na našem zájmovém území se nacházejí čtyři rekreační prostory – Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice, Bílá, Staré Hamry a Ostravice. Zdůrazňuje význam cestovního ruchu, tato publikace pro tuto práci měla jen informační význam. Kniha Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext od Martina Hampla (2005) se zabývá systematickým postiţením změn geografické organizace společnosti v transformačním období (mezi roky 1991 – 2001). Kromě hodnocení současných změn se snaţí o zařazení do dlouhodobého vývojového procesu, včetně mezinárodního srovnání. Hampl Martin, Gardavský Václav a Kühnl Karel, tito tři autoři spolupracovali na knize Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (1987). Velká část knihy se zabývá shrnutím výsledků dřívějších studií od různých autorů. Ty však byly systematicky uspořádány, doplněny a zhodnoceny. V této bakalářské práci bude vyuţit ukazatel s názvem komplexní regionální velikost. Diplomová práce Davida Petera (2013), Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí se nezabývá příliš podobným tématem jako tato bakalářská práce, ale zájmové území je shodné. Autor se zabýval nejen identitou obyvatelstva, ale i náchylností k migraci, tradicemi regionu a percepci prostorového vymezení. Důvodem pro výběr této práce bylo lepší pochopení místního obyvatelstva. Kniha Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů (2005) je rozdělena do třech kapitol. V té první autor Pavel Hnilička popisuje, proč jsou lidé motivování stěhovat se do vlastních rodinných domů na předměstí měst. SO ORP Frýdlant nad Ostravicí není sice typickým předměstím velkého města, ale zmíněné jevy tam můţeme pozorovat také. Ve druhé kapitole, která se zabývá hustotou osídlení, popisuje 13

autor problémy řídce osídlených periférií. Pavel Hnilička vystudoval architekturu a ve třetí kapitole se to projevilo hodnocením periferní výstavby. Místem pro bydlení není jen dům, nebo byt, ale i veřejný, venkovní prostor. Pro naše zájmové území byl významným autorem Jan Al Saheb, který se věnoval ve dvou publikacích historii a současnosti Frýdlantu nad Ostravicí, zcela však neopomenul ani okolní obce. Posléze byl poţádán obcí Malenovice o vydání samostatné knihy o jejich obci (2014). Tuto literaturu vyuţijeme zejména v kapitole Historický vývoj. Kniha Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky (BARTOŠ a kol., 2011) se věnuje i migraci celkově, ale zejména amenitní. Tento druh migrace se podílí na migraci do našeho zájmového území. Nezahrnuje však suburbanizaci.

3.1 Teoretické zarámování SO ORP Frýdlant nad Ostravicí můţeme označit za normativní region, který vznikl politický rozhodnutím na základě poţadavků legislativy, nebo exekutivy. Můţeme se setkat s pěti dimenzemi růstu významu regionů – politická, ekonomická, sociálně-kulturní, ekologická a strategická (plánovací) dimenze. (WOKOUN, 2008, s. 283 – 287) Česko, celá společnost, ekonomické subjekty, regiony a města se nacházejí od konce roku 1989 v procesu modernizace. Cíle modernizace nejsou zcela jednoznačné, ale strategickým cílem je dosáhnout průměru Evropské unie, nebo zemí OECD. Tento proces bývá v ČR nazýván a chápán jako specifický proces transformace. Transformační proces má dva hlavní cíle – transformaci ekonomického a politického systému. Při transformaci ekonomického systému dochází k přechodu od centrálně plánované ekonomiky k trţnímu hospodářství a k adaptaci podnikatelských subjektů na podmínky globálně fungující ekonomiky. U transformace politického systému dochází k přechodu od totalitního systému na demokratický. (RUMPEL, 2002, s. 6) Dle Hampl (1989) můţeme střediska hodnotit podle ukazatele Komplexní regionální velikost (dále jen KRV). Ten definujeme jako podíl komplexně vázaného obyvatelstva k určitému středisku na obyvatelstvu celé ČR. Jeho základními sloţkami jsou: populační velikost střediska (plně započítána), obyvatelstvo nejintenzivněji vázaného zázemí (započítáno ze 2/3) a obyvatelstvo širšího zázemí započítáno (započítáno z 1/3). Z daných publikací (HAMPL, 1989, 2005, 2015) jsme zjistili hodnoty pro jednotlivé roky: 1991 - 8,9; 2001 - 9,0; hodnota pro rok 2011 jiţ uvedena není, jelikoţ „Středisko Frýdlant nad Ostravicí vykázalo ztrátu mikroregionální autonomie v roce 2001 a nesplnění kritérií subregionálních v roce 2011“. (HAMPL, 2015) Můţeme si klást otázku, zda se projeví změna tohoto ukazatele i v empirických hodnotách? „Počet obyvatel se mění zejména díky migračním procesům, jelikoţ ty vykazují dlouhodobou pravidelnost. Změny v regionální diferenciaci relativních přirozených přírůstků jsou v rámci menších území poměrně málo významné a vývojově proměnlivé, 14

takţe jejich vliv na dlouhodobý vývoj geografické diferenciace obyvatelstva je jen sekundární“. (Hampl, 1987, s. 41) Dle Pavlík a kol. (1986) je migrace v demografickém pojetí vymezena jako trvalý přesun (stěhování) z výchozí do cílové územní jednotky. Při migraci se obvykle mění bydliště konkrétní osoby. Migrace lze dělit z různých hledisek, jednotlivé pohledy se navzájem překrývají a doplňují.  Územní hledisko – vnitřní x mezinárodní.  Hledisko migračních směrů – imigrace, emigrace, reemigrace.  Hledisko vnitřního souhlasu – migraci dělíme na dobrovolnou a nucenou.  Hledisko legálnosti – legální x nelegální.  Hledisko sídelních systémů – součástí procesů urbanizace, suburbanizace, reurbanizace, deurbanizace.  Hledisko příčin migrace – ekonomická, bezpečnostní (politická), ţivotní prostředí, kvalita ţivota. V naší zájmové oblasti však nedochází pouze k suburbanizaci v rámci Ostravské aglomerace, ale také k amenitní migraci. Tato migrace je motivována snahou ţít v hodnotnějším socio-kulturním prostředí. Směřuje především z městského prostředí do venkovské krajiny. V našem případě je hlavním důvodem lepší ţivotní prostředí. „Při procesu suburbanizace dochází k územnímu rozšiřování urbanizovaného prostoru, k vytváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jádrových zónách takových oblastí dochází ke stagnaci počtu obyvatel, následně k poklesu, naopak je tomu ve vnějších zónách, tam dochází k růstu počtu obyvatel. Z počátku je moţné tento proces zjednodušeně chápat jako decentralizaci obytné funkce, s oddělením místa bydliště od místa pracoviště. V další fázi dochází k decentralizaci i jiných funkcí“. (HAMPL, 1996, s. 180) S oddělením místa bydliště od místa pracoviště úzce souvisí doprava, zejména ta silniční. Vlastnit osobní automobil, a tak získat svobodu pohybu je jedním ze základních poţadavků moderního způsobu ţivota. Stupeň motorizace obyvatel neustále roste. Vlastnictví automobilu se přizpůsobuje i prostorová struktura osídlení (suburbanizace), můţeme předpokládat další rozvoj motorizace. (WOKOUN, 2008, s. 161) Důsledkem toho zvýšení zátěţe stávajících komunikací, hlavně v ranních hodinách a odpoledních hodinách. Parkovací plochy se musí svou kapacitou také přizpůsobit, hlavně v blízkosti úřadů, bytových domů apod. „Výstavba kolonií rodinných domů neustále pokračuje, ty se skládají z jednotlivých rodinných domů. Rodinný dům je povaţován za nejlepší a nejdokonalejší způsob bydlení., kterého můţe jednotlivec dosáhnout“. (HNILIČKA, 2005, s. 21)

15

4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Základní charakteristika Zájmové území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází v jihovýchodní části regionu soudrţnosti Moravskoslezsko (NUTS 2), toto území je totoţné s územím Moravskoslezského kraje (NUTS 3). Spolu s SO ORP Frýdek-Místek, Jablunkov a Třinec je součástí okresu Frýdek-Místek (LAU 1). Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází pouze jediná obec s pověřeným obecním úřadem, a to právě Frýdlant nad Ostravicí. Poměrně zajímavá je poloha území podle historických zemí, v našem případě Moravy a Slezska. Hranici mezi těmito dvěma historickými zeměmi částečně tvoří řeka Ostravice, která územím protéká. Část slezská se rozkládá na pravém břehu řeky a část moravská na levém břehu řeky Ostravice. Na moravské straně území se nachází přibliţně dvě třetiny území a na straně slezské, zbylá třetina z celkové rozlohy území. (PETER, 2013, s. 18) Na území se nachází 11 obcí, z toho pouze jedna se statutem města, jedná se o město Frýdlant nad Ostravicí, které se skládá z více části, jedná se o samotný Frýdlant, Lubno a Novou Ves. Více katastrálních území mají obce Ostravice a Staré Hamry, obě obce mají dvě katastrální území. Obec Kunčice pod Ondřejníkem se připojila k SO ORP Frýdlant nad Ostravicí aţ dva roky po vzniku (1. 1. 2015), byla převedena od SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Celková rozloha území SO ORP je 317,45 km2 (5,4 % rozlohy Moravskoslezského kraje). Ţije zde celkem 24 355 obyvatel (1,6 % z celkového počtu obyvatel MSK kraje), z toho 9 874 obyvatel ţije ve Frýdlantu nad Ostravicí (k 1. 1. 2015). Hustota zalidnění je 77 obyvatel/km2, 5. nejniţší ze všech SO ORP Moravskoslezského kraje. (Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011)

Fyzicko-geografická charakteristika Z hlediska geomorfologického členění se naše území nachází v Moravskoslezských Beskydech a Podbeskydské pahorkatině. Oba tyto celky se nacházejí v subprovincii Vnější Západní Karpaty, v provincii Západní Karpaty. Jedná se o poměrně hodně členité území, nejniţším bodem je údolní niva řeky Ostravice (přibliţně 360 m n. m.), směrem k jihu se terén postupně zvedá. Nejvyšším bodem je vrchol Lysé hory (1 323 m n. m.), nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Řekou s největším průtokem je Ostravice, do které se vlévají další menší vodní toky: Čeladenka, Satina a Frýdlantská Ondřejnice. Řeka Ostravice je jedním z pravostranných přítoků řeky Odry, které se vlévá na pomezí Německa a Polska do Baltského moře. V oblasti SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází velké mnoţství pramenů, ale jsou málo vydatné a rozptýlené, stejně jako v jiných částech flyšových Karpat.

16

Obr. 1 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, jednotlivé obce a jeho poloha v rámci Česka Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2

17

Největší vodní plochou je údolní nádrţ Šance na řece Ostravici (příloha 1). Ţádný z vodních toků, kromě vodáckých akcí (upouštění přehrady Šance) není splavný a ani ţádná vodní plocha není pro cestovní ruch v této oblasti nijak významná. Na horských vodních tocích byly budovány drobné vodní nádrţe, tzv. klauzy, které slouţily k udrţování průtoku, pro nesplavené dříví (příloha 2). V oblastech s vyšší nadmořskou výškou (Lysá hora, Smrk, Kněhyně – Čertův mlýn) se nacházejí kryptopodzoly, ty tvoří přechod mezi kambizeměmi a podzoly. Jedná se o kyprou půdy, která ale není příliš vhodná pro zemědělské vyuţití. Půdním typem s co do plochy největším zastoupením jsou kambizemi, které jsou vázány na členité reliéfy. V místech s niţší nadmořskou výškou se okolo vodních toků nacházejí fluvizemě. V místech s vyšší hladinou podzemní vody se vyskytují gleje. (Půdní mapa 1 : 50 000, 2012) Dle klimatického členění Československa (Quitt, 1971) se na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí vyskytuje pět klimatických regionů. Dva z nich jsou mírně teplé regiony, nejteplejším je MT9 následován MT3. Tyty dva mírně teplé klimatické regiony se nacházejí v severní části našeho zájmového území. Zbytek území je rozdělen mezi tři chladné regiony: CH4, CH6 a CH7. Nejchladnější klimatický region CH4 se nachází pouze na vrcholcích hor a jejich okolí.

18

5

HISTORICKÝ VÝVOJ

Aţ do přelomu 12. a 13. století byla tato oblast hustě zalesněna, jelikoţ se jednalo o pohraniční oblast mezi Moravou a Slezskem (součást polského státu), tzv. pohraniční hvozd. Hranici zde tvořila řeka Ostravice, která často měnila své koryto, takţe takto vytyčená hranice byla nestálá a často se měnila, to vedlo k četným sporům. Aţ roku 1327 došlo zásluhou krále Jana Lucemburského k přičlenění velké části Slezska. Nejvýznamnější osobou, které se podílela na kolonizaci této oblasti, byl olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, kterého pověřil kolonizací král Přemysl Otakar II. Řeka Ostravice a potok Černá rozdělily území našeho sledovaného území na dvě části, území na pravém břehu náleţelo frýdeckému panství, které patří k těšínskému kníţectví. Na levém břehu se rozprostíralo hukvaldské panství, to vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Toto rozdělení, které proběhlo v 90. letech 14. století, celou oblast významně ovlivnilo. Pro těšínská kníţata mělo Frýdecko pouze malý význam, takţe došlo k hospodářskému úpadku. Roku 1581 se díky ekonomickým problémům těšínských kníţat celé území spojilo v jeden celek, sjednocený pod biskupským hukvaldským panstvím, coţ celé oblasti prospělo a došlo k rozvoji oblasti. Území se samozřejmě nevyhnula třicetiletá válka. V roce 1621 na naše zájmové území vpadly jednotky Valachů a v roce 1623 zase polští Kozáci. Téměř rok naše zájmové území okupovala dánská vojska, která se snaţila dobýt hrad Hukvaldy. V roce 1643 ji vystřídali téměř celý rok Švédové. Takţe celá oblast byla několikrát vydrancována cizími vojsky a v dobách, kdy zde ţádná armáda nepobývala, museli místní platit vysoké tributy. Oslabené obyvatelstvo bylo také decimováno zavlečenými nemocemi. Ke konci třicetileté války docházelo na našem zájmovém území k postupnému uklidňování situace. Bylo zde vystavěno několik hamrů, které měly zpracovávat ţeleznou rudu. Později došlo také k výstavbě vysoké pece a několika hutí. Masivní výroba samozřejmě potřebovala velké mnoţství dřeva a dřevěného uhlí, které se v této oblasti produkovalo. Původně se mělo jednat o produkty určené pro válku, ale válka skončila, takţe se místní ţelezárny rychle přeorientovaly na jiné produkty. To přitáhlo do oblasti velké mnoţství odborníků, takţe místní produkce byla jednou z nejkvalitnějších na Moravě a ve Slezsku. Díky zvýšené těţbě dřeva se rozvíjelo také zemědělství, protoţe na vytěţených místech zůstávaly velké plochy vhodné pro pastevectví. S rostoucí produkcí oblasti rostly také nároky vrchnostenské roboty, coţ vyvolalo stávku. Nakonec bylo poddaným částečně vyhověno. V září roku 1848 však došlo ke zrušení poddanství, místní obyvatelé se stali občany a vyvázali se z roboty. (Frýdlant nad Ostravicí, Historie a současnost, 2016) Pro další rozvoj oblasti bylo důleţité dopravní napojení, hlavně tedy výstavba ţelezniční tratě. V roce 1871 byla do provozu uvedena Ostravsko-frýdlantská dráha, spojující Frýdlant nad Ostravicí s Frýdkem (Frýdek-Místek aţ od roku 1943) a Ostravou. Byla vyuţívaná pro dopravu uhlí, zboţí a ţelezné rudy do zájmového území. Odváţelo se naopak hlavně palivové a stavební dřevo, výrobky místních ţelezáren a samozřejmě slouţila k přepravě osob. Další úsek trati byl dobudován v roce 1888, spojuje Frýdlant nad 19

Ostravicí s Valašským Meziříčím. Poslední regionální tratí je trať č. 324 spojující Frýdlant nad Ostravicí a obec Ostravice. V současnosti měří pouze 7 km, ale v minulosti byla zkrácena kvůli výstavbě přehrady (viz níţe). Poslední vlak zde projel 11. 1. 1965 a ustoupit muselo celkem 13,3 km tratě. Tato trať byla významná hlavně při sváţení dřeva ze špatně dostupných horských oblastí. „V letech 1886 a 1890 změnily tvář města rozsáhlé poţáry. Při prvním

nich vyhořelo téměř 100 domů a za oběť mu padlo také 8 lidských ţivotů. Důsledkem toho byly o rok později zaloţeny český obecní hasičský sbor a také německý hasičský sbor při frýdlantských ţelezárnách. Pouhé čtyři roky po prvním poţáru totiţ zachvátil střed městečka další zničující oheň. Plameny tehdy strávily vedle kostela také 54 obydlí a 42 hospodářských budov. “ (SAHEB, 2008, s. 12-13) Za zmínku také určitě stojí první autobusová linka v českých zemích, která vznikla roku 1907 a vedla z Frýdlantu nad Ostravicí do horní části obce Čeladná. První světová válka se samozřejmě nevyhnula ani našemu zájmovému území. Na frontách padlo více neţ 70 frýdlantských občanů. Mezi škody by se dala započíst rekvírace kostelních zvonů, nebo krach Bratrské pokladny důsledkem úpisu tří válečných půjček. V roce 1920 začala postupná elektrifikace města, následně pak dalších obcí. Počátkem třicátých let zasáhla do dění v městečku, podobně jako na celém světě, vleklá hospodářská krize, která zapříčinila rapidní nárůst nezaměstnanosti. (SAHEB, 2008, s. 13 - 14) Během října 1938 pocítili občané důsledky mnichovské dohody, protoţe na naše zájmové území přicházeli uprchlíci z Němci okupovaných Sudet, nebo Poláky okupovaného Těšínska. Dne 14. března 1939 je však následovaly první jednotky hitlerovského Německa, které obsadily Frýdlant n. O. a okolní obce. Osvobození Rudou armádou se Frýdlant n. O. dočkal dne 5. května 1945. (SAHEB, 2008, s. 15) „V podmínkách socialistického státu dochází k četným změnám, například ke

znárodňování podniků, ţivností, obchodů a kolektivizaci zemědělství.1 Tou pro naše zájmové území nejvýznamnější je vznik slučování původně samostatných obcí. S platností od 1. ledna 1975 vznikl tzv. Velký Frýdlant. K městu totiţ bylo přičleněno 6 okolních obcí, a to Pstruţí, Nová Ves, Malenovice, Lubno, Prţno a Metylovice. “ (SAHEB a kol., 2009, s. 415) Docházelo k masivnímu kácení lesních porostů, které byly nahrazovány nepřirozenou smrkovou monokulturou, která do této oblasti nepatří. Důvod byl větší přírůstek dřevní hmoty neţ u jiných typů dřevin.

1

V roce 1973 bylo v zemědělské oblasti přikročeno k inovačním a zaručeně perspektivním metodám hospodaření. Dne 2. března 1973 vzniklo regionální JZD Ondřejník, jeţ se skládalo z JZD Frýdlant n. O. - Pstruţí, JZD Čeladná a JZD Ostravice. (SAHEB a kol., 2009, s. 418)

20

Díky vícepatrové výstavbě se výrazně pozměnil charakter města Frýdlant nad Ostravicí. Zásadní přestavba, při níţ došlo k sanaci většiny původní staré zástavby, však souvisela s vybudováním velkého mnoţství moderních, mnohopodlaţních panelových bytových domů. Ačkoliv nelze zpochybňovat jejich účelovost, dodnes výrazně ruší jinak malebný ráz města. (SAHEB a kol., 2009, s. 421) Výstavba probíhala i v některých dalších obcích, ale jiţ ne, v takové míře. V roce 1980 byl dokončen obchvat města, coţ zlepšilo dopravní dostupnost celé oblasti díky silničnímu napojení na Frýdek-Místek. Důleţitým historickým mezníkem byla také výstavba vodního díla Šance (příloha 1) na řece Ostravici. Se stavbou přehradní nádrţe bylo započato v roce 1969 a dokončena byla v roce 1974. Stavba přehrady výrazně ovlivnila původní obyvatelstvo obce Staré Hamry, protoţe zatopila velkou část obce a původní hamr. Polovina z původního počtu obyvatel se musela odstěhovat. Silnice byla přeloţena na estakádu, která vede po pravé straně vodní nádrţe. Ţelezniční trať spojující obec Bílá a Ostravicí musela být zrušena kompletně. Nádrţ slouţí jako zásobárna pitné vody, to znamená, ţe jsou zde jakékoliv druhy rekreace zakázány. Dalším účelem je ochrana před případnými povodněmi a regulace průtoku na řece Ostravici. V současné době probíhá rekonstrukce hráze a povodňového přepadu, ta bude probíhat aţ do roku 2018.

5.1 Charakteristika jednotlivých obcí Frýdlant nad Ostravicí K zaloţení města došlo někdy v druhé polovině 14. století, rodem Ronovců, kterým byla potvrzena lenní drţba oblasti Místecka. Název města byl dán podle jeho staršího příbuzného, tedy Frýdlantu v Čechách, odkud rod Ronovců pocházel. S městem od samého začátku bylo nakládáno jako centrem průmyslové výroby, jeho půdorysné dispozice byly zcela odlišné od typických středověkých lánových vsí. Frýdlant nad Ostravicí byl součástí těšínského kníţectví, později se však připojil k hukvaldskému panství, coţ mu velice prospělo. Po období válek zde probíhalo zpracování ţeleza. Coţ dokazuje i kovář, který je ve znaku města. Dalším významným produktem byl papír, který se zde ručně vyráběl aţ do 19. století. Díky rozvoji průmyslu se Frýdlant nad Ostravicí stal opět městem. V roce 1871 zde byla postavena ţelezniční trať vedoucí do Ostravy. Frýdlant nad Ostravicí za svou dobu několikrát získal a zase ztratil status města, ve své historii byl i městysem. Bílá K osídlování území obce docházelo zřejmě v druhé polovině 16. století. Území obce Bílá patřilo k hukvaldskému panství. Postupem času se osídlení přesouvalo do vyšších poloh, vznikly zde hospodářské objekty. Ty byly převáţně určeny k pastevectví, docházelo zde ke klučení a vypalování lesa. V 17. století se zde těţila ţelezná ruda. Navazující zpracování mělo velkou spotřebu dřevěného uhlí, které se zde také vyrábělo. Do roku 1965 zde vedla ţeleznice z Ostravice, také zde byla vybudována úzkorozchodná trať pro manipulaci se dřevem, ta byla roku 1947 zrušena. Samostatná obec Bílá vznikla aţ v roce 1951.

21

Čeladná První zmínky o obci pocházejí z konce 16. století, vznikla však přibliţně o sto let dříve. Název pochází od čeládky, které docházela na hukvaldské panství, pod jehoţ správu obec patřila. Z původně zemědělské obce, začala vznikat díky dostupnosti dřeva a rudy obec průmyslová. Byla zde vystavěna vysoká pec a slévárna. V roce 1899 zde byly zřízeny lázně pro ostravské horníky. Během druhé světové války na území Čeladné probíhal partyzánský odboj a útočiště zde našly ţeny a děti z vypálených Lidic. Později došlo k rozvoji lázní, výstavbě golfového hřiště a spousty dalších objektů. Janovice Obec Janovice byla součástí frýdeckého panství, které patřilo pod těšínské kníţectví. Janovice mají vhodné podmínky pro pěstování různých druhů obilovin, proto se zde pěstovaly a stále pěstují. Obec má nejvyšší relativní podíl zemědělské půdy ze všech obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Kunčice pod Ondřejníkem Vznik Kunčic je datován aţ do roku 1281, kdy byl úkolem zaloţit novou obec pověřen jistý Kunz, odtud také pochází název obce. Tento úkol zadalo hukvaldské panství. Od konce 14. století se zde nacházela sklárna, které byla v provozu více neţ 300 let. Po skončení sklárny se zde rozvíjelo soukenictví a těţba ţelezné rudy, která byla zpracovávána v hutích v Čeladné, nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Stavba ţeleznice umoţnila rozvoj obce, a to nejen hospodářský, ale docházelo také k rozvoji rekreace a druhého bydlení. K SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byly připojeny aţ 1. 1. 2005. Malenovice Obec Malenovice vznikla přibliţně v roce 1610 na území frýdeckého panství. Obyvatelé byli většinou zemědělci, ale zemědělská činnost zde byla velmi obtíţná. Stejně jako v okolních obcích i zde probíhala těţba ţelezné rudy, ta však byla ještě méně výnosná, neţ v okolí, a proto byla v roce 1895 zcela zastavena. Ve stejné době zde existovaly i sklárny. V období socialismu zde byl rozvíjen cestovní ruch, nejen mnoţstvím hromadných ubytovacích zařízení, ale i chat, které patřily jednotlivým podnikům. Byla plánovaná výstavba lanové dráhy na lysou Horu, díky, finanční náročnosti však tento projekt zůstal pouze na papíře. (SAHEB a kol., 2014) Metylovice Počátky obce spadají do 13. století, přesnější záznamy se bohuţel nedochovaly. Patřila však k hukvaldskému panství. Původně se věnovala hlavně pastevectví, ale v 17. století došlo ke změně a rozvoji koţeluţství. Místní výrobky byly známé po celém světě a umoţnily rozvoj celé obce.

22

Ostravice Obec byla zaloţena ve druhé polovině 16. století na území hukvaldského panství. Místní obyvatelé se ţivili chovem dobytka a prací v lese. Docházelo k postupnému rozrůstání obce, i díky ţelezniční trati spojující obec s Frýdlantem nad Ostravicí. Do roku 1951 patřila obec Ostravice k plošně největším obcím v Česku (výměra 104,4 km2), ale oddělily se dvě obce – Bílá a Staré Hamry (oddělení obci proběhlo k 1. 7. 1951). Pržno Je nemoţné přesně určit, kdy tato obec vznikla, první zmínka pochází aţ z roku 1573, ale Prţno existovalo určitě jiţ dříve. Jednalo se o lánovou ves kolonizačního typu, které byla součástí frýdeckého panství. Kromě obvyklých činností zde byl provozován lis na olej, který byl v té době významnou obchodní komoditou a měl spoustu způsobů vyuţití. V roce 1870 zde byla vybudována ţelezniční zastávka. Obec Prţno byla 25 let součástí Frýdlantu nad Ostravicí, aţ do roku 1991. Pstruží Pstruţí patřilo mezi sídla hukvaldského panství. Hlavním cílem bylo udrţovat v provozu huť, která se nacházela ve Frýdlantu nad Ostravicí, byla zde zakládána uhliště a vzniklé dřevěné uhlí bylo vyuţíváno právě v těchto hutích. Vzniklé paseky byly vyuţívány pro pastvu, později vznikala menší políčka. Kolem roku 1830 se zde dobývala ţelezná ruda, ale pouze krátce. Po zániku těţby vznikla smaltovna, které vyráběla smaltované nádobí aţ do roku 1888. V současné době si obec stále zachovává podhorský charakter, dochází však k masivní výstavbě nových rodinných domů. Staré Hamry Vznik obce se datuje někde mezi roky 1636 a 1639, kdy zde byl vystavěn první hamr, který byl poháněn vodou. Jednalo se o první ţelezárny ve frýdeckém panství. Hamr měl velkou spotřebu dřeva, proto se musely okolní lesy kácet ve velké míře, na nově, po těţbě dřeva vzniklých pasekách mohlo rozvíjet pastevectví. Později byl vystavěn v Bašce hamr nový, odtud tedy pochází název Staré Hamry. Po zániku hamru se lidí věnovali hlavně zemědělství a těţbě dřeva, kterou usnadnilo vybudování ţelezniční tratě v roce 1908. Poslední vlak zde projel jiţ v roce 1965, kdy byla budována přehrada Šance, tato přehrada obec významně ovlivnila. Velká část původních obyvatel obec opustila.

23

6 AKTUÁLNÍ SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE Zemědělství a lesnictví Rozsah a kvalita zemědělské půdy je do velké míry determinována reliéfem, klimatickými podmínkami a typem půd, které se na našem zájmovém území nacházejí. (viz kapitola 4.2 fyzicko-geografická charakteristika). Celková rozloha obcí a jednotlivých vybraných druhů pozemků je znázorněna v příloze 11. Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybářství je v našem zájmovém území pouze 3,7 %.2 Celková rozloha SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je 317,45 km2, z toho zemědělská půda zabírá celkem 74,22 km2, přibliţně jednu čtvrtinu z celkové rozlohy území. Tato hodnota se však mezi jednotlivými obcemi docela výrazně liší. Nejniţší podíl na celkové rozloze má zemědělská půda v obce Bílá (4,57 %) a Staré Hamry (7,53 %). Naopak nejvyšší je mnoţství zemědělské půdy v obcích s niţší průměrnou nadmořskou výškou, v obci Janovice zabírá zemědělská půda téměř tři čtvrtiny z celkové rozlohy obce a v obci Prţno téměř dvě třetiny. Mezi zemědělskou půdu je započítávána orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Největší mnoţství orné půdy se nachází v obcích Frýdlant nad Ostravicí 4,68 km2 a v obci Janovice 3,56 km2. Nejvyšší zastoupení v zemědělské půdě mají trvalé travní porosty, které jsou pro tuto oblast typické, pastevectví zde bylo významné jiţ dříve. Trvalé travní porosty zabírají 46,56 km2 coţ je 62,73 % z celkové rozlohy zemědělské půdy v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ovocné sady se vyskytují pouze v několika obcích a ve velmi omezené, zanedbatelné míře. V našem zájmovém území se ţádné chmelnice ani vinice nevyskytují. Největším zemědělským podnikem v našem zájmovém regionu je společnost Frýdlantská zemědělská a.s. zabývající se rostlinnou a ţivočišnou výrobou v podhůří Beskyd. Hlavní činností je chov holštýnského skotu a produkce syrového kravského mléka. Společnost hospodaří na 1 458 ha zemědělské půdy s cílem zajistit krmivovou základnu pro ţivočišnou výrobu. Na 650 ha orné půdy pěstují pšenici, ječmen, kukuřici, řepku a pícniny. Zbytek výměry tvoří trvalé travní porosty. Základní stádo dojnic tvoří 520 ks. (Frýdlantská zemědělská a.s., 2016) Dalším významnějším podnikem je JZD Staré Hamry, které se zabývá produkcí mléka, masného skotu, chovem ovcí a pěstováním bylin. V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází velké mnoţství dalších malých farem. Většinou se věnují chovu skotu, nebo ovcí, ale velkou část jejich příjmu tvoří dotace od Evropské unie. Většinou chovají dobytek v reţimu BIO, coţ umoţňuje maso prodávat za výrazně vyšší ceny. Najdete zde také několik tzv. mlékomatů, drobní, místní farmaří se tak snaţí prodat své mléko a někdy i jiné mléčné výrobky přímo v místě produkce. Někteří nabízejí ubytování přímo na jejich farmě, takţe si můţete vyzkoušet v současné době populární agroturistiku. Jedním z takovým míst

2

Vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, ale vynechali jsme kategorii nezjištěno. (SLDB 2011)

24

je například Farma Menšík v Kunčicích pod Ondřejníkem, která hospodaří celkem na 120 ha v reţimu BIO. Lesnatost (podíl lesních pozemků na celkové rozloze) v našem zájmovém území je v porovnání s celorepublikovým průměrem velmi vysoká. Průměr Česka na je 33,9 %, zato v našem SO ORP je to 68,67 %. Takţe je jasné, ţe významným odvětvím zde bude také lesnictví. Největší firmou zabývající se těţbou a odvozem dřeva je Moravskoslezská lesní a.s., která má své aktivity i mimo naše zájmové území.

Průmysl Průmyslová odvětví měla na vývoj SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zásadní vliv. V několika obcích se nacházely hutě, nebo hamry, v jiných zase probíhala těţba, ať ţelezné rudy, nebo dřeva. Dnes jiţ je tomu jinak, ţelezná ruda se v této oblasti jiţ dávno netěţí a dřevo je z velké části ihned exportováno pryč. O historii a průmyslu jsme se jiţ zmínili v předchozích kapitolách. Při výběru deseti největších zaměstnavatelů u pěti z nich převaţuje průmyslová činnost a všechny tyto podniky mají své sídlo ve Frýdlantu nad Ostravicí. V průmyslu pracuje celkem 3 031 zaměstnanců, coţ je 33,7 % (vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí). Průmyslovým podnikem, který zaměstnává nejvíce zaměstnanců je FERRIT s. r. o. Tato společnost byla zaloţena v roce 1993 a zabývá se výrobou dopravních zařízení, a zařízeními pro přepravu materiálu a osob ve všech typech důlních děl a v podzemním stavitelství. Své výrobky exportují do velkého mnoţství zemí, na všechny kontinenty. (Ferrit, 2015) Společnosti Beskyd spol. s. r. o. a GIFF a. s. mají velice podobnou výrobní činnost, a to výrobu odlitků pro různá odvětví, například strojírenství, elektrotechniku a stavebnictví. Obě tyto společnosti navazují na bohatou historii, kterou toto odvětví těţkého průmyslu v této oblasti má. Na území se jiţ nevyskytuje ţádný větší závod na zpracování dřeva, coţ můţe být vzhledem k vysoké lesnatosti překvapující. Největší pila v oblasti byla zavřena v roce 2011 kvůli vysokým výkupním cenám dřeva. V současné době zde funguje několik menších pil, které jsou rovnoměrně rozloţeny a nacházejí se téměř v kaţdé obci našeho SO ORP. Větší firmou je společnost Sruby Pacák vyrábějící sruby a roubenky na klíč.

25

Tab. 1: 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí k 1. 1. 2011 Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Beskydské rehabilitační Čeladná Ústavní zdravotní péče 250 - 499 centrum, spol. s. r. o. Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, FERRIT s. r. o. 200 - 249 Ostravicí dobývání a stavebnictví Frýdlant nad Beskyd spol. s. r. o. Výroba odlitků z litiny 100 - 199 Ostravicí Beskydské hotely a. s. Ubytování, stravování a Malenovice 100 - 199 (v likvidaci) pohostinství Frýdlant nad Výroba strojů pro těžbu, FERRCOMP, a. s. 100 - 199 Ostravicí dobývání a stavebnictví Frýdlant nad GIFF a. s. Výroba odlitků z litiny 100 - 199 Ostravicí Frýdlant nad Povrchová úprava a LAKUM - KTL, a. s. 100 - 199 Ostravicí zušlechťování kovů Frýdlant nad Maloobchod v Magnety, s. r. o. 100 - 199 Ostravicí nespecializovaných prodejnách Město Frýdlant nad Frýdlant nad Všeobecné činnosti veřejné 100 - 199 Ostravicí Ostravicí správy Náš svět, příspěvková Ústavní sociální péče o mentálně Pržno 100 - 199 organizace postižené osoby Zdroj: Studie sídelní struktury moravskoslezského kraje, 2011

Doprava Nejdůleţitější komunikací je silnice I/56 vedoucí z Frýdku-Místku, kde navazuje na D56, která spojuje Frýdek-Místek s Ostravou. Tato komunikace je po celé délce čtyřpruhová, coţ umoţňuje rychlé silniční napojení na bývalé okresní město, a také na město krajské. Zuţuje se aţ za Frýdlantem nad Ostravicí, kde se kříţí se silnicí II. třídy číslo 483, které vede přes obce Pstruţí, Čeladnou a Kunčice pod Ondřejníkem směřuje do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Silnice I. třídy číslo 56 pokračuje od zúţení jiţ jako dvoupruhová směrem na jih. Prochází územím obce Ostravice, Staré Hamry a Bílá. Za obcí Ostravice vede po estakádě okolo přehrady, nacházejí se zde četná stoupání a mnoţství zatáček, které tuto komunikaci zejména v zimních měsících často dělají nesjízdnou, hlavně pro kamionovou dopravu, které je díky tranzitnímu charakteru území významná. Končí kříţením se silnicí I/35, které vede na Slovensko, vzdálenost státní hranice od kříţení je přibliţně 4 km. Ţelezniční trať, která prochází velkou části našeho území je označena číslem 323. Vede z Ostravy do Valašského Meziříčí a téměř po celé své délce je pouze jednokolejná (dvojkolejná v úseku z Ostravy hlavního nádraţí do Vratimova). Elektrifikovaná je pouze v úseku mezi Ostravou hlavním nádraţím a Ostravou Kunčicemi. V našem zájmovém území má zastávku v obcích Prţno, Frýdlant nad Ostravicí, Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. V roce 2015 prošla trať rozsáhlou rekonstrukcí ţelezničního zabezpečení a 26

výměnou ţelezničního svršku mezi obcemi Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm. Z této trati vybočuje jediná ţelezniční vlečka, které vede do areálu firmy Kovintrade s.r.o. Druhá trať (číslo 324) v našem zájmovém území vede z Frýdlantu nad Ostravicí do obce Ostravice. Je pouze jednokolejná, není elektrifikovaná a měří přibliţně 7 km. Končí slepou kolejí, na které je vybudován prostor pro nakládání dřeva na vagóny, takové místo pro nakládku se nachází ještě v blízkosti ţelezniční stanice ve Frýdlantu nad Ostravicí. Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází sportovní letiště, které provozuje občanské sdruţení Paraklub Lysá Hora. Toto letiště však má pouze travnatou přistávací plochu a nemá celoroční provoz. Nejbliţším mezinárodním letištěm je letiště Leoše Janáčka v Ostravě – Mošnově, které nabízí přímé lety do Prahy, Düsseldorfu, Paříţe, nebo Londýna, plánuje se zavedení linky do Dubaje. Uskutečňuje se zde také poměrně velké mnoţství sezónních, charterových letů.

Cestovní ruch a služby Tyto odvětví mají na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí velice důleţitou roli, celkově v nich pracuje více neţ polovina z celkového počtu zaměstnaných (vypočteno z celkového počtu zaměstnaných v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, ale vynechali jsme kategorii nezjištěno, SLDB 2011). Odvětvím kde pracuje největší mnoţství osob, je velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel. Pracuje v něm bezmála 1 000 osob, ale do deseti největších firem našeho zájmového území se dostala pouze jedna. Druhým co do počtu pracovníků největším odvětvím ekonomické činnosti v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je zdravotní a sociální péče. Mezi deset největších podniků (tab. 1) se zařadily dvě organizace. Tou první a největším zaměstnavatelem je Beskydské rehabilitační centrum s. r. o., které sídlí v Čeladné, ale na úplném okraji a odděleně od centra obce, takţe to působí, spíše jako kdyby bylo součástí obce Kunčice pod Ondřejníkem. Dnešní Beskydské rehabilitační centrum vzniklo transformací bývalé nemocnice v Čeladné a v roce 2000 tak navázalo na léčebnou tradici původních Lázní Skalka3. Současné lázně se zaměřují na léčbu pohybového, oběhového a nervového ústrojí. Jako první v Česku začali provozovat polárium (léčba mrazem při C aţ C) a také léčbu tmou. V současné době spadají pod BRC kromě budov bývalé nemocnice i dva objekty, které dříve poskytovaly ubytovací moţnosti pro turisty. Kromě dvou společností, které se umístily mezi deseti nejvýznamnějšími zaměstnavateli SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se na jeho území nachází také sanatorium v Metylovicích, mnoţství ordinací praktických lékařů, dětský domov, domov důchodců a 3

Tu započal lékař Jan May. Ten v lázeňském parku postupně budoval další léčebné pavilony současně s tím, jak stoupala obliba a počet léčených hostů. V lázních se aplikovaly na tehdejší dobu moderní postupy a vyuţívaly se nejnovější poznatky vědy. (BRC, 2016)

27

domovy s pečovatelskou sluţbou, všechny tyto instituce se podílejí na celkovém počtu 748 osob zaměstnaných v tomto odvětví. Dalším odvětvím je školství, které zaměstnává v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 641 osob. Téměř v kaţdé obci se nachází mateřská škola, kromě obcí Malenovice a Staré Hamry. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se nacházejí dokonce dvě mateřské školy, stejný stav panuje i u počtu základních škol, základní škola však chybí v obci Bílá a Malenovice. Speciální škola i základní umělecká škola je pouze jedna, a to ve Frýdlantu nad Ostravicí. Naopak gymnázia mají dvě, jedno státní a druhé je soukromé (BMA – Beskyd Mountain Academy – se zaměřením na jazyky a křesťanství). Další střední školou je pobočka Střední školy strojírenské a dopravní, které má sídlo ve Frýdku-Místku. Co do počtu zaměstnaných osob méně významné, ale pro celou oblast hodně významné je odvětví ekonomické činnosti ubytování, pohostinství a stravování. Český statistický úřad evidoval k 26. 3. 2011 celkem 402 osob v tomto odvětví. Cestovní ruch má své neodmyslitelné místo v této podhorské oblasti. Asi nejvýznamnějším střediskem je obec Čeladná, kromě rehabilitačního střediska je zde velké golfové hřiště, jízdárna, dva lyţařské areály a celkem devět hromadných ubytovacích zařízení různých kategorií, nejmodernějším hotel oblasti Miura a podstatně starší, ale větší hotel Srdce Beskyd. Největší a pro oblast nejvýznamnější je Ski areál v obci Bílá, který je v okolí největší a nejmodernější, samozřejmostí je velké mnoţství běţkařských tratí, které vedou okolními horami. Další turistickou obcí je Ostravice, nachází se zde největší mnoţství hromadných ubytovací zařízení z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a také golfové hřiště (není však tak rozsáhlé a známé jako to v Čeladné). V letních měsících je mnoho moţností pro pěší turistiku, nebo cykloturistiku.

Nezaměstnanost V tabulce 2 a na obrázku 2 se jiţ věnujeme ukazateli podíl nezaměstnaných osob (%). Mezi třemi sledovanými roky vidíme stálý pokles, coţ má pozitivní vliv na celou oblast. Průměrný pokles za celé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí byl mezi roky 2005 - 2015 - 2,3 p. b., to je o něco méně neţ za celý okres Frýdek-Místek (- 3 p. b.), ale je to lepší neţ výsledek celého Moravskoslezského kraje (- 1,62 p. b.), nebo celého Česka. Samozřejmě musíme dodat, ţe Moravskoslezský kraj dosahoval v roce 2005 daleko vyšších hodnot podílu nezaměstnaných osob, takţe měl vyšší potenciál pro pokles. Přispěl k tomu hlavně příchod velkých investorů, jako například automobilky Hyundai, její velká investice přilákala do Moravskoslezského kraje mnoho subdodavatelů. Při srovnání jednotlivých obcí vidíme výrazné sníţení rozdílu mezi obcí s nejvyšším a nejniţším podílem nezaměstnaných osob, to je pozitivní nejen pro příhraniční obce, které se vysokým podílem nezaměstnaných osob potýkaly, ale i pro celé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Nejvyššího poklesu dosáhly Staré Hamry (- 5,68 p. b.) a Pstruţí (- 4,50 p. b.). U ţádné z obcí nedošlo mezi roky 2005 a 2015 ke zvýšení podílu nezaměstnaných osob.

28

V SO ORP Frýdlant nad Ostravicí došlo v letech 2005 – 2010 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 4,29 %, z původních 6 133 v roce 2005 na 6 396 v roce 2010. K nejvýraznějšímu nárůstu v počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Janovice, Metylovice a Čeladná. Ke sníţení počtu pracovních míst došlo pouze v obcích Malenovice a Pstruţí. (Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011). Detailnější přehled počtu obsazených míst v letech je 2005 a 2010 za jednotlivé obce se nachází v příloze 3. Tab. 2: Podíl nezaměstnaných osob (%) ve vybraných územních jednotkách a letech, k 31. 12. Rozdíl mezi roky 2005 - 2015 Jednotlivé roky Územní jednotka 2005 2010 2015 Absolutní Relativní Česko 6,59 7,40 6,24 -0,35 94,69 Moravskoslezský kraj 10,18 9,04 8,56 -1,62 84,09 Okres Frýdek-Místek 8,60 6,77 5,60 -3,00 65,12 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 8,20 6,95 5,90 -2,30 71,95 Bílá 13,94 12,77 6,57 -7,37 47,13 Čeladná 7,31 6,71 7,22 -0,09 98,77 Frýdlant nad Ostravicí 7,40 6,78 5,22 -2,18 70,54 Janovice 9,22 6,76 6,06 -3,16 65,73 Kunčice pod Ondřejníkem 6,90 6,00 5,23 -1,67 75,80 Malenovice 9,41 5,62 7,34 -2,07 78,00 Metylovice 9,14 7,82 5,99 -3,15 65,54 Ostravice 10,40 7,82 8,42 -1,98 80,96 Pržno 7,88 7,64 4,77 -3,11 60,53 Pstruží 9,24 6,04 4,74 -4,50 51,30 Staré Hamry 10,97 7,57 5,29 -5,68 48,22 Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016

Obr. 2 Srovnání vývoje podílu nezaměstnaných osob 2005 – 2015, ve vybraných jednotkách Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016 * V letech 2012 a 2013 nebyly statistiky obcí a SO ORP sledovány z důvodu přechodu na nový informační systém

29

7

VÝVOJ OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ

V této kapitole se zabýváme vývojem počtu obyvatel, a to jak v jednotlivých obcích tak celém SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Pro komplexnější přehled uvedeme i počty obyvatel i z let před rokem 1989 a spočítáme indexy vývoje mezi vybranými roky. Data pro kaţdý rok zvlášť byla zjišťována aţ po roce 1991. Počet obyvatel je ovlivňován přirozeným pohybem a migrací obyvatelstva, takţe tyto ukazatele zařadíme hned do další podkapitoly. Ve struktuře obyvatelstva je moţno zjistit velké mnoţství údajů, ale pro naši práci bude stěţejní věková struktura a počty ekonomicky aktivních osob.

7.1 Počet obyvatel Celkový počet obyvatel v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se neustále zvyšuje, jediným mírným výkyvem v dlouhodobém vývoji je období mezi roky 1930 - 1950, kdy došlo k mírnému poklesu (viz tabulka 3). V roce 1869 v našem zájmovém území ţilo celkem 16 920 obyvatel, k 31. 12. 2014 to bylo 24 355 obyvatel, takţe celkový nárůst je o více neţ 40 %. Výraznější nárůst počtu obyvatel je patrný například mezi roky 2001 - 2011, celkem 1 631 osob, za stejné období mezi roky 1991 - 2001 to bylo pouze 328 osob. Velký vliv na tuto statistiku má migrační přírůstek. Pro lepší přehlednost vývoje počtu obyvatel byly vypočteny indexy vývoje počtu obyvatel mezi vybranými roky (viz tab. 4). Tab. 3: Počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v jednotlivých obcích a vybraných letech Počet obyvatel Územní jednotka 1869 1921 1930 1950 1991 2001 2011 2014 Bílá 626 855 984 729 371 344 303 301 Čeladná 2 129 2 506 2 655 2 311 2 019 2 070 2 415 2 575 Frýdlant n. O. 3 758 4 668 5 558 5 677 9 793 9 796 9 753 9 874 Janovice 1 831 1 713 1 730 1 618 1 602 1 682 1 837 1 896 Kunčice p. O. 1 549 1 894 2 142 2 111 1 827 1 969 2 193 2 301 Malenovice 624 619 586 487 281 376 624 696 Metylovice 1 279 1 515 1 644 1 647 1 458 1 495 1 707 1 732 Ostravice 1 805 2 145 2 154 2 236 2 409 2 286 2 392 2 432 Pržno 357 536 649 643 659 762 1 019 1 055 Pstruží 647 734 789 688 638 725 901 941 Staré Hamry 2 315 2 362 2 582 2 490 682 562 554 552 Průměrná velikost 1 538 1 777 1 952 1 876 1 976 2 006 2 154 2 214 obce Celkový počet 16 920 19 547 21 473 20 637 21 739 22 067 23 698 24 355 obyvatel Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005

30

Tab. 4: Indexy vývoje počtu obyvatel mezi vybranými roky Územní jednotka 1930/1869 1950/1930 1991/1950 2001/1991 2011/2001 Bílá 1,57 0,74 0,51 0,93 0,88 Čeladná 1,25 0,87 0,87 1,03 1,17 Frýdlant nad Ostravicí 1,48 1,02 1,73 1,00 1,00 Janovice 0,94 0,94 0,99 1,05 1,09 Kunčice pod Ondřejníkem 1,38 0,99 0,87 1,08 1,11 Malenovice 0,94 0,83 0,58 1,34 1,66 Metylovice 1,29 1,00 0,89 1,03 1,14 Ostravice 1,19 1,04 1,08 0,95 1,05 Pržno 1,82 0,99 1,02 1,16 1,34 Pstruží 1,22 0,87 0,93 1,14 1,24 Staré Hamry 1,12 0,96 0,27 0,82 0,99 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 1,27 0,96 1,05 1,02 1,07 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, vlastní výpočty

U jednotlivých obcí není nárůst počtu obyvatel tak jednoznačný jako je tomu u celého SO ORP. U osmi obcí je mezi ve sledovaných rocích patrný mírný nárůst, poté pokles a opět nárůst, který přetrvává do dnes. Jedinou obcí, u které se počet obyvatel neustále zvyšuje je centrum našeho SO ORP, Frýdlant nad Ostravicí. Počet obyvatel se sníţil ve dvou obcích, Bílá a Staré Hamry. V roce 2014 je počet obyvatel obce Bílá méně neţ poloviční ve srovnání s rokem 1869, u obce Staré Hamry je propad ještě výraznější, neţije zde ani čtvrtina obyvatel oproti roku 1869. Tato obec byla poznamenána výstavbou vodního díla Šance (viz kapitola 5). Jedním z hlavních důvodů je špatná dopravní dostupnost obcí (zhoršení díky zrušení ţelezniční trati). Počet obyvatel v jednotlivých obcích kolísal, ale průměrná velikost obce se zvětšovala, jedinou výjimkou je rok 1950, kdy došlo k mírnému sníţení počtu obyvatel průměrné obce. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 ilustruje obrázek 3. V absolutních číslech zaznamenala největší nárůst obec Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. V relativních číslech zaznamenaly největší nárůst Malenovice. Ty však měly v roce 1991 nejniţší počet obyvatel z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Pokles byl zaznamenán u dvou jiţ výše zmíněných obcí, Bílá a Staré Hamry. Úbytkem obyvatel si prošla i obec Ostravice, ta se s tím však vyrovnala a v roce 2014 došlo k mírnému nárůstu, ve srovnání s rokem 1991. Obcí s nejvyrovnanějším počtem obyvatel je Frýdlant nad Ostravicí, a to i díky své populační velikosti.

31

Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí od roku 1991 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005

7.2 Přirozený pohyb a migrace obyvatelstva Mezi roky 1991 - 2013 můţeme na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí pozorovat záporný přirozený přírůstek obyvatelstva, tedy přirozený úbytek obyvatelstva. Nejvyšší (záporné) hodnoty dosáhl v roce 1998, v tomto roce byl přirozený úbytek obyvatelstva vyšší neţ migrační přírůstek. Tohoto stavu bylo dosaţeno pouze ve dvou letech, výše zmíněném roce 1998 a v roce 1996. Následně se pomalu sniţoval a v roce 2014 se tento statistický údaj poprvé dostal za sledované období do kladných čísel. Zcela odlišných hodnot nabývá migrační přírůstek, ten je po celé sledované v kladných číslech. Od nejniţší hodnoty v roce 1998 můţeme pozorovat nárůst aţ do roku 2003, kdy došlo k prudkému poklesu migračního přírůstku. Od roku 2004 však opět docházelo k pozvolnému nárůstu, aţ do roku 2008, kdy bylo dosaţeno absolutního maxima ze sledovaného období. Takto vysoká míra migračního přírůstku se udrţovala i nadále, kromě roku 2013, kdy došlo k poklesu. Nejvyšší celkový migrační přírůstek za sledované období vykázaly obce Frýdlant nad Ostravicí, Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem. Aţ na jednu výjimku, byl přirozený přírůstek obyvatelstva ve všech obcích záporný. V Malenovicích dosáhl za celé sledované období hodnoty 0. Přirozený úbytek obyvatelstva byl nejvyšší v obci Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice a Čeladná. 32

Obr. 4 Přirozený a migrační přírůstek v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, mezi roku 1991 – 2014 Zdroj: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR

7.3 Struktura obyvatelstva Kromě výše sledovaného celkového počtu obyvatel, který je ovlivněn přirozeným a migračním přírůstkem sledujeme také změny v proporcích základních věkových skupin a absolutních i relativních počtech ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dle údajů Českého statistického úřadu docházelo od roku 1995 k postupnému sniţování předproduktivní sloţky obyvatelstva, rok 2014 jiţ však znázorňuje mírné zvětšení této skupiny. Pokles zaznamenala produktivní sloţka obyvatelstva (15 – 64 let). Dochází ke zvětšování poproduktivní sloţky obyvatelstva, tento fakt však není nijak výjimečný a v námi sledované oblasti není v porovnání s jinými oblastmi Česka tak výrazný. Hodnoty ve vybraných letech jsou znázorněny na obr. 5.

Obr. 5 Obyvatelstvo SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve věkových skupinách 0-14, 15 – 64, 65 a více Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Ostravě, vybrané ukazatelé za SO ORP

33

Pro dané roky byl vypočten také index stáří, ten vystihuje navyšující se poměr mezi počtem obyvatel ve věku 65 + k počtu obyvatel ve věku 0 – 14. Z hodnoty 88,5 v roce 1995 dochází k postupnému zvyšování aţ na hodnotu 120 v roce 2014. Celková hodnota indexu stáří dosáhla v Česku, v roce 2011 hodnoty 110 (SLDB). Index ekonomické závislosti v zájmovém území vy vybraných letech ve srovnání s rokem 1995 klesal, ale mírný nárůst můţeme pozorovat jiţ v roce 2010. Nejvýznamněji se nárůst předproduktivní a poproduktivní sloţky obyvatelstva projevil aţ v roce 2014. Tab. 5 Základní věkové složky obyvatelstva, index stáří a ekonomického zatížení ve vybraných letech v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Základní věkové složky obyvatelstva (%) Index Rok Předproduktivní Produktivní Index stáří ekonomického Poproduktivní zatížení 0 - 14 15 -64 65+ 1995 17,4 67,2 15,4 88,5 2000 15,6 69,1 15,3 98,5 2005 14,5 70,5 15,0 103,9 2010 14,4 69,5 16,1 112,2 2014 15,1 66,7 18,2 120,0 Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Ostravě, vybrané ukazatelé za SO ORP, vlastní výpočty

48,81 44,72 41,84 43,88 49,93

Při srovnání absolutních hodnot počtu ekonomicky aktivních osob v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 a 2011 vidíme nárůst o více neţ 500 osob, ale při relativních hodnotách to znamená pokles 0,5 % p. b. Absolutní hodnoty se mění poměrně významně, ale u relativních hodnot nejsou změny tak výrazné, díky změnám v celkovém počtu obyvatel. Největší nárůst počtu ekonomicky aktivních osob zaznamenala obec Čeladná a Malenovice. Tab. 6 Absolutní a relativní počet ekonomicky aktivních osob v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 2001 2011 Obec Absolutní Relativní (%) Absolutní Relativní (%) Bílá 162 47,1 134 46,2 Čeladná 936 46,0 1 173 46,7 Frýdlant nad Ostravicí 4 781 48,8 4 576 47,3 Janovice 758 45,0 866 45,7 Kunčice pod Ondřejníkem 935 47,7 1 016 47,8 Malenovice 185 49,1 324 50,9 Metylovice 723 48,5 764 47,6 Ostravice 1 054 45,7 1 066 46,2 Pržno 374 49,9 425 42,9 Pstruží 317 45,0 429 49,5 Staré Hamry 283 49,6 250 46,4 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 10 508 47,5 11 023 47,0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

34

8

POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ A DO ŠKOL

V kapitole se zabýváme vyjíţďkou a dojíţďkou ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací a připravujících se na povolání do škol. Při těchto procesech dochází k přemisťování velkého počtu obyvatel. Charakter našeho zájmového území podmiňuje převahu vyjíţďky nad dojíţďkou (viz tab. 6). Proto jsme se v dalších podkapitolách zabývali hlavně vyjíţďkou. Většina osob dojíţdějí do školy, nebo zaměstnání denně, takţe výrazně převaţuje (tab. 8). SO ORP je ovlivňováno velkými městy ve svém okolí, některé obce spadají do širší Ostravské aglomerace, dalším takovým městem je Frýdek-Místek, proto se hlavním vyjíţďkovým proudům věnuje podkapitola 8.4. Dojíţďka do našeho zájmového území není tak významná (podkapitola 8.5), je to důsledkem omezené nabídky pracovních příleţitostí, dříve se SO ORP potýkalo vysokou nezaměstnaností (tab. 2). Pro tuto práci byla vyuţita data se sčítání lidu, domů a bytů, která proběhla 1. 3. 2001 a 26. 3. 2011.

8.1 Vyjížďka za prací a do škol Počet vyjíţdějících z našeho zájmového území za prací a do škol z jednotlivých obcí výrazně ovlivňuje celkový počet obyvatel v jednotlivých obcích, počet ekonomicky aktivních osob a počet studentů. Počet obyvatel se mezi sledovanými roky 2001 a 2011 ve většině obcí zvýšil, jedinou výjimkou jsou obce Bílá, Staré Hamry a Frýdlant nad Ostravicí. Stejný vývoj jako počet obyvatelů zaznamenal i počet ekonomicky aktivních osob, pokles je pozorován u totoţných obcí. Naopak počty studentů klesají ve většině obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. V tabulce 7 můţeme vidět celkové počty vyjíţdějících a dojíţdějících v jednotlivých obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve sledovaných letech. Počet vyjíţdějících pokles ve všech obcí, jedinou výjimku tvoří obec Malenovice, kde byl mezi roky 2001 a 2011 pozorován mírný nárůst počtu vyjíţdějících osob. Podobný vývoj následoval i u celkového počtu dojíţdějících osob do jednotlivých obcí, téměř u všech byl pozorován pokles, jedinou obcí s mírným nárůstem počtu dojíţdějících je Prţno (viz podkapitola 8.5 Dojíţďka). Saldo pohybu za prací a studiem vyjadřuje rozdíl mezi počtem vyjíţdějících a dojíţdějících osob do jednotlivých obcí. V roce 2001 měla záporné saldo pohybu jediná obec, a to Bílá, tzn., ţe počet dojíţdějících byl vyšší neţ vyjíţdějících osob. Zbylé obce dosáhly hodnot v kladných číslech, tzn., ţe z našeho zájmového území vyjíţdí více ekonomicky aktivních osob a studentů, neţ do něj dojíţdí. Hlavním důvodem, ţe tolik obyvatel vyjíţdí za prací, nebo do škol je nedostatečná nabídka pracovních míst a pouze omezený výběr středních škol. Rozdílu mezi dojíţďkou a vyjíţďkou přispívá také relativní blízkost a dobrá dopravní dostupnost velkých měst (Frýdek-Místek, Ostrava), viz podkapitola 8.4 směry vyjíţďky.

35

Tab. 7 Saldo pohybu v jednotlivých obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, v letech 2001 a 2011 2001 2011 Územní jednotka Dojíždějící Vyjíždějící Saldo Dojíždějící Vyjíždějící Saldo celkem celkem pohybu celkem celkem pohybu Bílá 297 98 -199 35 Čeladná 407 686 279 242 Frýdlant n. O. 2 088 2 661 573 1 417 Janovice 128 697 569 45 Kunčice p. O. 99 754 655 61 Malenovice 89 180 91 28 Metylovice 69 687 618 46 Ostravice 441 570 129 194 Pržno 106 341 235 134 Pstruží 58 325 267 15 Staré Hamry 107 222 115 22 SO ORP Frýdlant nad 3 889 7 221 3 332 2 239 Ostravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011), vlastní výpočty

51 551 1 763 531 554 196 413 384 251 298 109

16 309 346 486 493 168 367 190 117 283 87

5 101

2 862

8.2 Denní vyjížďka Počet denně vyjíţdějících z jednotlivých obcí (Tab. 8) se absolutních hodnotách mezi roky 2001 a 2011 výrazně změnil, ale je to způsobeno sníţením celkového počtu vyjíţdějících, takţe pro srovnání budou vhodnější hodnoty relativní. Ve vypočtených relativních hodnotách se tak výrazné změny neodehrály. Větší nárůst relativní denní vyjíţďky můţeme pozorovat u obce Bílá. Naopak výraznější pokles hodnoty denní vyjíţďky můţeme pozorovat u obce Čeladná, tento pokles je zapříčiněn větší nabídkou pracovních příleţitostí v obci. Tab. 8 Celková a denní vyjížďka z jednotlivých obcí v letech 2001 a 2011 2001 Obec

Vyjíždějící celkem

Z toho denně

2011 Denní vyjížďka (%)

Vyjíždějící celkem

Z toho denně

Bílá 98 73 74,49 51 41 Čeladná 686 598 87,17 551 453 Frýdlant n. O. 2 661 2 186 82,15 1 763 1 448 Janovice 697 609 87,37 531 469 Kunčice p. O. 754 625 82,89 554 467 Malenovice 180 155 86,11 196 173 Metylovice 687 625 90,98 413 373 Ostravice 570 466 81,75 384 323 Pržno 341 303 88,86 251 229 Pstruží 325 310 95,38 298 262 Staré Hamry 222 178 80,18 109 88 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011), vlastní výpočty

36

Denní vyjížďka (%) 80,39 82,21 82,13 88,32 84,30 88,27 90,31 84,11 91,24 87,92 80,73

8.3 Intenzita vyjížďky Intenzitu vyjíţďky z jednotlivých obcí v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsme vypočetli zvlášť pro skupinu ekonomicky aktivních osob a pro studenty (příloha 15). Vypočtené hodnoty jsme zaznamenali graficky pomocí dvou oddělených kartogramů (Obr. 6 a Obr. 7). Pro moţnost srovnání byly opět vyuţity ze sčítání lidu domů a bytů 2001 a 2011. Intenzita vyjíţďky ekonomicky aktivních osob odráţí vztahy mezi zdroji pracovních sil v daném území je jejich moţnosti vyuţití v daném území. Analogicky je to u intenzity vyjíţďky studentů. Obcí s nejvyšší intenzitou vyjíţďky ekonomicky aktivních osob byla obec Pstruţí, následovaná obcí Janovice, obě dosáhly hodnoty přes 70 %. Naopak nejniţší hodnoty dosáhla Čeladná a Ostravice, v obou případech se to méně neţ 40 %. Průměrná hodnota tohoto ukazatele, který vyjadřuje podíl vyjíţdějícího ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, je v našem zájmovém území přibliţně 56 % (viz příloha 15). Intenzita vyjíţďky ekonomicky aktivních osob byla v roce 2011 výrazně niţší ve srovnání s rokem 2001, v průměru 36 %, coţ je oproti 56 % v roce 2001 významný pokles. Zatímco počet ekonomicky aktivních osob se mezi roky 2001 a 2011 zvýšil téměř o 500 osob, počet vyjíţdějících ekonomicky aktivních osob se sníţil o 30 %. Nejvyšších hodnot stejně jako v předchozím pozorovaném období dosáhly obce Pstruţí (jediná s hodnotou přes 50 %) a Janovice. Nejvyšších hodnot dosahují obce s dobrou dopravní dostupností a nízkým počtem obsazených pracovních míst na svém území, právě této charakteristice tyto dvě obce odpovídají. Nejniţší hodnoty v roce 2011 dosáhla obec Bílá a Ostravice. Pro špatně dopravně dostupné obce, jako je Bílá, nebo Staré Hamry je typické, ţe mají tuto hodnotu velmi nízkou, jelikoţ se snaţí, poskytnou práci v místě bydliště. Obě tyto obce mají také nejniţší hodnoty celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.

37

Obr. 6 Intenzita vyjížďky ekonomicky aktivních osob v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

38

Intenzita vyjíţďky studentů byla v roce 2001 v průměru celého SO ORP vyšší neţ vyjíţďka ekonomicky aktivních osob, ale je to způsobeno hlavně některými obcemi s velmi vysokým podílem vyjíţdějících studentů na celkovém počtu studentů. U obce Malenovice to v roce 2001 bylo 100 %, dalšími obcemi s vysokým podílem vyjíţdějících studentů je Bílá, nebo Pstruţí. Naopak nejniţších hodnoty dosáhl Frýdlant nad Ostravicí, coţ není překvapivé, nebo jelikoţ jako jediná obec z našeho zájmového území nabízí více základních i středních škol. V roce 2011 následovala intenzita vyjíţďky do škol stejný trend jako vyjíţďka ekonomicky aktivních obyvatel, takţe pokles, ten nebyl však tak výrazný. Obdobně jako v předchozím případě, poklesl zde nejen celkový počet studentů, ale i celkový počet vyjíţdějících studentů. Obec Malenovice má stále nejvyšší intenzitu vyjíţďky do škol z celého SO ORP, ale v roce 2011 to bylo ve srovnání s rokem 2011 pouze 58 %. Nejniţší hodnoty opět dosáhlo město Frýdlant nad Ostravicí, důvody jsou stejné jako v předchozím pozorovaném období.

39

Obr. 7 Intenzita vyjížďky do škol v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

40

8.4 Směr vyjížďky Hlavní směry vyjíţďky v roce 2001 z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou znázorněny na obr. 8 (přesná čísla, viz příloha 6). Mezi dva hlavní směry vyjíţďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 se dostalo celkem šest obcí, z toho tři obce leţí mimo naše zájmové území. Jedná se o města Frýdek-Místek, Ostrava a Frenštát pod Radhoštěm. Frýdek-Místek je okresní město, pod které spadá i naše zájmové území. Město Ostrava je krajským městem. Obě tyto města nabízejí velké mnoţství pracovních míst v různých odvětví a také širokou škálu různých škol. Dojíţďku do těchto měst podporuje také dobrá dopravní dostupnost z většiny území naší zájmové oblasti. Třetím městem kam vyjíţdí obyvatelé SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je Frenštát pod Radhoštěm, který sousedí s obcí Kunčice pod Ondřejníkem. V tomto městě se kromě škol nacházejí dva významné strojírenské podniky, Siemens elektromotory a Continental. Z celkového počtu jedenácti obcí má jako hlavní, nebo druhý směr vyjíţďky Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek, celkem sedm obcí, coţ vystihuje významnost těchto regionů dojíţďky. Hlavní proud vyjíţdějících směřuje do obce Frýdek-Místek. Jedná se o obce v okolí Frýdlantu nad Ostravicí. V případě Kunčic pod Ondřejníkem je hlavním směrem vyjíţďky výše zmíněný Frenštát pod Radhoštěm. Zcela odlišných hodnot dosáhly obce Bílá a Staré Hamry, u kterých jako hlavní směr vyjíţďky převládá obec Ostravice.

41

Obr. 8 Hlavní směry vyjížďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001 Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001)

V roce 2011 (Obr. 9, příloha 7) se mnoţství obcí, do kterých směřují dva hlavní směry vyjíţďky, sníţil na čtyři. Hlavní proud vyjíţdějících směřuje stále do FrýdkuMístku, ale popředí se dostává město Ostrava. Ta v roce 2001 byla pouze u dvou obcí jako druhý směr vyjíţďky, v roce 2011 byly u dvou obcí jiţ jako hlavní směr vyjíţďky a u pěti obcí jako druhý největší směr vyjíţďky. Naopak význam Frýdlantu nad Ostravicí jako centra dojíţďky z okolních obcí se sniţuje. 42

Obr. 9 Hlavní směry vyjížďky z obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2011 * Pro obec Bílá není uveden druhý největší směr vyjížďky Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

43

8.5 Dojížďka V roce 2001 dojíţdělo do všech obcí SO ORP Frýdlant nad Ostravicí celkem 3 889 osob. Největší část z celkového počtu dojíţdějících zaujímá město Frýdlant nad Ostravicí, jeho podíl je více neţ 50 %. V tomto městě se nachází většina významných zaměstnavatelů, kteří v našem zájmovém území sídlí, také se zde nachází větší mnoţství škol a úřadů. Mezi další významná centra dojíţďky v roce 2001 patřily obce Ostravice, Čeladná a Bílá. U obce Ostravice patřila mezi významné zaměstnavatele pila, která však svou činnost musela z velké části ukončit (viz pokles počtu dojíţdějících v roce 2011). V Čeladné je nejvýznamnějším zaměstnavatel jiţ zmíněné Beskydské rehabilitační centrum. U všech třech obcí se na celkovém počtu dojíţdějících významnou měrou podílí i cestovní ruch, v porovnání s ostatními obcemi se na jejich území nachází větší počet hromadných ubytovacích zařízení (příloha 13). V roce 2011 se situace v porovnání s předešlým sčítáním lidu, domů a bytů výrazně změnila. Celkový počet dojíţdějících na naše zájmové území se sníţil na 2 239 osob, takţe ve srovnání s rokem 2001 byl zaznamenán pokles o více neţ 40 %. Hlavní centrum dojíţďky se nezměnilo, ale mezi tři obce s největší dojíţďkou se zařadila obec Prţno (jediná u které byl pozorován nárůst celkového počtu dojíţdějících), která nahradila obec Bílá, u které byl pozorován největší pokles mezi roky 2001 a 2011. Jedním z důvodů tohoto poklesu je vstup Česka do Schengenského prostoru, protoţe na území obce se nacházejí dva hraniční přechody se Slovenskem, které byly zrušeny. Dojíţďka v rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se také mění, zatímco v roce 2001 směřoval do města Frýdlant nad Ostravicí alespoň jeden ze dvou hlavních proudů vyjíţďky celkem ze sedmi obcí, v roce 2011 to uţ bylo pouze z pěti obcí. Dojíţďka v rámci SO ORP poklesla i u obce Ostravice, v toce 2001 to byl hlavní směr vyjíţďky dvou obcí, ale v roce 2011 jiţ ţádné. S omezením těţby dřeva a zrušenými hraničními přechody poklesla i dojíţďka do obce Bílá. Rozdíly ve vypočtených relativních hodnotách počtu denně dojíţdějících osob do jednotlivých obcí mezi roky 2001 a 2011 nejsou tak výrazné jako rozdíly v celkovém počtu. Mezi obce s nejniţší absolutní hodnotou denní dojíţďky patří Staré Hamry, Bílá, Malenovice a Čeladná (viz Tab. 9). V případě prvních dvou obcí je důvodem jejich odlehlost a špatná dopravní dostupnost. Dalším důvodem je vyšší počet hromadných ubytovacích zařízení v těchto obcích, tyto zařízení poskytují ubytovaní často i svému personálu.

44

Tab. 9 Celková a denní dojížďka do jednotlivých obcí v letech 2001 a 2011 2001 2011 Obec Dojíždějící Z toho Denní Dojíždějící Z toho celkem denně dojížďka (%) celkem denně Bílá 297 127 42,76 Čeladná 407 311 76,41 Frýdlant n. O. 2 088 1 978 94,73 Janovice 128 123 96,09 Kunčice p. O. 99 85 85,86 Malenovice 89 51 57,30 Metylovice 69 66 95,65 Ostravice 441 359 81,41 Pržno 106 96 90,57 Pstruží 58 56 96,55 Staré Hamry 107 39 36,45 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

45

35 242 1 417 45 61 28 46 194 134 15 22

21 190 1 330 44 52 19 42 162 117 14 12

Denní dojížďka (%) 60,00 78,51 93,86 97,78 85,25 67,86 91,30 83,51 87,31 93,33 54,55

9

SUBURBANIZACE A BYTOVÁ POLITIKA

V kapitole 7 jsme se zabývali přibývajícím počtem obyvatel v našem zájmovém území. Populační přírůstek sebou přináší do našeho zájmového území také nutnost nové bytové výstavby, která probíhá v různých intenzitách téměř po celém území našeho SO ORP. Rozloha zastavěné plochy mezi roky 1994 a 2014 rostla u všech obcí v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, tento nárůst však byl nebyl u všech obcí stejně intenzivní. Nová výstavba a vznik zastavěné plochy je v některých obcích limitován velkoplošným chráněným území CHKO Beskydy, například v obci Malenovice jsou to dvě třetiny území a v obci Bílá je to ještě více. V obci Staré Hamry je dalším limitujícím faktorem ochranné pásmo, které se nachází okolo přehrady Šance, jelikoţ se jedná o přehradu, jejíchţ hlavním účelem je zásobení obyvatel pitnou vodou, je toto pásmo velmi široké a výstavba v něm je nemoţná. Obce jsou dobře dopravně dostupné do velkých center, jako jsou Frýdek-Místek, nebo Ostrava a zároveň se nacházejí v krásném podhůří Beskyd, coţ z těchto obcí dělá „ideální místo k ţivotu“. Část obcí se nachází při širším vymezení Ostravské aglomerace na jejím okraji. Důkazem vzrůstající provázanosti našeho zájmového území a Ostravy je výše zmíněná vyjíţďka ekonomicky aktivních osob.

9.1 Počet domů a bytů Počet domů jsme sledovali stejně jako počet obyvatel jiţ od roku 1869, údaje pochází z jednotlivých sčítání osob. Od prvního sledovaného roku docházelo k nárůstu počtu domů aţ do roku 1950. V období mezi roky 1950 a 1991 však jiţ poklesu počtu domů v několika obcích došlo, jednalo se o obce Bílá, Malenovice a Staré Hamry. V prvních dvou případech byl pokles mírný, o obce Bílá 17 domů, u Malenovic 26 domů. Výrazný pokles počtu domů zaznamenala obec Staré Hamry, mezi roky 1950 a 1991 se počet domů sníţil o 300. Příčinou byla jiţ výše zmíněná výstavba přehrady. Mezi roky 1991 a 2011 byl, zaznamenám pokles počtu domů u jediné obce, tou byla Bílá. Počet domů v celém SO ORP Frýdlant se v tomto období zvýšil téměř o 20 %. Nejprudší nárůst počtu domů zaznamenala obec Malenovice, více neţ 90 %. Nárůst kolem 30 % zaznamenaly obce – Čeladná, Metylovice, Prţno a Pstruţí. Pro těchto pět obcí je typická nová zástavba rodinných domů, které se soustředí do kolonií, ve většině případů oddělených od centra obce. Ve zbytku obcí docházelo také k nárůstu, ale nebyl tak výrazný a nevznikly kolonie rodinných domů.

46

Tab. 10 Počet domů v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí ve vybraných letech Jednotlivé roky Územní jednotka 1869 1900 1930 1950 1991 64 101 148 162 145 Bílá 263 355 435 575 614 Čeladná 474 551 751 1 130 1 715 Frýdlant nad Ostravicí 267 300 335 391 548 Janovice 264 281 389 514 682 Kunčice p. O 83 89 102 152 126 Malenovice 195 227 275 372 465 Metylovice 185 249 355 490 622 Ostravice 53 58 97 123 195 Pržno 79 110 133 154 221 Pstruží 253 326 426 587 287 Staré Hamry Celkový počet domů 2 180 2 647 3 446 4 650 5 620 Zdroj: ČSÚ, Historický lexikon obcí ČR 1869-2005, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

2011 139 774 2 057 605 771 243 575 723 260 287 305 6 739

Nejvyšší počet bytů se nachází v obci Frýdlant nad Ostravicí, jediném městě našeho zájmového území, takţe jej nemůţeme srovnávat s dalšími obcemi. Výstavba nových bytů mezi roky 2006 byla v tomto druhá nejvyšší z celého SO ORP, vyznačuje se také rovnoměrným růstem v jednotlivých letech. Nejvyšší nárůst počtu bytů mezi roky 2006 - 2014 byl zaznamenán u obce Čeladná. Nárůst počtu domů nebyl v této obci tak výrazný, jako je tomu u počtu bytů. Důvodem tohoto nárůstů je, ţe v Čeladné probíhá i výstavba bytových komplexů, na rozdíl, od ostatních obcí. Jedním z takových komplexů je projekt Farské Lúky, nebo náměstí (přílohy 5, 6 a 7). U ostatních obcí byla výstavba bytů pozorována také, jiţ nikde však v takové míře. Nejaktivnějšími roky výstavby byly roky 2007 a 2009. Pro Čeladnou byl rok 2007 významný rekonstrukcí náměstí, velká část bytů byla totiţ dokončena právě v tomto roce. Výstavba však byla ukončena aţ v roce 2008, kdy byla dokončena nová radnice. Dalším významným rokem byl rok 2009, v tomto roce byl dokončen bytový resort Farské Lúky. V dalších letech pokračovala výstavba menších bytových komplexů, nebo jednotlivých rodinných domů. V současné době lákají developeři do bytů nové obyvatelé, jelikoţ některé z nich jsou stále neobsazené. Dokumentují to například billboardy, nacházejí se kolem silnice vedoucí z Ostravy směrem na Čeladnou. Část bytů je také nabízena k pronájmu.

47

Tab. 11 Počty vystavěných bytů v jednotlivých letech, celkový počet bytů Územní jednotka Bílá Čeladná Frýdlant n. O. Janovice Kunčice p. O. Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry

12 23 3 11 7 3 18 11 9 1

5 24 5 15 5 1 10 2 7 3

22 18 1 9 9 6 9 3 9 -

Celkový počet bytů (SLDB 2011) 166 1 279 4 305 800 937 273 711 1 009 336 336 368

98

77

86

10 520

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 1 9 17 4 8 6 5 4 4 3

115 11 7 3 5 7 2 4 5 3

40 32 6 19 3 4 5 9 3 9

142 26 5 9 8 7 7 8 9 1

1 15 25 12 11 6 8 9 4 10 7

2 13 30 9 5 9 7 15 7 4 -

Celkový počet 61 162 130 222 108 101 vystavěných bytů Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2016, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

Výstavbu rodinných domů a bytových domů mezi roky 2003 a 2014 ve vybraných obcích zaznamenávají obr. 10, 11 a 12. U obce Čeladná jsme kvůli její rozloze zaznamenali hlavně centrum obce s náměstím a přilehlými bytovými domy (Obr. 10). V obci Malenovice (Obr. 11) je zástavba rodinných domů rozloţena po velké části území obce. V současné době se na území obce nachází další domy ve výstavbě. Nová výstavba v obcí Prţno (Obr. 12) je kromě výstavby rodinných domů ovlivněna výstavbou centra sociální péče „Náš svět Prţno“.

Obr. 10 Nová zástavba rodinných a bytových domů v obci Čeladná mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

48

Obr. 11 Nová zástavba rodinných domů v obci Malenovice mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

Obr. 12 Nová zástavba rodinných domů a centra sociální péče v obci Pržno mezi roky 2003 a 2014 Zdroj: Seznam.cz, vlastní zpracování

49

9.2 Neobydlené byty Z celkového počtu bytů v jednotlivých obcích je velká část bytů neobydlených, vývoj jejich počtu je znázorněn v relativních hodnotách na obr. 13. Přesná čísla pro roky 2001 a 2011, se nacházejí v příloze 18. V roce 2001 dosáhly nejvyšších relativních hodnot počtu neobydlených bytů obce Staré Hamry a Malenovice (1/3). V absolutních hodnotách to byl Frýdlant nad Ostravicí, následován Čeladnou, tyto obce však v roce 2001 měly vysoký celkový počet bytů. Naopak nejniţšího relativního počtu neobydlených bytů dosáhla obec Prţno (10,3 %), následována obcí Frýdlant nad Ostravicí. V průměru celého SO ORP Frýdlant byl neobydlen přibliţně kaţdý pátý byt (21,5 %). V roce 2011 se počet neobydlených bytů zvýšil. Nejvyšších relativních hodnot dosáhly nejodlehlejší obce, tzn. Staré Hamry a Bílá. V obci Staré Hamry byla neobydlena téměř polovina bytů (46,5 %). V absolutních číslech to byly opět obce Frýdlant nad Ostravicí a Čeladná, tyto obce však mají nejvyšší počet bytů. Celkový počet bytů se v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zvýšil mezi roky 2001 a 2011 o 1 405, počet neobydlených bytů se zvýšil celkem o 380.

50

Obr. 13 Podíl neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v roce 2001 a 2011 v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2, ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

51

Důvod neobydlenosti bytů v jednotlivých obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí uvedla ve sčítání lidu, domů a bytů 2011 jen část majitelů, necelých 40 %. Nejmenší část bytů je neobydlená kvůli změně majitele, dalšími důvody jsou přestavba a nezpůsobilost bydlení, oba tyto důvody jsem přibliţně stejně významné, asi 10 % z celkového počtu neobydlených bytů. Jako důvod neobydlenosti uvedla téměř tři čtvrtiny majitelů bytů, ţe slouţí k rekreaci. Předpokládáme, ţe většina majitelů bytů, kteří tento údaj nevyplnili, vyuţívají byty k rekreaci, vyplývá to i z rozhovorů s představiteli obcí, viz kapitola 10. Tab. 12 Neobydlené byty v jednotlivých obcích v roce 2011 a důvod jejich neobydlenosti Důvod neobydlenosti Celkový počet Územní jednotka Změna Slouží k Nezpůsobilé neobydlených bytů Přestavba uživatele rekreaci k bydlení 66 Bílá 378 Čeladná 500 Frýdlant n. O. 104 Janovice 204 Kunčice p. O. 71 Malenovice 146 Metylovice 182 Ostravice 39 Pržno 33 Pstruží 171 Staré Hamry SO ORP Frýdlant 1 894 nad Ostravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

2 4 21 1 5 2 3 1 1

23 85 61 12 98 34 26 100 2 13 82

4 15 31 7 5 1 3 10 1 3

2 22 17 9 11 1 2 8 1 1 4

40

536

80

78

9.3 Období výstavby Tabulka 13 znázorňuje počty obydlených bytů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí podle období výstavby, nebo rekonstrukce. Jednotlivá vymezená období však nejsou stejně dlouhá, coţ znemoţňuje jejich vzájemné srovnávání. Při sečtení počtu obydlených bytů v jednotlivých období výsledek neodpovídá celkovému počtu obydlených bytů, většinou se však jedná od několika bytů (maximální rozdíl je u Frýdlantu nad Ostravicí, celkem 31 bytů). Nejvyšších hodnot dosáhlo město Frýdlant nad Ostravicí, to je dáno jeho velikostí v porovnání s ostatními obcemi SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Ke zvýšenému mnoţství nové výstavby na konci období 1920 – 1970 vedla také výstavba přehrady Šance. Vystěhovaní obyvatelé byli často přestěhování do bytů v obci Ostravice, nebo Frýdlant nad Ostravicí. Pouze malému mnoţství původních obyvatel byla umoţněna výstavba rodinného domu v jiné části obce Staré Hamry. V období 1971 – 1980 docházelo k výstavbě menších bytových domů i v jiných obcích, například v Kunčicích pod Ondřejníkem, nebo v Ostravici.

52

Tab. 13 Obydlené byty podle období výstavby, nebo rekonstrukce v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí Obec

1919 a dříve

1920 - 1970

Bílá 20 Čeladná 54 Frýdlant n. O. 98 Janovice 50 Kunčice p. O. 49 Malenovice 19 Metylovice 60 Ostravice 66 Pržno 15 Pstruží 24 Staré Hamry 20 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

1971 - 1980

46 333 1 432 294 275 42 222 353 123 103 66

18 95 754 79 136 20 74 131 33 40 39

53

1981 - 2000 7 178 1 150 189 165 41 132 182 63 69 56

2001 - 2011 6 221 340 66 100 68 61 81 54 61 12

10 ROZHOVORY S PŘEDSTAVITELI VYBRANÝCH OBCÍ Pro řízené rozhovory na téma naší bakalářské práce byly jako reprezentativní vzorek vybrány tři obce, a to obce Bílá, Kunčice pod Ondřejníkem a Malenovice. V obci Kunčice pod Ondřejníkem jsme komunikovali přímo se starostou obce, kterému byly otázky zaslány předem (příloha 19). V obci Bílá jsme se setkali paní referentkou, které má na starost i evidenci obyvatel. V Malenovicích byl veden rozhovor s bývalým panem starostou panem Emanuelem Novákem, který dělal starostu od osamostatnění obce od Frýdlantu nad Ostravicí v roce 1990 do roku 1997. Nadále byl však součástí obecního zastupitelstva. Další plánovanou obcí byly Staré Hamry, paní starostka však nereagovala na email a při osobní návštěvě rozhovor odmítla. Tyto tři obce byly vybrány z toho důvodu, ţe v nich po roce 1989 docházelo k významné transformaci. Bílá je obcí na hranicích se Slovenskem, z celého SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je nejhůře dopravně dostupná, také se na rozdíl od ostatních potýká s úbytkem obyvatel. Obec Kunčice představuje typickou podhorskou obec s velkým počtem obyvatel vyjíţdějících za prací a postupným nárůstem počtu obyvatel. Poslední navštívenou obcí byly Malenovice, pro něţ je typická výstavba rodinných domů, v relativních číslech zde od roku 1989 došlo k největšímu nárůstu počtu obyvatel. Transformace obce po roce 1989 Všechny obce si prošly po roce 1989 změnou ve financování jejich obecního rozpočtu. Hodnocení jsou rozporuplná, ale pan starosta obce Kunčice pod Ondřejníkem by například přivítal, kdyby se více projevovalo kolik podniků a podnikatelů je v obci. Jak tomu bylo dříve, byl to motivační, pobídkový systém lákat podnikatele, aby měli své sídlo v obci. Vstup Česka do Schengenského prostoru se výrazně projevil v obci Bílá, došlo ke zrušení dvou hraničních přechodů a následně i policejní stanice. Církevní restituce a navrácení lesů nejsou pouze změnou, ale současně i problémem. Při jakékoliv výstavbě se komplikuje komunikace, protoţe jiţ nestačí, uzavřít dohodu pouze s jedním vlastníkem (dříve Lesy České republiky). Obec Malenovice se stále potýká s problémem čištění odpadních vod, ale v současné době jiţ existuje projekt, který by měl tento problém vyřešit. Dalším problémem je letiště, které neleţí na území obce, ale ovlivňuje ji hlukem. Obyvatelstvo a zaměstnanost Zachytit v rozhovoru změny ve struktuře obyvatelstva je poměrně sloţité, ale pan starosta Kunčic pod Ondřejníkem to vystihl takto: „Přibývá dětí, v loňském roce byly po desítkách let otevřeny v základní třídy dvě první třídy, takže to znamená, že se do obce stěhují často mladí lidé, protože takový základ by tady nebyl. Tito lidé se často také zapojují do života obce, např. divadla, sportovní akce‘‘.

54

Nabídka pracovních míst v těchto obcích není příliš široká, obyvatelé za prací spíše vyjíţdějí do okolních obcí. V obci Bílá jsou problémem výše zmíněné církevní restituce, protoţe díky poklesu těţby dřeva se zaměstnanost ještě sniţuje. Významným zaměstnavatelem zůstávají rekreační střediska. Obec Bílá se i přes poměrně nízký počet obyvatel nesnaţí přilákat nové, jelikoţ není moţnost nabídnout jim byty, nebo pozemky k výstavbě. V obci převládá na trhu nemovitostí poptávka nad nabídkou. Obce Kunčice pod Ondřejníkem a Malenovice se také nesnaţí nové obyvatele lákat nějakými pobídkami, obě se nacházejí v krásném prostředí Beskyd, mají dobrou dopravní dostupnost, nabídku sluţby a v případě Kunčic pod Ondřejníkem i zrekonstruovanou budovu školu a školky, takţe noví obyvatelé si cestu do obce najdou sami. Po roce 1989 se vztahy mezi obyvateli změnily, dnes dělá kaţdý sám pro sebe, obce se to snaţí změnit právě pořádáním společenských akcí. V ţádné z obcí nepanuje nevraţivost mezi původním a novým obyvatelstvem, samozřejmě se však najdou výjimky. Horší vztahy panují spíše mezi chataři, ty se výrazně zhoršily v porovnání s obdobím před rokem 1989. Bytový fond Obce vlastní velmi omezený počet bytů, nebo ţádné. Obec Kunčice pod Ondřejníkem má devět bytových jednotek v domě pro seniory a na obecním úřadě dva byty. Obec Malenovice vlastní pět bytů a Bílá nemá ţádné vlastní byty. V ţádné z obcí není naplánovaná výstavba bytových komplexů. V obci Bílá je to s výstavbou komplikované, v současnosti se zde nacházejí tři stavební parcely, ale na dvou se jiţ staví. Další stavební parcely jsou nedostupné, takţe se výstavba neplánuje. Ve dvou zbylých obcích dochází k výstavbě rodinných domů. Obec Malenovice má schválený územní plán: „Bylo schváleno, že obec bude počítat s kapacitou obce do 1 000 obyvatel a podmíněným rozšířením výstavby. Další nezvyšování kapacity nad tuto hranici bylo odůvodněno zejména narušením krajinného rázu CHKO Beskydy ‘‘. V porovnání s obdobím před rokem 1989 se sníţil počet rekreačních areálů, ale výrazně se změnila jejich kvalita. V některých došlo k přestavbám a rekonstrukcím, některé si však stále zachovávají svůj socialistický ráz. Investice stále proudí do turistické infrastruktury, například v obci Bílá do dostavby cyklostezky. Oblast zaznamenala přechod od masového cestovního ruchu ve velkých ubytovacích zařízení k individuálnímu cestovnímu ruchu. Druhé bydlení V obci Bílá se chaty a chalupy většinou nenacházejí přímo v centru obce, ale jsou rozprostřeny po širokém okolí, často na samotách. Jedná se o starší objekty, výstavba nových není moţná, stejně jako v obci Malenovice.

55

Pro obce jako takové druhé bydlení přináší spíše negativa. Na celém území je hlavním problémem velké části chat jejich neestetičnost, často nezapadají do krajiny. Větším problémem je však poškozování ţivotního prostředí. Špatné nakládaní se všemi druhy odpadů, často ani netřídí, nebo zakládají drobné černé skládky, v mnoha případech také problémy s kanalizací objektů. Jeden ze starostů to vystihl takto: „Obce z chat nemají téměř nic, pouze daň z nemovitosti, přitom mají nároky stejné jako obyvatelé. Přijedou, cestou si nakoupí a neutratí, to by se mělo zohlednit. Někteří žijí celoročně, málo si přehlašují trvalé bydliště‘‘. V obci Bílá se nachází celkem 104 chat, které mají evidenční číslo. 19 chalup bylo přečíslováno a majitelé si zde zřídili trvalý pobyt, to je jediný způsob jak můţe obec získat nové obyvatele, podobný počet změn typu objektu z chaty na rodinný dům zaznamenala i obec Malenovice. Vztahy a komunikace Všechny obce našeho SO ORP spolupracují s ostatními v rámci mikroregionu Frýdlant – Beskydy, do tohoto mikroregionu však patří i obce Baška a Lhotka. Jednou měsíčně vydávají noviny, které shrnují dění v jednotlivých obcích. Mikroregion Frýdlant – Beskydy spolupracuje v oblasti školství, odpadového hospodářství, cestovního ruchu, výměně zkušeností a vzájemné metodické pomoci. Letos se bude poprvé konat společná akce, jejím cílem je prohloubení spolupráce. Obec Bílá spolupracuje se Starými Hamry na zajištění autobusové dopravy a jednou za rok spolu pořádají akci s názvem „Lidé lidem v Beskydech‘‘ (ukázky místních lidových řemesel, akce pro děti, večerní zábava). Díky své poloze při hranicích se Slovenskem se dostává do kontaktu se slovenskými obcemi Korňa a Klokočov. Kunčice pod Ondřejníkem jsou také součástí mikroregionu Frenštátsko, zde je hlavním cílem ochrana přírody a ochrana před těţbou černého uhlí v dole Frenštát. Tato obec byla dříve součástí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (viz podkapitola 5.1), ale přešla pod Frýdlant nad Ostravicí, jelikoţ nebylo dodrţeno slíbené dobudování úřadů a také sílil tlak na změnu okresu (výrazné byrokratické nároky na obecní úřad a obyvatelstvo). Krajský úřad Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě dobře spolupracuje s obcemi, reaguje na dotazy a snaţí se obcím pomoci, například při vyřizování ţádostí o dotace, v tomto se shodli všichni představitelé obcí. Ti, kteří okresní úřady ve své funkci pamatují, dodávají: „Okresní úřad ve Frýdku-Místku však měl své výhody, bylo to blíže, a tak tito úředníci lépe znali své zájmové území a jeho problémy‘‘. Nejvýznamnějšími aktéry společenského ţivota v obci Bílá se staly organizace kolem cestovního ruchu – například hotel Bauer, nebo SKI Vítkovice a lyţařská škola, která svou činnost nekončí s koncem zimní sezóny, ale například pořádá školy v přírodě. Ale například v Kunčicích pod Ondřejníkem jsou to často osoby sdruţující se kolem školy, jelikoţ aktivity dětí ve školním věku ovlivní nejen rodiče, ale často i prarodiče. Počty návštěvníků těchto akcí se rok od roku zvyšují. Samozřejmě se o rozvoj společenského ţivota v obci snaţí i samotné obce. 56

11 ZÁVĚR V teoretickém zarámování práce jsme se zmiňovali o ukazateli hodnocení komplexní regionální velikosti, velikost tohoto ukazatele pro středisko regionu Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 1991 a 2001 klesala, v roce 2001 došlo ke ztrátě mikroregionální autonomie a nesplnění subregionálních kritérií v roce 2011. Pokles hodnoty tohoto ukazatele jsme se snaţili zdokumentovat. Populační velikost samotného střediska se nijak výrazně neměnila, ale poklesla populační velikost jeho intenzivně ovlivňovaného území a širšího zázemí. Počet obyvatel SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se mezi roky 1989 a 2014 zvyšoval, jedním z důvodů bylo sniţování přirozeného úbytku, v posledních letech dochází dokonce k populačními přírůstku. Počet obyvatel výrazně ovlivňuje i migrační přírůstek. Pokračování tohoto trendu můţeme očekávat, protoţe při terénním průzkumu bylo pozorováno mnoţství rozestavěných budov, vývoj nebude stejný u všech obcí. Ty obce, které ztrácejí, budou díky své poloze a omezením ve výstavbě zřejmě ztrácet dál. I díky útlumu průmyslu, kterým si oblast prošla, převaţuje vyjíţďka nad dojíţďkou. Poměrně překvapivý, byl pokles intenzity vyjíţďky, otázkou však zůstává, do jaké míry se na tom podepsala úprava metodiky při SLDB. Změna hlavních směrů vyjíţďky je patrná, lidé dojíţdí na větší vzdálenosti, přispívá tomu dobrá dopravní dostupnost. V oblasti dochází nejen k výstavbě nových rodinných a bytových domů, ale i přeměně druhého bydlení na rodinné domy. Problémem však zůstává vysoký podíl neobydlených bytů, v odlehlejších obcích se tento podíl ještě zvyšuje, coţ můţe způsobit další problémy. Druhé bydlení je taktéţ problematické, jelikoţ pro obce znamená další zátěţ a nepřináší úměrné mnoţství peněz do obecních pokladen. Oblast SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je lákavým místem pro bydlení. Tento trend však nemůţe přetrvávat do nekonečna, jelikoţ potenciál obcí pro novou výstavbu a příchod dalších obyvatel je omezený a tyto obce, které jsou v současné době pro nové obyvatele lákavou „adresou“, mohou právě díky mnoţství nově příchozích na své atraktivitě a exkluzivitě ztratit.

57

12 ZDROJE Tištěné zdroje BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J., NOVOTNÁ, M., KOPP, J., MACHÁČEK, J., MOSS, L.A.G., GLORIOSO, R.S. (2011): Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Lesnické práce s.r.o., 196 s. ISBN 978-87154-49-6. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Praha, 147 s. ISBN 80-86746-02-X. HAMPL, M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova, Praha, 395 s. ISBN 80-902154-2-4. HAMPL, M., KÜHNL, K., GARDAVSKÝ, V. (1989): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, 255 s. HAVRLANT, J. (200): Beskydy: Transformace pohraniční oblasti cestovního ruchu. Ostravská univerzita, Ostrava, 126 s. ISBN 80-7042-793-0. HNILIČKA, P. (2005): Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonii rodinných domů. Era vydavatelství, Brno, 212 s. ISBN 80-7366-028-8. PETER, D., (2013): Současná podoba územní identity obyvatel správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Olomouc, 92 s. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. RUMPEL, P. (2002): Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje. Ostrava: Ostravská univerzita, 179 s. ISBN 80-7042-830-9. SAHEB, J. (2008): Frýdlant nad Ostravicí. Montanex 2008, Ostrava, 16 s. ISBN 978-807225-274-9. SAHEB, J. a kol. (2009): Dějiny Frýdlantu n. O., Lubna a Nové Vsi. Montanex 2009, Ostrava, 546 s. ISBN 978-80-7225-300-5. SAHEB, J. a kol. (2014): Malenovice: minulost a současnost obce pod Lysou horou. Malenovice: Obec Malenovice 2014, 599 s. ISBN 978-80-260-6568-5.

Články HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, č. 3, s. 397 – 421.

58

Elektronické zdroje AGRO – Měřín (2016): Frýdlantská zemědělská a.s., http://www.agromerin.cz/zemedelska-vyroba/frydlantska-zemedelska-as (25. 2. 2016) Beskydské rehabilitační centrum (2016): Historie, https://verejna-sprava.krhttp://www.brc.cz/historie-brc/ (1. 3. 2016) Česká geologická sluţba (2014): Půdní mapa. 1:50 000, http://mapy.geology.cz/pudy/ (23. 4. 2016) Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Ostravě (2013): SO ORP Frýdlant nad Ostravicí, https://www.czso.cz/csu/xt/so_orp_frydlant_nad_ostravici (13. 12. 2015) Český statistický úřad: Úvod (2016): Index ekonomického zatíţení, https://www.czso.cz/csu/xl/030703105 (3. 4. 2016) Český statistický úřad: Úvod (2016): Statistiky, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_ P~_S~_null_null_ (3. 4. 2016) Český statistický úřad: Veřejná databáze (2016): Senioři v Česku, https://www.czso.cz/csu/czso/6b004993a4 (28. 2. 2016) Český statistický úřad: Veřejná databáze (2016): Vše o území, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi#w= (28. 2. 2016) Ferrit (2015): O společnosti, http://www.ferrit.cz/o-spolecnosti/ (28. 2. 2016) Frýdlant nad Ostravicí (2013): Historie a současnost, http://www.frydlantno.cz/portal/omeste/historie-a-soucasnost/ (13. 12. 2015) JZD Staré Hamry (2012): O nás, http://jzd-starehamry.webnode.cz/ (18. 3. 2016) Kunčice pod Ondřejníkem (2011): Historie obce, http://www.kuncicepo.cz/historie-obce (13. 12. 2015) Malenovice (2015): Historie, http://www.malenovice.eu/pro-turisty/o-obci/historie/ (13. 12. 2015) Metylovice (2013): Historie obce, http://www.metylovice.cz/geografickeinformace/historie-obce/ (13. 12. 2015) Ministerstvo práce a sociálních věcí: Statistika (2016): Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti, https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky (27. 2. 2016) Moravskoslezský kraj: Územní plánování (2011): Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, https://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/upl_0110.html (20. 3. 2016) Obec Bílá (2011): Historie obce, http://www.obecbila.cz/historie-obce/ (13. 12. 2015) 59

Obec Čeladná (2014): Historie, http://www.celadna.cz/historie (13. 12. 2015) Obec Janovice (2015): Historie: Vznik a vývoj obce, http://www.obecjanovice.cz/cz/menu/16/o-obci/historie/ (13. 12. 2015) Obec Prţno (2010): Historie obce, http://www.przno.cz/cz/menu/15/o-obci/historie-obce/ (13. 12. 2015) Ostravice (2015): Historie obce Ostravice, http://www.ostravice.cz/content/view/15/27/ (13. 12. 2015) Povodí Odry (2015): Šance, http://www.pod.cz/stranka/sance.html (13. 12. 2015) Pstruţí (2012): Historie: Historie obce, http://www.pstruzi.cz/o-obci/historie/historie-obce2cz (13. 12. 2015) Regionální informační systém: Vybrané geografické údaje (2015): Správní obvody obcí s rozšířenou působností, http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/obce-srozsir-pusobnosti/ (13. 12. 2015) Seznam.cz (2016): Letecká mapa (ortofotomapa). Aktuálních letecké snímky z let 20142015, archivní snímky z let 2001-2003. https://mapy.cz/ (1. 5. 2016) Staré Hamry (2013): Historie obce, http://stare-hamry.cz/detail-textu.php?id=367 (13. 12. 2015)

60

13 SEZNAM ZKRATEK BMA – Beskyd Mountain Academy ČR – Česká republika ČSAV – Československá akademie věd ČSR – Československá socialistická republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie Frýdlant n. O. – Frýdlant nad Ostravicí CHKO – Chráněná krajinná oblast JZD – Jednotné zemědělské druţstvo KRV – Komplexní regionální velikost Kunčice p. O. – Kunčice pod Ondřejníkem LAU – místní správní jednotka MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MSK – Moravskoslezský kraj NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj p. b. – procentní bod SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SO ORP – správní obvod obec s rozšířenou působností SWOT analýza – silné (Strengths), slabé (Weaknesses) stránky, příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats)

61

14 PŘÍLOHY Seznam obrázků Příloha 1 Přehrada Šance Příloha 2 Bedřichův Klauz na Bílé Ostravici v obci Bílá Příloha 3 Vstup na golfové hřiště Čeladná Příloha 4 Rehabilitační centrum Čeladná, budova Lara spa Příloha 5 Apartmánový resort Farské Lúky v Čeladné Příloha 6 Náměstí s obchody a byty, Čeladná Příloha 7 Bytový komplex sousedící se hřbitovem Příloha 8 Paneláková výstavba ve Frýdlantu nad Ostravicí Příloha 9 Kolonie rodinných domů v obci Pržno Příloha 10 Kolonie rodinných domů v obci Malenovice Seznam tabulek Příloha 11 Celková rozloha obcí a vybrané druhy pozemků v km2, k 31. 12. 2014 Příloha 12 Počet hromadných ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2012, 2014 Příloha 13 Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 2005, 2010 Příloha 14 Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 2005, 2010 Příloha 15 Intenzita vyjížďky do škol a zaměstnání v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2011 Příloha 16 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2001 Příloha 17 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2011 Příloha 18 Počet bytů, neobydlených bytů, relativně (%) v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2001 Dotazník Příloha 19 Dotazník pro zástupce jednotlivých obcí

62

Příloha 1 Přehrada Šance

Příloha 2 Bedřichův klauz na Bílé Ostravici v obci Bílá

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno Příloha 3 Vstup na golfové hřiště Čeladná Příloha 4 Rehabilitační centrum Čeladná, budova Lara spa

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno Příloha 5 Apartmánový resort Farské Lúky v Čeladné

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno

63

Příloha 6 Náměstí s obchody a byty, Čeladná

Příloha 7 Bytový komplex sousedící se hřbitovem

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno Příloha 8 Paneláková výstavba ve Frýdlantu nad Ostravicí Příloha 9 Kolonie rodinných domů v obci Pržno

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno Příloha 10 Kolonie rodinných domů v obci Malenovice

Autor: P. Závodný, 16. 4. 2016, GÚ PřF MU Brno

64

Příloha 11 Celková rozloha obcí a vybrané druhy pozemků v km2, k 31. 12. 2014 Celková Zemědělská Lesní půda Zastavěné Ostatní Obec výměra půda (km2) (km2) plochy (km2) plochy (km2) 2 obce (km ) Bílá 56,45 2,58 52,42 0,11 1,12 Čeladná 59,06 9,77 45,43 0,41 2,86 Frýdlant nad Ostravicí 21,91 13,53 3,17 1,04 3,40 Janovice 13,16 9,42 2,44 0,23 0,84 Kunčice pod Ondřejníkem 20,18 10,38 7,38 0,37 1,84 Malenovice 13,01 3,65 8,72 0,13 0,45 Metylovice 11,13 5,88 4,01 0,20 0,93 Ostravice 27,71 7,19 17,68 0,44 1,97 Pržno 2,94 1,88 0,13 0,20 0,52 Pstruží 7,14 3,52 3,07 0,13 0,33 Staré Hamry 84,64 6,37 73,49 0,20 1,40 Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze, 2016 Příloha 12 Rozloha zastavěné plochy a nádvoří v ha, stav k 31. 12. Celková rozloha Územní jednotka 1994 obce (31. 12. 2014) Bílá 5 645 Čeladná 5 906 Frýdlant nad Ostravicí 2 191 Janovice 1 316 Kunčice pod Ondřejníkem 2 018 Malenovice 1 301 Metylovice 1 113 Ostravice 2 771 Pržno 294 Pstruží 714 Staré Hamry 8 464 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 31 733 Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze, 2016

65

11,2 38,2 104,0 24,5 33,7 13,1 18,9 39,5 14,1 10,4 16,2 323,8

2004 11,3 40,8 107,6 25,2 35,5 14,5 20,1 42,0 14,6 12,1 16,6 340,3

2014 11,3 40,9 104,0 23,1 36,5 13,1 19,9 43,4 18,4 12,9 19,9 343,4

Příloha 13 Počet hromadných ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2012, 2014 2012 Územní jednotka

Počet zařízení

2014

Pokoje

Lůžka

Počet zařízení

Bílá 11 262 774 12 Čeladná 9 209 498 9 Frýdlant nad Ostravicí 16 174 517 12 Janovice . . . . Kunčice pod Ondřejníkem 10 203 690 8 Malenovice 7 205 593 7 Metylovice . . . . Ostravice 20 399 1105 17 Pržno . . . . Pstruží 1 i.d. i.d. 1 Staré Hamry 7 137 447 5 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 81 1 599 4 654 71 . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý i.d. individuální (důvěrný) údaj Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze, 2016

Pokoje 292 216 145 . 162 214 . 356 . i.d. 98 1 498

Lůžka 907 517 439 . 635 589 . 938 . i.d. 361 4 436

Příloha 14 Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí mezi roky 2005, 2010 Počet obsazených pracovních Rozdíl mezi roky 2005 - 2010 míst Územní jednotka 2005 2010 Absolutní Relativní (%) Bílá 158 178 20 12,66 Čeladná 652 828 176 26,99 Frýdlant nad Ostravicí 3 503 3 505 2 0,06 Janovice 86 180 94 109,30 Kunčice pod Ondřejníkem 210 229 19 9,05 Malenovice 331 96 -235 -71,00 Metylovice 115 149 34 29,57 Ostravice 643 754 111 17,26 Pržno 291 347 56 19,24 Pstruží 65 48 -17 -26,15 Staré Hamry 79 82 3 3,80 SO ORP Frýdlant nad Ostravicí 6 133 6 396 263 4,29 Zdroj: Studie sídelní struktury moravskoslezského kraje, 2011

66

Příloha 15 Intenzita vyjížďky do škol a zaměstnání v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2011 Intenzita vyjížďky ekonomicky Intenzita vyjížďky do škol aktivních osob Obec 2001

2011

2001

2011

Bílá 89,58 55,88 33,95 Čeladná 50,71 40,31 54,17 Frýdlant n. O. 40,78 30,15 41,14 Janovice 51,36 43,19 72,03 Kunčice p. O. 49,86 45,71 61,60 Malenovice 100,00 58,04 59,46 Metylovice 72,24 54,42 66,94 Ostravice 39,84 33,98 39,94 Pržno 68,99 54,48 62,03 Pstruží 72,31 52,63 72,87 Staré Hamry 60,64 52,31 58,30 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011), vlastní výpočty Příloha 16 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2001 Hlavní směr Druhý největší Obec počet vyjížďky směr vyjížďky Bílá Ostravice Čeladná Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Janovice Frýdek-Místek Kunčice pod Ondřejníkem Frenštát p. R. Malenovice Frýdlant n. O. Metylovice Frýdek-Místek Ostravice Frýdek-Místek Pržno Frýdlant n. O. Pstruží Frýdlant n. O. Staré Hamry Ostravice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001)

24 181 926 269 258 93 230 158 114 172 75

67

Ostrava Frýdlant n. O. Ostrava Frýdlant n. O. Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Frýdlant n. O. Frýdek-Místek Frýdek-Místek Bílá

23,88 33,67 29,13 46,30 40,35 40,43 37,96 26,17 40,47 50,82 30,00

počet 10 142 575 152 104 34 217 149 90 44 30

Příloha 17 Hlavní směry vyjížďky z jednotlivých obcí v roce 2011 Hlavní směr Druhý největší Obec počet vyjížďky směr vyjížďky Bílá Frýdek-Místek Čeladná Ostrava Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek Janovice Frýdek-Místek Kunčice pod Ondřejníkem Frenštát p. R. Malenovice Frýdlant n. O. Metylovice Frýdek-Místek Ostravice Ostrava Pržno Frýdek-Místek Pstruží Frýdlant n. O. Staré Hamry Frýdlant n. O. Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (k 26. 3. 2011)

10 158 544 160 153 74 122 85 82 91 24

Frýdek-Místek Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Frýdlant n. O. Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Ostrava Frýdek-Místek

počet 98 460 108 76 52 120 81 58 57 22

Příloha 18 Počet bytů, neobydlených bytů, relativně (%) v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2001 a 2001 Územní jednotka

2001

z toho Relativně neobydlených (%)

2011

156 43 27,6 166 Bílá 879 202 23,0 1 279 Čeladná 3 957 457 11,5 4 305 Frýdlant n. O. 715 131 18,3 800 Janovice 826 166 20,1 937 Kunčice p. O. 182 61 33,5 273 Malenovice 617 97 15,7 711 Metylovice 893 137 15,3 1 009 Ostravice 271 28 10,3 336 Pržno 283 61 21,6 336 Pstruží 336 131 39,0 368 Staré Hamry SO ORP Frýdlant 9115 1 514 21,5 10 520 nad Ostravicí Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 (k 1. 3. 2001) a 2011 (k 26. 3. 2011)

68

z toho Relativně neobydlených (%) 66 378 500 104 204 71 146 182 39 33 171

39,8 29,6 11,6 13,0 21,8 26,0 20,5 18,0 11,6 9,8 46,5

1 894

22,6

Příloha 19 Dotazník pro zástupce jednotlivých obcí

Otázky pro řízený rozhovor k Bakalářské práci na téma: Transformace regionu po roce 1989 na příkladu SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se zaměřením na obyvatelstvo a osídlení

Transformace obce od roku 1989 1. Jakými změnami si prošla obec od roku 1989? 2. Současné problémy obce? 3. Další plány obce do budoucnosti? Obyvatelstvo a zaměstnanost 1. 2. 3. 4. 5.

K jakým změnám došlo ve struktuře obyvatelstva po roce 1989? Jak se vyvíjela nabídka pracovních příleţitosti v obci? Snaţí se obec nějakým způsobem nalákat nové obyvatele? Případě jak? Změnily se vztahy mezi obyvateli a obcí po roce 1989? Jaké jsou vztahy mezi původním a novým obyvatelstvem? Bytový fond

1. Došlo ze strany obce k investicím do bydlení po roce 1989? 2. Jaká je struktura nové zástavby? 3. Plánuje se v obci výstavba většího počtu rodinných domů, nebo bytových komplexů? 4. Plánuje se v budoucnosti výstavba nových, nebo rekonstrukce stávajících objektů poskytující sluţby, rekreačních areálů apod.? Druhé bydlení 1. Rozvoj druhého bydlení po roce 1989? 2. Pozitiva / negativa druhého bydlení pro obec? 3. Dochází k přeměně objektů druhého bydlení na objekty s trvalým bydlištěm? Vztahy a komunikace 1. Spolupracuje nějakým způsobem vaše obec s okolními obcemi? Pokud ano, tak jak? 2. Jaký vliv mají změny v okolních obcích na vaši obec? 3. Jaký je vztah obce k Moravskoslezskému kraji? Dochází ke spolupráci, vzájemné chování? 4. Kdo jsou nejvýznamnějšími aktéry společenského ţivota v obci, ekonomiky obce? Závodný Petr [email protected] 69