TOPOLOGICKÁ KONTROLA VYBRANÉHO DATOVÉHO MODELU POMOCÍ MODELBUILDERU A PYTHONU

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

Studijní program: Geografie (bakalářské studium) Studijní obor: Geografie - kartografie

Martin KUČERA

TOPOLOGICKÁ KONTROLA VYBRANÉHO DATOVÉHO MODELU POMOCÍ MODELBUILDERU A PYTHONU TOPOLOGY CONTROL OF SELECTED DATA MODEL USING MODELBUILDER AND PYTHON

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Michal Schneider

Praha 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu.

V Praze dne 28. 5. 2011 Martin Kučera

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své práce Mgr. Michalu Schneiderovi za věnovaný čas, mnoţství cenných rad a konstruktivní připomínky. Poděkování patří také Ing. Jindřichu Poláčkovi ze společnosti Hydrosoft Veleslavín za poskytnutí odborné konzultace a pracovníkům oslovených krajských úřadů za pomoc pří získávání informací pro rešeršní část práce. Děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia.

Topologická kontrola vybraného datového modelu pomocí ModelBuilderu a Pythonu Abstrakt Práce si klade za cíl komplexní charakteristiku Minimálního standardu pro digitální zpracování územního plánu v GIS (MINIS) a vytvoření kontrolního nástroje pro data vytvořená na základě tohoto standardu. V první části práce jsou jmenovány některé ze standardů územního plánování doporučované v české republice a podrobně popsán MINIS. Ve druhé části je popsán proces tvorby nástroje jednoduché topologické kontroly v programovacím jazyce Python. Na závěr jsou jmenována všechna úskalí, na něţ jsem v práci narazil a nabízena východiska. Výstupem práce je kontrolní skript a jednoduchý uţivatelský manuál. Klíčová slova: MINIS, Python, topologická kontrola

Topology control of the selected data model using ModelBuilder and Python Abstract The goal of this work is to characterize the Minimal digital elaboration standard for spatial planning in GIS (MINIS) globally and to create a control tool for the data based on this standard. In the first part of my work, some of the spatial planning standards used in the Czech republic are mentioned and MINIS is decribed in detail. In the second one, the creation process of the topology control tool in Python programming language is described. In conlusion, all the difficulties I had to overcome in this work as well as the offered solutions are discussed. The output of my work are the control script and a simple user„s manual.

Keywords: MINIS, Python, topology control

Martin Kučera: Topologická kontrola vybraného datového modelu pomocí ModelBuilderu a Pythonu

OBSAH

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................................. 9 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................................. 10 1 ÚVOD ......................................................................................................................... 11 1.1 Úvodní slovo ......................................................................................................... 11 1.2 Cíle práce ............................................................................................................. 11 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ............................................ 12 2.1 Stavební zákon a související vyhlášky .................................................................. 12 2.2 Územní plánování ................................................................................................. 12 2.3 Nástroje územního plánování ............................................................................... 13 3 STANDARDY ZPRACOVÁNÍ ÚP ............................................................................... 16 3.1 Příklady standardů pro zpracování ÚP.................................................................. 16 3.2 Rozšíření standardních metodik pro zpracování ÚP v rámci ČR ........................... 21 4 STANDARD MINIS ..................................................................................................... 23 4.1 Přehled dosavadního vývoje MINIS ...................................................................... 23 4.2 Definice MINIS...................................................................................................... 24 4.2.1 Urbanistická část ............................................................................................ 24 4.2.2 Metodika digitálního zpracování ..................................................................... 25 4.3 Seznam povinných součástí ÚP zpracovaného dle MINIS .................................... 27 4.4 Cíle standardu MINIS ........................................................................................... 29 5 TOPOLOGIE............................................................................................................... 30 5.1 Definice topologie ................................................................................................. 30 5.2 Kontrola topologie pomocí ArcGIS ........................................................................ 32 5.3 Topology toolset ................................................................................................... 32

7


6 DATA, SOFTWARE A METODIKA ............................................................................ 34 6.1 Data...................................................................................................................... 34 6.1.1 Datová struktura ............................................................................................. 34 6.2 Software ............................................................................................................... 36 6.2.1. ArcMap, ArcCatalog ...................................................................................... 37 6.2.2 Python............................................................................................................ 37 6.3 Metodika ............................................................................................................... 37 6.3.1 Úvodní část skriptu: import potřebných modulů .............................................. 38 6.3.2 Počáteční kontrola dat.................................................................................... 39 6.3.3 Nastavení parametrů topologické kontroly...................................................... 43 VÝSLEDKY.................................................................................................................... 46 DISKUSE ....................................................................................................................... 49 ZÁVĚR........................................................................................................................... 52 SEZNAM ZDROJŮ ........................................................................................................ 53 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 56

8


SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Příklad znakového klíče dle JSLHVÚPORP ........................................................ 17 Obr. 2 Příklad znakového klíče dle JPdUPO .................................................................. 19 Obr. 3 Schéma datového modelu Metodiky digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS ve formátech ESRI.............................................................................................. 20 Obr. 4 Standardy pro zpracování ÚP v krajích ČR - schéma .......................................... 22 Obr. 5 Doporučený grafický projev standardních jevů v hlavním výkresu dle metodiky MINIS .................................................................................................................... 29 Obr. 6 Schéma struktury hlavního adresáře MINIS ........................................................ 35 Obr. 7 Přehled Shapefilů územního plánu zpracovaného v GIS dle MINIS 2.2............... 36 Obr. 8 Okno Python IDLE............................................................................................... 39 Obr. 9 Okno Python Shell............................................................................................... 41 Obr. 10 Nově vytvořený podadresář Data_UPgeodb - schéma ...................................... 42 Obr. 11 Ukázka vrstvy topologické kontroly .................................................................... 47 Obr. 12 Detail vrstvy topologické kontroly ...................................................................... 47 Obr. 13 Seznam zjištěných topologických chyb vyexportovaný programem ArcCatalog 48

Tab. 1 Přehled nástrojové sady Topology Toolset aplikace ArcGIS 10........................... 33 Tab. 2 Zvolená topologická pravidla ............................................................................... 45 Tab. 3 Aplikace topologických pravidel na jednotlivé vrstvy ............................................ 45

9


PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK CAD - Computer Aided Design ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad DXF - Drawing Exchange Format ESRI - Environmental Systems Research Institute GIS - Geographic Information System ICOB - Identifikační číslo obce ID - Identifikační číslo prvku IDLE - Integrated Development Environment JPdUPO - Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce JSLHVÚPORP - Jednotný standard legend hlavního výkresu územního plánu obce a regulačního plánu MINIS - Minimálni standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj ORP - Obec s rozšířenou působností OÚP - Odbor územního plánování PNG - Portable Network Graphic RP - Rozvojový plán S-JTSK - Systém jednotné trigonometrické sítě triangulační TIFF - Tagged Image File Format ÚAP - Územně analytické podklady ÚP - Územní plán ÚPD - Územně plánovací dokumentace ÚPnZ - Územní plán zóny ÚPP - Územně plánovací podklady ÚS - Územní studie ÚSES - Územní systémy ekologické stability

10

Kapitola 1: Úvod

KAPITOLA 1 ÚVOD 1.1 Úvodní slovo Téma topologické kontroly datového modelu jsem pro svou bakalářskou práci zvolil, neboť spojuje dvě problematiky, které jsou mi v rámci geografie blízké. Mohu se zabývat jednak územním plánováním, jednak vyuţitím GIS v této oblasti. V dnešní

době,

kdy

například

v suburbiích

dochází

k rychlému,

místy

aţ překotnému rozvoji, je třeba klást na proces územního plánování větší důraz neţ kdy dříve. Nedílnou součástí územního plánování je pak tvorba územně - plánovací dokumentace, mimo jiné územního plánu. A zde dochází k protnutí územního plánování a geoinformatiky. Jelikoţ české zákony dosud nepostihují formální stránku digitálního zpracování územního plánu, existují mezi plány jednotlivých obcí značné odlišnosti. Nicméně, v průběhu posledních pěti let udělaly alespoň některé kraje důleţitý krok směrem k unifikaci těchto dokumentů. Došlo k definici několika standardů, z nichţ se jako nejpropracovanější jeví Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS, tzv. MINIS. A právě na něj jsem se rozhodl ve své práci zaměřit.

1.2 Cíle práce Cílem mé bakalářské práce je komplexní charakteristika standardu MINIS, a to zejména z pohledu jeho datové struktury. Popíši rozsah definice, rozšíření, silné a slabé stránky (pokud takové má) a na závěr v aplikaci ESRI ArcGIS, případně pomocí některého z vhodných programovacích jazyků, vytvořím nástroj slouţící k topologické kontrole dat zpracovaných na jeho základě. Ten by měl být schopný prověřit jednak samotnou existenci poţadovaných dat, jednak zajistit kontrolu

jejich topologické čistoty.

Pro usnadnění jeho praktického vyuţití se ho pokusím distribuovat prostřednictvím webové stránky. Závěrečná diskuse bude věnována jednak případným nedostatkům samotného standardu MINIS, jednak úskalím spojeným s tvorbou kontrolního nástroje. 11

Kapitola 2: Úvod do problematiky

KAPITOLA 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Následující kapitola je věnována úvodu do problematiky územního plánování. Bude zmíněn zákon o územním plánování a stavebním řádu a s ním související vyhlášky jakoţto nejdůleţitější předpisy upravující podobu územně - plánovací dokumentace. Bude definován územní plán jakoţto jeden z nástrojů územního plánování a jmenovány některé nejasnosti s jeho definicí související. Popíši také základní standardy pro podobu ÚPD, které jsou na území České republiky doporučovány.

2.1 Stavební zákon a související vyhlášky Dne 1. 1. 2007 začal v České republice platit nový zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nahradil jiţ nedostačující zákon 50/1976 Sb. Podobně jako ten, jak napovídá samotný jeho název, je rozdělen do dvou hlavních bloků, z nichţ první se zaobírá územním plánováním a druhý stavebním řádem. K zákonu je prostřednictvím § 26, odstavce 2 připojena prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, jenţ „podrobněji upravuje náleţitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náleţitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udrţitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti.“ (vyhláška č. 500/2006 Sb.)

2.2 Územní plánování Územní plánování je komplikovaný proces. Dle své definice ve Stavebním zákoně má vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj území, který spočívá

12


ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generací budoucích. (zákon č. 183/2006 Sb., Hlava I, § 18, odst. 1) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou sloţku prostředí ţivota obyvatel a základ jejich totoţnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. (zákon č. 183/2006 Sb., Hlava I, § 18, odst. 4) Úkolem územního plánování je pak mimo jiné: •

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty

•

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území

•

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem například na veřejné zdraví, ţivotní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné vyuţívání

•

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území

•

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) (zákon č. 183/2006 Sb., Hlava I, § 19, odst. 1)

2.3 Nástroje územního plánování Územní plánování je prováděno pomocí v zákoně definovaných Nástrojů územního plánování. Mezi ty mimo jiné řadíme Politiku územního rozvoje, Územně plánovací podklady (ÚPP) a Územně plánovací dokumentaci (ÚPD). Územně analytické podklady jsou zpracovávány pro území kraje či ORP. Obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů apod. Zjišťují a vyhodnocují podmínky udrţitelného rozvoje území a určují problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. ÚPP nemají 13


ţádnou právní závaznost, jsou pouze základem k vytvoření územně plánovací dokumentace, případně k vydání územního rozhodnutí. Oproti tomu ÚPD je celistvý soubor informací o území, komplexně řešící vyuţití jednotlivých ploch, sumarizující a určující limity území a definující závazné regulační prvky. Z územně plánovací dokumentace vyplývají závazná ustanovení, kterými se musí řídit všichni zúčastnění. Také způsob pořizování, projednávání a schvalování ÚPD, stejně jako vlastní zpracování, jsou v zákoně stanoveny podstatně detailněji, neţ je tomu v případě ÚPP. Prvním typem ÚPD jsou Zásady územního rozvoje. Ty na svém území zpracovává krajský úřad. Jak říká zákon, stanovují zejména základní poţadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu a stanovují poţadavky na jejich vyuţití. Stanovují také kritéria pro rozhodování o moţných variantách nebo alternativách změn v jejich vyuţití. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Pořizují se pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. (upraveno dle zákona č. 183/2006 Sb., Hlava III, Díl 3, § 36, odst. 1, 3, 4, 5) Dalším typem územně plánovací dokomentace je tzv. Regulační plán. Ten vţdy stanoví podrobné podmínky pro vymezení a vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. RP nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. (upraveno dle zákona č. 163/2006 Sb., Hlava III, Díl 3, § 61, odst. 1, 2) Třetím a z pohledu této práce zásadním prvkem ÚPD je Územní plán. ÚP stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně

14


prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro vyuţití těchto ploch a koridorů. ÚP v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. (upraveno dle zákona č. 183/2006 Sb., Hlava III, Díl 3, § 43, odst. 1, 3, 5) Perlín a Kubeš (1998, s. 16) definují územní plán jakoţto vzájemnou „dohodu“ všech zúčastněných stran o budoucím vyuţití území. Účastníky této „dohody“ jsou obyvatelé v řešeném území, majitelé nemovitostí, představitelé orgánů státní správy, správci sítí různého druhu a také budoucí investoři v území (pokud jsou jiţ známi). Jednotliví účastníci procesu tvorby územního plánu mohou v jednotlivých fázích tvorby uplatňovat svoje stanoviska. Územní plánování se vţdy týká většího mnoţství lidí vytvářejících různé zájmové skupiny. Územní plán musí být v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a rozvojovou politikou je závazný pro rozhodování na území obce, od jeho dodrţení se také odvíjí uvolňování finančních dotací z veřejných zdrojů. Na některá úskalí, která souvisí se samotným pojmenování územního plánu, upozorňují Burian a Šťávová (2009): V zákoně se píše, co ÚP stanoví, vymezí, zpřesňuje, ukládá a rozvíjí, popř. ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. je uvedeno, co územní plán obsahuje. Z pohledu kartografa / geografa ale konkrétní definice, zda jde o mapu analogovou či digitální nebo o mapový portál aj., v zákoně chybí. Stejně tak je pro kartografy a geografy zavádějící i samotné slovo plán. Podle Terminologického slovníku zeměměřičství a katastru nemovitostí (2009) plán rovná se „půdorysné vyjádření objektů malého územního rozsahu ve velkém měřítku bez pouţití matematicky definovaných vztahů (kartografického zobrazení)“. Podle výše uvedené vyhlášky jsou ale mapovými podklady pro zpracování ÚPD katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa ČR a Mapa ČR, coţ znamená, ţe výsledné výkresy mají jasně definované kartografické zobrazení, souřadnicový systém atd. Jedná se tedy o graficky znázorněné přírodní, civilizační a kulturní hodnoty v území a jejich rozmístění a vztahy a jednotlivé výkresy jsou chápány jako tematické mapy.

15

Kapitola 3: Standardy zpracování ÚP

KAPITOLA 3 STANDARDY ZPRACOVÁNÍ ÚP Ačkoliv je kaţdá obec ze zákona povinna územní plán zpracovat, pro toto zpracování nebyly dosud definovány přesné metodické pokyny. Jak píše Burian (2009), zatímco MMR ČR, pod které problematika územního plánování spadá, se ke sjednocování staví odmítavě, dochází v posledním desetiletí zejména ze strany krajů a ze strany některých soukromých společností k tvorbě regionálních metodik. Jejich společným cílem je sjednocení nejen grafické části ÚPD, ale také sjednocení datových modelů, datových formátů a obecně sjednocení postupů při digitálním zpracování ÚPD. I přesto se však podoby územních plánů jednotlivých obcí se mohou vzájemně velmi lišit, jelikoţ odlišné jsou i přístupy zpracovatelů k otázce urbanismu a způsobu digitálního zpracování dokumentace.

3.1 Příklady standardů pro zpracování ÚP Burian a Šťávová (2009) zmiňují některé ze standardů vytvořených u nás v průběhu posledních 35 let. Za jednu z prvních metodik lze podle nich označit „Unifikaci značek pro grafické části územně plánovací dokumentace“, která doprovázela vydání Stavebního zákona z roku 1976. Záměrem autorů těchto metodických pokynů bylo sjednocení pouţívaných kartografických znaků pro kreslení grafických částí ÚPD. Obsah grafické časti ÚPD byl stanoven jinými předpisy a unifikace udávala pouze barvu, tvar a velikost jednotlivých znaků. Současné pojetí standardizace symboliky se do jisté míry od této unifikace liší a symboliky se stávají součástí metodik, ve kterých je řešena kromě vlastních symbolů pro ÚPD i obsahová stránka (např. jsou definovány jednotlivé pojmy a je vytvořen katalog jevů). V souvislosti s pouţíváním GIS se do těchto metodik promítá i nutnost řešit problémy týkající se výměnného formátu dat, seznamu vrstev pro kaţdý výkres, tvorby korektních dat atd. V roce 1999 vyšla v časopise Urbanismus a uzemní rozvoj příloha nazvaná „Jednotný standard legend hlavního výkresu územního plánu obce a regulačního 16


plánu“ jako výsledek snahy o sjednocení legendy hlavního výkresu na úrovni územního plánu obce a na úrovni regulačního plánu. Cílem bylo navrhnout strukturu informací tak, aby bylo dosaţeno shody v grafickém vyjádření závazných části těchto ÚPD a byla zajištěna jejich srovnatelnost. Kromě návrhu minimálního obsahu legendy hlavního výkresu bylo navrţeno také uspořádání této legendy a její vlastní návrh pro tři časové horizonty (stav, návrh, výhled) ve třech úrovních podrobnosti. (Burian, Šťávová, 2009) Zobrazované jevy byly v rámci jednotného standardu legend děleny na dvě kategorie plochy a linie; vyjádření bodových prvků tedy chybí. Zajímavostí je například zařazení významných směrů pohledu mezi vyznačované jevy liniového charakteru. Základem definice byl jednak Sborník vybraných příkladů územních plánů a urbanistických studií z let 1996 - 1997 (vyuţity byly příklady 8 plánů měst, 7 obcí bez statusu města a 2 ÚPnZ), jednak příslušné zákony 6 západoevropských zemí. Definice tohoto standardu byla relativně rozsáhlá, vůbec se však

nezabývala danou problematikou

z hlediska geoinformačních technologií. Na Obr. 1 vidíme příklad znakového klíče dle Jednotného standardu legend: Obr. 1 Příklad znakového klíče dle JSLHVÚPORP

Zdroj: Jednotný standard legend hlavního výkresu ÚP obce a RP

Burian a Šťávová (2009) píší, ţe mezi první výraznější počiny geoinformatického charakteru patří „Metodika digitálního zpracováni územního plánu obce pro GIS ve státní správě na úrovni okresního úřadu verze 1.5“, tzv. Metodika Brno, která vznikla v letech 1999 aţ 2001 a vycházela z poţadavků devíti okresních úřadů

17


a magistrátu města Brna. Hlavním cílem této metodiky byl návrh způsobu uţívání digitálních dat a aktualizace těchto dat ve vazbě na existující technologie, přičemţ práce zúţila počet uvaţovaných technologii GIS na dvě (ESRI a Intergraph/Bentley) a za oblast CAD na jednu (Autodesk). Klíčovou součástí je návrh datového modelu digitálního územního plánu obce a v návaznosti na to vytvoření jednotné legendy ÚP. Na tuto metodiku pak navázal v roce 2003 „Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS“ (JPdUPO), jehoţ zadavatelem byl Krajský úřad Jihomoravského kraje. Základem standardu JPdUPO je seznam (katalog) jevů ÚP, neboli hierarchicky strukturovaný výčet všech jevů, které se mohou v ÚP vyskytnout nebo v něm být jiným způsobem vyuţity, a to včetně výkladu příslušných pojmů. Katalog jevů hraje hlavní sjednocující roli, neboť všechny územní plány zpracované v rámci tohoto metodického postupu musí daný katalog pouţívat. Připouští se pouze jeho případné rozšíření, a to jen v odůvodněných případech. Dále byl vytvořen seznam povinných výkresů ÚP a seznam povinných vrstev, které musí jednotlivé výkresy obsahovat (v rámci výkresu mají závazně definované pořadí). Byla také definována vlastní symbolika, neboli přesný popis plošných, liniových i bodových symbolů pouţitých následně pro zaloţení sobolových sad. Datový model je na fyzické úrovni definován pro systémy AutoCAD a MicroStation, do GIS jsou data převáděna aţ po odevzdání zadavateli. Součástí datových struktur v této metodice jsou tabulky barev a knihovny značek a uţivatelských stylů čar, fontů a buněk pouţitých ve výkresech. Z časového hlediska je ÚP zpracováván ve vrstvách „stav“ a „návrh“. Na Obr. 2 vidíme příklad znakového klíče dle Jednotného postupu digitálního zpracování ÚP obce.

18


Obr. 2 Příklad znakového klíče dle JPdUPO

Zdroj: Jednotný postup digitálního zpracování ÚP obce - Příručka pro zpracovatele

V roce 2005 vznikl na základě zadání Krajského úřadu Pardubického kraje „Minimální standard pro digitální zpracování územního plánu měst a obcí v GIS“ (MINIS). MINIS představuje minimální pojetí standardizace digitálního zpracování ÚP s cílem sjednotit zpracování jevů územního plánu a získat standardně zpracované vrstvy těchto jevů v GIS a CAD pro potřeby dalšího vyuţití. Detailnímu popisu standardu MINIS je věnována kapitola 4. Pro porovnání jsem doplnil ještě jednoduchou Metodiku digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS ve formátech ESRI, která je v současnosti doporučována krajským úřadem Zlínského kraje. Vytvořila ji opět firma T-Mapy a jedná se o velmi stručně definovaný standard. Je rozdělen do dvou stručných kapitol, z nichţ první určuje závazné metodické pokyny pro digitální zpracování, druhá pak závazné datové pokyny - datový formát a technické poţadavky na zpracování. V rámci datového formátu kupodivu nejsou stanoveny názvy ani struktura jednotlivých souborů, v příloze jsou navrţeny pouze názvy “optimální”. Připouští se sloučení všech prvků na základě jejich geometrického typu (bod / linie / polygon). Jsou stanoveny alespoň základní atributy, které musí jednotlivé prvky obsahovat. Preferovaný formát textové části ÚP je DOC, případně DOCX. Formát případných obrazových příloh je pak ponechán na dohodě zadavatele se zpracovatelem. V rámci technických poţadavků na zpracování je stanoveno poţadované kartografické 19


zobrazení (S-JTSK) a podmínka odevzdání grafické části ÚP v tiskových souborech ve formátu PostScript. K formátu těchto souborů jsou ještě doplněny upřesňující informace. Datový model pro tento standard vidíme na Obr. 3: Obr. 3 Schéma datového modelu Metodiky digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS ve formátech ESRI

Zdroj: Metodika digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS ve formátech ESRI.

Burian a Šťávová (2009) poznamenávají, ţe metodiky JPdUPO a MINIS se v různých obměnách a úpravách vyuţívají ve většině krajů, avšak jejich vzájemná kompatibilita a převoditelnost je problematická. Ing. Jindřich Poláček, vedoucí oddělení územního plánování a GIS společnosti Hydrosoft Veleslavín, k tomu dodává, ţe zatímco metodiky vycházející z JPdUPO v se jednotlivých krajích vzájemně liší, metodika MINIS je pro všechny kraje definována stejně, čím také daleko více plní svůj základní účel, kterým je sjednocení postupu tvorby ÚP na co největším území.

20


3.2 Rozšíření standardních metodik pro zpracování ÚP v rámci ČR Z mého osobního výzkumu vyplynulo, ţe nejrozšířenější doporučovanou metodikou je standard MINIS společnosti Hydrosoft Veleslavín. Ten v současnosti doporučuje vyuţívat 6 krajů (viz schéma na Obr. 4). V ostatních krajích je situace poměrně různorodá. Dva kraje doporučují standardy vytvořené společností T-Mapy na bázi JPdUPO. Jeden úřad přešel od tohoto standardu k jednoduššímu modelu, který má podobu rasterizace hlavního a koordinačního výkresu ÚP a vektorizace jednotlivých ploch s rozdílným vyuţitím území hlavního výkresu podle členění v územním plánu do souboru ESRI Shapefile s předem definovanými atributy včetně připojení legendy a záznamu o účinnosti, jeden kraj pouţívá standard popsaný výše (viz Metodika digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS v kapitole 3.2). Jeden kraj ponechává volbu metodiky na zpracovatelích - vedoucí oddělení geografických informačních systémů daného kraje k tomu poznamenává, ţe „necháváme na zváţení zpracovatele, kterou z veřejně dostupných metodik vyuţije. Pro nás je základ, ţe data budou digitálně.“ Poněkud specifická je situace v Praze, která si také vytvořila vlastní interní metodiku – pravděpodobně z důvodu velkého mnoţství jevů, kategorií, specifických podmínek apod., které musí územní plán Prahy postihnout. Dva kraje standardně zpracovaná data pro ÚP nepoţadují. Dále jsem také zjistil, ţe alespoň základní povědomí o existujících metodikách mají na odborech územního plánování všech krajů. Nenašel se ani jeden vedoucí OÚP, který by nikdy neslyšel o standardu MINIS. Na druhou stranu, jeho doporučení zvaţují jen v jediném kraji, ostatní se k myšlence standardizace staví spíše odmítavě. Dodrţování popsaných standardů není v krajích, které je doporučují, povinné a tudíţ ani právně vymahatelné, obce jsou však často finančně motivovány, aby se jím při zpracování ÚP řídily. V praxi například kraj vyplatí obci řídící se jím doporučovaným standardem částku, kterou by jinak vydal na úpravu dat do standardní podoby (Středočeský kraj: Pravidla pro poskytování dotací obcím). Ing. J. Poláček na toto téma doplnil, ţe dotace bývají vypláceny dvěma způsoby: krajský úřad můţe provést odhad počtu zpracovaných územních plánů v daném roce a na základě tohoto odhadu a mnoţství peněz, které si můţe dovolit uvolnit, rozhodne o paušální částce, kterou vyplatí obcím, které standard zpracovaly podle doporučené metodiky. Druhou moţností je uveřejnění tzv. výzvy. V tomto případě kraj informuje obecní úřady, ţe se rozhodl dotovat územní plány obcí a má pro tento účel k dispozici 21


určitou částku. Dotaci pak obdrţí obce, které odevzdají ÚP před vyčerpáním vyhrazené částky, přičemţ výše dotace není paušálně stanovena. Druhý jmenovaný postup se zdá být konstruktivnější, neboť obce silněji motivuje řídit se metodikou. Obr. 4 Standardy pro zpracování ÚP v krajích ČR - schéma

Zdroj: výstup vlastní práce

22

Kapitola 4: Stand MINIS

KAPITOLA 4 STANDARD MINIS V této kapitole bude komplexně zhodnocen Minimální standard pro zpracování územního plánu v GIS - MINIS. Popíši jeho vývoj, rozeberu definici, vyjmenuji povinné prvky standardně zpracovaného územního plánu a přiblíţím cíle standardizace.

4.1 Přehled dosavadního vývoje MINIS Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS (MINIS) vznikl poprvé v listopadu 2005 (verze 1.0). Tehdy vycházel ještě ze starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a byla vytvořena na základě zadání Pardubického kraje. V březnu 2007 byla vydána, opět na objednávku Pardubického kraje, zásadně aktualizovaná verze 2.0, která reflektovala nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. a s ním související vyhlášky 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. Tuto verzi jiţ na svém území doporučovaly jakoţto standardní metodiku pro zpracování ÚP i kraje Středočeský a Královéhradecký. V červnu roku 2009 byl standard na objednávku kraje Vysočina

pozměněn

v souvislosti s důleţitými poznámkami projektantů uţívajících MINIS v praxi. Vznikla tak verze 2.1 a k doporučení k pouţívání standardu se kromě Vysočiny přidal také kraj Olomoucký. Zatím poslední aktualizace proběhla v dubnu 2010, zohledněny v ní byly aktuální právní předpisy a připomínky Odboru regionálního rozvoje Karlovarského kraje. Nejdůleţitějšími rozdíly mezi verzemi 2.1 a 2.2 jsou přidání nové standardní vektorové vrstvy GIS pro plochy a koridory s podmínkou územní studie nebo regulačního plánu (USR_p), zavedení grafického rozlišení úrovní ÚSES (lokální - regionální - nadregionální) a poţadavek na odevzdání rastrových ekvivalentů všech výkresů grafické části ÚP včetně zeměpisného usazení.

23


Po těchto změnách začal standard na svém území doporučovat i Karlovarský kraj. Aktuální verzi MINIS 2.2 tak doporučují pro zpracování územních plánů na svém území kraje: 

Středočeský



Pardubický



Královéhradecký



Vysočina



Olomoucký



Karlovarský

Standard je momentálně doporučován na 45,23 % území České republiky, na němţ ţije přibliţně 35,98 % obyvatelstva. (ČSÚ, 2009)

4.2 Definice MINIS Rozsah definice je poměrně široký. Důleţitým rysem MINIS je, ţe popisuje vztah mezi zpracováním ÚP a ÚAP. V souvislosti se zákonem 183/2006 Sb. jsou totiţ obce s rozšířenou působnosti povinné zpracovávat pro své území územně analytickou dokumentaci a pravidelně ji aktualizovat. Tato dokumentace je pak podkladem územního plánování na obecní úrovni. Zároveň však slouţí jako podklad pro rozhodování v území. Je proto třeba důleţité skutečnosti zjištěné při tvorbě ÚP zohlednit i v podobě ÚAP. Textová část standardu je rozdělena do dvou velkých kapitol. První z nich tvoří urbanistická část, druhou pak část zabývající se digitálním zpracováním ÚP. 4.2.1 Urbanistická část Úvodní část definice řeší urbanistický přístup k tvorbě ÚP, definuje strukturu a výklad nejvýznamnějších urbanistických jevů ÚP a stanovuje pro tyto jevy standardní grafický projev v základních výkresech. Prvním problémem, který je zde řešen, je měřítko zpracování a mapový podklad ÚP. Jak stanovuje vyhláška č. 500/2006 Sb., výkresy, které jsou součástí grafické části ÚP, mají být zpracovány nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy, ve výjimečných případech v měřítku menším. Vydávány jsou v měřítku 1 : 5 000 a 1 : 10 000. Zpracování ÚP nad katastrální mapou je vhodné z toho důvodu, ţe významné jevy

24


jsou zakresleny v této podrobnosti a při práci s plánem je moţné je v této podrobnosti nad katastrální mapou zobrazit. Další kapitolou urbanistické části jsou standardní jevy územního plánu, tedy takové, pro něţ je poţadováno odevzdání ve formě strukturovaných vektorových dat. MINIS standardizuje digitální zpracování těchto jevů: 

řešené území



zastavěné území



plochy s rozdílným způsobem využití



zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy změn v krajině



plochy a koridory s podmínkou zpracování územní studie nebo regulačního plánu



územní rezervy



veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace



územní systém ekologické stability

Urbanistická část také určuje podobu zobrazení většiny standardních jevů ve výkresech základního členění území, hlavním výkresu a výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Jevy zobrazené v hlavním i koordinačním výkresu se zobrazují v obou výkresech stejně. Pro ostatní výkresy není ţádný grafický projev stanoven, avšak zpracovatelům je doporučeno, aby pouţívali stejnou symboliku i pro všechny další výkresy, jelikoţ se tím zvyšuje obecná srozumitelnost dokumentací. Přehled všech výkresů vlastního územního plánu i odůvodnění je uveden na seznamu níţe. 4.2.2 Metodika digitálního zpracování Druhá část standardu, týkající se digitálního zpracování primárně stanovuje pravidla vzniku standardních základních urbanistických dat územních plánů v GIS, z důvodu rozšíření programů typu CAD pak určuje i normy pro CAD. Data zpracovaná v CAD budou posléze standardně převáděna do GIS. Digitální zpracování ÚP má dvě základní části: vytvoření vybraných vektorových dat ÚP a zpracování rastrových ekvivalentů výkresů. Rozlišovány jsou 3 typy prvků - plošné, liniové a bodové. Liniové prvky musí být vţdy reprezentovány souvislými jednoduchými čarami, bodem. Jiná forma dat je pro vyuţití v GIS nepouţitelná.

25

bodové prvky jednoduchým


Jako jednotný souřadnicový systém je definován systém S-JTSK ve variantě „EastNorth“, neboli tzv. Křovákovo zobrazení. Data v GIS i CAD jsou uloţena ve vrstvách, které reprezentují mnoţinu mapových prvků stejné třídy (plochy s rozdílným způsobem vyuţití apod.). Všechny prvky jedné vrstvy mají definován stejný typ grafiky, přičemţ typy jsou rozlišovány následující: 

Text (pouze pro CAD)



Bod



Linie



Plocha



Pokrytí

Pokud jde o topologii, ani u jednoho typu plošných jevů nesmí dojít k překryvům. Avšak zatímco vrstva “Plochy“ neklade na vzájemnou polohu ploch ţádné poţadavky (obvykle se jedná o menší, izolované plochy), vrstva typu “Pokrytí“ pokrývá souvisle celé řešené území bez jakýchkoliv překryvů a mezer. Koncovky u názvů vrstev jednotlivých geometrických typů jsou následující:  bodové vrstvy: “_b“  liniové vrstvy: “_l“  plošné vrstvy: “_p“ Veškerá standardně odevzdávaná data musí být vţdy v souladu s platnou podobou výkresové dokumentace, tedy ani zastaralá, ani nově aktualizovaná v souvislosti s pracemi na budoucí podobě ÚP. Standardním formátem vrstev zpracovaných v GIS je Shapefile - .shp (pojem vrstva odpovídá v této práci jednomu souboru Shapefile). Standardním formátem v CAD je textová varianta formátu DXF. Více informací k vrstvám GIS v kapitole 6.1.1 - Datová struktura. Zatímco v GIS jsou popisky vkládány do atributových tabulek, v CAD je ke kaţdé významové vrstvě obsahující mapové prvky přiřazena vrstva popisná, obsahující texty představující konkrétní hodnoty atributů přiřazené jednotlivým prvkům významové vrstvy. Časové horizonty („stav“ a „návrh“) jsou v GIS odlišeny pouze prostřednictvím pole CasH v atributové tabulce.

26


Standard definuje také podobu rastrových ekvivalentů všech výkresů územního plánu. Výkresy mají mít barevnou hloubku 24 bitů, rozlišení nejméně 25 dpi a datový formát ideálně PNG, mohou však být i ve formátech BMP či TIFF, v závislosti na tom, jakým

softwarem

zpracovatel

disponuje.

Je

přesně

definována

konvence

pro pojmenování jednotlivých ekvivalentů. Informace pro správné zeměpisné usazení rastrů mohou být odevzdány dvěma způsoby: ve formě usazovacích souborů pro systémy GIS firmy ESRI nebo jakoţto vektorová vrstva s vymezujícím obdélníkem rastru (rámem). Pro způsob pojmenování usazovacích souborů i rámů opět existuje konvence. Další sloţkou digitálně zpracovaného ÚP jsou tzv. infotexty. Jedná se o textové soubory, v nichţ jsou uloţeny informace o jednotlivých plochách v území, podmínky jejich vyuţití, popisy veřejně prospěšných staveb apod. Názvy jsou konvenční, infotexty pak zpracovatel odevzdává většinou aţ jako součást čistopisu neboli konečného znění návrhu ÚP. Digitálně zpracovaný ÚP obsahuje také textovou a tabulkovou část v elektronické podobě. Obě části jsou jednotně prezentovány ve formátu PDF, jejich zdrojové soubory mají potom formát DOC a XLS (soubory programů MS Word a MS Excel).

4.3 Seznam povinných součástí ÚP zpracovaného dle MINIS Struktura odevzdávaného adresáře obsahujícího standardně zpracovaný ÚP je detailně popsána v kapitole 6.1.1 - Datová struktura. Seznam všech povinných součástí ÚP vidíme zde, doporučený grafický projev standardních jevů v hlavním výkresu dle metodiky MINIS pak níţe na Obr. 5: • Odevzdání všech výkresů grafické části územního plánu v rastrové podobě (formáty PNG, TIFF) včetně jejich zeměpisného usazení: •

Vlastní územní plán : -

Výkres základního členění území (vždy)

-

Hlavní výkres (vždy) (viz. Obr. 5)

-

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (vždy)

-

Výkres urbanistické koncepce (pokud je samostatně zpracován)

-

Výkres koncepce uspořádání krajiny (pokud je samostatně zpracován)

-

Výkres koncepce veřejné infrastruktury (pokud je samostatně zpracován) 27


•

Odůvodnění: -

Koordinační výkres (vždy)

-

Výkres širších vztahů (vždy)

-

Výkres předpokládaných záborů půdních fondu (vždy)

-

Další grafické přílohy (pokud byly zpracovány jako součást odůvodnění)

• Standardní vektorové datové vrstvy (v GIS nebo CAD):

-

řešené území

-

zastavěné území

-

plochy s rozdílným způsobem využití

-

zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy změn v krajině (v MINIS souhrnně označeny jako „rozvojové plochy“)

-

plochy s požadavkem na zpracování územní studie nebo regulačního plánu

-

územní rezervy

-

veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace

-

územní systém ekologické stability

• Textová část (formáty PDF, DOC, XLS):

-

vlastní územní plán

-

odůvodnění

• Infotexty pro digitální prezentaci ÚP (prosté textové soubory):

-

podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

-

základní charakteristiky zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch změn v krajině a ploch a koridorů se stanovením podmínky územní studie nebo regulačního plánu (včetně specifických podmínek pro jejich využití, pokud byly tyto podmínky stanoveny)

-

možné budoucí využití územních rezerv a podmínky pro jeho prověření (pokud byly územní rezervy vymezeny)

-

seznam veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací s jednořádkovým popisem

28


Obr. 5 Doporučený grafický projev standardních jevů v hlavním výkresu dle metodiky MINIS

Zdroj: Metodika MINIS

4.4 Cíle standardu MINIS Hlavním cílem standardu je sjednotit formu zpracování územních plánů a usnadnit tak jejich pouţívání. Stejně tak sjednocuje digitální zpracování jevů představujících „urbanistickou přidanou hodnotu“ územního plánu (tj. zejména ploch s rozdílným způsobem vyuţití, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch změn v krajině, ploch s poţadavkem na zpracování územní studie nebo regulačního plánu, územních rezerv, zastavěného území, veřejně prospěšných staveb a opatření, asanací a asanačních úprav - ÚSES). Vytvoření standardně zpracované vrstvy těchto jevů v GIS je základním předpokladem následného vyuţití (např. pro spojení dat z různých obcí do souvislého prostoru, geografické analýzy, soutisky s jevy z jiných oborů, vyuţití v ÚAP apod.). Dalším důleţitým cílem je získání dat zpracovaných tak, aby mohly orgány územního plánování zajistit jednotnou digitální prezentaci grafické části územních plánů obcí na Internetu.

29

Kapitola 5: Topologie

KAPITOLA 5 TOPOLOGIE Topologie reprezentuje v oblasti geoinformatiky způsob uspořádání, který definuje vzájemné vztahy mezi body, liniemi a polygony sdílejícími prostorové souřadnice Typickým příkladem takové situace můţe být sdílená hranice sousedních pozemků v katastrální mapě nebo hranice mezi polygony reprezentujícími odlišné druhy půd na pedologické mapě. Prostorová topologie zajišťuje integritu prostorové lokalizace objektů.

5.1 Definice topologie Tuček (1998) vykládá topologii jako část popisu objektu či fenoménu týkající se jeho vztahů s jinými objekty. Topologické vztahy je přitom moţné definovat jen pro dva objekty, nebo pro více objektů navzájem. Společnost ESRI (1993), vývojář aplikace ArcGIS, pak topologii popisuje jako matematický postup zaloţený na explicitním definování prostorových vztahů. V mapách je reprezentována seznamem explicitních vztahů mezi prvky, identifikuje přilehlé polygony a můţe definovat jeden prvek jako soubor jiných prvků (např. plochu jako soubor linií, které ji ohraničují). Dle Koláře (2003, s. 33) topologický model prostorových dat vyjadřuje spojení a vazby mezi objekty nezávisle na jejich souřadnicích. Geometrické symboly uţívané ve vektorovém modelu jsou pak popsány následovně: •

bezrozměrný objekt - bod, uzel

•

jednorozměrný objekt - úsečka, spoj, okruh

•

dvojrozměrný objekt - polygon

30


Základními topologickými vztahy jsou podle Štycha a kol. (2008, s. 44): •

spojitost (connectivity) - sídlo A je ţeleznicí spojeno se sídlem B

•

orientace (orientation) - ze Ţitné ulice do Spálené jde dojet Štěpánskou ulicí, zpět se musí jinudy, protoţe ulice Spálená je jednosměrná

•

sousednost (adjacency) - les sousedí s polem

•

obsahování (containment) kašna je obklopena náměstím

Topologie v ArcGIS sestává z následujících aspektů: •

Geodatabáze obsahuje topologický datový model vyuţívající otevřený model ukládání jednoduchých prvků (třídy bodů, linií a polygonů), topologických pravidel a jednotných souřadnic mezi prvky se sdílenou geometrií. Datový model umoţňuje definovat pravidla integrity a topologické vlastnosti jednotlivých tříd prvků podílejících se na topologii.

•

V rámci aplikace ArcMap jsou uţívány vrstvy, zobrazující vzájemné topologické vztahy, výjimky, případně chyby v topologii. ArcMap zároveň disponuje sadou nástrojů slouţících k dotazování, editaci, ověřování a korekci topologických chyb.

•

ArcToolbox obsahuje nástroje slouţící k vytváření, analýze, spravování a kontrole topologie - tzv. Topology toolset.

•

ArcGIS

disponuje také

rozvinutými

softwarovými

mechanismy slouţícími

k analýze topologických vztahů ve třídách bodů, linií a polygonů. Tyto mechanismy jsou dostupné v aplikacích ArcGIS Desktop, ArcGIS Engine a ArcGIS Server, které mohou řídit topologické vztahy, zkoumat sousednost či spojitost a sestavovat na jejich základě nové prvky - například určovat polygony sdílející určitou hranici, vybírat linie protínající se v určitém bodě, navigovat uţivatele podél linie tvořené z kratších úseků, vloţit novou linii a zahrnout ji do vrstvy topologie, dělit linie na kratší úseky v místech průsečíků s jinými prvky apod. Ve své práci se budu zabývat tvorbou mechanismu topologické kontroly prostřednictvím nástrojů z nástrojové sady Topology Toolset aplikace ArcCatalog, případně optimalizací tohoto postupu uţitím programovacího jazka Python.

31


5.2 Kontrola topologie pomocí ArcGIS K vytváření topologické kontroly v rámci ArcGIS je vyuţíván program ArcCatalog. Prvním krokem tohoto postupu je zvolení datové sady (Dataset), v rámci které bude kontrola probíhat. Dále je třeba nastavit tzv. Cluster tolerance, neboli hraniční vzdálenost, do níţ jsou prvky povaţovány za totoţné. Pak je na řadě výběr tříd prvků (Feature class), které budou na topologii participovat. V momentě, kdy máme vybrány všechny třídy prvků, které chceme zkoumat, nastavujeme

přesnost souřadného systému, která je jinak

pro osy x, y i z přednastavena na hodnotu 0,001 m. Dalším krokem, který je jistě jedním z nejdůleţitějších, je rozhodnutí, jaká topologická pravidla pouţít a na které vrstvy je aplikovat. Topologická pravidla definují vzájemné vztahy mezi jednotlivými prvky i vrstvami, určují například, ţe některé vrstvy se musejí překrývat, ţe polygony určité třídy nesmějí mít mezi sebou mezery, ţe některé body leţí na některých liniích apod. Topologických pravidel je poměrně mnoho. Jejich přehledný souhrn včetně názorných schémat nabízí společnost Arcdata na plakátu, který je ke staţení na adrese http://download.arcdata.cz/doc/TopologiePlakat-9.1.pdf. V momentě, kdy jsme zvolili pravidla a kontrolované vrstvy, zbývá jiţ pouze potvrdit správnost nastavení všech parametrů a validovat nově vzniklou topologii. Při procesu validace je zkontrolováno prostorové uspořádání prvků topologie a je zjištěno, zda nedochází k porušení definovaných pravidel. Výstupem

topologické

kontroly

je

vrstva

zobrazující

všechna

porušení

topologických pravidel, pokud k nějakým došlo. Vytvoření topologické kontroly lze provést také pomocí nástrojové sady Topology toolset v programu ArcMap.

5.3 Topology toolset Sada nástrojů Topology toolset patří do tzv. Data Management Toolboxu softwaru ArcGIS. S její pomocí tvoříme a upravujeme topologii, případně kontrolujeme topologickou čistotu dat. Topologickou čistotou můţeme rozumět například absenci překrývajících se prvků stejné třídy a mezer mezi polygony, návaznost liniových prvků či třeba polohu bodů na liniích nebo uvnitř polygonů. Tato pravidla jsou vţdy závislá na typu kontrolovaných dat a uţivatel je optimalizuje podle vztahu mezi jednotlivými prvky a třídami prvků. Stručný přehled topologických nástrojů aplikace ArcGIS 10 je v Tab. 1 na následující straně.

32


Tab. 1 Přehled nástrojové sady Topology Toolset aplikace ArcGIS 10 NÁSTROJ

POPIS

Add Feature Class To Topology

Přidá do určené topologie zvolenou třídu prvků.

Add Rule To Topology

Přidá do topologie vybrané pravidlo.

Create Topology

Vytvoří nad poţadovaným datasetem vrstvu topologie.

Remove Feature Class From Topology

Odebere z topologie vybranou třídu prvků.

Remove Rule From Topology

Odebere z topologie vybrané pravidlo Nastaví hodnotu udávající hraniční vzdálenost,

Set Cluster Tolerance

kdy jsou prvky povaţovány za jeden totoţný prvek.

Validate Topology

Validuje vytvořenou topologii.

Zdroj: ESRI, 2011a

33

Kapitola 6: Data, software a metodika

KAPITOLA 6 DATA, SOFTWARE A METODIKA 6.1 Data vytvoření

Pro

kontrolního

nástroje

jsem

pouţil

data

z webového

portálu

Královéhradeckého kraje (http://up.kr-kralovehradecky.cz/). Jedná se o územní plán obce Zbečno na Křivoklátsku, vytvořený dle metodiky MINIS 2.1, které jejich zhotovitel společnost Hydrodoft Veleslavín pouţívá jako názorný příklad standardně zpracovaného projektu. V poznámce k datům je uvedeno, ţe postrádají vrstvu rozvojových ploch, neboť tyto plochy nebyly v obci Zbečno definovány. Protoţe se jedná o data podléhající standardu MINIS starší verze 2.1, chybí také standardní vektorová vrstva pro plochy a koridory s podmínkou územní studie nebo regulačního plánu (USR_p) - tato vrstva byla do standardu zařazena počínaje verzí 2.2. V dalším průběhu práce i ve vytvořeném skriptu je však s oběma vrstvami počítáno. 6.1.1 Datová struktura Data ÚP pro GIS jsou standardně uloţena v hlavním adresáři. Ten je pojmenovaný DUP_xxxxxx, přičemţ výraz „xxxxxx“ představuje šestimístné identifikační číslo obce (tzv. ICOB) přidělené ČSÚ. Adresář obsahuje 4 sloţky: •

Data_UP - obsahuje standardní vektorové vrstvy územního plánu

•

INFO - obsahuje prezentační infotexty

•

TEXTY - obsahuje textovou a tabulkovou část ÚP

•

VYKRESY - obsahuje rastrové ekvivalenty výkresů a jejich usazovací soubory

34


Na Obr. 6 je schematicky vyjádřena struktura hlavního adresáře. Obr. 6 Schéma struktury hlavního adresáře MINIS

Zdroj: standard MINIS

Ve své práci se budu dále zaobírat sloţkou Data_UP. V ní jsou uloţeny veškeré vektorové vrstvy, které byly pro dané území zpracovány, a to ve formátu .shp. Z hlediska datového typu jde tedy o tzv. Shapefily. Kaţdý Shapefile odpovídá jedné „vrstvě“ územního plánu, přičemţ součástí ÚP musí, případně mohou být následující vrstvy: •

ResUz_p = řešené území (plošně)

•

ZU_p = zastavěné území (plošně)

•

RZV_p = plochy s rozdílným způsobem vyuţití

•

RP_p = rozvojové plochy

•

USR_p = plochy a koridory se stanovením podmínky ÚS nebo RP

•

UR_p = územní rezervy (plošně)

•

VPZP_p = vymezení veřejně prospěšných zájmů (plošně)

•

VPZP_l = vymezení veřejně prospěšných zájmů (liniemi)

•

VPZP_b = vymezení veřejně prospěšných zájmů (bodově)

•

USES_p = územní systémy ekologické stability (plošně)

35


Souhrnný přehled Shapefilů, včetně povinných i nepovinných atributů, vidíme na obr. 7: Obr. 7 Přehled Shapefilů územního plánu zpracovaného v GIS dle MINIS 2.2

Zdroj: standard MINIS

6.2 Software Pro základní obeznámení s vyuţívanými daty a jejich úpravu, stejně jako pro kontrolu funkčnosti tvořeného skriptu, jsem uţil aplikace ArcMap a ArcCatalog společnosti ESRI. Skript byl vyvíjen v jazyce Python v programu IDLE, občas bylo vyuţito moţnosti exportovat ho z okna Model Builderu programu ArcMap. Tabulky jsem vytvořil v aplikaci MS Excel, textovou část v MS Word.

36


6.2.1. ArcMap, ArcCatalog Aplikace ArcMap a ArcCatalog patří do sady integrovaných a vzájemně spolupracujících aplikací ArcGIS Desktop, která je produktem americké společnosti ESRI jako součást produktové sady ArcGIS. Modul ArcMap je nejčastěji pouţíván k prohlíţení, editaci, vytváření a analýze prostorových dat. Umoţňuje také vkládat četné mapové prvky (legenda, měřítko, směrovka apod.) a vytvářet mapové výstupy. Program ArcCatalog slouţí

k vytváření

nových

adresářů,

databází,

tvorbě

topologie,

obecně

tedy

k administraci prostorových dat. Počínaje verzí ArcGIS 10 mají obě aplikace propojené uţivatelské rozhraní, které podstatně ulehčuje přechod mezi administrací dat a jejich prohlíţením, případně tvorbou výstupů.

6.2.2 Python Jazyk Python byl vyvinut roku 1990 programátorem Guido van Rossumem. Je rozšířen po celém světě a umoţňuje jak psaní malých aplikací nebo skriptů, tak vývoj velkých softwarových projektů. Poskytuje přístup k velmi výkonnému a zároveň uţivatelsky jednoduchému grafickému rozhraní. Jeho vývoj je otevřený a je zdarma. (upraveno dle Harmse a McDonalda, 2008) Python je široce vyuţíván řadou aplikací. Jeho syntaxe je relativně jednoduchá a je povaţován za jazyk velice snadno naučitelný. Prvním a základním přístupem ke psaní skriptů v Pythonu je vyuţití libovolného editoru, případně grafického rozhraní pro psaní kódu k napsání celého skriptu „vlastnoručně“. Aplikace ArcGIS nám však také nabízí moţnost základ skriptu vygenerovat, a to z modelu (Model Builder). Zde existuje přímá moţnost exportu do tří programovacích jazyků - VB Script, Java Script, Python. V tomto případě ArcGIS „automaticky“ podle šablony převede grafický model z Model Builderu do skriptu dle příslušné syntaxe. Toto je vhodné, pokud se skripty začínáme, protoţe nám to umoţňuje získat představu o struktuře skriptu a především o přístupu k datům. Nicméně po delším pouţívání je efektivnější vlastní psaní skriptů (případně pouţití a modifikace vlastních šablon). (Štych a kol., 2008).

6.3 Metodika Cílem mé práce je napsání skriptu slouţícího k topologické kontrole dat podléhajících standardu MINIS. Vytvořím nástroj, který rychle a bez nutnosti sloţitějších uţivatelských 37


vstupů zkontroluje data libovolného územního plánu zpracovaného na základě této metodiky. Uţivateli by mělo stačit zadat cestu k datům a o zbytek se jiţ postará skript. Obecné informace a principy práce v Pythonu jsem čerpal z knihy “Začínáme programovat v jazyce Python“ autorů Harmse a McDonalda. Pro samotnou tvorbu skriptu jsem vyuţil především nápovědu na webových stránkách ESRI, přičemţ většinou jsem zde zjistil syntax libovolného nástroje a do něj potom podle potřeby doplňoval proměnné. Některé části byly také vytvořeny exportem skriptu z Model Builderu aplikace ArcMap. Obecně však platilo, ţe čím hlouběji jsem do problematiky pronikal, tím méně jsem tento postup vyuţíval; vyexportovaný skript totiţ potřebuje mnoţství dodatečných úprav a často ani poté

nebývá jeho funkčnost optimální. Psaní vlastního kódu tak bylo výrazně

efektivnější. Pro tvorbu svého nástroje jsem vyuţil programovací jazyk Python a programovací rozhraní IDLE verze 2.6.5.

6.3.1 Úvodní část skriptu: import potřebných modulů Jako pokusná data jsem vyuţil data územního plánu obce Zbečno, zpracovaná společností Hydrosoft Veleslavín, která by dle vyhotovitele měla podléhat Minimálnímu standardu pro digitální zpracování územních plánů v GIS. Pro skriptování v jazyce Python platí, ţe neţ je moţné přistoupit k samotné práci s daty, je třeba importovat tzv. moduly. Python je, jak jiţ bylo řečeno, vysoce komplexní nástroj schopný kooperovat s mnoha programy. Moduly jsou soubory obsahující programové kódy, definující funkce Pythonu, jeţ můţeme vyuţít při libovolných úlohách, které pomocí Pythonu řešíme. Některé moduly jsou součástí základní knihovny jazyka, některé jsou pak například součástí instalace některého z mnoha programů, které umoţňují skriptování v Pythonu vyuţívat. Pro tuto úlohu bylo na počátku třeba importovat následující moduly: 

os - umoţňuje přístup k funkcím operačního systému



arcpy - knihovna GIS funkcí softwaru ArcGIS Desktop



sys - obsahuje mnoţství funkcí slouţící ke komunikaci v rámci uţivatelského rozhraní Pythonu



string - umoţňuje provádět operace s řetězci, upravuje posloupnosti znaků apod.

Pozn. - moduly byly importovány postupně podle toho, který typ funkce bylo třeba vyuţít, pro větší přehlednost je však uvádím takto pohromadě.

38


Na Obr. 8 je ukázka okna rozhraní Python IDLE 2.6.5 s úvodní částí skriptu.

Obr. 8 Okno Python IDLE


6.3.2 Počáteční kontrola dat Importoval jsem tedy do skriptu potřebné moduly. Dalším důleţitým úkolem bylo provedení kontroly dostupnosti jednotlivých mapových vrstev a prověření některých jejich vlastností. Na úplném počátku je pomocí funkce raw_input definována “cesta k MINIS“. Uţivatel bude prostřednictvím rozhraní Python Shell dotázán na adresu sloţky se zpracovávanými daty. Tu je moţno zjistit více způsoby: lze zkopírovat cestu k datům z některého standardně pouţívaného prohlíţeče (Total Commander, Salamader), vyuţít

39


můţeme také adresářovou cestu aplikace ArcCatalog. Strukturu hlavního adresáře MINIS, v němţ je veškerá dokumentace tvořící ÚP uloţena, vidíme výše na Obr. 6. Data určená pro GIS se nacházejí v podadresáři Data_UP. Zadaná cesta k datům tak můţe mít např. následující podobu:

C:\Users\Martin\Documents\Skola\bakalarska_prace\DUP_555134\Data_UP V momentě, kdy skript zná cestu k datům, začne s jejich obsahovou kontrolou. Formulací env.workspace = cesta_k_minis je definováno pracovní prostředí a následně funkcí arcpy.ListFeatureClasses() vytvořen seznam dostupných mapových vrstev ve sloţce Data_UP. Příkazem print fcList je moţné tento seznam zobrazit v okně Python Shell. Nyní skript ví, které Shapefily jsou v adresáři k dispozici a bude je porovnávat s definicí standardu MINIS. Shapefily definované MINISem jsou rozděleny do dvou skupin podle toho, zda je jejich existence pro další kontolu dat nezbytně nutná, nebo jen „dobrovolná“. Za nepostradatelné byly po prostudování MINISu a legislativy označeny vrstvy ResUz_p.shp, ZU_p.shp, RZV_p.shp a RP_p.shp, za nepovinné pak vrstvy UR_p.shp, VPZP_p.shp, VPZL_l.shp, VPZB_b.shp, USES_p.shp, USR_p.shp. Na základě tohoto rozdělení

jsou

ve

a data_up_volitelna.

skriptu Zároveň

vytvořeny je

dva

vytvořen

zatím

seznamy: prázdný

data_up_povinna seznam

s názvem

data_up_import. V následujících dvou blocích skriptu jsou pomocí for cyklů porovnány vrstvy uvedené v těchto seznamech s vrstvami reálně dostupnými v podadresáři Data_UP. Nejprve jsou kontrolovány vrstvy povinné, přičemţ v případě absence některé z nich je uţivatel prostřednictvím okna Shell o této skutečnosti informován a následně dojde k ukončení celého skriptu. Naopak, pokud jsou všechny povinné vrstvy v pořádku, jsou automaticky přidány do seznamu data_up_import a skript přechází ke kontrole vrstev nepovinných. Absence kterékoliv z nich nebyla nastavena jako důvod k ukončení skriptu, v okně Python Shell se tak objeví pouze seznam vrstev a informace o tom, zda daná vrstva je, či není k dispozici. Dostupné vrstvy jsou opět přidány do seznamu data_up_import. Ten bude důleţitý v momentě, kdy je třeba zkontrolovaná data kopírovat do nového adresáře. Díky seznamu data_up_import se nestane, ţe by byly kopírovány jiné vrstvy, neţ které dodrţují pojmenování definované MINISem. Následující fáze kontroly se zabývá správností definice souřadnicového systému. Dodrţení této podmínky je z důvodu následné analýzy topologie naprosto nezbytné. Kontrola je opět provedena for cyklem, který tentokrát na všechny Shapefily ve zkoumaném

podadresáři

aplikuje

funkci

40

arcpy.Describe(),

respektive


dsc.spatialReference. Jako jediný správný souřadnicový systém je definováno zobrazení S-JTSK v poloze East - North (tzv. Křovákovo zobrazení). Pokud má jakákoliv z vrstev nastaven systém odlišný, je prostřednictvím okna Shell vygenerováno chybové hlášení a následně je skript opět ukončen. Během práce jsem byl nucen za tuto pasáţ skriptu doplnit ještě odstavec slouţící ke kontrole správnosti nastavení geometrického typu jednotlivých prvků (Polygon / Polyline / Point). Pokud kontrolované vrstvy nemají definován jeden z těchto geometrických typů, uţivatel je opět prostřednictvím okna Shell upozorněn na chybu a průběh skriptu končí. Více se tomuto problému věnuji níţe v této kapitole, respektive v Kapitole 8 - Diskusi. Výřez okna Python Shell s ţádostí o zadání cesty k datům,

upozorněními

o provedení jednotlivých úkonů a seznamy dostupnosti vrstev je pak na Obr. 9.

Obr. 9 Okno Python Shell


41


Druhá fáze skriptu se zabývá prací s daty, která prošly základní kontrolou. V jejím úvodu je v hlavním adresáři za pomoci funkce os.mkdir() vedle původních čtyř sloţek vytvořena sloţka nová, nesoucí název Data_UPgeodb. V této sloţce skript vytvoří funkcí arcpy.CreatePersonalGDB_management() novou geodatabázi (Personal Geodatabase) s názvem „minis_topologie.mdb“ a informuje o tom prostřednictvím okna Shell uţivatele. Dále je pouţit příkaz arcpy.CreateFeatureDataset_management(), jenţ do nově zaloţené geodatatbáze vloţí datovou sadu „kontrolni_dataset“ a do tohoto datasetu je následně přidána sloţka reprezentující topologii, která je pojmenována „kontrolni_dataset_topology“ (funkce arcpy.CreateTopology_management()). Jelikoţ pro tvorbu topologie je nutné mít vrstvu topologie i kontrolované třídy prvků v jednom datasetu, je dále nutné kopírovat Shapefily z původní sloţky Data_UP do nově vytvořeného kontrolního datasetu. Znovu jsem proto pouţil for cyklus, tentokrát aplikovaný

na

seznam

arcpy.CopyFeatures_management().

data_up_import Podobu

nově

při

vyuţití

vytvořeného

nástroje podadresáře

Data_UPgeodb v rámci adresáře DUP_xxxxxx zobrazenou v programu ArcCatalog vidíme na Obr. 10: Obr. 10 Nově vytvořený podadresář Data_UPgeodb - schéma


42


Posledním krokem této části skriptu je vloţení všech tříd prvků (Feature Classes) v datasetu

do

topologie

pomocí

cyklu

for

a

příkazu

arcpy.AddFeatureClassToTopology_management(). Do nově vytvořené topologie jsou postupně vloţeny všechny třídy dostupné v seznamu data_up_import. A zde se setkáváme s prvním závaţným problémem. V rámci standardu MINIS je stanovena bodová vrstva VPZB_b neboli bodově vyjádřená veřejně prospěšná opatření. MINIS definuje její grafickou reprezentaci jakoţto Bod. Sada ArcGIS však nabízí bodové vyjádření u dvou typů prvků - u prvků typu Point a u typu Multipoint. Zatímco prvky typu Point jsou pouţívány, pokud zakreslujeme do mapy více bodových jevů, prvky Multipoint reprezentují jeden jev, který se v mapě vyskytuje vícekrát (např. více výstupů z jedné stanice metra). Pro potřeby územního plánování není mezi typem Point a Multipoint v podstatě ţádný rozdíl. Z toho vyplývá, ţe zpracovatel můţe vrstvu VPZB_b typově nastavit jakoţto Point i jako Multipoint. Problém spočívá v tom, ţe třídy typu Multipoint není moţné vkládat do topologie. Skript proto musí zajistit, ţe bodové vrstvy bodů budou vţdy reprezentovány prvky typu Point. Toho bylo docíleno uţitím funkce arcpy.Describe(), kterou jsem ve skriptu zpětně umístil za odstavec, který má na starost kontrolu správného nastavení souřadnicového systému.

6.3.3 Nastavení parametrů topologické kontroly V momentě, kdy se podařilo vloţit do topologie všechny dostupné třídy prvků, bylo moţno začít definovat topologická pravidla, a to jak v rámci jednotlivých tříd, tak mezi nimi navzájem. Topologická kontrola by se měla vztahovat na všechny dostupné vrstvy bez výjimky (přehled vrstev digitálně zpracovaného ÚP najdeme na Obr. 7). Pravidla, která budou na vrstvy aplikována, jsou opět postavena na definici MINIS, případně vycházejí ze znění stavebního zákona č. 183/2006 Sb., respektive z prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. Nyní bude následovat přehled vrstev a na ně aplikovaných pravidel. Pojmem řešené území (ResUz) je označen celý územní obvod dané obce. Vţdy se musí jednat o celistvé území, aplikována proto byla pravidla Must Have No Gaps a Must Not Overlap (výklad pravidel je uveden níţe v Tab. 2). Zastavěné území (ZU) je vţdy součástí řešeného území, uţita byla pravidla Must Not Overlap v rámci vrstvy ZU a Must Be Covered By ve vztahu k řešenému území.

43


Plochy s rozdílným způsobem vyuţití (RZV) podle MINIS pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. Stanovil jsem proto pravidla Must Not Overlap, Must Have No Gaps a Must Cover Each Other ve vztahu k řešenému území. Rozvojové plochy (RP) nemají nijak vymezen vztah k ostatním plochám - ţádné pravidlo (moţná trochu překvapivě) neexistuje ani ve vztahu vrstvy RP

a vrstvy

územních systémů ekologické stability (ÚSES), neboť, jak mě upozornil Ing. J. Poláček z Hydrosoftu Veleslavín, RP jsou plochy vyčleněné pro budoucí zástavbu, avšak mezi zastavěné plochy řadíme například i parky, které zároveň spadají do kategorie ÚSES. Vrstva RP se tak s vrstvou ÚSES můţe, ale nemusí překrývat. Samozřejmostí je naopak poloha RP uvnitř ResUz. Stanovena tak byla pravidla Must Not Overlap pro prvky v rámci vrstvy RP a Must Be Covered By ve vztahu k vrstvě ResUz. Vrstvy veřejně prospěšných zájmů (plochy – VPZP, body – VPZB a linie – VPZL) nemají vztah k ostatním vrstvám nijak upraven. Mezi veřejně prospěšné zájmy liniového charakteru patří například elektrické vedení, mezi bodové třeba transformační stanice, přičemţ obojí se můţe vyskytovat jak v zastavěném území, tak v rozvojových plochách, systémech ekologické stability i plochách s podmínkou územní studie. Zkoumal jsem, zda vrstvě VPZP nepodléhá vrstva ÚSES, ale není tomu tak. Dle Ing. Poláčka by bylo logické, aby do veřejně prospěšných zájmů spadaly plochy ÚSES v návrhové fázi, ty však nelze v rámci prosté topologické kontroly odlišit. Opět jsem proto stanovil pravidla Must Not Overlap pro prvky v rámci VPZP_p a Must Be Covered By ve vztahu k vrstvě ResUz. Poněkud komplikovanější situace je ovšem v případě kontroly bodových a liniových prvků. ArcGIS totiţ nenabízí ţádný nástroj, který by zjišťoval polohu linie v rámci polygonu, pokud jde o body, můţeme ověřit jen jejich polohu uvnitř polygonu (pravidlo Must Be Properly Inside), avšak body leţící na hranici polygony jsou jiţ povaţovány za chybné. Pouţil jsem tedy pravidlo Must Be Properly Inside ve vztahu VPZB_b – ResUz s drobným upozorněním (viz Kapitola 8 - Diskuse). Plochy a koridory se stanovením podmínky územní studie nebo regulačního plánu (USR) nemají vztah k ostatním plochám nijak upraven, proto aplikuji pouze pravidla Must Not Overlap a Must Be Covered By ve vztahu k ResUz. Stejná pravidla platí také pro vrstvu územních rezerv (UR). Seznam všech zvolených topologických pravidel je v Tab. 2, přehled aplikace pravidel na jednotlivé třídy pak v Tab. 3 (obě jsou na následující straně).

44


Tab. 2 Zvolená topologická pravidla PRAVIDLO

VÝZNAM

must be covered by must cover each other must have no gaps must not overlap must be properly inside

musí být pokryto (jinou vrstvou) musí se navzájem překrývat nesmí mít mezery nesmí se překrývat musí leţet uvnitř (polygonu)

Zdroj: ESRI, 2011a

Tab. 3 Aplikace topologických pravidel na jednotlivé vrstvy VRSTVA 1

PRAVIDLO

VRSTVA 2

ResUZ_p ResUZ_p RP_p RP_p RZV_p RZV_p RZV_p UR_p UR_p USES_p USES_p USR_p USR_p VPZB_b VPZP_p VPZP_p ZU_p ZU_p

must not overlap must have no gaps must be covered by must not overlap must not overlap must have no gaps must cover each other must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap must be properly inside must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap

ResUz_p

ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p

zdroj: vlastní práce

Pravidla

jsou

do

topologie

postupně

vkládána

příkazem

arcpy.AddRuleToTopology_management(). Pro tuto pasáţ se mi nepodařilo najít elegantnější řešení, přiřazování pravidel jednotlivým vrstvám by se moţná dalo provést vytvořením slovníkové struktury apod., tak daleko však mé současné zkušenosti s programováním v Pythonu nesahají. Po definování všech poţadovaných pravidel zbývá topologii

validovat.

K

tomuto

účelu

je

pouţita

funkce

arcpy.ValidateTopology_management(), kterou je celý skript uzavřen. Další práce s daty je ponechána na uţivateli a věnuji se jí v Kapitole 7 - Výsledky. 45

Kapitola 7:Výsledky

KAPITOLA 7 VÝSLEDKY Vytvořený nástroj jsem pojmenoval TOPOCONTROL. Je univerzálně funkční pro kontrolu GIS vrstev jakéhokoliv územního plánu zpracovaného na základě metodiky MINIS. Výsledkem je vţdy topologická vrstva, z níţ lze dalším zpracováním v softwaru ArcCatalog (kliknutí pravým tlačítkem na vrstvu kontrolni_dataset_topology - moţnost Properties - záloţka Click to generate summary to get a report of the errors in this topology) vygenerovat tabulku se seznamem zjištěných chyb a tu dále exportovat jako textový soubor (nabídka Export the summary). Další moţností je vyuţít tzv. Error Inspector. V programu ArcMap klikneme na horní lištu a v rolovací nabídce označíme moţnost Topology. Zároveň musíme mít aktivovaný Editor (stejný postup, zaškrtnutí moţnosti Editor a v Editoru výběr moţnosti Start Editing). V liště Topology vybereme poţadovanou topologickou vrstvu a klikneme na ikonu Error Inspector

. Otevře se nová tabulka, v rámci které můţeme zobrazit buď

přehled všech zjištěných porušení topologie, nebo z rolovací nabídky vybrat libovolnou vrstvu a zobrazit pouze chyby v rámci této vrstvy. V tabulce je vţdy zobrazeno, které topologické pravidlo bylo porušeno, je určena vrstva nebo vrstvy, kterých se chyba týká a v rámci této vrstvy / vrstev je zobrazeno ID nevyhovujících prvků. V momentě, kdy má uţivatel o chybách takto konkrétní informace, je jiţ jen na něm, jak s nimi naloţí; aplikace ArcGIS nabízí několik způsobů, jak topologické nepřesnosti eliminovat. Toto téma však jiţ přesahuje rámec zadání mé práce. Velkým nedostatkem se v softwaru ArcGIS ukázala být absence jakéhokoliv automatického nástroje, který by slouţil k exportu alespoň jednoduché tabulky, formuláře, popřípadě textového souboru sumarizujícího výsledky kontroly (více viz Kapitola 8 Diskuse). Výsledky práce jsou zde prezentovány formou několika obrazových výstupů. Vidíme na nich příklad vrstvy topologické kontroly, na níţ jsou patrná místa porušení topologie, ať uţ se jedná o velké chyby, vzniklé porušením topologických pravidel (viz Obr. 11), nebo malé chyby, k nimţ dochází především nedostatečně pečlivým zpracováním - např.

46


tzv. štěpiny (viz Obr. 12). Obr. 13 ukazuje seznam chyb vyexportovaný z programu ArcCatalog do textového souboru (viz postup výše). Obr. 11 Ukázka vrstvy topologické kontroly


Obr. 12 Detail vrstvy topologické kontroly


47


Obr. 13 Seznam zjištěných topologických chyb vyexportovaný programem ArcCatalog


Ke skriptu jsem vytvořil jednoduchý uţivatelský manuál (viz Příloha 1), který by měl i člověka bez hlubší znalosti problematiky GIS, respektive sady ArcGIS, bezpečně dovést k poţadovanému výsledku, tedy topologické kontrole libovolných dat ÚP zpracovaných na základě metodiky MINIS. Skript i manuál byly publikovány na webových stránkách Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK, adresa je následující: http://www.natur.cuni.cz/geografie/geoinformatika-kartografie/ke-stazeni/studentskeprace/topocontrol/view Nástroj plánuji doporučit na OÚP krajských úřadů, které MINIS vyuţívají. Připojím ţádost o komentář z odborného hlediska. Nástroj poskytnu i společnosti Hydrosoft Veleslavín, která sice dle slov Ing. Poláčka v současnosti také vyvíjí podobný kontrolní mechanismus, pouţívá však k tomu účelu jiný software. Na některé nedostatky tak nemusí přijít, coţ se projevilo například u problému se

špatně

definovanými

geometrickými typy. Ocením také jakoukoliv připomínku pracovníků Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie.

48

Kapitola 8:Diskuse

KAPITOLA 8 DISKUSE V průběhu tvorby této práce jsem narazil na několik problémů. První se objevil v momentě, kdy bylo třeba získat podrobnější informace o míře standardizace tvorby ÚP. Touto problematikou se u nás zatím nezabývalo příliš mnoho autorů,

podrobněji ji

ve svém článku Kartografické a geoinformatické chyby v územních plánech (Geografie Sborník české geografické společnosti, rok 2009, č. 3, ročník 114) rozebrali jen J. Burian a Z. Šťávová. K jejich výčtu jsem po vlastním dotazníkovém průzkumu na odborech územního plánování všech krajů ČR doplnil uţ jen relativně jednoduchou Metodiku digitálního zpracování ÚAP a ÚPD, kterou stanovila společnost, T-Mapy a kterou doporučuje pouţívat Zlínský kraj. Nejpouţívanější metodikou je standard MINIS, dále jsou doporučovány metodiky na bázi JPdUPO, které opět vytvořila firma T-Mapy. Některé kraje pouţívají vlastní metodiky a některé nechávají zpracovatelům pro tvorbu ÚPD volnou ruku - jeden z dotazovaných pracovníků odborů územního plánování to zdůvodnil tak, ţe „koneckonců jsou zpracovatelé drţiteli autorizací, čímţ by měla být zajištěna kvalita ÚPD po odborné stránce a nechceme jim ubírat ani moţnost vlastního grafického znázornění ÚPD.“ Zdá se, ţe k ustanovení jednotné, standardní podoby zpracování územního plánu pro celé území našeho státu zbývá urazit ještě dlouhý kus cesty. Souhlasím proto s tvrzením Buriana a Šťávové (2009), ţe pokud nebude ze strany MMR podniknut rozhodující krok ke sjednocení grafického a digitálního zpracování ÚPD, půjde ze strany krajů o regionální počiny s nejistým výsledkem. Druhý problém nastal během vytváření nástroje pro topologickou kontrolu dat ÚP. V momentě, kdy měl skript provést vloţení všech tříd prvků z kontrolního datasetu do nově vytvořené topologie, opakovaně docházelo k jeho ukončení a vygenerování hlášení, ţe geometrické parametry některé z tříd neumoţňují zařazení do topologie. Nakonec jsem z atributů jednotlivých tříd zjistil, ţe vrstva VPZB_b má typ geometrie definován jako “Multipoint“, přičemţ v softwaru ArcGIS nemohou prvky typu “Multipoint“ na topologii partcipovat. V samotném standardu MINIS je v bodě 3.2.3 grafický typ vrstvy VPZB_b stanoven jako “Bod“, v bodě 3.3.7.5 pak jako “Body“. Chybí tedy jednoznačné určení, zda má být této vrstvě přiřazen typ “Point“, nebo “Multipoint“. Ještě jednou je třeba 49

Kapitola 8:Diskuse

poznamenat, ţe tento problém pravděpodobně nastává speciálně při zpracování dat pomocí sady nástrojů ArcGIS.

Podle Ing. Jindřicha Poláčka, vedoucího oddělení

územního plánování a GIS společnosti Hydrosoft Veleslavín, tvůrce standardu MINIS, se ve firmě doposud s ţádnými problémy s vrstvami typu “Multipoint“ nesetkali. Z pohledu tvůrce standardu prý mezi těmito dvěma geometrickými typy není rozdíl, k nastavení vrstvy VPZB_b jakoţto multipointové můţe docházet například během převodu dat ze softwaru MapInfo do ArcGIS a pro kvalitu dat nebo jejich obsah to neznamená ţádný rozdíl. Přesto si však dovolím autorovi definice doporučit, aby v příští verzi MINISu jednoznačně přiřadil prvkům třídy VPZB_b grafický typ “Point“. Usnadní tím práci například lidem, kteří by chtěli data kontrolovat podobným automatickým nástrojem, jaký zde nyní předkládám. S definováním topologických vztahů souvisí i můj další postřeh. Topologická pravidla v ArcGIS totiţ nabízejí pouze omezené moţnosti ke kontrole polohy linií, respektive bodů. Není například moţné přímo zkontrolovat, zda veškeré liniové prvky leţí uvnitř řešeného území - postačující by bylo pravidlo na způsob Must Be Covered By, to však pro popsání vztahu mezi liniovými a plošnými prvky aplikovat nelze. Podobná je situace u vztahu polygon - bod, zde se k vyuţití nabízí pouze pravidlo Must Be Properly Inside, to však označí za chybu i bod, který by se nacházel přímo na hranici polygonu, coţ je samozřejmě špatně. Musím proto souhlasit s D. Velhartickým, který v roce 2008 rámci seminární práce na Západočeské univerzitě v Plzni řešil podobné zadání jako já ve své bakalářské práci. Velhartický dospěl k závěru, ţe „základním problémem

při

programování

kontrolního

skriptu

se

stala

chybějící

pravidla

pro topologické kontroly mapových vrstev“. Jelikoţ chyba tentokrát není na straně standardu MINIS, přikloním se spíše k upozornění uţivatelů na absenci kontroly přesahů liniových prvků a jistou nesrovnalost u kontroly prvků bodových. Dokud firma ESRI nerozšíří portfolio topologických pravidel, jiné řešení pravděpodobně neexistuje. Dalším, a z mého pohledu zřejmě největším problémem, na který jsem v průběhu práce narazil a který jsem navíc nedokázal uspokojivě vyřešit, je absence moţnosti exportovat ze softwaru ArcGIS alespoň základní výstup z topologické kontroly hodnocených dat. ArcGIS sice vytvoří vrstvu zobrazující porušení všech tolopogických pravidel, existuje také způsob, jak zobrazit přehled chyb včetně různých doplňujících informací (viz kapitola Výsledky), není však moţné tento seznam automaticky exportovat například do tabulky formátu XLS nebo textového souboru. Na stránkách ESRI Developer Network je ke staţení nástroj Export Topology Errors pro verzi ArcGIS 9.2, který umí topologickou vrstvu převést do formátu Shapefile, případně do geodatabáze,

50

Kapitola 8:Diskuse

které by teoreticky bylo moţno dále zpracovat,

k jeho instalaci je však třeba mít

administrátorská oprávnění, kterými na školních počítačích samozřejmě nedisponuji. Zároveň pochybuji o tom, ţe lze tento nástroj aplikovat prostřednictvím skriptu v jazyce Python, jelikoţ zřejmě nebude součástí ţádného z běţně uţívaných modulů. Na internetových uţivatelských fórech, zabývajících se oblastí ArcGIS (edndoc.esri.com, forums.arcgis.com, ideas.arcgis.com), není s výjimkou tohoto nástroje ţádný jiný postup automatického exportu zmíněn. K podobnému zjištění opět dospěl i Velhartický (2008) v jiţ zmiňované práci: „Dalším nedostatkem skriptování pomocí nástrojů ESRI je nemoţnost zjištění informací o topologické vrstvě. V rámci skriptování v jazyce Python je moţné topologickou vrstvu zaloţit, naplnit daty a topologickými pravidly i zvalidovat. Lze se také dotázat, zda se v datové sadě nachází topologická vrstva známého jména. Neexistuje však způsob, kterým by bylo moţné vypsat všechny topologické vrstvy obsaţené v aktuální datové sadě, nebo u libovolné topologické vrstvy zjistit její obsah (výčet pravidel, zúčastněné mapové vrstvy, apod.), nebo zda je zvalidována.“ Právě tento nedostatek tedy nakonec nejvíce omezuje funkčnost nástroje TOPOCONTROL.

51

Kapitola 9:Závěr

KAPITOLA 9 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem provedl podrobnou analýzu Minimálního standardu pro digitální zpracování územních plánů v GIS. Rešeršní část zkoumala platnou legislativu, zmínila důleţité metodiky, které se u nás během posledních let problematikou digitálního zpracování územně plánovací dokumentace zabývaly a důkladně rozebrala definici standardu MINIS. Výstupem praktické části je softwarový nástroj slouţící k obsahové a topologické kontrole dat podléhajících MINISu. Byl vytvořen v programovacím jazyce Python při občasném vyuţití ModelBuilderu aplikace ArcMap. Úvodní kontrola, kterou provádí, spočívá v ověření dostupnosti jednotlivých vrstev ÚP a ověření správnosti nastavení souřadnicového systému a geometrického typu všech dostupných vrstev. Při samotné topologické kontrole pak nástroj zjišťuje, zda nejsou porušena topologická pravidla vycházející z definice MINIS. Výsledek kontroly je nejlepší zobrazit v softwaru ArcGIS, který lze zároveň vyuţít k eliminaci případných zjištěných nedostatků. Jediným váţnějším nedostatkem je absence moţnosti zakomponovat do skriptu funkci k exportu seznamu topologických chyb. Sada ArcGIS totiţ nenabízí ţádný nástroj, který by export umoţňoval. K nástroji byl vytvořen jednoduchý uţivatelský manuál a společně byly publikovány na internetových stránkách Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK.

52


SEZNAM ZDROJŮ

Tištěné zdroje ESRI. 1993. Understanding GIS - The ARC/INFO Method. Wiley, New York, 599 s. HARMS, D., McDONALD, K. 2008. Začínáme programovat v jazyce Python. Computer Press, Brno, 456 s. KOLÁŘ, J. 2003. Geografické informační systémy 10. Vydavatelství ČVUT, Praha, 161 s. KUBEŠ, J., PERLÍN, R. 1998. Územní plánování pro geografy. Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, Praha, 89 s. ŠTYCH, P. a kol. 2008. Vybrané funkce geoinformačních systémů. Česká kosmická kancelář, Praha, 178 s. TUČEK, J. 1998. Geografické informační systémy - Principy a praxe. Computer Press, Praha, 424 s.

Elektronické zdroje BURIAN, J., ŠŤÁVOVÁ, Z. 2009. Kartografické a geoinformatické chyby v územních plánech. Geografie - sborník České geografické společnosti. Ročník 114, číslo 3, s. 179 - 191. [online] [cit. 2011-05-03] Dostupné z WWW: < http://geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/2010/01/g09-3-3burian.pdf>. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2009. Krajské srovnání v roce 2009 [online]. 2010 [cit. 2011-29-03]. Dostupné z WWW: .

53


ESRI Developer Network. 2007. Export Topology Errors. [online]. 2007 [cit. 2011-29-03]. Dostupné z WWW: Jednotný postup digitálního zpracování územního plánu obce pro GIS - Příručka pro zpracovatele [online]. T-Mapy, 2004 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z WWW: . Jednotný standard legend hlavního výkresu územního plánu obce a regulačního plánu [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 1999 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . Metodika digitálního zpracování ÚAP a ÚPD pro GIS ve formátech ESRI. [online]. TMapy, 2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . Minimální standard pro digitální zpracování územního plánu měst a obcí v GIS [online]. Hydrosoft Veleslavín, 2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . STŘEDOČESKÝ KRAJ. 2011.Pravidla poskytování dotací obcím [online]. 2011 [cit. 201105-12]. Dostupné z WWW: . Terminologický slovník zeměměřičství a katastru nemovitostí [online]. 2009 [cit. 2011-0403]. Dostupné z WWW: . VELHARTICKÝ, D. 2008. III. vojenské mapování - obsahová a topologická kontrola vektorových mapových vrstev. Semestrální práce z předmětů KMA / AGI a KMA / PDB

54


[online]. 2008 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: . Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentace [online]. 2006 [cit. 2011-04-15]. Dostupný z WWW: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=500/2006>. Zákon č 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [online]. 2006

[cit.

2011-05-07].

Dostupné

z WWW:

.

Další prameny ESRI. 2011a. Web-based help. ArcGIS Resource Center [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: < http://resources.arcgis.com/content/web-based-help>.

ESRI. 2011b. Forums. ArcGIS Resource Center [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: < http://forums.arcgis.com/>. ESRI. 2011c. Ideas. ArcGIS Resource Center [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: < http://ideas.arcgis.com />.

Python Software Foundation. 2011. Python Programming Language - Official Website [online]. 2011 [cit. 15-05-11]. Dostupný z WWW:< http://python.org/>.

55


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Uţivatelský manuál pro nástroj TOPOCONTROL Příloha 2: CD-ROM s elektronickou verzí této práce a nástrojem TOPOCONTROL

56

PŘÍLOHA 1 Uživatelský manuál pro nástroj TOPOCONTROL

Vítá Vás nástroj TOPOCONTROL slouţící ke kontrole dat podléhajících Minimálnímu standardu pro digitální zpracování územního plánu v GIS, tzv. MINISu.

Na začátek

upozorňuji, ţe pro optimální funkčnost nástroje je dobré dodrţet následující technické poţadavky: •

software ArcGIS verze 10.0 včetně licence k modulu arcpy

•

Python verze 2.6.5, Python IDLE verze 2.6.5

•

MS Windows verze XP a vyšší

Nástroj TOPOCONTROL byl vytvořen v programovacím jazyce Python verze 2.6.5. a umoţňuje základní topologickou kontrolu dat vytvořených na základě MINIS. Před započetím práce doporučuji uloţit skript na pevný disk Vašeho počítače, značně se tím urychlí jeho chod. Poté ho otevřete v softwaru IDLE - pravým tlačítkem klikněte na ikonu topocontrol.py a z nabídky, která se objeví, vyberte moţnost Edit with IDLE. Otevřou se dvě okna: •

Python IDLE, v němž je zobrazen celý skript - přičemž funkce, proměnné a komentáře jsou vzájemně barevně odlišeny - a v němž je také možné provádět veškeré editace

•

Python Shell, sloužící ke komunikaci s uživatelem - generuje upozornění, jsou do něj vepisovány cesty ke zkoumaným adresářům apod.

Nástroj spustíme zvolením nabídky File -> Run Module na horní liště okna IDLE, případně stisknutím klávesy F5. Automaticky budete přesměrováni do okna Shell, kde je uţivatel nejprve dotázán na cestu ke kontrolovaným datům. Tu můţe kopírovat z některého standardně pouţívaného prohlíţeče (Total Commander, Salamader), vyuţít lze také adresářovou cestu aplikace ArcCatalog.

57

Strukturu hlavního adresáře MINIS, v němţ je veškerá dokumentace tvořící ÚP uloţena, vidíme na tomto schématu:

Zdroj: metodika MINIS

Data určená pro GIS se nacházejí v podadresáři Data_UP. Zadaná cesta k datům tak můţe mít např. následující podobu:

C:\Users\Martin\Documents\Skola\bakalarska_prace\DUP_555134\Data_UP Po zadání cesty začne skript procházet data v adresáři a porovnává je s dvěma předem definovanými seznamy: na prvním seznamu jsou vrstvy, které musí být na základě MINIS v územním plánu bezpodmínečně obsaţeny - jedná se o třídy ResUz_p, ZU_p, RZV_p a RP_p. V případě absence byť jen jediné z nich se v okně Shell se objeví upozornění "Z DUVODU ABSENCE POVINNYCH VRTSTEV BYL SKRIPT UKONCEN!" a skript se uzavře. Pokud k tomuto dojde, doporučuji zkoumaná data otevřít v programu ArcCatalog a zkontrolovat správnost pojmenování jednotlivých vrstev, můţe se totiţ stát, ţe vrstva není nalezena pouze kvůli nedodrţení standardního pojmenování. V případě absence libovolného počtu vrstev nepovinných, které jsou definovány ve druhém seznamu - patří mezi ně UR_p, VPZP_p, VPZL_l, VPZB_b, USES_p, USR_p - je uţivatel pouze informován, které vrstvy jsou či nejsou k dispozici a skript běţí dál. Následuje kontrola správnosti nastavení souřadnicového zobrazení u všech vrstev - na základě MINIS je to systém S-JTSK. Pokud je vše pořádku, proces pokračuje, v opačném případě je vygenerováno upozornění "SHAPEFILE

MA SPATNE

DEFINOVANY SOURADNICOVY SYSTEM!" a skript končí. Pro případné úpravy nastavení souřadnicového systému pouţijte opět ArcCatalog. Další část obsahové kontroly se týká definice geometrického typu všech vrstev povoleny jsou typy Polygon, Polyline a Point, jakýkoliv jiný typ opět znamená varování uţivatele a ukončení kontroly. Zde upozorňuji, ţe metodika MINIS výslovně nezakazuje ani geometrický typ Multipoint, který je však nepřípustný pro další topologickou kontrolu. Proto v případě ukončení skriptu v tomto bodě doporučuji provést kontrolu shapefilu

58

VPZB_b v ArcCatalogu a v případě zjištění, ţe se jedná o vrstvu typu Multipoint, ji pomocí nástroje Feature To Point manuálně konvertovat, původní vrstvu odstranit a spustit kontrolní nástroj znovu. Pokud jsme absolvovali všechny dosavadní fáze kontroly bez problému, vytvoří program v hlavním adresáři DUP_xxxxxx novou sloţku s názvem Data_UPgeodb. Z tohoto důvodu je nutné mít vstupní data na úloţišti, do nějţ je moţno zapisovat, a nikoliv například na CD-R. Stejně tak je třeba zajistit na úloţišti řádově desítky megabajtů volného místa, neboť některé vrstvy mohou být z hlediska mnoţství dat poměrně objemné. V momentě, kdy byla vytvořena sloţka Data_UPgeogb, je do ní vloţena databáze minis_topologie.mdb a v této databázi je vytvořen dataset s názvem kontrolni_datset. Následuje proces, během nějţ je nad datasetem vytvořena zatím prázdná vrstva topologické kontroly (kontrolni_datset_topology) a následně jsou do téhoţ datasetu kopírovány všechny vrstvy ze sloţky Data_UP, které prošly předchozí obsahovou kontrolou. V momentě, kdy je toto hotovo, jsou všechny tyto vrstvy přidány do vrstvy topologie a poté jsou mezi nimi definována topologická pravidla. Seznam aplikovaných topologických pravidel a přehled pravidel pro jednotlivé vrstvy jsou na následujících tabulkách: Užitá topologická pravidla PRAVIDLO

VÝZNAM

must be covered by must cover each other must have no gaps must not overlap must be properly inside

musí být pokryto (jinou vrstvou) musí se navzájem překrývat nesmí mít mezery nesmí se překrývat musí leţet uvnitř (polygonu)

Zdroj: Kučera, 2011

Aplikace pravidel na jednotlivé vrstvy VRSTVA 1

PRAVIDLO

ResUZ_p ResUZ_p RP_p RP_p RZV_p RZV_p RZV_p

must not overlap must have no gaps must be covered by must not overlap must not overlap must have no gaps must cover each other

59

VRSTVA 2

ResUz_p

ResUz_p

UR_p UR_p USES_p USES_p USR_p USR_p VPZB_b VPZP_p VPZP_p ZU_p ZU_p

must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap must be properly inside must be covered by must not overlap must be covered by must not overlap

ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p ResUz_p

Zdroj: Kučera, 2011

Na závěr je topologie validována. Nyní jiţ uţivateli stačí pouze otevřít v ArcCatalogu adresář

DUP_xxxxxx/Data_UPgeodb/minis_topologie.mdb/kontrolni_dataset

a zobrazit v něm uloţenou vrstvu kontrolni_datset_topology. Z ní lze (opět pomocí vhodných postupů v ArcCatalogu) exportovat seznam zjištěných chyb, případně je moţné k zobrazení seznamu vyuţít tzv. Error Inspector a s jeho pomocí se také pokusit tyto chyby eliminovat. Celý skript funguje plně automaticky, jediným uţivatelským vstupem je počáteční zadání cesty k datům. Proces kontroly můţe trvat aţ 10 minut, v jejím průběhu skript nijak nepřerušujte. Doufám, že můj nástroj nalezne praktické využití a všem uživatelům přeji příjemnou práci s ním.

Tento manuál vznikl jako příloha bakalářské práce Martina Kučery na téma “Topologická kontrola vybraného datového modelu

pomocí ModelBuilderu a Pythonu“, vytvořené v roce 2011 na Katedře aplikované

geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze.

60

TOPOLOGICKÁ KONTROLA VYBRANÉHO DATOVÉHO MODELU POMOCÍ MODELBUILDERU A PYTHONU

Recommend Documents