Tóny Janáãkova festivalu rozeznûly Láznû

26. ãervence 2007

ãíslo 7

roãník XI

Cena 5 Kã

K. Vávra: Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû

Umûlec se nemusí a nemá podbízet

str. 3

str. 4

Milí ãtenáfii, s tropick˘mi vedry si museli poradit nejen zdej‰í zahradníci, jeÏ nûkolikrát dennû zalévají zeleÀ a v‰echnu rozkvetlou krásu na záhonech – a letos i nejfotografovanûj‰í kvûtinov˘ dÏbán, kter˘ opût zdobí námûstí. Ale také lázeÀ‰tí hosté, ktefií oÏivují Láznû ráno a zase naveãer, bûhem dne stejnû jako v‰ichni ti, ktefií jim tady dûlají pomy‰lení, notnû zapíjejí, a nejen léãiv˘mi vodami. Letní porce kultury pfiesto nekonãí: JanáãkÛv festival právû kulminuje, Ïáci V. Hudeãka se jiÏ nemohou doãkat, aÏ se po zdej‰ím letním studiu pfiedvedou vefiejnosti v LázeÀském divadle ãi v hale Vincentky a milovníci divadla se rovnûÏ mají na co tû‰it, protoÏe Divadelní Luhaãovice jsou pfiede dvefimi. Mezitím kolonádní koncerty lehce vítûzí nad ‰umûním fontán… A malé vysvûtlení: po roãní externí spolupráci jsem se k LL opût vrátila, takÏe to otevfiené ãi rozsvícené okno pod stfiechou fieditelství znamená, Ïe opût sedím u redakãního poãítaãe a myslím na Vás. Va‰e Marta Kozánková

Tóny Janáãkova festivalu rozeznûly Láznû

Matka dává teplo na‰emu Ïivotu, otec svûtlo. Jean Paul

Premiér M. Topolánek: Luhaãovice mám rád

Fanfáry, kvûtiny, projevy – pocta velkému skladateli u jeho busty pfii zahájení 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice

Pfii dvoudenní ãervnové náv‰tûvû premiéra âR Mirka Topolánka ve Zlínském kraji se delegace zastavila také v Luhaãovicích, kde pfiedseda vlády pfiespal v Domû Bedfiicha Smetany. Na veãerním setkání s podnikateli a pfiedstaviteli Zlínského kraje v Jurkoviãovû domû poskytl premiér rozhovor pro LL.

ZatrÏeno ✓ Václav Hudeãek vystoupí na závûreãném koncertu Janáãkova festivalu (27. 7. v 19.30) v LázeÀském divadle a o 3 dny pozdûji se sv˘mi Ïáky zahájí koncertem (31. 7. tamtéÏ) Akademii V. Hudeãka ✓ Muzeum Luhaãovického Zálesí bude slavnostnû otevfieno 30. ãervna v 18 hod. ve svém novém sídle v Mûstském domu kultury Elektra za úãasti hejtmana Zlínského kraje Libora Luká‰e ✓ Herecké mistrovství Karla Rodena s jeho bratrem Marianem si mohou diváci vychutnat ve hfie Emigranti 3. 8. v LázeÀském divadle

Foto – Marta Kozánková

Slova moudr˘ch

KdyÏ se v pondûlní odpoledne 23. ãervence zaãal pfied Inhalatoriem tvofiit hrozen hudebních pfiíznivcÛ, mohl se i s náhodn˘mi kolemjdoucími zaposlouchat do úvodních fanfár z Janáãkovy Sinfonietty v podání ÏesÈÛ zlínsk˘ch filharmonikÛ. V‰ichni se u busty velkého skladatele stali svûdky slavnostního zahájení jiÏ 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice. K poctû Leo‰e Janáãka zaznûly na zahajovacím koncertu je‰tû téhoÏ dne veãer v LázeÀském divadle Janáãkova Romance a Dumka (v nové úpravû samotného generálního intendanta festivalu PhDr. Jaromíra Dlouhého) v podání houslisty Franti‰ka Novotného a Komorního orchestru Bohuslava MartinÛ z Brna. Na tradiãním úterním odpoledním koncertu doprovodila na varhany v kostele sv. Rodiny zdej‰ímu festivalu stále vûrná Kamila Klugarová slovenskou pûvkyni Martu BeÀaãkovou pfii Janáãkovû Chorální fantazii. Je‰tû tent˘Ï veãer v LázeÀském divadle praÏsk˘ hobojista Jifií Váca a klavíristka Alena Koudelková provedli Janáãkovy Dvû písnû. Stfiedeãní veãer rakousk˘ klavírista Thomas Hlawatsh ve svém recitálu podal brilantnû JanáãkÛv cyklus Po zarostlém chodníãku. Na ãtvrteãní veãer chystá Moravské klavírní trio Janáãkovo Klavírní trio z podnûtu Tolstého Kreutzerovy sonáty a páteãnímu závûreãnému koncertu dodá lesk houslov˘ virtuos Václav Hudeãek, jenÏ s Collegiem Antonína Dvofiáka ze Zlína provede Janáãkovu Idylu pro smyãce. Na v‰ech koncertech v‰ak zazní skvostná hudba i dal‰ích na‰ich a svûtov˘ch skladatelÛ vãetnû tûch souãasn˘ch – staãí pfiijmout pozvání. MK

Pane premiére, pocházíte z nedalekého Vsetína. Jezdíval jste do Luhaãovic? Do Luhaãovic jsem jezdíval ãasto a rád. Mám díky nim hezkou vzpomínku na svého otce, kter˘ zde slavil své 50. narozeniny. Pak jsem do Luhaãovic jezdíval i kvÛli pracovním povinnostem – mûli jsme tady kongres ODS, byl jsem zde pfii absolvování cesty po ãesk˘ch a moravsk˘ch lázních, kdy jsem zji‰Èoval stav lázeÀství v âR, zúãastnil

w w w. l a z n e l u h a c o v i c e . c z

jsem se v Luhaãovicích napfi. folklorního festivalu dûtí i dal‰ích kulturních akcí. Pozorujete zmûny, napfi. se zde rekonstruovaly mnohé budovy? Musím fiíct, Ïe Luhaãovice byly vÏdycky krásné, ale po revoluci dostaly nov˘ kabát. VÏdy, kdyÏ do Luhaãovic pfiijedu, mrkne na mû nûjaká nová fasáda. Napfi. opraven˘ JurkoviãÛv dÛm je tak unikátní, Ïe to nemá obdobu. Jurkoviãova architektura je zde velmi zajímavá, stejnû jako jeho stavby na Pustevnách, ale i v Brnû a na Náchodsku.

Díky architektufie se Luhaãovice staly kandidátem na zápis do Seznamu svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Jak vnímáte tuto skuteãnost? Pokud se to podafií, bude to na jedné stranû obrovsk˘ úspûch. Na stranû druhé to je velk˘ závazek a moÏná trochu omezení, protoÏe dostat se mezi památky zapsané na Seznam UNESCO znamená plnit celou fiadu podmínek vã. obrovsk˘ch nákladÛ na jejich udrÏování. (Pokraãování na str. 2)

[email protected]

strana 2

LÁZE≈SKÉ LISTY

26. ãervence 2007

LH Palace – symbol moderního léãebného lázeÀství modernizovat a zlep‰ovat kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb, neboÈ klientela je stále nároãnûj‰í. Toho nelze dosáhnout bez kvalifikovaného personálu, nelze pracovat stereotypnû, ale naopak je nutné plnit pfiání hostÛ, coÏ vyÏaduje profesionalitu a pfiívûtivost ze strany 120 zamûstnancÛ. Popfiejme lázeÀskému hotelu, aby dÛstojnû pokraãoval cestou, kterou pfied 10 lety nastoupil. Ing. Franti‰ek BAâA fieditel LH Palace

Vysok˘ standard léãebn˘ch i hotelov˘ch sluÏeb LH Palace si hosté pochvalují jiÏ 10 let

Kostel Sv. Rodiny oslavil 10 let

Foto – Marta Kozánková

LH Palace byl vybudován v r. 1928 jako sezonní hotel, kter˘ nabízel sluÏby hodné konkurence evropsk˘ch hotelÛ. Po r. 1948 byl znárodnûn a stal se majetkem âeskoslovensk˘ch státních lázní. Od r. 1992 je souãástí a. s. Láznû Luhaãovice. Aãkoliv bûhem jeho existence byla provedena fiada stavebních úprav, budova v r. 1996 vykazovala znaãné opotfiebení, jeÏ bylo úmûrné stáfií a vyuÏívání hotelu. Odstranûní nedostatkÛ a vzrÛstající poÏadavky hostÛ si proto vyÏádaly celkovou rekonstrukci a modernizaci objektu. 26. ãervence 2007 to bude jiÏ 10 let od ukonãení rekonstrukce, kterou do‰lo k vytvofiení komplexního zafiízení, jeÏ poskytuje fiadu sluÏeb, a to jak v oblasti léãení, tak i ubytování a stravování, které svou kvalitou odpovídají kategorii **** hotelu. Zv˘‰ení standardu a kvality sluÏeb otevfiely dvefie nároãné domácí i zahraniãní klientele. Desetilet˘m provozem byla provûfiena nová technická fie‰ení a roz‰ífieny sluÏby, které domácí, ale i zahraniãní klientela pfiijímá s uspokojením, a proto se do nûj fiada hostÛ ráda vrací. Jeho sluÏeb kaÏdoroãnû vyuÏije prÛmûrnû více neÏ 5 500 hostÛ, z toho 80 % jsou léãebné pobyty, z nichÏ je 37 % zahraniãních klientÛ. LH Palace je léãebné zafiízení zamûfiené pfiedev‰ím na léãení onemocnûní d˘chacích cest a k tomuto úãelu je vybaveno nejmodernûj‰í zdravotnickou technikou a disponuje kvalifikovan˘m zdravotním personálem – vybavení inhalatoria a odbornost lékafiského personálu nás fiadí mezi profilová léãebná zafiízení. Úrovní a kvalitou sluÏeb patfií mezi nejmodernûj‰í zafiízení v âR i v zahraniãí. Hosté vyuÏívající tûchto sluÏeb oceÀují dostatek pohodlí a soukromí pfii procedurách (hotel jich poskytne více neÏ 900 dennû) i profesionální pfiístup zamûstnancÛ. JelikoÏ do‰lo k postupnému v˘voji klientely, kdy fiady hostÛ coby pacientÛ doplnili i ti, jeÏ hledají a nacházejí v lázních relaxaci a prevenci, roz‰ífiili jsme sortiment nabízen˘ch sluÏeb o 40 atraktivních procedur. LH Palace slouÏí k léãebn˘m pobytÛm, ale je také vyuÏíván k hotelovému ubytování, disponuje ubytovací kapacitou 230 lÛÏek, poskytuje hostÛm poÏadovan˘ komfort vã. stravovacích a ostatních sluÏeb, jako jsou kavárna a bar, kadefinictví, kosmetika, pedikúra, prodej doplÀkového sortimentu a kulturnû spoleãenské akce. Pro udrÏení úrovnû je nutné stále

Foto – Marta Kozánková

LázeÀsk˘ hotel Palace patfií svou architekturou, ale i tradicí k objektÛm, které pomáhají vytváfiet specifick˘ v˘raz luhaãovick˘ch lázní, a svou polohou ve spoleãenském i administrativním centru mûsta tvofií dÛleÏit˘ prvek také pro samotné mûsto Luhaãovice.

V sobotu 7. ãervence si farníci v Luhaãovicích za úãasti olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, jako hlavního celebranta slavnostní m‰e svaté, a mnoha pozvan˘ch hostÛ a vûfiících pfiipomnûli 10. v˘roãí vysvûcení farního kostela Sv. Rodiny. kaÏdého, kdo Bohat˘ program akcí je zamûfien pfiedehledá takové v‰ím na ‰kolní mládeÏ, pro níÏ pfiíznivci zázemí, zti- kostela organizují rÛzné spoleãenské ‰ení k motlit- a sportovní aktivity, ale i zajímavé v˘bû, aby mohl lety na poutní místa, jako byl napfi. sly‰et i hlas na Sv. Host˘n apod. svého nitra, Podle generálního fieditele Lázní svého svûdo- Luhaãovice, a. s., Ing. Josefa KrÛÏemí. ly, CSc.: „Kostel dodal mûstu urbaMístostanistickou a architektonickou úplnost Kostel Sv. Rodiny se stal centrem duchovního Ïivota v Luhaãovicích rosta Luhaão- a vyspûlost. Je stánkem duchovní obvic Mgr. Ro- novy a posily obãanÛ, náv‰tûvníkÛ Redakce LL se na nûkteré úãastníky man Lebloch povaÏuje luhaãovick˘ i lázeÀsk˘ch hostÛ. Stal se dokladem slavnosti obrátila s otázkou: Co pfii- farní kostel nejen za netradiãní domi- víry a lásky k Bohu v‰ech, ktefií se na nesl kostel zdej‰í farnosti, místním nantní stavbu Luhaãovic, ale vítá jeho jeho stavbû pro budoucí generace poMK obyvatelÛm, náv‰tûvníkÛm mûsta pfiispûní ke kulturnímu Ïivotu mûsta. díleli.” i lázeÀsk˘m hostÛm? P. Hubert Wójcik, souãasn˘ duchovní správce zdej‰í farnosti, odpovûdûl: PÛsobím zde od r. 1998, tzn. Ïe jsem pfii‰el rok po vysvûcení kostela. Bûa to nejsou jen Karlovy Vary, Mariánhem té doby se kostel stal duchovním (Pokraãování ze str. 1) - náboÏensk˘m zázemím pro farnost, Já Luhaãovicím pfieji, aby se mezi ské Láznû, ale také spousta men‰ích ale souãasnû i pro mûsto, protoÏe tyto památky dostaly, protoÏe z mar- lázní jako napfi. Luhaãovice. Jsou tedy podle vás láznû uÏiteãné? díky dobré poloze v centru mûsta ketingového hlediska je to velmi v˘Mám pfiátele, ktefií si ve svém vûku místní i náv‰tûvníci a lázeÀ‰tí hosté znamné. Podafií se pfiitáhnout mezinámají do nûj blízko. Navíc má i parko- rodní klientelu, která je tady uÏ dnes, jiÏ udûlají ãas a zaplatí si cel˘ t˘den vi‰tû a také pramen sv. Josefa je ale mÛÏe to b˘t je‰tû masivnûj‰í, coÏ v lázních, vã. v‰ech procedur, protoÏe zvlá‰tû v létû hodnû nav‰tûvovan˘. povede k rozkvûtu nejen lázeÀství, ale potfiebují pfii Ïivotû plném stresu vysadit, regenerovat a relaxovat. Nûkdo Kostel slouÏí pfiedev‰ím k bohosluÏ- i bûÏného Ïivota lidí, ktefií zde Ïijí. bû, je místem, kde se lidé scházejí Co fiíkáte tomu, Ïe se v poslední jede k mofii, jin˘ leze po horách a nûk modlitbû, ale konají se v nûm i kon- dobû poãet lázeÀsk˘ch pobytÛ hraze- kdo jede do lázní. Vy sám pfiijedete nûkdy alespoÀ certy. âást duchovního programu je n˘ch zdravotní poji‰Èovnou sniÏuje? kulturním programem, spolu s mûstem Je otázka, jak budou lázeÀské sluÏ- na zmiÀovan˘ t˘den? Já bych si stra‰nû pfiál, abych mûl a láznûmi vytváfií i nové tradice, jako by zafiazeny do systému zdravotní je Svûcení pramenÛ. Ke spoustû po- péãe. Myslím si, Ïe jak prevence, tak ãas, abych nemusel do lázní pfiijet, aÏ fiádan˘ch koncertÛ pfiispívá i Janáã- napfi. i rehabilitace do zdravotnictví to budu skuteãnû potfiebovat, ale mohl kÛv festival, kter˘ v nûm mívá kaÏ- patfií. Bude záleÏet na tom, jak dalece lázeÀské procedury absolvovat je‰tû doroãnû varhanní koncert. Kostel budou tyto sluÏby komerãní a jak da- v dobû, kdy je budu mít jako prevenci. v nedûli nav‰tûvuje 700 aÏ 1 000 lidí. lece budou v základním systému ga- Zatím se mi to nedafií, ale urãitû v buKostel je otevfien˘ v‰em, aby mohl rantovaného poji‰tûní. To mû trápí, doucnu do Luhaãovic pfiijedu. Michal KRATOCHVÍL slouÏit jako duchovní pramen pro protoÏe na‰e lázeÀství je unikátní,

Premiér M. Topolánek...

26. ãervence 2007

LÁZE≈SKÉ LISTY

strana 3

K. Vávra: Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû Mistr houslafi Karel Vávra pfiedával vlastnoruãnû vyrobené mistrovské housle vítûzce Letních houslov˘ch kursÛ V. Hudeãka v Luhaãovicích v r. 1999 poprvé a loni dal‰ímu vítûzi podruhé. Nav‰tívila jsem ho v jeho praÏském ateliéru, abych se ho zeptala: val dal‰í dva houslafie, Jana Sokola a Vladimíra VáÀu. Nezalitoval jste nûkdy? VÛbec ne, vzhledem k tomu, Ïe se podafiilo utvofiit Kruh umûlcÛ houslafiÛ, tak jsme cel˘ socialismus pracovali jako umûlci, platili jsme daÀ z umûlecké ãinnosti a nikdo si nás moc nev‰ímal. Kruh sdruÏoval schopné houslafie a udrÏoval je v osobním styku s muzikanty. Nebylo to druÏstvo, kde by sedûla paní a pfiebírala nástroje do opravy a nosila je do dílny, byl to pfiím˘ styk

stroj stejn˘, ale houslafi ty rozdíly pozná. A i muzikant - nástroj má své zvukové charaktery. Jak fiíkají, ten je jasn˘, temnûj‰í, hlub‰í, vy‰‰í a mají pro to spoustu v˘razÛ od zahuhlaného aÏ po kfiiãící nástroj. Je nemoÏné udûlat v‰echny nástroje stejné. Je houslista, kter˘ si u vás nástroj objedná, s jeho zvukem vÏdy spokojen? KdyÏ jste teì uvedl tolik charakteristik? Dá se to ãásteãnû ovlivnit, vût‰inou se dûlají 2 modely, model Stradivari

Foto – Marta Kozánková

Poznají mladí houslisté, Ïe mají v rukou mistrovsk˘ nástroj, kdyÏ do té doby hráli na housle vyrobené sériovû? Interpret pozná, jak se mu nástroj oz˘vá, nemusí se na nûm také tak dfiít, a pozná to i posluchaã, protoÏe mistrovsk˘ nástroj je stavûn s tím, Ïe bude slouÏit profesionálním muzikantÛm. A jestli ho dûláte pro mladého nebo uÏ skuteãného mistra, není rozhodující. Za kursy stojí V. Hudeãek, kterého tu máte na mnoha fotografiích. Jak dlouho se znáte? Je to jiÏ nejmíÀ 25 let, co jsem mu postavil nástroj. Ale Va‰ka Hudeãka znám od jeho 16 let, kdy k nám pfii‰el se sv˘m tátou je‰tû za Ïivota mého otce, od té doby sem chodí a pojí nás pfiátelství. KdyÏ mûl na kursech poprvé nápad s darováním houslí, tak pfii‰el za mnou a první nástroj jsem stavûl pro jeho kursy já, stejnû jako loni. Pozná-li interpret nástroj, poznáte vy také svÛj? Jedinû pohledem, protoÏe po stránce zvukové, kdyÏ postavím cca 300 nástrojÛ, nemohu si pamatovat, jak kter˘ znûl. Také prostfiedí je jiné, neÏ kdyÏ nástroj zkou‰ím tady v dílnû. Houslafi dûlá atesty nástrojÛ vÏdy jen vizuálnû, podle zvuku se nedá fiíct, to je italsk˘ nástroj, to je nûmeck˘. Tradice va‰eho houslafiského rodu sahá aÏ do 19. stol. Je to pfiíli‰ zavazující? Je, jak vÛãi m˘m pfiedkÛm, tak i vÛãi mému pokraãovateli. KdyÏ jste v rodinû, kde je 8 houslafiÛ, tak nechcete b˘t zrovna tím, kter˘ by jméno po‰kodil nebo zneváÏil. Mûl jste uÏ od dûtství jasno? Tatínek vás asi nasmûroval? Bylo to trochu jinak. Jsem roãník 1935, a kdyÏ skonãila válka, chtûl otec, abych ‰el na studia a dal mû na gymnázium. Ale pak byla gymnázia zru‰ena a tátu prohlásili za Ïivnostníka, takÏe uÏ jsem dál studovat nemohl a táta fiekl, pÛjde‰ ke mnû do dílny. Mám je‰tû o 2 roky mlad‰ího bratra a táta si pÛvodnû myslel, Ïe já pÛjdu studovat a bratr do dílny. Dopadlo to v‰ak obrácenû, bratr je inÏen˘rem a já jsem tady. I kdyÏ jsem v tom ãásteãnû Ïil, protoÏe táta mûl doma uskladnûné dfiíví a vÏdycky ho vybíral, obãas jsem pfii‰el za ním i do dílny, chodil jsem s ním také na koncerty, ale rozhodlo se to aÏ ve 13-14 letech. S otcem jsem pak pracoval od r. 1965 aÏ do r. 1973, kdy zemfiel. Poté jsem aÏ do r. 1980 pracoval sám, kdy pfii‰el mÛj syn Tomá‰. Navíc jsem vycho-

Mistr houslafi Karel Vávra ve svém praÏském atelieru ukazuje jeden z mistrovsk˘ch nástrojÛ s muzikanty. Na druhé stranû jsme stavûli individuálnû svoje nástroje neboli díla jako malífii ãi sochafii. Pfii pfiijímání do Kruhu musel nov˘ ãlen pfiinést svÛj vlastní nástroj a sloÏit aprobaãní zkou‰ku z restaurátorské práce. Jinak já jsem za minulého reÏimu témûfi 90 % nástrojÛ vyváÏel do ciziny. Také si sem pro nû jezdili z Nûmecka, ·v˘carska, ·védska, Holandska, Anglie, ale mám své nástroje i v Singapuru, Japonsku a Thajsku. Je zde evidenãní kniha mého táty, ve které jsou Pfiíhoda, Kubelík, Josef Suk, ktefií si od nûj objednali nástroje. Mimochodem mÛj syn Tomá‰, kter˘ je tu se mnou jiÏ 27 let, také pfied 4-5 lety vezl svÛj nástroj do Luhaãovic Hudeãkov˘m ÏákÛm. Jak dlouho trvá stavba houslí? U houslí a violy trvá zhruba 200 hod. bíl˘ nástroj – tedy je‰tû nenalakovan˘, protoÏe lakování trvá mnohem déle, nánosÛ je asi 15 a kaÏd˘ musí nûkolik dnÛ schnout, nelze fiíct, Ïe si sednu a za 250 hod. poloÏím housle na stÛl, ponûvadÏ ãas zabírá také klíÏení atd. Jsou nástroje stejné, nebo je kaÏd˘ jin˘? KaÏd˘ je jin˘. Za prvé je to ruãní práce, za druhé je to dûláno ze dfieva, které je pokaÏdé jiné, i kdyÏ je tfieba z jednoho stromu, jiné je na severu, jiné na jihu. Pro laika bude kaÏd˘ ná-

a model Guarneri. Model Stradivari, i kdyÏ to není vÏdy pravidlem, je vy‰‰ího, kdeÏto Guarneri je temnûj‰ího zabarvení. âili má-li muzikant nebo objednatel takov˘ poÏadavek, lze mu ãásteãnû vyhovût. Mohu vám v‰ak fiíct, Ïe se mi je‰tû nikdy nevrátil nástroj, Ïe by hrál ‰patnû. Muzikant si na nûj vût‰inou zvykne, a jestliÏe je nástroj dobr˘, tak rozdíly nejsou takové, jak to je ve slovním vyjádfiení. Ale ve zvukovém jsou velice jemné, kdyÏ se dostanete do houslafiské soutûÏe, kde se zkou‰í tfieba 120 nástrojÛ, tak je obtíÏné rozpoznat, kter˘ z nich je nejlep‰í, sedí tam nûkolik porotcÛ a rozdíly v jejich hodnocení b˘vají velké. Jaké se pouÏívá dfievo? Balkánsk˘ javor a ‰umavsk˘ smrk. Dfiíví se kupuje na speciálních pilách, které ho tûÏí, nafieÏou a houslafi si ho pak vybírá, aÈ je javorové nebo smrkové. Jsou to tzv. klíny, z nichÏ se ty desky vydlabou. Krk, luby a spodní deska jsou z javoru a vrchní deska je smrková – tzv. rezonanãní dfievo. Já jsem jednou jel na ·umavu a koupil si tam ‰palky, dfiel jsem se s tím a pak jsem je na chalupû spálil, protoÏe to bylo vevnitfi ‰patné, byly tam suky, smolníky, ‰tûpiny, nedalo se z toho vybrat. To se pozná, aÏ kdyÏ dfievo nafieÏete, jestli je, nebo není schopné mistrovského nástroje.

Co je pfii stavbû houslí nejdÛleÏitûj‰í? V‰echno. (smích). Poãínaje dfievem, kdyÏ si vyberete ‰patné dfievo, tak se na nûm mÛÏete dfiít, jak chcete, tak nedostanete stoprocentní v˘sledek. Pozná se to aÏ pfii práci, jednak kdyÏ ho vezmu do ruky, jeho vahou a hlavnû odkud je, tzn. lokalita. Kdybych vzal dfievo tfieba z Krkono‰, tak z nûho dûlat housle nemÛÏu, byÈ by bylo jakkoliv hezké, protoÏe není rezonanãní âím to je? PÛdou a podnebím. Ten smrk je tent˘Ï jako na ·umavû. KdyÏ vezmu semínko ze ·umavy a zasadím ho v Krkono‰ích, tak mi z toho nevyroste rezonanãní dfievo. Ale zasadím-li semínko z Krkono‰ na ·umavu, tak je pravdûpodobné, Ïe z nûj naroste lehké dfievo. PonûvadÏ tam hodnû pr‰í, je tam teplo, dfievo rychle roste, nestaãí do sebe natahat tûÏké minerály jako nûkde jinde. A co dál je dÛleÏité? Pak pfiijde práce. Musíte vûdût, jakou má dfievo specifickou váhu, jakou má sílu desek, pfii práci zjistíte, kolik vydrÏí, jakou má tlou‰Èku, protoÏe deska je uprostfied nejsilnûj‰í a zeslabuje se ke krajÛm, i kdyÏ je klenutá. A to se musíte vcítit do dfieva a nauãit se to poznávat. Pak záleÏí na fiemeslné zruãnosti, aby housle trochu vypadaly. Potom pfiijde lakování, nûkdy se mu fiíká ãarovné. ·patn˘m lakem mÛÏete housle zkazit a dobr˘m je mÛÏete podpofiit. Nûkdo si laky vafií sám, já si je kupuji ve specializované firmû v Nûmecku, kde je bral uÏ mÛj otec. A to je v‰e? Pak uÏ jen dobré struny a dobr˘ houslista. To je v‰echno, co housle potfiebují. Po stránce vizuální existují moÏnosti identifikace nástroje, tzn., Ïe mám urãit˘ rukopis a má ho mÛj kolega, mûl ho i mÛj otec. Dfiíve byly rukopisy dané i národem, tzn., byly nûmecké housle, italské, ãeské, francouzské. Dnes uÏ to tak není, protoÏe se hodnû cestuje po svûtû, tak se z toho stává univerzálnûj‰í nástroj. Tady tfieba vidíte housle, které mají vevnitfi cedulku Amati 1676. KdyÏ je houslafi otoãí, tak vidí: tohle v‰echno, ta hru‰ková hlaviãka, to na houslafie kfiiãí, to dûlal âech, protoÏe to je rukopis. Pro laika to má tvar úplnû stejn˘ jako nové housle, jenom jsou otluãené, odfiené. Ale já vidím, Ïe to v‰echno, to zapu‰tûní páskÛ – je ãeská práce. Tady je‰tû b˘val ‰palek, tenhle uÏ je nov˘, tohle je pÛvodní, to v‰echno musí houslafi vidût. (Pokraãování na str. 4)

strana 4

LÁZE≈SKÉ LISTY

26. ãervence 2007

Va‰e publikace Písniãky z malífiovy palety s CD vy‰la k 60. v˘roãí úmrtí malífie JoÏi Uprky v roce 2000. V Luhaãovicích jste stejnojmenn˘ pofiad uvedli letos k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe. Vidíte v tom symboliku? S jak˘mi pocity jste vystoupili v LázeÀském divadle? âlovûk mÛÏe nalézt symboliku skoro ve v‰em. Pfiedstavení v Luhaãovicích moÏná nepfiedvídan˘m fiízením osudu znovu pfiipomnûlo dva velikány, které v jejich dobû pojil pfiátelsk˘ vztah. Ostatnû – Jurkoviãovo jméno mi padne na mysl vÏdy, kdyÏ vidím jím pfiestavûnou pradûdovu vilu v Hroznové Lhotû… Jak˘ jste hledali klíã pro v˘bûr obrázkÛ J. Uprky a lidov˘ch písní? Primární snahou bylo publikovat nepfiíli‰ známé obrazy, ilustrace, skici nebo tfieba grafiku, která je v Uprkovû tvorbû podle mého neprávem ponûkud opomíjená. K nim jsem potom hledala

písniãky, korespondující textem, obsahem, v˘znamem. V nûkolika málo pfiípadech byl ov‰em také postup opaãn˘ – byla písniãka (zapsala jsem ji z otcova nebo dûdova podání), pak bylo zapotfiebí vybrat související obrázek. ·Èastné bylo také namluvení komentáfie (dnes jiÏ neÏijícího) herce Lubora Toko‰e, kter˘ také maloval. PÛsobil velmi autenticky. Jaká s ním byla spolupráce pfii pfiípravû CD? Pan Toko‰ byl neuvûfiiteln˘. Jeho skromnost, vstfiícnost a profesionalita mû naprosto odzbrojily. Navíc – aÏ pfii klidném povídání u kávy po skonãení natáãení mi prozradil, Ïe jako mal˘ kluk do Hroznové Lhoty jezdil a JoÏu Uprku osobnû poznal. Objevila jste nûco nového (tfieba pro svou práci) pfii studiu rodinné dokumentace?

Na uprkovském projektu jsem strávila více neÏ dva roky. Samozfiejmû byly obohacující. Kromû nov˘ch, do té doby pro mû neobjeven˘ch dûl, skuteãností, souvislostí apod. jsem se jeho Ïivotní i umûleckou cestou jenom utvrdila v pravdû, Ïe kum‰t˘fi se nemusí a nemá podbízet. Jste umûleckou vedoucí CM Danaj, hrajete na cimbál, zpíváte – spolu s vámi manÏel a i 9letá dcera Aniãka. Kdy skupina vznikla a o co se snaÏí? Pfiipravujete nûco nového? StráÏnická cimbálová muzika DANAJ v pfií‰tím roce oslaví své dvacetiny. Za ta léta hrajeme v personálnû témûfi nezmûnûné podobû. Muzikou tû‰íme sebe, snaÏíme se jí oslovit druhé a já si moc váÏím toho, Ïe jako jedna z mála moravsk˘ch muzik nefungujeme na

komerãním základû. Îivot vût‰inu z nás odvál daleko od StráÏnice, kde si chlapi úspû‰nû budují své profesní kariéry, pfiesto se ze Îìáru nad Sázavou, Bratislavy, Strání, Nového Poddvorova nebo Kyjova co ãtrnáct dní sjíÏdíme k pravideln˘m zkou‰kám. Neztratili jsme chuÈ tvofiit, uãit se. Spolu s na‰í

Malou taneãní skupinou uÏ devût let pfiipravujeme ve stráÏnickém kulturním svatostánku kaÏdoroãnû o Velikonoãní nedûli premiérov˘ pofiad. Také na‰e 20. v˘roãí chceme oslavit premiérov˘m pofiadem a novou deskou, vûnovanou botaniku a národopisci Vladimíru Úlehlovi, na které právû pracujeme. MK

K. Vávra: Jsou chvíle, kdy...

Foto – Marta Kozánková

9letá Aniãka zpívá se souborem pfii vánoãních koncertech a potfiebují-li dûtsk˘ hlas (anebo kdyÏ ji nemá kdo hlídat)

Souãástí Jurkoviãov˘ch dnÛ, jejichÏ vzpomínkov˘ program byl pfiipraven k 60. v˘roãí úmrtí architekta Du‰ana Jurkoviãe, byl i komponovan˘ pofiad Písniãky z malífiovy palety, kter˘m publikum v LázeÀském divadle nadchla Cimbálová muzika Danaj StráÏnice a její hosté. Za vzpomínkou na v˘znamného malífie JoÏu Uprku, kter˘ byl pfiítelem Du‰ana Jurkoviãe a mûl podobnû jako on úzk˘ vztah k Luhaãovicím, stojí Magdalena Múãková, Uprkova pravnuãka z otcovy strany. Na spoleãenském setkání v Domû Bedfiicha Smetany jsme se domluvily na rozhovoru.

Foto – Marta Kozánková

Foto – Marta Kozánková

Umûlec se nemusí a nemá podbízet

(Pokraãování ze str. 3) To je restaurátorská práce – popraskaná vrchní deska se musí sejmout, musí se to ‰rouby stáhnout, zaklíÏit a pak se zajistí ty praskliny mal˘mi ‰palíãky. Tady je tzv. basov˘ trámec, kter˘ vyztuÏuje desku pod strunou G, sem se pak dává kolíãek, kterému se fiíká du‰e, ten zas drÏí kobylku pod paÏiãkou struny. Za‰prajcuje se tam, není ani zaklíÏená, ani za‰roubovaná, je tam jenom daná. To je vûc stará nûkolik století. Baví vás restaurátorská práce stejnû jako stavba nového nástroje? Baví mû oboje, jsem uÏ 12 let v dÛchodu a pofiád je‰tû nekrmím holuby. Dûlám dál. Hlavnû restaurátorskou práci, ale pak si pfiipravím dfiíví a odjedu na chalupu na 3-4 nedûle a tam postavím nov˘ nástroj. Nûkdy i dfiív, ponûvadÏ tam dûlám od rána do veãera, bez vyru‰ení. Hrajete vy ãi hrál nûkdo u vás v rodinû na housle? Jak˘ k nim máte vztah? Není takov˘, jak˘ by si lidé pfiedstavovali. Umím si nástroj vyzkou‰et, ale neumím na nûj hrát. ProtoÏe umût hrát, kdyÏ vám sem chodí lidé jako V. Hudeãek, to ne. Neumûl ani mÛj otec. KdyÏ máte 8-10 hodin ty housle v ruce, tak pfiijít domÛ a je‰tû na nû 2-3 hod. dennû cviãit, k tomu mít rodinu, to by ne‰lo. Zajímavé je, Ïe si tady v dílnû nemÛÏu pustit klasickou hudbu, ponûvadÏ bych pfii ní nemohl pilovat, fiezat. Jsem zvykl˘

poslouchat ji v koncertním sále a tady si pou‰tím jen rádio jako kulisu. UdrÏuje se stále tradiãní postup, nebo jsou moÏné i inovace? Zaãínají jiné materiály. Dfiíve byly napfi. struny jenom stfievové, dnes se dûlají nylonové. Ale, co se t˘ãe houslí, moc nového není. Musíme pouÏívat pofiád vodou rozpustn˘ klih, kdybychom pouÏívali syntetická lepidla, tak housle uÏ nikdo pfii opravû nerozebere. Navíc klih se vodou umyje a laku neu‰kodí, kdeÏto aceton by ho poniãil. TakÏe po této stránce se toho moc mûnit nedá. KdyÏ jsem byl v italské Cremonû, kde je v muzeu Stradivariho dílna, fiíkal jsem si, sem kdybych si sedl, tak mÛÏu hned dûlat. PonûvadÏ v‰echno to náfiadí se od té doby moc nezmûnilo. A co cena houslí? Stavím nástroje ze dfieva, které koupil mÛj otec ve 30. letech, je‰tû pfied válkou. Kdybych mûl v‰ak ve‰ker˘ materiál nakupovat dnes, ve stáfií schopném opracování, tak bych ho uÏ nesehnal. Já jsem zase musel pro svého syna v 70. letech nakoupit dfiíví, které jsem rÛznû vozil do âech. Celníci si klepali na ãelo a fiíkali: My to vyváÏíme v kmenech ven a vy nám to v tfiískách vozíte zpátky. Odpovídal jsem: To víte, kaÏd˘ je nûjak pra‰tûn˘. Kdyby vûdûli, co to stojí, tak by mi to proclili a já bych se nedoplatil. Navozil jsem synovi dfiíví na nástroje, které teì bude dûlat po tûch 30 le-

tech. Dfievo musí zrát od 25 let v˘‰e. Minimálnû 25 let musí mít spodek, vr‰ek je mûkãí, ten uÏ po 15 letech mÛÏete zpracovávat. Jediné, co musíme dokupovat, jsou struny, kolíãky, struník, podbradky, ponûvadÏ na to jsou specializované firmy. Jinak si na houslích dûláme úplnû v‰echno, od tfiísky poãínaje aÏ po nalakování. ¤eknûte mi, co vám to pfiiná‰í? Je to tvofiivá práce, nikdy nevíte, jak to dopadne. Je to práce, se kterou se musíte piplat, protoÏe kdyby se vám to dfievo roz‰típlo, tak to mÛÏete zahodit. Pak kdyÏ skonãíte, musí housle vypadat a navíc musí hrát. TakÏe mám radost, kdyÏ je nástroj hotov˘ a nûkomu dûlá radost. A na co jste nejvíc py‰n˘? Víte, jsou okamÏiky, tfieba kdyÏ vám Hudeãek fiekne, Ïe moje nástroje jsou jako víno, Ïe léty zrají. Taky mÛj nástroj vyhrál v soutûÏi v Bulharsku zlatou medaili za zvuk a pak mi pfii‰el za 14 dní nûmecky psan˘ dopis. Jeden profesor z poroty mnû psal, Ïe v Ïivotû takov˘ zvuk nesly‰el, Ïe si myslel, Ïe to jsou italské housle. To jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû. Jinak jsem py‰n˘, Ïe jsem vychoval syna, Ïe na‰e rodinná tradice bude pokraãovat dál. Tomበmá taky syna, vnuk je zatím 5let˘, velice rád zatlouká hfiebíky, je manuálnû zruãn˘, také zaãne na nûco hrát. Tak uvidíme, co bude za 15-20 let… Marta KOZÁNKOVÁ

26. ãervence 2007

LÁZE≈SKÉ LISTY

strana 5

K odkazu malífie JoÏi Uprky se hlásily i Luhaãovice

Jak se vám líbil dne‰ní veãer v Luhaãovicích? Velice se mi líbil, protoÏe Luhaãovice ráda nav‰tûvuji, bohuÏel v posledních letech uÏ ménû, ‰patnû se mi chodí. Ale strávila jsem tu dlouhou dobu v léãebnû pfied a po operaci Ïluãníku. Pak jsem tady byla 2x jako diabetiãka ve Vítkovû, vzpomínám na doktora Sklenáfie z Rousínova, kter˘ tu pÛsobil. Moc se mi tady vÏdy líbilo. Ale také dûdeãek zde byl hroznû rád, ãasto tu trávil ozdravné pobyty, bydlel ve vile Jestfiabí a chtûl se tady dokonce na stáfií i usadit. S redaktorem Pozoru Josefem Sm˘kalem, spoluÏákem z Olomouce, spfiádali plány na koupi nûjakého domku v Luhaãovicích. Ale díky synovi, kter˘ ho zlákal z Klobu‰ic nazpût do Hroznové Lhoty, k tomu nedo‰lo. Pamatujete si na dûdeãka z dûtství? BohuÏel moc málo, protoÏe jsem se narodila, kdyÏ mu bylo 60 rokÛ, byla jsem dárek dcery BoÏeny k jeho narozeninám. S dûdeãkem jsem byla v kontaktu v pfied‰kolním vûku, jezdili jsme za ním do Klobu‰ic, kde jsme trávili prázdniny. A pak aÏ jsem byla na stfiední ‰kole v Brnû, kam jsme se pfiestûhovali ze Znojma, jsme dûdeãka nav‰tûvovali v sanatoriu a procházeli se s ním v tamním parku. TakÏe velké vzpomínky na dûdeãka nemám, protoÏe z pfied‰kolního vûku si je uÏ skoro nepamatuji, a pfied maturitou jsem byla zaneprázdnûná ‰kolními povinnostmi, takÏe jsem nemohla dûdeãka tak ãasto nav‰tûvovat a zavádût s ním debaty. Jen v r. 1937 jsem byla na prázdninách ve Francii, kde jsem nav‰tûvovala Louvre a dal‰í obrazárny, tak jsem po návratu referovala dûdeãkovi a on byl velice spokojen˘, Ïe se mnû líbili impresionisté. BohuÏel jsem s ním nemohla zavádût odbornûj‰í hovory o umûní, co si myslí napfi. o moderním umûní apod., sám byl ãástí své tvorby impresionista a ãástí realista. Jak dnes vypadá domek v Hroznové Lhotû? ·patnû, je to skoro ruina, dûdici se o nûj nestarají, ponûvadÏ si postavili vlastní domy. Zdûdil ho nejstar‰í syn str˘ce Jana, JoÏka, kter˘ je akademic-

k˘ medailér, dûlal napfi. návrh na na‰i desetikorunu. A ten nemá zájem ani technick˘ smysl, aby zafiizoval opravy, takÏe to tam chátrá, coÏ je mi líto. Jednu dobu jsem navrhovala, Ïe bych jim pomáhala i finanãnû, aby se to dalo dohromady. Ale odmítli to, nevím proã, a tak to zÛstalo ve ‰patném stavu. PfiestoÏe to tam bylo moc hezké, vidûli jste tu vilu, kterou navrhl Jurkoviã, i v dne‰ním pofiadu. Byly tam skleníky, nûkolik zahrad, vpfiedu i vzadu, bylo to hezké hospodáfiství. Obrazy J. Uprky mají potomci ãi jsou v Národní a jin˘ch galeriích? Po dûdeãkovû smrti si str˘c Jan vzal skoro v‰echno a mamince dal jen povinn˘ díl, takÏe obrázky, které dostala maminka, mám nyní já. UÏ jsem je dala dcefii a vnukÛm, ale mám je pofiád v bytû, protoÏe mû nechtûjí o to pfiipravit, Ïe jsem zvyklá v tom prostfiedí Ïít. Ale obrazy, které mûl str˘c Jan, pak byly zabaveny a byly v rÛzn˘ch galeriích ve Zlínû a Hodonínû. V Národní galerii jsou asi obrázky, které tam lidé vûnovali, anebo které galerie koupila, ale myslím, Ïe koupila moc málo, protoÏe praÏská galerie o dûdeãka moc zájem nemûla. Je to zajímavé, protoÏe Francouzi – jmenovitû slavn˘ sochafi A. Rodin – ho tak oceÀovali. Napsal pak po náv‰tûvû Hroznové Lhoty nad‰enou kritiku, Ïe kdyby si francouz‰tí umûlci vzali pfiíklad z toho cizince, kter˘ tak krásnû namaloval a vystihl svÛj rodn˘ kraj. Neuznání Prahou zaÏil i Leo‰ Janáãek, odmítání moravsk˘ch umûlcÛ bylo asi pravidlem. Je to pravda. Já jsem v‰ak Janáãka uÏ moc nezaÏila, kdyÏ v r. 1927 zemfiel, tak mi bylo 6 rokÛ. Ale zpívala jsem s moravsk˘mi uãitelkami, vzaly mû mezi sebe, protoÏe jsem uãila nûmãinu na ‰kole sekretáfiek. Dirigent Bfietislav Bakala mû sly‰el zpívat v rozhlase s cimbálovou muzikou Jaromíra BûhÛnka, kde jsem zpívala sólovû alt, a tak mû pfiijal do Sboru moravsk˘ch uãitelek, kde jsem pÛsobila fiadu let. Jinak Leo‰ Janáãek napsal operu Osud, která je málo hraná, a vystupuje v ní taky malífi, coÏ je mÛj dûdeãek. A jedno její jednání se odehrává na kolonádû v Luhaãovicích. Ano, potkal se s dûdeãkem právû tady v Luhaãovicích, a ten ho inspiroval k postavû umûlce. Dafií se udrÏovat odkaz dûdeãka? V Americe Ïije sbûratel, kter˘ sbírá dûdeãkovy obrazy, ale myslím, Ïe má

2/3 falzifikátÛ. ProtoÏe PraÏáci dûdeãkovi po kolorové stránce vÛbec nerozumí, nepoznají, Ïe je to falzum, a tak on tady nakoupil spoustu vûcí, které nejsou pravé. V poslední dobû se v‰ak kontaktoval s dal‰ím sbûratelem, kter˘ zaloÏil Galerii JoÏi Uprky v Praze, a ten mu nyní radí. Dr. Va‰át pochází z Moravy, takÏe má smysl pro umûní moravsk˘ch umûlcÛ, sbírá i jiné malífie, nejen dûdeãkovy obrazy. Zaãal s dûdeãkov˘mi originály a odkoupil pak hodnû obrázkÛ i od mého synovce, kter˘ mu prakticky v‰echno prodal. Nemrzí vás to trochu? Ne, protoÏe si fiíkám, Ïe galerie v Praze je hodnû nav‰tûvovaná a nese jméno

dûdeãka, takÏe to ukazuje, Ïe pfiece jenom je tam o nûj zájem Marta KOZÁNKOVÁ Poznámka: V dopise doktorka. Nováková je‰tû sdûlila, Ïe JoÏa Uprka pro doktora Franti‰ka Veselého v r. 1894 namaloval akvarel Vlãnovjánka, jehoÏ obrázek pouÏil Vesel˘ jako etiketu pro ·aratici. V r. 1904 dále namaloval plakát pro luhaãovické láznû, na kterém je Vlãnovjanka se dÏbánkem a jsou tam uvedeny prameny Vincentka, Janovka, Amandka a Aloiska vã. dal‰ích údajÛ. Mezi kolorovan˘mi kresbami objevila Îenu z Luhaãovic v dlouhém koÏichu z r. 1920 a Îeny z Luhaãovic v krátkém koÏí‰ku a Îenu z Pozlovic v krátkém koÏí‰ku z r. 1929. MK

Radost Jurkoviãov˘ch vnuãek Na vzpomínkov˘ program k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe byly pozvány i vnuãky slovenského architekta Katarína Salayová (vpravo) a Eva Jurkoviãová, které po sobotním pofiadu v LázeÀském divadle LL svûfiily: Katarína: Spolek architektÛ Slovenska vyhlásil u pfiíleÏitosti 60. v˘roãí úmrtí D. Jurkoviãe rok 2007 Rokem Du‰ana Jurkoviãe, bûhem nûhoÏ uspofiádá nûkolik akcí. Nejv˘znamnûj‰í bylo udûlení nejvy‰‰ího státního vyznamenání PribinÛv kfiíÏ I. tfiídy, kter˘ udûlil prezident republiky Ivan Ga‰paroviã D. Jurkoviãovi in memoriam v lednu. Potom probûhlo nûkolik men‰ích akcí, z nichÏ poslední byla prohlídka ménû znám˘ch dûl D. Jurkoviãe v Modré. Zúãastnila jsem se tohoto zájezdu po dûdeãkov˘ch realizacích v Modré, kde dûlal rekonstrukce, stavûl cel˘ blok obytn˘ch domÛ i nûkolik náhrobních kamenÛ na hfibitovû v Pezinku, Modré a v Králové, protoÏe v Modré a Králové Ïila jednu dobu ãást jeho rodiny. Spolek architektÛ dále usiluje o umístûní pamûtní desky ve ‰kole ve Vídni, kde dûdeãek studoval. A rok vyvrcholí v listopadu pfii udûlování nov˘ch Cen Du‰ana Jurkoviãe. Eva: UÏ dlouho jsme se tû‰ili, Ïe se bude nûco dít, protoÏe celé na‰e mládí se o dûdeãkovi buì nehovofiilo, nebo jen potichu. Teì se to v‰ak po r. 1989 zmûnilo a trochu pohnulo, probûhly i v˘stavy v Bratislavû. Ale jak jsem Foto – Marta Kozánková

Foto – Marta Kozánková

Na sobotní program Písniãky z malífiovy palety byla pozvána i MUDr. Eva Nováková z Brna, vnuãka v˘znaãného malífie JoÏi Uprky. Po jeho skonãení jsem si s ní na spoleãenském setkání, jeÏ probûhlo na terase Domu Bedfiicha Smetany, popovídala. Prozradila mi, Ïe pÛsobila cel˘ Ïivot jako dûtská lékafika v Brnû a po skonãení pracovní dráhy se stará o nemocnou dceru a doplÀuje kartotéku díla JoÏi Uprky. A mnoho dal‰ího...

vám jiÏ fiíkala, âe‰i a Moravané vûdí o dûdeãkovi o mnoho víc neÏ Slováci. Katarína: Mûli jsme pocit, Ïe si ho víc povaÏují, proto nás o to víc potû‰ilo, Ïe si to koneãnû i na Slovensku uvûdomili, Ïe je tu osobnost, kterou bychom mûli uctít i my na Slovensku. Eva: Jinak sem urãitû pfiijedu zase v srpnu. Ubytuji se v Jurkoviãovû domû a tû‰ím se hlavnû na bazén a masáÏe. Doufám, Ïe mi bude pfiát poãasí, abych si zajela i na zajímav˘ v˘let. UÏ se nemohu doãkat. Katarína: Já jsem tu byla loni v záfií a vÛbec jsem nemyslela, Ïe ani ne do roka se sem znovu vrátím. Je to pro nás skuteãnû záÏitek, ne lázeÀsk˘, ale osobnû-pocitov˘, Ïe se tu setkáváme s pracemi dûdeãka. Eva: Tû‰í nás, Ïe hodnû lidí o tom ví. Navíc se o to Luhaãovice tak pfiíkladnû starají. MK

LÁZE≈SKÉ LISTY

LázeÀské tamtamy aneb Ze spoleãnosti ☛ K lesku osobností, jeÏ vyuÏily pohostinství Lázní Luhaãovice, zb˘vá je‰tû doplnit, Ïe v mûsíci dubnu Luhaãovice nav‰tívil proslul˘ dirigent Sir Charles Mackerras, kter˘ je velk˘m obdivovatelem Leo‰e Janáãka a uvádûní jeho díla ve svûtû. Do oblíben˘ch lázní velkého skladatele si odskoãil mezi koncerty ve Vídni a na PraÏském jaru, v t˘dnu od 7. do 14. dubna ob˘val apartmá LH JurkoviãÛv dÛm. Slavného dirigenta, kter˘ hovofií ãesky díky tomu, Ïe studoval v Praze u Václava Talicha, zajímaly Janáãkovy stopy v Luhaãovicích. ☛ V tfiídenním programu Jurkoviãov˘ch dnÛ byl i hudebnû literární veãer Blízká setkání, na nûmÏ v LázeÀském divadle (29. ãervna) ãetli své pfiíspûvky spisovatelé, ktefií se v Luhaãovicích zúãastnili svého jiÏ 10. mezinárodního setkání. Slovensk˘ velvyslanec v âR Ladislav Ballek, jenÏ pfievzal nad setkáním âechÛ a SlovákÛ, k nimÏ se pfiidali Poláci, Raku‰ané a Nûmci, zá‰titu, ãetl své fejetony vûnované Luhaãovicím. Mj. Eva KantÛrková pfieãetla úryvky ze své vzpomínkové kníÏky povídek a písniãkáfi Jifií Dûdeãek, pfiedseda ãeského PEN klubu, veãer osvûÏil sv˘mi písniãkami. Leto‰ní rokování bylo zamûfieno na literární kritiku. V t˘dnu od 30. ãervna do 5. ãervence ãerpalo moudra od star‰ích a zku‰enûj‰ích autorÛ 20 mlad˘ch lidí, ktefií se zúãastnili Literárních Luhaãovic. Pfiedná‰ky, semináfie, autorská ãtení i dal‰í doprovodn˘ program mladé generaci budoucích tvÛrcÛ ukázal, jak na to. ☛ Svou subtilností se v LázeÀském divadle vyjímal hudebnû poetick˘ veãer Hedvábné cesty (11. ãervence), jenÏ probûhl v rámci DnÛ francouzské kultury ve Zlínském kraji 2007. Ve Francii Ïijící ãeská v˘tvarnice Daniela Folt˘nová, která jej pfiipravila, na nûj pozvala své francouzské pfiátele hobojistu Herberta Lashnera a kytaristu Christiana Chanela a hereãku zlínského divadla Helenu âermákovou, která ãetla úryvky z knih Citadela od Antoina de Saint-Exuperyho a MuÏ, kter˘ sázel stromy od Jeana Giona. (âtenáfii LL se mohou tû‰it na rozhovor). ☛ Zámecké turné absolvoval Dívãí saxofonov˘ orchestr Luhaãovice v ãervenci Ro‰tejn, Telã, JindfiichÛv Hradec a Kamenice nad Lipou. V srpnu dívky v ãerven˘ch vestiãkách ãekají koncerty v Rájeck˘ch Teplicích na Slovensku, polské Ustroni, ale usly‰í je i posluchaãi na LázeÀském námûstí (30. srpna). ma

Blahopfiejeme K srdeãnému blahopfiání zamûstnancÛm a. s. Láznû Luhaãovice, ktefií v prvním pololetí leto‰ního roku oslavili svá Ïivotní jubilea, se pfiipojují i LázeÀské listy. S ostatními gratulanty dodateãnû pfiejí v‰em jubilantÛm jen to nejlep‰í, dobré zdraví, hodnû ‰tûstí i optimismu. Annû Sedláfiové, pomocnici v kuchyni ve Spoleãenském domû, která je zamûstnaná v a. s. Láznû Luhaãovice od 1. 9. 1984 Marii Martincové, servírce v Dûtsk˘ch léãebnách, (1. 2. 2003) Alenû Rozehnalové, pokojské v LH Palace, (21. 6. 2004) Marii Jankov˘ch, vrchní servírce ve Spoleãenském domû, (1. 3. 1973) Eli‰ce Vaculové, kuchafice ve Spoleãenském domû, (1. 5. 1996) Zdence ¤ezníãkové, pomocnici v kuchyni v LH Palace, (4. 6. 2001) BoÏenû Koãendové, pomocnici v kuchyni v LH Morava, (1. 8. 2003) Marii Sedláfiové, kuchafice v Dûtsk˘ch léãebnách, (1. 2. 2003) Radomífie Miku‰ové, cukráfice v LázeÀské cukrárnû, (18. 1. 1993) Annû Luke‰ové, kuchafice v LH Palace, (1. 5. 1990) Alenû Va‰kÛjové, pokojské v LH Palace, ((1. 1. 2001) re

Ze Ïivota a. s. NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnÛ ■ Generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva a. s. Láznû Luhaãovice Ing. Josef KrÛÏela, CSc., kter˘ se stal Podnikatelem roku Zlínského kraje 2006, srdeãnû dûkuje v‰em, jeÏ mu k udûlení tohoto ocenûní blahopfiáli. SdruÏení podnikatelÛ Zlínského kraje jej odmûnilo tímto titulem za v˘znamn˘ pfiínos v oblasti lázeÀství a cestovního ruchu ve Zlínském kraji. ■ Pod zá‰titou LH Morava probûhla 15. ãervna ozdravná akce. Klienti a. s. Láznû Luhaãovice mûli bûhem ní moÏnost bezplatnû zjistit nejen svou váhu a BMI, ale také pomûr tuku a vody v tûle. VyuÏilo jí na 60 zájemcÛ, kter˘m radili a pomáhali fyzioterapeut Stanislav Ku‰nierik a nutriãní terapeutka Olga Zbofiilová. Pro velk˘ ohlas se bude akce bûhem léta je‰tû opakovat. ■ Vyznavaãi cykloturistiky z fiad lázeÀsk˘ch hostÛ jistû ocenili zfiízení úschovny kol na LázeÀské poliklinice. Svá kola tak mohou od leto‰ního ãervence odloÏit do uzamãené prostory, která se nachází vedle vstupu do zdej‰í restaurace. re

26. ãervence 2007

Pfiedstavujeme Vám LázeÀ‰tí hosté, ktefií se vracejí pravidelnû do LH Palace, znají subtilní, ochotnou a usmûvavou Jitku Koneãnou, která jim v‰e kolem ubytování vÏdy zafiídí, spí‰e pod jejím dívãím jménem Kostková. Zaãátkem ãervence oslavila jiÏ 10 let od nástupu do a. s. Láznû Luhaãovice. Jitka pochází z Bojkovic, ale v Luhaãovicích vystudovala 5let˘ obor management obchodu na zdej‰í Stfiední odborné ‰kole. Hned po maturitû nastoupila do ubytovací kanceláfie na fieditelství Lázní, dnes Oddûlení marketingu a prodeje. Od r. 2000 pfievzala zodpovûdnost za ubytování hostÛ v LH Palace. Jejím denním chlebem je kontakt telefonick˘, písemn˘ a v poslední dobû stále ãastûji elektronick˘ s lázeÀsk˘mi hosty coby pacienty zdravotních poji‰Èoven (komplexní i pfiíspûvkové lázeÀské péãe), ale i tuzemsk˘mi samopláteck˘mi a zahraniãními klienty ãi úãastníky speciálních pobytÛ, ktefií preferují právû LH Palace. Je na ní, aby zjistila termíny i dal‰í poÏadavky budoucích i stál˘ch hostÛ 4hvûzdiãkového hotelu s 230 lÛÏky a moderním balneoprovozem. Po domluvû s hosty provádí telefonickou rezervaci daného pokoje do urãitého data, poÏádá zájemce o písemnou objednávku (e-mailem, faxem, po‰tou), kterou potvrdí a stanoví datum úhrady (bankovním pfievodem ãi zaslanou po‰tovní poukázkou). Po úhradû pfiedává korespondenci s poÏadavky a evidenãní kartou hosta recepci hotelu, která jiÏ pfiipraví ostatní náleÏitosti nástupu vã. ãasování procedur. Na konci mûsíce potom vypracuje podklady pro vyúãtování lázeÀské péãe se zdravotními poji‰Èovnami. Odmûnou za práci, která ji v mladém kolektivu 7 kolegyÀ velice baví, je spokojen˘ host, kter˘ si s podûkováním objednává hned dal‰í termín pobytu. S manÏelem Jifiím Ïijí v rodinném domû v Luhaãovicích a k zálibám patfií sport jako tenis, koleãkové brusle, pû‰í turistika v létû, lyÏování v zimû, ale i ãetba, náv‰tûva kina ãi divadla. MK Foto – archiv

strana 6

Radí Vám nutriãní terapeutka Po malé odmlce si zopakujeme cyklus k redukci hmotnosti a zaãneme základním programem. V pfií‰tích ãíslech se zamûfiíme na to, jak shodit nûjaké to kilo, kdyÏ uÏ se nám nabalují komplikace a zdravotní pfiekáÏky. Základem je, Ïe pfiíjem energie musí b˘t niωí neÏ v˘dej energie. Nic na tom nezmûní koktejly, náu‰nice ani diuretické ãaje „na sníÏení váhy“. Chce to pevnou vÛli. Zaãnûme od jednodu‰‰ích principÛ. Nauãme se správnû pít, a to minimálnû 2,5 lépe v‰ak 3 litry neslazen˘ch tekutin dennû. Nezapomínejme, Ïe káva a ãern˘ ãaj se z pitného reÏimu dokonce odeãítají. OdpusÈme si sladkosti, brambÛrky, ara‰ídky ãi popcorny. Jakmile odbouráte pamlsky, zkuste omezit tuky a zv˘‰it pfiíjem zeleniny. Radûji se neuchylujte ãasto k ovoci, protoÏe obsahuje velké mnoÏství jednoduch˘ch sacharidÛ, které se rády ukládají do faldíkÛ. A dostáváme se k úpravû jídelního lístku. VymûÀte bílé peãivo za celozrnné, nauãte se konzumovat nízkotuãné mléãné v˘robky, vybírejte si libové maso (v‰echny druhy, nejen kufiecí a rybí), jezte pravidelnû v mal˘ch dávkách, zamezte pocitu hladu, neprojídejte se mezi jídly. KdyÏ bude krize nejvût‰í, odváÏnûj‰í se nauãí pojídat zeleninu, ostatní zkusí müsli tyãinku. Vyh˘bejte se uzeninám a tuãn˘m s˘rÛm. Nebojte se zkusit zafiadit nové potraviny – lu‰tûniny, arabsk˘, celozrnn˘ chléb, pita placky apod. A je‰tû jedno doporuãení, i kdyÏ se traduje, Ïe bez soli to není nikdy ono, platí, Ïe míÀ, b˘vá víc. Pfii redukci v‰ak nesmíme opomenout pohyb. Nemusí to b˘t hned maraton, ale kdo mÛÏe, tak musí zmobilizovat svÛj musculus gluteus. Zkuste zaãít sviÏnou chÛzí. Nebojte se zad˘chat, ale nikdy nesprintujte tak, abyste nemohli uÏ mluvit. Nejlépe choìte ve dvou a povídejte si, tím neustále kontrolujete, Ïe máte správnou rychlost. Procházejte se tak aspoÀ hodinu 3x v t˘dnu. Mezi dal‰í vhodné pohyby patfií jízda na kole, bûÏící pás, steper, cyklosteper a plavání. V kaÏdé tûlocviãnû ãi fitcentru rádi poradí, jak a kde zaãít. Olga ZBO¤ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava V ãervenci oslavil své kulatiny Oldfiich Ka‰pafiík, dlouholet˘ spolupracovník a. s. Láznû Luhaãovice, kter˘ zaji‰Èuje ozvuãení a osvûtlení kulturních a spoleãensk˘ch akcí v LázeÀském divadle, na LázeÀském námûstí, ve Spoleãenském domû a v dal‰ích zafiízeních. LL blahopfiejí s ostatními.

26. ãervence 2007

LÁZE≈SKÉ LISTY

Jurkoviãovy Luhaãovice (sny a skuteãnost)

strana 7

Kulturní program LázeÀské divadlo

Souãástí tfiídenního vzpomínkového programu k 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe, jenÏ probûhl v Luhaãovicích 29. ãervna aÏ 1. srpna, bylo i otevfiení v˘stavy Jurkoviãovy Luhaãovice v hale Vincentky. Autorka námûtu a scénáfie PhDr. Blanka Petráková, vedoucí zdej‰ího Muzea Luhaãovického Zálesí, jeÏ se pro vefiejnost znovu otevfie v prostorách Mûstského domu kultury Elektra, zúroãila spoleãnû s Mgr. Ladislavou HorÀákovou nashromáÏdûné podklady a vãlenila je do stejnojmenné publikace s podtitulem Sny a skuteãnost. Autorem v˘tvarné koncepce v˘stavy i grafického zpracování kníÏky je Vladimír Petrák. Stejnû jako v˘stava na 11 panelech provází i publikace na 40 stránkách (vãetnû obsáhlého nûmeckého a anglického shrnutí a v˘ãtu architektov˘ch prací) Jurkoviãov˘m dílem v Luhaãovicích (realizovan˘m i jen plánovan˘m). Mapuje obû fáze v˘stavby zdej‰ích lázní, v‰ímá si také jeho soukrom˘ch realizací a zvlá‰tní pozornost vûnuje Jurkoviãovu (dfiíve Janovu) domu, jeho adaptaci i souãasné zdafiilé rekonstrukci. V obou nechybí struãná Ïivotopisná charakteristika i v˘ãet celoÏivotní tvorby slovenského architekta, kter˘ se zaslouÏil mj. i o to, Ïe Luhaãovice aspirují na zapsání jako první lázeÀsk˘ areál do Seznamu svûtového dûdictví UNESCO. V˘stava i publikace jsou doprovozeny mnoha dobov˘mi i souãasn˘mi fotografiemi, pohlednicemi a plány, jen ‰koda, Ïe v kníÏce nemohly b˘t vût‰ích rozmûrÛ. Publikace, kterou vydalo Mûsto Luhaãovice, je k dostání v obvykl˘ch prodejích. MK

Festival Divadelní Luhaãovice 20.- 25. 8. LázeÀské divadlo, 19.30 po 20. 8. F. Kafka: Listy Milenû - Divadlo Jána Palárika v Trnavû út 21. 8. O ãem sní Ïeny a o ãem sní muÏi - Divadelní spoleãnost V Jámû Praha, hrají: V. Hybnerová, S. Ra‰ilov, S. Krobová, J. Reidinger st 22. 8. Století zázrakÛ - Divadlo Viola Praha, hrají M. Borová a M. König st 22. 8. Mauglí - Divadlo Polárka Brno (14 hod.) ãt 23. 8. Koncert, aneb Já vûdûl - Divadlo Semafor Praha, hrají J. Such˘ a skupina Semafor pá 24. 8. Hello, Dolly! muzikál - Mûstské divadlo Zlín so 25. 8. Na konci duhy - Studio Dva Praha - hrají: H. Maciuchová, M. Mejzlík, T. Petfiík Doprovodn˘ program: V˘stava scénografie J. Zavarského a M. âorby hala Vincentka (19. 8.- 4. 9.)

Nejprodávanûj‰í Knihkupectví Blanky Leke‰ové Masarykova 185, Luhaãovice Beletrie 1. H. Pawlowská - Jak blbá, tak ‰iroká 2. S. Calmanová - Deník ‰patné matky 3. B. Nesvadbová - Bestiáfi Historické romány 1. W. Smith - ¤eka bohÛ IV 2. J. Bauer - Záhada kamene mudrcÛ 3. A. Dumas - Madame Lafarge Literatura pro mládeÏ 1. L. Lanczová - Náhradní princ 2. E. Blytonová - Záhada zelené rukavice 3. T. Brezina - 13 modr˘ch koãek

Akademie Václava Hudeãka hala Vincentka, 19.30 po 6. 8. I. absolventsk˘ koncert pá 10. 8. Vyhodnocení a závûreãn˘ koncert LázeÀské divadlo, 19.30 st 8. 8. II. absolventsk˘ koncert ãt 9. 8. III. absolventsk˘ koncert

Pfiedprodej vstupenek CA Luhanka 9-12, 13-20, LH Palace-knihovna, LázeÀské divadlo út-pá 14-16 hod. a 1 hod. pfied pfiedstavením

zaã. v 19.30 st 1. 8. Koncert A. Gondolána pá 3. 8. Emigranti - divad. pfiedstavení, hrají: K. a M. Rodenovi 8. - 9. 8. Akademie Václava Hudeãka absolventské koncerty st 15. 8. Arazím z Fidlovaãky T. Töpfer, R.Tamchyna pá 17. 8. Souznûní - muzikálové duety P. Bfiínkové a J. JeÏka, J. Pazour klavír 20.-25. 8. Divadelní Luhaãovice st 29. 8. Podívej, kvete rÛÏe - koncert R. Fi‰arové, A. Hanzl - akordeon, V. Biãík - klavír pá 31. 8. Semaforské inspirace K. Barochová, zpûv, J. Pazour, klavír

Kolonádní koncerty zaã. v 16 hod. ãt 2. 8. Academic Jazz Band Pfierov ne 5. 8. Z operety do muzikálu M. Pillárová, J. Tola‰, M. Horáãková út 7. 8. Collegium A. Dvofiáka so 11. 8. Módní pfiehlídka Studia M (19 hod.) ne 12. 8. Big Band Zlín út 14. 8. Trubaãi zámku Kunín Hudební altán u Jestfiabí ãt 16. 8. Zlato a stfiíbro letní noci Camerata Brunae, P. Notová-soprán, M. Hammerle-baryton (zaã. ve 20 hod., za nepfiíznivého poãasí v Láz. divadle) ne 19. 8. Setkání muzikantÛ v Bíl˘ch Karpatech - koncert (10 hod.) ne 19. 8. KM Big Band KromûfiíÏ út 21. 8. LázeÀsk˘ symfonick˘ orchestr pá 24. 8. Folklorní soubor Malé Zálesí Luhaãovice ne 26. 8. Komorní soubor Coppelia ãt 30. 8. Dívãí saxofonov˘ orchestr Luhaãovice

Taneãní veãery Hotel Alexandria, Night Club ãt, pá, so od 19.30

Knihovna Spoleãensk˘ dÛm út, pá 13-15 hod. LH Palace po, st, ãt 13-15 hod.

Program MûDK Elektra sál Rondo, zaã. v 19.30 st 8. 8. Skandál na cestách - trawesti show Scandal Ladies st 22. 8. Není bratr jako bratr - recitál J. Kryla

Taneãní veãery pfii dechovce zaã. v 19 hod. ãt 2. 8. StraÀanka ãt 9. 8. Vlãnovjané so 11. 8. skupina SURF - Eva a Va‰ek ãt 16. 8. StfiíbrÀanka ãt 23. 8. Bor‰iãanka A. Koníãka ãt 30. 8. MistfiíÀanka

Kino MûDK Elektra zaã. v 19.30 stfieda 1. 8. Bestiáfi (âR) ãtvrtek 2. 8. a pátek 3. 8. Edith Piaf (Fr., VB, âR s tit.) sobota 4. 8. a nedûle 5. 8. Kletba zlatého kvûtu (âína s tit.) stfieda 8. 8. a ãtvrtek 9. 8. Zápisky o skandálu (VB, USA s tit.) sobota 11. 8. v 19.30 a nedûle 12. 8. (i v 16 hod.) Vratné láhve (âR) stfieda 15. 8. Barevn˘ závoj (USA, â. s tit.) ãtvrtek 16. 8. a pátek 17. 8. Vdበse a basta! (USA s tit.) pátek 17. 8. v 16 hod. Mûsíãní pohádka (âR, SR) sobota 18. 8. a nedûle 19. 8. Taxi 4 (Fr. s tit.) stfieda 22. 8. Zodiac (USA s tit.) ãtvrtek 23. 8. a pátek 24. 8. Goyovy pfiízraky (·p., USA s tit.) sobota 25. 8. a nedûle 26. 8. v 16 hod. Harry Potter a FénixÛv fiád (VB) sobota 25. 8. a nedûle 26. 8. Roming (âR, Rum., SR) úter˘ 28. 8. a stfieda 29. 8. Smrtonosná past 4.0 (USA s tit.) ãtvrtek 30. 8. a pátek 31. 8. Cesta bojovníka (USA s tit.) Zmûna programu vyhrazena

Objednávka pfiedplatného LázeÀské listy – Luhaãovice V roce 2007 vyjde je‰tû 5 ãísel, 1 ã. a` 5 Kã, tj. celkem 25 Kã Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po‰tovní poukázka k úhradû, po‰tovné hradí vydavatel Pfiedplacené v˘tisky dodávejte na adresu:

Od ãísla: _____________

Jméno a pfiíjmení: __________________________________________________ Ulice, ãíslo domu ___________________________________________________

Muzeum Luhaãovického Zálesí MûDK Elektra- otevfieno dennû po cel˘ rok 9-12, 13-17 hod. (kromû pondûlí)

Obec, mûsto + PSâ _________________________________________________ Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce: LázeÀské listy – Luhaãovice LázeÀské nám. 436, 763 26 Luhaãovice

strana 8

LÁZE≈SKÉ LISTY

LUHANKA

Luhaãovická cestovní a informaãní agentura

Nabídka polodenních zájezdÛ – srpen 2007

26. ãervence 2007

RoÏnov pod Radho‰tûm NÁ· TIP sobota 11. 8. Náv‰tûva Vala‰ského mûsteãka v pfiírodû, kde probûhne Starodávn˘ jarmark s ukázkami tradiãní v˘roby lidov˘ch fiemeslníkÛ a krajov˘mi specialitami. Exkurze ve v˘robnû dekorativních svíãek s moÏností nákupu. Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã

Vizovice

stfieda 1. 8. Náv‰tûva umûlecké sklárny a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu a obrazÛ. V zámecké ãokoládovnû moÏnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moÏnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochut. 219 Kã

KromûfiíÏ

Buchlovice, Velehrad ãtvrtek 2. 8. a nedûle 19. 8. Prohlídka barokního zámku a zámeckého parku. Bazilika na Velehradû – poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín a hudbou. Plná cena 289 Kã, bez ochut. 249 Kã, seniofii 279 Kã, seniofii bez ochut. 239 Kã

Bojnice

nedûle 12. 8. a stfieda 22. 8. Náv‰tûva mûsta naz˘vaného Hanácké Atény – jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick˘ch slohÛ. Prohlídka Arcibiskupsk˘ch zámeck˘ch sklepÛ s v˘kladem a ochutnávkou nebo náv‰tûva Arcibiskupského zámku, voln˘ ãas – muzea nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochut. 229 Kã, náv‰tûva vinn˘ch sklepÛ 209 Kã

RoÏnov pod Radho‰tûm NÁ· TIP

NÁ· TIP ãtvrtek 16. 8. (celodenní zájezd) Náv‰tûva zámku Bojnice. MoÏnost prohlídky ZOO nebo koupání ve venkovním termálním bazénu Bojnick˘ch lázní. Plná cena i seniofii 439 Kã Odjezd: 8.00 Luhanka, 8.05 hotel Praha, 8.10 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan˘ návrat: 19.30 hod.

StráÏnice

Trenãín ãtvrtek 23. 8. Prohlídka monumentálního trenãínského hradu, dominanty mûsta a celého okolí. Upozornûní: hostÛm s váÏn˘mi pohybov˘mi problémy prohlídku hradu nedoporuãujeme. Plná cena 289 Kã, seniofii 249 Kã

sobota 4. 8. Náv‰tûva Vala‰ského muzea v pfiírodû - pfii pfiíleÏitosti Mezinárodního festivalu slovenského folkloru Jano‰íkÛv dukát. Exkurze ve v˘robnû dekorativních svíãek s moÏností nákupu. Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã ãtvrtek 9. 8. a 30. 8. Náv‰tûva dílny na v˘robu modrotiskov˘ch pláten s moÏností nákupu v podnikové prodejnû. Náv‰tûva Muzea vesnice jihov˘chodní Moravy. Plná cena 259 Kã, seniofii 239 Kã

BaÈÛv kanál, StráÏnice

nedûle 5. 8., sobota 18. 8. a 25. 8. Prohlídka Zámeck˘ch vinn˘ch sklepÛ s ochutnávkou vín. Dvouhodinová plavba po BaÈovû kanálu. Plná cena i seniofii 359 Kã, bez ochutnávky 319 Kã

Vizovice stfieda 8. 8., 15. 8. a 29. 8. Náv‰tûva v˘robny Vizovického peãiva a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu a obrazÛ. V zámecké ãokoládovnû moÏnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moÏnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, bez ochut. 219 Kã POMÒCKY. ANAK, AORIST, IDELER, PEJA.

EVROPAN

PLANETKA

MOJE

TRUMFOVÉ KARTY

SUD

DùTSKÁ HRA

●

OBYTNÁ ST¤ECHA

ZOO Le‰ná nedûle 26. 8. Náv‰tûva zoologické zahrady s mofisk˘mi akvárii, terárii a novou tropickou halou Yucatan a moÏností prohlídky zámku se sbírkou porcelánu a nábytku. Plná cena 209 Kã, seniofii 199 Kã Odjezd: 12.10 Luhanka, 12.15 hotel Praha, 12.20 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan˘ návrat: 17.45 hod. Informace a objednávky: LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, 763 26 Luhaãovice, e-mail: [email protected], www.lazneluhacovice.cz/luhanka tel. 577 681 103, fax 577 131 337, otevfieno dennû: 9-12, 13-20 hod.

ZNAâKA OSMIA

¤ECK¯ DOVEDNOST STRUNN¯ (ZASTARALE) NÁSTROJ

●

OBAL NA ·ÍPY

SARMAT

NECHODITI

ZPùVNÍ TùLESO

KOâOVNÍK

âÍNSKÉ ÎENSKÉ JMÉNO

PTÁCI (LATINSKY)

NOSIT

RUSKÉ SÍDLO

OTAKAR (HOVOROVù)

ZAâÁTEK TAJENKY

OSOBNÍ ZÁJMENO

EGYPTSKÉ BOÎSTVO

ASIJSK¯ VOZÍK

SNÍÎEN¯ TÓN

KUJN¯ NEROST

BODNÁ ZBRA≈

MùSÍâNÍ KRÁTER

TAKHLE

●

DIVADELNÍ UMùLKYNù

ÚTOK

SLOVESN¯ TVAR

HRÁT KOPANOU

FINSKÉ LÁZNù

ZN. âES. LETADEL

EGYPTSKÁ BOHYNù

PLEMENO

CHYBA

JAS

LEPIDLO (ZASTARALE)

IMPORT

999 (¤ÍMSKY)

SÍDLO KLDR

SKLADI·Tù

12 MùSÍCÒ

ZV¯·EN¯ TÓN

DVOJICE

TVRDÁ HORNINA

LÉTÁNÍ

SPZ ÎILINY

ZKRATKA VOLTAMPÉRU

·LECHTICK¯ P¤ÍDOMEK

KONEC TAJENKY

SLITINA ÎELEZA A HLINÍKU

BÍLÁ KVùTINA

LEDOVÁ VùÎ

Tajenka ze 6. ãísla LázeÀsk˘ch listÛ: KaÏdá velká láska sk˘tá nûco, co tu je‰tû nebylo. Za její správné vylu‰tûní zasíláme malou odmûnu BoÏenû Klime‰ové z Prahy 7. Znûní dne‰ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na‰í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 17. srpna 2007. Vylosovan˘ v˘herce od nás dostane kniÏní odmûnu a v‰echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku 2007. ·Èastnému v˘herci poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t˘denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií‰tí ãíslo vyjde 30. srpna 2007. Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ 46347828 ● ·éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková ● Vycházejí mûsíãnû, kaÏd˘ poslední ãtvrtek v mûsíci ● Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, 763 26 Luhaãovice, tel. 577 682 215 fax 577 131 179 ● Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková ● Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000 ● Registrace: MK âR E 12960 ● NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení ● Uzávûrka ãísla 23. ãervence 2007

26. ãervence 2007

LÁZE≈SKÉ LISTY

pfiíloha I

Jurkoviãovy dny – vzpomínkov˘ program u pfiíleÏitosti 60. v˘roãí úmrtí Du‰ana Jurkoviãe Luhaãovice 29. 6. – 1. 7. 2007

V hale Vincentky probûhla (pátek v 16 hod.) vernisáÏ v˘stavy Jurkoviãovy Luhaãovice, po níÏ následovala prohlídka staveb, o kterou mûla vefiejnost obrovsk˘ zájem

Slovensk˘ velvyslanec Ladislav Ballek a spisovatelka Eva KantÛrková na literárnû hudebním veãeru Blízká setkání ãetli úryvky ze sv˘ch knih v LázeÀském divadle (pátek ve 20 hod.)

Foto – Marie Veselá, Hana Slováková, Marta Kozánková

Páteãní promenáda v dobov˘ch kost˘mech se líbila místním i náv‰tûvníkÛm

CM Danaj ze StráÏnice se svou Malou taneãní skupinou (sobota v 19.30) pfiiblíÏila Ïivot a dílo malífie JoÏi Uprky, kter˘ byl pfiítelem Du‰ana Jurkoviãe

Morava tanãí Slovensko – vysoko‰kolsk˘ soubor lidov˘ch písní a tancÛ Poºana pfiedvedl folklor z okolí Detvy, jenÏ byl Du‰anu Jurkoviãovi blízk˘ (nedûle v 16 hod.)

pfiíloha II

LÁZE≈SKÉ LISTY

26. ãervence 2007

Zveme Vás do kaváren, cukráren a restaurací LH JURKOVIâÒV DÒM

LH PALACE Letní terasa: kvûten – záfií 9 – 18 hodin alkoholické i nealkoholické nápoje, míchané nápoje, mléãné koktejly, ãerstvû lisované ovocné ‰Èávy, saláty, mouãníky

Kavárna – bar: dennû 10 – 22 hodin

Letní terasa: kvûten – záfií dennû 10 – 22 hodin kulturní akce, jídla moravské kuchynû, zeleninové saláty, aperitivy, likéry, poháry, mouãníky, míchané drinky, kulináfiské speciality

HOTEL ALEXANDRIA Francouzská restaurace: 7 – 10 hodin , 11.30 – 14 hodin , 18 – 22 hodin Veãery u cimbálu, flambované speciality, oslavy, rauty

Letní terasa: kvûten – záfií 11.30 – 22 hodin

Snack bar:

DÒM BED¤ICHA SMETANY Denní bar: po – pá: jaro, podzim, zima 14 – 21 hodin, léto 13 – 22 hodin so, ne: zima 11 – 21 hodin, jaro – podzim 11 – 22 hodin

úter˘ – nedûle 11.30 – 19.30 hodin dorty, poháry, nápoje, denní menu

Club Alexandria: ãtvrtek – sobota 19.30 – 02 hodin Ïivá hudební produkce, vína, míchané nápoje

LH MORAVA

Letní terasa: duben – fiíjen 13 – 22 hodin denní i slavnostní menu, speciality ‰éfkuchafie, v˘bûr káv a nápojÛ, dezerty, poháry

LÁZE≈SKÁ CUKRÁRNA

Kavárna – bar:

LázeÀská cukrárna dennû 8 – 17.30 hodin, ãervenec, srpen 8.30 – 20 hodin v˘bûr zákuskÛ, kávy a pohárÛ, speciality cukráfiského mistra, nápoje, zmrzlina

dennû 8 – 20 hodin pondûlní posezení u harmoniky, aperitivy, likéry, poháry, mouãníky, míchané drinky, káva Alfredo