TOBEŠ, Z. Culpa in contrahendo, Právní rádce, 2007. Culpa in contrahendo p edstavuje právní institut upravující odpov dnost za zavin ní v p edsmluvním stadiu. Doposud ale není v eském právu výslovn zakotven a mezi odbornou ve ejností se lze setkat s názory, že jeho dovození ze stávajícího eského právního ádu není možné. Odpov dnost za zavin ní v p edsmluvním stadiu je p itom sou ástí mnoha cizích právních ád - typicky se objevuje v právních ádech anglosaských zemí (kde se vyvinul i u nás známý právní institut letter of intent),1) výslovn ji však upravují také právní ády n kterých stát kontinentální Evropy, jako nap . n mecké a polské právo, a v n kterých jiných kontinentálních právních ádech, jako nap . v rakouském a švýcarském právu, kde culpa in contrahendo není výslovn upravena právními p edpisy, se stala právním institutem vytvo eným judikaturou. Problematika culpae in contrahendo se nicmén postupn stává aktuální i pro náš právní ád v souvislosti s p ípravou nového ob anského zákoníku, který po ítá s výslovnou úpravou tohoto právního institutu. Proto se zabývám problematikou culpae in contrahendo nejprve z hlediska právní úpravy v cizích právních ádech a poté z hlediska eské právní úpravy, a to jak de lege lata, tak i de lege ferenda. VYSV TLENÍ
POJMU
Nauku o právním institutu culpa in contrahendo rozvinul v 19. století n mecký právní v dec Rudolf von Jhering. Pod pojmem culpa in contrahendo se obvykle rozumí odpov dnost za r zné druhy nekorektního jednání v p edsmluvním stadiu. Obecn e eno, culpa in contrahendo je právním institutem, jehož smyslem je chránit dobrou víru ú astníka p edsmluvních jednání v korektní postup ostatních ú astník t chto jednání. Jedním druhem odpov dnosti, který je zahrnován pod právní institut culpa in contrahendo, je odpov dnost za bezd vodné p erušení jednání o uzav ení smlouvy za situace, kdy strana, která jednání bezd vodn p erušila, ve druhé stran vyvolala d vodné o ekávání, že smlouva bude uzav ena. Culpa in contrahendo zahrnuje rovn ž odpov dnost ú astník p edsmluvních jednání za nespln ní povinnosti informovat ostatní ú astníky jednání o všech skutkových a právních okolnostech, podstatných z hlediska uzav ení smlouvy, které jim jsou známé nebo jim musejí být známé (nespln ní této povinnosti má nezanedbatelný význam typicky v p ípad , pokud by druhá strana - p i znalosti všech podstatných okolností - o uzav ení smlouvy v bec neuvažovala). Culpa in contrahendo dále zahrnuje rovn ž odpov dnost za zneužití d v rných informací, získaných b hem p edsmluvních jednání, bez ohledu na to, jestli k uzav ení smlouvy skute n došlo. Vzhledem k obecné povaze culpae in contrahendo je z ejmé, že pro její uplatn ní v praxi má velký význam judikatura. CULPA PRÁVU
IN
CONTRAHENDO
V
N MECKÉM
Nedávná rozsáhlá novela n meckého závazkového práva, ú inná od 1. 1. 2002 (v SRN ozna ovaná jako modernizace závazkového práva - Schuldrechtsmodernisierung), p inesla mimo jiné zákonnou úpravu právního institutu culpa in
contrahendo, který byl v soudní praxi vytvo en již d íve jako st žejní institut n meckého ob anského práva. Idea, že mohou existovat i p edsmluvní povinnosti, p i jejichž porušení p ichází v úvahu odpov dnost subjektu, který se porušení t chto povinností dopustil, m la již p ed výše zmín nou novelou n meckého ob anského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, dále jen "BGB") konkrétní výraz v jeho po etných díl ích ustanoveních (viz nap . dále diskutovaný § 122 BGB, upravující náhradu škody zp sobenou v d sledku neplatnosti právního úkonu). Po novelizaci BGB je základem právní úpravy culpae in contrahendo § 311 odst. 2 BGB, podle kterého m že již v p edsmluvním stadiu vzniknout závazkový vztah s povinnostmi podle § 241 odst. 2 BGB, kde je stanoveno, že závazkový vztah m že podle svého obsahu každou stranu zavazovat k ohledu na práva, právní statky (Rechtsgüter) a zájmy druhé smluvní strany (toto ustanovení je mj. základem existence tzv. vedlejších povinností ze závazkových vztah , které jejich speciální právní úprava výslovn nestanoví, nap . v p ípad kupní smlouvy z tohoto ustanovení pro prodávajícího vyplývá povinnost dodat kupujícímu návod k prodávané v ci, a koliv tato povinnost není v právní úprav kupní smlouvy v BGB prodávajícímu uložena).2) Ustanovení § 311 odst. 2 n meckého ob anského zákoníku vymezuje p edsmluvní závazkové vztahy tak, že závazkový vztah s povinnostmi podle § 241 odst. 2 BGB vzniká také: - zahájením jednání o uzav ení smlouvy (Vertragsverhandlungen), - navázáním kontaktu za ú elem uzav ení smlou-vy (die Anbahnung eines Vertrags), p i kterém jedna strana s ohledem na potenciální smluvní vztah poskytuje druhé stran možnost p sobení na její práva, právní statky (Rechtsgüter) a zájmy nebo jí tyto sv í, nebo podobnými geschäftliche
"obchodními"
kontakty3)
(änliche Kontakte).
Uvedené t i p ípady v podstat p edstavují jednotlivé asové fáze p edsmluvních jednání - t etí p ípad je p ípadem nejobecn jším, který podle n mecké literatury4) zahrnuje rovn ž období p ed navázáním kontaktu za ú elem uzav ení smlouvy (pod navázání kontaktu za ú elem uzav ení smlouvy typicky pat í p ípady, kdy spot ebitel navštíví provozovnu podnikatele, aby se informoval o jeho obchodní innosti, nebo kdy si nechá od podnikatele u init nabídku jeho služeb), na které pak navazuje zahájení p edsmluvních jednání. Pro posouzení, zda je v konkrétním p ípad intenzita kontakt právn relevantní, je podstatnou skute ností zejména vznik dodate ných rizik pro jednu nebo druhou stranu. Právní institut culpa in contrahendo ovšem není v § 311 odst. 2 BGB upraven vy erpávajícím zp sobem. Jsou v n m pouze vyjmenovány p edpoklady pro vznik p edsmluvních vztah , p i emž o obsahu a dosahu takto založených povinností se toto ustanovení zmi uje jen prost ednictvím odkazu na výše zmín ný § 241 odst. 2 BGB, který je formulován velmi obecným zp sobem. CULPA IN CONTRAHENDO A T ETÍ OSOBY
Ustanovení § 311 odst. 2 BGB dopl uje § 311 odst. 3 BGB, podle kterého m že závazkový vztah podle § 241 odst. 2 BGB vzniknout rovn ž v i osobám, které se samy nemají stát smluvní stranou, p i emž podle § 311 odst. 3 v ty druhé BGB vzniká takový závazkový vztah zvlášt tehdy, pokud t etí osoba požívá ve zvláštní mí e d v ru (in besonderem Masse Vertrauen für sich in Anspruch nimmt), a tím podstatn ovliv uje p edsmluvní jednání nebo uzav ení smlouvy. Z takového závazkového vztahu mohou t etí osob vzniknout jak práva, tak i povinnosti. Ustanovení § 311 odst. 3 BGB nicmén výslovn nestanoví p edpoklady vzniku podobných závazkových vztah , které tedy musejí být dovozeny z pravidel vytvo ených judikaturou. Po-dle n mecké literatury se § 311 odst. 3 BGB aplikuje na následující skupiny p ípad odpov dnosti t etích osob:5) - Požívání zvláštní d v ry - jedná se o p ípad výslovn uvedený v § 311 odst. 3 BGB, spadá sem nap . situace, kdy obchodník s ur itým druhem zboží, vystupující jako zprost edkovatel nebo zástupce vlastníka, má odpov dnost za své jednání v i potenciálním zájemc m o koupi takového zboží, kte í kv li jeho zvláštním odborným znalostem d v ují jím poskytnutým informacím a doporu ením. - Odpov dnost osob poskytujících odborné informace jedná se o odpov dnost znalc a jiných osob poskytujících informace, které (bez vlastního zájmu na uzav ení smlouvy) prost ednictvím svých vyjád ení rozhodujícím zp sobem p ispívají k uzav ení smlouvy, protože se jedna ze stran spoléhá na jejich odbornou zp sobilost, objektivitu a neutralitu. Pokud by nap . znalec odhadl na základ smlouvy s prodávajícím cenu prodávaného domu z nedbalosti p íliš vysoko a kupující by na základ tohoto odhadu uzav el nevýhodnou kupní smlouvu, dopustil by se v d sledku zavin ného poskytnutí nesprávných údaj o cen domu porušení své povinnosti, což m že vést k nároku kupujícího na náhradu škody podle § 280 odst. 1 BGB (viz dále) ve spojení s výše uvedeným § 311 odst. 3 BGB a § 241 odst. 2 BGB. - Vlastní zájem t etí osoby na uzav ení smlouvy - podle n mecké judikatury je uznávána odpov dnost t etí osoby z culpae in contrahendo, i když t etí osoba nepožívá zvláštní d v ru, pokud se tato osoba podílí na uzav ení smlouvy a má na uzav ení smlouvy významný vlastní zájem, který p esahuje pouhý zájem na získání provize (t etí osoba musí být inná "tém ve vlastní v ci" - jde o tzv. kvalifikovaný vlastní zájem). P íkladem m že být situace, kdy t etí osoba vystupuje p i sjednávání kupní smlouvy na nemovitost jako zástupce kupujícího a na základ nesprávných informací dá prodávajícímu podn t k prodeji pod cenou, protože na základ smlouvy o smlouv budoucí chce od kupujícího nemovitost sama koupit, a je tedy na sjednání ceny zainteresována stejn jako kupující. Tento p ípad odpov dnosti t etí osoby z culpae in contrahendo sice není výslovn obsažen v § 311 odst. 3 v t druhé BGB, nicmén podle n mecké literatury jej v sob zahrnuje § 311 odst. 3 v ta první BGB (viz výše). T etí osob mohou v n kterých p ípadech vzniknout i práva z culpae in contrahendo - jako p íklad uvádí n mecká literatura6) situaci, kdy potenciální kupující p ijde do obchodního domu nakupovat s dít tem, které se tam zraní.
Pokud se ochranné povinnosti majitele obchodního domu z p edsmluvního vztahu s potenciálním kupujícím vztahují i na toto dít , m že v takovém p ípad existovat nárok na náhradu škody v i majiteli obchodního domu. CULPA IN CONTRAHENDO A NÁHRADA ŠKODY Protože n mecké právo upravuje odd len náhradu škody zp sobenou v d sledku tzv. nedovoleného jednání (unerlaubte Handlung) a náhradu škody zp sobenou v d sledku porušení povinnosti ze závazkového vztahu, je nutné v souvislosti s právním institutem culpa in contrahendo upozornit na to, že náhrada škody zp sobené v d sledku porušení p edsmluvní povinnosti se ídí stejnými pravidly jako náhrada škody zp sobené porušením povinnosti vyplývající ze smlouvy (což lze mj. vid t ze systematického za azení § 311 ve t etím oddíle druhé knihy BGB s názvem "Závazkové vztahy ze smluv" a z nadpisu § 311 BGB "Závazkové vztahy z právních úkon a jim podobné závazkové vztahy" (Rechtsgeschäftliche a rechtsgeschäftsähnliche Schuldverhältnisse). To má význam proto, že právní úprava takového druhu odpov dnosti za škodu je pro poškozeného výhodn jší než právní úprava odpov dnosti za škodu zp sobenou v d sledku nedovoleného jednání (viz nap . výše uvedený p ípad úrazu v obchodním dom ). Základem nároku na náhradu škody z culpae in contrahendo je § 280 odst. 1 BGB ve spojení s uvedeným § 311 odst. 2 BGB a § 241 odst. 2 BGB (podle ustanovení § 280 odst. 1 BGB je dlužník povinen nahradit v iteli škodu, která mu vznikla tím, že dlužník porušil povinnost ze závazkového vztahu, což neplatí, pokud dlužník za porušení povinnosti neodpovídá). Z t chto ustanovení vyplývá, že ten, kdo zavin n poruší p edsmluvní povinnosti, má povinnost k náhrad škody. Zde je t eba zmínit, že podle § 249 v ty první BGB je ten, kdo je zavázán k náhrad škody, povinen vytvo it stav, který by existoval, kdyby nedošlo k události, v d sledku níž vznikla škoda, tzn. v p ípad škody zp sobené porušením povinností vyplývajících z culpae in contrahendo má být vytvo en stav, který by existoval p i korektním jednání. Zvláštností n kterých p ípad náhrady škody z culpae in contrahendo je omezení její výše - podle § 122 odst. 1 BGB je povinnost k náhrad škody zp sobené v d sledku neplatnosti právního úkonu, ke které došlo vlivem omylu nebo nedostatku vážné v le v d sledku toho, že druhá strana nebo t etí osoba spoléhala na platnost smlouvy, omezena na ástku odpovídající zájmu, který druhá strana nebo t etí osoba m la na platnosti právního úkonu (náhrada škody p itom poškozenému nenáleží v bec, pokud d vod neplatnosti znal nebo jej musel znát) - mluví se o náhrad tzv. negativního zájmu na uzav ení smlouvy. V ostatních p ípadech náhrady škody z culpae in contrahendo pak z ejm platí, že každá zavin n zp sobená majetková újma má být nahrazena zásadn v plném rozsahu. Jako p íklad aplikace culpae in contrahendo7) lze uvést situaci, kdy jedna smluvní strana dodá zboží druhé smluvní stran , která je má dále distribuovat ke spot ebiteli; tato smluvní strana (spole nost s ru ením omezeným) se však zanedlouho poté stane insolventní. Jako porušení p edsmluvních povinností se v tomto p ípad hodnotí jednání jednatele spole nosti, které bylo zboží dodáno, nebo tento m l smluvního partnera dané spole nosti na její
hospodá ské potíže upozornit. Smluvní strana, která dodala zboží, má nárok na náhradu škody ve form ušlého zisku, který jí vznikl v d sledku toho, že mohla zboží dodat jinému odb rateli za stejnou cenu; povinnost k náhrad škody má jednatel spole nosti, které bylo zboží dodáno. V p ípad bezd vodného p erušení jednání o smlouv , která se již jeví sjednanou, m že být cestou náhrady škody požadováno uzav ení této smlouvy, což m že v konkrétním p ípad vést k nároku poškozeného na úhradu náklad na obstarání náhradního pln ní.8) V p ípad nevýhodných smluv, u kterých jedna ze stran neposkytla druhé stran dostate né informace pot ebné k jejímu rozhodnutí smlouvu uzav ít, lze od smlouvy odstoupit, požadovat vrácení již poskytnutých pln ní a náhradu škody, která vznikla v d sledku uzav ení takové smlouvy. TYPICKÉ P ÍPADY CONTRAHENDO
APLIKACE
CULPAE
IN
P i aplikaci culpae in contrahendo v soudní praxi mají nezanedbatelný význam opodstatn ná o ekávání ú astník , faktická nerovnost stran a rovn ž n které další okolnosti; na základ podobných kritérií lze z po etné n mecké judikatury vy lenit tyto druhy p ípad aplikace culpae in contrahendo:9) - N mecká judikatura se v mnoha p ípadech zabývala povinnostmi k ochran života a zdraví druhé strany, a to zejména v souvislosti se samoobsluhami a podobnými provozovnami. Majitel t chto provozoven musí zajistit mj. to, aby podlaha provozovny byla pokud možno v takovém stavu, který by eliminoval možnost uklouznutí a zran ní zákazníka nebo jeho doprovodné osoby, z ehož mj. vyplývá požadavek na volbu vhodného povrchu. Ur ité ochranné povinnosti má i zákazník: nap . pokud potenciální kupující uskute ní zkušební jízdu s p edvád cím vozem, má odpov dnost za škodu, pokud zp sobí nehodu a p itom zraní jiné osoby nebo zp sobí v cnou škodu; výjimkou je zde vznik škody v d sledku lehké nedbalosti, nebo potenciální kupující m že podle Spolkového soudního dvora SRN spoléhat na to, že pro takové p ípady je sjednáno havarijní pojišt ní.
nemožné. Pokud takovou nemožnost mohla jedna ze stran alespo poznat, tak má podle § 311a odst. 2 BGB povinnost k náhrad škody té smluvní stran , která se spoléhala na platnost smlouvy. Typickými zp soby jednání, které zakládají nároky z culpae in contrahendo, jsou podvod a výhr žka, nebo § 123 BGB výslovn stanoví napadnutelnost platnosti právních úkon , které jsou takovými jednáními dot eny. - P edsmluvní informa ní povinnosti nejdou tak daleko, že by druhé stran musely být sd leny všechny n jakým zp sobem významné okolnosti, zvlášt není nutné upozornit na to, že jiní podnikatelé mají výhodn jší nabídky. To však neplatí v p ípad otázky, jestli smlouva m že v bec dosáhnout svého ú elu a jaká rizika jsou s tím p ípadn spojena. Nap íklad pokud chce n kdo prodat d m, který má být na základ rozhodnutí stavebního ú adu zbourán, tak je povinen na to potenciálního kupce upozornit, nebo pokud n kdo nabízí v p ípad investice do ur itého podnikatelského zám ru "tém jistý zisk" t icet procent za rok za situace, kdy riziko neúsp šnosti této investice je minimáln padesát procent, je rovn ž povinen na toto riziko potenciálního zájemce o takovou investici upozornit. Odpov dnost za škodu zp sobenou opomenutím zmín né informa ní povinnosti vzniká již v d sledku nedbalostního zavin ní, což má význam z d vodu, že lest (Arglist) stanovenou v § 123 BGB jako podmínku napadnutelnosti platnosti právního úkonu kv li podvodu (viz výše) asto nelze prokázat. - P edsmluvní vztah d v ry (Vertrauensverhältnis), který je chrán n právním institutem culpa in contrahendo, nevzniká jen v i potenciální protistran , ale v i všem osobám zú astn ným na daném právním úkonu. Pokud nap . ur itá v c pat í více osobám spole n , a ty ji cht jí prodat, tak jsou i mezi sebou zavázány k poctivému jednání. CULPA IN PRÁVU10)
CONTRAHENDO
V
RAKOUSKÉM
- Zásadn neexistuje povinnost spolup sobit na úsp šném zakon ení jednání. I v dosti pokro ilém stadiu mohou být jednání p erušena, aniž by to vyžadovalo zvláštní zd vodn ní; n co jiného platí jen tehdy, pokud by jedna ze stran vzbuzovala dojem, že uzav ení smlouvy je jen formalita. P íkladem je situace, kdy zam stnavatel sd lí uchaze i o zam stnání, že s ním bude pozít í uzav ena pracovní smlouva, uchaze o zam stnání dá v d sledku tohoto sd lení výpov ze svého stávajícího zam stnání a o dva dny pozd ji mu bude sd leno, že bylo rozhodnuto jinak.
Rakouský ob anský zákoník (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, dále jen "ABGB") sice neobsahuje žádné obecné ustanovení o p edsmluvních povinnostech, p esto jsou takové povinosti obsaženy v n kterých ustanoveních platného rakouského právního ádu, nap . v § 874, § 878 ABGB. Podle § 874 ABGB musí ten, kdo zp sobil uzav ení smlouvy v d sledku lsti nebo nátlaku, poskytnout zadostiu in ní (Genugtuung) za zp sobenou újmu; podle § 878, v ty t etí ABGB ten, kdo p i uzav ení smlouvy nemožnost pln ní znal nebo musel znát, má druhé smluvní stran , pokud pro ni neplatí totéž, nahradit škodu, kterou druhá smluvní strana utrp la v d sledku své d v ry v platnost smlouvy, nebo v takovém p ípad ten, kdo nemožnost pln ní znal nebo musel znát, porušil upozor ovací povinnost.11)
- Pokud by byla jednou ze stran napadnuta platnost smlouvy kv li vadám v le, m že rovn ž existovat odpov dnost za culpae in contrahendo, a sice v d sledku toho, že jedna ze stran nesplnila svou povinnost dostate n informovat druhou smluvní stranu. P íkladem aplikace tohoto principu je napadení platnosti smlouvy kv li omylu strana napadající platnost smlouvy odpovídá za náhradu škody podle § 122 BGB (viz výše) tomu, kdo spoléhal na bezvadnost neplatného právního úkonu. Podobným p íkladem je p ípad, kdy je smluvené pln ní od po átku
Podle rakouské judikatury vstupují potenciální smluvní partne i již se zapo etím kontaktu za "obchodním" ú elem ze zákona do závazkového vztahu, který nezávisí na uzav ení smlouvy a ze kterého jsou jeho subjekty povinny ke vzájemným ohled m p i p íprav a uzavírání smlouvy. Závazkový vztah, existující mezi ú astníky p edsmluvních jednání, obsahuje podobné povinnosti jako v n meckém právu, tj. upozor ovací a ochranné povinnosti a povinnosti k dodržení ur ité pé e (Sorgfaltspflichten).12) Zvláštní ochranné povinnosti jsou ve spojení s právními úkony
p edpokládány i v jiných p ípadech, nap . p i existenci trvalého obchodního styku, ve vztahu ke t etím osobám nebo u informací, které jsou d ležité pro obchodní dispozice a které mohou poskytnout jen zcela ur ité osoby, protože jsou v ur itém právním nebo jiném zvláštním vztahu. Zvláštní právní p edpisy platí pro emisi cenných papír - nap . § 11 rakouského zákona o kapitálovém trhu (Kapitalmarktgesetz), který stanoví odpov dnost za škodu vzniklou v d sledku d v ry ve správnost nebo úplnost údaj uvedených v prospektu cenného papíru. Obecn má jedna strana druhou stranu p ed uzav ením smlouvy p edevším upozornit na povahu potenciálního p edm tu pln ní nebo na ohrožení spln ní její povinnosti plnit a má jí sd lit právní p ekážky, které brání uzav ení smlouvy. Ovšem podobn jako v n meckém právu neexistuje ani v rakouském právu právní povinnost upozornit druhou stranu na všechny okolnosti, které mohou mít vliv na její rozhodnutí - existence informa ní povinnosti se bere v úvahu jen tehdy, pokud druhá strana mohla podle zásad poctivého obchodního styku (redlicher Geschäftsverkehr) upozorn ní o ekávat. Tak je nap . nutné oznámit blížící se konkurs, pokud je t eba po ítat s tím, že povede ke zma ení ú elu smlouvy, což je typické u úv rových obchod . Oznamovací povinnost se týká i vlastní identity nebo rizik, která mohou být spojena s poskytnutím pln ní. Upozor ovací povinnosti asto bývají výslovn vymezeny v zákon - p íkladem m že být § 6 rakouského zákona o investi ních fondech (Investmentfondsgesetz), který ukládá povinnost zve ejnit ur ité informace. Strany jsou v p edsmluvním stadiu zásadn oprávn ny jednání p erušit, nebo ohled na smluvního partnera nesmí vést k p ed asnému vázání se na jednání. Nicmén bezd vodné ukon ení p edsmluvních jednání m že - ovšem výjime n - vést ke vzniku odpov dnosti za škodu, pokud jedna strana u druhé vyvolá p esv d ení, že uzav ení smlouvy je jen formalita, což platí zvlášt tehdy, pokud je pro jednajícího rozpoznatelné, že jeho partner na základ tohoto p esv d ení provádí hospodá ské dispozice. Porušení p edsmluvních povinností vede k nárok m na náhradu škody, která je zásadn omezena na náhradu tzv. negativního zájmu (viz výše); pozitivní smluvní zájem (tj. zájem na pln ní) se pak má nahradit jen tehdy, pokud by bez porušení povinností druhé strany byla s touto stranou uzav ena platná smlouva. Vedle odpov dnosti za porušení p edsmluvních povinností mohou být spln ny i p edpoklady pro deliktní odpov dnost (rakouské právo podobn jako n mecké právo upravuje odd len odpov dnost za porušení právní povinnosti stanovené zákonem neboli odpov dnost ex delicto a odpov dnost za porušení povinnosti ze závazkového vztahu neboli odpov dnost ex contractu), ovšem odpov dnost z culpae in contrahendo je pro poškozeného výhodn jší, protože se podobn jako v n meckém právu ídí pravidly pro odpov dnost ex contractu. CULPA IN CONTRAHENDO VE ŠVÝCARSKÉM PRÁVU Stejn jako v rakouském právu není ani ve švýcarském právu právní institut culpa in contrahendo obecn upraven v zákon , nicmén n která ustanovení švýcarského ob anského zákoníku a zákona o závazkovém právu obsahují ur ité prvky tohoto institutu - viz nap . l. 26 zákona o závazkovém právu [kde je stanoveno, že ten, v
d sledku jehož omylu byla prohlášena neplatnost smlouvy, je povinen nahradit škodu vzniklou vlivem této neplatnosti, pokud byl omyl d sledkem jeho nedbalosti, ledaže druhé smluvní stran byl omyl znám nebo jí m l být znám; tam kde to odpovídá spravedlnosti (Billigkeit), m že soudce v podobných p ípadech p iznat také náhradu další škody] a l. 36 zákona o závazkovém právu (pokud byla zmocn nci vystavena písemná plná moc, tak je po zániku plné moci povinen k jejímu vrácení nebo uložení do soudní úschovy; pokud to zmocn nec nebo jeho právní nástupce neu iní, bude odpov dný za škodu vzniklou t etí osob jednající v dobré ví e). Podobn jako v n meckém a rakouském právu nárok z culpae in contrahendo p edpokládá existenci "obchodního" kontaktu mezi stranami, v jehož rámci došlo k porušení p edsmluvních povinností druhou stranou, které vedlo ke vzniku škody (p edpokladem vzniku odpov dnosti je zásadn zavin ní).13) Nároky z culpae in contrahendo vznikají podobn jako v n meckém a rakouském právu p edevším v d sledku porušení upozor ovacích, informa ních a utajovacích povinností, stejn jako v d sledku zavin ného zp sobení neplatnosti smlouvy. S odpov dností z culpae in contrahendo jsou podle typu p ípadu spojeny r zné právní následky - p i zp sobení neplatnosti smlouvy je dán nárok na náhradu škody, který podle l. 26 zákona o závazkovém právu zásadn vychází z negativního zájmu na uzav ení smlouvy (viz výše); pokud porušení p edsmluvních povinností vedlo k uzav ení nevýhodné smlouvy, pak na základ culpae in contrahendo existuje právo na zrušení smlouvy a podle okolností existuje rovn ž dodate ný nárok na náhradu škody. CULPA IN CONTRAHENDO V POLSKÉM PRÁVU14) V polském právu je na rozdíl od rakouského a švýcarského práva právní institut culpa in contrahendo obecn upraven, a to pon kud konkrétn jším zp sobem než v n meckém právu. Polský ob anský zákoník (Kodeks cywilny, dále také "KC") p ed novelou ze dne 14. 2. 2003 problematiku p edsmluvních vztah obecn neupravoval a závazek k náhrad škody zp sobené v p edsmluvním stadiu p edvídal jen v n kolika zvláštních p ípadech - jedním z nich je l. 387 § 2 KC, který stanoví, že strana, která v okamžiku uzav ení smlouvy v d la o nemožnosti pln ní a neupozornila na to druhou stranu, má povinnost k náhrad škody, kterou druhá strana utrp la tím, že uzav ela smlouvu, aniž by o nemožnosti pln ní v d la. Podle sou asného zn ní l. 72 § 2 KC je strana, která p i zahájení nebo vedení p edsmluvních jednání porušila dobré mravy, zvlášt pak zahájením nebo vedením p edsmluvních jednání bez úmyslu uzav ít smlouvu, povinna nahradit škodu, kterou druhá strana utrp la v d sledku toho, že spoléhala na uzav ení smlouvy. Podle polské literatury se toto ustanovení neaplikuje na p ípady odpov dnosti vznikající z dohod upravujících postup p i p edsmluvních jednáních (umowy o negocjacje); z toho pak podle polské literatury vyplývá, že na p ípady odpov dnosti za škodu vzniklou v d sledku nekorektn provád ného jednání v p ípad , kdy není uzav ena výše zmín ná dohoda upravující p edsmluvní jednání mezi stranami a kdy v okamžiku zahájení p edsmluvních jednání neexistuje ani jiný smluvní vztah, se aplikují ustanovení o odpov dnosti ex delicto. Nárok na náhradu škody podle l. 72 § 2 KC je omezen tak jako v jiných p ípadech culpae in contrahendo (nap . v p ípad výše uvedeného l. 387 § 2 KC) tzv. negativním
zájmem
(viz
výše).
Zvláštní formou porušení povinnosti korektního postupu v p edsmluvním stadiu je nedodržení požadavku d v rnosti ohledn ur itých informací, zp ístupn ných s výhradou d v rnosti druhé stran v souvislosti s p ípravou smlouvy. Kodeks cywilny stanoví, že pokud b hem p edsmluvních jednání jedna ze stran zp ístupnila druhé stran ur ité informace s výhradou d v rnosti a strany si nesjednaly n co jiného, je druhá strana zavázána k nezve ej ování t chto informací a k jejich nesd lování jiným osobám, jakož i k jejich nevyužívání k vlastním cíl m. Stranu tvrdící, že její povinnosti v této oblasti byly upraveny jinak, tíží povinnost takovou skute nost prokázat. Strana poškozená jednáním druhé strany, která porušila závazek d v rnosti, se m že domáhat náhrady škody a vydání prosp chu tím získaného; rozsah náhrady škody v takovém p ípad vyplývá z obecného pravidla l. 361 KC, podle kterého ten, kdo je povinen k náhrad škody, má odpov dnost pouze za normální d sledky innosti nebo ne innosti, ze které škoda vznikla, p i emž v t chto hranicích, p i nedostatku jiného ustanovení zákona nebo jiného ujednání ve smlouv , zahrnuje náhrada škody újmu, kterou poškozený utrp l, a také zisk, kterého by mohl dosáhnout, kdyby ke škod nedošlo. V p ípad porušení d v rnosti se ohledn náhrady škody postupuje podle zásad odpov dnosti ex delicto, s výjimkou p ípadu, že by strany upravily problematiku spojenou s povinností dodržení d v rnosti v tzv. dohod o jednání (viz výše) - potom v p ípad porušení této povinnosti vznikne nárok na náhradu škody ex contractu. CULPA IN CONTRAHENDO A
ESKÉ PRÁVO
Jak již bylo e eno v úvodu, v eském právu doposud není právní institut culpa in contrahendo výslovn upraven a mezi odbornou ve ejností se lze setkat s názory, že jeho dovození ze stávajícího eského právního ádu není možné. P i podrobn jším zkoumání obecných pravidel eského soukromého práva však lze dojít k záv ru, že se v eském právním ádu nacházejí alespo n které prvky právního institutu culpa in contrahendo. Za východisko úvah o existenci právní úpravy culpae in contrahendo v eském právu lze vzít § 415 ob anského zákoníku, který stanoví, že každý je povinen po ínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na p írod a životním prost edí. Toto ustanovení ukládá všem subjekt m ob anského práva generální preven ní povinnost p edcházet vzniku škody, jejíž porušení vede k nároku poškozeného na náhradu škody podle § 420 odst. 1 ob anského zákoníku, který stanoví, že každý odpovídá za škodu, kterou zp sobil porušením právní povinnosti. Speciálním ustanovením k § 420 odst. 1 ob anského zákoníku je § 424 ob anského zákoníku, podle kterého za škodu odpovídá i ten, kdo ji zp sobil úmyslným jednáním proti dobrým mrav m, což je možné aplikovat rovn ž na škodu zp sobenou v d sledku zavin ní v p edsmluvním stadiu. Samoz ejm za p edpokladu, že jednání, v d sledku kterého došlo ke vzniku škody, lze posoudit jako jednání odporující dobrým mrav m (podstatným omezením aplikace tohoto ustanovení je nicmén nutnost prokázání úmyslu jednat v rozporu s dobrými mravy). Toto ustanovení je však patrn v soudní praxi aplikováno jen z ídka, nebo k n mu neexistuje dostate ná judikatura.15) Možnost aplikace § 415 a § 424 ob anského zákoníku na
p ípady p edsmluvní odpov dnosti je v každém p ípad závislá na judikatu e, nicmén vzhledem k tomu, že, jak vyplývá z výše uvedeného, rakouské a švýcarské právo sice výslovn neupravuje právní institut culpa in contrahendo, ale p esto je tento druh odpov dnosti v judikatu e rakouských a švýcarských soud obecn uznáván, není d vodu se domnívat, že by tomu tak nemohlo být i v našich podmínkách. Speciálním ustanovením o odpov dnosti za škodu, které lze rovn ž použít pro vyvození odpov dnosti za škodu zp sobenou v p edsmluvním stadiu, je § 42 ob anského zákoníku, podle kterého odpov dnost za škodu (tj. odpov dnost podle výše uvedeného § 420 odst. 1 ob anského zákoníku) existuje i v p ípad , kdy škoda vznikne v d sledku neplatnosti právního úkonu. Toto ustanovení je na rozdíl od § 415 a § 424 ob anského zákoníku výslovn zam eno na jeden z druh p edsmluvní odpov dnosti, za azovaných pod právní institut culpa in contrahendo. Podobné ustanovení jako je § 42 ob anského zákoníku, obsahuje i obchodní zákoník, a to v § 268, podle kterého je ten, kdo zp sobil neplatnost právního úkonu, povinen nahradit škodu osob , které byl právní úkon ur en, ledaže tato osoba o neplatnosti právního úkonu v d la. Pro náhradu této škody pak obdobn platí § 373 a násl. obchodního zákoníku o náhrad škody (na rozdíl od ob anského práva je však odpov dnost za škodu podle obchodního zákoníku založena na principu objektivní odpov dnosti). Obchodní zákoník dále výslovn upravuje ochranu d v rných informací, k jejichž sd lování dochází v pr b hu p edsmluvních jednání - jestliže si strany p i jednání o uzav ení smlouvy navzájem poskytnou informace ozna ené jako d v rné, pak je podle § 271 obchodního zákoníku nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, prozradit t etí osob a ani je použít v rozporu s jejich ú elem pro své pot eby, a to bez ohledu na to, zda k uzav ení smlouvy dojde, i nikoliv. Ten, kdo poruší tuto povinnost, je pak povinen k náhrad škody obdobn podle § 373 a násl. obchodního zákoníku. Další možnost aplikace ustanovení obchodního zákoníku o náhrad škody na p ípady odpov dnosti za culpae in contrahendo nasti uje J. Sala ,16) když se zmi uje o možnosti vyvodit povinnost k ur itému chování v p edsmluvním stadiu z obsahu obchodních zvyklostí. NAVRHOVANÁ ZÁKONÍKU
ÚPRAVA
V
OB ANSKÉM
Do budoucna by nicmén m l být právní institut culpa in contrahendo v eském právním ádu výslovn upraven, o emž sv d í § 1470-§ 1472 návrhu nového ob anského zákoníku (zn ní z dubna 2005), který je dostupný na internetu (www.justice.cz). Podle § 1470 odst. 1 tohoto návrhu m že každý svobodn vést jednání o smlouv a neodpovídá za to, že ji neuzav e, ledaže jednání o smlouv zahájí nebo v takovém jednání pokra uje, aniž má úmysl smlouvu uzav ít - což je ustanovení p ipomínající výše uvedený l. 72 § 2 polského Kodeksu cywilnego. Pokud podle § 1470 odst. 2 návrhu ob anského zákoníku dosp jí strany p i jednání o smlouv tak daleko, že se jejich dohoda o podstatných náležitostech
smlouvy jeví jako pravd podobná, jedná nepoctiv ta strana, která p es d vodné o ekávání druhé strany v uzav ení smlouvy jednání o uzav ení smlouvy ukon í, aniž pro to má spravedlivý d vod. P edpokladem bezproblémové aplikace tohoto ustanovení je z ejm existence judikatury, která by up esnila, kdy lze dohodu o podstatných náležitostech smlouvy považovat za pravd podobnou. Podle § 1470 odst. 3 návrhu pak strana, která jedná nepoctiv , nahradí druhé stran škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrát z neuzav eného obchodu v obdobných p ípadech. Ustanovení § 1470 návrhu patrn mohlo být formulováno více obecn ji ve smyslu výše diskutovaného l. 72 § 2 Kodeksu cywilnego, tj. tak, že odpov dnost za škodu obecn vzniká v p ípad nepoctivého jednání v p edsmluvním stadiu, p i emž za nepoctivé jednání se považuje zejména vedení jednání bez úmyslu uzav ít smlouvu a ukon ení jednání bez spravedlivého d vodu za výše zmín ných podmínek, nebo podle stávajícího zn ní § 1470 návrhu nebude stricto sensu možné toto ustanovení aplikovat na v n m neuvedené druhy nepoctivého jednání v p edsmluvním stadiu. Návrh upravuje rovn ž informa ní povinnost stran. Podle § 1471 odst. 1 návrhu si p i jednání o uzav ení smlouvy mají smluvní strany vzájemn sd lit všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž v dí nebo v d t musejí, a to tak, aby se každá ze stran mohla p esv d it o možnosti uzav ít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran z ejmý její zájem smlouvu uzav ít. Sankci za nespln ní této povinnosti stanoví odst. 2 tohoto ustanovení, podle kterého ten, kdo nesplní tuto povinnost, odpovídá druhé stran , nebude-li smlouva uzav ena, a pokud dojde k uzav ení smlouvy, vydá nepoctiv jednající strana druhé stran to, o co se v d sledku nespln ní povinnosti obohatila; právo na náhradu škody tím však není dot eno.
V našich podmínkách se nicmén doposud nerealizovalo žádné z t chto ešení, což m že být do jisté míry zp sobeno výše uvedeným p ístupem eské odborné ve ejnosti k problematice culpae in contrahendo. Ovšem i za stávajícího právního stavu lze poukázat na možnost inspirace naší smluvní praxe polskou právní úpravou tzv. dohody o jednání, kterou si ú astníci p edsmluvních jednání p ed jejich zahájením mohou upravit vzájemná práva a povinnosti b hem t chto jednání - uzavírání podobných dohod jako inominátních smluv je patrn z hlediska eského práva zásadn p ípustné a lze je jen doporu it. Návrh nového eského ob anského zákoníku v podstat upravuje všechny výše zmín né základní druhy odpov dnosti spadající pod právní institut culpa in contrahendo, které jsou ve výše diskutovaných cizích právních ádech bu výslovn upraveny v zákon nebo je uznává judikatura; návrhu lze nicmén ve srovnání s výše diskutovanými cizími právními úpravami vytknout pon kud menší míru obecnosti (viz výše) a opomenutí n kterých díl ích problém , jako nap . vztahy smluvních stran a t etích osob (které jsou ešeny nap . ve výše zmín ném § 311 odst. 3 BGB) a vztahy mezi jednotlivými subjekty tvo ícími jednu smluvní stranu. Tyto a n které další problémy by pak v p ípad p ijetí tohoto návrhu nového ob anského zákoníku byly ponechány k ešení judikatu e. Poznámky: 1)
Viz Sedlá ková, O.: Letters of intent neboli tzv. dopisy o zám ru, Bulletin advokacie, íslo 10, 1998, str. 39-46; ermák, K.: Ješt k tzv. prohlášením zám r (letters of intent), Bulletin advokacie, . 6-7, 1999, str. 31-41. 2)
Däubler, W.: BGB kompakt: Die systematische Darstellung des Zivilrechts, München, Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002, str. 654. 3)
Návrh nového ob anského zákoníku rovn ž obsahuje podobné pravidlo jako § 271 obchodního zákoníku, a to v § 1472, který stanoví, že strana, která p i jednání o smlouv získá o druhé stran d v rné informace, dbá, aby nebyly prozrazeny, aniž k tomu má zákonný d vod, anebo aby nebyly zneužity. Sankcí pro toho, kdo tuto povinnost poruší a obohatí se tím, je povinnost vydat dot ené stran to, o co se obohatil, p i emž právo na náhradu škody tím není dot eno. Výše zmín ná ustanovení návrhu nového eského ob anského zákoníku výslovn ne eší, zda se na odpov dnost podle t chto ustanovení budou aplikovat pravidla upravující odpov dnost ex contractu nebo odpov dnost ex delicto, nicmén vzhledem k tomu, že § 2416 odst. 1 návrhu, upravující odpov dnost za škodu ex contractu, mluví o vzniku škody v d sledku porušení povinnosti ze smlouvy, lze dojít k záv ru, že na odpov dnost vzniklou podle výše zmín ných § 1470-§ 1472 návrhu by se z ejm m la aplikovat ustanovení o odpov dnosti ex delicto. Jak vyplývá z p edchozího textu, je problematika culpae in contrahendo ešena ve výše zmín ných cizích právních ádech bu její výslovnou úpravou v zákon (která je v p ípad n meckého práva velmi rámcová a vytvá í tak velký prostor pro judikaturu) nebo výkladem obecných ustanovení závazkového práva judikaturou.
Slovo "obchodní" zde však neznamená, že by se nutn muselo jednat o právní skute nosti relevantní z hlediska obchodního práva. 4)
Brox, H., Walker, W.-D.: Allgemeines Schuldrecht, München, Verlag C. H. Beck, 2003, str. 62. 5)
Tamtéž,
str.
63-65.
6)
Däubler, W.: BGB kompakt: Die systematische Darstellung des Zivilrechts, München, Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002, str. 628-629. 7)
Viz rozsudek Spolkového soudního dvora SRN (Bundesgerichtshof) sp. zn. VIII ZR 380/86 ze dne 2. 3. 1988, in: Neue Juristische Wochenschrift, 1988, str. 2234-2236. 8)
Däubler, W.: BGB kompakt: Die systematische Darstellung des Zivilrechts, München, Deutscher Taschenbuch Verlag, 2002, str. 356. 9)
Tamtéž,
str.
351-355.
10)
Koziol, H., Welser, R.: Grundriss des bürgerlichen Rechts, Band II: Schuldrecht Allgemeiner Teil, Schuldrecht Besonderer Teil, Erbrecht, 12. Auflage, Wien, Manzsche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2001, str. 14-18. 11)
Koziol, H., Welser, R.: Grundriss des bürgerlichen Rechts, Band I: Allgemeiner Teil, Sachenrecht, Familienrecht, 12. Auflage, Wien, Manzsche Verlags- und Universitätsbuchhandlung, 2002, str. 155. 12)
Krejci, H.: Privatrecht, 6. Auflage, Wien, Manzsche Verlags-und Universitätsbuchhandlung, 2004, str. 90. 13)
C. 14)
Wittibschlager, M.: Einführung in das schweizerische Recht, München, H. Beck'sche Verlagsbuchhandlung, 2000, str. 134. Czachórski, W., Brzozowski, A., Safjan, M., Skowro ska-Bocian, E.:
Zobowišzania. Zarys wykladu. Warszawa, Wydawnictwo Prawnicze LexisNexis, 2004, str. 173-177. 15)
Holub, M., Fiala, J., Bi ovský, J.: Ob anský zákoník, poznámkové vydání s judikaturou a novou literaturou, 9. dopln né vydání, Praha, Linde, 2002, str. 318. 16)
9,
Sala , J.: Culpa in contrahendo v eském právu?, Právní rozhledy, íslo 2002, str. 416.
Zden k právník, Kunštát na Morav
Tobeš
