Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 1
TO, CO VÁM DÁ V¯HODU, JE, JAK K TOMU P¤ISTOUPÍTE
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 3
JOHN. C. MAXWELL
TO, CO VÁM DÁ V¯HODU, JE, JAK K TOMU P¤ISTOUPÍTE
PRAGMA HODKOVIâKY
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 4
John C. Mawwell TO, CO VÁM DÁ V¯HODU, JE, JAK K TOMU P¤ISTOUPÍTE Z anglického originálu The Difference Maker pfieloÏil Petr JÛza. PRAGMA, V Hodkoviãkách 2/20, 147 00 Praha 4 © 2006 by Maxwell Morivation and JAMAX Realty © PRAGMA, 2013 ISBN 978-80-7349-340-0
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 5
Tuto knihu vûnuji sv˘m asistentkám: BARBA¤E BRUMAGIN a LINDù EGGERS Dûkuji za va‰i oddanost, schopnosti, vûrnost a pfiátelství. Obû jste dokázaly zásadnû zmûnit mÛj Ïivot.
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 6
Dûkuji Charliemu Wetzelovi, mému zapisovateli; Stephanii Wetzel za korekci a editaci rukopisu; a Lindû Eggers, mé asistentce.
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 7
OBSAH Jedna Dva Tfii âtyfii
Z ãeho pramení vበpostoj k vûci? . . . . . . . . . . . . 9 Co pro vás vበpfiístup k vûci nemÛÏe udûlat . . . . 25 Co pro vás vበpfiístup k vûci mÛÏe udûlat . . . . . 39 Jak z va‰eho pfiístupu k vûci udûlat va‰i nejvût‰í v˘hodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
PùT VELIK¯CH P¤EKÁÎEK SPRÁVNÉHO P¤ÍSTUPU . . . . . . . 63 Pût ·est Sedm Osm Devût Deset
Nedostatek odvahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Zmûna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83 Problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Strach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Neúspûch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 Rozhodující síla va‰eho Ïivota vám mÛÏe pomoci promûnit Ïivoty ostatních . . . . . . . . . . 163
O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
7
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 8
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 9
JEDNA
Z ãeho pramení vበpostoj k vûci? UÏ jste nûkdy sly‰eli nûkoho fiíkat, „pfiístup1 je v‰e“? Zdá se, Ïe se jedná o oblíben˘ obrat mnoha motivaãních fieãníkÛ. Proto, abyste byli úspû‰ní, podle nich potfiebujete pouze správn˘ pfiístup. BohuÏel to není pravda. Hodnû ãasto mám motivaãní pfiedná‰ky. KaÏd˘ rok tak pfiedná‰ím pro ãtvrt miliónu lidí. A vûfiím v motivování druh˘ch. Ale nepovaÏuji se za motivaãního fieãníka. ¤íkám si motivaãní uãitel. MoÏná to vypadá jako drobn˘ technick˘ detail, ale ten rozdíl je v tomto: motivaãní fieãník vás nabudí a vy se cítíte skvûle, ale dru1 V angliãtinû attitude – postoj, pfiístup k vûci; zaujmout k nûãemu kladn˘/záporn˘ postoj, mít k nûãemu kladn˘/záporn˘ pfiístup aj. – pozn. pfiekl.
9
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 10
J OHN C. M AXWELL
h˘ den uÏ nevíte proã. Uãitel motivace vám dá ten stejn˘ pocit, ale druh˘ vám nûco urãitého zÛstane – nûco, co vám skuteãnû pomÛÏe. Tvrzení, Ïe správn˘ pfiístup je v‰e, je prázdné. Pokud vûfiíte tomu, Ïe pfiístup je to, na ãem záleÏí, tak pak mÛÏete o‰klivû narazit. Pokud by byl správn˘ pfiístup v‰ím, tak pak jediné, co by odli‰ovalo mne a úspû‰ného zpûváka, by byla jen víra v to, Ïe na to mám. Ale to mi mÛÏete vûfiit, Ïe existuje je‰tû jeden faktor, kter˘ mi stojí v cestû: nadání. Pokud jste se nûkdy dívali na pofiady typu Americk˘ idol a podobnû, tak víte, co mám na mysli. VÏdy mû udivuje mnoÏství pfií‰ern˘ch uchazeãÛ, ktefií na pfiíkrou kritiku porotcÛ namítají: „Ale já vím, Ïe umím zpívat. To jsou jen va‰e názory.“ Je zcela zfiejmé, Ïe nedostatek nadání vám Ïádn˘ sebevûdom˘ postoj nenahradí. TakÏe mÛÏe mít správn˘ pfiístup nûjak˘ vliv? O tom není pochyb. Pfiístup je právû to, co vychyluje jaz˘ãek na vahách. Je to rozhodující faktor. Není to v‰echno, ale je to nûco, co ve va‰em Ïivotû mÛÏe mít rozhodující roli. Podnikatel, filantrop a spisovatel W. Clement Stone fiekl: „Mezi lidmi jsou jen malé rozdíly, ale tyto malé rozdíly vytváfií veliké rozdíly. Postoje jsou malé rozdíly. Velik˘m rozdílem je, zda jsou pozitivní, nebo negativní.“ Tahle kniha nemá za cíl balamutit vás tvrzením, Ïe tím jedin˘m, o co jde, je pfiístup. Chce vám ukázat, Ïe
10
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 11
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
vበpfiístup mÛÏe promûnit hodnû vûcí ve va‰em Ïivotû. Chci tak uãinit tím zpÛsobem, Ïe vám pomÛÏu pochopit, odkud va‰e postoje a pfiístup k vûcem a situacím pochází, co pro vás mohou a nemohou udûlat a jak z nich mÛÏete udûlat své pfiednosti. Chci vám také poskytnout vhled k tomu, jak se vypofiádat s pûti nejvût‰ími pfiekáÏkami, kter˘m musíme v‰ichni ãelit: se ztrátou odvahy, zmûnou, problémy, strachem a neúspûchem. Pokud na tom jste jako vût‰ina lidí, tak se pfiinejmen‰ím s jednou z nich setkáváte kaÏdiãk˘ den! Vydejme se spolu na cestu a podívejme se nejprve na nûjaké základy.
CO TO JE P¤ÍSTUP? Co je to vlastnû ten pfiístup? Co vás napadne, kdyÏ to slovo sly‰íte? Já to vnímám jako vnitfiní pocit vyjádfien˘ chováním navenek. Lidé vÏdy vyjadfiují, co cítí uvnitfi. Nûktefií lidé se to snaÏí skr˘vat, a po nûjakou dobu se jim mÛÏe dafiit ostatní klamat. Ale takové skr˘vání dlouho nevydrÏí. Postoje si cestu ven najdou vÏdy. MÛj otec hroznû rád vypráví pfiíbûh o ãtyfiletém chlapci, kterého maminka koneãnû pfiinutila se zklidnit. „Tady seì na té Ïidli a ani se nehni!“ fiekla pfiísnû zdeptaná maminka. Chlapec se bál vût‰ího trestu,
11
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 12
J OHN C. M AXWELL
a tak si sedl, ale fiekl: „Tak jo, mami. Navenek sedím, ale uvnitfi stojím.“ Vበpfiístup ovlivní v‰echny aspekty va‰eho Ïivota. MÛÏe v‰e pfietfiít jasn˘mi, záfiiv˘mi barvami – vytvofiit umûlecké dílo. Nebo v‰e mÛÏe nabarvit tmav˘mi stra‰ideln˘mi stíny. Pfiístup je natolik pÛsobiv˘ a dÛleÏit˘, Ïe na nûho pohlíÏím následovnû: Je to pfiedvoj va‰eho pravého já. Kofieny má uvnitfi, ale ovoce vnû. Je to vበnejlep‰í pfiítel, nebo nejhor‰í nepfiítel. Je upfiímnûj‰í a stálej‰í neÏ va‰e vlastní slova. Je to vበpohled zaloÏen˘ na zku‰enostech z minulosti. Je to to, co k vám lidi pfiitahuje, nebo je odrazuje. Pokud není vyjádfien, tak je nespokojen˘. Je to archiváfi va‰í minulosti. Je to mluvãí va‰í pfiítomnosti. Je to prorok va‰í budoucnosti. Ve va‰em souãasném Ïivotû neexistuje jediná jeho ãást, která by va‰ím pfiístupem nebyla ovlivnûná. A pfiístupem, kter˘ si s sebou nesete z dne‰ka, bude samozfiejmû ovlivnûna i va‰e budoucnost. Vበpfiístup ovlivÀuje ve‰keré aspekty va‰eho Ïivota. Je jako malífisk˘ ‰tûtec mysli.
12
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 13
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
ODKUD MÁM SVÒJ P¤ÍSTUP? Pokud je vበpfiístup natolik dÛleÏit˘, tak by bylo nejspí‰ nejlep‰í zaãít se ptát, odkud pochází a zda ho máme takov˘, jak˘ je, nadobro – s jeho klady i zápory. Nejprve se tedy podívejme, odkud nበpfiístup pochází. 1. Osobnost – kdo jste Dva muÏi si vy‰li na ryby. KdyÏ pfiestaly brát, zaãali si povídat. Jeden z muÏÛ chválil svoji Ïenu, oceÀoval její vlastnosti a nakonec to celé uzavfiel slovy: „Ví‰, kdyby byli v‰ichni chlapi jako já, tak by v‰ichni chtûli b˘t Ïenatí právû s ní.“ „A kdyby byli jako já, tak by to nechtûli,“ dodal ten druh˘. KaÏd˘ jsme jin˘. Narodili jsme se jako osobnosti. Jsme odli‰ní zrovna tak jako na‰e otisky prstÛ. To se t˘ká i sourozencÛ, ktefií se narodí stejn˘m rodiãÛm a ktefií jsou vychováváni ve stejném prostfiedí. Dokonce geneticky identická dvojãata mají své vlastní osobnosti. Va‰e osobnost – va‰e pfiirozené zaloÏení – vበpfiístup ovlivÀuje. To neznamená, Ïe byste snad byli svojí osobností chyceni do pasti. Ale va‰e postoje a pfiístup k vûcem jsou jí zcela jistû ovlivnûny.
13
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 14
J OHN C. M AXWELL
2. Prostfiedí – co je okolo vás Prostfiedí, kterému jste byli bûhem svého rÛstu vystaveni, mûlo na vበpfiístup vliv zcela stoprocentnû. Pro‰li va‰i rodiãe rozvodov˘m fiízením? To by mohlo zpÛsobit, Ïe budete nedÛvûfiiví vÛãi opaãnému pohlaví. Umfiel nûkdo z va‰ich blízk˘ch? To by mohlo zpÛsobit, Ïe se budete bát si k nûkomu vytvofiit bliωí vztah. VyrÛstali jste ve skromn˘ch pomûrech? MoÏná se tedy budete houÏevnatû snaÏit o úspûch. Anebo naopak, budete se snadno vzdávat. Je obtíÏné pfiesnû pfiedpovûdût, jak˘ bude mít prostfiedí dopad na postoje daného ãlovûka, ale mÛÏete si b˘t jisti, Ïe urãit˘ vliv zde bude. Obû dvû na‰e dûti jsou adoptované, a oba s manÏelkou na základû této zku‰enosti vûfiíme, Ïe genetické vlivy jsou nejsilnûj‰ím ran˘m urãovatelem postojÛ. Víme ale také, Ïe prostfiedí hraje roli rovnûÏ. 3. V˘razy ostatních – va‰e pocity Vût‰ina lidí si dobfie pamatuje pfiíkrá slova uãitelÛ nebo rodiãÛ i o desítky let pozdûji. Nûktefií lidé si cel˘ Ïivot nesou jizvy po takov˘ch záÏitcích. Ve své knize Winning with People uvádím u principu bolesti, Ïe „lidé, ktefií ubliÏují, druhé lidi zraÀují a jsou jimi snadno zraÀováni“. Stejnû tak mohou mít dopad na pfiístup ãlovûka i pozitivní slova. Vzpomínáte si na nûjaká pochvalná
14
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 15
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
slova od svého oblíbeného uãitele nebo jiného dospûlého, kterého jste si váÏili? Pár slov mÛÏe zmûnit zpÛsob, jak˘m o sobû ãlovûk pfiem˘‰lí, a zároveÀ mohou dát smûr jeho Ïivotu. Charlie Wetzel, mÛj zapisovatel, si pamatuje slova své sestry, Barbary Rensink, která mu fiekla, kdyÏ mu bylo osmnáct. V té dobû jeho Ïivot nijak v˘razn˘ smûr nemûl, a ona mu tehdy fiekla, Ïe si myslí, Ïe má cit pro vafiení a Ïe dovede dobfie rozpoznat, které chutû jdou k sobû. Do té doby ho nûco takového ani nenapadlo. Tak zapoãalo jeho desetileté období, kdy se plnû vûnoval studiu vafiení a v‰emu okolo potravin vãetnû podnikání v oboru restauraãních sluÏeb. To ho nakonec pfiivedlo k jeho prvnímu zamûstnání jako profesionálního kuchafie v restauraci. 4. Self-image – jak sami sebe vidíte To, jak vidíte sami sebe, má na postoje ohromn˘ vliv. Chabé sebevûdomí a ‰patn˘ pfiístup k vûcem jdou ãasto ruku v ruce. Je tûÏké vnímat vûci v okolním svûtû pozitivnû, kdyÏ sami sebe vnímáte jako negativní. Dwayne Dyer k tomuto doporuãuje: „Dávejte pozor na nálepky, kter˘mi se oznaãujete. KaÏdá taková nálepka je omezením, které si nedovolíte pfiekroãit.“ Pokud máte problémy dostat se tam, kam chcete, tak je moÏné, Ïe se problém nachází uvnitfi vás samotn˘ch. Pokud nezmûníte své vnitfiní pocity vÛãi sobû, nebudete schopni zmûnit své vnûj‰í jednání vÛãi ostatním.
15
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 16
J OHN C. M AXWELL
5. Vystavení se pfiíleÏitostem k rÛstu – co proÏíváte Osvícensk˘ spisovatel a filozof Voltaire pfiirovnával Ïivot ke karetní hfie. Hráãi musí akceptovat rozdané karty. Ale jakmile je mají, jen oni sami rozhodují o tom, jak s nimi budou hrát. Sami volí, jak riskovat a jak jednat. V‰ichni lidé nepotkávají stejné pfiíleÏitosti k rÛstu. KdyÏ jsem vyrÛstal, vystavovali mne rodiãe neustále nov˘m záÏitkÛm, které mne formovaly. KdyÏ jsem byl na stfiední, tak mû poslali na kurz Dalea Carnegieho „Jak si získat pfiátele a ovlivÀovat ostatní lidi“ a i jiné dal‰í kurzy. Otec mne obãas brával na t˘den ze ‰koly, abych mohl b˘t s ním bûhem jeho sluÏebních cest, na které jezdil jakoÏto vedoucí náboÏenské denominace. Brával mne s sebou, abych si vyslechl pfiedná‰ky znám˘ch kazatelÛ a misionáfiÛ. Rodiãe mi dokonce platili za ãetbu knih, které mohly utváfiet mé my‰lení. Dûlali v‰echno moÏné, aby mi umoÏnili rozvíjet postoj otevfien˘ osobnostnímu rÛstu. Jako dospûl˘ jsem v zapoãatém smûru pokraãoval a snaÏil se pfiedat tento postoj dále sv˘m dûtem a vnouãatÛm. Ne kaÏd˘ má takové ‰tûstí, jako jsem mûl já. Pokud bylo va‰e dûtství podobné mému, tak sv˘m rodiãÛm podûkujte. Pokud jste se v‰ak s pfiíleÏitostmi k rÛstu setkali jen zfiídka nebo zda jste byli málokdy pfiivádûni k hranicím sv˘ch schopností, tak moÏná budete muset na svém rÛstu a rozvoji svého pfiístupu pracovat tvrdûji.
16
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 17
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
6. Spolãování se s vrstevníky – va‰e spoleãnost KaÏdou chvíli sl˘cháváme o mlad˘ch lidech s problémy, ktefií podle okolí b˘vali tak bezproblémoví, ale pak se chytli ‰patn˘ch part a skupin. Je pravda, Ïe se postupnû zaãínáte podobat lidem, se kter˘mi trávíte hodnû ãasu. Pokud se slu‰nû vychované dítû zaãne pohybovat ve spoleãnosti lidí s niωími morálními standardy, tak je jen otázkou ãasu, kdy i jeho morálka poklesne. A co myslíte, Ïe se stane, pokud nûkdo s dobr˘m pfiístupem k vûcem bude trávit svÛj ãas s lidmi s negativními postoji? Zaãne si vytváfiet svÛj negativní pfiístup. MoÏná, Ïe si bude myslet, Ïe své okolí dokáÏe promûnit, ale pokud je v poãetní nev˘hodû, tak pak to bude ono negativní okolí, které bude mít vût‰í vliv. 7. Pfiedsudky – to, co si myslíte Mnohé z faktorÛ, které jsem zde zmínil a které se vyznaãují vlivem na va‰e postoje, byly vytvofieny ve va‰í minulosti. Víte ale, co nejvíce utváfií nebo udrÏuje vበpfiístup dnes? Va‰e my‰lenky. My‰lenky na nás mají obrovsk˘ dopad, jak v následující poznámce podotknul spisovatel a úspû‰n˘ podnikatel Bob Conklin: Mohu vás pozvednout i nechat padnout. Mohu pracovat pro vás, nebo proti vám. Mohu vám pfiinést úspûch, nebo neúspûch.
17
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 18
J OHN C. M AXWELL
Ovládám to, jak se cítíte, a jak˘m zpÛsobem jednáte. Díky mnû se mÛÏete rozesmát, pustit do práce nebo se zamilovat. Díky mnû va‰e srdce mÛÏe zpívat radostí, vzru‰ením, nad‰ením. Nebo se mÛÏete cítit zdrcení, vyprahlí, nemocní. Mohu vás pfiimût cítit se ‰patnû, lhostejnû. Mohu b˘t va‰imi pouty, tûÏk˘mi, utaÏen˘mi, ubíjejícími. Stejnû tak mohu b˘t jako barvy sklenûného hranolu – tanãící, jasné, pomíjivé, navÏdy ztracené, pokud je nezachytí pero nebo zámûr. Mohu b˘t pûstována a vypûstována v nûco úchvatného a krásného, co budou ostatní vnímat skrze va‰e ãinnosti. Nikdy nemohu b˘t odstranûna – pouze nahrazena. Jsem MY·LENKA. Proã mû lépe nepoznat? Va‰e Ïivoty jsou utváfieny ve‰ker˘mi va‰imi my‰lenkami. Va‰ím pfiístupem k va‰emu sousedovi je to, co si o nûm myslíte. To, co si myslíte o své práci, je va‰ím pfiístupem k ní. Va‰e my‰lenky o partnerovi, partnerce, lidech, které potkáváte v dopravní ‰piãce, a vládû vytváfií vበpfiístup ke v‰em tûmto subjektÛm. Souhrn v‰ech va‰ich my‰lenek vytváfií vበcelkov˘ postoj a pfiístup.
18
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 19
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
8. Volby – to, co dûláte Básník, kritik a editor slovníkÛ Samuel Johnson si byl vûdom, Ïe „ten, kdo zná lidskou pfiirozenost tak nicotnû, Ïe se stále snaÏí najít ‰tûstí mûnûním v‰eho okolo sebe, aniÏ by zmûnil své vlastní sm˘‰lení, promrhá svÛj Ïivot v bezv˘sledné snaze a bude jen násobit své strasti, kter˘m se zam˘‰lí vyhnout.“ Vût‰ina lidí chce mûnit svût proto, aby zmûnili své vlastní Ïivoty, ale svûtem, kter˘ by mûli zmûnit jako první, je ten, kter˘ se nalézá uvnitfi jich samotn˘ch. To je volba – a právû ta, kterou mnozí nejsou ochotni zvolit. V kresleném seriálku Peanuts od Charlese Schulze fiíká holãiãka Lucy svému mlad‰ímu brá‰kovi Linusovi: „Ach jo, já se cítím tak mrzutû.“ „MoÏná bych ti mohl pomoci,“ fiíká Linus, kter˘ se vÏdy snaÏí pomáhat. „Sedni si sem místo mû pfied televizi a já ti skoãím pfiipravit malou svaãinku. Nûkdy jen potfiebujeme nûjakou malou dobrotu, abychom se cítili lépe.“ Linus se po chvíli vrací se sendviãem, ãokoládov˘mi su‰enkami a sklenicí mléka. „Tak co?“ ptá se. „Mohl bych ti je‰tû nûjak pomoci? Nezapomnûl jsem na nûco?“ Lucy si vezme tác a povídá: „Jo, je tu jedna vûc, na kterou jsi nemyslel.“ A pak se rozkfiiãí: „Já se nechci cítit lépe!“
19
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 20
J OHN C. M AXWELL
Na zaãátku sv˘ch ÏivotÛ si toho moc vybírat nemÛÏeme. Nevybíráte si, kdy a kde se chcete narodit. Nevybíráte si své rodiãe. Nevybíráte si svoji rasu, typ své osobnosti, svÛj genetick˘ make-up. Nevybíráte si své zdraví. Nic z toho, co jste, nezávisí na vás. Jen málo z toho, co dûláte, závisí na vás. Jak fiekl Voltaire, zaãínáte s kartami, které vám byly rozdány. Ale ãím déle Ïijete, tím více je vበÏivot ovlivÀován tím, jak se rozhodujete a co volíte. Vy si vybíráte, co jíte. (To je jedna z prvních vûcí, kde si dûti zaãínají prosazovat svoji nezávislost.) Vybíráte si, se kter˘mi hraãkami si hrajete. Volíte, zda se budete dívat na televizi, nebo zda si udûláte domácí úkoly. Volíte si své kamarády, se kter˘mi trávíte svÛj voln˘ ãas. Vybíráte si, zda dokonãit stfiední ‰kolu, jestli jít na vysokou, zda se oÏenit ãi vdát, jaké zamûstnání si zvolit. âím déle Ïijete, tím více voleb ãiníte – a jste tak víc zodpovûdní za to, jak vበÏivot vypadá. Pokud to nakreslíme jako diagram, tak to bude vypadat asi takto:
Podmínky
Volby S postupujícím ãasem roste poãet moÏn˘ch voleb
20
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 21
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
Uveden˘ diagram samozfiejmû nezobrazuje pfiesnû kaÏd˘ lidsk˘ Ïivot. Obecnû ale postupnû, ãím déle Ïijeme, je na‰e my‰lení a jednání urãováno ménû podmínkami, v nichÏ se nacházíme, a nበÏivot je naopak více a více urãován tím, jak se rozhodujeme. A jednou z na‰ich voleb je nበpfiístup k vûcem. Nevím, jak˘mi situacemi a zku‰enostmi jste ve sv˘ch Ïivotech pro‰li. MoÏná, Ïe za sebou máte kru‰né ãasy. MoÏná, Ïe jste ãelili velik˘m tûÏkostem ãi smutn˘m tragédiím. SvÛj pfiístup si ale i tak mÛÏete stále zvolit. MoÏná, Ïe nejpozoruhodnûj‰ím pfiíbûhem o tom, jak se dá ãelit tûÏkému lidskému osudu a osobní tragédii, je ten, kter˘ jsem sly‰el o Viktoru Franklovi. Frankl, kter˘ se narodil v roce 1905, vyrÛstal ve Vídni a uÏ brzy vykazoval zájem o psychiatrii. Jako náctilet˘ si dopisoval se Sigmundem Freudem, pfiiãemÏ jeden dopis, kter˘ mu poslal, starého pána natolik zaujal, Ïe jej poskytl jednomu odbornému ãasopisu, kter˘ jej pozdûji otisknul. Frankl se stal ve sv˘ch pûtadvaceti letech úspû‰n˘m vídeÀsk˘m lékafiem, ale v roce 1942, ãtyfii roky po nacistické invazi do Rakouska, byl s ostatními rakousk˘mi Îidy poslán do koncentraãního tábora. Zde proÏil neskuteãná utrpení a ztratil celou svoji rodinu: svoji tûhotnou manÏelku, své rodiãe a svého bratra. Bûhem zbytku druhé svûtové války byl uvûznûn v koncentraãních táborech, vãetnû brutalitou nechval-
21
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 22
J OHN C. M AXWELL
nû proslulé Osvûtimi. Vût‰ina jeho spoluvûzÀÛ byla zabita, nebo to vzdali. Nikoli v‰ak Frankl. NejenÏe si udrÏel nadûji, ale snaÏil se ji i pfiedávat ostatním. Klíã, jak vûfiil, byl podle nûj v nalezení a udrÏení si nûjakého smyslu. O léta pozdûji fiekl Frankl pfii rozhovoru pro noviny New York Times Holcombu B. Noblemu, Ïe „poslední z lidsk˘ch svobod je vybrat si svÛj postoj k jakémukoli stavu okolností, vybrat si svÛj vlastní zpÛsob“. Frankl jako zázrakem svÛj pobyt v koncentraãních táborech pfieÏil. A po válce byl odhodlán své zku‰enosti vyuÏít pro pomoc ostatním. Vrátil se zpût do ‰koly a získal doktorát. Vytvofiil logoterapii, které je ãasto pfiezdíváno jako „tfietí vídeÀská ‰kola psychoterapie“. Je zaloÏená na lidské vÛli najít smysl a ten pak vyjádfiit, ãásteãnû postojem, jak˘ zaujímáme vÛãi nevyhnutelnému utrpení. Do sv˘ch pûtaosmdesáti let Frankl vyuãoval ve Vídni jako profesor neurologie a psychiatrie. Vedl pfiedná‰ky na 209 univerzitách pûti kontinentÛ. ObdrÏel dvacet devût ãestn˘ch doktorátÛ a o nûm samotném bylo publikováno více jak 150 knih v patnácti rozliãn˘ch jazycích. Jeho postoj byl jak za dobr˘ch, tak za ‰patn˘ch ãasÛ vÏdy pozitivní. Jednou Frankl fiekl: „Îivot ãlovûku klade otázku, a tu mÛÏe zodpovûdût pouze svému vlastnímu Ïivotu; mÛÏe odpovûdût pouze tak, Ïe se stane zodpovûdn˘m.“
22
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
1. Z
Stránka 23
âEHO PRAMENÍ VÁ· POSTOJ K VùCI ?
Abyste mohli zmûnit svÛj Ïivot, tak musíte pfiijmout zodpovûdnost za svÛj vlastní pfiístup a udûlat v‰e pro to, aby fungoval. Vበpfiístup opravdu mÛÏe v‰echno zmûnit. ZáleÏí na vás.
23
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 24
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 25
DVA
Co pro vás vበpfiístup k vûci nemÛÏe udûlat Tuhle jsem ãetl ãlánek v USA Today, kter˘ poukazoval na problémy, se kter˘mi se pot˘kají univerzitní profesofii a zamûstnavatelé pfii jednání s mladou nastupující generací. Jedná se o mladé lidi, ktefií jsou produktem hnutí sebeúcty z 80. let. Mnozí z nich mají o sobû jen to nejlep‰í mínûní. Ale jejich vysoké sebevûdomí a jejich schopnosti jsou ãasto naprosto odtrÏené od reality. Deborah Stipek, dûkanka na Stanfordovû univerzitû, fiíká: „âasto se na doktorandském studiu setkám se studenty, ktefií mûli za cel˘ svÛj Ïivot samé jedniãky, a kdyÏ se poprvé setkají s kritick˘m názorem, kter˘ pro rozvoj sv˘ch schopností potfiebují, tak ‰patnû reagují. Mám pro takové chvíle na svém stole pfiipravené papírové kapesníãky, protoÏe se s nûãím takov˘m je‰tû nesetkali.“
25
Maxwell - zlom
2.11.1956 18:45
Stránka 26
J OHN C. M AXWELL
Roy Baumeister, profesor psychologie na floridské státní univerzitû, se studiu sebeúcty vûnoval pfies tfiicet let. Mûl za to, Ïe to bude klíãov˘ bod v pomoci lidem k dosaÏení úspûchu, ale nebylo tomu tak. „Nebylo to ani zdaleka tak uÏiteãné, jak jsme doufali,“ fiíká. „Bylo to jedno z nejvût‰ích zklamání v mé profesní kariéfie.“ NemÛÏete poãítat s úspûchem, pokud je zde nespojitost mezi pfiístupem a realitou. Musím pfiipustit, Ïe jsem tento pohled nezastával vÏdy. (Zmûny na‰ich názorÛ jsou urãit˘mi ukazateli na‰eho intelektuálního rÛstu.) Pokud byste se mne na dÛleÏitost pfiístupu zeptali pfied dvaceti lety, tak bych vám fiekl: „Vበpfiístup je jedin˘m bodem, kter˘ rozhoduje mezi úspûchem a neúspûchem. Od úspûchu jste jenom sen daleko!“ Tehdy jsem si myslel, Ïe pokud tomu mÛÏete vûfiit, tak Ïe toho mÛÏete dosáhnout, a na vás bylo po tom prostû sáhnout. NemÛÏete poãítat s úspûchem, pokud je zde nespojitost mezi pfiístupem a realitou. Dnes je mi jasné, i kdyÏ vás podobné fieãi mohou motivovat, Ïe pokud budete vûfiit, Ïe jen sen samotn˘ mÛÏe pfiinést úspûch, tak se doãkáte zklamání. Takováto prohlá‰ení prostû nejsou pravdivá. Znám mnoho lidí, jejichÏ pfiístup je nanejv˘‰ pozitivní, a pfiesto úspû‰ní nejsou. Vy nikoho takového neznáte? KdyÏ
26
