Tělesa sluneční soustavy ●
Měsíc –
dráha ●
–
–
●
e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce
●
i=5,145 deg.
měsíce ●
siderický 27,321661 dní
●
synodický 29,530588 dní
●
anomalistický 27,554550 dní
●
drakonický 27,212220 dní
zatmění: 223 synodických měsíců ~ 242 drakon. měsíců ●
–
–
–
vzdálenost 356407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru
řetězové zlomky
fyzikální parametry ●
průměr 3476 km
●
hmotnost 7,3x1022 kg (81x menší než hmotnost Země)
●
hustota 3340kg/m3
●
gravitační zrychlení 6x menší než na Zemi
●
vázaná rotace
librace ●
optické (v délce 8deg. a šířce 7 deg.)
●
denní (1deg.)
●
fyzické
●
59% povrchu je viditelných (z toho 18% občas)
vnitřní stavba ●
téměř homogenní složení (SiO2 tvoří 50% hornin)
●
teplota ve středu kolem 1500 stupňů
–
morfologie ●
●
●
●
–
–
–
kontinenty (odráží až 18% dopadajícího světla), drsný povrch, tvoří 2/3 přivráceného povrchu a více než 9/10 odvráceného; žuly moře (odráží 67% světla), hladký povrch, leží podél rovníku, téměř se nevyskytují na odvrácené straně; lávy nejčastější povrchové útvary: krátery; 70 kráterů má průměry 100 200km; jsou náhodně rozloženy; dopadajících tělesa měla původ v soustavě MěsícZemě moře: pravděpodobně obří krátery zatopené lávou; dopadající tělesa patřila do soustavy MěsícZemě
povrch ●
kolísání teploty asi +100deg/ 190deg.
●
žádná atmosféra
●
povrch přeoráván mikrometeority
●
chronologie: překrývání, drsnost, odrazové schopnosti
historie ●
vznik 4,5 mld let
●
vyhloubení moří 4 mld let
●
zatopení moří 3,5 mld let
●
slábnoucí “bombardování” až do dnes
budoucnost ●
●
vlivem slapového tření se Měsíc vzdaluje od Země (3cm/rok) a Země zpomaluje svou rotaci (o 1,5ms za století; před 500 mil. let trval den 21 hodin) konečný stav: vázaná rotace Země, rotace za 55dní, konec střídání ročních dob, Měsíc na obloze o třetinu menší
●
Terestrické planety Merkur ●
●
●
průměr 4880km, vzd. od Slunce 4669 mil. km (0,38 AU), hmotnost 0,055 mz, hustota 5400kg/m3 siderický rok 88 dnů siderický den 59 dní, Slunce se na Merkurově obloze pohybuje 8 dnů zpětně (v období perihelia)
●
teplota povrchu 100700K
●
povrch připomíná Měsíc
Venuše ●
průměr 12100km, vzd. od Slunce 0,723 AU, hmotnost 0,81 mz, hustota 5250kg/m3
●
siderický rok 224 dní, siderický den 243 dní, rotace v obráceném směru
●
synodický rok 584 dní, přibližuje se k Zemi až na 40mil. kilometrů
●
hustá atmosféra (97% CO2), oblaka sahají do výšky 60km
●
silný skleníkový jev, teplota povrchu 470deg., tlak na povrchu asi 90 atmosfér
●
plochý reliéf povrchu
●
vnitřní stavba: tekuté jádro, skalnatý plášť
Mars ●
průměr 6780km, vzdálenost od slunce 1,52AU, hmotnost 0,107 mz, hustota 3950kg/m3
●
siderický rok 1,88 roku, den 24,6hod.
●
atmosféra: tlak 0,76kPa, 96% CO2
●
polární čepičky, mění velikost, složení: led, suchý led
●
max teploty kolem nuly, min. kolem 100deg, led sublimuje
●
červenou barvu povrchu způsobují sloučeniny železa: Limonit Fe3O4
●
albedové útvary
●
●
●
●
složitý reliéf,velké výškové rozdíly, obří vulkány a kaňony, množství kráterů vnitřní stavba: podobně jako Měsíc, tuhá kůra bez horizontálních pohybů dva satelity Phobos a Deimos (velikost 1020 km)
Planety typu Jupitera (plynní obři) Jupiter ●
●
●
●
●
●
●
průměr 142tis. km, hmotnost 318mz, hustota 1330kg/m3 a=5,2AU, sider. oběh 11,8 let, sider. den 9h50m, výrazné zploštění, osa téměř kolmo k ekliptice složení H 60%, He 36% pozorován je horní okraj oblačné vrstvy, rovnoběžkové pásy různých barev (modrá, červená), nejvýraznější poblíž rovníku vnitřní stavba: kamenné jadérko, kovový vodík, tekutý vodík, hustá atmosféra pomalým smršťováním vyrábí Jupiter 2,5x více energie, než dostává od Slunce rozsáhlá rodina satelitů, největší Io, Europa, Ganymedes (5200km), Callisto, tzv. Galileovy měsíce; vzd. kolem 1mil.km; oběh nekolik dnů
●
sondy objevily tenký prstenec
●
sonda Galileo (umělý satelit) vyputila modul do Jupiterovy atmosféry
Saturn ●
průměr 121tis.km, hmotnost 95mz, hustota 690kg/m3
●
a=9,5AU, sider. rok 29,5 let, sider. den 10h14m, silné zploštění
●
složení podobně jako Jupiter, nitro tekutý vodík
●
●
prstenec: šířka 100tis. km, tloušťka méně než 10km! periodicky se objevuje a mizí, složen z jednotlivých tělísek různé velikosti, částečně průhledný; několik výrazných mezer např. Cassiniho dělení velký počet měsíců, několik pozorovatelných malým dalekohledemů největší Titan (5100km) s vlastní atmosférou, cíl sondy CassiniHugyens (NASA/ESA)
Uran ●
objeven 1781 Herschelem (již 1690 mylně zaznamenán v atlasech jako hvězda)
●
průměr 52tis. km, hmotnost 15mz, hustota 1500kg/m3
●
a=19,2AU, sider. oběh 84let, sider. den 11h, sklon osy 98deg.
●
●
několik tenkých prstenců (objev při zákrytu hvězdy), mnoho měsíců, největší do 1000km povrchová teplota do 100K
Neptun ●
objeven 1846 Gallem
●
průměr 50tis. km, hmotnost 17mz
●
a=30AU, oběh 165let
●
povrchová teplota 55K
●
několik známých měsíců, největší Triton 1400km
●
soustava prstenců, tmavé nepravidelné se zjasněními
Pluto ●
●
pravděpodobně se spíše jedná o velký asteroid; objeven 1930 průměr 2300km, hmotnost 2% mz, hustota 2000kg/m3, složení 70% skála+30% vodní led
●
●
osa rotace podobně jako u Uranu leží kolmo k rovině dráhy
●
relativně velký měsíc Charon (1200km), 19tis. km od Pluta
●
●
a=39,5AU, oběh 248let, velmi výstředná dráha e=0,249, velký sklon k ekliptice i=17deg.
sonda New Horizonts, leden 20062015, nejrychlejší těleso vypuštěné člověkem
poznámky –
TitusovaBodeova řada, ●
–
–
0,4 (Merkur); 0,4+0,3 (Venuše);0,4+0,6 (Země);0,4+1,2 (Mars);0,4+2,4 (Planetky); 0,4+4,8 (Jupiter); 0,4+9,6 (Saturn); 0,4+19,2 (Uran); 0,4+38,4 (Neptun, ve skutečnosti pouze 30AU)
vznik sluneční soustavy z pramlhoviny ●
planety i Slunce vznikly ze stejného materiálu přibližně ve stejné době
●
různá teplota v místě vzniku měla vliv na složení planet
●
vymetení původního materiálu slunečním větrem
●
éra bombardování
●
původní materiál je zachován v některých typech asteroidů
dráha sond (Odysseus), průlety kolem planet
