TITANIC JADRANU BARON GAUTSCH

TITANIC JADRANU BARON GAUTSCH

mohlo znamenat příjemné zpestření jinak nudné cesty na otevřeném moři. Loď ještě více zpomalila a opatrným manévrováním se přiblížila na levoboku k přístavnímu molu. Čekající lidé jí začali mávat na přivítanou. Jiní se narychlo loučili se svými blízkými a na tvářích se jim objevily praménky slz. Krátké polibky, stisky rukou a výmluvné pohledy očí nedokázali zakrýt rozrušení z rozloučení, které zesílilo i díky všudypřítomnému mraku války. Lidé v té chvíli netušili, jak blízko jsou k  této realitě, byť je obklopovalo slunečné počasí a modravé moře. Zvláštní to kulisa pro začátek 1. světové války na Jaderském moři. Uplynulo zhruba 20 minut a loď znovu zahoukala na rozloučenou. Mokrá lana začala klouzat o litinová pacholata. Mlaskavé mokré tření přehlušilo hučení lodního šroubu. Voda se následně rozvířila do běla. Loď se pohnula a pomalým zpětným chodem odrazila od mola. Příď lodi se začala otáčet směrem k výjezdovému kanálu. Lidé na zádi začali mávat. Ozývali se  jejich výkřiky se vzkazy. U některých to byly i vzkazy poslední. Lidem na molu se pomalu začal ztrácet nápis „Baron Gautsch“ v mořském oparu. Nikdo z nich netušil, že je to naposledy, co vidí tuto loď.

EXPEDICE

Foto/grafika Altum Mare

Rovinj, duben 2006

TEXT MILOŠ PILAŘ FOTO BOHOUŠ BOCHŇÁK, ARCHIV AUTORA A MICHAELA SLÁDKOVÁ

Moře bylo velice klidné, až nezvykle klidné. Skoro připomínalo hladinu jednoho velikého českého rybníka, který důvěrně znával ze svého mládí. Stál na horní palubě poblíž kapitánského můstku a opíral se o zábradlí parníku. Loď plula svojí obvyklou cestovní rychlostí a rázně roz-

rážela modravou sklovitou hmotu okolního zářivého moře. Proudící vzduch ho příjemně osvěžoval a jeho obličej vyzařoval do okolního světa pohodu a štěstí. Co jiného lze čekat od novopečeného manžela Roberta Franz Schenka, rodáka z Prahy, který je navíc na své svatební

28

WWW.BUDDYMAG.CZ

cestě. Něco ale tuto pohádkovou idylku soustavně přerušovalo. To něco byla myšlenka na válku, která právě vypukla a jemu, důstojníkovi Rakousko-uherské armády, nenabízela mnoho šancí na velké plánování. To dnešního dne ale nechtěl řešit, dnes byl přece jejich velký den.

Kapitán lodi prošel okolo něj a svými pokyny pomalu připravoval loď na další mezipřistání na Lussingrande. Loď zmírnila rychlost a její příď zamířila do úzkého průplavu, kde byl vjezd do  přístavního zálivu. Ozvalo se houkání parní sirény a lidé na palubě pomalu ožívali

z  cestovní letargie. Přistávací manévr vždy připomínalo malý koncert dobře sehrané posádky, který s obdivem sledovala ženská část cestujícího obecenstva. Na druhé straně - muži se zase těšili na případné nové přírůstky ženského pohlaví na palubě lodi. Což někdy

29

buddy potápění

Moře se mírně pohupovalo a náš člun se  usilovně probíjel směrem na otevřené moře. Všichni jsme seděli a těšili se na tento den, protože po dlouhém třídenním čekání nám moře konečně umožnilo potápět se na vraku Barona. Poslední metry a zahákování na příslušné bójce spustilo na lodi malé manévry. Nasoukal jsem se do sucháče, zkontroloval jsem svoji rebreather Submatix a skočil do vody provést „bubble check“. Zjistil jsem, že mám málo olova, a tak jsem se vracel zpět. Vedle mě skočil do  vody Bohouš a gestikuluje, že půjde dolů, aby si mezitím připravil fotoaparát. Já se vynořil. Žádám Chorvata Romea o další olovo a také o připravení kamery. Obličej Romea ale vyjadřoval zděšení. Divoce mával rukama, aby mi naznačil, že mám rychle vylézt zpátky na loď. Nechápal jsem ho, ale on vykřikl jediné slovo: „Okreni se“ (otoč se). Poslechl jsem ho, a to co jsem spatřil, se mi pranic nelíbilo: černé nízko letící mraky

BARON GAUTSCH 1914 poblíž Puly, 9 nám. mil od pobřeží Cinkání talířů pomalu utichlo a zavoněla čerstvě uvařena káva. Robert Schenk se zvedl od jídelního stolu. Naklonil se  ke své manželce. Něco jí pošeptal. Ona se usmála, položila svojí dlaň na jeho ruku. Souhlasně pokývala. Otočil se k ostatním dámám a s omluvou na  rtech zamířil ke  schodům kavárny I. třídy. Vstoupil po mírně točitém schodišti na první palubu. Dřevěné schodiště pod jeho nohama mírně vrzalo a jemu to přišlo k smíchu. I. třída a taky vrže. Vyšel na promenádu. Tady potkal druhého důstojníka Tenzeho, který spěchal ještě výše asi na kapitánský můstek. Krátce se po vojensku pozdravili a on pokračoval dál po promenádě do útulné kuřárny. Tady se pohodlně usadil, a zapálil

Tenze pouze souhlasně pokýval hlavou a Lupis mu urychleně předal službu. Palubní hodiny ukazovaly 13:45. Tenze přebírá službu na kapitánském můstku o 15 minut dříve, než bylo dle rozpisu dojednáno. Lupis popadl důstojnickou čepici, mezi dveřmi zasalutoval a zmizel. Spěchal do  jídelny. Plavba v klidu pokračovala do 14:50. Tenze přistoupil k mapě, a začal kontrolovat kurz. Před sebou viděl nějaké válečné lodě, které u vjezdu do Pulské zátoky prováděly vojenské cvičení. Ve směru plavby uviděl další loď, která svými tvary připomínala spíše obchodní loď. Uchopil dalekohled a  podíval se tím směrem. Na zádi přečetl nápis Basilisk. Nemohl se rozpomenout co je to za loď. Jeho myšlenky přerušila signalizace, kterou loď vysílala směrem k Baronovi. Opět se podíval dalekohledem. Námořník, který zprávu při-

si viržínko. Labužnicky vydechl modravý dým a navázal rozhovor s panem Dr. Neubarem - ředitelem reálného vídeňského gymnázia, který se vracel z dovolené s celou svou početnou rodinou. Skládala se ze dvou dcer Dr. Phyl. Lusie a Berty (provdané za  dvorního radu Naupa), jejího batolícího se ročního syna, chůvy a samozřejmě své manželky. Tenze mezitím vyběhl po dalších schodech a vystoupil na  nejvýše položenou palubu. Vstoupil na kapitánský můstek a zasalutoval zde přítomnému důstojníkovi Lupisovi. Tenze mu odpověděl a důvěrně ho uchopil okolo ramen. Jeho slova byla příjemná až podlézavá. Potřebuji odejít o trochu dřív, vezmete to tady za mne.

jal, se otočil na Tenzeho s vytřeštěnýma očima a vykřikl: „Oni pokládají miny!“. Tenze nahlédl do mapy, kde byla vyznačena původní trasa Barona, a kladená minová pole. Zvedl oči od mapy, protože už také věděl, že se už několik minut pohybuje s lodí v minovém poli. Byl to právě on, kdo celou trasu navrhnul a  prošel instruktáží císařského námořnictva. Otevřel ústa, aby vydal pokyn. Jeho míněná slova přerušila obrovská rána na levoboku. Prudká tlaková vlna s nimi smýkla o stěnu. Za řinkotem skla následoval gigantický gejzír vody, který se zvednul nad palubu lodi a následně udeřil do popraskaných skleněných tabulek, a tak dokončil dílo zkázy. Proud

vody vniknul do kapitánského můstku a zalil ležící postavy. Tenze se otřel a pomalu, opírajíc se o stůl, vstával. Křik a nářek se ozýval  celé lodi. Jeho vytřeštěné oči se leskly. Je konec.

S.m.s. balaton, Rudolf Adamec Námořník Při vyjíždění z kanálu Fasana jsme zahlédli poslední parník rakouského Lloyda - Baron Gautsch, vracející se s lázeňskými hosty z Boky Kotorské do Terstu. Jak jsem později zjistil, měl nařízeno držet se nejméně 11 mil od pobřeží.

FOTO český fotograf Binko

Baron Gautsch fotografován českým fotografem – Binkem

Žena na palubě Barona

zastřely linii pobřeží, a těsně nad hladinou se hnala bílá hradba zpěněné vody. Bouře jako vyšitá, se k nám rychle blížila. Otočil jsem se dolů pod sebe do  vody, ale kolega mezitím zmizel v hloubce. Romeo stál na palubě a zběsile na mě křičel, abych okamžitě vylezl, jinak mě ten blížící děs smete do moře. Chytl mě za výstroj a začal mě tahat ven. Dopadl jsem na palubu lodi pod tíhou výstroje. Těžce se mi dýchalo a krční manžeta na  mém obleku mě škrtila. Udělalo se  mi zle. Potápěčský přístroj jsem ze  sebe shodil a  rychle uvolnil manžetu. Právě včas. Přišla první vlna, následoval náraz a pád na podlahu lodi. Všechny věci se  po palubě rozhýbaly

a lítaly sem a tam, jako by nic nevážily. Loď byla stále přivázaná na zádi a přicházející vlny šly přes palubu rovnou do lodi. Oba Chorvati začali převazovat s velikým úsilím loď na příď, aby ji otočili proti vlnám. Odjet jsme teď nemohli. Bohouš byl přeci stále dole a nic netušil. Vlny za vlnou bičovaly naši loď. Kapitán naší lodi začal hlásit do vysílačky:„ Jsme u Barona a máme problém, pokud bychom se  delší dobu neozvali, máte tam dole další vrak“. Naštěstí většina naší party nerozuměla, Víťa byl poprvé na lodi a byl bílý jak sedma, ostatní měli úplně jiné starosti: leželi ohnutí přes zábradlí a krmili rybičky. Já jsem

Část posádky Barona v době ztroskotání

30

WWW.BUDDYMAG.CZ

při pohledu na  ně zahájil stejnou činnost. Konečně se moře trochu uklidnilo a jako zázrakem se vynořil i Bohouš, který mohl konečně vylézt na loď. Motor zablafal, a zpod paluby se vyvalil černý dým. Vyrazili jsme konečně k pobřeží. Čas plynul pomalu. Loď se divoce kymácela ze  strany na stranu a já měl stále před očima celý sled posledních událostí. Stačilo tak málo a mohli jsme zažívat osud Barona v reálu. Co asi prožívali lidé, kteří neměli na vybranou a museli skočit do běsnícího moře? Po dvou hodinách kličkování jsme se dostali k pobřeží a již vcelku v  klidu jsme dopluli do přístavu.

31

buddy potápění

Vylovené předměty z potopeného vraku lodi Barona Gautsch jsou součástí expozice muzea v Pule

Baron Gautsch Schodiště do salonu

Kuřácký salon

Promenáda

I. třída

Interiér

32

WWW.BUDDYMAG.CZ

33

buddy potápění

ného společníka Pietra Spirita místního novináře. Po krátkém řešení běžných vstupních formalit je před nás přivezen obrovský kontejner spisového materiálu. To co historikové tvrdí, že neexistuje, my nacházíme. Výpovědi osmdesáti přímých svědků události. Je úchvatné držet v rukou policejní výpovědi a můžeme číst slova jednotlivých aktérů. Tento materiál nikdo nikdy nefilmoval. Fotíme a prohlížíme jednotlivé složky, něčemu i velice dobře rozumíme, protože to je psáno chorvatsky. Druhý den odvážíme cenné fotografie domů, nastává mravenčí práce, třídění a překlady. Pro náš připravovaný film o Baronu Gautschovi sbíráme exkluzivní materiál, a tak se všichni už těšíme. Noviny v Trieste z 21. srpna 1914, kde je tragédii na Baronovi věnována celá úvodní strana

Náhle jsem zpozoroval na  parníku výbuch a v několika minutách se Baron Gautch potopil. V okamžiku jsem o  tom spravil velitele lodi, kapitána Pilciami von Glugsbeg, který ihned nařídil vlajkovými signály upozornit ostatní torpédoborce a zúčastnit se společných záchranných akcí.

Terst, archiv 2008 Zklamal Tenze nebo někdo jiný. To dodnes nedokázal nikdo vyřešit, protože veškeré doklady od  potopení Barona Gautsche shořely v plamenech v Rakousku mezi dvěma světovými válkami. My ale nevěříme a vydáváme se  hledat. Do státního archivu v Terstu. Vstupujeme do budovy za doprovodu našeho příjem-

Rovinj, květen 2008 Sedíme opět na lodi a míříme na místo známé katastrofy. Díky obrovskému hledání jedeme na místo, které už dobře známe. Získali jsme plánek jednotlivých pater lodi, známe už řadu osobních tragických příběhů. Opět připravujeme výstroj a skáčeme do vody. Sestupujeme ke  kapitánskému můstku, kde kdysi stával kapitán Tenze, který se se rozhodl skončit svůj život po katastrofě Barona Gautsche zastřelením. O kus dál je stanoviště záchranného člunu, který nemohli námořníci spustit na vodu vzhledem k jeho zarezlým navijákům. Vplouvám k  první palubě, míjím boční dveře na  promenádu. Vedle nich dosud leží zachovalá bedna, kterou před lety rozbíjel Robert Schenk a neznámý brněnský drážní inspektor. Bedna obsahovala záchranné vesty, které tehdy zachránily mnohé před utonutím.

Sestupuji do spodní chodby vedoucí ke generátorům. Tady nacházím malé kovové schodiště, které popisuje Karel Čermák ve své výpovědi. Tudy utíkal z  místa výbuchu, tyto kovové schody byly poslední, které ucítily jeho kožené boty. Tady totiž vybuchla rakouská mina, tady to zabilo pomocníka Karla Čermáka, tady byli první mrtví a první hrdinové. Karel Čermák se těsně po výbuchu ocitnul v naprosté tmě. Po paměti zastavil všechny stroje a brodil se ve vodě, která mu už dosahovala po kolena. Dostal se k jednotlivým ventilům u parních kotlů a jeden po druhém otevřel. Syčící pára znamenala jediné - kotle neexplodovaly. Tímto činem zachránil mnoho životů. Teď už musí, ale myslet na sebe. Voda stále stoupá, rukama se drží kovových stěn, které ho vedou ven na horní palubu. Zachránil se, proto mohl podat o celé situaci svědectví. V té chvíli mě napadá, co by se stalo, kdyby mě teď, v  tomto okamžiku vypověděla světla službu. Dostal bych se odsud stejně jako Karel Čermák? Asi ne, neznám Barona tak dobře jako on. Proto jsme rád, že moje světla pracují spolehlivě a prosvěcují okolí parních strojů a já se mohu v lidu vrátit a pokračovat v ponoru. Proplouvám okolo kuchyně a mířím na horní palubu, vracím se  k  slunci a  vzpomínám na lidi, kteří zde zbytečně zahynuli. Ti z vás, kteří chcete znát odpovědi na otázky, proč se potopil Baron, co jsme a jak skutečně probíhalo potopení Barona, podívejte se  na náš film „Svědectví vraků“, díl I. – II.

19 let apartmány i kempy kurzy, výlety, pĤjāovna jeskynĉ, vraky, stĉny, vĚídla ....

āeské báze v chorvatsku 00420 602 656 668 [email protected]

www.manjana.cz

DOLBY AND THE ARE TRADEMARKS OF DOLBY LABORATORIES LICENSING CORPORATION. MONO COMPATIBLE

Minolovka Basilik pokládala na moře miny, které se staly pro Barona osudnými

34

Mina, která potopila Barona

WWW.BUDDYMAG.CZ

35

buddy potápění

100. VÝROČÍ

Tuleň středomořský (Monachus monachus)

OD POTOPENÍ PARNÍKU

TEXT A FOTO MICHAELA SLÁDKOVÁ

Patří k nejohroženějším a nejméně početným druhů savců na světě. Samec tuleně středomořského dorůstá délky 2,5 metru a jeho hmotnost dosahuje až 300 kg. Živí se hlavně hlavonožci a rybami - na den potřebuje dospělý jedinec 13 kg potravy, rozdělené do čtyř až pěti dávek. Potápějí se do hloubky až 25 metrů a pod hladinou se zdržují pět až sedm minut. Podle Červené knihy ohrožených druhů Světového svazu ochrany přírody (IUCN - International Union for Protection of Nature) z roku 2008 se tento druh nachází před vymřením (označení „CR“ - criticly endangered, tj. kriticky ohrožen). Kdysi byl značně rozšířen v celé oblasti Středozemního moře, v Černém moři i v Atlantiku pří západních březích Afriky. Žil v koloniích, na prostorných liduprázdných plážích. Jejich intenzivní lov a pronásledování ze strany člověka drasticky snížily jejich populaci.

CHORVATSKO - DUBEN 2014 Zúčastnila jsem se jako zástupce za Českou republiku mezinárodní potápěčské akce, kde bylo hlavním cílem poznat, potopit se a seznámit s parníkem, který tu před 100 lety najel na minu a klesl na mořské dno. Společně s dalšími zástupci potápěčských médií zvučných jmen, jako např. Neil z anglického magazínu Diver, Massimo z italské Scuby, Rakušané Wolfgang a Barbara z  německého Tauchenu, Damir Zurub za National Geographic a další potápěči a podvodní fotografové z Evropy, jsme se společně potopili na Barona. Celou akci organizoval Filip Višić, autor projektu Altum Mare ve spolupráci s  místními potápěčskými bázemi: DC Hippocampus, DC Indie, DC Lamkra, DC Mediterraneum Mare, DC Puffer, DC Puntižela, DC Hvězdice, DC Scuba Valdaliso. O samotném projektu najdete více informací na webu: www.altummare.hr. Celkem tři ponory jsme udělali na téměř 85 metrů dlouhém impozantním vraku, který po 100 letech našel svůj přístav na mořském dně, hodinu plavby od Puly. Vrak sedí na kýlu, téměř kolmo na písčitém dně, jako by býval seděl i na hladině moře, v hloubce 41 metrů.

Stále je vidět celá loď, jen vlny a sůl se  podepsaly nejvíce na dřevěných podlahách, obložení a celkovém interiéru lodi. Díky tomu můžete zase z vrchu pozorovat vše, co  se děje a jak vypadá loď o  několik metrů pod vámi, v bývalých prostorách salónků a v nitru jinak temných částí lodi. Kapitánský můstek a  horní palubu už vzal čas. Přední stěžeň upadl a je opřený o nástavbu, zadní stěžeň již chybí. Na levoboku je viditelná velká díra po výbuchu miny. Na horní palubě je  stále zřetelný kotevní naviják i  jeřáby záchranných člunů, jeden z komínů se tíhou propadl shnilou podlahou do útrob vraku, nepřehlédnutelné jsou i obě kotvy. Uvnitř lodi našlo domov plno ryb, ropušnice jsme potkali tři, viděli jsme téměř dvoumetrového mořského úhoře a dokonce i karetu. Hejn drobných rybek se v okolí vraku pohybuje dostatek. Prolezli jsme všechny místnosti v podpalubí, palubu a nahlédli do temných zákoutí na dně lodi. Trup lodi je stále i přes všechny vlivy ve slušném zachovalém stavu a stojí rozhodně za návštěvu. V okolí 100 km najdete řadu dalších vraků, které stojí za ponor, např. osmdesá-

36

WWW.BUDDYMAG.CZ

timetrový torpédoborec Stella Polare, ponorka Medusa, Lina, Ruža, Numidia, Luanna, Coriolanus, bombardér B-17, Guiseppe Dezza, parník H. Schmidt. Využít můžete speciální nabídku na „memorial dive“, který se bude konat přesně na den a hodinu od potopení Barona, tj. dne 13. srpna 2014. Cena ponoru k 100. výročí potopení vraku se včetně propagačního balíčku a ponoru pohybuje v rozmezí od 80-99 €/os. Rezervaci na ponor si můžete udělat na webu www.barongautsch.org, kde najdete i přesný harmonogram obřadního a památečního ponoru podvodními fotografy a kameramany z celého světa. Zazní čestná salva na památku obětem námořního neštěstí. V rámci tohoto projektu „100 LET Barona“ se bude konat ve dnech 25. - 28. září filmový festival podvodních filmů „Bijeli Lav“, více info na webu: www.bijelilav.org. Na projekt Altum Mare nepřímo navazuje i další, ale ekologický projekt na ochranu přírody pobřeží Jadranu, projekt SHAPE, kde je hlavní koordinátorkou Latinka Janjanin, která sleduje a zaznamenává i výskyt ploutvonožce tuleně středomořského na pobřeží Istrie.

FAKTA A HISTORIE TEXT JINDRA BÖHM

Nakonec byl Baron Gautsch prohlášen v roce 1995 za chorvatskou národní kulturní památku se zákazem potápění. Ještě předtím však vrak prohledala speciální jednotka chorvatské policie a odnesla z lodi vše, co nebylo přibité nebo přinýtované. Po čase zvítězil rozum, byly uděleny výjimky a dnes je možné se na vraku opět potápět. Podmínkou je dosažená potápěčská kvalifikace CMAS** nebo odpovídající ekvivalent. Parník Baron Gautsch sjel na vodu v roce 1908 z loděnice v Dundee ve Skotsku. Loď byla postavena na zakázku pro rakouský Lloyd, který parník od 16. 6. 1908 společně s jeho sesterskými loděmi Prinz Hohenlohe a Baron Bruck nasadil na dalmátské rychlé lince. Po 1. světové válce přešla sesterská loď Baron Bruck do italského vlastnictví a byla dále provozována pod jménem Friuli. Baron Gautsch měl tři olejové kotle se třemi parními stroji pohánějícími tři lodní šrouby. Jeho sesterské parníky měly pouze dva parní stroje a dva lodní šrouby. Nedá se ale říci, že by třetí šroub přinesl nějaké výrazné zvýšení výkonu. Lodi propůjčil své jméno baron Paul Gautsch von Frankenthurn, který byl koncem 19. století ministerským předsedou c. a k monarchie. Pozdní dodávka a nízký výkon

AKCE ČASOPISU

Buddy pořádá ve spolupráci

s Pavlem Počepickým na lomu LEŠTINKA potápěčskou neseriózní akci

TĚŽKÁ POHODA S BUDDY

18. - 20. 7.

soutěže v lovení cen pod vodou, přednášky, promítání, testování, prezentace, prostě pohoda... 2. ročník MYSS BUDDY Nechybělo mnoho a Baron Gautsch zůstal pro potápěče navždy uzavřen. Rakouský námořní svaz (Österreichischer Marinenverband) se domáhal toho, aby byl vrak prohlášen za námořní hřbitov a byl vzat pod odpovídající ochranu.

byly důvodem k reklamaci u výrobce Gourlay Bros. & Co. Ltd. a vedly k rozsáhlým přestavbám dělníky loděnice v domovském přístavu v Terstu. Vysoké náklady na přestavbu byly příčinou zániku mateřské loděnice a firma

37

buddy potápění

sledujte náš web

www.buddymag.cz, kde budeme postupně aktualizovat program akce

PŘIJĎTE POBEJT!

Taneční sál

Kapitánský můstek

Strojovna

Přední část lodi

Anglický výrobce suchých obleků s třicetiletou tradicí

ŠIROKÁ NABÍDKA NEOPRENOVÝCH I MEMBRÁNOVÝCH OBLEKŮ. Schodiště

KONFIGURACE NA PŘÁNÍ ZÁKAZNÍKA. DOPLŇKY PRO ÚDRŽBU A SERVIS OBLEKŮ. Ceny již od 23.000 Kč

Artefakty z vraku je možné vidět v Pule, v Historickém a námořním muzeu (www.ppmi.hr), kde jsme našli i část věnovanou jinému známému vraku - Szent István

Blahníkova 5, 130 00 Praha 3, ČR Tel.: (+420) 222 540 391, Fax: (+420) 222 541 075 Gsm: (+420) 603 552 112 e-mail: [email protected] Chodba ke strojovně

Promenáda

39

buddy potápění

www.deepndown.cz

Gourlay Bros. & Co. Ltd. byla 23. 10. 1910 zlikvidována. Po vypuknutí 1. světové války si parník 27.7.1914 pronajalo c. a k. válečné loďstvo, pro přepravu posil do Kotora (Boka Kotorská). V pronájmu uskutečnil parník celkem čtyři cesty, urazil 1810 námořních mil a přepravil 2855 osob. Při zpáteční cestě zpravidla evakuoval obyvatelstvo do severní Istrie. Po splnění mise byl Baron Gautsch 11. 8. 1914 vrácen v Kotoru společnosti Lloyd. Před odjezdem do Kotora se měl někdo zlodních důstojníků dostavit na  c. a k. námořní velitelství v Terstu aby převzal instrukce k plavbě. V té době c. a k. válečné loďstvo kladlo minová pole. Pořizování jejich náčrtků bylo zakázáno a tak byli velící důstojníci úkolováni výhradně ústně. Úkolem převzít instrukce, jak se vyhnout minovým polím, pověřil kapitán lodi Baron Gautsch Paul Winter svého druhého důstojníka Tenze, který měl společně s  prvním důstojníkem Luppisem stanovit přesný kurs lodi. Upřesňující instrukce pak obdržela posádka ještě v průběhu plavby od vojenské správy v Zadaru. Na zpáteční cestě z  Kotora do Terstu vzal Baron Gautsch na palubu vedle uprchlíků z  Bosny a Hercegoviny i turisty z Dalmácie. V Rabu a  Malém Lošinji naložil další cestující. Dne 13. 8. 1914 přibližně v 11:00 opustila loď přístav Veli Lošinj. Plánovaný příjezd do Terstu byl okolo 18:00 hodin. Od vyplutí až po Pulu měl službu důstojník Luppis, který bez souhlasu velitele předal službu druhému důstojníkovi Tenzemu a šel poobědvat s cestujícími první třídy. Tenze měl tak jako tak nastoupit službu v 14:00, proto opustil Luppis můstek už v 13:45 hodin. Baron Gautsch pokračoval v kurzu dále na sever, mnohem blíže břehu (na úrovni mysu Kamenjak), než to vyžadovaly instrukce předané vojenskou správou. Ani po setkání se sesterskou lodí, která plula tři námořní míle dále od břehu a přes několikeré upozornění některých cestujících, neopravil velící důstojník kurz lodi. Sedm námořních mil severně od Brionských ostrovů (Brijuni) najel parník Baron Gautsch okolo 14:50 v plné rychlosti do minového pole, které právě položilo rakouskouherské námořnictvo. Minonoska SMS Basilisk, která tu kladla miny, stačila ještě vyslat varovné signály, kterým ale nikdo nevěnoval pozornost. Dvě exploze prorvaly na levoboku do trupu lodi díru a Baron Gautsch se během

40

WWW.BUDDYMAG.CZ

šesti minut potopil na souřadnicích 44°56 1“ severní šířky a 13°33 3“ východní délky. Na hladině se rozlila tlustá vrstva mazutu, ve které bojovali dosud přeživší trosečníci o život. Posádkám Basilisku a  torpédoborců Triglav, Csepel a Balaton se podařilo zachránit 159 lidí. Bilance neštěstí byla děsivá: zahynulo 177 osob, většinou žen a dětí, 68 mrtvých těl bylo vyloveno. 177 lidí se utopilo nebo zahynulo v hořícím oleji. Kapitán a první důstojník byli zachráněni a v Pule jim bylo uloženo domácí vězení. Mrtvé tělo druhého důstojníka bylo o dva dny později vyloveno u Puly s  kulkou v hlavě. Důstojník Tenze se  zřejmě za  způsob, kterým řídil loď, sám odsoudil. O  dalších výsledcích jednání se  toho v  rakouském tisku z důvodu cenzury objevilo jen velmi málo. Nicméně rozsáhlé výpovědi cestujících, kteří katastrofu přežili, se objevily v novinách vycházejících v Terstu. Společnost Lloyd nejprve odmítala vyplatit odškodné. Později bylo poškozeným vyplaceno na  200 tisíc korun. Pozůstalí obětí zažalovali společnost

Lloyd u soudu ve Vídni. Dokumenty o ztroskotání lodi Baron Gautsch byly předány zemskému soudu ve Vídni, kde byly zničeny při požáru v roce 1925. Proces se nekonečně prodlužoval. Právní zástupce obce pozůstalých, Dr. Schapiro, byl židovského původu. Jeho kancelář byla zničena národními socialisty při pogromu v  roce 1938. Tím byly zničeny i poslední dokumenty týkající se zkázy lodi Baron Gautsch. Jediným oficiálním dokumentem, který se zachoval, je žaloba c. a k. státního návladního v Rovinji proti kapitánu Winterovi a prvnímu důstojníkovi Luppisovi. V dokumentech společnosti Lloyd prochází jména obou důstojníku ještě ve  dvacátých letech. Oba veleli zámořským lodím. Jejich kariéru tedy zkáza parníku Baron Gautsch nepoznamenala. 

TECHNICKÉ ÚDAJE

Výkon /PS: 4600 Rychlost: 17,25 uzlů Délka: 84,5 m Šířka: 12 m Místo stavby: Dundee, Skotsko Loděnice: Gourlay Bros. & Co., Ltd. Spuštění na vodu: 1908

Typ lodi: parník Majitel: rakouský Lloyd Délka: 84,5 Šířka: 11,64 BRT /výtlak v tunách: 2069 NRT /náklad v tunách: 861

Pohon: olejové kotle, 3 šrouby (tři parní stroje) Palivo: olej Sesterské lodi: Prinz Hohenlohe (také z loděnice Gourlay Bros. & Co.) Baron Bruck, postavený v r. 1913 v Terstu

POTÁPĚČSK KÉ CENTRUM NEPTUN v městečku Šilo na ostrově Krku je plně vybaveno pro organizování potápěčských výletů a kursů a provádění výuky všech druhů technického potápění. Hostům nabízíme ubytování v luxusních apartmánech poblíž moře. Moderními rychlými loděmi převážíme potápěče na nejatraktivnější lokality jako jsou vrak Peltastis, mys Šilo, Sv. Marak, jeskyně Vrbnik, mělčina Tenki, mys Kamenjak, ad.. Láhve plníme vzduchem i směsmi NITROX a TRIMIX. Organizované skupiny a kluby mají zvýhodněné ceny. Nabízíme i zapůjčení až 30 kompletů potápěčského vybavení. buddy potápění Naši zaměstnanci hovoří česky a rozdělí se s vámi o41 lásku k potápění a zajistí vám příjemný pobyt na Krku.

DIVING CENTER NEPTUN LOKVIŠĆA 12D, 51515 ŠILO, HRVATSKA Tel.: 00385 50 604 404 Mobil: 00385 98 216 370 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

www.neptun-silo.com facebook.com/neptunsilo