oanonymem, Baron, člen A,

Svátky: Aleš Harry Vojta Vojta m. Ing Jirka Tetřev Youry Helmut Dan Jana Kessy Kamča Milka

13.4. 23.4. 23.4. 23.4. 24.4. 24.4. 24.4. 24.4. 25.4. 17.5. 24.5. 24.5. 31.5. 31.5.

DRAZÍ ČTENÁŘI, TAK SE MI ZDÁ, ŽE V NAŠEM ODDÍLE JSOU JEN KOMEDIANTI, HERCI, KULISÁCI A OSVĚTLOVAČI. PROSTĚ LIDI OD DIVADLA.

BŘEZEN BYL SICE MĚSÍCEM INTERNETU A KNIHY, ALE MĚ SPÍŠE PŘIŠEL MĚSÍCEM ZASVĚCENÝ DIVADELNÍ TVORBĚ (JAK SE V JEHO PRŮBĚHU NĚKOLIKRÁT DOKÁZALO). NECHCI TÍM ŘÍCI, ŽE BY NA DRAMATICKÉ TVORBĚ BYLO NĚCO ŠPATNÉHO, AKORÁT MĚ MRZÍ NEDOSTATEK LITERÁRNĚ LADĚNÝCH JEDINCŮ, KTERÉ BY JSME, ASPOŇ TADY V LEOŠI, POTŘEBOVALI JAKO SŮL. JE SICE NĚKOLIK LIDIČEK ANGAŽUJÍCÍCH SE V TVORBĚ ČASOPISU, JENŽ JE ČASOPISEM NÁS VŠECH,ALE JEJICH MNOŽSTVÍ NENÍ ZROVNA IDEÁLNÍ. SPÍŠE BY SE DALO ŘÍCI, ŽE JE JICH VELICE,ALE VELICE MÁLO. CO TAKHLE TO ZMĚNIT. TŘEBA UDĚLAT ODDÍLOVOU AKCI SE ZAMĚŘENÍM NA LITERÁRNÍ TVORBU. TO BY SE MI LÍBILO. A CO VÁM ? STEJNĚ JAKO BYLO PLNO NADĚJNÝCH HERCŮ, TAK BY BYLO PLNO

Narozky: Kyška Piškot Jirka Youry Šašek Ui Verča Mong Kuba Kristýna Martin M. Tibor Vojta Zajda Ir Alias

SKVĚLÝCH AUTORŮ ČLÁNKŮ. MOHLI BY JSME SI DOKONCE

1.4. 1.4. 9.4. 11.4. 13.4. 19.4. 21.4. 29.4. 7.5. 11.5. 13.5. 16.5. 16.5. 24.5. 25.5. 30.5.

VYBÍRAT. TO BY BYLO ŽŮŽO. A NEBO BY JSTE MOHLI NAPSAT NĚCO SAMI OD SEBE, VŽDYŤ PSANÍ JE VELICE TVŮRČÍ A SVOBODOMYSLNÁ ČINNOST A NEPOTŘEBUJE ŽÁDNÉ ORGANIZOVÁNÍ,PŘÍKAZY, ZÁKAZY NEBO OMEZENÍ. POKUD SE TAK V BRZKÉ DOBĚ NEUČINÍTE MŮŽE SE STÁT, ŽE LEOŠ UŽ NEBUDE NIKDY MEZI NÁMI. ŽÁDÁM VÁS VŠECHNY ZACHRAŇTE

LEOŠE PŘED ZÁHUBOU. LEOŠ MÁ JEN JEDNU

ŠANCI JAK PŘEŽÍT, VAŠE ČLÁNKY. TAK SE SNAŽTE.

PŘÍJEMNÉ POČTENÍ SNAD NE POSLEDNÍHO ČÍSLA PŘEJE REDAKCE.

Myšlenka čísla: Věčná nicota nevadí, pokud jste na to oblečeni. Woody Allen

LEOŠ – Lokálně estetický občasník šípáků Číslo 37, vychází v pondělí 5. 4. 2004 Redakce: TRS, Ukko, H2O, P.S.I. , Picasso, rád/a/obyzůstal/a/oanonymem, Baron, člen A,

OHEÒ - JÍDLO - FAKULE Jo, jo. Všichni určitě tušíte, o co tady jde. Co jiného by to mohlo být, že? Je to celé o pravěku. Člověk musel v dobách temna i v dobách temnu předcházejících jíst, jídlo na ohni připravovat a oheň fakulema zapalovat. Alespoň tak nějak si to představuju já. A člověk (vlastně spíš pračlověk) musel umět i další věci. Nevím, nebylo jich – těch základních – náhodou 13? (Kdo doteď nepochopil, o čem tohle celé bude, ať raděj hned otočí na další stránku. Číst dál je pro něj ztráta času.) Byl/a/o jsem pověřen/a/o poradit vám v důležitém zlomovém okamžiku života. A já jsem se toho zodpovědně zhostil/a/o. Předpokládám, že co je to oheň, jídlo a fakule víte. Co se týká jejich teoretické výroby, té vám bylo v poslední době vtloukáno do hlavy až až, takže se vyhnu těmto všeobecně známým postupům. Snad bych upozornil na takové vychytávky čili postupy vlastní výroby a na nepatrné nebezpečí (všichni víme, že člověk má 9 životů, a tak se vpodstatě nemůže nic stát). Oheň 1. Oheň pálí. Dá se toho celkem slušně využít a zneužít v mnoha situacích. 2. Na ohni se dá vařit. Tento bod je příprava k dalšímu tématu. 3. Malý oheň se dá poměrně jednoduše uhasit. 4. Malý oheň se může změnit ve velký, který se nedá jednoduše uhasit. 5. Hodně lidí nerozezná malý a velký oheň. Někteří už ano, ale už nemají 9 životů. 6. Tip přímo pro třináctku: oheň se dá zapálit sirkou (koncem s hlavičkou).

Jídlo 1. Jednou se dá jíst cokoliv. 2. Přežijete-li pravidlo 1, máte předpoklad pro to stát se kuchařem. 3. Dobré koření přehluší jakoukoliv chuť či pachuť. A není ho nikdy moc. 4. Vařit je jako skočit ze skály. Buď máte štěstí nebo jste to aspoň zkusili. 5. Jídlo se nesmí uspěchat a nesmí se nechat zplesnivět (kromě sýra). 6. Bez jídla se dá přežít jen tak dlouho, dokud neumřete hladem.

Fakule 1. K výrobě fakule je třeba trocha štěstí a trocha smůly. 2. Když nemáte smůlu, máte smůlu. Když máte smůlu, nemáte smůlu. 3. Nedávejte fakuli do ohně, nechcete-li o ni přijít. Fakule totiž hoří (což je mimochodem její hlavní poslání). 4. Už jste si někdy všimli, že existuje spousta jiných věcí, než jsou fakule?

Já mám ještě tolik dobrých rad a tak málo místa… -rád/a/obyzůstal/a/oanonymem-

KEM Á S VLA

·

ROZHOVOR ·

NEM A J S

JEDNOHO ZIMNÍHO VEČERA SE NÁM S KLASEM PODAŘILO UDĚLAT ROZHOVOR S CESTOVATELEM, SPISOVATELEM A POUTAVÝM VYPRAVĚČEM JANEM VLASÁKEM.TOHOTO, JAK O SOBĚ SÁM RÁD ŘÍKÁ, CYKLOTREMPA Z MORAVSKÝCH KMÍNIC, KDE ŽIJE VE SVÉ CHALOUPCE, JSME ZASTIHLI NA PŘEDNÁŠCE, KTEROU POŘÁDAL PRO MĚSTSKOU KNIHOVNU. VYPRÁVĚNÍ O JEHO CESTĚ DO INDIE NÁS NATOLIK NADCHLO, ŽE JSME SE ROZHODLI UDĚLAT S TÍMTO BEZESPORU ZAJÍMAVÝM ČLOVĚKEM ROZHOVOR.

TAK TADY TEDY JE: Jaké je vaše povolání ? Já se zaměřuju na to málo utratit, nikoliv moc hodně vydělat. Nenávidím motory jako Gándí. Sport je pro mě, připravit si dřevo na zimu ručně. Spálím za rok elektriky za šest stovek. Nemám ledničku ani pračku. To jsou věci, bez kterých se dá žít. Jak se říká, prachy nejsou důležitý, důležitý jsou věci, co si za ně koupím. Čím míň těch věcí potřebuju, tím víc jsem v pohodě. S cestováním jste začal poměrně pozdě. Jak to? Aha jo. Já jsem víc jak deset let dělal ve fabrice, pak jsem se na deset let odstěhoval do Tater. Dřív jsem jezdil po horách tady, na čundráckou sobotu, přes den nějakej hřeben a večer na potlach. Bezva to bylo, pak jsem se odstěhoval do těch Tater tam jsem se dal na horolezectví a poprvní v zahraničí, to bylo Rumunsko, to mi bylo dvacet sedm. Jak jste se dostal od horolezectví k cyklistice? Začal mě vlastně zajímat ten lidskej život. Ta konfrontace toho bledého Evropana s tím prostředím. Ono v těch liduprázdnech vrškách hor tak tam těch domorodců moc nepotkáš.

Kdy pro vás začala vaše cyklistická éra? Po revoluci jsem začal jezdit na kole, ale už jsem si to plánoval předtím, ale byl problém s kolem. Takový ty různý favority a tak to bylo na houby a horský kolo to uveze ten bágl. A tak jsem měl první horský kolo od Velamosu, on mě trochu sponzoroval, ale byly to ty nejlacinší typy, takový ty petitísícový, tenkrát. Já jsem asi takovej měkej jezdec, a dobrej mechanik, že jsem na tom vždycky dojel. Jak to začne vydávat nějaký podezřelý zvuk, tak to hned opravím, v zárodku. Jak se připravujete na cestu ? Nejdřív si pořídím co nejpodrobnější automapu, abych nemusel jezdit moc po hlavních cestách. Trošku třeba nastuduju zajímavosti. Většinou mě ty pozoruhodnosti začnou zajímat až se vrátím.Takže se stane, že občas něco vynechám. Jak začít s cestováním do zahraničí? Začít doma. U nás, aby člověk zjistil, kde spát, jak si uvařit.

Jaký je ideální počet osob na takovou delší výpravu ? Dvojka, to je ideální počet. Trojice to už je podle psychologů horší, protože to dopadne zákonitě tak, že jsou dva proti jednomu a ten jeden prostě zatrpkne.V Mexiku jsme byli tři. Bylo to blbý,ale my jsme se dali dva do kupy. Ale ten třetí byl stejně divnej patron.

máš natřeno na šedivě zeleno, aby vypadalo škaredý, rezavý a od šmíru, aby vypadalo starý, bagáž to mám takový něco spíchnutý v ruce z pytlu od brambor, takže vypadám chudě a oni si mně nevšímaj. Pro ně nejsu aktuální, oni potřebujou někoho v auťáku, radši okradou toho. V Rumunsku mě otravovali cikáni, i když jsem tam byl tak skoro na šupáka. Já jsem si vařil polívku a oni se kolem mě začali hemžit a lítat. Oni to Co je potřeba k cestování a jak řešit mají nacvičený, že to neuhlídáš. Tak mi krizové situace? čmajzli šrajtofli a v ní slzák a jod na Musíš mít zkušenosti. Já jsem je nabral na odřeniny. Prachy ne, ty mám na těle. Potom těch vandrech do Rumunska. To už poznáš, jsem je potkal o dva kilometry dál a voni jestli by se to mohlo zvrhnout. Třeba jako byli zvědaví, co to jako je, tak jsem jim to před několika lety, když toho mladého neřek a zabavil jsem jim to.Já už teda znám Čecha zastřelil ožralej Korsičan. K tomu pár rumunskejch slov rošu portnome to je došlo tak, že oni se ožrali někde červené peněženka teď to v hospodě. Tomu gesto a oni ji hned Korsičanovi se líbila vytáhli. „ČÍM MÍŇ TĚCH VĚCÍ jeho kočka. Tak on POTŘEBUJU, TÍM VÍC JSEM potom šel za ním, oni Jaké oblasti Evropy V POHODĚ.“ stanovali někde za jsou nejvhodnější pro vesnicou, on tam přišel a ono se to začínající ,mladé nějak vyhrotilo a on toho kluka zastřelil. To cestovatele ? já si myslím, že už bych poznal, že se to Alpy nebo třeba Rujana. Tam jsou 100 vymyká s tím domorodcem ta družba, že už metrový, překrásný, křídový útesy, prostě je to moc. To se mi právě stalo v tom Rusku romantika. Nahoře je normální les jak na něco podobnýho. Na tý Sibiři, jsme tam tak Vysočině. Vyloženě spací les. Dover je proti kecali s kočkama a oni tak sto gramu tomu hadra.V Polsku je to taky dobrý. Tam (panák vodky), už byly tak moc oražený a já jsou taky spací lesy. se ti povozím na kole a tak už to bylo takový tak sem prostě lapl kolo a davaj ujel pryč. Jak se v zahraničí domlouváte? Chce to zkušenosti prostě nasaješ Anglicky a rusky. Potom lepší zkušenosti atmosféru a už odhadneš. Přitom na mám s malováním. Lepší papír a tužka než východě, ať už v Rusku nebo v Rumunsku, gestikulování. A pár slov: prosím, děkuju, jak jsou tam perfektní lidi. Každej tě kam, kolik a tak. přichýlí na noc a každej tě nakrmí. Chtěl by jste vzkázat něco našim Často frekventovaná slova v mediích jsou čtenářům? cizinci, nebezpečí přepadení… Nějaký hluboký ten… Chce to správně To je tak, když tam jedeš třeba autem, tak odhadnout svý možnosti, na co stačím. jim padneš víc do oka a oni tě přepadnou ale zato když jedeš ošumtělý na kole a kolo Děkuji za rozhovor.

HO RY MÍR

Malý slovníček divadelní kritiky entita - něco existujícího eozin - fosforeskující barvivo epifoném - nedůležitá okolnost epilog - dohra erudovaný - zkušený esence - základ managment - systém znalostí o vedení manifestivační - zřejmý manuskript - rukopis manýra - stejnost ondání - týkající se celho světa multiplikátor - zesilovač ordre - režim nařízení orogénpásmo - horotvorně deformováno orometrie - měření nadmořské výšky plasticita - poddajnost plegie - ochrnutí pluralita - četnost pointilizmus - navazující na expresionismus ratifikace - potrvrzení realokace - znovu rozmístění recidivita - vracení se supesitorum - tělní sonda sútra - krátké pravidlo sylabus - výtah z díla sympatizant - stoupenec tautologie - definice kruhem zarzuela - španělská lidová zpěvohra zeugma - odchylka od větné vazby zipovat - zhušťovat zonální - pásmový žertvat - oběť bohům

Drazí přátelé, když jsem 1. března otevřel při ranním šálku čaje své oblíbené noviny „ Times“ , nevěřil jsem vlastním očím. Na titulní straně přílohy zabývající se kulturou byla kritika týkající se divadelního festivalu Horymír. Po bedlivém přečtení všech dostupných tiskovin jsem s potěšením zjistil, že nejen „ Times“, ale i „Daily Mirror“, ruská „Pravda“, a mnoho dalších denníků se zabývalo děním kolem Festivalu Horymír. Velice rád Vám zde budu citovat z těchto světoznámých novin: „ … Freudovsky laděné psychologické krimidrama, předvedené koedukovanou skupinou srnek manifestačně inkriminovalo k problematice psychologické patologie. Zipovaný manuskript anonymního tvůrce vypovídající o epifónech vitality bazálního hera trpícího chronickou filií k čokoládovému zajíci byla esence k dramatickému zpracování. Kolize je stavěna na primární cestovatelské vášni pitomců chovaneckého ústavu. Kompletní zpracování není špatné, avšak figura Zrunkovy manželky Gábiny fixuje v divácích dojem jisté koitálně neuspokojené nešťastnice...“ čerpáno z Times „ …Vlčičí pozitivně diskriminujícně pojaté téma, kdy jednu z esenciálních rolí preludoval invalida, sklidilo u obecenstva grandiózní úspěch. Erudovaný herec Mongol zahrál svou postavu s emociálně eonzinomálním zabarvením. Sylabus Anonymního autora byl dlouho zipován než se mu dostalo finální podoby. Jedna z mála věcí, jenž by se dala dílu vytknout je fonetická diferencovanost figur…“ Daily Mirror „ … Scéna byla svým minimalistickým pojetím velmi statická. Postavy jako by byly postihnuty plegiem. Sútra, že originál je vždy nejlepší se nepotvrdila. Jistá entita autorství dělala představení plasticitním k porozumění. Jako epilog bylo vcelku důstojným zakončením večera.“ psala Pravda. Dalo mi docela dost práce přeložit výše citované články do srozumitelné podoby, přesněji tedy převést je z jejich mateřského jazyka do češtiny. Jako kulturní referent našeho časopisu bych se měl (a chtěl) k této akci také vyjádřit: Dobře řízená akce se skvělým zázemím se vyznačovala značnou technickou vyspělostí jak z řad pořadatelů, tak z řad účinkujících.Všechna přítomná přestavení, jež s lehkostí sobě vlastní zpracovala zadané cestovatelské téma, byla okouzlující. Rozrůzněnost jednotlivých dramat vycházejících z jedné jediné předlohy poukazovala na vysokou úroveň fantazie tvůrců., vyjadřujících se ať už přímo či nepřímo k aktuálním problémům dneška: Invaliditě, psychickým poruchám, náboženství, cestování, budoucnosti a mnoha dalším. Vyskytly se zde i neobvyklé postupy a figury. Jedna nich byla neměnící se scéna provázející představení vedení. K vidění toho bylo mnoho. Všechny představení vřele doporučuji k shlédnutí. -TRS-

Rychlost, hbitost ani uzlařský um nechyběl naší výpravě v sobotu 7. 2. na neoficiálním mistrovství ČR ve vázání 6 základních uzlů na čas. „ Celý den probíhal v klidu. Na startovní listinu jsme se všechny holky napsaly jako Matuldy. To nám asi přineslo štěstí. Akorát ten krásný mladý startér byl trochu zmatený z toho, že jsme všechny Matuldy. Mám radost z výhry Matuldy Vodové, která vyhrála putovní cenu.“ Vypověděla nám Matulda Dostálová výherkyně kategorie Kadeti-dívky. Pro úplnost zde jsou další výsledky: Vojta 2. v plavčících, Matulda Gretzmanova 8. v lodnicích, Matulda Sobotková 2. a Matulda Krajčová 5. v mořských vlčicích, Hop 2. v mořských vlcích a Tetřev 1. ve veteránech. Ať žijí naše Matuldy a jejich chlapi. Festiv al Harr yho Moučk y Festival Harryho Moučky První březnový víkend se nesl ve znamení kultury. Příznivci ať už dramatické či muzické tvorby se sešli v klubovně ostravského oddílu BVÚ. Zde se na prknech, které znamenají svět, vystřídalo 8 divadelních a stejný počet hudebních vystoupení. Na přehlídce jsme byli zastoupeni družinou Srnek a jejich hrou „ Jak jsem snědl svého nejlepšího přítele na nejvyšším vrcholku světa.“ V hudební části za nás muzicírovala kytarová a flétnová škola. S velice originální myšlenkou jak upoutat diváky přišel oddíl Průzkumník. Jejich použití plynové pistole se slznou kapslí dojalo všechny přítomné k pláči. V silné konkurenci jsme obsadili 5. místo ve scénce a 3. v hudební produkci. Celkově jsme skončili na uspokojivém 3. místě. Všem zúčastněným gratulujeme. Cimrman by se divil A do třetice všeho dobrého. Družina srnek se zúčastnila Česko Lipské divadelní přehlídky „Cimrman by se divil “. Spolu s dalšími sedmi oddíly předvedli na podiu excelentní výkony. Mezi jednotlivými přestaveními se o zábavu staral oddíl Máci. Porota hodnotila představení ze 7 hledisek mezi něž patřil věkový průměr, autorství nebo třeba kulisy. Srnky získaly krásné třetí místo. Byly z toho tak vedle, že v České Lípě nechaly všechny získané ocenění. -TRS-

POD hruboHLEDEM

Ostr avsk á reg ata Ostra vská rega

Zpověď člena „A“ Konečně! Má první oddílová akce, pomyslel jsem si na družinovce. Pojedeme na šest dní na Slovensko. Jak to na tom Blízkém východě asi vypadá? Nikdy jsem nebyl dál než u babičky, která bydlí na Vsetíně. No, určitě je tam hezky. Bylo už načase si sbalit věci. Tatínek říkal, že mi pomůže, ale zdržel se s maminkou někde na plese. Nu, co naplat, musel jsem se sbalit sám. Potíž byla v tom, že nejdříve jsem vůbec nevěděl co si mám vzít, protože jsem si na družinovce myslel, že si to zapamatuji. Chyba! Nepamatoval jsem si ani to co jsme dělali na družinovce. Naházel jsem si proto do baťohu vše, co mi přišlo pod ruku, a šel jsem spát. Druhý den odpoledne byl odjezd. Už jsem se nemohl dočkat. Vzal jsem svůj batoh a šel jsem na Mlynářku. Čekal tam už autobus a všichni se do něj cpali. Sedl jsem si na sedadlo a pak jsem si uvědomil strašlivou věc. Vždyť já jsem jel autobusem naposledy, když mi byly čtyři roky. Co když mi bude špatně? Nakonec mi ale špatně nebylo a já jsem dojel ve zdraví až do Popradu, nebo jak se to město jmenovalo. Tam jsme šli do školy. Jít dvakrát za den do školy mi připadalo jako špatný nápad, a tak jsem se posadil přede dveřmi na schod a odmítal jsem vstoupit dovnitř. Nakonec mě o výhodách ubytování ve škole přesvědčila až jedna starší holka. Nevím jak se jmenuje, ale měla hezký hlas. Potom jsem se vybalil a navečeřel jsem se. Ten večer se v tělocvičně hrály nějaké hry. Například fotbal a maso. Nevím, proč se maso jmenuje maso. Proč se tomu nemůže říkat třeba bůček? Po té, co jsme se vydováděli, podívali jsme se na pohádku a šli jsme spát. Ráno nás vzbudil Hop a byla rozcvička. Nemám cvičení rád, a tak jsem se radši schoval na záchodě. Po snídani jsme se oblékli a nasedli jsme do autobusu. Všichni se na mě neustále dívali. Nic jsem si z toho nedělal, moc dobře vím, jak pěkně vypadám. Dojeli jsme do nějakého muzea. Něco se tam promítalo, ale nevím co, protože jsem usnul. Probudil jsem se a kolem mě byli jiní lidé. Šel jsem hledat ostatní. Našel jsem je, až když nastupovali do autobusu. Ten den jsme šli ještě na nějaké pleso, ale na tu cestu nemám příliš dobré vzpomínky, jelikož jsem zjistil proč se na mě všichni divně dívají. Bačkůrky nejsou zrovna vhodné na chůzi po sněhu. Z celého toho dne se mi líbil hlavně večerníček. Ráno bylo zase na čase zašít se někde na záchodě. Stihnul

jsem to, než mě zpozoroval Youry. Rozdělili jsme se na tři skupiny, které se vydávaly každá na jinou chatu. Mě dali k mladším. Nevím proč, já se cítím starší. Vždyť je mi už osm let. V té skupince byl také Kaski. Byla vyhlášená nějaká soutěž o toho, kdo unese větší váhu. Minulý den se Kaskimu celkem zdařil, nesl nějaké bomby. Řekl jsem si,že nejsem žádný masťoch, abych šlapal pěšky a tak jsem se mu potají schoval v batohu. Sice jsem ho slyšel potom celou cestu říkat, že ty čtyři bomby jsou prý asi přece jenom trochu moc, ale mě to nevadilo, protože jsem nemusel šlapat. Večer jsme spali na nějaké chatě. Na otázku Kaskiho, kde jsem celý den byl jsem odpověděl, že vzadu a proto mě prý neviděl. Z dalšího dne toho moc nevím do doby, než jsme vysedli z autobusu. Ráno jsem se ubytoval v Kaskiho batohu, ale už jsem neměl šanci vylézt dřív než dal batoh k ostatním na spodek autobusu. Řidič se strašně leknul, když otevíral kufr a uviděl mě. Pro jistotu jsem z tama rychle zdrhnul. Málem mě dostal, ale použil jsem svou starou lest a schoval jsem se na záchodě. Večer se jelo na bazén. Na to jsem byl připraven, jelikož jsem myslel že na Slovensku mají moře, tak jsem si sbalil plavky. Lépe řečeno jsem si zapomněl vzít slipy a tak jsem celou dobu chodil v plavkách. Bazén byl hrozný. Ti Slováci jsou asi eskymáci, když se koupají v tak ledové vodě. Celou noc jsem pak ještě klepal kosu ve spacáku, který byl mokrý od plavek, jež jsem měl oblečeny na sobě. Ráno jsem se hnal do svého známého úkrytu, abych unikl rozcvičce, ale chytnul mě řidič autobusu. Dal mi pořádnou rozcvičku. Přivázal mi na ruce lano a to připevnil k autobusu. Byl jsem nucen běžet za autobusem až na poštu v Popradu. Jinak ten den jsme jeli do Slovenského ráje. Řekl jsem si, že jsem lepší než Kaski a tak jsem si také vzal nějaký náklad. Po dlouhém výběru jsem si řekl, že strouhátko na tužky bude zátěž velká až až. Cesta nebyla moc příjemná neboť mé plavky mokré z minulého dne a od rána propocené na mně zmrzly. Hodně do bolelo a hodně to řezalo. Naštěstí jsem to nějak přežil. Náladu mi zase spravil večerníček. Další den byl poslední. Sbalil jsem si věci a jeli jsme autobusem na výstavu hraček. Byla to paráda. Zůstal bych tam třeba celý týden, ale nešlo jinak, když mě čtyři instruktoři vynesli ven. Ten den se i někteří koupali v takové rudé vodě. Vypadala jako otrávená a tak jsem usoudil, že když se nedá pít, tak se v ní nedá asi ani koupat. Však ostatní toho budou litovat,až jim naskáčou pupínky. Na hranicích jsem se schoval pod sedadlo, protože jsem si pas nechal v Popradu. Naštěstí mi to prošlo. Nakonec jsem šťastně dojel domů. Jestli budou i ostatní oddílové akce podobné jako tato, tak to potěš pán Bůh. -člen A-

SAMOHYB ČÁST PÁTÁ

Ač se poslední dobou do Leoše příspěvky nijak nehrnou , nalezli jsme tentokrát v redakční schránce jeden opravdu zajímavý - dopis podepsaný vlastní rukou Pata a Mata .

Drazí přátelé , dozvěděli jsme se o prototypech vynálezů pocházejících z Vaší kutilské akce . Některé vzorky se nám dostaly dokonce i do rukou a nemůžeme neuznat jejich velký význam pro světový vědecko-technický rozvoj . A protože mnohé, nebo lépe takřka všechny, nápady dosahovaly téměř naší, a tím pádem i velmi vysoké úrovně (nyní samozřejmě nemáme na mysli spouštěcí mechanismus na principu volného pádu nebo barel na stojanu ze čtyř špejlí), žádáme Vás, čtenáře Leoše, aby jste pro nás vyrobili prostředek, jenž se bude pohybovat svépomocí co nejdelší dobu . Nejedná se o žádnou prkotinu, samohyb je vedle perpeta mobile i pro nás stále ještě neslezeným vrcholem veškerého tvůrčího snažení.Již mnohokrát jsme se pokoušeli něco podobného vytvořit, leč bez valného úspěchu . Selhaly i ty nejnadějnější pokusy jako např. vozík poháněný přirozenou radiací zemského povrchu nebo letoun využívající UV složku kosmického záření. Pro náročnost celé výroby (včetně teoretického vývoje vynálezu) je poveleno použít jakéhokoli materiálu ve stavu polotovaru (pokud chcete použít motor, musíte si ho vyrobit ). Vítězem se stane ten, jehož samohyb urazí po uvedení do pohybu největší vzdálenost bez vnější pomoci . Zhotovené samohyby bude testovat redakce Leoše na vnějším oválu dopravního hřiště za bezvětří.Očekáváme spoustu pokrokových myšlenek, průlomových vynálezů a epochálních objevů. Hodně dobrých nápadů Vám přejí Pat & Mat PS: Více informací u našeho referenta pro styk s veřejností pana Voďouse.

KNIHOMOLOVNA Michael V ercajk Vercajk Venku efektivně − 57 zásad outdoorového experta

I když Vám dnes předkládáme malou ochutnávku díla Michaela Vercajka (podobnost názvu s knihou „Java efektivně - 57 zásad softwarového experta“ je prý čistě náhodná), jeho kniha bohužel asi nikdy nevyjde, protože autor byl naposledy spatřen, jak kráčí po červené turistické značce s rukopisem knihy v chlebníku a od té doby jej už nikdo nikdy nespatřil. Otiskujeme zachovalé úryvky z kapitoly věnované klasickému turismu. • Sejdete-li ze značky, o které stejně nevíte, kam vede, tak se v podstatě zas tak moc neděje. • Ztratíte-li se: všechny cesty vedou do Říma. • Spletete-li si u rozcestníku cestu, potkalo vás veliké štěstí, tak si jej nekažte tím, že se vrátíte. Vždyť tato cesta vás (možná) dovede do míst, kam by jste se jinak nedostali a která znáte jen z doslechu, např. z televize. Jak musí být na takových místech krásně! Stačí na chvíli zavřít oči, nechat zapracovat představivost a hned se vám vybaví názvy jako: Český Těšín, Krhová, Petrželka nebo Spolana Neratovice. • Vycpete-li si večer mokré boty mapou, povedou jistě po celý příští den vaše kroky správným směrem. Vůbec, s takovou mapou se dá dělat věcí... • Neocenitelným společníkem turisty je zpěv. Při těžkých výstupech je doporučováno zpívat si „kukurukuku“, v bažinaté krajině „Voda, čo ma drží nad vodou“ od Elánu, do bukových lesů se hodí instrumentálky, za temných nocí píseň ze seriálu „Jen počkej, zajíci“, „Já se nebojím“ a za žádné příležitosti nezklame „Země je kulatá“ od Pepy Nose. Začínající turisté a zelenáči si můžou zpívat něco z folku či trampské písně, ale obecně se to nedoporučuje. Také si dejte pozor na porušování autorského zákona, OSA (Ochranný svaz autorský) je všude. • Ukazuje-li buzola špatně, stejně to nezjistíte. • Ztratíte-li se a na cestě se začínají objevovat přejetí ježci, je to dobré znamení - civilizace je blízko. • Máte-li již před výletem obavy, že by jste snad mohli zbloudit, vezměte si nit dlouhou jako délka plánované trasy, na výchozím místě ji připevněte a neustále odmotávejte po cestě. Odmotáte-li všechnu nit a vy ještě nejste v cíli, znamená to, že jste pravděpodobně zbloudili - vraťte se po niti zpět a je to. Zároveň odpadá plánování trasy, po které se budete vracet. Může se to zdát nudné vracet se po stejné trase, po které jste přišli, ale jak řekl jeden filosof „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ a jiný zase „Opakování matka moudrosti“. Doporučujeme zvolit si jednu barvu niti a tu pak používat při všech výletech. Vytvoříte si tak osobitou image. Nezapomeňte si po sobě uklidit - kdo je v lese zvědavý na kilometry nití. • Používáte-li družicovou navigaci GPS a dojde ke zhroucení civilizace a anarchii, je pravděpodobné, že to přestane fungovat. Tato pravděpodobnost vzrůstá s časem uplynulým od zhroucení civilizace. • Do vařící vody nasypejte těstoviny (poznámka redakce: tato rada zřejmě patří do jiné z autorových knih, ale pro jistotu ji zde uvádíme). • Ztratíte-li značku v noci, první zkuste rozsvítit baterku. Nemáte-li baterku, pokuste se alespoň tím nejdůležitějším tónem hlasu, kterým disponujete, pronést větu „Budiž světlo!“ -Baron-

ORIENTU

SOUMRAK

DALEKÉHO

DÍL 3.

a

PAK JE TO NAPADLO OBA DVA SKORO ZÁROVEŇ. „ UDĚLÁME S TEBOU OBCHOD, “ ŘEKLI OBA BRATŘI SOUČASTNĚ. „KDYŽ JSME TENTO PŘÍBĚH VYPRÁVĚLI SAMOTNÉMU VELKÉMU

ALIHATOVI, ZALÍBIL SE MU NATOLIK,ŽE NÁS CELÝ TÝDEN NAPÁJEL A HOSTIL NA SVÉM PANSTVÍ. TAK MOC SE MU LÍBILA NAŠE BÁCHORKA.“ „ TAK TO MUSELO BÝT VELICE POVEDENÝ EPOS, KDYŽ VÁS ZA NĚJ VELKÝ ALIATH TAK ŠTĚDŘE ODMĚNIL. VYPRÁVĚJTE TEDY.“ BYLO NEBYLO, PŘED DÁVNÝMI LETY ŽILA KDESI V DÁLCE TUZE KRÁSNÁ PRINCEZNA. ASPOŇ SE TO O NÍ TVRDILO, PROTOŽE BYLA TAK NÁDHERNÁ, ŽE KDYŽ SE NA NI NĚKDO PODÍVAL V TU RÁNU OSLEPL. MARNĚ SE SNAŽIL TATÍČEK KRÁL PRO NI NAJÍT ŽENICHA. VŠECHNY UROZENÉ PRINCE DĚSILA PŘEDSTAVA OSLEPNUTÍ NATOLIK, ŽE SE NEHODLALI KE KRÁLOVSTVÍ PŘIBLÍŽIT BLÍŽE NEŽ NA 5 MIL. JEDNOU SE KRÁLI AHMATOVI STALA NEMILÁ VĚC. KDYŽ VYJEL MEZI SVÉ ROPNÉ VRTY DO POUŠTĚ NA SVÉM VĚRNÉM VELBLOUDOVI ALIMOVI, STRHLA SE NEČEKANÁ PÍSEČNÁ BOUŘE. AHMAT DLOUHO BLOUDIL V PÍSEČNÝCH VÍRECH NEŽ NARAZIL NA STAN NOMÁDSKÉHO KUPCE ASAMA. „DOST VODY ČLOVĚČE!“ POZDRAVIL JAK BYLO V TÉTO OBLASTI ZVYKEM. „JAKO POTOPA“ ODPOVĚDĚL SLUŠNĚ KUPEC A POKRAČOVAL DÁLE V KONVERZACI „CO SI BUDE PÁN PŘÁT A CO SE MU PŘIHODILO?“ „NEJDŘÍVE ODPOVÍM NA DRUHOU OTÁZKU.“ ŘEKL KRÁL.„VENKU MĚ PŘEPADLA VELIKÁ PÍSEČNÁ BOUŘE, HLEDAL JSEM TEDY ÚKRYT A NARAZIL NA TVŮJ STAN.

NA PRVNÍ OTÁZKU NENÍ LEHKÉ ODPOVĚDĚT, VŠECHNO MÁM, JSEM PANOVNÍK TÉTO ZEMĚ.“ ODVĚTIL KRÁL TROCHU SKLESLE. „PROČ TEN SMUTEK V TVÉM HLASE KRÁLI?“ TÁZAL SE OPATRNĚ KUPEC. „MÁM PŘEVELIKÉ TRÁPENÍ“ SVĚŘIL SE KRÁL KUPCI. „BYL JSEM NEKONVENČNÍ A PROTI NAŠÍ TRADICI JSEM ŽIL JEN S JEDNOU ŽENOU, MOU DRAHOU CHOTÍ. SPOLU JSEM STVOŘILI ŽIVOT, PŘESNĚJI DCERU.“ „TO SNAD NENÍ AŽ TAKOVÁ TRAGEDIE“ UTĚŠOVAL VLÁDCE OBCHODNÍK. AHMAT ZAČAL POVÍDAT DÁLE: „NEBYLO BY TO AŽ TAKOVÉ NEŠTĚSTÍ, KDYBY MÁ ŽENA NEPOVILA DÍVKU TAK KRÁSNOU, ŽE KDYŽ SE NA NI ČLOVĚK PODÍVÁ OSLEPNE.

JAKTĚŽIV JSEM SVOU DCERU NEVIDĚL. MANŽELKA ZEMŘELA JIŽ PŘI PORODU. NIKDO KROMĚ NÍ A CHŮVY PRINCEZNU JEŠTĚ NESPATŘIL. VŠICHNI PRINCI SE JÍ BOJÍ A TAK ASI PRINCEZNA ZŮSTANE NA OCET.“ „TO JE MI VELICE LÍTO PANE, ALE SNAD BYCH VÁM MOHL POMOCI. MÁM SYNA, NENÍ SICE UROZENÉHO PŮVODU, ALE ZATO JE ODVÁŽNÝ. POKUD BY JSTE DOVOLIL ON BY SE POKUSIL VYŘEŠIT VAŠE TRÁPENÍ.“ NABÍZEL SVOU POMOC OBCHODNÍK. „ZKUSIT TO MŮŽE, TÍM NIC NEZTRATÍM.“ PRONESL ODHODLANĚ KRÁL DÍVAJE SE Z OKNA. „BOUŘE UŽ SKONČILA. POJEDU DO PALÁCE A BUDU ČEKAT NA TVÉHO SYNA. NEŽ ZAČNE POKOUŠET SVÉ ŠTĚSTÍ RÁD BYCH SE S NÍM SEZNÁMIL, AŤ TEDY PŘIJME MÉ POZVÁNÍ NA ČAJ O PÁTÉ.“ ODPOVĚDĚL KRÁL DŮLEŽITĚ. OBCHODNÍK SE USMÁL A PODĚKOVAL. KRÁL VYŠEL ZE DVEŘÍ NASEDL NA SVÉHO VELBLOUDA A S POZDRAVEM „VODA AŽ NAVĚKY“ SE ZAČAL ZTRÁCET V DÁLCE. KDYŽ PŘIŠEL VEČER ASAMŮV SYN AMER DOMŮ, OTEC MU VŠE DOPODROBNA POVYPRÁVĚL. AMER SE NENECHAL DLOUHO POBÍZET. BĚHEM CHVILKY MĚL SBALENO A NEMOHL SE DOČKAT NOVÉHO DNE. HNED ZRÁNA PŘED ÚSVITEM SE VYDAL NA NEDLOUHO CESTU K HRADU.KDYŽ PŘIJEL HLAVNÍ BRÁNĚ, NEBYLO KOLEM ANI ŽIVÁČKA. SESEDL Z VELBLOUDA A ZABUŠIL NA VRATA. PO CHVÍLI USLYŠEL KROKY V POUŠTNÍM TICHU. „KDO TAM?“ TÁZAL SE DVEŘNÍK. „JÁ!“ PRONESL HRDĚ AMER „DIVNÉ JMÉNO“ POMYSLEL SI MUŽ ZA VRATY A DÁL VYZVÍDAL „CO TADY CHCEŠ?“ AMER SE NENECHAL ZASKOČIT „KRÁL MĚ POZVAL NA ČAJ O PÁTÉ.“ DO TICHA ZAZNĚL HURÓNSKÝ SMÍCH „TO JE DOBRÉ, ALE NA ČAJ O PÁTÉ SE CHODÍ ODPOLEDNE A NE RÁNO.“ TO OVŠEM ASAMOVA SYNA PONĚKUD ZASKOČILO, ALE PROTOŽE BYL DVEŘNÍK BODRÝ CHLAP NECHAL AMERA U SEBE VE SVĚTNICI PRO HLÍDAČE DOČKAT DOBY, NEŽ SE VLÁDCE ZBUDÍ. NĚCO MÁLO PO POLEDNI PŘIŠLA SLUŽKA ŘÍCI AMEROVI, ŽE KRÁL JE JIŽ VZHŮRU A ŽE S NÍM CHCE MLUVIT. „VÍTEJ DRAHÝ PŘÍTELI.“ UVÍTAL HO AHMAT „DOBRÝ DEN KRÁLI. KDE JE PRINCEZNA?“ VYHRKL AMER „JSI NA MŮJ VKUS PŘÍLIŠ HRR,ALE PRINCEZNA JE ZA TĚMITO DVEŘMI AŤ TI U ALLÁHA PŘEJE ŠTĚSTÍ.“ BĚHEM PÁR OKAMŽIKŮ SE NÁŠ HRDINA OBJEVIL TAK BLÍZKO PRINCEZNY JAKO NIKDO JINÝ. CUDNĚ PŘED NÍ KLOPIL ZRAK. PRINCEZNA SI HO CHVÍLI PROHLÍŽELA. „ASI SE NA MĚ NEPODÍVÁŠ?“ ZEPTALA SE SMUTNĚ. AMER POKRČIL RAMENY. „JSI JEDINÝ ČLOVĚK KROMĚ MÉ SLEPÉ CHŮVY, KTERÉHO JSEM KDY MĚLA VE SVÉ BLÍZKOSTI. NECHTĚL BY JSI SI SE MNOU POVÍDAT?“ ZEPTALA SE . „CHTĚL … BYCH SI TĚ VZÍT ZA ŽENU.“ OSMĚLIL SE AMER. „POČKEJ, POČKEJ NEJDŘÍVE SI BUDEME POVÍDAT.“ A TAK SI HODNOU CHVÍLI POVÍDALI. „ŠKODA, ŽE JSI PROKLETÁ.“ POVZDECHL SI AMER. „PROKLETÁ, TO TEDY NEJSEM, VŠECHNO JE ÚPLNĚ JINAK. NIKOMU JSEM TO NEMOHLA ŘÍCT, PROTOŽE SE MĚ KAŽDÝ BÁL. MÁ MATKA ZEMŘELA JIŽ PŘI PORODU. SLEPÁ PORODNÍ BÁBA NAKUKALA OTCI, ŽE JSEM TAK KRÁSNÁ AŽ Z TOHO OSLEPLA. BÁLA SE, ŽE BY JI KRÁL NECHAL POPRAVIT KDYBY ZJISTIL, ŽE BYLA SLEPÁ, V DOBĚ KDY POMÁHALA RODILA JEHO DCERU. A TAK TU JSEM ZAVŘENÁ A ŽÁDNÝ PRINC MĚ NECHCE.“ SNAŽILA SE MU OBJASNIT CELÝ PŘÍBĚH. AMER SE USMÁL ZDVIHL HLAVU A VYKŘIKL „JSEM SLEPÝ!“„ALE JDI,“ UTĚŠOVALA HO PRINCEZNA. „TO JSME SI TAK DLOUHO POVÍDALI AŽ ZAŠLO SLUNCE.“ „ACH TO SE MI ULEVILO.“ PRINCEZNA ZAPÁLILA SVÍČKU A AMER JI UVIDĚL V CELÉ JEJÍ KRÁSE. „SNAD JSI Z MÉ KRÁSY NEONĚMĚL? BYLA BY TĚ ŠKODA MŮJ BUDOUCÍ MUŽI.“ PROHODILA POBAVENĚ PRINCEZNA A KRÁSNĚ SE AMERA USMÁLA. AMER ÚSMĚV OPĚTOVAL. CELOU NOC SPOLU PROHOVOŘILI, KDYŽ NADEŠLO RÁNO ŠLI SPOLEČNĚ OZNÁMIT OTCI RADOSTNOU NOVINU. NAZÍTŘÍ BYLA SVATBA JAKOU KRÁLOVSTVÍ JEŠTĚ NEVIDĚLO. CELÝ TÝDEN SE TOPILO VE VÍNĚ A ZAJÍKALO SE ZNAMENITÝMI LAHŮDKAMI. PRINCEZNA A AMER BYLI ŠŤASTNI. A TAK POKUD NEZEMŘELI ŽIJÍ SPOLU SPOKOJENĚ AŽ DODNES. KDYŽ BRATŘI PŘÍBĚH DOVYPRÁVĚLI PUSTIL JE LOUPEŽNÍK BEZ VĚTŠÍCH POTÍŽÍ DÁLE. MOST BYL POMĚRNĚ DLOUHÝ. KDYŽ DOŠLI NA JEHO DRUHÝ KONEC, UDIVILI SE. STÁL ZDE NACHLUP STEJNÝ CHLAPÍK JAKO NA ZAČÁTKU MOSTU. Z JEHO ŘEČI TĚLA BYLO PRO TURKY JASNĚ ČITELNÉ : „ TEN TO MOST PATŘÍ MÉ RODINĚ …“ BRATŘI VYTÁHLI MEČE A …

imota

Turek

TAJENKA I.

Malá oliva

Norské město

Staré zájméno

Ukazovací zájméno

Opatřit podkovami

via

Klid

Blízká oblast

TAJENKA II.

Čínské město

Popěvek

Rozkaz

Přípravek na okna

Slanisko

Síra Jednota Mrknutí

Sodík

Vikel

Iniciály spis. Dreislera

Předvánoční doba

Ruské jméno

Výdaj

Latinsky cesta

Vápník Imeme Neon

Zápor

Předložka

Vysoká karta

Enag

Zkratka pro dobu

Centrifugy

Harmonie

Nátěr

Vodík Africké město

Stop ! Právě se nacházíte v Leošově „Křížovkářském ráji“ . Je nemyslitelné nemít právě teď u sebe tužku, pokud ovšem nejste sám velký KIM, čili pokud nemáte extrémní paměťovou kapacitu. Takže si naostřete pisátka, připravte se, a můžete začít. Příjemné křížovkaření přeje Leoš. Podpis anonyma

Souhlas

Tvrz

Nářečně nyní

Meta

Elektron

Ledovcové údolí

Beduínský plášť

Obyvatel Izraele

Atletický klub

Dům dětí

Fíkova kamarádka SPZ Zlína

Erb

Textilní rostlina

Pracovnice

Zmatek

Příliš

aba

TAJENKA III.

Spojka

Draslík

Coronium

Laskavě

Slovensky Ir

Íránské město

Lidové noviny

Klíhy

Šachová hra

Továr. ohýb. nábytku Část ruky

Jugoslávsské víno

Římsky 50

Sýr

Moje Slovensky co

Římsky 1000

Spojka

Římsky 1000

Tuna

Římsky 50

Spojka

Předložka

Šalba -H2O-.....

M

ongolùv

koutek decentní poezie

Lyricko−epická skladba

Jak jsem běžek orienťák Běžím, běžím, běžím Cítím se být svěžím Když neběžím stojím Popíchán jsem chvojím Mapa říká poběž tudy Budou to však nějaké bludy Přede mnou přec není les Ale vzteklý myslivec Hudry budry starý pěnťák Snad tu není orienťák Na to bych se podíval Já jsem však už mizel v dál Po výstřelu, u starého ďase Svalil jsem se jako prase Sláva nazdar výletu kontrola je právě tu Kousek za ní druhá třetí Je jich tady jako smetí Od poslední k cíli Trvá to jen chvíli − UF −