Tisková zpráva. Zdá se, že evropská finanční krize již dosáhla maxima

Tisková zpráva Zdá se, že evropská finanční krize již dosáhla maxima 13. únor 2013

Rolf Bürkl T +49 911 395 3056 [email protected]

GfK SE Corporate Communications T +49 911 395 4440 [email protected]

GfK SE Nordwestring 101 90419 Norimberk T +49 911 395 0 F +49 911 395 2209 [email protected] www.gfk.com Rada vedení: Matthias Hartmann (výkonný ředitel) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Předseda dozorčí rady: Dr. Arno Mahlert

Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě a USA za čtvrté čtvrtletí 2012 Norimberk, 13. únor 2013 – Evropa je i nadále v recesi. Odborníci se však domnívají, že krize patrně dosáhla svého maxima na podzim loňského roku. I spotřebitelé si zřejmě myslí, že by mohlo ke konci roku 2013, a v některých zemích snad i dříve, dojít k ekonomickému obratu. V souladu s tím ve většině evropských zemí mírně vzrostla ekonomická a příjmová očekávání, přestože zůstávají stále na mimořádně nízké úrovni. Naopak, ochota nakupovat ve většině zemí na konci roku poklesla, jelikož mnoho spotřebitelů pociťuje celkové dopady klesajících příjmů, zvýšených daní a vysoké nezaměstnanosti. Toto jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu v Evropě a USA, který provedla společnost GfK a který poskytuje přehledné informace o vývoji ekonomických a příjmových očekávání a rovněž ochoty nakupovat u spotřebitelů 12 evropských zemí a USA. Rok 2012 nebyl pro Evropu dobrý. Eurozóna upadla poprvé po třech letech znovu do recese a v důsledku toho došlo mezi evropskými zeměmi k výrazné diferenciaci. Zatímco jižní a východní Evropa bojovala zejména s extrémně vysokou nezaměstnaností a rostoucí chudobou, situace obyvatel severních zemí zůstávala bez ohledu na krizi i nadále relativně dobrá. Tento hluboký rozpor vyjadřují rovněž i nejnovější čísla týkající se trhu práce. Míra nezaměstnanosti měřená podle mezinárodního standardu ILO je poměrně nízká v Rakousku, Lucembursku, Německu a Nizozemsku a činí 4,5 až 5,6 procent. Zato ve Španělsku a Řecku je bez práce čtvrtina obyvatelstva. Celkový počet nezaměstnaných v 17 zemích eurozóny činí 18,8 milionu. V listopadu se míra nezaměstnanosti po čtvrté za sebou zvýšila a dosáhla 11,8 procent. Následky jsou strašlivé. V důsledku ztráty zaměstnání klesají rychle disponibilní příjmy zemí na okraji EU. Řekové mají nyní téměř o pětinu méně peněz než v roce 2009. Ve Španělsku činí pokles příjmů 8 procent a na Kypru 7 procent. Odborníci předpovídají, že krize na trhu práce letos ještě zesílí a ve druhé polovině roku bude bez práce asi 20 milionů osob. Dále by už ale růst neměla. Listopadové údaje již naznačují, že sestupný trend skutečně zeslábne. Nezaměstnanost v eurozóně se zvyšovala pomaleji nežli v předchozích dvou měsících a v roce 2014 odborníci očekávají mírné zeslabení jejího růstu na 19,6 milionu nezaměstnaných. Podstatné však je to, aby rozvoj hospodářství měnové unie opět nabral na obrátkách. První známky takového vývoje se již začínají objevovat. Index

Obchodní rejstřík Norimberk HRB 25014 1

ekonomického sentimentu (ESI) ukazuje, že ekonomická nálada se podruhé za sebou zlepšila. Od listopadu do prosince zaznamenal barometr překvapivě výrazné zvýšení o 1,3 bodu, na hodnotu 87 bodů, což je nejvyšší hodnota téměř za půl roku. Podle ekonomů začínají reformy přijímané v krizových zemích působit. Hospodářská síla těchto regionů za posledních pět let výrazně poklesla. Například v Řecku kleslo HDP od roku 2008 o 21 procent, investice se snížily na polovinu a dovoz se snížil o třetinu. Jedná se o nejhorší depresi, jakou západní země zažívá od druhé světové války. Tvrdá opatření, ke kterým tyto země přistupují, mají za cíl zvýšit jejich konkurenceschopnost, snížit náklady na pracovní sílu a zlepšení jejich exportních možností. Díky nim se zmenšuje ekonomická nerovnováha. Zvýšení konkurenceschopnosti je zřetelné především v Řecku a Irsku, kde výrazně poklesly náklady na pracovní sílu. Za poslední čtyři roky se rozdíl v národní bilanci mezi Německem s největším přebytkem a Řeckem s největším deficitem snížil téměř na polovinu. První nesmělé náznaky, že krizi lze během několika příštích let překonat, podléhají jedné podmínce: krize se nesmí znovu prohloubit. Země postižené krizí nesmějí usnout na vavřínech počátečního úspěchu, ale musejí i nadále pracovat na reformách. I nadále musí pokračovat konsolidace národních rozpočtů ve všech zemích Evropské unie (EU). USA: diskusi ovládla dluhová krize a spor o rozpočet Ve čtvrtém čtvrtletí patřily v USA k hlavním tématům prezidentské volby a následný hospodářský rozvoj země, jakož i spor ohledně rozpočtu, který bublal pod povrchem až do konce roku. Kompromisu mezi demokraty a republikány bylo dosaženo až v hodině dvanácté. Strany musejí začít znovu vyjednávat již v únoru. Do té doby je nutno dosáhnout kompromisu i ohledně krácení vládních výdajů. Pokud Kongres nedosáhne dohody, pak může dojít k obávané sekvestuře, jež znamená automatické krácení výdajů o 1,2 miliard USD během příštích deseti let. Výsledkem jednání je prozatím to, že nejbohatší Američané, přibližně 2 procenta obyvatelstva, musejí od 1. ledna 2013 platit vyšší daně. Kromě toho bude po dobu dalšího roku vyplácena podpora zhruba dvěma milionům dlouhodobě nezaměstnaných. Díky kompromisu se předejde automatickému zvýšení daní, které by mělo dopad téměř na všechny občany USA. To sice v žádném případě nevyřeší rozpočtové problémy, ale udrží to v patřičných mezích obavy, že největší světová ekonomika znovu upadne do recese. Dosáhnout dohody o nedořešených otázkách do března však bude nesmírně těžké. K tomu ještě přispívá vysoká úroveň státního dluhu v USA. Má-li se vláda vyhnout platební neschopnosti, potřebuje nutně snížit výdaje a zvýšit příjmy. Pokud se strany nedohodnou na zvýšení úvěrového limitu, může být ohrožena solventnost Spojených států. Tuto nejistotu zcela zřetelně odrážejí stávající ukazatele vyjadřující ekonomická a příjmová očekávání i ochotu nakupovat. Ekonomická očekávání: leden Očekávané příjmy: leden

4,6 bodu 4,7 bodu

Průměr: 14,0 bodů Průměr: 18,7 bodu

2

Ochota nakupovat:

leden

-6 bodu

Průměr:

-5,4 bodu

Česká republika: protesty proti úspornému balíčku V listopadu 2012 hrozil vládě České republiky reálný pád. Po dobu čtyř týdnů nebylo jasné, zda vládní trojkoalice vedená premiérem Petrem Nečasem přežije podzim. Tentokrát však na vině nebyly rozpory mezi koaličními partnery nebo nová nařčení z korupce vznesená proti ministrům. Protesty byly zaměřeny proti úspornému balíčku, který vláda připravila. Pomocí něj se Česká republika snaží snížit rozpočtový deficit pod tři procenta stanovená Maastrichtskou dohodou. Bez ohledu na protesty byl zákon přijat, byť jen velmi těsnou většinou. Jedním z důsledků těchto opatření je zvýšení DPH v letošním roce na 15 a 21 procent. Kromě toho se budou muset lidé s vyššími příjmy obejít bez některých daňových úlev. V současné době je deficit domácností asi 5 procent HDP. Pokud by se nezapočítal jednorázový dopad zákona o církevních restitucích, činil by tento deficit 3,5 procent HDP, což je v rozmezí stanoveném ministerstvem financí. V roce 2013 chce Česká republika zůstat pod tříprocentní mastrichtskou hranicí. Zákon o církevních restitucích vyžaduje, aby byla církvím vyplacena náhrada za veškerý majetek zabavený během komunistického režimu. Ta představuje zhruba 2,36 miliard eur. Ekonomická očekávání: Očekávané příjmy: Ochota nakupovat:

-38,2 bodu -21,7 bodu -30,1 bodu

Ekonomická očekávání: opatrná naděje na zlepšení Vypadá to, že nejhorší časy finanční krize byly překonány a vzniká dojem, že spotřebitelé v mnoha evropských zemích tento názor odborníků sdílejí. Ačkoli stále ještě panuje značná nejistota a existuje řada rizik, v Evropě se postupně začíná šířit naděje, že by se situace mohla opět začít brzy zlepšovat. V posledním čtvrtletí roku 2012 zůstala ve většině sledovaných zemí ekonomická očekávání převážně stabilní nebo se mírně zlepšila, i když obecně vzato byla celkově na nízké úrovni. Ze srovnání jednotlivých zemí vychází nejlépe Rumunsko, kde je ekonomický vývoj vnímán nejpozitivněji (-8,7 bodu), po něm následuje Německo (-17,6 bodu) a Bulharsko (-20,8 bodu). Ekonomické oživení v nadcházejících měsících je považováno za nejméně pravděpodobné ve Španělsku (-52,6 bodu). Portugalští spotřebitelé jsou při hodnocení ekonomického vývoje rovněž poměrně pesimističtí (-50,7 bodu), stejně jako Řekové (-50,0 bodu). Hodnota tohoto ukazatele se však v obou zemích mírně zvyšuje.

3

Ačkoli je ekonomická situace Rakouska celkově dobrá, krize v ostatních evropských zemích mají na tuto exportně orientovanou zemi stále závažnější dopad. Na ekonomiku Rakouska má největší vliv především mimořádná spotřební zdrženlivost italských zákazníků, kteří kupují rakouské produkty nejvíce. Spotřebitelé tento názor sdílejí. I nadále očekávají špatný ekonomický vývoj. Na druhou stranu však chovají naději, že nejhorší krize už byla překonána, což odráží ukazatel ekonomických očekávání. Z nejnižší úrovně -38,7 bodu v září jeho hodnota stoupla v prosinci na -23,8 bodu. Britskou vládu sice čeká ještě hodně práce, ale ekonomická situace Spojeného království se ke konci roku 2012 zlepšila. Po překvapivě výrazném snížení HDP o -0,9 procenta ve druhém čtvrtletí se HDP ve třetím čtvrtletí opět nepatrně zvýšilo o 0,1 procenta. Poklesla i nezaměstnanost a v současné době činí 4,5 procenta. Tento kladný vývoj se odráží i v ekonomických očekáváních. V listopadu se tento ukazatel zvýšil přibližně o 20 bodů. Bylo to krátce po zveřejnění kladných hospodářských výsledků za 3. čtvrtletí. Poprvé po šesti měsících spotřebitelé pocítili, že dochází k zotavení a že konec krize je v dohledu. Situace se však brzy vrátila do starých kolejí, jelikož v každodenním životě nebyl tento pozitivní trend patrný. Následkem toho daný ukazatel v prosinci znovu rychle poklesl téměř o 13 bodů. Tento vývoj potvrzuje nestabilitu spotřebitelské nálady ve Spojeném království. I když je Německo stále považováno za nejvyspělejší zemi v Evropě, dopad finanční krize začal být pociťován i zde. Podle odhadů německé Bundesbank, zaznamená německé hospodářství v roce 2013 pouze minimální růst ve výši 0,4 procent oproti 1,6 procentům v létě. Banka

4

předpokládá, že celkový růst v roce 2012 dosáhne 0,7 procenta. Má-li se předejít propouštění vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, budou muset firmy s velkou pravděpodobností opět zavádět osvědčené metody, mezi něž patří například zkrácená pracovní doba. Němečtí spotřebitelé jsou si dobře vědomi této pochmurnější hospodářské situace. Ekonomická očekávání jsou po mnoho měsíců negativní a jejich ukazatel v současnosti činí -17,9 bodu. Očekávané příjmy: spotřebitelé očekávají další úsporná opatření Příjmová očekávání Evropanů se v posledním čtvrtletí roku 2012 nepatrně zlepšila, což odpovídá zlepšení celkových ekonomických očekávání. Vyšší nebo relativně stabilní příjem očekávají Němci (21,2 bodu), Rakušané (-3,2 bodu) a Rumuni (-7,7 bodu). Naopak, značný pokles očekávají Řekové (50,1 bodu), Španělé (-52,7 bodu) a Italové (-55,2 bodu).

Ve třetím čtvrtletí v Portugalsku po krátkém období určitého oživení příjmová očekávání poklesla, ale ve čtvrtém čtvrtletí se opět mírně zvýšila. Jejich ukazatel v současné době činí -49,7 bodu. Trojka, kterou tvoří Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond potvrzuje, že zemi se daří zvládat krizi a realizovat nejdůležitější reformní projekty. Navzdory tomuto je však Portugalsko stále v hluboké recesi. Experti centrální banky předpovídají, že do roku 2014 se kladná čísla dokumentující růst HDP neobjeví a v roce 2013 očekávají snížení DPH o 2 procenta. Spotřebitelé, kteří čelí nezaměstnanosti převyšující 16 procent, klesajícím příjmům i důchodům a rostoucím daním, nevidí v dohledné době žádnou naději na zlepšení obecné ekonomické a tudíž ani osobní finanční situace. I když se ukazatel za poslední tři měsíce roku 2012 mírně zlepšil, je stále na mimořádně nízké úrovni a dosahuje -49,7 bodu. 5

V posledních měsících roku 2012 bylo Rumunsko následkem prosincových voleb v politickém smyslu do značné míry paralyzováno. Strana premiéra Victora Ponty získala absolutní většinu v parlamentu i v senátu. Nová vláda má v úmyslu v letošním roce novelizovat ústavu a zajistit tak vyšší flexibilitu hospodářství a efektivnější zavádění reforem. V důsledku celoevropské finanční krize má však Rumunsko problémy se stimulováním ekonomického růstu. Pro rok 2012 předpovídají ekonomové celkový růst HDP ve výši 0,8 procenta. Evropská komise počítá pro tento rok jen asi se 2,2 procenta, což znamená spíše stagnaci a ne ekonomický růst. Mírně stoupá také nezaměstnanost. Celkem vzato tedy nelze hovořit zrovna o nejlepších předpokladech pro růst příjmů, s kterým by mohli rumunští spotřebitelé počítat. Vzhledem k tomu, že loni v létě ještě očekávali mírný růst mezd a platů, jakož i pozitivní vývoj hospodářství, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 hodnota ukazatele opět klesla a představuje nyní -7,7 bodu. Hospodářská situace Francie se neustále zhoršuje. Kvůli nedostatečným inovacím v posledních měsících a letech klesá kvalita výrobků i služeb. Podle zprávy společnosti CESE (Evropská společnost pro srovnávací pedagogiku) o situaci v zemi, není vzdělání a výuka ve školách na dobré úrovni, trh práce je nepružný a státní dluhy jsou příliš vysoké. Ve Francii se nepodařilo vybudovat a rozšířit slibné podnikatelské sektory. Byznys je zapotřebí modernizovat, je třeba zvýšit daně a současně s tím snížit veřejné výdaje. První tvrdá úsporná opatření byla ohlášena již na konci roku 2012. Obyvatelé Francie si pomalu začínají uvědomovat, že už nelze pokračovat tak jako v minulosti. Očekávají zvýšení daní i sociálních a zdravotních příspěvků, jakož i potenciální snížení platů v neposlední řadě proto, že nezaměstnanost v současnosti vzrostla na 9,9 procent. Špatnou náladu potvrzuje i prosincový ukazatel příjmových očekávání na úrovni 47,2 bodu. Ochota nakupovat: vysoká nezaměstnanost znamená, že nálada nakupovat je na samém dně Ačkoli se ekonomická a příjmová očekávání evropských spotřebitelů za posledních několik měsíců mírně zlepšila, lidé nejsou ještě ochotni vydávat své peníze za nákupy dražších věcí. To není nic překvapivého. V zemích zasažených krizí je nezaměstnanost mimořádně vysoká a v některých regionech dále stoupá. Peníze lidem často chybí i na zaplacení nejnutnějších věcí. Jelikož mnohé evropské země bojují s recesí, chuť jejich obyvatel nakupovat je poněkud omezená. Němci nadále utrácejí nejvíce, neboť trh práce je zatím velmi stabilní. V prosinci činila v Německu ochota nakupovat 20,1 bodu. Tento ukazatel vykazoval kladnou hodnotu i v Rakousku (16,7 bodu) a Bulharsku (5,7 bodu). Na rozdíl od toho měli spotřebitelé peníze jen na nejnutnější věci v Itálii (-38,0 bodu), Portugalsku (-46,9 bodu) a ve Spojeném království (-47,2 bodu).

6

Pro mnohé řecké firmy byly Vánoce roku 2012 možná poslední. V důsledku hrozivé situace panující v hospodářství i na trhu práce, jakož i v důsledku striktních úsporných opatření Řekům prostě nezbývají na nákupy peníze. Nakolik si museli utáhnout opasky je zřejmé z rozsáhlé srovnávací studie provedené poradenskou firmou Deloitte. Podle této studie výdaje na Vánoce v roce 2012 klesly meziročně o dalších 16 procent. V průměru měla každá domácnost na vánoční výdaje 407 EUR, což nebylo jen na nákup dárků, ale i na jízdné a nákup potravin během svátečního období. Od roku 2007 klesla soukromá spotřeba v Řecku o 18 procent. Tato zdrženlivost spotřebitelů nepříznivě ovlivňuje především maloobchodní sektor. Celkem zavřelo za posledního dva a půl roku 68 000 obchodů, což představuje třetinu všech řeckých maloobchodních prodejen. Od července 2012 začali řečtí spotřebitelé pociťovat větší naději, že krize bude ve střednědobém horizontu překonána a že se hospodářská situace zlepší. Tento opatrný optimismus se odrazil i na ukazateli ochoty nakupovat. V červenci dosáhl rekordně nízké úrovně -56,9 bodu, do listopadu se pak vyšplhal na -25,4 bodu. Avšak vyhlídka úsporných Vánoc a blížící se další těžký rok způsobily opětný pokles tohoto ukazatele. V prosinci činil -37,4 bodu. České ekonomice se stále ještě nepodařilo vymanit se z recese. V meziročním srovnání poklesla ve třetím čtvrtletí o 1,3 procenta. Je to již třetí pokles za sebou. Evropská komise očekává, že za celý rok 2012 se HDP sníží o 1,3 procenta. Teprve v letošním roce to vypadá tak, že by ekonomika mohla opět mírně vzrůst o 0,2 procenta. To má vliv i na trh práce. V současné době nemá práci 8 procent práceschopného obyvatelstva. Ve snaze uvést státní rozpočet do pořádku a dlouhodobě omezit rozpočtový deficit zvýšila česká vláda koncem roku 2012 řadu daní 7

a rovněž zrušila některé daňové výhody. DPH byla zvýšena na 15 a 21 procent, pro lidi s vyššími příjmy byla zavedena daňová přirážka ve výši 7 procent a byly sníženy daňově odpočitatelné paušály pro samostatně výdělečné osoby a ekonomicky činné důchodce. Obyvatelé České republiky se proto musí nějak vyrovnat se sníženými příjmy a vyššími cenami. Reakce na to je logická. Spotřebitelé drží své peníze v rukou ještě pevněji a utrácejí méně než doposud. Ukazatel ochoty nakupovat byl na úrovni -30,1 bodu. O skupině GfK GfK je jednou z největších výzkumných společností na světě. Pracuje pro ni 11 500 expertů, kteří se den co den snaží objevovat nové hloubkové pohledy na způsob, jakým lidé žijí, myslí a nakupují ve více než 100 zemích světa. GfK se soustavně věnuje inovaci a používá nejnovější a nejinteligentnější technologie a metody, aby umožnila svým klientům zřetelně pochopit ty nejdůležitější lidi na světě: jejich vlastní zákazníky. V roce 2011 tržby společnosti GfK dosáhly 1,37 miliardy EUR. Pro podrobnější informace prosím navštivte náš web www.gfk.com nebo nás sledujte na Twitteru: https://twitter.com/GfK_en

8