Tříkrálová sbírka v naší obci proběhne ve dnech 9. a 10. ledna 2015

Drazí farníci, vstupujeme do nového občanského roku, roku 2015. Na jeho prahu přeji Vám i Vašim blízkým vše dobré, pevné zdraví, radost z úspěchů a především Boží požehnání, které je tolik potřebné pro každého člověka. Jako lidé býváme velice citliví, když cítíme, že dochází k jakémusi zlomu a bezpochyby konec jednoho a začátek druhého roku k takovým zlomům patří. Nechť se tedy naplní všechna přání, jimiž se na prahu kalendářního roku 2015 obdarováváme. Nový rok bývá vždy vítán bouřlivými oslavami a překypujícím nadšením. A přitom k nám vlastně přichází jako velký neznámý, protože nevíme, co koho z nás v nadcházejících 365 dnech čeká a co mu nový kalendářní rok přináší. Nicméně i když před námi tento neznámý stojí, přesto se ho neobáváme. Pravda,

nemůžeme odkrýt svou budoucnost, ale hledíme k ní naplněni důvěrou v Prozřetelnost všemohoucího Boha, který chce pouze a výlučně dobro svých tvorů, a jestliže Jej neopustíme my, pak si můžeme být jisti, že On zcela jistě neopustí nás, ale že nad námi bude bdít ve chvílích dobrých i zlých, radostných i smutných a že ve své všemohoucnosti dokáže vše obrátit k našemu prospěchu. Upřímně věřící člověk se proto neobává, ale s odevzdaností do vůle Boží kráčí životem až k jeho naplnění ve věčnosti. Do každého nového roku vstupujeme pod ochranou Matky Boží, Panny Marie, a proto končím slovy bl. Matky Terezy z Kalkaty: „Skrze Marii, Příčinu naší radosti, že nikde na světě nejsi více vítaný, nikde více milovaný než u Ježíše, živého a opravdu přítomného v Nejsvětější Svátosti… On je skutečně přítomen a čeká jenom na tebe.“

P. Radoslav

Tříkrálová sbírka v naší obci proběhne ve dnech 9. a 10. ledna 2015. Předem moc děkujeme za vstřícnost a otevřenost ke koledníkům a za pomoc dobré věci.

Za koordinátorky sbírky: Anna Harasimová a Regina Fojtíková 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz - 1 - [email protected] [email protected]

"Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví" Mt 5,5 - Prosinec 2014 Tichost jako ctnost není slabostí, ale pokornou podřízeností Bohu, zakládající se na víře v jeho lásku. "Těm, kteří Boha milují, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povolání." (Řím 8,28) Kdo je vůči Bohu poslušný, ten je laskavý a dobrotivý i vůči lidem. Nezaměňujme ale tichost za bojácnost, slabost, povrchní poníženost, nebo falešnou pokoru. Je to pokorná síla, kterou má člověk, který se naučil snášet těžké situace i nepříjemné lidi a přitom zachovává tichost a ovládá hněv. Je plodem Ducha (Gal 5,22-23) a typickou vlastností Ježíše, který je vrcholným zjevením laskavé mírnosti a slitovnosti Boží. Abychom lépe pochopili Ježíšův výrok o blahoslavených tichých, můžeme si pomoci textem žalmu 37. Nejde zde sice přímo o vysvětlení našeho pojmu blahoslavenství, ale najdeme tu bližší charakteristiku "mírných." 1 Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm,kdo jednají podle. 2 Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. 3 Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. 4 Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. 5 Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. 6 Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jako světlo, jako polední jas tvoje právo. 7 Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. 8 Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, 9 neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi. 10 Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. Žalm 37,1-10 V tomto biblickém textu tiší (mírní) jsou tedy ti, kdo se nacházejí v konfliktní situaci, jsou konfrontováni s úspěchem zlých (verš 7) a spontánně by reagovali "negativně" (hněvem - verš 8). Oni však mírní své negativní reakce, svůj hněv, plamen svého žáru (rozhněvanost, závist). To je negativní vymezení tohoto pojmu. Tito "bohabojní" svěřují svou cestu Hospodinu (neprosazují se širokými lokty), ztiší se před Hospodinem, čekají na něj, mají v něm naději - pozitivní vymezení. Jen silné zaměření na Hospodina umožňuje mírnost. Těmto lidem patří zaslíbení, že zdědí zemi.

K zamyšlení Ticho Když se britská námořní loď dostane do nebezpečí, rozezní se signál, který znamená "Ticho!". Tento signál říká: "Přerušte svou činnost. Zastavte se! Zhodnoťte svou situaci! Popřemýšlejte, co bude nejmoudřejší udělat." Než se signál rozezní, jen málokterý námořník ví, co je nejlepší udělat. Ale během chvíle klidu to zjistí. V každodenním životě se také dostáváme do kritických situací. Také hned nevíme, co si počít. Voláme: "Co mám dělat?" V podobné chvíli je nejlepší zastavit se a být zticha. Takové zastavení se často může mít rozhodující vliv na to, zda budeme úspěšní, či ne.

.... dostanou zemi za dědictví Kolem dědictví v běžném lidském životě je mnoho zajímavých postojů. Lidé rádi dědí majetky. Někdy to ovšem vyvolává neshody, které končí rozbitím příbuzenských vztahů (když někdo myslí, že byl poškozen). Pak se u soudu "křičí" o právech a nárocích. Zcela jinak jednají lidé, kteří jsou si vědomi, že jejich největším bohatstvím je Bůh sám. Vědí, že vlastnění věcí je jim svěřeno Bohem pouze do dočasné správy. Jednou Bůh stvoří nové nebe a novou zemi, které nepominou a ty budeme vlastnit, pokud budeme žít v Bohu. Toto dědictví se začíná naplňovat již v tomto životě, v příslibu Ježíšova blahoslavenství tichým.

731 625 635 www.farnost.bolatice.cz - 2 - [email protected] [email protected]

Dar V hlavním městě byla velká slavnost. Byl korunován nový král, který ve slavnostně vyzdobeném sále přijímal hold a dary od svých poddaných. Dostával drahocenné dary - cizelované zbraně, stříbrné číše, zlatem protkávaný brokát... Až na samém konci průvodu šla stará žena v dřevácích. Kulhala, opírala se o hůl a nesla balíček pečlivě zabalený v kousku plátna. Když složila králi k nohám vlněnou přízi, kterou v zimních večerech upředla z vlny svých dvou oveček, jež byly celým jejím majetkem, ozval se v sále smích. Král jí beze slova pokynul a dal znamení, že slavnost může začít. Stařenka se za posměchu dvořanů šourala pryč ze sálu. Celou noc šla domů, do chýše v lese, který patřil králi a kde byla trpěna. Když došla až k chýši, lekla se. Všude kolem byli královští vojáci. Zaráželi do země kolíky a natahovali kolem nich vlněné vlákno. "Bože můj," pomyslela si žena a byla v ní malá dušička. "Král se urazil kvůli mému skrovnému dárku... Teď mě zatknou a vsadí do vězení!" Když si jí všiml velitel stráží, poklonil se a řekl: "Paní, z příkazu našeho dobrého krále vám náleží všechna zem, kterou obepne vaše vlněné vlákno." Žena dostala naměřeno stejnou měrou, jako sama obdarovala.

(Ve škole Ježíšova Blahoslavenství, 1. díl) Modlitba sv. Františka z Assisi: Ó, Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje, abych prokazoval lásku, kde se lidé nenávidí, abych odpouštěl, kde se urážejí, abych spojoval, kde je hádka, abych probouzel naději, kde trýzní zoufalství, abych rozsvěcel světlo, kde vládne temnota, abych přinášel radost, kde přebývá starost. Ach, Pane, dej mi usilovat o to, ne abych byl potěšen, ale abych potěšoval, ne aby mi bylo rozuměno, ale abych rozuměl, ne abych byl milován, ale abych miloval. Neboť ten, kdo sebe dává, přijímá, kdo na sebe zapomíná, nalézá, kdo odpouští, tomu bude odpuštěno, a kdo umírá, procitá k novému životu. V novém roce Boží požehnání, odvahu a sílu jít dál přes všechna úskalí a ve shonu a zmatku dnešního světa si zachovat víru přeje a vyprošuje všem

Za společenství seniorů La vie Montante Magda Jurášková Roční zúčtování Loni jsem zde psal své zamyšlení nad tím, co nám přinese rok 2014. Uváděl jsem, že rok 2014 bude opět rokem, který přinese naději i zklamání, loučení i shledání, prohry a výhry. A že vlastně každý rok přináší takovéto momenty. Pouze se mění poměr, v jakém jsou tyto jednotlivé„přísady“ namíchány. Ani rok 2014 nebyl jiný, než roky předcházející. Něco přinesl, něco vzal. Otázkou zůstává, jak jsme se my s tím vším vyrovnali? V roce 2014 jsem se musel pozastavit nad určitou věcí. Často člověk touží po něčem, je někdy doslova posedlý určitým snem nebo cílem. A když toho cíle dosáhne, bývá zklamaný. Proč ovšem to? Je to tím, že jsme určitou věc výrazně nadhodnotili? Nebo tím, že námi vytyčený sen nemusí být ve skutečnosti takové terno, za které jsme ho považovali? Loňský rok museli někteří výrazně přehodnotit své cíle a priority. To, co se zdálo jako „zářivě jasné a skvělé“, se v běhu událostí nakonec ukázalo jako nedůležité a ne tolik hodnotné. Rozhodně nikomu nepřidá na pohodě, když oběti, které podstoupil, byly mnohdy naprosto zbytečné a nepřinesly očekávaný profit. Je také zkličujícím pocitem, když se blízcí lidé od nás odcizují. Rád ovšem dodám, že často tomu bývá proto, aby mohli do našeho života vejít noví lidé, které potřebujeme a kteří potřebují nás. Je to jasný důkaz toho, že život není předem nalajnovaný. I přes mnohé prohry, ústupky i nechtěné změny se nesmíme vzdát. Je třeba v těchto věcech vidět nově nabyté zkušenosti, které můžeme zúročit. Máme totiž před námi další nový rok, který může více přinést, než vzít.

Farník z Bolatic


Bez lásky k sobě není láska k bližnímu Rok 2014 je již minulostí. Vzpomínáme, bilancujeme, hodnotíme, plánujeme, nebo jen tak, bez jakýchkoli očekávání, stojíme na pomyslné nové startovní čáře. Srovnám-li já osobně několik posledních uplynulých let a rok loňský, musím konstatovat, že se stále něco nového či nečekaného dělo a spoustu věcí se změnilo. V loňském roce, ať už byl jakkoli nakloněn k událostem či změnám, jsem si všímala jedné podstatné věci v životě člověka. A to, že lidem je zatěžko přijmout sebe sama, tápou v lásce a úctě k sobě samému, v čemž je možno zákonitě hledat jeden z kořenů problémů současného světa. Za všechny jmenuji pro mne podnětné setkání s asi patnáctiletým chlapcem, o němž vím, že byl vychováván v duchu altruismu, tj. ušlechtilého obětování sebe sama ve prospěch druhého člověka. Od malička do něj bylo vštěpováno, že musí myslet výhradně na dobro druhého člověka, potlačit své potřeby, zájmy a cíle, jinak to bude proti Božímu přikázání. Živě si vybavuji jeden z prvních rozhovorů s tímto chlapcem. Byl doslova šokován, když ode mne slyšel slova: „Měj sám sebe rád!“ „Ale to je přece hřích,“ vyhrkl takřka okamžitě a mne v té chvíli napadla otázka: Je ctnost vymezena, má své hranice? Načež jsem se pousmála: „Neřekla jsem, že máš mít rád jen sám sebe, ale sebe! V tom je podstatný rozdíl!“ Anselm Grün v knize Buď dobrý sám k sobě hovoří o tom, že „z lásky k bližnímu se udělalo přikázání, které přetěžuje, které člověka odcizuje jemu samému. Smí se myslet jen na druhého a na jeho dobro, ne však na sebe samého. Bez lásky k sobě ovšem není láska k bližnímu“. Také nám dospělým se stává, že si ne zcela přesně interpretujeme jedno ze dvou základních přikázání lásky. To zní: Miluj bližního svého jako sebe samého! Z toho jasně vyplývá, že nebudeme-li mít lásku a úctu k sobě samému, budeme se ke druhým chovat neuctivě a šířit kolem sebe nelásku. Když si nebudeme vážit

sebe, když nepřijmeme sebe – s tím vším, co v nás je – nebo není dobré, s tím, že selháváme, že můžeme zklamat, že děláme chyby, že ne na každého uděláme dojem a že ne každý nás musí mít rád, když nepřijmeme svá omezení, své hranice – nebudeme si vážit druhého člověka a budeme mít problém s jeho přijetím! Vážit si sebe je nezbytnou součástí křesťanské lásky. Naopak nevážit si sebe, navzdory všemu, co život přináší, by bylo rouhání! Ježíš nás neučí uzavírat se do sebe, učí nás být otevřený druhému člověku, v každém vidět Jeho, neučí nás potlačovat sebe samého! Potlačovat sebe by bylo vzepřít se působení Ducha svatého a mrhat Jeho dary, kterými nás obdařil. Naopak je velmi důležité tyto dary v sobě rozpoznat a rozvíjet je. Jinak bychom svůj život promarnili. Bůh v každém z nás prostřednictvím svého Ducha působí. Nepátrejme po tom, jak působí v druhých lidech, proč lidé dělají, co dělají, proč se v životě potýkají, s čím se potýkají... Jak se říká: Buď tady pro dobro druhého člověka, ale druhého člověka neřeš, řeš sebe! Jistě, čas od času se v každém z nás ozve jistý druh revolty. Lidé jsou sobečtí a já je mám přesto milovat? Snažím se šířit dobro a je mi to odpláceno zlem! Mám být poctivý v tomto nepoctivém světě? Mám odpustit, když mi někdo zničil to, na čem jsem tak stavěl, co jsem léta budoval? Mám pomáhat, když ke mně se lidé obracejí zády? Dávám ze sebe, co mohu, a dočkal jsem se ponížení, zrady, opětovné křivdy, pádu! Ježíš na to skrze svou nejvyšší oběť na kříži odpovídá jasně: Vytrvej! Odměna v nebi tě nemine! Do nového roku přeji z celého srdce každému z nás dostatečnou míru lásky k sobě i k bližnímu, rovněž pokoru, která s tím vším jde ruku v ruce, sílu život žít a nepromarnit a také neochvějnou odvahu věřit v dobro, které má v konečném důsledku vždy poslední slovo!

Pavlína Řehánková


Knihy Královské (10. a 11. kniha Starého zákona) Knihy královské, hebrejsky zvané Sefer melachim, řadí křesťané mezi knihy historické. Židé je počítají mezi knihy prorocké, neboť za jejich autora považují proroka Jeremijáše. Obě knihy vyprávějí o historických souvislostech Izraelského a Judského království ve světle dějin spásy a jsou plny zajímavých příběhů, událostí a osob, které měly významný vliv na celý izraelský národ. 1. kniha Královská navazuje plynule na 2. knihu Samuelovu a můžeme si v ní přečíst o konci Davidovy vlády a jeho smrti, poté je zde vylíčen Šalamounův boj o trůn a popsáno období jeho následné vlády. V další části je vykresleno rozdělení království na Izrael a Judsko a jsou zde zachyceny paralelní dějiny těchto dvou království. Kniha končí nástupem judského krále Jošafata a izraelského krále Achazjáše. 2. kniha Královská plynule navazuje a pokračuje v líčení dějin Izraelského a Judského království až po zánik obou království. Kromě jiného zahrnují v sobě tyto dvě knihy také vyprávění o prorocích Eliášovi a Elíšovi, kteří měli důležitou úlohu v kritických chvílích národa a jejich služba byla provázena uskutečněním mocných divů a zázraků. Přečtěme si zprávy o nalezení knihy Deuteronomia v 2 Kr 22,3-11 a 2 Kr 23,1-27 a zkusme si odpovědět na otázky: Proč je tento nález tak důležitý a co je v uvedených textech nejvýznamnější? V roce 622 se k moci dostal král Jošiáš, který byl striktní monoteista na rozdíl od jeho předchůdců, kteří podporovali polyteismus. Jošiáš byl přesvědčený, že potíže Izraelitů jsou způsobeny nedostatkem víry v Boha. Během oprav chrámu „nalezl“ hlavní Jošiášův kněz Deuteronomium knihu, která se stala součástí Písma a byla přijata za Smlouvu lidu s Bohem. Zapomeňme nyní na spory o autorství a nepátrejme po tom, za jakých okolností tento spis vznikal a kdo jej nalezl. Pro samotnou knihu to není důležité. Víme, že na základě nálezu deuteronomia král Jošiáš plní z celého srdce Boží zákon, jedná podle něj a přimyká se k Bohu celým svým srdcem i myslí a oficiálně prohlašuje Boha za jediného boha Izraele. Deuteronomium jasně nařizuje věřit pouze v jediného Boha a přikazuje velice kruté tresty za uctívání jiných bohů a Jošiáš cele naplňuje Boží přikázání. Tématem knihy Deuteronomia je "Miluj a poslechni!" Deuteronomium učí, že poslušnost je reakce na Boží lásku! Tohle sice ještě není Kristovo Evangelium, ale ten velký princip už zde je! Je pravda, že nás Bůh nemůže spasit skrze Zákon - ale Zákon je dobrý! Ten „zakopaný pes" je v nás, a proto nás Bůh musí spasit svou Milostí. Bůh klade na srdce otcům, aby denně učili své děti Zákonu! Bůh se prostřednictvím těchto příkazů sklání k člověku, ukazuje mu cestu, kterou se může vydat, a váže tak člověka na sebe a sebe na člověka. Všechna nařízení a celé jádro Deuteronomia vlastně ústí v jediný příkaz: Být podoben Bohu, a tak se stát svatým! Věřím, že to je ten důvod, proč je jeho nález tak důležitý. A tím nejvýznamnějším v textech 2 Kr 22,3-11 a 2 Kr 23,1-27 je objev knihy Zákona a zejména to, že kniha Deuteronomium byla přijata jako Smlouva lidu s Bohem. S přáním nechat se vést Božím hlasem a naplňovat Jeho přikázání

Andrea Pavlíková 731 625 635 www.farnost.bolatice.cz - 5 - [email protected] [email protected]

Úpravy liturgie, které přísluší biskupským konferencím V minulém čísle Studánky jsme se věnovali úpravám liturgie, které přísluší biskupům. Na předchozí článek navážeme pojednáním o dalších úpravách liturgie, které přísluší biskupské konferenci. Jedná se o úpravy, které vyžadují větší koordinaci. Biskupským konferencím přísluší především připravit a schválit vydání misálu v příslušných národních jazycích, aby po předchozím přezkoumání Apoštolským stolcem byl používán v oblastech, jichž se to týká. Text Římského misálu, jak latinsky, tak i v národních jazycích, musí být vydán v plném rozsahu. Biskupským konferencím přísluší stanovit a po předchozím přezkoumání Apoštolským stolcem uvést do misálu úpravy naznačené ve Všeobecných pokynech k římskému misálu a v mešním řádu. Jsou to tyto následující: úkony a postoje věřících; projevy úcty prokazované oltáři a evangeliáři; texty vstupního zpěvu, zpěvu k přípravě darů a k přijímání; čtení z Písma svatého určená pro zvláštní okolnosti; způsob předávání pozdravení pokoje; způsob, jak přistupovat k svatému přijímání; materiál pro oltář a bohoslužebné předměty, zejména posvátné nádoby, jakož i materiál, tvar a barva liturgických oděvů. Pokyny a pastorační směrnice, které biskupské konference uznají za užitečné, mohou být po předchozím přezkoumání Apoštolským stolcem uvedeny v misálu na příslušném místě. Je vhodné, aby každá diecéze měla svůj kalendář a vlastní mešní texty. Biskupská konference ovšem má pro svou oblast vytvořit vlastní národní kalendář, nebo spolu s jinými konferencemi kalendář širší oblasti potvrzený Apoštolským stolcem. Přitom má být co nejvíce zachována a chráněna neděle jako nejpřednější sváteční den, a proto jí má být dávána přednost před slavením svátků a slavností, ledaže by to mělo opravdu zvlášť velký význam. Rovněž je třeba dbát na to, aby liturgický rok obnovený podle ustanovení II. vatikánského koncilu nebyl zatemňován druhotnými záležitostmi. Je vhodné, aby při vydávání misálu to, co je vlastní celému národu nebo oblasti, bylo zařazeno na příslušné místo mezi to, co se slaví podle všeobecného kalendáře; co je vlastní menšímu území nebo diecézi, má ovšem své místo ve zvláštním dodatku. Na základě Všeobecných pokynů k římskému misálu.

Za společenství podávajících svaté přijímání Jan Pavlík Vážení farníci, po naší farnosti se začínají šířit různé zvěsti o tom, jak se někteří "bouří" proti našemu novému duchovnímu správci, tedy hlavně proti změnám, které jeho působnost přináší! Nevím, zda vše, co se povídá je pravda, ale pokud ano, tak nechápu, proč se to děje a oč vlastně některým lidem jde? Ano, nikdo z nás nebyl nadšený odchodem o. Přemka, ale každý má své poslání a svého zaměstnavatele, kterého musí respektovat, i když se nám to mnohdy nelíbí. P. Radoslav chce věci dělat dle vlastního uvážení, od toho nám dal Hospodin svobodnou vůli, tak jak si to zařídil po svém také o. Přemek. Nejsou to přece žádné závratné změny, které by se nedaly akceptovat, tak proč hned výhružky a zlá slova? Nezapomínejme na to, že ještě pořád jsou mnohé farnosti bez kněží, takže bychom to neměli brát jako samozřejmost.


Takže vás prosím o toleranci a zdravý rozum, abychom se zaměřili především každý sám na sebe, na důsledky svého jednání a především na svou duši. Přece nebudeme řešit, jestli se bude při mši sv. zvonit nebo ne, nebo další malichernosti, které nás ke spáse určitě neposunou! A ještě pro zamyšlení několik přísloví krále Šalomouna: Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě. Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. Kdo má falešné srdce, nenajde štěstí, kdo má křivý jazyk, špatně dopadne. Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením.

Irena

Adorace, pobožnosti: Setkávání farních společenství:

Schola: ............................................ každá sobota ve 12:45 hod. Ministranti: .......................... pátek 09.01. a 23.01. ve 15:45 hod. Podávající sv. přijímání: ..................................... v lednu nebude Společenství matek: ........... čtvrtek 08.01.a 22.01. v 18:00 hod. Společenství seniorů „La vie Montante“: středa 21.01. v 16:00 hod. Katecheze pro dospělé: .................... čtvrtek 15.01. v 18:00 hod. Farní klubko dětí: ............... neděle 11.01. a 25.01. ve13:00 hod. Návštěvy nemocných: pátek 02.01. pátek 06.02.

ul. Příkopní, Luční, Slunečná, Lesní, Sadová, Svobody, Hlučínská, Ratibořská. ul. Družstevní, Sokolovská, Nádražní, Zahradní, Jasanová, 1. Máje, Hornická.

1. čtvrtek v měsíci – 1. ledna, kvůli slavnosti Matky Boží, Panny Marie, pobožnost nebude. 1. pátek v měsíci – 2. ledna, v 06:30 výstav Nejsvětější Svátosti, litanie a zásvětná modlitba k Srdci Ježíšovu, svátostné požehnání a pak mše svatá. 3. pátek v měsíci – 16. ledna, pobožnost k Božímu Milosrdenství.

Ostatní události: Svaté přijímání pod obojí způsobou: v lednu nebude

Adorace se přesouvají na 1. čtvrtky: 16:00 - 17:00 (+ modlitba za nová kněžská a řeholní povolání) a po mši sv. do 19:00. V lednu sice klasický první čtvrtek nebude, ale pro následující měsíce.

Měsíční sbírka farnosti na opravy: sobota 17.01. a neděle 18.01.

06.01. - Slavnost Zjevení Páně, při mši sv. v 17:00 bude svěcení vody a žehnání křídy, kadidla a zlatých předmětů.

Mše svatá na Borové: čtvrtek 29.01. v 17:00 hod.


Út St Čt Pá So Ne

06.01. 07.01. 08.01. 09.01. 10.01. 11.01.

17:00 06:30 17:00 06:30 17:00 08:30 14:30 -

Za + Aloise Fuse, manželku a za živé rodiny Za farníky Za + Marii Burianovou, manžela, snachu a nemocného syna Na poděkování za 70 let života s prosbou o další Boží ochranu a zemřelé rodiče Za + Gertrudu Scholtisovou, manžela, rodiče a sourozence Za + Helenu Malcharkovou, manžela a za živé rodiny Za + Gintra Seidla, Martu Šoltýsovou, manžela, rodiče a sourozence


13.01. 14.01. 15.01. 16.01. 17.01. 18.01.

17:00 06:30 17:00 06:30 17:00 08:30 14:30 -

Za + Josefa Nawrata, zetě a Kristinu Ledwovou Za farníky O zdraví pro nemocnou osobu Za + Jana Berka, rodiče a bratra Na poděkování za dar života, za živé rodiny a za + rodiče z obou stran Za + Richarda Rataje k 1. výročí úmrtí Za farníky


20.01. 21.01. 22.01. 23.01. 24.01. 25.01.

17:00 06:30 17:00 06:30 17:00 08:30 14:30 -

Za + Annu Niedobovou, sestru a rodiče Za farníky Za + Janu Vybíralovou, manžela, rodiče z obou stran a za živé rodiny Za + Jana Paška, manželku, tři syny, snachu a zetě Za + bratra Josefa, rodiče a prarodiče a za duše v očistci Za farníky Za farníky


27.01. 28.01 29.01. 30.01. 31.01. 01.02.

17:00 06:30 17:00 06:30 17:00 08:30 14:30 -

Za + Annu Musiolovou k 1. výročí úmrtí Za farníky /Borová/ Za farníky Na poděkování za 70 let života s prosbou o další ochranu a požehnání Za + Františka Musiola a zemřelé rodiče z obou stran Za všechny služebníky oltáře Na poděkování za 95 let života s prosbou o Boží ochranu a požehnání a za + manžela

Omlouváme se za případné chyby ve jménech a úmyslech mší svatých. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nás, prosím.

Vydává:

Římskokatolická farnost Bolatice, Svobody 13, 747 23 Bolatice

Šéfredaktorka:

Mgr. Lucie Plačková

Uzávěrka příštího čísla:

18. 01. 2015

Edice:

Marek Blokeš

Příští číslo:

01. 02. 2015

Náklad:

800 výtisků

Evidenční číslo: MK ČR E 14902


Tříkrálová sbírka v naší obci proběhne ve dnech 9. a 10. ledna 2015

Recommend Documents