Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
THE PHENOLOGICAL PERIODICITY OF THE CORNI-QUERCETA PETRAEAE-PUBESCENTIS COMMUNITY Lenka Kvasničková, Petr Maděra, Luboš Úradníček Abstract: The paper deals with the phenological periodicity of the tree and herb layers in the Corni-querceta petraeae-pubescentis superiora community. The research plots were established by prof.Zlatník on Hádecká plošina area near Brno in 1929. These plots were restored in 1995. The phenological observations were provided in 1929 by Zlatník, in 1995 by Maděra, in 1998 by Maděra and Úradníček, in 2003 and 2004 by Kvasničková. Sixteen trees and shrubs species and the other herb species were observed and the onset and duration time of different phenological stages (prolongation period of bud growth, bud with a green end, bud break – open buds, young undeveloped leaf, mature developed leaf, flower bud with visible crown, flower – inflorescence, unripe fruit, etc.) were observed. Climatic extreme years were recorded in this observation set. The hard and long winter was in 1929 and on the contrary the short winter was in 1995 or 1998. An earlier onset of phenological stages by max. 72 days as compared with 1929 was recorded. Keywords: Hádecká plošina, phenology, termophilous oak community
Úvod V roce 1932 Zlatník a Zvorykin publikovali na svou dobu převratnou studii, která shrnuje výsledky ekosystémově pojatého výzkumu teplomilných společenstev Hádecké planiny u Brna. Terénní výzkumy probíhaly v roce 1929, v době, kdy ještě nebyl ekosystém ani definován (Tansley 1935 in Odum 1977). Součástí průzkumů bylo i fenologické sledování vybraných druhů dřevin a bylin. Ve studii jsou publikována primární analytická data i mapy s označenými výzkumnými plochami. Z tohoto důvodu bylo možné fenologické průzkumy zopakovat na stejných plochách a na stejných druzích rostlin. Výsledky studie jsou cenné však také z důvodu, že zachycují odezvu společenstev na extrémně tuhou zimu v roce 1929. Cílem práce bylo nalézt a v terénu obnovit plochy z roku 1929, provést opakovaná fenologická pozorování a srovnat jednotlivé roky pozorování navzájem. Materiál a metody Hádecká plošina leží průměrně 400 m nad mořem, spadá mírně k jihu, ze všech stran je ohraničena poměrně strmými svahy. Má rozlohu přibližně 900 krát 1500 m. Geologické podloží tvoří brněnská vyvřelina,
která na svazích vystupuje na povrch. Na ní spočívají vápenné pískovce a slepence spodního devonu a na těchto tvoří plošinu vápenec středního devonu, který dal vznik půdám typu rendzin. Roční průměrné úhrny srážek jsou 546 mm a roční průměrná teplota 8,4 oC. Biogeograficky (Culek a kol. 1996) leží území na nejjižnějším cípu biogeografického regionu Macošského, je součástí NPR Hádecká planinka. V roce 1929 byla fenologická periodicita zaznamenávána od 20.4. do 21.6. na 4 plochách, přičemž plocha č.3 byla bezlesí, o velikosti 50x50m. Fenologické zápisy byly konány v týdenních intervalech, a to pro každý druh na všech pokusných plochách zvlášť. Zaznamenávány byly data nástupu jednotlivých fenofází. K vyjadřování fenofází byla použita upravená symbolová metoda Hausbrandtova (Zlatník 1976). V roce 1995 byly tři plochy v terénu přesně obnoveny díky tomu, že existoval podrobný plánek se zakreslením ploch a že dané území je rezervací, takže nebylo změněno rozdělení lesa. Plocha č.3 s původně lučními společenstvy byla v roce 1995 porostlá lesem vzniklým přirozenou sukcesí.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Fenologické zápisy byly konány opět v týdenních intervalech v roce 1995 od 13.2. do 12.11., aby bylo zachyceno celé vegetační období. V letech 1998 a 2003 již jenom od 13.2. do 20.6., a v roce 2004 opět celou vegetační sezónu od 19.2. do 2.11. V uvedených letech bylo celkem sledováno 28 druhů dřevin, společně pro všechny pozorovaná období to bylo 16 druhů dřevin stromového i keřového patra. Navíc bylo v letech 1929 a 2004 sledováno dalších 10 druhů bylin. 1 prodlužovací růst pupenů 2 pupen na konci zelený 3 rozpuknutý pupen 4 mladý nevyvinutý list 5 dospělý vyvinutý list 6 mladý květní pupen
Výsledky byly zpracovány do tabulkové formy dle druhu a fenofáze. Vzájemně byla srovnávána data nástupu některých fenofází (u dřevin pěti vegetativních a sedmi generativních; u bylin 4 vegetativních a 12 generativních) v jednotlivých letech. V tabulkách je vždy uveden počátek nástupu fenofáze počtem dní od začátku roku, které jsou aritmetickým průměrem ze všech výzkumných ploch. Fenofáze u dřevin jsou v tabulkách vyjádřeny čísly:
7 květní pupen s viditelnou korunou 8 rozvíjející se květ, první květy 9 květ 10 odkvétající květ, poslední květy 11 odkvetlý květ 12 nezralý plod
Fenofáze u bylin jsou v tabulce vyjádřeny čísly: 1 mladý nevyvinutý list 2 dospělý vyvinutý list 3 usychající list 4 uschlý listopad 5 mladý květní pupen 6 květní pupen s viditelnou korunou 7 rozvíjející se květ, první květy 8 květ Počátky fenofází byly porovnány s průběhem počasí v daném roce. Pro tento účel byly vypočteny sumy efektivních teplot, jako součet průměrných denních teplot vyšších než 5OC (Havlíček a kol 1986). Informace o průměrných denních teplotách ve sledovaném období poskytl ČHMÚ ze stanice Tuřany, pro období od roku 1995 a ze stanice Květná, pro rok 1929. Výsledky a diskuze Průběh počasí Vybrané klimatické charakteristiky v jednotlivých letech měření jsou uvedeny v tabulkách 1-3. Z nich je zřejmé, že rok
9 odkvétající květ, poslední květy 10 odkvetlý květ 11 nezralý plod 12 zralý plod 13 uvolňování semen 14 prázdný plod 15 druhé kvetení 16 podruhé odkvetlý květ 1929 byl s výrazně nejchladnější a nejdelší zimou, teploty pod bodem mrazu trvaly až do 18.března a nad 5 OC vystoupily až 26.března a také duben byl výrazně teplotně podprůměrný. Rok 1995 byl s výrazně teplým únorem avšak poněkud s chladnějším březnem. Rok 1998 byl s velmi mírnou zimou, průměrná lednová teplota dosáhla 1 OC, únor byl ze všech sledovaných let nejteplejší, průměrné denní teploty často vystoupaly nad 5 OC. V roce 2003 byla průměrná zima, březen byl ve sledovaném období nejteplejší. Z hlediska teplot budou tedy nejextrémnější rozdíly mezi lety 1929 a 1998.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
1929 1995 1998 2003 2004
leden únor březen duben květen červen -6,3 -11,2 0,9 5,4 14,9 16,4 -1 3,6 3,2 9,7 14 16,6 1 3,7 3,8 11,2 15 19 -2,1 -2,7 4,6 9,1 17,2 21,3 -3,3 1 3,8 10,7 13,1 17
Tab.1: Průměrné měsíční teploty v jednotlivých letech měření leden 1929 1995 1998 2003 2004
únor 0 0 9,5 0 0
0 13,7 58,6 0 14,4
březen duben květen červen 11,3 68,7 375,5 716,3 23,3 175,9 453,9 801,9 97,8 285,2 596 1015,7 53,1 203,3 580,3 1068,9 62 233,6 484,9 845
Tab.2: Sumy efektivních teplot ke konci měsíce v jednotlivých letech měření leden 1929 1995 1998 2003 2004
únor 0 0 9,5 0 0
0 13,7 49,1 0 14,4
březen duben květen červen 11,3 57,4 306,8 340,8 9,6 152,6 278 348 39,2 187,4 310,8 419,7 53,1 150,2 377 488,6 47,6 171,6 251,3 360,1
Tab.3: Sumy efektivních teplot dosažené v jednotlivých měsících něření Fenologické projevy jednotlivých druhů dřevin Acer campestre Vegetační doba javoru babyky začala nejdříve v roce 2004, a to již 19.února, v roce 1929 to bylo až 21.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
letech rozdíl 61 dnů. Největší rozdíl byl mezi nástupem pupenu se zelenou špičkou – 70 dnů mezi roky 1929 a 2004. K tomu, aby nastartovaly pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 2003 suma efektivních teplot O C. pouhých 6,9
2
3
4
5
111 123 71 78 58 64 73 83 50 53
123 99 96 111 100
130 113 106 111 109
138 126 121 121 116
3
4
5
1
39,4 14,0 53,0 6,9 14,4
2
6
7
8
9
10
11
12
120 121
120 121
126 127
131
135
141
127
106
116
116
126
9
10
11
12
6
7
8
78,5 78,5 148,8 226,5 13,7 59,5 85,2 211,0 166,9 166,9 211,0 255,4 280,9 317,2 68,0 140,1 177,8 285,2 285,2 285,2 329,6 329,6 10,1 104,5 104,5 203,3 14,4 91,4 129,2 185,5 112,7 185,5 185,5 274,2
Tab.4: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Acer campestre Acer platanoides Vegetační doba javoru mléče začala nejdříve v roce 2004, a to již 27.února, v roce 1929 to bylo až 22.dubna. Mezi počátkem
prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 54 dnů. Největší rozdíl byl mezi nástupem pupenu se zelenou špičkou – 65 dnů mezi roky 1929 a 2004. K tomu,
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
pouhých 6,9 OC.
aby nastartovaly pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 2003 suma fektivních teplot Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
3
4
5
112 82 72 73 58
123 92 92 80 58
125 110 96 95 100
132 113 106 118 106
141 126 121 118 116
1
2
3
4
5
6
7
11
12
151 121
151 126 127 128 126
11
12
226,5 270,0 366,3 62,3 62,3 166,9 92,0 153,9 177,8 285,2 165,2 112,7 112,7
366,3 211,0 329,6 291,3 274,2
138 107 92
6
39,4 78,5 91,3 169,6 242,8 17,3 23,8 78,1 110,3 211,0 79,6 107,5 140,1 177,8 285,2 6,9 10,1 56,7 165,2 165,2 14,4 14,4 91,4 112,7 185,5
7
8
9
99 106
144 107 106 118 106
8
9
10
120
10
Tab.5: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Acer platanoides Berberis vulgaris Vegetační doba dřišťálu začala nejdříve v roce 1995, a to již 25.února, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 60 dnů. Největší rozdíl byl mezi Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
116 123 56 56 58 64 87 99 58 86 1
40,4 13,5 53,0 29,0 14,4
2
nástupem pupenu se zelenou špičkou – 67 dnů mezi roky 1929 a 1995. K tomu, aby nastartovaly pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 13,5 OC.
3
4
5
6
7
63 92 111 94
130 67 92 111 100
130 113 106 128 106
107 121 111 126
99 127 128 135
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
120 148 145
126 155 145
144
113 134 137 144
126 155 151 156
8
9
10
11
12
127
78,5 148,8 148,8 13,5 14,0 14,0 110,3 62,3 59,5 70,7 107,5 107,5 177,8 285,2 329,6 329,6 56,7 104,5 104,5 291,3 104,5 291,3 59,5 71,9 91,4 112,7 274,2 337,6 411,6
110,3 166,9 211,0 211,0 422,5 538,2 638,0 638,0 386,3 472,8 472,8 564,9 411,6 514,0
Tab.6: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Berberis vulgaris Carpinus betulus Vegetační doba habru začala nejdříve v roce 1995, a to již 14.února, v roce 1929 to bylo až 20.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 65 dnů. K tomu, aby nastartovaly pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 3,9 OC. Cornus mas
Vegetační doba dřínu začala nejdříve v roce 1995, a to již 14.února, kdy byly již patrné korunní lístky u květních pupenů. V roce 1929 tato fenofáze bohužel nebyla zaznamenána. Největší rozdíl byl mezi nástupem pupenu se zelenou špičkou – 59 dnů, mezi roky 1929 a 1998. K tomu, aby nastartovaly květní pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 3,9 OC.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
3
4
5
6
7
110 45 58 85 59
123 76 64 90 89
123 90 79 98 96
130 113 92 111 105
138 124 121 128 119
79
45 92
1
2
3
4
5
6
34,8 3,9 53,0 18,9 14,4
78,5 14,6 70,7 49,9 59,5
78,5 23,3 80,9 56,7 85,2
148,8 110,3 107,5 104,5 107,4
8
9
10
11
12
137
113 106 137
120 106 137 126
126 121 147 131
135 127 159 144
8
9
10
11
12
7
226,5 191,2 3,9 110,3 166,9 211,0 280,9 285,2 80,9 107,5 177,8 177,8 285,2 329,6 291,3 386,3 386,3 386,3 505,8 697,4 200,8 274,2 309,1 411,6
Tab.7: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Carpinus betulus Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
3
4
5
110 123 123 78 89 99 61 64 76 92 93 108 82 92 106
1
2
130 113 99 117 116
138 126 121 128 124
73 56
5
6
1
2
3
4
34,8 16,4 58,6 54,7 55,4
78,5 23,3 70,7 55,7 62,0
78,5 59,5 79,6 90,6
148,8 110,3 153,9 156,4 185,5
112,7
6
7
8
45 77 57
60 58 89 84
7
8
9
10
11
12
82 107 61 76 91 107 86 111
113 96 120 123
135 127 142 133
11
12
9
10
226,5 211,0 3,9 13,7 17,3 62,3 110,3 280,9 285,2 53,0 58,6 79,6 140,1 329,6 291,3 6,9 6,9 42,7 53,1 83,2 188,1 437,0 253,6 14,4 14,4 58,0 59,5 143,2 244,5 322,2
Tab.8: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Cornus mas Cornus sanguinea Vegetační doba svídy začala nejdříve v roce 2004, a to již 24.února, v roce 1929 to bylo až 20.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto leNástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
3
4
5
6
7
8
9
110 123 123 78 85 85 72 79 93 102 107 55 71 94
130 96 92 113 96
138 123 121 128 116
135 121 151 144
147 148 151 165
154 151 165
161 155 151 174
174
4
5
6
7
8
9
10
78,5 78,5 148,8 226,5 22,9 22,9 47,5 185,6 280,9 377,6 476,0 80,9 107,5 285,2 285,2 538,2 56,9 83,2 121,4 291,3 564,9 564,9 564,9 14,4 71,9 85,2 185,5 411,6 633,9 633,9
553,4 638,0 564,9 733,2
1
34,8 16,4 79,6 55,7 14,4
2
tech rozdíl 55 dnů. K tomu, aby nastartovaly pupeny prodlužovací růst, stačila v roce 2004 suma efektivních teplot pouhých 14,4 OC.
2
3
10
11
12
162 159
175 162 159 197
11
12
707,7 760,2 760,2 697,4 697,4 733
1009,1
Tab.9: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Cornus sanguinea
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Corylus avellana Vegetační doba lísky začala nejdříve v roce 1998, a to již 13.února kvetením jehněd, v roce 1929 tato fenofáze nebyla zaznamenána. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
110 56 51 80 57
2
59 dnů. Největší rozdíl byl mezi nástupem fenofáze pupenů se zelenou špičkou – 65 dnů mezi roky 1929 a 1995. K tomu, aby květní pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 6,7 OC.
3
4
5
121 123 56 85 58 64 84 95 86 92
130 99 92 103 96
135 124 121 121 116
4
5
1
2
3
6
7
10
11
12
73 50
56 51 80 50
87 88
66 58 89 86
135 148 145 124
8
9
10
11
12
6,7 13,5 13,7 37,6 6,9 6,9 10,1 29,0 14,4 14,4 59,5
14,0 53,0 42,7 59,5
280,9 538,2 472,8 253,6
50 44 73 6
34,8 68,7 78,5 148,8 204,5 13,7 14,0 23,3 59,5 191,2 53,0 115,7 70,7 107,5 285,2 10,1 13,3 56,7 56,9 203,3 14,4 59,5 62,0 85,2 185,5
7
8
9
Tab.10: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Corylus avellana Euonymus verrucosus Vegetační doba brslenu bradavičnatého začala nejdříve v roce 2004, a to již 19.února prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 20.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
v těchto letech rozdíl 60 dnů. Největší rozdíl byl mezi nástupem fenofáze pupenů se zelenou špičkou – 66 dnů mezi roky 1929 a 2004. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 6,7 OC.
2
3
4
5
6
7
8
110 116 51 60 58 58 90 90 50 50
85 72 97 94
123 110 86 113 94
130 126 121 128 106
130 113 99 116 106
138 120 113 128 144
135 124 128 144
3
4
5
6
7
8
78,5 148,8 22,9 78,1 211,0 79,6 80,9 285,2 56,7 121,4 291,3 71,9 71,9 112,7
148,8 110,3 153,9 144,2 112,7
226,5 166,9 206,5 291,3 411,6
1
2
34,8 6,7 53,0 49,9 14,4
40,4 13,7 53,0 49,9 14,4
9
10
11
12
144 135 131 134
151 154 148 142
158 168 159 159 156
168 171 159 174
9
10
11
12
270,0 366,3 430,5 280,9 280,9 476,0 626,8 626,8 311,1 379,1 538,2 716,1 849,6 291,3 370,6 437,0 697,4 697,4 411,6 514,0 733,2
Tab.11: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Euonymus verrucosus Fagus sylvatica Vegetační doba buku začala nejdříve v roce 1998, a to 2.dubna prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 23.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 21
dnů, což je jeden z nejmenších zjištěných rozdílů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1929 suma efektivních teplot 39,4 OC.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
3
4
5
113 113 92 102 100
123 113
123 120
130 120 127
118 116
116
138 126 127 128 126
1
2
3
4
5
6
6
7
7
39,4 78,5 78,5 148,8 226,5 110,3 110,3 166,9 166,9 211,0 107,5 329,6 329,6 56,9 165,2 291,3 91,4 185,5 185,5 274,2
8
9
127
127
8
9
10
10
11
12
134
135 134
11
12
280,9 422,5 422,5
329,6 329,6
Tab.12: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Vegetační doba jasanu ztepilého začala nejdříve v roce 1998, a to 9.dubna prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 23.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
rozdíl jenom 14 dnů. Jasan ztepilý nejméně ze všech sledovaných dřevin reagoval na odlišný průběh počasí. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1929 suma efektivních teplot 39,4 OC.
1
2
3
4
5
113 107 99 102 100
123
123 113 113
130 113 121
138 126 127 128 126
1
106 118
116 2
3
4
6
7
120
120
8
9
10
106
126 127
127
126
5
6
11
12
135
135 134
135
7
8
39,4 78,5 78,5 148,8 226,5 62,3 110,3 110,3 211,0 166,9 166,9 153,9 177,8 206,5 285,2 329,6 177,8 56,9 165,2 291,3 91,4 185,5 274,2 274,2
156
9
10
11
12
211,0 280,9 280,9 329,6 329,6 422,5 337,6
514,0
Tab.13: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Fraxinus excelsior Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
3
4
5
6
116 123 45 71 58 87
130 99 58 95 86
144 126 92 111 100
123 45 92 111 106
4
5
6
58 1
2
3
7
8
9
10
11
138 154
111 106
120 99 111 106
130 135 99 111 116
118
144 168 121 128
7
8
9
10
11
107
40,4 78,5 148,8 270,0 78,5 3,9 14,6 59,5 211,0 3,9 62,3 53,0 53,0 107,5 107,5 29,0 56,7 104,5 104,5 104,5 14,4 59,5 91,4 112,7 112,7
166,9 153,9 104,5 112,7
12
168 127 137 126 12
148,8 226,5 270,0 280,9 476,0 626,8 626,8 153,9 285,2 329,6 104,5 164,2 291,3 386,3 185,5 274,2
Tab.14: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Grossularia uva-crispa
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Grossularia uva-crispa Vegetační doba meruzalky srstky začala nejdříve v roce 1995, a to již před 14.únorem, kdy již byly zřetelné zelené špičky pupenů. Stejná fenofáze začala v roce 1929 až 26.dubna. Mezi nimi byl v těchto letech rozdíl 71 den. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 3,9 O C. Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
116 123 51 82 58 60 80 91 58 82
Ligustrum vulgare Vegetační doba ptačího zobu začala nejdříve v roce 1995, a to již 20.února prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodlužovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 65 dnů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 6,7 OC.
3
4
5
6
7
8
9
89 62 99 90
130 99 88 107 90
138 120 113 123 116
144 126 121 137 121
172 165 144 159 165
172 160 159 165
175 163 162
171
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
40,4 6,7 53,0 10,1 14,4
78,5 17,3 58,6 53,1 55,4
23,3 59,3 56,7 59,5
148,8 59,5 84,6 83,2 59,5
226,5 166,9 206,5 227,7 185,5
270,0 211,0 285,2 386,3 221,4
621,0 596,3 501,5 697,4 633,9
10
11
12
197
211
174
197
11
12
674,6 707,7 1055,2 1292,9 730,1 770,6 697,4 751,9 896,2 633,9 733,2 1009,1
Tab.15: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Ligustrum vulgare Lonicera xylosteum Vegetační doba zimolezu obecného začala nejdříve v roce 1995, a to již 25.února prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodluNástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
116 56 58 97 82 1
2
3
116 56 63 58 64 91 2
3
žovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 60 dnů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1995 suma efektivních teplot pouhých 13,5 OC.
4
5
6
7
8
9
10
11
12
130 113 99 118 111
138 120 113 128 126
158
126 121 128 126
138 126 121 128 131
151
99 79 111 94
123 113 84 118 103
137 135
158 135 127 137 144
4
5
6
7
8
9
10
11
12
40,4 40,4 78,5 148,8 226,5 13,5 13,5 14,0 59,5 110,3 110,3 166,9 211,0 53,0 53,0 70,7 80,9 80,9 153,9 206,5 285,2 56,7 53,1 104,5 165,2 165,2 291,3 291,3 55,4 71,9 99,2 143,2 274,2 274,2
127
226,5 366,3 430,5 430,5 211,0 280,9 285,2 329,6 329,6 291,3 386,3 386,3 309,1 337,6 411,6
Tab.16: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Lonicera xylosteum
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Quercus petraea Vegetační doba dubu zimního začala nejdříve v roce 1998, a to 2.dubna prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodlužovaNástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
cího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 24 dnů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 1929 suma efektivních teplot 40,4 OC.
1
2
3
4
5
116 104 92 111 100
123
130 113 106 111 116
130 113 117 118
138 126 124 134 126
1
2
99 111
3
4
40,4 78,5 148,8 59,5 110,3 107,5 153,9 177,8 104,5 104,5 104,5 91,4 185,5
148,8 110,3 241,5 165,2
6
7
8
9
10
11
12
115 121
120
124 127
126 127
135
135 134
147 142
6
7
8
9
10
11
12
5
226,5 211,0 137,1 166,9 191,2 211,0 280,9 280,9 377,6 311,1 285,2 329,6 329,6 422,5 492,1 370,6 274,2
Tab.17: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Quercus petraea Rosa pimpinellifolia Vegetační doba růže bedrníkolistá začala nejdříve v roce 2004, a to již 19.února prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodluNástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
žovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 66 dnů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 2003 suma efektivních teplot pouhých 6,9 OC.
2
3
4
5
6
7
116 123 63 71 58 64 73 87 50 86
130 85 64 95 86
130 99 92 111 100
141 126 121 118 116
144 120 127 145 144
151 126 134 145 144
3
4
5
6
7
1
40,4 14,0 53,0 6,9 14,4
2
78,5 148,8 148,8 242,8 270,0 14,6 22,9 59,5 211,0 166,9 70,7 70,7 107,5 285,2 329,6 29,0 56,7 104,5 165,2 472,8 59,5 71,9 91,4 185,5 411,6
8
9
10
11
154
172 161 155
12
145 156
158 147 142 145 156
151 156
174
161 155 159 174
8
9
10
11
12
366,3 430,5 621,0 211,0 377,6 377,6 476,0 553,4 422,5 492,1 638,0 472,8 472,8 472,8 564,9 411,6 514,0 514,0 514,0 733,2
553,4 638,0 697,4 733,2
147
Tab.18: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Rosa pimpinellifolia
Sorbus torminalis Vegetační doba jeřábu břeku začala nejdříve v roce 2004, a to již 19.února prodlužovacím růstem pupenů, v roce 1929 to bylo až 26.dubna. Mezi počátkem prodlu-
žovacího růstu pupenů byl v těchto letech rozdíl 66 dnů. K tomu, aby pupeny nastartovaly růst, stačila v roce 2003 suma efektivních teplot pouhých 6,9 OC.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Nástup fenofáze 1929 1995 1998 2003 2004 Suma ef.teplot 1929 1995 1998 2003 2004
1
2
3
4
5
6
7
8
116 123 99 107 64 72 77 91 50 77
130 113 92 103 94
138 113 99 115 103
144 126 121 118 116
138 120 127
126
144 141
3
4
5
6
1
40,4 59,5 70,7 6,9 14,4
2
126 7
8
9
10
11
12
151
158 154
165 154 155
147 134
142
135
144
9
10
156 11
12
78,5 148,8 226,5 270,0 226,5 270,0 366,3 430,5 515,8 62,3 110,3 110,3 211,0 166,9 211,0 317,2 377,6 476,0 476,0 79,6 107,5 153,9 285,2 329,6 422,5 492,1 638,0 53,1 56,9 136,0 165,2 20,3 71,9 99,2 185,5 274,2 337,6 411,6 514,0
Tab.19: Nástup fenofází a odpovídající sumy efektivních teplot pro druh Sorbus torminalis Fenologické projevy jednotlivých druhů bylin Fenologie druhů synuzie podrostu byla sledována pouze ve dvou letech. Rozdíly v nástupu fenofází nejsou tak zásadně rozdílné, jako tomu je u dřevin. Maximem je rozdíl 44 dnů u fenofáze dospělého vyvinutého listu druhu sasanky pryskyřníkovité. Konkrétní výsledky jsou uvedeny v tabulce 20 a 21. Závěr Lze konstatovat, že se v pozorovaných letech po roce 1995 (nejvíce v roce 1998) prodloužilo vegetační období oproti roku 1929, díky časnějšímu nástupu prvních sledovaných fenofází až o 71 dní (Grossularia uva-crispa). Protože je závislost fenofází rostlin na průběhu počasí v daném roce (po prožití období zimního klidu, které končí v našich podmínkách v průběhu ledna až února – Slavíková 1986) velmi těsná, mohou se jednoletá měření značně odchylovat od průměru. Vyvstává tedy otázka, zda lze zjištěné značné posuny v nástupu jednotlivých fenofází vysvětlit pouze jako rozdíl mezi dvěma extrémními roky z hlediska délky trvání zim či zda se jedná o nastupující trend. V roce 1929 se nástup fenofází jednotlivých druhů příliš nelišil, po dlouhé a tuhé zimě nastal velmi rychlý nástup životních projevů všech rostlin. Naopak v letech s velmi teplými zimními měsíci se výrazně
projevila odlišná ekologická konstituce jednotlivých druhů a nástup počátečních fenofází se postupně roztáhl do přibližně dvou měsíců. Nástup časných fenofází (prodlužovací růst pupenů, pupeny se zelenou špičkou) dosahoval v jednotlivých srovnávaných letech vyšších rozdílů, než nástup fenofází pozdějších (např. dospělý plně vyvinutý list). Porovnáním nástupu fenofází v jednotlivých letech se sumami efektivních teplot vypočtených podle Havlíčka (1986) se ukázalo, že zvolená hranice průměrných denních teplot nad 5 OC je příliš vysoká a že řada teplomilných druhů dřevin ve společenstvu dřínových doubrav reaguje již na nižší teploty. Bude jistě zajímavou otázkou do budoucna, zabývat se teplotními nároky jednotlivých druhů podrobněji. Přestože předkládaný příspěvek hodnotí výsledky pozorování fenologické periodicity segmentu lesního společenstva v izolovaných pěti letech, domníváme se, že poskytuje zajímavý a podnětný materiál ke studiu ekologických vlastností jednotlivých druhů dřevin i celé fytocenózy a jejich odezvy na projevy předpokládaných změn klimatu.
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
1929
1
2
3
4
5
6
7
8
9
110 138 165 110 116 123 130 110 116 151 172 110 130 110 116 123 110 130 138 110 116 123 130 138 144 151 165 110 116 110 116 123 110 110 110 116 123 130 138 130 144 151 165 172 110 123 110 116 123
Anemone ranunculoides Campanula persicifolia Carex digitata Corydalis cava Geranium sanguineum Lathyrus vernus Pulmonaria officinalis Vincetoxicum officinalis Viola odorata 2004
1
2
3
4
5
6
156 94 Anemone ranunculoides 86 94 86 94 156 94 94 Anemone nemorosa 100 106 156 174 Campanula persicifolia 77 94 100 Carex digitata 77 94 126 86 86 Corydalis cava 94 100 135 144 Geranium sanguineum 86 100 254 262 86 106 Lathyrus vernus 77 86 262 277 86 94 Pulmonaria officinalis 135 156 Vincetoxicum officinalis 126 144 269 94 100 94 100 Viola odorata
7
8
9
100 94 94 174 197 106 86 86 144 156 110 110 94 94 165 165 100 106
126 126
10
11
12
13
14
138 151 165
158
130 138 123 172 138 138 130 138
172
15
16
15
16
151 130 146 158
130 10
11
12
13
14
135 156 135 156
126 126 106 197 135 144 110 126 135 174 174 197 126 254
156 126
165
165 197 165 174 254 269 233 254
Tab.20: Nástup fenofází jednotlivých druhů bylin v letech 1929 a 2004 1929
1
2
Anemone ranunculoides
35 227
Campanula persicifolia
35
Carex digitata
35 149
Geranium sanguineum
79 149
Lathyrus vernus
35
516
227 270 35
35
35
149 227
149 270
2
Anemone ranunculoides
60
72
Campanula persicifolia
91 113
Carex digitata
20
72
Corydalis cava
20
72
Geranium sanguineum
72
91
Lathyrus vernus
60
91 1870 1955
20
60 1955 2066
Vincetoxicum officinalis Viola odorata
40
35
79
Pulmonaria officinalis
35
91
8
9
10
11
12
79 149 227
366 516
40
79 149
227 366
35
40
13
14
15
16
4 514
5
6
15
16
35
227 431
8
60
72
338 514 91
621
79 149 9
10
11
12
13
14
338 514
733 1009 113
60 113
72
227 297
79 149
91 274
338 412 60
79 227
40 40
7
91 60
40
366 516 621
72 514 733
274
79 149
366 516 621
35 3
274 412 2010 72
7
149 227
1
2004
6
366 621
35
Viola odorata
5
40
Pulmonaria officinalis Vincetoxicum officinalis
4
40 35
Corydalis cava
3
60
274
60
634
113 274
412 514
1009
136 136 338 72
274 514
412 634
72 136 274
1009
338 634 733
634 634 733 733 1009 1870 91 113
274 1870 2010
1603 1870
Tab.21: Sumy efektivních teplot pro nástup fenofází jednotlivých druhů bylin v letech 1929 a 2004
Rožnovský, J., Litschmann, T., Vyskot, I. (ed): „Klima lesa“, Křtiny 11. – 12.4.2007, ISBN 978-80-86690-40-7
Poděkování Publikace vznikla díky podpoře MŠMT ČR v rámci výzkumného záměru LDF MZLU v Brně (reg.č. MSM 6215648902). Literatura Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 1996, 347 str. Havlíček, V a kol.: Agrometeorologie. SZN, Praha, 1986, 260 str. Odum, E. P.: Základy ekologie. Academia, Praha, 1977, 733 str. Slavíková, J.: Ekologie rostlin, SPN 1986, 366 str. Zlatník, A.: Lesnická fytocenologie, SZN 1976, s.96 Zlatník, A, Zvorykin, I.: Pokus o průzkum periodické proměny lesního a lučního stanoviště, Sborník VŠZ v Brně, 1932, řada D, 19, 129 str + tabulky Adresa autorů: Lenka Kvasničková, Petr Maděra, Luboš Úradníček: Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF, MZLU v Brně
