Texty zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Texty zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím

ČÁST PRVNÍ Změna insolvenčního zákona §6 Výjimky z působnosti zákona (1) Tohoto zákona nelze použít, jde-li o a) stát, b) územní samosprávný celek2) , c) Českou národní banku, d) Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, e) Fond pojištění vkladů, f) Garanční fond obchodníků s cennými papíry, g) Zajišťovací fond družstevních záložen, g) veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, zřízené podle zvláštního zákona2a), h) veřejnou vysokou školu, nebo i) právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek2) před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. (2) Tohoto zákona nelze dále použít, jde-li o a) finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost, b) zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu3) , po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, c) politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu. ____________________

-22)

Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 2a)

Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 483/2006 Sb. 3)

Zákon č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. § 18 (1) Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou9) nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán. § 21 (1) Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců (dále jen "seznam"), který vede Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). (2) Náležitosti seznamu insolvenčních správců, údaje do něj zapisované, jeho členění, vedení a podmínky zápisu do něj a vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce a hostujícího insolvenčního správce upravuje zvláštní právní předpis9a). (3) Insolvenčním správcem se pro účely tohoto zákona rozumí i hostující insolvenční správce. ____________________ 9a)

Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č …/2007 Sb.

-3-

§ 22 (1) Osoba zapsaná do seznamu insolvenčních správců může své ustanovení správcem odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody. (2) Nelze-li insolvenčního správce vybrat ze seznamu, je možné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. § 23 Insolvenční správce uzavře na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce nebo s činností jeho zaměstnanců pro celou dobu trvání jeho funkce; uzavření této smlouvy je podmínkou pro zápis do seznamu podle § 21 odst. 1 a pro ustanovení insolvenčního správce podle § 22 odst. 2. § 24 (1) Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. (2) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. § 31 Odvolání insolvenčního správce (1) Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. (3) Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26. (4) Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká.

-4§ 32 Zproštění insolvenčního správce (1) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 31 odst. 3 a 4 platí obdobně. § 37 (1) Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. (2) Podle odstavce 1 insolvenční správce odpovídá i za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami, kterých použil k plnění svých úkolů. To platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem. (3) Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou. (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. § 38 (1) Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu10). (2) Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; neníli jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát.

-5(3) Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval. (4) Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně. (5) (4) Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis. § 47 Schůze věřitelů (1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání. (2) Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zástupce zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak. § 48 (1) Oznámení o svolání schůze věřitelů zveřejní insolvenční soud vyhláškou (§ 71 odst. 3), v níž musí být uveden předmět jednání, jakož i místo a termín konání schůze. Svolává-li schůzi věřitelů na návrh osoby uvedené v § 47 odst. 1, označí insolvenční soud jako předmět jednání vždy i záležitost, pro kterou byl tento návrh podán. (2) Schůzí věřitelů může být projednán jen předmět jednání, který byl uveden v oznámení o jejím svolání. Jsou-li přítomni všichni věřitelé, mohou se usnést i na dalším předmětu jednání; za přítomného se pro tento účel nepovažuje věřitel, který hlasuje písemně (§ 50 odst. 2). Předmětem jednání první schůze věřitelů je vždy volba věřitelského výboru a usnesení věřitelů podle § 29 odst. 1, byl-li ustanoven insolvenční správce a koná-li se tato schůze po přezkumném jednání, zpráva tohoto správce insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, a byl-li ustanoven prozatímní věřitelský výbor, zpráva tohoto výboru o jeho dosavadní činnosti. (3) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze věřitelů, je povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na schůzi věřitelů, konané na jeho návrh; takovému věřiteli může insolvenční soud také uložit náhradu nákladů, které tento soud vynaložil na svolání a organizaci schůze věřitelů konané na jeho návrh.

-6§ 62 (1) Je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byly zastoupeny všechny skupiny věřitelů, posuzováno podle povahy jejich pohledávek. Jestliže z celkové výše pohledávek dlužníkových insolvenčních věřitelů tvoří významnou část pohledávky dlužníkových zaměstnanců, jmenuje insolvenční soud do prozatímního věřitelského výboru i jejich zástupce. (2) První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Může též odvolat některého z členů tohoto věřitelského výboru nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena nebo jeho náhradníka. (3) Prozatímní věřitelský výbor ukončí svou činnost, jakmile insolvenční soud potvrdí věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. Od okamžiku, kdy insolvenční soud potvrdí usnesení, jímž schůze věřitelů ponechá prozatímní věřitelský výbor ve funkci, se tento výbor považuje za věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. § 102 (1) O zahájení insolvenčního řízení vyrozumí insolvenční soud neprodleně a) finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, b) celní úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak celní úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, c) úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, nebo místo podnikání, je-li dlužníkem fyzická osoba, anebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá místo podnikání, d) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1) , g) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zákona upravujícího platební styk1), nebo účastníkem vypořádacího systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18). h) Komisi pro cenné papíry, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému podle zvláštního právního předpisu 18) .

-7(2) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že správcem daně dlužníka je jiný finanční úřad, vyrozumí jej o zahájení insolvenčního řízení namísto finančního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. a). Pro celní úřad to platí obdobně. (3) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že dlužník má majetek, ohledně kterého lze vést výkon rozhodnutí nebo exekuci u jiného soudu, než je obecný soud dlužníka, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení i tento soud. (4) Vyjdou-li údaje nezbytné k postupu insolvenčního soudu podle odstavců 1 až 3 najevo až po zahájení insolvenčního řízení, avšak ještě před rozhodnutím o úpadku, insolvenční soud příslušné osoby vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení neprodleně poté, kdy tyto údaje vyšly najevo. (5) Povinnost vyrozumět osoby podle odstavců 1 až 3 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť, a to prostřednictvím veřejné datové sítě, doručí vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. § 107 (1) Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. (2) Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. (3) Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno. (4) K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. (5) Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou. § 112 (1) Insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.

-8(2) Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. (3) Povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13) . (4) Jestliže insolvenční soud před rozhodnutím o úpadku zruší předběžné opatření, kterým byl ustanoven předběžný správce, uloží mu současně, aby ve stanovené lhůtě podal insolvenčnímu soudu zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval náklady, které mu vznikly. Stejně se postupuje, jestliže na základě odvolání změní předběžné opatření odvolací soud, ledaže jde o změny, které se netýkají osoby předběžného správce a jeho činnosti. § 137 (1) Schůzi insolvenčních věřitelů svolá insolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; z důvodů hodných zvláštního zřetele může insolvenční soud tuto lhůtu prodloužit. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, určí insolvenční soud termín prvního přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. (3) Jestliže se první schůze věřitelů svolaná po rozhodnutí o úpadku má konat před přezkumným jednáním, svolá insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku další schůzi věřitelů na den, kdy se má konat přezkumné jednání, a to tak, aby se konala po skončení přezkumného jednání. § 138 (1) Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení; dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. (2) Považuje-li to za vhodné, může insolvenční soud doručit rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění zvlášť i věřitelům dlužníka, kteří přihlásili své pohledávky před jeho vydáním. § 161 Insolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení. K tomuto jednání předvolá účastníky a osoby, jejichž účasti je třeba. Od jednání může insolvenční soud upustit v případech, kdy to připouští občanský soudní řád. §168

-9(1) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou a) náhrada nutných výdajů a odměna předběžného správce, likvidátora jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci; to neplatí, byl-li předběžný správce, likvidátor nebo správce podniku ustanoven insolvenčním správcem, b) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru, c) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník, d) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2. (2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty, e) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, f) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními,

g) pohledávky věřitelů ze smluv, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními povolila, jakož i ze smluv, které osoba s dispozičními oprávněními nevypověděla, h) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno nebo které osoba s dispozičními oprávněními vypověděla, i) náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost, j) další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon. (3) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. § 214 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o

- 10 následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. (2) Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se k soudu nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. (3) Před zahájením výslechu zopakuje insolvenční soud poučení podle odstavce 1. V prohlášení o majetku musí předvolaný uvést, který majetek náleží do majetkové podstaty. § 216 (1) O prohlášení o majetku sepíše insolvenční soud protokol; předloží-li předvolaný seznam majetku, tvoří tento seznam přílohu protokolu, jestliže předvolaný o něm prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, popřípadě jestliže jej do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého insolvenčním soudem podle § 213 § 214 a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku dlužníka. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný. Úkony insolvenčního soudu podle tohoto odstavce může učinit jen soudce. (2) O výslechu k prohlášení o majetku vyrozumí insolvenční soud insolvenčního správce a věřitelský výbor. Insolvenční správce a věřitelský výbor má právo klást předvolanému otázky. Opis protokolu o výslechu se doručuje insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. § 218 Označení majetku v soupisu (1) Majetek náležející do majetkové podstaty se zapisuje do soupisu samostatnými položkami. Není-li to vyloučeno jeho povahou, musí být sepisovaný majetek v soupisu označen způsobem, který umožňuje jeho identifikaci; to neplatí, jde-li o majetek nepatrné hodnoty. Je-li zde překážka dočasné povahy bránící řádné identifikaci sepisovaného majetku, doplní insolvenční správce označení tohoto majetku neprodleně po jejím odpadnutí. (2) Podnik32) nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, ze které však musí být zřejmé, co všechno do podniku nebo souboru věcí náleží v den zápisu do soupisu podstaty. § 224 Vyrozumění o soupisu (1) Do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal.

- 11 (2) Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku. (3) Je-li do soupisu zapsána kulturní památka33) , sbírka muzejní povahy nebo předmět kulturní hodnoty, vyrozumí o tom insolvenční správce neprodleně Ministerstvo kultury. § 231 (1) Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění. (2) V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci insolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, insolvenční správce a státní zástupce zastupitelství. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce. (3) Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce. § 235 (1) Neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. (2) Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"). § 237 (1) Povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch. (2) Dědici nebo právní nástupci osob uvedených v odstavci 1, na které přešlo dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů, mají povinnost vydat je do majetkové podstaty, a) jestliže jim v době, kdy toto plnění nabyli, musely být známy okolnosti, které odůvodňují právo dovolávat se neúčinnosti vůči osobám uvedeným v odstavci 1, nebo b) jde-li o osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo o osoby dlužníku blízké.

- 12 (3) Dědici mají povinnost podle odstavce 2 pouze v rozsahu své odpovědnosti za dluhy zůstavitele. Připadne-li dědictví osob uvedených v odstavci 1 státu, platí odstavec 2 obdobně. (3) (4) Osoby, které vydaly dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty, se mohou po skončení insolvenčního řízení domáhat jeho vrácení, jen nebylo-li použito k uspokojení věřitelů nebo nebylo-li s ním nakládáno jiným zákonem povoleným způsobem. (4) (5) Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné, vydá je insolvenční správce oprávněným osobám bez zbytečného odkladu poté, co tyto osoby vydaly dlužníkovo plnění z takového úkonu do majetkové podstaty. Není-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. § 256 (1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena. (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy. (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku podmíněnou. § 266 (1) Prohlášením konkursu se nepřerušují a) trestní řízení, b) řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, c) daňové řízení, d) dědické řízení, e) řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, f) řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná,

- 13 g) řízení ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, h) řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, i) řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka, j) řízení ve věcech kapitálového trhu, k) řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, l) řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem, m) řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem; vklady do katastru nemovitostí však mohou být po prohlášení konkursu povoleny a zapsány, jen řídí-li se pořadí zápisu dnem, který předchází prohlášení konkursu, nebo jde-li o zajištění poskytnuté podle § 41, n) řízení u úřadu práce o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zvláštního právního předpisu 39) , o) řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 40).

(2) Účastníkem Není-li dále stanoveno jinak, účastníkem řízení uvedených v odstavci 1 je i nadále dlužník. (3) Jde-li o řízení ve věcech kapitálového trhu nebo o řízení, ve kterém je dlužník jediným účastníkem, může insolvenční soud na návrh orgánu, který je vede, nebo i bez návrhu po posouzení povahy předmětu řízení a jeho vlivu na další průběh insolvenčního řízení rozhodnout, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. Proti tomuto rozhodnutí, které se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a orgánu, který řízení vede, není odvolání přípustné. § 267 (1) Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, lze pro pohledávky věřitelů po prohlášení konkursu nařídit, nelze jej však provést. Není-li dále stanoveno jinak, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce se i nadále podává proti povinnému; proti insolvenčnímu správci jej nelze podat, ani má-li být povinným dlužník. (2) Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, lze pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené v průběhu insolvenčního řízení nařídit a provést jen na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 202 odst. 5 § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. V takovém případě se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podává proti insolvenčnímu správci.

- 14 (3) Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila. (4) Jde-li o řízení o výkon rozhodnutí nebo o exekuci, kde vystupuje dlužník jako oprávněný, stává se prohlášením konkursu insolvenční správce oprávněným místo dlužníka. § 285 (1) Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, b) věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle ustanovení tohoto zákona v insolvenčním řízení neúčinná. (2) Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor. (3) Při vyklizení podle odstavce 2 přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako v případě přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. (4) Insolvenční správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu42). Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob - členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem43). Insolvenční správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců44) se v těchto případech již nepoužijí. § 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.

- 15 (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (4) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (5) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3. § 300 Insolvenční správce podává insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru dílčí zprávy o průběhu zpeněžení majetkové podstaty a o nakládání s výtěžkem tohoto zpeněžení. Tyto zprávy podává z vlastního podnětu nebo na základě rozhodnutí insolvenčního soudu anebo žádosti věřitelského výboru. O zpeněžení majetkové podstaty vyrozumí insolvenční správce neprodleně také soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení probíhá řízení týkající se zpeněženého majetku, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka. § 302 (1) V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže a) dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, b) se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat. (2) Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.

- 16 (3) Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce. (4) Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správce účetní závěrku. § 304 (1) Insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření. (3) K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. (4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno. § 306 (1) Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. (2) Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého insolvenčním správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. (3) Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna.

- 17 (4) Vydání rozvrhového usnesení nebrání, jestliže ohledně některé z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu nebo jde-li dosud o pohledávku spornou; jde zejména o pohledávky, a) kterých se týká odvolání proti konečné zprávě, b) ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor. (5) Pro zařazení do rozvrhu je u pohledávek vázaných na podmínku rozhodný stav ke dni vydání rozvrhového usnesení. § 307 (1) Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká; tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. (2) V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4, složí insolvenční správce do úschovy u insolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity. § 313 (1) Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. (2) Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat zbývající majetek dlužníkovi a zajistit činnosti evidenční a archivační, popřípadě další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. (3) Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady. § 316

- 18 (1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. (3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. (4) Reorganizace není též přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nedosáhl alespoň částku 100,000.000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník méně než 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije. § 321 (1) Jestliže poté, co insolvenčnímu soudu došel návrh na povolení reorganizace, podá tento návrh i další osoba, považuje se návrh další osoby za přistoupení k řízení, jehož předmětem je reorganizace; § 67 § 107 se použije přiměřeně. (2) Insolvenční soud vyzve osoby podle odstavce 1, aby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů, odstranily odlišnosti svých návrhů a vyrozuměly jej o společném stanovisku. Nestane-li se tak, vychází insolvenční soud z návrhu, který podal dlužník, a není-li jej, pak z návrhu věřitele, který mu došel dříve. § 339 (1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů. (2) V případě uvedeném v § 329 odst. 2 se odstavec 1 nepoužije. (3) Odstavec 1 se nepoužije i tehdy, jestliže se věřitelé na schůzi věřitelů podle § 150 usnesli na tom, že způsobem řešení úpadku bude reorganizace navržená jinou osobou než dlužníkem. (4) Jestliže dlužník před uplynutím lhůty podle odstavce 1 oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán, insolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty; pravost podpisů osob, které oznámení podepsaly, musí být úředně ověřena. Vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně

- 19 nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 171 odst. 3 odst. 4, může insolvenční soud i bez návrhu rozhodnout o zkrácení nebo ukončení lhůty podle odstavce 1. Učiní tak zpravidla po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského výboru. (5) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle odstavců 1 a 4 není odvolání přípustné. (6) Nemá-li dlužník právo přednostně sestavit reorganizační plán nebo zaniklo-li mu toto právo rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavce 4, vyzve insolvenční soud k předložení reorganizačního plánu další osoby; ustanovení odstavců 2 a 4 platí pro tyto osoby obdobně. Ustanovení odstavce 1 o lhůtách k předložení reorganizačního plánu a možnosti jejich prodloužení platí pro tyto osoby přiměřeně. § 350 (1) Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu. (2) Až do rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu jej může jeho předkladatel vzít zpět. V takovém případě se k podanému reorganizačnímu plánu nepřihlíží. (3) Předkladatel reorganizačního plánu může až do rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu reorganizační plán doplnit nebo změnit; v takovém případě hlasují věřitelé o reorganizačním plánu v podobě po jeho doplnění nebo změně. Schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu rozhodnout, se může konat nejdříve 15 dnů poté, co bylo věřitelům předloženo znění navrhovaných doplnění nebo změn reorganizačního plánu. § 360 (1) Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho. § 363 (1) Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže a) reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení insolvenčním soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, c) insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení,

- 20 d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, e) dlužník neplatí řádně a včas úroky podle § 171 odst. 3 odst. 4, nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo f) dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl. (2) O přeměně reorganizace v konkurs v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) rozhodne insolvenční soud bez jednání. Své rozhodnutí doručí zvlášť dlužníku, navrhovateli reorganizace, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; tyto osoby mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání. (3) O přeměně reorganizace v konkurs podle odstavce 1 písm. d) až f) rozhodne insolvenční soud po jednání, k němuž předvolá všechny osoby uvedené v odstavci 2; těmto osobám se rozhodnutí insolvenčního soudu doručuje zvlášť a mohou proti němu podat odvolání. (4) O přeměně reorganizace v konkurs nemůže insolvenční soud rozhodnout, jestliže reorganizační plán byl v podstatných bodech splněn. (5) Rozhodnutím insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs nastávají účinky spojené s prohlášením konkursu, pokud insolvenční soud ve svém rozhodnutí nestanoví podmínky této přeměny jinak. § 373 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f), se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v odstavci 1 byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu; do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo od jiné osoby plnící obdobný účel; výše

- 21 nároku věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, opatřené hlavičkou "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky vůči dlužníku ke dni prohlášení konkursu na majetek dlužníka. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm. g)], pohledávku jinak zajištěnou, nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům

- 22 sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. (8) Na Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry se hledí jako na přihlášené věřitele dlužníka s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Za přihlášeného věřitele se považuje též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za dlužníka z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na kterou z tohoto důvodu pohledávka přešla. § 374 Přihlašování pohledávek (1) Je-li dlužníkem instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, zašle insolvenční správce každému ze známých věřitelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, oznámení, ve kterém uvede a) že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, b) že z účetnictví dlužníka vyplývá pohledávka věřitele a v jaké výši, jakého je pohledávka charakteru, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze přihlásit pohledávku a jaké jsou následky marného uplynutí lhůty, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. (2) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správce oznámení podle odstavce 1 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou "Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (3) Věřitel doloží přihlášku pohledávky kopiemi případných listin, které osvědčují v přihlášce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm.

- 23 g)], pohledávku jinak zajištěnou, nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. (4) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může přihlásit pohledávku podle předchozího odstavce v úředním jazyce daného státu. Přihláška musí být opatřena hlavičkou "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad přihlášky do českého jazyka. Je-li mu obsah přihlášky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K pozdě podané přihlášce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že přihláška byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. (5) Věřiteli, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se lhůta pro přihlášení pohledávky prodlužuje o 15 dní. § 382 Informování orgánu dozoru a veřejnosti (1) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 380 § 379 odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace musí obsahovat i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce. (3) Výtah obsahuje a) označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, b) informaci o tom, že insolvenční soud podle českého práva zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka, c) den vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu, d) označení sídla insolvenčního soudu, e) označení insolvenčního správce údaji potřebnými k jeho identifikaci. (4) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. Insolvenční soud, insolvenční správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v

- 24 ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má pojišťovna ze třetího státu pobočku. (5) Orgán dozoru je oprávněn od insolvenčního správce požadovat informace týkající se insolvenčního řízení. § 385 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v § 379 odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) v případě pohledávky z pojištění účinky insolvenčního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy, e) místo a termín konání schůze věřitelů, f) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, g) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou "Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!" přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jde-li však o pohledávku z pojištění, musí insolvenční správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

- 25 (4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 380 § 379 odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. f)] [§ 2 písm. g)], pohledávku jinak zajištěnou nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jde-li o pohledávku podle § 387 § 386, nemusí věřitel údaj o přednostním pořadí při uspokojení uvádět. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Podání námitky proti výši pohledávky" v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou "Přihláška pohledávky" v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. § 402 (1) Právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21). (2) Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit.

- 26 (3) O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. (4) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 2 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. § 406 (1) Neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. (2) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud a) uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny, a) uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, b) označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. (3) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let od platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky 29) , a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. (4) Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. § 411

- 27 (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení. (2) Byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správce částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně. § 419 (1) Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). (2) Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. (3) Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Soudce insolvenčního soudu má přístup ke všem údajům vedeným v insolvenčním rejstříku. (4) Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříku. (5) Ministerstvo nebo insolvenční soud jsou oprávněny za vydání úředně ověřeného výstupu požadovat po žadateli úhradu ve výši nákladů spojených s vydáním ověřeného výstupu. § 422 (1) Na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, nebudou v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy. (2) Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení. (3) V případě postupu podle odstavců 1 a 2 insolvenční soud připojí ke vkládanému podání informaci o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován. § 425

- 28 (1) Je-li pravomocně ukončeno insolvenční řízení Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. (2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu 58) . ____________________ 58)

Zákon č. 499/2004 Sb. , o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 431 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti výzvy k podávání přihlášek pohledávek, soupisu, seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti písemného podání, kterým se popírá pohledávka v reorganizaci, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu a formuláře návrhu na povolení oddlužení, b) náležitosti seznamu insolvenčních správců a údajů do něj zapisovaných, způsob jeho členění a vedení a podmínky zápisu do seznamu insolvenčních správců a vyškrtnutí z něj, b) c) způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem, c) d) způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši, d) e) jednací řád pro insolvenční řízení, e) f) formuláře elektronických podání.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona směnečného a šekového § 43 (1) Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným. (2) Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky: 1. bylo-li přijetí zcela nebo zčásti odepřeno;

- 29 2. byla-li nařízena exekuční likvidace majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, nebo jestliže jenom zastavil směnečník své platy anebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění 3. byla-li nařízena exekuční likvidace majetku výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí 2. bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, vydáno rozhodnutí o úpadku1) nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu1) pro nedostatek majetku, zastavil-li směnečník své platy nebo byl-li bezvýsledně veden výkon rozhodnutí nebo exekuce na jeho majetek; 3. bylo-li ohledně majetku výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, vydáno rozhodnutí o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. ________________ 1)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 44 (1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení). (2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí.Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka předložena po prvé v poslední den lhůty, lze učinit protest ještě v den následující. (3) Protest pro neplacení musí být učiněn, jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Při směnce na viděnou musí být učiněn protest pro neplacení ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v předchozím odstavci k protestu pro nepřijetí. (4) Učiní-li se protest pro nepřijetí, není třeba ani předložit směnku k placení, ani učinit protest pro neplacení. (5) Zastaví-li směnečník, ať směnku přijal nebo ne, své platy, nebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění, může majitel vykonat postih jen tehdy, byla-li směnka předložena směnečníkovi k placení a učiněn protest. (6) Byla-li nařízena exekuční likvidace majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, anebo majetku jmění výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, stačí k výkonu práva postihu předložit soudní usnesení o nařízení likvidace. Místo soudního usnesení stačí předložit vyhlášku o jeho uveřejnění. (6) Bylo-li ohledně majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, či výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, rozhodnuto o úpadku nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, stačí k výkonu práva postihu předložit příslušná rozhodnutí soudu.

- 30 ČÁST TŘETÍ Změna trestního zákona § 66 Účinná lítost Trestnost vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93), teroristického útoku (§ 95), záškodnictví (§ 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), ohrožení utajované informace (§ 106 a 107), porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 124), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 124a, 124b, 124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), porušení povinnosti v řízení o konkursu insolvenčním řízení (§ 126), ohrožení devizového hospodářství (§ 146), zkrácení daně, poplatku a podobné dávky (§ 148), vzpoury vězňů (§ 172), obecného ohrožení (§ 179 a 180), ohrožení a poškození životního prostředí (§ 181a a 181b), poškozování lesa těžbou (§ 181c), nakládání s nebezpečnými odpady (§ 181e), neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 181f, 181g, 181h), poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení (§ 182 až 184), šíření nakažlivé choroby (§ 189 až 192), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami (§ 193 a 194), šíření poplašné zprávy (§ 199), braní rukojmí (§ 234a), genocidia (§ 259) a používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně a) škodlivý následek trestného činu zamezil nebo napravil, nebo b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku. § 89 (1) Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc. (2) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen. (3) Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. (4)

Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán

a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) před více než dvěma osobami současně přítomnými. (5) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k

- 31 tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším. (6) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí. (7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví a) b) c) d) e) f) g) h) ch)

zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví.

(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. (9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (10) Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. (11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí a hodnoty věci.

- 32 (12) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. (13) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na cenné papíry. (14) Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. (15) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek. (16) Za organizaci se pro účely trestního zákona považuje též fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona. (17) Zločinné spolčení je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. (18) Uvést někoho v omyl či programového vybavení počítače nebo elektronického nebo jiného technického ovládání takového zařízení vybavených speciálním záznamem, anebo využitím jiným.

využít něčího omylu lze i provedením zásahu do provedením jiné operace na počítači, zásahu do zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným takové operace či takového zásahu provedeného

(19) Insolvenčním správcem se rozumí i předběžný insolvenční správce, zástupce insolvenčního správce, oddělený insolvenční správce, zvláštní insolvenční správce, správce konkursní podstaty a vyrovnací správce. Insolvenčním správcem se rovněž rozumí osoba, kterou podle zvláštního právního předpisu insolvenční správce určil, aby jej zastupovala při výkonu jeho pravomocí podle zvláštního právního předpisu na území jiného státu, dále zahraniční insolvenční správce, zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny a osoba, kterou podle zvláštního právního předpisu zahraniční insolvenční správce nebo zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny jmenoval, aby mu pomáhala nebo jej zastupovala. (20) Insolvenčním řízením se rozumí řízení podle zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a řízení podle zákona o konkursu a vyrovnání.

- 33 § 126 Porušení povinnosti v řízení o konkursu Kdo po prohlášení konkursu maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce správce konkursní podstaty, a tím ohrozí úplné a správné zjištění majetku patřícího do konkursní podstaty nebo zpeněžení tohoto majetku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Stejně bude potrestán, kdo nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu. § 126 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení Kdo v insolvenčním řízení maří nebo ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. § 256b Pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím (1) Kdo jako konkursní věřitel v souvislosti s hlasováním na schůzi věřitelů nebo v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání nebo jako věřitel v souvislosti s hlasováním při vyrovnacím jednání přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním na schůzi věřitelů nebo v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání za souhlas s vyrovnáním poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch. (3) Odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem bude potrestán, kdo jako vyrovnací správce, správce konkursní podstaty nebo člen věřitelského výboru v konkursu přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší. (4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 škodu velkého rozsahu.

§ 256b Pletichy v insolvenčním řízení (1) Kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.

- 34 -

(2) Stejně bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch. (3) Odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem bude potrestán, kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší. (4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 škodu velkého rozsahu.

- 35 ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním § 11c Úpadek peněžní instituce (1) Peněžní institucí se pro účely tohoto ustanovení rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky, pokud požívají výhody jednotné licence či povolení podle práva Evropských společenství, v případě odstavců 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka z jiného než členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, která má pobočku alespoň ve dvou členských státech Evropské unie nebo dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor. (2) Úpadek peněžní instituce může být řešen a) kolektivním řízením vedeným vůči peněžní instituci, zahájeným a sledovaným správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením (dále jen "konkursní řízení"), nebo b) opatřením, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci peněžní instituce a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen "reorganizační opatření"). (3) Reorganizační opatření se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla peněžní instituci udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde peněžní instituci byla udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který peněžní instituce nabyla po zahájení konkursního řízení, b) pravomoci peněžní instituce a osoby provádějící konkurs, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je peněžní instituce stranou, e) účinky konkursního řízení na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 13,

- 36 f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem peněžní instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení, g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, zejména vyrovnáním, j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení, k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení, l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky reorganizačního opatření nebo zahájení konkursního řízení na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu, b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází. Toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý, c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním nástrojům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu. (7) Ujednání o závěrečném vyrovnání se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci veřejného trhu výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. (10) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že

- 37 a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (11) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizačního opatření, o kterém rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před přijetím tohoto opatření a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (12) Pokud peněžní instituce úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření nebo po zahájení konkursního řízení zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo c) investiční nástroje nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (13) Účinky reorganizačního opatření nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla peněžní instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (14) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce, se řídí právem, jímž se řídí pohledávka peněžní instituce, tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l). (15) V případech upravených v odstavcích 3 až 9 a 12 až 14 je volba jiného práva vyloučena.

§ 11d Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny

- 38 (1) Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny může být řešen a) kolektivním řízením, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnujícím nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné (dále jen "konkursní řízení pojišťovny nebo zajišťovny"), nebo b) opatřením, zahrnujícím jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen "reorganizační opatření pojišťovny nebo zajišťovny"). (2) Pojišťovnou se pro účely tohoto zákona rozumí i pobočka pojišťovny z třetího státu, bylo-li této pojišťovně uděleno povolení k činnosti v souladu s právem Evropských společenství 1) . (3) Reorganizační opatření pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Konkursní řízení pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který pojišťovna nebo zajišťovna nabyla nebo převedla po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, b) pravomoci pojišťovny nebo zajišťovny a osoby provádějící konkurs, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, d) účinky konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na současné smlouvy, jichž je pojišťovna nebo zajišťovna stranou, e) účinky konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 9, f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem pojišťovny nebo zajišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení,

- 39 i) podmínky pro ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny a důsledky ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, zejména vyrovnáním, j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, k) kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny, l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu, b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází, c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Aniž jsou dotčena věcná práva věřitelů a třetích osob k majetku patřícímu úpadci , řídí se obchody prováděné v rámci regulovaného trhu právem, které je rozhodné pro tento trh; tím není dotčeno použití ustanovení odstavce 4 písm. l) na právní úkony učiněné za účelem odložení plateb nebo transakcí, řídících se právem rozhodným pro tento trh. 2)

(7) Odstavec 4 písm. l) se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že a) úkon, který poškozuje věřitele, se řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který pojišťovně vydal úřední povolení k provozování její činnosti, nebo stát, v němž má zajišťovna své sídlo nebo ústředí, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (8) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo po zahájení konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

- 40 řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (9) Účinky reorganizačního opatření pojišťovny nebo zajišťovny nebo konkursního řízení pojišťovny nebo zajišťovny na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla pojišťovna nebo zajišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (10) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce se řídí právem, jímž se řídí pohledávka úpadce; tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l). (11) V případech upravených v odstavcích 3 až 6 a 8 až 10 je volba jiného práva vyloučena.

§ 11e Finanční zajištění (1) Jsou-li zaknihované finanční nástroje nebo jiné finanční nástroje, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo se dokládá zápisem na účtu, poskytnuty jako finanční kolaterál pro finanční zajištění 3) , řídí se právním řádem státu, v němž je veden tento účet, a) právní povaha a věcně právní účinky tohoto finančního zajištění, b) podmínky platnosti a nabytí účinnosti ujednání o tomto finančním zajištění, včetně podmínek platnosti a nabytí účinnosti poskytnutí finančního zajištění, a to i vůči třetím osobám, c) pořadí vlastnických nebo jiných věcných práv k finančnímu nástroji, který je předmětem takového finančního zajištění, a podmínky nabytí práva k takovému finančnímu nástroji v dobré víře, d) podmínky a způsob uspokojení se z finančního nástroje, který je předmětem takového finančního zajištění, nastane-li rozhodná skutečnost 4) . (2) Účtem podle odstavce 1 se rozumí účet, registr nebo jiná evidence, zápisem do níž je poskytnuto finanční zajištění, jehož předmětem jsou finanční nástroje podle odstavce 1. (3) V případech podle odstavce 1 je volba jiného práva vyloučena. 11c Úpadek finanční instituce (1) Finanční institucí se pro účely tohoto ustanovení rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, osoba se sídlem na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), zahraniční banka, pokud požívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, zahraniční instituce elektronických peněz, která obdržela licenci nebo

- 41 povolení od orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, v případě odstavců 2, 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka nebo zahraniční instituce elektronických peněz z jiného než členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, která má pobočku alespoň ve dvou státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. (2) Úpadkem finanční instituce se pro účely tohoto ustanovení rozumí situace řešená a) kolektivním řízením vedeným vůči finanční instituci, zahájeným a sledovaným správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno oddlužením nebo jiným obdobným opatřením (dále jen „konkursní řízení“), nebo b) opatřením, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci finanční instituce a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizace“). (3) Reorganizace se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla finanční instituci udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde finanční instituci byla udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který finanční instituce nabyla po zahájení konkursního řízení, b) pravomoci finanční instituce a osoby provádějící konkursní řízení, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, d) účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je finanční instituce stranou, e) účinky konkursního řízení na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 13, f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem finanční instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení, g) pravidla upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) pravidla upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, j) práva věřitelů po ukončení konkursního řízení, k) osobu povinnou hradit náklady a výdaje konkursního řízení, l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky zahájení konkursního řízení a reorganizace na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu,

- 42 b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází, toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý, c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním nástrojům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu. (7) Ujednání o závěrečném vyrovnání se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci regulovaného trhu s investičními instrumenty výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. (10) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal finanční instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (11) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizace, o které rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před jejím přijetím a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal finanční instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (12) Pokud finanční instituce úkonem učiněným po zahájení konkursního řízení nebo přijetí reorganizačního opatření zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo c) investiční nástroje nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

- 43 řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (13) Účinky reorganizace nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla finanční instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (14) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám úpadce, se řídí právem, jímž se řídí pohledávka finanční instituce, tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l). (15) V případech upravených v odstavcích 3 až 9 a 12 až 14 je volba jiného práva vyloučena. § 11d Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny (1) Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny může být řešen a)

kolektivním řízením, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele akcionáře nebo společníky, zahrnujícím nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné (dále jen „insolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny“), nebo b) opatřením, zahrnujícím jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny“). (2) Pojišťovnou se pro účely tohoto zákona rozumí i pobočka pojišťovny, jejíž sídlo se nenachází na území některého z členských států Evropského unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, bylo-li této pobočce uděleno povolení k činnosti v souladu s právem Evropských společenství2). (3) Reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Insolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o

- 44 c) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který pojišťovna nebo zajišťovna nabyla nebo převedla po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, d) pravomoci pojišťovny nebo zajišťovny a osoby provádějící konkurs, e) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, f) účinky insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na současné smlouvy, jichž je pojišťovna nebo zajišťovna stranou, g) účinky insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 9, h) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem pojišťovny nebo zajišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, i) pravidla upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) pravidla upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny a důsledky ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, zejména vyrovnáním, j) práva věřitelů po ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, k) osobu povinnou hradit náklady a výdaje insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na a)

pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu; b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází; c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Aniž jsou dotčena věcná práva věřitelů a třetích osob k majetku patřícímu dlužníku3), řídí se účinky reorganizačních opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo účinky insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na práva a povinnosti osob na regulovaném trhu právem, které je rozhodné pro tento trh; tím není dotčeno použití ustanovení odstavce 4 písm. l) na právní úkony učiněné za účelem odložení plateb nebo transakcí, řídících se právem rozhodným pro tento trh. (7) Odstavec 4 písm. l) se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že

- 45 a) úkon, který poškozuje věřitele, se řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který pojišťovně vydal úřední povolení k provozování její činnosti, nebo stát, v němž má zajišťovna své sídlo nebo ústředí, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (8) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (9) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla pojišťovna nebo zajišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (10) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám dlužníka se řídí právem, jímž se řídí pohledávka dlužníka; tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l). (11) V případech upravených v odstavcích 3 až 6 a 8 až 10 je volba jiného práva vyloučena. § 11e Finanční zajištění (1) Jsou-li jako finanční kolaterál pro finanční zajištění4) poskytnuty zaknihované finanční nástroje nebo jiné finanční nástroje, k nimž se vlastnické nebo jiné věcné právo dokládá zápisem na účtu, řídí se právem státu, v němž je veden tento účet, a) právní povaha a věcně právní účinky tohoto finančního kolaterálu, b) podmínky vyžadované pro vznik finančního zajištění k takovému finančnímu kolaterálu, pro poskytnutí takového finančního kolaterálu k finančnímu zajištění, jakož i další podmínky toho, aby finanční zajištění k takovému finančnímu kolaterálu nabylo účinků vůči třetím osobám, c) pořadí vlastnických nebo jiných věcných práv k finančnímu kolaterálu, který je předmětem takového finančního zajištění, a podmínky nabytí takového finančního kolaterálu od nevlastníka v dobré víře, d) podmínky a způsob uspokojení se z finančního kolaterálu, který je předmětem takového finančního zajištění, nastane-li rozhodná skutečnost5).

- 46 (2) Účtem podle odstavce 1 se rozumí účet, registr nebo jiná evidence, zápisem do níž je poskytnuto finanční zajištění, jehož předmětem je finanční kolaterál podle odstavce 1. (3) V případech podle odstavce 1 je volba jiného práva vyloučena. (4) Má-li se podle odstavce 1 použít práva, jehož ustanovení odkazují zpět na právo české nebo dále na právo jiného státu, nelze takový odkaz přijmout. ______________________________________ 1)

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. 2)

Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Čl. 23 směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24 července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002

o životním pojištění.

3)

Čl. 20 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. 4)

§ 323a až 323i obchodního zákoníku.

Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června o dohodách o finančním zajištění. 5)

§ 323a obchodního zákoníku.

Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

ODDÍL 4 Zvláštní ustanovení o uznání a výkonu některých cizích rozhodnutí § 68a (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí v řízeních o uznání a výkonu cizích rozhodnutí, jiných veřejných listin a soudních smírů (dále jen "rozhodnutí"), v nichž se postupuje podle předpisu Evropských společenství nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, a jíž je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní smlouva").5) 6) (2) Rozhodnutí justičních orgánů členských států Evropské unie v občanskoprávních věcech a obchodních věcech, která jsou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství 5a) 7) potvrzena jako evropský exekuční titul, nepodléhají povinnosti prohlášení vykonatelnosti podle tohoto zákona. Výkon těchto rozhodnutí probíhá v souladu s podmínkami stanovenými přímo použitelným předpisem Evropských společenství 5a) . § 68b Požádá-li strana podle předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy, aby o uznání rozhodnutí bylo rozhodnuto ve zvláštním řízení, rozhodne soud o uznání rozsudkem. Jednání nemusí nařizovat.

- 47 § 68c (1) Současně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti může být podán i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu.6) 8) V takovém případě rozhodne soud v jediném usnesení o obou návrzích samostatnými výroky, které musí být odůvodněny. Usnesení musí být odůvodněno, i když se rozhoduje jen o jednom z těchto návrhů. (2) Postupoval-li soud podle odstavce 1 a je-li v předpisu Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvě stanovena lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uznání anebo o prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí, která je delší než lhůta stanovená zvláštním právním předpisem6) 8) pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci, platí tato delší lhůta i pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí nařizujícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci. (3) Zkoumá-li odvolací soud důvody, pro něž lze cizí rozhodnutí neuznat, a tyto důvody nemohl dle příslušných předpisů Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvy zkoumat soud v prvním stupni, pak, svědčí-li tyto důvody pro neuznání cizího rozhodnutí, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodne o zamítnutí návrhu. (4) Rozhodnutí nemůže nabýt právní moci ve výroku nařizujícím výkon rozhodnutí nebo exekuci dříve než ve výroku, kterým se rozhodnutí prohlašuje za vykonatelné. ____________________ 5) 6)

Například Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Haagská úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, vyhlášená pod č. 141/2001 Sb. m. s. 6) 8)

Zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) 7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.

ČÁST PÁTÁ Změna občanského soudního řádu §9 (1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany práv třetích osob, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,

- 48 b) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, c) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky, d) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění, e) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, f) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, g) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, i) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona,1a) j) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobu a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b) (3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, b) ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,41) c) ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů, d) v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42) e) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43) f) v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44) g) ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b), h) ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů, i) ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a insolvenčním správcem majetku patřícího do jejich konkursní majetkové podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven, j) ve sporech z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem,

- 49 k) ve věcech ochrany hospodářské soutěže,45) l) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním46) a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství,47) m) ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby,48) n) ve sporech z práv k obchodní firmě,49) o) ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví, p) ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, q) ve sporech z obchodů na komoditní burze, r) ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů 1. ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51) a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno, 2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění, 3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, 4. o práva k cizím věcem,53) 5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, 6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, s) ve věcech konkursu a vyrovnání, t) ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů, s) u) ve věcech kapitálového trhu, t) v) v řízení o neplatnosti smlouvy nebo dohody evropské společnosti, k jejímuž uzavření se vyžaduje podle zvláštního právního předpisu 53a) předchozí schválení správní radou, u) w) ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých, v) x) v řízení o zrušení veřejné výzkumné instituce a její likvidaci a o jmenování a odvolání jejího likvidátora 53b) . (4) Krajské soudy dále rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech53c). (5) (4) Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. ------------------------------------------------------------------

- 50 1a)

§ 66 zákona č. 231/2001 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. § 62 odst. 3 a § 63a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 43) § 7 odst. 3 až 5 , § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb. , o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 44) § 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. , o státním podniku. 45) Zákon č. 63/1991 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. 46) § 44 a následující obchodního zákoníku . 47) § 17 a následující obchodního zákoníku . 48) § 19b zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 49) § 8 a následující obchodního zákoníku . 50) § 497 a následující obchodního zákoníku . 51) § 708 a následující obchodního zákoníku . 52) § 716 a následující obchodního zákoníku . 53) § 151a a následující občanského zákoníku . 53a) § 33 zákona č. 627/2004 Sb. , o evropské společnosti. 53a) § 33 zákona č. 627/2004 Sb. , o evropské společnosti. 53b) § 13 zákona č. 341/2005 Sb. , o veřejných výzkumných institucích. 53c) Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1b)

§ 35 Účast státního zastupitelství (1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech a) b) c) d) e) f) g) h) i)

určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině, nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, způsobilosti k právním úkonům, prohlášení za mrtvého, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, umoření listin, obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,57a) j) některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e), k) konkursu a vyrovnání včetně sporů těmito řízeními vyvolanými, k) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů, a moratoria53c), l) společenství vlastníků jednotek. m) vyslovení neplatnosti dražby 57b) Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštníchpředpisů58) tím není dotčeno. (2) Státní zastupitelství je v takovém řízení oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu. (3) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.

- 51 -----------------------------------------------------------------57a) Zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 57b) 58)

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb. , o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.

§ 85 (1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. (2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59) nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1. (3)

Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.59)

(4) Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. (5) (4) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo. (6) (5) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území. (7) (6) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány. -----------------------------------------------------------------59) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

§ 87 (1) Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu a) má žalovaný své stálé pracoviště; b) došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody; c) je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky; d) zrušeno e) je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru;

- 52 f) je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu, g) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního předpisu. 62e) (2) Jde-li o insolvenční řízení, v němž se má řešit úpadek nebo hrozící úpadek osoby, tvořící s dlužníkem koncern62f), je vedle soudu uvedeného v § 85a k řízení příslušný také soud, u něhož probíhá insolvenční řízení řešící úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. ____________________ 62d)

Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. 62e) 62f)

§ 15 , 19 , 22 , 45 zákona č. 627/2004 Sb. § 66b obchodního zákoníku. § 88

Namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud, a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, jde-li o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li ani takového soudu, obecný soud žalobce; b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu; c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému; d) který je obecným soudem fyzické osoby, jde-li o řízení o její způsobilosti k právním úkonům; je-li tato fyzická osoba bez svého souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav; e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnickou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými, je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek; f) který byl naposledy v České republice obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého; g) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písm. b); h) v jehož obvodu probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví;

- 53 ch) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu; i) u něhož je prováděn konkurz nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů; i) j) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky; j) k) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví; k) l) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný soud, který nejdříve zahájí řízení; l) m) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo; m)n) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a; n)o) v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo nebo bydliště navrhovatele ve věcech veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách, o)p) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o řízení podle § 200h a 200i. § 118b (1) Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním v incidenčních sporech v rámci insolvenčního řízení53c), o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. (2) O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci. § 235a (1) Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 a 3 odst. 2 až 4). (2) Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.

- 54 § 238a (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) ve věci konkursu a vyrovnání, a) v insolvenčním řízení53c), b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2. (2)

Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.

§ 260b (1) Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. (2)

Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,

a) byla-li povinnému povolena v rámci konkursního řízení ochranná lhůta, a) probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného53c) a po dobu trvání účinků moratoria na majetek povinného, b) byl-li na majetek povinného prohlášen konkurs, c) byl-li u povinného podán návrh na vyrovnání, b)d) byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona. § 338i (1) Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu správců konkursní podstaty insolvenčních správců.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí. (2) Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má správce s ohledem na povahu podniku potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy. Osoby zapsané do seznamu správců konkursní podstaty insolvenčních správců mohou funkci správce odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud. (3) Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud. (4)

Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

- 55 (5) Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené z této zálohy se považují za náklady prodeje. -----------------------------------------------------------------94 ) § 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. 94) § 21 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. …/2007 Sb.

ČÁST ŠESTÁ Změna občanského zákoníku § 175 (1) Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat. (2) Zadržovací právo vzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkurs zahájením insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. § 176 (1) Zadržovací právo nemá osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí. (2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva; byl-li proti dlužníkovi podán návrh na konkurs bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

ČÁST SEDMÁ Změna horního zákona § 37a Vytváření finančních rezerv (1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4).Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 14b) (2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance 20a) a nesmějí být předmětem ručení ani konkursu vedeného na majetek dlužníka, popřípadě předmětem vyrovnání zahrnuty do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu 20b) , ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu

- 56 rozhodnutí. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. (3) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace. (4) Organizace musí uložit peněžní prostředky ve výši vytvořené rezervy na zvláštní vázaný účet za dané účetní období nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. Neučiní-li tak organizace ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem, může obvodní báňský úřad rozhodnout o pozastavení platnosti povolení k dobývání. (5) Peněžní prostředky rezerv, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance, mohou být a) dočasně umístěny do jiných aktiv při respektování pravidel stanovených prováděcím právním předpisem, který vydá Český báňský úřad se souhlasem Ministerstva průmyslu a obchodu a po projednání s Ministerstvem financí, nebo b) převedeny po souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu na základě smlouvy mezi státem, jehož jménem jedná Ministerstvo financí, a osobou povinnou tvořit tyto finanční rezervy na účet správy prostředků rezerv, který spravuje Ministerstvo financí. Smlouva musí obsahovat garantovanou míru zhodnocení peněžních prostředků uložených na účtu správy prostředků rezerv a lhůty pro zpětné převedení z účtu správy prostředků rezerv na zvláštní vázaný účet vedený u organizace. (6) Peněžní prostředky či jiná aktiva umístěná k tíži zvláštního vázaného účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty majetkové podstaty a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. ____________________ 20a)

Zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

20b)

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20b)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 33 Evidence výbušnin (1) Organizace, které nakládají s výbušninami a výbušnými předměty nebo provádějí jejich výzkum, vývoj nebo zkoušky, musejí vést evidenci výbušnin a výbušných

- 57 předmětů tak, aby byl přehled o tom, jak byly výbušniny a výbušné předměty získány, kde se nacházejí, v jakém množství a komu byly předány nebo jak s nimi bylo naloženo. (2)

Každý druh výbušniny se musí evidovat samostatně.

(3) Organizace uvedené v odstavci 1 vedou evidenci výbušnin a výbušných předmětů po celou dobu, po kterou výbušniny nebo výbušný předmět drží, a uchovávají ji ještě nejméně 3 roky po skončení kalendářního roku, v němž výbušniny nebo výbušné předměty vyrobily, spotřebovaly nebo je předaly jinému subjektu nebo organizaci. Tato povinnost nezaniká ani ukončením činnosti organizace. V případě zániku organizace předá správce konkursní podstaty insolvenční správce nebo likvidátor evidenci výbušnin a výbušných předmětů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. (4) Zjistí-li se rozdíly mezi evidovaným a skutečným stavem výbušnin, je organizace povinna tuto skutečnost neprodleně ohlásit příslušnému útvaru Policie České republiky. (5) Náležitosti evidence výbušnin stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o Policii České republiky § 44 Policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti17f) a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též správci konkursní podstaty insolvenčnímu správci při výkonu jeho pravomoci. -----------------------------------------------------------------17f ) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích §9 Rejstřík stran a hnutí (1) Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden. (2)

Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:

- 58 a) název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace, b) den registrace změny stanov, c) zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu. (3)

Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:

a) identifikační číslo strany a hnutí, b) jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, c) pozastavení činnosti strany a hnutí, d) zrušení strany a hnutí, e) vstup do likvidace včetně jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu likvidátora, f) prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání. f) zahájení insolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce. (4) Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavců 2 a 3. (5) Údaj o identifikačním čísle strany a hnutí oznamuje ministerstvu Český statistický úřad. § 12 Zánik strany a hnutí (1) Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen "výmaz"). (2) Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace. (3) Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí. (4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci majetku a závazků zrušené strany a hnutí přiměřeně předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany a hnutí je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 9]. (5) Zánik strany a hnutí oznámí ministerstvo do sedmi dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.

- 59 ČÁST JEDENÁCTÁ Změna živnostenského zákona §8 Překážky provozování živnosti (1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. (2) Fyzická nebo právnická osoba nemohou provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. (3) Živnost nemůže po dobu tří let provozovat též fyzická nebo právnická osoba, vůči níž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. (4) Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo ukončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty. (5) Orgán určený zákonem (dále jen "živnostenský úřad") může prominout překážku uvedenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 3, nasvědčují-li hospodářské poměry osoby a její chování, že při provozování živnosti bude řádně plnit své závazky. (6) Živnost nemůže provozovat fyzická osoba, které byl uložen soudem nebo správním orgánem 28) zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 4), dokud zákaz trvá. -----------------------------------------------------------------26) Část druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

§8 Překážky provozování živnosti (7) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu26), b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku. (8) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Místně příslušný živnostenský úřad může prominout překážku

- 60 uvedenou ve větě první, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků. (9) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. (10) V průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. (11) Fyzická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 4), nemůže po dobu trvání zákazu tuto živnost provozovat. __________________ 26)

Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 13 Pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele (1) Zemře-li podnikatel, mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví: a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti, b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v živnosti nepokračují dědicové, nebo d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26); nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, nebo e) d) správce dědictví 29), pokud byl pro zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím dědictví. (2) Pokud osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) hodlají pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele. Správce dědictví nebo insolvenční správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li osoba podle odstavce 1 písm. b) až d) b), c) a e) podmínky stanovené v § 6 a 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. (3) Nesplňuje-li správce dědictví 29) podle odstavce 1 písm. a) nebo insolvenční správce podle odstavce 1 písm. d) podmínky stanovené v § 7, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.

- 61 (4) Po skončení řízení o dědictví mohou pokračovat v živnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) b), c) a e), pokud nabyly majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti; tuto skutečnost musí do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný (§ 45 odst. 1, § 50 odst. 1) pro zůstavitele. Průkaz živnostenského oprávnění pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vydá živnostenský úřad příslušný pro tyto osoby podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 na dobu 6 měsíců od skončení řízení o dědictví. (5)

Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 a 4 platí § 45, 46 a 50 obdobně.

-----------------------------------------------------------------29) § 175e občanského soudního řádu.

§ 57 (1) Živnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové nebo, správce dědictví nebo insolvenční správce; oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13 odst. 4, b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14, c) uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou, d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis, f) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. (2) Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou byly živnostenský list nebo koncesní listina vydány, oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu koncesní listiny vydané na dobu určitou v tomto údaji. (3) Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 55 odst. 2. § 60 (1) Živnostenské úřady vedou v živnostenském rejstříku údaje o podnikatelích, kteří měli nebo mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt podle § 5 odst. 4, místo podnikání nebo organizační složku podniku umístěnou na území České republiky. (2)

Do rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též adresu organizační složky podniku umístěné v České republice a u vedoucího organizační složky podniku umístěné v České republice jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození; u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, u odpovědného zástupce a u vedoucího

- 62 organizační složky podniku zahraniční osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále adresa organizační složky podniku umístěné v České republice, b) předmět podnikání, c) druh živnosti, d) provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich, e) doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny, f) datum vzniku živnostenského oprávnění, g) datum zahájení provozování živnosti, h) pozastavení nebo přerušení provozování živnosti, i) datum zániku živnostenského oprávnění, j) provozování živnosti průmyslovým způsobem a údaje o rozsahu živnostenského oprávnění podle § 7a odst. 8, k) prohlášení a zrušení konkursu, k) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o zrušení úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, l) vstup právnické osoby do likvidace, m) překážky provozování živnosti podle § 8, n) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut, o) další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění (§ 7a odst. 8, § 28 odst. 2 a § 45 odst. 4). Zápis musí být proveden do 5 pracovních dnů ode dne vydání průkazu živnostenského oprávnění nebo jeho změny nebo do 5 dnů ode dne, kdy se o změně údaje vedeného v živnostenském rejstříku dozvěděl. (3) Rejstřík je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo podnikání, u zahraniční fyzické osoby též umístění organizační složky podniku v České republice, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, pozastavení a přerušení provozování živnosti, datum zániku živnostenského oprávnění prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o zrušení úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, překážky provozování živnosti, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma nebo název, sídlo, u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky podniku v České republice, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, pozastavení a přerušení provozování živnosti, datum zániku živnostenského oprávnění, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace, překážky provozování živnosti. Toto ustanovení platí obdobně pro ústřední evidenci podnikatelů.39) (4) Do rejstříku v části, v níž je veřejným seznamem podle odstavce 3, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (5) Na požádání lze z veřejné části rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříku lze tak učinit, osvědčí-li žadatel právní zájem. (6) Údaje živnostenských rejstříků jsou vedeny v informačním systému ústřední evidence podnikatelů,39) jehož správcem38c) je Živnostenský úřad České republiky39) a provozovateli38c) v působnosti svých správních obvodů jsou obecní živnostenské úřady39) v rozsahu stanoveném odstavci 1 až 5 a krajské živnostenské úřady39) v rozsahu stanoveném

- 63 odstavci 4 a 5. Živnostenský úřad České republiky39) do tohoto informačního systému zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností. Za tím účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. (7) Údaje vedené v části ústřední evidence podnikatelů,39) která je veřejným seznamem, Živnostenský úřad České republiky39) zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. (8)

Ministerstvo vnitra poskytuje Živnostenskému úřadu České republiky39) pro potřeby vedení ústřední evidence podnikatelů39) z informačního systému evidence obyvatel38d) a) u občanů České republiky, kteří jsou podnikateli, odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, statutárními orgány nebo jejich členy, údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství, 5. adresa místa trvalého pobytu, 6. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo, 7. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí; b) u cizinců vedených v informačním systému evidence obyvatel, kteří jsou subjekty oprávněnými provozovat živnost podle § 5, nebo kteří jsou odpovědnými zástupci, vedoucími organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, statutárními orgány nebo jejich členy, údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. rodné číslo, 4. státní občanství, 5. druh a adresa místa pobytu, 6. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, 7. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen jako den úmrtí. Tyto údaje jsou poskytovány v elektronické podobě umožňující dálkový přístup a jsou využívány v informačním systému ústřední evidence podnikatelů pro kontrolní účely a k provádění jejich přímého zápisu do informačního systému ústřední evidence podnikatelů. -----------------------------------------------------------------38c) § 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 38d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVANÁCTÁ Změna obchodního zákoníku § 38g (1) Do obchodního rejstříku se zapíše také zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, vstup do likvidace, jméno a bydliště nebo firma a sídlo likvidátora (likvidátorů),

- 64 popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost likvidátora za právnickou osobu, prohlášení konkursu se jménem a bydlištěm nebo firmou a sídlem správce konkursní podstaty, popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost správce konkursní podstaty za právnickou osobu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, zahájení řízení o vyrovnání, zahájení insolvenčního řízení, omezení práva dlužníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, prohlášení konkursu, jméno a bydliště nebo firma a sídlo insolvenčního správce, povolení reorganizace a schválení reorganizačního plánu, rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby, ukončení likvidace a právní důvod výmazu podnikatele. (2) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, zapíše se příslušný údaj do obchodního rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení zápisu, je-li toto rozhodnutí zvláštním právním předpisem vyžadováno. § 38h (1) Do obchodního rejstříku se ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku zapíší: a) označení a sídlo (umístění) podniku nebo jeho organizační složky a identifikační číslo, b) předmět činnosti podniku nebo jeho organizační složky, c) právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí a, přikazuje-li toto právo zápis, pak také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo zápisu, d) firma nebo název zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován, e) zapisované údaje požadované zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena, f) zapisované údaje požadované zákonem pro vedoucího organizační složky podniku a místo jeho pobytu nebo bydliště, g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora, ukončení likvidace zahraniční osoby, h) prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a i) ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační složky v České republice. (2) U podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se do obchodního rejstříku zapíší: (a) označení a sídlo (umístění) podniku nebo jeho organizační složky, liší-li se od názvu nebo firmy zahraniční osoby, a identifikační číslo, (b) předmět činnosti podniku nebo jeho organizační složky, (c) evidenci, do které je zahraniční osoba zapsána, je-li zapsána, a číslo zápisu, (d) firma nebo název zahraniční osoby a její právní forma, (e) zapisované údaje požadované zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena, (f) zapisované údaje požadované zákonem pro vedoucího organizační složky podniku a místo jeho pobytu nebo bydliště, (g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora, ukončení likvidace zahraniční osoby,

- 65 (h) prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a (i) ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační složky v České republice. § 38i (1) Sbírka listin obsahuje (a) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, stejnopis notářského zápisu obsahujícího usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti nebo ustavující schůze družstva, stanovy akciové společnosti, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské smlouvy vydány, a zakládací listinu státního podniku (dále jen „zakladatelské dokumenty") a jejich pozdější změny; po každé změně zakladatelského dokumentu nebo stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění, (b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, likvidátorem, správcem konkursní podstaty, vyrovnacím správcem, nuceným správcem insolvenčním správcem anebo vedoucím organizační složky podniku (§ 13 odst. 3) nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat společnost nebo ji zastupovat před soudem anebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole společnosti, (c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, návrh rozdělení zisku a jeho konečná podoba nebo vypořádání ztráty, pokud nejsou součástí řádné účetní závěrky, zpráva auditora o ověření účetní závěrky, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami podle § 66a odst. 9; na listině obsahující rozvahu (bilanci) musí být uvedeny také identifikační údaje osob, které ji podle zákona ověřují, (d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, a rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně, rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti (§ 68a), zprávu o průběhu likvidace podle § 75 odst. 1, seznam společníků podle § 75a odst. 1 anebo zprávu o naložení s majetkem podle § 75 odst. 6, (e) rozhodnutí o změně právní formy a zprávu o změně právní formy, smlouvu o fúzi, o převodu jmění nebo o rozdělení a písemné návrhy takových smluv, projekt rozdělení, zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, znaleckou zprávu o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení, (f) rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady o změně právní formy, fúzi, převodu jmění nebo rozdělení a o neplatnosti smlouvy o fúzi, o převodu jmění nebo rozdělení anebo o neplatnosti projektu rozdělení, (g) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního kapitálu, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách právnických osob (§ 69) a na ocenění majetku podle § 196a odst. 3, (h) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání, (h) rozhodnutí soudu vydaná podle insolvenčního zákona1d), a to 1. usnesení o zahájení insolvenčního řízení, 2. usnesení o předběžných opatřeních, 3. rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, 4. usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, 5. usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, 6. usnesení, jímž se insolvenční řízení končí,

- 66 (i) smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části, včetně oznámení o jejím prodloužení podle § 488f odst. 1, a návrhy uvedených smluv, případné listiny prokazující zánik nájmu, usnesení soudu o nabytí podniku děděním, (j) ovládací smlouvu (§ 190b) a smlouvu o převodu zisku (§ 190a), včetně jejich změn, a případné listiny prokazující zrušení smlouvy, b) doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo, c) smlouvu o zastavení obchodního podílu, smlouvu o převodu obchodního podílu, d) usnesení valné hromady podle § 210, e) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, prodejem podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, usnesení soudu o nařízení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, na prodej podniku nebo jeho části, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, f) rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zvláštního právního předpisu, g) další listiny, o kterých tak stanoví právní předpis. (2)Do sbírky listin se dále ukládají podpisové vzory osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby. ____________________ 1d)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

§ 38l (1) Statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoli ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. (2) Překážka podle odstavce 1 působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh na její majetek. (3)

Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu tří let ode dne právní moci

a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

- 67 (3) Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu 3 let ode dne právní moci a) usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo b) usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. (4)

K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží,

(a)zruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v odstavci 3, (b)jestliže jde o likvidátora, který splnil povinnost podle § 72 odst. 2, (c) jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce po prohlášení konkursu na majetek právnické osoby, nebo (d)jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. (5)

Překážka podle odstavce 1 odpadá,

(a)pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a (b)příslušný orgán byl při volbě nebo jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn. (6) Nastane-li skutečnost uvedená v odstavci 1 v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán, jakmile se o tom dozví, ji odvolá, anebo potvrdí její volbu či jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v odstavci 1, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty. (7) Jde-li o společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, překážka podle odstavce 1 odpadá nebo je společník ve funkci podle odstavce 6 potvrzen, uzavřou-li o tom společníci dohodu v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. (8) Rozhodnutí podle odstavců 5 a 6 je u ostatních právnických osob, které jsou podnikateli, v působnosti jejich nejvyššího orgánu.

§ 66b Jednání ve shodě (1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.

- 68 (2) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou a) právnická osoba a její statutární orgán nebo jeho člen, osoby v jejich přímé řídící působnosti, člen dozorčího orgánu, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací insolvenční správce nebo nucený správce anebo jakýkoliv okruh těchto osob, b) ovládající osoba a jí ovládané osoby, c) osoby ovládané stejnou ovládající osobou, nebo d) osoby tvořící koncern. (3) Není-li prokázán opak, má se za to, že osobami, jež jednají ve shodě podle odstavce 1, jsou i a) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její společníci, b) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její společníci, c) komanditní společnost a komplementáři nebo pouze její komplementáři, d) osoby blízké, e) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy. (4) nerozdílně.

Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající společně a

§ 68 Zrušení a zánik společnosti (1)

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 31 odst. 4).

(2) Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) nebo g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu. (3)

Společnost se zrušuje

a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo dlužníka je zcela nepostačující,. g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. (4) Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) majetek, provede se její likvidace.

- 69 (5) Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo správce konkursní podstaty. Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Obdobně to platí, rozhodl-li insolvenční soud, že oprávnění nakládat s majetkovou podstatou společnosti zcela nebo zčásti přechází na insolvenčního správce. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. (6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, e) společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3, f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. (7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. (8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, že likvidátora jmenoval soud (§ 71 odst. 3 poslední věta, odst. 4 a 7), rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti soud. Soud nezruší rozhodnutí o zrušení společnosti, jestliže by tím došlo k zásahu do práv nebo právem chráněných zájmů kteréhokoliv ze společníků nebo třetích osob. (9) Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno, sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní závěrku. § 69 Způsoby přeměny společnosti (1)

Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny

a) fúzí, b) převodem jmění na společníka, nebo c) rozdělením. (2)

Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti.

- 70 (3)

Fúze se může uskutečnit formou

a) sloučení, nebo b) splynutí. (4)

Rozdělení se může uskutečnit formou

a) rozdělení se založením nových společností, b) rozdělení sloučením, nebo c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b). (5) Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili podle § 68 odst. 8. Mezitímní účetní závěrka podle § 68 odst. 9 se nevyžaduje. (6) Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání (§ 69h). (6) Přeměny společností jsou přípustné i v případě, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek společnosti, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku společnosti. (7) Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 28a), jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti. (8) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného. § 69h Konkurs a vyrovnání (1) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání podle zvláštního právního předpisu, může dojít k fúzi nebo převodu jmění na společníka i v průběhu konkursního řízení nebo vyrovnacího řízení za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. (2) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání, smlouva o fúzi (§ 92a odst. 2, § 104a odst. 2, § 153a odst. 2, § 220a odst. 1, § 220nodst. 2) nebo smlouva, popřípadě rozhodnutí o převzetí (§ 92c odst. 1, § 104c odst. 1, § 153c odst. 1, § 220p odst. 4) nemohou nabýt účinnosti, dokud k nim nebude udělen potřebný souhlas podle zvláštního právního předpisu. K návrhu na jmenování znalce pro fúzi je třeba též souhlasu správce podle zvláštního právního předpisu. § 69h

- 71 Jestliže bylo rozhodnuto o úpadku osoby zúčastněné na přeměně společnosti, může k přeměně společnosti dojít jen za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1d). Smlouva či rozhodnutí o přeměně společnosti nejsou účinné, pokud k nim nebude dán souhlas, požadovaný zvláštním právním předpisem1d). § 70 (1) Je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) a g) majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění. (2) Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem "v likvidaci". (3) Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor. § 71

(1) Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. (2) Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud podle předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku podle § 38g odst. 1; neučiní-li tak do 10 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o jmenování likvidátora stane vykonatelným, bude funkci likvidátora vykonávat její statutární orgán, popřípadě jeho členové. (3) Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora, jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu orgán, který je k tomu podle odstavce 1 oprávněn. (4) Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou. (5) Likvidátor je orgánem společnosti (§ 66) a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.

- 72 (6) Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu nenáleží. (7) Nelze-li jmenovat likvidátora podle odstavců 1 až 4, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu správců konkursní podstaty insolvenčních správců1d). (8) Likvidátorovi jmenovanému soudem jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu. (9) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát. § 72 (1) Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. (2) Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh. To neplatí, pokud došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g). § 74 (1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na likvidátora. (2) Likvidátor je povinen zaslat soupis jmění každému společníku a věřiteli společnosti, kteří o to požádají. (3) V průběhu likvidace uspokojí likvidátor přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh. § 75

(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení (dále jen "návrh rozdělení likvidačního zůstatku"). Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního

- 73 zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. (2) Každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán, zaniká. Soudní rozhodnutí, kterým soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním společníkům. (3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže být poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním zůstatku. (4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, že došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g) a společnost má pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát. (6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5 sestaví likvidátor zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje majetku bylo dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a kteří věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát výmazem společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s majetkem). Zprávu o naložení s majetkem předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení zprávy nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví likvidátor účetní závěrku. § 88 (1)

Kromě případů uvedených v § 68 se společnost zrušuje:

a) byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, b) rozhodnutím soudu podle § 90 odst. 1, c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, d) zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, e) prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,

- 74 f)

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, g) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, h) jestliže společník přestane splňovat předpoklady podle § 76 odst. 2, i) z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. (2) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1 písm. a), c), d), e), f), g), h) a i) se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Není-li dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do tří měsíců od zrušení společnosti, toto právo zaniká a společnost vstupuje tímto dnem do likvidace, jestliže se společníci nedohodli na jejím vstupu do likvidace před uplynutím této lhůty. (3) Jestliže byl poté, co se zbývající společníci dohodli na dalším trvání společnosti (odstavec 2), zrušen konkurs na majetek společníka z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku,1) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující1d), účast společníka ve společnosti se obnovuje; jestliže již společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkursu společnosti nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. (4) Jestliže společnost, která byla zrušena podle odstavce 1 písm. e) nebo f), dosud nezanikla, mohou se při splnění podmínek podle odstavce 3 společníci, včetně společníka, jehož účast se ve společnosti obnovila, dohodnout, že společnost nadále trvá.

§ 102 (1) Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Prohlášení konkursu na jeho majetek nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku anebo pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti či vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce není důvodem zrušení společnosti. Společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou. Ztráta či omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům není důvodem pro zánik jeho účasti ve společnosti ani pro zrušení společnosti. (2) Prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku anebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí či vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce postižením podílu komanditisty ve společnosti zaniká účast komanditisty ve společnosti. Nárok komanditisty na vypořádací podíl se stává součástí konkursní podstaty majetkové podstaty. (3) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek komanditisty z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, jeho účast ve společnosti se obnovuje; jestliže již společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, je komanditista, jehož účast se ve společnosti obnovila, povinen jej do 2 měsíců od zrušení konkursu společnosti nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl

- 75 pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti nebo byla pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. (4) Smrtí komanditisty se společnost neruší a jeho podíl na společnosti se dědí. Společenská smlouva může dědění podílu vyloučit; v tomto případě náleží dědicům vypořádací podíl.

§ 131 (1) Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce insolvenční správce1d) nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká. Jestliže bylo usnesení přijato postupem podle § 127 odst. 7, lze toto právo uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy společnost oznámila společníkovi přijetí usnesení, nejdéle však do jednoho roku od přijetí usnesení. (2) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 1 to, že tvrzené usnesení valná hromada nepřijala proto, že o něm nehlasovala, anebo to, že obsah tvrzeného usnesení neodpovídá usnesení, které valná hromada přijala, lze podat návrh do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o tvrzeném usnesení dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání valné hromady. (3)

Soud neplatnost podle odstavce 1 nebo 2 nevysloví, jestliže

a) došlo k porušení právních předpisů, společenské smlouvy, zakladatelské listiny nebo stanov, jehož důsledkem je jen nepodstatné porušení práv osob oprávněných domáhat se rozhodnutí podle odstavce 1 nebo jiných osob, nebo jestliže porušení nemělo závažné právní následky, b) by postupem podle odstavce 1 došlo k podstatnému zásahu do práv získaných v dobré víře třetími osobami, c) byl pravomocně povolen zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku, nebo d) se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady proto, že byla svolána v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami, domáhá jen osoba, která takto valnou hromadu svolala anebo se podílela na jejím svolání, anebo jestliže na valné hromadě, která byla svolána v rozporu se zákonem, byli přítomni všichni společníci anebo společníci, kteří na valné hromadě přítomni nebyli, následně projevili s usnesením souhlas. (4) Osoby, které utrpěly škodu v důsledku toho, že rozhodnutí valné hromady bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami, mají vůči společnosti právo na její náhradu, dále právo na přiměřené zadostiučinění za porušení základních práv společníka, které může být poskytnuto i v penězích. Toto právo mají osoby uvedené v předchozí větě i v případě, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady z důvodů uvedených v odstavci 3. Právo na přiměřené zadostiučinění musí být uplatněno ve lhůtě stanovené pro podání návrhu na neplatnost usnesení valné hromady nebo ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moc rozhodnutí soudu podle odstavce 3, jinak zaniká.

- 76 (5) Jednatelé, kteří nepostupovali v souvislosti s přijímáním usnesení valné hromady podle ustanovení § 127 odst. 8, § 129 a § 135 odst. 2, ručí za závazky společnosti podle odstavce 4 společně a nerozdílně. (6) V řízení jednají za společnost jednatelé; jsou-li však účastníky řízení sami jednatelé, zastupuje společnost určený člen (členové) dozorčí rady. Navrhují-li jak jednatelé, tak členové dozorčí rady, nebo není-li dozorčí rada zřízena, určí zástupce společnosti valná hromada. Neučiní-li tak do tří měsíců od doručení návrhu společnosti, ustanoví soud společnosti opatrovníka. (7) Výrok pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavců 1, 2 nebo 3 je závazný pro každého. (8) Jestliže nebyl podán návrh na neplatnost usnesení valné hromady podle odstavce 1 nebo 2 anebo jestliže nebyla úspěšná, lze jeho platnost přezkoumávat jen v rejstříkovém řízení, ve kterém soud rozhoduje o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. To neplatí, jestliže se přijetím usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nebo stanov dostal do rozporu obsah stanov nebo společenské smlouvy s donucujícím ustanovením zákona, a v případech podle odstavce 9. (9) Řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a zápisem skutečnosti založené usnesením valné hromady v obchodním rejstříku podle zvláštního právního předpisu může soud zahájit, kromě případů, kdy soud vysloví neplatnost usnesení valné hromady k návrhu podle odstavce 1 nebo 2, jen jestliže je na zahájení takového řízení veřejný zájem a nebudou-li jím podstatně dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, nejdéle však do tří let od zápisu skutečnosti vzniklé z usnesení do obchodního rejstříku. (10) Jestliže má být řízení o návrhu podaném podle odstavců 1 a 2 zastaveno proto, že navrhovatel vzal návrh zpět, nebo pro jinou překážku, kterou lze vstupem dalšího navrhovatele do řízení a jeho jednáním odstranit, a je-li zvláštní zájem společníků, kteří návrh nepodali, hodný právní ochrany, soud řízení nezastaví. V takovém případě soud vydá a vyvěsí na úřední desce soudu usnesení, v němž uvede a) jaké věci se řízení o neplatnost usnesení valné hromady týká, b) z jakého důvodu má být řízení zastaveno a jak lze překážku odstranit, a c) poučení, že řízení bude zastaveno, pokud k podanému návrhu do tří měsíců od vyvěšení usnesení nepřistoupí další navrhovatel a neodstraní v této lhůtě překážku odůvodňující zastavení řízení. (11) Usnesení soud doručí osobám uvedeným v odstavci 1 a uvede, kdy končí lhůta podle odstavce 10 písm. c). Uplyne-li lhůta marně, soud řízení zastaví. (12) S řízením o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož usnesení. § 148 Zrušení účasti společníka soudem (1) Společník nemůže ze společnosti vystoupit, může však, nejde-li o jediného společníka, navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Ustanovení § 113 odst. 5 a 6 platí obdobně.

- 77 (2) Prohlášení konkursu na majetek společníka, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce má stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. (3) Jde-li o společnost s jedním společníkem, nemá prohlášení konkursu na jeho majetek účinky uvedené v odstavci 2. Prohlášením konkursu se obchodní podíl jediného společníka stává součástí konkursní podstaty majetkové podstaty a práva společníka je oprávněn vykonávat pouze správce konkursní podstaty insolvenční správce popř. předběžný insolvenční správce1a) s tím, že přijatá plnění náleží do konkursní podstaty majetkové podstaty. (4) Jestliže byl konkurs na majetek společníka, jehož účast ve společnosti zanikla podle odstavce 2, zrušen z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku proto, že majetek úpadce je zcela nepostačující, a společnost dosud nenaložila s uvolněným obchodním podílem podle § 113 odst. 5 a 6, účast společníka ve společnosti se obnovuje; jestliže již společnost vyplatila jeho vypořádací podíl, obnoví se účast společníka jen, nahradí-li do 2 měsíců společnosti vypořádací podíl. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu.

§ 231 (1) Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva. (2) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku,1) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, jeho členství se obnovuje; jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkursu družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. (3) Vystoupením zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva. (4) Člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. (5) Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení

- 78 potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká. (6) Jestliže je důvodem návrhu podle odstavce 5, že tvrzené rozhodnutí členská schůze nepřijala proto, že o něm nehlasovala, anebo že obsah tvrzeného rozhodnutí neodpovídá rozhodnutí, které členská schůze přijala, lze podat návrh do 3 měsíců ode dne, kdy se člen o tvrzeném rozhodnutí dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne konání nebo tvrzeného konání členské schůze. § 254 (1) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku. (2) Družstvo se zrušuje: a) usnesením členské schůze, b) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dlužníka je zcela nepostačující, c) rozhodnutím soudu, d) uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno, e) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno. (3) O rozhodnutí členské schůze o zrušení musí být pořízen notářský zápis. (4) Družstvo může změnit právní formu na obchodní společnost. Při změně právní formy nezaniká právnická osoba. Na změnu právní formy družstva se použijí přiměřeně ustanovení o změně právní formy obchodní společnosti. Člen družstva, který se změnou právní formy nesouhlasil, má právo na vypořádání, jestliže se účastnil členské schůze, pro změnu právní formy nehlasoval a po změně právní formy nevykonával práva společníka. Ustanovení § 220u odst. 3 se použije přiměřeně, a to i při změně právní formy na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. § 306 (1) Věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní, zejména při prohlášení konkursu. (2) Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění je oprávněn dlužník, a použít k započtení pohledávky dlužníka vůči věřiteli, jestliže k započtení by byl oprávněn dlužník, kdyby věřitel vymáhal svou pohledávku vůči němu. Ručitel může použít k započtení i své pohledávky vůči věřiteli. (3) Jestliže ručitel uplatní vůči věřiteli neúspěšné námitky, které mu sdělil dlužník, je dlužník povinen nahradit ručiteli náklady, které mu tím vznikly.

§ 652

- 79 (1) Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (dále jen "obchody") nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet. (2) Obchodním zástupcem nemůže být a) osoba, která může jako orgán zavazovat právnickou osobu, b) společník či člen podle zákona zmocněný zavazovat ostatní společníky nebo členy, nebo c) likvidátor nebo správce konkursní podstaty či vyrovnací správce insolvenční správce. (3) Ustanovení o obchodním zastoupení se nepoužijí na a) obchodní zástupce, jejichž činnost není placena, nebo b) osoby působící na burze cenných papírů nebo na komoditní burze. (4) Smlouva o obchodním zastoupení musí mít písemnou formu. § 679 (1) Účast tichého společníka na podnikání zaniká: a) b) c) d) e) f)

uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, výpovědí, nebyla-li smlouva uzavřena na dobu určitou, dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, ukončením podnikání, na něž se smlouva vztahuje, prohlášením konkursu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto konkursu insolvenčního návrhu na majetek podnikatele pro nedostatek majetku, prohlášením konkursu na majetek tichého společníka; ustanovení § 148 odst. 3 se použije přiměřeně.

(2) Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, lze smlouvu vypovědět nejpozději šest měsíců před koncem kalendářního roku. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o soudních poplatcích §2 Poplatníci (1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou a) b) c) d) e)

navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak, účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení, dlužník ve vyrovnacím řízení, c) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem, d) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,

- 80 f)

e) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby. (2) Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal

a) žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, b) kasační stížnost. (3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. (4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému. (5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně. (6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu. (7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván. (8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně. (9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu. § 11 (1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé, osvojení a povolení uzavřít manželství, b) důchodového pojištění (zabezpečení), nemocenského pojištění (péče), státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče a státních dávek, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, e) voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě rad státních zaměstnanců a zástupců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu státní služby, f) dědických v prvním stupni řízení,

- 81 g) náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem, h) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem, i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, j ) konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem, j) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení), s výjimkou incidenčních sporů, k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, l) volebních, m) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí nebo pozastavení jejich činnosti, n) kompetenčních žalob, o) nařízení exekuce soudem,2a) p) návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu.2b) (2) Od poplatku se osvobozují a) Česká republika a státní fondy, b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen, c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví, e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání, f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření rodičovství, h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva 3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka, i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů, v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození, j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, 4a)

4)

je-li

- 82 k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku, m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností, n) společenství vlastníků jednotek 3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek, o) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě, p) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost, r) správce konkursní podstaty insolvenční správce v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, s) navrhovatel v řízení ve věcech porušení povinnosti veřejných funkcionářů, jde-li o evidenční orgán. (3)Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení a) b) c) d) e) f) g) h)

o návrhu na nařízení předběžného opatření, před odvolacím soudem, o povolení obnovy, o žalobě pro zmatečnost, před dovolacím soudem, o kasační stížnosti, o výkon rozhodnutí, exekuční.

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a, o exekuční řízení2a) a o vyrovnací řízení. (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti. -----------------------------------------------------------------2a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 2b) § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích. 3a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámky k položkám 1 a 2:

- 83 1. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem. 2. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle položky 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně. 3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle položky 2 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle položky 2 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). 4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle položky 2 písmene c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně. 5. 4. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 6. 5. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). 7. 6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství anebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1. Položka 3

- 84 -

Za návrh na vydání předběžného opatření

Kč 500,-

Poznámka: Za návrh na nařízení předběžného řízení se poplatek nevybere.

opatření

ve vyrovnacím

Položka 8 Za a) b) c)

návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku Kč 5 000,za výmaz podnikatele Kč 3 000,za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele Kč 1 000,Poznámky:

1. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. 2. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu. 3. Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem. Položka 9 Za vyrovnací řízení

Kč 5 000,-

Položka 10 Za návrh na zahájení řízení o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním Kč 1 000,Položka 9 Za návrh na vyhlášení moratoria 50 000,- Kč“. Položka 10 Za návrh na zahájení řízení v incidenčních sporech 1 000,- Kč

- 85 Poznámky: 1. Poplatek podle této položky se vybere za návrh pouze jednou. 2. Podle této položky se vybere poplatek také za návrh o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty v incidenčních sporech. Položka 17 Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé, podle předmětu odvolacího řízení a) peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně Kč 600,b) peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč 4 % z této částky c) za každou nemovitost Kč 3 000,d) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku Kč 10 000,e) v ostatních případech Kč 1 000,Poznámky: 1. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 2. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5. 3. Za odvolání proti ze smlouvy, které bylo poplatek podle písmene postupuje ve sporu o smlouvy.

rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se vrácení plnění z neplatné nebo zrušené

4. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle písmene e) této položky. 5. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je

- 86 uvedena jmenovitá hodnota. 6. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle písmene e) této položky. 7. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle písmene e) této položky pouze jednou. 8. 7. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Položka 18 Za ve a) b)

dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu věci samé, podle předmětu dovolacího řízení peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně v ostatních případech Kč 5 000,-

Kč 1 000,-

Poznámky: 1. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 2. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč, se vybere poplatek podle písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle písmene b) této položky. 3. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota. 4. Podle písmene b) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v incidenčním sporu, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy

- 87 nebo o

opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

5. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle písmene b) této položky pouze jednou. 6. 5. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v poznámce k položce 17 bodu 7, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky §3 Pojišťovna hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jí svěřeným. Majetek, se kterým hospodaří Pojišťovna, nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání podle zvláštního právního předpisu.1) -----------------------------------------------------------------1) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o účetnictví § 17 Otevírání a uzavírání účetních knih (1) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky otevírají účetní knihy a) ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví, b) k prvnímu dni účetního období, c) ke dni vstupu do likvidace, d) ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních předpisů, e) ke dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, e) ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs, f) ke dni, kterým nastanou účinky povolení vyrovnání, f) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, g) ke dni, kterým nastanou účinky potvrzení nuceného vyrovnání, g) ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky potvrzení vyrovnání, h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění nuceného vyrovnání, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo

- 88 j) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, nebo j) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis. k) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis. (2) Není-li dále stanoveno jinak, účetní jednotky uzavírají účetní knihy a) b) c) d) e) e) f) f) g) g) h) h) i) i) j) j) k)

ke dni zániku povinnosti vést účetnictví, k poslednímu dni účetního období, ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurs, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení vyrovnání, ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky potvrzení nuceného vyrovnání, ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, ke dni, kterým nastanou účinky potvrzení vyrovnání, ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu, ke dni, kterým nastanou účinky splnění nuceného vyrovnání, ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu, nebo ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzavřít účetní knihy nebo sestavit účetní závěrku zvláštní právní předpis. ke dni, který pro uzavírání účetních knih a sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis.

(3) Účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny společnosti a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny společnosti do dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka upraví účetnictví zúčastněných účetních jednotek ke dni zápisu přeměny společnosti11c) s účinky od rozhodného dne. Ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku se účetní závěrka nesestavuje. (4) Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny společnosti uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona. (5) Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje.

11c)

Například § 220a odst. 3 písm. g) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

- 89 § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem (1) Řádnou a mimořádnou účetní závěrku podle tohoto zákona, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3, jsou povinny mít ověřenu auditorem z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 Pokud tento zákon nestanoví jinak, řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem tyto účetní jednotky a) akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,12) b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3; v případě družstva se zaměstnancem podle písmene a) bodu 3 rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli, a to za podmínek podle písmene b), d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) za podmínek podle písmene b), e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. (2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, s výjimkou účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j). (2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, b) sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor, c) pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, d) pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu mimořádnou účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. h) nebo i), s výjimkou případu, kdy se rozvahový den,

- 90 k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. i) shoduje s rozvahovým dnem, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. j). § 29 (1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle § 25 odst. 2. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace”) a pro účely podání návrhu na vyrovnání. V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace”). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto dotčena. (3) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. (4) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

§ 31 (1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.28) (2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak, a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. (3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či správce konkursní podstaty insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů, b) § 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, 27)

Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. 28) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

- 91 přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv. (4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b), d) až h) před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení § 14 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanovíli tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. (3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci, b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným;

- 92 -

c)

d)

e) f) g) h)

i)

j)

k)

změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti, zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců, úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině50) a přehled zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly, Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a) příslušné organizační složce Ministerstva financí50b) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona;48) u malých organizací též počet jejich zaměstnanců, úřadům provádějícím státní sociální podporu, krajským úřadům a ministerstvu údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění, včetně doby jejich poskytování a výplaty, a údaje o zahájení, ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti, včetně spolupráce při výkonu této činnosti, jde-li o žadatele o dávky státní sociální podpory, poživatele těchto dávek a osoby s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory, obecním úřadům poskytujícím dávky a služby sociální péče a krajským úřadům údaje o druhu a výši jimi vyplácených dávek nemocenského a důchodového pojištění žadatelům o tyto dávky a služby, poživatelům těchto dávek a služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovanými, a to v rozsahu nezbytném pro provádění sociální péče, obecním úřadům zabezpečujícím výkon státní správy na úseku civilní služby údaje o denním vyměřovacím základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění osobám samostatně výdělečně činným, jde-li o stanovení náhrady příjmu těmto osobám při výkonu civilní služby.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

- 93 (6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného. -----------------------------------------------------------------45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu. 48) § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb. 50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 50b) § 4 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o bankách § 25a (1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce. (2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu 6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě a poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu státní kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle zvláštního právního předpisu 6e) . (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce, a) orgánů působících při likvidaci nebo konkurzu úpadku u banky nebo finanční instituce, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

- 94 e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) dohledu nad platebními systémy, h) provozovatele platebního systému, i) orgánu činného v trestním řízení, j) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku, k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů. Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám ve státech Evropské unie. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy. (6) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, a dále orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce. (7) Poskytnutí informací podle odstavců 3, 4 a 6 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropských společenství. (8) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (9) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. ____________________ 6d) Zákon č. 377/2005 Sb. , o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 6e) Článek 56a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice 2002/87/ES. 6e) Zákon č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. § 38f (1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem

- 95 bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie. (2) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku. § 41a (1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.12) Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. (3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Ustanovení § 5a odst. 4, § 41l tím není dotčeno. (4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i, návratné finanční výpomoci, a výtěžky z ukončených konkurzních insolvenčních a likvidačních řízení. (5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám (dále jen "vkladatel"), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků. ------------------------------------------12)

Zákon ČNR č. 576/1990 Sb. , o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů

§ 41d (1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle § 5a, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno. (2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej uveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát. (3) Banka, popřípadě bývalá banka je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady

- 96 musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo správce konkursní podstaty insolvenční správce. (4) V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně. (5) Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 oznámí Fond bezodkladně České národní bance.

ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o komoditních burzách § 22 Vyloučení z burzovních obchodů (1) Z burzovních obchodů jsou vyloučeny: a) osoby, které přestaly splňovat požadavky uvedené v § 21, b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu dvou let po skončení tohoto řízení,4) b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo soud konkurs zrušil jinak, než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu dvou let po skončení insolvenčního řízení4), c) osoby, kterým byla odejmuta vstupenka na burzovní shromáždění, d) osoby, kterým bylo odňato nebo pozastaveno právo účastnit se burzovních obchodů burzovním komisařem, e) osoby uvedené v § 25 odst. 3. (2) O vyloučení z burzovních obchodů podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje burzovní komora, jejíž rozhodnutí se doručuje způsobem uvedeným ve statutu. Dotčená osoba se může do sedmi dnů od doručení rozhodnutí burzovní komory domáhat, aby je soud prohlásil za neplatné, pokud odporuje právním předpisům. (3) Od rozhodnutí burzovní komory až do pravomocného rozhodnutí soudu se nesmí dotčená osoba burzovních obchodů účastnit. Její právo na náhradu škody tím není dotčeno. -----------------------------------------------------------------4) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 4) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 97 ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem §9 (1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu,5a) insolvenční správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána a) na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti,6) na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti,6c) exekučního příkazu k prodeji podniku,6d) na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku,6a) na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,6b) na základě usnesení o povolení ochranné lhůty v konkursním řízení7), na základě usnesení o prohlášení konkursu8), na základě u soudu podaného návrhu na vyrovnání,9) na základě vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka7), na základě usnesení o nařízení předběžného opatření10), na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné5a) nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru, b) na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle § 7, c) na základě usnesení o nařízení exekuce.6e), d) na základě rozhodnutí o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce7), e) na základě vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku7), f) na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu. (2) Při zápisu poznámkou se postupuje přiměřeně podle § 8. (3) Zápis poznámky podle odstavce 1 písm. c) a její výmaz bezodkladně zajistí katastrální úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nachází soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal, ke všem listům vlastnictví v České republice, na kterých je nebo bude osoba označená jako povinný vedena jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitostí. Ustanovení § 12 se nepoužije. (4) Pro zápis poznámky podle odstavce 1 písm. d) a e), týká-li se majetkové podstaty dlužníka, a pro zápis poznámky podle odstavce 1 písm. f) platí obdobně ustanovení odstavce 3. -----------------------------------------------------------------5a) 6) 6a) 6b) 6c)

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. § 335 odst. 1 a § 338b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. § 335b odst. 2 a 3 a § 338k odst. 1 občanského soudního řádu. § 336c odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu. § 68 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

- 98 6d) 6e)

7) 7) 8

)

9)

10)

§ 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb. § 44 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. § 5a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 12a zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 94/1996 Sb. § 46 zákona č. 328/1991 Sb. § 74 zákona č. 99/1963 Sb. § 102 zákona č. 99/1963 Sb.

ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o resortních, odborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách § 6a Likvidace zaměstnanecké pojišťovny (1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem "v likvidaci". (2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví. (3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, popřípadě dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny. K úhradě zdravotní péče je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou. (4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh. (5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny

- 99 České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede. (6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku. (7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o správě daní a poplatků §7 Osoby zúčastněné na řízení (1)Daňového řízení vedeného správcem daně se zúčastňují, kromě pověřených pracovníků správce daně, daňové subjekty a třetí osoby. Všechny osoby zúčastněné na řízení jsou povinny na požádání prokázat svoji totožnost. (2) Třetími osobami se rozumějí a) svědci a osoby přezvědné, b) osoby, které mají listiny a jiné věci potřebné v daňovém řízení, c) znalci, auditoři a tlumočníci, d) ručitelé, poddlužníci a plátci působící v rámci zajišťovacího a vymáhacího řízení, e) správci konkurzní podstaty, zvláštní správci, zástupci správce nebo vyrovnací správci, f) e) státní orgány a orgány obcí, g) f) případně další osoby, které mají povinnost součinnosti v daňovém řízení v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. § 9a Osoby ustanovené podle zákona6a), které v rozsahu svých zmocnění plní povinnosti při správě daní stanovené daňovým subjektům, zejména správce dědictví a insolvenční správce, mají obdobná práva a povinnosti jako daňový subjekt. --------------------------------------6a) Například § 480a občanského zákoníku, § 9 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). § 24 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním. (2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

- 100 (3) Pracovníci správce daně mohou a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání insolvenční řízení u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky, správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle zvláštního právního předpisu b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11, c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon, d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení. (4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu. (5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,9) b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu, 10) c) při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz, d) při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění,

- 101 e) vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti podle zvláštního právního předpisu,10a) f) vůči specializovaným policejním složkám určeným ministrem vnitra 1. pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti, 2. pro boj proti teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány, 3. pro boj se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem, pokud tato složka požaduje údaje potřebné pro řízení o trestných činech spáchaných v oblastech uvedených pod body 1 až 3. (6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení a) orgánům sociálního zabezpečení11) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,29) a Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela, c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném, d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů a údaje o výši uplatněné slevy na dani z příjmů za zaměstnance - osoby se zdravotním postižením, na které zaměstnavatel uplatnil slevu na dani podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem, f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky, g) příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona,11c) h) zdravotním pojišťovnám12) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, i) orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, j) Ministerstvu financí údaje o výši stanoveného odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu nebo státních fondů, na základě zvláštního právního předpisu,12a) k) Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí údaje nezbytné ke kontrole investičních pobídek,12b) l) správci dědictví12c) údaje o plnění daňových povinností zůstavitele. Pracovníci těchto orgánů a správci dědictví jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

- 102 (7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, provozovatelů daňových skladů, oprávněných příjemců a uživatelů. (8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení. (9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu. (10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky. ------------------------------------------------------------10) § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu . 10a) § 9 zákona č. 59/2000 Sb. , o veřejné podpoře. 11) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 11c) Zákon č. 61/1996 Sb. , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 12) § 12 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění. 12a) § 18 zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). 12b) Zákon č. 72/2000 Sb. , o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. 12c) § 480d občanského zákoníku. § 175f občanského soudního řádu. 29) § 63 zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. 29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb. , ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

§ 40 Daňové přiznání a hlášení (1) Daňové přiznání nebo hlášení je povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním předpisem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. Daňové přiznání se nepodává v průběhu konkurzu.23) Není-li v tomto nebo v jiném daňovém zákoně stanoveno jinak, daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo hlášení. (2) Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Při dovozu plní funkci daňového přiznání nebo hlášení písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží. Je-li přiznání nebo hlášení podáno též na technickém nosiči dat, musí být ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem. (3) Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona24) mít

- 103 účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována. (4) Je-li zdaňovací období kratší než jeden rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do pětadvaceti dnů po jeho uplynutí. Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit. (5) Je-li daňová povinnost vypořádávána při přechodu státních hranic, je daňový subjekt povinen současně předložit daňové, přiznání nebo hlášení. (6) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. (7) Zemřel-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelý daňový subjekt do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit. (8) Zanikne-li daňový subjekt bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce. (9) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede daňový subjekt účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. (10) Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku. (11) Při prohlášení konkurzu podle zvláštního předpisu 23) je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení konkurzu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje.25) (12) Při zrušení konkurzu podle zvláštního předpisu je daňový subjekt povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkurzu přiznání za období trvání konkurzu.

- 104 (13) (11) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, je státní podnik povinen podat přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomuto převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období. (14) V průběhu konkurzu až do jeho skončení je plátce daně z přidané hodnoty a spotřebních daní povinen podávat daňová přiznání nebo hlášení vždy měsíčně ve lhůtě stanovené v odstavci 4 i v případech, kdy je dosud podával za delší než měsíční zdaňovací období. (15) (12) Daňovým subjektům jsou zachována práva a povinnosti ohledně daňové povinnosti po dobu stanovenou v § 47 pro vyměření daně a ohledně placení daně po dobu stanovenou v § 70 pro vymáhání daňových nedoplatků i v případech, že mezitím již přestaly být daňovými subjekty. (16) (13) Daňový subjekt je povinen v daňovém přiznání nebo hlášení daň si sám vypočítat a uvést též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty a vyčíslit jejich výši. (17) (14) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují se pro každé zdaňovací období samostatně. -----------------------------------------------------------------23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. 24 ) Např. obchodní zákoník, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 21/1992 Sb. 25) § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb.

§ 40a Nedoplatky v insolvenčním řízení (1) Pro účely insolvenčního řízení se daňové nedoplatky považují za a) daňové pohledávky za majetkovou podstatou, b) daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění , nebo c) další přihlášené daňové pohledávky. (2) Daňové pohledávky uvedené v odstavci l písm. a) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly v době od účinnosti rozhodnutí o úpadku do vydání rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí. (3) Daňové pohledávky uvedené v odstavci l písm. b) a c) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. (4) Pro potřeby úpadku je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek podle § 64 odst. 2, přičemž postup pro zjištění vratitelnosti přeplatku vzniklého na základě skutečností, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, se uplatní pro nedoplatky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) nejpozději do jejich přezkoumání při přezkumném jednání. Po přezkumném jednání se řízení o této daňové povinnosti zastavuje až do vydání rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí. Postup pro zjištění vratitelnosti přeplatku vzniklého na základě skutečností, které nastaly v době od účinnosti rozhodnutí o úpadku, se uplatní pro nedoplatky uvedené v odstavci 1 písm. a).

- 105 § 40b Účinky insolvenčního řízení (1) Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování, za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo podáno. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění povinnosti podle věty první, zaniká mu povinnost učinit tato podání; o tom insolvenční správce vyrozumí správce daně ve stejné lhůtě a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek. (2) Lhůty pro podání přiznání, hlášení nebo vyúčtování v průběhu insolvenčního řízení zůstávají zachovány. (3) Po účinnosti rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení lze daňové řízení zahájit a v něm pokračovat. Daňovou exekuci lze nařídit, nelze ji však provést. (4) Ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, ke dni zrušení konkursu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, je daňový subjekt povinen zpracovat a současně podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a přiznanou daň zahrnout do příslušného dokumentu. (5) V průběhu insolvenčního řízení nevznikají vůči přihlášeným daňovým pohledávkám sankce. (6) Dojde-li v průběhu insolvenčního řízení k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně, je ten, kdo dosud byl oprávněn nakládat s tímto majetkem, povinen ke dni přechodu zpracovat a současně podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno. (7) Ve lhůtách podle odstavců l, 4 a 6 vzniká povinnost podat daňová přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, i v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula, a to včetně dodatečných přiznání, vyúčtování a následných hlášení. Obdobně se postupuje při podání daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro jejich podání, a u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní uplatňovaných jednorázově, pokud nebyla dosud podána.

§ 59 Způsob placení daní (1) Daně se platí příslušnému správci daně v české měně. Při každé platbě musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového dlužníka ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.

- 106 (2) Správce daně přijme platbu na daň, na kterou byla určena. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňového dlužníka, aby oznámil do přiměřené, jím určené lhůty, na kterou daň byla platba vykonána. Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaúčtuje platbu na daň určenou plátcem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový dlužník včas, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval na daň. O úhradě daně použité správcem daně na jinou platbu, než na jakou ji určil daňový dlužník, musí správce daně daňového dlužníka písemně uvědomit. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. (3) Daň lze platit a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na příslušný účet správce daně, b) v hotovosti 1. prostřednictvím banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence na příslušný účet správce daně, 2. osobám pověřeným správcem daně výhradně přijímat od daňových dlužníků platby na daň v hotovosti, přičemž součet těchto plateb na všechny druhy daně za jednoho daňového dlužníka nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku 500 000 Kč; na přijatou platbu je správce daně povinen vydat potvrzení, 3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak, 4. pracovníku správce daně v blokovém řízení, c) kolkovými známkami, stanoví-li tak zvláštní předpis; každý správce daně, u něhož připadá v úvahu placení kolkovými známkami, je povinen mít přiměřenou zásobu kolkových známek a prodávat je daňovým dlužníkům, d) platebními známkami, jde-li o úhradu daní do územních rozpočtů a stanoví-li tak zvláštní předpis, e) přeplatkem na jiné dani. (4) Kolkové známky vydává ministerstvo, které obecně závazným právním předpisem upraví zejména jejich podobu, hodnoty, v nichž budou vydávány, jejich evidenci, způsob placení při jejich použití a zacházení s nimi. (5) Úhrada daně se použije na úhradu daňových povinností v tomto pořadí a) náklady řízení, b) pokuty a penále, c) zvýšení daně, d) nejstarší nedoplatky na dani,

- 107 e) běžné platby daní, f) úrok.

a) b) c) d)

(6) Postup podle odstavce 5 se uplatní odděleně pro daňové nedoplatky uhrazené ručitelem, daňové nedoplatky uhrazené při vymáhání, daňové nedoplatky uhrazené na základě přihlášení do insolvenčního řízení, běžné platby daní na úhradu daňové povinnosti podle § 40a odst. l písm. a).

(7) (6) Správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné. Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence, podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně; je-li žádost podána později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do doby vyřízení žádosti vrácen daňovému dlužníkovi, ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku, a to pouze do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 50 Kč. Obdobně se postupuje, pokud je žádost podána tím, kdo zaplatil za daňového dlužníka, prokáže-li zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně vlastní daňový nedoplatek. Nelze-li žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového dlužníka, na úhradu jehož daňového nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována. § 66 Odpis daňového nedoplatku pro nedobytnost (1) Daňový nedoplatek může odepsat správce daně z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na daňovém dlužníkovi i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek. Stejně se postupuje, není-li sice daňový nedoplatek nedobytný, avšak jeho vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. (2) O odpisu pro nedobytnost se daňový dlužník nevyrozumí; jeho dluh trvá dále, dokud není vybrání daně promlčeno. § 66a Odepsání daňové pohledávky v insolvenčním řízení (3) Daňový nedoplatek nebo jeho část, přihlášený správcem daně v rámci jiného způsobu řešení úpadku než je konkurs, který nebyl uhrazen, zaniká a) při řešení úpadku reorganizací ke dni vydání usnesení, jímž vzal soud na vědomí splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, b) při řešení úpadku oddlužením ke dni právní moci usnesení, jímž soud dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení. Správce daně daňový nedoplatek následně odepíše.

- 108 (4) Správce daně odepíše rovněž daňový nedoplatek nebo jeho část, přihlášený do konkursu, k jehož úhradě nedošlo a který zaniká podle výsledku obsaženého v usnesení soudu o zrušení konkursu a) po splnění rozvrhového usnesení, nebo b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (3) Správce daně odepíše rovněž daňový nedoplatek nebo jeho část, přihlášený do insolvenčního řízení, k jehož úhradě nedošlo a který zaniká podle výsledku obsaženého v usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. (4) Ustanovení odstavce l se neuplatní, pokud lze daňový nedoplatek uspokojit plněním ručitele. Postup podle odstavce 2 se neuplatní u fyzických osob a u právnických osob s právním nástupcem; tento postup se rovněž neuplatní u právnických osob, u kterých jsou dány podmínky pro zrušení daňového subjektu s likvidací. Postup podle odstavce 3 se neuplatní u právnických osob s právním nástupcem. § 70 Promlčení práva vymáhat daňové nedoplatky (1) Právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. (2) Je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven; daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných podle odstavců 4 a 5. (3)K promlčení se přihlédne jen tehdy, je-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky. (3) K promlčení se přihlédne jen tehdy, je-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky. Po dobu výkonu rozhodnutí soudem nebo soudním exekutorem anebo do uspokojení z výtěžku veřejné dražby lhůta podle odstavců l a 2 neběží, a to až do právní moci rozhodnutí o ukončení těchto řízení nebo jeho ukončení; lhůta rovněž neběží po dobu přihlášení nedoplatku v insolvenčním řízení30). (4) Je-li daňový nedoplatek zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení. (5) Je-li daňový nedoplatek zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. (6) Při úspěšném uplatnění námitky promlčení u nedoplatků zajištěných zástavním právem na nemovitostech postupuje správce daně podle § 72 odst. 5. ------------------------30)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 109 ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o dani z nemovitostí § 13a Daňové přiznání (1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat buď podáním daňového přiznání nebo podáním dílčího daňového přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. (2) Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze a) ke změně sazeb daně, b) ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím podle § 5 odst. 1, c) ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 3 a 4, anebo d) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny podle písmen a) až d) a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. (3) Povinnost podat daňové přiznání za podmínek podle odstavce 1 má též poplatník, na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu. jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení19). (4) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce. (5) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. (6) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly. ----------------------------19)

Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 110 -

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí §8 Poplatník (1) Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem, b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu2b), vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací, c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni, d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně. (2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu. -----------------------------------------------------------------2b) Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 10 Základ daně (1) Základem daně z převodu nemovitostí je a) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná, b) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení, c) cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni, d) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením, f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku,

- 111 g) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti určený soudem, h) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, i) v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku, 2cc) j) v případě vyvlastnění výše náhrady za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění., k) v případě prodeje nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu nebo při oddlužení cena dosažená prodejem nemovitosti. (2) Nelze-li cenu nebo hodnotu nemovitosti stanovit způsobem uvedeným v odstavci 1, základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu 2aa) . ____________________ 2aa) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. § 18 Vyměření a splatnost daní (1) Daňový subjekt je povinen v přiznání k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. (2) Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání [§ 21 odst. 2 písm. a) až d)]. (3) Neodchyluje-li se daň z převodu nemovitostí uvedená v daňovém přiznání od daně z převodu nemovitostí vyměřené, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně z převodu nemovitostí. Za den vyměření daně z převodu nemovitostí a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání. (4) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 21); vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí. § 20 (1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku a) Českou republikou, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou republikou, b) územními samosprávnými celky a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi, c) dobrovolnými svazky obcí,

- 112 d) veřejnými výzkumnými institucemi, e) veřejnými vysokými školami, f) veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními. (2) Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků, 3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu, b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky, c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona, 4) d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů, 5) e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek") vytvořených podle zvláštního zákona, 6) a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí, f) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem mezi zřizovateli veřejných výzkumných institucí a veřejnými výzkumnými institucemi nebo mezi zřizovateli veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení a veřejnými neziskovými ústavními zdravotnickými zařízeními., g) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při provádění reorganizace v rámci insolvenčního řízení, jde-li o vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo o převod dlužníkových aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast. (3) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, státní příspěvkové organizace, státní fondy nebo Česká konsolidační agentura, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku. (4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku a) určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky, b) státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, 7) c) obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost, d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu, e) zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.

- 113 (5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů, 8) jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto. (6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny a) převody a přechody vlastnictví k majetku z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu, 9a) b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Pozemkový fond České republiky,10) c) převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, d) převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových úpravách podle zvláštního předpisu, 11) e) vklady vložené podle zvláštního zákona 12) do základního kapitálu obchodních společností nebo družstev (dále jen "vklad"). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen "společník"), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Osvobození zůstává zachováno, dojde-li ke změně obchodní společnosti na veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Osvobození zůstává rovněž zachováno, zanikne-li účast společníka za trvání konkursu, podle soudem schváleného reorganizačního plánu nebo podle soudem schváleného oddlužení. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání, f) převody a přechody majetku právnických osob při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně, g) bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, h) převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito členy nebo jejich právními předchůdci, i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva, 12c) j) převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické osoby nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení budovy, k) převody nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před převodem byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

- 114 -

(7) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví a) ke stavbě, která je novou stavbou, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a stavba nebyla dosud užívána, s výjimkou zkušebního provozu, 12d) b) k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby 12e) a byt nebyl dosud užíván, jde-li o převod bytu podle zvláštního právního předpisu, 12f) jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li převodcem obec. (8) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů. (9) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů. 13) (10) Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině. (11) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat. (12) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., a dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s., z majetku tohoto fondu. (13) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a částí třetí zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými. 13a) (14) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky. (15) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu 13b) a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek, 13c) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

- 115 ____________________ 2e) § 25 zákona č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 3) § 761 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník. § 47b zákona č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon ČNR č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 308/1991 Sb. , o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. 8) Např. zákon č. 58/1969 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 92/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb. , o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky. 9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb. , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. 11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 284/1991 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník. 12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb. , č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb. 12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb. 12d) § 84 zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 12e) § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. , ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 12f) Zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 13) Např. zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. 13a) § 116 občanského zákoníku . 13b) Zákon č. 198/2002 Sb. , o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 13c) Zákon č. 117/2001 Sb. , o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

§ 21 Daňové přiznání

- 116 (1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické a k dani darovací do 30 dnů ode dne, v němž a) nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení, jde-li o daň dědickou, b) došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu nebo byl poskytnut movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch do ciziny, jde-li o daň darovací, c) byla daňovému subjektu doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, jde-li o daň darovací, d) uplynulo pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami osvobozeného podle § 20 odst. 4; přiznání k dani dědické nebo k dani darovací zahrnuje veškerý majetek nabytý v tomto období s výjimkou majetku, u kterého se daňové přiznání podle odstavce 5 nepodává. (2) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž a) byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, b) nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, c) bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veřejné dražbě nebo nabylo právní moci rozhodnutí o příklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, d) nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti uvedený v písmenech a) až c). (3) Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu, 2aa) jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti. Jde-li o vklad nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, součástí daňového přiznání je posudek znalce, kterým se určuje hodnota předmětu vkladu podle obchodního zákoníku. 2cc) (4) Znalecký posudek se nevyžaduje a) při podání daňového přiznání k dani dědické, b) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně, c) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu; vzniknou-li pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku, d) při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, anebo při vyvlastnění, není-li základem daně cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu 2aa) ., e) při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o prodej nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení při zpeněžení majetkové podstaty

- 117 v konkursu nebo při oddlužení, není-li základem daně cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu 2aa). (5) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li a) od daně dědické podle tohoto zákona zcela osvobozeno, b) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu podle § 19 odst. 3 a 5, c) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, z veřejných sbírek nebo v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby, d) poplatníkem daně dědické nebo daně darovací Česká republika nebo územní samosprávný celek. (6) Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí se nepodává při úplatném převodu nebo přechodu nemovitosti z vlastnictví České republiky, je-li převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti od této daně osvobozen. (7) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, a celní orgány, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny. ____________________ 2cc) § 59 obchodního zákoníku . 14) Např. § 135 a 462 občanského zákoníku , § 55 zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna notářského řádu §3 (1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tuto právní pomoc: a) poskytovat právní porady, b) zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami, se státními nebo jinými orgány a též ve správním řízení a v občanském soudním řízení v řízeních podle části páté občanského soudního řádu a v řízeních podle § 175a až 200e občanského soudního řádu s výjimkou řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, řízení o osvojení, řízení o povolení uzavřít manželství a řízení o dědictví, v němž vykonává činnost podle zvláštního předpisu,1) c) sepisovat listiny. (2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

- 118 (3)Notář může též vykonávat funkci správce konkursní podstaty, zvláštního správce, zástupce správce nebo vyrovnacího správce v řízení konkursním a vyrovnacím. (3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení. -----------------------------------------------------------------1) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů §4 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo

- 119 -

c)

d)

e)

f)

g)

h)

nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku. V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,87) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku, příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem, příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu12) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 5, náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu, příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a

- 120 všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 162 000 Kč ročně, ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, k) stipendia2a) ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě,3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů,3a) n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3) p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby, 4) r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejdeli o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

- 121 s) t)

u)

v) w)

úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby, úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo §

- 122 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu, upravujícího konkurs a vyrovnání, 19a) x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle insolvenčního zákona19a), y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d) z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51) za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč, zb) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,60) zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským, zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c) ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, zf) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f) zg) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen "ovládací smlouva"), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11, zh) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zi) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru 1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) 2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů60) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a

- 123 výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,60) zj) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,70a) je osvobozen, vztahuje-li se k 3. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), 4. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), zk) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie, zl) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu, zm) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (§ 35c), zn) příspěvky poskytované poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, z rozpočtu Evropské unie, zo) příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojištění 70b)., zp) příjem podle § 7 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu19a) a ve dvou bezprostředně následujících letech po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace. (2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů, b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60) c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g) (3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. (4)Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí

- 124 den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.20) ----------------------------------------------------------------------------------1d) 2)

2a)

2b) 3)

3a) 4) 4a) 4c) 4d) 4e) 4f) 4g) 4h) 4i) 12) 13) 13a) 13c) 19a) 19a) 20) 20e) 34c) 42)

43) 44) 44a) 45) 46) 47) 48) 49)

§ 141 a 142 občanského zákoníku . Např. zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších p ředpisů, zákon č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb. , o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb. , o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb. , o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb. Zákon č. 221/1999 Sb. , o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. , zákona č. 129/2002 Sb. a zákona č. 254/2002 Sb. Sb. Zákon č. 361/2003 Sb. , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon č. 220/1999 Sb. , o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb. Zákon č. 18/1992 Sb. , o civilní službě. Zákon č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. Například zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb. , o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. § 6 zákona č. 96/1993 Sb. Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb. § 149 a násl. občanského zákoníku . Zákon č. 198/2002 Sb. , o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb. Zákon č. 162/2003 Sb. , o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách. Zákon č. 42/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. § 69 a 256 obchodního zákoníku . § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb. , ve znění zákona č. 124/1998 Sb. Zákon č. 54/1956 Sb. , o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb. , o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění. Zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře. Zákon č. 209/1997 Sb. , o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů. Zákon č. 100/1988 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 1/1991 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 550/1991 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů. § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

- 125 50) 51) 60)

64a)

69) 70a) 87)

§ 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 37/1995 Sb. , o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 257/2001 Sb. , o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

§7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (1) Příjmy z podnikání jsou a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7) b) příjmy ze živnosti,8) c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. (2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f) d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. 19a) d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu19a). (3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění

- 126 základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). (4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. 9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9. (5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.9c) (6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné. (7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně. (8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč. (9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 7) b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8, c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c), d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu 66) uvedených v odstavci 2 písm. d). (10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při

- 127 pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. (11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona. (12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5) (13) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník, který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka. (14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok. (15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle § 7b. -----------------------------------------------------------------

- 128 5) 6f)

7) 8) 9)

9b) 9c) 20) 21)

Např. zákon č. 119/1992 Sb. , o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb. , o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. , kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška č. 114/1991 Sb. , o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní mlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. § 2e zákona č. 252/1997 Sb. , o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 82 obchodního zákoníku. § 100 obchodního zákoníku. Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19 Osvobození od daně (1) Od daně jsou osvobozeny a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími, b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, c) příjmy 1. z cenově regulovaného 18d) nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů, 18e) 2. z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, 18f) a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW

- 129 nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování, e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19) f) příjmy Fondu dětí a mládeže, g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání ,19a) oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu19a), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtovány ve prospěch výnosů, ch) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu,92) i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu, k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d) m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank, n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., p) výnosy z prostředků vázaného účtu a z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 18 odst. 1 písm. h) a § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb. , o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona13b) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57) s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, příjmy z účasti v akciové společnosti a příjmy z podílu na zisku z podílového listu (dále jen "dividendové příjmy") a úrokové příjmy z

- 130 vkladů u bank plynoucí odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82) v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85) w) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti, x) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou, y) úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 5 a § 20 odst. 8, z) zrušeno za) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním právním předpisem,57a) zb) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu,4h) zc) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) zd) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,4i) ze) příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti. Toto se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zf) příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu,70) byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku, zg) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti, zh) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě, zi) Příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, zj) licenční poplatky plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, zk) úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí (dále jen "úvěry a

- 131 půjčky") plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti nebo družstva, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. Toto se nevztahuje na úroky z úvěrů a půjček, které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, a dále na úroky z úvěrů a půjček, pokud věřitel má právo 1. podílet se na zisku dlužníka z titulu úvěrového vztahu, nebo 2. změnit právo na úroky z úvěrů a půjček na právo podílet se na zisku dlužníka, zl) příjem podle § 18 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu19a) a ve dvou bezprostředně následujících letech po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace, zm) zl) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního právního předpisu 22a) a výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu 22a) a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář") 71) , v případě, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu 22a) , zn) zm) příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných podle zvláštního právního předpisu, 112) zo) zn) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu 4c) , zp) zo) příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvláštního právního předpisu 121) provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu 121) , zr) zp) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů 12a) . (2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka. (3) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a 1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství;93) tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a 2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem a 3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,93) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem. Za společnost podléhající těmto daním se

- 132 nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně, b) mateřskou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné společnosti, c) dceřinou společností obchodní společnost nebo družstvo, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo družstva nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl, d) třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie. (4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) až zi) lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 24 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle a) odstavce 1 písm. zf) až zh) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno, b) odstavce 1 písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s. (5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zj) a zk) lze uplatnit, pokud a) plátce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků a příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků jsou osobami přímo kapitálově spojenými po dobu alespoň 24 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích a b) příjemce úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem a úroky z úvěrů a půjček nebo licenční poplatky nejsou přičitatelné stálé provozovně umístěné na území České republiky nebo třetího státu a c) příjemci úroků z úvěrů a půjček nebo licenčních poplatků bylo vydáno rozhodnutí podle § 38nb. Osvobození lze uplatnit i před splněním podmínky uvedené v bodě 1, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Při nedodržení této podmínky se postupuje přiměřeně podle odstavce 4. (6) Příjemce úroků z úvěrů a půjček a licenčních poplatků je jejich skutečným vlastníkem, pokud tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu. (7) Licenčním poplatkem se rozumí platba jakéhokoliv druhu, která představuje náhradu za užití nebo za poskytnutí práva na užití autorského nebo jiného obdobného práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně filmu a filmových děl, počítačového programu (software), dále práva na patent, ochrannou známku, průmyslový vzor, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo výrobní postup, nebo za výrobně technické a obchodní poznatky (know-how). Licenčním poplatkem se rozumí také příjem za pronájem nebo za jakékoliv jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. -------------------------------------------4d) Zákon č. 530/1990 Sb. , o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

- 133 4h) 4i) 12) 13b) 14e) 17e)

18a) 18b) 18c) 18d) 18e)

18f) 19) 20) 49) 50) 57) 57a) 70) 82) 85) 86) 92) 93)

112)

Zákon č. 198/2002 Sb. , o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č 436/2004 Sb. Zákon č. 162/2003 Sb. , o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách). Zákon ČNR č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách. § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb. , o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. Zákon č. 117/2001 Sb. , o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). Zákon č. 551/1991 Sb. , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/1992 Sb. , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb. , o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb. Zákon č. 87/1995 Sb. , o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách. Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 53/1954 Sb. , o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb. , a následující předpisy. Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb. , o Státním fondu životního prostředí České republiky. Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/1997 Sb. , o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). § 18f odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb. , o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. § 18 a násl. zákoníku práce. § 14 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23.7.1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3.6.2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24 nadpis vypuštěn (1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem,20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost

- 134 je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy. (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v), c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek

- 135 zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu;20) přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, podle zvláštního právního předpisu,70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy, 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a). Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku, i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou70) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu,110) maximálně však do výše 70 % stravného

- 136 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu.23b) Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu.23b) Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, 5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem 23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla 23d), 4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany, 24) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu, 25) o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena 20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

- 137 r) hodnota cenného papíru zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem 20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze), s) u poplatníka, který vede účetnictví 1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, 2. pořizovací cena20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, 3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení. Příjmy uvedené v bodech 1 až 3 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s výjimkou převodu směnky po lhůtě její splatnosti t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou70) , a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou70) je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou 20) , a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení, u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, v) účetní odpisy,20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u 1. hmotného majetku, 20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,

- 138 nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) , jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) , 2. nehmotného majetku20) , který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,20) a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem20) reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu, x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti,70) a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i), za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu 26i) nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty, u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, 2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i) na základě výsledků insolvenčního řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

- 139 5.

na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby, 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, 26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce. Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb. , o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb. , vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb. , nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně, z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu, zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1, zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví, zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

- 140 ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje, zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla, zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty,95) a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění, zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5) a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách, zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z půjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2 , který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny, zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část, zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení, zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c), zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu,80) zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,

- 141 zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 5 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8, zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu, 6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, zs) náklady exekuce podle zvláštního právního předpisu 26k) hrazené věřitelem, zt) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu,106) pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33. (3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně. (4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 1 500 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 1 500 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 1 500 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období. (5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

- 142 a)

hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo, b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku, c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu. (6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na skutečnou dobu nájmu. (7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva, b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je 1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou,20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací;26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,

- 143 2.

poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty20) ostatního vkládaného majetku, 3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad, c) pořizovací cena20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu,70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál. (8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků. (9) pohledávky nabyté při přeměně společnosti,70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající obchodní společnost nebo družstvo. (10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně

- 144 mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. (11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu20) a byl nabyt při přeměně,70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúzi společností a rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající nebo převádějící společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou20) pro účely přeměny,70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúze společností nebo rozdělení společnosti podle § 23c zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla u zanikající nebo převádějící společnosti pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně,70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti. (12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů a) součet zůstatkových cen hmotného majetku, b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován, c) hodnota peněžních prostředků a cenin, d) hodnota finančního majetku, e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, f) pořizovací cena pozemku, g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem. (13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. (14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona 22a) ve výši převyšující pořizovací cenu20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle

- 145 ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.

1a) 2)

4f) 5) 6a) 6a) 9a) 19f) 20) 20e) 21)

22) 22a) 22b) 22c) 23) 23a)

23b) 23d) 23e) 24) 25)

Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Např. zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb. Např. zákon č. 119/1992 Sb. , o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. Vyhláška č. 310/1995 Sb. , o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 114/2002 Sb ., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. Zákon č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. § 40 zákona č. 337/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 238/1991 Sb. , o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb. , o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb. Zákon ČNR č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Čl. V zákona č. 149/1995 Sb. , ve znění zákona č. 248/1995 Sb . § 69 obchodního zákoníku . § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb. , o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb. , kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb. , o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb. ). Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb. , o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb. § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb. § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb. , o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. ) § 659 občanského zákoníku . Zákon ČNR č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb. , o opatřeních hospodářské mobilizace.

- 146 25a)

26b) 26f) 26g) 26ch) 26i) 26i) 26j) 26k) 28b) 30) 32) 34b) 70) 70a) 80) 81) 89) 94) 95) 96) 97) 98) 106) 110)

Zákon č. 360/2004 Sb. , o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení). Zákon č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. § 233 zákona č. 513/1991 Sb. § 259 zákona č. 513/1991 Sb. § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách. Zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. Zákon č. 35/1965 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. § 139b zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Zákon ČNR č. 185/1991 Sb. , o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. Obchodní zákoník. Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku , ve znění pozdějších předpisů. § 81 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Například zákon č. 360/1992 Sb. , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb. , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. § 163a odst. 3 obchodního zákoníku. Zákon č. 591/1992 Sb. , o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. § 9a zákona č. 83/1990 Sb. , o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2002 Sb. , o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. § 476 až 488 obchodního zákoníku. § 1 zákona č. 273/1993 Sb. , o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb. § 83 odst. 3 zákoníku práce.

§ 26 (1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 30, 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27. (2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m, 28e) 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9,

- 147 e) základní stádo a tažná zvířata,20) f) jiný majetek vymezený v odstavci 3. Hmotným majetkem pro účely tohoto zákona však nejsou zásoby. Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu. (3) Jiným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, pokud nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 1 písm. f), b) technické rekultivace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,29b) c) výdaje hrazené nájemcem, které podle zvláštních předpisů20) nebo podle daňové evidence tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a které v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší u movitého majetku hodnotu 40 000 Kč. (4) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu. (5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Obdobně to platí pro technické zhodnocení (§ 33). Poplatník s příjmy podle § 7 a 9, který nevede účetnictví a uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24, může zahájit odpisování hmotného majetku, jedná-li se o hmotný majetek v daňové evidenci nebo pronajímaný hmotný majetek, evidovaný podle § 9 odst. 6; přitom zvířata z vlastního chovu, nakoupená a darovaná zvířata po dosažení dospělosti zůstávají součástí zásob. (6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku evidovaného u poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) až d). Ročním odpisem u poplatníků uvedených v § 17 se rozumí odpis za zdaňovací období. (7) Odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období

- 148 1.

k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k ukončení pronájmu, přeměně, zrušení bez likvidace, zániku bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkursu, povolení reorganizace nebo schválení plánu oddlužení z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke dni ukončení pronájmu, ke dni předcházejícímu rozhodný den fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, 70) a v ostatních případech zrušení bez likvidace ke dni předcházejícímu den zániku, ke dni předcházejícímu první den hospodářského roku nebo kalendářního roku při změně účetního období, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Obdobně postupuje poplatník uvedený v § 2, který v průběhu zdaňovacího období přerušil podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem a tuto činnost nezahájil do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3) nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 4), b) z hmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) až m), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva, 29c) a má tento majetek evidován na konci zdaňovacího období, c) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, na kterého byl prohlášen konkurs který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí v průběhu zdaňovacího období a nebo který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období, d) z hmotného majetku evidovaného u poplatníka uvedeného v § 17 za zdaňovací období vymezené v § 17a písm. c), je-li toto zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích; toto se nepoužije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka v průběhu tohoto zdaňovacího období nebo v průběhu části zdaňovacího období předcházející tomuto zdaňovacímu období, za kterou se podává daňové přiznání podle § 38m odst. 3 odst. 2 písm. a). Ustanovení tohoto odstavce se použije přiměřeně, dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně právní formy veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost. (8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.

- 149 (9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice. ____________________ 20) 28d)

28e) 29) 29a)

29b) 29c) 70)

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). § 139b odst. 8 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb. , ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. Zákon č. 427/1990 Sb. , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 553 občanského zákoníku . Obchodní zákoník.

§ 35a

(1) Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41) jako poplatník, může, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to, a) jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady), b) jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně (§ 7). Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.34d) (2) Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou a) poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním 1. všech odpisů podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), stanovení způsobu odpisování podle tohoto zákona provede poplatník, 2. opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,22a) 3. odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,

- 150 b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkursní majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a), c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní insolvenční řízení, nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka),69) nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost, d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, e) poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek20) nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.68) (3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky. (4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67) (5) Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů. (6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a), nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34 , která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. § 38gb Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu (1)Poplatník uvedený v § 2 při prohlášení nebo zrušení konkursu41c) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu,41d) ve kterém neuplatní nezdanitelnou část

- 151 základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) ani slevu na dani (§ 35). Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). (2)Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (3)Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo ke zrušení konkursu, poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (4)Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení a současně ke zrušení konkursu, podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (5)Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2, 3 a 4. (6)Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém byl konkurs prohlášen a zároveň nebyl zrušen, podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). (7)Dojde-li ke zrušení konkursu k poslednímu dni zdaňovacího období a konkurs trval po celé zdaňovací období, podává poplatník pouze daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34) a slevu na dani (§ 35). ______________ 41c)

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

41d)

§ 40 zákona č. 337/1992 Sb. § 38gb Daňové přiznání v insolvenčním řízení

(1) Poplatník uvedený v § 2 při rozhodnutí o způsobu řešení jeho úpadku, při předložení konečné zprávy, při podání návrhu na zrušení konkursu, při zrušení konkursu nebo při splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu41d), ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani ani daňové zvýhodnění. Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění

- 152 nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a). (2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. (3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a současně k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. Dojde-li k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a). (4) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2 a 3. (5) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku a zároveň nebyla předložena konečná zpráva, nebyl podán návrh na zrušení konkursu, nebyl zrušen konkurs nebo nebyl splněn jiný způsob řešení úpadku19a), podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění. ______________ 41d)

§ 40 a 40b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (1) Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. (2)Daňové přiznání se podává a) v průběhu konkursu19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,28b) b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,102) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení

- 153 základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,20) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu, c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. (3) (2) Daňové přiznání se kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem28b) podává také a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, neníli tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno. (4) (3) Daňové přiznání podle odstavce 3 se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to při změně účetního období. (5) (4) Podáním daňového přiznání podle odstavce 3 písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu splněna,28b) pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. (6) (5) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období. (7) (6) Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.28b) (8) (7) Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu28b) nemá a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9, b) veřejná obchodní společnost, c) zanikající obchodní společnost nebo

- 154 družstvo za období od rozhodného dne přeměny70) do dne zápisu přeměny70) do obchodního rejstříku. -----------------------------------------------------------------20 ) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 28b ) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. 70) Obchodní zákoník. 102 ) § 29 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 20 Penále (1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 9. (2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné, je a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě. (3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. (4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení odstavce 6 část věty za středníkem platí i zde. (5) Penále se neplatí

- 155 a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění, c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)], d) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru, e) za dobu ode dne prohlášení konkursního řízení na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkursu, za dobu ode dne vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu, kterým se konkurs ruší45), f) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace, g) za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrovnacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání. g) za dobu od právní moci usnesení soudu, kterým byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurs po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. (6) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány. (7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (8) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, jeho vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného. (9) Pro účely zvláštních předpisů 64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. ____________________ -----------------------------------------------------------------44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 45) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku. 47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb. 64) Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

- 156 -

§ 20a Povolení splátek pojistného a penále (1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, byl-li podán návrh vůči plátci pojistného na jeho zrušení a likvidaci nebo na prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení; podání tohoto návrhu je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů ode dne, kdy tento návrh podal nebo kdy se o podání tohoto návrhu dověděl. Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 5 písm. e) a f). (2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 4 může povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 11), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců. (4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu. (5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. (6) Okresní správa sociálního zabezpečení a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu, b) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo je prohlášeno konkursní nebo vyrovnací řízení na jeho majetek anebo jestliže byl usnesením soudu zamítnut návrh na prohlášení konkursního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala. Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně. (7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní nebo České správě sociálního zabezpečení.

- 157 ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o cenných papírech § 34 (1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. (2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. (3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír, avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru. Zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově jsou společným majetkem uschovatelů. Podíl uschovatele na společném majetku je dán poměrem součtu jmenovitých hodnot zastupitelných cenných papírů jím uložených do hromadné úschovy k součtu jmenovitých hodnot všech zastupitelných cenných papírů v hromadné úschově. Nemají-li cenné papíry jmenovitou hodnotu, použije se místo jmenovité hodnoty počet kusů cenných papírů. Ustanovení o spoluvlastnictví21a) se na zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí. Každý uschovatel je oprávněn svá práva vůči schovateli uplatňovat samostatně. (4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení. (5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit. (6) Schovatel je povinen chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením. (7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla. (8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností. (9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

- 158 (10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází. (11)Je-li prohlášen konkurs na majetek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí konkursní podstaty a správce je povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti úpadci. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů. (11) Probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nejsou tyto papíry součástí majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu21b). Po prohlášení konkursu je insolvenční správce povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Insolvenční správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti dlužníku. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů. (12)Ustanovení odstavců 1 až 11 se použijí pro zaknihované cenné papíry přiměřeně. -----------------------------------------------------------------21a) § 136 a násl. občanského zákoníku. 21b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 37a Smlouva o obhospodařování cenných papírů (1) Smlouvou o obhospodařování cenných papírů se zavazuje obhospodařovatel obhospodařovat majetek zákazníka spočívající v cenných papírech nebo v peněžních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má obhospodařovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. (2) Smlouva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu. (3) Jde-li o obhospodařování investičních instrumentů, může být obhospodařovatelem podle odstavce 1 jen obchodník s cennými papíry, nevyplývá-li z povolení obchodníka s cennými papíry něco jiného. (4) Obhospodařovatel je povinen i bez pokynů zákazníka obstarávat koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, a nestanoví-li smlouva jinak, též vykonávat činnosti podle § 34 a 36, a to s cílem zabezpečit dlouhodobě odbornou péči o majetek zákazníka. Zákazník může omezit závazek obhospodařovatele na povinnosti týkající se obstarávání koupě, prodeje a prvotního nabytí cenných papírů. Úplata, kterou má zákazník zaplatit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

- 159 (5) Ustanovení § 34 odst. 7 se použije obdobně, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. (6) Pro smlouvu o obhospodařování cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující komisionářskou smlouvu o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů, mandátní smlouvu 21b) 21c) a případně též smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. (7) Ustanoveními odstavců 1 až 6 není dotčena úprava obhospodařovatelské smlouvy podle zvláštního právního předpisu. 21c) 21d) ____________________ 21c) 21b) § 566 a násl. obchodního zákoníku . 21d) 21c) § 5b zákona č. 248/1992 Sb.

- 160 -

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění § 18 (1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě. (2) Nebyl-li přeplatek na pojistném vrácen příslušnou zdravotní pojišťovnou ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 2), je příslušná zdravotní pojišťovna ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně povinna platit za každý den penále ve výši 0,05 % dlužné částky. (3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok. (5) Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem. (6) Pro účely zvláštních právních předpisů

41)

se za dlužné pojistné považuje i dlužné

penále. ___________________ 41)

Například zákon č. 182/2006 Sb., zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného. (2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.25c) (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v konkursním řízení nebo potvrzena ve vyrovnávacím řízení.39a) insolvenčním řízením podle zvláštního právního předpisu39a).

- 161 (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti. (5) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti. (6) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni, b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedouli tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného, c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů, d) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů, e) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly. (7) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 6 nepoužije. (8) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu. (9) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (10) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky. -----------------------------------------------------------------25c ) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 39 ) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 39a ) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 39a) § 45 odst. 2 a § 63 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

- 162 ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů §4 (1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku podle zvláštního zákona 21) (dále jen "nájem podniku"), ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku, pokud tato činnost nebo nájem podniku nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku, 21) ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky, 22) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a, a v případě přeměn společnosti. 21) Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně společnosti. 21) (2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku. 3) (3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. 3a) Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. (4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období. (5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří. § 5a (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů 1) mohou spořitelní a úvěrní družstva 6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen "úvěry"), poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě smlouvy o úvěru6b) nebo smlouvy o půjčce.6g) Opravné položky nelze vytvářet u: a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) b) pohledávek nabytých postoupením, c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým 6c) a dohody o narovnání. 6d)

- 163 Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu. (2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky: a) poskytují úvěry jako své podnikání6e) na základě živnostenského oprávnění 6f) k této činnosti, b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období, c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.1a) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky. (3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky: a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru, b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) c) pohledávek nabytých postoupením, d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým 6c) a dohody o narovnání,6d) e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5. Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období. (4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout: a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč, b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč, c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. (5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek: a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců. (6) O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu 1a) a k poslednímu dni

- 164 příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu 1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. (7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 1d) (8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení. §7 Rezerva na opravy hmotného majetku (1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je šest a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu,12a) pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b), b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně písemně zavázáni., c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno. (2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13) (3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku, a) b) c) d)

který je určen k likvidaci, u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok, k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnacím řízení.23) , vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu12b).

Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období

- 165 rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím. (4) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. (5) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. (6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období. (7) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného a) b) c) d)

ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období

vymezených v zákoně o daních z příjmů1a) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podává daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží. (8) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby. (9) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty. (10) V případě přeměn21) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání. -----------------------------------------------------------------1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 1a) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

- 166 12a) 12b) 13) 21) 23)

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§8 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky *) v konkursním a vyrovnacím řízení (1)Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) a na pohledávky vyloučené v § 2 odst. 2 nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. (2)Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla účinně popřena správcem konkursní podstaty, konkursním věřitelem, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e) (3)V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů, který vede účetnictví, vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání. (4)V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a. -----------------------------------------------------------------*) Podle čl. II odst. 2 zákona č. 132/1995 Sb. rezervy vytvořené do 1.8.1995 podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení. 13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb. 13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.

§8 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (11) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených

- 167 pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků podle zvláštního právního předpisu12b). K pohledávkám přihlášeným po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku a k pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správce, věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis12b) těmto osobám právo popřít pohledávku přiznává. (3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a. § 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu 13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, 13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů. 13g)

- 168 (4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. ____________________ 13f)

§ 14 zákona č. 216/1994 Sb. , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

13g)

§ 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

13h)

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. § 10a

(1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušného obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního odpadu také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 příjmu z prodeje státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků těchto rezerv 24) (dále jen "zvláštní vázaný účet"). Výnosy z prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech. (2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud a)

budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003.

- 169 (3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen "centrální depozitář") 1b) , zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu 1a) dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu 1a) . (4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u a)

rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání důlních škod 15) pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu, b) rezerv pro rekultivace a sanace skládek 25) pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu, c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu 26) pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů. (5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny. (6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu podle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do konkursní podstaty 23) majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení12b), nepodléhají výkonu rozhodnutí 27) ani exekuci 27) . ____________________ 1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 19 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 223/2006 Sb. 25) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

- 170 ČÁST TŘICÁTÁ Změna celního zákona § 260l Plnění celního dluhu ručitelem (1) Celní úřad doručí platební výměr (rozhodnutí) o vyměření cla a daní ručiteli v případě, bylo-li vymáhání celního dluhu na společných a nerozdílných dlužnících neúspěšné. (2) Celní úřad požaduje splnění celního dluhu ihned po ručiteli, a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva, b) bylo-li by vymáhání dlužného cla a daní po společných a nerozdílných dlužnících vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné nebo s ohledem na náklady vymáhání nehospodárné, nebo c) zjistí-li, že byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek některého ze společných a nerozdílných dlužníků nebo takový konkurs byl prohlášen a nemá v konkursním řízení nárok na oddělené uspokojení. c) jakmile zjistí, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek některého ze společných a nerozdílných dlužníků a v němž nemá právo na uspokojení ze zajištění. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o dani silniční § 15 Daňové přiznání (1) Daňové přiznání podává poplatník, jemuž vzniká daňová povinnost podle § 8 odst. 1, nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníka, který je v konkurzním řízení jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení. V přiznání se uvádějí i vozidla od daně osvobozená, kromě vozidel uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b). Je-li daňové přiznání podáno na technickém nosiči dat ve tvaru stanoveném pro tento účel Ministerstvem financí, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou Ministerstvem financí. (2) Poplatník uvedený v odstavci 1 je povinen v daňovém přiznání daň sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Při výpočtu daně v daňovém přiznání může poplatník uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) změnit postup zvolený při placení záloh, přitom u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla nelze kombinovat sazbu daně podle § 6 odst. 1 a podle § 6 odst. 4.

- 171 ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů § 11 (1) Ministerstvo nevydá povolení v případě, že nebudou splněny podmínky pro jeho vydání stanovené v § 7 až 9, nebo v případě, že by vydáním povolení došlo k ohrožení zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů České republiky. (2) Povolení se nevydá po dobu tří let po ukončení konkurzu, po potvrzení vyrovnání a nuceného vyrovnání či rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku insolvenčního řízení a po dobu jednoho roku od vydání předchozího rozhodnutí, jímž nebylo vydáno povolení provádět obchod s vojenským materiálem, anebo zániku povolení podle § 13 odst. 1 písm. d). § 13 Zánik povolení (1) Povolení zaniká a) výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku, b) prohlášením konkurzu, povolením vyrovnání či nuceného vyrovnání anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, b) rozhodnutím o úpadku právnické osoby, c) uplynutím doby platnosti povolení, d) rozhodnutím ministerstva o zrušení povolení, jestliže 1. povolení bylo uděleno na základě nesprávných nebo neúplných údajů, 2. právnická osoba přestala splňovat předpoklady pro udělení povolení, 3. zahraničně politické, obchodní a bezpečnostní zájmy České republiky to vyžadují, 4. držitel povolení porušil ustanovení tohoto zákona, 5. nastala skutečnost uvedená v § 18 písm. b) tohoto zákona, e) oznámením právnické osoby o ukončení výkonu povolované činnosti, f) v případě uvedeném v § 12a rozhodnutím vlády. (2) Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nepřechází na jejího právního nástupce. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o penzijním připojištění a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením § 53 Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , se doplňuje takto: 1.

V § 32 odst. 2 písm. a) se za slovo "konkurzu" vkládají slova "nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem 4c) ". Poznámka č. 4c) zní

- 172 "4c) Zákon č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.".

2.

V § 54 odst. 1 písm. c) se za slova "zástavním právem" vkládají slova ",a nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem 4c) ". ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona, kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) § 30a Ustanovení tohoto zákona týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku, popřípadě bytového družstva, platí i pro správce podstaty podle zvláštního zákona o konkursu a vyrovnání,27a) včetně ustanovení o převodech vlastnictví budovy, jednotky a pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku. správce podle zvláštního právního předpisu27a). Ustanovení tohoto zákona týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku, popřípadě bytového družstva, platí i pro insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu27a). ---------------------------27a

) Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Čl.IV Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. , se doplňuje takto: V § 2 se vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Jestliže jsou v úpadku politická strana a politické hnutí, nelze zahájit konkurz nebo vyrovnání v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb.". Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

- 173 ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Čl.III V § 1 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/ /1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. , se připojuje nový odstavec 4, který zní: "(4) Má-li banka více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nemohou věřitelé po dobu nucené správy účinně podat návrh na prohlášení konkurzu.". ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o vyšších soudních úřednících § 10 Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může podle povahy věci předseda senátu v občanském soudním řízení pověřit vyššího soudního úředníka provedením těchto úkonů soudu: b) zajištěním důkazu před zahájením řízení, c) přípravou jednání podle § 114 odst. 2 písm. a) a c) občanského soudního řádu, d) úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání, e) úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání, f) rozhodováním o pořádkové pokutě, g) rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném, h) rozhodováním ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí v případech, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé, i) úkony v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 9 odst. 1 písm. b), s výjimkou jednání u soudu a rozhodování ve věci samé, j) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé, k) úkony v řízení o výkonu rozhodnutí, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé. k) úkony v insolvenčním řízení,2a) s výjimkou jednání a s výjimkou rozhodnutí o: 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 5. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 6. úpadku, 7. zamítnutí insolvenčního návrhu, 8. zrušení úpadku, 9. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,

- 174 10. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 11. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 12. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení, 13. ukončení provozu dlužníkova podniku. 14. věci samé v incidenčních sporech. --------------------------------2a)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů §2 (1) Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). (2) Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.1) (3) Rozhodčí smlouva se může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). (4) Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související. (5) Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí. -----------------------------------------------------------------1) § 99 občanského soudního řádu.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

- 175 Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Čl.III Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. , se doplňuje takto: V § 32 odst. 2 písm. b) se za slova "a v průběhu konkurzu," vkládají slova "a pohledávky Fondu národního majetku České republiky vzniklé v souvislosti s realizací rozhodnutí o privatizaci,". ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o drahách § 27a (1) Finanční způsobilostí k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální se rozumí schopnost dopravce finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky minimálně na období jednoho roku. (2) Finanční způsobilost se prokazuje a) b) c) d) e) f)

obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů, provozním kapitálem, podnikatelským plánem na první rok provozování drážní dopravy, účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu (výkaz o peněžních tocích) v případě, že dopravce v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost, dokladem o financování drážních vozidel.

(3) Dopravce není finančně způsobilý, zejména pokud vstoupil do likvidace nebo byl na jeho majetek prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek pro nedostatek majetku probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek6a), nebo jestliže dluží nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (4) Dopravce musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem drážní dopravy.

- 176 (5) Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální stanoví prováděcí předpis. -----------------------------------------------------------------6a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Čl.III Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. , se doplňuje takto: V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2 . Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.". Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech § 2a (1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti představenstva Česká národní banka. (2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 se uvede a) firma a sídlo družstevní záložny, b) výše základního kapitálu, popřípadě též výše rizikového fondu a rezervního fondu, pokud byly vytvořeny, c) věcné a organizační předpoklady pro činnost družstevní záložny, d) přehled členů s kvalifikovanou účastí (§ 2b odst. 1), e) přehled členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1). (3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

- 177 a) listiny prokazující založení družstevní záložny, splacení základního kapitálu, listiny prokazující výši rizikového fondu a rezervního fondu, pokud byly vytvořeny, dále listiny prokazující splacení částky ve výši uvedené v § 2 odst. 3, odbornou způsobilost a důvěryhodnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a přehled členů s kvalifikovanou účastí a členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), b) návrh obchodního plánu družstevní záložny na nejbližší 3 roky v rozsahu údajů uváděných při uveřejňování účetní závěrky, včetně komentáře předpokladů a podmínek, na nichž je obchodní plán založen, a dopadů jednotlivých činností družstevní záložny na kapitál družstevní záložny, její likviditu a platební schopnost, c) listiny nezbytné k prokázání splnění podmínek podle odstavce 6 a prohlášení o úplnosti, aktuálnosti a pravdivosti předkládaných listin podepsané nejméně dvěma členy představenstva. (4) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Česká národní banka si před vydáním rozhodnutí o udělení nebo změně povolení vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva. (5) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny. (6) Podmínkami pro udělení povolení jsou a) odborná způsobilost a důvěryhodnost osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně (dále jen "řídící osoba"); za řídící osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vykonává řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami družstevní záložny, b) věcné a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídícího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; věcnými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů

- 178 družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců, kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny, c) reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti, d) způsobilost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 6 písm. b), e) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny, f) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3, g) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou, h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu dohledu, i) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu. (7) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje osoba, a) která nebyla v minulosti pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy, pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání družstevní záložny, nebo pro jiný úmyslný trestný čin, b) které nebyla pravomocně uložena pokuta nebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné závažné nebo opakované porušení zákonné povinnosti, které vedlo k významnému ohrožení nebo poškození věřitelů, klientů, podílníků a akcionářů akciových investičních fondů, k narušení integrity nebo transparentnosti finančního trhu či zneužití důvěrných informací, c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs, c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, d) která nebyla v posledních 5 letech členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, u které byla zavedena nucená správa nebo na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. (8) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 7 písm. c) a d), jestliže a) soud konkurs zrušil jinak, než 1. usnesením o zrušení konkursu pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, 2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,

- 179 a) soud 1. konkurs zrušil jinak, než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, 2. zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) jde o osobu, která se domůže v řízení u soudu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře, d) jde o likvidátora, který splnil zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu pro předluženost likvidované společnosti 3c) . (9) Splnění podmínky uvedené v odstavci 7 písm. a) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 1 měsíc. Osoba, která je státním občanem České republiky, v případě, že se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce. Zahraniční osoba předloží rovněž obdobný doklad ne starší než 3 měsíce vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. (10) Pro účely tohoto zákona se za osobu odborně způsobilou považuje osoba, která a) má ukončené úplné střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo v § 3 odst. 2 písm. a), b), d), e), nebo b) má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 2 písm. a), b), d) a e). (11) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 6 písm. a), b) způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 6 písm. d). (12) O změně povolení rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České náradoní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 6 písm. e) a f) nepoužijí. Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč. (13) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby.

- 180 § 5a (1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů. (2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy. (3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní banky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní banky je neplatné. (4) Správce konkursní podstaty Insolvenční správce svolá na základě žádosti České národní banky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze správcem konkursní podstaty insolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona 1) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona. 5a) --------------------------------------5a) Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) , ve znění pozdějších předpisů. § 22 (1) Dohled nad činností družstevních záložen vykonává Česká národní banka. (2) Předmětem dohledu České národní banky podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona, zvláštních zákonů, vyhlášek Ministerstva financí vydaných podle tohoto zákona a právních předpisů a opatření České národní banky vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou. (3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení. (4) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě,

- 181 b) udělených a odňatých povoleních, c) opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zřizování poboček ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, d) skutečnosti, že se družstevní záložna stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato družstevní záložna součástí, e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči družstevním záložnám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členským státem Evropské unie, f) finančních holdingových osobách, ve kterých je družstevní záložna účastna, g) dohodách podle § 25c, h) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů, i) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je družstevní záložna. (5) Česká národní banka neprodleně informuje o prohlášení konkursu o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku 17a . Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku. (5) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a) .Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku. (6) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o povolení, b) osoby řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členským státem Evropské unie, o nabytí takového podílu na družstevní záložně, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající družstevní záložnu. (7) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Tyto osoby jsou povinny umožnit provedení kontroly na místě a poskytnout České národní bance potřebnou součinnost. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama. ____________________

- 182 -

18) § 66g odst. 1 až 3 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 25a Povinnost mlčenlivosti (1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. (2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní banky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v domovském státě, orgánu činnému v trestním řízení a orgánu dohledu nad družstevními záložnami nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo finančními institucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemi v jiném státě a Komisi Evropských společenství. (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v domovském státě a v jiném členském státě Evropské unie, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce a) orgánů působících při likvidaci nebo konkursu úpadku u družstevní záložny, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) dohledu nad platebními systémy, h) provozovatele platebního systému, i) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,

- 183 -

j) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů, k) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona 18b) . (5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy. (6) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 5 je možné pouze za podmínky, že pro instituci nebo osobu je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona. (7) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě. ____________________ 18b) Zákon č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. § 27a Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky, nebo b) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 4. (2) Zaměstnanec nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů (§ 25c). (3) Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo řídící osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10. (4) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje. (5) Fyzická osoba se jako člen družstevní záložny dopustí přestupku tím, že bez předchozího souhlasu České národní banky vloží další členský vklad tak, že její podíl na základním kapitálu družstevní záložny převýší 5 % v rozporu s § 4b odst. 3.

- 184 (6) Správce konkursní podstaty Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4). (7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 200 000 Kč, za přestupek podle odstavce 6 pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavců 1, 2, 3 a 5 pokutu do 1 000 000 Kč. § 27c (1) Právnické osobě, která a) nabude nebo změní svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně v rozporu s § 2b, b) užívá označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "úvěrní družstvo" v rozporu s § 1 odst. 4, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. (2) Právnické osobě, která se jako správce konkursní podstaty insolvenční správce družstevní záložny dopustí správního deliktu tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4), se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů §8 (1) Obecně pospěšná společnost se zrušuje: a) b) c) d)

uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti, sloučením, splynutím s jinou obecně prospěšnou společností nebo rozdělením na dvě či více obecně prospěšné společnosti, e) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení obecně prospěšné společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, f) prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. f) prohlášením konkursu na její majetek5). (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) musí správní rada oznámit písemně zakladateli nejméně dva měsíce přede dnem, ke kterému má být obecně prospěšná společnost zrušena, jinak toto rozhodnutí pozbude platnosti. Dříve, než je obecně prospěšná společnost podle rozhodnutí správní rady zrušena, může zakladatel toto rozhodnutí změnit nebo zrušit, musí však současně zajistit činnost obecně prospěšné společnosti alespoň v rozsahu, který odpovídá důvodům, pro něž bylo rozhodnutí správní rady změněno nebo zrušeno. (3) Pokud zakladatel změnil nebo zrušil rozhodnutí správní rady v době, kdy již toto rozhodnutí bylo oznámeno rejstříkovému soudu, musí být soudu oznámeno také rozhodnutí

- 185 zakladatele. Předchozí návrhy správní rady obecně prospěšné společnosti na likvidaci, případně i jmenování likvidátora jsou v takovém případě neúčinné. (4) Soud na návrh státního orgánu, zakladatele nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení obecně prospěšné společnosti a o její likvidaci, jestliže a) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady obecně prospěšné společnosti, b) nebyly jmenovány orgány obecně prospěšné společnosti a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem, c) obecně prospěšná společnost neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než šest měsíců, d) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena, e) obecně prospěšná společnost užívá příjmů ze své činnosti a svěřeného majetku v rozporu s tímto zákonem, f) obecně prospěšná společnost porušuje ustanovení tohoto zákona. (5) Soud může stanovit lhůtu k odstranění příčiny, pro kterou bylo zrušení obecně prospěšné společnosti navrženo. (6) Není-li zakladatel, vstupuje do jeho práv a povinností jeho právní nástupce. ----------------------------------5) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§9 (1) K provedení likvidace jmenuje správní rada likvidátora. (2) Není-li likvidátor jmenován správní radou, bez zbytečného odkladu jej jmenuje příslušný soud podle sídla obecně prospěšné společnosti. (3) Likvidátor zahajuje likvidaci a) ověřením, že zakladatelé obecně prospěšné společnosti byli včas o likvidaci informováni, b) výzvou k věřitelům a ostatním osobám likvidací dotčeným, k přihlášení se o svá práva a pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce, c) zveřejněním vstupu obecně prospěšné společnosti do likvidace v Obchodním věstníku, d) oznámením zahájení likvidace obci, v níž obecně prospěšná společnost sídlí, a příslušnému finančnímu úřadu. (4) Postup likvidace se stanoví tak, aby byl zpeněžen pouze majetek nutný pro splnění závazků obecně prospěšné společnosti. (5) Majetek ve vlastnictví obecně prospěšné společnosti tvoří součást likvidační podstaty a použije se k uspokojení pohledávek věřitelů v pořadí jako pohledávky vzniklé po prohlášení konkurzu konkursu.5) Odměna likvidátora se uspokojí v pořadí příslušejícím správci konkurzní podstaty podle zákona o konkurzu a vyrovnání.5) Odměna likvidátora se uspokojí v pořadí příslušejícím insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu.5) (6) Nejde-li o případ podle § 4 odst. 4, likvidační zůstatek nabídne likvidátor k převodu obci, ve které sídlí obecně prospěšná společnost v likvidaci. Bezúplatně lze likvidační

- 186 zůstatek převést na obec pouze za podmínky, že se obec smluvně zaváže jej využít v plném rozsahu k zajišťování obecně prospěšných služeb. (7) Pokud obec do 30 dnů od doručení nabídky nepotvrdí písemně úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou republiku a likvidátor zajistí jeho předání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Česká republika použije likvidační zůstatek k poskytování obecně prospěšných služeb. (8) Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz obecně prospěšné společnosti z rejstříku. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o advokacii § 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy. § 8b (1) Advokátovi,

- 187 a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí. -----------------------------------------------------------------1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§9 (1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka. (2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie, a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li proti němu nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání. c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokáta nebo právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem.

- 188 (3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným. § 15 Společnost (1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zřízené podle zvláštního právního předpisu 4b) , pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie nebo výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu 4a) a jejími společníky jsou pouze advokáti. Pouze veřejná obchodní společnost může mít zapsán výkon činnosti insolvenčního správce jako předmět podnikání. (2) Na společnost s ručením omezeným založenou za účelem výkonu advokacie se nevztahuje ustanovení zvláštního právního předpisu umožňujícího založení společnosti s ručením omezeným jednou osobou 4b) . Pokud společnost s ručením omezeným založená za účelem výkonu advokacie má méně než 2 společníky, Komora bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděla, podá podle zvláštního právního předpisu návrh soudu na zrušení společnosti a její likvidaci 4c) , popřípadě soud společnost zruší a nařídí její likvidaci i bez návrhu; ustanovení zvláštního právního předpisu tím nejsou dotčena 4d) . (3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splacení celého jeho vkladu do základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku 4e) ; oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno. (4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy 4f) , vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy 5) . (5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností. (6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu 6) . (7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.

- 189 (8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). (9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně. (10) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ručení společníků za závazky společnosti 7) nejsou tímto zákonem dotčena. ____________________ 4a) Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 4b) § 105 odst. 2 obchodního zákoníku . 4b) § 56 a násl. obchodního zákoníku . 4c) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku . 4d) § 116 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku . 4e) § 28 odst. 2 písm. b) a c) obchodního zákoníku . 4f) Například § 35 odst. 1 trestního řádu , § 24 a 25 občanského soudního řádu , § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu . 5) Například občanský zákoník a obchodní zákoník. 6) § 61 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku . 7) § 86 a 87 , § 93 odst. 1 , § 106 odst. 2 obchodního zákoníku. § 56 (1)Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně výkonu funkce správce konkursní podstaty podle zvláštních právních předpisů.17) (1) Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně výkonu funkce insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17). (2)Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů17a) přiměřeně. Advokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce správce konkursní podstaty; ustanovení zvláštních právních předpisů17b) o povinnosti mlčenlivosti správce konkursní podstaty tím nejsou dotčena. . Advokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce; ustanovení zvláštního zákona17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.

17) § 8 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

- 190 17)

§ 36 až 40 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. …/2007 Sb. 17a ) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17b ) § 8 odst. 8 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 21 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Čl.I Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb. , se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.". 2. V § 1 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.". 3. § 1 odst. 4 se vypouští. 4. § 2 odst. 2 se vypouští. 5. § 3 zní: "§ 3 (1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu . (2) Soud rozhoduje usnesením; jednání se nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

- 191 (3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolání k soudu, lze k soudu předvolat též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.". 6. § 4 odst. 2 a 3 znějí: "(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává. (3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.". 7. § 4 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí: "(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení. (5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.". 8. § 5 zní: "§ 5 (1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně. (2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.". 9. § 5a včetně nadpisu zní: "Ochranná lhůta § 5a (1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník; prominutí zmeškání této lhůty není přípustné. (2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů

- 192 dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.". 10. § 5b odst. 1 zní: "(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti, b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci, c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru, d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.". 11. V § 5b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.". 12. § 5b odst. 5 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 13. § 5d písm. a) zní: "a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,". 14. § 5e zní: "§ 5e (1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání. (2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.". 15. § 5f se vypouští. 16. § 8 odst. 3 zní: "(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a

- 193 není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.". 17. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: "§ 12a Prohlášení konkursu (1) Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud usnesením prohlásí konkurs. (2) Konkurs nelze prohlásit a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb, b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce, c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje. (3) Návrh na prohlášení konkursu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.". 18. V § 13 se vypouští nadpis a odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 19. § 13 odst. 3 poslední věta zní: "Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.". 20. § 13 odst. 4 druhá věta zní: "Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.". 21. § 13 se doplňuje odstavcem 5 , který zní: "(5) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 3 .". 22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: "§ 13a Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v

- 194 rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.". 23. § 14 odst. 1 písm. c) až i) znějí: "c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu ( § 20 ), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení, d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu ( § 20 odst. 1 ), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24 , e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení ( § 28 ), f) zanikají práva na oddělené uspokojení ( § 28 ), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek, g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné, h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu, i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné.". 24. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: "§ 14a Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.". 25. § 15 včetně nadpisu zní:

- 195 "Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů § 15 (1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá, nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby, převádí věci ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem, na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky, odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci. (2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.". 26. § 16 odst. 1 zní: "(1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.". 27. V § 17 odst. 1 v první větě se slova "svých aktiv a pasiv" nahrazují slovy "svého majetku a závazků"; ve druhé větě se slova "aktiv a pasiv" nahrazují slovy "majetku a závazků". 28. § 17 odst. 2 zní: "(2) Nenavrhuje-li konkurs úpadce, předloží seznam svého majetku a závazků ihned, jakmile jej správce k tomu vyzve, nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu.". 29. § 18 odst. 3 zní: "(3) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí za cenu obvyklou, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.". 30. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámek č. 3) a 3a) zní: "§ 18a (1) Podnik 3) se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu. (2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak soud. (3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem soudu učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku; 3a) ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.

- 196 3) § 5 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník. 3a) Např. § 11 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).". 31. § 20 odst. 2 a 3 znějí: "(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky, její příslušenství, skutečnosti, na nichž se zakládá, a důkazy, jimiž může být prokázána. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o něm. Je-li přihlašována pohledávka v cizí měně nebo pohledávka nepeněžitá, musí být uvedena její hodnota v české měně. Jde-li o pohledávku, o níž probíhá řízení, anebo pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou. (3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve soud na návrh správce věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, se nepřihlíží; o tomto následku věřitel musí být poučen.". 32. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "(4) Správci doručí soud stejnopis přihlášky. Z přihlášených pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává.". Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 33. § 21 odst. 1 zní: "(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.". 34. Dosavadní text § 22 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: "(2) Přihlášky pohledávek, které jsou podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle § 20 odst. 7 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom soud vydá usnesení, proti němuž odvolání není přípustné.". 35. V § 27 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: "(4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí. (5) Od osob, které zajišťují pohledávky vůči úpadci (ručitelé, osobně ručící společníci apod.), si správce vyžádá a vymáhá plnění ve prospěch podstaty; jakmile je toto plnění poskytnuto, stane se pohledávka této osoby pohledávkou v konkursu, aniž by bylo třeba ji přihlásit.".

- 197 -

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 36. § 27a část první věty za druhým středníkem zní takto: "z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy.". 37. § 28 zní: "§ 28 (1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554 občanského zákoníku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu. Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20 . (3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí. (4) Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího do podstaty nepostačuje k úhradě odměny a výdajů správce a k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a odměnu a výdaje správce nelze v plném rozsahu uhradit ani ze zálohy na náklady konkursu ( § 5 ), lze odděleným věřitelům vydat nejvýše 70 % výtěžku ze zpeněžení na ně připadajícího podle odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu ( § 32 odst. 1 ). (5) Zástavní práva oddělených věřitelů zanikají zpeněžením zástavy.". 38. § 31 odst. 2 a 3 znějí: "(2) Pohledávky za podstatou jsou a) hotové výdaje a odměna správce podstaty, b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty, c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu, d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2 ,

- 198 f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a) , za předpokladu, že vznikly po prohlášení konkursu. (3) Pracovními nároky ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost, b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci, d) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru, e) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů, f) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru, g) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností, h) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, ch)splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jestliže vznikly po prohlášení konkursu, anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.". 39. § 32 odst. 1 zní: "(1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou ( § 31 odst. 2 ), pohledávky na oddělené uspokojení neuhrazené z důvodu uvedeného v § 28 odst. 4 a pracovní nároky ( § 31 odst. 3 ). Nepostačuje-li výtěžek ze zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejprve hotové výdaje a odměna správce nekryté zálohou na náklady konkursu, poté náklady spojené s udržováním a správou podstaty a konečně pohledávky na oddělené uspokojení; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.". 40. § 32 odst. 2 písm. a) zní: "a) nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé za poslední tři roky před prohlášením konkursu, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem4c) a pohledávky výživného ze zákona (pohledávky první třídy),". 41. V § 32 odst. 2 písm. b) se spojka "a" za slovem "cla" nahrazuje čárkou a za slova "sociální zabezpečení (pojištění)" se vkládají slova "a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění". 42. § 32 se doplňuje odstavcem 5 , který zní:

- 199 "(5) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.". 43. § 33 odst. 1 se doplňuje písmenem e), které zní: "e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu.". 44. § 33 se doplňuje odstavcem 3, který zní: "(3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.". 45. V § 44 odst. 1 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: "d) zjistí-li, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k nedobytným pohledávkám vyloučeným z podstaty ( § 27 odst. 4 ).". 46. § 44 odst. 2 zní: "(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1 . Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3 ; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.". 47. § 44 odst. 4 zní: "(4) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.". 48. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní: "§ 44a (1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu. (2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně. (3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu, popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud prvního stupně.". 49. § 45 odst. 1 zní:

- 200 "(1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až g) a i) ; platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.". 50. § 52 odst. 3 se vypouští. 51. V § 54 odst. 1 písm. c) se spojka "a" za slovem "cla" nahrazuje čárkou a za slova "sociální zabezpečení (pojištění)" se vkládají slova "a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění". 52. § 67 se vypouští. 53. Za § 68 se vkládá nový § 68a, který včetně nadpisu zní: "§ 68a Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu (1) V případě, že dojde k úpadku dlužníka jeho předlužením ( § 1 odst. 3 ), je dlužník povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Tuto povinnost nemá nucený správce podle zvláštních předpisů. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 mají i všechny osoby, které jsou jménem dlužníka oprávněny podat návrh na zahájení soudního řízení (s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů); pokud ji nesplní, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která jim tím vznikne.". Čl.VI Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Čl. XLVI § 17 Všeobecné povinnosti držitelů povolení (1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 je povinen, kromě ostatních povinností stanovených zákonem, a) zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost, včetně jejího ověřování, v rozsahu odpovídajícím pro jednotlivá povolení, b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování podmínek stanovených v § 4 z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi, c) dodržovat podmínky povolení vydané Úřadem, postupovat v souladu se schválenou dokumentací a vyšetřit bezodkladně každé porušení těchto podmínek nebo postupů a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace. Všechny případy, kdy byl některý z limitů ozáření nebo limitů bezpečného provozu jaderného zařízení překročen nebo porušen, bezodkladně oznámit Úřadu, d) dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderných zařízení, zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, stanovené prováděcími předpisy, schválený

- 201 -

e) f) g) h) i) j) k) l) l) m)

program zabezpečování jakosti a dodržovat zvláštní požadavky na jednotnost a správnost měření a měřidel v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem, poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu podle § 39 a poskytnout součinnost osobám přibraným Úřadem za účelem posouzení odborných otázek souvisejících s výkonem kontroly, podílet se na zajišťování celostátní radiační monitorovací sítě v rozsahu stanoveném nařízením vlády podle § 19 odst. 3, uvádět do oběhu pouze zdroje ionizujícího záření označené předepsaným způsobem a s odpovídající dokumentací a v typově schválených transportních obalech, umožnit nakládání s jaderným materiálem, radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření pouze osobám oprávněným a nakládat s nimi podle tohoto zákona, zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky způsobilými a zajistit výkon citlivé činnosti podle § 2a osobou bezpečnostně způsobilou podle zvláštního právního předpisu 1c) , oznamovat bezodkladně Úřadu každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany, nakládání s jadernými materiály, havarijní připravenosti a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení, poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství, bez zbytečného odkladu informovat Úřad o prohlášení konkursu nebo zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku, bez zbytečného odkladu informovat Úřad o zahájení insolvenčního řízení, zajistit technickou bezpečnost vybraných zařízení v provozu v souladu s prováděcím právním předpisem. (2) Držitel povolení je povinen předložit Úřadu ke schválení

a) a) dokumentaci uvedenou v příloze tohoto zákona a programy zabezpečení jakosti podle § 4 odst. 7, b) v povolení stanovené programy uvádění do provozu a vyřazování z provozu a nestandardní programy nebo testy mající vliv na jadernou bezpečnost, c) v povolení stanovené programy pro přepravu, skladování, zavážení a výměnu jaderného paliva a činností s tím souvisejících, d) seznam pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob jejího ověřování, e) zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany, f) vnitřní havarijní plán a havarijní řád, g) změny dokumentace podle písmen a) až f). (3) Držitel povolení předkládá Úřadu návrh na stanovení zóny havarijního plánování a na vymezení kontrolovaného pásma. ____________________ 1c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

- 202 ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění § 53a (1) Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 20 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. (2) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty, vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 20 000 Kč. (3) O odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze rozhodnout, jestliže a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále, b) na plátce pojistného byl podán návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh47b), c) plátce pojistného vstoupil do likvidace. (4) O prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby (dále jen "žadatel"). Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále; jestliže se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Na řízení o prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.47) Rozhodnutí o odstranění tvrdostí je rozhodnutím konečným. -----------------------------------------------------------------47b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o státním podniku §6 Zrušení podniku (1)Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele a) o zrušení podniku s likvidací nebo bez likvidace podle zvláštního zákona 5) nebo b) o sloučení, splynutí či rozdělení podniku; rozhodnutím o sloučení nebo splynutí není dotčena povinnost podniku požádat o udělení povolení ke spojení podle zvláštních předpisů.6) (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může zakladatel učinit pouze po předchozím souhlasu vlády. (3) Zakladatel podnik zruší, jestliže a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, b) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem, c) založením, splynutím, sloučením či rozdělením podniku byl porušen zákon,

- 203 d) počet členů dozorčí rady se sníží oproti počtu uvedenému v zakládací listině [§ 4 odst. 3 písm. g)] a není doplněn do šesti měsíců ode dne snížení, nebo e) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se rozsahu podnikatelské činnosti, výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem státu, v rozporu s právními předpisy. (4) O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 může rozhodnout soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. (5) Nepřejde-li působnost statutárního orgánu podniku na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty insolvenčního správce, může ji statutární orgán podniku vykonávat po zrušení podniku jen v rozsahu potřebném k provedení likvidace. -----------------------------------------------------------------5

)

6

)

§ 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb.

§9 Likvidace podniku (1) Nepřešlo-li celé jmění podniku na právního nástupce (§ 8), provede se likvidace, pokud zvláštní zákon 7) nestanoví jiný způsob vypořádání jeho majetkových poměrů. (2) Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. (3) Likvidátora jmenuje a odvolává zakladatel, který rovněž stanoví jeho odměnu. Pokud o zrušení podniku rozhodne soud, současně jmenuje a odvolává likvidátora podniku s přihlédnutím k vyjádření zakladatele určí způsob stanovení jeho odměny. (4) Likvidátor předkládá zakladateli a) likvidační účetní rozvahu, b) přehled o jmění zrušovaného podniku, c) účetní závěrku ke dni skončení likvidace, d) konečnou zprávu o průběhu likvidace, e) další informace stanovené zakladatelem. (5) Likvidační zůstatek převede likvidátor zakladateli; tento zůstatek se převádí do státních finančních aktiv. (6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na likvidaci podniku úprava platná pro likvidaci obchodní společnosti.

- 204 ____________________ 7)

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

7)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 328/1991 SB. , O KONKURSU A VYROVNÁNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 27 Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb. , se mění a doplňuje takto: 1. V § 18 odst. 3 druhá věta zní: "Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.2)". 2. Poznámka č. 2) zní: "2) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).". ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o nadacích a nadačních fondech §7 (1)Nadace nebo nadační fond zaniká ke dni výmazu z rejstříku. Zániku nadace nebo nadačního fondu předchází jejich zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li jejich majetek sloučením na jinou nadaci nebo nadační fond. Likvidace se rovněž neprovede, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo, nezbude-li po ukončení konkursního řízení nadaci nebo nadačnímu fondu žádný majetek. Likvidace se rovněž neprovede, je-li insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo je konkurs zrušen proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu je zcela nepostačující, nezbude-li po ukončení insolvenčního řízení nadaci nebo nadačnímu fondu žádný majetek. (2)Nadace nebo nadační fond se zrušují a) dosažením účelu, pro který byly zřízeny, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o dosažení účelu nadace nebo nadačního fondu, b) rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací nebo nadačním fondem dnem uvedeným ve smlouvě o sloučení, c) rozhodnutím soudu o zrušení nadace nebo nadačního fondu dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

- 205 d) prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. d) rozhodnutím o úpadku, nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek nadace nebo nadačního fondu nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (3)Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadaci zruší, jestliže a) nadační jmění nepřináší trvale žádný výnos a nadace nemá jiný majetek a nemůže tak plnit účel, pro který byla zřízena, b) došlo ke snížení nadačního jmění pod 500 000 Kč a nadace ve lhůtě stanovené v § 23 odst. 12 nerozhodla o navýšení jmění z ostatního majetku ani o sloučení s jinou nadací. (4)Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, správní rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadační fond zruší, jestliže se trvale majetek nadačního fondu vyčerpal a nadační fond tak nemůže plnit účel, pro který byl zřízen. (5)Soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nadaci nebo nadační fond zruší též, jestliže a) nadace nebo nadační fond při své činnosti závažným způsobem nebo opakovaně porušuje tento zákon, nadační listinu nebo statut, b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání správní rady nebo nebyli zvoleni členové orgánů nadace nebo nadačního fondu, popřípadě revizor namísto členů, jejichž členství, popřípadě funkce zanikly před více než rokem, nebo c) nadace nebo nadační fond neplní po dobu nejméně dvou let účel, pro který byly zřízeny, zejména jestliže nadace neposkytuje v uvedené době nadační příspěvky, a nadace nebo nadační fond ve lhůtě soudem stanovené nezjedná nápravu. ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (1) Zaměstnanci České národní banky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní banka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní banky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily.

- 206 (2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 není poskytnutí informace a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice, b) úřadu v členském státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice, členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, která je 1. likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkursní podstaty, předběžným správcem, vyrovnacím správcem insolvenčním správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu, 2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího dohledu, 3. Evropskou centrální bankou nebo jinou centrální bankou zodpovědnou za měnovou politiku, 4. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora regulovaného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění závazků ze strany účastníka nebo účastníků regulovaného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby, 5. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů, d) úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dohledu nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Česká národní banka dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor, který působí při výkonu dohledu nad platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních společností, e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu, f) orgánům v České republice nebo v členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor činným v trestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; informaci lze poskytnout rovněž mezinárodní organizaci působící na úseku boje proti trestné činnosti nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti, g) soudu v souvislosti s konkursním insolvenčním řízením nebo obdobným zahraničním řízením, vedeným v případě úpadku osoby podléhající dohledu České národní banky; údaje o osobě, která se pokusila zachránit úpadce dlužníka, však poskytnuty být nemohou, h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (3) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu srovnatelném s rozsahem podle tohoto zákona.

- 207 -

(4) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena. (5) Informace poskytnuté České národní bance zahraničním úřadem, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (6) Informace získané Českou národní bankou v rámci kontroly na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dohledu nad finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. (7) Subjektu nebo úřadu, uvedenému v odstavci 2 písm. b), c) bodech 1 a 2, v odstavci 2 písm. d) větě před středníkem a písm. f) větě před středníkem, ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů v oblasti kapitálového trhu na základě dohody, jestliže je pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla § 24 Garanční fond (1) Garanční fond se tvoří z příspěvků pojistitelů a z pojistného za hraniční pojištění. (2) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému a) plnění za škodu na zdraví nebo usmrcením způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba, b) plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, c) plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu, d) plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním, e) plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění, f) náhradní plnění podle § 24a a 24b, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c). (3) Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. a) až e) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b) a c) se považuje za pohledávku za podstatou podle zvláštního právního předpisu.22c) Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b) a c) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního právního předpisu22c) hledí jako na přihlášenou.

- 208 (4) Podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění z garančního fondu podle odstavce 2 písm. a) je šetření škodné události Policií České republiky. (5) Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 3, § 7 až 10). Plnění podle odstavce 2 písm. b) za škodu na vozidle a za škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) týkající se jednoho poškozeného se neposkytuje, jestliže tato škoda nepřesahuje částku 5 000 Kč. (6) Vznikne-li mezi Kanceláří a pojistitelem, popřípadě Ministerstvem financí v případech uvedených v § 11 spor o tom, kdo má poškozenému plnit, poskytne poškozenému úhradu prokázané škody Kancelář. Pokud z dalšího šetření vyplyne, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojistitelem, popřípadě Ministerstvem financí v případech uvedených v § 11, je pojistitel, popřípadě Ministerstvo financí v případech uvedených v § 11 povinen Kanceláři poskytnuté plnění nahradit. (7) Nejvyšší hranicí plnění podle odstavce 2 písm. a) až c) při jedné škodné události jsou limity pojistného plnění uvedené v § 3 odst. 4. (8) Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a) a b), na náhradu toho, co za něho plnila. Proti pojistiteli má Kancelář právo na náhradu toho, co plnila za pojištěného podle odstavce 2 písm. c) a podle § 24a odst. 1 písm. a). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. b) a § 24b. (9) Z garančního fondu se neposkytuje plnění za a) škodu způsobenou provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti, b) škody podle § 7, c) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba. -----------------------------------------------------------------22c) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 26 Společná ustanovení (1) Je-li vozidlo ve spoluvlastnictví více osob, plní povinnosti podle tohoto zákona ten ze spoluvlastníků, který k tomu byl spoluvlastníky vozidla písemně pověřen. V případě smrti vlastníka vozidla vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona jeho dědic, v případě více dědiců ten, který k tomu byl ostatními dědici pověřen. Nebyl-li nikdo pověřen, pak tyto povinnosti vykonává soudem určený správce dědictví. V případě zániku právnické osoby povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona vykonává její právní nástupce, zaniká-li právnická osoba bez právního nástupce, likvidátor, je-li tato osoba v konkursu, správce konkursní podstaty. Probíhá-li insolvenční řízení, v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka vozidla, vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona po svém ustanovení insolvenční správce, jestliže na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla.

- 209 ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví ) § 10b Důvěryhodnost právnických osob (1)Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba, a) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 10a všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby, b) které nebylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo zvláštním právním předpisem, c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs. c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku. (2)Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže soud konkurs zrušil jinak než a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu nepovažuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo jestliže insolvenční soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek této právnické osoby je zcela nepostačující. (3)Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. (4)Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného úřadu země sídla právnické osoby. § 21c Seznam aktiv (1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny vést seznam aktiv, která se vztahují k jejich finančnímu umístění (dále jen "seznam"). Provozuje-li tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti, s výjimkou té tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam. (2) Celková hodnota aktiv zapsaných v seznamu, oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy, nesmí být v žádném okamžiku menší než výše vytvořených technických rezerv.

- 210 (3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové výše podle odstavce 2. (4) V případech, kdy na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě konkursního insolvenčního řízení tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny podle právních předpisů České republiky, s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu 8a) . (5) Složení aktiv zapsaných v seznamu v okamžiku zahájení konkursního insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu České národní banky provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb. (6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí správce konkursní podstaty insolvenční správce připočítat k uvedeným aktivům také výnos z nich a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením konkursního insolvenčního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení kmene pojistných smluv. (7) Pokud je výsledek prodeje aktiv zapsaných v seznamu menší než jejich odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je správce konkursní podstaty insolvenční správce povinen sdělit České národní bance důvody tohoto rozdílu. ____________________ 8a) § 66r zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. § 33 Odnětí povolení (1) Česká národní banka odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže a) je v úpadku, b) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, c) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené Českou národní bankou nevedly k nápravě, d) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění, e) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti,

- 211 f) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení, g) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost, h) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců, i) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, j) pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky, k) o to požádá.

(2) Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím České národní banky, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. (3) Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svůj základní kapitál podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo Českou národní bankou pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá. (4) zrušen (5) zrušen (6) Rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, Česká národní banka zveřejní ve formě úředního sdělení České národní banky ve Věstníku a Obchodním věstníku do 30 dnů ode dne nabytí právní moci a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. V případě tuzemské pojišťovny je Česká národní banka povinna o tomto rozhodnutí informovat příslušné orgány dohledu ostatních členských států. Společně s těmito úřady přijme opatření nutná k ochraně spotřebitele, zejména s cílem zabránit dalšímu působení pojišťovny jak na území České republiky, tak i v rámci jiných členských států, a s cílem zabránit volnému nakládání s majetkem pojišťovny. (7) O rozhodnutí, kterým bylo pojišťovně z třetího státu odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, informuje Česká národní banka příslušný orgán dohledu země sídla této pojišťovny.

- 212 (8) Odejme-li Česká národní banka pojišťovně z třetího státu zvýhodnění podle § 5c odst. 6, vyrozumí Česká národní banka příslušné orgány dohledu ostatních členských států, kde pojišťovna působí, aby tyto orgány mohly přijmout příslušná opatření. (9) Je-li důvodem odnětí povolení úpadek tuzemské pojišťovny nebo pobočky pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, jehož důsledkem je podání návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu, informuje Česká národní banka neprodleně po odnětí povolení orgány dohledu všech členských států. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické dopady tohoto opatření. § 39 Mlčenlivost (1)Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti pojišťovnictví s výjimkou informací podaných v zobecněné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou osobu, které se informace týká. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Zaměstnanci ministerstva mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu ministrem financí. (2)Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí využívat informace, které získaly při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného. (3)Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru, (dále jen "osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu"), pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí a další osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. (4)Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání a) b) c) d)

ministerstva při výkonu státního dozoru, soudu pro účely občanského soudního řízení, orgánu činného v trestním řízení, Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu,13) e) příslušného úřadu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu, f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou. (5)Písemné vyžádání podle odstavce 4 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

- 213 (6)Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou pojišťovnu nebo zajišťovnu, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštního právního předpisu, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu zprostit mlčenlivosti na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného zájmu ministerstvo. (7)Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně. Informace o této pojišťovně nebo zajišťovně mohou být poskytnuty, pokud se netýkají třetích stran jednajících s cílem jejího ozdravení, v průběhu soudního řízení. (8)Ustanovením odstavců 1 až 6 není vyloučena výměna informací v případech, kdy existují dva nebo více příslušných úřadů ve stejném členském státě, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými úřady a a) úřady, které jsou odpovědné za výkon dohledu nad bankami nebo obdobnými úvěrovými institucemi, a dalšími finančními institucemi a úřady odpovědnými za dozor nad finančními trhy, b) osobami odpovědnými za konkurz nebo likvidaci pojišťovny, b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo úpadku pojišťovny, c) osobami odpovědnými za provádění zákonem stanovených auditů pojišťoven a dalších finančních institucí, d) odpovědnými pojistnými matematiky a úřady odpovědnými za kontrolu těchto pojistných matematiků, při výkonu jejich činností a za předpokladu, že právní úprava státu, ve kterém mají být tyto informace zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem. Informace získané těmito úřady, orgány a osobami podléhají povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 až 5. (9)Informace podle odstavce 8 musí být určeny výhradně pro výkon kontroly. V případech, kdy informace pocházejí z jiného členského státu, nemohou být zveřejněny bez výslovného souhlasu příslušného úřadu, který je poskytl, a tam, kde to připadá v úvahu, pouze pro takové účely, pro které tento úřad dal svůj souhlas. Tyto informace mohou být sděleny pouze fyzické osobě určené úřadem nebo orgánem, kterému se takové informace poskytují. Tento úřad nebo orgán je povinen příslušnému úřadu sdělit jméno, popřípadě jména, příjmení a funkční zařazení této fyzické osoby opravňující ji ke sdělení takové informace. (10)Ministerstvo je oprávněno poskytovat České národní bance a dalším státním úřadům odpovědným za kontrolu platebních systémů podle zvláštního zákona informace určené pro plnění jejich úkolů, pokud se netýkají citlivých osobních údajů fyzických osob13a) nebo údajů majících charakter obchodního tajemství právnických osob, a je oprávněno požadovat na těchto úřadech nebo orgánech, aby mu poskytly informace potřebné pro výkon jeho činnosti. Na takto získané informace se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. (11) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.14) (12) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 až 6 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci

- 214 podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení, či svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva vyplývající ze zvláštního právního předpisu.15) (13) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění, b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit, c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny. (14) Pojišťovna je povinna k získaným údajům jiné pojišťovny přistupovat tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti. (15) Ve vztahu k právním předpisům upravujícím ochranu osobních údajů má ustanovení odstavce 13 povahu zvláštního právního předpisu. (16) Ministerstvo vnitra poskytuje pojišťovnám pro účely související s pojišťovací a zajišťovací činností z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresu místa trvalého pobytu. -----------------------------------------------------------------13) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o veřejných dražbách §3 Účastníci dražby (1) Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdyby jiná osoba byla z dražby vyloučena. (2) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby, 2) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs nebo vůči nimž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku anebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, a to po dobu tří let od zrušení konkursu, jeho zamítnutí pro nedostatek majetku nebo do tří let od skončení opětovného vyrovnání; nikdo nesmí dražit za ně.

- 215 (2) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby2), osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo insolvenční návrh vůči takové osobě byl zamítnut proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu tří let od právní moci takového rozhodnutí; nikdo nesmí dražit za ně. (3) Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže; 3) nikdo nesmí dražit za ně. (4) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a kontrolou dražby pověření zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo"); nikdo nesmí dražit za ně. (5) Účastníky dražby nesmějí být dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; nikdo nesmí dražit za ně. (6) Účastníkem dražby též nesmí být osoba, která je ve vztahu k některé z osob uvedených v odstavci 5 osobou blízkou 3a) , společníkem, osobou ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern 3b) ; nikdo nesmí dražit za ně. (7) Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků dražby, které bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby, jakož i zmocnění osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech společných účastníků dražby. S výjimkou určení osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat není žádné omezení obsažené v prohlášení účastníků dražby nebo vyplývající z jejich případné dohody vůči dražebníkovi ani vůči třetím osobám účinné. Společní účastníci dražby odpovídají za uhrazení ceny dosažené vydražením společně a nerozdílně. ____________________ 2)

Zákon č. 219/1995 Sb. , devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 67b zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. 3) § 8 a násl. zákona č. 63/1991 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. 3a) § 116 občanského zákoníku. 3b) § 66a odst. 2 až 7 obchodního zákoníku. 4) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

- 216 § 17 Zvláštní ustanovení (1) Dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. (2) Dobrovolné dražby movitých věcí podle tohoto zákona lze provádět na základě vydaného živnostenského oprávnění; zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují. (3) Předmětem dražby může být věc, podnik7) nebo jeho organizační složka,8) převoditelná majetková práva s výjimkou práv z duševního vlastnictví a soubor věcí, soubor práv nebo soubor věcí a práv, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem. (4) Vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a správce konkursní podstaty insolvenční správce. (5) Dražit nelze věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních právních předpisů,12) zákonné předkupní právo spoluvlastníků a byty a nebytové prostory, nakládání s nimiž je omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců podle zvláštního právního předpisu.13) (6) Dražit v dražbě dobrovolné nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí, a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí. (7) Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo. (8) Pokud s převoditelnými majetkovými právy souvisí i právo k nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složce, postupuje se obdobně jako při dražbě nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složky; v ostatních případech se postupuje jako při dražbě věcí movitých. -----------------------------------------------------------------12) Například § 13 zákona č. 20/1987 Sb., § 61 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. 13) § 22 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

§ 18 Výše odměny dražebníka (1) Výše odměny dražebníka se sjednává dohodou. (2) Dražebník je oprávněn vybírat odměnu za provedení dražby od navrhovatele a v případě dražeb movitých věcí též od vydražitele. Výše odměny vybírané od navrhovatele nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně, musí být sjednána ve smlouvě o provedení dražby. Výše odměny vybírané od

- 217 vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně, musí být uvedena v dražební vyhlášce. (3) Je-li navrhovatelem správce konkursní podstaty insolvenční správce, výše odměny dražebníka nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením, nejvýše však 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč. § 22 Upuštění od dražby (1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení a) na základě písemné žádosti vlastníka, b) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, c) je-li smlouva o provedení dražby neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést, d) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 a 21, e) byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, není-li navrhovatelem správce konkursní podstaty, e) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce, f) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části, g) došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a dražby nedobrovolné (§ 42), h) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat, i) zanikne-li jeho živnostenské oprávnění dražebníka. (2) Je-li dražebníkem orgán státní správy nebo územní samosprávný celek, nevztahují se na něj povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) a i). (3) O upuštění od dražby a o důvodech upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 20 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby. ---------------------------------------------------------14a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 46 Upuštění od dražby (1) Dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem, b) na základě písemné žádosti navrhovatele, c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,

- 218 d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést, e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, 40 a 44, f) byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce, g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části, h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42), i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi navrhovateli dražeb, j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu dražby nebo takovému poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby, k) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat, l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka. (2) O upuštění od dražby vyrozumí dražebník písemně bez zbytečného odkladu osoby uvedené v § 43 odst. 5. Jestliže byla dražební vyhláška uveřejněna na centrální adrese, uveřejní tam dražebník i oznámení o upuštění od dražby. ČÁST PADESÁTÁ PATÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách Čl.X V § 27 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 72/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 12/1998 Sb. , odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: "(1) Podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo jejich prodejem mimo dražbu. Veřejnou dražbu věcí a jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot včetně podniku provede dražebník na návrh správce. Přitom se postupuje podle zvláštního předpisu. 4a) 4a) Zákon č. 26/2000 Sb. , o veřejných dražbách.". ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl.VI

- 219 Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb. , se mění takto: 1. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: "§ 4b Byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem podniku proto, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku nepřevyšuje výši splatných závazků patřících k podniku, 1b) je správce podniku povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. 1b) § 338n odst. 6 a § 338w odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , ve znění zákona č. 30/2000 Sb. ". 2. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který zní: "§ 13b (1) Byl-li prohlášen konkurs po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku úpadce, správce podniku po dobu trvání konkursu nevykonává svou funkci. (2) Správce podniku je povinen odevzdat správci všechny doklady týkající se podniku, které má k dispozici, a výsledky své činnosti vykonané v souvislosti se zjišťováním ceny podniku a na požádání mu poskytnout potřebnou součinnost. Za poskytnutou součinnost má správce podniku nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu. (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, byl-li správce podniku ustaven správcem konkursní podstaty téhož dlužníka.". 3. V § 31 se doplňuje odstavec 4 , který zní: "(4) Byla-li správcem ustavena stejná osoba, která v době prohlášení konkursu vykonávala funkci správce podniku v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož dlužníka, a její nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů za výkon této funkce dosud nebyl uspokojen, uhradí se v konkursu spolu s plněním podle odstavce 2 písm. a).". ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Čl.I Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb ., zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. , se mění takto:

- 220 1. V § 1 odst. 2 větě první a druhé se za slova "není schopen" vkládají slova "po delší dobu". 2. V § 2 odstavec 3 zní: "(3) Cílem konkursu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu, a to za podmínek stanovených tímto zákonem.". 3. § 3 zní: "§ 3 Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu (1) Právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu. Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i statutární orgány právnické osoby, likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, a zákonní zástupci fyzické osoby. Jestliže osoby tuto povinnost nesplní, odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne, ledaže prokáží, že škodu nezavinily; je-li těchto osob více, odpovídají společně a nerozdílně. (3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 není splněna, jestliže řízení o návrhu na prohlášení konkursu bylo vinou navrhovatele zastaveno nebo jestliže byl návrh zamítnut. (4) Místo návrhu na prohlášení konkursu mohou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 podat návrh na vyrovnání; jestliže však vyrovnání nebylo povoleno nebo potvrzeno, jsou povinny do 15 dnů podat návrh na prohlášení konkursu.". 4. § 4 zní: "§ 4 Návrh na prohlášení konkursu (1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů. (2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává. (3) Jde-li o návrh dlužníka, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují jeho úpadek. K návrhu je navrhovatel povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. Předložený seznam majetku a závazků musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný. (4) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.

- 221 (5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. (6) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka.". 5. § 4a zní: "§ 4a (1) Po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi je dlužník povinen a) zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti, b) na výzvu soudu sestavit seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres a odevzdat jej soudu ve lhůtě určené soudem; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (2) Seznam majetku a závazků podle odstavce 1 písm. b) musí dlužník podepsat a výslovně o něm prohlásit, že je správný a úplný. (3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnost podle odstavce 1 písm. b) zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu. (4) Pokud soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro neosvědčení úpadku, odpovídá navrhovatel dlužníkovi za škodu, která dlužníkovi vznikla omezením nakládání s majetkem. Této povinnosti se navrhovatel zprostí, pokud prokáže, že škodu nezavinil.". 6. § 5 zní: "§ 5 Záloha na náklady konkursu (1) Navrhovatel je povinen zaplatit zálohu na náklady konkursu až do částky 50 000 Kč, a to i opakovaně; učiní tak na výzvu soudu v určené lhůtě a výši. Pokud pohledávka navrhovatele vyplývá ze mzdových nároků, je navrhovatel od zaplacení zálohy osvobozen s výjimkou zaměstnanců uvedených v § 67b . Účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. (2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, může soud před prohlášením konkursu řízení zastavit; o tomto následku musí být navrhovatel poučen.". 7. V § 6 se doplňuje odstavec 3 , který zní: "(3) Za podmínek stanovených tímto zákonem patří do podstaty také majetek jiných osob, zejména těch, které jej nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka.".

- 222 8. V § 8 odstavec 1 zní: "(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí, nebo veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Veřejná obchodní společnost, ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, kdo ze společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením souhlasí.". 9. V § 8 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: "Je-li správcem ustavena veřejná obchodní společnost, odpovídají za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem funkce správce její společníci společně a nerozdílně. Správce je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce.". 10. V § 8 odstavec 3 zní: "(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování. Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.". 11. V § 8 odst. 4 se za slovo "pokutu" vkládají tato slova: "až do výše 100 000 Kč". 12. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: "(5) Věřitelé se mohou usnést na návrhu, aby byl správce zproštěn funkce a ustaven správce nový. Soud může takový návrh zamítnout jen tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.". Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 13. V § 8 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: "(7) Pro doručení a zveřejnění usnesení o ustavení nového správce platí obdobně ustanovení o doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu ( § 13 odst. 4 a 5 ). (8) Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím

- 223 skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.". 14. Za § 9 se vkládají nové § 9a až 9f, které včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí: "Předběžný správce § 9a (1) Nasvědčují-li okolnosti, že je dlužník v úpadku, a je-li to potřebné pro zjištění nebo zajištění dlužníkova majetku, může soud po zahájení konkursního řízení ustavit předběžného správce. Návrh na ustavení předběžného správce může podat úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo bydliště dlužníka. (2) Usnesení o ustavení předběžného správce se doručí a zveřejní obdobně jako usnesení o prohlášení konkursu ( § 13 odst. 4 a 5 ). Předběžnému správci se usnesení doručí do vlastních rukou; usnesení je vykonatelné doručením předběžnému správci. § 9b (1) Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce je zejména zjištění a zajištění dlužníkova majetku a přezkoumání dlužníkova účetnictví. Předběžný správce je oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka. (2) Zjistí-li soud, že pominuly důvody, které vedly k ustavení předběžného správce, zprostí i bez návrhu předběžného správce funkce; jinak vykonává předběžný správce svoji funkci až do dne, kdy nastanou účinky prohlášení konkursu, nebo do vydání rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu nebo do vydání rozhodnutí o zastavení řízení. Soud zároveň v těchto rozhodnutích rozhodne o úhradě hotových výdajů a odměně předběžného správce, kterou mu vyplatí ze zálohy na náklady konkursu; nevyplacený zbytek zálohy soud vrátí navrhovatelům v poměru, v jakém ji zaplatili. Pokud soud konkurs prohlásí, mají navrhovatelé, kteří zaplatili zálohu na náklady konkursu, právo na vrácení části zálohy, která byla vyplacená předběžnému správci, z dlužníkova majetku; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2 . (3) Ustanovení § 8 odst. 8 , § 9d, 9e , 9f , § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 se vztahují i na předběžného správce; ostatní ustanovení o správci se vztahují na předběžného správce přiměřeně, nestanoví-li tento zákon jinak. § 9c Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neúčinný. Součinnost poskytovaná správci § 9d (1) Orgány veřejné správy, zejména finanční úřady, katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy, jakož i notáři, Středisko cenných papírů, banky, provozovatelé telekomunikačních služeb, pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou

- 224 zásilek, pojišťovny, vydavatelé tisku a dopravci jsou povinni poskytnout správci na jeho písemnou žádost součinnost dále uvedeným způsobem. (2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku (úpadci). Povinnost těchto orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných ustanovení zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu 1) tím není dotčena. (3) Součinnost podle odstavce 1 spočívá také v tom, že orgány a osoby v něm uvedené, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci. (4) Podle předchozích odstavců zejména jsou a) banky povinny sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách, b) pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, povinny informovat správce o dlužníkových (úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím, c) provozovatelé telekomunikačních služeb povinni oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech, d) pojišťovny povinny sdělit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a pojistných plněních, e) vydavatelé tisku povinni sdělit správci údaje o inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku, f) dopravci povinni sdělit správci údaje o přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho příjemci. (5) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, je správce povinen doložit, že byl ustaven správcem. § 9e Třetí osoby jsou povinny poskytnout správci součinnost podle § 9d bez zbytečného odkladu; nesplní-li tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která tím věřitelům vznikne. § 9f Správce prokazuje své oprávnění požádat třetí osoby o potřebnou součinnost podle § 9d rozhodnutím soudu, kterým byl do funkce správce ustaven. 1) Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů.".

- 225 15. V § 10 odst. 1 větě první se za slova "na návrh správce" vkládají slova "nebo věřitelského výboru". 16. V § 10 odstavec 2 zní: "(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prosté většiny hlasů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených konkursních věřitelů počítané podle výše jejich pohledávek. 17. V § 11 odst. 3 se za slova "konkursní věřitelé" vkládají tato slova: "s výjimkou osob uvedených v § 67b ". 18. V § 11 odst. 4 druhá a třetí věta zní: "Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z konkursních věřitelů nebo správce anebo i bez návrhu odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů. Jestliže soud věřitelský výbor nebo některého z jeho členů odvolá nebo nemůže-li člen svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník; soud může též nařídit doplňující volbu nebo může jmenovat nový věřitelský výbor nebo nového jeho člena.".

19. V § 11 odst. 5 větě první se za slovo "správce" vkládají slova " , průběžně schvaluje výši a správnost hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty". 20. V § 11 odst. 6 větě první se za slovo "soud" vkládají tato slova: "nebo správce". 21. V § 11 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: "(7) Věřitelský výbor je povinen chránit společný zájem konkursních věřitelů; členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu vzniklou porušením povinností, které jim ukládá zákon nebo jim uloží soud.". Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 22. § 11a zní: "§ 11a Dokud není ustaven věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů, vykonává působnost věřitelského výboru schůze věřitelů.". 23. V § 12 se odstavec 3 zrušuje. 24. V § 12a odstavec 1 zní: "(1) Bude-li k návrhu dlužníka nebo osob za dlužníka povinných podat návrh na prohlášení konkursu ( § 3 ) osvědčeno, že je dlužník v úpadku ( § 1 ), soud konkurs prohlásí do 10 pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu; proti usnesení o prohlášení konkursu se nelze odvolat.".

- 226 25. V § 12a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2 Bude-li k návrhu věřitele osvědčeno, že je dlužník v úpadku ( § 1 ), a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky ( § 1a , § 12a odst. 3 a § 67c odst. 1 ), soud konkurs prohlásí bez zbytečného odkladu; proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat pouze dlužník, pokud sám nepřistoupil do řízení ( § 4 odst. 4 ).". Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 26. V § 12a odstavec 4 zní: "(4) Je-li zřejmé, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů konkursu, soud návrh na prohlášení konkursu zamítne pro nedostatek majetku; přitom je soud oprávněn učinit si úsudek o prodejnosti majetku dlužníka nebo o dobytnosti jeho pohledávek. Soud zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku.". 27. V § 12a se doplňuje odstavec 5 , který zní: "(5) Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem peněžitou pohledávku.". 28. § 13 zní: "§ 13 (1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce konkursní podstaty; jestliže soud ustavil v řízení předběžného správce, ustaví jej za správce. (2) Usnesení o prohlášení konkursu obsahuje a) jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) úpadce, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci úpadce, b) jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo) správce konkursní podstaty, c) výzvu, aby věřitelé ve lhůtě stanovené soudem přihlásili u soudu všechny své pohledávky; tato lhůta nesmí být kratší třiceti dnů a delší tří měsíců, d) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči úpadci, již plnění neposkytovaly úpadci, ale správci konkursní podstaty. (3) Ve výzvě podle odstavce 2 písm. c) musí být věřitelé vyzváni, aby neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na úpadcových věcech, právech nebo pohledávkách; přitom je třeba označit předmět, u něhož se nárokuje zajišťovací právo, druh a důvod pro vznik zajišťovacího práva, a zajišťovanou pohledávku. (4) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům řízení; dále se doručí správci, osobám uvedeným v § 3 odst. 2 , známým věřitelům úpadce, jakož i příslušným daňovým orgánům a úřadům práce. Úpadci se usnesení doručí do vlastních rukou.

- 227 (5) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem nebo jiným vhodným způsobem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše; oznámení soudu se považuje za návrh na zahájení řízení o změně zápisu. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti, o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi. (6) Účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem. (7) Obdobně podle odstavců 4 a 5 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 4 .". 29. V § 13a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije pro právnické osoby v nucené správě a pro postavení a činnost nuceného správce. Pokud nucená správa prohlášením konkursu končí, poskytuje nucený správce součinnost správci do prvního přezkumného jednání.". 30. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova " ; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení" zrušují. 31. V § 14 odst. 1 písm. f) se slova "věci nebo pohledávky" nahrazují slovy "věci, práva nebo pohledávky". 32. V § 14 odst. 1 písmeno j) zní: "j) zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu,". 33. V § 14 odst. 1 písmeno k) zní: "k) zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela, přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,". 34. V § 14 odst. 1 se doplňuje písmeno l) , které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní: "l) staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem 1c) pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů. 1c) § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.".

- 228 35. V § 14 odst. 2 se tečka na konci odstavce nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: "od smlouvy o koupi najaté věci uzavřené úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit, ledaže úpadce řádně neplní své závazky z této smlouvy.". 36. V § 14 odstavec 3 zní: "(3) Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle § 20 .". 37. V § 14 se doplňuje odstavec 4 , který zní: "(4) Postupují-li osoby uvedené v § 9d v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm. a) a e) , musí vydat do podstaty ušlé plnění; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů.". 38. V § 14a odst. 1 větě druhé se za slova "oprávněn a povinen" vkládají slova "vykonávat akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do konkursní podstaty, rozhodovat o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti" a za slova "provozování podniku" se vkládají slova "včetně uzavírání smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru,". 39. V § 15 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: "f) uzavírá smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce svého majetku nebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek.". 40. V § 15 se doplňuje odstavec 3 , který zní: "(3) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se vztahuje i na dědice a právní nástupce právnické osoby.". 41. V § 17 odst. 1 první větě se slova "obchodní knihy" nahrazují slovem "účetnictví" a ve větě druhé slovo "uvést" se nahrazuje slovy "o něm prohlásit". 42. V § 17 odstavce 2 a 3 znějí: "(2) Seznam majetku a závazků se všemi náležitostmi, účetnictví a všechny potřebné doklady včetně nutných vysvětlení předloží úpadce správci bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. (3) Je-li dlužníkem právnická osoba, má povinnosti podle odstavců 1 a 2 zejména její statutární orgán nebo osoby, které jsou jeho členy, nebo likvidátor, pokud je právnická osoba v likvidaci, nebo nucený správce podle zvláštních předpisů; této povinnosti se uvedené osoby nemohou zprostit ani tehdy, pokud ze své funkce odstoupí nebo se jí vzdají v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.". 43. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17c, které včetně poznámky pod čarou č. 1d) znějí:

- 229 "§ 17a (1) Povinnosti ke zjištění podstaty musejí být splněny nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil v dodatečně určené lhůtě, a poučí jej o následcích, které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.1b) (2) Pro osoby uvedené v § 17 odst. 2 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Vykonáváli působnost statutárního orgánu úpadce, kterým je právnická osoba [ § 17 odst. 2 písm. b) ], více osob vedle sebe, nařídí soud splnění povinností ke zjištění podstaty kterékoliv z nich. Povinnost součinnosti osob uvedených v § 17 odst. 2 trvá i poté, co se uvedené osoby vzdaly své funkce. § 17b (1) Soud může úpadce nebo osoby uvedené v § 17 odst. 2 za účelem splnění povinností ke zjištění podstaty rovněž předvolat k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, které bude mít nesplnění těchto povinností nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce. (2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou; předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu. (3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen. (4) Ten, komu bylo podle odstavce 1 nařízeno dostavit se k soudu, je povinen se dostavit osobně. § 17c (1) Před zahájením výslechu soud předvolaného znovu poučí o následcích nesplnění povinností ke zjištění podstaty. 1d) (2) O výslechu soud sepíše protokol; seznam majetku a závazků úpadce, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. O výslechu předvolaného soud vyrozumí správce. 1d) § 126 zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb. ". 44. § 18 zní: "§ 18 (1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru. (2) Soupis je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Do soupisu se zapisují i věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí úpadci ( § 6

- 230 odst. 3 ), ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi nakládá, a jde-li o nemovitosti, i příslušnému katastrálnímu úřadu. Na žádost osoby, která uplatňuje svá práva k věci, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá správce osvědčení o tom, zda konkrétní věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla nebo nebyla zapsána do soupisu podstaty. (3) Jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas. (4) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc mohl prohlédnout, ocenit, zapsat do soupisu a zpeněžit; na výzvu správce je povinen věc i vydat; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

(5) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.2) (6) Nelze-li soupis konkursní podstaty provést pro nedostatečnou součinnost úpadce ( § 17 ), je správce se souhlasem soudu oprávněn učinit prohlídku obydlí úpadce, pokud je obydlí používáno také pro podnikání; za tím účelem je oprávněn zjednat si do tohoto obydlí úpadce přístup. K tomuto úkonu je třeba přibrat osobu, která není na věci zúčastněná. O prohlídce správce sepíše protokol. (7) Správce učiní opatření, aby v obydlí úpadce, popřípadě na jiném místě, kde má úpadce své věci umístěny, byly sepsány všechny věci. Úpadce je povinen umožnit správci přístup na všechna místa, kde má své věci umístěny. Správce přibere k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce správce sepíše protokol. (8) Je-li obava, že by mohlo dojít k odstranění, poškození nebo zničení movitých věcí pojatých do soupisu, postará se správce o jejich vhodné zajištění.". 45. V § 18a odst. 2 větě druhé se za slova "rozhodne-li tak" vkládají slova "po vyjádření věřitelského výboru". 46. V § 18a odst. 3 se slova "se souhlasem soudu" nahrazují slovy "se souhlasem věřitelského výboru" a za slovy "provozování podniku" se středník nahrazuje čárkou a vkládají se slova "a se souhlasem věřitelského výboru uzavřít smlouvy o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona ( § 14a odst. 1 );". 47. V § 19 odst. 1 se slovo "věc" nahrazuje slovy "věc, právo nebo jiná majetková hodnota" a slovo "věci" se nahrazuje slovy "věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty". 48. V § 19 odst. 2 ve větě první se slovo "správci" nahrazuje slovem "podstatě" a ve větě první a druhé slovo "věc" se nahrazuje slovy "věc, právo nebo jiná majetková hodnota". 49. V § 19 se doplňuje odstavec 3 , který zní:

- 231 "(3) Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu zpeněžit ani s ní jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby.". 50. V § 20 odstavce 2 a 3 znějí: "(2) Přihlášky pohledávek se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce je třeba zvlášť uvést důvod a výši každé přihlášené pohledávky. K přihlášce je třeba přiložit kopie listin, z nichž jednotlivé pohledávky vyplývají. Jde-li o pohledávku v cizí měně, je třeba ji přepočítat podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou ke dni prohlášení konkursu. Jde-li o peněžitou pohledávku neurčité výše nebo o jiný nepeněžitý nárok, musí být jeho hodnota odhadnuta a vyjádřena v penězích. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou opatřenou potvrzením o její vykonatelnosti nejpozději při přezkumném jednání, jinak se pohledávka pokládá za nevykonatelnou.

(3) Jestliže přihlášenou pohledávku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve správce věřitele, aby přihlášku do 15 dnů od doručení výzvy doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K pohledávkám, jejichž přihlášky nebyly ve stanovené lhůtě řádně doplněny nebo opraveny, stejně jako k nevyčísleným pohledávkám, se nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel správcem poučen.". 51. V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: "Obdobně přihlašují své pohledávky i osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů vůči úpadci ( § 27 odst. 5 ).". 52. V § 20 odstavec 5 zní: "(5) Správci doručí soud stejnopis přihlášky včetně příloh. Z přihlášených pohledávek sestaví správce neprodleně seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává a které popírá a z jakého důvodu. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží ( § 20 odst. 3 a § 22 odst. 2 ), pohledávky, které jsou vyloučené z uspokojení ( § 33 ), a pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 . V seznamu je třeba zvlášť uvést oddělené věřitele ( § 28 ) a jednotlivé třídy konkursních věřitelů ( § 32 odst. 2 ). U každého věřitele musí být uvedeny jeho jméno a bydliště (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo), popřípadě další údaje potřebné k jeho identifikaci, důvod a částka jeho pohledávky. U oddělených věřitelů je třeba navíc označit věc, právo nebo pohledávku, která zajišťuje jeho pohledávku.". 53. V § 20 odst. 7 se za slova "jsou oprávněni" vkládají slova "u správce". 54. V § 21 odst. 3 se slovo "přihlášek" nahrazuje slovy "přihlášených pohledávek". 55. § 22 zní: "§ 22 (1) Jestliže je to možné, přezkoumá správce i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně soud nařídí zvláštní přezkumné jednání. Konkursní věřitelé pohledávek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost, výši nebo

- 232 pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně. (2) K pohledávkám, které jsou přihlášeny později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, se nepřihlíží. Takto přihlášené pohledávky nemají účinky podle § 20 odst. 8 ; o tom správce vyrozumí věřitele, který opožděnou přihlášku podal.". 56. V § 23 odst. 1 větě druhé se slovo "přihlášek" nahrazuje slovy "přihlášených pohledávek". 57. V § 23 odstavce 2 až 5 znějí: "(2) Konkursní věřitelé nevykonatelných pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat u soudu, který prohlásil konkurs, proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud. (3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs. (4) K uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné pohledávce nadále přihlížet. (5) K uplatnění popření vykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou pohledávku popřel, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná pohledávka za zjištěnou.". 58. § 24 zní: "§ 24 (1) Správce je oprávněn popřít nevykonatelný nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom správce vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby svůj nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, s tím, že jinak nelze k popřenému nevykonatelnému nároku, jeho výši nebo právnímu důvodu přihlížet. (2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, uplatní své popření do 30 dnů od přezkumného jednání u soudu, který prohlásil konkurs, jinak se popřený vykonatelný nárok bude považovat za zjištěný. (3) Popřel-li pohledávku pouze správce a nebyla-li pohledávka popřena žádným z konkursních věřitelů, může ji i po skončeném přezkumném jednání správce dodatečně písemně uznat vůči konkursnímu soudu. Dodatečným uznáním správce se taková pohledávka nadále pokládá za zjištěnou; o tom soud vydá usnesení, proti němuž není odvolání přípustné; usnesení se doručí správci a konkursnímu věřiteli, jehož pohledávku správce dodatečně uznal. (4) Jestliže bylo před prohlášením konkursu o popřené pohledávce zahájeno řízení a toto řízení bylo přerušeno [ § 14 odst. 1 písm. c) ], provede se určení popřené pohledávky v již

- 233 zahájeném řízení; nové řízení o popřené pohledávce se nezahajuje [ § 14 odst. 1 písm. d) ]. Návrh na pokračování přerušeného řízení je třeba podat ve lhůtách určených zákonem ( § 23 odst. 4 a 5 a § 24 odst. 1 a 2 ); účastníky řízení se stávají ti, které zákon za účastníky označuje ( § 23 odst. 2 a 3 a § 24 odst. 1 a 2 ).". 59. V § 25 odst. 1 se slova "nebo příslušného správního orgánu" zrušují. 60. V § 25 se doplňuje odstavec 3 , který zní: "(3) Účastník, který měl ve sporu o pravost, výši nebo pořadí ve věci úspěch, uplatní bez zbytečného odkladu výsledek tohoto sporu u správce. Správce po předložení vykonatelného rozhodnutí opraví upravený seznam přihlášek ( § 21 odst. 3 ) podle výsledku sporu.".

61. Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí: "§ 25a (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení. (2) Náklady vzniklé správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila. (4) Náhrada nákladů řízení přiznaná rozhodnutím správci patří do podstaty. § 25b (1) Věřitel, který popřel pohledávku, má právo, aby mu byly z podstaty nahrazeny jeho náklady řízení, jestliže podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch. To neplatí, jestliže mu náklady řízení nahradil ten, komu byla ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek povinnost k náhradě uložena. (2) Jestliže bylo věřiteli, který popřel pohledávku ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky, přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází jeho právo na podstatu, a to do výše plnění, které mu bylo poskytnuto z podstaty podle odstavce 1.". 62. § 26 včetně nadpisu zní: "Společné jmění manželů § 26 (1) Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho vypořádání.

- 234 (2) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce. (3) Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění závazky patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.". 63. Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které znějí: "§ 26a

(1) Dnem prohlášení konkursu přechází z úpadce na správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po prohlášení konkursu jsou neplatné. (2) K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který vykonává nad průběhem konkursu dohled ( § 12 ). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský výbor. (3) Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu. § 26b (1) Vznik nového společného jmění úpadce a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení konkursu ( § 14 ) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku účinků prohlášení konkursu. (2) Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.". 64. V § 27 odst. 2 se na konci doplňují tyto věty: "Při zpeněžování správce postupuje tak, aby byla šetřena možnost zachování podnikatelské činnosti a pracovních příležitostí, a tak, aby bylo co nejvíce chráněno životní prostředí nebo jiný zvláště významný obecný (veřejný) zájem. Smluvními předkupními právy není správce vázán.". 65. V § 27 odstavec 5 zní: "(5) Osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky ( § 28 ) vůči úpadci, správce vyzve, aby do 30 dnů vyplatily ve prospěch konkursní podstaty zajištěné pohledávky nebo aby ve stejné lhůtě složily cenu věci, práva nebo pohledávky, jimiž je pohledávka zajištěna. Nevyplatí-li uvedené osoby zajištěnou pohledávku nebo nesloží-li cenu věci, práva nebo pohledávky, zapíše správce věc, právo nebo pohledávku do soupisu podstaty

- 235 ( § 18 ). Věci, které zajišťují pohledávky oddělených věřitelů, lze zpeněžit jen jejich prodejem způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu).". 66. V 27 odst. 6 se slova "věci, které" nahrazují slovy "věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které". 67. V § 27a větě první se za slova "Se souhlasem soudu a" vkládají slova "po vyjádření". 68. V § 28 odst. 2 se za slova "Výtěžek zpeněžení" vkládají slova "po odečtení nákladů spojených s udržováním, správou a prodejem zpeněžené věci, práva nebo pohledávky (dále jen "výtěžek zpeněžení")". 69. V § 28 odst. 3 se tečka na konci odstavce nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: "pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy soudu došel návrh na jeho zřízení.". 70. V § 28 odstavce 4 a 5 znějí: "(4) Oddělení věřitelé se podle tohoto ustanovení uspokojují do výše 70 % výtěžku zpeněžení na ně připadajícího. Neuspokojenou část pohledávky lze uspokojit v rozvrhu, a to ve třídě, do níž pohledávka podle své povahy patří. (5) Zajišťovací práva uvedená v odstavci 1 zanikají zpeněžením věci, práva nebo pohledávky v konkursu, a to i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své pohledávky.". 71. V § 29 odst. 1 větě první se za slovo "soudu" vkládají slova "a věřitelskému výboru". 72. § 30 zní: "§ 30 (1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce předloží správce soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek, v němž uvede, kolik by mělo být pro každou pohledávku vyplaceno. Po přezkoumání věcné správnosti návrhu vydá soud rozvrhové usnesení. (2) Rozvrhové usnesení doručí soud účastníkům s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny, a správci a dále je vyvěsí v plném nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desku soudu; proti rozvrhovému usnesení lze podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. (3) Se souhlasem věřitelského výboru může správce navrhnout, aby soud ještě před schválením konečné zprávy povolil částečný rozvrh, jestliže to umožňuje stav zpeněžení konkursní podstaty a je-li zřejmé, že provedení rozvrhu po konečné zprávě tím nebude ohroženo. V konečné zprávě i v konečném rozvrhu se uvede, v jakém rozsahu byly pohledávky věřitelů uspokojeny splněním částečného rozvrhu.".

- 236 73. V § 31 odst. 2 písm. e) se za slova "správcem podstaty," vkládají slova "včetně smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, úroků a smluvních pokut podle těchto smluv,". 74. V § 31 odst. 2 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g) , které zní: "g) pohledávky výživného ze zákona.". 75. V § 31 odst. 3 se slova " , pokud vznikly po prohlášení konkursu anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen," zrušují. 76. V § 31 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: "d) nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě,". Dosavadní písmena d) až ch) se označují jako písmena e) až i). 77. V § 31 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "(4) Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) a b) jsou nároky, které vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu; pracovními nároky podle odstavce 3 písm. c) až i) jsou nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.". Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 78. § 32 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní: "§ 32 (1) V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou ( § 31 odst. 2 ) a pracovní nároky ( § 31 odst. 3 ). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. (2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30 % na první třídu a 70 % na druhou třídu. Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek, přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy. (3) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé. (4) Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3 , nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem 4c) a pohledávky výživného ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.

- 237 (5) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně. (6) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli. 4c) Zákon č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.".

79. V § 33 odst. 1 písm. a) se slovo "úroky" nahrazuje slovy "úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení". 80. V § 34 odst. 2 se za první větu vkládá tato věta: "Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných úpadcem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností úpadce.". 81. V § 36 odst. 1 písm. b) se slova " § 32 odst. 2 písm. a) a b) " nahrazují slovy "pohledávky první třídy". 82. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova "bezpodílové spoluvlastnictví" nahrazují slovy "společné jmění". 83. V § 40 odst. 1 písm. e) se slova "uvedených v § 32 odst. 2 písm. c) " nahrazují slovy "druhé třídy", za slovo "roku" se vkládají slova "od podání návrhu" a slova "jednu třetinu" se nahrazují slovy "15 %". 84. V § 44 odst. 1 písm. d) se slova "k nedobytným pohledávkám vyloučeným z podstaty ( § 27 odst. 4 )" nahrazují slovy "k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty ( § 27 odst. 6 )". 85. V § 44 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: "Zánik účinků prohlášení konkursu ( § 14 ) nastane s právní mocí usnesení o zrušení konkursu, nerozhodne-li soud jinak.". 86. V § 44a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Zánik účinků prohlášení konkursu ( § 14) nastane vyvěšením usnesení odvolacího soudu na úřední desce soudu prvního stupně, nerozhodne-li soud jinak.". 87. V § 45 odst. 1 se slova "písm. a) až g) a i)" nahrazují slovy "písm. a) až e), g), i) a l)". 88. V § 45 odst. 2 se slova "pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení" nahrazují slovy "pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu". 89. V § 46 odst. 2 se za první větu vkládá věta "Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností dlužníka.", ve větě třetí se slova "bezpodílové spoluvlastnictví"

- 238 nahrazují slovy "společné jmění", slova "druhý bezpodílový spoluvlastník" se nahrazují slovy "manžel dlužníka" a slova "bezpodílového spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "společného jmění". 90. V § 47 odst. 1 větě čtvrté se slova "dlužníkovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů" nahrazují slovy "společné jmění dlužníka a jeho manžela" a slova "bezpodílového spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "společného jmění". 91. V § 50 odst. 1 písm. b) se slova "dlužník podal návrh na povolení vyrovnání" nahrazují slovy "povoleno vyrovnání". 92. V § 50 odst. 1 písm. d) se slova "45 %" nahrazují slovy "30 %".

93. V 50 odst. 4 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se slova " § 9d až 9f. ". 94. V § 51 odst. 1 poslední větě se slova " § 13 odst. 4 " nahrazují slovy " § 13 odst. 5 . 95. V § 54 odstavec 1 zní: "(1) Pro právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání platí přiměřeně ustanovení § 31 a 32 ". 96. V nadpisu pod § 55 se slova "Bezpodílové spoluvlastnictví" nahrazují slovy "Společné jmění". 97. V § 55 odst. 1 se slova "Bezpodílový spoluvlastník" nahrazují slovy "Manžel dlužníka", slova "v bezpodílovém spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "ve společném jmění", slova "bezpodílového spoluvlastnictví" se nahrazují slovy "společného jmění" a slova "bezpodílového spoluvlastníka" se nahrazují slovy "manžela dlužníka". 98. V § 55 odst. 2 se slova "bezpodílové spoluvlastnictví" nahrazují slovy "společné jmění". 99. V § 55 odst. 3 se slova "bezpodílového spoluvlastnictví" nahrazují slovy "společného jmění". 100. V poznámce pod čarou č. 5) se slova "§ 149" nahrazují slovy "§ 150". 101. V nadpisu pod § 65 se slovo "podvojných" nahrazuje slovem "podvodných". 102. § 67 zní: "§ 67 Nevylučuje-li to povaha věci, rozumí se bankou podle tohoto zákona i pobočka zahraniční banky a spořitelní a úvěrové družstvo.". 103. V § 67a odstavce 1 a 2 znějí:

- 239 "(1) Pracovní nároky ( § 31 odst. 3 ) vedoucích pracovníků (dále jen "vedoucí pracovníci"), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu ( § 31 odst. 1 ) uspokojit pouze do výše, kterou určí správce se souhlasem soudu. (2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1 přesahující správcem určenou částku, jakož i jejich pracovní nároky podle § 31 odst. 4 se uspokojují jako ostatní pohledávky ( § 32 odst. 4 věta druhá).". 104. § 67d se zrušuje. 105. V § 68 odst. 2 se slova " § 32 odst. 2 písm. a) a § 54 odst. 1 písm. a) " nahrazují slovy "a tyto jejich pohledávky se uspokojují jako pohledávky první třídy". 106. V § 71 písm. a) se středník na konci nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: "podrobnosti o seznamu přihlášených pohledávek, manipulaci s přihláškami, jejich úschově a nahlížení do nich;". Čl.VII Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti §3 Pro účely tohoto zákona a) se zaměstnancem rozumí fyzická osoba, s níž zaměstnavatel sjednal pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých jí vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh (dále jen "rozhodné období"), mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem, b) se mzdovými nároky rozumějí mzda (plat), její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, (dále jen "mzdové nároky"),3) jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti, c) je zaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky4) zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na něho u příslušného soudu podán návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh podle zvláštního právního předpisu.5) d) je nadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie. -----------------------------------------------------------------3) § 4 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 3 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. § 60a odst. 1, § 238 a 239b zákoníku práce. 4) § 10 a 19 zákona č. 1/1992 Sb. § 16 a 22 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 60a odst. 3 a § 239a zákoníku práce. 5) § 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. § 4a zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 240 5)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§4 (1) Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje cizinec, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost je povinen sdělit úřadu práce společně s uplatněním mzdových nároků. (2) Pro účely tohoto zákona je k rozhodování o nároku místně příslušný úřad práce, v jehož obvodu má a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. (3) Pokud zaměstnanec žádá o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není místně příslušný podle odstavce 2, tento úřad práce neprodleně postoupí žádost místně příslušnému úřadu práce. (4) Úřad práce místně příslušný podle odstavce 2 vyvěsí na úřední desce nejpozději do 5 dnů od sdělení soudu o podání návrhu na prohlášení konkursu neprodleně poté, co jej soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem nejpozději následující den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí. (5) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 3 měsíců 1 měsíce ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informace podle odstavce 4 na úřední desce, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě soud návrh na prohlášení konkursu odmítne 5c) nebo zamítne, toto řízení zastaví 6) nebo konkurs zruší, 7) rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku5), lze mzdové nároky uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn ve lhůtách uvedených ve větě první a druhé. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. -----------------------------------------------------------------5c) § 43 odst. 2 občanského soudního řádu . 6 ) § 4 odst. 5 a § 5 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 44 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§5 (1) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícímu mzdovým nárokům splatným za 3 měsíce v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu insolvenční návrh(dále jen "rozhodné období"). Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky v období 3 let vůči jednomu a témuž zaměstnavateli pouze jednou.

- 241 (2) Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 6, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu.

§7 (1) Úřad práce místně příslušný podle § 4 odst. 2 do 7 dnů neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 14 7 dnů ředložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů.9) (2) Uplatní-li zaměstnanec mzdové nároky po prohlášení konkursu rozhodnutí o úpadku, přecházejí povinnosti zaměstnavatele uvedené v odstavci 1 na správce konkursní podstaty insolvenčního správce5) (dále jen "správce"). -----------------------------------------------------------------9) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 14a zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§9 (1) Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku podle věty první prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu11) . (2) Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s údaji uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem, uspokojí úřad práce mzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná. (3) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků předložil doklady, které jejich výši, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, úřad práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnanec. (4) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, úřad práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu.11) insolvenčního návrhu11).

- 242 (5) Úřad práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 11a) , avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu úřad práce mzdový nárok v uplatněné výši. (6) Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, úřad práce žádost zamítne. (7) Úřad práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 7 pracovních dnů, jestliže zaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nároky uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnanec prokázat nejpozději do 3 měsíců ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu insolvenčního návrhu, jinak vůči úřadu práce zanikají. (8) Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 7. -----------------------------------------------------------------11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 (1) Úřad práce oznámí bez zbytečného odkladu soudu nebo správci, kterým zaměstnancům a v jaké výši mzdové nároky uspokojil. (2) Jestliže úřad práce neuspokojil mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v konkursním řízení.14) insolvenčním řízení5). (3) Na úřad práce přechází do výše vyplacených peněžních prostředků (§ 8 a 9) mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Byl-li na majetek zaměstnavatele prohlášen konkurs, přihlásí úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v konkursním řízení.15) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení5). -----------------------------------------------------------------14 ) § § 20 odst. 1 a § 31 odst. 3 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 12 (1)Zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, do 3 týdnů od nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým a) byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut z jiných důvodů než pro nedostatek majetku,16) b) došlo k zastavení konkursního řízení, c) byl zrušen konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,17) d) byl odmítnut návrh na prohlášení konkursu 5c) . (2) Povinnost vrátit finanční prostředky v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) vzniká zaměstnavateli pouze tehdy, pokud ke zrušení konkursu došlo proto, že bylo soudem

- 243 zjištěno, že nejsou předpoklady pro prohlášení konkursu 18) , s výjimkou zrušení konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu 18a) , jehož důsledkem je zrušení zaměstnavatele bez likvidace. (1) Není-li dále stanoveno jinak, zaniká povinnost zaměstnavatele uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení, dnem právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízení končí. (2) Zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, do 3 týdnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud a) rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku5), b) rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku, c) zrušil konkurs z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (3) Jestliže zaměstnavatel neuhradil úřadu práce finanční prostředky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení. ---------------------------16) § 4a odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. 17) § 43 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. 18) § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna § 17 Zrušení a zánik předchozího souhlasu (1) Ministerstvo rozhodne o zrušení předchozího souhlasu vydaného oprávněné osobě, jestliže tato osoba a) neplní závazek podle § 10 odst. 1 písm. f), b) odmítne kontrolu podle § 16, nebo c) podle oznámení Úřadu poškodila mořské prostředí. (2) Předchozí souhlas oprávněné osobě zaniká a) u fyzické osoby smrtí nebo prohlášením za mrtvého, b) dnem zániku právnické osoby, c) prohlášením konkurzu nebo zamítnutím konkurzu pro nedostatek majetku, c) rozhodnutím o úpadku, zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek oprávněné osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, d) dnem zániku oprávnění získaného podle Úmluvy, e) uplynutím doby, na kterou byl udělen, f) na žádost oprávněné osoby dnem, kdy žádost obdrželo ministerstvo.

- 244 -

ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o majetku české republiky § 33 Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci vyrovnání.56) -----------------------------------------------------------------56)

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo při oddlužení56). -----------------------------56)

Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 43 (1) Majetek, se kterým hospodaří příslušné organizační složky (§ 9 a 11), nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání insolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56) (2) Výkon rozhodnutí ukládajícího státu zaplacení peněžité částky lze vést na majetek, s nímž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl, anebo které přísluší hospodařit s majetkem, s nímž závazek souvisí; to platí obdobně v případě veřejné dražby.40) Nepostačuje-li tento majetek k uspokojení oprávněné osoby, lze výkon rozhodnutí ve zbytku provést přikázáním pohledávky z účtu Ministerstva financí. -----------------------------------------------------------------40) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

§ 56 (1) Každá organizace vede v účetnictví závazky vzniklé ze své činnosti a závazky související s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit. Její odpovědnost za tyto závazky a nakládání s nimi se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem. (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizace smluvně převzít závazek jiné organizace pouze s předchozím souhlasem svého zřizovatele (zakladatele), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), s předchozím souhlasem Ministerstva financí. (3) Ustanovení § 39 až 42 platí pro závazky organizace obdobně. (4) Převzetí závazku organizace státem a přechod závazku organizace na stát jsou přípustné pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

- 245 (5) Stát ručí za závazky organizací pouze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis anebo jestliže se k tomu stát výslovně zavázal. Po zániku organizace toto ručení trvá, přejde-li závazek na jinou organizaci. Jménem státu jako ručitele vystupuje zřizovatel (zakladatel) organizace a v ostatních případech Ministerstvo financí. (6) Majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž všechny závazky stát ručí podle odstavce 5, nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání insolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56) § 60c (1) Příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb. , o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění platném k 1. listopadu 1991, do vlastnictví družstva uvedeného v § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, kterému vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka a které je vlastníkem stavby, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle ustanovení § 59 odst. 2 věty druhé. Postup podle věty první se neuplatní u družstva, které je v likvidaci nebo konkurzu a vyrovnání ohledně jehož majetku je vedeno insolvenční řízení. Převod bude proveden k žádosti družstva uvedeného ve větě první, bude-li podána u příslušné organizační složky nejpozději 31. prosince 2003. Neprojevíli toto družstvo zájem o převod uvedeného pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k uvedenému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s uvedeným pozemkem ustanovení § 59 odst. 3. (2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek, ke kterému vznikla tomuto bytovému družstvu výpůjčka podle ustanovení § 59 odst. 1 a tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zabezpečení správy, údržby a oprav bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva anebo k zajištění plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správy tohoto bytového družstva. (3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek ustanovení § 22 odst 2. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy § 16 Subjekt hospodářské mobilizace (1) Dodavatel mobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh odborně příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informací podle zvláštního právního předpisu. 13)

- 246 (2) Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím předsedy Správy státních hmotných rezerv. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení o jmenování a odvolání subjektu hospodářské mobilizace podle správního řádu. 14) Řízení o jmenování subjektu hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu. (3) Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30 dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osoby je likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve stejné lhůtě. (4) Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto skutečnosti: a) smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti, b) je vydáno usnesení příslušného soudu o prohlášení konkursu na majetek dodavatele mobilizační dodávky, b) je vydáno rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dodavatele mobilizační dodávky, nebo insolvenční soud zamítne insolvenční návrh proto, že majetek dodavatele mobilizační dodávky nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, c) právnická osoba byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo podnikající fyzická osoba zemřela. (5) Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1. ledna 2002. (6) Odborně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávky. ___________________ 13) Zákon č. 412/2005 Sb. , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 14) Zákon č. 71/1967 Sb. , o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. §8 Auditorská zkouška a rozdílová auditorská zkouška (1) Auditorskou zkouškou se ověřuje odborná úroveň teoretických znalostí uchazeče a schopnost jejich využití v praxi.

- 247 (2) Auditorská zkouška je zaměřena na tyto oblasti: a) ekonomie a finanční řízení, b) účetnictví, c) příslušné části občanského práva, obchodního práva, finančního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, související s činnostmi vykonávanými při poskytování auditorských služeb, a právní předpisy upravující řízení o konkurzu a vyrovnání insolvenční řízení, d) informační systémy pro řízení a vnitřní kontrolu, systémy zpracování dat a matematické a statistické metody využitelné při auditu, e) auditorské postupy, metody a techniky, včetně auditorských směrnic. (3) Auditorská zkouška se dělí na část písemnou a část ústní. Písemná část zkoušky se dělí nejvíce na deset dílčích písemných zkoušek. Ústní část zkoušky lze složit nejdříve po složení všech dílčích písemných zkoušek. (4) V každém kalendářním pololetí stanoví Komora nejméně jeden termín pro konání každé dílčí písemné zkoušky a nejméně jeden termín pro konání ústní části auditorské zkoušky; informace o termínech zkoušek poskytuje Komora. (5) Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 3 let ode dne konání první dílčí písemné zkoušky; není-li auditorská zkouška složena v této lhůtě, složené dílčí zkoušky se při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky neuznávají. (6) Rozdílová auditorská zkouška se dělí na část písemnou a část ústní a zahrnuje oblasti vymezené v odstavci 2 písm. b) a c), jejichž znalost není prokázána doklady o splnění kvalifikačních předpokladů (§ 13b); písemná část zkoušky se dělí na nejvíce 4 dílčí písemné zkoušky. Ústní část rozdílové auditorské zkoušky lze složit nejdříve po složení dílčích písemných zkoušek. Pokud je doklady o splnění kvalifikačních předpokladů prokázána znalost všech oblastí vymezených v odstavci 2 písm. b) a c), považuje se rozdílová auditorská zkouška za složenou. (7) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí pro rozdílovou auditorskou zkoušku přiměřeně s tím, že rozdílová auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 2 let ode dne konání první dílčí písemné zkoušky. (8) Ten, kdo při dílčí písemné zkoušce nebo při ústní části auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky neuspěl, může písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora umožní opakování zkoušky, nejdříve však po uplynutí 1 měsíce, jde-li o dílčí písemnou zkoušku, nebo po uplynutí 3 měsíců, jde-li o ústní část zkoušky; každou zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. (9) Ten, kdo při auditorské zkoušce neuspěl a nepodal žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání auditorské zkoušky až po uplynutí 2 let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Při podání nové žádosti o vykonání auditorské zkoušky musí prokázat, že poslední rok před podáním žádosti pracoval jako asistent auditora. (10) Poplatek za přihlášku k dílčí písemné části auditorské zkoušky může činit nejvýše 1 000 Kč; poplatek za přihlášku k ústní auditorské zkoušce může činit nejvýše 5 000 Kč. Poplatky jsou příjmem Komory. (11) Auditorská zkouška a rozdílová auditorská zkouška se koná v jazyce českém.

- 248 § 11 Vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností (1) Oprávnění k poskytování auditorských služeb zaniká vyškrtnutím ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 2, nebo b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v odstavci 4. (2) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu auditorů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností, je vyškrtnut ze seznamu ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, je vyškrtnut ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, f) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností opatřenou ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu Komoře doručena. (3) Vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností podle odstavce 2 zaznamená Komora v příslušném seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se o důvodech vyškrtnutí dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 2 písm. d) až f); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby blízké, jsou-li jí známy. (4) Ze seznamu vyškrtne Komora také a) auditorskou společnost, u níž došlo k přeměně podle zvláštního právního předpisu;6) to neplatí v případě změny právní formy auditorské společnosti, b) auditorskou společnost, která přestala splňovat podmínky stanovené v § 4 odst. 1, c) auditora, který přestal splňovat podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. e) a f), d) auditora, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytnutím auditorských služeb, e) auditora, který byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu d), nebo který byl za trestný čin uvedený v písmenu d) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádné poskytování auditorských služeb.

- 249 (5) Vyškrtnutí ze seznamu auditorů nebo seznamu auditorských společností podle odstavce 4 zaznamená Komora v příslušném seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným. (6) Proti rozhodnutí, kterým Komora rozhodla podle odstavce 4 o vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností, lze podat žalobu k soudu.5a) (7) O vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 4 písm. a), b), c) nebo e) Komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém auditor nebo auditorská společnost poskytuje auditorské služby. -----------------------------------------------------------------5a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 69 a násl. obchodního zákoníku.

§ 18 (1) Auditor nebo auditorská společnost nesmějí vykonávat podnikatelskou činnost, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Překážkou poskytování auditorských služeb auditorem nebo auditorskou společností nejsou tyto činnosti: a) b) c) d)

správa vlastního majetku, členství v dozorčím orgánu účetní jednotky, vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká činnost, vedení účetnictví nebo provozování ekonomické, poradenské a organizační činnosti podle zvláštního právního předpisu, e) daňové poradenství podle zvláštního právního předpisu, f) správce konkurzní podstaty insolvenční správce, likvidátor nebo nucený správce podle zvláštních právních předpisů, g) znalec pro ekonomické obory podle zvláštního právního předpisu. (3) Auditor nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže a) je jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo je-li osobou blízkou osobě, která je ve vztahu k účetní jednotce jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, popřípadě má v této účetní jednotce postavení, jež by mohlo ovlivnit nezávislost auditora, b) je u této účetní jednotky správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím správcem insolvenčním správcem, likvidátorem, nuceným správcem nebo správcem majetku, c) vede sám nebo osoba jemu blízká účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání, d) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let. (4) Auditorská společnost nesmí poskytovat auditorské služby účetní jednotce, jestliže a) je jejím společníkem, b) vede účetnictví této účetní jednotky, sestavuje její účetní závěrku nebo zpracovává její daňové přiznání,

- 250 c) má u ní za posledních 5 let příjem za poskytování auditorských služeb vyšší než jednu polovinu svého celkového příjmu za těchto 5 let, d) je ve vztahu k účetní jednotce osobou ovládající podle zvláštního právního předpisu, e) je u této účetní jednotky správcem konkurzní podstaty insolvenčním správcem nebo likvidátorem. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů § 83d (1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení, b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě, c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za mrtvého, d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace, e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo vstupem držitele autorizace do likvidace. e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizace do likvidace. (2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace. § 99a (1) Zřizovatel zdravotnického zařízení, pokud jím je územní samosprávný celek a takové zdravotnické zařízení je navázáno na rozpočet tohoto územního samosprávného celku (kraje nebo obce), nesmí do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních převést toto zdravotnické zařízení do formy obchodní společnosti a ani nesmí jeho provozování svěřit obchodní společnosti jinak vytvořené. (2) Na lůžková zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem jsou územní samosprávné celky a která mají již podobu obchodní společnosti, nemůže být do přijetí zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu 59) . ----------------------------------59) 59)

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 251 ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů § 16 (1)Ministerstvo je povinno udělit po splnění podmínek stanovených v § 15 povolení ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti. (2) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. (3) V případě, že ministerstvo zjistí, že žadatel o povolení nepřiložil k žádosti veškeré doklady uvedené v § 15 odst. 2, vyzve jej, aby chybějící doklady dodatečně doložil. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu pro doložení chybějících dokladů; lhůta nesmí být kratší 15 dnů. Nepředá-li žadatel v určené lhůtě ministerstvu chybějící doklady, ministerstvo řízení o udělení povolení zastaví. (4) Ministerstvo žádost rozhodnutím s uvedením důvodů zamítne, pokud a) žadatel nebo sklad nesplňuje předpoklady pro vydání povolení podle § 15 odst. 1, b) byl proti žadateli v posledních 3 letech prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání konkurs, c) údaje uvedené v žádosti jsou nepravdivé informace, d) žadatel nebo osoby za něj jednající neposkytují dostatečné záruky za řádný provoz zemědělského veřejného skladu. (5) Povolení obsahuje tyto údaje: a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo provozovatele, b) adresu zemědělského veřejného skladu, registrační číslo povolení a datum vydání povolení, c) potvrzení o schválení provozního řádu zemědělského veřejného skladu, d) určení druhu anebo druhů zboží, které je provozovatel oprávněn přebírat k uskladnění v zemědělském veřejném skladu, e) údaj o skladovací kapacitě zemědělského veřejného skladu, f) oprávnění k dražbě zboží podle tohoto zákona, g) jméno vedoucího zemědělského veřejného skladu. (6) Ministerstvo povolení odejme, pokud a) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých informací, b) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro udělení povolení, c) provozovatel nesplní povinnost uvedenou v § 23 odst. 2, d) opatření podle § 26 odst. 1 nevedla k nápravě, nebo i bez uložení těchto opatření, je-li to nezbytné v zájmu ochrany majitelů zemědělských skladních listů, vlastnických listů a zástavních listů. (7) Jakékoliv rozšíření zemědělského veřejného skladu nad rámec uděleného povolení vyžaduje opětovný souhlas ministerstva. (8) Ministerstvo vede seznam zemědělských veřejných skladů a jejich provozovatelů, jakož i vedoucích zemědělských veřejných skladů a uveřejňuje jej nejméně jednou v průběhu každého kalendářního pololetí v Obchodním věstníku.

- 252 (9) Za udělení povolení provozovat zemědělský veřejný sklad bude vybírán správní poplatek podle § 37. § 32 (1) Jestliže byl prohlášen konkurz konkurs na provozovatele zemědělského veřejného skladu, není součástí konkurzní podstaty majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu10a) zboží, ke kterému byly vydány zemědělské skladní listy. (2) Správce konkurzní podstaty Insolvenční správce zapíše zboží podle odstavce 1 odděleně do soupisu majetku majetkové podstaty s vyznačením, že na něj byly vydány zemědělské skladní listy, a současně vyzve majitele zemědělských skladních listů, aby si zboží vyzvedli do 30 dnů od doručení výzvy za podmínek stanovených tímto zákonem. Po marném uplynutí této lhůty správce zboží prodá a výnos uloží do úschovy ve prospěch majitelů zemědělských skladních listů. (3) Jestliže zboží podle odstavce 1 nepostačuje k uspokojení nároků všech majitelů zemědělských skladních listů, správce konkurzní podstaty insolvenční správce vydá jednotlivým majitelům zemědělských skladních listů na ně připadající poměrnou část zboží, popřípadě tuto část podle odstavce 2 prodá. Neuspokojené částky nároků majitelů zemědělských skladních listů jsou konkurzní pohledávkou, kterou není třeba přihlašovat. Neuspokojená část nároků majitelů zemědělských skladních listů se považuje za pohledávku přihlášenou v insolvenčním řízení a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. -----------------------------10a)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), znění pozdějších předpisů.

ve

ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl.VI Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. , zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 214/2000 Sb. , se mění takto:

- 253 1. V § 14 odst. 1 se tečka za písmenem l) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: "m) k účinnosti smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na společníka úpadce, která nenabyla účinnosti před prohlášením konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.". 2. Za § 14a se vkládá nový § 14b, který zní: "§ 14b K účinnosti smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka, uzavřené po prohlášení konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.". 3. V § 17a odst. 2 větách první a třetí se slova " § 17 odst. 2 " nahrazují slovy " § 17 odst. 3 " a ve větě druhé se slova " § 17 odst. 2 písm. b) " nahrazují slovy " § 17 odst. 3 ". 4. V § 17b odst. 1 se slova " § 17 odst. 2 " nahrazují slovy " § 17 odst. 3 ". 5. V § 19 odst. 2 větě první se slovo "podstatě" nahrazuje slovem "správci". 6. V § 27 odst. 5 větě třetí se slova "jen jejich prodejem způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem" nahrazují slovy "ve veřejné dražbě". 7. Za § 27a se vkládá nový § 27b, který zní: "§ 27b (1) Ode dne, kdy se správce dozvěděl o uzavření smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka úpadce, nesmí pokračovat ve zpeněžování majetku podstaty; to neplatí, jde-li o prodej věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením ( § 27 odst. 2 ) nebo odvrací-li správce zpeněžením hrozící škodu na majetku ( § 19 odst. 3 ). (2) Ve zpeněžování správce pokračuje, jestliže konkursní věřitelé odmítli vyslovit souhlas se smlouvou.". 8. V § 44 odst. 1 písm. d) se slova "majetek úpadce" nahrazují slovy "majetek podstaty". 9. V § 44 odst. 1 se tečka za písmenem e) nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno f), které zní: "f) došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění úpadce na společníka úpadce.". 10. V § 51 odst. 1 věta druhá zní: "Seznam majetku, jde-li o dlužníka s majetkem zvlášť velkého rozsahu, lze doručit také tím, že bude na úřední desce soudu oznámena informace o tom, kde je možné a za jakých podmínek do seznamu nahlédnout.". 11. V § 63 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta:

- 254 "Ve stejný okamžik zaniká v plném rozsahu povinnost dlužníka plnit závazky vůči věřitelům, kteří nepřihlásili své pohledávky podle § 56 odst. 1 nebo § 58 odst. 1. ". 12. V § 67a odst. 1 se slova "vedoucích pracovníků" nahrazují slovy "vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se zakládá jmenováním, uvedených v § 27 odst. 5 písm. a) a b) zákoníku práce ". Čl.IX Přechodné ustanovení k části šesté Podle ustanovení o doručování seznamu majetku dlužníka, jde-li o dlužníka s majetkem zvláště velkého rozsahu, se postupuje i v případech, byl-li návrh na vyrovnání podán před účinností tohoto zákona. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) §5 Podmínky udělení licence (1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je a) dosažení věku 21 let, b) úplná způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost, d) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6. (2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce. (3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady podle odstavce 7 není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud bude instalovaný elektrický výkon zařízení nižší než 200 kW nebo instalovaný tepelný výkon nižší než 1 MWt. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

- 255 a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 20 kWe není povinnost prokazovat odbornou způsobilost. Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 2 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 6 roků praxe. (6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit současné i budoucí závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurz konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zrušil konkurz proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách. (7) Finanční předpoklady se prokazují na základě doložení a) obchodního majetku, b) čistého obchodního majetku, c) objemu dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů, d) poslední účetní závěrky ověřené auditorem v případě, že mají povinnost zpracovat audit, včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že žadatel v předcházejícím účetním období vykonával podnikatelskou činnost, e) podnikatelského plánu na prvních 5 let provozování podnikatelské činnosti v energetických odvětvích. (8) Podnikatelský plán obsahuje zpravidla následující údaje osvědčující a) charakteristiku žadatele,

- 256 b) dlouhodobou schopnost financování podnikatelského záměru, c) předpokládané náklady a výnosy, d) majetkoprávní vztahy k zařízením sloužícím k výkonu licencované činnosti, e) základní technické a materiální podmínky pro požadovanou činnost, zejména výkony zařízení, spotřebu surovin, dodávku produktů, f) finanční bilance žadatele. (9) Podrobnosti o finančních a technických předpokladech a způsobu jejich prokazování stanoví pro jednotlivé druhy licencí prováděcí právní předpis. (10) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. § 10 Zánik licence (1) Licence zaniká a) b) c) d)

u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, zánikem právnické osoby, uplynutím doby, na kterou byla licence udělena, rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence. (2)Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel

a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona, b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život, zdraví nebo majetek osob, c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní předpisy s touto činností související, d) požádal písemně o její zrušení. (3)Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném v rozhodnutí o udělení licence, b) na majetek držitele licence byl prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, nebo držitel licence vstoupil do likvidace, b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo držitel licence vstoupil do likvidace, c) nezaplatí-li příspěvek do fondu podle § 14. Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o zrušení licence, je povinen pokračovat v dodávkách energie po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

- 257 (4)O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne Energetický regulační úřad. (5)Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti seznámil všechny své odběratele. (6)Fyzická nebo právnická osoba, které byla zrušena licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, je povinna v případě naléhavé potřeby zajištění těchto činností a ve veřejném zájmu poskytnout za úhradu svá, v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu uvedená, energetická zařízení pro převzetí povinnosti dodávek nad rámec licence jinému držiteli licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a to na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Zároveň musí umožnit určenému držiteli licence přístup k tomuto zařízení tak, aby se dalo využívat v plném rozsahu. Opravný prostředek proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nemá odkladný účinek. (7)Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu za poskytnutí energetických zařízení podle odstavce 7, pokud se zúčastněné fyzické či právnické osoby nedohodnou jinak. (8)Fyzická či právnická osoba, které licence zanikla, je povinna do 7 dnů ode dne převzetí oznámení o zániku licence vrátit originál rozhodnutí o udělení licence Energetickému regulačnímu úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případy podle odstavce 1 písm. a). § 37 Zánik autorizace na výstavbu výrobny elektřiny Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení, b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku, c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace, f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace. § 42 Zánik autorizace na výstavbu přímého vedení Autorizace na výstavbu přímého vedení zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení, b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace na výstavbu přímého vedení,

- 258 c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku, c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace na výstavbu přímého vedení, e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace, f) f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace. § 67 Výstavba vybraných plynových zařízení (1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. (2) Vybranými plynovými zařízeními jsou a) přímé plynovody, b) podzemní zásobníky plynu, c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa, e) zásobníky zkapalněného zemního plynu o obsahu větším než 10 m 3 . (3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti. (4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů.11) (5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7) (6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) požadovanou dobu platnosti autorizace, c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení, d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

- 259 -

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, předpisům na ochranu životního prostředí,8) f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě, g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu, h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení. (7) Ve výjimečných případech, kdy vybrané plynové zařízení zvyšuje bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu a kdy nebezpečí závažných ekonomických či finančních problémů spojených s výstavbou tohoto zařízení je takové, že by jeho výstavba nemohla být realizována za podmínek, že ceny za distribuci plynu, za přepravu plynu konečným zákazníkům na území České republiky musí být regulovány Energetickým regulačním úřadem, může žadatel o udělení autorizace svoji žádost podle odstavce 6 doplnit o dočasné vyjmutí provozovatele vybraného plynového zařízení z povinnosti umožnit k dotčenému plynovému zařízení přístup třetích stran za regulované ceny (dále jen "dočasné vyjmutí"). Doplnění žádosti musí obsahovat: a) podrobný popis přínosu vybraného plynového zařízení ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu, b) specifikaci ekonomických či finančních problémů, které pro žadatele vyplývají z výstavby vybraného plynového zařízení, c) dobu trvání a rozsah dočasného vyjmutí, d) vyjádření Energetického regulačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kteří jsou neopomenutelnými účastníky řízení; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se vyjadřuje ke skutečnému stavu hospodářské soutěže na trhu s plynem v České republice a vlivu, který by na něj mělo případné rozhodnutí o dočasném vyjmutí, e) v případě, že se jedná o plynovod spojující plynárenskou soustavu se zahraničím, stanovisko příslušného orgánu státní správy dotčeného státu. (8) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků. (9) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost. (10) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

- 260 (11) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště, b) dobu platnosti autorizace, c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu, d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení, e) umístění vybraného plynového zařízení, f) dobu platnosti dočasného vyjmutí v případě, že byla takováto žádost předložena. (12) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací. Pokud bude udělena autorizace na výstavbu vybraného plynového zařízení žadateli, který žádal o dočasné vyjmutí, je povinno ministerstvo oznámit své rozhodnutí včetně potřebných informací vztahujících se k žádosti Komisi. Požádá-li Komise do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o udělení autorizace o jeho zrušení, ministerstvo takovéto rozhodnutí o vydání autorizace zruší. Při zrušení dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře, byla co nejméně dotčena. (13) Autorizace zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení, b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace, c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku, c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace, e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace, f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace. (14) Náležitosti žádostí o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace, včetně vzorů žádostí, a podrobnosti o podmínkách pro posuzování těchto žádostí stanoví prováděcí právní předpis. ____________________ 7) 8)

Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 244/1992 Sb. , o posuzování vlivů na životní prostředí.

- 261 11)

Zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií.

§ 85 Zánik autorizace Autorizace na výstavbu zdroje zaniká g) uplynutím doby, na kterou byla udělena, h) u fyzických osob smrtí držitele autorizace nebo prohlášením za mrtvého, i) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku, d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace, j) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace, k) rozhodnutím vydavatele autorizace na výstavbu zdroje pro závažné neplnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení autorizace, l) vstupem držitele autorizace do likvidace. ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) §5 (1) Právnická osoba v oznámení uvede, a) jde-li o obec nebo kraj, 1. název a sídlo a připojí usnesení příslušného orgánu obce nebo kraje o souhlasu s konáním sbírky ne starší než 60 dnů, 2. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu starosty obce, jde-li o obec, nebo hejtmana kraje, jde-li o kraj, popřípadě osob jimi pověřených jednat jménem příslušného územního samosprávného celku ve věci sbírky, b) jde-li o ostatní právnické osoby, 1. název (obchodní jméno), sídlo a identifikační číslo právnické osoby a jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, a připojí originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku ne starší než 90 dnů, 2. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby, a připojí doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby a její čestné prohlášení o tom, že proti ní není v okamžiku oznámení vedeno trestní stíhání; bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc; výpis se předkládá v originále nebo v úředně ověřené kopii. (2) Právnické osoby dále v oznámení uvedou a) účel sbírky, b) území, na němž se sbírka bude konat, c) datum zahájení a ukončení sbírky,

- 262 d) způsob provádění sbírky, e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, konáli se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. a), f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. c), g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. d) nebo e), h) číslo pronajaté telefonní linky určené k získávání příspěvků, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. f). (3) K oznámení právnická osoba připojí a) vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka způsobem uvedeným v § 9 odst. 1 písm. b), b) souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním veřejné sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí; Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána. (4) Právnická osoba, nejde-li o obec nebo kraj, k oznámení dále připojí a) potvrzení příslušného orgánu v místě sídla právnické osoby o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) čestné prohlášení o tom, že nevstoupila do likvidace, nebyl na ni prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa. (5) Právnická osoba je povinna nejpozději do 5 pracovních dnů oznámit příslušnému krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v oznámení nebo v dokladech, které k němu připojuje, podle odstavců 1 až 4. (6) Nemá-li oznámení náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, vyzve příslušný krajský úřad bez zbytečného odkladu právnickou osobu, aby ve lhůtě, která musí odpovídat povaze nedostatku v oznámení a zároveň nesmí být kratší než 5 pracovních dnů, náležitosti oznámení doplnila. Doba, po kterou není výzvě vyhověno, se do lhůty podle § 4 odst. 1 nezapočítává. Nedoplní-li právnická osoba chybějící náležitosti oznámení ve lhůtě stanovené ve výzvě, příslušný krajský úřad oznámení odloží a právnickou osobu o tom vyrozumí. ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů § 70 (1) K provedení exekuce prodejem podniku nebo části podniku povinného může exekutor přistoupit, jen jestliže bude doloženo, že podnik nebo část podniku je majetkem povinného.

- 263 (2) Při provedení exekuce prodejem podniku nebo jeho části exekutor nerozhoduje o závazcích vydražitele podle § 338za odst. 2 občanského soudního řádu. (3) Exekutor ustanoví v exekučním příkazu správce podniku. Správcem podniku může exekutor ustanovit také veřejnou obchodní společnost, která je zapsána v seznamu správců konkursní podstaty. (4) Při provedení exekuce prodejem podniku nebo jeho části exekutor provádí přípravné úkony pro rozhodnutí soudu o rozvrhu, neprovádí však rozvrhová jednání. Částky přiznané věřitelům exekutor vyplatí podle pravomocných rozvrhových usnesení. Spis vrátí soudu, jakmile do majetku vydražitele přešel vydražený podnik nebo jeho část. (5) Při oceňování podniku nebo jeho části se použije obvyklá cena podle zvláštního právního předpisu.18) -----------------------------------------------------------------18)

§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání § 135 Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. , zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. , zákona č. 214/2000 Sb. , zákona č. 368/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb. , se mění takto: 1. V § 4b se za slova "výkon rozhodnutí prodejem podniku" vkládají slova "nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu 1e) ". Poznámka pod čarou č. 1e) zní: "1e) § 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.". 2. V § 13b odst. 1 se za slova "po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku úpadce" vkládají slova "nebo po vydání exekučního příkazu k prodeji podniku úpadce". 3. V § 27 odst. 1 větě první se za slova "majetkových hodnot" vkládají slova " , soudním výkonem rozhodnutí". 4. V § 31 odst. 5 se za slova "v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož dlužníka" vkládají slova "nebo při provádění exekuce prodejem podniku téhož dlužníka1e)".

- 264 ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) § 12 Vymezení pojmů (1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů. (2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se považuje i nabytí podniku 7) jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem. Částí podniku se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou organizační složku podniku. (3) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se rovněž považuje, jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele kontrolovat. (4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele. (5) Spojením podle odstavce 3 je i vznik společné kontroly nad soutěžitelem (dále jen "společně kontrolovaný podnik"), který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky. (6) Vznik společné kontroly nad společně kontrolovaným podnikem, jehož účelem je koordinace soutěžního chování osob jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými soutěžiteli, se posuzuje jako dohoda soutěžitelů podle hlavy druhé. (7) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů podle odstavce 2 se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo

- 265 soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo. (8) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora 8) a správce konkursní podstaty. 9) insolvenčního správce9). -----------------------------------------------------------------6) § 69 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 7) § 5 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 8) § 70 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 9) § 14 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ Změna zákona o odpadech § 37n Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností (1) Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, výrobce elektrozařízení je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, jedná-li se o elektrozařízení, jehož je výrobcem podle tohoto zákona. Náklady vynaložené podle tohoto odstavce se při prodeji nových elektrozařízení odděleně neuvádějí. (2) Před uvedením elektrozařízení podle odstavce 1 na trh, je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s veškerým elektroodpadem bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k a 38. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. a), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo pojištění za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo výši pojistného plnění za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do konkurzní majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. b) nebo c), záruku neposkytuje. (3) Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno podle § 37k a 38, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů. Na dobu osmi let od účinnosti tohoto zákona a na dobu deseti let v případě elektrozařízení uvedeného ve skupině 1 přílohy č. 7 k tomuto zákonu od účinnosti tohoto zákona mohou tyto osoby při prodeji nových elektrozařízení odděleně uvádět náklady na zpětný odběr, zpracování a odstranění elektrozařízení uvedených na trh do dne 13. srpna 2005. Uvádí-li výrobce, ve smyslu tohoto

- 266 ustanovení, náklady odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmí překročit náklady skutečně vzniklé. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 plní i výrobce obchodující s využitím prostředků dálkové komunikace pro elektrozařízení dodávaná do členského státu Evropské unie, ve kterém má kupující bydliště nebo sídlo. (5) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění. § 49 (1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu (dále jen "finanční rezerva"). (2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.37) Úroky z peněžních prostředků finanční rezervy jsou její součástí. (3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v bance. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani zahrnuty do konkurzní majetkové podstaty provozovatele skládky, majitele skládky nebo jejich právních nástupců. ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 13 Účastníci licenčního řízení (1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2). (2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba uvedená v § 3 odst. 2 až 4. (3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže a) na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz nebo na jeho majetek nebylo zahájeno řízení o vyrovnání nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace, b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele, e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

- 267 f)

není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o myslivosti § 25 Zrušení a zánik honebního společenstva (1) Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvo se zrušuje a) dnem zániku společenstevní honitby, b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno, c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva nájmu honitby, je-li uzavřena, d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem.V tomto případě se likvidace neprovádí., e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstva je předlužen, je povinen navrhnout prohlášení konkursu podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách. (3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval. (4) Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu. § 28 Rejstřík honebních společenstev (1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy. (2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.

- 268 (3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje: a) b) c) d) e) f) g) h) h)

název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace, zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu, identifikační číslo honebního společenstva, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem hranice honitby, zrušení honebního společenstva, vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora, prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a adresa sídla insolvenčního správce.

(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3. (5) Údaj o identifikačním čísle honebního společenstva oznamuje orgánu státní správy myslivosti Český statistický úřad. ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) § 18 Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností (1) Do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny: a) název a sídlo registrované církve a náboženské společnosti s uvedením dne a čísla registrace, b) název a sídlo orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d), c) osobní údaje členů orgánu podle § 10 odst. 3 písm. d), d) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, e) identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosti, f) přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv s uvedením dne a čísla registrace s vyznačením, zda registrované církvi a náboženské společnosti byla přiznána všechna zvláštní práva podle § 7 odst. 1 nebo zvláštní práva podle § 7 odst. 1 písm. a) až e), g) zrušení registrace církve a náboženské společnosti, vstup do likvidace a osobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu

- 269 na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání rozhodnutí o úpadku, zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, zánik registrované církve a náboženské společnosti, h) identifikační údaje o právním nástupci církve a náboženské společnosti, dojde-li k jejich zrušení s právním nástupcem, i) způsob jednání orgánu registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d). (2) Součástí rejstříku podle odstavce 1 je sbírka listin obsahující dokumenty předkládané v návrhu na registraci církve a náboženské společnosti, v návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, v návrzích na registraci změn těchto dokumentů a rozhodnutí ministerstva. § 19 Rejstřík svazů církví a náboženských společností (1) Do Rejstříku svazů církví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny: a) název a sídlo svazu církví a náboženských společností s uvedením dne a čísla registrace, b) názvy členů svazu církví a náboženských společností a jejich sídla, c) název a sídlo statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností, d) osobní údaje členů statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností, e) předmět činnosti svazu církví a náboženských společností, f) identifikační číslo svazu církví a náboženských společností, g) zrušení registrace svazu církví a náboženských společností, vstup do likvidace a osobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání rozhodnutí o úpadku, zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o právním nástupci svazu církví a náboženských společností, dojde-li k jeho zrušení s právním nástupcem, i) způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností. (2) Součástí Rejstříku svazů církví a náboženských společností je sbírka listin obsahující dokumenty předkládané v návrhu na registraci svazu církví a náboženských společností, v návrzích na registraci změn těchto dokumentů a rozhodnutí ministerstva.

- 270 -

§ 20 Rejstřík evidovaných právnických osob (1) Do Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě a) název s uvedením dne a čísla evidence, b) sídlo na území České republiky, c) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, d) osobní údaje členů jejího statutárního orgánu, e) identifikační číslo, f) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, g) zrušení její evidence, vstup do likvidace a osobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání rozhodnutí o úpadku, zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem, i) zánik jako právnické osoby evidované podle tohoto zákona, j) způsob jednání statutárního orgánu. (2) Součástí Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona je sbírka listin obsahující dokumenty přikládané k návrhu na evidenci právnické osoby a k návrhům na evidenci jejich změny.

§ 22 Zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností (1) Ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace církve a náboženské společnosti anebo řízení o zrušení registrace svazu církví a náboženských společností a) na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosti o zrušení její registrace anebo na základě žádosti svazu církví a náboženských společností o zrušení jeho registrace,

- 271 b) dojde-li ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nepostačuje k úhradě nákladů konkursu anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku je zcela nepostačující, nebo dojde k zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek církve nebo náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, c) vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností činnost v rozporu s právním řádem, d) pokud nebyly po dobu delší než 2 roky ustanoveny orgány registrované církve a náboženské společnosti nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společností nebo dosavadním orgánům a statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových. (2) Jde-li o činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c), ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společností před zahájením řízení vyzve, aby od vytýkané činnosti v přiměřené lhůtě upustily. Jestliže registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností v činnosti pokračují, ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace. (3) Obdobně jako v odstavci 2 postupuje ministerstvo, pokud nastal stav podle odstavce 1 písm. d). § 23 Postup podle zvláštních právních předpisů

Při návrhu na konkurs insolvenčním návrhu nebo při návrhu na likvidaci registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nebo evidované právnické osoby podle tohoto zákona se použije přiměřeně zvláštní právní předpis, 16) pokud tento zákon nestanoví jinak. ____________________ 16)

Zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. , zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. , zákona č. 214/2000 Sb. , zákona č. 368/2000 Sb. , zákona č. 370/2000 Sb. , zákona č. 120/2001 Sb. , zákona č. 125/2002 Sb. , zákona č. 403/2002 Sb. , zákona č. 101/2003 Sb. , zákona č. 210/2003 Sb. , zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. 16)

Obchodní zákoník.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů § 26

- 272 Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik (1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1 a) na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu, b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3, d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo po zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku je zcela nepostačující, nebo po zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby, g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence. (2) Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob. (3) Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona. (4) Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. (5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace. (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu.

- 273 (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs její majetek podán insolvenční návrh, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl.IV V § 13 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb. , se doplňuje odstavec 8 , který zní: "(8) Je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu, soud současně s vyvěšením usnesení podle odstavce 5 oznámí prohlášení konkursu též České národní bance; usnesení o prohlášení konkursu se České národní bance doručí bez zbytečného odkladu.". ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) § 18 Prokazování způsobilosti uchazeče (1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče. (2) Způsobilost má uchazeč, který a) má odborné předpoklady k řešení projektu, b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem,23) c) nepodal návrh na povolení vyrovnání, nebo vůči němuž nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek, anebo nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek jeho majetku,24) anebo který není v likvidaci, c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení24), d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin,25) jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

- 274 f)

nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,26) pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 23 odst. 2. (3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů. (4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto: a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním, b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena. (5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí svoji způsobilost takto: a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) uchazeč, který není zřízen zvláštním právním předpisem nebo pokud není poskytovatel zároveň zřizovatelem uchazeče, 1. ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti,26) zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, anebo 2. výpisem, ne starším než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, b) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu27) u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, ne starším než 180 kalendářních dnů. (6) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 5 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. (7) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. (8) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti a které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. (9) Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo občan takového státu, pokud a) splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením, b) se neuchází o podporu z veřejných prostředků České republiky,

- 275 c) splňuje náležitosti stanovené mezinárodní smlouvou, kterou jsou Česká republika a členské státy Evropské unie nebo jiné státy tvořící Evropský hospodářský prostor vázány.28) (10) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, za které odpovídá poskytovatel. Poskytovatel může při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji stanovit výjimku pro uchazeče, který nemá způsobilost podle odstavce 2 písm. c) a d) a současně prokáže, že byl zařazen do programu veřejné podpory schváleného vládou České republiky v souladu se zvláštním právním předpisem.5) -----------------------------------------------------------------5) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 23 ) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. 24 ) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25 ) Trestní zákon. 26 ) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb. 27 ) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 28 ) Sdělení č. 96/2000 Sb. m. s., o sjednání Rozhodnutí č. 1/99 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. července 1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací (1998 - 2002), a v programech pro výzkum a vzdělávání (1998 - 2002).

ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) §4 Zajišťování odborných a zkušebních úkonů Ústavem (1) Ústav provádí odborné a zkušební úkony k plnění svých úkolů v rámci správních činností podle zvláštních zákonů.4) Ústav může provádění těchto úkonů zajistit uzavřením smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou, jestliže a) její technické vybavení odpovídá příslušnému druhu a rozsahu odborných a zkušebních úkonů, b) odborné a zkušební úkony budou provádět fyzické osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek podle zvláštních zákonů4) byly shledány v rozmezí přípustných tolerancí, d) na její majetek nebyl prohlášen konkurz, neprobíhá konkurzní nebo vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, d) vůči ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle zvláštního právního předpisu5b), e) má příslušné oprávnění k podnikání.6) (2) Před uzavřením smlouvy musí fyzická nebo právnická osoba, se kterou má být uzavřena smlouva, předložit a) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsána, ne starší než 6 měsíců,

- 276 b) další doklady nezbytné k ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) až c) a e). (3) Doklady uvedené v odstavci 2 mohou být předloženy též ve formě úředně ověřené kopie. (4) Smlouva podle odstavce 1 upraví rovněž a) vymezení rozsahu prováděných odborných a zkušebních úkonů, b) určení technického vybavení, které bude k provádění odborných a zkušebních úkonů použito, c) určení postupů a metod, podle kterých budou odborné a zkušební úkony prováděny, d) způsob náhrady nákladů za provádění odborných a zkušebních úkonů, e) způsob výkonu odborného dozoru Ústavu nad odbornými a zkušebními úkony, které budou prováděny na základě této smlouvy. -----------------------------------------------------------------4 ) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty o a změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám). Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6 ) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických ) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona § 10 Žádost o udělení povolení (1) Písemná žádost o udělení povolení musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby, která žádá o povolení, jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství, trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, b) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a pobyt, jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a pobyt odpovědného zástupce, je-li ustanoven, c) název vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu, jeho množství, účel a způsob nakládání a konečné určení, d) účel dovozu nebo vývozu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů. (2) Žádost o povolení musí být doložena

- 277 a) dokladem ověřujícím bezúhonnost podle § 8 odst. 2, který nesmí být starší než 3 měsíce, b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby a odbornou způsobilost odpovědných zástupců, c) technickou dokumentací včetně plánu provedení stavby, specifikace provozů a instalovaného zařízení a kolaudačním rozhodnutím, d) hlášením schváleným orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti podle zvláštního právního předpisu,3) e) prohlášením, že na právnickou osobu nebyl prohlášen konkurz nebo u ní nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku , e) prohlášením, že ohledně majetku právnické osoby nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo nebyl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek této osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, f) dalšími doklady podle požadavku Úřadu. -----------------------------------------------------------------3) Například vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

§ 13 Povinnosti držitelů povolení Držitel povolení je zejména povinen a) nakládat s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny jen v rozsahu stanoveném v povolení, b) nakládat s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny tak, aby nemohly být zneužity nebo odcizeny, c) předkládat ve stanovených termínech Úřadu deklaraci, d) umožnit vstup do zařízení, provést instruktáž o rozsahu činností právě konaných v zařízení, o bezpečnostních opatřeních nutných pro výkon kontrolní činnosti inspektorů Úřadu, mezinárodních inspektorů a osob přizvaných Úřadem, e) umožnit inspektorům umístění monitorovacích přístrojů ke sledování vysoce rizikových biologických agens a toxinů a odebrání vzorků pro analýzu, f) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o prohlášení konkurzu na svůj majetek nebo o zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku. f) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o zahájení insolvenčního řízení. ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o spotřebních daních § 13 Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 3 až 5, § 73 odst. 2, § 87, 98 a 106 lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "zvláštní povolení"). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

- 278 a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím, c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků, d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků, e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků, f) doklady prokazující splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí, g) zrušeno h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání, i) doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, 18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje, l) výpis z evidence Rejstříku trestů, 19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, m) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno. (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen. (4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení. (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu. Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v

- 279 likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.20) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (6) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu. (7) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (8) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (9) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h). (10) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (11) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (12) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků. (13) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (14) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce

- 280 třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73); to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno. (15) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno. (16) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně. (17) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem. (18) Dojde-li ke změně a) sídla nebo místa pobytu uživatele, b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků, c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo d) místa vydání vybraných výrobků, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení. (19) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení. (20) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 16 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny, b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly

- 281 uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány. (21) Zvláštní povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou, c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého, d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. f)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, e) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo f) dnem zániku živnostenského oprávnění. 21) (22) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň, b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40), c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu, d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo e) uživatel o to požádá. (23) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle odstavce 20. V případě podle odstavce 21 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou

- 282 bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 19 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové. Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo a § 98 pro víno. (24)

____________________ 12)

§ 33 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb. , zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1993 Sb. 18) § 10 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb. 19) § 11 zákona č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů. 20) Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb. , ve znění zákona č. 273/1993 Sb. , zákona č. 136/1994 Sb. , zákona č. 237/1995 Sb. , zákona č. 286/1995 Sb. , zákona č. 280/1997 Sb. , zákona č. 356/1999 Sb. , zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

§ 18 Daňové přiznání a splatnost daně (25) Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud tento zákon nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. (26) Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu. (27) Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Dodatečné daňové přiznání nelze uplatnit u dovážených vybraných výrobků. (4)Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursu.20) (4) Daňové přiznání, které se podává v průběhu insolvenčního řízení20), je upraveno v § 136a. (5) Daň je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, pokud tento zákon nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu. (6) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 1 u vybraných výrobků, které po vzniku daňové povinnosti podle § 8 nebyly okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.

- 283 (7) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. a), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni zjištění ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků. (8) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. f), daňové přiznání se podává a daň je splatná nejpozději první pracovní den po dni vzniku této povinnosti. (9) Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost daně jsou upraveny v § 116.

§ 20 Povolení k provozování daňového skladu (1) Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno, c) technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu, d) technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků, e) doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí v prostorách, ve kterých má být provozován daňový sklad, f) zrušeno g) předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, h) zrušeno i) předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí, j) popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování, k) způsob zajištění daně, l) doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním

- 284 -

m)

n) o) p)

zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití, výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní, výpis z evidence Rejstříku trestů,19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení. (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu. Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.20) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (8) Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

- 285 (9) Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), f) až j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků. (10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelzeli vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno. (14) Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství. (15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech, měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení. (16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (17) Povolení k provozování daňového skladu zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou, b) úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého, c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek plátce, nebo c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění.21) (18) Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty

- 286 nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení, c) plátce o odnětí povolení požádá, d) plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo e) plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně. (19) Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů. (20) Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 18 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 19, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu. (21) Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto, a) plátce provede za přítomnosti celního úřadu místně příslušného daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 17 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 16 vydáno povolení nové, b) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, c) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (22) Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117. § 22 Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků (1) Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo12) plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

- 287 b) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, d) doklady o splnění podmínek stanovených zvláštními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí, e) doklad o tom, zda navrhovatel má v České republice nedoplatek evidovaný daňovým úřadem nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, f) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, g) sdělení o způsobu zajištění daně, h) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,18) který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní, i) výpis z evidence Rejstříku trestů,19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní. (3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Pokud navrhovatel, statutární orgán navrhovatele nebo člen statutárního orgánu navrhovatele není státním občanem České republiky, musí být výpis z evidence Rejstříku trestů19) nahrazen obdobným dokladem státu, jehož je navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele občanem, jakož i států, ve kterých navrhovatel nebo člen statutárního orgánu navrhovatele pobýval v posledních třech letech nepřetržitě 6 měsíců. Pokud některý z dotčených států takový doklad nevydává, předloží uvedené osoby místo dokladu čestné prohlášení. (5) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu. Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.20) Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (6) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (7) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a

- 288 doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (8) Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně. (9) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c). (10) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití. (11) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelzeli vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno. (14) Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství. (15) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení. (16) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (17) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou, b) úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,

- 289 -

c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek oprávněného příjemce, nebo c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění. 21) (18) Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 5, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo d) oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky. (19) Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 18 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce. (20) Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 18 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 19. (21) Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto, a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (22) Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109.

§ 23a Daňový zástupce

- 290 -

(1) Provozovatel daňového skladu registrovaný k dani v jiném členském státě se může nechat na daňovém území České republiky zastupovat svým daňovým zástupcem [§ 3 písm. q)] jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím. Návrh na vydání povolení podává právnická nebo fyzická osoba, která má být ustanovena daňovým zástupcem, prostřednictvím místně příslušného celního úřadu. V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo nebo místo pobytu, údaje o registraci k dani provozovatele daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, potvrzené jemu příslušným správcem daně, a registrační číslo ke spotřebním daním 27a) , b) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, c) plná moc k zastupování podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní 27b) udělená provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě navrhovateli a písemné prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá; prohlášení navrhovatele, že plnou moc přijímá, musí být předloženo s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, d) předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, e) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, g) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou, h) sdělení o způsobu zajištění daně, i) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm navrhovatel zapsán; výpis nesmí být starší více než 30 kalendářních dní. (2) Název vybraného výrobku podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (3) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti

- 291 uvedené v odstavci 1 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (4) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (5) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (6) Celní ředitelství vydá povolení, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 a 21a obdobně. (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e). (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému zástupci evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (10) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelzeli vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (11) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno. (12) Daňový zástupce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením daňového zástupce postoupí celnímu ředitelství. (13) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení. (14) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. (15) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce právnickou osobou, b) úmrtím daňového zástupce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce za mrtvého,

- 292 -

c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek daňového zástupce, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce, d) dnem zániku živnostenského oprávnění 21) , e) odvoláním plné moci pro daňového zástupce provozovatelem daňového skladu registrovaného k dani v jiném členském státě, který tuto plnou moc udělil, nebo f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem. (16) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) daňový zástupce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39a), nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) daňový zástupce o odnětí povolení požádá, nebo d) daňový zástupce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky. (17) Pokud je daňovému zástupci, kterému bylo vydáno více povolení daňového zástupce, odejmuto některé z těchto povolení z důvodu uvedeného v odstavci 16 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení daňového zástupce. (18) Bylo-li povolení daňovému zástupci odejmuto podle odstavce 16 písm. b) nebo d), může být takovému daňovému zástupci vydáno nové povolení daňového zástupce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení daňového zástupce. To se týká i odejmutí povolení daňového zástupce podle odstavce 17. (19) Zanikne-li povolení daňového zástupce nebo je-li toto povolení odejmuto, a) celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství, nebo b) celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství. (20) Další podmínky, které se týkají přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně daňovým zástupcem, jsou stanoveny v § 109a. ____________________ 27a) Článek 15a směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS,

- 293 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES. 27b) § 10 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 36 Prodej za ceny bez daně (1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti. (2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně. (3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena. (4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel. (5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně, c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků, d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel, e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, 18) který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, g) výpis z evidence Rejstříku trestů, 19) je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, je-li navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní. (6) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu. 20)

- 294 (6) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). (7) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelzeli vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (8) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně. (9) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel. (10) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (11) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení. (12) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou, b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění. 21) (13) Celní úřad povolení odejme, jestliže a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu, b) držitel o to požádá, nebo c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem 13) nebo podmínky uvedené v povolení. § 60a

- 295 Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 60 odst. 1 nebo 2 mohou nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. O vydání tohoto povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. (2) V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti: a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo 12) navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo navrhovatele, bylo-li přiděleno, je-li navrhovatel fyzickou osobou, b) popis místa uskladnění zkapalněných ropných plynů a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím, c) název, popřípadě obchodní označení zkapalněných ropných plynů, d) účel použití zkapalněných ropných plynů, e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo dodavatelů, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků, f) evidenční číslo navrhovatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno. (3) Název zkapalněného ropného plynu podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti zkapalněného ropného plynu tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena. (4) Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v konkursním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20). Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na dávkách na pojistném a sociálním zabezpečení a na příspěvcích na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku. (5) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní. (6) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží. (7) Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) až d). (8) Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky zabezpečení zkapalněných ropných plynů nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití. (9) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelzeli vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní,

- 296 popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (10) Rozhodnutí o vydání povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno navrhovateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro navrhovatele, třetí dodavateli zkapalněných ropných plynů a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele zkapalněných ropných plynů. (11) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního povolení přidělí navrhovateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. (12) V rozhodnutí o povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno. (13) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno. (14) O vydání nového povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího povolení, pokud hodlá nepřerušeně nakupovat zkapalněné ropné plyny. (15) Držitel povolení je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) do 15 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) je držitel povolení povinen oznámit dříve, než k těmto změnám dojde. (16) Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu držitele povolení, místa uskladnění zkapalněných ropných plynů či sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního povolení. Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího. Zanikne-li původní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního povolení. (17) Povolení zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou, c) úmrtím držitele povolení nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele povolení za mrtvého, d) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurs na majetek uživatele, nebo d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení, nebo e) dnem zániku živnostenského oprávnění 21) . (18) Celní ředitelství odejme povolení, jestliže a) držitel povolení opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 11,

- 297 b) držitel povolení neplní podmínky stanovené povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40), c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno, a držitel povolení nepožádal o jeho změnu, d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání povolení nebyl uskutečněn nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení, nebo e) držitel povolení o to požádá. § 72 Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu (1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f), i) a j), nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu plátcem nebo u celního úřadu při podání písemného celního prohlášení, je-li dovážený líh navržen k propuštění do režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. (2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek nebo při pronájmu podniku nebo jeho části, anebo při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. (3) Po prohlášení konkursu či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele. (4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 odst. 1 písm. a), d) a f), předložit zvláštní povolení celního ředitelství podle § 13. Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno. § 136 (1) Právnické nebo fyzické osoby, které chtějí od 1. ledna 2004 být uživatelem [§ 3 písm. i) a § 13] nebo provozovatelem daňového skladu [§ 3 písm. f) a § 19 odst. 2 písm. b)], jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona. (2) Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí vybrané výrobky a dle tohoto zákona jim vznikne povinnost provozovat daňový sklad (§ 19 odst. 3), jsou povinny podat návrh na vydání takového povolení (§ 20) do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona. (3) Právnické nebo fyzické osoby, které podle odstavce 1 nebo 2 podají návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona, jsou povinny zajistit daň způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 do 31. prosince 2003. Celní ředitelství může vydat povolení k provozování daňového skladu ještě před tímto datem.

- 298 Pokud však k 31. prosinci 2003 není daň zajištěna, celní ředitelství vydané povolení zruší. Pro jednotlivý daňový sklad musí zajištění daně odpovídat: a) výši daně zdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu a u kterých bude uplatněn nárok na vrácení daně, b) výši daňové povinnosti, která by navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění dosud nezdaněných vybraných výrobků, které jsou v měsíci podání návrhu na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu umístěny na území budoucího daňového skladu, c) jedné desetiny výše daňové povinnosti, která navrhovateli vznikla podle dosavadních právních předpisů při vyskladnění vybraných výrobků v období od 1. ledna 2003 do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém byl návrh na vydání rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podán. (4) Právnické nebo fyzické osoby, které na daňovém území České republiky vyrábějí vybrané výrobky, jsou povinny k 31. prosinci 2003 provést inventarizaci všech dosud nezdaněných vybraných výrobků a těch zdaněných vybraných výrobků, u kterých budou uplatňovat nárok na vrácení daně. § 136a Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně v průběhu insolvenčního řízení (1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. (2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení. (3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20) oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období. (4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40. dne od skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů

- 299 §6 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanec ministerstva, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů (dále jen "příslušný zaměstnanec"), a příslušný celník jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při své činnosti nebo v souvislosti s ní dozvěděli, zejména o poměrech osob nakládajících se surovými diamanty, jak osobních, tak i souvisejících s jejich podnikáním. (2) Příslušný zaměstnanec a příslušný celník jsou povinni informace získané při své činnosti poskytnout k žádosti zaměstnance správce daně správnímu orgánu a soudu, projednává-li tento orgán opravný prostředek, projednává-li dědictví, vede-li řízení o konkursu a vyrovnání insolvenční řízení u osoby nakládající se surovými diamanty, projednává-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů osoby nakládající se surovými diamanty nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky. (3) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být příslušný zaměstnanec nebo příslušný celník zproštěni osobou nakládající se surovými diamanty pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu. (4) Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,4) b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, c) vůči příslušné organizační složce ministerstva, vyžaduje-li údaje na základě zvláštního právního předpisu,5) d) vůči Nejvyššímu státnímu zastupitelství, pokud provádí šetření k zjištění podmínek žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle zvláštního zákona. (5) Příslušný zaměstnanec a příslušný celník jsou i po skončení výkonu své činnosti zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost. (6) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití informací získaných v rámci plnění úkolů v systému certifikace surových diamantů nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo pro jednání, které by způsobilo někomu újmu. (7) Příslušný celník a příslušný zaměstnanec mohou při vědecké, publikační a pedagogické činnosti využívat informace v anonymizované formě. (8) Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech podle zvláštních právních předpisů2) není tímto zákonem dotčena. -----------------------------------------------------------------4) Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- 300 -

ČÁST OSMDESÁTÁ Změna zákona o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) § 17 Jiná práva (1) Ochranná známka může být předmětem zástavního práva, předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce a může být zahrnuta do konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku v řízení o vyrovnání majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu6a). (2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 Úřad na žádost zapíše do rejstříku, a to ve lhůtě do 1 měsíce od přijetí žádosti. Náležitosti žádosti o zápis týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis. (3) Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. ------------------------------------------------------6a)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 53 Zmocňovací ustanovení Úřad vydá vyhlášku, v níž upraví náležitosti žádosti o zápis převodu a přechodu ochranné známky (§ 15), náležitosti žádosti o vyznačení změny vlastníka ochranné známky (§ 16), náležitosti žádosti o zápis zástavního práva, výkonu rozhodnutí a exekuce, konkurzního řízení, řízení o vyrovnání insolvenčního řízení (§ 17), náležitosti žádosti o zápis licenční smlouvy (§ 18), náležitosti přihlášky (§ 19), náležitosti připomínek k přihlášce (§ 24), náležitosti námitek proti zápisu (§ 25), náležitosti žádosti o úpravu či rozdělení přihlášky (§ 27), náležitosti žádosti o obnovu zápisu ochranné známky (§ 29), náležitosti návrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou (§ 34), údaje uváděné v rejstříku (§ 44), náležitosti žádosti o mezinárodní zápis a žádosti o úkony v mezinárodním rejstříku ochranných známek (§ 47), výši úhrady nákladů za předání přihlášky ochranné známky Společenství (§ 49) a počet znění nebo vyobrazení ochranné známky [§ 50 odst. 1 písm. d)].

- 301 ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) § 12 Registr (1) Zřizuje se registr, který vede ministerstvo. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Ministerstvo zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti a) b) c) d) e)

vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře a samostatného likvidátora pojistných událostí. (3) Do registru se zapisují následující údaje včetně jejich změn:

a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, b) u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem žadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační složky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice, c) předmět podnikání podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný, d) datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti, e) územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat služby, f) pozastavení nebo přerušení činnosti, g) datum zániku zápisu do registru, h) datum prohlášení a zrušení konkursu, nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku, i) datum vstupu právnické osoby do likvidace, j) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených ministerstvem. (4) U pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě

- 302 práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, se do registru zapisují a) identifikační údaje, b) údaje o charakteru provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle § 4 písm. a) až d), v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný, c) údaje o tom, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky nebo formou svobody dočasně poskytovat služby; je-li zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví provozována formou práva zřizovat pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky, d) údaje o pozastavení a přerušení provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace, e) údaje o ukončení činnosti. Zápis údajů podle písmen a) až e) do registru provede ministerstvo na základě informací předaných mu příslušným úřadem domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným úřadem domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele poskytnuty. (5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. (6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. (7) Ministerstvo zveřejňuje seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Finančním zpravodaji a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy ministerstvo aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny. § 13 Žádost pojišťovacího zprostředkovatele o zápis do registru (1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti. (2) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a), b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (3) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 2 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato

- 303 fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19), d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. (4) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b), b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost (§ 18) odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 15 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20), d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo potvrzení podle odstavce 6, e) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců. (6) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovny, pro kterou má být vázaný pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost provozovanou v její prospěch. To platí i v případě prokazování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti pojišťovacího agenta. V případě podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého má být podřízený pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř nese plnou odpovědnost za tuto jeho činnost jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. (7) Žádost o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, která hodlá provozovat na území České republiky zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, se řídí ustanoveními odstavců 2 až 6. K žádosti musí být přiloženo potvrzení o bydlišti žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, potvrzení o bydlišti na území České republiky vedoucího organizační složky podniku této osoby.

- 304 (8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu, jakmile se o této změně dozvěděl. (9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku. § 15 Žádost samostatného likvidátora pojistných událostí o zápis do registru (1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje ministerstvo na základě žádosti. (2) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a), b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (3) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 2 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19), c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. (4) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b), b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20), c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců.

- 305 (6) K žádosti o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky, která hodlá provozovat na území České republiky činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí být přiložen doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu6) žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, vedoucího organizační složky podniku této osoby. (7) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu, jakmile se o této změně dozvěděl. (8) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku. -----------------------------------------------------------------6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19 Důvěryhodnost fyzických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, a) která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin8) nebo, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti), b) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs, c) která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku, b) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, c) která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, d) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), jestliže a)

soud zrušil konkurs jinak než 1. usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo 2. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,

- 306 a) insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu9) určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. (3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace. -----------------------------------------------------------------8) § 4, část druhá hlavy druhá a devátá zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20 Důvěryhodnost právnických osob (1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba, a) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 19 všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby, b) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, c) na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs. c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže soud konkurs zrušil jinak než a) usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

- 307 (4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby. § 28 Zvláštní ustanovení (1) Pojistné uhrazené pojistníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se považuje za pojistné uhrazené pojišťovně, pojistné vracené pojistníkovi pojišťovnou se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je pojistník skutečně obdrží. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrží. (2) Prostředky pojišťovny, zajišťovny nebo pojistníků a pojištěných na účtu pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 6 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se nezahrnují do konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu.14) majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14). (3) Zůstatky prostředků na zvláštních bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 6 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 7 odst.6 písm. a) a § 8 odst. 6 písm. a). -----------------------------------------------------------------14) § 18 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o kolektivním investování § 92 Zrušení rozhodnutím valné hromady (1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance . (2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem. (3) Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Česká národní banka. (4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu podle odstavce 1 a) jmenuje likvidátora, nebo

- 308 b) návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 134) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu. (5) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance. (6) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora. (7) Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora. (8) Opravný prostředek proti rozhodnutí České národní banky o jmenování, zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek. (9) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou. (10) Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. (11) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu. § 99 Zrušení podílového fondu s likvidací (1) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu. (2) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen. (3) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne,kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.

- 309 (4) Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy. Pokud poplatek za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu. (5) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo c) a investiční společnost je v konkurzu bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti, zajistí prodej majetku v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům správce konkurzní podstaty insolvenční správce; odstavce 1 a 4 platí obdobně. (6) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou investiční společnosti v konkurzu; v případě, že konkurzní podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. (6) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou investiční společnosti v úpadku; v případě, že majetková podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 109 (1) Rozhodnutí o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje a) určení osoby nuceného správce a údaje o něm, b) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti, c) případné omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu. (2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. (3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením rozhodnutí nucenému správci. (4) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Zavedením nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví.

- 310 (6) Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu na nuceného správce; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy. (7) Je-li rozhodnutím o zavedení nucené správy omezeno nakládání s majetkem podle odstavce 1 písm. c), nejsou tím dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění 8a) podle zvláštního právního předpisu 8b) nebo podle zahraniční právní úpravy, které investiční společnost nebo investiční fond poskytly nebo jim bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 8c) . (8) Nucený správce a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, b) zajistí ochranu práv podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu, c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu a 1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo 2. navrhne zrušení společnosti. (9) Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Česká národní banka na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok. (10) Nucený správce může s předchozím souhlasem České národní banky a) pozastavit vydávání a odkupování podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu, nebo b) podat návrh na vyrovnání nebo prohlášení konkurzu investiční společnosti nebo investičního fondu, zjistí-li, že jsou předluženy. b) podat insolvenční návrh na majetek investiční společnosti nebo na majetek investičního fondu, zjistí-li, že jsou předluženy. (11) Náhrada hotových výdajů nuceného správce investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna nuceného správce jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů nuceného správce a odměny nuceného správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. § 111 (1) Nucená správa končí a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy, b) prohlášením konkurzu konkursu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo c) jmenováním likvidátora.

- 311 -

(2) Ke zrušení investiční společnosti v nucené správě nebo investičního fondu v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada těchto společností, se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky. (3) Investiční společnost v nucené správě nebo investiční fond v nucené správě se zrušují s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor. § 114 Odnětí povolení nebo souhlasu (1)Komise odejme povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže a) nabylo právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu, b) byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo c) bylo zahájeno řízení o vyrovnání. (1) Česká národní banka odejme povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (2) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže a) opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě, b) je to nezbytné v zájmu ochrany investorů, c) dalším trváním nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu nelze dosáhnout jejího účelu, d) povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, e) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, f) investiční společnost nebo investiční fond nedodržují ustanovení o kapitálové přiměřenosti, g) investiční společnost nebo investiční fond nezahájí shromažďování peněžních prostředků do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, h) investiční společnost nebo investiční fond nevykonávají kolektivní investování déle než 6 měsíců, nebo i) investiční fond nesplní povinnosti stanovené v § 64 odst. 4 nebo mu Česká národní banka neudělila souhlas se zahájením shromažďování prostředků od veřejnosti podle § 64 odst. 4, pokud se tento souhlas vyžaduje.

- 312 (3) Pokud investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu, Česká národní banka v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne též o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu nebo převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování podílového fondu Česká národní banka přihlédne k případné dohodě mezi investiční společností, jíž odnímá povolení k činnosti investiční společnosti a investiční společností, která souhlasí s převzetím obhospodařování podílového fondu. (4) Jestliže osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, obhospodařuje majetek zákazníků a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna neprodleně vypořádat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytovaných investičních služeb. (5) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, se považuje za investiční společnost až do a) vyplacení podílů podílníkům zrušených podílových fondů nebo převedení obhospodařování podílových fondů na jinou investiční společnost a b) vypořádání pohledávek a závazků vyplývajících z poskytovaných investičních služeb, pokud takové služby poskytuje. (6) Česká národní banka dále odejme povolení k činnosti investičního fondu, jestliže a) do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nedosáhl jeho vlastní kapitál 50 000 000 Kč, nebo b) investiční fond nemá po dobu delší než 3 měsíce depozitáře. (7) Česká národní banka může odejmout povolení k činnosti investičního fondu, který je speciálním fondem kvalifikovaných investorů, jestliže poruší ustanovení o povoleném počtu akcionářů (§ 56 odst. 3). (8) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se zrušuje s likvidací a jejího likvidátora jmenuje Česká národní banka; § 92 odst. 3 a 5 až 11 platí obdobně. Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se až do výmazu z obchodního rejstříku považuje za investiční fond. (9) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen. § 124 Další správní delikty Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která a) vykonává činnost, ke které je třeba povolení podle § 6 odst. 4 nebo § 14 odst. 2 bez povolení nebo poruší zákaz podle § 2a odst. 1 a 2, b) veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43,

- 313 c) neoprávněně používá označení "investiční fond", "podílový fond" nebo "investiční společnost", d) nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9, nebo e) jako správce konkurzní podstaty investiční společnosti nepostupuje řádně při plnění povinností podle § 99 odst. 5, nebo e) f) neoprávněně veřejně nabízí cenné papíry vydané fondem kolektivního investování na území České republiky, se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč.

§ 127 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává bez povolení činnost, ke které je podle tohoto zákona potřebné povolení (§ 6 odst. 4, § 14 odst. 2), b) veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43, c) bez povolení používá označení "investiční fond", "podílový fond" nebo "investiční společnost", d) nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9, e) vykonává funkci vedoucí osoby 3) investiční společnosti nebo investičního fondu nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu a nesplňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 58 odst. 4 a § 73) nebo nemá k výkonu této funkce předchozí souhlas České národní banky (§ 58 odst. 4 a § 72), f) v podkladech pro žádost o předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby 3) nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu (§ 58 odst. 4 a § 72) uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost, g) jako vedoucí osoba 3) investiční společnosti nebo investičního fondu poruší povinnost podle § 75 odst. 3 nebo jako člen výboru odborníků poruší povinnost podle § 53f odst. 3, nebo h) jako správce konkurzní podstaty investiční společnosti nepostupuje řádně při plnění povinností podle § 99 odst. 5, nebo h) i) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 133.

- 314 (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 133 Povinnost mlčenlivosti (1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou8) investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím insolvenčním správcem nebo zaměstnancem investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, je povinna zachovávat mlčenlivost o služebních věcech, které se dotýkají zájmů investiční společnosti nebo investičního fondu nebo akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely a) b) c) d) e) f)

občanského soudního řízení, soudního řízení správního, trestního řízení, správy daní a poplatků, dozoru Komise, poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, g) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou, h) bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank, i) exekučního řízení, j) konkurzního insolvenčního řízení, k) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby. (3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1. § 139 Zmocnění Česká národní banka stanoví vyhláškou a) způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování podle § 82 odst. 4, b) minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutu a podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankou podle § 84a odst. 5 a 6, c) podrobnosti plnění povinností depozitáře a případy, kdy mohou tyto činnosti být prováděny prostřednictvím jiné osoby, d) jednání investiční společnosti nebo investičního fondu, která mohou být důvodem neprovedení pokynu depozitářem, e) druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může standardní fond nebo speciální fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má fond v majetku, o rizicích s nimi

- 315 spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, podle § 27 odst. 8 a § 49b odst. 7, f) informace, které obsahuje výroční zpráva investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, informace, které obsahuje pololetní zpráva investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování, údaje, které obsahuje informace o struktuře majetku fondu kolektivního investování podle § 88 odst. 1 písm. c) a odst. 2, informace, které o své činnosti na území České republiky poskytuje zahraniční standardní fond a zahraniční speciální fond; způsob uveřejňování těchto zpráv a informací a způsob jejich zasílání České národní bance, podrobnosti o struktuře těchto zpráv a podrobnosti o formě informačních povinností investiční společnosti a fondu kolektivního investování, g) způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů podle § 55 odst. 5, h) způsob plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, a způsob jejich zavedení podle § 74 odst. 3 a podrobnosti plnění povinností podle § 76 odst. 1 písm. a) až c), jejich podrobnější vymezení a způsob jejich zavedení podle § 76 odst. 4, i) náležitosti a přílohy žádosti podle § 58 odst. 3, § 61, § 63 odst. 2, § 65, § 66 odst. 3, § 67 odst. 2, § 68 odst. 2, § 71 odst. 4, § 72 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 3 a § 101 odst. 3, včetně pravidel pro případ, kdy lze upustit od požadavku na předložení přílohy žádosti nebo jejího jazykového překladu, j) způsob stanovení odměny likvidátora, správce konkurzní podstaty insolvenčního správce a nuceného správce, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 92 odst. 10, § 99 odst. 6 a § 109 odst. 10), k) obsah propagační upoutávky fondu kvalifikovaných investorů a postup při jejím uveřejňování podle § 56 odst. 5. ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dluhopisech §7 Emisní podmínky (1) Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, a obsahují vždy a) b) c) d)

údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až k), údaj o podobě dluhopisu, lhůtu pro upisování emise dluhopisu (dále jen "emisní lhůta"), emisní kurz, případně způsob jeho stanovení, a pro případ, že emisní kurz bude určován kurzem dosaženým v aukci, způsob aukce, e) předpokládanou celkovou jmenovitou hodnotu emise dluhopisu, f) způsob a místo upisování dluhopisu a způsob a místo splácení emisního kurzu upsaného dluhopisu, g) způsob případného výpočtu výnosu dluhopisu, h) údaje o zdaňování výnosu dluhopisu, i) údaje o osobách, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplácení výnosu z dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,

- 316 j)

údaje účetní závěrky za poslední 2 roky spolu s výrokem auditora o těchto účetních závěrkách, k) informace o promlčení práv z dluhopisu, l) způsob oznamování svolání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen "schůze vlastníků") (§ 21); stanovení rozhodného dne pro účast na schůzi vlastníků zaknihovaných dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu, který nesmí předcházet o více než 7 kalendářních dnů den konání schůze vlastníků, a způsob uveřejňování dalších informací o dluhopisu, m) informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating), nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno, n) označení regulovaného trhu nebo volného trhu, na kterém emitent hodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování, nebo informaci, že nehodlá o takové přijetí požádat. (2) Emisní podmínky obsahují též vymezení dalších práv a povinností emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, pokud přicházejí v úvahu podle podmínek vydání a záměrů emitenta, a to a) rozhodnutí emitenta, že emise dluhopisů bude v rámci emisní lhůty vydávána postupně (v tranších), b) právo emitenta zvýšit objem emise [§ 11 odst. 1 písm. b)] a možný rozsah tohoto zvýšení, případně právo emitenta vydat dluhopisy v předpokládaném objemu i po uplynutí emisní lhůty [§ 11 odst. 1 písm. c)], c) údaj o tom, že je splacení dluhopisu nebo vyplacení výnosu z něho zajištěno třetí osobou, a údaj, kde je smlouva o zajištění přístupná veřejnosti, d) údaje o zástavním právu u dluhopisu, jehož splacení nebo vyplacení výnosu z něho je zajištěno zástavou, a způsob, jakým bude zástavní právo uplatněno, e) způsob losování u dluhopisu, jehož výnos je spojen s dluhopisem, který je losován [§ 16 písm. c)], f) údaj o případných dalších právech vlastníků dluhopisů, jsou-li s dluhopisem spojena, g) v případě zaknihovaných dluhopisů údaj o tom, kdo povede jejich evidenci, a případně rozhodnutí emitenta, že právo na výnos má osoba vlastnící dluhopis k jinému dni, než je den splatnosti výnosu dluhopisu (§ 17 odst. 1), h) v případě sběrného dluhopisu údaj o tom, kdo povede evidenci vlastníků podílů na sběrném dluhopisu, i) nepřípustnost oddělení práva na výnos dluhopisu, pokud emitent oddělení tohoto práva vylučuje, j) oprávnění emitenta splatit dluhopis přede dnem jeho splatnosti včetně poměrného výnosu, s vymezením podmínek a způsobu předčasného splacení a též způsobu výpočtu hodnoty nesplacených nevrácených kupónů (§ 19 odst. 4), k) oprávnění vlastníka dluhopisu žádat splacení dluhopisu před dobou splatnosti včetně vymezení podmínek, za kterých je oprávněn tak učinit, l) znění rozhodčí doložky, mají-li být spory o právech a povinnostech spojených s dluhopisem řešeny v rozhodčím řízení, m) u vyměnitelného dluhopisu (§ 33 odst. 1) způsob oznámení dne, od kterého lze právo na výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo akcii či akcie uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou vyměnitelné dluhopisy vydávány v zaknihované podobě, datum rozhodného dne pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů, n) u prioritního dluhopisu (§ 33 odst. 2) způsob oznámení dne, od kterého lze právo na přednostní úpis akcií uplatnit, a místo a lhůtu pro uplatnění tohoto práva; pokud jsou prioritní dluhopisy vydávány v zaknihované podobě, datum rozhodného dne pro určení osoby oprávněné vykonat práva z těchto dluhopisů,

- 317 o) u podřízeného dluhopisu (§ 34) ustanovení, že pohledávky vlastníků těchto dluhopisů s nimi spojené budou uspokojeny až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti v případě 1. vstupu emitenta do likvidace, 2. prohlášení konkurzu na majetek emitenta, 2. vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, 3. povolení vyrovnání, 3. 4. je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření. (3) Právní vztah mezi emitentem a osobou oprávněnou vykonávat práva spojená s dluhopisem se ve věcech neupravených tímto zákonem řídí obchodním zákoníkem a zákonem o cenných papírech. § 34 Podřízené dluhopisy (1) Podřízené dluhopisy jsou dluhopisy, kde v případě a) vstupu emitenta do likvidace, b) prohlášení konkurzu na majetek emitenta, b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo c) povolení vyrovnání, nebo c)d) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. (2) Skutečnost, že jde o podřízený dluhopis, musí být zřetelným způsobem vyznačena na listinném dluhopisu nebo v evidenci zaknihovaných dluhopisů a ve všech materiálech používaných k propagaci takového dluhopisu. (3) Pohledávky ze všech podřízených dluhopisů a ostatních pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se v případech uvedených v odstavci 1 uspokojují podle svého pořadí. (4) Podřízený dluhopis v listinné podobě může znít pouze na jméno. ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty § 87 Prodej zboží za ceny bez daně (1) Zboží lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství. (2) Zboží, které je předmětem spotřební daně, lze dodávat do prostor uvedených v odstavci 1 pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.

- 318 (3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1, držitel povolení může uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem. (4) Zboží lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu, druh zboží a cena bez daně. (5) Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel. (6) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo navrhovatele, pokud je navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, pokud je navrhovatel fyzickou osobou, b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá navrhovatel prodávat zboží za ceny bez daně, c) název, popřípadě označení prodávaného zboží, d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách uvedených v odstavci 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel, e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek evidovaný správcem daně nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů, g) výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud je navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba, které nesmějí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů. (7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 6 a navrhovatel není v likvidaci nebo v konkursním řízení či vyrovnacím řízení neprobíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek navrhovatele. (8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Jestliže nemůže celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, musí o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy zboží, které mohou být prodávány za ceny bez daně.

- 319 (10) Celní úřad může v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení zboží v prostorách uvedených v odstavci 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých je zboží skladováno před jejich umístěním do prostor uvedených v odstavci 1 a na paluby letadel. (11) Držitel povolení musí nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 6. U změny sídla, popřípadě místa podnikání, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů zboží, celní úřad rozhodne o změně povolení. U změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení. (12) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, pokud je držitel právnickou osobou, b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, pokud je držitel fyzickou osobou, c) nabytím právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo nabytím právní moci usnesení soudu, kterým se ruší konkurz na majetek držitele, nebo c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění. (13) Celní úřad povolení odejme, pokud a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu, b) držitel o to požádá, nebo c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje zboží za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo podmínky uvedené v povolení. § 99 Zdaňovací období (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. (2) Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (3) Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí správci daně. Osoba povinná k dani, která podává přihlášku k registraci, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud v předcházejícím kalendářním roce dosáhla výše uvedeného obratu a tuto skutečnost uvede do přihlášky k registraci. (4) Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.

- 320 (5) Při přeměně společnosti fúzí se zdaňovací období zúčastněných společností nebo družstev stanoví ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva rozdělením se zdaňovací období nově založených nástupnických společností nebo družstev, popřípadě nástupnických společností nebo družstev při rozdělení sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka. (6) Pokud není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce. (7) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem. (8) Změnu zdaňovacího období ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit správci daně změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku. (9) Zdaňovacím obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní čtvrtletí. (10) Zdaňovacím obdobím plátce podle § 94 odst. 11 je kalendářní čtvrtletí. (11)Při prohlášení konkurzu končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni prohlášení konkurzu. Další zdaňovací období plátce začíná dnem prohlášení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl prohlášen konkurz. Pro další období se považuje za zdaňovací období plátce kalendářní měsíc. Při zrušení konkurzu končí zdaňovací období dnem předcházejícím dni zrušení konkurzu, a pokud registrace plátce trvá, začíná zdaňovací období dnem zrušení konkurzu a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byl konkurz zrušen. Do konce kalendářního roku, ve kterém byl konkurz zrušen, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a v následujícím kalendářním roce se zdaňovací období určí podle odstavců 1 až 3. (11) Při rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období plátce začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku. Pro období po dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, ve kterém probíhá insolvenční řízení, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. Dojde-li k ukončení insolvenčního řízení, končí zdaňovací období dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení a následující zdaňovací období začíná dnem následujícím po dni, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení. Po ukončení insolvenčního řízení je do konce kalendářního roku zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a pro následující kalendářní rok se určí zdaňovací období podle odstavců 1 až 3. -----------------------------------------------------------------10) § 829 a násl. občanského zákoníku.

- 321 § 101 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 20, u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. (2) Při prohlášení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu, a to do 30 dnů po prohlášení konkurzu. Při ukončení konkurzu je plátce povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl konkurz zrušen, nejpozději ke dni zrušení konkurzu. (2) Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období končící dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku je 30 dnů od skončení zdaňovacího období. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období. (3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (4) Zanikne-li společnost nebo družstvo zrušením bez likvidace, je daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu dni zániku plátce povinen podat právní nástupce plátce, a to s uvedením, že je podává za zaniklého plátce. (5) Plátce, který jako určený účastník sdružení10) vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti. (6) Osoba identifikovaná k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (7) Plátce podle § 94 odst. 11 je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém mu vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. -----------------------------------------------------------------10) § 829 a násl. občanského zákoníku.

- 322 § 105 Vracení nadměrného odpočtu (1) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek,69) vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle zvláštního právního předpisu.69) Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkurzu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkurzu. (2) Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, počítá se sankce podle zvláštního právního předpisu68) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Tato sankce68) se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu. (3) Za den vzniku vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč. -----------------------------------------------------------------68) § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 69) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

- 323 ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 80 (1) Organizátor mimoburzovního trhu zavede a) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci dat, b) systém vnitřní kontroly a c) pravidla pro uzavírání obchodů jeho zaměstnanci na vlastní účet a na účet osob jim blízkých. (2) Organizátor mimoburzovního trhu upraví vnitřním předpisem svou vnitřní organizaci (organizační řád) a záležitosti uvedené v odstavci 1. (3) Pravidla obchodování na mimoburzovním trhu musí zajistit a) řádné fungování trhu, b) omezení možnosti střetu zájmů mezi jednotlivými zákazníky a c) čestné, kvalifikované a spravedlivé nakládaní s pokyny zákazníků k uskutečnění transakcí na jím organizovaném trhu s investičními nástroji. (4) Peněžní prostředky a investiční nástroje svěřené organizátorovi mimoburzovního trhu za účelem uskutečnění transakce na jím organizovaném trhu a získané za tyto hodnoty pro zákazníka nejsou majetkem organizátora mimoburzovního trhu ani součástí jeho konkurzní podstaty majetkové podstaty. V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty V případě rozhodnutí o úpadku je insolvenční správce povinen vydat tento majetek bez zbytečného odkladu zákazníkům; pro vydání tohoto majetku platí § 132 obdobně. (5) Organizátor mimoburzovního trhu při nakládání s majetkem uvedeným v odstavci 4 a) vede odděleně vlastní peněžní prostředky a peněžní prostředky svěřené mu zákazníkem a účtuje o majetku zákazníka odděleně od svého majetku, b) nepoužívá tento majetek k obchodu na účet jiné osoby než zákazníka, který mu tento majetek svěřil, popřípadě pro kterého byl získán, a c) zajistí jednoznačnou identifikaci tohoto majetku tak, že peněžní prostředky zákazníků vede na zvláštním bankovním účtu, a vnitřním předpisem upraví oddělené nakládání s peněžními prostředky zákazníků od nakládání s vlastními peněžními prostředky. (6) Organizátor mimoburzovního trhu a) organizuje mimoburzovní trh s odbornou péčí v souladu s pravidly obchodování na mimoburzovním trhu,

- 324 b) informuje zákazníka úplně, pravdivě a srozumitelně o podstatných skutečnostech souvisejících s uskutečňováním transakcí na jím organizovaném trhu, zejména jej upozorní na to, že organizátor mimoburzovního trhu neposuzuje, zda jsou investiční nástroje, se kterými hodlá zákazník uskutečňovat na mimoburzovním trhu transakce, nebo služby poskytované či nabízené organizátorem mimoburzovního trhu pro zákazníka vhodné, že na uskutečňování těchto transakcí na tomto trhu ani na poskytování těchto služeb se nevztahují pravidla jednání se zákazníky jako u obchodníka s cennými papíry a že investování na kapitálovém trhu může být rizikové; organizátor mimoburzovního trhu může toto upozornění poskytnout ve standardizované formě, c) informuje zákazníka o transakcích uskutečněných na mimoburzovním trhu na základě pokynů tohoto zákazníka, a to způsobem a ve lhůtách stanovených v pravidlech obchodování na mimoburzovním trhu, a d) používá při propagaci svých služeb pravdivé informace. (7) Organizátor mimoburzovního trhu předkládá České národní bance a) nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, je-li podle takového předpisu povinen tuto zprávu sestavovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem, b) nejpozději do 1 měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí výsledky svého hospodaření v uplynulém čtvrtletí a c) jednou ročně, nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady, seznam osob, které na něm měly k datu konání valné hromady, případně k datu předcházejícímu datu podání seznamu, kvalifikovanou účast a které s ním byly k tomuto datu úzce propojeny, jsou-li mu známy. (8) Organizátor mimoburzovního trhu uveřejní zprávy a údaje podle odstavce 7 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu po jejich předložení České národní bance způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 86 Neodvolatelnost příkazu k vypořádání (1) Účastník vypořádacího systému nebo třetí osoba nesmějí příkaz k vypořádání jednostranně odvolat od okamžiku stanoveného v pravidlech vypořádacího systému. (2) Prohlášením konkurzu na majetek Rozhodnutím o úpadku účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejným orgánem směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků tohoto účastníka nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, není dotčena povinnost provést příkazy k vypořádání ani platnost, účinnost nebo vymahatelnost těchto příkazů, jedná-li se o příkazy k vypořádání, které byly přijaty vypořádacím systémem v souladu s jeho pravidly

- 325 a) před prohlášením konkurzu rozhodnutím o úpadku nebo před uložením jiného opatření, b) v okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření nebo po okamžiku prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den prohlášení konkurzu či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 82 odst. 5, že jim prohlášení konkurzu nebo uložení jiného opatření České národní banky neoznámila a ani jim nebylo jinak známo. b) v okamžiku rozhodnutí o úpadku či uložení jiného opatření nebo po rozhodnutí o úpadku či uložení jiného opatření a byly vypořádány v den rozhodnutí o úpadku či uložení jiného opatření, prokáží-li všichni účastníci vypořádacího systému podle § 82 odst. 5, že jim rozhodnutí o úpadku nebo uložení jiného opatření České národní banka neoznámila a ani jim nebylo jinak známo. (3) Prohlášením konkurzu na majetek Rozhodnutím o úpadku účastníka vypořádacího systému nebo uložením jiného opatření veřejného orgánu směřujícího vůči majetku účastníka vypořádacího systému není dotčeno právo na zajištění, které tento účastník poskytl a) jinému účastníkovi vypořádacího systému v souvislosti s jeho účastí v tomto systému, b) České národní bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo Evropské centrální bance. § 89 Oznamovací povinnosti České národní banky a provozovatele vypořádacího systému (1) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o vypořádacích systémech podle tohoto zákona, o účastnících těchto vypořádacích systémů, o změnách v údajích o účastnících vypořádacích systémů, o změnách v účastnících vypořádacích systémů nebo o odnětí povolení k provozování vypořádacího systému. (2) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek rozhodnutí o úpadku účastníka vypořádacího systému nebo o tom, že účastníkovi tohoto vypořádacího systému bylo uloženo opatření, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, neprodleně informuje provozovatele tohoto vypořádacího systému a provozovatel vypořádacího systému neprodleně informuje ostatní účastníky vypořádacího systému. (3) Jestliže Česká národní banka obdrží informaci o prohlášení konkurzu na majetek rozhodnutí o úpadku účastníka vypořádacího systému provozovaného podle práva jiného členského státu Evropské unie, má-li tento účastník sídlo nebo místo podnikání v České republice, nebo o uložení opatření takovému účastníkovi tohoto vypořádacího systému, kterým se ukládá povinnost zastavit či omezit převody investičních nástrojů nebo peněžních prostředků nebo jiná povinnost týkající se těchto investičních nástrojů nebo peněžních prostředků, informuje neprodleně příslušný orgán členského státu Evropské unie, jehož právem se tento vypořádací systém řídí. § 107a

- 326 Úpadek centrálního depozitáře (1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku prohlášení konkursu na jeho majetek, je správce konkursní podstaty rozhodnutí o úpadku, je insolvenční správce povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře. (2) Správce konkursní podstaty Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží provozování podniku centrálního depozitáře 1f) , včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a. (3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo. (4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se správce konkursní podstaty insolvenční správce a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení. (5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo správce konkursní podstaty insolvenčního správce odvolá a jmenuje jiného. (6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, správce konkursní podstaty insolvenční správce a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením. (7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, správce konkursní podstaty insolvenční správce a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí. (8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4. (9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje správce konkursní podstaty insolvenční správce souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru. (10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře.

- 327 (11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. ____________ 1f)

§ 27a zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb. 1f)

§ 291 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). § 108 Informační povinnosti centrálního depozitáře

(1) Centrální depozitář zasílá Komisi informace a podklady potřebné pro výkon státního dozoru. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis. (2) Centrální depozitář a) zašle Komisi pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání 1. o zrušení centrálního depozitáře, 2. o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře, b) informuje Komisi neprodleně 1. o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu, 2. o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři, 3. podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek centrálního depozitáře nebo návrhu na vyrovnání. 3. o tom, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení.

§ 109 Účastník centrálního depozitáře (1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz a) k založení nebo zrušení majetkového účtu, b) k provedení změny na majetkovém účtu, c) k provedení služby. (2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze a) na příkaz emitenta, který má uzavřenou smlouvu s centrálním depozitářem podle § 111 odst. 1, pokud souvisí se zápisem do evidence emise,

- 328 b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle zvláštního právního předpisu. (3) Účastníkem centrálního depozitáře může být a) banka, b) obchodník s cennými papíry, c) investiční společnost, d) organizátor regulovaného trhu, e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d), f) zahraniční centrální depozitář, g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva, h) Česká konsolidační agentura, i) Česká národní banka, j) centrální banka jiného státu, k) Evropská centrální banka. (4) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou. (5) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba, a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, a to po dobu 5 let od skončení konkurzního řízení, b) které bylo povoleno vyrovnání, a to po dobu 5 let od skončení řízení o vyrovnání, nebo c) u níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu 5 let od zamítnutí návrhu. (6) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba, a) které byla povolena reorganizace, a to po dobu 5 let od skončení reorganizace, b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to po dobu 5 let od zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, c) jejíž plán oddlužení soud schválil, a to po dobu 5 let od splnění plánu oddlužení, d) zamítl-li soud insolvenční návrh, jestliže majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

- 329 (7) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti. (8) Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. (9) Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 115 (1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1 a) soudu pro účely soudního řízení, b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení, d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje, e) České národní bance pro účely 1. dohledu nad finančním trhem, 2. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky, 3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona, f) správci konkurzní podstaty pro účely konkurzního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, f) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, g) vyrovnacímu správci pro účely vyrovnacího řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje, g) h) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby, i) zrušeno j) zrušeno h) k) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění

- 330 mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, i) k) orgánu příslušnému rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zvláštního právního předpisu 1a) . (2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1. (3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře. (4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1. (5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis. ____________________ 1a)

Zákon č. 159/2006 Sb. , o střetu zájmů. § 117 Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, konkurzním správcem, vyrovnacím správcem insolvenčním správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému, provozovatele tiskárny oprávněné k tisku kótovaných cenných papírů nebo osoby podléhající dohledu na konsolidovaném základě, který vykonává Česká národní banka, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna. (2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely a) občanského soudního řízení, b) soudního řízení správního, c) trestního řízení, d) správy daní a poplatků,

- 331 e) dohledu nad finančním trhem, f) poskytování informací Ministerstvu financí při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky, h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou, i) exekučního řízení, j) konkurzního insolvenčního řízení, k) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu, l) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby. (3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 130 (1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznámí Garančnímu fondu, že a) obchodník s cennými papíry z důvodu své finanční situace není schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, že je splní do 1 roku, nebo b) soud prohlásil konkurz na majetek vydal rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, že zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry. (2) Garanční fond v dohodě s Českou národní bankou neprodleně uveřejní vhodným způsobem oznámení, které obsahuje a) skutečnost, že obchodník s cennými papíry není schopen plnit své závazky, b) místo, způsob a lhůtu pro přihlášení nároků na náhradu a zahájení výplaty náhrad z Garančního fondu, a c) případné další skutečnosti související s přihlášením nároků. (3) Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší než 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3. Skutečnosti, že tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu. (4) Na náhradu z Garančního fondu nemá nárok

- 332 a) Česká konsolidační agentura, b) územní samosprávný celek, c) osoba, která v průběhu 3 let předcházejících oznámení podle odstavce 3 1. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 2. byla vedoucí osobou obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 3. byla osobou s kvalifikovanou účastí na obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 4. byla osobou blízkou podle občanského zákoníku 3) osobě podle bodů 1 až 3, 5. byla osobou, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 6. prováděla audit nebo se podílela na provádění auditu osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, 7. byla vedoucí osobou osoby, která patří do stejného podnikatelského seskupení jako obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, d) osoba, ve které má obchodník s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, nebo osoba s kvalifikovanou účastí na tomto obchodníkovi s cennými papíry vyšší než 50% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, e) osoba, která v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti svěřila obchodníkovi s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, prostředky získané trestným činem, f) osoba, která trestným činem způsobila neschopnost obchodníka s cennými papíry, jehož zákazníkům se vyplácí náhrada z Garančního fondu, splnit své závazky vůči zákazníkům. (5) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad a) za majetek zákazníka, o kterém je z průběhu trestního řízení zřejmé, že může jít o majetek podle odstavce 5 písm. g), nebo b) osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, který způsobil neschopnost obchodníka s cennými papíry splnit své závazky vůči zákazníkům, a to po dobu trestního řízení vedeného proti této osobě. (6) Garanční fond pozastaví výplatu náhrad podle odstavce 6 bez zbytečného odkladu poté, kdy se o uvedených skutečnostech dozvěděl. (7) Náhrada z Garančního fondu se poskytuje za majetek zákazníka, který mu nemohl být vydán z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry. Pro výpočet náhrady se ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České

- 333 národní banky podle odstavce 1, sečtou hodnoty všech složek majetku zákazníka, které nemohly být vydány z důvodů přímo souvisejících s finanční situací obchodníka s cennými papíry, a to včetně jeho spoluvlastnického podílu na majetku ve spoluvlastnictví s jinými zákazníky, s výjimkou hodnoty peněžních prostředků svěřených obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou nebo pobočkou zahraniční banky, a vedených jím na účtech pojištěných podle zvláštního zákona upravujícího činnost bank 1a) . Od výsledné částky se odečte hodnota závazků zákazníka vůči obchodníkovi s cennými papíry splatných ke dni, ke kterému Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1. (8) Pro výpočet náhrady podle odstavce 8 jsou určující reálné hodnoty investičních nástrojů platné ke dni, ke kterému Garanční fond obdrží oznámení České národní banky podle odstavce 1. Při výpočtu náhrady může Garanční fond přihlédnout i ke smluvním ujednáním mezi obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem, jsou-li obvyklá, zejména ke skutečně připsaným úrokům nebo jiným výnosům, na které vznikl zákazníkovi nárok ke dni, kdy Garanční fond obdržel oznámení České národní banky podle odstavce 1. (9) Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavců 8 a 9, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20 000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry. (10) Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Česká národní banka může ve výjimečných případech na žádost Garančního fondu prodloužit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce. (11) Obchodník s cennými papíry poskytne Garančnímu fondu na jeho žádost ve lhůtě stanovené Garančním fondem podklady potřebné pro výpočet náhrady podle odstavců 8 a 9. Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena nucená správa, má tuto povinnost nucený správce, je-li na majetek obchodníka s cennými papíry prohlášen konkurz konkurs, má tuto povinnost správce konkurzní podstaty insolvenční správce tohoto obchodníka s cennými papíry. Tutéž povinnost má, pokud ji k tomu Garanční fond vyzve, i jiná osoba, pokud má tyto podklady u sebe. (12) Podklady podle odstavce 12 obsahují za každého zákazníka zejména tyto údaje: a) měnu a částku peněžních prostředků a druh, počet a jednoznačnou identifikaci investičních nástrojů, které tvoří majetek zákazníka, a které nemohly být vydány postupem podle § 132, b) výši pohledávek zákazníka za obchodníkem s cennými papíry, vzniklých na základě smluvních ustanovení, zejména skutečně připsaných úroků nebo jiných výnosů, na které zákazníkovi vznikl nárok, c) výši započitatelných pohledávek obchodníka s cennými papíry vůči zákazníkovi. -----------------------------------3)

Článek 1 a čl. 16 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES. § 131

(1) Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu se Garanční fond stává věřitelem obchodníka s cennými papíry, a to v rozsahu vyplacené náhrady. Pokud byla pohledávka již přihlášena do konkurzu konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry,

- 334 stává se Garanční fond stejným okamžikem a ve stejném rozsahu konkurzním konkursním věřitelem obchodníka s cennými papíry v úpadku namísto zákazníka. Na žádost Garančního fondu vyznačí správce konkurzní podstaty insolvenční správce tuto změnu bez zbytečného odkladu v seznamu přihlášených pohledávek 4) . (2) Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne splatnosti pohledávky zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu. (3) V případě, že prostředky Garančního fondu nepostačují k vyplacení náhrad, obstará si Garanční fond potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Garanční fond dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud Garanční fond úvěr podle věty první nezíská, může mu na jeho žádost poskytnout stát návratnou finanční výpomoc v potřebné výši. (4) Na majetek Garančního fondu nemůže být prohlášen konkurz. ____________________ 4)

§ 20 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

4)

§ 189 insolvenčního zákona.

§ 132 Vydání majetku zákazníků po prohlášení konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry Vydání majetku zákazníků po vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek obchodníka s cennými papíry (1) Majetek zákazníka není součástí konkurzní podstaty obchodníka s cennými papíry a správce konkurzní podstaty jej bez zbytečného odkladu vydá zákazníkům. Náklady spojené s vydáním majetku zákazníka jsou pohledávkou za konkurzní podstatou a uspokojí se ve stejném pořadí jako náklady spojené s udržováním a správou konkurzní podstaty. (1) Majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu4a) a je-li vydáno rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry, insolvenční správce je povinen jej bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům. (2) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, postačují k plnému uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydají se tyto investiční nástroje zákazníkům. Totéž platí o peněžních prostředcích, které tvoří majetek zákazníků. (3) Jestliže investiční nástroje téhož druhu, které tvoří majetek zákazníků a jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se zákazníkům odpovídající podíl investičních nástrojů nebo jeho hodnota v penězích. Nepostačují-li peněžní prostředky k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, uspokojí se nároky zákazníků poměrně.

- 335 (4) Nárok na vydání majetku zákazníka, který nebyl uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, je pohledávkou, jejíž uspokojení se řídí zvláštním právním předpisem upravujícím konkurzní řízení, a správce konkurzní podstaty přihlásí tuto pohledávku do konkurzu. (4) V rozsahu, ve kterém nárok na vydání majetku zákazníka nemůže být uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, jde o pohledávku, kterou je insolvenční správce povinen uplatnit v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu4b) přihláškou; dokud není znám rozsah uspokojení tohoto nároku, lze pohledávku uplatnit jako vázanou na podmínku4c). (5) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou; v případě, že konkurzní podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. Česká národní banka může navrhnout příslušnému soudu, aby zprostil správce konkursní podstaty funkce. V takovém případě soud postupuje obdobně podle ustanovení o zproštění správce konkursní podstaty na návrh účastníka konkursního řízení podle zákona upravujícího konkurz a vyrovnání 5) . (5) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavců 1 až 4 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou; v případě, že majetková podstata na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny nepostačuje, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis. ____________________ 4a)

§ 205 insolvenčního zákona.

4b)

Insolvenční zákon.

4c)

§ 173 odst. 3 insolvenčního zákona.

5)

§ 8 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb. , ve znění zákona č. 105/2000 Sb. § 141

Nucená správa končí a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy, b) prohlášením konkurzu na majetek vydáním rozhodnutí o úpadku společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo c) dnem, ke kterému je jmenován likvidátor společnosti, u níž je zavedena nucená správa.

§ 145

- 336 Odnětí povolení, souhlasu nebo registrace

(1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona osobě, a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo a) vůči které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek takové osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost. (2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, které bylo uděleno, nezačala do 12 měsíců od udělení povolení vykonávat povolenou činnost, b) osoba, které bylo uděleno, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, ke které bylo uděleno povolení, c) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, d) osoba, které bylo uděleno, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě bylo povolení uděleno, nebo f) dalším trváním nucené správy nelze dosáhnout jejího účelu. (3) Ode dne odnětí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nesmí osoba, které bylo povolení odňato, poskytovat investiční služby a je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek. Není-li osoba, které bylo odňato povolení, bankou, může pouze vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Do vypořádání těchto pohledávek a závazků se osoba, které bylo odňato povolení, považuje za obchodníka s cennými papíry. (4) Osoba, které bylo odňato povolení udělené podle tohoto zákona, může požádat o nové povolení téhož druhu nejdříve po uplynutí 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo předchozí povolení odňato. Ustanovení věty první se nevztahuje na odnětí povolení na vlastní žádost nebo na odnětí povolení z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b). (5) Česká národní banka může odejmout souhlas nebo registraci udělené podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byly souhlas nebo registrace uděleny. (6) Rozklad podaný proti rozhodnutí o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace udělených podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, ledaže jde o odnětí povolení, souhlasu nebo registrace na vlastní žádost.

- 337 (6) Česká národní banka zruší registraci provedenou podle tohoto zákona osobě, a) na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo a) ohledně které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo b) které soud nebo správní úřad zakázal činnost. (7) Česká národní banka může zrušit registraci provedenou podle tohoto zákona, jestliže a) osoba, která byla registrována, nezačala do 12 měsíců ode dne provedení registrace vykonávat činnost, pro kterou byla registrována, b) osoba, která byla registrována, nevykonává déle než 6 měsíců činnost, pro kterou byla registrována, c) registrace byla provedena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, d) osoba, která byla registrována, opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, e) došlo k závažné změně skutečností, na jejichž základě byla provedena registrace. § 189 (1) Nucený správce obchodníka s cennými papíry, burzy, organizátora mimoburzovního trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo centrálního depozitáře se dopustí přestupku tím, že a) postupuje v rozporu s tímto zákonem (§ 139 odst. 7), b) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas České národní banky (§ 139 odst. 8), nebo c) poruší ustanovení § 139 odst. 6. (2) Správce konkurzní podstaty se dopustí přestupku tím, že nepodniká kroky směřující k vydávání zákaznického majetku (§ 80 odst. 4 a § 132). (2) (3) Za přestupek podle odstavce 1 a 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 199 Zmocnění (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci (§ 115 odst. 5).

- 338 (2) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) náležitosti a přílohy žádostí podle § 7, § 10 odst. 4, § 11 odst. 4, § 14 odst. 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 28 odst. 3, § 30 odst. 7, § 45 odst. 2, § 57 odst. 2, § 61 odst. 2, § 62 odst. 2, § 74 odst. 2, § 78 odst. 2, § 79 odst. 2, § 83 odst. 4, § 85 odst. 2, § 103 odst. 3, § 104a odst. 4, § 106 odst. 2, § 107 odst. 2, § 198 odst. 3, b) pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou (§ 9 odst. 2), na individuálním a konsolidovaném základě, pravidla kapitálové přiměřenosti finanční holdingové společnosti na konsolidovaném základě (§ 154 odst. 1), rozsah a podrobnosti vnitřních kontrolních mechanismů (§ 155 odst. 1) a rozsah informací předávaných osobou zahrnutou do dohledu na konsolidovaném základě, včetně způsobu a lhůt pro jejich předávání (§ 154 odst. 3), c) podrobnosti dodržování pravidel obezřetného poskytování služeb podle § 12 odst. 7, d) náležitosti a způsob vedení deníku obchodníka s cennými papíry (§ 13 odst. 4), e) druhy odborných obchodních činností, které musí obchodník s cennými papíry vykonávat prostřednictvím makléře, druhy specializací makléře, způsob výkonu makléřské zkoušky a výši úplaty spojené s makléřskou zkouškou (§ 12 odst. 8 a § 14 odst. 7), f) podrobnosti pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky podle § 15 odst. 4, g) obsah informačních povinností poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu, lhůty, formu a způsob jejich plnění (§ 16 odst. 7, § 41, 87, § 93 odst. 6 a § 108 odst. 1), h) pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky a zásady pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti podle § 32 odst. 4, i) formu, lhůtu a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu (§ 43 odst. 2), j) náležitosti technického provedení listinného cenného papíru (§ 45 odst. 2), k) způsob vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů (§ 93 odst. 4), l) druhy obchodů s investičními nástroji, které obchodník s cennými papíry, institucionální investor nebo organizátor regulovaného trhu hlásí České národní bance, a způsob a lhůty jejich hlášení (§ 116 odst. 3), m) formu výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejich zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro jejich uveřejňování (§ 118 odst. 7 a § 119 odst. 4), n) způsob plnění oznamovací povinnosti podle § 122 odst. 15, o) pravidla pro nakládání s vnitřními informacemi (§ 125 odst. 7), p) pravidla pro posuzování manipulace s trhem (§ 126 odst. 6), q) způsob informování České národní banky o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem (§ 127), r) způsob stanovení odměny nuceného správce a správce konkurzní podstaty insolvenčního správce, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 132 odst. 5 a § 139 odst. 11), s) pravidla pro poctivou prezentaci informací podle § 125 odst. 6 a pravidla pro uveřejňování zájmů a střetů zájmů (§ 125 odst. 7).

- 339 ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl.XIV Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. , zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. , zákona č. 214/2000 Sb. , zákona č. 368/2000 Sb. , zákona č. 370/2000 Sb. , zákona č. 120/2001 Sb. , zákona č. 125/2002 Sb. , nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb. , nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 101/2003 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 210/2003 Sb. , se mění takto: 1. V § 9d odst. 1 se slova "Středisko cenných papírů" nahrazují slovy "centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů". 2. V § 13 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 1f) zní:

"(9) Je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry, 1f) soud současně s vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu oznámí prohlášení konkursu Komisi pro cenné papíry; usnesení o prohlášení konkursu se Komisi pro cenné papíry doručí neprodleně. 1f) § 13 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb. , o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb. ". 3. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene g) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "jakékoli pohledávky nebo závazky, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání zisků a ztrát, předpokládaného ve smlouvě o závěrečném vyrovnání 1g) se považují za splatné pouze v rozsahu čisté výše závazků a pohledávek stran,". Poznámka pod čarou č. 1g) zní: "1g) Zákon č. 256/2004 Sb. , o podnikání na kapitálovém trhu.". 4. V § 14 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova "započtením není závěrečné vyrovnání zisků a ztrát.". 5. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) Prohlášením konkursu nejsou dotčena práva na zajištění, která úpadce poskytl a) České národní bance,

- 340 b) centrálním bankám ostatních členských států Evropské unie a dalších států, tvořících Evropský hospodářský prostor, a Evropské centrální bance včetně možnosti realizace tohoto zajištění.". Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 6. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Odstoupení od smlouvy o závěrečném vyrovnání se nedotýká ustanovení o závěrečném vyrovnání zisků a ztrát, obsaženého v takové smlouvě o závěrečném vyrovnání.". 7. V § 14 se doplňuje odstavec 6 , který zní: "(6) Prohlášení konkursu nemá vliv na závěrečné vyrovnání zisků a ztrát.". 8. V § 15 se doplňuje odstavec 4 , který zní: "(4) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se nevztahuje na provedení závěrečného vyrovnání zisků a ztrát.". 9. V § 16 se doplňuje odstavec 5 , který zní: "(5) Závěrečnému vyrovnání zisků a ztrát nelze odporovat podle ustanovení odstavců 2 až 4 ani podle § 42a občanského zákoníku .". 10. V § 32 odst. 5 se slovo "majitelů" nahrazuje slovem "vlastníků". ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona č. 368/2000 Sb. , kterým se mění zákon o dluhopisech Čl.XLII V zákoně č. 368/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb. , o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se část první zrušuje. ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení) §3 Obchodní rejstřík (1) Evropské sdružení a provozovna evropského hospodářského zájmového sdružení se sídlem v jiném členském státu Evropské unie umístěná v České republice (dále jen "pobočka") se zapisují do obchodního rejstříku. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na zápis evropského sdružení nebo pobočky do obchodního rejstříku a na řízení ve věcech týkajících se zápisu evropského sdružení nebo pobočky do obchodního rejstříku ustanovení zvláštních právních předpisů o obchodním rejstříku a o řízení ve věcech obchodního rejstříku.6)

- 341 (2) Jde-li o skutečnosti zapisované podle čl. 14 odst. 1 a článku 15 nařízení Rady, postačí uvést odkaz na příslušné listiny uložené ve sbírce listin. V případě, že zápis odkazuje na návrh změny sídla uložený do sbírky listin, zapíše se do obchodního rejstříku i navrhované nové sídlo. (3) Do obchodního rejstříku se u pobočky zapisují údaje vyžadované zvláštním právním předpisem u organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie.7) (4) Do složky sbírky listin vedené pro každé evropské sdružení se zakládají listiny uvedené v článku 7 nařízení Rady a listiny týkající se statutárního orgánu, likvidátora, konkursního správce, vyrovnacího správce insolvenčního správce nebo vedoucího samostatné organizační složky vyžadované zvláštním právním předpisem.8) (5) Do složky sbírky listin vedené pro každou pobočku se zakládají listiny uvedené v článku 10 nařízení Rady. -----------------------------------------------------------------6) § 27 až 34 obchodního zákoníku. § 200a až 200d občanského soudního řádu. 7) § 28 odst. 4 obchodního zákoníku. 8) § 27a odst. 2 písm. b) a § 27a odst. 6 až 8 obchodního zákoníku.

§ 12 Zánik účasti v evropském sdružení ze zákona K zániku účasti v evropském sdružení dochází také v případech a za podmínek, s nimiž zvláštní právní předpis spojuje zánik účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti z důvodů zrušení právnické osoby, která je společníkem, nebo z důvodu prohlášení konkursu na majetek společníka anebo z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek společníka pro nedostatek majetku , nebo z důvodu zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek společníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení anebo z důvodu zrušení konkursu proto, že majetek společníka je zcela nepostačující 14) ______________ 14)

§ 88 odst. 1 písm. e) obchodního zákoníku .

ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví §8 (1) Komora zapíše na žádost do seznamu patentových zástupců každého, kdo a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) je bezúhonný, c) získal vysokoškolské vzdělání, d) získal odpovídající odbornou praxi soustavným a pravidelným výkonem činnosti v oblasti průmyslových práv (dále jen "odborná praxe") v délce trvání alespoň 3 roky,

- 342 e) nebyl disciplinárně potrestán vyškrtnutím ze seznamu nebo na něhož se hledí, jako by mu nebylo takové disciplinární opatření uloženo, f) nebyl vyškrtnut ze seznamu z důvodu prohlášení konkurzu konkursu na jeho majetek nebo na majetek společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem, nebo z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku že insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo z důvodu, že konkurs byl zrušen proto, že majetek úpadce je zcela nepostačující, pokud od vyškrtnutí neuplynula doba 5 let, g) složil odbornou zkoušku patentového zástupce, a h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky a ostatní zákony, svědomitě plnit povinnosti patentového zástupce a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvím v souvislosti s výkonem této činnosti." (2) Komora umožní složení slibu do 1 měsíce ode dne doručení žádosti o zápis do seznamu patentových zástupců doložené doklady, podle nichž k datu složení slibu žadatel splňuje podmínky pro zápis do seznamu podle odstavce 1 nebo § 9. (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním služeb patentového zástupce, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (4) Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů nebo odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem členského státu původu, který dokládá, že požadavky na bezúhonnost pro výkon regulované činnosti jsou splněny. § 14 (1) Oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce se pozastavuje a) byl-li vzat do vazby, a to dnem, kdy se toto rozhodnutí stalo vykonatelným, b) nástupem výkonu trestu odnětí svobody; ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) a § 19 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno, c) po dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti 5) patentového zástupce, a to dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen; ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) a § 19 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno, d) ke dni vzniku pracovního nebo jiného obdobného poměru k správnímu orgánu, který rozhoduje o průmyslových právech, a nástupu do funkce člena vlády, poslance nebo senátora, soudce, popřípadě brání-li mu ve výkonu činnosti patentového zástupce jiná překážka, e) bylo-li mu uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu činnosti, a to ke dni právní moci rozhodnutí Komory o tomto disciplinárním opatření, f) byl-li vůči němu prohlášen konkurz nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, a to dnem, kdy nastaly účinky

- 343 prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu, f) byl-li prohlášen konkurs na jeho majetek, a to dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, g) je-li společníkem nebo akcionářem společnosti patentových zástupců (§ 10), vůči níž byl prohlášen konkurz nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, a to dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu. g) je-li společníkem nebo akcionářem společnosti patentových zástupců (§ 10), na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu. (2) Komora pozastaví oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce patentovému zástupci nebo společnosti patentových zástupců na dobu určitou uvedenou v písemné odůvodněné žádosti. (3) Oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce se pozastavuje společnosti patentových zástupců, které bylo uloženo opatření spočívající v pozastavení oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce. Toto oprávnění je pozastaveno dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto opatření. (4) Pozastavení oprávnění k poskytování služeb zaznamená Komora do seznamu bez odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděla o důvodech pozastavení činnosti. O záznamu Komora patentového zástupce a společnost patentových zástupců písemně vyrozumí. ____________________ 5)

§ 49 zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 15

(1)Komora může pozastavit patentovému zástupci oprávnění k poskytování služeb podle tohoto zákona, a) byla-li proti němu podána obžaloba pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne pravomocného rozhodnutí o ukončení trestního řízení, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li proti němu nebo proti společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání. c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek patentového zástupce nebo společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem. (2) Pozastavení oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce podle odstavce 1 zaznamená Komora do seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu činnosti stalo vykonatelným. O záznamu Komora patentového zástupce písemně vyrozumí.

- 344 § 18 (1) Oprávnění k poskytování služeb patentového zástupce nebo společnosti patentových zástupců zaniká vyškrtnutím ze seznamu. (2) Komora ze seznamu vyškrtne patentového zástupce, a) který zemřel, a to ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, a to ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, a to ke dni právní moci soudního rozhodnutí o jeho způsobilosti, d) který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti patentového zástupce, a to ke dni právní moci rozsudku, e) který byl zapsán do seznamu, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek uvedených v tomto zákoně pro zápis do seznamu. (3) Komora ze seznamu vyškrtne patentového zástupce nebo společnost patentových zástupců, a) kterým bylo uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu, a to ke dni právní moci rozhodnutí Komory o tomto disciplinárním opatření, b) vůči kterým byl prohlášen konkurz nebo zamítnut návrh na prohlášení konkurzu proto, že majetek patentového zástupce či společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, a to ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu, b) na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, a to ke dni právní moc rozhodnutí o prohlášení konkursu, c) kteří podali Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu opatřenou úředně ověřeným podpisem, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí Komoře doručena. (4) O vyškrtnutí patentového zástupce podle odstavce 2 písm. e) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do 1 roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až c) a § 9. (5) Vyškrtnutí podle odstavců 2 a 3 Komora zaznamená v seznamu bez odkladu, nejpozději však do 1 měsíce poté, co se dozvěděla o skutečnostech, které zakládají vyškrtnutí. Komora písemně vyrozumí toho, jehož se týká záznam o vyškrtnutí ze seznamu z důvodů uvedených v odstavci 3; v ostatních případech Komora písemně vyrozumí osoby blízké, jsouli jí známy. ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

- 345 § 94 V § 8 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 403/2002 Sb. , se za větu první vkládá věta "Do náhrady hotových výdajů se zahrnují i náklady na péči o spisovnu a archiv úpadce.". ČÁST DEVADESÁTÁ Změna zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) § 126 Zrušení a zánik školské právnické osoby (1) Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z rejstříku školských právnických osob. (2) Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. (3) Školská právnická osoba se zrušuje a) dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, b) dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato nebo smlouva uzavřena, c) uplynutím doby, na kterou byla zřízena, d) dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z rejstříku škol a školských zařízení, e) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek školské právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, e) zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek školské právnické osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek školské právnické osoby je zcela nepostačující, nebo po splnění rozvrhového usnesení, f) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. (4) Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele. (5) Soud může rozhodnout o zrušení školské právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže

- 346 -

a) nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům skončilo funkční období před více než rokem, b) v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), c) provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena, d) školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v rozporu s tímto zákonem, e) školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní podmínky zákonem stanovené. (6) Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné. § 147 Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského zařízení (1) Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady: a) druh a typ školy nebo školského zařízení, b) název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby, d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba, e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, f) rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven, g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby, h) stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby, i) doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, j) doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou osobu, k) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy,

- 347 l)

jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního právního předpisu, 2) m) navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že na majetek zřizovatele zapisované osoby nebyl prohlášen konkurs, nebylo proti němu zahájeno konkursní ani vyrovnací řízení, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení, a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na osoby, které jsou statutárním orgánem jiných právnických osob, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení, a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení a jejich statutární orgány, o) datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení, p) stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem, q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem. (2) Doklady a údaje podle odstavce 1 písm. g), h) a l) mohou být předloženy dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, může být v případě, že je součástí žádosti návrh na zápis této právnické osoby do obchodního nebo jiného obdobného rejstříku, předložen dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti školy nebo školského zařízení. Rozhodnutí o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení nabývá v těchto případech účinnosti až doložením chybějících dokladů orgánu, který rejstřík škol a školských zařízení vede. (3) Pokud zároveň probíhá řízení o zápis více škol nebo školských zařízení, jejichž činnost bude vykonávat jedna právnická osoba a jejichž rejstřík vede jeden orgán, dokládají se údaje a doklady, které jsou pro tato řízení společné, pouze jednou. --------------------------------------------------2)

Zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

§ 154 (1) Do rejstříku školských právnických osob se zapisují tyto údaje: a)

název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školské právnické osoby,

- 348 b) název, sídlo a identifikační číslo jejího zřizovatele, jeho statutární orgán a právní forma, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození jejího zřizovatele, je-li fyzickou osobou, c) jméno, příjmení a datum narození ředitele školské právnické osoby, den vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce, d) jméno, příjmení a datum narození členů rady školské právnické osoby, je-li podle tohoto zákona zřízena, e) předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li povolena, f) den vzniku školské právnické osoby, g) doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena, h) den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod, i) vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo název a sídlo likvidátora, j) prohlášení konkursu a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo název a sídlo správce konkursní podstaty, j) rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) nebo název, místo trvalého pobytu a adresa sídla insolvenčního správce, k) zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkursu z důvodu, že majetek školské právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, k) l) den zániku školské právnické osoby, l) m) změna nebo zánik zapsaných skutečností.

(2) Při splynutí nebo sloučení školské právnické osoby s jinou školskou právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné školské právnické osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje datum změny a u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením, sloučením nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické školské právnické osoby se zapisuje a) při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla rozdělením, a název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školské právnické osoby, jejímž rozdělením vznikla, b) při sloučení název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor zanikající školské právnické osoby (osob) a případné změny zapsaných údajů o nástupnické školské právnické osobě, c) při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla splynutím, a název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školských právnických osob, jejichž splynutím vznikla. (3) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu, zapíše se příslušný údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by příslušný orgán vydával rozhodnutí o povolení zápisu.

§ 155 (1) Součástí rejstříku školských právnických osob je sbírka listin, která obsahuje

- 349 -

a) zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny, b) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b), popřípadě likvidátorem, c) rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, d) rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127 nebo rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190, e) zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o naložení s majetkem, popřípadě závazky, f) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání . f) rozhodnutí soudu podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení35a), a to usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí. (2) Ministerstvo vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve sbírce listin zvláštní složku. (3) Jestliže je určitá skutečnost zapsána v rejstříku školských právnických osob, ale ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin založila. (4) Není-li listina, jež má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně ověřený překlad této listiny do českého jazyka. -----------------------------------------------35a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) , ve znění pozdějších předpisů.

§ 159 (1) Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz školské právnické osoby z rejstříku je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin. (2) Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz školské právnické osoby z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti. Nabude-li rozhodnutí o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo neobsahuje-li žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden, provede se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Řízení o zápis změny v zapisovaných údajích a řízení o výmaz školské právnické osoby z rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem. (4) Ministerstvo rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o výmazu školské právnické osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení. (5) Zápis školské právnické osoby, zápis změn v zapisovaných údajích nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo příslušnému daňovému orgánu, orgánu

- 350 vykonávajícímu státní statistickou službu a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.

§ 159a Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku. ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů §8 Zánik registrace Registrace zaniká a) požádá-li registrovaná osoba o zrušení registrace, dnem doručení pravomocného rozhodnutí o zrušení registrace, b) je-li registrovaná osoba právnickou osobou, dnem zániku právnické osoby, c) dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku registrované osoby nebo dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zrušení konkursu proto, že majetek registrované osoby nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení konkursu proto, že majetek registrované osoby je zcela nepostačující, nebo rozhodnutí soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek registrované osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, d) dnem zániku živnostenského oprávnění14) registrované osoby, e) dnem úmrtí registrované osoby nebo dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o prohlášení za mrtvého, nebo f) dnem doručení pravomocného rozhodnutí o odejmutí registrace. --------------------------------------------------14) § 57 a 58 živnostenského zákona.

ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání Čl.XXIX

- 351 Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , zákona č. 42/1994 Sb. , zákona č. 74/1994 Sb. , zákona č. 117/1994 Sb. , zákona č. 156/1994 Sb. , zákona č. 224/1994 Sb. , zákona č. 84/1995 Sb. , zákona č. 94/1996 Sb. , zákona č. 151/1997 Sb. , zákona č. 12/1998 Sb. , zákona č. 27/2000 Sb. , zákona č. 30/2000 Sb. , zákona č. 68/2000 Sb. , zákona č. 105/2000 Sb. , zákona č. 214/2000 Sb. , zákona č. 370/2000 Sb. , zákona č. 120/2001 Sb. , zákona č. 125/2002 Sb. , zákona č. 403/2002 Sb. , zákona č. 101/2003 Sb. , zákona č. 210/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. , se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 zákona se na konec první věty vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí: " ; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. 1a) 1a) Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.". 2. V § 27 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 8, 9 a 10 zní: "(7) Smluvními předkupními právy není správce vázán. Správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního zákona. 8) Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob - členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním zákonem. 9) Správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců 10) se v těchto případech již neužijí. 8) § 22 , § 23 odst. 1 a 3 a § 27 zákona č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 23 až 28 zákona č. 72/1994 Sb. 10) § 22 zákona č. 72/1994 Sb. ". Čl.XXX Přechodné ustanovení Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon vyrovnacího správce stanovena podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty. ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

- 352 § 17 Ekonomická stabilita (1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel, a) který byl zrušen 14) , b) kterému byla povolena ochranná lhůta 15), b) u kterého soud vyhlásil moratorium15), c) na jehož majetek byl prohlášen konkurs 16) nebo návrh na prohlášení konkursu byl zamítnut pro nedostatek majetku nebo konkurs byl zrušen pro nedostatek majetku, c) vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15), d) u kterého bylo soudem povoleno nucené vyrovnání nebo na něhož byl soudem návrh na nucené vyrovnání zamítnut, nebo e) d) u kterého byla zavedena nucená správa. (2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele, a) který má splatný nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále, b) který má splatný nedoplatek na dani z příjmů, na dani z přidané hodnoty či na jiných daních včetně příslušného penále z dlužné částky, popřípadě na vyměřeném clu, včetně případných úroků, c) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám, nebo d) u něhož bylo rozhodnuto o exekuci na jeho majetek. ____________________ 14)

15)

§ 68 obchodního zákoníku . § 5a až 5f zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

15)

Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) , ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 328/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

§ 97 Dotazník podnikatele Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky:

- 353 a) údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, b) jméno a příjmení, firma a identifikační číslo společníků, pokud nejsou údajem zapsaným do obchodního rejstříku, c) názvy bankovních ústavů a čísla bankovních účtů, a to včetně účtů zrušených v posledních 5 letech, d) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, e) výše čistého obchodního majetku podnikatele ke dni sestavení účetní závěrky v posledních 5 letech, f) údaje z provedených ročních účetních závěrek 37) ověřených auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a údaje z přiznání daně z příjmů 38) , a to za posledních 5 let, g) poskytnuté a přijaté půjčky a úvěry v posledních 5 letech, h) zastavený movitý i nemovitý majetek v posledních 5 letech, i) smlouvy, jejichž předmět plnění obsahuje utajované informace, j) označení daňového poradce firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou, k) zahraniční obchodní partneři s uvedením celkového finančního objemu uskutečněných obchodů v posledních 5 letech, l) čeští obchodní partneři s uvedením celkového ročního plnění uskutečněných obchodů přesahujícího 20 % obratu v posledních 5 letech, m) jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost osob v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, které nejsou státními občany České republiky, n) podání návrhu na konkurs, o) podání návrhu na vyrovnání, p) rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání, n) údaje o podání insolvenčního návrhu, o) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu, p) údaje o způsobu řešení úpadku, q) údaje o zrušení a r) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b). ____________________ 37)

§ 18 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

38)

§ 3 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o veřejných zakázkách § 23 Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění (1) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže a) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky,

- 354 b) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním byly podány pouze nevhodné nabídky podle § 22 odst. 1 písm. a), nebo c) nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním. (2) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění za předpokladu, že podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. (3) V případě zadávání veřejné zakázky podle odstavce 1 oznámí veřejný zadavatel použití tohoto zadávacího řízení a důvody jeho použití Evropské komisi, pokud o to Evropská komise požádá. (4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže a) veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, nebo b) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. (5) V jednacím řízení bez uveřejnění může být veřejná zakázka na dodávky zadána, jestliže a) dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem, b) jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi, c) jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách, d) jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci či vyrovnání, nebo od správce podstaty, vyrovnacího správce nebo správce v případě dodavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči němuž je povoleno vyrovnání či potvrzeno nucené vyrovnání nebo vůči němuž je zavedena nucená správa, nebo d) jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci nebo v případě, že je vůči dodavateli vedeno insolvenční řízení, od osoby oprávněné disponovat s majetkovou podstatou, nebo

- 355 e) jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu; veřejný zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle tohoto písmene pouze ve vztahu k podlimitní veřejné zakázce. (6) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže. V případě více vybraných účastníků soutěže o návrh je zadavatel povinen vyzvat k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny vybrané účastníky. (7) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky, nebo b) nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající ve stavebních pracích nebo službách téhož či podobného druhu, jako v původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že 1. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli, 2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení nebo užším řízení a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním, 3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění, 4. předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a 5. jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. (8) Sektorový zadavatel je oprávněn pro zadání nadlimitní veřejné zakázky použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž v případě, a) kdy je veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, nikoliv však za účelem dosažení zisku zadavatele nebo úhrady nákladů zadavatele spojených s výzkumem

- 356 nebo vývojem, a to za předpokladu, že zadání takové veřejné zakázky nebrání zadání následných veřejných zakázek jiným dodavatelům; odstavec 5 písm. a) se v tomto případě nepoužije, nebo b) pokud jde o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy. (9) Jde-li o případy uvedené v odstavci 4 písm. b), odstavci 5 písm. d) nebo e), odstavci 7 písm. a) nebo odstavci 8 písm. b), nelze v jednacím řízení bez uveřejnění zadat rámcovou smlouvu. § 53 Základní kvalifikační předpoklady (1) Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení, trestný čin účasti na zločinném spolčení, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu 40) , d) na jehož majetek není prohlášen konkurs nebo návrh na prohlášení konkursu nebyl zamítnut pro nedostatek majetku dodavatele nebo vůči němuž není povoleno vyrovnání nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů 41) d) vůči jehož majetku neprobíhá insolvenční řízení, nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo

- 357 nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující41) nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, a i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby. (2) Dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 předložením a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b)], b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)], c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)], d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g) a i)]. ____________________ 40)

§ 49 obchodního zákoníku .

41)

Například zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 41)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) , ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů § 21 Majetek veřejného zdravotnického zařízení

- 358 (1) Zřizovatel vloží do veřejného zdravotnického zařízení na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejné zdravotnické zařízení zřizováno. (2) Na uspořádání majetkových poměrů veřejného zdravotnického zařízení se neuplatní právní předpisy o konkursu a vyrovnání. (2) (3) Majetek veřejného zdravotnického zařízení určený k poskytování zdravotní péče nesmí být předmětem exekuce. (3) (4) Majetek nezbytný k provozování hlavní činnosti veřejného zdravotnického zařízení lze pronajmout jiné fyzické nebo právnické osobě pouze s předchozím souhlasem dozorčí rady. (4) (5) Pokud veřejné zdravotnické zařízení převádí vlastnické právo k majetku, s nímž hospodaří, je povinno sjednat cenu 12) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze vlastnické právo k majetku veřejného zdravotnického zařízení převést pouze ve veřejném zájmu. (5) (6) Veřejné zdravotnické zařízení nesmí založit právnickou osobu ani nabýt majetkovou účast v již existující právnické osobě. ____________________ 12)

§ 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o konkursu a vyrovnání § 47 V § 1a odstavec 1 zákona č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. , včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: "(1) Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů a) územního samosprávného celku, b) veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu 11) , c) jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil. 11) Zákon č. 245/2006 Sb. , o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.". ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákoníku práce § 62

- 359 (1) Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nejméně a) 10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, b) 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo c) 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců. Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) až c) i zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchž důvodů dohodou. (2) Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců; rovněž je povinen informovat o a) důvodech hromadného propouštění, b) počtu a profesním složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, c) o počtu a profesním složení všech zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni, d) době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit, e) hlediscích navržených pro výběr zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, f) odstupném, popřípadě dalších právech propuštěných zaměstnanců. (3) Předmětem jednání s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců je dosažení shody zejména o opatřeních směřujících k předejití nebo omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance, především možnosti jejich zařazení ve vhodném zaměstnání na jiných pracovištích zaměstnavatele. (4) Zaměstnavatel je současně povinen písemně informovat příslušný úřad práce o opatřeních uvedených v odstavcích 2 a 3, zejména o důvodech těchto opatření, o celkovém počtu zaměstnanců, o počtu a struktuře zaměstnanců, jichž se tato opatření mají týkat, o období, v jehož průběhu dojde k hromadnému propouštění, o navržených hlediscích pro výběr propouštěných zaměstnanců a o zahájení jednání s odborovou organizací nebo s radou zaměstnanců. Jedno vyhotovení písemné informace doručí zaměstnavatel odborové organizaci nebo radě zaměstnanců. (5) Zaměstnavatel je povinen prokazatelně doručit příslušnému úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a výsledcích jednání s odborovou organizací nebo s radou zaměstnanců. Ve zprávě je povinen dále uvést celkový počet zaměstnanců a počet a profesní složení zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění týká. Jedno vyhotovení této zprávy doručí odborové organizaci nebo radě zaměstnanců. Odborová organizace nebo rada zaměstnanců mají právo se k písemné zprávě zaměstnavatele samostatně vyjádřit a toto vyjádření doručit příslušnému úřadu práce. Zaměstnavatel, na kterého byl prohlášen konkurs bylo vydáno rozhodnutí o úpadku21a), je povinen doručit úřadu práce písemnou zprávu pouze na jeho žádost.

- 360 (6) V případě, že u zaměstnavatele není ustavena nebo nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 vůči každému zaměstnanci, jehož se hromadné propouštění týká. (7) Zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnanci den doručení písemné zprávy zaměstnavatele úřadu práce podle § 63. --------------------------------21a)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 63 Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích od doručení písemné zprávy zaměstnavatele podle § 62 odst. 5 příslušnému úřadu práce, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. To neplatí, byl-li na zaměstnavatele prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku21a). § 289 (1) Řídícím zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, který může přímo nebo nepřímo řídit jiného nebo jiné zaměstnavatele skupiny zaměstnavatelů (řízený zaměstnavatel). Rozhodující pro určení, zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, jsou právní předpisy členského státu, podle kterého byl zaměstnavatel s působností na území členského státu Evropské unie založen. Nebyl-li zaměstnavatel s působností na území členských států Evropské unie založen podle právních předpisů členského státu, jsou rozhodující pro určení, zda se jedná o řídícího zaměstnavatele, právní předpisy členského státu, na jehož území má sídlo nebo je umístěn reprezentant tohoto zaměstnavatele, a není-li reprezentant určen, jsou rozhodující právní předpisy členského státu, na jehož území má sídlo nebo je umístěno ústředí zaměstnavatele, který zaměstnává nejvíce zaměstnanců. Za řídícího se považuje zaměstnavatel, který ve vztahu k jinému zaměstnavateli skupiny zaměstnavatelů přímo nebo nepřímo a) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu tohoto zaměstnavatele, b) kontroluje většinu hlasů akcionářů tohoto zaměstnavatele, nebo c) vlastní většinu základního jmění tohoto zaměstnavatele, pokud se neprokáže, že jiný zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů má vliv silnější. Jestliže ve skupině zaměstnavatelů existuje více zaměstnavatelů, kteří splňují tyto požadavky, řídící zaměstnavatel se určí podle těchto požadavků v pořadí uvedeném ve větě druhé. Pro tento účel práva řídícího zaměstnavatele týkající se hlasování a jmenování zahrnují též práva jakýchkoli řízených zaměstnavatelů a práva všech osob nebo orgánů, které jednají jménem řídícího zaměstnavatele nebo řízeného zaměstnavatele. Za řídícího zaměstnavatele se však nepovažuje zaměstnavatel ve vztahu k jinému zaměstnavateli, v němž má účast podle článku 3 odst. 5 písm. a) nebo c) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků ("nařízení ES o spojování"). Toto ustanovení se nepoužije na právní vztahy vzniklé v případě konkursu a vyrovnání 81) insolvenčního řízení21a).

- 361 (2) Ústředím se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel s působností na území členských států Evropské unie a řídící zaměstnavatel ve skupině zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské unie. Nemá-li ústředí sídlo v členském státu, považuje se pro účely tohoto zákona za ústředí reprezentant jmenovaný ústředím. Není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústředí zaměstnavatel s největším počtem zaměstnanců v členských státech. (3) Informace a projednání se týkají jen zaměstnavatelů se sídlem nebo umístěním organizační složky v členském státu, pokud není ujednán širší rozsah. (4) Počet zaměstnanců se pro tyto účely stanoví jako průměrný počet zaměstnanců během předchozích 2 let ode dne podání žádosti nebo zahájení jednání ústředím podle § 290 odst. 2. Ústředí je povinno zaměstnancům nebo jejich zástupcům poskytnout informace o celkovém počtu zaměstnanců a jejich složení pro účely zjištění, zda je možno ustavit evropskou radu zaměstnanců, nebo jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Zaměstnanci nebo jejich představitelé mohou požádat o tyto informace svého zaměstnavatele, který je povinen je získat od ústředí. (5) Pro členy vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo zástupce zaměstnanců podle jiného ujednaného postupu, jakož i pro zaměstnavatele platí § 276 odst. 2, 3 a 4, pokud ujednání o evropské radě zaměstnanců nebo ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání nebo úprava členského státu, v němž má sídlo ústředí, nestanoví výhodnější podmínky. ----------------------------------81)

Zákon č. 328/1991 Sb. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o insolvenčních správcích §3 Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce (1) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká dnem nabytí právní moci

a) povolení vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen "povolení"), nebo b) povolení hostujícího insolvenčního správce vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen "povolení hostujícího insolvenčního správce"). (2) Právo vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem 2) nebo obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem nebo penzijním fondem, anebo dlužníkem, u něhož je bez dalšího přípustná reorganizace podle zvláštního zákona 3) , vzniká dnem nabytí právní moci zvláštního povolení nebo zvláštního povolení hostujícího insolvenčního správce. ____________________

- 362 2)

§ 2 písm. j) zákona č. 182/2006 Sb.

3)

§ 316 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. § 17 Členění a obsah seznamu

(1) Seznam se člení na část obecnou a část zvláštní; osoby, které splňují podmínky pro zápis do zvláštní části seznamu, se zapisují do obou částí seznamu. (2) Do obecné části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, zahraniční společnost a hostující insolvenční správci, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce. (3) Do zvláštní části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, zahraniční společnosti a hostující insolvenční správci, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce a mohou vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem 2) nebo obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem nebo penzijním fondem. (4) V jednotlivých částech seznamu se příslušné osoby zapisují v abecedním pořadí.

§ 28 Zvláštní povolení hostujícího insolvenčního správce (1) Na návrh v českém jazyce vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu zvláštní povolení hostujícího insolvenčního správce státnímu příslušníkovi členského státu podle § 2 odst. 3 a zahraniční společnosti podle § 2 odst. 4, který splní podmínky § 27 odst. 1 a zároveň složil zvláštní zkoušku insolvenčního správce nebo předložil ověřenou kopii o svém jmenování nebo jiné osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu, které dokládá, že hostující insolvenční správce vykonává činnost insolvenčního správce dlužníka, který je finanční institucí se zvláštním režimem 2) , či obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem nebo penzijním fondem v souladu s předpisy tohoto členského státu (dále jen "zvláštní povolení hostujícího insolvenčního správce"). (2) Pro návrh podle odstavce 1 platí ustanovení § 27 odst. 2 a 3 obdobně. (3) Podmínka složení zvláštní zkoušky insolvenčního správce podle odstavce 1 je splněna, pokud byla hostujícímu insolvenčnímu správci uznána jeho odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu 4) . ____________________

- 363 4)

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. § 31 Údaj o osvědčení hostujícího insolvenčního správce nebo o zvláštním osvědčení hostujícího insolvenčního správce V rámci údaje o osvědčení hostujícího insolvenčního správce nebo zvláštním osvědčení hostujícího insolvenčního správce se uvede a) členský stát a orgán, který osvědčení hostujícího insolvenčního správce nebo zvláštní osvědčení hostujícího insolvenčního správce vydal, b) doba platnosti a den vydání osvědčení hostujícího insolvenčního správce nebo zvláštního osvědčení hostujícího insolvenčního správce, c) skutečnost, jde-li o hostujícího insolvenčního správce, který podle zvláštního povolení insolvenčního správce může vykonávat činnost insolvenčního správce úpadce, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem 2) nebo obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem nebo penzijním fondem. § 39 Minimální limit pojistného plnění a minimální standardy pojištění podle § 6 odst. 1 písm. f) a § 8 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 1 písm. c) a § 27 odst. 1 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou.