Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy

Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy.

Analýza vybraných částí knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase (dále jen ZoZ) s přihlédnutím k nejnovějšímu vydání jeho práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (dále jen MJK) Zpracoval Jan Snopek Obecně ke knize ZoZ: • Autor v knize řádným způsobem neodkazuje na zdroje uváděných informací. Nejsou zde žádné poznámky (pod čarou ani na konci knihy), jež by se vztahovaly ke konkrétním informacím uváděným v textu. Ve velice malém množství případů nalezneme odkaz na zdroj některé citace přímo v textu knihy (jako např. Émile Durkheim, 1970, str. 14, přeložil Miloslav Petrusek [Budil 2001: 595]).1 V textu zde analyzovaných částí ZoZ není nicméně ani jeden takový odkaz. • Budil sice na konec knihy zařadil „Orientační bibliografii a poznámky“ (Budil 2001: 670 – 697), které jsou členěny podle jednotlivých kapitol knihy a obsahují řady jmen autorů (a roky vydání) publikací (např. White, L., 1963; Benedict, R., 1943; Bieder, R., 1986; Wax, M., 1956; Stocking, G. W, ed., 1986, 1995, ed., 1996… [Budil 2001: 688]), nikde však neuvádí, jak se tato literatura vztahuje k jeho práci. Má se jednat o knihy a články, jež využil při psaní přítomné publikace? Nebo jde o publikace, které doporučuje čtenářům, kteří by se o tématech některé z kapitol chtěli dozvědět více (tedy nikoli nutně ty, jež sám cituje či je jinak využil při formulaci svého textu)? Uvedené práce každopádně nejsou nijak propojeny s konkrétními informacemi uváděnými v kapitole, takže čtenáři nemají šanci zjistit, odkud Budil čerpal podklady pro svá jednotlivá tvrzení. • V případech dvou z celkem šesti zde analyzovaných částí knihy (McLennan, Lubbock) Budil v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k příslušné kapitole neuvedl práci, ze které při psaní kapitoly systematicky vycházel. V obou případech zde neuvádí ani žádné jiné dílo, jež by se zabývalo předmětem daných kapitol – tedy životem a dílem těchto osobností, ani žádnou práci, jejímiž autory jsou tyto osobnosti. Znamená to, že celé tyto části (nejen jejich obsah, ale také řazení jednotlivých informací) považuje za všeobecně známá fakta? Nebo je vydává za výsledek své vlastní (původní) odborné práce?

Vysvětlivky k analýze: Analýza se zaměřuje na pasáže, jež Budil věnoval líčení životů a děl osobností považovaným za hlavní představitele klasického evolucionismu a neodifuzionismu. Jedná se celkem o 13 osobností (jejichž popis čítá celkem téměř 70 stran, tedy více než desetinu obsahu knihy2). V případě osmi osobností Budilův text systematicky vychází z jednoho jediného zdroje, ze Stockingovy práce After Tylor (1995), v případě dalších tří z Kuperova Inventions of primitive society (1988), v případě dvou z další Stockingovy knihy, Victorian anthropology (1988).

1

Ve většině případů se jedná o citace z prací českých autorů nebo z prací, jež byly přeloženy do češtiny. Citace z prací vydaných v jiných jazycích jsou často bez jakéhokoli odkazu na zdroj (jakoby se autor domníval, že českým autorům či překladatelům by mohlo spíše vadit, nebude-li na jejich dílo uveden odkaz, respektive že si toho mohou snáze všimnout). 2 Bez rejstříku a bibliografie má kniha celkem 660 stran textu.

1


Následující tabulka ukazuje stránky jednotlivých pasáží v ZoZ a místa, na nichž lze nalézt odpovídající (zdrojový) text. Modrou barvou jsou vyznačeny pasáže, jejichž analýzu čtenář nalezne na následujících stránkách. Téma pasáže

Stránky pasáže v ZoZ

Odpovídající stránky v Stránky v původním zdroji MJK

Maine

429 – 433

134 – 136, 138

Kuper 1988: 17 – 35

McLennan

433 – 435

136 – 137

Kuper 1988: 35 – 39

Tylor

492 – 497

138 – 140

Kuper 1988: 78 – 82, Stocking 1988: 156 – 164

Lubbock

497 – 499

141 – 142

Stocking 1988: 150 – 156

Morgan

499 – 510

142 – 148

Kuper 1988: 42 – 75

Lang

510 – 514

148 – 149

Stocking 1995: 50 – 63

Frazer

514 – 531

149 – 152

Stocking 1995: 126 – 151

Westermarck

532 – 535

152 – 154

Stocking 1995: 151 – 163

Marett

535 – 539

154 – 156

Stocking 1995: 163 – 172

Rivers

577 – 583

159 – 162

Stocking 1995: 184 – 208

Hocart

583 – 586

162

Stocking 1995: 220 – 228

Grafton Elliot Smith

587 – 590

162 – 163

Stocking 1995: 209 – 214

William James Perry

590 – 592

163

Stocking 1995: 214 – 220

Jednotlivé analýzy jsou tvořeny třemi sloupci textu: • Prostřední sloupec obsahuje souvislý text kapitoly či její části z knihy ZoZ, jenž Budil věnoval životu a dílu určité významné osobnosti dějin oboru (jedná se tedy vždy o jasně vymezený celek, nikoli účelově vybrané pasáže). Text není nijak krácen ani upravován, řazení jeho částí zde zcela odpovídá řazení v Budilově knize. • Levý sloupec obsahuje text odpovídajících pasáží původních anglicky psaných publikací, jež Budil podle mnoha indicií využil k napsání textu analyzovaných částí knihy. Vzhledem k tomu, že originální texty používané Budilem jsou většinou delší, než odpovídající kapitoly či části kapitol v Budilově knize, nejedná se v případě levého sloupce vždy o souvislý text, ale jen o jeho pro analýzu relevantní části. Podle čísel stránek uvedených v hranatých závorkách na začátku jednotlivých pasáží je nicméně možné sledovat, na kolik odpovídá řazení informací v Budilově práci jejich řazení v původním díle. • Pravý sloupec obsahuje (většinou) souvislý text částí Budilovy další knihy, nejnovějšího vydání práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (Budil 2003). Ten je často zcela identický s částmi textu v prostředním sloupci, aniž by zde byly uvedeny příslušné odkazy. Při přípravě tematicky odpovídajících částí knihy Budil totiž pouze vypustil některé odstavce textu ZoZ, někde pak provedl drobné úpravy v rozsahu záměny jednotlivých slov ekvivalenty. Naprostá většina zde analyzovaných částí knihy MJK se tak shoduje s textem ZoZ, oproti kterému neobsahují vůbec žádné nové údaje. Indicie opisování Vzhledem k množství titulů, jež obsahuje „Orientační bibliografie a poznámky“ k jednotlivým kapitolám, by se čtenář mohl domnívat, že Budil při psaní těchto kapitol čerpal z mnoha různých, často primárních zdrojů. Přinejmenším v případě zde analyzovaných částí

2


ovšem vše nasvědčuje tomu, že k napsání každé z částí využil vždy jen jednoho zdroje (a sice toho, jehož text je uveden v levém sloupci). Na základě čeho tak lze usuzovat? • Budilova práce je z velké části čistě popisného charakteru. Až na výjimky neobsahuje prostřední sloupec žádný faktografický údaj (rok, jméno, název instituce či knihy, informaci o obsahu článku či knihy atp.), který by nebyl v levém sloupci.3 Není vůbec pravděpodobné (a to ani v případě, že by využil stejné primární zdroje), že by dva autoři vybrali z mnoha možných informací ty stejné. • Budil informace většinou řadí úplně stejným způsobem, jak byly řazeny v originálním díle. Toto řazení přitom není vždy přísně chronologické, jak by se dalo namítnout v případě líčení sledu životně důležitých momentů představovaných osobností. • Oproti možné námitce, že se jedná o historická, neoddiskutovatelná fakta, o kterých prostě není možné psát jiným způsobem, lze namítnout, že jiní autoři píšící o stejných osobnostech považují za relevantní jiné informace a taktéž způsob, jakým tyto informace řadí, je jiný.4

3

Od původního díla se text analyzovaných částí liší pouze doplněním slovníkových definicí probíraného konceptu (jako v případě 11. řádku analýzy části věnované Lubbockovi, kde Budil definuje exogamii a endogamii) nebo doplněním informace o badatelích, kteří se později věnovali stejnému tématu jako probíraná osobnost (jako v případě 5. řádku analýzy části věnované Westermarckovi či 15. řádku analýzy části zabývající se Riversem). 4 Jako příklad lze uvést část o Riversovi. Budil při jejím psaní využil pouze Stockinga (1995), ačkoli Kuperova práce (1988), kterou využil k představení jiných osobností, obsahuje také kapitolu o Riversovi. Již jen výběr základních biografických údajů je v Kuperově případě jiný než u Budila a Stockinga.

3


Analýza části kapitoly „Matriarchální utopie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 433 – 448 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 291 – 293). Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Johna Fergusona McLennana, autor systematicky vychází z práce Adama Kupera The Invention of Primitive Society: Transformations of an Illusion. Na tuto Kuperovu práci však není v dané kapitole ani v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 683) uveden jediný odkaz. Nejbližší odkaz na práci Adama Kupera najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 430: Své naděje vkládal Jeremy Bentham zejména v Jamese Milla, vlivného člena Indické rady, o kterém prohlásil: „James Mill bude žijící exekutivou a já mrtvou legislativou britské Indie“ (cit. Adam Kuper, 1988, str. 19). Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003.

Kuper, A. (1988): The invention of

Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu:

Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a

primitive society: Transformations

Proměny antropologického myšlení

kulturní antropologie. Čtvrté vydání.

of an illusion. London: Routledge,

od Isidora ze Sevilly po Franze

Praha: Triton, str. 136 – 137

str. 35 – 39

Boase. Praha: Triton, str. 433 – 435 (souvislý text)

Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1

2

[viz řádky 6 a 15 této analýzy]

V roce 1865 uveřejnil skotský badatel

V roce 1865 vydal

John Ferguson McLennan (1827 –

McLennan

1881) knihu Primitivní manželství

knihu Primitive Marriage: an Inquiry

(Primitive Marriage: an Inquiry into the

into the Origin of the Form of Capture

Origin of the Form of Capture in

in Marriage Ceremonies (Primitivní

Marriage Ceremonies), ve které obrátil

manželství), v níž obrátil logiku

logiku Mainova výkladu: namísto

Mainova výkladu: namísto patriarchální

patriarchální despocie stála podle

despocie stála podle McLennana na

McLennana na počátku lidských dějin

počátku lidských dějin matrilineární

matrilineární společnost

společnost.

[37] „Maine is McLennan's chief

John Ferguson McLennan získal

antagonist“ […].

pověst hlavního Mainova oponenta, který se podstatnou měrou zasloužil o vytlačení teze o patriarchální despocii z hlavního proudu antropologického myšlení ve druhé polovině devatenáctého století.

3

Zdá se, že střet obou osobností byl kromě názorových rozdílů podmíněn rovněž zásadní odlišností jejich [37] […] Rivière has commented,

životního příběhu: Peter Rivière

4


adding that „besides his theories

poznamenal, že Henry Maine byl jako

Maine was also an ideal representation

úspěšný právník, přední žurnalista a

of everything to which McLennan was

nekompromisní konzervativec ideálním

either antagonistic or to which he had

ztělesněním všeho, oč John Ferguson

aspired and had failed to achieve“, for

McLennan neúšpěšně usiloval.

Maine was a successful jurist, a prominent journalist, and an uncompromising reactionary. 4

[35] John Ferguson McLennan was

John Ferguson McLennan se narodil

[…] John Ferguson McLennan […] se

born in Inverness in 1827, the son of

v Inverness jako syn pojišťovacího

narodil v Inverness jako syn

an insurance agent. He was educated

agenta. Studoval na King's College

pojišťovacího agenta. Studoval na

at King's College, Aberdeen, and at

v Aberdeenu a na Trinity College

King's College v Aberdeenu a na

Trinity College, Cambridge. […] he

v Cambridge. Poté působil jako

Trinity College v Cambridge. Poté

spent two years […] writing for The

novinář v listu The Leader a v dalších

působil jako novinář v listu The Leader

Leader and other periodicals. In 1857

periodikách a roku 1857 se usadil jako

a v dalších periodikách; roku 1857 se

he was called to the bar in Edinburgh.

právník v Edinburghu a byl činný jako

usadil jako právník v Edinburghu a byl

[…] He was for a while secretary of the

sekretář Scottish Society for promoting

činný jako sekretář Scottish Society for

Scottish Society for Promoting the

the Amendment of Law.

Promoting the Amendment of Law.

Amendment of the Law. 5

6

[35] […] he contributed the entry on

Pro Encyclopaedia Britannica napsal

Pro Encyclopaedia Britannica napsal

„Law“ to the Encyclopaedia Britannica,

John Ferguson McLennan heslo

John Ferguson McLennan heslo

in which he sketched the conventional

věnované právu, ve kterém nastínil

věnované právu, ve kterém nastínil

theory of political developmnet, from

evoluční vývoj lidské společnosti od

evoluční vývoj lidské společnosti od

the patriarchal family to the tribe to the

patriarchální rodiny přes kmen ke

patriarchální rodiny přes kmen ke

state.

státu.

státu.

[35] […] (as Tylor remarked […]) „in

Vydání Primitivního manželství se

1865 he published a law-book which

stalo významnou událostí a jeho přínos

had the natural and immediate effect of

ocenil i tehdejší vůdčí představitel

losing him half his briefs. This was

britské antropologie Edward Burnett

Primitive Marriage, the work by which

Tylor.

he made his mark in the scientific study of man.“ 7

[36] A much more significant influence

John Ferguson McLennan byl kromě

on Primitive Marriage is Malthus. In

evolucionistů skotského osvícenství

Chapter 3 of his Essay on the Principle

ovlivněn především dílem Thomase

of Population Malthus had speculated

Roberta Malthuse, britského ekonoma

on the ways in which primitive

a duchovního, jenž v Eseji o principu

communities had restricted their

populace (Essay on the Principle of

populations to a number which could

Population) tvrdil, že počet lidstva na

be supported by their sources. He

zemi vzrůstá geometrickou řadou,

pointed to the great „vices“ of famine,

zatímco množství potravi a zdrojů

epidemic and war, and also to abortion

pouze řadou aritmetickou; jako

and infanticide, writing of a „prodigious

důsledek disproporce mezi oběma

waste of human life occasioned by this

veličinami vznikají hladomory, války a

perpetual struggle for room and food“.

epidemie, které Thomas Robert Malthus chápal jako nutnou regulaci lidských populací v rámci obecného zákona „boje o přežití“.

8

John Ferguson McLennan se

John Ferguson McLennan se

domníval, že primitivní lidská

domníval, že primitivní lidská

5


9

společenství byla nucena se v zájmu

společenství byla nucena se v zájmu

svého přežití uchylovat k infanticidě:

svého přežití uchylovat k infanticidě:

usmrcování novorozenců ženského

usmrcování novorozenců ženského

pohlaví, kteří znamenali pro skupinu

pohlaví, kteří znamenali pro skupinu

větší zátěž než chlapci.

větší zátěž než chlapci.

[36] Female infanticide was actually

Případy zabíjení malých děvčátek

discovered by British administrators

zaznamenali Britové především mezi

among some high-caste groups in

vyššími domorodými kastami v severní

North India. In 1857 Cave-Browne

Indii. Studie Indian Infanticide: Its

published a detailed account, Indian

Origin, Progress and Suppresion,

Infanticide: Its Origin, Progress and

kterou v roce 1857 vydal John Cave-

Suppression, and his book aroused

Browne (1818 – 1898), vyvolala

considerable controversy.

rozsáhlou debatu uvnitř britského akademického společenství.

10

[37] The practice of large-scale female

Usmrcování ženských novorozenců u

Tato praxe způsobovala nedostatek

infanticide must have obliged them to

archaických společností však vedlo

žen, jež musely být vyhledávány u

look for wives elsewhere, leading to a

k nedostatku žen, které musely být

jiných skupin. John Ferguson

measure of outmarriage (for which

vyhledávány u jiných skupin. John

McLennan razil pro zmíněnou aktivitu

McLennan coined the term

Ferguson McLennan razil pro tuto

označení exogamie.

„exogamy“).

aktivitu označení exogamie.

11

12

Systém exogamie ukládá příslušníku

Systém exogamie ukládá příslušníku

společenské skupiny (rodu, kmene

společenské skupiny (rodu, kmene

frátrie) povinnost uzavírat sňatek

frátrie) povinnost uzavírat sňatek

pouze se členem jiné skupiny, zatímco

pouze se členem jiné skupiny, zatímco

pravidlo endogamie nařizuje uzavírání

pravidlo endogamie nařizuje uzavírání

sňatků výlučně v rámci daného

sňatků výlučně v rámci daného

společenství (rodu, kmene, frátrie).

společenství (rodu, kmene, frátrie).

Vzhledem ke skutečnosti, že

Vzhledem ke skutečnosti, že

v archaických dobách byly ženy

v archaických dobách byly ženy

vzácnou komoditou, exogamie mohla

vzácnou komoditou, exogamie mohla

být prosazována pouze násilnými

být prosazována pouze násilnými

únosy, přičemž symbolické unášení

únosy, přičemž symbolické unášení

nevěsty v rámci dnešních svatebních

nevěsty v rámci dnešních svatebních

obřadů představuje vzdálený ohlas

obřadů představuje vzdálený ohlas

této prehistorické činnosti.

této prehistorické činnosti.

[37] Wives would nevertheless have

Přesto však prvotní společnost trpěla

Přesto prvotní společnost nadále trpěla

remained in short supply, and so men

chronickým nedostatkem žen, a bylo

chronickým nedostatkem žen, a bylo

shared the wives captured by their

proto nutné, aby jedna žena sdílela

proto nutné, aby jedna žena sdílela

group. (McLennan called this

více partnerů. Tím vznikla „hrubá

více partnerů. Tím vznikla „hrubá

arrangement „rude polyandry“. […]) In

polyandrie“ (rude polyandry), v jejímž

polyandrie“ (rude polyandry), která

such conditions it would have been

rámci však nebylo nikdy zřejmé

neposkytovala vodítko ke stanovení

difficult to establish who a person's

skutečné otcovství (primitivní kmeny si

skutečného otcovství.

father was.

navíc podle některých badatelů nebyly vědomy závislosti mezi pohlavním aktem a početím).

13

14

[37] Consequently the first kinship

Nejstarší příbuzenský systém (kinship)

Nejstarší příbuzenský systém (kinship)

systems would have been based on

byl proto založen na mateřské linii,

byl proto založen na mateřské linii,

blood relationships traced through

matrilinearitě, jako jediné jistotě

matrilinearitě, představujícící jedinou

women only.

pokrevního příbuzenství.

jistotu pokrevního příbuzenství.

[37] In time, the „ruder“ forms of wife-

Z „hrubé polyandrie“ se podle

Z „hrubé polyandrie“ se podle

6


sharing would have given way to a

McLennana vyvinul „tibetský typ

McLennana vyvinul „tibetský typ

more refined arrangement, in which

polyandrie“, sdílení jedné ženy

polyandrie“ spočívající ve sdílení jedné

uterine brothers […] held a wife in

pokrevními bratry, což byl evolučně

ženy pokrevními bratry, což byl

common. This was the type of „Tibetan

důležitý krok k určení otcovství. Děti,

evolučně důležitý krok k určení

polyandry“ […]. „Tibetan polyandry“

které vzešly z tohoto svazku, tak

otcovství. Děti, které vzešly z tohoto

implied that a woman's children also

odvozovaly svůj původ od skupiny

svazku, tak odvozovaly svůj původ od

shared common descent from a set of

mužských sourozenců. Polyandrie se

skupiny mužských sourozenců.

brothers. This was a step in the

postupně transformovala do systému

Polyandrie se postupně transformovala

direction of the recognition of

levirátu a zrodil se koncept otcovské

do systému levirátu a zrodil se koncept

fatherhood. Polyandry might then yield

linie: patrilinearita, přičemž klíčovou

otcovské linie: patrilinearita, přičemž

to a more advanced system, the

úlohu zde sehrál vznik soukromého

klíčovou úlohu zde sehrál vznik

levirate. The idea of fatherhood would

vlastnictví.

soukromého vlastnictví.

become firmly established. Its development would be stimulated by a parallel growth in economic well-being, which would create a need for rules to govern the transmission of poverty between generations. 15

[38] In essence, McLennan inverted

John Ferguson McLennan Mainovu

Maine's patriarchal theory. The

evoluční posloupnost obrátil. Zatímco

classical assumption had been that the

Henry Maine předpokládal vývoj od

family was the original social group,

patriarchální rodiny přes rod ke kmeni

that it had gradually yielded the gens,

a státu na základě vzrůstající

which developed into tribe, and that

komplexnosti sociálních vztahů a za

eventually tribes had coalesced to form

„revoluční“ změnu označil přechod od

the state. […] Maine had introduced

pokrevních vazeb k teritorialitě, jeho

the idea of a radical break in human

skotský oponent umístil rodinu na

history, a revolution, as the principle of

samotný závěr evolučního procesu;

blood gave way to the principle of

sociální vývoj podle McLennana

territory. In McLennan's version, the

postupoval od prvotního

first kin-based systems were

matrilineárního kmene k rodu a

matrilineal. […] the family was placed

vyvrcholil vznikem rodiny.

at the end instead of the beginning of the story. „The order of social development… is then, that the triabe stands first; the gens or house next; and last of all the family.“ 16

[38] McLennan's sources were very

John Ferguson McLennan nečerpal

various. He […] did not limit himself to

etnografická data na podporu svých

Indo-European comparisons.

tezí výlučně z indoevropské rodiny, ale i z řady dalších světových populací.

17

[38] Evans-Pritchard (1981) even

Edward Evans-Pritchard dokonce

asserted that McLennan „was the first

označil ve svých Dějinách

to make a comprehensive analysis of

antropologického myšlení (A History of

everything known about primitive

Anthropological Thought, 1981)

people“ (A History of Anthropological

McLennanovo dílo za první pokus o

Thought, p. 66). However, Waitz's

analýzu veškerých znalostí o

encyclopaedic compilation of

„primitivním světě“. Rozsáhlou

comparative ethnography had begun

encyklopedickou syntézu

to appear in 1859 […].

etnografických poznatků však uveřejnil

7


již roku 1859 německý badatel Theodor Waitz. 18

19

20

Henry Maine odpověděl na

Henry Maine odpověděl na

McLennanovu kritiku v knize Vesnická

McLennanovu kritiku v knize Vesnická

společenství východu a Západu z roku

společenství východu a Západu z roku

1871. Znovu zdůraznil, že indické

1871. Znovu zdůraznil, že indické

[39] […] Indian villages were firmly

venkovské společenství je založeno na

venkovské společenství je založeno na

based on patria potestas.

patriarchální autoritě (patria potestas)

patriarchální autoritě (patria potestas)

[39] There was little evidence that

a že neexistuje žádný důkaz o

a že neexistuje žádný důkaz o

India, as least, had passed through a

„matriarchální etapě“ v historii

„matriarchální etapě“ v historii

„matriarchal“ phase.

indického příbuzenského systému.

indického příbuzenského systému.

[39] […] in 1871 a more elaborate

Téhož roku ale McLennanovo schéma

Téhož roku ale McLennanovo schéma

version of McLennan's thesis was

začlenil do svého výkladu sociální

začlenil do svého výkladu sociální

published by an American lawyer,

evoluce i americký antropolog Lewis

evoluce i americký antropolog Lewis

Lewis Henry Morgan.

Henry Morgan.

Henry Morgan.

[40] […] it was only in 1833, two years

Henry Maine sice po McLennanově a

Henry Maine sice po McLennanově a

after both Morgan and McLennan had

Morganově smrti vydal studii

Morganově smrti vydal studii

died, that Maine published an all-out

Dissertations on Early Law and


attack on their work, in a section of his

Custom (1883) obsahující ostrou

Custom (1883) obsahující ostrou


kritiku teorie matriarchátu, v níž se

kritiku teorie matriarchátu, v níž se

Custom […]. […] Maine's central

odvolával na darwinismus a vyjádřil

odvolával na darwinismus a vyjádřil

arguments were drawn […] from

pochybnosti o myšlence univerzálního

pochybnosti o myšlence univerzálního

Darwin.

průběhu evoluce lidské společnosti,

průběhu evoluce lidské společnosti,

kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale

kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale

pro několik příštích desetiletí byla

pro několik příštích desetiletí byla

causa patriarchální despocie ztracena.

causa patriarchální despocie ztracena.

8


Analýza části kapitoly „John Lubbock: Tvůrce darwinistické antropologie a archeologie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 497 – 499 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 337 – 338). Na stránkách této kapitoly, která popisují život a dílo Johna Lubbocka, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga Victorian Anthropology. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole ani v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 686) uveden jediný odkaz. Nejbližší odkazy na práci Georga W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiných souvislostech na str. 495 a 496 (oba se však týkají jiné publikace): George W. Stocking však v knize Race, Culture and Evolution (1968) ukázal, že v jistém ohledu byl Matthew Arnold bližší onomu pojetí kultury, jak mu rozumí většina dnešních sociálních a kulturních antropologů, to znamená jako symbolickému prostoru lidské existence, ve kterém naše sociální aktivita nabývá svůj význam. George W. Stocking použil pro Tylorův přístup termín „kulturní darwinismus“. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003.

Stocking, G. W., Jr. (1987): Victorian



Anthropology. New York: The Free



Press, str. 150 – 156



Boase. Praha: Triton, str. 497 – 499 (souvislý text) Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. 1

[150] Eldest son of a prominent

John Lubbock (1834 – 1913) se

London banker who was distinguished

narodil jako prvorozený syn

also as a mathematician and

londýnského bankéře, který vynikl též

astronomer, young Lubbock was close

v astronomii a matematice. Rodina žila

to Darwin from the time he was still a

v hrabství Kent poblíž Darwinova sídla

young boy, when his family moved to

Down House a

John Lubbock (1834 – 1913)

an estate in Kent scarcely a mile from Darwin's Down House. malý John, jenž se od raného věku kromě povinného finančnictví věnoval též přírodním vědám a geologii, [151] He was one of the very small

patřil přes své mládí k úzkému kroužku

patřil již jako mladý student k úzkému

group who knew of Darwin's theory

Darwinových důvěrníků, kteří byli

kroužku Darwinových mladých přátel.

before 1858 […].

zasvěceni do jeho evoluční teorie již

[151] In 1855 […] at young Lubbock's

V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a

V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a

request, Lyell proposed him for

Darwinův přítel Charles Lyell Johna

Darwinův přítel Charles Lyell Johna

před rokem 1858. 2

9


membership in the Geological Society.

Lubbocka jako čerstvého absolventa

Lubbocka jako čerstvého absolventa

Etonu do britské Geologické

Etonu do britské Geologické

Two years later, barely twenty-three,

společnosti (Geological Society) a o

společnosti (Geological Society) a o

Lubbock was elected to the Royal

dva roky později byl třiadvacetiletý

dva roky později byl třiadvacetiletý

Society.

John Lubbock zvolen do prestižní

John Lubbock zvolen do prestižní

Královské společnosti (Royal Society).

Královské společnosti (Royal Society).

[156] […] between 1865 and 1870

Lubbockův evolucionismus byl na

Lubbock shifted his orientation

rozdíl od Mainova, Tylorova nebo

considerably in the context of the

Morganova pojetí inspirován přímo

developing Darwinian debate. […]

dílem Charlese Darwina.

Direct ties to Darwinism are not so immediately evident in the case of Edward Burnett Tylor. 3

John Lubbock byl úspěšný nejen ve

John Lubbock

vědě, ale též ve své podnikatelské a politické činnosti: [151] […] he was Vice-Chancellor of

působil jako vicekancléř Londýnské

působil jako vicekancléř Londýnské

the University of London, first

univerzity, prezident Institute of

univerzity, prezident Institute of

president of the Institute of Bankers,

Bankers a byl zvolen členem

Bankers a byl zvolen členem

and second chairman of the London

londýnské městské rady.

londýnské městské rady.

County Council. […] he entered the world of Liberal

Po několika předchozích pokusech

politics […]. Forbidden by his father to

vstoupil John Lubbock v roce 1870

V roce 1870 byl zvolen za liberální

stand for Parliament in 1863, defeated

jako reprezentant liberální strany na

stranu do britského parlamentu.

in 1865 in part because of his scientific

půdu britského parlamentu.

vies, and again in 1868 […], Lubbock was finally elected in 1870. In 1899, his career in public life was

Roku 1899 byl John Lubbock povýšen

Roku 1899 byl John Lubbock povýšen

rewarded with a peerage; he chose his

do šlechtického stavu a stal se lordem

do šlechtického stavu a stal se lordem

title, Lord Avebury, from a prehistoric

z Avebury (podle prehistorického

z Avebury (podle prehistorického

site whose megaliths he had studied

megalitického naleziště, které

megalitického naleziště, jež zkoumal).

[…].

zkoumal).

4

Lubbockovy všestranné zájmy

Lubbockovy všestranné zájmy

zahrnovaly kromě antropologie,

zahrnovaly kromě antropologie,

etnografie, ekonomie a politologie též

etnografie, ekonomie a politologie též

archeolologii, geologii a zoologii.

archeolologii, geologii a zoologii. John

[151] […] much of Lubbock's writing

John Lubbock byl plodným autorem

Lubbock byl plodným autorem řady

was of a distinctly popular character:

řady populárních knih pojednávajících

populárních knih pojednávajících o

works on the geology and scenery of

o geologii Anglie a Švýcarska a

geologii Anglie a Švýcarska a různých

England and Switzerland; books on

různých ekonomických a

ekonomických a politologických studií.

economic and political questins […]

politologických studií.

[153] His pioneering study of the

Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants,

Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants,

behavior of Ants, Bees, and Wasp […].

Bees, and Wasps, 1882)

Bees, and Wasps, 1882)

představovala Lubbockův originální

představovala Lubbockův originální

příspěvek do etologie.

příspěvek do etologie.

John Lubbock zprostředkoval ve Velké

John Lubbock zprostředkoval ve Velké

Británii nové pojetí archeologie, které

Británii nové pojetí archeologie, které

se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je

se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je

do evolucionistického rámce.

do evolucionistického rámce. Dánský

Dánský archeolog Christian Jürgens

archeolog Christian Jürgens Thomsen

5

[72] […] the „three age“ system

10


6

Christian Thomsen developed to

Thomsen (1821 – 1885), od roku 1849

(1821 – 1885), od roku 1849 ředitelem

organize the collections of the Danish

ředitelem muzea v Kodani, roztřídil již

muzea v Kodani, roztřídil již v roce

national museum.

v roce 1819 sbírky kodaňského muzea

1819 sbírky kodaňského muzea podle

podle typu materiálu používaného při

typu materiálu používaného při výrobě

výrobě nástrojů na dobu kamennou,

nástrojů na dobu kamennou,

bronzovou a železnou. Vznikla tak

bronzovou a železnou. Vznikla tak

dodnes používaná klasifikace

dodnes používaná klasifikace

evropského pravěku.

evropského pravěku.

[72] […] the Primeval Antiquities of

Thomsenův nástupce Jens Jakob

Thomsenův nástupce Jens Jakob

Denmarck, by Thomsen's pupil J. J.

Asmussen Worsaae (1821 – 1885)

Asmussen Worsaae (1821 – 1885)

Worsaae.

tento tzv. severský třídobý systém dále

tento tzv. severský třídobý systém dále

rozpracoval a

rozpracoval a

[152] […] in 1865 were brought

John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu

John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu

together with other material in a

kamennou na starší a mladší údobí:

kamennou na starší a mladší údobí:

synthesis […]. Coiner of the distinction

paleolit a neolit. Nové typologické

paleolit a neolit. Nové typologické

between „neolithic“ and „paleolithic“

metody umožňovaly stále detailnější

metody umožňovaly stále detailnější

[…].

7

členění prehistorických dob: výraznou

členění prehistorických dob: výraznou

úlohu při tomto úsilí sehrál především

úlohu při tomto úsilí sehrál především

švédský badatel Oscar Montelius

švédský badatel Oscar Montelius

(1843 – 1921). Jiný švédský

(1843 – 1921). Jiný švédský

archeolog, Hermann Hildebrand (1843

archeolog, Hermann Hildebrand (1843

– 1890), rozdělil v roce 1974 na

– 1890), rozdělil v roce 1974 na

základě výzkumů rakouského

základě výzkumů rakouského

pohřebiště v Hallstattu a švýcarské

pohřebiště v Hallstattu a švýcarské

lokality La Tène dobu železnou na

lokality La Tène dobu železnou na

období halštatské a laténské.

období halštatské a laténské.

John Lubbock ztotožnil klasická stadia

John Lubbock ztotožnil klasická stadia

vývoje subsistence (lovectví a

vývoje subsistence (lovectví a

sběračství, pastevectví a rolnictví),

sběračství, pastevectví a rolnictví),

která stanovili skotští osvícenci,

která stanovili skotští osvícenci,

s jednotlivými archeologickými

s jednotlivými archeologickými

horizonty skandinávské školy. Svoji

horizonty skandinávské školy. Své

vizi univerzálního evolučního vývoje

pojetí tak založil na progresivním

lidstva tak založil na progresivním

zdokonalování technologie odrážející

zdokonalování technologie, která

neustálý růst mentálních schopností

odráží neustálý růst mentálních

člověka a projevující se

schopností člověka a projevuje se

v odpovídajících institucionálních

v odpovídajících institucionálních

změnách.

změnách. 8

[152] The full title of his book in fact

V knize Prehistorická doba, jak ji

V knize Prehistoric Time, as Illustrated

embodies the basic principle of „the

zobrazují prehistorické pozůstatky a

by Ancient Remains and the Manners

comparative method“ of sociocultural

zvyky a obyčeje současných divochů

and Customs of Modern Savages

evolutionism: Prehistoric Times, as

(Prehistoric Time, as Illustrated by

(Prehistorická doba, jak ji zobrazují

Illustrated by Ancient Remains, and

Ancient Remains and the Manners and

prehistorické pozůstatky a zvyky a

the Manners and Custums of Modern

Customs of Modern Savages),

obyčeje současných divochů, 1865)

Savages. For the most part, however,

uveřejněné roku 1865, John Lubbock

John Lubbock těžil z tradice

its general tenor is closer to the

stále ještě v mnohém těžil z tradice

Prichardovy etnologie a některé

diffusionist ethnological tradition that

Prichardovy etnologie a některé

kulturní změny vysvětloval

interpreted cultural change in terms of

kulturní změny vysvětloval

prostřednictvím rozsáhlých migrací a

the migration and contact of races.

prostřednictvím rozsáhlých migrací a

difuzí. John Lubbock nepokládal

11


Thus Lubbock specifically rejected the

difuzí. John Lubbock nepokládal

Evropany doby bronzové za

notion that the European Bronze Age

Evropany doby bronzové za

autochtonní obyvatelstvo starého

was an indigenous development,

autochtonní obyvatelstvo starého

kontinentu, ale za příslušníky árijské

endorsing instead the Aryanist view

kontinentu, ale za příslušníky árijské

rasy, kteří přišli z východu.

that it was introduced by „new and

rasy, kteří přišli z východu.

more civilized people of IndoEuropean race, coming from the East.“ 9

10

[156] […] the Origin of Civilisation, in

Studie Původ civilizace a primitivní

Studie The Origin of Civilization and

contrast to Prehistoric Times, placed

podmínky člověka (The Origin of

the Primitive Conditions of Man (Původ

greater emphasis on processes we

Civilization and the Primitive

civilizace a primitivní podmínky

associate with sociocultural

Conditions of Man) z roku 1870 byla již

člověka, 1870), v níž John Lubbock

evolutionism: „independent invention,“

psána zcela v duchu nového

uplatnil komparativní metodu, která

the „psychic unity“ of mankind, and the

evolucionistického paradigmatu. John

byla podložena stadiální teorií, a hájil

„parallelism“ of development […].

Lubbock zde uplatnil komparativní

koncepty „nezávislého vzniku“

metodu, která byla podložena stadiální

sociokulturních fenoménů, „psychycké

teorií, a hájil koncepty „nezávislého

jednoty“ lidstva a „evolučního

vzniku“ sociokulturních fenoménů,

paralelismu“, byla již psána zcela

„psychické jednoty“ lidstva a

v duchu nového evolucionistického

„evolučního paralelismu“.

paradigmatu.

[154] Lubbock attempted to answer the

V přednáškách, které pronesl v letech

degenerationists in papers given to the

1867 a 1868 na půdě British

British Association in 1867 and 1868.

Association, John Lubbock

[…] the degenerationist assumption of

polemizoval s tvrzením

biblical anthropology posed a serious

degeneracionistů, vycházejících

methodological threat to those

z biblické antropologie, že dnešní

committed to an evolutionist view of

„divoch“ představuje upadlého

human origin. By insisting that

následníka civilizovanějších

savages were „the degenerate

předchůdců.

descendants of far superior ancestors,“ rather than contemporary remnants or equivalents of the primitive ancestors of civilized man […]. Lubbockovo líčení domorodého či archaického světa bylo ponuře „hobbesovské“, bylo prosto sebemenšího odstínu rousseaovské idealizace a jeho viktoriánsky přezíravý tón hraničil s dobovým [153] […] „the true savage is neither

rasismem: „Divoch není ani svobodný

free nor noble; he is a slave to his own

ani vznešený, je otrokem svých

wants, his own passions; imperfectly

nízkých žádostí a pudů, vystaven

protected from the weather, he suffers

rozmarům živlů a neznalost

from the cold by night and the heat of

zemědělství jej vydává napospas

sun by day; ignorant of agriculture,

hladu a strádání, které jej přivádějí

living by the chase, and improvident in

k ohavnému kanibalismu“.

success, hunger always stares him in the face, and often drives him to the dreadful alternative of cannibalism or death.“

12


Analýza části kapitoly „Andrew Lang a pokus o rehabilitaci pramonoteismu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 510 – 514 Na stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Andrew Langa, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social Anthropology 1888 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz. Kniha je zmíněna pouze v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 686). Nejbližší zmínku o práci George W. Stockinga najdeme bez odkazu v následující kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: „Talent“, zosobněný Aristotelem a Gladstonem, postavil James George Frazer do protikladu vůči „Géniu“, personifikovanému v Platónovi a Disraelim. George W. Stocking napsal, že Jamesi George Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literárání nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003.

Stocking, G. W. (1995): After Tylor.



British Social Anthropology 1888 –



1951. Madison: The University of



Wisconsin Press, 50 – 63.

Boase. Praha: Triton, str. 510 – 514 (souvislý text)


Jeden z nejpozoruhodnějších

Andrew Lang (1844 – 1912),

představitelů antropologického myšlení

příslušník starobylého skotského rodu

devatenáctého století, Andrew Lang,

a jeden z nejpozoruhodnějších

[50] He was born in 1844 in the ancient

se narodil roku 1844 ve městě Selkirk

představitelů antropologického

town of Selkirk […] where his

jako příslušník starobylého skotského

myšlení přelomu devatenáctého a

ancestors lived at least seven

rodu.

dvacátého století studoval na

generations […]. [51] In 1861, he matriculated at St.

univerzitách v St. Andrews, Glasgowě V roce 1861 se zapsal na univerzitu

Andrews University, where he began

v St. Andrews, kde se věnoval mimo

more seriously to write poetry, to read

jiné studiu folkloristiky a mytologie,

in contemporary scholarship on

psal básně a zabýval se i okultními

mythology and folklore, and to learn

vědami.

about (and attempt to practice) necromancy and alchemy. After spending a year at Glasgow

Po roce stráveném na univerzitě

University […] in the fall of 1864 he

v Glasgow odešel roku 1864 do

went to Oxford […]. […] Lang studied

Oxfordu. Zde Andrew Lang studoval u

with the Greek scholar Benjamin

proslulého helénisty Benjamina

Jowett, T. H. Green, a missionary of

Jowetta (1817 – 1893) klasické obory

Hegelian idealism among the British

a byl značně ovlivněn Thomasem

empiricist.

Hillem Greenem (18369 – 1882), jenž

13

a Oxfordu.


2

propagoval v britském akademickém

Thomas Hill Green (1836 – 1882) jej

[51] Lang, who at this time knew

společenství filosofii Georga Wilhelma

seznámil s filozofií Georga Wilhelma

Darwin only in a „vague, popular way“

Friedricha Hegela.

Friedricha Hegela a evolucionismus

– and Hegel through Green's lectures

Evolucionismus vyplývající z Hegelova

obsažený v Hegelově učení byl

on Aristotle – concluded that Hegel

učení byl mladému Skotovi mnohem

Langovi mnohem bližší než

had invented evolution before Darwin

bližší než darwinismus, který v té době

darwinismus.

[…].

slavil na britské půdě první úspěchy.

[51] After taking first-class honors in

Univerzitu v Oxfordu Andrew Lang

Po roce 1868 Andrew Lang působil na

„Greats“, Lang won a fellowship at

absolvoval v roce 1868 s vynikajícími

Merton College v Oxfordu,

Merton College, where for the next few

výsledky a ihned získal členství

years his aesthetic interests flowered.

(fellowship) na Merton College.

He devoted himself to poetry in a Pre-

Andrew Lang v této době náležel

Raphaelite mode, to Renaissance and

k estétům počínajícího

medieval French literature, to classical

novoromantismu, které znovu oslovila

studies and to mythology […].

renesanční a středověká francouzská poezie, klasická literatura a mytologická látka.

[50] Although Robert Louis Stevenson

Langův blízký přítel, slavný spisovatel

later described him as a „La-dy, Da-dy

Robert Louis Stevenson, jej sice

Oxford kind of Scot,“ […].

ironicky, ale se sympatiemi nazval „LaDy, Da-dy Oxford kind of Scot“.

3

[51] […] by 1875, when he settled in

V roce 1875 se Andrew Lang oženil,

London after his marriage forced him

opustil především z existenčních

to vacate his fellowship, he was

důvodů Oxford a usadil se v Londýně,

po sedmi letech však odešel do

already launched on a career as

kde se poměrně úspěšně živil jako

Londýna, kde se živil jako žurnalista a

literary journalist. […] From the time he

žurnalista a literát. Andrew Lang je

literát. Andrew Lang je autorem

published Ballads and Lyrics of Old

autorem několika desítek knih: kromě

několika desítek knih: kromě Balad a

France in 1872, until his death in 1912

Balad a lyriky staré Francie (Ballads

lyriky staré Francie (Ballads and Lyrics

stopped his pen […] Lang kept

and Lyrics of Old France) z roku 1872

of Old France) z roku 1872 jeho dílo

producing books […]: biography,

jeho dílo zahrnuje biografie, literární

zahrnuje biografie, literární kritiku,

children's books, criticism, essays,

kritiku, sbírky poezie a esejů, historické

sbírky poezie a esejů, historické

fairy tales, fiction, folklore, histories,

romány, komentáře k řeckým autorům,

romány, komentáře k řeckým autorům,

parodies, poetry, renditions of and

pohádky a knihy pro děti. Andrew Lang

pohádky a knihy pro děti. Andrew

commentaries on Greek classics […].

měl značné zásluhy na tom, že

Lang měl značné zásluhy na tom, že

[52] […] it is said that he ridiculed or

romanopisci jako Joseph Conrad,

romanopisci jako Joseph Conrad

disparaged „practically every important

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 –

(1857 – 1924), Fjodor Michajlovič

novel that come his way,“ including

1881), Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 –

Dostojevskij (1821 – 1881), Lev

those of Conrad, Dostoevski, Hardy,

1810), Henry James (1843 – 1916),

Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910),

James, Tolstoy, and Zola.

Thomas Hardy (1840 – 1928) nebo

Henry James (1843 – 1916), Thomas

Émile Zola (1840 – 1902) vešli na

Hardy (1840 – 1928) nebo Émile Zola

britských ostrovech do obecného

(1840 – 1902) vešli na britských

povědomí.

ostrovech do obecného povědomí.

[51] […] his death in 1912 stopped his

Ještě krátce před svou smrtí roku 1912

Ještě krátce před svou smrtí Andrew

pen in the midst of Highways and

Andrew Lang pracoval na hraničářské

Lang pracoval na hraničářské sbírce

Byways on the Border […].

sbírce povídek z rodného Skotska

povídek z rodného Skotska nazvané

nazvané Highways and Byways on the

Highways and Byways on the Border.

Border. 4

[51 - 52] Lang was, literally, a cultural

Andrew Lang, který byl jedním

phenomenon: the apotheosis of „the

z posledních všestranných vzdělanců

man of letters“ […] in the period when

v době, kdy se tato vrstva postupně

14


that social category was beginning to

proměňovala (ke své škodě) do

be eclipsed by an emergent category

kategorie intelektuálů, vždy litoval

of „intelectuals.“ […] there were

odchodu z antropologie, která mu

moments when Lang felt that he had

splývala především se studiem

missed his calling […] he remarked

mytologie a folklóru.

nostalgically „if I had stayed on here when I was a young Fellow, and stuck to one thing… I should have been really big swell at anthropology.“ […] Lang came at anthropology from the study of folklore and mythology […]. V šedesátých a sedmdesátých letech devatenáctého století, kdy Andrew Lang intelektuálně dozrával, bylo britské antropologické společenství rozštěpeno mezi stoupence naturmytologických a degenerativních výkladů Maxe Mülera a evolucionistickou školu Edwarda Burnetta Tylora. 5

[52] […] he himself may have felt the

Max Müler ovlivnil Andrewa Langa

direct influence of Müller at Oxford […].

během jeho studií v Oxfordu. Edward Burnett Tylor, zakladatel evolucionistického paradigmatu v antropologii, který byl dominantní postavou britského antropologického myšlení až do počátku dvacátého

[52] In Tylorian terms […] the errorts of

století, pojímal svět mýtů a legend jako

primitive men to explain the natural

vzpomínku na dětský věk lidstva a

world around them […].

výraz praktické snahy archaického člověka porozumět realitě: toto úsilí však selhávalo na dětinskosti divošské mysli a neschopnosti uvažovat

[52] […] the „doctrine of survivals“ was

skutečně racionálně. Privilegovanou

the basis for a kind of evolutionary

antropologickou metodou byla podle

sequence of genres […] – from

Edwarda Tylora identifikace a

mythology […] to the folklore of the

srovnávání přežitků, které se

modern European peasantry […].

z archaických časů dochovaly v modetních kulturách.

6

[53] […] Tylor's theories in Primitive

Andrew Lang četl Tylorovu Primitivní

Andrew Lang byl zpočátku

Culture, which he read in 1872, shortly

kulturu v roce 1872 a téhož roku byl i

stoupencem Edwarda Burnetta Tylora

after Tylor had been introduced to him

jejímu autorovi osobně představen.

a kritizoval dílo jeho oponenta

[…]. Over the next fivteen years, Lang

Vstoupil do služeb tylorovského

Friedricha Maxe Müllera ve studii

authored what has been called his

paradigmatu a o rok později kritizoval

Mytologie a pohádky (1873, Mythology

„exegesis“ of the „new gospel of Tylor,“

dílo Maxe Mülera ve studii Mytologie a

and Fairy Tales).

bringing an end to Müller's domination

pohádky (Mythology and Fairy Tales).

of British folklore studies. The assault began […] in an essay on „Mythology and Fairy Tales“. […] Lang soon found himself in

V roce 1878 založil Andrew Lang

15


7

correspondence with several other

společně s Tylorovými žáky Edwardem

Tylorian folklorists: Edward Clodd […];

Cloddem, Edwinem Sidneyem

Edward Sydney Hartland, […] who was

Hartlandem, který hájil klasický

still writing books on Primitive Culture

evolucionismus ještě hluboko ve

and Primitive Law in th 1920s; and

dvacátých letech dvacátého století, a

George Lawrence Gomme […]. In

Georgem Lawrencem Gommem

1878, the four men joined with others

proslulou tylorovskou Folk-Lore

in founding the Folk-Lore Society […].

Society.

[53] It was Lang's critique of Müller,

Langova práce Zvyk a mýtus (Custom

however, that led the way; and the

and Myth) z roku 1884, kterou věnoval

essays he collected in 1884 as Custom

Edwardu Tylorovi, polemizovala s

and Myth (and dedicated to Tylor) lay

„filologickým přístupem“ (jenž přičítal

bare in a very clear form the basic

Maxu Mülerovi), který postavil do

assumptions of the „anthropological“

protikladu vůči „metodě

as opposed to the „philological“

antropologické“. Andrew Lang tak

approach to the study of mythology

vystupoval jako obhájce rozluky mezi

and folklore.

filologií a etnologií a s tím související autonomie antropologického myšlení.

8

[53] For Lang […] „the method of

Folkloristika, představující jedno

folklore“ was structured by a series of

z odvětví antropologie, byla podle

analogies: between relics of the

Andrewa Langa vybudována na

material and the immaterial world […].

systému analogií mezi materiální a

It proceeded by comparison: „when an

duchovní kulturou a mezi oblastmi, ve

apparently irrational and anomalous

kterých určité zvyky působí

custom is found in any country,“ it

anachronicky a iracionálně, a regiony,

looked „for a country where a similar

v nichž jsou tytéž zvyky součástí

practice is found, and where the

normálního smysluplného života. Mýty

practice is no longer irrational and

celého světa jsou podobné, protože

anomalous.“

jsou zaměřeny na to, aby uspokojovaly (i když nesprávným způsobem) obdobné utilitární potřeby přírodních národů.

[55] […] series of confrontations with

Mýtus není „nemocí jazyka“ (jak soudil

Max Müller, designed to show that […]

Max Müler), ale spíše projevem

„myth was a disease of thought, far

„nemoci myšlení“. Ve studii Ferišismus

more than a disease of language“ […].

a nekonečno (Fetichism and the

[…] „Fetichism and the Infinite,“ which

Infinite) Andrew Lang pokračoval

was a rebuttal of Max Müller's Hibbert

v kritice Maxe Mülera a –

Lectures […]. Lang's insistence that

pravděpodobně inspirován pojetím

religion was not „an extension of the

many od Roberta Henryho

idea of Vastness“ grounded in „the

Codringtona (1830-1922) – napsal, že

emotion of awe,“ but rather „a

náboženství nepovstalo z pocitu

development of ideas of Force“ […],

bázně, ale spíše představuje rozvinutí

has a certain resonance of

původní ideje „Síly“.

Codrington's idea of mana […]. 9

[55] The argument was essentially

Náboženství charakterizoval v duchu

Tylorian: […] „savage religion, like

učení Edwarda Tylora jako archaický

savage science [was] merely a fanciful

předstupeň vědy, jehož

explanation of what lies beyond the

prostřednictvím se člověk snažil cestou

horizon of experience.“

fantastických spekulací odhalit to, co

16


se skrývá za horizontem zkušenosti.

10

[55] Four years later, Lang authored a

V roce 1888 vyšel Langův sborník

more systematic two-volume

Mýtus, rituál a náboženství (Myth,

presentation of Tylorian thought in

Ritual, and Religion), který významně

Myth, Ritual, and Religion, which […]

přispěl k definitivnímu odklonu britské

gave the coup de grâce to the

akademické obce od naturmytologické

Müllerian school.

školy Maxe Mülera.

[55] Paradoxically, however, during the

V devadesátých letech devatenáctého

1890s Lang became a vocal critic of

století však došlo v Langově

Tylor's theory of animism, adopting

intelektuálním vývoji k zásadnímu

positions on the evolution of religion

obratu: Andrew lang se rozešel

that were in some respects quite

s tezemi Tylorova evolucionistického

consonant […] with the anthropological

paradigmatu a v některých aspektech

assumptions of his intellectual

se ideově sblížil s Mülerovým

antagonist Max Müller. It was shift that

degeneracionismem. Druhé vydání

required quite significant revisions

Mýtusu, rituálu a náboženství z roku

when the second edition of Myth,

1901 již tento Langův příklon k Maxi

Ritual, and Religion was produced in

Mülerovi názorně doložilo.

1901. [K Langovu zájmu o paranormální jevy

Rozchod s evolucionistickou

viz s. 56 – 59]

antropologií byl u Andrewa Langa doprovázen zájmem o parapsychologii a okultní jevy, které se dostaly do módy v posledních dekádách devatenáctého století.

11

[56] Lang had been among the

Již v roce 1882 patřil Andrew Lang

founding members of the Society for

k zakládajícím členům Society for

Psychological Research in 1882, and

Psychical Research, zaměřené na

by 1890 was avowing his own

výzkum paranormálních jevů, a v roce

paranormal experiences in print. In

1890 se přihlásil v tisku k vlastním

1894, he published a book called Cock

parapsychickým zkušenostem. O čtyři

Lane and Common Sense, in which he

roky později Andrew Lang uveřejnil

called into question the Tylorian view

knihu Kohoutí ulička a zdravý rozum

of animism […].

(Cock Lane and Common Sense), ve

Později ale svůj postoj revidoval.

které kritizoval Tylorovu koncepci

Přibližně od osmdesátých let

animismu.

devatenáctého století se Andrew Lang

[56 – 57] […] paranormal phenomena

Andrew Lang se snažil učinit

snažil učinit z parapsychologických

[…] from Australia and ancient

z parapsychologických fenoménů, jež

fenoménů, jež lze podle něj prokázat

Alexandria to modern London […]

lze podle něj prokázat jak u přírodních,

jak u přírodních, tak u civilizovaných

were worthy of serious investigation.

tak u civilizovaných národů, legitimní

národů, legitimní součást

součást antropologického bádání:

antropologického bádání, a

[57] […] if savages reasoned not only

člověk disponuje duševními

propagoval teorii pramonoteismu.

incorrectly from „normal“ facts of

schopnostmi, které archaická

dreams and death, but correctly from

společenství dobře znají a využívají

the „abnormal“ facts that science was

například v extatických technikách

wont to dismiss as iposture or

šamanismu; moderní věda je však

hallucination, then their conclusions

bezdůvodně a předsudečně přehlíží

might not have been totally wrong […].

jako efemérní halucinace.

17


12

Andrew Lang vedl „existenciální“ revoltu proti generalizacím evolucionistického myšlení, zejména proti snaze Edwarda Tylora a jeho stoupenců redukovat autenticitu vnitřního náboženského prožitku archaického člověka na rané evoluční stadium vývoje lidské mysli. Skotský antropolog zdůrazňoval příbuznost psychického života přírodních i civilizovaných populací: tuto homologii však zakotvil nikoli v kognitivních výkonech, ale v údajných parapsychologických schopnostech.

13

[57] […] Lang offered more general

Ve výše zmíněném pojednání Kohoutí

comments on what he called „The

ulička a zdravý rozum Andrew Lang

Ghost Theory of Religion.“ Although

předložil tzv. „The Ghost Theory of

we were told of tribes without religion,

Religion“. I ty nejprimitivnější kmeny

closer study indicated that they

věří podle Andrewa Langa v rozličné

believed in spirits, and better

duchovní síly a vyznávají animismus,

information often showed they also

na straně druhé však rovněž disponují

had theistic concepts of a Maker or a

vyvinutou teistickou koncepcí

Judge.

božského „Tvůrce“ nebo „Soudce“. Tato dualistická věrouka nevzešla z nesprávného chápání reality, ale představuje autentický prožitek božského ve dvou jeho základních podobách.

14

[58] […] Tylor […] took for granted

Volnomyšlenkář Edward Tylor tvrdil, že

„that the earliest, remote, unknown

pravěký člověk byl veden obdobnými

thinkers on life and the soul were

utilitárními motivy jako člověk moderní:

existing on the same psychical plane

primitivní náboženství jako metoda

as we ourselves.“ But a real Darwinian

ovládnutí duchovních sil bylo tedy

must acknowledge that „we know little

omylem (podobně jako je „populárním

more about the mental condition and

omylem“ dnes). Andrew Lang namítl,

experiences of the earlier thinkers […]

že Edward Burnett Tylor by měl jako

than we know about the mental

důsledný evolucionista připustit, že o

conditions and experiences of the

skutečném vnitřním duševním životě

lower animals.“

našich dávných předků nemůžeme usuzoval prakticky nic.

15

[59] […] Lang argued that idea of God

Andrew Lang se pokusil prokázat, že

(in the sense of „primal eternal Being,

idea Boha jako nejvyšší bytosti,

author of all things, the father and

prvotního věčného Bytí, Stvořitele

friend of man, the invisible omniscient

světa, otce a přítele člověka a

guardian of morality“) occurred „rudely,

neviditelného strážce morálky se

but recognisably, in the lowest-known

vyskytovala i u nejprimitivnějších

grades of savagery,“ and therefore

národů a nevzešla jako vyšší evoluční

could not have arisen from „the later

stadium z animismu či z víry ve

speculation of men, comparatively

specializované a lokální duchovní

civilised and advanced, on the datum

bytosti. Monoteismus se podle

18


of ghosts.“ […] These „supreme gods

Andrewa Langa nezrodil z polyteismu

[were] not necessarily developed out of

nebo totemismu, ale představuje

'spirits,'“ but belonged „to another

nezávislou paralelní formu religiozity.

branch of faith […].

Andrew Lang prohlásil, že dějiny

There were, in short, not one, but „two

náboženského myšlení zahrnují dva

streams of religious thought, one rising

směry: pojetí věčného, morálního a

in the conception of an undifferentiated

kreativního Bytí na straně jedné a

Being, eternal, moral, and creative, the

animistickou víru v mnohost

other rising in the ghost-doctrine.“ 16

spiituálních sil na straně druhé. Spiritualismus a animismus však kontaminovaly víru v „nejvyšší Bytost“ a zastřely její původní monoteistický

[60] And as „culture kept advancing“

chrakter. Vzestup animismu byl

on „the material plane,“ the crafts and

způsoben především rozvojem

arts arose, „each needing a god“ […]

materiální kultury a řemesel, během něhož získaly specializované lidské činnosti své „duchovní patrony“, kteří „nejvyšší Bytost“ v kolektivním náboženském vědomí marginalizovali.

„[…] Judaism had been „strangely

Pouze judaismus byl této degradace

indifferent to the animistic element in

do značné míry ušetřen a v křesťanství

religion.“ Only Christianity, at last,

jsou prvky animismu a monoteismu

combined „what was good in Animism

obsaženy v harmonické rovnováze.

[…] with the One righteous Eternal of prophetic Israel […]. […] Lang savored the idea […] that

„To, co nám Bible říká o vývoji

„what the Bible tells us“ about the

hebrejského myšlení“, napsal Andrew

development of Hebrew religion was

Lang, „je přesně to, co se stalo“.

„precisely“ what had occured. 17

[60] Setting himself against the whole

Nezávislý myslitel Andrew Lang se

tendency of Tylorian anthropology […],

v době takřka absolutní nadvlády

Lang had ended in a position very near

tylorovského progresivistického

the degenerationism […].

evolucionismu ve Velké Británii snažil oživit a nově zprostředkovat „starou degenerativní teorii“, která byla organickou součástí biblické antropologie. Langův „pramonoteismus“ byl nicméně inspirován také vlnou zájmu o parapsychologické jevy v posledních desetiletích devatenáctého století, který neměl s „pravověrností“ autorů opírající se při výkladu rozmanitosti lidských kultur o svědectví Starého zákona, mnoho společného. Dílo Andrewa Langa v mnohém předznamenalo nástup psychoanalýzy Sigmunda Freuda a analytické psychologie Carl Gustava Junga.

[56] […] a pattern that was by no

Andrew Lang – obdobně jako někteří

19


means unusual among Victorian

jeho vrstevníci – konvertoval od

intellectuals at the end of the

viktoriánského liberalismu a

nineteenth century: […] a period of

naturalistického materialismu ke

rationalistic doubt […] and then a

křesťanské víře.

movement back toward supernaturalism, either of the conventional religious or the spiritualist variety – in a context of […] reaction against „positivism“ and „materialism“ […]. 18

[82] […] the Central European Catholic

Na rozdíl od dalšího stoupence

school of Father Wilhelm Schmidt, who

„pramonoteismu“, rakouského kněze

took inspiration from his advocacy of

Wilhelm Schmidta, však Andrew Lang

primitive monotheism.

nebyl při vytváření své teorie veden bezprostředním konfesionálním

[81] […] he remained very largely

zájmem. Navzdory veškerému

within the Tylorian tradition even as he

kriticismu Andrew Lang zůstával

attacked its single most substantive

v zásadních otázkách stále v mezích

concept, animism.

Tylorova paradigmatu.

[82] Lang was stil, in short, very much

Náboženství chápal jako individuální

within the British tradition in conceiving

fenomén, který má výraznou etickou

of religion in essentially individual

funkci a jenž je sociální pouze v tom

terms; it had an ethical function, and

smyslu, že umožňuje jedinci, aby

was social in the sense of making

jednal mravně. Původ religiozity

individual men behave in a moral way

Andrew Lang nehledal jako John

[…].

Ferguson McLennan, William Robertson Smith nebo Émile Durkheim ve společenském životě, ale stejně jako Edward Burnett Tylor pokládal náboženství za výraz snahy individua, jeho intelektu a emocí, sladit porozumění světu s praktickým jednáním.

20


Analýza části kapitoly „Zlomená Zlatá ratolest: krize Tylorova a Frazerova paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 361 – 363). Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Edwarda Alexandera Westermarcka, autor systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British Social Anthropology 1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních Westermarckových prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných pro tuto a předchozí kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání setkal. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W., Jr. (1995): After



Tylor: British Social Anthropology



1888 – 1951. Madison: The



University of Wisconsin Press, str.

Boase. Praha: Triton, str. 532 – 535

151 – 163

(souvislý text)

Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení. [151] Born […] in Helsingfors in 1862,

Edward Alexander Westermarck (1862

Edward Alexander Westermarck (1862

a half-century after Sweden had ceded

– 1939) se narodil v Helsinkách, to

– 1939)

the Grand Duchy of Finland to the

znamená půl století poté, kdy Švédsko

Russian Empire […] being a native

postoupilo Finské velkovévodství

speaker of Swedish when it was still

ruskému impériu. Jeho mateřským

the official language of university

jazykem byla švédština, která byla

education and government

nadále pokládána za úřední jazyk

administration.

státní správy a školství. Edward Westermarck vystudoval na

Vystudoval na univerzitě v Helsinkách

Moving from aesthetics and literature

univerzitě v hlavním městě gubernie

estetiku, literaturu a filosofii. I když

to philosophy, he was quickly alienated

estetiku, literaturu a filosofii. I když

hlavní důraz byl ve výuce v tehdejší

by the German metaphysics then in

hlavní důraz byl ve výuce v Helsinkách

carské gubernii kladen na německou

vogue, and was soon attracted by

kladen na německou metafyziku,

metafyziku, Edwarda Westermarcka

British empirical tradition.

Edwarda Westermarcka přitahovala

přitahovala tradice britského

tradice britského empirismu a tento

empirismu

příklon k britskému myšlení jej doprovázel během celé jeho akademické dráhy.

21


1

[152] After reading […] Herbert

Edwarda Westermarcka oslovila

Spencer's Firtst Principles and MIll's

především díla Herberta Spencera,

essays on religion […] Ernst

Johna Sruarta Milla, Charlese Darwina

Haeckel'sNatural History of Creation

a Ernsta Haeckela.

[…] and a recent Swedish rendition of Darwin's Descent of Man […] His honors thesis asked the question,

Titul Westermarckovy magisterské

„Does Civilization Increase the

práce zněl „rousseauovsky“: „Přispěla

Happiness of Mankind?“; employing

civilizace k růstu štěstí lidstva?“ (Does

the hedonic calculus,“ he answered

Civilization Increase the Happiness of

with definite „yes“

Mankind?). Na rozdíl od Jeana Jacquese Rousseaua však Edward Westernmarck odpověděl na tuto otázku jednoznačně kladně.

[152] Westermarck spent his summers

Edward Westermarck v této době trávil

on walking tours […]. Wishing to

hodně času na finském venkově a

improve his Finnish and learn more of

zdokonaloval se ve finštině.

the life of the peasantry, he spent the summer […] in a country village […]. 2

[152 - 153] In September 1887,

V roce 1887 odjel poprvé do Anglie,

V roce 1887 odjel poprvé do Anglie,

Westermarck went to England to

kde žil v rodině svého přítele,

kde žil v rodině svého přítele,

pursue his researches in the British

psychologa Jamese Sullyho (1842 –

psychologa Jamese Sullyho (1842 –

Museum, staying in London with a

1923), pravidelně navštěvoval Britské

1923), pravidelně navštěvoval Britské

family to whom Sully introduced him.

muzeum a stýkal se s příslušníky

muzeum a stýkal se s příslušníky

He was a „constant guest“ in Sully's

mladší generace darwinistů, kteří vedli

mladší generace darwinistů, kteří vedli

home, where he „came into personal

polemiky s tehdy značně vlivným

polemiky s tehdy vlivným

contact with the intellectual

lamarckismem.

lamarckismem.

[…] before he returned to Finland in

Po návratu do vlasti v roce 1888

Po návratu do vlasti v roce 1888

July of 1888 […] he composed a

Edward Westermarck dokončil

Edward Westermarck dokončil

doctoral dissertation which was

disertační práci, již později včlenil do

disertační práci, již později včlenil do

movements in England at that period“ – including neo-Darwinian biologists who […] where calling into question the inheritance of acquired characters.

subsequently to form the first six

knihy Dějiny manželství (The History of

knihy Dějiny manželství (The History of

chapters of The History of Human

Human Marriage).

Human Marriage).

Marriage. [159] […] Westermarck was also very

Edward Westermarck byl velmi aktivní

active in the groves of academe […]

v domácím akademickém prostředí:

the University of Helsingfors, where he

působil jako docent a později jako

Působil jako docent a později jako

was first docent, then Professor of

profesor praktické filozofie na

profesor praktické filozofie na

Practical Philosophy, and the Åbo

univerzitě v Helsinkách a zastával

univerzitě v Helsinkách a zastával

Academy in Finland, where he was

funkci rektora finské Akademie v Abo.

funkci rektora finské Akademie Abo.

Jeho skutečným intelektuálním

V Anglii, která se stala jeho skutečným

founding Rector […]. 3

domovem se však stala Anglie;

intelektuálním domovem, přednášel na

[159 - 160] Before Westermarck

Edward Westermarck byl pedagogicky

Londýnské univerzitě a v roce 1903 byl

returned to London in 1903 […]

činný na Londýnské univerzitě a v roce

pozván, aby na půdě London School

Westermarck was asked to give seven

1903 byl pozván, aby na půdě London

of Economics and Political Science

lectures at the London School of

School of Economics and Political

přednášel o „prvotní morálce a

22


Economics on „Early Customs and

Science přednášel o „prvotní morálce

zvycích“; později byl jmenován členem

Morals,“ and in the following years

a zvycích“; později byl jmenován

místní katedry sociologie.

White funded three-year lectureships

členem místní katedry sociologie.

there for Westermarck […] when a Department of Sociology was formed, White endowed […] a five-year personal chair for Westermarck. 4

K hlavním tématům Westermarckova

myšlení náležela problematika

myšlení náležela problematika

[153 - 154] […] Westermarck's […]

exogamie, incestu a rodiny. Edward

exogamie, incestu a rodiny. Edward

thesis: that exogamy originated in an

Westermarck tvrdil, že exogamie se

Westermarck soudil, že exogamie se

„instinctive horror of incest“ that made

zrodila z „instinktivního strachu před

zrodila z „instinktivního strachu před

„sexual love between the nearest kin a

incestem“: příbuzní, kteří žijí společně,

incestem“. Příbuzní, kteří žijí společně,

psychological impossibility,“ not

se vzájemným sexiálním vztahům

se vzájemným sexiálním vztahům

because of the physical relationship

vyhýbají z hlubších psychologických

vyhýbají z hlubších psychologických

itself, but because „there is an innate

příčin, jež je od incestu odrazují; tyto

příčin, jež je od incestu odrazují. Tyto

aversion to marriage between persons

psychické zábrany jsou zakotveny

psychické zábrany jsou zakotveny

living very closely together form early

v biologické výbavě člověka. Vidíme,

v biologii člověka.

youth.“

že Edward Westermarck zdůvodňoval

Edward Westermarck tak zdůvodnil

prohibici incestu argumenty ze sféry

prohibici incestu argumenty

bilogického determinismu, které po

bilogického determinismu, které po

5

6

K hlavním tématům Westermarckova

téměř sto letech znovu opakují dnešní

téměř sto letech zopakovali stoupenci

stoupenci sociobiologie.

sociobiologie.

Klasik britského evolucionismu Edward

Klasik britského evolucionismu Edward

Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže

Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže

k seciálnímu determinismu a podobně

k seciálnímu determinismu a podobně

jako Sigmund Freud, Leslie White

jako Sigmund Freud, Leslie White

nebo Claude Lévi-Strauss pokládal

nebo Claude Lévi-Strauss pokládal

zákaz pohlavních styků mezi

zákaz pohlavních styků mezi

nejbližšími příbuznými za čistě

nejbližšími příbuznými za čistě

konvenční pravidlo vyplývající

konvenční pravidlo vyplývající

z nároků sociálního života přírodních

z nároků sociálního života přírodních

národů: archaické lidstvo bylo

národů: archaické lidstvo bylo

rozptýleno do malých komunit, jejichž

rozptýleno do malých komunit, jejichž

přežití záviselo na spolehlivém

přežití záviselo na spolehlivém

systému směny a komunikace

systému směny a komunikace

s ostatními společenstvími; stav

s ostatními společenstvími; stav

permanentní interakce byl dosažen a

permanentní interakce byl dosažen a

institucionalizován prostřednictvím

institucionalizován prostřednictvím

exogamie, spočívající v intenzívní

exogamie, spočívající v intenzívní

směně žen, která vytvořila trvalá

směně žen, která vytvořila trvalá

pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil,

pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil,

že společenství disponovalo

že společenství disponovalo

dostatečným počtem svobodných žen,

dostatečným počtem svobodných žen,

určených ke směně.

určených ke směně.

[154] […] in order to defend his

Podle Edwarda Westermarcka je

Podle Edwarda Westermarcka je

position that the family, not the tribe or

historicky i funkcionálně primární a

historicky i funkcionálně primární a

horde, was „the primary social unit of

základní společenskou jednotkou

základní společenskou jednotkou

the human race.“

rodina. Edward Westermarck neměl

rodina. Edward Westermarck neměl

[151] […] Westermarck himself had

nejmenšího pochopení pro teorii

nejmenšího pochopení pro teorii

23


already arrived at critical position on

archaické promiskuity bez pevných

archaické promiskuity bez pevných

two central positions of social

partnerských svazků, kterou hlásali

partnerských svazků, kterou hlásali

evolutionary theory: primitive

Johann Jakob Bachofen, John

Johann Jakob Bachofen, John

promiscuity and the priority of

Ferguson McLennan nebo Edward

Ferguson McLennan nebo Edward

matriarchal marriage forms.

Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou

Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou

fikci, pro niž nesvědčí žádná

fikci, pro niž nesvědčí žádná

prehistorická nebo etnografická data a

prehistorická nebo etnografická data a

která nemá oporu ani

která nemá oporu ani

7

v psychologickém ustrojení člověka. Westermarckova kritika Edwarda

Burnetta Tylora vyplývala především

Burnetta Tylora vyplývala především

ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora,

ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora,

který byl jakožto dědic idejí skotského

který byl jakožto dědic idejí skotského

osvícenství orientován spíše

osvícenství orientován spíše

lamarckisticky, byl Edward

lamarckisticky, byl Edward

[154] Westermarck was […] a neo-

Westermarck věrný učení Charlese

Westermarck věrný učení Charlese

Darwinian social evolutionist […].

Darwina, jež bylo podáno především

Darwina.

Believing in the survival of the fittest,

v knize O původu člověka.

he was critical of the Tylorian notion of

Tylorova vlivná koncepce „přežitků“

Tylorova vlivná koncepce „přežitků“

survivals, which implied the survival of

byla ve své podstatě nedarwinistická,

byla ve své podstatě nedarwinistická,

the unfit […].

protože implicitně předpokládala

protože implicitně předpokládala

„přežití“ nikoli těch nejschopnějších

„přežití“ nikoli těch nejschopnějších

nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak

nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak

anachronismů či atavismů

anachronismů či atavismů

z předcházejících vývojových stadií.

z předcházejících vývojových stadií.

[154] […] „the mere instincts have

Klíčovou úlohu při vzniku sociálních

Klíčovou úlohu při vzniku sociálních

played a very important part in the

institucí sehrály podle Westermarcka

institucí sehrály podle Westermarcka

origin of social institutions and rules.“

instinkty. Chování „primitivního“

instinkty. Chování „primitivního“

[…] it was naturally selected instinct

člověka nelze vyložit na základě

člověka nelze vyložit na základě

which explained the behavior of

„pomýleného“ rozumu, který se snažil

„pomýleného“ rozumu, který se snažil

savage man.

8

v psychologickém ustrojení člověka. Westermarckova kritika Edwarda

neúspěšně prostřednictvím magie

neúspěšně prostřednictvím magie

ovládnout přírodu, ale na bázi

ovládnout přírodu, ale na bázi

instinktů, které se vyvinuly přírodním

instinktů, jež se vyvinuly přírodním

výběrem.

výběrem.

[155 - 156] […] another influence

Edward Westermarck byl rovněž silně

seems to have been the theory of

ovlivněn teorií emocí amerického

emotions that Wiliam James had

filosofa a psychologa Williama Jamese

enunciated in 1884 (widely known as

(tzv. James-Langeova teorie), podle

the James-Lange theory) […]: „the

kterého jsou city projevy tělesných

emotions are feelings which attach to

pochodů („nepláčeme, protože cítíme

perceptions of certain conditions in our

lítost, ale cítíme lítost, protože

bodies.“

pláčeme“). Během pobytu v Anglii

That influence was surely reinforced in

v roce 1897 se Edward Westermarck

1897, when he went to England […]

na setkání Aristotelské společnosti

and, at the meetings of the Aristotelian

sblížil s Alexandrem Shandem, který

Society, met Alexander Shand […]

v knize Základy charakteru (The

whose only book, The Foundation of

Foundation of Character) James-

Character […]. Shand used the

Langeovu teorii dále rozvinul. Edward

James-Lange theory of the emotions

Westermarck (a spolu s ním William

to argue that characterological types

McDougall) přijal Shandovo tvrzení, že

24


were determined by „systems of

různé „charakterologické typy“ jsou

sentiments“ […]. Shand spoke of

podmíněny instinktivní „soustavou

Westermarck (along with William

emocí“. Edward Westermarck proto

McDougall) as one of those who had

usoudil, že morální hodnocení

accepted his hypothesis […].

vycházejí nikoliv z intelektu, ale z citů:

Westermarck became convinced that

neexistují žádné neměnné morální

„moral judgements are ultimately

pravdy, protože obsahy emotivních

based, not on the intellect, but on

stavů spadají mimo kategorii

emotions,“ and that there could be „no

pravdivosti.

moral truths because the contents of an emotion fall entirely outside the category of truth.“ 9

[156] […] he departed from England

V roce 1898 se Edward Westermarck

V roce 1898 se Edward Westermarck

[…] in 1898, Morocco was to have

vypravil poprvé zkoumat domorodé

vypravil poprvé zkoumat domorodé

been the first stage […]. During

kmeny ve vnitrozemí Maroka, které

kmeny ve vnitrozemí Maroka, které

twenty-one such journeys to Morocco

v následujících desetiletích navštívil

v následujících desetiletích navštívil

over the next several decades […].

celkem jedenadvacetkrát.

celkem jedenadvacetkrát.

[157] […] Malinowski himself later said

Bronislaw Malinowski později uznale o

Bronislaw Malinowski později uznale o

that „no better field-work exists than

Westermarckově pobytu v této

Westermarckově pobytu v této

that of Westermarck in Morocco“ […].

severoafrické zemi prohlásil, že naznal

severoafrické zemi prohlásil, že naznal

lepší antropologický terénní výzkum.

lepší antropologický terénní výzkum.

[…] Westermarck […] wanted to […]

Hlavním Westermarckovým záměrem

Hlavním Westermarckovým záměrem

illustrate the „close connection

bylo studovat vztah mezi morálními

bylo studovat vztah mezi morálními

between moral opinions and magic

postoji, magií a náboženstvím.

postoji, magií a náboženstvím.

[158] […] when he first went to

Edward Westermarck sice ve svém

Westermarck sice ve svém výkladu

Morocco he carried with him […] The

výkladu náboženských fenoménů

náboženských fenoménů vyšel

Golden Bough […] in treating

vyšel z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale

z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale na rodíl

Moroccan customs and beliefs, the

na rodíl od intelektualistického Frazera

od intelektualistického Frazera kladl

reference point was often Frazer. […]

kladl důraz na instinktivní základ

důraz na instinktivní základ

Instinctualist rather than intellectualist

religiózního chování.

religiózního chování.

and religious beliefs.“

[…]. 10

[158] In treating the general evolution

Jeho pojetí evoluce morálky se opíralo

of morals, Westermarck's intelectual

především o filosofii Davida Huma a

reference points were the major

Jeremy Benthama, což byli oblíbení

figures of the British and Scottish

myslitelé i Jamese George Frazera.

philosophical traditions from Hume and Bentham to Bain and spencer. [157] Much of The Origin and

Edward Westermarck shrnul výsledky

Development of Moral Ideas was […]

svého marockého bádání zejména

shrnul v knihách Původ a vývoj

written during the four years he spent

v knihách Původ a vývoj morálních

morálních idejí (The Origin and

in Morocco before 1906. […]

idejí (The Origin and Development of

Development of Moral Ideas, 1906) a

[158] Ritual and Belief in Morocco.

Moral Ideas, 1906) a Rituál a víra

Rituál a víra v Maroku (Ritual and

v Maroku (Ritual and Belief in

Belief in Morocco).

Morocco). 11

[162] […] there is much in Malinowski

Biologický determinismus, jenž byl

that can be traced to Westermarck's

obsažen v díle Edwarda

biologically grounded sociology […].

Westermarcka, měl nezanedbatelný vliv na Bronislawa Malinowského, kterého jako Středoevropana

25

Výsledky svého marockého bádání


predisponovala k tomuto typu myšlení předchozí četba děl Sigmunda Freuda. Durkheim was sharply critical of those

Westermarckovo učení však kritizovali

who interpreted religious beliefs and

dva myslitelé, jejichž teorie zásadním

practices as „the outcome of feelings

způsobem usměrnily další vývoj

[163]“ A similar issu had […] been

britské antropologie v první polovině

raised […] by […] William Robertson

dvacátého století: Émil Durkheim a

Smith.

William Robertson Smith. První z nich zařadil severského vědce mezi badatele, kteří se snaží „tylorovsky“ vyložit náboženské praktiky z individuálního lidského vědomí a motivů a kteří přehlížejí sociální sféru jako rozhodující sílu pro konstituování religiozity.

12

[162] […] reviewing Westermarck's

Émil Durkheim v recenzi

History of Human Marriage […] he had

Westermarckovy knihy History of

criticized the attempt to „rest sociology

Human Marriage napsal, že pokus

on Darwinism“ as „contrary to proper

založit sociologii na darwinismu je

method“ in sociology.

v rozporu s nejvlastnějším zájmem této

[163] Shortly after Westermarck's

vědy. William Robertson Smith po

History of Human Marriage appeared,

přečtení téže studie prohlásil, že

Smith charged that […] It was based

Edward Westermatck nepředložil pro

on the „tacit assumption“ that „the laws

svou teorii, podle níž společenské

of society are at bottom mere

zákonitosti vyrůstají z instinktů, žádný

formulated instincts,“ and

důkaz.

Westermarck had offered „no evidence to satisfy anyone […].“ 13

William Robertson Smith také [163] The „crucial test“ was his

poznamenal, že pokud Edward

explanation of the origin of exogamy,

Westermarck objasňoval zrod

which actually took for granted „the

exogamie jako výraz instinktivního

very custom that it profess to explain,“

odporu vůči reálnému nebo

insofar as the postulated instinctive

hypotetickému incestu, jenž vznikl

aversion to inbreeding was explained

v rámci přírodního výběru, dostal se do

as the product of the natural selection

rozporu sám se sebou, protože na

of groups that „through many

počátku (před svým „vyselektováním“

generations“ had avoided „wiving

na instinktivní úroveň) se tento typ

within group“ – that is, that already

chování musel poprvé objasnit jako

practices as a custom the exogamy

zvyk, který však Edward Westermarck

Westermarck wished to ground in

vysvětloval jako sekundátní projev

instinct.

instinktu.

26


Analýza druhé části kapitoly „Zlomená zlatá ratolest: Krize Tylorova a Frazerova paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539 Na stránkách druhé části této kapitoly, které popisují život Roberta Ranulpha Maretta, autor systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social Anthropology 1888 - 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních Westermarckových prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných pro tuto a předchozí kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516: George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu. Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání setkal. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003. Stocking, G. W. (1995): After Tylor:



British Social Anthropology 1888 –



1951. Madison: The University of



Wisconsin Press, str. 159 – 162, 163


– 172.

(souvislý text)


[163] Marett's birth in 1866 on the

Robert Ranulph Marett (1866 – 1943)

island of Jersey, within a few miles of

se narodil na ostrově Jersey

the coast of Normandy, symbolized a

v lamanšském průlivu, jehož

greater receptivity to the French

vzdálenost pouhých několik mil od

sociological tradition […].

pobřeží Normandie symbolizuje

[…] his father […] founder of the local

francouzské sociologické škole. Jeho

Robert Ranulph Marett (1866 – 1943)

Marettovu značnou vnímavost vůči

antiquarian Société Jersiase, had

otec navštěvoval Sorbonnu a hrál jako

studied at the Sorbonne before serving

zakladatel starožitnické Société

in a series of important local

Jersiase významnou roli ve správě a

administrative posts.

intelektuálním životě ostrova. Od roku

From the time that he came up to

1884 Robert Ranulph Marett studoval

Jowett's Balliol in 1884, he was „a

na Balliol College v Oxfordu.

Jerseyman at Oxford“ […]. 2

[164] […] when a tutor advised him to

Po přečtení Langovy knihy Custom

consult Lang's Custom and Myth […]

and Myth se názorov sblížil

Marett became „an enthusiastic, if

s Tylorovou evolucionistickou školou,

extreme ignorant, disciple of the school

která tehdy vedla tvrdou polemiku

of Tylor“ against the lingvuistic

s filologickou naukou Maxe Müllera.

Aryanism of Max Müller.

27

studoval na Balliol College v Oxfordu


In 1891 he competed successfully for a

V roce 1891 se Robert Ranulph Marett

a od roku 1891 působil na Exeter

fellowship at Exeter College, to which

stal členem (fellowship) Exeter

College.

he remained attached for the rest of

College, kde působil po celý svůj život

his career, serving after 1929 as

(po roce 1929 ve funkci rektora).

Rector. […] Marett helped Tylor, whose

Robert Ranulph Marett pomáhal

memory was already failing, with

v devadesátých letech devatenáctého

revisions for the fourth edition of

století stárnoucímu Tylorovi

Primitive Culture […]

s přípravou čtvrtého vydání Primitivní

[165] In the early 1890s he contributed

kultury do tisku. Současně přispíval

to the Economic Review a number of

krátkými ekonomickými a

reviews of books on economic and

sociologickými články a studiemi do

social topics […] After 1897, he

Economic Review a Oxford Magazine.

reviewed a number of sociological and psychological works for the Oxford Magazine. 3

[165] […] Marett was coming directly

V roce 1897 se na Oxfordskou

under the influence of psychology quite

univerzitu vrátil ze Spojených států

different from Tylorian and Frazerian

amerických Ferdinand Canning Scott

associationism: the voluntaristic

Schiller (1864 – 1937), přítel a žák

empiricism of William James. […]

filosofa a psychologa Williama

James's thought was specifically

Jamese. Ferdinand Canning Scott

available to Marett through his

Schiller, jenž se později stal

undergraduate acquaintance F. C. S.

sekretářem Oxfordské filosofické

Schiller, who had gone to teach in the

společnosti (Oxford Philosophical

United States, where he was James's

Society, Robert Ranulph Marett byl

friend and philosophical disciple. Upon

jejím presidentem), propagoval

his return to Oxford in 1897 Schiller

v britském prostředí Jamesův

became the leading British exponent of

pragmatismus, který na Roberta

Jamesian pragmatism, and later

Ranulpha Maretta silně zapůsobil.

secretary of the Oxford Philosophical Society, which Marett served as president. [165] Marett's return to anthropology

Přibližně od roku 1899 se Robert

came in 1899 […]. On the eve of the

Ranulph Marett začal systematicky

British Association meetings that fall,

zabývat antropologií náboženství. V té

his Oxford colleague John Myres, a

době jej kolega z Oxfordu, klasický

classical archeologist, asked him if he

archeolog John Linton Myres (1869 –

could enliven the anthropological

1954), požádal, aby na nadcházející

section with something „really

setkání British Association připravil

startling.“ […] Marett produced a paper

něco „opravdu překvapujícího“. Oním

attacking the hypothesis that „had

„překvapením“ byla kritika Tylorova

commanded the allegiance of all men

koncepce animismu a zpochybnění

for some thirty years“: Tylor's animism.

intelektualistického výkladu

[166] The essence of religion was […]

archaického náboženství. Klíčem

in „that steadfast groundwork of

k pochopení religiozity jsou podle

specific emotion wherby man is able to

Roberta Ranulpha Maretta emoce,

feel the supernatural precisely at the

protože „víra nastupuje tam, kde se

point at which his thought breaks

překračují hranice myšlení“.

down.“

Náboženství převádí emocionální

28


napětí „aktem víry“ do symbolických náhražkových modů jednání, které vyvolávají katarzi. Náboženský duch

4

[…] it was „something not so much

se tak projevuje spíše v tanci než

thought out as danced out.“

v intelektu.

[…]

Robert Ranulph Marett nahradil animistickou víru v duši a ducha jako výchozí formu náboženství v tylorovském pojetí vírou ve spirituální

[167] He seems to have been

moc. Svoji koncepci archaického

particularly influenced by Codrington's

náboženství, která byla zřetelně

representation of the Melanesian idea

ovlivněna Codringtonovým výkladem

of mana […].

melanéské many, nazval

[166] Marett's paper caused a

animatismem. Marettova přednáška

sensation […].

skutečně způsobila „opravdové překvapení“. Robert Ranulph Marett však ani poté kritiku Tylorova a Frazerova paradigmatu nijak nezmírnil.

5

[166] In 1904, he published a long

V roce 1904 polemizoval

essay in Folk-Lore criticizing the three-

s tristadiálním schématem vývoje

stage theory of intellectual evolution

náboženských představ, které zveřejnil

Frazer had advanced in the second

James George Frazer ve druhém

edition of The Golden Bough. Marett's

vydání Zlaté ratolesti. James George

paper addressed Frazer's argument

Frazer tvrdil, že náboženství jako víra

that religion had arisen when a

v bohy se historicky objevilo tehdy, kdy

„primitive philosopher,“ slowly realizing

si archaický člověk motivovaný

that „time and trial“ had shown that

intelektuální snahou pochopit a

magic lacked the causal efficacy

magicky ovládnout přírodní prostředí

claimed for it, concluded that other

uvědomil, že jeho magické postupy

unseen beings, „like himself but far

selhávají: vytvořil proto představu

stronger,“ directed the course of the

vyšší bytosti, která je podobná jemu

world, and that they must be

samotnému, pouze je nadána

propiatiated in order to accomplish

nekonečnou vyšší mocí, na niž se

what „he had hitherto believed to be

musí jedinec – pokud chce dosáhnout

dependent on his own magic.“

účinků, které předtím přisuzoval magii – prostřednictvím rituálu obracet.

In a passage with far-reaching critical

Podle Roberta Ranulpha Maretta jde o

implications for evolutionary method,

ničím nepodložené přetvoření

Marett suggested that „one's first

synchronní klasifikace různých typů

impression is that a purely analytical

náboženského chování do

method has escaped its own notice in

pseudogenetického šatu.

putting on a pseudo-genetic guise, that mere heads of classification have first been invested with an impermeable essence, and then identified with the phases of a historical development […]. 6

[167] Magic was not, as Frazer

Magie není, jak se domnívali klasičtí

thought, a misguided „savage

evolucionisté „svedení“ Edwardem

equivalent of our natural science“ […].

Burnettem Tylorem, deformovaným

29


It was rather an act of „imperative

archaickým předstupněm moderní

willing“ whose ideal mechanism was

vědy, ale aktem intenzivního

the spell, since „nothing initiates an

„imperativního přání“, jehož ideální

imperative more cleanly, cutting it

formou je zaklínadlo, které překračuje

away from the formative matrix of

meze běžného myšlení a stává se

thought and launching it on its free

osvobozeným „spirituálním

career, than the spoken word“ – the

projektilem“. Víra ve vyšší bytosti není

„very type of spiritual projectile“. And

pokročilejším evolučním stadiem

inasmuch as magic was based on a

zrozeným v důsledku historického

generalized notion of „quasi-personal

selhání magie, ale je přirozeným

agency,“ it was never clearly

projevem postupující personalizace

distinguishable from religion. It was,

magie, která je sama o sobě založena

however, finally „swallowed up in

na intersubjektivní a interpersonální

unmistakable religion“ by a „gradually-

transakci.

intensifying personification,“ which followed naturally from the fact that the magical act was „an inter-personal, intersubjective transaction, an affair between wills.“ 7

[167] In 1907, Marett played the

V roce 1907 Robert Ranulph Marett

primary role in organizing a festschrift

navzdory své pověsti „rebela“

in honor of Tylor's seventy-fifth

předsedal redakci festschriftu

birthday. Directing his own contribution

sestavovanému při příležitosti

again to Frazer, who had

sedmdesátých narozenin Edwarda

„universalized Dr. Tylor's partial

Burnetta Tylora. Ve svém vlstním

correlation“ of taboo and magic, Marett

příspěvku, který byl zdvořile s ohledem

called into question a number of

na oslavence prezentován jako kritika

evolutionary assumptions […]. Taboo

výlučně Jamese George Frazera,

was in the first instance a social rather

Robert Ranulph Marett zpochybnil

than a psychological phenomenon […].

další „dogmata“ klasického

[…] Marett was led to the idea that

evolucionismu: původ tabu, které

taboo was a kind of „negative mana“

Robert Ranulph Marett chápal jako

[…].

příklad negativní many, je třeba hledat nikoli v oblasti psychologické, ale sociální.

8

[168] Speaking to the Oxford meeting

Roku 1908 na oxfordském

of the International Congress on the

mezinárodním kongresu o dějinách

History of Religions in 1908, he argued

náboženství Robert Ranulph Marett

that although it might not have

prohlásil, že – ačkoliv archaické

„acquired in the aboriginal mind the full

vědomí zřejmě nedospělo

status of an abstract idea,“ the idea

k abstraktním pojmům – v pozadí

that „religion consists in getting mana

různorodých projevů náboženského

for oneself“ had „long been more or

myšlení a jednání je patrná obecná

less articulately felt by the Melanesian

snaha „zmocnit se many“. Bipolarita

mind.“ The task of the science of

many a tabu, která podle Roberta

comparative religion was to explicate

Ranulpha Maretta představuje vlastní

the notion […]. On this basis, Marett

předmět analýzy antropologie

proposed to generalize the „tabu-mana

náboženství, shrnuje veškeré pozitivní

formula“ to characterize the negative

a negativní aspekty nadpřirozených sil

and positive aspects of supernatural

a souboru magicko-religiózních

30


power, suggesting that for analytic

fenoménů, které nelze dále rozlišit na

purposes both sould be subsumed

základě hypotetických evolučních

within a single undifferentiated sphere

stádií. Robert Ranulph Marett detailně

of the „magico-religious.“

vyložil své pojetí archaické religiozity v knize Práh náboženství (The Treshold of Religion) z roku 1909.

9

[168] […] Marett referred to the work of

Robert Ranulph Marett se zasloužil o

the Durkheimians, which he had first

první svébytné zprostředkování díla

become aware of in 1905 – at a point

Émila Durkheima britské odborné

when there was no copy of the Année

veřejnosti (ještě před Alfredem

sociologique in the Oxford library.

Reginaldem Radcliffem-Brownem).

Marett was put off a bit by their

S dílem francouzského sociologa se

„socialistic“ tendency, and he did not

Robert Ranulph Marett poprvé

think it „feasible to deal in their

seznámil v roce 1905 (v této době

concrete way with na abstraction […].“

knihovna v Oxfordu ještě

But as a counter to „the opposite

nedisponovala ani jediným vydáním

tendency running through so much of

L'Année sociologique) a přes dílčí

British work,“ the Durkheimian

výhrady vůči některým generalizacím

emphasis on „the purely social

shledal Durkheimův sociologismus

element“ was „very enlightening,“ and

inspirativním, byť „stojícím v protikladu

in the first volume of the new

vůči soudobým proudům v Británii“.

Sociological Review, Marett published

Četba Émila Durkheima podnítila

an essay elaborating his own

Roberta Ranulpha Maretta k sepsání

„sociological view of Comparative

vlastního „sociologického pohledu na

Religion.“

srovnávací náboženství“ pro první svazek Sociological Review.

10

Robert Ranulph Marett si na rozdíl od svých nástupců v britské antropologii, především Alfreda Reginalda Radcliffe-Browna, zachoval vůči Émilu Durkheimovi značnou autonomii. [169] […] Marett instanced the

Robert Ranulph Marett rovněž neměl

biological school of Novicow and

nejmenšího pochopení pro řadu

Espinas, the racialism of Lapouge and

soudobých směrů intelektuálního

Ammon, economic interpretations

života od Novicowy rasové „biologické

deriving from Marx, and the

školy“, přes Lapougeovu a Ammonovu

anthropogeography of Ratzel – all of

antroposociologii a marxismus až po

which he rejected as apriorist or

Ratzelovu antropogeografii, kterým

reductionist.

všem vytýkal apriorismus a redukcionismus.

11

[169] Recasting the „British school“

Robert Ranulph Marett vždy hledal

somewhat in his own anti-Frazerian

psychologické východisko: snažil se

image, Marett suggested that it used a

porozumět náboženskému vědomí

„psychological method“ to understand

„zevnitř“ („emicky“, nikoli „eticky“) a

religious consciousness „from the

usiloval o proniknutí k hlubším

inside,“ penetrating behind ritual,

subjektivním faktorům, ze kterých

language, organization, and other

vychází rituál, jazyk, organizace

„outward signs“ to „those subjective

společnosti a ostatní „vnější znaky“

factors of which the objective

kultury.

manifestations formed the more or less

31


loose-fitting garment.“ […] From the Durkheimians, the British

Durkheimovo učení bylo pro Roberta

could learn the necessity of „a Social,

Ranulpha Maretta přitažlivé, protože

not an Individual, Psychology.“

bylo založeno na sociální (kolektivistické), a nikoli individuální psychologii.

12

[169] British students of religion had

Představitelé tradiční britské

fallen victim to the „fallacy of

antropologie, kteří vyzvedávali

Psammetichus“ – the Egyptian king

individuální psychologické či kognitivní

who isolated infants to see what

úkony jedince, jenž „byl vždy

language they would instinctively

ostrovem“, podlehli podle Roberta

speak; reversing this „incubator“

Ranulpha Maretta tzv. Psemmtekovu

approach, Marett suggested that

omylu. Tento egyptský panovník

transplanting a savage child to civilized

saiské dynastie se kdysi pokusil zjistit,

surroundings would make clear „that

která řeč je nejstarší: upřel proto

the supreme determining influence

dvěma dětem normální výchovu a

must rest with the social factor.“

sledoval, kterým jazykem začnou spontánně komunikovat. Zmínjěný experiment musel selhat (i když Hérodotos nás přesvědčuje o opaku), protože hlavním garantem a nejvyšším arbitrem našich kulturních znalostí a dovedností je vždy sociální konsensus: nic z toho, co se objevilo v průběhu vývoje lidstva jako součást a výbava naší mysli a kultury, se neprosadilo jinak než prostřednictvím společnosti, to znamená uznání a uchopení ze strany „těch druhých“.

13

[169] Marett was not ready to abandon

Sociální význam a účel existují pouze

individual psychology entirely, or to

díky svému zakotvení v příslušných

subordinate social psychology to social

společenských institucích. Robert

morphology […]. Although he would

Ranulph Marett nicméně nebyl tak

not go so far as to „say that a religion

radikální jako Émile Durkheim a jeho

is identical with a particular

žáci: prohlašoval sice, že primární

organization of society,“ he did argue

funkcí náboženství je sloužit

that „meanings and purpose“ of

společnosti jako celku, ale nepodřídil

religion existed „not for the individual

sociální psychologii sociální morfologii

tribesman taken at random,“ but „for

a netvrdil, že struktura náboženství

the society as a whole“ – and that

odráží organizaci společnosti.

„social meanings and purposes exist mainly as embodied in social institutions.“ 14

Vztah mezi Jamesem Georgem Frazerem a Robertem Ranlphem Marettem, dvěma předními osobnostmi britské antropologie počátku dvacátého století, byl ambivalentní. Je zřejmé, že když chtěl Robert Ranulph Marett během polemiky s klasickým

32


evolucionismem zasáhnout Edwarda Burnetta Tylora, obvykle mířil na [169] Ever the academic gentleman,

Jamese Georga Frazera. Oba muži

Marett began corresponding with

však k sobě cítili vzájemný respekt a

Frazer before his initial critique in

mezi lety 1904 a 1911 vedli obsáhlou

1904, and in 1911 the two men

korespondenci. James George Frazer

quarelled politely by mail as to who

a Robert Ranulph Marett se přeli o svůj

was the true theoretical heir of William

podíl na intelektuálním odkazu

Robertson Smith

Frazerova nejbližšího přítele, Williama Robertsona Smithe.

15

[170] Frazer rejected Marett's

James George Frazer důrazně popíral

assertion that Smith, too, had believed

Marettovo (pravděpodobně oprávněné)

in the historical priority of ritual to

tvrzení, že William Robertson Smith

dogma; Marett insisted that Smith had

byl přesvědčen o historické prioritě

attributed to savages only the

rituálu vůči dogmatu. Robert Ranulph

„unconscious“ principles embodied in

Marett zase v rozporu s Tylorovým a

religious practice rather than any

Frazerovým názorem zdůrazňoval, že

„reasoned“ religious belief. After

podle Williama Robertsona Smithe

apologizing for the „over-vigorous“

„divoch“ uchopoval hlubší pravidla

response necessary „when one is up

náboženské aktivity nevědomě, a nikoli

against a giant like you,“ Marett

intelektuálně reflexivně. Robert

retreated to the underlying ideological

Ranulph Marett se odvolával na

point: „All that some of us –

McDougallovy a Lévy-Bruhlovy studie,

McDougall, for instance, and Lévy-

které rovněž „podtrhávaly davový

Bruhl, etc. In France – have trying to

charakter primitivního náboženství a

do is to emphasize the mobbish

primitivního života“.

character of primitive religion and primitive life.“ 16

James George Frazer i Robert Ranulph Marett byli svou povahou spíše konzervativními učenci (nikoli intelektuály ve smyslu, jenž dal tomuto pojmu na přelomu devatenáctého a dvacátého století v době Dreyfusova procesu Ěmile Zola), kteří se

17

[170] Like Frazer – and many of the

v důsledku své vyvinuté

social scientists of his day – Marett

„antropologické“ sensitivity obávali

was fearful of the irrational forces

destruktivních iracionálních sil, které

stirring beneath the surface of

dřímaly pod poklidným povrchem

Edwardian society.

edwardovské Anglie.

[170] […] Marett's work contributed to

Robert Ranulph Marett připravil svým

the reformatin of British social

dílem do značné míry půdu pro

anthropology; much of what we

„sociologický obrat“ britské

associate with Malinowski and

antropologické školy, který byl

Radcliffe-Brown is in fact

spojován především se jmény

foreshadowed in Marett […].

Bronislawa Malinowského a Alfreda

Marett was almost as much an

Reginalda Radcliffe-Browna.

„armchair anthropologist“ as Frazer;

Robert Ranulph Marett byl podobně

aside from several archeological digs

jako James George Frazer označován

on Jersey, his fieldwork was limited to

za „kabinetního antropologa“ (armchair

33


five hours with some pygmies in

anthropologist). Účastnil se několika

London […], and an afternoon

archeologických výzkumů na rodném

watching Aboriginal dances when the

ostrově Jersey, ale kromě toho se jeho

British Association met in Australia in

„přímé antropologické zkušenosti

1914.

s exotismem“ omezovaly na několik hodin, které strávil při jedné příležitosti v Londýně ve společnosti „pygmejů“, a na odpolední návštěvu představení „domorodých tanců“ během setkání British Association for the Advancement of Science v Melbourne v roce 1914.

18

[170 - 171] […] his influence was

Robert Ranulph Marett však byl (na

enhanced by his institutional activities

rozdíl od Jamese Frazera) velmi činný

at Oxford. It was he who made Exeter

jako pedagog. Mnozí z jeho studentů

College a „nursery of anthropologists“:

na Exeter College jako Arthur Maurice

Rattray, Hocart, and Evans-Pritchard

Hocart nebo Edward Evans-Pritchard

were all his pupils. But it was also

výrazn ovlivnili další vývoj britské

Marett who, after Tylor, became the

antropologie. Po odchodu Edwarda

focal figure of anthropology at the

Burnetta Tylora to byl právě Robert

university level in Oxford. […]

Ranulph Marett, kdo zaujal na Oxfordské univerzitě postavení vůdčího antropologa a kdo prosadil tento obor jako řádnou disciplínu akademického studia.

19

[172] Initially, the syllabus required

Univerzitní program antropologie

candidates to pass examinations in

v Oxfordu zahrnoval původně kurzy z

both „Physical Anthropology“ and

„fyzické“ a „kulturní antropologie“.

„Cultural Anthropology“ […]. But when

V roce 1908 získal Robert Ranulph

Marett was appointed Tylor's

Marett oficiální pověření přednášet

successor two years after his

„sociální antropologii“ (Reader in

retirement in 1908, his title was listed

Social Anthropology): tento název se

ad Reader in Social Anthropology. […]

nadále udržel především pod vlivem

By 1921, with a better view of how

Durkheimovy sociologické školy –

„social anthropology“ might develop

ačkoliv James George Frazer navrhl

under the Durkheimian influances

jako alternativní termín „mentální

Marett had helped to mediate, Frazer

antropologii“. Sociologismus však

decided that a better alternative to

v této době již nad individualistickým

„physical anthropology“ was after all

mentalismem definitivně zvítězil.

„mental anthropology.“ By that time, however, „mental anthropology“ in the Frazerian mode seemed to many itself out of date, and Marett's contribution to its passing was by no means insignificant. 20

Specifickou úlohu v rozvoji

Specifickou úlohu v rozvoji

sociologického a antropologického

sociologického a antropologického

[159] Hybrid offspring of Fabian

myšlení v britském akademickém

myšlení v britském akademickém

socialism and late Victorian university

prostředí sehrála London School of

prostředí sehrála London School of

reform, the London School of

Economics and Political Science, která

Economics and Political Science, která

34


Economics was founded in 1895 as

byla založena v roce 1896 za

byla založena v roce 1896 za přispění

the brainchild of Sidney Webb. In 1900

značného přispění Sisneye Jamese

Sisneye Jamese Webba, propagátora

it became a school within the newly

Webba, propagátora reformního

reformního fabiánského socialismu. O

reorganized University of London, and

fabiánského socialismu. O čtyři roky

čtyři roky později se London School of

in 1903 its curriculum was extended to

později se London School of

Economics and Political Science stala

include the study of sociology.

Economics and Political Science stala

součástí reorganizované University of

součástí reorganizované University of

London a roku 1903 byl její studijní

London a roku 1903 byl její studijní

program rozšířen o výuku sociologie,

program rozšířen o výuku sociologie,

která byla chápána především jako

která byla chápána především jako

součást sociálně evolucionistického

součást sociálně evolucionistického

komparativního paradigmatu.

komparativního paradigmatu. 21

[159] The same year had seen the

Téhož roku byla v Londýně ustavena

Téhož roku byla v Londýně ustavena

founding in London of the Sociological

Sociologické společnost (Sociological

Sociologické společnost (Sociological

Society […].

Society), jejímž organizátorem a

Society), jejímž organizátorem a

[160] […] the society's organizing

mecenášem byl bankéř Victor Branford

mecenášem byl bankéř Victor Branford

spirit, the banker Victor Branford, and

(narozen 1864) a předsedou zámožný

a předsedou zámožný podnikatel

its chief financial angel, the wealthy

podnikatel Martin White. Na půdě

Martin White. Na půdě Sociologické

businessman Martin White […].

Sociologické společnosti se

společnosti se shromáždili reformě

[159] […] an unstable and temporary

shromáždili reformě naladění

naladění sociologové včetně

coalition of „racial sociologists,“ town-

sociologové včetně „sociologů

„sociologů rasových“, kteří vyznávali

planning or „civics sociologists,“ and

rasových“, kteří vyznávali „vědu o

„vědu o společnosti“ zahrnující

„ethical or social work sociologists,“

společnosti“ zahrnující program

program sociálního inženýrství, jenž

brought together by a common

sociálního inženýrství, jenž měl zlepšit

měl zlepšit kvalitu života

concern with the quality of life […] in

kvalitu života v devastovaných

v devastovaných průmyslových

the deteriorating urban environment of

průmyslových čtvrtích.

čtvrtích.

Členy zmíněného hnutí „aplikované

Členy zmíněného hnutí „aplikované

modern civilization and by a belief in the possibility of a „science of society“ which might improove them. 22

23

[160] The leading eugenicist in the group was of course Francis Galton

sociologie“, které požadovalo přímé

sociologie“, které požadovalo přímé

[…]. The leading civics sociologist was

„vědecké“ zásahy a reorganizaci života

„vědecké“ zásahy a reorganizaci života

Haddon's friend Patrick Geddes, who

společnosti, byli i přední představitel

společnosti, byli i přední představitel

preffered to think of „Place, Work, and

eugeniky Francis Galton, Haddonův

eugeniky Francis Galton, Haddonův

People“ […] in terms of a dynamic

přítel Patrick Geddes (1854 – 1932),

přítel Patrick Geddes (1854 – 1932),

interaction between organism and

který zkoumal dynamiku vztahů mezi

který zkoumal dynamiku vztahů mezi

environment. […] the ethical

organismem a přírodním prostředím, a

organismem a přírodním prostředím, a

sociologists may be exemplified by

Tylorův žák Leonard Trelawney

Tylorův žák Leonard Trelawney

Leonard Hobhouse, who had been

Hobhouse (1864 – 1929), silně

Hobhouse (1864 – 1929), silně

influenced by Hegelian T. H. Green at

ovlivněný hegeliánem Thomasem

ovlivněný hegeliánem Thomasem

Oxford.

Hillem Greenem.

Hillem Greenem.

[161] Although Branford had hoped

Victor Branford původně doufal, že

Victor Branford původně doufal, že

that „the academic Department of

katedra sociologie na London School

katedra sociologie na London School

Sociology might grow up in active

of Economics bude těsně

of Economics bude těsně

cooperation with th Society,“ there

spolupracovat se Sociologickou

spolupracovat se Sociologickou

were in fact tensions from the very

společností. Brzy však v britském

společností. Brzy však v britském

beginning […].

sociologickém společenství propukly

sociologickém společenství propukly

vážné spory.

vážné spory.

[162] Hobhouse's anti-Spencerian

Leonard Hobhouse, jenž z pozice

Leonard Hobhouse, jenž z pozice

liberal sociology […]

antispencerovské liberální sociologie

antispencerovské liberální sociologie

35


[161] […] who opposed both biological

kritizoval biologický a environmentální

kritizoval biologický a environmentální

and environmental determinism, was

determinismus, odmítal, aby

determinismus, odmítal, aby

hostile to both the eugenics and the

v Sociologické společnosti působili

v Sociologické společnosti působili

civics sociologists. By 1907, the former

stoupenci eugeniky, kteří roku 1907

stoupenci eugeniky, kteří roku 1907

had gone their way with the formation

Sociologickou společnost skutečně

Sociologickou společnost skutečně

of the Eugenics Education Society.

opustili a zřídili vlastní Eugenics

opustili a zřídili vlastní Eugenics

Among the civics sociologists who

Education Society. Zbývající členové

Education Society. Zbývající členové

remained, there was dissatisfaction

Sociologické společnosti však byli

Sociologické společnosti byli

with Hobhouse's rather abstractly

nespokojeni s tím, že se Leonard

nespokojeni s tím, že se Leonard

academic sociology […]. By 1911,

Hobbhouse údajně příliš odklonil od

Hobbhouse údajně příliš odklonil od

dissension had reached a point of

aplikované sociologie a v roce 1911 jej

aplikované sociologie a v roce 1911 jej

crisis, and Hobhouse was forced to

přinutili odstoupit z místa editora

přinutili odstoupit z místa editora

resign as editor of the Sociological

Sociological Review.

Sociological Review.

[161] Although until his death in 1929

Leonard Hobhouse zůstal až do své

Leonard Hobhouse zůstal až do své

he remained the only professor of

smrti v roce 1929 jediným řádným

smrti v roce 1929 jediným řádným

sociology with a regular appointment in

profesorem sociologie ve Velké

profesorem sociologie ve Velké

Britain […].

Británii; na další osudy sociologie,

Británii; na další osudy sociologie,

[162] […] but there was no Hobhousian

která procházela v prvních desetiletích

která procházela v prvních desetiletích

school […] andit is generally agreed

dvacátého století na britských

dvacátého století na britských

that there was a hiatus in the

ostrovech relativní stagnací, však již

ostrovech relativní stagnací, však již

development of sociology in Britain

neměl zásadnější vliv.

neměl zásadnější vliv.

[162] In the meantime, however, the

Mezitím došlo na půdě London School

Mezitím došlo na půdě London School

encompassment of anthropology by



sociology at the London School of

k institucionální odluce antropologie od

k institucionální odluce antropologie od

Economics had long since begun to

sociologie. Etnologie byla nadále

sociologie. Etnologie byla nadále

Review. 24

after its brief Edwardian eflorescence. 25

break down. […] ethnology was „that

chápána jako „dílčí oddíl antropologie,

chápána jako „dílčí oddíl antropologie,

part of anthropology which investigated

který se zabývá různými rasami, jejich

který se zabývá různými rasami, jejich

the characteristics of different races,

zeměpisným rozšířením, migracemi a

zeměpisným rozšířením, migracemi a

their geographical distribution and

vzájemnými vztahy“, zatímco

vzájemnými vztahy“, zatímco

migrations, and their affinities“; in

antropologie byla vymezena jako

antropologie byla vymezena jako

contrast, „anthropology“ was the study

„studium takových vlastností, které

„studium takových vlastností, které

of „those characteristics which are

jsou společné civilizovaným i

jsou společné civilizovaným i

common to civilised and uncivilised

necivilizovaným populacím“.

necivilizovaným populacím“.

The appointment of Charles Seligman

Jmenování Charlese Seligmana v roce

Jmenování Charlese Seligmana v roce

in 1910 to the ethnology lectureship

1910 asistentem a o tři roky později

1910 asistentem a o tři roky později

originally held by Haddon and then in

profesorem antropologie (na místo,

profesorem antropologie (na místo,

1913 to a permanent position as part-

které předtím zastával Alfred Cort

které předtím zastával Alfred Cort

time Proffesor of Anthropology gave a

Haddon) přispělo k další „etnologizaci“

Haddon) přispělo k další „etnologizaci“

further impetus to the development of

antropologie a jejímu vzdálení od

antropologie.

a separate ethnographically oriented

sociologického myšlení.

races“ […].

anthropology. And in the work of other anthropologists […], this empirical tradition developed along theoretical lines quite different from that represented by Hobhouse's evolutionary sociology […].

36


Analýza části kapitoly „Vznik a rozmach neodifuzionismu v Německu a ve velké Británii“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 571 – 592 Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné Budilovy habilitační práce (str. 392 – 396). Část této kapitoly, která popisuje život a dílo Williama Halse Roberta Riverse, autor systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British Social Anthropology 1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha je uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole na straně 688. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme o několik kapitol dříve ve zcela jiné souvislosti na str. 528: George W. Stocking napsal, že Andrew Lang byl „antropologem, který byl donucen se stát literáteem“, zatímco James George Frazer představoval „literáta, který shodou okolností působil jako antropolog. Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a kulturní antropologie z roku 2003.

Stocking, G. W., Jr. (1995): After

Budil 2001: Za obzor Západu:

Budil 2003: Mýtus, jazyk a kulturní

Tylor: British Social Anthropology


antropologie. Čtvrté vydání. Praha:

1888 – 1951. Madison: The


Triton, str. 159 – 162 (souvislý text)

University of Wisconsin Press, str.


184 – 208

(souvislý text)


Neodifuzionismus se jako svébytný

Difuzionismus se jako svébytný směr

směr antropologického myšlení uplatnil

antropologického myšlení prosadil i ve

ve větší míře i ve Velké Británii, kde se

Velké Británii, kde se k němu na

k němu na prahu dvacátého století

počátku dvacátého století přihlásil

přihlásil William Halse Robert Rivers

William Halse Robert Rivers (1864 –

(1864 – 1922). Tento vůdčí

1922).

představitel britské antropologie [184] River's father […] was an

v údobí počínajících paradigmatických

Anglican clergyman, who […] had

zvratů se narodil v rodině

settled nearby Chatham.

anglikánského pastora poblíž Chathamu.

2

[184] […] his maternal uncle, James

Riversovým strýcem z matčiny strany

Hunt […] polygenist racialist […]

byl proslulý badatel a polyfyletista

Hunt had come to anthropology

James Hunt, který dospěl

through an interest in language […].

k antropologické problematice

[184] By 1863, Hunt had established a

V roce 1863 James Hunt založil

center for the treatment of patients in

v Hastingsu středisko pro léčbu

Hastings […].

pacientů trpících poruchami řeči. Po

By the time Hunt died in 1869, River's

Huntově úmrtí v roce 1869 převzal

prostřednictvím zájmu o lidský jazyk.

37


father had also become involved in

Riversův otec zdejší terapeutickou

Hunt's speech therapy practice, which

praxi, kterou provozoval až do roku

he carried on until […] 1880.

1880. Bylo to zřejmě otcovo a strýcovo zaměření, jež Williama Riverse přivedlo ke studiu medicíny.

3

[184] […] Rivers received his Bachelor

Roku 1886 získal William Rivers jako

of Medicine degree in 1886 […] the

vůbec nejmladší absolvent v historii

youngest medical graduate at St.

Nemocnice svatého Bartoloměje

Bartholomew's Hospital […]. For the

diplom praktického lékaře. Následující

next two years, he served as ship's

dva roky působil jako lodní lékař a

surgeon, travelling to Japan and North

plavil se až do Japonska a Severní

America […] before election to a

Ameriky.

V roce 1888 se stal členem prestižní

fellowship in the Royal College of

V roce 1888 se William Rivers stal

Královské lékařské koleje (Royal

Physicians in 1888.

členem prestižní Královské lékařské

College of Physicians) a specializoval

[…] Rivers became interested in

koleje (Royal College of Physicians).

se na neurologii a psychiatrii.

neurological and psychiatric problems,

Specializoval se na neurologii a

publishing papers on delirium and

psychiatrii a publikoval studie o hysterii

hysteria, and in 1891 became house

a deliriu.

physician at the National Hospital for

O tři roky později začal William Rivers

the Paralysed and Epileptic.

pracovat v Národní nemocnici pro

William Rivers vystudoval medicínu

a působil jako lodní lékař.

paralytiky a epilepriky (National Hospital for the Paralysed and Epileptic). 4

[184] Having read Herbert Spencer on

Již během své cesty na Dálný východ

his voyage to the Far East, Rivers was

se William Rivers seznámil s dílem

receptive to Hughlings Jackson's

Herberta Spencera a později jej

attempt to ground Spencer's mental

zaujala snaha věhlasného neurologa

evolutionism in empirical

Johna Hughlingse Jacksona (1835 –

neurophysiological research.

1911) sladit Spencerovo pojetí mentální evoluce s výsledky neurofyziologického výzkumu. Hughlings Jackson byl pokládán za významného průkopníka výzkumu vztahu mezi poškozením různých částí mozku a poruchami v produkci řeči.

5

Williams Rivers se vydal na studijní [185] […] work in Germany with Ewald

pobyt do Německa, kde se pod

Hering (on color vision) and Emil

vedením Ewarda Heringa (1834 –

Kraepelin (on psychiatric problems).

1918) zabýval problematikou percepce barev a u Émila Kraepelina (1856 – 1926) studoval různé dílčí otázky

6

[185] […] Rivers […] settled in

psychiatrie. V pětatřiceti letech se

V pětatřiceti letech se William Rivers

Cambridge […]. When he finally turned

William Rivers usadil v Cambridge a

usadil v Cambridge a rozhodl se

to anthropology, thirty-five years […],

rozhodl se nadále věnovat

nadále věnovat antropologii.

Rivers was predisposed to accept the

antropologii, kterou si osvojil v jejím

then still-prevailling social evolutionary

tehdy vládnoucím evolucionistickém

paradigm.

pojetí.

[Expedici do Torresovy úžiny Stocking

Iniciační význam nejen pro Williama

Iniciační význam nejen pro Williama

věnoval rozsáhleji v jiné kapitole, proto

Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou

Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou

38


čísla stránek v několika následujících

britskou sociální antropologii měla

britskou sociální antropologii měla

řádkách neodkazují na kapitolu o

expedice do Torresovy úžiny,

expedice do Torresovy úžiny

Riversovi]

oddělující Austrálii od Nové Guineje,

(oddělující Austrálii od Nové Guineje),

Organizovala ji v roce 1898 univerzita

Organizovala ji v roce 1898 univerzita

v Cambridge a sponzorovala British

v Cambridgi a sponzorovala British

Association for the Advancement of

Association for the Advancement of

Science. V čele výpravy stál Alfred

Science. V čele výpravy stál Alfred

Cort Haddon (1855 – 1940), původním

Cort Haddon (1855 – 1940), původním

[99] […] study marine biology […] with

vzděláním biolog, specialista na

vzděláním biolog, specialista na

Huxley's support […]

zoologii mořských organismů a žák

zoologii mořských organismů a žák

darwinisty Thomase Henryho

darwinisty Thomase Henryho

[100] Haddon in 1888 sailed off on a

Huxleyho. Alfred Cort Haddon pobýval

Huxleyho.

solo expedition […] in Torres Straits.

v Torresově úžině již v roce 1888.

7

Expedice z roku 1898 byla původně zaměřena především na zoologická zkoumání, výběr účastníků však přispěl k tomu, že se do středu zájmu dostaly místní domorodé kultury. [108 - 109] The selection of

Alfred Cort Haddon si za psychologa

Alfred Cort Haddon si za psychologa

psychologist was […] complicated […]

výpravy zvolil Williama Riverse, jenž

výpravy zvolil Williama Riverse, jenž

he found a specialist […]: W. H. R.

mu doporučil etnomuzikologa Charlese

mu doporučil etnomuzikologa Charlese

Rivers. […] Rivers, however declined

Samuel Myerse (1873 – 1945).

Samuel Myerse (1873 – 1945).

Haddon's invitation, suggesting

Dalšími členy expedičního týmu byli

Dalšími členy expedičního týmu byli

instead his student Charles Myers […].

například Charles Gabriel Seligman

například Charles Gabriel Seligman

Upon hearing from Myers of the

(1973 – 1940) a William McDougall

(1973 – 1940) a William McDougall

venture, William McDougall […]

(1871 – 1938).

(1871 – 1938).

proposed that he also go along. […] Finaly there was […] a young medical pathologist named Charles Seligman. [103] […] Huxley […] doubted that „a

Po návratu z Torresovy úžiny

devotee of anthropology“ could find the

konvertoval Alfred Cort Haddon

„irreducible minimum of bread and

definitivně k antropologii (navzdory

butter […].“ Rather than burn his

varování Thomase Henryho Huxleyho,

bridges, Haddon returned to his chair

aby „za sebou nepálil mosty“), opustil

in Dublin […]. But his commitment to

své dosavadní působiště na univerzitě

anthropology had been made.

v Dublinu a přešel do Cambridge.

[107] […] in 1893 settled his family in a house in Cambridge. 8

Jak napsala později Barbara FreireMarrecová (Aikenová), na přelomu devatenáctého a dvacátého století nastal čas k přehodnocení britské antropologie jako „kabinetní vědy“: „…vznikla velmi nebezpečná dělba práce mezi amatérskými antropology v terénu – cestovateli, obchodníky, misionáři a administrátory, kteří získávali roztříštěné detaily domorodého života, a profesionálními antropology, kteří z nich doma

39


vytvářeli teorie. Bylo tak vykonávo velmi zajímavé a cenné dílo, které však nelze pokládat za vědecké v přísném slova smyslu, protože třída dat, již poskytují neškolení sběratelé, nepředstavuje vhodný materiál pro vědeckou indukci.“ Tento osten mířil především na Jamese George Frazera a Roberta Ranulpha Maretta. 9

Vyvstal tím problém vědecky hodnověrné metody sběru relevantních údajů v terénu při práci se zkoumaným společenstvím, který předešlé generace britských i kontinentálních antropologů nepociťovaly tak naléhavě. Málokdo v britském akademickém společenství byl připravenější se díky svému odbornému zázemí vyrovnat s touto výzvou než právě William Rivers.

10

[185] The attempt to transport the

11

12

William Rivers měl během

William Rivers měl během

interdisciplinární cambridgeské

interdisciplinární cambridgeské

expedice za úkol při studiu

expedice za úkol při studiu

apparatus and the methodology of the

domorodých obyvatel ostrovů

domorodých obyvatel ostrovů

academic psychological laboratory to

Torresovy úžiny uplatnit psychologické

Torresovy úžiny uplatnit psychologické

the beaches of the Papuan Gulf […].

metody praktikované v evropských

metody praktikované v evropských

The differences in sensory perceptions

laboratořích. Zaměřil se především na

laboratořích. Zaměřil se především na

between Papuans and Englishmen

rozdíly ve smyslovém vnímání mezi

rozdíly ve smyslovém vnímání mezi

[…].

civilizovanými a přírodními národy.

civilizovanými a přírodními národy.

William Rivers se nejprve při analýze

William Rivers se při analýze

schopností vnímat a rozlišovat

schopností vnímat a rozlišovat

jednotlivé barvy u různých národů

jednotlivé barvy u různých národů

nelézajících se na odlišném

nelézajících se na odlišném

„vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat

„vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat

klasické evolucionistické schéma.

klasické evolucionistické schéma.

[185 - 186] […] River's initial

Napřímo tak navázal na studii z roku

Napřímo tak navázal na studii z roku

conceptual reference point was […]

1858 od britského filologa a

1858 od britského filologa a

interpretation of Homeric color terms

ministerského předsedy Williama

ministerského předsedy Williama

advanced by British classicist (and

Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který

Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který

Prime Minister) William Gladstone in

napsal, že staří Řekové Homérovy

napsal, že staří Řekové Homérovy

1858. […] Gladstone had argued that

epochy nebyli schopni přesně

epochy nebyli schopni přesně

Homer „distinguished little beyond

rozeznávat tmavé a světlé odstíny.

rozeznávat tmavé a světlé odstíny.

differences of lightness and darkness.“

Darwinisté na sklonku devatenáctého

[…] Darwinian writers who argued for

století tvrdili, že evoluce lidské

„an evolution of the color sense in

kapacity identifikovat rozličné barvy

historical times,“ […]

probíhá i v historických dobách.

[186] […] on the basis of an analysis of

William Rivers srovnával terminologii

William Rivers srovnával terminologii

color terms he callected among

barev čtyř populací: australských

barev čtyř populací: australských

Australians of the Seven Rivers

domorodců sídlících v Seven River

domorodců sídlících v Seven River

district, among Kiwai Papuans, and

district, papuánských Kiwaiů a

district, papuánských Kiwaiů a

40


among eastern and western islanders

východních a západních ostrovanů

východních a západních ostrovanů

of the Torres Straits, Rivers concluded

v Torresově úžině. Podle Riverse

v Torresově úžině. Podle Riverse

that those four groups represented

zmíněné skupiny reprezentují

zmíněné skupiny reprezentují

„progressive stages in the evolution of

jednotlivá vývojová stádia percepce

jednotlivá vývojová stádia percepce

color language,“ with the „highest

barev, z nichž nejpokročilejší

barev, z nichž nejpokročilejší

stage“ having terms for both green and

ostrované sice dokáží rozpoznávat

ostrované sice dokáží rozpoznávat

blue, but tending to confuse them.

zelenou a modrou, ale mají stále sklon

zelenou a modrou, ale měli stále sklon

Despite the fact that his own tests

je zaměňovat. William Rivers

je zaměňovat. William Rivers

showed that the islanders could

zdůraznil, že identifikace modré barvy

zdůraznil, že identifikace modré barvy

recognize blue […], Rivers argued that

činí obecně příslušníkům přírodních

činí obecně příslušníkům přírodních

it was „nevertheless possible that there

národů problémy, což se údajně odráží

národů problémy, což se údajně odráží

may be some degree of

v i v jejich nedostatečné slovní zásobě.

v i v jejich nedostatečné slovní zásobě.

insensitiveness to this colour“ corresponding to the linguistic confusion. 13

[186] Pursuing his inquiries among the

William Rivers svůj výzkum později

Singhalese and Tamils in Ceylon,

rozšířil i o cejlonské Sinhalce a Tamily,

among the natives of Upper Egypt,

obyvatele horního Egypta, Eskymáky

among eighteen Labrador Eskimos

z Labradoru a jihoindické Tody, jejichž

[…] and later among Todas, he

terminologii barev se pokusil seřadit do

continue to argue in similar

evoluční posloupnosti směřující ke

evolutionary terms- although to do so

stále větší citlivosti při vnímání barev a

he had to exclude the Eskimos, whose

jejich komplexnější a detailnější

„terminology for color appears to be

kategorizaci. Riversovu

extremely well developed,“ and to

evolucionistickému schématu se však

suggest that the apparent difficulty

vymykali Eskymáci s velmi

modern Egyptians had perceiving blue

sofistikovaným vnímáním barevného

might actually result from sensory

spektra a soudobí Egypťané, kteří měli

degeneration, in order to account for

údajně potíže s identifikací modré

the fact that „the ancient language of

barvy. Skutečnost, že podle

Egypt“ had a definite word for that

dochovaného slovníku starověcí

color.

Egypťané tímto deficitem netrpěli, vysvětloval William Rivers degenerací sensorických schopností.

14

[186] It is worth noting the sharp

Riversův závěr byl v příkrém rozporu

contrast with Franz Boas, whose study

se stanoviskem Franze Boase, jenž ve

[…] fifteen years earlier had dealt with

své studii patnáct let před Riversem

a related problem of categorization of

přičítal odlišnou schopnost přírodních

sensory perceptions. Boas argued that

národů kategorizovat smyslové vjemy

the apparent inability of certain non-

nikoli jejich údajné „primitivnosti“, ale

European groups to make the same

vlivu rozdílných lingvistických

phonemic distinctions as Europeans

kategorií. Franz Boas tím

was „in no way a sign of primitiveness“

předznamenal pozdější lingvistický

but rather a reflection of the fact that

relativismus Edwarda Sapira a

the two groups distinguished sense

Benjamina Lee Whorfa.

perceptions in terms of a different set of linguistic categories. [187] As a neurologist in the tradition of Hughlings Jackson, Rivers took for

William Rivers, který byl na rozdíl od

granted that mental evolution was

Franze Boase neurologem ovlivněným

41


manifested at a level below linguistic concepts and sensory concepts.

Hughlingsem Jacksonem, tvrdil, že mentální evoluční procesy, zodpovědné za zpracování smyslového vnímání, probíhají na hlubší neurologické rovině než tvorba lingvistických kategorií nebo prostá sensorická percepce.

15

Na Riversovy klasické práce pojednávají o evoluci lidské kapacity kategorizovat smyslové vjemy navázali po druhé světové válce Brent Berlin a Paul Kay, kteří rovněž dospěli k závěru, že existuje univerzální vývojová posloupnost ve vytváření klasifikace barev. Podle zmíněných badatelů veškeré známé jazyky obsahují termíny pro „bílou“ a „černou“ barvu; pokud daný jazyk zahrnuje tři pojmy pro označení barev, je oním třetím termínem „červená“; v případě, že jazyk obsahuje čtyři barevné termíny, přistupuje ke zmíněným třem barvám buď výraz pro „zelenou“, nebo pro barvu „žlutou“; jedna z těchto dvou barev pak dále rozšiřuje barevné spektrum, jestliže jazyk zná termínů pět. Dalšími barvami, které postupně obohacují v průběhu vývoje barevné spektrum, jsou modrá, hnědá, purpurová, růžová, oranžová a šedá. Cecil H. Brown a Stanley R. Witkowski doplnili univerzální posloupnost pojmosloví barev příklady z bionomenklatury, zahrnující zoologické a botanické termíny, případně názvy částí těla. Také v těchto příkladech vědci konstatovali určité zákonitosti při vytváření příslušné terminologie, které podle jejich názoru souvisejí s nárůstem společenské komplexnosti během sociální evoluce. Gerrit Jan Dimmendaal nedávno podrobil neoevolucionistické hypotézy, předkládající těsný vztah mezi rozvojem společnosti a jazykové terminologie, a evolucionistický výklad vzniku analytických jazyků obecně ostré kritice, při níž zpochybnil zejména schopnost současné vědy

42


objektivně zhodnotit míru sociální komplexnosti. 16

Po návratu do Velké Británie se

Po návratu do Velké Británie se

William Rivers věnoval studiu

William Rivers věnoval studiu

[189] […] fieldwork carried on among

příbuzenských vztahů. Během pěti

příbuzenských vztahů. Během pěti

the Todas of southern india during five

měsíců v zimě 1901/1902 William

měsíců v zimě 1901/1902 William

months of the winter of 1901 – 1902.

Rivers prováděl terénní výzkum mezi

Rivers prováděl terénní výzkum mezi

Having […] discovered „the

Tody v jižní Indii. Zde se rozhodl šířeji

Tody v jižní Indii.

genealogical method“ during his first

uplatnit tzv. genealogickou metodu

ethnographic venture, he now returned

(Genealogical Method), kterou

to the field to apply it systematically.

vypracoval během expedice do Torresovy úžiny. Tato metoda umožňovala rozlišit mezi příbuzenským systémem založeným na reálných pokrevních vztazích a klasifikačním systémem (classificatory kinship system), jenž řídí standardizované očekávání individuálních práv a povinností a jako takový se podílí na vytváření sociální struktury. Genealogická metoda se stala důležitým nástrojem řady antropologů při shromažďování dat během práce v terénu.

17

Riversovy výzkumy příbuzenských systémů byly výrazně ovlivněny dílem Lewise Henryho Morgana, jež hájil [194] […] Rivers suggested that critics

ještě v prvním desetiletí dvacátého

(including Westermarck, […] Lang […])

století vůči výtkám skeptiků, jako byli

had failed […].

Edward Westermarck nebo Andrew Lang. William Rivers však Morganovo pojetí vývoje příbuzenského systému obohatil o určité sociologické modifikace a tím se přiblížil Smithovi nebo Marettovi a předznamenal

[195] […] rather than being in the first

nástup siciologismu v britské sociální

instance an expression of real or

antropologii. Podle Williama Riverse

assumed biological relationships, the

klasifikační příbuzenský systém

classificatory system was „in its origin

původně vyjadřoval status, a nikoli

expressive of status,“ […]

reálný nebo předkládaný biologický vztah. William Rivers zdůraznil, že

[197] […] there was „a definite

existuje korelace mezi přítomností

correlation between the presence of a

určitého termínu označujícího

term of relationship and special

příbuzenský poměr a speciální funkcí,

functions attached to the relationship.“

jež je této relaci přidělena.

Whatever his modifications of the

narůstal důraz na pokrevenství.

specifics of Morgan's argument, Rivers

William Rivers nicméně nikdy

did not question that prior marriage

nezpochybnil základní evolucionistický

forms were determinative of present

předpoklad Lewise Henryho Morgana,

18

V průběhu sociální evoluce však

43


kinship relationships;

že soudobá terminologie příbuzenských vztahů odráží archaické formy rodiny. Riversovo ocenění Morgana v jistém smyslu zachránilo dílo tohoto významného amerického představitele klasického evolucionismu v „britském exilu“ před zapomenutím, protože ve stejné podobě byl odkaz Lewise Henryho Morgana ve Spojených státech amerických Franzem Boasem a jeho žáky prakticky vymazán z dějin oboru.

19

[189] […] a 700-page monograph that

Sedmisetstránková studie Todové

Sedmisetstránková studie Todové

firmly established Rivers' reputation as

(The Todas) získala Williamu Riversovi

(The Todas) získala Williamu Riversovi

a practioner of „the new anthropology.“

věhlas průkopníka „nové antropologie“

věhlas průkopníka „nové antropologie“

[190] […] help to place The Todas in

a zároveň poprvé naznačila bezděčný

a zároveň poprvé naznačila bezděčný

the movement of British anthropology

metodologický odklon jejího autora od

metodologický odklon jejího autora od

away from evolutionism.

zásad klasického evolucionismu.

zásad klasického evolucionismu.

[192] […] still polyandrous, „the Tudas

Todové, kteří praktikovali polyandrii,

[…]“ had been noted in McLennan's

posloužili již McLennanovi v knize

Primitive Marriage as part of evidence

Primitivní manželství jako ukázka

that „the most ancient system“ of blood

společenství, jehož příbuzenský

relationship was „a system of kinship

systém zachovává některé

through females only“.

matriarchální rysy. William Rivers se

[…] Rivers seems to have been

snažil „vidět“ Tody ve světle

checking the categories of Toda

evolucionistického paradigmatu,

culture against certain traditional

kladoucího důraz na analýzu „přežitků“

issues of evolutionary debate […].

a na individuální psychologickou

Thus there was “little to indicate that

motivaci, avšak záhy zjistil, že

[…] the idea of gods are

vysvětlení geneze todského

personifications of the forces of nature“

náboženství jako produktu

[…].

personifikace přírodních sil nebylo

[192] […] Rivers suggested that the

Podle Williama Riverse žili Todové

Todas had migrated a thousand years

původně v malabárské oblasti, kde byli

ago from the Malabar region, where

ovlivněni křesťanskými a židovskými

they had been influenced by Christian

osadníky a odkud zhruba před tisícem

and Jewish settlements, to Nilgiri Hills,

let odešli do pohoří Nílgiri. Zde

příliš přesvědčivé. 20

where under special environmental

v důsledku specifických přírodních

conditions their religion had undergone

podmínek jejich původní náboženský

simultaneously a theological

systém zdegeneroval.

degeneration […]. [192] For Rivers, the treatment of the

Riversova interpretace náboženství

totality of Toda religion was conceived

Todů tak byla více reziduální než

of more in residual than in integrative

evolucionistická či integrativní, a byla

terms. […] the conclusion to the work,

proto bližší pojetí difuzionistickému

far from hinting at an integrative

než evolucionistickému nebo

functionalist interpretation,

funkcionalistickému.

foreshadows instead Rivers's later „conversion“ to diffusionism.

44


21

[200] […] he returned to Melanesia in

V roce 1908 se William Rivers vrátil

V roce 1908 se William Rivers vrátil

1908. Having received a grant from the

podporován nadací Persy Sladen

podporován nadací Persy Sladen

Percy Sladen Trust to „study mother-

Trust do Melanésie zkoumat na

Trust do Melanésie zkoumat na

right communities in the Solomon

Šalamounových ostrovech

Šalamounových ostrovech

Islands, and to trace the details ot the

„transformaci matrilineárních vztahů do

„transformaci matrilineárních vztahů do

transition from mother-right to father-

relací patrilineárních“. Spolupracoval

relací patrilineárních“.

right,“ […]. In Melanesia, he was joined

s Westermarckovým žákem Geraldem

by Gerald Wheeler, a student of

Clairem Wheelerem (narozen 1872) a

Westermarck's, and by Arthur M.

zejména s Arthurem Mauricem

Hocart, who had been an

Hocartem, jenž studoval v Oxfordu pod

undergraduate at Marett's Oxford

Marettovým vedením. William Rivers

College. […] Rivers' time was spent

rovněž podnikl na lodi Southern Cross

[…] aboard the mission ship Southern

plavbu, při níž navštívil kromě

Cross, as it sailed among the New

Šalamounových ostrovů Nové Hebridy,

Hebrides, the Banks, the Torres, the

Torresovy ostrovy a ostrovy Santa

Santa Cruz, to the Solomon Islands

Cruz. William Rivers se pokusil

William Rivers se pokusil aplikovat při

[…].

aplikovat při výzkumu melanéských

výzkumu melanéských příbuzenských

22

23

příbuzenských systémů zásady

systémů zásady klasického

klasického evolucionismu založené na

evolucionismu založené na

předpokladu, že charakter soudobých

předpokladu, že charakter soudobých

příbuzenských vztahů odkazuje

příbuzenských vztahů odkazuje

k archaickým sociálním institucím.

k archaickým sociálním institucím.

Lingvistická analýza příbuzenské

Lingvistická analýza příbuzenské

terminologie ho však dovedla k závěru,

terminologie ho však dovedla k závěru,

že určité rysy lze objasnit pouze

že určité rysy lze objasnit pouze

příchodem a působením nové

příchodem a působením nové

[201 - 202] Rivers' conclusion had

populace do Melanésie. Tento

populace do Melanésie. Tento

broader methodological implications. If

Riversův poznatek měl dalekosáhlý

Riversův poznatek měl dalekosáhlý

Melanesian society was „the resultant

metodologický dopad na budoucí

metodologický dopad na budoucí

of the mixture of three or four main

antropologické bádání v Melanésii,

antropologické bádání v Melanésii,

cultures,“ then one was no longer

protože ukázal melanéskou společnost

protože ukázal melanéskou společnost

entitled to take out of the resulting

jako komplexní dynamický celek

jako komplexní dynamický celek

complex „any institution or belief“ and

utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných

utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných

„regard it as primitive merely.“

kultur, a nikoli jako primitivní

kultur, a nikoli jako primitivní

společenství, jehož zvyky, instituce,

společenství, jehož zvyky, instituce,

obřady či náboženské představy (např.

obřady či náboženské představy (např.

mana) můžeme pokládat za

mana) můžeme pokládat za

primordiální evoluční stadia.

primordiální evoluční stadia.

[202] This position was of course close

William Rivers kritizoval podobně jako

to that Boas argued […] a critical

Franz Boas evolucionistické teorie,

reconsideration of evolutionary

podle nichž je kultura funkcí rasy.

assumptions. […] both Boasian and

Kulturu oba badatelé shodně chápali

Riversian diffusionisms involved a

jako neuspořádaný soubor fragmentů,

fracturing of cultural phenomena into

jejichž individuální osudy je zapotřebí

elements for the purposes of historical

studovat historickou metodou. Tady

reconstruction, they did not také the

však příbuznost končila. Franz Boas

same route back.

se snažil jako dědic německého pojetí

[…] characteristic Boasian approach to

„ducha kultury“ (Geist) porozumět

cultural integration was in fact

integraci kultury na psychologickém

psychological, with language providing

základě. Ideální model sjednocení

45


the model.

kulturních elementů představoval v boasovské antropologii lidský jazyk.

[202] But Rivers seem to have been

Naproti tomu Riversova psychologická

little aware of the various

metoda byla ryze individualistická a

contemporary manifestations of supra-

veškeré soudobé pokusy o

individual psychologizing […] (Le

suprapsychologické uchopení

Bon's crowd psychology, Durkheim's

kolektivní identity (Le Bonova

conscience collective, Wundt's

psychologie davu, Durkheimova

Völkerpsychologie).

conscience collective, Wundtova Völkerpsychologie) jej nechávaly chladným.

24

[203] […] Rivers was not led by the

William Rivers nestudoval dílčí kulturní

Germanic notion of Geist toward an

komponenty synchronně integrativně,

integrationist view of patterning […]

ale diachronně jako sousledně

which were related to each other not in

uspořádaná rezidua epizod minulých

paterned synchronic terms but in

kulturních kontaktů.

stratified diachronic terms, as the layered residue of different episodes of cultural contact.

Podle Williama Riverse je zapotřebí,

Podle Williama Riverse je zapotřebí,

[203] Rivers insisted that „ethnological

aby etnologická analýza rozlišila

aby etnologická analýza rozlišila

analysis“ necessitated a distinction

důsledky pouhých kontaktních událostí

důsledky pouhých kontaktních událostí

between „mere contact“ and „intimate

od systematičtějšího prolnutí kulturních

od systematičtějšího prolnutí kulturních

intermixture.“ Drawing an analogy to

prvků. William Rivers, který vycházel

prvků. William Rivers, který vycházel

British colonial experience […], he

z britské koloniální zkušenosti, sestavil

z britské koloniální zkušenosti, sestavil

arranged four primary „constituents of

hierarchické pořadí základních

hierarchické pořadí základních

culture“ in a hierarchical index of

konstitutivních elementů každé kultury

konstitutivních elementů každé kultury

intermixture. While previous studies

na základě jejich výpovědní hodnoty

na základě jejich výpovědní hodnoty

had taken „material objects“ as their

pro rekonstrukci historických styků.

pro rekonstrukci historických styků.

„starting point,“ these were in fact th

Materiální objekty, náboženské a

Materiální objekty, náboženské a

least trustworthy indices […]. Magico-

magické představy a jazykové složky,

magické představy a jazykové složky,

religious beliefs were only slightly

na něž předchozí difuzionistické školy

na něž předchozí difuzionistické školy

more resistant; and while native

kladly značnou váhu, nejsou ve

kladly značnou váhu, nejsou ve

linguistic structures were not easily

skutečnosti podle Riverse pro

skutečnosti podle Riverse pro

modifiable, it was not difficult to learn a

etnologickou analýzu směrodatné.

etnologickou analýzu směrodatné.

To, co v každé kultuře přetrvává a

To, co v každé kultuře přetrvává a

new vocabulary […]. 25

[203 - 204] But social structure, „the framework of society“ was quite

vzdoruje konjunkturálním změnám, je

vzdoruje konjunkturálním změnám, je

another matter […] social structure

sociální struktura, která představuje

sociální struktura, která představuje

was „the surest criterion of what is

nejspolehlivější kritérium rozlišení

nejspolehlivější kritérium rozlišení

early and what is late in any given

raných a pozdních součástí dané

raných a pozdních součástí dané

culture.“

kultury. William Rivers poznamenal, že

kultury.

„We find in Oceania islands […] the

na ostrovech Melanésie žijí domorodci,

people wearing European clothes,

kteří nosí západní oblečení, používají

using European utensils, and even

evropské předměty a zbraně, přijali od

European weapons […]; practicing the

misionářů evangelium, ale jejich

ritual of a European religion; and yet

původní sociální struktura zůstala

[…] much of their social structure

nedotčena.

remains thoroughly native and uninfluenced […]. 26

Kniha Dějiny melanéské společnosti

46

Kniha The History of Melanesian


(The History of Melanesian Society)

Society (Dějiny melanéské

z roku 1914 byla shrnutím Riversových

společnosti) z roku 1914 byla shrnutím

melanéských výzkumů a završením

Riversových melanéských výzkumů a

jeho metodologického zrání. Toto dílo

završením jeho metodologického

bylo psáno již zcela ve znamení

zrání. Toto dílo bylo psáno již zcela ve

difuzionistického výkladu, jehož

znamení difuzionistického výkladu,

prostřednictvím William Rivers

jehož prostřednictvím William Rivers

vysvětloval formování melanéského

vysvětloval formování melanéského

příbuzenského systému a kultury

příbuzenského systému a kultury

[206] The major intrusions […] were by

obecně. Podle Riverse do Melanésie

obecně.

two related peoples […]. The firtst to

pronikly nejprve dvě migrační vlny

come were the kava drinkers […].

(populace pijící kavu a žvýkající betel),

They were followed by the betel-

po nichž následovaly dvě vzájemně

chewers […]. There were more recent

odlišné megalitické kultury, vyznávající

complexities, including two distinct

sluneční kult, které zalidnily prakticky

movements of a megalithic sun-

všechny kontinenty a jejichž

worshipping people into Oceania –

prehistorická expanze představovala

migrations whcih Rivers hoped might

celosvětový fenomén.

eventually be brought into „relation with other parts of the world […].“ [206] […] The History of Melanesian

27

William Rivers i nadále v Dějinách

Society was full of what might be

melanéské společnosti podržel řadu

called „survivals“ of River's earlier

kategorií klasického evolucionismu,

evolutionary orientation: […] marital

například primordiální promiskuitu,

communism, […] totemism […]. He

totemismus nebo Frazerovo pojetí

preferred a Frazerian to a Durkheimian

náboženství, kterému dával přednost

definition of religion.

před Durkheimovým.

[179] At the Portsmouth meeting of the

Svou „konverzi“ k difuzionismu William

Svou „konverzi“ k difuzionismu William

British Association for the

Rivers oznámil veřejně v září 1911 na

Rivers oznámil veřejně v září 1911 na

Advancement of Science in September

zasedání British Association for the

zasedání British Association for the

1911 […] the symposium was

Advancement of Science

Advancement of Science

somewhat overshadowed by William

v Portsmouthu. Toto prohlášení

v Portsmouthu. Toto prohlášení

River's presidential address to the

vzbudilo značný ohlas a je pokládané

vzbudilo značný ohlas a je pokládané

anthropological section, in which he

za jeden z rozhodujících mezníků ve

za jeden z rozhodujících mezníků ve

announced his „conversion“ from

vývoji moderní britské sociální

vývoji moderní britské sociální

evolutionism to the „ethnological

antropologie.

antropologie.

[237] Rivers's return to psychology

Během první světové války se William

Během první světové války se William

was a by-product of his service in

Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a

Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a

analysis of culture.“

World War I. […] Revers received an

léčil (obdobně jako další účastníci

léčil (obdobně jako další účastníci

„imperative telegram“ from Elliot Smith,

expedice do Torresovy úžiny, Charles

expedice do Torresovy úžiny, Charles

urging him to John Smith on the start

Myers, Charles Seligman a William

Myers, Charles Seligman a William

of a military mental hospital […], where

McDougall) pacienty trpící následky

McDougall) pacienty trpící následky

three others from the Torres Straits

„bombového šoku“.

„bombového šoku“.

William Rivers jako psychoterapeut se

William Rivers jako psychoterapeut se

přiklonil k Freudovu učení a po určitou

přiklonil k Freudovu učení a po určitou

Expedition – Myers, McDougall, and Seligman – were involved in the treatment of soldiers „shell shocked“ by the horror sof trench warfare. […]

47


[279] […] Rivers, the leader of the

dobu byl pokládán za nejznámějšího

dobu byl pokládán za nejznámějšího

psychoanalytic movement in

advokáta psychoanalýzy ve Velké

advokáta psychoanalýzy ve Velké

anthropology […]. Rivers […] was

Británii. Sigmundu Freudovi nicméně

Británii.

critical of Freud's narrowly sexual

vyčítal přílišný důraz na sexuální

focus.

povahu libida a údajné podcenění pudu sebezáchovy. Riversova činnost za války jej přivedla do blízkosti řady významných představitelů britského vědeckého a kulturního života, například Roberta Gravese,

[239] […] Graves […] was also strongly influenced by Rivers.

Arnolda Benetta (1867 – 1931)

[229] […] it was this „later“ Rivers that

nebo Bertranda Russela (1872 –

Arnold Bennett remembered as […]

1970). Po roce 1918 se William Rivers aktivně zapojil do veřejného života.

[239] […] Rivers […] was standing as a

Smrt jej zastihla během voleb do

Labour candidate for Parliament at the

parlamentu, jichž se účastnil jako

time of his death.

kandidát za labouristickou stranu.

28

William Rivers prošel komplikovaným

William Rivers prošel komplikovaným

vývojem od klasického evolucionismu

vývojem od klasického evolucionismu

po difuzionismu, v jehož rámci se

po difuzionismu, v jehož rámci se

sblížil se zástupci heliolitické školy,

sblížil se zástupci heliolitické školy,

Graftonem Elliotem Smithem a jeho

Graftonem Elliotem Smithem a jeho

studentem Williamem Jamesem

studentem Williamem Jamesem

Perrym. Hlavní proud britského

Perrym. Hlavní proud britského

antropologického myšlení však

antropologického myšlení však

směřoval k integrativní dehistorizaci,

směřoval k integrativní dehistorizaci,

založené na socilogismu Alfreda

založené na socilogismu Alfreda

Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na

Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na

biologizujícím psychologismu

biologizujícím psychologismu

[228] […] until several years after his

Bronislawa Malinowského. William

Bronislawa Malinowského. William

death in 1922, William Rivers was the

Rivers, jenž byl v mezidobí po

Rivers, jenž byl v mezidobí po

single most influential figure in British

odchodu Edwarda Burnetta Tylora a

odchodu Edwarda Burnetta Tylora a

anthropology […]

před nástupem Bronislawa

před nástupem Bronislawa

Malinowského pokládán za

Malinowského pokládán za

nejvlivnějšího britského antropologa,

nejvlivnějšího britského antropologa,

sehrál při přípravě obratu britské

sehrál při přípravě obratu britské

antropologie k funkcionalismu

antropologie k funkcionalismu

důležitou úlohu.

důležitou úlohu. William Rivers byl

[252] Malinowski carried into the field

William Rivers byl profesorem Alfreda

profesorem Alfreda Reginalda

the […] Notes and Queries […] and

Reginalda Radcliffe-Browna i

Radcliffe-Browna i Bronislawa

there are various passages in

Bronislawa Malinowského, který

Malinowského, který používal

Malinowski's diary […] which suggest

používal Riversovu knihu Poznámky a

Riversovu knihu Poznámky a otázky

that his own ethnographic experience

otázky antropologie (Notes and

antropologie (Notes and queries on

was leading him along the same path.

queries on anthropology) jako základní

anthropology) jako základní

metodickou pomůcku během terénní

metodickou pomůcku během terénní

práce. William Rivers sám však

práce. William Rivers sám však

v tomto novém paradigmatu (možná

v tomto novém paradigmatu (možná

pouze v důsledku svého předčasného

pouze v důsledku svého předčasného

48


úmrtí) již nenašel místa.

49

úmrtí) již nenašel místa.

Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy

Recommend Documents