TEXTOVÁ ČÁST A, B, C

Územní plán obce Křižanovice Návrh

TEXTOVÁ ČÁST A, B, C

KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Bayerova 40 602 00 Brno prosinec 2006

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KŘIŽANOVICE

NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KŘIŽANOVICE - NÁVRH zadavatel:

Obec Křižanovice Křižanovice 85, 685 01 Lubomír Cenek, starosta

pořizovatel:

Městský úřad Bučovice Odbor rozvoje, územního plánování a výstavby Jiráskova 502, 685 01 Bučovice Ing. Roman Seitl, pov. ved. Odboru rozvoje, ÚP a výstavby

schvalující orgán:

Zastupitelstvo obce Křižanovice

nadřízený orgán územního plánování:

Krajský úřad Jihomoravského kraje

zpracovatel:

KNESL + KYNČL s.r.o. Bayerova 40, Brno

garant projektu:

Ing. arch. Jiří Knesl

urbanistická koncepce:

Ing. arch. Jiří Knesl Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. David Šrom Bc. Sylvie Zechmeisterová

spolupráce: technická infrastruktura:

ÚSES a zábor ZPF:

- doprava:

Ing. Milan Zezula

- hluk z dopravy:

Ing. Antonín Kubín

- voda:

Ing. Vítězslav Vaněk

- kanalizace:

Ing. Vítězslav Vaněk

- elektro:

Ing. Jiří Šindelář

- plyn:

Ing. Vítězslav Vaněk Ing.arch. Jakub Kynčl, PhD. RNDr. Ing. Milan Kynčl

stupeň:

návrh

datum:

prosinec 2006

1


NÁVRH

OBSAH:

A.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

4

1. 2. 3. 4. 5.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (DLE § 1 ODST. 2 ZÁKONA) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE

5 5 5 6 6

B.

ŘEŠENÍ ÚP OBCE KŘIŽANOVICE

7

1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, PODKLADY 1.1. Vymezení řešeného území 1.2. Mapové podklady 1.3. Ostatní podklady ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT OBCE 2.1. Význam obce ve struktuře osídlení a širší vztahy 2.2. Kulturní hodnoty obce 2.2.1. Kulturní památky evidované v ÚSKP ČR 2.2.2. Památky místního významu 2.3. Obyvatelstvo - demografický potenciál 2.4. Bydlení 2.5. Občanská vybavenost 2.6. Výroba 2.7. Přírodní hodnoty řešeného území 2.7.1. Krajinná zeleň 2.7.2. Ostatní zeleň 2.7.3. Ochrana životního prostředí 2.7.4. Ochrana vod 2.7.5. Ochrana přírody, krajiny, ZPF a PPFUL NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ 4.1. Návrh členění území obce 4.2. Podmínky využití funkčních ploch 4.3. Funkční plochy LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ 5.1. Ochranná pásma 5.2. Ochranná pásma hygienická 5.3. Zátopová území 5.4. Ochrana úses, významné krajinné prvky a celky 5.5. Ochrana kulturních památek PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ 6.1. Plochy bydlení (B) 6.1.1. Bydlení rodinné čisté (BRc) 6.1.2. Bydlení bytové čisté (BBc) 6.2. Plochy smíšené (S) 6.2.1. Plochy smíšené, komerční (SK) 6.3. Plochy občanskéHO a veřejného vybavení (O) 6.3.1. Plochy občanského a veřejného vybavení - veřejná správa (OV) 6.3.2. Plochy občanského a veřejného vybavení – kultura (OK) 6.3.3. Plochy občanského a veřejného vybavení – školství (OS) 6.3.4. Plochy hřbitovů a pohřebnictví (OH) 6.4. Plochy rekreace, sportu a zábavy (R) 6.4.1. Plochy rekreace, sportu a zábavy (RS) 6.5. Plochy výroby a zařízení technické infrastruktury (V) 6.5.1. Plochy zemědělské výroby (VZ) 6.5.2. Plochy výroby (VV)

8 8 8 8

2.

3. 4.

5.

6.

8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 11 11 11 12 12 12 12 12 12 12 12 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 2


NÁVRH

6.5.3. Plochy pro zařízení technické infrastruktury (VI) 6.6. Plochy veřejně přístupné - urbánní (U) 6.6.1. Plochy urbánní – veřejně přístupná prostranství (UV) 6.7. Plochy pro dopravu 6.7.1. Plochy železničních drah (DZ) 6.7.2. Plochy pro parkování a odstavování (DP) 6.7.3. Plochy zařízení hromadné dopravy (DH) 6.8. Plochy nelesní zeleně – sídelní (ZS) 6.8.1. Plochy nelesní zeleně - sídelní (ZS) PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH NESTAVEBNÍCH – VOLNÝCH 7.2. Plochy nelesní zeleně – krajinné (ZK) 7.2.1. Plochy nelesní zeleně - krajinné (ZK) 7.3. vodohospodářské plochy 7.3.1. Vodohospodářské plochy – přirozené vodní toky (HT) 7.3.2. Vodohospodářské plochy – nádrže a jezera (HN) 7.4. Plochy zemědělsky využívané půdy (PZ) 7.5. Plochy lesa (LV) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 8.1. Doprava 8.1.1. Silniční doprava 8.1.2. Železniční doprava 8.1.3. Letecká a vodní doprava 8.2. Vodní hospodářství 8.2.1. Vodní toky 8.2.2. Zásobování vodou 8.2.3. Odkanalizování území 8.3. Energetika 8.3.1. Zásobení plynem (teplem) 8.3.2. Zásobování elektrickou energií 8.3.3. Veřejné osvětlení 8.3.4. Spoje a radiokomunikace 8.3.5. Likvidace tuhých komunálních odpadů VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV 11.1. Veřejně prospěšné stavby 11.2. Asanace a asanační úpravy

13 13 13 14 14 14 14 14 14 15 15 15 15 15 15 15 15

C.

VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBOR ZPF, PPFLU

27

1.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (DLE VYHL. 13/1994 SB.) 1.1. Použitá metodika 1.2. Struktura půdního fondu v území 1.3. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) 1.4. Předpokládaný zábor ZPF EROZE 2.1. Polní tratě 2.2. Erozní ohrožení vodní erozí 2.3. Schéma polních tratí 2.4. Závěr VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PPFLU

28 28 28 28 29 32 32 32 34 34 35

7.

8.

9. 10. 11.

2.

3.

15 15 15 18 18 19 19 19 19 20 20 20 24 24 24 25 25 25 25 26

3

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KŘIŽANOVICE

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE


4


1.


HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

Hlavním cílem územního plánu obce, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu. Návrh územního plánu je zpracován na základě usnesení zastupitelstva obce z 16.11.2005, kde bylo schváleno „Zadání pro zpracování územně plánovací dokumentace obce Křižanovice“ (dále jen zadání). Projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace s občany, vlastníky pozemků a staveb s dotčenými orgány státní správy proběhlo 14.3.2006, koncept byl vystaven u pořizovatele a na Obecním úřadě v Křižanovicích ve dnech 13.2. – 14.3.2006, do 14.4.2006 bylo možno uplatnit připomínky. Stanoviska dotčených orgánů státní správy, vyjádření ostatních organizací a pořizovatele spolu s námitkami ke konceptu byly vyhodnoceny v návrhu souborného stanoviska. Krajský úřad Jihomoravského kraje dne 29.8.2006 doporučil předložit návrh souborného stanoviska zastupitelstvu obce ke schválení. Zastupitelstvo jej schválilo svým usnesením dne 6.9.2006.

2.

ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Obec Křižanovice v současné době nemá platný územní plán. Pro obec byla zpracována urbanistická studie (S-projekt plus a.s., Zlín 1999), která však nebyla projednána a v současnosti už neodráží potřeby obce.

3.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA

Stanoviska dotčených orgánů státní správy, vyjádření ostatních organizací a pořizovatele spolu s námitkami ke konceptu vyhodnocené v souborném stanovisku jsou v návrhu územního plánu obce Křižanovice zcela splněny (viz způsob vypořádání uvedený níže).  Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, územní pracoviště Vyškov, Masarykovo nám. 16, 682 01, podací číslo: VY/5058/2005/HOK ze dne 3. 3. 2006 Podmínka je splněna. Ochranné pásmo veřejného pohřebiště je vyznačeno ve výkresové části územně plánovací dokumentace.  Ředitelství silnic a dálnic ČR, Odbor výstavby a technický Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno (zn.: 1846/0610331) ze dne 12. 4. 2006 Připomínka je splněna. V textové části (B. 8.1.1.) je doplněna požadovaná kategorizace silnic mimo zastavěné a zastavitelné území dle zásad ČSN 73 6101 „Silniční doprava“ a kategorizace dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ pro silnice v zastavěném a zastavitelném území. Kategorie návrhových komunikací jsou vyznačeny ve výkresové části (výkres č. 02 – Doprava).  Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno (zn.: PM005744/2006-203Je) ze dne 13. 2. 2006 Podmínka je splněna. V textu (B. 8.2.1., str. 19) jsou opraveny údaje o přímém správci významného vodovodního toku (VVT) Litava. Záplavové území je zakresleno ve výkresové části územně plánovací dokumentace.  E.ON Česká republika, a.s., RSS VN, NN Prostějov, Poděbradovo nám. 2, 797 27 Prostějov, ze dne 10.3.2006 Připomínky jsou splněny. Navržené vedení VN je doplněno do seznamu veřejně prospěšných staveb jak v textové části (B. 11.1., str. 26), tak i ve výkresové části (výkres č. 04 – Veřejně prospěšné stavby).  Žádost majitele pozemku 814/210, pana Miloše Voňky Požadavek byl prověřen a do textové i výkresové části územně plánovací dokumentace je zapracována návrhová plocha VZ 101 – Plocha zemědělské výroby.  Požadavky na dopracování Požadavky na dopracování textové i závazné části jsou splněny.

5



V textové části (A.5., str. 6 a B.2.3., str. 9) je nahrazeno spojení „návrhové období“ spojením „předpokládaná platnost ÚPD“. Plochy nelesní zeleně v zastavitelném území (B.6.8., str. 14) jsou nově označeny jako „Plochy nelesní zeleně – sídelní (ZS)“ a plochy nelesní zeleně v nezastavitelném území (B.7.2., str. 15) jsou nově označeny jako „Plochy nelesní zeleně – krajinné (ZK)“. Do seznamu VPS (B.11.1., str. 25 – 26) je doplněna návrhová technická infrastruktura. V závazné části jsou plochy nelesní zeleně v zastavitelném území (D.2.8., str. 5) nově označeny jako „Plochy nelesní zeleně – sídelní (ZS)“ a plochy nelesní zeleně v nezastavitelném území (D.3.2., str. 5) jsou nově označeny jako „Plochy nelesní zeleně – krajinné (ZK)“. Dále je doplněna podmínečně přípustná činnost na plochách zemědělsky využívané půdy (D.3.4., str. 5) a na plochách lesa (D.3.5., str. 5), je vymezen ÚSES a stanoveny podmínky pro činnost v tomto území (D.7., str. 7). Z limitů využití území (D.8., str. 8) je vypuštěn soupis stávajících limitů, seznam VPS (D.10.1., str. 8) je doplněn od návrhovou technickou infrastrukturu.

4.

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (DLE § 1 ODST. 2 ZÁKONA)

Navržené řešení územního plánu vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

5.

NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE

Pořizovatel jednou ročně vyhodnotí, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, pořizovatel pořídí změnu územně plánovací dokumentace. V souladu se zadáním jsou časové horizonty platnosti závazné části územního plánu vymezeny takto: Výchozí datum (schválení zastupitelstvem obce): prosinec 2006 Konec předpokládané platnosti ÚPD: prosinec 2018 Doporučujeme, aby aktualizace územního plánu proběhla tak, že nový územní plán vstoupí do platnosti nejpozději 1. ledna 2019 (tzn. započetí procesu tvorby nového územního plánu počátkem roku 2016). Nedoporučujeme provádět změny ÚPD dříve než jeden rok po jejím schválení.

6


B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B. ŘEŠENÍ ÚP OBCE KŘIŽANOVICE

7


1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, PODKLADY

1.1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ


Předmětem řešení územního plánu je katastrální území Křižanovice nacházející se v nadmořské výšce 227 m n. m. k.ú. Křižanovice: 479 ha Řešené území navazuje na katastrální území Bučovice, Hodějice, Letonice, Němčany, Rašovice. 1.2.

MAPOVÉ PODKLADY

Jako hlavní mapový podklad byla použita základní mapa ČR (katastrální mapa) s přečíslovanými parcelami v roce 2004. Mapa byla zpracována Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, je v měřítku 1:2000.  Digitální katastrální mapa obce  Urbanistická studie obce Křižanovice (S-projekt plus a.s. Zlín, 1999) 1.3.

OSTATNÍ PODKLADY  Zadání pro zpracování územně plánovací dokumentace obce Křižanovice, červen 2005  Ortofotomapa

2.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT OBCE

2.1.

VÝZNAM OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY

Obec Křižanovice leží ve východní části jihomoravského kraje. Nejbližšími spádovými centry obce jsou město Bučovice a bývalé okresní město Slavkov u Brna, obě vzdálené 5 km východně, respektive západně. Obec Křižanovice má vlastní obecní úřad. Sídlem stavebního úřadu pro obec je Městský úřad v Bučovicích. Územím obce Křižanovice prochází silnice I. třídy č. 50 Brno – Holubice – Uherské Hradiště – státní hranice a silnice III. třídy č. 4199 Otnice – Nížkovice – Křižanovice a č. 41917 Křižanovice – příjezdná. Katastrálním územím obce je vedena trať ČD č. 340: Brno - Veselí nad Moravou - Vlárský průsmyk. Vodní doprava na území k.ú. Křižanovice u Bučovic zájmy nemá. Obec leží mimo hlavní oblasti cestovního ruchu. Jedná se o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, která nemá zvláštní rekreační hodnoty. 2.2.

KULTURNÍ HODNOTY OBCE

Obec Křižanovice je typická kompaktní ulicovou zástavbou orientovanou podél hlavní cesty s charakteristickým rozšířením v centrálním prostoru. Samotný sídelní útvar se vyvinul z obce návesního typu. Jednoznačnou dominantou obce je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v jižní části obce, který je patrný i z dálkových pohledů. Dalšími prvky hodnými ochrany jsou níže vyjmenované kulturní nemovité památky a památky místního významu. 2.2.1.

Kulturní památky evidované v ÚSKP ČR

Na celém území obce se nenacházejí památkově plošně chráněná území. V k.ú. Křižanovice se nacházejí tyto objekty zapsané mezi nemovité kulturní památky ČR:  reg. č. 3677 - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (v grafické části označeno 10)  reg. č. 3679 - náhrobek Františky Škocové na hřbitově (v grafické části označeno 12)  reg. č. 3680 - boží muka za kostelem (v grafické části označeno 11) 2.2.2.

Památky místního významu

V rámci územního plánu je navržena ochrana místního významu pro všechny další drobné objekty sakrální i nesakrální architektury nacházející se na území katastru - kříže, boží muka, památníky atd. (podrobně vyznačeno v grafické části). 8


2.3.


OBYVATELSTVO - DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL

V průběhu předpokládané platnosti ÚPD počítá návrh s maximálním nárůstem 295 obyvatel (stávající počet obyvatel je 699). Z hlediska předpokládaného trendu pro prostor bývalého okresu Vyškov se počítalo se stagnací do roku 2005 a poté s mírným nárůstem (cca 5% do roku 2010). To znamená, že navržené rozvojové plochy by měly postačit obci po celou navrhovanou dobu předmětného územního plánu. 2.4.

BYDLENÍ

Rozvoj bytové výstavby závisí na nabídce vhodných pozemků. Možnosti jsou graficky vyznačeny ve výkresové části s tím, že jejich využití k těmto účelům závisí na majetkoprávním vypořádání a podmiňujících investicích do technické infrastruktury (podrobněji k jednotlivým lokalitám viz kap. B.6.). V průběhu návrhového období počítáme s maximálním nárůstem cca 98 bytů (83 v rodinných domech a 15 v bytových domech). V souvislosti s demografickým vývojem české společnosti doporučujeme zvážit možnost výstavby objektu bydlení pro seniory v prostoru stávající fary v návrhové ploše pro bydlení bytové ( BBc 101). Stejně tak by v tomto prostoru mohl být řešen případný objekt startovního bydlení pro mladé rodiny, které mají v obci zájem zůstat, chtějí se osamostatnit, ale zatím si nezvládli zařídit vlastní bydlení. 2.5.

OBČANSKÁ VYBAVENOST

Občanská vybavenost v Křižanovicích se jeví jako dostatečná. Proto doporučujeme především respektovat její stávající podobu. Do prostoru za kostelem navrhujeme ve vazbě na navrhovaný veřejný prostor (UV 105) umístit plochu pro mateřskou školu (OS 101) a farního úřadu (OK 101). V oblasti obchodu a služeb nenavrhujeme žádné změny. Pokud by nějaké nastaly, byly by vyvolány poptávkou a řešeny v rámci stávající (či nově navržené) smíšené zóny nebo obytné zástavby jako její součást (podrobněji viz část D – závazná část). Nově navržené objekty občanské vybavenosti by měly respektovat docházkové vzdálenosti od centra obce. Dále doporučujeme především v případě rozvoje obchodu a služeb (soukromý sektor) využívat stávající objekty, nebytové prostory, hospodářské objekty atd. 2.6.

VÝROBA

Východně od zastavěného území obce navrhujeme umístit plochu zemědělské výroby (VZ 101) a kromě nově vzniklých drobných provozoven v obytných nebo smíšených zónách doporučujeme zachovat stávající stav. Stávající areály navrhujeme zachovat ve stávající stopě, s režimem podle nově navržených regulativů (podrobněji viz kapitola D). 2.7.

PŘÍRODNÍ HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešené území patří díky svým přírodním podmínkám k zemědělsky využívanému území. Převážnou část území katastru tvoří úrodná zemědělská půda, která obklopuje celou zástavbu obce. Dominance tohoto charakteristického rysu mírně zvlněné krajiny bude zachována i do budoucna. Krajina je tvořena ekologicky nestabilními agrárními společenstvími. Les je zastoupen jen v malém rozsahu. Vzrostlá zeleň je v řešeném katastrálním území dále zastoupena jako doprovodná zeleň kolem vodotečí . 2.7.1.

Krajinná zeleň

Mezi krajinnou zeleň řadíme zejména lesní plochy, plochy remízků a náletové zeleně, doprovodnou zeleň komunikací a vodních ploch. Lesní plochy jsou v řešeném území zastoupeny jen v malém rozsahu (cca 3,3 ha) ve východní části katastru. Urbanistického řešení návrhu se těchto ploch nedotýká, počítá z jejich přirozeným přírodním rozvojem. Plochy remízků a náletové zeleně tvoří významný ekologický prvek, který dotváří základní ekologickou kostru stability, umožňující život a migraci celé řadě biologických druhů (rostlinných i živočišných), která byla chemizací zemědělství a scelováním pozemků značně narušena. Doprovodná zeleň komunikací a vodotečí dotváří přirozený krajinný ráz. V řešeném území je zastoupena v dostatečném množství a tvoří ekologicky stabilizující prvky. Ve výhledovém období by měly být všechny součásti krajinné zeleně zachovány a posíleny, a to především jednostranným osázením všech polních cest (jak stávajících, tak případných nových) a dále výsadbou půdoochranné zeleně (nejlépe jako lesy zvláštního určení viz kapitola C.2.2.). Návrh územního plánu počítá z posílením těchto funkcí zejména v návrhových plochách. 2.7.2.

Ostatní zeleň

Mezi plochy ostatní zeleně řadíme zejména plochy veřejné zeleně, plochy parku, plochy užitkové zeleně a zvláštní plochy zeleně.

9



Veřejná zeleň a parková zeleň je zeleň na veřejných prostranstvích. Parková zeleň je v Křižanovicích zastoupena poměrně málo, v centrální části zastavěného území jí tvoří plochy parkové výsadby mezi Litavou a objekty veřejné vybavenosti (pošty a objektu potravin), dále u školy, kolem kostela a dětské hřiště u bývalé školky. Návrh územního plánu počítá z doplněním parkových ploch. Veřejná zeleň doplňuje plochy ulic a to zejména okolo „hlavních tahů“ a sportovního areálů. Tato zeleň je důležitým estetickým ale i ekologickým prvkem, plnicím výraznou protihlukovou a hygienickou úlohu (snížení hluku z dopravy, snížení prašnosti). Situování těchto ploch je zřejmé z grafické části ÚPD. V rámci návrhu ÚPD by měly být tyto plochy posíleny zejména v obytných zónách v rámci úprav „ploch se zvláštním režimem“. Plochy užitkové zeleně jsou plochy zahrad, sadů a záhumenků, které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné plochy v obci. Tato zeleň je velmi dobře udržovaná a ošetřovaná. Tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a zemědělsky obdělávanou půdou. K jejím důležitým funkcím patří zadržování přívalových dešťových vod (je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných, velkovýrobně obhospodařovaných ploch), plní funkci zpevňovací a ekologicko-stabilizační. Plochy užitkové zeleně obkružují téměř celé zastavěné území obce. Zvláštní zeleň je v Křižanovicích zastoupená plochou hřbitova. 2.7.3.

Ochrana životního prostředí Čistota ovzduší Čistotu ovzduší lze zlepšit :  snižováním emisí z dopravy: výsadbou izolační zeleně okolo komunikací  snižováním emisí z výrobních provozů: ve stávajících a nových provozovnách navrhnout technologická opatření, která povedou k zmenšení znečištění ovzduší  opatřeními ke snížení případné větrné eroze: výsadba prvků ÚSES apod. Obec je nově plynofikována.

Hluk Nadměrná hlučnost má negativní vliv na životní prostředí i na zdraví obyvatel. Obec je zatěžována zejména hlukem ze silniční dopravy, hluk z bodových zdrojů je nevýrazný, neboť v řešeném území obce se nenachází větší provozy výroby. Opatření ke snížení hlučnosti:  hluk z dopravy: hluk z dopravy lze snížit, rekonstrukcí povrchů vozovek, výsadbou izolační zeleně  hluk z provozů výroby: (vnitřními technologickými úpravami a to jak v nových budovách, tak rekonstrukcí stávajících provozoven, částečně lze hluk snížit výsadbou izolační zeleně) 2.7.4.

Ochrana vod

Mezi hlavní zdroje znečištění vod patří vypouštění odpadních vod do vodotečí bez předchozího vyčištění, nedostatečné technické opatření proti únikům (průsakům) močůvkových jímek a hnojišť do povrchových i podzemních vod a v neposlední řadě znečištění podzemních i povrchových vod neúměrným hnojením půdy. V obci se nachází pouze dešťová kanalizace, která je ve správě obce, do které jsou však vypouštěny i splaškové vody z jednotlivých objektů. Materiál stok je různý, stejně jako kvalita, zanášení kanalizace způsobují splachy z polí. Zemědělská farma má odkanalizování jen ze sociálního zařízení. Většina objektů má jen žumpy na vyvážení, výjimečně malé ČOV. V rámci návrhu územního plánu je pro zlepšení životního prostředí navrženo vybudování splaškové kanalizace (oddílný systém) s napojením splaškových vod na stávající kanalizační čistírnu ve Slavkově přes Hodějice s rezervou i pro napojení Rašovic. Stávající návrh splaškové kanalizace je nutno upravit s ohledem na odkanalizování výhledových ploch (viz kapitola B.8.2.3 Odkanalizování území). V grafické části jsou zakresleny a popsány všechny vodní toky a plochy včetně vyznačeni příslušných ochranných pásem, viz také kapitola vodní toky a plochy. 2.7.5.

Ochrana přírody, krajiny, ZPF a PPFUL

V rámci návrhu územního plánu obce Křižanovice je zachován přírodní krajinný ráz. Ochrana zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu je zpracována samostatně v části C.

3.

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE

V návrhu územního plánu se snažíme respektovat a podpořit historickou stopu sídla. Snažíme se doplnit chybějící místa v jejich dějinné kompozici, tak aby zůstal zachován jejich dosavadní charakter. Křižanovice se rozvíjely kolem návsi, na které je umístěna škola. Obecní úřad, který by měl být logicky umístěn na návsi, byl v sedmdesátých letech minulého století umístěn mimo centrum obce. Radnici chybí odpovídající předprostor. 10



Vzhledem k tomu, že obec je poměrně kompaktní a není tak mnoho příležitostí pro zahušťování stávající zástavby, navrhujeme hlavní rozvojové lokality bydlení na jihovýchodním konci obce v okolí stávajícího kostela. Zde se také nacházejí nově navržené plochy pro občanské vybavení (farní úřad a mateřská školka). Návrhem tak bude vytvořen veřejný prostor nově navržené zástavby s dominantou kostela. Významným prvkem urbanistické koncepce je doplnění stávajících ulic o navržené veřejné prostory, které nabízejí možnost různé úpravy parteru s různým funkčním využitím (např. předprostor radnice). Snažili jsme se tato místa vytipovat a lokalizovat. Dalším výraznějším zásahem do stopy stávajícího sídla jsou rozšíření sportovního areálu východním směrem, v lokalitě Za mlýnem návrh ploch krajinné zeleně s rybníkem v návaznosti na lokální biocentrum a v lokalitě Padělky návrhová plocha zemědělské výroby pro potřeby farmy zaměřené na rostlinou výrobu. Výška a objem nové zástavby bude prostorově a typologicky odpovídat stávajícímu charakteru okolní zástavby.

4.

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ

4.1.

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE

Území obce se dělí na plochy stavební (podrobněji viz kapitola B.6.)a plochy nestavební – volné (podrobněji viz kapitola B.7.) V návrhu územního plánu Křižanovic je obec členěna na několik základních funkcí - obytnou, občanskou a veřejnou vybavenost, dopravu a zemědělskou výrobu. Další funkce jsou zastoupeny jenom fragmentálně (podrobněji viz část B.6. a část D.). 4.2.

PODMÍNKY VYUŽITÍ FUNKČNÍCH PLOCH

Větší část návrhových ploch se nachází za hranicí současně zastavěného území (podrobněji viz výkresová část). Disproporce stanovené hranice současně zastavěného území a stávajícího stavu, stejně jako návrhové plochy nacházející se mimo hranici současně zastavěného území, jsou shodně řešeny začleněním do zastavitelného území. Plochy nacházející se mimo tyto dvě hranice jsou nestavební – volné. 4.3.

FUNKČNÍ PLOCHY

Obec má residenční charakter, skládá se převážně z ploch určených k bydlení, v centru se nacházejí menší plochy občanské a veřejné vybavenosti, severní částí současně zastavěného území prochází významná plocha železniční dopravy, jihozápadní část zastavěného území tvoří plocha pro výrobu a skladování, východně od současně zastavěného území je situovaná plocha rekreace a sportu s areálem fotbalového hřiště. Zbylou část katastru tvoří významné plochy zemědělsky využívané půdy.

5.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ

Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí. Jakákoliv činnost v prostoru vymezeném ochrannými pásmy či hygienickými ochrannými pásmy je přesně definována příslušným předpisem. V návrhu územního plánu se jedná o limity, které jsou uvedeny v následujících podkapitolách. Přesná lokalizace jednotlivých limitů je zobrazena ve výkresové části dokumentace a vychází z platné legislativy k datu vyhotovení této ÚPD. 5.1.

OCHRANNÁ PÁSMA

V návrhu územního plánu jsou respektována všechna ochranná pásma v souladu s příslušnými zákony a vyhláškami. Veškerá ochranná (bezpečnostní, manipulační) pásma, i nově navrhovaná, jsou vyznačena v grafické části návrhu územního plánu. Jednotlivá ochranná (bezpečnostní a manipulační) pásma jsou dále popsána v příslušných kapitolách:  ochranné pásmo železnice (60 m od osy kolejí)  ochranné pásmo silnice I. třídy (50 m od osy komunikace)  ochranné pásmo silnice II. a III. třídy (15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu)  ochranné pásmo vodovodního přivaděče z Rašovic do VDJ Slavkov DN 200 (1,5 m od okraje potrubí)  ochranné pásmo vodovodu do DN 500 (1,5 m od okraje potrubí)  ochranné pásmo kanalizace do DN 500 (1,5 m od okraje potrubí)  ochranné pásmo kanalizace profilů větších než DN 500 (2,5 m od kraje potrubí)  ochranné pásmo venkovních vedení VVN 110 kV přenosové sítě (15 m od krajního vodiče)  ochranné pásmo venkovních vedení VN 22 kV distribuční sítě (10 m od krajního vodiče, to je 11,5 m od osy vedení ) - vybudovaná před rokem 1994  ochranné pásmo venkovních vedení VN 22 kV distribuční sítě (2 m od krajního vodiče) –navržené z vodičů SAX 11


       5.2.


ochranné pásmo VTL plynovodu Holubice – Nítkovice DN 300 (40 m od kraje potrubí) ochranné pásmo STL a NTL plynovodu mimo zastavěně území (4m od okraje potrubí) ochranné pásmo STL a NTL plynovodu v zastavěném území (1 m od okraje potrubí) ochranné pásmo lesa 50 m manipulační pásmo VVT Litava (8m od břehových hran koryta) manipulační pásmo Křižanovického potoka (6 m od břehových hran koryta) ochranné pásmo hřbitova (100 m)

OCHRANNÁ PÁSMA HYGIENICKÁ

V návrhu územní plán doporučuje a navrhuje pásma hygienické ochrany, která by měla být po schválení vyhlášena obecně závaznou vyhláškou.  hlukové pásmo státní komunikace (izofona hluku 45 dB)  hlukové pásmo státní komunikace (izofona hluku 55 dB)  hlukové pásmo železnice (izofona hluku 50 dB) 5.3.

ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ

Část stávající zástavby zejména v centrální části obce se nachází v záplavovém území. V současné době jsou toky Litava a Křižanovický potok upravené na Q100. (podrobněji viz část B. 8.2). 5.4.

OCHRANA ÚSES, VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY A CELKY

Ochrana územního systému ekologické stability, významné krajinné prvky a celky jsou popsány v kapitole B.10. Významné krajinné prvky, prvky ÚSES jsou vyznačeny v grafické části návrhu územního plánu. 5.5.

OCHRANA KULTURNÍCH PAMÁTEK

Ochrana kulturních památek a hodnot podle kategorizace a vymezení zákona je podrobněji popsána v části B.2. Všechny nemovité kulturní památky ČR jsou vyznačeny v grafické části návrhu územního plánu:  reg. č. 3677 - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (v grafické části označeno 10)  reg. č. 3679 - náhrobek Františky Škocové na hřbitově (v grafické části označeno 12)  reg. č. 3680 - boží muka za kostelem (v grafické části označeno 11) Celé katastrální území Křižanovice je nutno považovat za území archeologického zájmu, proto jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum dle zákona 20/1987 Sb.

6.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

6.1.

PLOCHY BYDLENÍ (B)

6.1.1.

Bydlení rodinné čisté (BRc)

Plochy slouží zejména pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru (podíl hrubé podlažní plochy HPP - bydlení je v předmětné ploše větší než 90% z celkové HPP). č. 101 102 103 104 105 106 107 6.1.2.

název U silnice Padělky Padělky Krešple U potoka Rašovská Rašovská

funkční typ BRc BRc BRc BRc BRc BRc BRc

katastrální území Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic

rozloha (m2) 3.205 21.392 8.611 45.672 4.700 1.451 3.104

popis plocha pro výstavbu cca 2 RD plocha pro výstavbu cca 12 RD plocha pro výstavbu cca 16 RD plocha pro výstavbu cca 40 RD plocha pro výstavbu cca 5 RD plocha pro výstavbu cca 3 RD plocha pro výstavbu cca 5 RD

Bydlení bytové čisté (BBc)

Plochy slouží zejména pro bydlení v bytových a polyfunkčních domech (podíl hrubé podlažní plochy HPP - bydlení je v předmětné ploše větší než 90% z celkové HPP). č. 101

název Fara

funkční typ BBc

katastrální území Křižanovice u Bučovic

rozloha (m2) 2.480

popis plocha pro DPS/ byty pro mladé 12


6.2.

PLOCHY SMÍŠENÉ (S)

6.2.1.

Plochy smíšené, komerční (SK)


Plochy slouží pro komerční využití polyfunkční a to včetně bydlení a nevýrobních služeb, které podstatně neruší bydlení, nebo i monofunkční, přičemž lze vymezit převažující využití. 6.3.

PLOCHY OBČANSKÉHO A VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ (O)

6.3.1.

Plochy občanského a veřejného vybavení - veřejná správa (OV)

Plochy jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení pro správní a obslužné činnosti státu, kraje nebo obce, či celků vymezených podle zvláštních předpisů. 6.3.2.

Plochy občanského a veřejného vybavení – kultura (OK) Plochy jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení pro činnosti kulturní, vzdělávací, spolkové a církevní.

č. 101 6.3.3.

název U kostela

funkční typ OK


rozloha (m2) 1.130

popis plocha pro farní úřad

Plochy občanského a veřejného vybavení – školství (OS) Plochy jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení pro činnosti spojené se školstvím a vzděláváním.

č. 101 6.3.4.

název U kostela

funkční typ OS


rozloha (m2) 2.475

popis plocha pro mateřskou školu

Plochy hřbitovů a pohřebnictví (OH) Plochy jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení pro činnosti spojené s pohřebnictvím.

6.4.

PLOCHY REKREACE, SPORTU A ZÁBAVY (R)

6.4.1.

Plochy rekreace, sportu a zábavy (RS)

Plochy jsou určeny pro činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu ve sportovních zařízeních. č. 101 102

název U hřiště Za sokolovnou

funkční typ RS RS

katastrální území Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic

rozloha (m2) 5.228 3.384

6.5.

PLOCHY VÝROBY A ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (V)

6.5.1.

Plochy zemědělské výroby (VZ)

popis rozšíření sportovní plochy sportovní plocha

Plochy jsou určeny pro činnosti výroby a skladování v zemědělství. č. 101 6.5.2.

název Padělky

funkční typ VZ


rozloha (m2) 16.575

popis zemědělská farma

Plochy výroby (VV) Plochy jsou určeny pro činnosti průmyslových a ostatních podstatně nerušících výrobních odvětví.

6.5.3.

Plochy pro zařízení technické infrastruktury (VI) Plochy jsou určeny výhradně k umístění staveb a zařízení, které slouží k obsluze území v uvedené funkci.

6.6.

PLOCHY VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ - URBÁNNÍ (U)

6.6.1.

Plochy urbánní – veřejně přístupná prostranství (UV)

Plochy jsou určeny pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla a pro uliční zeleň v rámci zastavěného území. 13


č. 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113

název Před Obecním úřadem Fara Fara Náves U kostela Padělky Zámostek Zámostek Zámostek Rašovská / Krešple Rašovská Krešple U hřiště

funkční typ UV UV UV UV UV UV UV UV UV UV UV UV UV

6.7.

PLOCHY PRO DOPRAVU

6.7.1.

Plochy železničních drah (DZ)

katastrální území Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic


rozloha (m2) 1.387 286 2.487 599 295 1.169 51 563 85 3.398 149 808 832

popis veřejný prostor veřejný prostor komunikace veřejný prostor nový veřejný prostor komunikace chodník nový veřejný prostor chodník komunikace chodník chodník komunikace

rozloha (m2) 615

popis parkoviště u fotbalového hřiště

Plochy jsou určeny pro umístění zařízení železniční dopravy. 6.7.2.

Plochy pro parkování a odstavování (DP) Plochy slouží pro umístění staveb pro parkování automobilů.

č. 101 6.7.3.

název U hřiště

funkční typ DP


Plochy zařízení hromadné dopravy (DH) Plochy jsou určeny pro umístění autobusových nádraží, terminálů IDS, včetně přidružených odstavných ploch.

č. 101 102 103 104 105

název U železniční zastávky U železniční zastávky U Sokolovny Zámostek Zámostek

funkční typ DH DH DH DH DH

katastrální území Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic

6.8.

PLOCHY NELESNÍ ZELENĚ – SÍDELNÍ (ZS)

6.8.1.

Plochy nelesní zeleně - sídelní (ZS)

rozloha (m2) 237 55 67 62 62

popis smyčka otáčení autobusů IDS zastávka autobusů IDS zastávka autobusů IDS zastávka autobusů IDS zastávka autobusů IDS

Plochy jsou určené pro okrasnou, záměrně vytvořenou a udržovanou zeleň převážně v zastavěných a zastavitelných územních sídlech. Zahrnují zejména parky, historické zahrady, plochy rekreační sídelní zeleně, parkově upravená veřejná prostranství, liniovou zeleň, uliční stromořadí, významnou izolační a ochrannou zeleň. č. 101 102 103 104

název Před Obecním úřadem Za obchodem U mateřské školky Náves

funkční typ ZS ZS ZS ZS

katastrální území Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic Křižanovice u Bučovic

rozloha (m2) 1.098 2.156 2.294 1.726

popis parková úprava parková úprava dětské hřiště parková úprava

14



7.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH NESTAVEBNÍCH – VOLNÝCH

7.1.

PLOCHY VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ - URBÁNNÍ

7.1.1.

Plochy urbánní – veřejný dopravní pás (UE)

Plochy jsou určeny pro funkce umožňující veřejnou dostupnost sídel a funkčních ploch mimo zastavěná, nebo k zastavění určená územní sídla a pro doprovodnou zeleň. 7.2.

PLOCHY NELESNÍ ZELENĚ – KRAJINNÉ (ZK)

7.2.1.

Plochy nelesní zeleně - krajinné (ZK)

Plochy jsou určené především k zachování a rozvoji přírodních hodnot území převážně mimo zastavěná území sídel, bez primárního hospodářského využití. č. 101

název Za mlýnem

funkční typ ZK


7.3.

VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY

7.3.1.

Vodohospodářské plochy – přirozené vodní toky (HT)

rozloha (m2) 49.750

popis krajinná zeleň kolem rybníka

Jedná se o vodní útvary, pro které je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru celkového sklonu, a který je napájen z vlastního povodí nebo z jiného útvaru, včetně hrází, plavebních komor apod. 7.3.2.

Vodohospodářské plochy – nádrže a jezera (HN)

Jedná se o vodní útvary, které slouží zejména pro akumulaci vody v přírodních prohlubních nebo uměle vytvořeném prostoru na zemském povrchu, ve kterém se zdržuje nebo zpomaluje odtok vody z povodí. č. 101 7.4.

název Za mlýnem

funkční typ HN


rozloha (m2) 22.321

popis rybník

PLOCHY ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ PŮDY (PZ) Plochy zemědělského půdního fondu, který není součástí stavebních ploch a je určen k využívání.

7.5.

PLOCHY LESA (LV) Plochy určené především k plnění funkcí lesa ve smyslu lesního zákona.

8.

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

8.1.

DOPRAVA

8.1.1.

Silniční doprava

V řešeném území obce Křižanovice má z hlediska dopravy největší význam doprava silniční a železniční. Územím obce prochází silnice I. třídy č. 50 Brno – Holubice – Uherské Hradiště – státní hranice a silnice III. třídy č. 4199 Otnice – Nížkovice – Křižanovice a č. 41917 Křižanovice – příjezdná. Silnice jsou v řešeném území stabilizovány a budou upravovány v dnešních trasách zlepšením jejich technických parametrů, které budou projednány i se zástupci odboru dopravy KÚ Jihomoravského kraje. Mimo zastavěné a zastavitelné území budou navrhovány dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“ takto: silnice I/50 S 11,5/90 a silnice III.třídy S 7,5/60 (50). V zastavěném a zastavitelném území obce budou úpravy prováděny dle zásad nové ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ z ledna 2006 v odpovídajících funkčních skupinách, kterým odpovídají jednotlivé typy místních komunikací, které jsou vyznačeny v grafické části (výkres č. 02 – Doprava) Dopravní zátěž Údaje o intenzitě dopravy jsou k dispozici pouze u silnice I/50. Na silnicích III/4199 a III/41917 nebylo sčítání prováděno, obecně je však možno konstatovat, že intenzita dopravy na těchto komunikacích je velmi nízká a nebude představovat pro řešené území žádný problém. 15



Dopravní zátěž na silnici I/50 byla převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na stanovišti č. 53050 (sčítací úsek 6-0570) z roku 2000. Stanoviště je lokalizováno na silnici I/50 cca 2,5 km od řešeného území směrem na Slavkov. V úseku mezi sčítacím stanovištěm a řešeným územím neodbočuje ze silnice I/50 žádná významná komunikace. Stanoviště č. 53050 Použité symboly:

rok 2000

T 2800

T – těžká nákladní automobily M - jednostopá motorová vozidla

O 8775

M 50

S 11625

O - osobní automobily a ostatní S - celkem

Místní komunikace V řešeném katastrálním území tvoří spolu se státní silnicí základní dopravní kostru obce. Jedná se o místní komunikace s převážně živičným krytem vozovky a šířky 4,5 až 5,5 m. U místních komunikací se navrhuje provést úpravy a sjednocení povrchů, provedením bezprašné úpravy, položením obrubníků a výškovou úpravu uličních vpustí. Dále provést úpravy tak, aby komunikace splňovaly funkční skupinu D, podskupinu obytná zóna. Navržené jako dopravně zklidněná komunikace s omezením rychlosti jízdy na 30 km/h. Jako fyzické překážky pro zajištění předepsané rychlosti 30 km/h budou použity příčné zpomalovací prahy. Na začátku obytné zóny bude umístěna dopravní značka „IP 26a“ Obytná zóna, na konci obytné zóny značka „IP 26b“ Konec obytné zóny. Přitom bude dořešena i ostatní vybavenost obytné ulice – zeleň (stromy, keře, květinové záhony), odpočinkové plochy, plochy pro hry dětí, parkovací stání v nezbytném rozsahu. Vlastníci nemovitostí po obou stranách ulice budou mít povinnost zajistit si odstavování vlastních osobních aut na svém pozemku. Napojení na IDS JMK V současné době je již společností KORDIS JMK spol. s r.o. zrealizována 3A etapa rozšíření Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (dále jen IDS JMK) do oblasti Slavkovska, Bučovicka a Vyškovska. Obec Křižanovice je tímto systémem obsloužena železniční linkou S6 (Brno – Bučovice), autobusovými linkami č. 632 (Bučovice – Slavkov) a č. 640 (Bučovice – Křižanovice – Rašovice). Přestupní uzel mezi vlakovou a autobusovou linkou je vytvořen u stávající železniční stanice a dále jsou v obci autobusové zastávky Křižanovice – rozcestí a Křižanovice – u přejezdu (linka č. 632) a dále Křižanovice - požární zbrojnice a Křižanovice – u Mlýnku (linka č. 640). Trasa linky č. 640 do Rašovic i z Rašovic povede kolem Obecního úřadu k točně u nádraží ČD. Hluk ze silniční dopravy Vyhodnocení hluku bylo provedeno u předpokládaných objektů k bydlení v místech nejbližšího dotyku s automobilovou dopravou. Pro zpracování předmětného vyhodnocení hluku z automobilové dopravy bylo použito následujících podkladů:  Nařízení vlády č. 502/ 2000 Sb. novelizované nařízením vlády č. 88/2004 Sb. z roku 2004  Novela metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy z roku 1996  Program Hluk + verze 5 autorů RNDr. M. Liberka, Mgr. J. Poláška Stanovení požadované LAeq,T V nařízení vlády č. 502/ 2000 Sb. novelizované nařízením vlády č. 88/2004 Sb. se uvádí tyto nejvyšší ekvivalentní hladiny hluku ve venkovním prostoru: Základní hladina LAeq,T = 50 dB (A) Korekce dle přílohy č.6 nařízení č. 502/ 2000 Sb. (v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb). Korekce na denní dobu: den (6 - 22 hod) = 0 dB (A) noc (22 - 6 hod) = -10 dB (A) s výjimkou hluku z železniční dopravy, kde se použije korekce –5 dB (v ochranném pásmu dráhy 60m od osy trati na každou stranu) Pokud je posuzovaný chráněný venkovní prostor resp. chráněný venkovní prostor staveb (kromě objektů nemocnic) ovlivněn hlukem z dopravy na veřejné pozemní komunikaci, použije se vždy korekce +5 dB k základní hladině hluku LAeq,T. Výsledná nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prostoru pro posuzované území je tedy při využití korekce viz bod 4 přílohy č. 6 zákona č. 502/ 2000 Sb.: den (6-22 hod) = 50 + 0 + 5 = 55 dB(A) noc (22-6 hod) = 50 - 10 + 5 = 45 dB(A), v ochranném pásmu žel. dráhy 50 dB(A) Výpočet hluku z dopravy pro venkovní prostředí byl proveden pro rok 2015 - po předpokládané dostavbě bytových ploch Výpočet hluku byl proveden u předpokládaných ploch pro bydlení. Posuzované body (PB)  Bod č.1 uprostřed plochy RS 102 - vzdálený 330m od sil.I/50, 160m od žel. trati č.340, 60m od sil. III/4199. 16



 Bod č.2 uprostřed plochy BBc 101 - vzdálený min. 500m od sil.I/50, 110m od sil. III/4199 a 300 m od žel. trati č.340.  Bod č.3 uprostřed plochy BRc 102 - vzdálený min 500m od sil.I/50, 200m od sil. III/4199 a 160 m od žel. trati č.340.  Bod č.4 uprostřed plochy BRc 107 - vzdálený 900m od sil.I/50, 20m od sil. III/4199 , 720 m od žel. trati č. 340. Vstupními údaji, ze kterých se vypočítá hluk ze silniční dopravy, jsou:  průměrná denní intenzita vozidel za 24 hod  průměrná noční intenzita vozidel za 24 hod (noční provoz 22-6hod)  procentní podíl nákladních automobilů  max. rychlost provozu 50 km/hod (hodnota použitá pro výpočet 45 km/hod - den, 50 km/hod - noc) na staré sil.I/43 na sil. I/43 80km/hod den, 90km/hod noc  max. rychlost provozu (hodnota použitá pro výpočet 70 km/hod - den, 75 km/hod – noc v extravilánu), v intravilánu 45 km/hod - den a 50 km/hod - noc  podélný sklon nivelety vozovky (dle podélného profilu - vozovka rozdělena na úseky) - sklon 1-5%  druh krytu vozovky (asfaltový)  kolmá vzdálenost příjemce od zdroje  výška příjemce od zdroje Obyvatelé v obci Křižanovice jsou ovlivňovány hlukem z těchto komunikací: Nejvíce ze sil. I/50 Brno – Uherské Hradiště, dále ze sil.III třídy číslo 41917, která je v souběhu se železniční tratí a z komunikace procházející obcí směrem na Rašovice a to sil. III/4199. Intenzita dopravy na sil. I / 50 získaná z celostátního sčítání z roku 2000 sčítací profil 6 – 0570 před Marefy průměrná denní v roce 2000 2015 osobní automobily a ostatní 8 775 12 374 těžké nákladní automobily 2 800 3 860 motocykly 50 43 celkem 11 625 16 277 Vzhledem k intenzitám dopravy se na sil. III tříd 41 917, 4199 neprovádělo nikdy celostátní sčítání. Odborným odhadem byly stanoveny tyto intenzity. Intenzita dopravy na silnici III / 4199 průměrná denní v roce osobní automobily a ostatní těžké nákladní automobily motocykly celkem

2005 260 45 15 320

2015 328 54 13 395

Intenzita dopravy na silnici III / 41917 průměrná denní v roce osobní automobily a ostatní těžké nákladní automobily motocykly celkem

2005 140 15 5 160

2015 176 18 4 198

Dopravní intenzity pro rok 2015 byly získány vynásobením dopravy výhledovými koeficienty získanými od ŘSD ČR. Intenzita železniční dopravy na trati č. 340 Brno- Uherské Hradiště 6 – 22 hod 14 + 17 7+7 45

osobní nákladní Celkem

22 – 6 hod 3+5 12 +13 33

Vzdálenost izofon od zdrojů hluku ve výšce 3m nad terénem. Denní izofony ve výšce 3m nad terénem pro rok 2015 jsou zakresleny do přehledné situace. od silnice I/50 Hluk – den

Hluk – noc

v roce 2015 70.5 dB(A) 60,0 dB(A) 55,0 dB(A) 50,0 dB(A) v roce 2015 59,5 dB(A) 55,0 dB(A)

ve vzdálenosti 7,5 m ve vzdálenosti 20 m ve vzdálenosti 33 – 50 m ve vzdálenosti 60 – 200 m od osy ve vzdálenosti 7,5 m ve vzdálenosti 20 – 25 m 17


50,0 dB(A) 45,0 dB(A) od silnice III/4199 Hluk – den

Hluk – noc


ve vzdálenosti 60 – 80 m ve vzdálenosti 60 – 200 m

v roce 2015 v obci 58.7 dB(A) ve vzdálenosti 7,5 m 55,0 dB(A) ve vzdálenosti 15 m od osy 50,0 dB(A) ve vzdálenosti 25 – 35 m od osy 45,0 dB(A) ve vzdálenosti 50 – 60 m od osy v roce 2015 48.9 dB(A) ve vzdálenosti 7,5m 45,0 dB(A) ve vzdálenosti 15 m od osy 40,0 dB(A) ve vzdálenosti 25 – 35 m od osy¨

Závěr

U žádné z uvažovaných lokalit k bydlení není překročena nejvyšší přípustná hluková úroveň 55 dB(A) den a 45 dB(A) noc. Úroveň hluku je velmi ovlivněna velkým provozem na sil. I/50 (31% TNV). Tato komunikace i přes vzdálenost 350 – 400 m od posuzovaných lokalit podstatně ovlivňuje hluk zejména v polovině lokalit BBC 101, BRc 102 a BRc 103. Je to zapříčiněno hlavně konfigurací terénu, kdy hluku přes otevřené údolí nestojí nic v cestě. Lokality BRc 106 a BRc 107 jsou ovlivněny hlukem ze sil. III třídy. Izofóny v této lokalitě jsou vykresleny pro nejnepříznivější stav, kdy se uvažuje s výstavbou řadových dvoupodlažních RD. Při délce řadové zástavby do 30 m nebo lépe zástavbě jednotlivě stojících RD je možno uvažovat s hlukem o 3-5 dB(A) nižším. RD je vhodné situovat min. 20 m od zdroje hluku – od osy nejbližšího jízdního pruhu. Pěší provoz Pěší provoz v obci se odehrává především na chodnících podél silnice III. třídy č. 4199 Otnice – Nížkovice – Křižanovice, která prochází stávajícím zastavěným územím obce. Kromě toho se využívají vozovky místních komunikací a také účelové cesty. V nově navržených lokalitách pro bydlení budou chodníky provedeny souběžně s výstavbou nové komunikace. Navrhujeme pěší propojení mezi návrhovou lokalitou BRc 101 a komunikací u kostela, dále mezi RS 102 a ZS 103 a mezi UV 112 a BRc 103. Doprava v klidu Je tvořena dvěma základními druhy - odstavení a parkování. Odstavení - je umístění vozidla mimo jízdní pruh v místě bydliště. Zvláštním druhem je garážování (odstavení vozidla do krytých objektů). S ohledem na charakter zástavby obce rodinnými domy bude odstavování řešeno v garážích v rámci domů. Parkování - je umístění vozidla mimo jízdní pruh u objektů občanské vybavenosti a bydlení. Odstavná stání jsou řešena v místě vjezdů a na odstavných zelených pásech. V severní části zastavěného území se nachází skupina garáží, ostatní garáže jsou umístěny na soukromých pozemcích. V rámci návrhu územního plánu se navrhují dvě odstavné plochy, a to u fotbalového hřiště (DP 101) a v rámci návrhové plochy před obecním úřadem (UV 101). Zemědělské lesní a účelové komunikace V řešeném katastrálním území se jedná především o zemědělské a lesní cesty, převážně v šířce nepřesahující 4,5 m. Tyto navazují na systém silnic a místních komunikací. Účelové komunikace jsou převážně nezpevněné a zpřístupňují využívané pozemky. Zemědělské mechanismy při přejezdech budou používat především účelové cesty, silnice budou především přejíždět. 8.1.2.

Železniční doprava

Katastrálním územím obce je vedena trať ČD č. 340 (TÚ 2302) Brno – Veselí nad Moravou – Vlárský průsmyk. V obci Křižanovice je železniční doprava tvořena osobní dopravou, která je zajišťována pravidelnými linkami Českých drah a.s.. Železniční zastávka je situována severozápadně od centra obce od něhož je vzdálena cca 350 m a od nejvzdálenější části zástavby cca 1 km. V současné době je již společností KORDIS JMK spol. s r.o. zrealizována 3A etapa rozšíření IDS JMK do oblasti Slavkovska, Bučovicka a Vyškovska. Obec Křižanovice je tímto systémem obsloužena železniční linkou S6 Brno – Bučovice (viz kapitola B 7.1.1). 8.1.3.

Letecká a vodní doprava V řešeném katastrálním území nemá doprava letecká ani vodní své zájmy.

18


8.2.

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

8.2.1.

Vodní toky


Současný stav Hlavní vodotečí v katastru obce je řeka Litava cca v km 29 - 30 (hydrologické povodí 4-15-03-056), která je ve správě Povodí Moravy a.s., závod Střední Morava, provoz Koryčany, na ní jsou dva jezy. Levostranným přítokem je Křižanovický potok (povodí 4-15-03-059), který je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, pobočky Brno s.p.. Vodní tok Litava je upraven na Q100. Záplavové území tohoto vodního toku je zakresleno v grafické části. Záplavy ovlivňují stávající zástavbu a proto je nutná její ochrana nebo postupná asanace ve smyslu zákona o vodách (254/2001, resp. 20/2004 Sb.). Kromě toho je na území několik bezejmenných občasných vodotečí ústících do řeky Litavy a Křižanovického potoka, které jsou v zastavěné části obce částečně zaklenuty. Ve východní části je zrušený náhon na mlýn a území mezi řekou a tímto bývalým náhonem je meliorované. Voda v řece je značně znečistěná. Ochrana proti splachům půdy je jen z ploch za státní silnicí. Ze severní (nezastavěné) části katastru je odtok dešťových vod do povodí Letonického potoka (4-15-03-052) a zástavbu neovlivňuje. Návrh Podél vodního toku Litava je nutno respektovat ochranné pásmo 8 m a podél Křižanovického potoka dle zákona 254/2001 Sb. min. 6 m od břehu pro údržbu a opravy a dohodnout opatření s majiteli sousedících pozemků na jeho dodržování. Stávající toky jsou částečně zanesené a vyžadují údržbu i s ohledem na protipovodňová opatření. Vybudováním kanalizačních čistíren v povodí dle plánu PRVK JMK by se čistota vody měla zlepšit a vybudováním ochranných příkopů nad zástavbou se omezí splachy z polí do stávající a zejména nově navrhované zástavby. V rámci návrhu územního plánu se ve východní části katastru mezi Litavou a bývalým mlýnským náhonem navrhuje plocha rybníka (HN 101). 8.2.2.

Zásobování vodou

Současný stav V obci je nově vybudovaný vodovod napojený na skupinový vodovod zásobený z vodojemu Slavkov (650 m3 – 270/265,3 m n.m.) a prameniště Mušenice-Konůvky (výtlak DN 200 prochází částečně okrajem obce). Obec je zásobena gravitačně z vodojemu Rašovice (2x100 m3 – 249/245,5 m n.m.) řadem DN 100 (PVC 110) Ostatní rozvody jsou v profilech DN PVC 63 – 90. Tlakové poměry pro zástavbu na kótě 209 – 226 m n.m. jsou v souladu s ČSN pro převážnou část obce (ta je po kótu 220 m n.m.) v rozsahu max. 0,40 MPa, min. 0,19 MPa (jen pro ojedinělé objekty u kostela). Pro stávající zástavbu se spotřeba postupně zvýší na Qp = 87,6 m3/den (1,01 l/s). Stávající studně se postupně zruší, neboť voda v nich není kvalitní anebo zůstanou jako rezerva. Požární voda je z hlavních řadů a vodojemu zajištěna. Bývalá zemědělská farma má vlastní zdroj vody s čerpací stanicí, který je oplocen. Návrh Pro navrhované plochy po kótu terénu 224 m n. m. postačí jen rozšíření (propojení) stávajících řadů v profilech DN PVC 63 – 90 nebo jen připojení na stávající řady. Pro zástavbu v lokalitě Krešple (BRc 104) nad kótou terénu 224 – 236 m n. m je nutné vybudovat zesilovací AT stanici s připojením až na řad DN 110. Zvýšená spotřeba pitné vody pro celou novou zástavbu bude výhledově až Qp = 98 b.j. x 3,5 obyv./b.j. x 120 l/obyv./den = 41.160 l/den (0,5 l/s), z toho pro vyšší pásmo Qp= 40 b.j. x 3,5 obyv./b.j. x 120 l/obyv./den = 16.800 l/den (0.2 l/s). Nový PRVK JMK s rozvojem obce ale nepočítá. Požární zabezpečení je ze stávajících a nově navržených rozvodů v nižším pásmu. Lokalita rodinných domků (BRc 104) je od hydrantů nižšího pásma do 200 m a od potoka do 400 m. Ochranné pásmo vodovodu do DN 500 je 1,5 m dle zákona 274/2001 Sb. Tlakové poměry se ve stávající zástavbě a dostavbách proluk nemění. 8.2.3.

Odkanalizování území

Současný stav V obci je pouze dešťová kanalizace, která je ve správě obce, do které jsou však vypouštěny i splaškové vody z jednotlivých objektů. Materiál stok je různý, stejně jako kvalita a zanášení způsobují splachy z polí. Úseky stok jsou poměrně krátké a ústí do řeky, potoka či občasných vodotečí je bez ochrany proti zpětné přívalové vodě. Krátké úseky jsou i zaklenuty (občasné vodoteče pod tratí, hlavní silnice, náměstí). Kapacitně většina z nich vyhovuje. Zemědělská farma má odkanalizování jen ze sociálního zařízení. Většina objektů má jen žumpy na vyvážení, výjimečně malé ČOV. Návrh Dle PRVK JMK je návrh na vybudování splaškové kanalizace (oddílný systém) s napojením splaškových vod na stávající kanalizační čistírnu ve Slavkově přes Hodějice s rezervou i pro napojení Rašovic. Stávající návrh splaškové kanalizace je nutno upravit s ohledem na odkanalizování i nových výhledových ploch. Množství splaškových vod výhledově bude Qp = 128,8 m3/den (1,5 l/s – viz kapitola 8.2.2.) Splašková voda z návrhové plochy zemědělské farmy (VZ 101) bude zpracována vlastní čističkou na předmětném pozemku.

19



Pro odvodnění nových ploch dešťovou kanalizací postačí většinou jen krátké přípojky do stávající kanalizace nebo nové krátké řady zaústěné do nejbližší vodoteče. Výjimkou je lokalita Krešple (BRc 104), která si vyžádá delší řady nové kanalizace až do vodotečí tak, aby se nezhoršily průtoky ve stávající kanalizaci. Dešťová voda z návrhové plochy zemědělské farmy bude zpracována vlastní čističkou na předmětném pozemku. Nutná je ochrana jak stávající, tak nové zástavby proti splachům z polí (záchytné příkopy) a stávající příkopy se musí řádně udržovat (čistit, horské vpusti opravovat). Omezení splachů je možné také organizačními opatřeními - jednáním se zemědělci o způsobu orby (po vrstevnicích) či volbou setby (např. omezení kukuřice, řepy) na plochách nad zástavbou. Ochranné pásmo kanalizace do DN 500 je 1,5 m a pro větší profily 2,5 m od okraje potrubí dle zákona 274/2001 Sb. 8.3.

ENERGETIKA

8.3.1.

Zásobení plynem (teplem)

Současný stav V obci je vybudován nový STL plynovod v souladu s generelem s dostatečnou rezervou i pro rozvoj. Hlavním zdrojem je VTL plynovod pro Slavkov a RS VTL/STL 1200/2/1-440 pro obce Hodějice, Křižanovice a Rašovice. Z ní je do obce přiveden STL řad DN 110 od Hodějic a rozvody v obci jsou převážně DN 63-110. Dimenze řadů předpokládají plnou plynofikaci tj. na vaření, přípravu TUV a vytápění a jednotlivé objekty se postupně nyní připojují zejména pro vytápění. Zatím jsou hlavním zdrojem vytápění pevná paliva, výjimečně topná nafta a elektrika. Dle generelu z roku 1994 je předpoklad spotřeby plynu pro 790 obyvatel včetně vybavenosti, služeb a výroby :  obyvatelstvo: 656,4 m3/hod (755,6 tis m3/rok)  maloodběratelé: 148,0 m3/hod (297,0 tis m3/rok)  velkoodběratelé: 120,0 m3/hod (200,0 tis m3/rok)  celkem: 918,4 m3/hod (1.252,6 tis m3/rok) Návrh Pro novou zástavbu postačí rozšíření stávajících STL rozvodů v profilech DN 63 – 90 (propojení) a celková spotřeba by se měla oproti generelu zvýšit max. o 202 m3/hod (232 tis m3/rok) za předpokladu 100% plynofikace. Ochranné pásmo všech plynovodů mimo zastavěnou část území dle zákona 458/2000 Sb. je 4 m od okraje potrubí a v zástavbě pro STL 1 m. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 300 (Holubice – Nitkovice) v severní části katastru obce (mimo zástavbu) je 40 m od okraje potrubí. 8.3.2.

Zásobování elektrickou energií Současný stav

síť NN Rozvodná síť NN v obci je po provedené částečné rekonstrukci. Páteřní rozvody jsou provedeny z jednotlivých trafostanic jednak zemními kabely AYKY, vodiči AlFe na betonových podpěrných sloupech a jednak závěsnými vodiči AES 4x120+25 mm2. Základní uspořádání rozvodů zůstává i nadále především ve venkovním uspořádání. Technický stav distribuční sítě po provedené rekonstrukci je velmi dobrý a je schopen plně pokrýt přirozený nárůst spotřeby el.energie v obci. Jednotlivé přípojky z distribuční sítě NN pro stávající zástavbu jsou provedeny převážně závěsnými kabely AYKYz nebo zemními kabely AYKY přes přípojkové skříně PS 100 resp. PS 6x100. Elektrická energie v distribuční síti NN obce Křižanovice je využívána především pro osvětlení, vaření a pohon el. spotřebičů. síť VN Obec Křižanovice je v současné době zásobována el. energií z venkovního vedení VN 22 kV č.331, která odbočuje z kmenového vedení VN 22 kV propojující VR Bučovice a VR Slavkov. Stávající distribuční trafostanice jsou napojeny odbočkami z tohoto vedení přes úsekové odpínače. Vedení je provedeno vodiči AlFe. Přípojky VN pro jednotlivé sloupové TS obce jsou v dobrém technickém stavu. Trafostanice TR1 - OBEC je osazena transformátorem o příkonu 160 kVA. Sloupová trafostanice TR2 - PILA je osazena transformátorem 400 kVA. Trafostanice TR3 – Školka je osazena transformátorem 400 kVA, z toho 200 kVA obec - distribuční, 200 kVA cizí odběratel. Trafostanice TR4 – družstvo, je osazena transformátorem 250 kVA a není v majetku E.ON ČR. Celkový instalovaný příkon pro zásobování obce z v distribuční sítě E.ON ČR je 760 kVA. Síť VN a VVN – trasa podél obce Podél řešeného území obce, a to severovýchodním směrem, vede trasa venkovního vedení VVN 110 kV.

20



Ochranná pásma venkovních vedení VN a VVN  venkovní vedení VN 22 kV, která byla vybudována před r.1994, mají ochranné pásmo 10m na obě strany od krajních vodičů vedení  venkovní vedení VN 22 kV vybudovaná po r.1994 v souladu se zákonem č.222/1994 Sb., mají ochranné pásmo 7m na obě strany od krajních vodičů vedení  venkovní vedení VN 22 kV z vodičů SAX mají ochranné pásmo 2m na obě strany od krajních vodičů vedení ve svislé ose od země  venkovní vedení VVN 110 kV mají ochranné pásmo 15m na obě strany od krajních vodičů vedení  venkovní vedení VVN 400 kV mají ochranné pásmo 20m na obě strany od krajních vodičů vedení  ochranné pásmo sloupové trafostanice 22/0,4/0,231 kV je kruh o poloměru 7m od svislé osy trafostanice  ochranné pásmo podzemních kabelových vedení do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1m po obou stranách krajního kabelu Návrh Návrh na zásobování elektrickou energií má posoudit možnosti řešení. Koncepce je navrhována z hlediska územních požadavků v jednotlivých lokalitách a zajištěním dostatečné výkonové rezervy. Potřeba el. příkonu pro předpokládanou dostavbu obce Technické řešení předpokládá v lokalitách soustředěné výstavby rodinných domů a rozptýlené dostavby v prolukách v tomto energetickém členění :  stávající zástavba je plně elektrifikována cca z 10%, ostatní stavby využívají el.energii pouze pro vaření, přípravu TUV, osvětlení a pohon el. spotřebičů, vytápění je zajištěno jiným způsobem, a to především zemním plynem.  u nové zástavby se předpokládá pro domácností využití el.energie pouze pro vaření, osvětlení a pohon el. spotřebičů. Při rozsahu potřeby el.energie pro plánovanou budoucí výstavbu v jednotlivých lokalitách bude třeba vycházet až z konkrétních potřeb předpokládaných investorů jednotlivých staveb. Bilance příkonu a transformačního výkonu Bilance vychází ze stanovení podílového maxima jednotlivých odběratelských skupin, tj. bytů, občanské vybavenosti, průmyslu a zemědělství. V celém řešení se počítá s dvoucestným způsobem zásobování plánované výstavby (el.energie + plyn). Bilance příkonu a transformačního výkonu je provedena dle ČSN 33 2130 s přihlédnutím na „Pravidla pro elektrizační soustavu“ – zásady pro navrhování distribučních sítí VN pro zatížení na úrovni VN/DTS. V návrhu se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace, tj. 3,6 kVA/ byt. Vyhodnocení bilance příkonu el. energie: Podle zpracované bilance příkonu el. energie a transformačního výkonu je nutné pro výše uvedené lokality zajistit:  - min. předpokládaný transformační příkon 410 kVA  - max. předpokládaný transformační příkon 657 kVA Přesto, že některé lokality je možné zásobovat z rezervovaného příkonu stávající distribuční sítě NN v obci, bude nutné pro celkovou realizaci záměrů zpracovaného územního plánu obce počítat s výstavbou nové distribuční trafostanice, dle vypočtené bilance příkonu je navrhována sloupová trafostanice s připojením na venkovní síť VN 22 kV o příkonu 400 kVA, která pokryje požadavky na el.energii pro navrhovanou výstavbu Nová trafostanice je zakreslena v grafické části. Napojení na distribuční síť provozovatele, tj. E.ON ČR, a.s., musí být provedeno v souladu s platnými připojovacími podmínkami stanovenými dodavatelem el. energie a dle platných norem ČSN. Nutné rozšíření rozvodů veřejného osvětlení nemá na celkovou potřebnou bilanci požadovaného příkonů žádný zásadní vliv. BRc 102 – Padělky: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN:

bydlení rodinné čisté (BRc) cca 12 RD cca 2,1 ha 44 kVA 75 kVA vybudování nové TS 630 kVA společnou pro lokality BRc 102, BRc 103, BRc 104, BRc 105 BRc 106 a BRc 107. Přípojku ze stávající sítě VN 22 kV provést vodiči SAX 70(120)mm2 – zúžení ochr. pásma žádné – venk.vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu nejsou nutné nové kabelové vedení kabely AYKY 3x240+120mm2 resp.AYKY 3x185+95 mm2 přes rozpojovací skříně RS resp. přípojkové skříně 21


Domovní přípojky: BRc 103 – Padělky: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN:

Domovní přípojky: BRc 104 – Krešple: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN:

Domovní přípojky: BRc 105 – 107 – U potoka / Rašovská : Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN: Domovní přípojky: BBc 101 – Fara: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN: Připojení na síť NN:


SP3 resp.SP4-FP1 – propojit se stávajícím venkovním rozvodem končícím u hřbitova přes rozpojovací skříně RS ze skříní SP3-FP1 resp. SP4-FP1 kabely CYKY 4Bx10mm2 bydlení rodinné čisté (BRc) cca 16 RD cca 0,9 ha 58 kVA 100 kVA z nově vybudováné nové TS 630 kVA – společná pro lokality BRc 102 – BRc 107 žádné – venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu nejsou nutné nové kabelové vedení kabely AYKY 3x240+120mm2 resp. AYKY 3x185+95 mm2 přes rozpojovací skříně RS resp. přípojkové skříně SP3 resp. SP4-FP1 – propojit se stávajícím venkovním rozvodem končícím u hřbitova přes rozpojovací skříně RS ze skříní SP3-FP1 resp.SP4-FP1 kabely CYKY 4Bx10mm2 bydlení rodinné čisté (BRc) cca 40 RD cca 4,5 ha 140 kVA 200 kVA z nově vybudováné TS 630 kVA – společná pro lokality BRc 102 – BRc 107 žádné – venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu nejsou nutné nové kabelové vedení kabely AYKY 3x185+95 mm2 přes rozpojovací skříně RS resp.přípojkové skříně SP3 resp. SP4-FP1 –propojit se stávajícím venkovním rozvodem končícím u hřbitova přes rozpojovací skříně RS ze skříní SP3-FP1 resp. SP4-FP1 kabely CYKY 4Bx10mm2 bydlení rodinné čisté (BRc) cca 13 RD cca 0,9 ha 58 kVA 100 kVA z nově vybudováné nové TS 630 kVA – společná pro lokality BRc 102 – BRc 107 žádné – venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu nejsou nutné nové kabelové vedení kabely AYKY 3x240+120mm2 resp. AYKY 3x185+95 mm2 přes skříně RS resp.přípojkové skříně SP3 resp. SP4-FP1 ze skříní SP3-FP1 resp.SP4-FP1 kabely CYKY 4Bx10mm2 bydlení bytové (BBc) 15 bytů cca 0,3 ha 20 kVA 35 kVA ze stávající TS žádné (venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu) nejsou nutné venkovní vedení vodiči AES napojením na stávající síť N přes skříň VRIS 1K zemním kabelem AYKY zakončeným skříněmi SP3-FP1 resp. SP4-FP1 vzájemně smyčkovanými 22


Domovní přípojky: VZ 101 – Padělky: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice návrh: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN:

Připojení na síť NN: Domovní přípojky:

RS 101 – U hřiště: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN: Domovní přípojky: Připojení na síť NN:


z výše uvedených skříní kabely CYKY 4Bx10mm2 do rozvaděčů RE plochy zemědělské výroby (VZ) 15 bytů cca 1,6 ha 80 kVA 120 kVA není nutná, využitím rezervního příkonu z nově vybudované nové TS 630 kVA – společná pro lokality BRc 102 – BRc 107 žádné – venkovní vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu nejsou nutné 1) kabelovým přívodem z rozvaděče NN trafostanice kabely 2xNAYY 4x150mm2 do hlavního elektroměrového rozvaděče zemědělské farmy. 2) venkovním vedením NN z rozvaděče NN trafostanice po podpěrných bodech J (stožár dřevěný) respektive Jp (stožár dřevěný patkový) respektive JB (stožár betonový) vodiči 2xAES 4x70mm2 do hlavního elektroměrového rozvaděče zemědělské farmy 3) zdvojení kabelů resp.venk.vedení je nutné z důvodů zálohování pro případ poruchy přívod.vedení od TS (zapnuto bude vždy jen jedno vedení) měření nepřímé přes elektroměr nepřímé spotřeby a proud.měniče X/5A vnitřní rozvod za hl.měřením bude proveden zemními kabely o průřezech dle energetické náročnosti jednotlivých objektů přes přípojkové skříně SP3/ZP1 resp.SP3/ZP3 do podružných rozvaděčů RMS s možností osazení podružných elektroměrů ET (elektroměr trojfázový, přímé měření) rekreace, sport (RS) cca 0,5 ha 5 kVA 10 kVA ze stávající TS žádné (venkovní vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu) nejsou nutné venkovní vedení vodiči AlFe přes skříň PS 100 + rozvaděč RES

UV 101, ZS 101, ZS102 – Před obecním úřadem: Funkce: parkové úpravy bez další specifikace Kapacita: Plocha: cca 0,5 ha Energetická náročnost - min. příkon: 1 kVA Energetická náročnost - max. příkon: 5 kVA Trafostanice min.: Omezující faktory: žádné (venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu) Možnosti přeložky: nejsou nutné Rozvodná soustava NN: venkovní vedení vodiči AES Domovní přípojky: Připojení na síť NN: přes skříň PS 100 + rozvaděč RES ZS 104 - Náves: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon:

parkové úpravy bez další specifikace cca 0,2 ha 1 kVA 5 kVA 23


Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN: Domovní přípojky: Připojení na síť NN: HN 101, ZK 101 – Za mlýnem: Funkce: Kapacita: Plocha: Energetická náročnost - min. příkon: Energetická náročnost - max. příkon: Trafostanice min.: Omezující faktory: Možnosti přeložky: Rozvodná soustava NN: Domovní přípojky: Připojení na síť NN:


ze stávající TS žádné (venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu) nejsou nutné venkovní vedení vodiči AlFe přes skříň PS 100 + rozvaděč RES krajinná zeleň, vodohospodářské plochy cca 7,2 ha 3 kVA 7 kVA ze stávající TS žádné (venk. vedení VN 22kV je mimo tuto lokalitu) nejsou nutné venkovní vedení vodiči AlFe napojením na stávající síť NN přes skříň VRIS 1K zemním kabelem AYKY zakončeným skříní SP4-FP3

Závěr : V návrhu řešení zásobování vytipovaných lokalit elektrickou energií pro plánovanou bytovou výstavbu, ploch pro sport, rekreaci, občanskou vybavenost a podnikatelské aktivity byly použity veškeré dostupné podklady a údaje o stávajících sítích VVN, VN a NN, jakož i údaje o jejich současném technickém stavu a přenosových možnostech. Při postupné realizaci záměrů územního plánu obce je však nutné koordinovat a případné definitivní záměry přizpůsobit stavu a možnostem sítí VN a NN v daném časovém období. Zásobování el.energií všech lokalit v oblasti distribučních i odběratelských sítí VN a NN je nutné vždy projednávat a řešit společně s E.ON ČR, a.s - RSS VN a NN Brno a také s příslušnými orgány státní správy. 8.3.3.

Veřejné osvětlení

Stávající veřejné osvětlení v obci je realizováno svítidly na výložnících, která jsou převážně umístěna na stožárech distribučního rozvodu NN. Veřejné osvětlení je v provozuschopném stavu s možností jeho rozšíření. 8.3.4.

Spoje a radiokomunikace

Dálkové kabely Katastrálním územím obce Křižanovice prochází podél silnice I. třídy č. 50 (Brno – Holubice – Uherské Hradiště – státní hranice) trasa dálkového optického kabelu. Trasa tohoto kabelu je zakreslena v grafické části. Telekomunikace Jednotlivé lokality budou napojeny na stávající telekomunikační síť, technické a kapacitní parametry napojení budou předmětem dalších stupňů projektové dokumentace, které budou zpracovány pro konkrétní stavební záměry a aktivity v území. Televizní signál Příjem televizního signálu je v obou obcích zabezpečován bez větších problémů v rozsahu českých vysílacích stanic (ČT, NOVA a PRIMA), prostřednictvím vysílačů : Brno – Kojál. 8.3.5.

Likvidace tuhých komunálních odpadů

V obci je v současné době prováděn sběr komunálního odpadu v popelnicových nádobách. Svoz je prováděn 1x za 14 dnů. V obci jsou v prostoru mezi obchodem a hasičskou zbrojnicí umístěny kontejnery komunálního separovaného odpadu (sklo, papír a plasty). Výpočet množství TKO (měrná produkce TKO činí): 0,55 kg/obyv/den (tj. 0,80 t/m3) katastrální území Křižanovice

počet obyvatel - výhled 994

Qden (kg/den) 546,70

Qden (m3/den) 0,68

Qrok (t/rok) 199,5

Qrok (m3/rok) 248,20

24


9.


VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

Podle evidence dobývacích prostorů vedených obvodním báňským úřadem v Brně není v k.ú Křižanovice evidován žádný dobývací prostor ve smyslu § 29 odst.(3) horního zákona č.44/1988 Sb.

10.

NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Opatření k zajištění ekologické stability

Katastrální území Křižanovice se podle biogeografického členění České republiky nachází v přechodové zóně mezi provincií karpatskou a panonskou, na rozhraní bioregionů 3.1 (Ždánicko-litenčický, podprovincie západokarpatská) a 4.3 (Hustopečský, podprovincie ). Geomorfololgicky se jedná o území se značnou vertikální členitostí, a to jak v severní (bližší karpatskému typu, s výraznějším zastoupením flyšových hornin), tak i jižní polovině katastru (bližší typu panonskému, s vyšším zastoupením pleistoceénních spraší a neogénních sedimentů), které odděluje niva Litavy. Pro potřeby zpracování územního systému ekologické stability (ÚSES) byl katastr Křižanovic zařazen do sosiekoregionu 2.26 – Středomoravské Karpaty. ÚSES zpracovala firma Ekologické projektování, Čejkovická 13, Brno (její nástupnickou organizací je fy Ageris s.r.o., Jeřábkova 5, Brno), a to jako místní ÚSES, bez přímého kontaktu s ÚSES regionálním. Územní plán zpracovaný ÚSES přejímá v plném rozsahu. Podle státního seznamu chráněných území ochrany přírody se v k.ú. Křižanovice žádné takové území nenachází, v nejbližším okolí jich však je několik. Vesměs se jedná o ostrůvky společenstev teplomilné stepní vegetace (Národní přírodní rezervace Větrníky v k.ú. Letonice, Přírodní rezervace Člupy v k.ú. Marefy, Mušenice a Rašovický zlom - Chobot v k.ú. Rašovice u Bučovic, Přírodní památky Nádavky u Němčan v k.ú. Hodějice a Žlíbek v k.ú. Rašovice u Bučovic; další chráněná území přírody se nacházejí v k.ú. Mouřínov). Podobné ostrůvky stepní vegetace se vyskytují i v severní části řešeného katastru, kde zastávají úlohu významných krajinných prvků. Hlavním významným krajinným prvkem je v k.ú. Křižanovice ze zákona niva řeky Litavy, na kterou navazuje drobnější niva jejího levobřežního přítoku – Křižanovického potoka. Litava je sice v plném rozsahu regulovaná, koryto je však silně zanesené sedimenty a tzv. marefský splav (těsně před hranicemi katastru) je ve špatném stavu a zcela nefunkční. Koryto Křižanovického potoka bylo v minulosti narovnáno a je bez zpevnění.

11.

VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV

11.1.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

V návrhu ÚP SÚ Křižanovice je VPS veškerá dopravní a technická infrastruktura v navržených lokalitách. Návrh veřejně prospěšných staveb je součástí územního plánu obce a jednotlivé části jsou zařazeny do jeho závazné části. Vymezení veřejně prospěšných staveb :  OK 101 – VPS 1: plocha pro farní úřad  OS 101 – VPS 2: plocha pro mateřskou školu  RS 101 – VPS 3: sportovní plocha za fotbalovým hřištěm  RS 102 – VPS 4: sportovní plocha za Sokolovnou  UV 101 – VPS 5: veřejný prostor před Obecním úřadem  VU 102 – VPS 6: veřejný prostor u mlýna  UV 103 – VPS 7: místní komunikace  UV 104 – VPS 8: veřejný prostor na návsi  UV 105 – VPS 9: veřejný prostor u kostela  UV 106 – VPS 10: místní komunikace  UV 107 – VPS 11: chodník  UV 108 – VPS 12: veřejný prostor Zámostek  UV 109 – VPS 13: chodník  UV 110 – VPS 14: místní komunikace  UV 111 – VPS 15: chodník  UV 112 – VPS 16: chodník  UV 113 – VPS 17: místní komunikace  DP 101 – VPS 18: parkoviště pro fotbalové hřiště  DH 101 – VPS 19: smyčka otáčení autobusů IDS u železniční zastávky 25


                   11.2.

DH 102 – VPS 20: DH 103 – VPS 21: DH 104 – VPS 22: DH 105 – VPS 23: VPS 24: VPS 25: VPS 26: VPS 27: VPS 28: VPS 29: VPS 30: VPS 31: VPS 32: VPS 33: VPS 34: VPS 35: VPS 36: VPS 37: VPS 38:


záliv autobusové zastávky IDS u železniční zastávky záliv autobusové zastávky IDS u hasičské zbrojnice - směr Rašovice záliv autobusové zastávky IDS - směr Rašovice záliv autobusové zastávky IDS vodovodní propoj směr Hodějice vodovodní řad za farou vodovodní řad Padělky vodovodní řad Krešple objekt zesilovací AT stanice na vodovodním řadu Krešple vodovodní řad za fotbalovým hřištěm obecní splašková kanalizační síť dešťová kanalizace za farou dešťová kanalizace Padělky dešťová kanalizace Krešple dešťová kanalizace Krešple STL plynovod za farou / Padělky STL plynovod Krešple / U potoka STL plynovod za fotbalovým hřištěm kabelové vedení VN Za mlýnem

ASANACE A ASANAČNÍ ÚPRAVY Z návrhu územního plánu nevyplývá potřeba žádných asanací ani asanačních úprav.

26


C. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBOR ZPF A PPFLU

C. VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBOR ZPF, PPFLU

27



1.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (DLE VYHL. 13/1994 SB.)

1.1.

POUŽITÁ METODIKA Vyhodnocení předpokládaných důsledků realizace této ÚPD na zemědělský půdní fond vychází ze:  zákona o ochraně zemědělského půdního (zákon č.334/1992 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů),  vyhlášky Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují ochrany půdního fondu (vyhláška č.13/1994 Sb.)  metodického pokynu Ministerstva životního prostředí k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (ze dne 1.10.1996, čj.OOLP/1067/96).

1.2.

STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ (tabulka odpovídá údajům ÚHDP, tj. úhrnných hodnot druhů pozemků za katastr) druh pozemku orná půda chmelnice vinice zahrady sady trvalý travní porost zem.půda celkem lesy vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celková výměra

1.3.

výměra v ha 396,4218 0,0000 2,4412 13,3142 7,2327 6,0859 425,4958 3,2871 2,1443 11,5054 36,8776 479,3102

% zem.půdy 93,17 0,00 0,57 3,13 1,70 1,43 100,00 -

% celk.výměry 82,71 0,00 0,51 2,78 1,51 1,26 88,77 0,69 0,45 2,40 7,69 100,00

BONITOVANÉ PŮDNĚ EKOLOGICKÉ JEDNOTKY (BPEJ) V katastrálním území Křižanovice se vyskytují následující BPEJ: BPEJ

tř. ochr. ZPF

BPEJ

tř. ochr. ZPF

BPEJ

tř. ochr. ZPF

2.01.00 2.01.10 2.06.00 2.08.10 2.08.50 2.19.11

I. II. II. II. IV. III.

2.20.11 2.20.41 2.22.52 2.40.99 2.41.67 2.41.77

IV. IV. V. V. V. V.

2.56.00 2.58.00 2.59.00 3.08.10 3.08.50 3.58.00

I. II. III. III. IV. II.

Základní kód BPEJ je pětimístný: První pozice (*....) definuje klimatický region (v ČR je jich 10, označení 0 – 9). Katastrální území Křižanovic se téměř celé nachází v klimatickém regionu 2 (2 ** ** = T 2: teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8 – 9°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 500 - 600 mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.600 – 2.800, s vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (20 – 30), s nízkou vláhovou jistotou (2 – 4). Na jihu a jihovýchodě zasahuje do katastru klimatický region 3 (3 ** ** = T 3 : teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7) 8 – 9°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550 – 650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.500 – 2.800, se středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10 – 20), se střední vláhovou jistotou (4 – 7). Druhá a třetí pozice (.**..) definuje hlavní půdní jednotku (těch je v ČR 78, označení 01 - 78). Hlavní půdní jednotky (HPJ) zjednodušeným způsoben definují půdní typ, druh a vodní režim. V zájmovém území se vyskytují následující HPJ:  * 01 ** černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem  * 06 ** černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech; těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené 28



 * 08 ** tj. černozemě nebo hnědozemě, i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, středně těžké  * 19 ** rendziny až rendziny hnědé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách; středně těžké až těžké, se štěrkem, s dobrými vláhovými poměry, avšak někdy krátkodobě převlhčené  * 20 ** rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné  * 22 ** hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech; většinou lehčí nebo středně těžké, výsušné  * 40 ** svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; vláhové poměry závislé na srážkách  * 41 ** svažité půdy (nad 12o) na všech horninách, středně těžké až těžké; s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; vláhové poměry závislé na srážkách  * 56 ** nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry.  * 58 ** Nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé.  * 59 ** nivní půdy glejové na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější Čtvrtá pozice (...*.) podává informaci o sklonitosti a expozici daného konkrétního pozemku. Jde o kategorie sklonitosti a expozice, respektive jejich kombinaci, vyjádřenou číselným kódem 0 – 9. Hodnoty udávané u místních BPEJ jsou zohledněny ve třídách ochrany ZPF. Pátá pozice (....*) obdobným způsobem, tj. číselným kódem v rozpětí 0-9, definuje kategorii skeletovitosti a kategorii hloubky půdy, respektive jejich kombinaci. Hodnoty udávané u místních BPEJ jsou zohledněny ve třídách ochrany ZPF. Pro běžné potřeby se využívá spojení čtvrté a páté pozice; v místních podmínkách se jedná o následující dvojčíslí:  * ** 00 : sklonitost do 3°, expozice všesměrná, hluboká půda bez skeletu  * ** 10 : sklonitost 3-7°, expozice všesměrná, hluboká půda bez skeletu  * ** 11 : sklonitost 3-7°, expozice všesměrná, půda hluboká až středně hluboká, bez skeletu až slabě skeletovitá  * ** 41: sklonitost 7-12°, expozice převážně jižní, půda hluboká až středně hluboká, bez skeletu až slabě skeletovitá  * ** 50 : sklonitost 7-12°, expozice převážně severní, půda hluboká, bez skeletu  * ** 52 : sklonitost 7-12°, expozice převážně severní, půda hluboká až středně hluboká, slabě skeletovitá  * ** 67 : sklonitost 7-12°, expozice převážně jižní, půda hluboká až středně hluboká, bez skeletu až slabě skeletovitá  * ** 77 : sklonitost 7-12°, expozice převážně severní, půda převážně středně hluboká, středně skeletovitá  * ** 99 : sklonitost nad 17°, respektive 25°, hloubka ani skeletovitost půdy nerozhoduje (příkré svahy, srázy, vysoké meze) 1.4.

PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR ZPF

Předpokládaný zábor ZPF je 185.562 m2. V tabulce je pro jednotlivé lokality, navrhované pro umístění rozvojových záměrů, uveden rozsah navrhovaného záboru ZPF, respektive jeho nárůst proti stávajícímu stavu: ozn.

název lokality

BRc 101 U silnice

BPEJ 2.01.10

třída ochrany II.

druh nárůst záboru účel pozemku záboru

Parcelní čísla

2

3.205 m2

BRc

549, 550, 551, 552

m2

BRc

790, 798/2, 799/2, 800, 801/1, 801/2, 802/1-2, 803/1-2, 804, 808, 811/1-2, 812/1-2, 813/1-2

21.042

BRc 102 Padělky

2.01.00 2.08.50 2.59.00

I. IV. III.

2, 5, 6

BRc 103 Padělky

2.01.00 2.08.50

I. IV.

2, 5

8.458 m2

BRc

809/4, 810/4, 813/4, 814/3, 814/435, 826/5

BRc 104 Krešple

2.08.50 2.40.99 2.58.00

IV. V. II.

2

42.132 m2

BRc

828/1-48

BRc 105 U potoka

2.56.00

I.

2, 5

4.700 m2

BRc

123, 843/37-43

7

1.451 m2

BRc

845/4-6, 845/45-47

BRc 106 Rašovská

2.01.00 2.56.00 2.58.00

I. I. II.

29


ozn.

název lokality

BPEJ

třída ochrany


druh nárůst záboru účel pozemku záboru

Parcelní čísla

BRc 107 Rašovská

2.01.00 2.56.00 2.58.00

I. I. II.

7

3.104 m2

BRc

845/39-44

OK 101 U kostela

2.01.00 2.08.50

I. IV.

2

1.126 m2

OK

814/3, 814/6, 814/435, 826/5

OS 101 U kostela

2.01.00 2.08.50

I. IV

2

2.475 m2

OS

814/3, 814/435, 826/5

RS 101 U hřiště

2.59.00

III.

2

5.228 m2

RS

379/20-22, 459/1-6, 760/1-7, 761/1-4, 762/1-6, 763, 764

VZ 101 Padělky

2.01.00 2.59.00

I. III.

2

16.575 m2

VZ

814/210

UV 105 U kostela

2.01.00 2.08.50

I. IV.

7

190 m2

UV

806

UV 106 U kostela

2.01.00 2.08.50

I. IV.

2, 5, 6, 7

685 m2

UV

804, 806, 808, 809/1, 809/3, 810/3-4, 813/3-4, 814/435

UV 110 Rašovská / Krešple

2.08.50 2.40.99 2.56.00 2.58.00

IV. V. I. II.

2, 7

2.115 m2

UV

828/1, 832/1-6, 833/10, 840/1

UV 111 Rašovská

2.56.00 2.58.00

I. II.

2, 7

110 m2

UV

843/37, 845/45

UV 112 Krešple

2.08.50 2.40.99 2.58.00

IV. V. II.

7

365 m2

UV

832/2-5, 840/1

DP 101 U hřiště

2.59.00

III.

2

530 m2

DP

755

ZK 101 Za mlýnem

2.59.00

III.

2

49.750 m2

ZK

782/1

HN 101 Za mlýnem

2.59.00

III.

2

22.321 m2

ZK

782/1



čísla ve sloupci „Druh pozemků“ odpovídají oficiálnímu značení druhů pozemků: 2 - orná půda, 3 - chmelnice, 4 - vinice, 5 - zahrady, 6 - intenzivní sady, 7 - trvalý travní porost, 10 - lesní půda, 11 – rybníky s chovem ryb, 12 - ostatní vodní plochy, 13 - stavební pozemky, 14 - ostatní plochy



zkratky se sloupci „Účel záboru“ znamenají: BBc – bydlení bytové, Brc – bydlení čisté, RS – rekrace, sport, OK – občanská vybavenost (kultura) , OS – občanská vybavenost (školství) , UV – plochy urbánní, DP – plochy dopravy (parkování), ZK – plochy krajinné zeleně, HN – vodohospodářské plochy

V katastru nebyly v minulosti (s výjimkou likvidace mezí v rámci HTÚP v počátcích socializace zemědělství) prováděny žádné rekultivační práce většího rozsahu – terénní úpravy, budování terasových plošin atd. Zhruba před třiceti lety bylo Státní meliorační správou provedeno drenážování lokality Za mlýnem – Průhon; v současné době je toto odvodnění na převážně části území nefunkční. BRc 101 – U silnice Návrhová plocha se nachází v severní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda a zahrady. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 3.205 m2 zemědělské půdy. BRc 102 – Padělky Návrhová plocha se nachází ve východní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda, zahrady a sady. Celková výměra návrhové plochy je 21.391 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 21.042 m2 zemědělské půdy. 30



BRc 103 – Padělky Návrhová plocha se nachází ve východní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 8.611 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 8.458 m2 zemědělské půdy. BRc 104 – Krešple Návrhová plocha se nachází v jihovýchodní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 45.672 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 42.132 m2 zemědělské půdy. BRc 105 – U potoka Návrhová plocha se nachází v jihovýchodní části obce u Křižanovického potoka, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda a trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 4.700 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 4.700 m2 zemědělské půdy. BRc 106 – Rašovická Návrhová plocha se nachází v jižní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce mezi silnicí na Rašovice a Křižanovickým potokem. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 1.451 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 1.451 m2 zemědělské půdy. BRc 107 - Rašovská Návrhová plocha se nachází v jižní části obce mezi silnicí na Rašovice a Křižanovickým potokem za hranicí současně zastavěného území,. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 3.104 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 3.104 m2 zemědělské půdy. OK 101 – U kostela Návrhová plocha se nachází v blízkosti kostela, na východ od hranice současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda a trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 1.130 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu občanského a veřejného vybavení - kulturu, čímž dojde k záboru 1.126 m2 zemědělské půdy. OS 101 – U kostela Návrhová plocha se nachází v blízkosti kostela, na východ od hranice současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda a trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 2.475 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu občanského a veřejného vybavení - školství, čímž dojde k záboru 2.475 m2 zemědělské půdy. RS 101 – U hřiště Návrhová plocha se nachází ve východní části obce a svou západní stranou navazuje na hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 5.228 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro sport, čímž dojde k záboru 5.228 m2 zemědělské půdy. VZ 101 – Padělky Návrhová plocha se nachází východně od hranice současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 16.575 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro zemědělskou výrobu, čímž dojde k záboru 16.575 m2 zemědělské půdy UV 105 – U kostela Návrhová plocha se nachází na východ od hranice současně zastavěného území obce, v blízkosti kostela. Svou východní stranou sousedí s návrhovou plochou OK 101. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 295 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu urbánní, čímž dojde k záboru 190 m2 zemědělské půdy. UV 106 – U kostela Návrhová plocha se nachází na východ od hranice současně zastavěného území obce, v blízkosti kostela. Jedná se o návrhovou komunikaci, která slouží k obsluze lokalit BRc 102, BRc 103 a OK 101. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost, zahrady, sady a orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 295 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu urbánní, čímž dojde k záboru 190 m2 zemědělské půdy.

31



UV 110 – Rašovská / Krešple Návrhová plocha se nachází jihovýchodně od hranice současně zastavěného území obce. Jedná se o návrhovou komunikaci, která slouží k obsluze lokalit BRc 104, BRc 105, BRc 106 a BRc 107. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost a orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 4.584 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu urbánní, čímž dojde k záboru 2.115 m2 zemědělské půdy. UV 111 – Rašovská Návrhová plocha se nachází jižně od hranice současně zastavěného území obce. Jedná se o návrhovou plochu chodníku podél komunikace UV 110. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost a orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 149 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu urbánní, čímž dojde k záboru 110 m2 zemědělské půdy. UV 112 – Krešple Návrhová plocha se nachází jižně od hranice současně zastavěného území obce. Jedná se o návrhovou plochu chodníku podél komunikace UV 110. Její současné funkční využití je jako trvalý travní porost. Celková výměra návrhové plochy je 807 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu urbánní, čímž dojde k záboru 365 m2 zemědělské půdy. DP 101 – U hřiště Návrhová plocha se nachází ve východní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Její současné funkční využití je jako orná půda. Celková výměra návrhové plochy je 615 m2. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro bydlení rodinné čisté, čímž dojde k záboru 530 m2 zemědělské půdy. ZK 101 – Za mlýnem Návrhová plocha se nachází ve východní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce. Jedná se o část nivy mezi Litavou a mlýnským náhonem. Východní část je určena pro účely místního ÚSES (biocentrum LBC 02). Celková výměra návrhové plochy je cca 49.750 m2. Její současné funkční využití je jako orná půda. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na plochu určenou pro krajinnou zeleň, čímž dojde k záboru 49.750 m2 zemědělské půdy. (Poznámka: Plocha je momentálně vedena jako orná půda, přestože se jedná o zrnitostně těžkou až velmi těžkou nivní půdu glejovou - BPEJ 2.59.00.) HN 101 – Za mlýnem Návrhová plocha se nachází ve východní části obce, za hranicí současně zastavěného území obce a je součástí návrhové plochy ZK 101. Celková výměra lokality je cca 22.321 m2.Její současné funkční využití je jako orná půda. Návrh uvažuje se změnou funkčního využití na vodohospodářskou plochu, čímž dojde k záboru 22.321 m2 zemědělské půdy. (Poznámka: Plocha je momentálně vedena jako orná půda, přestože se jedná o zrnitostně těžkou až velmi těžkou nivní půdu glejovou - BPEJ 2.59.00.)

2.

EROZE

2.1.

POLNÍ TRATĚ

Katastrální území Křižanovice se dělí do 25 polních tratí (pozemkových bloků, trvale ohraničených polními cestami, silnicemi, vodními toky apod. – viz C.2.3.). Pokud se týká polních cest (a to jak cest ohraničujících polní tratě, tak i cesty uvnitř těchto tratí), do budoucna se počítá s jejich jednostranným osázením stromovou zelení. Převažují zde půdy černozemního typu v různém stupni smytosti, vzniklé na kvartérních eolických sedimentech (nejčastěji pleistocénních spraších), překrývajících souvrství ždánického flyše; na některých místech vystupuje flyš až na povrch – zde se pak jedná o erozně narušené hnědé půdy, případně rendziny. V nivách se pak na vzniku půd podílely fluviální sedimenty spolu se splaveninami z okolních svažitých pozemků (viz BPEJ). 2.2.

EROZNÍ OHROŽENÍ VODNÍ EROZÍ

Vzhledem k pedologickým podmínkám a velkovýrobnímu způsobu obdělávání (pěti zemědělskými podniky je velkovýrobně obděláváno cca 450 ha orné půdy) je stupeň erozního ohrožení zdejších pozemků značný – z celkem 25 polních tratí nejsou erozí ohroženy polní tratě Pod silnicí, Pod dráhou, Za mlýnem, Za pilou, Široké louky a Louky od Rašovic ( tj. pozemky nacházející se v nivě Litavy a Rašovického potoka). Zbývajících 19 tratí je vodní erozí více či méně ohroženo – viz následující tabulka:

32


polní trať Šmolesy Za vinohrady Od hranic Vinohrady Hampelky Meze Kopce Díly nad silnicí Příčné pole Katovna Člupy Grejzvízle Tygléty Za mostkem Nad cihelnou Odměrky Grešple Padělky Za hřbitovem   

vojtěška - smyv t/ha/rok 0,58 0,96 1,04 2,81 1,25 2,07 2,13 1,04 3,51 0,72 3,38 2,50 0,19 0,58 0,32 5,53 0,20 0,38 0,70


pšenice – smyv t/ha/rok 4,92 8,18 8,90 23,86 10,63 17,57 18,08 8,89 29,84 6,11 28,69 21,26 1,59 4,94 2,75 47,03 1,69 3,24 5,94

kukuřice – smyv t/ha/rok 20,26 33,68 36,64 98,24 43,76 72,36 74,46 36,59 122,88 25,15 118,15 87,56 6,54 2,032 11,32 193,67 6,95 13,35 24,46

Průměr smyvu za 5 let t/ha/rok 7,99 13,28 14,38 38,74 17,26 28,53 29,36 14,43 48,45 9,92 46,58 34,52 2,58 8,02 4,46 76,36 2,74 5,26 9,64

průměrná skladba velkovýrobně pěstovaných plodin je 50% ozimé pšenice, 25% ječmene jarního, 20% kukuřice a 5% ostatních, tedy obdoba pětihonného osevního postupu trať Odměrky není velkovýrobně obdělávána pro výpočet erozního smyvu u jednotlivých plodin byla použita Wischmeierova rovnice G=K.L.S.C.P, kde G je výsledný smyv v mm/rok (přepočet na t/ha/rok koeficientem 1,4), R je faktor erozní účinnosti deště (pro ČR platí průměrné R=20), K je faktor náchylnosti půdy k erozi (zde podle místních půdních podmínek, v rozpětí 0,39 – 0,72), L je faktor délky svahu (míněn nepřerušený svah), S je faktor sklonu svahu, C je faktor ochranného vlivuvegetace (pro vojtěšku použito C=0,02;, pro obiloviny C=0,17 a pro kukuřici C=0,70) a P je faktor účinnosti protierozních otpatření (použito P=1, tj. bez protierozních opatření)

Z tabulky je zřejmé, že výrazné ohrožení je zejména u tratí Odměrky, Příčné pole, Člupy, Vinohrady a Grejzvízle. Pro řešení protierozní ochrany považujeme za nejvýhodnější výsadbu půdoochranné zeleně (nejlépe jako les zvláštního určení), a to v případě vyjmenovaných tratí u polní tratě Odměrky až do celé plochy, u zbývajících vyjmenovaných tratí až do 10% jejich výměry. Případné další výsadby lesů zvláštního určení jsou však vzhledem k erozním poměrům v daném území možné na všech pozemcích se svažitostí nad 12°(viz BPEJ).

33


2.3.

SCHÉMA POLNÍCH TRATÍ

2.4.

ZÁVĚR


Při navrhování jakéhokoliv druhu protierozních opatření je třeba vzít v úvahu nejen jejich proveditelnost, ale i následné fungování (např. omezit pěstování erozně málo odolných plodin je z hlediska agrotechnického velmi jednoduché, znamená však razantní zásah do ekonomických výsledků – pěstování slunečnice je finančně značně zajímavější než pěstování obilovin, vrstevnicové založení zatravněných průlehů je proveditelné, ale průlehy nebudou fungovat, budou-li založeny ve svahu vyšším než je svahová dostupnost kteréhokoliv stroje v technologické lince apod.). Obecně lze konstatovat, že k nejúčinnějším a zároveň i finančně nejméně náročným opatřením patří zmenšení pozemků. Kvalifikovaný návrh protierozních opatření je součástí jiného druhu projektové dokumentace - komplexních pozemkových úprav – a jako takový by měl být řešen zcela samostatně mimo územně plánovací dokumentaci, jejíž obsah je přesně vymezen zákonem č. 50/1976 Sb. V platném znění a vyhláškou č. 135/2001 .

34


3.


VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PPFLU Návrhové plochy v rámci návrhu nemají vliv na řešení PPFLU.

35

TEXTOVÁ ČÁST A, B, C

Recommend Documents