TESLA PATŘÍ KE KOLÍNU

108k 12.3.2008 20:28 Stránka 8

KOVÁK číslo 10 — 21. března 2008

ODBORÁŘI PŘED SNĚMOVNOU - FOTOREPORTÁŽ

10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 12. BŘEZNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 21. BŘEZNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

i na http//www.oskovo.cz ● Usnesení z Pfiedsednictva a Rady OS KOVO - str. 2 ● FotoreportáÏ z tichého protestu pfied snûmovnou str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pfiíspûvek na péãi jako dávka sociálních sluÏeb (III.) ● DaÀov˘ reÏim benefitÛ a obdobn˘ch pfiíjmÛ po 1. 1. 2008 (IX.)

Kováci se dostavili jako vždy v hojném počtu

„Jsem rád, že jste našli odvahu,“ promluvil k přítomným Z. Škromach

Zaměstnankyně a. s. TECO Alena Koucká na poloautomatickém pracovišti plošné montáže Pro zrušení stravenek ruku klidně zvednu, ale proti zvýšení cen v kantýně se budu bránit do krve…

ODBORÁŘI PŘED SNĚMOVNOU

Vypískaný ministr Julínek odmítl ke shromážděným promluvit s tím, že z nich prý cítí alkohol

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Hledání a obměňování forem je podmínka ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český prozaik, dramatik a filmový režisér Vladislav Vančura (1891 - 1942), původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo se vyznačuje hledáním nových forem a osobitým slohem i jazykem (Pekař Jan Marhoul, Pole orná i válečná, Rozmarné léto). Ve 30. letech se obrátil k velkorysé epice (Markéta Lazarová), společenskému románu (Konec starých časů) a povídkám (Luk královny Dorotky). Řada jeho próz byl úspěšně zfilmována. (jk) Vyluštění z Kováku č. 9/2008 (výrok A. Einsteina): Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ... ne z toho, co je schopen získat. 4

„S vašimi transparenty se ztotožňuji,“ ujistil odboráře J. Paroubek

Proti připravované vládní reformě důchodového systému a chystanému zrušení daňového zvýhodnění stravenek vyjádřili 11. března před poslaneckou sněmovnou odboráři ze svazů sdružených v ČMKOS tichý protest. Uskutečnil se v rámci stávkové pohotovosti ČMKOS (vyhlášené 3. března). Předseda ČMKOS M. Štěch připomněl důvody odborářského protestu a pak předával mikrofon postupně poslancům přicházejícím na zasedání sněmovny. Neodmítali pouze ti zvolení za ČSSD a KSČM, z jejichž krátkých zdravic vyjímáme: Jiří Paroubek (ČSSD): „S vašimi transparenty se ztotožňuju a doufám, že se uvidíme ve větším počtu, pokud vláda nepřijde k rozumu.“ Vítězslav Jandák (ČSSD): „Jsem rád, že se probouzíte, ale vaše reakce by měla být větší.“ Zdeněk Škromach (ČSSD): „Věřím, že jak důchody, tak nemocenská se nám podaří prosadit. Jsem rád, že jste našli odvahu.“ David Rath (ČSSD): „Julínkovy poplatky jsou absurdní, nesmyslné a snižují většině lidí životní úroveň. Pokusíme se s julínkovsko-topolánkovsko-kalouskovským experimentem něco udělat.“ Václav Exner (KSČM): „Nemohu být tak optimistický jako poslanec Škromach. Držím vám palce.“ Vojtěch Filip (KSČM): „Byl bych rád, kdyby vaše tiché shromáždění před sněmovnou mělo svůj smysl.“ JANA BENEŠOVÁ Poznámka redakce: Fotoreportáž M. Beneše z tichého protestu je otištěna na 4. straně.

TESLA PATŘÍ KE KOLÍNU Kdo zůstal odborům věrný, neprodělal

Když se návštěvník města kapelníka Františka Kmocha začne se dotazovat na Teslu Kolín, má jistotu, že ať už se obrátí na starší dámu či mladíka, dostane naprosto přesnou odpověď. Je to tím, že Tesla - byť dnes už bývalá - patří ke Kolínu stejně historicky jako její věhlasný kapelník. Firma Tesla Kolín vznikla jako pojem v roce 1945 z dřívější firmy Prchal-Ericsson založené roku 1919, a to na výrobu slaboproudých zařízení, zejména se zaměřením na telefonní přístroje a telekomunikační techniku. V roce 1953 přibyla do výMilan Pokorný robního programu radiolokační a navigační zařízení pro letectvo, v roce 1966 numerické řídící systémy pro obráběcí stroje, programovatelné automaty, v roce 1967 automatické telefonní ústředny, v roce 1980 laserové dálkoměry pro armádu a konečně v roce 1989 elektrické řídící rozváděče nízkého napětí.

Pět firem za jedním plotem Naším průvodcem po tomto proslulém slaboproudařském areálu se stal uvolněný předseda sdružené ZO OS KOVO průmyslové zóny Tesla Kolín Milan Pokorný, který v této funkci působí od roku 2006; předtím byl místopředsedou od roku 1993 a ve firmě pracuje nepřetržitě od roku 1981, tedy 27 let. K nedávné historii jako pamětník uvádí: „Po privatizaci Tesly v roce 1994 vzniklo za jedním plotem z bývalého podniku pět samostatných firem, které si v podstatě svůj původní vý-

robní program zachovaly, a tak ani nedošlo při tomto přerodu k žádným výrobním či personálním zemětřesením. Rovněž vývoz do Německa, Švýcarska, Holandska, Rakouska a Anglie se v podstatě nezměnil.“ TECO, a. s., je dnes předním českým výrobcem průmyslových řídících systémů kategorie PLC, ETK-Tesla Kolín, a. s., se zabývá výrobou rozvaděčů, zákaznicky vyvíjených elektronických prvků a napájecích zdrojů, Tespon, s. r. o., a Tespol, s. r. o., mají na programu výrobu forem pro jedno- a dvojkomponentní vstřikování i nástrojů pro lisování plechových dílů. Největší firmou v areálu (s asi 240 zaměstnanci) bývalé Tesly Kolín je v současnosti Elmech, a. s., která zajišťuje zakázkové zpracování plechů, obrábění kovů, povrchové úpravy a ruční i katoforézní lakování. Celkově je v těchto pěti firmách zaměstnáno 349 lidí.

Dlouhé roky se znají Jestliže v některých organizacích je kolektivní vyjednávání „bojem na život a na smrt“, v podnicích bývalé kolínské Tesly se oba partneři respektují. Na rok 2008 se podařilo v krátké době sjednat všechny kolektivní smlouvy. Milan Pokorný přitom tento úspěch nepřipisuje jenom své osobě, ale především (Pokračování na str. 3) 1

108k 12.3.2008 20:30 Stránka 2


USNESENÍ Z RADY OS KOVO Z 5. A 6. 3. 2008


USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO ZE 4. 3. 2008

Rada Odborového svazu KOVO se sešla na svém 9. zasedání ve dnech 5. - 6. března 2008 v Kongresovém centru ALDIS Hradec Králové. Jako host se jednání rady se v jeho první Předsednictvo OS KOVO se na svém druhém řádčásti zúčastnil místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. ném zasedání v roce 2008 sešlo 4. března 2008 ● Rada OS KOVO se v rámci aktuálních informací mimo jiné zabývala vyhlášením stávkové pohotovosti Radou ČMKOS a následně první připravovanou akcí. Tato skutečnost byla velmi rozsáhle diskutována. Členové Rady OS KOVO podrobně diskutovali všechny Jaromír Endlicher důvody, které vedly Radu ČMKOS k vyhlášení stávkové pohotovosti. Kriticky se vyjádřili ke způsobu vyhlášení, k možnosti zneužití politickými stranami ve vazbě na blížící se krajské a senátní volby. Na základě diskuse Rada OS KOVO přijala tři samostatná prohlášení k diskutované situaci. Jedná se o prohlášení formou usnesení k: připravované novele zákoníku práce, důchodové reformě a postupu proti krokům vládní koalice (otištěno samostatně). Shodli se na závěru, že prioritou je zákoník práce a boj proti omezení odborových práv a proti zhoršení postavení zaměstnanců. OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci dopadů reformních kroků. Navrhuje uspořádat protestní demonstraci v druhé polovině května 2008. ● Jako další problematiku projednala Rada OS KOVO v rámci aktuálních informací anonymy rozesílané na některé představitele vedení OS KOVO. Rada OS KOVO konstatovala, že této kampani nevěří, a vyslovila podporu napadeným členům s tím, že je ochotna tuto podporu i veřejně deklarovat. ● V další části aktuálních informací se Rada OS KOVO podrobně zabývala majetkem OS KOVO, prodejem Domu kultury Smíchov a situací v MSDUOS. Tato diskuse pokračovala i v bodě různé. Na závěr diskuse (po pokračování diskuse v bodě různém) Rada OS KOVO vzala na vědomí informaci o prodeji Národního domu Smíchov a situaci v MSDUOS. ● V rámci odborové ofenzívy rada vyslechla informaci o práci komise mladých OS KOVO a o stabilizaci členské základny. Na základě předložených výsledků lze konstatovat, že se daří plnit cíl

odborové ofenzívy - stabilizace členské základny OS KOVO. ● V dalším jednání Rada OS KOVO projednala a schválila návrh rozpočtu OS KOVO na rok 2008 a současně vzala na vědomí kladné stanovisko DaRK OS KOVO k tomuto návrhu rozpočtu. ● Dalším bodem jednání rady byla závěrečná zpráva o kolektivním vyjednávání KSVS pro rok 2008. Tuto zprávu vzala rada na vědomí. ● V rámci projednávání strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 včetně vyhodnocení roku 2008 Rada OS KOVO schválila návrh strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 a uložila základním organizacím OS KOVO předávat průběžně uzavřené PKS na příslušná metodická pracoviště OS KOVO. ● Současně Rada OS KOVO schválila v rámci projednávání celé oblasti kolektivního vyjednávání složení komise kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009 včetně vyjednávacích skupin jednotlivých KSVS a současně schválila i harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009. K tomuto budu uložila místopředsedovi OS KOVO J. Součkovi realizovat schválený harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009. ● Jako další bod Rada OS KOVO projednala a následně vzala na vědomí materiál zpráva o činnosti sekcí OS KOVO za rok 2007. ● Ve všeobecné diskusi Rada OS KOVO projednala, respektive vzala na vědomí: vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za rok 2007; zápis do rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; výmaz z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; úpravu počtu zástupců OS KOVO ve Sněmu ČMKOS pro rok 2008; zprávu o vyřizování stížností, oznámení a podnětů došlých na OS KOVO ve 2. pololetí 2007; seznam ZO OS KOVO, které neodevzdaly výkaz za rok 2007; jednotnou osnovu zprávy o činnosti krajských sdružení OS KOVO za rok 2007. Příští zasedání Rady OS KOVO se bude konat dne 9. června 2008 v Jihlavě. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

PROHLÁŠENÍ RADY OS KOVO Rada OS KOVO přijala v Hradci Králové vodů na sociální pojištění je riskantní a nezodpo5. a 6. 3. 2008 tři prohlášení formou usnesení: vědné! 1. k zákoníku práce: ● Rada OS KOVO se v souvislosti s přípravou věcné novely zákoníku práce obává, na základě různých signálů, že mohou vzniknout při její tvorbě návrhy, které ve výsledku výrazně sníží ochranu zaměstnanců, které zastupujeme. Pokud by byla tato obava potvrzena, je OS KOVO připraven chránit práva zaměstnanců i s použitím všech dostupných odborových prostředků. Pro OS KOVO je ochrana práv zaměstnanců to nejdůležitější, protože pokud bude ze zákonů vytěsněna, tak již není co by zaměstnance chránilo!

2. k důchodové reformě: ● Odborový svaz KOVO nesouhlasí s nekoncepčně navrženou reformou důchodů v ČR! Pokračování přípravy reformy důchodů bez dosažení celospolečenské shody a v kombinaci s odebíráním velké části zdrojů „díky“ zastropování od2

Tento důchodový pokus na lidech může uvrhnout budoucí generace do neřešitelné životní situace, která se bude velmi těžce, a zdali vůbec, napravovat! Nechceme pracovat déle a za menší důchody! OS KOVO také požaduje zohlednění těžké fyzické a psychicky náročné práce, jak bylo uvedeno ve stanovisku ČMKOS!

3. k postupu proti krokům vládní koalice: ● OS KOVO vyjadřuje svou nespokojenost s dopady, které jsou způsobeny jak reformou veřejných financí, tak připravovanou reformou důchodů, reformou zdravotnictví a enormním nárůstem cen. OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci těchto dopadů a navrhuje uspořádání protestní demonstrace v druhé polovině května 2008. OS KOVO podpoří všechny informační aktivity vedoucí k získání podpory členů a občanů ČR.

v Hradci Králové.

● V úvodu Předsednictvo OS KOVO projednalo aktuální informace. V nich se zabývalo závěry jednání Rady ČMKOS ze dne 3. 3. 2008. V této souvislosti vyslechlo informace o průběhu diskuse na jednání uvedené Rady ČMKOS, podrobných výsledcích hlasování. Po obšírné diskusi se připojilo k vyhlášené stávkové pohotovosti ČMKOS proti dopadům reformy veřejných financí. ● Vzalo na vědomí informace z jednání rad krajských sdružení OS KOVO Praha a střední Čechy týkající se prodeje Národního domu na Smíchově s tím, že tato problematika bude diskutována na navazujícím jednání Rady OS KOVO. ● Protože na jednání předsednictva navazovalo jednání Rady OS KOVO, budu se dále zabývat výlučně materiály, které projednávalo pouze Předsednictvo OS KOVO, u ostatních materiálů informuji v Usnesení Rady OS KOVO z 5. a 6. 3. (závěrečná zpráva o kolektivním vyjednávání KSVS pro rok 2008; strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 včetně vyhodnocení roku 2008; návrh na složení komise kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009 včetně vyjednávacích skupin jednotlivých KSVS; harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009; zpráva o činnosti sekcí OS KOVO za rok 2007). ● Předsednictvo OS KOVO vzalo na vědomí vyhodnocení kampaně OS KOVO v BOZP 2007. V komentáři bylo konstatováno, že tato kampaň splnila cíle, které byly kladeny. Dalším materiálem bylo vyhodnocení vzdělávání za rok 2007. Vzděláváním OS KOVO ve 2. pololetí prošlo úctyhodných 4300 členů OS KOVO. Předsednictvo konstatovalo, že narůstá počet posluchačů, kteří jsou na seminářích poprvé, a narůstá i počet posluchačů, kteří pro svoji funkci v ZO OS KOVO nejsou uvolněni. ● Dalším materiálem, který předsednictvo projednalo, byl seznam ZO OS KOVO, které neodevzdaly výkaz ZO OS KOVO za rok 2007. Předsednictvo rozhodlo vůči základním organizacím OS KOVO uvedeným v příloze uvedeného materiálu uplatnit v souladu s § 11 odst. 1 Stanov OS KOVO sankční opatření, a to pozastavením poskytování služeb ZO do dodání výkazu ZO OS KOVO za rok 2007 nejdéle do 30. 9. 2008. Tyto organizace budou o této skutečnosti informovány dopisem. ● Předsednictvo v dalším jednání projednalo a schválilo návrh na doplnění členů komise mladých OS KOVO. Na základě tohoto rozhodnutí byla komise mladých OS KOVO doplněna o jednoho zástupce z královéhradeckého krajského sdružení OS KOVO - kolegu Terera ze ZO OS KOVO Strojírna Potůček Slatiňany a dvě zástupkyně z pardubického krajského sdružení OS KOVO - kolegyni Buiglovou ze ZO OS KOVO OPTREX Vrchlabí a kolegyni Miláčkovou ze ZO OS KOVO TESLA Pardubice. ● V dalším programu se předsednictvo zabývalo přípravou a rámcovým programem porady zástupců ZO OS KOVO dne 15. 4. 2008 v Hradci Králové. Dále vzalo na vědomí zápis a výmaz ZO OS KOVO do a z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO. ● Ve všeobecné diskusi se předsednictvo zabývalo návrhem konference krajských sdružení OS KOVO Královéhradeckého a Pardubického kraje na pomoc funkcionářům, kteří byli propuštěni, formou pojištění. Návrhem se bude zabývat výkonné vedení OS KOVO. Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat v květnu v Praze po zasedání Sněmu ČMKOS. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI ČMKOS TESLA PATŘÍ… Bouřlivá diskuse proběhla na Radě OS KOVO 5. a 6. 3. v Hradci Králové na téma Stávková pohotovost ČMKOS (o jejím vyhlášení Kovák informoval v minulém čísle). Z diskuse vyjímáme příspěvek předsedy ZO OS KOVO Kablo Vrchlabí Josefa Syručka, který byl zároveň sdělením jeho organizace vedením OS KOVO a ČMKOS. V tomto příspěvku vyjádřil podporu stávkové pohotovosti, ale netajil se ani znepokojením. Citujeme: Výbor ZO je znepokojen tím, že v tiskové zprávě o důvodech k vyhlášení stávkové pohotovosti ČMKOS ze dne 3. 3. 2008 je zmiňováno především „velký nárůst inflace, zdražování, citelný pokles příjmů zaměstnanců ve školství, zdravotnictví Josef Syruček a veřejné správě“. VZO považuje tuto tiskovou zprávu za nedotaženou a některé její výroky za nešťastné. Tisková zpráva totiž nezmiňuje, že reforma veřejných financí postihuje také řadové zaměstnance v komerční sféře. ČMKOS se tím nechtěně profiluje jako zástupce pouze zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry, přestože její členskou základnu tvoří převážně zaměstnanci nestátních společností. Zároveň jsou zmiňovány profese, jejichž pracovníci se už dnes nedožívají ani 57 let věku (tzn. zejména hornictví), ale musíme si uvědomit, že i jiné profese jsou v tomto věku již fyzicky i psychicky „odepsané“ - ať už jde o hasiče nebo o obyčejné dělníky od strojů

v zastaralých výrobních provozech. S tím zároveň souvisí fakt, že řádný fond pracovní doby máme v ČR stále vyšší než ve vyspělých státech Evropy, přesto ani zdaleka nedosahujeme jejich výše odměn za práci a zároveň máme již prakticky stejné životní náklady. Z tiskové zprávy také vyplývá, že stávková pohotovost je namířena proti vládním krokům ve zdravotnictví a v důchodovém systému, ale opět nejsou nijak zmíněny další záležitosti, jako jsou výrazně negativní změny v oblasti DPH, nemocenského pojištění, zákoníku práce, daně z příjmu fyzických osob atd. ČMKOS si musí uvědomit, že zastupuje zaměstnance všech možných profesí. Výbor ZO proto navrhuje ČMKOS, aby se v případě dalších kroků neorganizovala jen klasická „centrální“ demonstrace v Praze, ale aby se připravily spíše podobně výrazné akce v krajských městech, průmyslových oblastech apod., kde je vysoký počet odborově organizovaných zaměstnanců a kde je tedy mnohem vyšší pravděpodobnost jejich hojné účasti. Je důležité, aby tyto akce byly organizované a viditelné v celé České republice, nikoliv pouze v hlavním městě. (red.)

PŘI KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ NEŠLAPEME VODU Naše ZO OS KOVO působí od roku 1993 u více zaměstnavatelů. Za dlouhodobou prioritu považujeme kolektivní vyjednávání a následné uzavření kvalitních kolektivních smluv včetně zajištění jejich řádného plnění. Kolektivní vyjednávání jsme zahájili u všech zaměstnavatelů v říjnu 2007 a úspěšně ukončili v únoru tohoto roku. Za velmi důležitý a nezbytný podklad pro zajištění profesionálního kolektivního vyjednávání považujeme zpracování finančních analýz firem. Přiznám se, že i když mám osmnáctiletou praxi s problematikou kolektivního vyjednávání, nedokáži si se svými kolegy ve vyjednávacím týmu představit, že bych bez této analýzy kompetentně a úspěšně vyjednával. Máme pozitivní zkušenost, že zaměstnavatelé u vyjednávání zřetelně vnímají, když naše mzdové požadavky jsou podloženy precizní finanční analýzou. Jednoduše řečeno

„nešlapeme vodu“ a přesně víme, co oprávněně můžeme požadovat. V praxi však někdy vzniká problém, že firmy neplní svoji zákonnou oznamovací povinnost. To už je ale na jiné téma o vymahatelnosti práva. Chtěl bych i touto cestou poděkovat odborníkovi z OS KOVO Ing. Rudolfu Horákovi za perfektní zpracování těchto analýz firem, kde působíme. V našem rekreačním zařízení v Sobotíně pravidelně realizujeme semináře zaměřené i k této problematice. Považuji za užitečné a potřebné zviditelnit tyto analýzy i pro ostatní kolegy z OS KOVO nejen uskutečněním seminářů. O tom, že to významně zástupcům odborů prospěje a pomůže při kolektivním vyjednávání, nepochybuji. Mgr. ALOIS MAČÁK, předseda ZO OS KOVO Železárny Prostějov

ODBORÁŘI Z TRW V PRAZE V budoucnu bude nutná a nezbytná koordinace v oblasti kolektivního vyjednávání. Shodli se na tom představitelé základních organizací Odborového svazu KOVO působících v českých závodech nadnárodního kon-

cernu TRW Automotive na schůzce 27. února v Praze. Zvolili také své zástupce do evropské podnikové rady firmy TRW, která je jedním z předních světových dodavatelů autopříslušenství. (ben)

(Dokončení ze str. 1) dobré práci všech funkcionářů a spolupráci výboru se všemi odboráři a zaměstnanci. Na zdařilý průběh kolektivního vyjednávání mívá vliv i skutečnost, že management všech pěti společností se vypracoval „od pilníku“ až po ředitelská křesla. Všichni se proto navzájem po dlouhé roky znají a nikoho nenapadne, aby se jeden k druhému zachoval křivě. A jaký je výsledek? „Na rok 2007 jsme vyjednali nárůst mezd o tři procenta, ale na rok 2008 již o šest procent. Přitom musím zdůraznit, že až do roku 2006 mzdový vývoj ve společnostech prakticky stagnoval. Se sjednaným nárůstem mezd přesto nejsme zcela spokojeni, protože není zřejmé, zda v roce 2008 zajistí zaměstnancům udržení reálné mzdy. Předpokládáme proto, že podle skutečného vývoje růstu spotřebitelských cen zahájíme se všemi zaměstnavateli ještě v průběhu tohoto roku nové jednání,“ podotýká předseda.

Rozdílné podmínky Na naši otázku, kolik korun tu činí průměrný dělnický plat, předseda poněkud zrozpačitěl: „Víte, to je složitá otázka. Máme tu zaměstnankyně, které vykonávají různé pomocné práce za méně než 10 000 korun, a na druhé straně tu jsou velmi kvalifikovaní zaměstnanci, kteří si s přesčasy vydělají kolem 20 000 korun. Také mzdové podmínky v jednotlivých společnostech jsou rozdílné. Proto je obtížné stanovit nějaký průměr. Do výplatních sáčků však můžeme započítat i to, co obnáší sociální program. Totiž nárok na jeden týden dovolené navíc a na příspěvek na stravování ve výši 30 korun na jedno hlavní jídlo. Do naší zmodernizované závodní jídelny mohou chodit i bývalí zaměstnanci-důchodci, a to za 40 korun. K velkým vymoženostem patří i vlastní zdravotní středisko.“

Odbory se nedají přehlédnout V odborové organizaci je 120 členů z řad zaměstnanců a 160 členů-důchodců. M. Pokorný si posteskne, že atomizací bývalé Tesly Kolín na pět výrobních a tím i odborových organizací členská organizovanost poněkud utrpěla, ale kdo zůstal odborům věrný, rozhodně neprodělal. Sdružená odborová organizace nežije v ilegalitě, ale na hlavní nástěnce před závodní jídelnou i ve výrobních halách informuje o své činnosti i o všech akcích, které pro své členy organizuje. Je to například tradiční turnaj v kuželkách, společné návštěvy kulturních, sportovních i společenských podniků, oblíbené autobusové zájezdy do Polska, příspěvky na rekreaci dětí i dospělých, pravidelné předvánoční besedy s důchodci či vánoční „obálky“ členům. Sdružená odborová organizace vlastní rekreační středisko na Studenově v Rokytnici nad Jizerou, kde je k dispozici 60 lůžek. „Naši členové, ale i ostatní zaměstnanci sdružených společností do tohoto rekreačního zařízení po celý rok velmi rádi jezdí, je to naše chlouba,“ uzavírá předseda Milan Pokorný. Text a snímky (rur)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

108k 12.3.2008 20:30 Stránka 2


USNESENÍ Z RADY OS KOVO Z 5. A 6. 3. 2008


USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO ZE 4. 3. 2008

Rada Odborového svazu KOVO se sešla na svém 9. zasedání ve dnech 5. - 6. března 2008 v Kongresovém centru ALDIS Hradec Králové. Jako host se jednání rady se v jeho první Předsednictvo OS KOVO se na svém druhém řádčásti zúčastnil místopředseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. ném zasedání v roce 2008 sešlo 4. března 2008 ● Rada OS KOVO se v rámci aktuálních informací mimo jiné zabývala vyhlášením stávkové pohotovosti Radou ČMKOS a následně první připravovanou akcí. Tato skutečnost byla velmi rozsáhle diskutována. Členové Rady OS KOVO podrobně diskutovali všechny Jaromír Endlicher důvody, které vedly Radu ČMKOS k vyhlášení stávkové pohotovosti. Kriticky se vyjádřili ke způsobu vyhlášení, k možnosti zneužití politickými stranami ve vazbě na blížící se krajské a senátní volby. Na základě diskuse Rada OS KOVO přijala tři samostatná prohlášení k diskutované situaci. Jedná se o prohlášení formou usnesení k: připravované novele zákoníku práce, důchodové reformě a postupu proti krokům vládní koalice (otištěno samostatně). Shodli se na závěru, že prioritou je zákoník práce a boj proti omezení odborových práv a proti zhoršení postavení zaměstnanců. OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci dopadů reformních kroků. Navrhuje uspořádat protestní demonstraci v druhé polovině května 2008. ● Jako další problematiku projednala Rada OS KOVO v rámci aktuálních informací anonymy rozesílané na některé představitele vedení OS KOVO. Rada OS KOVO konstatovala, že této kampani nevěří, a vyslovila podporu napadeným členům s tím, že je ochotna tuto podporu i veřejně deklarovat. ● V další části aktuálních informací se Rada OS KOVO podrobně zabývala majetkem OS KOVO, prodejem Domu kultury Smíchov a situací v MSDUOS. Tato diskuse pokračovala i v bodě různé. Na závěr diskuse (po pokračování diskuse v bodě různém) Rada OS KOVO vzala na vědomí informaci o prodeji Národního domu Smíchov a situaci v MSDUOS. ● V rámci odborové ofenzívy rada vyslechla informaci o práci komise mladých OS KOVO a o stabilizaci členské základny. Na základě předložených výsledků lze konstatovat, že se daří plnit cíl

odborové ofenzívy - stabilizace členské základny OS KOVO. ● V dalším jednání Rada OS KOVO projednala a schválila návrh rozpočtu OS KOVO na rok 2008 a současně vzala na vědomí kladné stanovisko DaRK OS KOVO k tomuto návrhu rozpočtu. ● Dalším bodem jednání rady byla závěrečná zpráva o kolektivním vyjednávání KSVS pro rok 2008. Tuto zprávu vzala rada na vědomí. ● V rámci projednávání strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 včetně vyhodnocení roku 2008 Rada OS KOVO schválila návrh strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 a uložila základním organizacím OS KOVO předávat průběžně uzavřené PKS na příslušná metodická pracoviště OS KOVO. ● Současně Rada OS KOVO schválila v rámci projednávání celé oblasti kolektivního vyjednávání složení komise kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009 včetně vyjednávacích skupin jednotlivých KSVS a současně schválila i harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009. K tomuto budu uložila místopředsedovi OS KOVO J. Součkovi realizovat schválený harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009. ● Jako další bod Rada OS KOVO projednala a následně vzala na vědomí materiál zpráva o činnosti sekcí OS KOVO za rok 2007. ● Ve všeobecné diskusi Rada OS KOVO projednala, respektive vzala na vědomí: vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za rok 2007; zápis do rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; výmaz z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; úpravu počtu zástupců OS KOVO ve Sněmu ČMKOS pro rok 2008; zprávu o vyřizování stížností, oznámení a podnětů došlých na OS KOVO ve 2. pololetí 2007; seznam ZO OS KOVO, které neodevzdaly výkaz za rok 2007; jednotnou osnovu zprávy o činnosti krajských sdružení OS KOVO za rok 2007. Příští zasedání Rady OS KOVO se bude konat dne 9. června 2008 v Jihlavě. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

PROHLÁŠENÍ RADY OS KOVO Rada OS KOVO přijala v Hradci Králové vodů na sociální pojištění je riskantní a nezodpo5. a 6. 3. 2008 tři prohlášení formou usnesení: vědné! 1. k zákoníku práce: ● Rada OS KOVO se v souvislosti s přípravou věcné novely zákoníku práce obává, na základě různých signálů, že mohou vzniknout při její tvorbě návrhy, které ve výsledku výrazně sníží ochranu zaměstnanců, které zastupujeme. Pokud by byla tato obava potvrzena, je OS KOVO připraven chránit práva zaměstnanců i s použitím všech dostupných odborových prostředků. Pro OS KOVO je ochrana práv zaměstnanců to nejdůležitější, protože pokud bude ze zákonů vytěsněna, tak již není co by zaměstnance chránilo!

2. k důchodové reformě: ● Odborový svaz KOVO nesouhlasí s nekoncepčně navrženou reformou důchodů v ČR! Pokračování přípravy reformy důchodů bez dosažení celospolečenské shody a v kombinaci s odebíráním velké části zdrojů „díky“ zastropování od2

Tento důchodový pokus na lidech může uvrhnout budoucí generace do neřešitelné životní situace, která se bude velmi těžce, a zdali vůbec, napravovat! Nechceme pracovat déle a za menší důchody! OS KOVO také požaduje zohlednění těžké fyzické a psychicky náročné práce, jak bylo uvedeno ve stanovisku ČMKOS!

3. k postupu proti krokům vládní koalice: ● OS KOVO vyjadřuje svou nespokojenost s dopady, které jsou způsobeny jak reformou veřejných financí, tak připravovanou reformou důchodů, reformou zdravotnictví a enormním nárůstem cen. OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci těchto dopadů a navrhuje uspořádání protestní demonstrace v druhé polovině května 2008. OS KOVO podpoří všechny informační aktivity vedoucí k získání podpory členů a občanů ČR.

v Hradci Králové.

● V úvodu Předsednictvo OS KOVO projednalo aktuální informace. V nich se zabývalo závěry jednání Rady ČMKOS ze dne 3. 3. 2008. V této souvislosti vyslechlo informace o průběhu diskuse na jednání uvedené Rady ČMKOS, podrobných výsledcích hlasování. Po obšírné diskusi se připojilo k vyhlášené stávkové pohotovosti ČMKOS proti dopadům reformy veřejných financí. ● Vzalo na vědomí informace z jednání rad krajských sdružení OS KOVO Praha a střední Čechy týkající se prodeje Národního domu na Smíchově s tím, že tato problematika bude diskutována na navazujícím jednání Rady OS KOVO. ● Protože na jednání předsednictva navazovalo jednání Rady OS KOVO, budu se dále zabývat výlučně materiály, které projednávalo pouze Předsednictvo OS KOVO, u ostatních materiálů informuji v Usnesení Rady OS KOVO z 5. a 6. 3. (závěrečná zpráva o kolektivním vyjednávání KSVS pro rok 2008; strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro roky 2009 - 2010 včetně vyhodnocení roku 2008; návrh na složení komise kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009 včetně vyjednávacích skupin jednotlivých KSVS; harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2009; zpráva o činnosti sekcí OS KOVO za rok 2007). ● Předsednictvo OS KOVO vzalo na vědomí vyhodnocení kampaně OS KOVO v BOZP 2007. V komentáři bylo konstatováno, že tato kampaň splnila cíle, které byly kladeny. Dalším materiálem bylo vyhodnocení vzdělávání za rok 2007. Vzděláváním OS KOVO ve 2. pololetí prošlo úctyhodných 4300 členů OS KOVO. Předsednictvo konstatovalo, že narůstá počet posluchačů, kteří jsou na seminářích poprvé, a narůstá i počet posluchačů, kteří pro svoji funkci v ZO OS KOVO nejsou uvolněni. ● Dalším materiálem, který předsednictvo projednalo, byl seznam ZO OS KOVO, které neodevzdaly výkaz ZO OS KOVO za rok 2007. Předsednictvo rozhodlo vůči základním organizacím OS KOVO uvedeným v příloze uvedeného materiálu uplatnit v souladu s § 11 odst. 1 Stanov OS KOVO sankční opatření, a to pozastavením poskytování služeb ZO do dodání výkazu ZO OS KOVO za rok 2007 nejdéle do 30. 9. 2008. Tyto organizace budou o této skutečnosti informovány dopisem. ● Předsednictvo v dalším jednání projednalo a schválilo návrh na doplnění členů komise mladých OS KOVO. Na základě tohoto rozhodnutí byla komise mladých OS KOVO doplněna o jednoho zástupce z královéhradeckého krajského sdružení OS KOVO - kolegu Terera ze ZO OS KOVO Strojírna Potůček Slatiňany a dvě zástupkyně z pardubického krajského sdružení OS KOVO - kolegyni Buiglovou ze ZO OS KOVO OPTREX Vrchlabí a kolegyni Miláčkovou ze ZO OS KOVO TESLA Pardubice. ● V dalším programu se předsednictvo zabývalo přípravou a rámcovým programem porady zástupců ZO OS KOVO dne 15. 4. 2008 v Hradci Králové. Dále vzalo na vědomí zápis a výmaz ZO OS KOVO do a z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO. ● Ve všeobecné diskusi se předsednictvo zabývalo návrhem konference krajských sdružení OS KOVO Královéhradeckého a Pardubického kraje na pomoc funkcionářům, kteří byli propuštěni, formou pojištění. Návrhem se bude zabývat výkonné vedení OS KOVO. Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat v květnu v Praze po zasedání Sněmu ČMKOS. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI ČMKOS TESLA PATŘÍ… Bouřlivá diskuse proběhla na Radě OS KOVO 5. a 6. 3. v Hradci Králové na téma Stávková pohotovost ČMKOS (o jejím vyhlášení Kovák informoval v minulém čísle). Z diskuse vyjímáme příspěvek předsedy ZO OS KOVO Kablo Vrchlabí Josefa Syručka, který byl zároveň sdělením jeho organizace vedením OS KOVO a ČMKOS. V tomto příspěvku vyjádřil podporu stávkové pohotovosti, ale netajil se ani znepokojením. Citujeme: Výbor ZO je znepokojen tím, že v tiskové zprávě o důvodech k vyhlášení stávkové pohotovosti ČMKOS ze dne 3. 3. 2008 je zmiňováno především „velký nárůst inflace, zdražování, citelný pokles příjmů zaměstnanců ve školství, zdravotnictví Josef Syruček a veřejné správě“. VZO považuje tuto tiskovou zprávu za nedotaženou a některé její výroky za nešťastné. Tisková zpráva totiž nezmiňuje, že reforma veřejných financí postihuje také řadové zaměstnance v komerční sféře. ČMKOS se tím nechtěně profiluje jako zástupce pouze zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry, přestože její členskou základnu tvoří převážně zaměstnanci nestátních společností. Zároveň jsou zmiňovány profese, jejichž pracovníci se už dnes nedožívají ani 57 let věku (tzn. zejména hornictví), ale musíme si uvědomit, že i jiné profese jsou v tomto věku již fyzicky i psychicky „odepsané“ - ať už jde o hasiče nebo o obyčejné dělníky od strojů

v zastaralých výrobních provozech. S tím zároveň souvisí fakt, že řádný fond pracovní doby máme v ČR stále vyšší než ve vyspělých státech Evropy, přesto ani zdaleka nedosahujeme jejich výše odměn za práci a zároveň máme již prakticky stejné životní náklady. Z tiskové zprávy také vyplývá, že stávková pohotovost je namířena proti vládním krokům ve zdravotnictví a v důchodovém systému, ale opět nejsou nijak zmíněny další záležitosti, jako jsou výrazně negativní změny v oblasti DPH, nemocenského pojištění, zákoníku práce, daně z příjmu fyzických osob atd. ČMKOS si musí uvědomit, že zastupuje zaměstnance všech možných profesí. Výbor ZO proto navrhuje ČMKOS, aby se v případě dalších kroků neorganizovala jen klasická „centrální“ demonstrace v Praze, ale aby se připravily spíše podobně výrazné akce v krajských městech, průmyslových oblastech apod., kde je vysoký počet odborově organizovaných zaměstnanců a kde je tedy mnohem vyšší pravděpodobnost jejich hojné účasti. Je důležité, aby tyto akce byly organizované a viditelné v celé České republice, nikoliv pouze v hlavním městě. (red.)

PŘI KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ NEŠLAPEME VODU Naše ZO OS KOVO působí od roku 1993 u více zaměstnavatelů. Za dlouhodobou prioritu považujeme kolektivní vyjednávání a následné uzavření kvalitních kolektivních smluv včetně zajištění jejich řádného plnění. Kolektivní vyjednávání jsme zahájili u všech zaměstnavatelů v říjnu 2007 a úspěšně ukončili v únoru tohoto roku. Za velmi důležitý a nezbytný podklad pro zajištění profesionálního kolektivního vyjednávání považujeme zpracování finančních analýz firem. Přiznám se, že i když mám osmnáctiletou praxi s problematikou kolektivního vyjednávání, nedokáži si se svými kolegy ve vyjednávacím týmu představit, že bych bez této analýzy kompetentně a úspěšně vyjednával. Máme pozitivní zkušenost, že zaměstnavatelé u vyjednávání zřetelně vnímají, když naše mzdové požadavky jsou podloženy precizní finanční analýzou. Jednoduše řečeno

„nešlapeme vodu“ a přesně víme, co oprávněně můžeme požadovat. V praxi však někdy vzniká problém, že firmy neplní svoji zákonnou oznamovací povinnost. To už je ale na jiné téma o vymahatelnosti práva. Chtěl bych i touto cestou poděkovat odborníkovi z OS KOVO Ing. Rudolfu Horákovi za perfektní zpracování těchto analýz firem, kde působíme. V našem rekreačním zařízení v Sobotíně pravidelně realizujeme semináře zaměřené i k této problematice. Považuji za užitečné a potřebné zviditelnit tyto analýzy i pro ostatní kolegy z OS KOVO nejen uskutečněním seminářů. O tom, že to významně zástupcům odborů prospěje a pomůže při kolektivním vyjednávání, nepochybuji. Mgr. ALOIS MAČÁK, předseda ZO OS KOVO Železárny Prostějov

ODBORÁŘI Z TRW V PRAZE V budoucnu bude nutná a nezbytná koordinace v oblasti kolektivního vyjednávání. Shodli se na tom představitelé základních organizací Odborového svazu KOVO působících v českých závodech nadnárodního kon-

cernu TRW Automotive na schůzce 27. února v Praze. Zvolili také své zástupce do evropské podnikové rady firmy TRW, která je jedním z předních světových dodavatelů autopříslušenství. (ben)

(Dokončení ze str. 1) dobré práci všech funkcionářů a spolupráci výboru se všemi odboráři a zaměstnanci. Na zdařilý průběh kolektivního vyjednávání mívá vliv i skutečnost, že management všech pěti společností se vypracoval „od pilníku“ až po ředitelská křesla. Všichni se proto navzájem po dlouhé roky znají a nikoho nenapadne, aby se jeden k druhému zachoval křivě. A jaký je výsledek? „Na rok 2007 jsme vyjednali nárůst mezd o tři procenta, ale na rok 2008 již o šest procent. Přitom musím zdůraznit, že až do roku 2006 mzdový vývoj ve společnostech prakticky stagnoval. Se sjednaným nárůstem mezd přesto nejsme zcela spokojeni, protože není zřejmé, zda v roce 2008 zajistí zaměstnancům udržení reálné mzdy. Předpokládáme proto, že podle skutečného vývoje růstu spotřebitelských cen zahájíme se všemi zaměstnavateli ještě v průběhu tohoto roku nové jednání,“ podotýká předseda.

Rozdílné podmínky Na naši otázku, kolik korun tu činí průměrný dělnický plat, předseda poněkud zrozpačitěl: „Víte, to je složitá otázka. Máme tu zaměstnankyně, které vykonávají různé pomocné práce za méně než 10 000 korun, a na druhé straně tu jsou velmi kvalifikovaní zaměstnanci, kteří si s přesčasy vydělají kolem 20 000 korun. Také mzdové podmínky v jednotlivých společnostech jsou rozdílné. Proto je obtížné stanovit nějaký průměr. Do výplatních sáčků však můžeme započítat i to, co obnáší sociální program. Totiž nárok na jeden týden dovolené navíc a na příspěvek na stravování ve výši 30 korun na jedno hlavní jídlo. Do naší zmodernizované závodní jídelny mohou chodit i bývalí zaměstnanci-důchodci, a to za 40 korun. K velkým vymoženostem patří i vlastní zdravotní středisko.“

Odbory se nedají přehlédnout V odborové organizaci je 120 členů z řad zaměstnanců a 160 členů-důchodců. M. Pokorný si posteskne, že atomizací bývalé Tesly Kolín na pět výrobních a tím i odborových organizací členská organizovanost poněkud utrpěla, ale kdo zůstal odborům věrný, rozhodně neprodělal. Sdružená odborová organizace nežije v ilegalitě, ale na hlavní nástěnce před závodní jídelnou i ve výrobních halách informuje o své činnosti i o všech akcích, které pro své členy organizuje. Je to například tradiční turnaj v kuželkách, společné návštěvy kulturních, sportovních i společenských podniků, oblíbené autobusové zájezdy do Polska, příspěvky na rekreaci dětí i dospělých, pravidelné předvánoční besedy s důchodci či vánoční „obálky“ členům. Sdružená odborová organizace vlastní rekreační středisko na Studenově v Rokytnici nad Jizerou, kde je k dispozici 60 lůžek. „Naši členové, ale i ostatní zaměstnanci sdružených společností do tohoto rekreačního zařízení po celý rok velmi rádi jezdí, je to naše chlouba,“ uzavírá předseda Milan Pokorný. Text a snímky (rur)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

108k 12.3.2008 20:28 Stránka 8


ODBORÁŘI PŘED SNĚMOVNOU - FOTOREPORTÁŽ

10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 12. BŘEZNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 21. BŘEZNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

i na http//www.oskovo.cz ● Usnesení z Pfiedsednictva a Rady OS KOVO - str. 2 ● FotoreportáÏ z tichého protestu pfied snûmovnou str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pfiíspûvek na péãi jako dávka sociálních sluÏeb (III.) ● DaÀov˘ reÏim benefitÛ a obdobn˘ch pfiíjmÛ po 1. 1. 2008 (IX.)

Kováci se dostavili jako vždy v hojném počtu

„Jsem rád, že jste našli odvahu,“ promluvil k přítomným Z. Škromach

Zaměstnankyně a. s. TECO Alena Koucká na poloautomatickém pracovišti plošné montáže Pro zrušení stravenek ruku klidně zvednu, ale proti zvýšení cen v kantýně se budu bránit do krve…

ODBORÁŘI PŘED SNĚMOVNOU

Vypískaný ministr Julínek odmítl ke shromážděným promluvit s tím, že z nich prý cítí alkohol

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Hledání a obměňování forem je podmínka ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český prozaik, dramatik a filmový režisér Vladislav Vančura (1891 - 1942), původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo se vyznačuje hledáním nových forem a osobitým slohem i jazykem (Pekař Jan Marhoul, Pole orná i válečná, Rozmarné léto). Ve 30. letech se obrátil k velkorysé epice (Markéta Lazarová), společenskému románu (Konec starých časů) a povídkám (Luk královny Dorotky). Řada jeho próz byl úspěšně zfilmována. (jk) Vyluštění z Kováku č. 9/2008 (výrok A. Einsteina): Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ... ne z toho, co je schopen získat. 4

„S vašimi transparenty se ztotožňuji,“ ujistil odboráře J. Paroubek

Proti připravované vládní reformě důchodového systému a chystanému zrušení daňového zvýhodnění stravenek vyjádřili 11. března před poslaneckou sněmovnou odboráři ze svazů sdružených v ČMKOS tichý protest. Uskutečnil se v rámci stávkové pohotovosti ČMKOS (vyhlášené 3. března). Předseda ČMKOS M. Štěch připomněl důvody odborářského protestu a pak předával mikrofon postupně poslancům přicházejícím na zasedání sněmovny. Neodmítali pouze ti zvolení za ČSSD a KSČM, z jejichž krátkých zdravic vyjímáme: Jiří Paroubek (ČSSD): „S vašimi transparenty se ztotožňuju a doufám, že se uvidíme ve větším počtu, pokud vláda nepřijde k rozumu.“ Vítězslav Jandák (ČSSD): „Jsem rád, že se probouzíte, ale vaše reakce by měla být větší.“ Zdeněk Škromach (ČSSD): „Věřím, že jak důchody, tak nemocenská se nám podaří prosadit. Jsem rád, že jste našli odvahu.“ David Rath (ČSSD): „Julínkovy poplatky jsou absurdní, nesmyslné a snižují většině lidí životní úroveň. Pokusíme se s julínkovsko-topolánkovsko-kalouskovským experimentem něco udělat.“ Václav Exner (KSČM): „Nemohu být tak optimistický jako poslanec Škromach. Držím vám palce.“ Vojtěch Filip (KSČM): „Byl bych rád, kdyby vaše tiché shromáždění před sněmovnou mělo svůj smysl.“ JANA BENEŠOVÁ Poznámka redakce: Fotoreportáž M. Beneše z tichého protestu je otištěna na 4. straně.

TESLA PATŘÍ KE KOLÍNU Kdo zůstal odborům věrný, neprodělal

Když se návštěvník města kapelníka Františka Kmocha začne se dotazovat na Teslu Kolín, má jistotu, že ať už se obrátí na starší dámu či mladíka, dostane naprosto přesnou odpověď. Je to tím, že Tesla - byť dnes už bývalá - patří ke Kolínu stejně historicky jako její věhlasný kapelník. Firma Tesla Kolín vznikla jako pojem v roce 1945 z dřívější firmy Prchal-Ericsson založené roku 1919, a to na výrobu slaboproudých zařízení, zejména se zaměřením na telefonní přístroje a telekomunikační techniku. V roce 1953 přibyla do výMilan Pokorný robního programu radiolokační a navigační zařízení pro letectvo, v roce 1966 numerické řídící systémy pro obráběcí stroje, programovatelné automaty, v roce 1967 automatické telefonní ústředny, v roce 1980 laserové dálkoměry pro armádu a konečně v roce 1989 elektrické řídící rozváděče nízkého napětí.

Pět firem za jedním plotem Naším průvodcem po tomto proslulém slaboproudařském areálu se stal uvolněný předseda sdružené ZO OS KOVO průmyslové zóny Tesla Kolín Milan Pokorný, který v této funkci působí od roku 2006; předtím byl místopředsedou od roku 1993 a ve firmě pracuje nepřetržitě od roku 1981, tedy 27 let. K nedávné historii jako pamětník uvádí: „Po privatizaci Tesly v roce 1994 vzniklo za jedním plotem z bývalého podniku pět samostatných firem, které si v podstatě svůj původní vý-

robní program zachovaly, a tak ani nedošlo při tomto přerodu k žádným výrobním či personálním zemětřesením. Rovněž vývoz do Německa, Švýcarska, Holandska, Rakouska a Anglie se v podstatě nezměnil.“ TECO, a. s., je dnes předním českým výrobcem průmyslových řídících systémů kategorie PLC, ETK-Tesla Kolín, a. s., se zabývá výrobou rozvaděčů, zákaznicky vyvíjených elektronických prvků a napájecích zdrojů, Tespon, s. r. o., a Tespol, s. r. o., mají na programu výrobu forem pro jedno- a dvojkomponentní vstřikování i nástrojů pro lisování plechových dílů. Největší firmou v areálu (s asi 240 zaměstnanci) bývalé Tesly Kolín je v současnosti Elmech, a. s., která zajišťuje zakázkové zpracování plechů, obrábění kovů, povrchové úpravy a ruční i katoforézní lakování. Celkově je v těchto pěti firmách zaměstnáno 349 lidí.

Dlouhé roky se znají Jestliže v některých organizacích je kolektivní vyjednávání „bojem na život a na smrt“, v podnicích bývalé kolínské Tesly se oba partneři respektují. Na rok 2008 se podařilo v krátké době sjednat všechny kolektivní smlouvy. Milan Pokorný přitom tento úspěch nepřipisuje jenom své osobě, ale především (Pokračování na str. 3) 1

108kA 12.3.2008 20:26 Stránka 6

KOVÁK číslo 10 — 21. března 2008/příloha

o provedení práce (§ 75 ZP) jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem. Daňový režim na straně zaměstnance: Odměna za práci na základě dohody o provedení práce je u příjemce zdanitelným příjmem. Dle § 6 odst. 4 ZDP, nepřesáhne-li odměna za kalendářní měsíc částku 5000 Kč, má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost splněna (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele s prohlášením k dani). Z částky nad 5000 Kč měsíčně má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má zaměstnanec prohlášení k dani). Poznámka: Uvedený daňový režim se vztahuje pouze na zaměstnance, který nemá od zaměstnavatele jiný příjem, například z pracovního poměru. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Odměna za práci na základě dohody o provedení práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z ní pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

17. Odměny členů statutárních orgánů Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady vynaložené na odměny členům statutárních orgánů nejsou u za-

městnavatele daňovým výdajem (§ 25 odst. 1 písm. d) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Z odměn členům statutárních orgánů má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Základem pro výpočet zálohy na daň je odměna zvýšená o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Například byla-li vyplacena odměna ve výši 10 000 Kč, základem pro výpočet zálohy na daň je 10 900 Kč (10 000 Kč + 900 Kč, tj. 9 % z 10 000). Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má člen prohlášení k dani). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Jedná se o zdanitelný příjem, který se nově zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální pojištění . . . . . . . . pojistné se neodvádí, tj. nedošlo k žádné změně v pojistném na zdravotní pojištění . . . . . . nově se z těchto odměn odvádí pojistné na zdravotní pojištění Poznámka: Upozorňujeme, že poskytovatel odměny má povinnost registrace a má povinnost příslušné zdravotní pojišťovně odvést odvod na zdravotní pojištění v celkové výši 13,5 % z vyplacené odměny (tj. 9 %, které hradí za člena, a 4,5 %, které hradí sám člen za sebe). (Dokončení seriálu)

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Zaměstnavatel nám nechce proplatit práci přesčas JAROSLAV GRYČ, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Jihlava

Jsme pracovníci zařazení jako THP a šéf nám oznámil, že od 1. 1. 2008 nám nebude proplácena mzda ani příplatek za práci přesčas, neboť při stanovení mzdy již bylo přihlédnuto k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin. Odvolal se přitom na technickou novelu zákoníku práce. Má zaměstnavatel pravdu? K. P., Žďár nad Sázavou Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je opravdu možné, ale pouze u vedoucích zaměstnanců. Jak plyne z dotazu, není to váš případ. Zákoník práce od 1. 1. 2007 do konce roku 2007 neumožňoval sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce, a zaměstnanci tak náležela za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas opět umožňuje technická novela platná od 1. 1. 2008 a lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce. Týká se to však - jak jsem již upozornil - jen vedoucích pracovníků. Podle nového ustanovení § 114 odst. 3 je možné u vedoucích zaměstnanců sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveném v § 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek za práci přesčas vedoucímu zaměstnanci nepřísluší. Je třeba si povšimnout definice vedoucích zaměstnanců, na které se tato právní úprava vztahuje, obsah nalezneme v § 11 odst. 4 ZP. Podle něj se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Podotýkám, že úprava sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas se netýká vedoucích zaměstnanců u zaměstnavatelů patřících do tzv. nepodnikatelské sféry (viz § 109 odst. 3 ZP), neboť § 114 ZP je součástí hlavy II části IV

šesté ZP, jež se na tyto zaměstnavatele a jejich zaměstnance nevztahuje. Pokud se týká objemu přesčasové práce, k němuž lze při sjednávání mzdy přihlédnout, stanoví zákon limit maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že není vyloučeno sjednat mzdu s přihlédnutím k nižšímu rozsahu přesčasové práce. Důležité je připomenout, že zákon hovoří o tom, že mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci je nutno sjednat. Není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem například ve vnitřním předpisu. Ujednání o mzdě s přihlédnutím k práci přesčas tedy musí obsahovat buď kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Možnost sjednat u vedoucích zaměstnanců mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas by v praxi neměla být aplikována tak, že bude mít mzdu sjednánu s přihlédnutím k práci přesčas automaticky každý vedoucí zaměstnanec. Ke sjednávání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas by se mělo přistupovat pouze u těch vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní doba se spíše než určeným rozvrhem pracovních směn řídí nepravidelnou a nárazovou nutností vykonání prací a kteří mohou rozsah vlastní přesčasové práce do určité míry aktivně ovlivňovat. Co se týká dotazu, z něj není možné jasně vymezit, zda vůbec, popřípadě jakým způsobem, bude práce přesčas zaměstnancům kompenzována. Dle mého je nutné, aby tato kompenzace byla stanovena jednoznačně, tj. v měsíční fixní výši, a není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem. Kompenzaci by mohlo obsahovat pouze ujednání o mzdě, kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.


PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO DÁVKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (III.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

13. Lhůty jsou jeden rok a tři roky Nárok na příspěvek na péči nezaniká uplynutím času (§ 15). Jiné je to ovšem s nárokem na jeho výplatu. Na výplatu dávky nebo její části nárok zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží, nejde-li o případy uvedené v § 14 odst. 1. Uvedený paragraf se týká přiznání nebo vyplácení příspěvku v nižší částce, než v jaké náleží, nebo jeho neoprávněného odepření anebo přiznání od pozdějšího data, než od kterého náleží. V těchto případech se příspěvek na péči zvyšuje nebo přiznává až 3 roky zpětně ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek na péči nebo na jeho zvýšení.

14. V dědickém řízení se příspěvek na péči neobjeví Příspěvek na péči není podle § 16 zákona předmětem dědictví. Ovšem v případě, že žadatel o příspěvek na péči zemře před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nárok na částky příspěvku na péči splatné do dne smrti postupně manžel nebo manželka nebo partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., děti rodiče a jiné osoby blízké, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. Nejsou-li takové osoby v domácnosti, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby osoba blízká, která byla osobou závislou označena jako osoba poskytující oprávněné osobě pomoc. Je-li více těchto osob blízkých, vstupuje do řízení a nabývá nárok podle věty druhé osoba blízká, která poskytovala oprávněné osobě pomoc v největším rozsahu. Nelze-li tento rozsah pomoci určit, nabývají osoby blízké nárok na příspěvek rovným dílem. Naopak, pokud by byl příspěvek na péči přiznán před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne jeho smrti, členům jeho rodiny podle uvedeného pořadí (tedy opět postupně manžel, manželka, děti a rodiče) a za stejných podmínek jako při úmrtí před vydáním rozhodnutí (tzn., jestliže vyjmenované osoby žili s příjemcem příspěvku na péči ve společné domácnosti).

15. Kdo je nabyvatel při úmrtí žadatele o příspěvek Zemřel-li žadatel o příspěvek, kterému byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby toto zařízení. Příspěvek slouží k úhradě za poskytnutou péči. Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, jíž byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, tomuto zařízení k úhradě za poskytnutou péči.

16. Příspěvek nelze dát do zástavy Nárok na příspěvek na péči nelze podle § 17 zákona postoupit ani dát do zástavy a nepodléhá výkonu rozhodnutí. Rovněž nemůže být předmětem dohody o srážkách. Zákon ovšem v jiném paragrafu stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhoduje o přiznání příspěvku na péči, je exekučním správním orgánem (§ 27).

17. Výplata příspěvku na péči v měsíci, za který náleží Podle § 18 zákona se příspěvek na péči vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží. Příslušný k jeho výplatě je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vyplácí se v české měně v hotovosti, nebo se poukazuje na účet banky nebo na spořitelní nebo úvěrní účet družstva určeného příjemcem příspěvku. Kam chce příjemce příspěvek na péči poukazovat, je třeba uvést již v žádosti

o příspěvek na péči, a příslušný tiskopis obsahuje pro toto kolonku. Důležité je zákonné stanovení povinnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností vyhovět žádosti příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přitom nemá žádný čas na průtahy s vyhověním žadateli o změnu výplaty. Tuto změnu způsobu výplaty příspěvku je povinen ze zákona o sociálních službách realizovat od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž mu byla taková žádost doručena.

18. Při změně trvalého bydliště si úřady předají podklady Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví také podle § 18 zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností, který byl před touto změnou k výplatě příspěvku příslušný, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Tento dříve příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

19. Oprávněnou osobou zákonný zástupce Podle § 19 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je, pokud jde o dítě, příjemcem příspěvku zákonný zástupce. Jím ovšem může být také fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

20. S neschopností přijímat příspěvek počítá institut zvláštního příjemce

V § 20 zákona o sociálních službách jsou řešeny situace, kdy osoba nebo její zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nejsou schopni příspěvek na péči sami přijímat. Řešením je ustavení zvláštního příjemce obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zvláštním příjemcem může být jen fyzická osoba, která s tím (že byla zvláštním příjemcem ustavena) souhlasí. Souhlasit s ustavením zvláštního příjemce musí podle zákona také oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce „příspěvku“, například zákonný zástupce, který zastupuje práva dítěte. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek na péči používat podle pokynů oprávněné osoby, pokud je oprávněná osoba ovšem schopna podle vyjádření ošetřujícího lékaře vzhledem ke svému zdravotnímu stavu takové pokyny udělovat. Pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže oprávněná osoba (příjemce) vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dát souhlas s ustavením zvláštního příjemce, její souhlas zákon nevyžaduje a zvláštní příjemce je „obecním úřadem“ ustanoven bez jejího souhlasu. Souhlas se nevyžaduje ani v případě, kdy zvláštní příjemce je ustaven z důvodu, že příspěvek osoba závislá nepoužívá v souladu s jeho účelem, tj. k zajištění potřebné péče o svou osobu. V těchto případech se také zvláštní příjemce neřídí pokyny oprávněné osoby. Zákon také mj. stanoví, že zvláštním příjemcem nemůže být nikdy ustaven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. To odpovídá povinnosti příjemce příspěvku na péči využívat příspěvek výhradně ve prospěch oprávněné osoby. Je stanoveno, že ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností o provedení vyúčtování nakládání s příspěvkem na péči je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o ustavení zvláštního příjemce, jestliže odpadnou důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustaven, nebo jestliže neplní své povinnosti. (Pokračování příště) I

108kA 12.3.2008 20:25 Stránka 4


DAŇOVÝ REŽIM BENEFITŮ A OBDOBNÝCH PŘÍJMŮ PO 1. 1. 2008 (IX.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS Mgr. PETR PELECH, finanční oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

12.2. Odměny při životních a pracovních jubileích zaměstnanců a odměny při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům (§ 224 ZP)

u daně z příjmů fyzických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

14. Ostatní plnění

14.1. Úhrada výdajů spojených s výplaDaňový režim na straně zaměstnavatele: tou mzdy zaměstnance a se srážkami ze Jindra Plesníková Ing. Helena Čornejová Náklady na výplatu odměn při dovršení 50 let Mgr. Petr Pelech mzdy na žádost zaměstnance věku, při prvním skončení pracovního poměru po přiV kolektivní smlouvě lze (nad rámec ustanovení § 143 odst. 1 ZP) sjednat závaznání invalidního důchodu nebo nabytí nároku na starobní důchod, při pracovních výročích, za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelných událostech apod., po- zek zaměstnavatele, že bude zaměstnancem určené částky z jeho mzdy (platu) srákud právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního žet a poukazovat na jím určený větší počet účtů u různých institucí, například na předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do účet penzijního připojištění, životního pojištění, stavebního spoření, na splátky půjdaňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). ček, úvěrů zaměstnance apod. Daňový režim na straně zaměstnance: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Daňovým výdajem jsou náklady na převod mzdy na jeden účet zaOdměny poskytnuté pří výše uvedených příležitostech, a to v peněžní i nepeněžní městnanců a náklady související se srážkami ze mzdy v souladu s příformě, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. slušným právním předpisem, například § 143 ZP (§ 24 odst. 2 písm. p) Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Odměny poskytnuté jsou zdanitelným příjmem, a proto se zahrnují do vyměřovacího ZDP). Jiné nebo vyšší výdaje jsou daňovým výdajem, a to v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jejich poskytování vyplývá z kolektivní základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná smlouvy (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: u daně z příjmů fyzických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná Od daně z příjmu jsou osvobozeny - částky vynaložené zaměstnavatelem na v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s pla13. Péče o zdraví cením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněži13.1. Poskytnutí vitamínů a očkování tého plnění zaměstnanci (§ 6 odst. 9 písm. t) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnavatele: Částky vynaložené na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy zaměstnanci Od 1. 1. 2008 za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů a se srážkami ze mzdy dle zvláštních předpisů i jiné nebo vyšší výdaje jsou na straně pro daňové účely nelze uznat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměst- zaměstnance osvobozeny od daně. nanci ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení (§ 25 odst. 1 písm. h)bod 2 ZDP). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Tzn. náklady na pořízení vitamínových prostředků a náklady na očkování nemůže zaJde o příjem od daně osvobozený, a proto se nezahrnuje do vyměřovacího záměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na takové nepe- kladu pro odvod pojistného a neodvádí se z něho pojistné. něžní plnění vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Změny oproti roku 2007: Nově může zaměstnavatel náklady na pořízení vitamínových prostředků a náklady na u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná pořízení očkování pro zaměstnance (proti chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě a dalu daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná ším onemocněním, pokud nejsou hrazené zdravotní pojišťovnou) hradit pouze ze sociálv pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná ního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. 14.2. Bezplatné využívání motorového vozidla poskytovaného zaDaňový režim na straně zaměstnance: městnavatelem svým zaměstnancům Nepeněžní příspěvky na očkování a nákup vitamínů, jako nepeněžní plnění formou vyDaňový režim na straně zaměstnavatele: užívání zdravotnických zařízení, poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných přísociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje jmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Pe- stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obněžní příspěvky na vitamíny a očkování jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: dobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatNepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů se nezahrnuje do vyměřovacího zá- ník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace komkladu pro odvod pojistného a neodvádí se z něho pojistné. Peněžní příspěvky nejsou penzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi osvobozeny od daně z příjmů, a proto se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod souvisejících, obdobně, jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy (§ 24 odst. pojistného a odvádí se z nich pojistné. 1 ZDP). Tzn. náklady související s provozem motorového vozidla jsou daňovým výZměny oproti roku 2007: dajem. u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . nepeněžní plnění ve formě možnosti Daňový režim na straně zaměstnance: používat zdravotnická zařízení nelze Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání zahrnout do daňových výdajů pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % II


vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (§ 6 odst. 6 ZDP). Bezplatným používáním motorového vozidla vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem, a to ve výši stanovené v ustanovení § 6 odst. 6) ZDP. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Od 1. 1. 2008 v souvislosti se změnou (rozšířením) obsahu zúčtovaného příjmu jde o příjem, který se zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální . . . . . . . . při bezplatném poskytování motoroa zdravotní pojištění vého vozidla se částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného

14.3. Úhrada nákladů spojených s čerpáním pohonných hmot na účet zaměstnavatele u vozidel používaných zaměstnancem ke služebním i soukromým účelům Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na čerpání pohonných hmot spotřebovaných pro soukromé účely zaměstnanců za předpokladu, že jsou využívány v rámci opatření zaměřených na zlepšení pracovních a sociálních podmínek (například cesta z bydliště do a ze zaměstnání a zpět, doprava na rekreační pobyt apod.), a pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Náklady na čerpání pohonných hmot na účet zaměstnavatele (například CCS karty) použité při soukromých cestách nebo hodnota tohoto nepeněžního plnění je u zaměstnance zdanitelným příjmem. Náklady, které zaměstnanec uhradí zaměstnavateli běžným postupem (například počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba x průměrná cena pohonných hmot), nejsou příjmem zaměstnance. O příjem zaměstnance se jedná v případě, že zaměstnanec pohonné hmoty v obvyklé ceně spotřebované při soukromých cestách zaměstnavateli neuhradí. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Jedná se o zdanitelný příjem, proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvede se z něho pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

14.4. Prodej výrobků a služeb zaměstnancům za nižší než obvyklé ceny nebo bezplatné poskytování výrobků a služeb zaměstnancům Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na výrobky a služby v rámci běžné činnosti zaměstnavatele jsou daňovými výdaji. Daňový režim na straně zaměstnance: Při prodeji výrobků a služeb zaměstnancům je zdanitelným nepeněžním příjmem u zaměstnance rozdíl mezi cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám, a nižší prodejní cenou uplatněnou zaměstnavatelem při prodeji výrobku (služby) svým zaměstnancům (§ 6 odst. 3 ZDP). Při bezplatném poskytnutí služeb (výrobků) je zdanitelným příjmem zaměstnance obvyklá cenou těchto výrobků (služeb) (§ 3 odst. 3 ZDP). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: V roce 2007 byl rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou prodejní pro účely pojistného nezúčtovaným příjmem, a proto se nezahrnoval do vyměřovacího základu a pojistné se z tohoto nezúčtovaného příjmu neodvádělo. Od 1. 1. 2008 je rozdíl mezi cenou obvyklou, popřípadě cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám, a nižší cenou prodejní pro účely pojistného u zaměstnance zúčtovaný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu a odvádí se z něho pojistné.

Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální . . . . . . . rozdíl mezi cenou, kterou zaměstnavatel a zdravotní pojištění účtuje jiným osobám, a nižší prodejní cenou pro zaměstnance je zúčtovaný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného; při bezplatném poskytnutí služeb (výrobků) je příjmem zaměstnance, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, obvyklá cena těchto výrobků (služeb) Poznámka: Od 1. ledna 2008 se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezapočítávají plnění poskytnutá poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu, jestliže byla poskytnuta po uplynutí jednoho roku po skončení zaměstnání. Jde zejména o plnění poskytovaná ve formě služeb nebo výrobků za zvýhodněnou cenu nebo zdarma, poskytování deputátů, peněžního nebo nepeněžního plnění k vánocům.

15. Poskytování funkčních požitků neuvolněným funkcionářům Odborové organizace mohou poskytovat svým členům za výkon funkce odměny, které z pohledu zákona o daních z příjmů mají charakter funkčních požitků (§ 6 odst. 10 a 11 ZDP). Odměny se poskytují z prostředků odborové organizace na základě rozhodnutí orgánu, který schvaluje rozpočet. Daňový režim na straně funkcionářů: Odměna za výkon funkce v orgánech odborové organizace, a to v peněžní i nepeněžní formě, je u příjemce zdanitelným příjmem. V souladu s ustanovením § 6 odst. 4 ZDP, nepřesáhne-li odměna za kalendářní měsíc částku 5000 Kč, má odborová organizace povinnost srazit a odvést srážkovou daň ve výši 15 %, nově, tj. od 1. 1. 2008, z odměny zvýšené o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %, které za zaměstnance má povinnost uhradit zaměstnavatel (v našem případě odborová organizace). Příklad: Funkcionáři byla v lednu vyplacena odměna ve výši 5000 Kč. Základem pro výpočet srážkové daně je 5450 Kč (5000 Kč + 450 Kč, tj. 9 % z 5000). Tím je daňová povinnost odborové organizace splněna (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele). Z odměn nad 5000 Kč měsíčně má odborová organizace povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Základem pro výpočet zálohy na daň je odměna zvýšená o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Příklad: Funkcionáři byla v lednu vyplacena odměna ve výši 6000 Kč. Základem pro výpočet zálohy na daň je v tomto případě 6540 Kč (6000 Kč + 540 Kč, tj. 9 % z 6000), po zaokrouhlení 6600 Kč. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má funkcionář prohlášení k dani). Tím je daňová povinnost odborové organizace splněna. Poznámka: Upozorňujeme, že odborová organizace má povinnost registrace a povinnost příslušné zdravotní pojišťovně odvést odvod na zdravotní pojištění v celkové výši 13,5 % z vyplacené odměny (tj. 9 %, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel, a 4,5 %, které hradí sám funkcionář, příjemce odměny). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: U funkcionáře (příjemce) se jedná o zdanitelný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . žádná (kromě nového výpočtu základu daně) v pojistném na sociální pojištění . . . . . . . . pojistné se neodvádí, tj. nedošlo k žádné změně v pojistném na zdravotní pojištění . . . . . . nově se z těchto odměn odvádí pojistné

16. Odměny poskytované na základě dohody o provedení práce Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady vynaložené na výplatu odměn poskytovaných na základě dohody III

108kA 12.3.2008 20:25 Stránka 4


DAŇOVÝ REŽIM BENEFITŮ A OBDOBNÝCH PŘÍJMŮ PO 1. 1. 2008 (IX.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS Mgr. PETR PELECH, finanční oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

12.2. Odměny při životních a pracovních jubileích zaměstnanců a odměny při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu poskytované zaměstnavatelem svým zaměstnancům (§ 224 ZP)

u daně z příjmů fyzických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

14. Ostatní plnění

14.1. Úhrada výdajů spojených s výplaDaňový režim na straně zaměstnavatele: tou mzdy zaměstnance a se srážkami ze Jindra Plesníková Ing. Helena Čornejová Náklady na výplatu odměn při dovršení 50 let Mgr. Petr Pelech mzdy na žádost zaměstnance věku, při prvním skončení pracovního poměru po přiV kolektivní smlouvě lze (nad rámec ustanovení § 143 odst. 1 ZP) sjednat závaznání invalidního důchodu nebo nabytí nároku na starobní důchod, při pracovních výročích, za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelných událostech apod., po- zek zaměstnavatele, že bude zaměstnancem určené částky z jeho mzdy (platu) srákud právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního žet a poukazovat na jím určený větší počet účtů u různých institucí, například na předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do účet penzijního připojištění, životního pojištění, stavebního spoření, na splátky půjdaňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). ček, úvěrů zaměstnance apod. Daňový režim na straně zaměstnance: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Daňovým výdajem jsou náklady na převod mzdy na jeden účet zaOdměny poskytnuté pří výše uvedených příležitostech, a to v peněžní i nepeněžní městnanců a náklady související se srážkami ze mzdy v souladu s příformě, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. slušným právním předpisem, například § 143 ZP (§ 24 odst. 2 písm. p) Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Odměny poskytnuté jsou zdanitelným příjmem, a proto se zahrnují do vyměřovacího ZDP). Jiné nebo vyšší výdaje jsou daňovým výdajem, a to v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jejich poskytování vyplývá z kolektivní základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná smlouvy (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: u daně z příjmů fyzických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná Od daně z příjmu jsou osvobozeny - částky vynaložené zaměstnavatelem na v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s pla13. Péče o zdraví cením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněži13.1. Poskytnutí vitamínů a očkování tého plnění zaměstnanci (§ 6 odst. 9 písm. t) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnavatele: Částky vynaložené na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy zaměstnanci Od 1. 1. 2008 za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů a se srážkami ze mzdy dle zvláštních předpisů i jiné nebo vyšší výdaje jsou na straně pro daňové účely nelze uznat nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměst- zaměstnance osvobozeny od daně. nanci ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení (§ 25 odst. 1 písm. h)bod 2 ZDP). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Tzn. náklady na pořízení vitamínových prostředků a náklady na očkování nemůže zaJde o příjem od daně osvobozený, a proto se nezahrnuje do vyměřovacího záměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na takové nepe- kladu pro odvod pojistného a neodvádí se z něho pojistné. něžní plnění vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Změny oproti roku 2007: Nově může zaměstnavatel náklady na pořízení vitamínových prostředků a náklady na u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná pořízení očkování pro zaměstnance (proti chřipce, klíšťové encefalitidě, hepatitidě a dalu daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná ším onemocněním, pokud nejsou hrazené zdravotní pojišťovnou) hradit pouze ze sociálv pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná ního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. 14.2. Bezplatné využívání motorového vozidla poskytovaného zaDaňový režim na straně zaměstnance: městnavatelem svým zaměstnancům Nepeněžní příspěvky na očkování a nákup vitamínů, jako nepeněžní plnění formou vyDaňový režim na straně zaměstnavatele: užívání zdravotnických zařízení, poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných přísociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje jmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Pe- stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obněžní příspěvky na vitamíny a očkování jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: dobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatNepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů se nezahrnuje do vyměřovacího zá- ník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace komkladu pro odvod pojistného a neodvádí se z něho pojistné. Peněžní příspěvky nejsou penzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi osvobozeny od daně z příjmů, a proto se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod souvisejících, obdobně, jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy (§ 24 odst. pojistného a odvádí se z nich pojistné. 1 ZDP). Tzn. náklady související s provozem motorového vozidla jsou daňovým výZměny oproti roku 2007: dajem. u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . nepeněžní plnění ve formě možnosti Daňový režim na straně zaměstnance: používat zdravotnická zařízení nelze Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání zahrnout do daňových výdajů pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % II


vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (§ 6 odst. 6 ZDP). Bezplatným používáním motorového vozidla vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem, a to ve výši stanovené v ustanovení § 6 odst. 6) ZDP. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Od 1. 1. 2008 v souvislosti se změnou (rozšířením) obsahu zúčtovaného příjmu jde o příjem, který se zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální . . . . . . . . při bezplatném poskytování motoroa zdravotní pojištění vého vozidla se částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného

14.3. Úhrada nákladů spojených s čerpáním pohonných hmot na účet zaměstnavatele u vozidel používaných zaměstnancem ke služebním i soukromým účelům Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na čerpání pohonných hmot spotřebovaných pro soukromé účely zaměstnanců za předpokladu, že jsou využívány v rámci opatření zaměřených na zlepšení pracovních a sociálních podmínek (například cesta z bydliště do a ze zaměstnání a zpět, doprava na rekreační pobyt apod.), a pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Náklady na čerpání pohonných hmot na účet zaměstnavatele (například CCS karty) použité při soukromých cestách nebo hodnota tohoto nepeněžního plnění je u zaměstnance zdanitelným příjmem. Náklady, které zaměstnanec uhradí zaměstnavateli běžným postupem (například počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba x průměrná cena pohonných hmot), nejsou příjmem zaměstnance. O příjem zaměstnance se jedná v případě, že zaměstnanec pohonné hmoty v obvyklé ceně spotřebované při soukromých cestách zaměstnavateli neuhradí. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Jedná se o zdanitelný příjem, proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvede se z něho pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

14.4. Prodej výrobků a služeb zaměstnancům za nižší než obvyklé ceny nebo bezplatné poskytování výrobků a služeb zaměstnancům Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na výrobky a služby v rámci běžné činnosti zaměstnavatele jsou daňovými výdaji. Daňový režim na straně zaměstnance: Při prodeji výrobků a služeb zaměstnancům je zdanitelným nepeněžním příjmem u zaměstnance rozdíl mezi cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám, a nižší prodejní cenou uplatněnou zaměstnavatelem při prodeji výrobku (služby) svým zaměstnancům (§ 6 odst. 3 ZDP). Při bezplatném poskytnutí služeb (výrobků) je zdanitelným příjmem zaměstnance obvyklá cenou těchto výrobků (služeb) (§ 3 odst. 3 ZDP). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: V roce 2007 byl rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou prodejní pro účely pojistného nezúčtovaným příjmem, a proto se nezahrnoval do vyměřovacího základu a pojistné se z tohoto nezúčtovaného příjmu neodvádělo. Od 1. 1. 2008 je rozdíl mezi cenou obvyklou, popřípadě cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám, a nižší cenou prodejní pro účely pojistného u zaměstnance zúčtovaný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu a odvádí se z něho pojistné.

Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální . . . . . . . rozdíl mezi cenou, kterou zaměstnavatel a zdravotní pojištění účtuje jiným osobám, a nižší prodejní cenou pro zaměstnance je zúčtovaný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného; při bezplatném poskytnutí služeb (výrobků) je příjmem zaměstnance, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, obvyklá cena těchto výrobků (služeb) Poznámka: Od 1. ledna 2008 se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného nezapočítávají plnění poskytnutá poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu, jestliže byla poskytnuta po uplynutí jednoho roku po skončení zaměstnání. Jde zejména o plnění poskytovaná ve formě služeb nebo výrobků za zvýhodněnou cenu nebo zdarma, poskytování deputátů, peněžního nebo nepeněžního plnění k vánocům.

15. Poskytování funkčních požitků neuvolněným funkcionářům Odborové organizace mohou poskytovat svým členům za výkon funkce odměny, které z pohledu zákona o daních z příjmů mají charakter funkčních požitků (§ 6 odst. 10 a 11 ZDP). Odměny se poskytují z prostředků odborové organizace na základě rozhodnutí orgánu, který schvaluje rozpočet. Daňový režim na straně funkcionářů: Odměna za výkon funkce v orgánech odborové organizace, a to v peněžní i nepeněžní formě, je u příjemce zdanitelným příjmem. V souladu s ustanovením § 6 odst. 4 ZDP, nepřesáhne-li odměna za kalendářní měsíc částku 5000 Kč, má odborová organizace povinnost srazit a odvést srážkovou daň ve výši 15 %, nově, tj. od 1. 1. 2008, z odměny zvýšené o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %, které za zaměstnance má povinnost uhradit zaměstnavatel (v našem případě odborová organizace). Příklad: Funkcionáři byla v lednu vyplacena odměna ve výši 5000 Kč. Základem pro výpočet srážkové daně je 5450 Kč (5000 Kč + 450 Kč, tj. 9 % z 5000). Tím je daňová povinnost odborové organizace splněna (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele). Z odměn nad 5000 Kč měsíčně má odborová organizace povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Základem pro výpočet zálohy na daň je odměna zvýšená o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Příklad: Funkcionáři byla v lednu vyplacena odměna ve výši 6000 Kč. Základem pro výpočet zálohy na daň je v tomto případě 6540 Kč (6000 Kč + 540 Kč, tj. 9 % z 6000), po zaokrouhlení 6600 Kč. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má funkcionář prohlášení k dani). Tím je daňová povinnost odborové organizace splněna. Poznámka: Upozorňujeme, že odborová organizace má povinnost registrace a povinnost příslušné zdravotní pojišťovně odvést odvod na zdravotní pojištění v celkové výši 13,5 % z vyplacené odměny (tj. 9 %, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel, a 4,5 %, které hradí sám funkcionář, příjemce odměny). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: U funkcionáře (příjemce) se jedná o zdanitelný příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . žádná (kromě nového výpočtu základu daně) v pojistném na sociální pojištění . . . . . . . . pojistné se neodvádí, tj. nedošlo k žádné změně v pojistném na zdravotní pojištění . . . . . . nově se z těchto odměn odvádí pojistné

16. Odměny poskytované na základě dohody o provedení práce Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady vynaložené na výplatu odměn poskytovaných na základě dohody III

108kA 12.3.2008 20:26 Stránka 6


o provedení práce (§ 75 ZP) jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem. Daňový režim na straně zaměstnance: Odměna za práci na základě dohody o provedení práce je u příjemce zdanitelným příjmem. Dle § 6 odst. 4 ZDP, nepřesáhne-li odměna za kalendářní měsíc částku 5000 Kč, má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést srážkovou daň ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost splněna (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele s prohlášením k dani). Z částky nad 5000 Kč měsíčně má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má zaměstnanec prohlášení k dani). Poznámka: Uvedený daňový režim se vztahuje pouze na zaměstnance, který nemá od zaměstnavatele jiný příjem, například z pracovního poměru. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Odměna za práci na základě dohody o provedení práce se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z ní pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

17. Odměny členů statutárních orgánů Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady vynaložené na odměny členům statutárních orgánů nejsou u za-

městnavatele daňovým výdajem (§ 25 odst. 1 písm. d) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Z odměn členům statutárních orgánů má zaměstnavatel povinnost srazit a odvést zálohu na daň. Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Základem pro výpočet zálohy na daň je odměna zvýšená o odvod na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Například byla-li vyplacena odměna ve výši 10 000 Kč, základem pro výpočet zálohy na daň je 10 900 Kč (10 000 Kč + 900 Kč, tj. 9 % z 10 000). Výše zálohy činí 15 % ze základu daně. Příjemce odměny má povinnost podat daňové přiznání (pokud se nejedná o tzv. hlavního zaměstnavatele, kde má člen prohlášení k dani). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Jedná se o zdanitelný příjem, který se nově zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální pojištění . . . . . . . . pojistné se neodvádí, tj. nedošlo k žádné změně v pojistném na zdravotní pojištění . . . . . . nově se z těchto odměn odvádí pojistné na zdravotní pojištění Poznámka: Upozorňujeme, že poskytovatel odměny má povinnost registrace a má povinnost příslušné zdravotní pojišťovně odvést odvod na zdravotní pojištění v celkové výši 13,5 % z vyplacené odměny (tj. 9 %, které hradí za člena, a 4,5 %, které hradí sám člen za sebe). (Dokončení seriálu)

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Zaměstnavatel nám nechce proplatit práci přesčas JAROSLAV GRYČ, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Jihlava

Jsme pracovníci zařazení jako THP a šéf nám oznámil, že od 1. 1. 2008 nám nebude proplácena mzda ani příplatek za práci přesčas, neboť při stanovení mzdy již bylo přihlédnuto k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin. Odvolal se přitom na technickou novelu zákoníku práce. Má zaměstnavatel pravdu? K. P., Žďár nad Sázavou Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je opravdu možné, ale pouze u vedoucích zaměstnanců. Jak plyne z dotazu, není to váš případ. Zákoník práce od 1. 1. 2007 do konce roku 2007 neumožňoval sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce, a zaměstnanci tak náležela za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas opět umožňuje technická novela platná od 1. 1. 2008 a lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce. Týká se to však - jak jsem již upozornil - jen vedoucích pracovníků. Podle nového ustanovení § 114 odst. 3 je možné u vedoucích zaměstnanců sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveném v § 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek za práci přesčas vedoucímu zaměstnanci nepřísluší. Je třeba si povšimnout definice vedoucích zaměstnanců, na které se tato právní úprava vztahuje, obsah nalezneme v § 11 odst. 4 ZP. Podle něj se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Podotýkám, že úprava sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas se netýká vedoucích zaměstnanců u zaměstnavatelů patřících do tzv. nepodnikatelské sféry (viz § 109 odst. 3 ZP), neboť § 114 ZP je součástí hlavy II části IV

šesté ZP, jež se na tyto zaměstnavatele a jejich zaměstnance nevztahuje. Pokud se týká objemu přesčasové práce, k němuž lze při sjednávání mzdy přihlédnout, stanoví zákon limit maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že není vyloučeno sjednat mzdu s přihlédnutím k nižšímu rozsahu přesčasové práce. Důležité je připomenout, že zákon hovoří o tom, že mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci je nutno sjednat. Není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem například ve vnitřním předpisu. Ujednání o mzdě s přihlédnutím k práci přesčas tedy musí obsahovat buď kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Možnost sjednat u vedoucích zaměstnanců mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas by v praxi neměla být aplikována tak, že bude mít mzdu sjednánu s přihlédnutím k práci přesčas automaticky každý vedoucí zaměstnanec. Ke sjednávání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas by se mělo přistupovat pouze u těch vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní doba se spíše než určeným rozvrhem pracovních směn řídí nepravidelnou a nárazovou nutností vykonání prací a kteří mohou rozsah vlastní přesčasové práce do určité míry aktivně ovlivňovat. Co se týká dotazu, z něj není možné jasně vymezit, zda vůbec, popřípadě jakým způsobem, bude práce přesčas zaměstnancům kompenzována. Dle mého je nutné, aby tato kompenzace byla stanovena jednoznačně, tj. v měsíční fixní výši, a není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem. Kompenzaci by mohlo obsahovat pouze ujednání o mzdě, kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.


PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO DÁVKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (III.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

13. Lhůty jsou jeden rok a tři roky Nárok na příspěvek na péči nezaniká uplynutím času (§ 15). Jiné je to ovšem s nárokem na jeho výplatu. Na výplatu dávky nebo její části nárok zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží, nejde-li o případy uvedené v § 14 odst. 1. Uvedený paragraf se týká přiznání nebo vyplácení příspěvku v nižší částce, než v jaké náleží, nebo jeho neoprávněného odepření anebo přiznání od pozdějšího data, než od kterého náleží. V těchto případech se příspěvek na péči zvyšuje nebo přiznává až 3 roky zpětně ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek na péči nebo na jeho zvýšení.

14. V dědickém řízení se příspěvek na péči neobjeví Příspěvek na péči není podle § 16 zákona předmětem dědictví. Ovšem v případě, že žadatel o příspěvek na péči zemře před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nárok na částky příspěvku na péči splatné do dne smrti postupně manžel nebo manželka nebo partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., děti rodiče a jiné osoby blízké, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. Nejsou-li takové osoby v domácnosti, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby osoba blízká, která byla osobou závislou označena jako osoba poskytující oprávněné osobě pomoc. Je-li více těchto osob blízkých, vstupuje do řízení a nabývá nárok podle věty druhé osoba blízká, která poskytovala oprávněné osobě pomoc v největším rozsahu. Nelze-li tento rozsah pomoci určit, nabývají osoby blízké nárok na příspěvek rovným dílem. Naopak, pokud by byl příspěvek na péči přiznán před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne jeho smrti, členům jeho rodiny podle uvedeného pořadí (tedy opět postupně manžel, manželka, děti a rodiče) a za stejných podmínek jako při úmrtí před vydáním rozhodnutí (tzn., jestliže vyjmenované osoby žili s příjemcem příspěvku na péči ve společné domácnosti).

15. Kdo je nabyvatel při úmrtí žadatele o příspěvek Zemřel-li žadatel o příspěvek, kterému byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby toto zařízení. Příspěvek slouží k úhradě za poskytnutou péči. Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, jíž byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, tomuto zařízení k úhradě za poskytnutou péči.

16. Příspěvek nelze dát do zástavy Nárok na příspěvek na péči nelze podle § 17 zákona postoupit ani dát do zástavy a nepodléhá výkonu rozhodnutí. Rovněž nemůže být předmětem dohody o srážkách. Zákon ovšem v jiném paragrafu stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhoduje o přiznání příspěvku na péči, je exekučním správním orgánem (§ 27).

17. Výplata příspěvku na péči v měsíci, za který náleží Podle § 18 zákona se příspěvek na péči vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží. Příslušný k jeho výplatě je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vyplácí se v české měně v hotovosti, nebo se poukazuje na účet banky nebo na spořitelní nebo úvěrní účet družstva určeného příjemcem příspěvku. Kam chce příjemce příspěvek na péči poukazovat, je třeba uvést již v žádosti

o příspěvek na péči, a příslušný tiskopis obsahuje pro toto kolonku. Důležité je zákonné stanovení povinnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností vyhovět žádosti příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku. Obecní úřad obce s rozšířenou působností přitom nemá žádný čas na průtahy s vyhověním žadateli o změnu výplaty. Tuto změnu způsobu výplaty příspěvku je povinen ze zákona o sociálních službách realizovat od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž mu byla taková žádost doručena.

18. Při změně trvalého bydliště si úřady předají podklady Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví také podle § 18 zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností, který byl před touto změnou k výplatě příspěvku příslušný, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Tento dříve příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

19. Oprávněnou osobou zákonný zástupce Podle § 19 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je, pokud jde o dítě, příjemcem příspěvku zákonný zástupce. Jím ovšem může být také fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

20. S neschopností přijímat příspěvek počítá institut zvláštního příjemce

V § 20 zákona o sociálních službách jsou řešeny situace, kdy osoba nebo její zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nejsou schopni příspěvek na péči sami přijímat. Řešením je ustavení zvláštního příjemce obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zvláštním příjemcem může být jen fyzická osoba, která s tím (že byla zvláštním příjemcem ustavena) souhlasí. Souhlasit s ustavením zvláštního příjemce musí podle zákona také oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce „příspěvku“, například zákonný zástupce, který zastupuje práva dítěte. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek na péči používat podle pokynů oprávněné osoby, pokud je oprávněná osoba ovšem schopna podle vyjádření ošetřujícího lékaře vzhledem ke svému zdravotnímu stavu takové pokyny udělovat. Pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže oprávněná osoba (příjemce) vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dát souhlas s ustavením zvláštního příjemce, její souhlas zákon nevyžaduje a zvláštní příjemce je „obecním úřadem“ ustanoven bez jejího souhlasu. Souhlas se nevyžaduje ani v případě, kdy zvláštní příjemce je ustaven z důvodu, že příspěvek osoba závislá nepoužívá v souladu s jeho účelem, tj. k zajištění potřebné péče o svou osobu. V těchto případech se také zvláštní příjemce neřídí pokyny oprávněné osoby. Zákon také mj. stanoví, že zvláštním příjemcem nemůže být nikdy ustaven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. To odpovídá povinnosti příjemce příspěvku na péči využívat příspěvek výhradně ve prospěch oprávněné osoby. Je stanoveno, že ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností o provedení vyúčtování nakládání s příspěvkem na péči je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o ustavení zvláštního příjemce, jestliže odpadnou důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustaven, nebo jestliže neplní své povinnosti. (Pokračování příště) I

TESLA PATŘÍ KE KOLÍNU

Recommend Documents