Terapie v postmoderně Nejen systemické přístupy k psychoterapii

Projekt komplexního psychoterapeutického výcviku

Terapie v postmoderně Nejen systemické přístupy k psychoterapii Psychoterapeutický směr systemický

Pořadatel Gaudia Institut s.r.o., Jeseniova 47, 130 00 Praha 3, IČ: 248 32 979, DIČ: CZ 248 32 979, zastoupený MUDr. Olgou Kunertovou

Struktura výcviku Teoretická a metodologická část vzdělávání trvá celkem 290 hodin, z toho 190 hodin prezenční výuky a 100 hodin domácího studia. 10 hodin každého prezenčního setkání (kromě supervizních a obhajovacího) bude věnováno teorii. Mezi setkáním budou účastníci věnovat povinně 4 – 5 hod. domácím přípravám – studiu teorie a zpracovávání domácích úkolů. Sebezkušenostní část - 100 hodin Práce v pevně stanovených tříčlenných nácvikových skupinkách tzv. vzájemného provázení výcvikem: celkem 23 hod. individuální zkušenosti v roli klienta. Reflexe osobních témat: 2 hod. na každém setkání (kromě supervizních a obhajovacího) + 1 hod. domácí práce – osobní závěr do portfolia, celkem tedy 57 hod. Individuální schůzky s výcvikovým konzultantem: 20 hod. Nácviková část - 250 hodin 23 hod. vedení individuálního výcvikového případu v roli terapeuta/průvodce a 23 hod. v roli pozorovatele/facilitátora v rámci práce v pevně stanovených tříčlenných nácvikových skupinkách tzv. vzájemného provázení výcvikem. Cca 10 hod. z každého setkání (kromě supervizních) bude věnováno nácvikovým činnostem. (Do nácvikové části je započítáno celé obhajovací setkání - 25 hod.) Supervizí část obsahuje 96 hod. ve skupině a 10 hod. individuálně. Celkem účastník absolvuje 106 hodin supervizí.

Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -1-

Projekt výcviku Projekt výcviku je postavený na dvou modelech, které jsou vzájemně propojeny.

Model provázanosti mezi principy práce, praxí a metodikami. Základem tohoto propojení je hledání odpovědí na zásadní otázky. Tyto otázky zní: „Co je léčivé?“, „Jaká je role psychoterapeuta?“, a „Jak se terapeut vztahuje k sobě a ke klientovi?“. Hledání odpovědí na tyto otázky je podpořeno teoretickými kořeny, jak je patrno v modelu stromu.

Tento model naznačuje, že základní otázky z teoretických kořenů vycházejí a hledáním odpovědí na ně objevuje adept psychoterapeutické práce principy, jako základní větve koruny stromu. Na těchto principech pak „vyrůstají“ konkrétní postupy a metody psychoterapeutické práce. Principy postmoderního myšlení jsou průřezové pro různé psychoterapeutické školy. Metody a konkrétní postupy umožňují psychoterapeutovi uplatňovat tyto principy v praxi. Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -2-

Cíle Chceme dosáhnout nejen toho, aby si frekventanti osvojili určité dovednosti, ale především nám jde o ukotvení takového způsobu myšlení, který jim umožní ctít principy postmoderní práce i při využití dovedností, které se případně naučili jinde. Ideálním výsledkem je, když se terapeut nemusí žádných konkrétních metodik otrocky držet a dosáhne v tomto smyslu skutečné svobody možností, za současného respektování etických pravidel, obsažených v etickém kodexu, a právního rámce poskytování psychoterapie v ČR. Cílem není, aby absolventi „uměli“ teorii, ale aby se orientovali v teoretických východiscích a uměli je využít pro hledání odpovědi na základní otázky. Postmoderní paradigma je v principu pluralitní a individualizované. Neexistuje jedna odpověď na tyto otázky. Pro každého terapeuta a pro každého jeho klienta, dokonce pro různé fáze terapeutického procesu může být „správná“ odpověď jiná. Teoretická příprava má frekventantům přinést teoretická vodítka k tomu, aby neulpívali na odpovědích, které v daném kontextu nefungují a měli zdroj inspirace k dalšímu hledání, jak klienta podněcovat, aby mu byla společná práce užitečná. Principy, kterými se má frekventant naučit při své práci řídit, jsou: transparentnost, respekt, důvěra, partnerství, spolupráce. Na těchto principech by si měl frekventant vytvořit vlastní terapeutický přístup. V tom mu pomáhají odpovědi na tzv. zásadní otázky terapeutické práce. -

Co je léčivé? Jaká je role terapeuta? Jak se terapeut vztahuje k sobě a ke klientovi

Na tyto otázky si v průběhu výcviků odpovídá postupně do větší hloubky a šířky. Odpovědi na otázky se opírají o studium teoretických kořenů: jazyk, kontext, pluralita, proces, předpoklady a diskurs. Výsledný profil úspěšného absolventa -

Cítí se komfortně v nevědění (pojímá nevědění jako svobodu možností) Pracuje reflektovaně - ví, co dělá a proč a umí ověřit efektivitu svého počínání Má přehled o teoretických zdrojích a kořenech postmoderních přístupů Navazuje teorii na praxi a opačně Terapie ho baví a klienti ho zajímají Má metodický arzenál, kterého se nemusí otrocky držet Ctí principy postmoderní terapie i při využití jiných technik Zná svoje hranice a limity a umí naložit se situací, která je překračuje

Popis průběhu jednotlivých částí Teoretická a metodologická část Obsah jednotlivých setkání přímo navazuje na koncepční modely a zásadní terapeutické otázky uvedené v projektu výcviku. Každý „ročník“ je založen na základním zkoumání teoretických kořenů a východisek postmoderních terapeutických přístupů. Na teoretické koncepty bude vždy navázáno praktickou rovinou, tj. představením a praktikováním konkrétních postupů a technik, které pomáhají rozvíjet daný teoretický koncept v terapeutickém rozhovoru s klientem. V dalších Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -3-

ročnících budou tyto teoretické koncepty spirálovitě zkoumány do větší hloubky na základě zkušeností a praxe frekventantů výcviku. Součástí prezenčních setkání je také práce s portfoliem, domácí přípravou, sebereflexí své práce a reflexí skupiny. Detailně není možné stanovit předem přesný harmonogram a sled jednotlivých aktivit vzhledem k velmi individualizovanému přístupu k frekventantům. Každý účastník si stanovuje vlastní cíle, kterých chce dosáhnout. Za tímto účelem se mimo jiné potkává se svým výcvikovým konzultantem, který kontroluje, jestli osobní cíle frekventanta a záměry výcviku do sebe zapadají. Program je stavěn tak, aby jednotliví účastníci mohli své cíle naplňovat, a proměňuje se rovněž podle celkové pokročilosti a potřeb skupiny. Konzultace s výcvikovými konzultanty probíhají 2x ročně. Frekventanti za pomoci svých konzultantů rekapitulují, jak se jim daří cíle naplňovat a stanovují si další plán, který pak přinášejí formou objednávek do samotného výcviku.

Předpokládaný plán: 1. výcvikové setkání bude obsahovat následující témata a okruhy:  Představení toho, v čem spočívá naše práce a koncept výcviku  Zakládání osobních portfolií  Stanovení pravidel práce  Práce s očekáváním frekventantů  Teoretická práce s předpoklady (téma předpokladů je jedním z „kořenů“ tj. teoretických východisek, které budou zkoumány) Každý terapeut se drží určitých představ, porozumění, struktur, metafor, způsobů, výsledků, trápení a postupů, a mnoha dalších kategorií. Tyto uctívané preference (či předsudky) terapeuta neustále svádějí dát rozhovoru určitý tvar a celou terapii směrovat podle vlastních přání. Se svými představami přichází do terapie i klienti.  Navazující metodiky: Dobře stanovené cíle, dekonstruktivní dotazování Následují rozhovory s konzultantem a stanovení individuálního cíle každého frekventanta. Frekventanti pak mají možnost přicházet s vlastními požadavky, domlouvat se na tom, co potřebují na setkání probrat. Konkrétní plán vytváříme společně ze setkání na setkání, přičemž lektoři drží pevně koncepci výcviku popsanou výše. 2. výcvikové setkání:  Práce s individuálními cíli, sdílení a konkretizace programu Teoretická práce s tématem jazyka – řečové hry Věci jsou změnitelné v jazyce! Nemusíme je měnit v nějaké „realitě“. Mluvit o nich jinými/novými způsoby stačí. Důraz na jazyk a naslouchání klientovi probouzí v terapeutovi přirozenou zvědavost. Vede ho k tomu, aby se zabýval více tím, jak je klientovi, než jaký je klient. Používání klientova jazyka přispívá k respektu ke klientovi a k tomu, aby vztah terapeuta a klienta mohl být důvěrný a spolupracující. Rozdílné jazykové hry zdůrazňuje např. Steve de Shazer, upozorňuje na to, že řeč o problému je výrazně jiná než řeč o řešení, kterou preferuje.




Navazující metodické postupy – úvod rozhovoru, připojení se ke klientovi a jeho jazyku, dotazování se na zdroje a na výjimky…

3. výcvikové setkání:  Teoretická práce s tématem kontextu: Kontext mění pravidla řečeného, souvisí zpravidla s řečovou hrou. Hodnocení různých jevů a skutečností nemůže být jednoznačné, je vždy závislé na stanovisku hodnotícího, na jeho situaci apod., tedy na kontextu. Díky změně kontextu může být problém sám o sobě rozpuštěn. Změní se hodnocení, význam.  Navazující metodické postupy: rozlišení mezi pomocí a kontrolou, postup pro reflexi práce terapeuta – pražský výtah. 4. výcvikové setkání: 

Teoretická práce s tématem pluralita Mít jednu pravdu znamená mít jistotu, mít více pravd znamená bezpečí. Účelem psychoterapie je proto rozšiřování možností. Pluralismus nezpochybňuje možnost pravdivého poznání a hodnocení jako agnosticismus nebo relativismus. Upozorňuje pouze na to, že hodnocení může být víc, aniž by proto některá z nich musela být nutně nesprávná. Existuje nekonečně mnoho možných pohledů. Jsme odpovědni za to, co si myslíme a přijímáme odpovědnost za veškerá svá rozhodnutí. Svá rozhodnutí nepotřebujeme skrývat – můžeme se chovat transparentně.



Související metodické postupy: reflektování, dojednávání, rozvíjení alternativních příběhů

5. výcvikové setkání:  Teoretická práce s tématem proces Klient se v průběhu terapie vyvíjí. Změna je neustálá, přirozená a nepředvídatelná. Změnu nemůžeme cíleně způsobit. To je další dobrý důvod nestavět se do pozice osvíceného odborníka. Z tohoto důvodu považujeme za přirozené, že je klient přítomen u našich diskuzí o něm a jeho problému (reflektující tým) a že je obeznámen s našimi postupy do té míry, do jaké ho to zajímá, aby se mohl sám rozhodovat, co považuje pro řešení své situace za užitečné. Vztah s klientem je založen na partnerství.  Navazující metodické postupy např. práce se škálou, podněcování, kladení malých otázek V dalších ročnících se bude tento postup opakovat s tím, že budeme teoretické kořeny zkoumat hlouběji tak, abychom frekventantům přiblížili radikálně konstruktivistická a sociálně konstrukcionistická filozofická východiska. Paralelně s tím si budou frekventanti osvojovat potřebné dovednosti (s metodologické postupy a procesy) terapeutické práce za současného respektování postmoderních principů. Postupně budou přidávána témata, týkající se aplikace naučených postupů v různých kontextech (v kontextu psychiatrické ambulance, práce v nemocnici nebo v psych. léčebně, v krizovém centru, v sociálních službách apod…) a témata, týkající se etiky profesionálního psychoterapeuta a témata zpracovávající tzv. klíčové kompetence evropského psychoterapeuta. Již v úvodu výcviku se standardně věnujeme tématům vytváření bezpečí a podmínek pro terapeutickou práci a příprava na konzultaci. Pokračujeme tématy jako: záznamy z konzultací a ochrana citlivých Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -5-

údajů, sdílení informací v týmu, spolupráce s dalšími odborníky, reflexe hranic vlastní profesionální role a odbornosti, podmínky a možnosti vytvořit si vlastní praxi, výhody a limity samostatné práce x práce v týmu. Integrální součástí výcviku je také práce na transparentnosti a postmoderním terapeutickém vztahu, který je založený na partnerství a důvěře v kompetence klienta. Celým výcvikem se prolíná téma hodnocení vlastní práce a sebereflexe. V závěru výcviku se budeme věnovat rovněž možnostem výzkumu efektivity psychoterapeutické práce v postmoderně.

Osobní terapeutická zkušenost frekventantů (sebezkušenostní část) Každý účastník by v rámci sebezkušenosti měl: 

projít strukturovaným osobním sebepoznáváním



učit se reflektovat svoje témata v terapii a oddělit je od klientových témat



reflektovat skupinový proces ve výcviku



zažít si způsoby terapeutické práce a reflektování i na sobě vědět, co je příjemné a co ne, posouvat se v pohledu na terapeutický proces a na to, co je pro něj důležité.

Pro naplnění těchto cílů předpokládáme, že sebezkušenostní část výcviku bude probíhat třemi způsoby: 1. V rámci každého setkání bude zařazen sebezkušenostní blok vedený lektory (2 hod. v každém setkání), jehož náplní bude skupinová práce na tématech vztahujících se k práci terapeuta. Takovými tématy mohou být například: a) Předpoklady dobrého terapeuta b) Jak zasahuje postmoderní přemýšlení do našeho osobního životě c) Jak naši práci ovlivňují naše osobní zkušenosti? Jak s tím nakládat? Pro práci v této skupině budeme používat techniky řízené diskuze (Bálint, rybníček apod.) 2. Na sebezkušenostní práci ve velké skupině bude navazovat samostatná práce každého účastníka na výstupech zařazovaných do portfolia. Účastníci budou do svých portfolií samostatně zpracovávat stručnou úvahu/esej o tom, co se o sobě dozvěděli, kam se díky práci ve velké skupině oni sami posunuli, jaké další otázky z toho pro ně případně vyplývají apod. (1 hod. za setkání) Zároveň budou mít účastníci za úkol všímat si vlastních osobních témat, která potenciálně mohou být v rámci terapeutického procesu problémová. Výstupy zaznamenané do portfolií budou sloužit jako materiál pro další práci ve výcvikové skupině a také jako podklad pro individuální rozhovory s výcvikovým konzultantem (20 hod. za celý výcvik). 3. Účastníci budou po celou dobu výcviku na každém setkání samostatně pracovat v pevně stanovených tříčlenných nácvikových skupinkách tzv. vzájemného provázení výcvikem (VPV) a pro sebe navzájem budou terapeutickými průvodci. Práci v těchto skupinkách jsou věnovány v pevných časech 3 hodiny v rámci každého prezenčního setkání (kromě Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -6-

posledního, obhajovacího setkání). Každý účastník se tak ocitne i v roli klienta a bude mít možnost pracovat na vlastních tématech (1 hod. za setkání). Konzultace s individuálním výcvikovým konzultantem: Každý z frekventantů bude mít přiděleného výcvikového konzultanta – jednoho z týmu lektorů – se kterým bude konzultovat, jak se mu daří naplňovat podmínky výcviku. Individuální konzultant slouží jednak ke kontrole procesu učení, jednak k podpoře každého frekventanta. Řeší s frekventantem možné potíže, překážky, pomáhá mu najít cestu ke splnění zadaných úkolů, podněcuje jej k tomu, aby si na skupinových setkáních říkal o to, co potřebuje. Pomáhá mu ujasňovat si a stanovovat osobní cíle. Konzultant sleduje důkazy o učení přiděleného jednotlivce, dává mu doporučení, individuální úkoly a podporu, řeší případné absence. Hodiny, strávené s výcvikovým konzultantem (min. 4 hod. ročně) rovněž započítáváme mezi sebezkušenost. (S účastníkem je zde pracováno stejným způsobem a stejnými prostředky, jaké se má ve výcviku učit.) Podkladem pro spolupráci frekventanta s výcvikovým konzultantem bude portfolium vlastních výstupů a splněných úkolů, které si bude každý frekventant tvořit. Jasně zadávané úkoly, které v portfoliu budou obsaženy, jsou hodnoceny jako důkazy o učení a dosažení určitých dovedností a postupných změn v myšlení.

Získávání terapeutických dovedností (nácviková část) Část prezenčních setkání je vždy věnována praktickému nácviku probíraných dovedností, jednak formou cvičení, v nichž si frekventant metodiku zkouší, jednak formou modelování rozhovorů a tzv. praktikování, v nichž pracuje s tématy svých kolegů. Postupně budeme pracovat rovněž s videozáznamy konzultací frekventantů. V prvním ročníku budou mezi setkáními také absolvovat stáže na pracovištích dle vlastního výběru. Od druhého ročníku musí mít každý účastník vlastní praxi, aby mohl nosit do setkání vlastní kazuistiky a absolvovat také individuální supervize. Počet případů ani hodin vlastní terapeutické práce není stanoven, odvíjí se opět od doporučení výcvikového konzultanta. Část praktikování se odehrává v pevně stanovených tříčlenných skupinkách (aktivita nazvaná vzájemné provázení výcvikem), kde má každý frekventant prostor k vedení individuálního výcvikového případu v roli terapeuta/průvodce. Další role (vedle klientské), kterou zde zastává je role pozorovatele/facilitátora. Reflexe ze cvičení, modelování i práce ve skupinkách je součástí portfolia. Mezi výcvikovými setkáním budou účastníci absolvovat stáže a věnovat se vlastní praxi, ať už individuálně nebo v rámci práce v peerskupinách. Tyto hodiny nejsou započítány do hodin výcviku. Reflexe z vlastní praxe je však součástí portfolia každého účastníka. Nakolik je počet hodin stáží a praxe dostačující, řeší každý frekventant se svým individuálním konzultantem. Součástí osvojování si terapeutických dovedností je domácí práce, v níž frekventanti zpracovávají výstupy ze stáží, ze supervizí a vlastních terapeuticých případů. Tyto výstupy jsou součástí portfolia. Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -7-

Dovednosti, které by si měli frekventanti osvojit: o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Naslouchat Oceňovat Dotazovat se na klientovo přání Připojovat se k jazyku Vědět si rady, když klient říká nevím (nedokáže hned odpovědět na otázky po přání) Zaslechnout nesrovnalosti ve vyprávění Ptát se na předpoklady Ptát se na cíle Ptát se na zdroje Budovat zakázku Klást přiměřeně malé otázky Vyvažovat připojování a podněcování Vysvětlit klientovi, proč klade právě takovou otázku Rozvíjet jiskřivé moment Zacházet vědomě s emocemi Ustát, když sám neví, kudy dál Zeptat se včas na zpětnou vazbu klienta a efektivně s ní naložit Rozlišit mezi pomocí a kontrolou Držet se tématu Sledovat nějakou mapu/postup Reflektovat svoje předpoklady Ptát se na to, co je implicitně přítomné Odhalovat klientovy hodnoty Účinně a transparentně kontrolovat Respektovat klientova přání s ohledem na přání zadavatele Dělat si efektivně zápisy Být si vědom svých předpokladů a umět je zpochybňovat Rozvíjet alternativní příběhy Držet se práce, kterou začal, dokud je efektivní a ne déle Odlišit rovinu příběhu od roviny prožívání Efektivně navazovat (držet kontinuitu terapeutického procesu) Reflektovat, když pracuje se svém, nikoli s klientovým tématem Reflektovat posun Využívat scafolding Posoudit svoji roli v kontextu Rozlišit zadavatele Všímat si, zda a nakolik je téma vyřešeno, včas končit Být expertem, když je to třeba Pozici experta opustit

Struktura jednotlivých setkání Výcvik bude probíhat formou prezenčních setkání, celkem 24 setkání a délce 25 hodin. Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -8-

Součástí všech setkání (kromě supervizních) jsou:      

Návrat k domácím pracím, práce s úkoly a osobním portfoliem Hledání odpovědí na zásadní otázky skrze zvolená témata, provázanost s modelem postmoderního terapeutického vztahu Praktické ukázky a zkoušení rozhovorů Sebezkušenostní večery Práce se skupinou Zadání domácí práce navazující na předchozí témata + příprava na další setkání např. zadání psaní eseje, čtení odborného textu s konkrétními úkoly, reflexe získaných poznatků a posunů

Poslední setkání bude věnováno hodnocení a obhajobě vlastní terapeutické práce.

Domácí příprava Pro práci na setkáních bude stěžejní domácí příprava frekventantů. Mezi jednotlivými setkáními prostor a individuální a skupinové aktivity      

Stáže Studium textů včetně zahraniční literatury Diskuzní kluby Práce s klienty v peerskupinách Webináře Workshopy

Účastníci budou číst zadané texty, sledovat námi vytvořené webináře nebo přednášky ze zahraničních zdrojů na internetu a účastnit se seminářů, které budou pořádat starší kolegové, ve vyšších ročnících budou semináře sami pořádat. Zpočátku jsou úkoly zadávány lektory, ve vyšších ročnících si konkrétní náplň frekventanti volí podle svého uvážení a případného doporučení konzultanta. Výstupy z těchto aktivit jsou součástí portfolia. S výstupy z těchto domácích příprav bude na setkáních aktivně pracováno. Jelikož jsou tyto aktivity nutné k naplnění požadavků – v míře, jakou posoudí individuální konzultant, počítají se hodiny strávené domácí přípravou do hodin výcviku. Součástí domácí přípravy je také zpracování krátkých esejů na témata probraná v sebezkušenostní části, výstupy ze stáží a kazuistiky vlastních případů. Všechny tyto výstupy jsou povinnou součástí portfolia, nutnou podmínkou získání certifikátu. Bude vytvořena e-learningová platforma, kde budou dostupné všechny materiály zadané k domácí přípravě, podklady k látce, probrané na prezenčních setkáních, záznamy z webinářů atd.

Práce lektorů Úkolem výcvikových lektorů je vytvořit prostor k prozkoumávání principů postmoderní práce, pomoci porozumět teoretickým kořenům a poskytnout nástroje, které jim umožní aplikovat principy ve vlastní práci a v osobním přístupu.


Každý lektor i supervizor je pak odpovědný za to, jak reaguje svojí nabídkou na přání frekventantů. Podněty od účastníků jsou vodítkem k přípravě jednotlivých setkání.

Použité metody Diskuze v malých skupinách Argumentace (obhájení si svého názoru či pracovního postupu) Skládankové učení Sdílení zkušeností Rozbor videí Cvičení v malých skupinách Modelování Stop – go rozhovory Práce s reálnými klienty a vlastními reálnými problémy a další metody, vycházející s konstruktivistické pedagogiky a kritického myšlení

Práce s portfoliem Portfolio bude individuální složka každého účastníka, bude obsahovat výstupy z různých cvičení, závěrečná zhodnocení jednotlivých setkání, eseje, domácí úkoly, přepisy konzultací a kazuistiky, výstupy ze supervizí a z konzultací s výcvikovým konzultantem. Účastníci se k těmto výstupům budou průběžně vracet. Úplné portfolio, obsahující všechny úkoly dle zadání, přinese účastník k závěrečným zkouškám ke kontrole, ale neodevzdává jej, zůstává mu jako výstup z celého výcviku.

Výcvikový supervizní proces Supervize terapeutické práce frekventantů 96 hod. ve výcvikové skupině + 10 hod. individuálních supervizí, výstupy zapisují do portfolia (supervizní zprávy s minimálním obsahem: přínos pro moji terapeutickou práci, pro mě osobně, pro dosažení cílů, stanovených ve výcviku) Od druhého ročníku musí účastník absolvovat minimálně 2 hodiny individuálních supervizí ročně, v posledním ročníku 4 hodiny. Od 3. ročníku jsou součástí prezenčních setkání supervize s interním supervizorem. Supervizní setkání budou mít trochu jinou strukturu. Nebude zde nácvik ani teorie. Tato setkání budou zaměřena na řešení konkrétních potíží, se kterými se účastníci střetnou v praxi. Jde de facto o další stupeň posunu k co největší autonomii samotných frekventantů. Výstupy ze všech supervizí jsou součástí portfolia účastníka. Supervidovaná praxe Doporučením je absolvovat alespoň 10 případů ze dvou různých kontextů. Od druhého ročníku zpracují frekventanti každý rok komentovanou kazuistiku do portfolia. Na společných setkáních prezentují frekventanti minimálně 3 případy (ideálně 1 ročně), z toho minimálně ze 2 přinesou nahrávku, minimálně jeden případ by se měl týkat práce s párem nebo s rodinou a jeden individuální práce.

Evaluace výcvikového procesu účastníky a supervize výcvikového týmu Evaluace výcvikového programu účastníky


Na závěr každého setkání zpracuje účastník písemně, co na setkání získal, čím jej probírané téma obohatilo a kam se posunul. Jednou ročně na závěrečném ročníkovém setkání se celý tým spolu s účastníky setká s externími supervizory k vyhodnocení průběhu výcvikového programu. Kromě toho bude každý účastník konzultovat 2 x ročně se svým konzultantem. Obsahem této konzultace bude vztáhnutí se k cílům výcviku a cílům celkovým, stanovení vlastních cílů. Výstupy ze setkání i s konzultací s výcvikovým konzultantem budou obsahem portfolia každého účastníka. Supervize týmu 1 x za rok (v případě potřeby častěji) se tým sejde s externími supervizory k supervizi výukového procesu a spolupráce týmu. Supervize bude probíhat částečně s frekventanty (viz evaluace výcvikového procesu účastníky) částečně pouze s týmem. Supervizory bude možné si pozvat i častěji, vyskytne-li se problém.

Kritéria pro výběr frekventantů Obecná kritéria 1. Minimální věk žadatele je 23 let (dovršených v roce započetí výcviku). 2. Žadatel musí být absolvent nebo studující VŠ humanitního směru (minimálně musí v době přijetí prokázat evidentní záměr takové studium začít). 3. Žadatel musí prokázat eminentní zájem stát se psychoterapeutem. 4. Žadatel musí prokázat schopnost seberozvoje a sebereflexe. 5. Výhodou pro přijetí je alespoň povědomí o postmoderní filozofii. Znalostní předpoklady 1. 2. 3. 4. 5.

Psychologie osobnosti Vývojová psychologie Psychopatologie a diagnostika Základní povědomí o terapeutických směrech Znalost první pomoci

Dokládá, kde a jak si je doplnil, pokud to není součástí osnov VŠ, kterou absolvoval. Vylučovací kritéria: 1. Zřetelně snížený intelekt 2. Závažné psychiatrické onemocnění 3. Žadatel nesmí při vstupním pohovoru prokazovat tendence ke zneužívání klientů či známky psychopatologie, která by mohla v budoucnu ke zneužívání vést. 4. Nepřípustné jsou rovněž rasistické či xenofobní názory a projevy. 5. Vztahová kontraindikace pro přijetí nejsou, případné komplikace ošetřujeme transparentností přístupu ke všem frekventantům, jasnými pravidly a supervizí výcvikového týmu. Zvláštní pozornost věnujeme situaci, kdy zájemce o výcvik je v blízkém vztahu k některému z lektorů.


Přijímací pohovory Frekventanti budou do výcviku přijímáni na základě individuálních pohovorů s lektory výcviku. Přijímací pohovor bude obsahovat: -

představení podmínek absolvování výcviku – nároků na práci frekventantů, organizační podrobnosti, obsah smlouvy o podmínkách absolvování výcviku: doptávání na profesní situaci a zaměření potenciálního frekventanta, doptávání na způsob, jakým si frekventant bude schopen zajistit vlastní klientskou praxi, doptávání na motivaci k absolvování výcviku a na využití takto nabyté kvalifikace v další praxi, vyhodnocení pravděpodobnosti, že frekventant bude schopen nároky výcviku naplnit a výcvik dokončit diagnostiku ne/přítomnosti vylučovacích kritérií.

V případě vyššího zájmu účastníků než je kapacita výcvikové skupiny, rozhoduje v případě uspokojivého vyhodnocení všech kritérií, pořadí podepsaných smluv.

Závěrečná kazuistická práce a podmínky úspěšného ukončení výcviku K závěrečné zkoušce frekventant zpracuje komentovanou kasuistiku. V této práci popíše jednu kazuistiku ze své praxe a teoreticky ji zarámuje. Doloží tím svoji schopnosti pracovat profesionálně s klientem a orientovat se v teoretických psychoterapeutických pojmech. Součástí práce je i popis kontextu a organizačního rámce, ve kterém psychoterapie probíhá (pravidla spolupráce s klientem, hrazení terapie, vedení dokumentace, supervize, informovaný souhlas klienta apod.) Doporučený rozsah kazuistické práce je 10 stran. Práce by měla obsahovat: reflexi vlastní terapeutického vývoje a kritické zhodnocení dosažení cílů, které si sám frekventant v průběhu výcviku stanovil. Dále popis kazuistického případu, metod, které použil, předpokladů, z nichž ve své práci vycházel, teoretických konceptů, které se v práci objevily a jejich zakotvení do filosofických východisek. Frekventant by měl rovněž prokázat, že se drží postmoderních principů a má klíčové kompetence psychoterapeuta, které od něj tento konkrétní případ vyžadoval. Hlavním cílem práce s kazuistikou je důsledná reflexe vlastní terapeutické práce frekventanta a prokázání výše uvedených dovedností v návaznosti na znalost teoretických východisek, vycházejících z postmoderních terapeutických směrů. Zásadním kritériem je schopnost sebereflexe. Účastník musí prokázat, že je si vědom toho, proč zvolil ten či onen postup a kritický zhodnotit, k jakým došel výsledkům. Toto jsme se pokusili shrnout v obecné definici profilu úspěšného absolventa. Závěrečná zkouška probíhá formou obhajoby kazuistické práce, na níž by měl účastník zodpovědět na doplňující dotazy a předvést video, případně audionahrávky své práce. Z těchto ukázek by mělo být patrno použití obhajovaných metod práce a měla by z nich být patrná terapeutická změna, ke které při práci došlo. Vítáme rovněž záznam klíčových momentů účastníkovy práce. (Za klíčové momenty jsou považování takové momenty, které přinesly v terapeutickém procesu nějaký zásadní posun, nebo se v nich objevilo řešení klientova problému či jsou považovány za klíčové terapeutem z nějakého jiného důvodu, což by měl umět vysvětlit.) Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -12-

Zkouška probíhá před komisí, které sestává z lektorů výcvikového běhu, z nichž jeden je současně individuálním výcvikovým konzultantem zkoušeného, za přítomnosti maximálního možného počtu dalších účastníků výcviku. Komise rozhoduje konsenzem – prošel/neprošel. V případě, že hodnotí výkon účastníka negativně, vydá doporučení, která by měl účastník naplnit v opravné obhajobě. Každý účastník má na obhajobu své práce 40 minut. Podmínkou úspěšného absolvování celého programu a obdržení závěrečného certifikátu je odevzdání všech složek portfolia a individuálních písemných úkolů, absolvování příslušného počtu stáží a individuálních supervizí. Odevzdání a obhájení závěrečné práce (komentované kazuistiky). Minimální počet absolvovaných hodin výcviku se nestanovuje, závazné je splnění stanovených úkolů. Usoudí-li lektor, že absence frekventanta jsou na překážku jeho úspěšnému pokračování ve výcviku, vydá podnět konzultantovi, který s ním bude tuto situaci řešit. Z takovéto schůzky vyplynou závazná opatření, jejichž naplnění bude podmínkou dalšího setrvání frekventanta ve výcviku. Po splnění všech uvedených podmínek včetně dokončení magisterského studia obdrží absolvent od výcvikového institutu Certifikát o absolvování výcviku. Ostatní dostanou potvrzení o absolvovaných hodinách. V případě, že adept u závěrečné zkoušky neprojde, budou mu vydána doporučení, případně podmínky, které má splnit, aby mohl zkoušku opakovat. Protokol o závěrečné zkoušce a archivace materiálů Protokol o závěrečné zkoušce bude součástí závěrečného hodnocení frekventanta. To bude mít tři části: závěrečné hodnocení výcvikového konzultanta, samotného frekventanta a protokol o zkoušce. Závěrečná hodnocení se budou týkat především míry dosažení vlastních cílů frekventanta a naplnění požadavků, stanovených ve výsledném profilu absolventa. Obsahovat bude také stručnou charakteristiku vlastního terapeutického stylu, kterého se frekventant dopracoval. Protokol o zkoušce bude obsahovat názor komise – zda a jak výše popsané při zkoušce prokázal. Všechny materiály (portfolia, smlouvy a závěrečné hodnocení frekventantů a samotné kazuistické práce) bude archivováno v elektronické podobě naskenováno na externím disku Gaudia Institutu ve speciální složce. V papírové podobě dostane všechny materiály frekventant.

Povinná literatura Ludewig, Kurt: Systemická terapie, základy klinické teorie a praxe, ISZ v nakladatelství Pallata 1994 Schlippe, Arist von; Schweitzer, Jochen: Systemická terapie a poradenství Anderson Harlene: Konverzace, jazyk a jejich možnosti, NC Publishing, a.s., 2009 Berg Insoo Kim: Posílení rodiny, Renesance 1993 Freedman Jill: Narativní psychoterapie, Portal 2009 Welsch Wolfgang: Naše postmoderní moderna, Zvon, 1994 Gaudia, institut postmoderního vzdělávání www.kurzy-vzdelavaní.eu -13-

Gadamer Hans Georg, Člověk a řeč, (1966), Oikoymenh, Praha 1999 Derrida Jacques: Texty k dekonstrukci, Archa Bratislava 1993 Foucault Michel: Diskurs, autor, genealogie, Svoboda 1994 Bateson Gregory: Mysl a příroda: Nezbytná jednota. Přel. L. Šavlíková. Praha: Malvern 2006. Škrdlant Tomáš:Demokracie přírody. Praha: Videojournal 1996 Watzlawick Paul, Pragmatika lidské komunikace

Lektorský tým Garant výcvikového programu MUDr. Olga Kunertová

Interní lektoři výcvikového programu Mgr. Naďa Kostková Mgr. Barbora Hrušková Mgr. Tereza Janačíková Nováková

Externí lektoři výcvikového programu PhDr. Eva Linhová MUDr. František Matuška

Supervizoři výcvikového programu MUDr. Olga Kunertová MUDr. František Matuška PhDr. Eva Linhová Někteří lektoři působí později jako supervizoři. To zajišťuje kontinuitu programu. Supervize není od výukových setkání oddělena personálně, ale kontextem.

Supervizoři výcvikového týmu Supervizorem výukového procesu bude pedagog a supervizor pedagogické a lektorské praxe, vyučující kritické myšlení. Supervizorem spolupráce v týmu bude zkušený týmový supervizor podle výběru týmu.


Terapie v postmoderně Nejen systemické přístupy k psychoterapii

Recommend Documents