TEPELNÁ TECHNIKA Teplo je život

Praktická příručka pro navrhování energeticky efektivních staveb

TEPELNÁ TECHNIKA

Teplo je život

KOMPLETNÍ STAVEBNÍ SYSTÉM PRO ENERGETICKY ÚSPORNÉ STAVĚNÍ

®

Stropní dílec

Nenosný překlad

Střešní dílec

Plochý překlad (varianta k nosnému překladu)

Tepelněizolační desky Ytong Multipor

Ztužující věnec z U-profilů

Věncová tvárnice

Tvárnice pro vnitřní nosné zdivo

Nosný překlad

Příčkovky

Překlad zhotovený z U-profilů Ytong

Obloukové segmenty

Obvodové tvárnice Schodiště na míru

Tvárnice pro nosné zdivo Ytong/Silka

Tvárnice pro vnitřní nosné a akustické zdivo Silka

Překlad zhotovený z U-profilů Silka

Stropní systém

Suché maltové směsi a nářadí

Obsah 1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.1 Tepelná technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.2 O příručce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2. Základní výpočty a veličiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.2 Součinitel prostupu tepla U. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.2.1 Požadavky normy na obvodové konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.2.2 Obvodové konstrukce Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 A. Energeticky vyhovující domy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 B. Energeticky úsporné domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 C. Nízkoenergetické domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 D. Pasivní domy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 E. Souhrnný přehled obvodových konstrukcí Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.4 Bodový činitel prostupu tepla Χ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.5 Kondenzace vodní páry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.5.1 Množství zkondenzované vodní páry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.5.2 Roční bilance vodní páry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.5.3 Hodnocení obvodových konstrukcí Ytong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.6 Vnitřní povrchová teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 3. Energetická náročnost budovy (ENB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.1 Využití výpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.2 Výpočet a normy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.3 Vzorové výpočty RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.4 Obvodové konstrukce RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.5 Lineární tepelné mosty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.6 Popis vzorových staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.6.1 RD Bungalov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.6.2 Patrový RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 4. Výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.1 Výpočty RD Bungalov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4.2 Výpočty Patrový RD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 4.3 Vyhodnocení výpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 4.3.1 Energetický štítek budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 4.3.2 Zařazení budov podle měrné potřeby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 4.4 Posouzení pasivního domu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 4.5 Energetický průkaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 5. Detaily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Obsah

3

1. Úvod 1.1 Tepelná technika

Pozor!

Tepelná technika je pravděpodobně nejdiskutovanějším tématem moderního stavebnictví. Zatímco ještě před 40 lety se tepelně technickými výpočty a stavební fyzikou obecně zabývalo jen několik málo specialistů, dnes se bez znalostí tohoto oboru neobejde prakticky žádný projektant.

■

Přísnější zákony Vyžaduje to současná evropská legislativa, která se problematikou energetické optimalizace staveb zabývá stále intenzivněji. Navíc lze i do budoucna očekávat její další zpřísňování v důsledku napjaté globální energetické situace. Náročnější investoři Vyžadují to od projektanta stále častěji také investoři a uživatelé staveb, protože energetická bilance stavby zásadně ovlivňuje její provozní náklady. Téma energeticky úsporných a nízkoenergetických nebo pasivních domů je ústředním tématem většiny odborných diskusí v pozemním stavitelství a lze konstatovat, že je na úrovni „staré dobré a známé“ statiky.

Nejde zdaleka jen o úspory energií

Tepelná technika ale zdaleka není jen „o úsporách energie“, jak ji řada laiků i projektantů stále vnímá. Tepelná technika se zabývá také kvalitou vnitřního klimatu stavby, která je pro uživatele staveb velmi důležitá, navíc přímo ovlivňuje zdravotní a hygienické parametry staveb i jejich uživatelů. V důsledku tepelného namáhání stavby dochází v obvodových konstrukcích budov také k řadě stavebně fyzikálních procesů, které přímo ovlivňují jejich životnost a statické působení. Proto je nutné tématu věnovat patřičnou pozornost. ■

Energetické úspory a Ytong

Pórobeton Ytong dosahuje jedinečných tepelně izolačních parametrů, díky kterým mají pórobetonové stavby výbornou energetickou bilanci. Dosažení energeticky úsporného nebo nízkoenergetického standardu je velmi jednoduché a nevyžaduje žádná složitá opatření. Konstrukce Ytong přitom mají pozitivní vliv na pohodlí v interiéru a konstrukce splní požadavky norem ve všech stavebně fyzikálních parametrech.

1.2 O příručce ■

Nepřehledné normy

Tepelná technika se v minulých letech velmi rychle vyvíjela a řada projektantů se v této problematice dostatečně neorientuje. Legislativní situace v oboru není také nejpřehlednější díky souběhu mnoha evropských a národních norem, které s problematikou souvisí a které se velmi často a rychle mění a novelizují. Proto vznikla tato příručka tepelné techniky, která by měla usnadnit všem odborníkům projektování energeticky úsporných staveb a navrhování vhodných obvodových konstrukcí z pórobetonu Ytong. ■

Rychlé dotazy a odpovědi

Komu je určena tato příručka? Tato příručka je prioritně určena projektantům a architektům. Může ale poskytnout řadu praktických rad i poučenému laikovi – investorovi, který hledá komplexní informace pro výběr stavebních materiálů a pro energeticky efektivní stavby. Jaký je hlavní cíl brožury? Měla by poskytnout projektantům praktický návod pro návrh energeticky efektivních staveb z pórobetonu Ytong, zejména energeticky úsporných a nízkoenergetických rodinných domů. Příručka nesupluje platné technické normy.

4

1. Úvod

1.1 Tepelná technika

Co příručka obsahuje? Příručka obsahuje přehled doporučených konstrukcí Ytong pro obvodové stěny a střešní konstrukce, včetně jejich vlastností a tepelně technického posouzení. Cituje také všechny důležité požadavky současných norem, které by měl projektant při návrhu obytných staveb znát. Cílem příručky je poskytnout uživatelům také jednoduché vodítko k tomu, jak dimenzovat obvodové konstrukce, aby stavba dosáhla potřebné kategorie energetického štítku nebo průkazu stavby. Materiál dále obsahuje vzorové výpočty energetické bilance dvou rozdílných rodinných domů ve třech různých energetických standardech. Tyto výpočty mohou posloužit jako návod pro výpočet energetického štítku a energetického průkazu rodinného domu z pórobetonu. Výpočty a jejich výsledky jasně ukazují, jak ovlivňují energetický standard stavby parametry jednotlivých konstrukcí nebo její tvarová charakteristika. V poslední části najdete také řešení typických stavebních detailů z materiálů Ytong s tepelně technickým posouzením, potřebným pro podrobný výpočet energetické bilance stavby. Pro jaké budovy je brožura určena? Příručka se zaměřuje na budovy určené pro dlouhodobý pobyt lidí. Některá pravidla a údaje lze použít i při návrhu jiných typů budov. Výpočty jsou řešeny výhradně na příkladech rodinných domů. Co příručka neobsahuje? Vzhledem k tomu, že výpočet energetické bilance staveb je podle současných platných norem poměrně složitý a nelze jej realizovat bez výpočetních programů, pouze za pomoci tužky, papírů a kalkulátoru, neobsahuje brožura detailní postup výpočtů. Zaměřuje se spíše na definování okrajových podmínek pro zadání výpočtu, a následně na vyhodnocení výsledků a jejich vzájemné porovnání.

■

Návod na použití

Aby příručka nebyla jednolitým nepřehledným textem, podobně jako technické normy, pokusili jsme se text, kromě tradičního dělení do kapitol, rozčlenit navíc do několika linií, které jsou graficky výrazně označeny po stranách hlavního textu pomocí jednoduchých piktogramů.

TIP!

Žárovka – žárovkou označené bloky textu zvýrazňují praktické tipy a rady, které je dobré znát.

Pozor!

Paragraf – takto označené texty zvýrazňují pasáže, ve kterých jsou citovány důležité požadavky nebo pravidla a postupy závazné dle platných norem, zákonů nebo vyhlášek. Pokud čtenář hledá důležité odkazy na tepelně technické normy, může se v textu jednoduše orientovat podle tohoto piktogramu.

Vykřičník – vykřičník označuje důležité informace, které souvisí s danou problematikou.

Kalkulačka – symbol kalkulačky označuje drobné výpočty použité v textu.

Vzorec – důležité vzorce a veličiny jsou v boční liště vzestupně očíslovány, v dalších textech jsou použity číselné odkazy na tyto vzorce.

1. Úvod

1.2 O příručce

( Vzorec 1)

5

2. Základní výpočty a veličiny 2.1 Součinitel tepelné vodivosti

λ [W/(m.K)]

( Vzorec 1)

Součinitel tepelné vodivosti λ je zásadním parametrem stavebních materiálů z hlediska tepelné techniky. Udává schopnost stejnorodého materiálu vést teplo. Izolační schopnosti obvodových konstrukcí tedy přímo závisí na této hodnotě. Čím je λ nižší, tím lépe materiál tepelně izoluje. ■

Výjimečnost pórobetonu Ytong Výjimečnost pórobetonu Ytong spočívá v jedinečné krystalické struktuře materiálu, která obsahuje vysoké množství miniaturních uzavřených vzduchových dutin. Právě díky tomu má Ytong nejvyšší tepelně izolační schopnosti (nejnižší λ) ze všech masivních zdicích materiálů. Ytong dosahuje u nosných tvárnic pro obvodové stěny hodnoty λ = 0,08 W/m.K a u izolačních desek Ytong Multipor dokonce hodnoty λ = 0,045 W/m.K. Jde tedy o materiál, jehož tepelná vodivost je srovnatelná spíše s tepelnými izolacemi jako polystyren nebo minerální vlna, než se zdicími materiály.

Tab. 1

Porovnání izolačních schopností různých materiálů

Materiál

[W/(m.K)]

Pěnový polystyren / minerální vlna

0,040

Ytong Multipor

0,045

Ytong Theta

0,080

Pálený blok typu Therm

0,135

Dřevo měkké

0,180

Železobeton

1,580

Žula

3,100

Ocel

50,000

Obr. 1.

Porovnání tepelné izolace

λ

Ytong Multipor

[W/m.K] 0,045 0,080 0,085 0,096

Ytong Theta Ytong Lambda Ytong P2–400

jednovrstvé stěny

6

2. Základní výpočty a veličiny

zateplené a sendvičové zdivo

tepelné izolace

2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ

■

Různé třídy pórobetonu Ytong

Pórobeton Ytong se vyrábí v různých třídách, které se liší objemovou hmotností, pevností a tepelně izolačními schopnostmi. Proto se různé třídy pórobetonu používají pro různé konstrukční účely. Principiálně platí, že čím nižší objemová hmotnost materiálu, tím je vyšší objem vzduchových pórů a tím vyšší je také izolační schopnost materiálu Ytong.

CO ZNAMENÁ OZNAČENÍ PÓROBETONU YTONG?

P2-350 Zaručená pevnost v tlaku

Tab. 2

Objemová hmotnost (kg/m3)

Porovnání různých tříd pórobetonu Ytong

Třída pórobetonu Ytong Multipor

10 DRY*

[W/(m.K)] –

** [W/(m.K)] 0,045

Oblast použití pasivní obvodové stěny, střechy, stropy a podhledy, požární obklady

Ytong Theta P1,8-300

0,080

0,092

nízkoenergetické obvodové stěny

Ytong Lambda P2-350

0,085

0,098

energeticky úsporné obvodové stěny

Ytong P2-400

0,096

0,108

obvodové stěny

Ytong P2-500

0,120

0,135

příčky, vnitřní stěny

Ytong P4-500

0,120

0,135

přizdívky, vnitřní nosné stěny, U profily, stropní vložky, věncovky

Ytong P3,3-600

0,160

0,180

překlady, stropní a střešní panely

Ytong P4,4-600

0,180

0,203

překlady, stropní a střešní panely

λ10 DRY* součinitel tepelné vodivosti ve vysušeném stavu λ** výpočtová hodnota pro zdivo včetně malty při vlhkosti u = 4,5 %

TIP!

Vliv vlhkosti S rostoucí vlhkostí pórobetonu jeho izolační schopnosti klesají. Podle normy ČSN EN 1745 se ve výpočtech používá hodnot λ změřených při vlhkosti u = 4,5 %. Tvárnice vystavené přímému působení atmosférické nebo stavební vlhkosti mohou dočasně absorbovat i větší množství vody. Proto je důležité při výstavbě tvárnice i rozestavěné konstrukce chránit proti působení deště, případně nechat zdivo před omítnutím dostatečně vyschnout.

Stejné vlastnosti ve všech směrech

Pozor!

Obrovskou výhodou pórobetonu Ytong proti jiným zdicím materiálům jsou stejné vlastnosti materiálu ve všech směrech. Vlastnosti zdiva proto nejsou závislé na orientaci tvárnic ve zdivu, usnadňuje to jednoduché řešení řady detailů bez dodatečného zateplení a bez vzniku tepelných mostů. Další výhodou je zpracování materiálu bez zbytečného odpadu.


2.1 Součinitel tepelné vodivosti λ

7

2.2 Součinitel prostupu tepla U

U [W/(m2.K)]

( Vzorec 2)

Součinitel prostupu tepla U je hlavní veličinou pro hodnocení tepelně technických parametrů obvodové obálky stavby. Hodnotí prostup tepla stavebních konstrukcí se započtením k ní přilehlých vzduchových vrstev. Zjednodušeně řešeno U udává, kolik tepla projde jedním čtverečním metrem konstrukce při rozdílu teplot 1 K na vnitřní a vnější straně konstrukce.

U=

( Vzorec 3)

1 1 = RT Rsi + R + Rse

Poznámky: je odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce Rsi je odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce Rse

Tab. 3

Rsi Odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce (neuvažujeme, pokud konstrukce přiléhá např. k zemině) Rsi [W/(m2.K)]

Svislá konstrukce

0,13

Vodorovná konstrukce

Tab. 4

tepelný tok nahoru

0,10

tepelný tok dolů

0,17

Rse Odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce (neuvažujeme, pokud konstrukce přiléhá např. k zemině) Rse [W/(m2.K)]

zimní období

0,04

zimní období (nadmořská výška ≥ 1000 m. n. m.)

0,03

letní období

0,07

Výpočet součinitele prostupu tepla U pro obvodovou stěnu Skladba stěny: Vnitřní omítka sádrová, tl. 5 mm (λ = 0,47 W/m.K) Stěna z tvárnic Ytong Lambda tl. 375 mm (λ = 0,098 W/m.K) Vnější lehčená omítka tl. 20 mm (λ = 0,37 W/m.K) Vnější šlechtěná minerální omítka tl. 2 mm (λ = 0,57 W/m.K)

U=

1

=

Rsi + R + Rse U=

8

1 Rsi + Σd + Rse λ

1 0,13 + 0,005 + 0,375 + 0,02 + 0,002 + 0,04 0,47 0,098 0,37 0,57

(


)


1

U=

1

=

0,13 + 3,895 + 0,04

4,065

.

U = 0,246 W/m2.K = 0,25 W/m2.K ■

Ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti

TIP!

Při přesném výpočtu součinitele prostupu tepla nehomogenní konstrukce, jakou jsou zděné stěny, je nutné uvažovat všechny tepelné vazby a mosty, včetně ložných spár, hmoždinek a podobných detailů. Ty mohou i významně zhoršit hodnotu U, vypočtenou u ideálně homogenní konstrukce. Jejich výpočet je poměrně složitý a čím je geometrie a nepravidelnost stěny větší, tím je složitější a méně přesný.

U Ytongu je vliv spár díky nízké tloušťce ložné spáry, přesným rozměrům a zámkům tvárnic jen minimální. Tento vliv je již zahrnut ve výpočtových hodnotách (ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti λ) uvedených v Tab. 2, na str. 7.

Obr. 2.

Porovnání páleného a pórobetonového zdiva

Zatímco u stěn z pálených tvárnic (obrázek vlevo) odhaluje snímek z termokamery svislé i vodorovné tepelné vazby mezi jednotlivými zdicími prvky, zdivo z Ytongu (obrázek vpravo) je velmi homogenní s minimálním vlivem spár. Nižší povrchová teplota stěny navíc zjevně dokazuje vyšší izolační schopnost pórobetonové stěny (obě stavby se nachází ve stejné ulici a byly snímány za stejných podmínek).

2.2.1 Požadavky normy na obvodové konstrukce Požadavky na součinitel prostupu tepla UN jednotlivých obvodových konstrukcí závazně stanovuje norma ČSN 73 0540-2. A. Požadované a doporučené hodnoty UN pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou im = 20 °C: Tab. 5

Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN20 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θim = 20 °C Součinitel prostupu tepla UN20 [W/(m2.K)]

Popis konstrukce

Požadované hodnoty

Doporučené hodnoty

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně Strop s podlahou nad venkovním prostorem

0,24

0,16

Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Stěna vnější vytápěná (vnější vrstvy od vytápění)

0,30

0,20



9

Tab. 5

Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN20 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θim = 20 °C

Stěna vnější Stěna k nevytápěné půdě Střecha strmá se sklonem nad 45°

lehká

0,30

0,20

těžká

0,38

0,25

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle poznámky 2)

0,45

0,30

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru

0,60

0,40

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k částečně vytápěnému prostoru Strop a stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí

0,75

0,50

Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle poznámky 2)

0,85

0,60

Stěna mezi sousedními budovami Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,05

0,70

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,30

0,90

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,2

1,45

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,7

1,80

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Jejich kovové rámy přitom musí mít Ut ≤ 2,0 W/(m2.K), ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít Ut ≤ 1,7 W/(m2.K).

1,7

1,2

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

3,5

2,3

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Jejich kovové rámy přitom musí mít Ut ≤ 2,0 W/(m2.K), ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít Ut ≤ 1,7 W/(m2.K).

1,5

1,1

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

2,6

1,7

Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru fw = Aw /A kde A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP), v m2, Aw je plocha průsvitné výplně otvoru včetně příslušných částí rámu v LOP, v m2. Rámy LOP by přitom měly mít Ut ≤ 2,0 W/(m2.K).

fw ≤ 0,50

0,3 + 1,4. fw 0,2 + fw

fw > 0,50

0,7 + 0,6. fw

TIP!

Poznámky: Požadované a doporučené hodnoty UN ze vztahů v tabulce 6 se do 0,4 W/(m2.K) zaokrouhlují na setiny a od 0,4 W/(m2.K) výše na pět setin.

Hodnoty požadované jsou závazné. Doporučené hodnoty jsou vhodné pro energeticky úsporné stavby. Nízkoenergetické stavby by měly dosahovat cca 2/3 hodnot doporučených.

B. Pro ostatní budovy, s relativní vlhkostí vyšší než 60 %, platí vztah:

( Vzorec 4)

UN = UN,20 .

20 Θim

35

.

Θim - Θe

kde UN,20 je součinitel prostupu tepla z tabulky 5, ve W/(m2.K) a kde Θe je návrhová vnější teplota podle ČSN 73 0540-3, ve °C

10



2.2.2 Obvodové konstrukce Ytong Jednou z hlavních předností pórobetonu Ytong jsou nadstandardní tepelně izolační schopnosti. Filozofií značky je nabízet zákazníkům jednoduchá funkční řešení, která jim umožní snadnější dosažení vyššího standardu bydlení s minimálními provozními náklady. Energeticky efektivní domy lze s tímto materiálem stavět jednodušeji než u jiných staviv. Se stejnými náklady je tak možné dosáhnout vyššího energetického standardu staveb. Společným jmenovatelem všech doporučovaných systémových řešení je bezchybná funkce obvodových obálek, bez kompromisů a omezení. Předností všech doporučovaných variant je pozitivní vliv na kvalitu mikroklimatu staveb a jejich uživatelský komfort.

A. Energeticky vyhovující domy Základní řešení značky Ytong nabízí bezpečné překročení požadavků norem při minimálních nákladech na materiál i na realizaci stavby. Jde o řešení s kvalitním vnitřním klimatem budov a nízkými náklady na vytápění.

@Bß;1J5>5B75D93;r>ÕB?x>?CD92E4?FI =Y]_ÌvT^c`_b^v

1 2

àc`_b^v

3

3

FiX_feZS

4

>UfiX_feZS

5

>UX_c`_Tvb^v

6

FU\]YÛX_c`_Tvb^v

7

=Y]_ÌvT^ÛX_c`_Tvb^v

■

Obvodové stěny Ytong P2-400

Obvodové stěny se i při tloušťce 375 mm obejdou bez zateplení a přitom téměř o 30 % překročí požadavky normy. Tab. 6

Základní skladba stěny Ytong P2-400

Skladba stěny pro úsporné domy

tl. [mm]

[kg/m3]

sádrová omítka

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

Ytong P2-400

375

400

5-10

0,108

lehčená jádrová omítka

20

1200

20

0,37

šlechtěná omítka

2

1400

20

0,57

celkem tloušťka

402

RT

3,70

(m2.K)/W

U

0,27

W/(m2.K)

B. Energeticky úsporné domy Energeticky úsporný dům má izolační parametry a spotřebu energií na vytápění přibližně o 1/3 lepší, než vyžadují platné normy. Jedná se o standard, který by dnes měl být běžný pro každou novostavbu. V případě konstrukcí značky Ytong lze tohoto standardu dosáhnout bez navýšení rozpočtu stavby.

@Bß;1J5>5B75D93;r>ÕB?x>?CD92E4?FI =Y]_ÌvT^c`_b^v àc`_b^v

1 2

FiX_feZS >UfiX_feZS >UX_c`_Tvb^v FU\]YÛX_c`_Tvb^v

2 3 4 5 6


■

7

Obvodové stěny Ytong Lambda

Díky použití pórobetonu Ytong Lambda se energeticky úsporný dům obejde bez komplikovaného dodatečného zateplení i při malé tloušťce obvodových stěn. Dům si zachovává všechny přednosti tradičních zděných staveb, ale dosahuje izolačních schopností jako zděné domy s dodatečným zateplením.



11

Tab. 7



tl. [mm]

[kg/m3]

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

sádrová omítka

5

1200

10

0,47

Ytong Lambda lehčená jádrová omítka

375

350

5-10

0,098

20

1200

20

0,37


2

1400

20

0,57

celkem tloušťka

402

RT

4,05

(m2.K)/W

U

0,25

W/(m2.K)

Pozor!

Difuzně otevřená stěna Obvodová stěna z tvárnic Ytong Lambda je při dodržení doporučené skladby difuzně otevřenou konstrukcí, která objektu umožňuje přirozeně „dýchat“ a tím zaručuje optimální vnitřní klima domu. Aplikace lepidel s vysokým difuzním odporem místo doporučených omítek tuto schopnost významně snižuje.

TIP!

Minimální náklady

■

Díky výjimečné přesnosti zdění a snadnému tvarování pórobetonu do požadovaných rozměrů, vyniká energeticky úsporná stěna Ytong rychlostí výstavby, což pozitivně ovlivňuje ekonomiku stavby. Rychlost výstavby přitom není na úkor přesnosti a kvality provedení. Jedná se prakticky o jediný zdicí systém, který umožňuje přesné jednoplášťové zdění bez tepelných mostů.

[m2/h]

STAVEBNÍ PRODUKTIVITA YTONG 300 mm

YTONG 375 mm

2

2,13 1,79 YTONG 500 mm

1,5

1

1,33

jednovrstvé zděné stěny

0,5 zateplené zdivo

0

100

200

300

400

500

600

tloušťka stěny [mm]

Masivní šikmé střechy Ytong

TIP!

Důležitým parametrem tepelného mikroklimatu staveb je vedle zimní tepelné pohody také letní tepelná pohoda staveb. To je velké téma zejména pro podkrovní prostory, které v létě trpí nadměrným přehříváním v důsledku malé tepelné akumulace a nízkého fázového posunu lehkých střešních plášťů. Tradiční krovové konstrukce šikmých střech při dostatečné dimenzi minerálních izolací dosahují potřebného součinitele prostupu tepla U, ale nemají dostatečnou akumulaci. Proto podkroví s lehkými střechami v zimě rychle chladnou a naopak v létě se rychle a často přehřívají. To vyžaduje instalaci energeticky náročnějších systémů vytápění a chlazení pro zajištění komfortního klimatu.

12

Elegantní řešení celoročního komfortu v podkroví nabízí masivní střecha z pórobetonových střešních dílců Ytong a minerálních izolačních desek Ytong Multipor. Tato konstrukce je velmi jednoduchá a funguje velmi podobně jako homogenní jednovrstvá obvodová stěna Ytong s nadstandardní tepelnou izolací.



Tab. 8

Skladba masivní střechy pro úsporné domy

Skladba masivní střechy pro úsporné domy

tl. [mm]

[kg/m3]

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

Ytong panel P3,3-600 Ytong Multipor

240

600

5-10

0,18

220

115

3

0,045

sádrová omítka

difuzní fólie, provětrávaná mezera, krytina celkem tloušťka (bez krytiny)

465

RT

6,40

(m2.K)/W

U

0,16

W/(m2.K)

C. Nízkoenergetické domy Nízkoenergetický dům má spotřebu energií na vytápění maximálně 50 % ve srovnání s běžným domem splňujícím platné normy. Podle tvarové charakteristiky stavby, použitých dalších konstrukcí a technologií, domy z těchto konstrukcí bezpečně dosahují kategorie B energetického průkazu dle vyhlášky 148/2007.


1 2


2 3 4 5 6 7

Pozor!


■

Ne každý dům s nízkou spotřebou energií je skutečně nízkoenergetickým domem. Moderní nízkoenergetický dům musí kromě nízké spotřeby energie nabízet také nadstandardní komfort a zdravé vnitřní prostředí. Použití výjimečných materiálů Ytong pro obvodové stěny a střešní konstrukce zaručuje kromě minimální spotřeby energií také výjimečnou kvalitu vnitřního prostředí.

Obvodové stěny Ytong Theta

Obvodová stěna z tvárnic Ytong Theta tl. 499 mm, bez dodatečného zateplení, dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,18 W/(m2.K), což překračuje požadavky norem o více než 50 %. Přesné rozměry, snadné řezání a stejné vlastnosti materiálu ve všech směrech umožňují velmi jednoduché a přitom maximálně účinné řešení všech potenciálních tepelných mostů. Ve srovnání s jinými zdicími materiály je dosažení výpočtových hodnot na stavbě skutečně reálné, nikoliv pouze hypotetické. Tab. 9

Skladba stěny pro nízkoenergetické domy

Skladba stěny pro nízkoenergetické domy

tl. [mm]

[kg/m3]

sádrová omítka

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

Ytong Theta

499

300

5-10

0,092


20

1200

20

0,47


2

1400

15

0,57

celkem tloušťka

526

RT

5,65

(m2.K)/W

U

0,18

W/(m2.K)

Pozor!

Difuzně otevřená stěna Obvodová stěna z tvárnic Ytong Theta je při dodržení doporučené skladby difuzně otevřenou konstrukcí, která objektu umožňuje přirozeně „dýchat“ a tím zaručuje optimální vnitřní klima domu. Aplikace lepidel s vysokým difuzním odporem, místo doporučených omítek, tuto schopnost významně snižuje.



13

Nejdostupnější řešení Jednoduchá technologie a snadné rychlé zdění přináší při realizaci obvodových konstrukcí z tvárnic Ytong Theta významné úspory ve srovnání s vícevrstvými konstrukcemi srovnatelných parametrů. Stěna je navíc mechanicky odolnější než systémy opatřené dodatečným kontaktním zateplením. Snímky z termokamery u realizovaných objektů prokazují, že při kvalitním vyzdění jsou tyto stěny zcela prosty tepelných mostů a vazeb, stejně jako kvalitně provedené silně zateplené konstrukce.

TIP!

Založení zdarma

■

Podmínkou pro dosažení nízkoenergetického standardu je přesná stavba a zdění bez tepelných mostů. To vyžaduje pečlivé a přesné založení první řady tvárnic na základovou desku. Ytong nabízí zdarma každému svému zákazníkovi i profesionálním realizačním firmám přesné založení rohů v první řadě tvárnic.

Masivní nízkoenergetická střecha

TIP!

Dobré izolační schopnosti pórobetonových střešních dílců eliminují tepelné mosty v uložení panelů na obvodové stěny. Tloušťku vrstvy z desek Ytong Multipor lze libovolně měnit dle potřeby objektu. Při větších tloušťkách se může složit ze dvou vrstev, které se k sobě navzájem lepí systémovou difuzně otevřenou maltou Multipor. Stejným způsobem se lepí desky Ytong Multipor také na nosné střešní dílce z pórobetonu.

14

Velkou výhodou masivních stropů je pevný a únosný podhled, který tvoří přímo pórobeton opa-třený interiérovou omítkou. Zcela odpadá pracná a často chybně realizovaná parotěsná vrstva v podhledu. Vedení elektroinstalací a zavěšení zařizovacích předmětů v pórobetonu je přitom velmi snadné, rychlé a variabilní.



Tab. 10

Skladba masivní střechy pro nízkoenergetické domy

Skladba masivní střechy pro nízkoenergetické domy

tl. [mm]

[kg/m3]

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

Ytong panel P3,3-600 Ytong Multipor

240

600

5-10

0,18

300

115

3

0,045

sádrová omítka

difuzní fólie, provětrávaná mezera, krytina celkem tloušťka (bez krytiny)

545

RT

8,18

(m2.K)/W

U

0,12

W/(m2.K)

D. Pasivní domy

TIP!

Pasivní dům nepotřebuje téměř žádnou energii na své vytápění. Po většinu roku stačí pokrýt minimální tepelné ztráty domu tepelnými zisky, jako je solární energie procházející jižně orientovanými okny, vnitřní zisky od vaření, přípravy TV, svícení a dalších elektrospotřebičů, pohybu osob atd. Zajistit tak nízké tepelné ztráty pomáhá dokonalá obálka budovy bez tepelných mostů a vždy také řízené větrání s rekuperací vzduchu. Díky minimální výměně vzduchu v těchto domech je obzvláště důležitým tématem, které si zaslouží zvláštní pozornost projektantů, problematika vlhkostního mikroklimatu. To je třeba zvažovat již při výběru stavebních materiálů a konstrukčního řešení stavby.

■


1

1 2


3 4 5 6 7


Pasivní dům je jedinou kategorií novostaveb, pro které je možné získat dotace na výstavbu z programu Zelená úsporám. Podkladem pro získání dotace je podrobný tepelně technický výpočet zpracovaný dle normy TNI 73 0329. Ukázku výpočtu najdete v poslední kapitole této příručky.

Obvodové stěny Ytong + Ytong Multipor

Obvodová stěna pro pasivní domy v sobě kombinuje výhody tradičních jednoplášťových stěn a vícevrstvých superizolačních sendvičů. Nosnou část stěny představuje zdivo z tvárnic Ytong P2-400 tloušťky 300 mm, které je z vnější strany kontaktně obloženo pórobetonovými izolačními deskami Ytong Multipor. Spojením těchto materiálů pomocí lehké difuzně otevřené malty Multipor vzniká unikátní souvrství, které vypadá, a v mnoha směrech funguje, stejně jako homogenní jednovrstvá zděná stěna. Přitom ale dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,13 W/(m2.K) při celkové tloušťce stěny 514 mm.

Tab. 11

Skladba stěny pro pasivní domy

Skladba stěny pro pasivní domy

tl. [mm]

[kg/m3]

sádrová omítka Ytong P2-400

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

300

400

5-10

0,108

4

833

10

0,18

200

115

3

0,045

lehká malta Multipor Ytong Multipor

μ

lehká malta Multipor

3

833

10

0,18

šlechtěná minerální omítka

2

1400

15

0,57

celkem tloušťka

514

RT

7,44

(m2.K)/W

U

0,13

W/(m2.K)



15

Pozor!

Bez kondenzace vody Výjimečnost této stěny spočívá v tom, že na rozdíl od všech běžných sendvičů s kontaktním zateplením v této konstrukci nedochází k žádné kondenzaci vodních par. To má pozitivní vliv na izolační schopnosti stěny i na životnost a trvanlivost stěny. Je to důsledek optimální skladby celé stěny a výjimečných vlastností všech komponentů, včetně systémové lehké malty Multipor.

Pevná odolná stěna Další velmi praktickou výhodou pasivní stěny Ytong je její vysoká mechanická odolnost z vnější strany. (Při poklepu a mechanickém zatížení se stěna nechová jako zdivo s kontaktním zateplením z minerální vlny nebo EPS, ale podobně jako tradiční omítnutá stěna vyzděná z běžných tvárnic Ytong.) To má samozřejmě pozitivní vliv na životnost a odolnost fasád. ■

Masivní pasivní střecha

Masivní střešní konstrukce pasivních domů z Ytongu je prakticky stejná jako skladba obvodových stěn. Nosné konstrukce z pórobetonu tedy na sebe navzájem navazují podobně jako vnější kontaktní vrstva z desek Ytong Multipor. Jedná se o nadstandardní stavební systém bez kompromisů, který ukazuje cestu pro ekologické stavby budoucnosti. Pasivní domy Ytong mají kromě vynikajících tepelně izolačních vlastností také optimální míru tepelné akumulace a tepelné setrvačnosti. To, na rozdíl od lehkých konstrukcí, umožňuje dostatečné využití tepelných zisků, které se mohou akumulovat v konstrukcích. Dostatečná akumulace zabraňuje také přehřívání stavby v letních měsících, které bývá dokonce větším problémem pasivních domů, než jejich vytápění v zimě. Zároveň je ale stavba dostatečně pružná na to, aby i nízkoteplotní otopné systémy s malým výkonem dokázaly pružně regulovat teplotu v interiéru dle potřeby obyvatel domu.

Tab. 12

Skladba masivní střechy pro pasivní domy

Skladba masivní střechy pro pasivní domy

tl. [mm]

[kg/m3]

sádrová omítka

μ

(u = 4,5 %) [W/(m.K)]

5

1200

10

0,47

Ytong panel P3,3-600

240

600

5-10

0,18

Ytong Multipor

380

115

3

0,045

difuzní fólie, provětrávaná mezera, krytina Celkem tloušťka (bez krytiny)

625

RT

9,96

(m2.K)/W

U

0,10

W/(m2.K)

E. Souhrnný přehled obvodových konstrukcí Ytong

Pozor!

Následující tabulka obsahuje hodnoty součinitele prostupu tepla všech doporučených obvodových konstrukcí Ytong a jejich orientační zatřídění dle kategorií energetického průkazu staveb dle vyhlášky 148/2007.

16

Zatřídění konstrukcí je pouze orientační a vyžaduje vždy podrobné posouzení každé stavby. Záleží také na parametrech dalších konstrukcí, jako jsou okna nebo podlahy, na tvarové charakteristice budovy i způsobu větrání a vytápění domu.



Tab. 13

Obvodové stěny Ytong tloušťka bez omítek (m)

celková tloušťka včetně omítek (m)

U W/(m2.K)

(m2.K)/W

Ytong P2-400

0,375

0,402

0,27

3,70

X

Ytong Lambda

0,375

0,402

0,25

4,05

X

Ytong Theta

0,499

0,526

0,18

5,65

X

X

0,300 + 0,200

0,514

0,13

7,44

X

X

skladba stěny

Ytong P2-400 + Ytong Multipor

Tab. 14

zatřídění dle kategorie

R

C

B

A

X

Šikmé střechy Ytong U [W/(m2.K)] podle tloušťky zateplení deskami Ytong Multipor (mm)

tloušťka panelu (m)

0,120

0,160

0,200

0,240

0,300

0,340

0,380

0,400

Střešní dílce Ytong P3,3-600

0,150

–

0,22

0,18

0,16

0,13

0,12

0,11

0,10


0,200

–

0,21

0,17

0,15

0,12

0,11

0,10

0,10


0,240

0,24

0,2

0,17

0,15

0,12

0,11

0,10

0,10


0,200

–

0,21

0,18

0,15

0,13

0,11

0,10

0,10


0,240

–

0,2

0,17

0,15

0,12

0,11

0,10

0,10

tloušťka zateplení Ytong Multipor

Legenda: Adekvátní konstrukce pro domy kategorie A – mimořádně úsporné ■ B – úsporné ■ C – vyhovující ■

2.3 Lineární činitel prostupu tepla

Ψ [W/(m.K)]

( Vzorec 5)

Pozor!

Stanovení lineárních činitelů je nezbytné k podrobnému výpočtu tepelných ztrát obvodovými konstrukcemi. Vliv lineárních tepelných mostů roste s izolačními parametry obvodových konstrukcí. Zejména u nízkoenergetických a pasivních staveb mohou špatně navržené lineární mosty způsobovat podstatnou část celkových tepelných ztrát budovy.

Pozor!

Lineární činitel prostupu tepla Ψ udává vliv liniového tepelného mostu (např. roh dvou stěn, spoj stěny a podlahy nebo stropu, spoj stěny a okenní výplně atd.) na tepelný prostup. Kladné číslo udává, o kolik je vyšší tepelný tok v místě lineárního mostu proti tepelnému toku v běžné ploše konstrukce. Jeho zanedbáním by tedy ve výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění došlo ke zkreslení výsledku a podcenění tepelných ztrát. Záporné číslo naopak znamená, že detail dokonce snižuje tepelné ztráty a zlepšuje tím celkovou energetickou bilanci.

Kromě toho, že tepelné mosty zvyšují ztráty tepla prostupem, mohou způsobovat i závažné degradace stavebních konstrukcí vlivem kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu detailu nebo uvnitř konstrukce. To má za následek další snižování izolačních schopností detailu a jeho okolí, četné destrukce konstrukcí i zhoršení hygieny interiéru. Více v kapitole 2.6.


2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ

17

Požadavky normy Maximální požadované a doporučené hodnoty Ψ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní teplotou θim = 20 ºC:

Tab. 15

Maximální požadované a doporučené hodnoty Ψ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní teplotou θim = 20 ºC: Požadované hodnoty


Typ lineární tepelné vazby

Lineární činitel prostupu tepla k, N [W/(m.K)]

Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně otvoru, např. na základ, strop nad nevytápěným prostorem, jinou vnější stěnu, střechu, lodžii či balkon, markýzu či arkýř, vnitřní stěnu a strop (při vnitřní izolaci) aj.

0,60

0,20

Vnější stěna navazující na výplň otvoru, např. na okno, dveře, vrata a část prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží

0,10

0,03

Střecha navazující na výplň otvoru, např. střešní okno, světlík, poklop výlezu

0,30

0,10

U ostatních budov se maximální přípustné hodnoty stanoví dle vztahu:

U = Ψk,N = Ψk,N,20 . e1 .

35 ΔΘie

Kde: e1

součinitel typu budovy; stanoví se ze vztahu:

e1 = 20 Θim ΔΘie

základní rozdíl teplot vnitřního a venkovního vzduchu, ve ºC, který se stanoví ze vztahu

ΔΘie = Θim - Θae Θae

návrhová teplota venkovního vzduchu podle ČSN 73 0540-3, ve ºC

Pozor!

Požadavky v ČSN 73 0540-2:2007 jsou stanoveny pro vnější soustavu rozměrů, proto se musí při hodnocení porovnávat výsledky, které vychází z vnějších rozměrů lineárních mostů!

TIP!

Požadované a doporučené hodnoty UN se do 0,4 W/(m2.K) zaokrouhlují na setiny, od 0,4 W/(m2.K) včetně do 2,0 W/(m2.K) na pět setin a nad 2,0 W/(m2.K) včetně na desetiny.

Nízkoenergetické domy by měly mít tepelné vazby maximálně na úrovni poloviny požadovaných hodnot. Pasivní domy maximálně na úrovni 30 %.

Výpočet Výpočtové metody lineárních činitelů prostupu tepla Ψ tepelných vazeb mezi konstrukcemi jsou shrnuty v ČSN 73 0540-4. V praxi se většinou řeší pomocí speciálních tepelně technických softwarů.

18


2.3 Lineární činitel prostupu tepla Ψ

■

Typické lineární mosty konstrukcí Ytong Lambda a Ytong Theta Tab. 16

Tabulka lineárních mostů Ψi [W/(m.K)]

Číslo detailu

Název detailu

Ytong Lambda tl. 375 mm

2

Zdivo u základu, terén na úrovni podlahy

3 4

Ytong Theta tl. 500 mm

-0,001

-0,011

Zdivo u základu, terén pod úrovní podlahy

-0,055

-0,052

Francouzské okno nad základem

-0,022

-0,021

5

Roh zdiva

-0,147

-0,137

6a

Obvodová stěna v místě napojení vnitřní nosné stěny

0,013

0,016

6b

Obvodová stěna v místě napojení vnitřní nosné stěny

-0,008

-0,004

7

Obvodová stěna se svislou šachtou pro kanalizaci

0,033

0,017

8

Ostění

-0,009

-0,002

9

Parapet

0,023

0,028

10

Nadpraží – ploché překlady

0,026

0,061

11

Nosný překlad – stropní dílce

0,053

0,085

12

Nosný překlad – vložkový strop

13

Obvodová stěna u pozednice

14 15

0,083

0,111

-0,069

-0,055

Štítová stěna

-0,112

-0,102

Obvodová stěna a masivní střecha

-0,012

0,019

16

Obvodová stěna v místě napojení střechy (štít)

-0,060

-0,047

17

Atika nad masivní střechou

-0,047

-0,016

2.4 Bodový činitel prostupu tepla

χ (W/K)

( Vzorec 6)

Bodový činitel prostupu tepla Χ udává vliv bodového tepelného mostu (např. prostup sloupů, nosníků a konzol) na plošnou tepelnou propustnost. Platí pro něj podobná pravidla jako pro lineární činitel prostupu tepla Ψ (viz předchozí kapitola).

Požadavky normy Maximální požadované a doporučené hodnoty Χ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní teplotou θim = 20 ºC: Tab. 17

Maximální požadované a doporučené hodnoty Χ podle ČSN 73 0540-2 pro budovy s převažující vnitřní teplotou θim = 20 ºC: Požadované hodnoty

Typ bodové tepelné vazby Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější stěnou, podhledem nebo střechou



Bodový činitel prostupu tepla j, N [W/K] 0,90

0,30

2.4 Bodový činitel prostupu tepla Χ

19

U ostatních budov se maximální přípustné hodnoty stanoví dle vztahu:

Χj,N = Χk,N,20 . e1 .

35 ΔΘie

Kde: e1

součinitel typu budovy; stanoví se ze vztahu:

e1 = 20 Θim ΔΘie

základní rozdíl teplot vnitřního a venkovního vzduchu, ve ºC, který se stanoví ze vztahu

ΔΘie = Θim - Θae Θae

návrhová teplota venkovního vzduchu podle ČSN 73 0540-3, ve ºC

TIP!

Požadované a doporučené hodnoty UN se do 0,4 W/(m2.K) zaokrouhlují na setiny, od 0,4 W/(m2.K) včetně do 2,0 W/(m2.K) na pět setin a nad 2,0 W/(m2.K) včetně na desetiny.

Nízkoenergetické domy by měly mít tepelné vazby maximálně na úrovni poloviny požadovaných hodnot. Pasivní domy maximálně na úrovni 30 %.

2.5 Kondenzace vodní páry Za základní veličinu, charakterizující schopnost stavebních materiálů propouštět vodní páru, lze považovat faktor difuzního odporu μ. Jeho hodnota udává, kolikrát je konkrétní stavební materiál méně propustný pro vodní páru než vzduch. Pórobeton Ytong se vyznačuje velmi nízkým difuzním odporem, který umožňuje vyšší prostup vodních par obvodovou stěnou než u difuzně uzavřených materiálů.

μYtong = 5-10

( Vzorec 7)

Pro výpočty se používá vždy ta z krajních hodnot, která je pro výpočet méně výhodná.

Vyvážené souvrství

TIP!

Pro prostup vodní páry stěnou jsou ale důležité vlastnosti všech vrstev stěny, včetně omítek a povrchových úprav.

20

Všechny vrstvy stěny by měly mít přibližně stejný difuzní odpor μ, případně by difuzní odpor vrstev stěny měl klesat směrem z interiéru do exteriéru tak, aby ve stěně nedocházelo k nadměrné kondenzaci vodní páry.


2.5 Kondenzace vodní páry

Pozor!

Použití disperzních lepidel na vnější povrch jednovrstvých stěn výrazně zvýší difuzní odpor celé stěny a nežádoucí měrou zvýší také množství zkondenzované páry uvnitř stěny. Podobný vliv má na stěnu aplikace kontaktních zateplovacích systémů, které pro lepení a armování používají právě difuzně uzavřená disperzní lepidla (nehledě na vysoký difuzní odpor některých izolačních materiálů).

2.5.1 Množství zkondenzované vodní páry

Mc (kg/m2.a)

( Vzorec 8)

– množství vodní páry zkondenzované v konstrukci při normových podmínkách za 1 rok

Požadavky norem Norma ČSN 73 0540-2 stanovuje následující závazná pravidla pro kondenzaci vodních par v obvodových konstrukcích: 1. Stavební konstrukce musí být navrženy tak, aby v nich nedocházelo ke kondenzaci vodní páry, pokud by zkondenzovaná vodní pára mohla ohrozit požadovanou funkci této konstrukce. Ohrožením požadované funkce se obvykle rozumí zkrácení předpokládané životnosti v důsledku kondenzace, snížení vnitřní povrchové teploty vedoucí ke vzniku plísní nebo objemové změny a zvýšení hmotnosti konstrukce nad rámec statických rezerv. Případně zvýšení vlhkosti materiálů na úroveň způsobující jejich degradaci, zejména v případě použití dřeva a materiálů na bázi dřeva. 2. U ostatních konstrukcí platí pro roční množství zkondenzované vodní páry MC ≤ MC,N Kde pro jednoplášťové střechy s dřevěnými prvky, pro konstrukce s vnějším tepelně izolačním systémem nebo s difuzně málo propustným vnějším povrchem platí: MC,N = 0,10 kg/(m2.a) nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší z hodnot) a pro ostatní konstrukce platí: MC,N = 0,50 kg/(m2.a) nebo 5 % plošné hmotnosti materiálu (platí nižší z hodnot)

2.5.2 Roční bilance vodní páry

Mev (kg/m2.a)

( Vzorec 9)

– množství vodní páry vypařené z konstrukce za 1 rok V konstrukcích s připuštěnou kondenzací vodní páry nesmí v celoroční bilanci zkondenzované a vypařené páry zůstat uvnitř konstrukce žádné množství zbytkové zkondenzované páry. Množství vypařené vodní páry tedy musí být vyšší než množství zkondenzované páry. MC ≤ Mev



21

TIP!

Pokud MC ≤ Mev , hovoříme o takzvané „aktivní bilanci vodních par“.

Bilance vodních par se prokazuje výpočtem po měsících podle ČSN EN ISO 13788, podle průměrných měsíčních teplot v konkrétní lokalitě, případně podle ČSN 73 0540-4. V praxi se pro výpočet používá výpočetních programů, sestavených dle podmínek těchto norem.

2.5.3 Hodnocení obvodových konstrukcí Ytong Difuzně otevřené stěny Ytong Všechny doporučené obvodové stěny značky Ytong splňují podmínky maximální přípustné kondenzace vodních par MC < 0,50 kg/(m2.a) i podmínku aktivní roční bilance vodních par. Při výpočtu dle ČSN EN ISO 13788 ke kondenzaci ve skladbách nedochází ani u jedné ze stěn. Při výpočtu dle podmínek ČSN 73 0540 dochází u stěn Ytong Lambda a Ytong Theta podobně jako u ostatních jednoplášťových stěn k minimální kondenzaci vodních par. Množství vypařené vodní páry je však mnohonásobně vyšší a v konstrukcích tedy nedochází k hromadění kondenzátu. U vícevrstvé konstrukce z tvárnic Ytong a izolačních desek Ytong Multipor nedochází ke kondenzaci vodních par ani při nejnevýhodnějších návrhových podmínkách. Tím se tato stěna doporučená pro pasivní a nízkoenergetické domy odlišuje od všech běžně používaných sendvičových konstrukcí s kontaktním zateplením z EPS nebo z minerální vlny, v nichž ke kondenzaci vodních par dochází.

Tab. 18

Bilance vodní páry u obvodových stěn Ytong Bilance vodní páry

Doporučené obvodové stěny Ytong

Ytong Lambda 375 mm

tloušťka (m)

0,402

U [W/(m2.K)]

dle ČSN 730540

dle ČSN EN ISO 13788

Mc ,a

Mev

Mc ,a

Mev

kg/m2,a

kg/m2,a

kg/m2,a

kg/m2,a

0,25

0,105

4,422

nekondenzuje

0,052

4,277

nekondenzuje

Ytong Theta 500 mm

0,526

0,18

Ytong Multipor 300 + 200 mm

0,514

0,13

nekondenzuje!

nekondenzuje

Hodnocení je provedeno pro obvyklé podmínky v obytných budovách a většině občanských budov, kde je návrhová teplota vnitřního vzduchu θai = +21 °C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 % a vlhkostní bezpečnostní přirážka Δφi = 5 %. ■

Rozložení tlaků vodní páry v řezu obvodových stěn Ytong

A. Obvodové stěny Ytong Lambda Obr. 3.

Výpočet dle ČSN EN ISO 13788

22


Výpočet dle ČSN 730540


B. Obvodové stěny Ytong Theta Obr. 4.



C. Obvodové stěny Ytong + Ytong Multipor Obr. 5.

Pozor!



Obvodová stěna Ytong s izolačními deskami Ytong Multipor je premiantem v kategorii kontaktně zateplených zděných stěn. Ani v extrémních výpočtových podmínkách v této stěně nedochází ke kondenzaci vodních par jako u ostatních kontaktně zateplených systémů. To je zárukou bezchybné funkce systému za všech atmosférických podmínek v průběhu celého roku. Konstrukce je stejně trvanlivá jako tradiční jednovrstvé zdivo, přitom je ale vhodná pro nízkoenergetické a pasivní domy s minimální spotřebou energií.

Pro porovnání uvádíme průběh tlaků vodní páry s vyznačeným výskytem kondenzace u zdiva s běžným kontaktním zeteplovacím systémem (ETICS). Na grafu jsou zjevná hned dvě místa kondenzace vodní páry: ve zdivu pod lepicí vrstvou a téměř v celé tloušťce tepelné izolace (v tomto případě se jedná o pálené zdivo tl. 300 mm, zateplené 160 mm izolace z EPS).


TIP!

Masivní střecha Ytong Masivní střecha ze střešních dílců Ytong a izolačních desek Ytong Multipor je difuzně otevřenou konstrukcí stejně jako obvodové stěny Ytong. Díky vlastnostem lepicí malty Multipor má celé souvrství prakticky stejný difuzní odpor μ v celém průřezu.

Šikmé střechy Ytong jsou koncipovány jako dvouplášťové s odvětrávanou mezerou nad deskami Ytong Multipor. Pojistná hydroizolace střechy musí být navržena jako kontaktní difuzně otevřená směrem z vnitřní strany.



23

2.6 Vnitřní povrchová teplota

Θsi (°C)

( Vzorec 10)

Pozor!

Nejnižší vnitřní povrchová teplota obvodových konstrukcí θsi musí být u všech částí stavby vyšší než kritická vnitřní povrchová teplota θsi,cr. Splnění tohoto požadavku brání tomu, aby na vnitřním povrchu docházelo k podmínkám, při kterých může docházet ke kondenzaci vodních par nebo růstu plísní. Jedná se tedy o velmi důležitou podmínku, jejíž splnění má zásadní vliv na životnost obvodových konstrukcí a jejich povrchových úprav i na hygienické parametry interiéru. Kritickými místy z hlediska vnitřní povrchové teploty jsou především tepelné mosty a tepelné vazby mezi obvodovými konstrukcemi. Proto je nutné provést výpočet nejnižší povrchové teploty u všech předvídatelných tepelných mostů a vazeb.

Kritická vnitřní povrchová teplota si,cr závisí na teplotě vnitřního vzduchu ai a jeho relativní vlhkosti i. Je to taková teplota, při které za daných parametrů nabývá vzduch v těsné blízkosti povrchu kritické hodnoty relativní vlhkosti si,cr = 100 % u výplní stavebních otvorů, a 80 % u ostatních konstrukcí, včetně stěn.

Podle ČSN 73 0540 se požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu stanovuje pomocí odvozené veličiny – teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi , který nezávisí na teplotách okolního prostředí.

fRsi ≥ fRsi,cr + ΔfRsi

( Vzorec 11)

Kde fRsi,cr je kritický teplotní faktor vnitřního povrchu ΔfRsi je bezpečnostní přirážka teplotního faktoru

V obytných budovách a ve většině občanských budov lze uvažovat relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %. Následující tabulky uvádí požadované hodnoty fRsi,cr při této vlhkosti a při různých návrhových teplotách vnitřního vzduchu a požadované hodnoty bezpečnostní přirážky dle ČSN 73 0540.

Tab. 19

Požadované hodnoty kritického teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr pro relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %

Konstrukce

Výplň otvoru podle 4.6

Ostatní konstrukce

24

Návrhová teplota venkovního vzduchu Θe [°C]

Návrhová teplota vnitřního vzduchu Θai [°C]

-13

20

0,675

0,693

0,710

0,725

0,738

21

0,682

0,700

0,715

0,730

0,742

22

0,689

0,705

0,721

0,734

0,747

20

0,776

0,789

0,801

0,811

0,820

21

0,781

0,793

0,804

0,814

0,823

22

0,786

0,789

0,808

0,817

0,826


-15

-17

-19

-21

Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi, cr


Tab. 20

Požadované hodnoty bezpečnostní přirážky teplotního faktoru ΔfRsi Vytápění s poklesem výsledné teploty Θv [°C]

Konstrukce

ΔΘv < 2 °C

2 °C ≤ ΔΘv ≤ 5 °C

ΔΘv > 5 °C

Bezpečnostní přirážka teplotního faktoru ΔfRsi Výplň otvoru podle 4.6 topné těleso pod výplní otvoru Ostatní konstrukce

ano

-0,030

-0,015

0

ne

0

0,015

0,030

těžká

0

0,015

0,030

lehká

0,015

0,030

0,045

TIP!

V obytných budovách a ve většině občanských budov lze uvažovat teplotu vnitřního vzduchu θai = +21 °C a jeho relativní vlhkost φi = 50 %. Typickým systémem vytápění v praxi je přerušované vytápění s poklesem teplot do 5 °C. Na vnitřním povrchu obvodových stěn z tvárnic Ytong v takových případech musí být nejnižší vnitřní povrchové teploty minimálně následující:

■

Tab. 21

Tabulka

Návrhová teplota vnějšího vzduchu θe (°C)

minimální teplotní faktor fRsi,80

-13

0,796

-15

0,808

-17

0,819

Hodnocení konstrukčních detailů obvodových stěn Ytong

Nejnižší vnitřní povrchové teploty vybraných detailů jsou podrobně uvedeny v poslední kapitole příručky. Uvedené konstrukční detaily byly spočítány metodou dvourozměrného vedení tepla. Při výpočtu vnitřní povrchové teploty se v souladu s ČSN EN ISO 13788 uvažuje odpor při přestupu tepla na vnitřní straně Rsi = 0,25 m2.K/W, který odpovídá pomalejšímu proudění v mezní vrstvě vzduchu v koutě nebo za nábytkem. Výjimku tvoří výplně otvorů, pro které se pro toto hodnocení uvažuje Rsi = 0,13 m2.K/W. Hodnocení je provedeno pro obvyklé podmínky v obytných budovách a ve většině občanských budov, kde je teplota vnitřního vzduchu θai = +21 °C a jeho relativní vlhkost φi = 50 %.



25

3. Energetická náročnost budovy 3.1 Využití výpočtu Energetická bilance je jednou z hlavních průvodních informací o každé budově. Podrobněji popisuje její kvalitu a řadu užitných vlastností, včetně ekonomické hospodárnosti jejího provozu. Celkové množství energie potřebné pro provoz budovy, při zajištění požadovaných podmínek, se skládá z řady dílčích energetických potřeb, zejména z:

Pozor!

• • • • • •

energie na vytápění domu, energie na větrání a výměnu vzduchu, energie na chlazení budovy v létě, energie na přípravu teplé vody, energie na provoz technických zařízení budovy, energie pro svícení a provoz ostatních domácích spotřebičů.

Celková spotřeba energie je tedy u každé budovy závislá na řadě okolností a okrajových podmínek i na individuálním způsobu užívání. Každá výpočetní metoda je zjednodušeným výpočtem, který nemůže zcela přesně postihnout například klimatické výkyvy v různých letech ani individuální chování obyvatel. To má přitom na spotřebu energie budovy významný vliv, zejména u moderních budov s nízkou nebo velmi nízkou spotřebou energie.

Výpočet energetické bilance stavby je navíc poměrně složitým úkonem, který přesahuje znalosti z více technických oborů. Přestože se evropské normy snaží sjednotit metodiku výpočtu i jeho okrajové podmínky, je stále možné u stejné stavby dojít použitím různých metod k různým výsledkům. ■

Již dokončené budovy

U budov stávajících, již užívaných, je celková spotřeba energií většinou poměrně jednoduše zjistitelná. Problémem většinou bývá složité měření jednotlivých energetických spotřeb a odlišení například spotřeby na větrání, vytápění nebo na provoz spotřebičů, pokud využívají stejný zdroj energie (např. el. energii). Teoretický výpočet u užívaných budov může porovnat hospodárnost objektu se srovnatelnou referenční budovou a pomoci nalézt rezervy ve využívání energetických zdrojů a provozování stavby. ■

Nově projektované stavby

TIP!

U nově projektovaných budov, se výpočet energetické bilance používá jako kvalifikovaná prognóza budoucí energetické náročnosti domu a finanční náročnosti jejího provozu. U plánované budovy je ale řada budoucích údajů a potřebných parametrů neznámá a v čase proměnná. Kromě odhadu budoucí spotřeby výpočet slouží také k energetickému zatřídění projektované budovy a k jejímu porovnání s jinými budovami srovnatelné velikosti a se stejným účelem užívání. A především tak je nutné k výpočtu energetické bilance přistupovat. Proto je potřebné sjednocení výpočetních metod a normové stanovení referenčních podmínek i budoucích okrajových hodnot.

Pouze včasný výpočet energetické bilance, nebo alespoň jeho částí v průběhu projektování stavby, umožní dosáhnout na konci skutečně požadovaného energetického standardu stavby. Včasný výpočet umožní projektantovi změnit parametry použitých materiálů nebo upravit konstrukční systémy a použité materiály tak, aby stavba splnila požadované energetické standardy.

3.2 Výpočet a normy Aby výpočty bilance různých staveb od různých autorů byly vzájemně srovnatelné, je nutné dobře stanovit především široký okruh okrajových podmínek a výpočtové metody. To je také cílem řady nových a novelizovaných evropských a národních technických norem, které jsou ale pro běžného projektanta často velmi složité a poměrně nepřehledné. Vypočítat energetickou náročnost objektu pomocí tužky, papíru a kalkulačky je dnes prakticky nemyslitelné. Proto se v praxi používají různé výpočtové progra-

26

3. Energetická náročnost budovy

3.1 Využití výpočtu

my, které podle daných normových postupů vypočítají potřebné hodnoty a často vystaví i požadované protokoly. ■

Přehled nejdůležitějších zákonů a norem

Jak jsme již několikrát v tomto materiálu zmiňovali, množství norem, které se vztahují k podrobnému výpočtu ENB čítá soupis několika desítek norem, z nich většina nemá pro práci běžného projektanta prakticky žádný dopad. Níže uvádíme přehled norem a zákonů, které jsou naopak zcela zásadní a pro práci architekta a projektanta neopominutelné.

Zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, která stanovuje způsob provedení hodnocení energetické náročnosti budovy.

Tímto zákonem a vyhláškou se do českých právních předpisů implantovala směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, která je aktuálním dokumentem jednotně upravujícím v EU způsob hodnocení účinnosti užití energie v budovách pro bydlení a veřejný sektor. Od 1. ledna 2009 je podle této legislativy povinností pro většinu novostaveb, včetně rodinných a bytových domů posouzení Energetické náročnosti budovy (ENB) a vystavení Energetického průkazu budovy. Mezi hlavní požadavky vyhlášky patří: 1. Hodnocení energetické náročnosti budovy Požadavky na ENB jsou podle zákona splněny, pokud energetická náročnost hodnocené budovy, stanovená podle vyhlášky bilančním výpočtem dle ČSN EN ISO 13790, je nižší než energetická náročnost takzvané referenční budovy. V praxi se jedná o porovnání vypočtené spotřeby energie přepočtené na 1 m2 celkové podlahové plochy budovy s referenční tabulkou uvedenou níže, přičemž budova musí dosáhnout nejméně třídy energetické náročnosti C. Tab. 22

Hodnocení energetické náročnosti budovy

Druh budovy

A

B

C

D

E

Rodinný dům

<51

51–97

98–142

143–191

192–240

241–286

>288

Bytový dům

<43

43–82

83–120

121–162

163–205

206–245

>245

Hotel a restaurace

<102

102–200

201–294

295–389

390–488

489–590

>590

Administrativní budova

<62

62–123

124–179

180–236

237–293

294–345

>345

Nemocnice

<109

109–210

211–310

311–415

416–520

521–625

>625

Budova pro vzdělávání

<47

47–89

90–130

131–174

175–220

221–265

>265

Sportovní zařízení

<53

53–102

103–145

146–194

195–245

246–297

>297

Budova pro velkoobchod a maloobchod

<67

67–121

122–183

184–241

242–300

301–362

>362

Tab. 23

F

G

Hodnocení energetické náročnosti budovy Třída energetické náročnosti budovy

Slovní vyjádření energetické náročnosti budovy

A

Mimořádně úsporná

B

Úsporná

C

Vyhovující

D

Nevyhovující

E

Nehospodárná

F

Velmi nehospodárná

G

Mimořádně nehospodárná


3.2 Výpočet a normy

27

2. Vystavení Průkazu energetické náročnosti budovy Průkaz ENB tvoří protokol s povinnými údaji přesně popsanými v příloze Vyhlášky, včetně grafického znázornění Průkazu.

PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI BUDOVY Hodnocení budovy

Rodinný dĤm - Patrový dĤm - Ytong Multipor obecná poloha

stávající stav

Celková podlahová plocha: 170,8 m2

po realizaci doporuþení

A

A B C D E F G MČrná vypoþtená roþní spotĜeba energie v kWh/m2rok

39

Celková vypoþtená roþní dodaná energie v GJ

24,12

Podíl dodané energie pĜipadající na: VytápČní

Chlazení

Pozor!

51,0 %

VČtrání

Teplá voda

OsvČtlení

13,0 %

10,0 %

26,0 %

Doba platnosti prĤkazu

do

PrĤkaz vypracoval

Energy Consulting OsvČdþení þ.

Energetický průkaz a Energetický štítek není totéž a často se zaměňují. Zatímco energetický štítek zpracovaný dle ČSN 73 0540 se vtahuje pouze k vlastnostech obvodových konstrukcí stavby a hodnotí pouze potřebu energie na vytápění, Energetický průkaz hodnotí navíc také spotřebu energie na větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu TV a osvětlení.

3. Splnění porovnávacích ukazatelů Současně se splněním maximální energetické náročnosti musí budova splnit řadu požadavků na stavební konstrukce a jejich stavebně fyzikální parametry dle ČSN 73 0540-2. Této problematice se podrobněji věnuje kapitola 2 příručky.

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY (Typ budovy, místní oznaþení)

Hodnocení obálky

(Adresa budovy)

budovy

Celková podlahová plocha Ac = 179,2 m Cl

2

stávající

doporuþení

Velmi úsporná

A 0,3

B

0,59

0,6

C 1,0

D

Energetický štítek Jednou ze závazných podmínek dle vyhlášky č. 148/2007Sb. je takový návrh obvodových konstrukcí, aby budova nepřekročila nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem dle ČSN 73 0540-2, který graficky zobrazuje Energetický štítek budovy.

1,5

E 2,0

F 2,5

G MimoĜádnČ nehospodárná PrĤmČrný souþinitel Uem ve W/(m ·K) 2

prostupu tepla obálky budovy

0,30

Uem = HT / A 2

Klasifikaþní ukazatele Cl a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,70 m /m

3

CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66

Platnost štítku do Datum vystavení štítku Štítek vypracoval

(Jméno a pĜíjmení) (Kvalifikace)

Pozor!

ČSN EN ISO 13790 – Energetická náročnost budov – Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení Tato norma obsahuje popis výpočtových postupů pro výpočet ENB, které jsou závazné pro stavby dle Vyhlášky 148/2007 Sb. Vzhledem ke snaze o výstižnost pro budovy v odlišných klimatických podmínkách v zemích, pro které tato mezinárodní norma platí (včetně mimoevropských zemí s horkým suchým nebo horkým vlhkým klimatem), je velmi rozsáhlá (více než 140 stran). Svým rozsahem, strukturou a mírou podrobnosti je tedy určena zejména pro zpracovatele výpočetních programů a další specialisty, přestože je v současnosti jedinou platnou normou pro výpočet potřeby tepla na vytápění.

TIP!

TNI 73 0329 (rodinné domy) a TNI 73 0330 (bytové domy) – Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění. Tyto technické normalizační informace (TNI) stanovují jednotný postup a okrajové podmínky pro hodnocení nízkoenergetických a pasivních budov. Obsahují řadu okrajových podmínek potřebných pro výpočet ENB dle ČSN EN ISO 13790.

Zelená úsporám Výpočet dle TNI 73 0329 a TNI 73 0330 vyžadují podmínky dotačního titulu „Zelená úsporám“ při podání žádosti o podporu při výstavbě novostaveb rodinných a bytových domů v pasivním standardu. Kvalitní výpočtové programy již obsahují hodnocení dle těchto TNI.

ČSN 73 0540-1 až 4 – Tepelná ochrana budov Tato řada norem stanovuje především tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov (ČSN 73 0540 - 2), které jsou závazné z titulu Vyhlášky 148/2007 Sb. (splnění porovnávacích ukazatelů). Norma obsahuje výpočtové metody (ČSN 73 0540 - 4) pro návrh a ověření jednotlivých požadavků a způsob výpočtu Energetického štítku budovy.

28


3.2 Výpočet a normy

■

Výpočtové programy

Pozor!

Nejběžněji používanými programy u nás jsou propracované programy společností Svoboda software (použit pro výpočty v této příručce) a Protech. Zdarma je možné si na internetových stránkách stavební fakulty ČVUT stáhnout také Národní kalkulační nástroj, určený pro vystavení Energetického průkazu dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Různé výpočtové programy pro výpočet ENB se navzájem liší, a často pro stejné budovy vypočítají mírně odlišné hodnoty. To znovu připomíná fakt, že vypočtené hodnoty jsou především snahou o co nejlepší prognózu budoucího stavu, který se ale nejspíš od vypočtených hodnot bude do určité míry lišit. S tím by měl být samozřejmě seznámen také investor, který si u projektanta návrh stavby zadává.

3.3 Vzorové výpočty RD

TIP!

Tato kapitola obsahuje vzorové výpočty ENB u dvou konkrétních rodinných domů rozdílné velikosti, architektury a typologie. Každý z objektů je navržen ve třech energeticky úsporných variantách obvodových konstrukcí z materiálů Ytong. Ostatní obvodové konstrukce domu jsou vždy voleny v adekvátním tepelně izolačním standardu odpovídajícím parametrům obvodových konstrukcí Ytong.

■

Výpočty tedy neřeší pouze obvodové stěny nebo střešní konstrukce Ytong, jsou také doporučením toho, jak volit ostatní konstrukce, aby navrhovaná budova splnila potřebný energetický standard.

Výsledky výpočtů

U všech šesti variant domů jsme spočítali Energetický štítek budovy dle ČSN 73 0540, který nejlépe vypovídá o energetických vlastnostech stavebních konstrukcí. U každého ze dvou domů přetiskujeme jeden podrobný protokol, ve kterém jsou výsledky uvedeny pro všechny tři energetické kategorie výpočtu, a následné shrnutí výsledků. Výsledky jsou praktickým návodem pro projektanty a investory rodinných domů při volbě materiálů a parametrů pro obvodové konstrukce domů. Dále ve výpočtech najdete posouzení pasivního rodinného domu podle TNI 730329 a jeho Energetický průkaz, který prokazuje zatřídění domu do kategorie A. ■

Vzájemné porovnání

Podrobnější prostudování výstupů a porovnání výsledků poskytne čtenáři jasnou představu o tom, jaký vliv má každá z obvodových konstrukcí na celkovou energetickou náročnost budovy a jak se vypočtené hodnoty změní při změně parametrů jednotlivých konstrukcí. Velmi patrný je také vliv geometrie stavby na ENB. ■

Výpočtové metody

Uváděné vzorové výpočty byly provedeny v programu Energie 2009 dle okrajových podmínek podle TNI 730329 (pro nízkoenergetické rodinné domy) metodou měsíčního výpočtu potřeby energie.


3.3 Vzorové výpočty RD

29

3.4 Obvodové konstrukce RD Při výpočtech bylo pro jednotlivé kategorie obou staveb použito vždy následujících izolačních parametrů obvodových konstrukcí. V protokolech výpočtů je názorně uvedeno, kolik energie budova ztrácí jednotlivými konstrukcemi při těchto parametrech. Snadno si tak odvodí, jak se změna izolačních parametrů jednotlivých konstrukcí projeví v celkové bilanci domu.

Tab. 24

Obvodové stěny

Energeticky úsporný standard Ytong Lambda

Nízkoenergetický standard Ytong Theta

Pasivní standard Ytong + Ytong Multipor

Tab. 25



sádrová omítka

0,005

Ytong Lambda

0,375


0,020

šlechtěná min. omítka

0,002

sádrová omítka

0,005

Ytong Theta

0,499


0,020


0,002

sádrová omítka

0,005

Ytong P2-400

0,300


0,004

Ytong Multipor

0,200


0,003


0,002

jednotlivé vrstvy

[m]

sádrová omítka

0,005


0,240

součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)]

0,25

0,18

0,13

Ytong Multipor

0,220

sádrová omítka

0,005


0,240

Ytong Multipor

0,300

sádrová omítka

0,005


0,240

Ytong Multipor

0,400

součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] 0,16

0,12

0,10

Strop pod půdou (pouze u RD Bungalov)




30

[m]

Střecha


Tab. 26

jednotlivé vrstvy

jednotlivé vrstvy

[m]

sádrová omítka

0,005


0,240

Ytong Multipor

0,200

sádrová omítka

0,005


0,240

Ytong Multipor

0,300

sádrová omítka

0,005


0,240

Ytong Multipor

0,400


součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] 0,17

0,12

0,10

3.4 Obvodové konstrukce RD

Tab. 27

Podlaha na zemině jednotlivé vrstvy Keramická dlažba

0,010

Lepidlo

0,010

Betonová mazanina

0,080

Extrudovaný polystyren

0,120


Keramická dlažba

0,010

Lepidlo

0,010

Betonová mazanina

0,080


0,160

Keramická dlažba

0,010


Lepidlo

0,010

Betonová mazanina

0,080


0,260


Tab. 28

[m]


0,17

0,12

0,10

Okna a dveře typ


Kvalitní izolační rámy s kvalitním dvojsklem

1,1


Vysoce izolační rámy s trojsklem

0,8


Superizolační rámy s trojsklem

0,6

TIP!


Parametry všech konstrukcí jsou voleny tak, aby jejich součinitel prostupu tepla U byl ve stejném poměru k požadavkům z ČSN 73 0540-2 jako doporučené obvodové stěny Ytong. To znamená, že všechny ostatní parametry překračují požadavky normy stejnou měrou. Konkrétní skladby kromě stěn a střech jsou jen ilustrační a zobrazují, kolik tepelné izolace je třeba použít v dané konstrukci, pro dosažení potřebného součinitele prostupu tepla U.

3.5 Lineární tepelné mosty Tab. 29

Použité lineární tepelné mosty Energeticky úsporný standard Ytong Lambda



ψ [W/(m.K)]

ψ [W/(m.K)]

ψ [W/(m.K)]

zdivo u základu

-0,001

-0,011

-0,020

roh budovy

-0,137

-0,008

-0,008

kout budovy

0,062

0,061

0,035

poloha

strop a stěna pod nevyt. půdou

0,059

0,017

0,010

napojení zdiva a střechy u římsy

-0,012

0,019

0,006

hřeben

-0,002

-0,002

-0,004

napojení zdiva a střechy u štítu

-0,060

-0,047

-0,072

hrana stropu a štítu do půdy

0,086

0,046

0,025

nadpraží oken a dveří

0,026

0,061

0,048

ostění oken a dveří

-0,009

-0,002

-0,001

parapet oken

0,023

0,028

0,032

práh dveří

-0,096

-0,096

-0,096

práh francouzského okna

-0,022

-0,021

-0,019

Podrobné řešení tepelných mostů u typických detailů najdete v kapitole 5.


3.5 Lineární tepelné mosty

31

3.6 Popis vzorových staveb 3.6.1 RD Bungalov Popis budovy Přízemní rodinný dům půdorysu písmene „Z“ se sedlovou střechou. Rodinný dům má dispozici 3 + 1 a užitnou podlahovou plochu 110 m2. Rodinný dům má centrální obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou, dva samostatné pokoje, jednu prostornou koupelnu, malý sklad a zádveří. Prostor poskytuje účelné bydlení pro tří až čtyřčlennou rodinu. Tvarová charakteristika Poměrně členitý půdorys a jednopodlažní dispozice není nejpříznivější z hlediska tepelné techniky a energetické náročnosti domu. Dům má při relativně malé užitné ploše velkou plochu obálkových konstrukcí. Tvarová charakteristika není optimální, což se projeví ve zvýšené energetické náročnosti budovy přepočtené na metr čtvereční užitné plochy. Obvodové konstrukce Objekt je nepodsklepený, větší část půdorysu je zastřešena masivním stropem Ytong s dodatečnou tepelnou izolací, který tvoří tepelně izolační konstrukci mezi obytnými místnostmi a nevytápěným podkrovím, které slouží jako sklad a technická místnost. Pouze obývací pokoj je zčásti otevřen a jeho strop tvoří podhled šikmé sedlové střechy, která v této části stavby představuje tepelně izolační obálku. V následujících výpočtech je dům prověřen při použití různých izolačních standardů obvodových konstrukcí dle kapitoly 3.4. Obr. 6.

RD Bungalov 11.25

3.50

4.935 50

5.15 25

4.25 1.50

1.15

40 1.20

15

1.50

1.68

4.10

50

80 2.40

4.11

P= 120.00

53 5 5.15

15

7.55

7.1

30

75 10

25 6.00

5.00

5.00

3.37

90

10 15

15

+ 2.765

!"

+ 2.695

+ 2.65

2.65

3.00

5.15

1.00

142

1.04

16

#$

% 3.97

5

7.30

44

50

P= 0.00

1.11

2.51

+ 6.195

1.20 1.50

P= 90.00

1.19 5

5 P= 120.00

10 50 1.00 1.20 6.25

A

4.35

4.35

&'

(

10 60 45 2.00

16

1.20 1.50

5

80 34 90

80 2.00

5

2.11 5

59

13.55

2.445

85

55

10

2.11 5

A

2.80

4.09

1.50

1.705

25

1.16

1.21 5

5 80 6 2.00

75 10

1.13

2.24

2.00

)* #$

!

P= 90.00

2.80

2.95 5

4.08

5

7.30

4.08

5

10 80 2.00

2.80

88 5

1.35 6

70

4.30

80

515

1.86

39

&'

%

1.00

50

50 1.20

P= 90.00

5

B

1.60 1.50

9.25

- 0.15

50

16

- 0.15

P= 90.00

P= 202.00

P= 90.00

P= 90.00

P= 90.00

- 1.10

- 1.10 - 0.60

1.20 1.03 2.40

1.085

B

2.385

1.10 1.50

1.30

50

1.30 38

80

9.25

50 30 1.50

1.10 1.50

30 50 1.50

- 0.60

1.84 50

10.25

4.50

14.75

Tab. 30

Parametry domu pro výpočet dle tří energetických standardů

poloha zastavěná plocha



138,3 m2

138,3 m2

138,3 m2

m2

m2

111,04 m2

celková podlahová plocha

116,60

objem budovy

493,13 m3

493,13 m3

493,13 m3

vytápění

teplovodní

teplovodní

teplovzdušné

větrání

přirozené

nucené

nucené

ne

ano

ano

rekuperace

32


110,16

solární systém

ne

ne

ano

počet bytových jednotek / počet osob

1/4

1/4

1/4


3.6 Popis vzorových staveb

3.6.2 Patrový RD Popis budovy Dvoupodlažní kompaktní rodinný dům s obdélníkovým půdorysem a pultovou střechou. Rodinný dům má poměrně velkorysou dispozici na užitné ploše 170 m2. V přízemí se nachází nevytápěné závětří a sklad, vstupní hala a malá technická místnost, velký obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, ke které přiléhá spíž a samostatný pokoj s koupelnou. V horním podlaží je galerie, velký dětský pokoj, ložnice a druhá koupelna. Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu. Tvarová charakteristika Tento rodinný dům je tvarově velmi kompaktní, navíc s obytnými místnostmi a okny orientovaný na jižní stranu. Architektura domu využívá pasivní solární zisky a je velmi efektivní z hlediska energetické náročnosti budovy. Obvodové konstrukce Objekt je nepodsklepený, díky pultové střeše s minimálním sklonem nabízí podkroví plnohodnotný obytný prostor se světlou výškou podlaží až 3,5 m. V následujících výpočtech je dům prověřen při použití různých izolačních standardů obvodových konstrukcí dle popisu v kapitole 3.4.

Obr. 7.

Patrový RD

1600

1000

2510

1000

100

1300

500

5200 13270 8100

260 1370

1260

760

240

13

240

3760

500

3000

3000 1000 (870)

3900

650 120

120

1640

800 120

640

3760

12 9590

1120

2 x 4 + 10 x 185 x 250 3560

3760

3260

3000

800

800 1970

240 520

120 570

810

1500 2750 (120)

1500

1500

1500

1500 2750 (120)

500

2500

1260

1500

1500

500 1500

1000

2600

1570

17

1500

1400

1400 1500

970

9

1380

1010

500

260

500

70

150

480

240

1500 2750 (120)

1080

3760 500

2050

+3,330

11

2400

2500 2750 (120)

200

80 120

800 1970

240

120

250 250 580

4160

5400

14

4300

4420

2100

3760 240

400

1490

7990

7960 2400

2400 545 (900) 1620

500

2110

240

800

600

2590

3750 510

240 230

5000 6830

16

800 1970

240

800 1970

+3,330

470

240

260 800

1210

3510

6

500

1000 2020

250

1500

240

260

3020

1210

1100

5000 2695 (0)

1570

150 1440

1700

B´

120

500

800

1100

5690 4280

2020

240 240

470

±0,000

13210

5000

240

240 120

3720

3670

500

230 240

8520

3760 2530

1000 1000 (870)

250

500

3470

1600

1200

2260

15

+3,330

1600 1970

800

3510

1410

840

700

3760

3020

470 150

120

1210

120 800

240 400

470

800 100

4760

2 x 4 + 10 x 185 x 250

3100 240

1400

2500 3810

240 260

500

800 1970

470

470 1550

1400

14370

1100

1000

1500

980 1100

240

500

800

2500 2695 (0)

100

4470

±0,000

240 510

470

8

3760

1200 480

100

1310

2760

250 500 (1820)

1370

120

1300

650

430

900

260

240 230 750 240

4

±0,000 1410

900

7270

3230

1210

760 800 120 250 1970 700 500 (1820)

240

4000

4840

7

B´

10

1670

880

4520

240

240 240

3510

250

1750

1500

250

1600

900 1970 1120

1600

930

900 1970 550

240 2020

3

1260

800 1970

120

470 1000

1360

500

490

1500

300 250250

800 1300

800

800

120

1000

240

2290

5250

3860

470

810

800 1970

800

2900

1300

120

2210

7020

9660

250

240

120

1350 120

950

520

500 240

470

470 1780 120

2400

2400 500 (2320)

5240

800

240

5

1100

230

1130

860 800 1970

3510

±0,000

1

1710

120

3960

380

1000

240

2

±0,000

500 250

1220

470

910

800 1970

1480

120

120

1480 980

1000

980

1100

1480

800 1970

5170

A´

150

120

120

150

A´

6830

3810

2560

6800 14370

6930

7440

A

A

B

Půdorys 1. NP

Tab. 31

B

Půdorys 2. NP

Parametry domu pro výpočet dle tří energetických standardů

poloha zastavěná plocha




106,03 m2

106,03 m2

106,03 m2

m2

m2

170,84 m2

celková podlahová plocha

179,16

objem budovy

709,28 m3

709,28 m3

709,28 m3

vytápění

teplovodní

teplovodní

teplovzdušné

větrání

přirozené

nucené

nucené

ne

ano

ano

rekuperace

169,54

solární systém

ne

ne

ano

počet bytových jednotek / počet osob

1/4

1/4

1/4


3.6 Popis vzorových staveb

33

4. VÝPOČTY VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA NÍZKOENERGETICKÝCH RODINNÝCH DOMŮ

4.1 Výpočty RD Bungalov Název úlohy: RD Bungalov – varianty Ytong Lambda, Ytong Theta, Ytong + Multipor ■

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT:

Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: podle TNI 730329 (měsíční) Tab. 32

Okrajové podmínky výpočtu:

Název období

Teplota exteriéru

1. měsíc

31

-1,0 °C

25,2

180,0

2. měsíc

28

1,0 °C

46,8

3. měsíc

31

4,0 °C

82,8

4. měsíc

30

9,0 °C

5. měsíc

31

14,6 °C

6. měsíc

30

7. měsíc

31

8. měsíc

Východ

Západ

54,0

72,0

82,8

201,6

93,6

100,8

144,0

295,2

183,6

190,8

284,4

115,2

342,0

266,4

259,2

424,8

169,2

349,2

374,4

334,8

579,6

17,0 °C

187,2

313,2

414,0

316,8

597,6

18,2 °C

169,2

334,8

360,0

334,8

583,2

31

18,8 °C

136,8

360,0

316,8

316,8

514,8

9. měsíc

30

13,8 °C

86,4

342,0

216,0

230,4

345,6

10. měsíc

31

9,4 °C

61,2

270,0

122,4

172,8

205,2

11. měsíc

30

4,0 °C

32,4

129,6

50,4

64,8

86,4

12. měsíc

31

-0,5 °C

21,6

104,4

39,6

43,2

61,2

Tab. 33

Sever

Jih

Horizont


Název období

34

Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2]

Počet dnů


Počet dnů

Teplota exteriéru

SV

SZ

JV

JZ

1. měsíc

31

-1,0 °C

43,2

43,2

133,2

158,4

2. měsíc

28

1,0 °C

72

72

169,2

183,6

3. měsíc

31

4,0 °C

129,6

133,2

262,8

273,6

4. měsíc

30

9,0 °C

183,6

176,4

331,2

309,6

5. měsíc

31

14,6 °C

284,4

262,8

392,4

352,8

6. měsíc

30

17,0 °C

327,6

262,8

388,8

316,8

7. měsíc

31

18,2 °C

280,8

270

370,8

349,2

8. měsíc

31

18,8 °C

230,4

226,8

363,6

360

9. měsíc

30

13,8 °C

136,8

144

295,2

309,6

10. měsíc

31

9,4 °C

75,6

90

183,6

255,6

11. měsíc

30

4,0 °C

36

39,6

90

115,2

12. měsíc

31

-0,5 °C

32,4

32,4

82,8

73,6

4. VÝPOČTY

4.1 Výpočty RD Bungalov

■

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÓN V OBJEKTU:

HODNOCENÍ ZÓNY Č. 1 Tab. 34 Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Základní popis zóny Název zóny Geometrie (objem/podlah. pl.)

bungalov 493,13

m3

/ 116,6

bungalov m2

493,13

m3

/ 110,16

bungalov m2

493,13 m3 / 111,04 m2

Účinná vnitřní tepelná kapacita

80,0 kJ/(K.m2)

80,0 kJ/(K.m2)

80,0 kJ/(K.m2)

Vnitřní teplota (zima/léto)

20,0 °C/20,0 °C

20,0 °C/20,0 °C

20,0 °C/20,0 °C

Zóna je vytápěna/chlazena

ano/ne

ano/ne

ano/ne

Regulace otopné soustavy

ano

ano

ano

Průměrné vnitřní zisky

380 W

380 W

380 W

4 a počet bytů: 1

4 a počet bytů: 1

4 a počet bytů: 1

Teplo na přípravu TV

7920,0 MJ/rok

7920,0 MJ/rok

7920,0 MJ/rok

Celk. pomocná energie

360,0 MJ/rok

360,0 MJ/rok

360,0 MJ/rok

11 520,0 MJ/rok

11 520,0 MJ/rok

11 520,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

odvozeny pro počet osob

Celk. elektřina na osvětlení Zpětně získané teplo mimo VZT Zdroje tepla na vytápění v zóně Vytápění je zajištěno VZT Účinnost sdílení/distribuce Název zdroje tepla Typ zdroje tepla Účinnost výroby/regulace

Tab. 35

ne

ne

ne

100,0 %/100,0 %

100,0 %/100,0 %

100,0 %/100,0 %

(podíl 100,0 %)

(podíl 100,0 %)

(podíl 100,0 %)

obecný zdroj tepla (např. kotel)



100,0 %/100,0 %

100,0 %/100,0 %

100,0 %/100,0 %

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

394,504 m3

394,504 m3

394,504 m3

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1

Objem vzduchu v zóně Podíl vzduchu z objemu zóny

80,0 %

80,0 %

80,0 %

přirozené nebo nucené



Objem. tok přiváděného vzduchu

70,0 m3/h

70,0 m3/h

70,0 m3/h

Objem. tok odváděného vzduchu

70,0 m3/h

70,0 m3/h

70,0 m3/h

Násobnost výměny při dP = 50Pa

Typ větrání zóny

3,0 1/h

1,5 1/h

0,6 1/h

Souč. větrné expozice e

0,01

0,01

0,01

Souč. větrné expozice f

20

20

20

0,0 %

70,0 %

70,0 %

27,824 W/K

9,152 W/K

7,945 W/K

Účinnost zpětného získávání tepla: Měrný tepelný tok větráním Hv

4. VÝPOČTY


35

Tab. 36

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem Plocha [m2]

b [-]

UN [W/(m2.K)]

Ytong Lambda

Ytong Theta

stěna

169,45

1,00

0,380

0,250

0,180

0,130

6,42

1,00

0,380

0,250

0,180

0,130

strop pod půdou

109,55

1,00

0,240

0,170

0,120

0,100

střecha

32,27

1,00

0,240

0,160

0,120

0,100

dveře

4,08

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 1

1,50

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 2

3,30

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 3

0,84

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

stěna–půda

Ytong + Multipor

okno 4

4,80

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 5

0,48

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 6

5,76

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 7

3,60

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 8

0,48

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

Tab. 37

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem [W/(m.K)]

Název liniového tep. mostu

Délka [m]

b [-]

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

roh budovy

20,13

1,00

-0,137

-0,008

-0,008

kout budovy

6,71

1,00

0,062

0,061

0,035

strop a stěna pod nevyt. půdou

41,35

1,00

0,059

0,017

0,010


14,20

1,00

-0,012

0,019

0,006

5,00

1,00

-0,002

-0,002

-0,004

12,90

1,00

-0,060

-0,047

-0,072

7,25

1,00

0,086

0,046

0,025

15,10

1,00

0,026

-0,002

-0,001

hřeben napojení zdiva a střechy u štítu hrana: strop–stěna k půdě nadpraží oken a dveří ostění dveří a dveří

44,40

1,00

-0,009

0,028

0,032

parapet oken

11,00

1,00

0,023

-0,021

-0,012

práh dveří

1,70

1,00

-0,096

-0,096

-0,096

parapet fr. okna

2,40

1,00

Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:

36

U [W/(m2.K)]

Název konstrukce

4. VÝPOČTY

-0,022

0,061

0,048

94,875 W/K

70,412 W/K

52,594 W/K


Tab. 38

Měrný tok zeminou u zóny č. 1

Název konstrukce

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

podlaha na terénu

podlaha na terénu

podlaha na terénu

2,0 W/(m.K)

2,0 W/(m.K)

2,0 W/(m.K)

138,3 m2

138,3 m2

138,3 m2

Tepelná vodivost zeminy Plocha podlahy Exponovaný obvod podlahy

55,6 m

55,6 m

55,6 m

Lin. činitel v napojení stěny

-0,001 W/(m.K)

-0,001 W/(m.K)

-0,001 W/(m.K)

1,0

1,0

1,0

podlaha na terénu

podlaha na terénu

podlaha na terénu

Součinitel vlivu spodní vody Gw Typ podlahové konstrukce Tloušťka obvodové stěny

0,402 m

0,526 m

0,509 m

3,57 (m2.K)/W

4,76 (m2.K)/W

7,69 (m2.K)/W

Přídavná okrajová izolace

svislá

svislá

svislá

Tloušťka okrajové izolace

0,1 m

0,1 m

0,1 m

0,04 W/(m.K)

0,04 W/(m.K)

0,04 W/(m.K)

Tepelný odpor podlahy

Tepelná vodivost okrajové izolace Hloubka okrajové izolace

0,5 m

0,5 m

0,5 m

Vypočtený přídavný lin. činitel prostupu

-0,028 W/(m.K)

-0,018 W/(m.K)

-0,009 W/(m.K)

Souč. prostupu mezi interiérem a exteriérem U

0,184 W/(m2.K)

0,15 W/(m2.K)

0,104 W/(m2.K)

Ustálený měrný tok zeminou Hg

25,43 W/K

20,102 W/K

13,297 W/K

od 19,913 do 119,577 W/K

od 15,823 do 93,125 W/K

od 10,605 do 59,244 W/K

– stanoveno pro periodické toky Hpi / Hpe

27,962/13,873 W/K

22,372/11,138 W/K

15,227/7,657 W/K

Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg

25,430 W/K

20,102 W/K

13,297 W/K

od 19,913 do 119,577 W/K

od 15,823 do 93,125 W/K

od 10,605 do 59,244 W/K

Kolísání ekv. měsíčních měrných toků Hg,m

Kolísání celk. ekv. měsíčních měrných toků Hg,m

Tab. 39

Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1

Název konstrukce

g [-]

Plocha [m2]

Ff [-]

Fc [-]

Fs [-]

Orientace

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

okno 1

1,50

0,63

1,0

0,835

JZ

0,67

0,80

0,50

okno 2

3,30

0,68

1,0

0,941

JZ

0,67

0,80

0,50

okno 3

0,84

0,62

1,0

0,902

JZ

0,67

0,80

0,50

okno 4

4,80

0,70

1,0

0,912

SV

0,67

0,80

0,50

okno 5

0,48

0,60

1,0

0,902

SV

0,67

0,50

0,50

okno 6

5,76

0,74

1,0

0,960

SV

0,67

0,50

0,50

okno 7

3,60

0,69

1,0

0,941

JV

0,67

0,50

0,50

okno 8

0,48

0,60

1,0

0,826

JV

0,67

0,50

0,50

Tab. 40

Celkový solární zisk okny Qs (MJ): 1

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Ytong Lambda

3

Zisk (vytápění)

721,9

957,8 1543,7 1964,6 2598,2 2712,7 2541,3 2326,6 1699,3 1142,6 534,8

423,0

Ytong Theta

2

Zisk (vytápění)

718,6

941,4 1508,2 1899,7 2495,3 2583,7 2446,5 2254,5 1663,0 1147,8 533,7

409,5

Ytong + Multipor

Měsíc

Zisk (vytápění)

538,7

714,8 1152,0 1466,1 1939,0 2024,4 1896,5 1736,3 1268,2 852,7

315,7

4. VÝPOČTY


399,1

37

■

PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY Tab. 41

Výsledky výpočtu pro zónu č. 1 Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Měrný tepelný tok větráním Hv

27,824 W/K

9,152 W/K

7,945 W/K

Měrný tok prostupem do exteriéru Hd

94,875 W/K

70,412 W/K

52,594 W/K

Ustálený měrný tok zeminou Hg Výsledný měrný tok H

Tab. 42

Ytong Lambda Ytong Theta

20,102 W/K

13,297 W/K

99,666 W/K

73,837 W/K

Potřeba tepla na vytápění po měsících Měsíc

Ytong + Multipor

25,430 W/K 148,130 W/K

QH,ht [GJ]

Qint [GJ]

Qsol [GJ]

1 8,021 1,018 0,722 2 6,584 0,919 0,958 3 6,192 1,018 1,544 4 4,223 0,985 1,965 5 2,315 1,018 2,598 6 1,391 0,985 2,713 7 0,998 1,018 2,541 8 0,779 1,018 2,327 9 2,524 0,985 1,699 10 4,217 1,018 1,143 11 5,993 0,985 0,535 12 7,839 1,018 0,423 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 31,355 GJ 1 5,365 1,018 0,719 2 4,407 0,919 0,941 3 4,150 1,018 1,508 4 2,841 0,985 1,900 5 1,575 1,018 2,495 6 0,960 0,985 2,584 7 0,701 1,018 2,447 8 0,555 1,018 2,254 9 1,713 0,985 1,663 10 2,839 1,018 1,148 11 4,017 0,985 0,534 12 5,244 1,018 0,409 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 16,788 GJ 1 4,002 1,018 0,539 2 3,284 0,919 0,715 3 3,088 1,018 1,152 4 2,105 0,985 1,466 5 1,152 1,018 1,939 6 0,691 0,985 2,024 7 0,495 1,018 1,896 8 0,385 1,018 1,736 9 1,256 0,985 1,268 10 2,102 1,018 0,853 11 2,989 0,985 0,399 12 3,910 1,018 0,316 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 10,649 GJ

Qgn [GJ]

EtaH [-]

fH [%]

QH,nd [GJ]

1,740 1,877 2,561 2,950 3,616 3,698 3,559 3,344 2,684 2,160 1,520 1,441

0,973 0,954 0,910 0,796 0,518 0,376 0,280 0,233 0,656 0,869 0,963 0,981

100,0 100,0 100,0 100,0 37,3 0,0 0,0 0,0 62,0 100,0 100,0 100,0

6,328 4,793 3,861 1,875 0,441 ------0,762 2,339 4,529 6,426

1,736 1,861 2,526 2,885 3,513 3,569 3,464 3,272 2,648 2,166 1,519 1,427

0,968 0,941 0,877 0,720 0,448 0,269 0,202 0,170 0,550 0,814 0,953 0,978

100,0 100,0 100,0 79,1 0,0 0,0 0,0 0,0 27,4 100,0 100,0 100,0

3,685 2,655 1,935 0,765 --------0,256 1,075 2,569 3,847

1,557 1,634 2,170 2,451 2,957 3,009 2,914 2,754 2,253 1,870 1,384 1,333

0,973 0,947 0,880 0,702 0,390 0,230 0,170 0,140 0,558 0,806 0,955 0,981

100,0 100,0 100,0 59,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 95,6 100,0 100,0

2,487 1,736 1,178 0,383 ----------0,595 1,666 2,602

Vysvětlivky: QH,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Qint jsou vnitřní tepelné zisky, Qsol jsou solární tepelné zisky, Qgn jsou celkové tepelné zisky, EtaH je stupeň využitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a QH,nd je potřeba tepla na vytápění.

38

4. VÝPOČTY


Tab. 43

Energie dodaná do zóny po měsících

Ytong + Multipor

Ytong Theta

Ytong Lambda

Měsíc

Qf,H [GJ]

Qf,C [GJ]

Qf,RH [GJ]

1 6,328 ----2 4,793 ----3 3,861 ----4 1,875 ----5 0,441 ----6 ------7 ------8 ------9 0,762 ----10 2,339 ----11 4,529 ----12 6,426 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 51,155 GJ 1 3,685 ----2 2,655 ----3 1,935 ----4 0,765 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 0,256 ----10 1,075 ----11 2,569 ----12 3,847 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 36,588 GJ 1 2,487 ----2 1,736 ----3 1,178 ----4 0,383 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 ------10 0,595 ----11 1,666 ----12 2,602 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 32,969 GJ

Qf,W [GJ]

Qf,L [GJ]

Qf,A [GJ]

Qfuel [GJ]

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

8,478 6,683 5,549 3,381 1,803 1,314 1,314 1,362 2,287 4,018 6,410 8,556

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

5,834 4,545 3,623 2,271 1,362 1,314 1,314 1,362 1,781 2,754 4,450 5,977

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240

4,847 3,836 3,077 2,099 1,572 1,524 1,524 1,572 1,735 2,484 3,757 4,942

Vysvětlivky: Qf,H je spotřeba energie na vytápění, Qf,C je spotřeba energie na chlazení, Qf,RH je spotřeba energie na úpravu vlhkosti vzduchu, Qf,W je spotřeba energie na přípravu teplé vody, Qf,L je spotřeba energie na osvětlení (a případně i na spotřebiče), Qf,A je spotřeba pomocné energie (čerpadla, ventilátory atd.) a Qfuel je celková dodaná energie. Všechny hodnoty zohledňují vlivy účinností technických systémů.

4. VÝPOČTY


39

■

PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT

Faktor tvaru budovy A/V:

Tab. 44

0,98 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Ytong Lambda

Zóna 1

Položka

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

148,130

100,0

99,666

100,0

73,837

100,0

27,824

18,8

9,152

9,2

7,945

10,8

25,430

17,2

20,102

20,2

13,297

18,0

---

0,0

---

0,0

---

0,0

Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb

-0,203

-0,1

1,865

1,9

0,645

0,9

Měrný tok plošnými konstr. Hd,c

95,078

64,2

68,547

68,8

51,949

70,4

Celkový měrný tok H

Z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv Měrný (ustálený) tok zeminou Hg Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu

Rozložení měrných toků po konstrukcích Obvodové stěny

43,968

29,7

31,657

31,8

22,863

31,0

Střecha

23,787

16,1

17,018

17,1

14,182

19,2

Podlaha

25,430

17,2

20,102

20,2

13,297

18,0

Otvorové výplně

27,324

18,4

19,872

19,9

14,904

20,2

---

0,0

---

0,0

---

0,0

0,000

0,0

---

0,0

---

0,0

Zbylé méně významné konstrukce Měrný tok speciálními konstrukcemi dH

Tab. 45

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht

120,3 W/K

90,5 W/K

65,9 W/K

... dtto pro činitel teplotní redukce výplní otvorů b = 1,15 (dle ČSN 730540)

123,7 W/K

93,0 W/K

67,8 W/K

Plocha obalových konstrukcí budovy

480,8 m2

480,8 m2

480,8 m2

Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí… Uem,lim

0,46 W/(m2.K)

0,48 W/(m2.K)

0,49 W/(m2.K)

Prům. souč. prostupu tepla obálky budovy Uem – dle TNI 730329

0,25 W/(m2.K)

0,19 W/(m2.K)

0,14 W/(m2.K)

Prům. souč. prostupu tepla obálky budovy Uem dle ČSN 730540

0,26 W/(m2.K)

0,19 W/(m2.K)

0,14 W/(m2.K)

Tab. 46

Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Ytong Lambda

Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy

31,355 GJ

8,710 MWh

Ytong Theta 16,788 GJ

4,663 MWh

Ytong + Multipor 10,649 GJ

2,958 MWh

Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů

493,1 m3

493,1 m3

493,1 m3

Celková podlahová plocha budovy

116,6 m2

110,2 m2

111,0 m2

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3)

17,7 kWh/(m3.a)

9,5 kWh/(m3.a)

6,0 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy

75 kWh/(m2.a)

42 kWh/(m2.a)

27 kWh/(m2.a)

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.

40

4. VÝPOČTY


Obr. 8.

Energetický štítek RD Bungalov YTONG LAMBDA

YTONG THETA

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY (Typ budovy, místní oznaþení)

(Typ budovy, místní oznaþení)

budovy

Celková podlahová plocha Ac = 116,6 m2 Cl

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY

Hodnocení obálky

(Adresa budovy)

stávající

YTONG + MULTIPOR

(Adresa budovy)

budovy

Celková podlahová plocha Ac = 110,2 m2

doporuþení

Cl

Velmi úsporná


Hodnocení obálky

stávající

Cl

B

0,42

0,6

C

1,0

1,0

D

D

D

1,5

1,5

E

E

2,0

E

2,0

2,0

F

F

2,5

F

2,5

2,5

G

G

MimoĜádnČ nehospodárná

G


PrĤmČrný souþinitel prostupu tepla obálky budovy 2 Uem ve W/(m ·K)

Uem = HT / A



0,26

Klasifikaþní ukazatele Cl a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,98 m2/m3


0,19

Uem = HT / A


CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,13

0,27

(0,34)

0,45

0,75

1,05

1,57

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,13

0,27

(0,34)

0,45

0,75

1,05

1,57

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,13

0,27

(0,34)

0,45

0,75

1,05

1,57

Platnost štítku do


Datum vystavení štítku


Štítek vypracoval

(Kvalifikace)

Tab. 47


(Jméno a pĜíjmení)

Štítek vypracoval

(Kvalifikace)

(Jméno a pĜíjmení) (Kvalifikace)

Celková energie dodaná do budovy Měsíc

Ytong + Multipor

0,14

CI

Datum vystavení štítku (Jméno a pĜíjmení)

Uem = HT / A


CI


Štítek vypracoval

0,31

0,6

C

1,5

doporuþení

0,3

B

0,58

C 1,0

stávající

Velmi úsporná

A

0,3

B 0,6

budovy


A

0,3

Hodnocení obálky

(Adresa budovy)

doporuþení

Velmi úsporná

A


Qf,H [GJ]

Qf,C [GJ]

Qf,RH [GJ]

1 6,328 ----2 4,793 ----3 3,861 ----4 1,875 ----5 0,441 ----6 ------7 ------8 ------9 0,762 ----10 2,339 ----11 4,529 ----12 6,426 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 51,155 GJ 1 3,685 ----2 2,655 ----3 1,935 ----4 0,765 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 0,256 ----10 1,075 ----11 2,569 ----12 3,847 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 36,588 GJ 1 2,487 ----2 1,736 ----3 1,178 ----4 0,383 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 ------10 0,595 ----11 1,666 ----12 2,602 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 32,969 GJ

Qf,W [GJ]

Qf,L [GJ]

Qf,A [GJ]

Qfuel [GJ]

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

8,478 6,683 5,549 3,381 1,803 1,314 1,314 1,362 2,287 4,018 6,410 8,556

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

5,834 4,545 3,623 2,271 1,362 1,314 1,314 1,362 1,781 2,754 4,450 5,977

0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660 0,660

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240

4,847 3,836 3,077 2,099 1,572 1,524 1,524 1,572 1,735 2,484 3,757 4,942


4. VÝPOČTY


41

Tab. 48

Celková energie dodaná do budovy Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

GJ

MWh

kWh/m2

Spotřeba energie na vytápění za rok Qfuel,H

31,355

8,710

75

16,788

4,663

42

10,649

2,958

27

Spotřeba pom. energie na vytápění Qaux,H

0,216

0,060

1

0,144

0,040

0

1,152

0,320

3

Energetická náročnost vytápění za rok EPH

31,571

8,770

75

16,932

4,703

43

11,801

3,278

30

Spotřeba energie na přípravu TV Qfuel,W

7,920

2,200

19

7,920

2,200

20

7,920

2,200

20

Spotřeba pom. energie na rozvod TV Qaux,W

0,144

0,040

0

0,072

0,020

0

0,576

0,160

1

Energ. náročnost přípravy TV za rok EPW

8,064

2,240

19

7,992

2,220

20

8,496

2,360

21

Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Qfuel,L

11,520

3,200

27

11,520

3,200

29

11,520

3,200

29

Energ. náročnost osvětlení za rok EPL

11,520

3,200

27

11,520

3,200

29

11,520

3,200

29

Celková roční dodaná energie Qfuel = EP

51,155 14,210

92

32,969

9,158

82

Tab. 49

122

GJ

MWh

kWh/m2

GJ

MWh

kWh/m2

36,588 10,163

Měrná spotřeba energie dodané do budovy

Celková roční dodaná energie Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

14 210 kWh

10 163 kWh

9 158 kWh

493,1 m3

493,1 m3

493,1 m3

116,6 m2

110,2 m2

111,0 m2

Měrná spotřeba dodané energie EPV

28,8 kWh/(m3.a)

20,6 kWh/(m3.a)

18,6 kWh/(m3.a)

Měrná spotřeba energie budovy EPA

121,9 kWh/(m2.a)

92,3 kWh/(m2.a)

82,5 kWh/(m2.a)


Pozor!

Poznámka: Měrná spotřeba energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.

42

Měrná spotřeba energie budovy spočítaná podle TNI se liší od metodiky výpočtu dle Vyhlášky 148/2007, podle které se vystavuje energetický průkaz budovy. To je nutné zohlednit i při zadávání výpočtu pomocí výpočetních programů. Příklad energetického průkazu budovy je zpracován v kapitole 4.5 této brožury.

4. VÝPOČTY


4.2 Výpočty Patrový RD Název úlohy: Patrový dům – varianty Ytong Lambda, Ytong Theta, Ytong + Multipor ■

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT:

Počet zón v objektu: 1 Typ výpočtu potřeby energie: podle TNI 730329 (měsíční) Tab. 50


Název období


Počet dnů

Teplota exteriéru

1. měsíc

31

-1,0 °C

25,2

180,0

54,0

72,0

82,8

2. měsíc

28

1,0 °C

46,8

201,6

93,6

100,8

144,0

3. měsíc

31

4,0 °C

82,8

295,2

183,6

190,8

284,4

4. měsíc

30

9,0 °C

115,2

342,0

266,4

259,2

424,8

5. měsíc

31

14,6 °C

169,2

349,2

374,4

334,8

579,6

6. měsíc

30

17,0 °C

187,2

313,2

414,0

316,8

597,6

7. měsíc

31

18,2 °C

169,2

334,8

360,0

334,8

583,2

8. měsíc

31

18,8 °C

136,8

360,0

316,8

316,8

514,8

9. měsíc

30

13,8 °C

86,4

342,0

216,0

230,4

345,6

10. měsíc

31

9,4 °C

61,2

270,0

122,4

172,8

205,2

11. měsíc

30

4,0 °C

32,4

129,6

50,4

64,8

86,4

12. měsíc

31

-0,5 °C

21,6

104,4

39,6

43,2

61,2

Tab. 51

Sever

Jih

Východ

Západ

Horizont


Název období


Počet dnů

Teplota exteriéru

SV

SZ

JV

JZ

1. měsíc

31

-1,0 °C

43,2

43,2

133,2

158,4

2. měsíc

28

1,0 °C

72

72

169,2

183,6

3. měsíc

31

4,0 °C

129,6

133,2

262,8

273,6

4. měsíc

30

9,0 °C

183,6

176,4

331,2

309,6

5. měsíc

31

14,6 °C

284,4

262,8

392,4

352,8

6. měsíc

30

17,0 °C

327,6

262,8

388,8

316,8

7. měsíc

31

18,2 °C

280,8

270

370,8

349,2

8. měsíc

31

18,8 °C

230,4

226,8

363,6

360

9. měsíc

30

13,8 °C

136,8

144

295,2

309,6

10. měsíc

31

9,4 °C

75,6

90

183,6

255,6

11. měsíc

30

4,0 °C

36

39,6

90

115,2

12. měsíc

31

-0,5 °C

32,4

32,4

82,8

73,6

4. VÝPOČTY

4.2 Výpočty Patrový RD

43

■

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÓN V OBJEKTU:

HODNOCENÍ ZÓNY Č. 1 Tab. 52 Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Základní popis zóny Název zóny Geometrie (objem/podlah. pl.)

RD 709,28

m3/179,16

RD m2

709,28

m3/169,54

RD m2

709,2

m3/170,84

m2

Účinná vnitřní tepelná kapacita

80,0 kJ/(K.m2)

80,0 kJ/(K.m2)

80,0 kJ/(K.m2)

Vnitřní teplota (zima/léto)

20,0 °C/20,0 °C

20,0 °C/20,0 °C

20,0 °C/20,0 °C

Zóna je vytápěna/chlazena

ano/ne

ano/ne

ano/ne

Regulace otopné soustavy

ano

ano

ano

Průměrné vnitřní zisky

380 W

380 W

380 W

odvozeny pro počet osob

4 a počet bytů: 1

4 a počet bytů: 1

4 a počet bytů: 1

Teplo na přípravu TV

11880,0 MJ/rok

11880,0 MJ/rok

11880,0 MJ/rok

360,0 MJ/rok

360,0 MJ/rok

2880,0 MJ/rok

11520,0 MJ/rok

11520,0 MJ/rok

11520,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

0,0 MJ/rok

Celk. pomocná energie Celk. elektřina na osvětlení Zpětně získané teplo mimo VZT Zdroje tepla na vytápění v zóně Vytápění je zajištěno VZT Účinnost sdílení/distribuce Název zdroje tepla

ne

ne

100,0 % / 100,0 %

100,0 % / 100,0 %

(podíl 100,0 %)

(podíl 100,0 %)

(podíl 100,0 %)

Typ zdroje tepla



tepelné čerpadlo

Účinnost výroby/regulace

100,0 % / 100,0 %

100,0 % / 100,0 %

100,0 % / 100,0 %

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

567,424 m3

567,424 m3

567,360 m3

Tab. 53

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1

Objem vzduchu v zóně Podíl vzduchu z objemu zóny

80,0 %

80,0 %

80,0 %




Objem.tok přiváděného vzduchu

70,0 m3/h

70,0 m3/h

70,0 m3/h

Objem.tok odváděného vzduchu

70,0 m3/h

70,0 m3/h

70,0 m3/h

Násobnost výměny při dP = 50Pa

Typ větrání zóny

3,0 1/h

1,5 1/h

0,6 1/h

Souč.větrné expozice e

0,01

0,01

0,01

Souč.větrné expozice f

20

20

20

Účinnost zpětného získávání tepla Měrný tepelný tok větráním Hv

44

ne 100,0 % / 100,0 %

4. VÝPOČTY

0,0 %

70,0 %

70,0 %

29,588 W/K

10,034 W/K

8,297 W/K


Tab. 54

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem U [W/(m2.K)]

Název konstrukce

Plocha [m2]

b [-]

UN [W/(m2.K)]

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

stěny

238,28

1,00

0,380

0,250

0,180

0,130

střecha

108,23

1,00

0,240

0,160

0,120

0,100

dveře

1,90

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 1

13,48

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 2

6,74

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 3

1,44

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 4

0,50

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 5

1,09

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 6

11,50

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 7

3,83

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 8

1,22

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

okno 9

2,04

1,00

1,700

1,100

0,800

0,600

Tab. 55

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem [W/(m.K)]

Název liniového tep. mostu

Délka [m]

b [-]

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

roh budovy

25,44

1,00

-0,137

-0,008

-0,008


26,54

1,00

-0,012

0,019

0,006

napojení zdiva a střechy u šťítu

16,40

1,00

-0,060

-0,047

-0,004

nadpraží oken a dveří

24,47

1,00

0,026

-0,002

-0,001

ostění oken a dveří

44,47

1,00

-0,009

0,028

0,032

parapet oken

13,60

1,00

0,023

-0,021

-0,019

práh dveří

0,95

1,00

-0,096

-0,096

-0,096

parapet franc. okna

9,92

1,00

Měrný tok prostupem do exteriéru Hd:

4. VÝPOČTY

-0,022

0,061

0,048

120,460 W/K

94,050 W/K

70,843 W/K


45

Tab. 56

Měrný tok zeminou u zóny č. 1

1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce Tepelná vodivost zeminy Plocha podlahy

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

podlaha na terénu

podlaha na terénu

podlaha na terénu

2,0 W/(m.K)

2,0 W/(m.K)

2,0 W/(m.K)

106,03 m2

105,87 m2

105,87 m2

Exponovaný obvod podlahy

42,52 m

42,48 m

42,48 m

Lin. činitel v napojení stěny

-0,001 W/(m.K)

-0,011 W/(m.K)

-0,019 W/(m.K)

1,0

1,0

1,0

podlaha na terénu

podlaha na terénu

podlaha na terénu

Součinitel vlivu spodní vody Gw Typ podlahové konstrukce Tloušťka obvodové stěny

0,402 m

0,5 m

0,509 m

3,57 (m2.K)/W

4,76 (m2.K)/W

7,69 (m2.K)/W

Přídavná okrajová izolace

svislá

svislá

svislá

Tloušťka okrajové izolace

0,1 m

0,2 m

0,2 m

0,04 W/(m.K)

0,04 W/(m.K)

0,04 W/(m.K)

Tepelný odpor podlahy

Tepelná vodivost okrajové izolace Hloubka okrajové izolace

0,5 m

1,0 m

1,0 m

Vypočtený přídavný lin. činitel prostupu

-0,028 W/(m.K)

-0,052 W/(m.K)

-0,027 W/(m.K)

Souč. prostupu mezi interiérem a exteriérem U

0,184 W/(m2.K)

0,137 W/(m2.K)

0,097 W/(m2.K)

Ustálený měrný tok zeminou Hg

19,488 W/K

13,99 W/K

9,453 W/K

od 15,25 do 91,815 W/K

od 10,846 do 67,634 W/K

od 7,439 do 43,805 W/K

21,438 / 10,609 W/K

17,162 / 7,405 W/K

11,656 / 5,235 W/K

19,488 W/K

13,990 W/K

9,453 W/K

od 15,25 do 91,815 W/K

od 10,846 do 67,634 W/K

od 7,439 do 43,805 W/K

Kolísání ekv. měsíčních měrných toků Hg,m – stanoveno pro periodické toky Hpi /Hpe Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg Kolísání celk. ekv. měsíčních měrných toků Hg,m

Tab. 57 Solární zisky průsvitnými konstrukcemi zóny č. 1 Ytong Lambda Název konstrukce

Ff [-]

Fc [-]

Fs [-]

Orientace

okno 1

13,48

0,78

1,0

0,724

okno 2

6,74

0,78

1,0

0,724

okno 3

1,44

0,70

1,0

okno 4

0,50

0,60

1,0

okno 5

1,09

0,70

1,0

0,843

JV

0,67

0,50

0,50

okno 6

11,50

0,78

1,0

0,883

JZ

0,67

0,50

0,50

okno 7

3,83

0,78

1,0

0,902

JZ

0,67

0,50

0,50

okno 8

1,22

0,70

1,0

0,828

SV

0,67

0,50

0,50

okno 9

2,04

0,70

1,0

0,882

JV

0,67

0,50

0,50

Tab. 58

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

JZ

0,67

0,50

0,50

JZ

0,67

0,50

0,50

0,902

SZ

0,67

0,50

0,50

0,828

SV

0,67

0,50

0,50

Celkový solární zisk okny Qs (MJ): 3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Ytong Lambda

2

Zisk 2305,9 2714,5 4084,5 4696,1 5445,9 4988,5 5375,1 5457,6 4610,0 3699,5 1676,3 1109,3 (vytápění)

Ytong Theta

1

Zisk 1659,3 1954,9 2943,0 3386,6 3931,7 3606,3 3880,1 3936,1 3321,1 2661,5 1206,3 799,5 (vytápění)

Ytong + Multipor

Měsíc

46

g [-]

Plocha [m2]

Zisk 1659,3 1954,9 2943,0 3386,6 3931,7 3606,3 3880,1 3936,1 3321,1 2661,5 1206,3 799,5 (vytápění)

4. VÝPOČTY


■

PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY Tab. 59

Výsledky výpočtu pro zónu č. 1 Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Měrný tepelný tok větráním Hv

29,588 W/K

10,034 W/K

8,297 W/K

Měrný tok prostupem do exteriéru Hd

120,460 W/K

94,050 W/K

70,843 W/K

Ustálený měrný tok zeminou Hg Výsledný měrný tok H

Tab. 60


13,990 W/K

9,453 W/K

118,074 W/K

88,593 W/K

Potřeba tepla na vytápění po měsících Měsíc

Ytong + Multipor

19,488 W/K 169,535 W/K

QH,ht [GJ]

Qint [GJ]

Qsol [GJ]

1 9,297 1,018 2,306 2 7,620 0,919 2,714 3 7,146 1,018 4,084 4 4,833 0,985 4,696 5 2,585 1,018 5,446 6 1,502 0,985 4,988 7 1,036 1,018 5,375 8 0,777 1,018 5,458 9 2,834 0,985 4,610 10 4,822 1,018 3,699 11 6,915 0,985 1,676 12 9,082 1,018 1,109 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 27,188 GJ 1 6,464 1,018 1,659 2 5,299 0,919 1,955 3 4,971 1,018 2,943 4 3,366 0,985 3,387 5 1,806 1,018 3,932 6 1,054 0,985 3,606 7 0,731 1,018 3,880 8 0,552 1,018 3,936 9 1,979 0,985 3,321 10 3,359 1,018 2,662 11 4,811 0,985 1,206 12 6,315 1,018 0,800 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 16,631 GJ 1 4,870 1,018 1,659 2 3,990 0,919 1,955 3 3,740 1,018 2,943 4 2,526 0,985 3,387 5 1,344 1,018 3,932 6 0,776 0,985 3,606 7 0,531 1,018 3,880 8 0,395 1,018 3,936 9 1,476 0,985 3,321 10 2,519 1,018 2,662 11 3,619 0,985 1,206 12 4,757 1,018 0,800 Potřeba tepla na vytápění za rok QH,nd: 9,135 GJ

Qgn [GJ]

Eta,H [-]

fH [%]

QH,nd [GJ]

3,324 3,634 5,102 5,681 6,464 5,973 6,393 6,475 5,595 4,717 2,661 2,127

0,955 0,918 0,830 0,659 0,400 0,251 0,162 0,120 0,507 0,727 0,946 0,982

100,0 100,0 100,0 65,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 90,7 100,0 100,0

6,124 4,284 2,912 1,088 ----------1,392 4,396 6,992

2,677 2,874 3,961 4,372 4,950 4,591 4,898 4,954 4,306 3,679 2,191 1,817

0,964 0,929 0,838 0,652 0,365 0,230 0,149 0,111 0,460 0,722 0,953 0,986

100,0 100,0 100,0 51,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 70,2 100,0 100,0

3,884 2,629 1,651 0,518 ----------0,703 2,723 4,522

2,677 2,874 3,961 4,372 4,950 4,591 4,898 4,954 4,306 3,679 2,191 1,817

0,955 0,903 0,772 0,578 0,272 0,169 0,108 0,080 0,343 0,625 0,939 0,986

100,0 100,0 79,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 26,0 100,0 100,0

2,314 1,394 0,680 ------------0,220 1,562 2,966

Vysvětlivky: QH,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Qint jsou vnitřní tepelné zisky, Qsol jsou solární tepelné zisky, Qgn jsou celkové tepelné zisky, EtaH je stupeň využitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níž musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a QH,nd je potřeba tepla na vytápění.

4. VÝPOČTY


47

Tab. 61

Energie dodaná do zóny po měsících

Ytong + Multipor

Ytong Theta

Ytong Lambda

Měsíc

Qf,H [GJ]

Qf,C [GJ]

Qf,RH [GJ]

1 6,124 ----2 4,284 ----3 2,912 ----4 1,088 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 ------10 1,392 ----11 4,396 ----12 6,992 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 50,948 GJ 1 4,004 ----2 2,710 ----3 1,703 ----4 0,534 ----5 ------6 ------7 ------8 ------9 ------10 0,724 ----11 2,807 ----12 4,662 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 41,530 GJ 1 0,487 ----2 0,293 ----3 0,143 ----4 ------5 ------6 ------7 ------8 ------9 ------10 0,046 ----11 0,329 ----12 0,624 ----Celková roční dodaná energie Qfuel: 28,827 GJ

Qf,W [GJ]

Qf,L [GJ]

Qf,A [GJ]

Qfuel [GJ]

0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

8,603 6,504 4,930 2,924 1,692 1,644 1,644 1,692 1,855 3,401 6,607 9,452

1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

6,536 4,983 3,773 2,422 1,744 1,696 1,696 1,744 1,907 2,785 5,069 7,174

1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240

3,228 2,775 2,424 2,098 1,954 1,906 1,906 1,954 2,117 2,317 2,801 3,346


48

4. VÝPOČTY


■

PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT

Faktor tvaru budovy A/V: Tab. 62

0,7 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Ytong Lambda

Zóna 1

Položka

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Měrný Procento Měrný Procento Měrný Procento tok [W/K] [%] tok [W/K] [%] tok [W/K] [%]

Celkový měrný tok H

169,535

100,0

118,074

100,0

88,593

100,0

29,588

17,5

10,034

8,5

8,297

9,4

19,488

11,5

13,990

11,8

9,453

10,7

---

0,0

---

0,0

---

0,0

-4,548

-2,7

1,015

0,9

1,176

1,3

125,008

73,7

93,035

78,8

69,667

78,6

Obvodová stěna

59,570

35,1

42,890

36,3

30,976

35,0

Střecha

17,317

10,2

12,988

11,0

10,823

12,2

Podlaha

19,488

11,5

13,990

11,8

9,453

10,7

Otvorová výplň

Z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv Měrný (ustálený) tok zeminou Hg Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb Měrný tok plošnými konstrukcemi Hd,c Rozložení měrných toků po konstrukcích

48,121

28,4

37,157

31,5

27,868

31,5

Zbylé méně významné konstrukce

---

0,0

---

0,0

---

0,0

Měrný tok speciálními konstrukcemi dH

---

0,0

---

0,0

0,000

0,0

Tab. 63 Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht

139,9 W/K

108,0 W/K

80,3 W/K

… dtto pro činitel teplotní redukce výplní otvorů b = 1,15 (dle ČSN 730540)

146,9 W/K

113,6 W/K

84,5 W/K

Plocha obalových konstrukcí budovy

496,3 m2

498,8 m2

498,8 m2

Limit odvozený z Ureq dílčích konstrukcí… Uem,lim

0,53 W/(m2.K)

0,54 W/(m2.K)

0,55 W/(m2.K)

Prům. souč. prostupu tepla obálky budovy Uem dle TNI 730329 a 30

0,28 W/(m2.K)

0,22 W/(m2.K)

0,16 W/(m2.K)

Prům. souč. prostupu tepla obálky budovy Uem dle ČSN 730540

0,30 W/(m2.K)

0,23 W/(m2.K)

0,17 W/(m2.K)

Tab. 64

Celková a měrná potřeba tepla na vytápění Ytong Lambda

Celková roční potřeba tepla na vytápění budovy

27,188 GJ

7,552 MWh

Ytong Theta 16,631 GJ

4,620 MWh

Ytong + Multipor 9,135 GJ

2,538 MWh


709,3 m3

709,3 m3

709,2 m3


179,2 m2

169,5 m2

170,8 m2

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3)

10,6 kWh/(m3.a)

6,5 kWh/(m3.a)

3,6 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy

42 kWh/(m2.a)

27 kWh/(m2.a)

15 kWh/(m2.a)

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.

4. VÝPOČTY


49

Obr. 9.

Energetický štítek YTONG LAMBDA

YTONG THETA

YTONG + MULTIPOR





Hodnocení obálky

(Adresa budovy)

Cl


budovy


stávající

Hodnocení obálky

(Adresa budovy)

budovy


doporuþení

Cl

Velmi úsporná

stávající

A

Cl

C 1,0

D

D

D

1,5

1,5

E

E

2,0

E

2,0

2,0

F

F

2,5

2,5

G

prostupu tepla obálky budovy Uem = HT / A

PrĤmČrný souþinitel 2 Uem ve W/(m ·K)

0,30




0,23

Uem = HT / A


CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66


0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66

Uem = HT / A

0,17

CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66


Datum vystavení štítku (Jméno a pĜíjmení)



CI




Štítek vypracoval


(Kvalifikace)

Štítek vypracoval


(Kvalifikace)

(Kvalifikace)

Celková energie dodaná do budovy Měsíc

Ytong Lambda

G



Ytong Theta

F

2,5

G MimoĜádnČ nehospodárná

Štítek vypracoval

0,33

C 1,0

1,5

Ytong + Multipor

B

0,45 0,6

C 1,0

doporuþení

0,3

B

0,59 0,6

Tab. 65

budovy stávající

Velmi úsporná

A

0,3

B 0,6

Hodnocení obálky


A

0,3


(Typ budovy, místní oznaþení) (Adresa budovy)

doporuþení

Velmi úsporná

Qf,H [GJ]

Qf,C [GJ]

Qf,RH [GJ]

1 6,124 --2 4,284 --3 2,912 --4 1,088 --5 ----6 ----7 ----8 ----9 ----10 1,392 --11 4,396 --12 6,992 --Celková roční dodaná energie Qfuel: GJ 1 4,004 --2 2,710 --3 1,703 --4 0,534 --5 ----6 ----7 ----8 ----9 ----10 0,724 --11 2,807 --12 4,662 --Celková roční dodaná energie Qfuel: GJ 1 0,487 --2 0,293 --3 0,143 --4 ----5 ----6 ----7 ----8 ----9 ----10 0,046 --11 0,329 --12 0,624 --Celková roční dodaná energie Qfuel: GJ

Qf,W [GJ]

Qf,L [GJ]

Qf,A [GJ]

Qfuel [GJ]

-------------------------

0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990 0,990

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

8,603 6,504 4,930 2,924 1,692 1,644 1,644 1,692 1,855 3,401 6,607 9,452

-------------------------

1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

6,536 4,983 3,773 2,422 1,744 1,696 1,696 1,744 1,907 2,785 5,069 7,174

-------------------------

1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042 1,042

1,459 1,200 0,998 0,816 0,672 0,624 0,624 0,672 0,835 0,989 1,190 1,440

0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240 0,240

3,228 2,775 2,424 2,098 1,954 1,906 1,906 1,954 2,117 2,317 2,801 3,346


50

4. VÝPOČTY


Tab. 66

Celková energie dodaná do budovy Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

GJ

MWh

kWh/m2

Spotřeba energie na vytápění za rok Qfuel,H

27,188

7,552

42

17,145

4,763

28

1,922

0,534

3

Spotřeba pom. energie na vytápění Qaux,H

0,216

0,060

0

0,144

0,040

0

1,152

0,320

2

Energetická náročnost vytápění za rok EPH

27,404

7,612

42

17,289

4,803

28

3,074

0,854

5

Spotřeba energie na přípravu TV Qfuel,W

11,880

3,300

18

12,505

3,474

20

12,505

3,474

20

Spotřeba pom. energie na rozvod TV Qaux,W

0,144

0,040

0

0,072

0,020

0

0,576

0,160

1

Energ. náročnost přípravy TV za rok EP,W

12,024

3,340

19

12,577

3,494

21

13,081

3,634

21

Spotřeba energie na osvětlení a spotř. Qfuel,L

11,520

3,200

18

11,520

3,200

19

11,520

3,200

19

Energ. náročnost osvětlení za rok EPL

11,520

3,200

18

11,520

3,200

19

11,520

3,200

19

Celková roční dodaná energie Qfuel = EP

50,948 14,152

79

41,530 11,536

68

28,827

8,008

47

Tab. 67

GJ

MWh

kWh/m2

GJ

MWh

kWh/m2

Měrná spotřeba energie dodané do budovy

Celková roční dodaná energie

Ytong Lambda

Ytong Theta

Ytong + Multipor

14152 kWh

11536 kWh

8008 kWh

709,3 m3

709,3 m3

709,2 m3


179,2 m2

169,5 m2

170,8 m2

Měrná spotřeba dodané energie EPV

20,0 kWh/(m3.a)

16,3 kWh/(m3.a)

11,3 kWh/(m3.a)

Měrná spotřeba energie budovy EPA

79,0 kWh/(m2.a)

68,0 kWh/(m2.a)

46,9 kWh/(m2.a)


Pozor!

Poznámka: Měrná spotřeba energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.

Měrná spotřeba energie budovy spočítaná podle TNI se liší od metodiky výpočtu dle Vyhlášky 148/2007, podle které se vystavuje energetický průkaz budovy. To je nutné zohlednit i při zadávání výpočtu pomocí výpočetních programů. Příklad energetického průkazu budovy je zpracován v kapitole 4.5 této brožury.

4.3 Vyhodnocení výpočtů 4.3.1 Energetický štítek budovy Tab. 68

Energetický štítek budovy

objekt

Bungalov – Ytong Lambda

Celková roční potřeba tepla na vytápění

Měrná potřeba tepla na vytápění

[MWh]

[kWh/m2]

8,71

75

Hodnocení obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 Klasifikace CI 0,58

B - úsporná

Bungalov – Ytong Theta

4,663

42

0,42

B - úsporná

Bungalov – Ytong Multipor

2,958

27

0,31

B - úsporná

Patrový dům – Ytong Lambda

7,552

42

0,59

B - úsporná

Patrový dům – Ytong Theta

4,62

27

0,45

B - úsporná

Patrový dům – Ytong Multipor

2,538

15

0,33

B - úsporná

4. VÝPOČTY

4.3 Vyhodnocení výpočtů

51

Zařazení budov podle štítku

Pozor!

Obě hodnocené budovy se ve všech třech variantách obvodových konstrukcí zařadily do kategorie B energetického štítku dle ČSN 73 0540, pro který platí požadavek CI = 0,3–0,6. Zatímco při hodnocení podle klasifikačního ukazatele CI se obě budovy jeví jako téměř srovnatelné, z porovnání měrné potřeby tepla na vytápění je zjevné, že energetická náročnost obou budov je velmi odlišná. Důvodem je jiná tvarová charakteristika obou domů. Zatímco RD bungalov je poměrně členitý (A/V = 0,98), posuzovaný patrový dům je velmi kompaktní (A/V = 0,7). V důsledku toho má patrový dům téměř o polovinu nižší měrnou spotřebu tepla při přepočtu na jeden čtvereční metr užitné plochy. A celková roční potřeba patrového domu je dokonce nižší než u bungalovu, přestože jeho užitná plocha je podstatně větší.

To je dokladem toho, že pouze zařazení do kategorie A–C není pro hodnocení dostačující. Je potřeba vždy uvádět nejen číselnou hodnotu klasifikačního ukazatele CI, ale také měrnou spotřebu tepla na vytápění, která je nejlepším hodnotícím parametrem energetického standardu budovy.

4.3.2 Zařazení budov podle měrné potřeby Posouzením jednotlivých variant domů podle měrné potřeby tepla na vytápění je možné domy zařadit podle tradičně zavedené terminologie energetické náročnosti budov, ve které platí následující konvence: Tab. 69


Terminologie domů

Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/m2] ≤ 15

Nízkoenergetické domy

≤ 50

Energeticky úsporné domy

≤ 75

Pozor!

Pasivní domy

Z porovnání vypočtených hodnot opět vyplývá, jak významná je geometrie a architektura stavby v energetickém hodnocení budovy. Zatímco u patrového domu všechny tři varianty dosahují parametrů nízkoenergetického domu a nejlepší varianta Ytong Multipor dokonce splní požadavky na pasivní dům, RD bungalov dosáhne ve variantě Ytong Lambda „jen“ na hranici energeticky úsporného domu a další dvě varianty bezpečně splní požadavky na nízkoenergetický dům, ale hodnot pasivního domu nedosáhnou ani v nejlepší variantě.

Doporučení obvodových konstrukcí ■

Ytong Lambda – kategorie B až C

Stavby s obvodovými stěnami Ytong Lambda se při zvolení adekvátních ostatních obvodových konstrukcí pohybují těsně nad hranicí pro úsporné domy kategorie B štítku. I při použití horších ostatních konstrukcí, stále s velkou rezervou splní parametry kategorie C. ■

Ytong Theta – kategorie B s rezervou

Domy s obvodovými konstrukcemi ve standardu Ytong Theta s velkou rezervou splňují kategorii B štítku a parametry nízkoenergetických domů. ■

Ytong Multipor – pro pasivní domy

Při kvalitním návrhu budovy a dobré tvarové charakteristice splní budovy navržené ve standardu Ytong Multipor požadavky na pasivní domy. A to přesto, že podle energetického štítku dosáhne stavba „pouze“ hodnot na hranici kategorie A a B. U bytových domů a větších staveb s lepší tvarovou charakteristikou než mají rodinné domy, se stavby z těchto konstrukcí budou pohybovat v kategorii A.

52

4. VÝPOČTY

4.3 Vyhodnocení výpočtů

4.4 Posouzení pasivního domu

TIP!

Posouzení budovy „Patrový RD“ dle TNI 73 0329 Pro zařazení budovy do kategorie pasivního domu je nutné vyhodnocení dle TNI 73 0329 (pro rodinné domy) a TNI 73 0330 (pro bytové domy).

Tímto způsobem se také prokazuje nárok na dotace z titulu „Zelená úsporám“ pro novostavby v pasivním standardu.

Tab. 70

Vyhodnocení dle TNI 73 0329 Jev, veličina

Označení Jednotka

Požadavek

Vypočítaná hodnota

Hodnocení

Prostup tepla 1a

Součinitel prostupu tepla všech jednotlivých konstrukcí na systémové hranici

U

W/(m2.K)

Doporučené hodnoty viz.: Skladba podle ČSN obvodových konstrukcí 73 0540-2

Splněno

1b

Střední hodnota součinitele prostupu tepla

Uem

W/(m2.K)

Uem ≤ 0,22

0,17

Splněno

Kvalita vzduchu a tepelná ztráta výměnou vzduchu 2

Přívod čerstvého vzduchu do všech pobytových místností

--

--

Zajištěn

Předpokládá se nucené větrání s rekuperací

3

Účinnost zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu

η

%

η ≥ 75

Předpokládá se rekuperace s účinností 80 %

4

Neprůvzdušnost obálky budovy A: ve fázi přípravy stavby

n50

m3/(m3.h)

n50 = 0,6

Předpokládá se n50 = 0,5 m3/(m3.h)

n50 = 0,6

Nutno změřit po dokončení metodou tlakového spádu v souladu s ČSN EN 13829, metoda B.

B: po dokončení stavby

n50

m3/(m3.h)

Zajištění pohody prostředí v letním období

5

Nejvyšší teplota vzduchu v pobytové místnosti

θi

°C

≤ 27

Předpokládá se stínění oken, které bude dořešeno v prováděcí dokumentaci na základě požadavku konkrétního uživatele.

EA

kWh/ (m2.a)

≤ 20

15

≤ 60

V závislosti na použitém palivu a případně použitých solárních kolektorech je nutné spočítat skutečnou hodnotu.

Potřeba tepla na vytápění 6


Splněno

Potřeba primární energie

7

Potřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy

PEA

kWh/ (m2.a)

Splněním výše uvedených požadavků, se může objekt „Patrový dům – Ytong Multipor" označovat jako energeticky pasivní rodinný dům

4. VÝPOČTY

4.4 Posouzení pasivního domu

53

4.5 Energetický průkaz

TIP!

Jak již bylo dříve zmíněno, do hodnocení Energetického průkazu budovy vstupuje kromě energie potřebné na vytápění domu také energie na větrání, přípravu teplé užitkové vody a na osvětlení. Její hodnoty již nezávisí přímo na konstrukci stavby, ale především na způsobu užívání a na instalovaných technologiích. Z hlediska efektivního návrhu budovy a jejího konstrukčního řešení, proto Energetický průkaz není tak užitečným a praktickým nástrojem jako Energetický štítek.

Prostou změnou zdroje energie na vytápění domu například z elektřiny na biomasu lze významně vylepšit výsledek hodnocení dle Průkazu energetické náročnosti. Obdobné je to při instalaci solárních kolektorů pro ohřev teplé vody.

TIP!

Pokud budova dosáhne hodnocení A, B nebo C dle energetického štítku, může zpracovatel energetického průkazu poměrně jednoduchými úpravami v zadání ovlivnit výsledek tak, aby hodnocení vyšlo ve stejné kategorii jako štítek nebo o kategorii hůř, případně dokonce lépe.

■

Zatřídění vzorových domů Všechny hodnocené varianty rodinných domů „RD Bungalov“ a „Patrový RD“, při zadání běžných technologií a okrajových podmínek, vychází bezpečně v kategorii B energetického průkazu. Při volbě energeticky efektivnějších technologií pak domy ve standardu Ytong Multipor poměrně snadno dosáhnou kategorie A průkazu (viz: následující příklad).

Ukázka vzorového protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy dle vyhlášky 148/2007 Sb.:

Patrový RD, varianta Ytong + Ytong Multipor

a) identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ):

Patrový dům – Ytong Multipor

Účel budovy:

Rodinný dům

; Nová budova

Změna stávající budovy

Umístění na veřejném místě podle § 6a, odst. 6 zákona 406/2000 Sb.

b) typ budovy ; Rodinný dům

Bytový dům

Hotel a restaurace

Administrativní budova

Nemocnice

Budova pro vzdělávání

Sportovní zařízení

Budova pro velkoobchod a maloobchod

Jiný druh budovy – připojte jaký:

c) užití energie v budově 1. stručný popis energetického a technického zařízení budovy Dům bude vytápěn teplovzdušně vzduchotechnickou rekuperační jednotkou. Ta bude zajišťovat přívod čerstvého vzduchu a také vytápěcího cirkulačního. Zdrojem otopné vody bude akumulační zásobník. Ten bude dotápěn solárními kolektory a výměníkem kotle na biomasu (peletky).

54

4. VÝPOČTY


2. druhy energie užívané v budově ; Elektrická energie

Tepelná energie

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Koks

TTO

LTO

Nafta

Jiné plyny

Druhotná energie

; Biomasa

; Ostatní obnovitelné zdroje – připojte jaké: sluneční záření Jiná paliva – připojte jaká:

3. hodnocená dílčí energetická náročnost budovy EP ; Vytápění (EPH)

; Příprava teplé vody (EPDHW)

Chlazení (EPC)

; Osvětlení (EPLight)

; Mechanické větrání (vč. zvlhčování) (EPAux;Fans)

d) technické údaje budovy 1. stručný popis budovy Jedná se o modelový dvoupatrový rodinný dům. Postavený z plynosilikátových stavebních systémů Ytong Multipor.

2. geometrické charakteristiky budovy Objem budovy V – vnější objem vytápěné budovy [m3]

709,2

Celková plocha obálky A – součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy [m2]

498,8

Celková podlahová plocha budovy Ac [m2]

170,8

Objemový faktor tvaru budovy A/V [m2/m3]

0,70

3. klimatické údaje a vnitřní návrhová teplota Klimatické místo

obecná poloha

Venkovní návrhová teplota v otopném období Θe [°C]

-15

Převažující vnitřní návrhová teplota v otopném období Θi [°C]

20

4. charakteristika ochlazovaných konstrukcí budovy Ochlazovaná konstrukce

Plocha A [m2]

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)]

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla HT [W/K]

Obvodová stěna

238,3

0,13

31,0

Střecha

108,2

0,10

10,8

Podlaha

105,9

0,13

9,5

Otvorová výplň

46,4

0,60

32,0

Tepelné vazby Celkem

1,2 498,8

---

84,5

5. tepelně technické vlastnosti budovy Požadavek podle § 6a Zákona

Veličina a jednotka

Hodnocení

1. Stavební konstrukce a jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že jejich vnitřní povrchová teplota nezpůsobí kondenzaci vodní páry.

teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,N [-]

vyhovující

2. Stavební konstrukce a jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a činitel prostupu tepla.

souč. prostupu tepla UN [W/(m2.K)], činitel prostupu tepla ψN [W/(m.K)] a χN [W/K]

vyhovující

roční množství kondenzátu a možnost odpaření Mc,N [kg/(m2.a)] a Mc<Mev

vyhovující

součinitel spárové průvzdušnosti iLV,N [m3/(s.m.Pa0,67)], celková průvzdušnost obálky budovy n50 [h-1]

vyhovující

3. U stavebních konstrukcí nedochází k vnitřní kondenzaci vodní páry nebo jen v množství, které neohrožuje jejich funkční způsobilost po dobu předpokládané životnosti. 4. Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou nízkou průvzdušnost, ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště budovy jsou téměř vzduchotěsné, s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obvodového pláště.

4. VÝPOČTY


55

5. Podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu.

pokles dotykové teploty ΔΘ10,N [°C]

vyhovující

6. Místnosti (budova) mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání.

pokles výsledné teploty ΔΘv,N (t) [°C], nejvyšší vzestup teploty nebo teplota vzduchu ΔΘai,max,N /Θai,max,N [°C]

vyhovující

7. Budova má požadovaný nízký průměrný součinitel prostupu tepla obvodového pláště Uem.

průměrný součinitel prostupu tepla obálky Uem,N [W/(m2.K)]

vyhovující

Pozn.: Hodnoty 1, 2, 3 převzaty z projektové dokumentace. 6. vytápění Otopný systém budovy Typ zdroje (zdrojů) energie

kotel na peletky s akumulační nádrží

Použité palivo

biomasa

Jmenovitý tepelný výkon kotle (kotlů) [kW]

cca 3,1–18

Průměrná roční účinnost zdroje (zdrojů) energie [%]

80

Výpočet

Měření

; Odhad

Výpočet

Měření

; Odhad

Roční doba využití zdroje (zdrojů) energie [hod./rok]

5400

Regulace zdroje (zdrojů) energie

prostorový termostat

Údržba zdroje (zdrojů) energie

; Pravidelná

Převažující typ otopné soustavy

teplovzdušná

Pravidelná smluvní

Převažující regulace otopné soustavy

automatický regulátor

Rozdělení otopných větví podle orientace budovy

Ano

Stav tepelné izolace rozvodů otopné soustavy

nová izolace

Není

; Ne

7. dílčí hodnocení energetické náročnosti vytápění Vytápění

Bilanční

Dodaná energie na vytápění Qfuel,H [GJ/rok]

11,75

Spotřeba pomocné energie na vytápění QAux,H [GJ/rok]

0,54

Energetická náročnost vytápění EPH = Qfuel,H + QAux,H [GJ/rok]

12,28

Měrná spotřeba energie na vytápění vztažená na celkovou podlahovou plochu EPH,A [kWh/(m2.rok)]

20

8. větrání a klimatizace Mechanické větrání Typ větracího systému (systémů)

větrací jednotka s rekuperací

Tepelný výkon [kW]

3,6

Jmenovitý elektrický příkon systému (systémů) větrání [kW]

4

Jmenovité průtokové množství vzduchu [m3/hod]

300

Převažující regulace větrání

automatická

Údržba větracího systému (systémů)

; Pravidelná

Pravidelná smluvní

Není

Zvlhčování vzduchu Typ zvlhčovací jednotky (jednotek)

není

Chlazení Druh systému (systémů) chlazení

není

9. dílčí hodnocení energetické náročnosti mechanického větrání (vč. zvlhčování) Mechanické větrání a úprava vnitřní vlhkosti

Bilanční

Spotřeba pomocné energie na mech. větrání QAux;Fans [GJ/rok]

3,15

Dodaná energie na zvlhčování Qfuel,Hum [GJ/rok] Energetická náročnost mechanického větrání (vč. zvlhčování) EPFans = QAux;Fans + Qfuel,Hum [GJ/rok] Měrná spotřeba energie na mech. větrání vztažená na celkovou podlahovou plochu EPFans,A [kWh/(m2.rok)]

56

4. VÝPOČTY


3,15 5

11. příprava teplé vody (TV) Příprava teplé vody Druh přípravy TV

akumulační zásobník

Systém přípravy TV v budově

; Centrální

Použitá energie

sluneční energie, obnovitelné zdroje

Lokální

Kombinovaný

12. dílčí hodnocení energetické náročnosti přípravy teplé vody Příprava teplé vody

Bilanční

Dodaná energie na přípravu TV Qfuel,DHW [GJ/rok]

1,94

Spotřeba pomocné energie na přípravu TV QAux,DHW [GJ/rok]

0,45

Energetická náročnost přípravy TV EPDHW = Qfuel,DHW + QAux,DHW [GJ/rok]

2,39

Měrná spotřeba energie na přípravu teplé vody vztažená na celkovou podlahovou plochu EPDHW,A [kWh/(m2.rok)]

4

13. osvětlení Osvětlení Typ osvětlovací soustavy

kompaktní zářivky

Celkový elektrický příkon osvětlení budovy

170,8 W

Způsob ovládání osvětlovací soustavy

manuální

14. dílčí hodnocení energetické náročnosti osvětlení Osvětlení

Bilanční

Dodaná energie na osvětlení Qfuel,Light,E [GJ/rok]

6,30

Energetická náročnost osvětlení EPLight = Qfuel,Light,E [GJ/rok]

6,30

Měrná spotřeba energie na osvětlení vztažená na celkovou podlahovou plochu EPLight,A [kWh/(m2.rok)]

10

15. ukazatel celkové energetické náročnosti budovy Energetická náročnost budovy

Bilanční

Výroba energie v budově nezapočtená v dílčích energetických náročnostech (např. z kogenerace a fotovoltaických článků) QE [GJ/rok] Energetická náročnost budovy EP [GJ/rok]

24,12

Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EPA [kWh/(m2.rok)]

39

[kWh/(m2.rok)],

Měrná spotřeba energie referenční budovy Rrq,A tj. energetická náročnost referenční budovy Rrq vztažená na celkovou podlahovou plochu A Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy

142 budova splňuje požadavky

Třída energetické náročnosti hodnocené budovy

A - mimořádně úsporná

e) energetická bilance budovy pro standardní užívání 1. dodaná energie z vnější strany systémové hranice budovy stanovená bilančním hodnocením Energonositel

Vypočtené množství dodané energie GJ/rok

elektřina

10,44

biomasa

13,69

Celkem

24,13

Energie skutečně dodaná do budovy GJ/rok

Jednotková cena Kč/GJ

0,00

2. energie vyrobená v budově Druh zdroje energie

Vypočtené množství vyrobené energie GJ/rok

Solární kolektory

18,89

Celkem

18,89

4. VÝPOČTY


57

Obr. 10. Energetický průkaz

PRģKAZ ENERGETICKÉ NÁROýNOSTI BUDOVY Hodnocení budovy

Rodinný dĤm - Patrový dĤm - Ytong Multipor obecná poloha

stávající stav

Celková podlahová plocha: 170,8 m2

po realizaci doporuþení

A

A B C D E F G MČrná vypoþtená roþní spotĜeba energie v kWh/m2rok Celková vypoþtená roþní dodaná energie v GJ

39 24,12

Podíl dodané energie pĜipadající na: VytápČní

Chlazení

51,0 %

58

VČtrání

Teplá voda

OsvČtlení

13,0 %

10,0 %

26,0 %

Doba platnosti prĤkazu

do

PrĤkaz vypracoval

Energy Consulting OsvČdþení þ.

4. VÝPOČTY


5. Detaily Vnitřní nosná stěna u základu Tab. 71

Detail 1 – Vnitřní stěna P2-400 Parametr

Vnitřní stěna P2-400

Teplotní faktor fRsi [-] Teplota v místě styku vnitřní stěny a podlahy

0,972

Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξRsi [-] Vnitřní minimální povrchová teplota [°C] pro teplotu interiéru 21 °C a exteriérových teplotách:

0,028

-13,0

20,1

-15,0

20,0

-17,0

19,9

Lineární činitel prostupu tepla z exteriéru ψe [W/(m.K)]

0,017

Lineární činitel prostupu tepla z interiéru ψi [W/(m.K)]

0,017

Obr. 11. Detail 1 – Vnitřní stěna P2-400

Obr. 12. Průběh teplot v konstrukci Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Vnitřní nosná stěna u základu

59

Zdivo u základu Tab. 72

Detail 2 – Ytong Lambda 375 mm Parametr

Teplota v místě styku obvodové stěny a podlahy v interiéru

YTONG Lambda

Teplotní faktor fRsi [-]

0,908

Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξRsi [-]

0,092

Vnitřní minimální povrchová teplota [°C] pro teplotu interiéru 21 °C a exteriérových teplotách:

-13,0

17,9

-15,0

17,7

-17,0

17,5


-0,001


-0,001

Obr. 13. Detail 2 – Ytong Lambda 375 mm

Obr. 14. Průběh teplot v konstrukci

Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

60

5. Detaily

Zdivo u základu


Detail 2 – Ytong Theta 500 mm Parametr


YTONG Theta


0,933


0,067


-13,0

18,7

-15,0

18,6

-17,0

18,5


-0,011


-0,011

Obr. 15. Detail 2 – Ytong Theta 500 mm


Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Zdivo u základu

61




YTONG Lambda


0,903


0,097


-13,0

17,7

-15,0

17,5

-17,0

17,3


-0,055


-0,004



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

62

5. Detaily

Zdivo u základu




YTONG P1,8 tl. 500


0,931


0,069


-13,0

18,6

-15,0

18,5

-17,0

18,4


-0,052


-0,015



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Zdivo u základu

63

Francouzské okno Tab. 76


Teplota v místě styku obvodové stěny a rámu okna

YTONG Lambda


0,903


0,097


-13,0

17,7

-15,0

17,5

-17,0

17,3


-0,022


-0,022



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

64

5. Detaily

Francouzské okno

Francouzské okno Tab. 77


Teplota v místě styku obvodové stěny a rámu okna

YTONG P1,8 tl. 500


0,906


0,094


-13,0

17,8

-15,0

17,6

-17,0

17,4


-0,021


-0,021



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Francouzské okno

65

Roh zdiva Tab. 78


Teplota v rohu místnosti v interiéru

YTONG Lambda


0,858


0,142


-13,0

16,2

-15,0

15,9

-17,0

15,6


-0,147


0,052



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

66

5. Detaily

Roh zdiva

Roh zdiva Tab. 79


Teplota v rohu místnosti v interiéru

YTONG P1,8 tl. 500


0,886


0,114


-13,0

17,1

-15,0

16,9

-17,0

16,7


-0,137


0,049



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Roh zdiva

67

Obvodová a vnitřní stěna Tab. 80

Detail 6a – Ytong Lambda 375 mm Parametr

Teplota v místě napojení vnitřní stěny na obvodovou

YTONG Lambda


0,906


0,094


-13,0

17,8

-15,0

17,6

-17,0

17,4


0,013


0,090

Obr. 29. Detail 6a – Ytong Lambda 375 mm


Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

68

5. Detaily

Obvodová a vnitřní stěna


Detail 6a – Ytong Theta 500 mm Parametr


YTONG P1,8 tl. 500


0,928


0,072


-13,0

18,5

-15,0

18,4

-17,0

18,3


0,016


0,071

Obr. 31. Detail 6a – Ytong Theta 500 mm


Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily


69


Detail 6b – Ytong Lambda 375 mm Parametr


YTONG Lambda


0,919


0,081


-13,0

18,3

-15,0

18,1

-17,0

17,9


-0,008


0,069

Obr. 33. Detail 6b – Ytong Lambda 375 mm


Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

70

5. Detaily



Detail 6b – Ytong P1 Theta 500 mm Parametr


YTONG P1,8 tl. 500


0,942


0,058


-13,0

19,0

-15,0

18,9

-17,0

18,8


-0,004


0,051

Obr. 35. Detail 6b – Ytong P1 Theta 500 mm


Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily


71

Svislá šachta Tab. 84


Teplota v místě vnitřního rohu šachty

YTONG Lambda


0,864


0,136


-13,0

16,4

-15,0

16,1

-17,0

15,8


0,033


0,033



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

72

5. Detaily

Svislá šachta

Svislá šachta Tab. 85


Teplota v místě vnitřního rohu šachty

YTONG P1,8 tl. 500


0,903


0,097


-13,0

17,7

-15,0

17,5

-17,0

17,3


0,017


0,017



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Svislá šachta

73

Ostění Tab. 86


Teplota v místě styku rámu okna se zdivem v interiéru

YTONG Lambda


0,875


0,125


-13,0

16,8

-15,0

16,5

-17,0

16,3


-0,009


-0,009



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

74

5. Detaily

Ostění

Ostění Tab. 87



YTONG P1,8 tl. 500


0,867


0,133


-13,0

16,5

-15,0

16,2

-17,0

15,9


-0,002


-0,002



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Ostění

75

Parapet Tab. 88



YTONG Lambda


0,839


0,161


-13,0

15,5

-15,0

15,2

-17,0

14,9


0,023


0,023



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

76

5. Detaily

Parapet

Parapet Tab. 89



YTONG P1,8 tl. 500


0,850


0,150


-13,0

15,9

-15,0

15,6

-17,0

15,3


0,028


0,028



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Parapet

77

Nadpraží – ploché překlady Tab. 90


Minimální teplota v horní místnosti v rohu

YTONG Lambda

Teplotní faktor fRsi [-] Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξRsi [-] Vnitřní minimální povrchová teplota [°C] pro teplotu interiéru 21 °C a exteriérových teplotách:

-13,0

18,2

-15,0 -17,0

18,0 17,8 0,844 0,156 15,7 15,4 15,1 0,026

Teplotní faktor fRsi [-] Poměrný teplotní rozdíl vnitřního povrchu ξRsi [-] -13,0 Vnitřní minimální povrchová teplota [°C] pro teplotu interiéru 21 °C -15,0 a exteriérových teplotách: -17,0 Lineární činitel prostupu tepla z exteriéru ψe [W/(m.K)] Lineární činitel prostupu tepla z interiéru pro horní místnost (část detailu) ψiH [W/(m.K)] Lineární činitel prostupu tepla z interiéru pro dolní místnost (část detailu) ψiD [W/(m.K)] Teplota v místě styku rámu okna se zdivem v interiéru

0,917 0,083

0,048 0,073



78

5. Detaily


Nadpraží – ploché překlady Tab. 91



YTONG P1,8 tl. 500


-13,0

18,4

-15,0 -17,0

18,2 18,0 0,872 0,128 16,7 16,4 16,1 0,061


0,922 0,078

0,044 0,081



5. Detaily


79

Nosný překlad – stropní dílce Tab. 92



YTONG Lambda


-13,0

18,1

-15,0 -17,0

17,9 17,7 0,850 0,150 15,9 15,6 15,3 0,053


0,914 0,086

0,043 0,100



80

5. Detaily


Nosný překlad – stropní dílce Tab. 93



YTONG P1,8 tl. 500


-13,0

18,5

-15,0 -17,0

18,4 18,3 0,833 0,167 15,3 15,0 14,7 0,085


0,928 0,072

0,037 0,113



5. Detaily


81

Nosný překlad – vložkový strop Tab. 94



YTONG Lambda


-13,0

18,2

-15,0 -17,0

18,0 17,8 0,839 0,161 15,5 15,2 14,9 0,083


0,917 0,083

0,057 0,121



82

5. Detaily


Nosný překlad – vložkový strop Tab. 95



YTONG P1,8 tl. 500


-13,0

18,7

-15,0 -17,0

18,6 18,5 0,842 0,158 15,6 15,3 15,0 0,111


0,933 0,067

0,049 0,131



5. Detaily


83

Stěna u pozednice Tab. 96



YTONG Lambda


0,894


0,106


-13,0

17,4

-15,0

17,2

-17,0

17,0


-0,069


-0,007



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

84

5. Detaily

Stěna u pozednice

Stěna u pozednice Tab. 97



YTONG P1,8 tl. 500


0,922


0,078


-13,0

18,4

-15,0

18,2

-17,0

18,0


-0,055


0,006



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Stěna u pozednice

85

Štítová stěna Tab. 98


Minimální teplota v místě styku stěny a střechy

YTONG Lambda


0,883


0,117


-13,0

17,0

-15,0

16,8

-17,0

16,6


-0,112


0,020



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

86

5. Detaily

Štítová stěna

Štítová stěna Tab. 99


Minimální teplota v místě styku stěny a střechy

YTONG P1,8 tl. 500


0,900


0,100


-13,0

17,6

-15,0

17,4

-17,0

17,2


-0,102


0,025



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Štítová stěna

87

Obvodová stěna a masivní střecha Tab. 100 Detail 15 – Ytong Lambda 375 mm Parametr

Teplota v místě styku střechy a stěny

YTONG Lambda


0,822


0,178


-13,0

15,0

-15,0

14,6

-17,0

14,2


-0,012


0,074



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

88

5. Detaily


Obvodová stěna a masivní střecha Tab. 101 Detail 15 – Ytong Theta 500 mm Parametr


YTONG P1,8 tl. 500


0,819


0,181


-13,0

14,9

-15,0

14,5

-17,0

14,1


0,019


0,103



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily


89

Štítová stěna – masivní strop Tab. 102 Detail 16 – Ytong Lambda 375 mm Parametr


YTONG Lambda


0,811


0,189


-13,0

14,6

-15,0

14,2

-17,0

13,8


-0,060


0,114



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

90

5. Detaily

Štítová stěna – masivní strop

Štítová stěna – masivní strop Tab. 103 Detail 16 – Ytong Theta 500 mm Parametr


YTONG P1,8 tl. 500


0,817


0,183


-13,0

14,8

-15,0

14,4

-17,0

14,0


-0,047


0,121



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily

Štítová stěna – masivní strop

91

Atika nad masivní střechou Tab. 104 Detail 17 – Ytong Lambda 375 mm Parametr


YTONG Lambda


0,778


0,222


-13,0

13,4

-15,0

13,0

-17,0

12,6


-0,047


0,128



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

92

5. Detaily


Atika nad masivní střechou Tab. 105 Detail 17 – Ytong Theta 500 mm Parametr


YTONG P1,8 tl. 500


0,783


0,217


-13,0

13,6

-15,0

13,2

-17,0

12,8


-0,016


0,146



Teplota T (K) 21,0 17,4 13,8 10,2 6,6 3,0 -0,6 -4,2 -7,8 -11,4 -15,0

5. Detaily


93

Poznámky

94

Poznámky

Kontakty na odborné a technické

Xella CZ, s.r.o. Vodní 550 664 62 Hrušovany u Brna www.ytong.cz

Ytong® is a registered trademark of the Xella Group.

poradce v regionech klikněte zde

TEPELNÁ TECHNIKA Teplo je život

Recommend Documents