tématické články Investice a její důsledky v urbanizaci

tématické články

regionální studia

*02 | 2009

czech regional studies

Investice a její důsledky v urbanizaci Investments and Consequences in Urbanization Václav Beran | [email protected] Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Petr Dlask | [email protected] Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze ABSTRAKT 1

Všeobecně vnímaný rozvoj regionů vytváří efekty a je i prostorem absorpce nových investic. Evropský hospodářský prostor je historicky vybudován na představě, že investice vytvářejí přidané hodnoty a mohou formovat vývoj regionů. Náhrada starých investic za nové investice stejné účinnosti je pokládána ze scestnou a málo ekonomicky efektivní. Zákonitosti jak region nebo jeho součást investice přijímá, jsou složitou dynamikou v čase. Existuje zde nerovnováha efektů v časovém obzoru investorů a dlouhodobé existenci obcí. Je skutečností, že prvotní investice realizujeme tehdy, jsou-li ekonomicky zhodnocovány. Mnohem vyšších synergických efektů však dosahuje obec (region) při zhodnocování okolí investice. Pokud však za prvotní investicí nenásledují další investiční aktivity, dochází k přisvojení investičních efektů jinými investičně nečinnými subjekty. Článek upozorňuje na skutečnost, že přisvojením ekonomických efektů unikají nové užitky původnímu investorovi. Vznikají mimo jeho přímý dosah a vytvářejí hodnoty, z nichž by měla těžit obec (region). Pokud bude čtenář cítit, že mu byla podsunuta komplexní otázka, splnil článek svůj účel. Pokud čtenář bude po jeho přečtení předjímat, že využívání efektů investic přerozděluje (dosud) neviditelný genius loci2, neplýtval časem ani intelektem. Indikátory rozvoje regionů jsou citlivou otázkou a při hodnocení potenciálu rozvoje regionů navíc ne zcela doceněnou.

KLÍČOVÁ SLOVA: Investice, paměť území, evropská dimenze územního rozvoje, rozhodovací pravidla územního rozvoje, suburbanizace, simulace rozvoje, udržitelný rozvoj.

KEYWORDS: Investments, area memory, European dimension of the regional development, decision making rules of the regional development, suburbanization, development simulation, sustainable development.

Cíl a pracovní hypotéza Článek si klade za cíl vyjádřit pochybnosti o spontánním rozvoji jako nástroji vedoucímu k udržitelnému postavení obce či regionu. Limity rozvoje stanovené nákladovou funkcí ekonomického omezení jsou vděčným tématem odborných diskusí. Platnost nákladového (investičního) omezení není 1 – ekonomické, sociální, urbanistické 2 – v římské mytologii duch místa

2

nutné zpochybňovat. Je třeba vymezit období jeho působení a zdůraznit krátkodobost pohledu formovaného imperativem efektivnosti investic3. Urbanismus na druhé straně pracuje s časovým obzorem omezené životnosti stavební substance4 sídelních útvarů (měst a vesnic)5. Regionalistika pracuje s vizí prosperity území, kulturního okruhu, životního prostředí v široké časové dimenzi6. Rozvoj regionů je podmíněn rozvojem infrastruktury a řadou dlouhodobých ekonomicko-urbanizačních rozhodnutí. V historizujícím pohledu byl rozvoj, ale i stagnace většiny obcí, udivujícím způsobem rozdílný. Příčiny růstu, stagnace nebo dokonce zániku zůstávají v mnoha případech málo zřetelné, někde dlouhodobě neobjasněné. Úspěšnost nebo neúspěšnost urbanizace je ve svém výsledku velmi dobře doložena. Dokumentací úspěšnosti jsou vytvořené hodnoty. Ze zachované stavební substance7 regionu či obce je patrné datování a rozsah materiálních výsledků minulých hospodářských etap. Je dokladem správných i nesprávných rozhodnutí. Urbanistické uspořádání regionů se vytvářelo na základě rozhodovacích pravidel platných i po celá staletí. Jsou to zejména kulturní uzance, technické znalosti, materiálová a energetická dostupnost, které formovaly a formují pravidla rozhodování při vytváření urbanizačních struktur v regionu. Historický vývoj je jistě nadčasový pohled, vytváří hodnoty nad rámec dnes oblíbené věty o neviditelné ruce vytvářející bohatství společnosti (A. Smith, 1806)8, 9. Urbanizace úze3 – 3 až 5 roků, 3 až 8 roků 4 – 40 až 80 roků 5 – v mnoha případech navíc omezených morální životností stavební substance. 6 – řady populačních generací 7 – uváděný pohled má své příznivce i kritiky. Názorové představy zakotvené v environmentálních, kulturních, symbolických, estetických hodnotách mají svůj časový obzor (zorné pole) vesměs nad ekonomickým časovým horizontem. 8 – autoři textu hledali pečlivě v publikaci An Inquiry into the Nature and Cause of the Wealth of Nations citovaného autora, v jejím vydání v Edinburgu z 1806 (uvedeném v lit.) a nenašli žádnou slovní vazbu invisible hand, v celé knize není použit výraz invisible, v angličtině oblíbený pojem ruky (hand) v jiných idiomech je ve vydání užit 22x. Nejčastěji ve významu … on the other hand. Obdobně neuspějeme se slavným dílem téhož autora The Theory of Moral Sentiments (třetí vydání 1767 London), zmínka o neviditelné ruce rovněž chybí. V obou případech se začne objevovat v pozdějších vydáních, editovaných různými autory. 9 – v průběhu redakčního zpracování článku vyšla publikace (Sedláček, 2009). Rozebírá ekonomické aspekty a zpochybňuje stereotypy jejího současného vnímání (konstatování V. Havel v prologu k publikaci). Zají-


mí probíhá po staletí (Maier, K., 2005: kap. 1 – 4) a tisíciletí (Hrůza, J., 2007: kap. 1, 2), aktuálně (Sýkora, L., Balchin, P., Bull, G. H., 1999: 208), trh (ekonomie) v jeho regionální retrospektivě působí po období mnohonásobně kratší. Rozhodovací pravidla uplatňovaná jak v regionální úrovni, tak v urbanismu jsou dlouhodobě10 působícím intelektuálním vkladem. Formují jak ekonomické bariéry a rámce rozvoje, tak charakter sociálních, kulturních, sociologických, urbanistických a následných technických pravidel řešení (Beran, Dlask, 2004: kap. 1, 2). Rozhodovací pravidla vytvářejí jeden z nejsilnějších regulativů řízení rozvoje vůbec. Čtěme pojem regulativ jako soubor pravidel o umísťování investic v regionu nebo obci po dobu jejich životnosti. Mnohá rozhodnutí o využívání území působí nad životním cyklem původní stavební substance (rozumíme jí urbanizaci, tvorbu klastrů, difúzi inovací, migraci, (Wokoun, 2008b: kap. 1 – 3.). Rozvoj regionů je pohyb, který je náročné dlouhodobě udržet. Moderní hodnocení úspěšnosti rozvoje jde nad rámec přímých ekonomických přínosů. Dlouhodobá hodnocení užitků ekonomicky nepřímo zúčastněné veřejnosti vyžadují zahrnovat životní prostředí, kulturní hodnoty a další vlivy do rozhodovacích schémat. Rukopis urbanisty a vize regionalisty jsou mnohdy korigovány zákonitostmi ležícími mimo jejich dosah. Patří mezi ně volba přesné funkce umísťovaných investic i způsob jejich realizace, tempo rozvoje a řada dalších projevů na mikroúrovni obcí i makroúrovni regionů. Společným jmenovatelem problémů je volba umístění investic i způsob jejich realizace. Možnost rozpoznat a očekávat rozvojové (investiční) aktivity a možnosti jejich usměrnění je obtížný, nicméně zajímavý cíl. Není však vůbec spontánní. Simulace v závěru článku navozují schématickou představu jedné alternativní vize.

Příklad dlouhodobého rozvoje malého sídelního útvaru (ex post) Odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku, zda (dosud) oprávněná představa obce soustředit trh (poptávku) a výrobu (nabídku) do jedné favorizované lokality (Weber, 1909), je poměrně stará. Pro konkrétní řešení přesto zůstává překvapivě složitá (Henderson, 1986). Urbanizace s sebou přináší své náklady a vedle pozitivních i negativní externality (Stern, 2006). Jsou jimi mimo jiné i náklady na náročné stavební konstrukce. Stojí v protikladu s nižšími náklady v rurálních oblastech. Jedná se především o dostupnost pracovní síly, surovin, zvýšená rizika poškozování životního prostředí a další vlivy (Zang, Wei-Bin, 2002). Navíc je urbanizace vymezena nejen vyvolanými investičními náklady, ale i náklady životního cyklu (LC) stavebních objektů. Zvláštní postavení mají objekty s velmi dlouhým životním cyklem (VLLC). Patří mezi ně dopravní infrastruktura, inženýrská infrastruktura, vybavení infrastruktury vodních toků (vodárny, čistírny, jezy, …). Vazbu na historické pozadí – paměť území – navozují mapy mavý je rozbor v kapitole Kovář ekonomie Adam Smith, věnovaný právě fenoménu neviditelné ruky (s. 166). 10 – čtěme raději také jako nadčasově

*02 | 2009 na Obrázku č. 1. Je pozoruhodné, jak zachovalý zůstává po staletí nejen historický komunikační rastr, ale i vodní plochy, toky, dominantní stavební objekty, charakter uliční zástavby. Na druhé straně ponechme stranou nevyřčenou otázku, zda takové dlouhodobé paměťové schéma není zatěžující?

Obrázek č. 1: Vojenské mapování 1836-52 (dole dle 2nd Military Survay, Austrian State Archive, datový podklad MŽP ČR Laboratoř geoinformatiky UJEP), nahoře soudobý mapový podklad.

V závěrečné části článku, popisující vliv investice pomocí simulace, je uveden experiment, který navozuje samovolnost trendů k suburbanizaci. Vyplývají z použitého rozhodovacího pravidla. Ekonomické důsledky jsou skryté v pozadí vývojových trendů území. Simulace je dopřední – prognózní pohled ex ante. Zpětný – retrospektivní pohled ex post poskytují časové sekvence leteckých snímků. Umožňují popsat minulost urbanizačního děje jako dynamického procesu. Vnímáme jejich prostřednictvím v pozadí aplikovaná pravidla rozhodování a dlouhodobou paměť území. Na Obrázku č.1a až č.1e je ex post uveden střednědobý růst zástavby malé příměstské obce. Hlavní komponentou rozvoje je v uvedeném případě komunikační spojení na vyšší regionální městský celek a lokální zemědělství. Vývoj (zástavby) obce dokládá, že urbanizace probíhala v několika rozvojových etapách. Tmavé (modré) body v Obrázku č.1a z roku 1938 označují místa popisných čísel budoucích objektů. Urbanizaci v čase i prostoru dokumentují letecké snímky

3


regionální studia


regionální studia

*02 | 2009


přesně. Rozvoj je dlouhodobý proces, který můžeme pro další výklad schematicky zapsat11 jako Rozvoj území ← {[(dynamika urbanizace) | rozhodování ] | paměť procesu}. Obrázky č. 1a (rok 1938) až č.1e (rok 2003) popisují ex post vývoj v území jako dynamický děj. Obtížněji rekonstruovatelné jsou rozhodovací procesy a historická paměť průběhu růstu (s vazbou na regionální vlivy). Dlouhodobý vývoj každé jednotlivé obce je možné sledovat pomocí řady indikátorů jako je zastavěná plocha, počet obyvatel a dalších (Beran, Dlask, 2004). Na Obrázku č.2 je uveden vývoj počtu přidělených popisných čísel stavebním objektům. Křivka má charakteristický náběh logistické křivky. Nabízí se, zda další průběh očekává dokončení S-tvaru logistické křivky? Dojde k časovým přerušením v jejím průběhu?

Obrázek č. 1a: Stav v roce 1938 Zdroj: autoři

Obrázek č.1b: Stav v roce 1953 Zdroj: autoři

11 – symbol ~ čteme jako je podmíněn.

4

Obrázek č. 1c: Stav v roce 1975 Zdroj: autoři

Obrázek č. 1d: Stav v roce 2000 Zdroj: autoři

Obrázek č. 1e: Stav v roce 2003 Zdroj: autoři

*02 | 2009



regionální studia

Hledáme odpověď na otázku: „Do jaké míry existují pro rozvojové trendy obecně platná pravidla?“ Ze simulačních výpočtů v závěru článku lze usuzovat, že vývoj území rozhodovací pravidla formují. Investiční hlediska by mohla být jednodušší, než se dosud předpokládá.

Obrázek.č. 2a: Příklad růstu obce v uplynulých dvou až třech stoletích Zdroj: autoři Obrázek č. 2: Vydaná popisná čísla v obci jako indikátory rozvoje Zdroj. autoři

Zavádění umělých urbanizačních stimulů, pravidel a požadavků vyžaduje citlivé ověřování. Samovolný vývoj je ve skutečnosti vytvářen elementárními lokálními rozhodovacími pravidly. Zakládá urbanizovanou strukturu s dlouhodobou perspektivou. Je užitečné znát trendy a směry rozvoje. Ne vždy jsou trendy vývoje pouze prodloužením retrospektivy vývoje patrného z posloupnosti leteckých snímků. Investiční zásahy do území mění minulé vývojové trendy i věcnou náplň (územní funkce) možného dalšího rozvoje.

Dlouhodobý rozvoj a investice12 Předpokládáme, že dostatečně silná investice, věcně správná, dobře územně lokalizovaná je hlavním nástrojem tvorby užitků z území. Jedním ze základních předpokladů teorie investování je vznik multiplikačních efektů, v našem případě v území a čase. Většina zachovalých měst dneška je příkladem materializace růstu (viz Obrázekč. 2a). Příklad uvádí porovnání umístění historického centra (pravá část obrázku) vzhledem k rozvíjející se novodobé zástavbě. Pravidla, která formovala soudobý tvar města lze historicky jen obtížně rekonstruovat. Vize trvalého růstu je stejně nedostižná, jako dlouhodobě neudržitelná. Investiční efekt realizovaný v omezeném prostoru se v čase vyčerpává. Důsledkem je degradace užitku z ploch v centrech13 a potřeba dalších investic po určitém časovém období. Dochází k suburbanizaci (Obrázekč. 2a) a s ní spojeným (zdánlivě) neočekávaným nákladům. Naplnění simulačních modelů realistickými daty je možné. Územně technické podklady ČR vytvořené Fakultou architektury ČVUT v Praze (Maier, Čtyroký, Vorel, 2003) jsou toho příkladem.

12 – investice jako původce vytváření efektů v území 13 – obcí, regionů

Příspěvek je zaměřen na důsledky uplatnění rozhodovacích pravidel. Nezabývá se explicitně otázkou rastrových, nebo vektorových aplikací. Racionální volba je mnohdy nekonformní s přímočarými investičními pravidly spojenými s užitím legislativního pojetí rozhodování. Navíc, a ke škodě věci, je investičním a legislativním pravidlům nezřídka věnována větší pozornost než dlouhodobým efektům vytvořeným, ale i uniklým. Dlouhodobé důsledky pro rozvoj území jsou v mnohém vnímány jako doplňující. Převládají krátkodobé ekonomické vlivy. Střednědobé důsledky jsou příliš často pouze odhadovány. Dlouhodobé důsledky pak nemají přímou oporu v propočtech. V závěru příspěvku je prezentován příklad a komentář k simulačním výpočtům. Přibližuje vzájemně šíření investičních efektů v čase a ploše. Příklad je zjednodušen, vychází ze schematického14 územního rozdělení na 10x10 kvadrantů. Do území je vložena investice v rozsahu symbolického množství „1“. Předpokládaným důsledkem je následný růst ve výchozím kvadrantu a návazně v čase do sousedících kvadrantů.

Potenciál výkonnosti regionů ČR v evropských podmínkách (ex post) komparativně Do jaké míry využívá ČR svůj potenciál pro další rozvoj, je možné hodnotit porovnáním s evropskými regiony, (Sýkora, 1999), (Altrock, 2006: 11). Za nosné prvky rozvoje území je tradičně považován demografický vývoj a dopravní dostupnost. Populační potenciál ČR v rámci EU je patrný z Obrázku č.2b. Kartogram uvádí hustotu zalidnění na 1 km2 se zahrnutím dosažitelného obyvatelstva v okruhu 50 km. Jedná se o obecnou charakteristiku, kterou můžeme chápat jako dostupnost obyvatel pro ekonomické potřeby. Zběžně hodnoceno, patří českomoravský hospodářský prostor k území s dobrými předpoklady rozvoje, srovnatelnými ve Středočeském kraji se situací v Severní Itálii nebo Rakousku. Z hlediska dopravní dostupnosti center na Obrázku č.2c je situace v českém a moravskoslezském regionu méně povzbudivá. Dopravní dostupnost spádových oblastí velkých měst 14 – blíže nespecifikovaného

5


regionální studia

*02 | 2009


automobilem vykazuje pro ČR nižší standard než srovnatelné regiony EU. Ekonomickým důsledkem je nižší využívání potenciálu pracovních sil. Území části ČR se dostává do třetí kategorie dostupnosti a některé slezské oblasti se stávají z hlediska ekonomické dostupnosti pracovní síly v šestistupňové kategorizaci periferijním prostorem. Hospodářskými důsledky jsou snížená tvorba HDP v území, nižší mzdy, nižší počet pracovních míst, vyšší náklady na vytvoření pracovního místa a další. Charakteristiku slučující potenciál osídlení a dostupnosti dle cestovního úsilí uvádí Obrázek č. 2d. Nevyužitým potenciálem je nesporně Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Velkou příležitostí pro české regiony je rozvíjet na existující ose Hamburk – Berlín – Vídeň nové vyšší spádové centrum – Prahu. Jedná se o paralelu již funkční ekonomicko-urbanistické osy Londýn – Porúří – Bern – Milán – Řím. Většina modelů, které se zabývají otázkou ekonomiky území, je založena na makroekonomickém pohledu zhodnocení kapitálu a práce. Zároveň předpokládáme, že dochází k záboru ploch a růstu ekonomických efektů. Spouštěcím mechanismem rozvoje je v tradičním pojetí investice viz svislá osa Obrázku č.3. V investičních rozvojových programech jsou sledována časová období (několika) roků. Investor pracuje s limity, mezi které patří:

25 50 100 250

< – – – – >

25 50 100 250 500 500

Obrázek č. 2b: Dosažitelné obyvatelstvo (na 1 km2, rok 2000) v okruhu 50 km. Zdroj: BBR Bonn 2004 (Lutter, 2005).

centrální oblast rozšířená centrální oblast prostor blízký centru prostor periferie prostor silné periferie MEGA-City

• • • • •

schválený územní plán, přírodní podmínky, infrastruktura (dopravy, inženýrských sítí, telekomunikací, …), sít vzdělávacích zařízení, sít sociálních zařízení.

Zatížili bychom výklad metody nepřehledností, kdybychom rozlišovali samostatně rozvoj průmyslu, bytové výstavby, infrastruktury a dalších funkčních aktivit v území15. V Tabulce č. 1 a dále v Obrázku č. 4 bude naznačena konverze tradičního územního plánu do výchozího rastru pro simulační výpočet. Pro zjednodušení výkladu budeme pracovat s agregátem funkcí aplikovaným na jednotlivé dílčí územní bloky a odděleně pro jednotlivá časová období. Autoři článku ponechávají na představivosti čtenáře transformaci věcné podstaty regionu, území obce nebo hospodářské struktury EU do rastru Tabulky č. 1, Obrázku č. 3, Obrázku č. 4. Korektní výklad podává část 4, která následuje. Čtenář, který si cení více své představivosti než akademické matematiky, může přejít volně k části 5.

15 – možnost v praktických příkladech bez změny metody žádoucí a možná

6

Obrázek č. 2c: Dostupnost automobilem jednotlivých MEGA-City, dle váhami započtené náročnosti cestovního úsilí a významu cestovního cíle. Zdroj: BBR Bonn 2004 (Lutter, 2005).

Obrázek č. 2d: Dostupnost urbanizovaného prostoru dle dostupnosti center a hustoty obyvatelstva jednotlivých MEGA-City. Zdroj: BBR Bonn 2004 (Lutter, 2005).


*02 | 2009

Model ex ante – zisk versus užitek

Simulační model16 – nástroj znázornění tvorby užitků v území a čase

Investice je nástroj, užitek a rozvoj je cíl. Urbanista hledá nástroje (Maier, Čtyroký, Drda, Jindřichová, 2006), které by mu umožnily zjistit, do jaké míry je možné svěřené území zhodnotit pro veřejnost. Investor hledá pro svůj dílčí komerční záměr zhodnocení a lokalizaci – území. Obě profese sledují propočtem výsledný efekt pro svoji zájmovou skupinu. Urbanista užitky U(t), investor zisky Z(t), (Kolektiv, 2005). Regionalista by měl nalézt dlouhodobý průnik zájmů širšího významu. Ekonomické propočty v současných podmínkách řeší investor formou studií proveditelnosti. Zabývá se zdánlivě jednoduchou otázkou: do jaké míry budou rozdíly výnosů V(t) a nákladů N(t) investičních projektů v čase atraktivní? Management investorů vyhledává priority pro své projekty jako maxima zisků Z(t) jako max ∑i∑j Zi,j(t) = Vi,j(t) – Ni,j(t) + C(t), pro t = 1,…,n, (1) kde (i,j) je identifikace územního segmentu, C(t) je prodejní (odstupní) cena projektu v čase t pro periody 1,…,n, které označují roky ekonomické návratnosti, n je časový obzor investora. Na Obrázku č. 3 je uveden numerický experiment, simulace rozvoje území 10x10 územních segmentů (i,j), označíme je jako ω1,1, ω1,2,…, ωi,j Každý segment z ω realizuje svůj vlastní rozvoj dle (1). Návaznosti respektujeme pouze v bezprostředním okolí segmentu ωi,j, který disponuje společnou hranou k hodnocenému segmentu (i,j-1), (i,j+1), (i-1,j), (i+1,j)), viz též Tab. 1. Management investorů je schopen rozhodnout o investici I =1 v t=0 a vložit ji do jednoho ze segmentů ω. Nedovede hodnotit efekt pro území jako celek. Takové nástroje leží v rukou veřejné správy a jejího urbanisty. Pro simulace užitků doplníme pravidla růstu o vazby na segmentu území: a) výnosy jsou částečně nestabilní a poplatné externím podmínkám (například nabídka, poptávka, vliv externalit mimo zájmové území, ceny energií, regulace ekologického charakteru, regulace daňového charakteru, poplatky a další), b) výnosy šetřeného územního segmentu jsou ovlivněny výnosy nejbližších sousedních segmentů v minulém časovém období (efekt investičního zpoždění), c) externí efekty výnosů v území se v čase dispersně šíří do územních sousedních segmentů, d) celkový výsledný efekt za delší časové období je závislý jak na počáteční investici, tak na míře náhodnosti pozdějších efektů, e) veškeré efekty vzniklé v území (Tabulka č.1) jsou kumulovány jako užitek v šetřeném územním celku (model neuvažuje export zdrojů), f) pro všechny územní segmenty ω v čase t+1 platí pravidla uplatněná na předcházející časová období t.

Výpočet z (1) je výpočtem investora. Urbanista má snahu postihnout celek a realizovat své hodnocení pro každý jednotlivý územní prvek ω1,1, ω1,2,…, ωi,j, viz Obázek č. 3. Dojde i k prodloužení parametru n (časového horizontu ekonomiky investora), na n– dlouhodobý časový obzor urbanisty (předpokládáme, že n < n–). Motivem města, obce a veřejnosti je vzdát se efektů z hodnot extenzivního využívání svých ploch a získat nárůst užitku ΔUω(t) pro šetřená území ω1,1, ω1,2,…, ωi,j. Zatímco investoři vyhledávají ve svých projektech z území ω zisk jako {max ΔZω(t)}, veřejná správa má vyhledávat užitky pro veřejnost jako {max ΔUω(t)}17. Rozvoj území se děje v čase v rozsáhlém souboru dílčích rozhodnutí a také v nespojitých časových intervalech. Mnohdy nám dynamika takového procesu uniká. Vhodným nástrojem pro řešení úlohy rozvoje území je simulace s vizualizací výsledných efektů. Obrázek č. 3 charakterizuje efekty pro tři po sobě následující časová období.

Jak působí investice v území – jasná pravidla, nejisté zisky i užitky Propočty simulace zisků a užitků v území mají celou řadu poloh. Vedle individuálních pohledů svázaných s jednotlivým investorským projektem existuje i globální pohled na výnosy vlastníků z jednotlivých územních segmentů ωi,j jako {max Σi Σj ΔZi,j(t)} pro t = 1,…,n, přes všechny segmenty ωi,j,

(1a)

na druhé straně stojí celkové užitky hodnocené veřejností nebo urbanistou jako {max Σi Σj ΔUi,j(t)} pro t = 1,…,n–, přes všechny segmenty ωi,j.

(1b)

Dynamika vývoje v čase zvyšuje náročnost hodnocení rozvoje území. Na Obrázku č. 3 jsou uvedeny pouze tři časové kroky rozvoje území (krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý). Hledáme odpověď na otázku, v jakém směru18 má být rozvoj území navozen. Územní plán je věcným návodem vymezení ploch, jeho časové dispozice nemají jasné obrysy ani horizonty. Urbanizace tak, jak ji známe z dnešních obcí a měst, je výsledkem vývoje v průběhu několika století. Jde o výsledek vývoje, který byl mnohonásobně pomalejší než je vývoj v současnosti. Nebude nadsázkou (zejména v exponovaných oblastech), řekneme-li, že tempa nárůstu zatížení území z hlediska počtu obyvatel, růstu průmyslové výroby (na příklad HDP na plošnou jednotku území), růstu emisí do ovzduší, růstu 16 – řadu podnětů lze nalézt v matematické disciplíně zabývající se celurárními automaty, viz. ilustračně http://herodes.feld.cvut.cz/mereni/ dema/alife/ 17 – pro jednoduchost budeme funkci užitku chápat jako souhrn veřejností uznávaných přínosů 18 – časově, prostorově, ekonomicky

7


regionální studia


regionální studia

*02 | 2009


množství průmyslového i komunálního odpadu se vymykají měřítkům a historickému srovnání. Tvrzení, že současně žijící konzumní společnost spotřebovává stejně tolik spotřebních a hmotných statků jako konzumovaly (všechny) předcházející generace do roku cca 1960, je udivující, ale pravdivé. Nové pohledy poskytované například tzv. Sternovou zprávou (Stern, 2006) a (Stern (2006a)) uvádějí řadu dalších ekonomických, energetických a ekologických argumentů.

Volby investora nemusí vždy vycházet z maximální hodnoty v ts (viz schématicky Tabulka č. 1 nebo Obrázek č. 3, 4). Musí však respektovat realitu současnosti. Převod aktuálních funkčních ploch do grafické interpretace uvádí Obrázek č. 4. Velmi mnoho závisí na dynamice budoucího vývoje v návazných časových krocích. Harmonizací jednotlivých návazných kroků může být dosaženo vyššího celkového efektu. Rozvoj může být řízen.

Tabulka č. 1: Výpočet ΔZi,j(t0) nebo Ui,j(t) a směry simulačního propočtu vymezené společnou hranicí prvku území. Každý plošný prvek území ω má svou komponentu strategie růstu v čase.

V Tabulce č. 1 jsou znázorněny čtyři základní směry propočtu ve smyslu (1a) nebo (1b). Předpokládejme, že hovoříme o rozvoji pouze tehdy, když dva územní prvky ωi,j mají společnou hranici (hranu rastru základny v Obrázku č. 3, dtto Tabulce č. 1). Předpokládejme, že propočet v Tabulce č. 1 je uskutečněn pro současnost ts. Historizující pohledy v ekonomice nemají rozhodující význam. Poskytují informativní data, z nichž lze odvodit minulá chování. Pro budoucí ekonomická rozhodnutí hledáme vesměs nová, často zcela jiná řešení.

Obrázek č. 4: Konverze územního plánu města do digitalizované formy (model Říčany)19

Simulační výpočet – změna je více než vytvářený užitek Výpočet úlohy zjednodušíme na výpočet v MS Excel. Řádky a sloupce v Tabulce č. 1 vymezují jednotlivé buňky jako prvky území. Pro každou z nich je třeba zapsat rozhodovací pravidlo pro ohodnocení dle (1a) nebo (1b). V Tabulce č. 1 byl dosud například užitek buňky ω5,5 vypočten dle (1b) jako {maxΣiΣjΔUij(t)}=max{u54(t-1)-u54(t); u45(t-1)-u45(t); u56(t-1)-u56(t); u65(t-1)-u65(t)}=7. (1c) Pro všechny prvky území ω v (t+1) platí vztah dle 1a, nebo 1b. Ohodnocení prvku20 (verbálně formulované rozhodovací pravidlo) = = KDYŽ (segment ωij vykázal v předcházejícím časovém období výrazný růst, dle 1a, nebo 1b); ano ne

Obrázek č. 3: Příklad eskalace využití ploch urbanizací v čase, vlevo standardní zemědělské využití v t1, střed v obrázku výroba pro t1+k, vpravo doplněna výroba a komerce pro t1+k+m.

8

nárůst o dalších 10 %; KDYŽ (některé okolí segmentu ωij bylo v předcházejícím časovém období růstové); ano → silný nárůst a korekce (±) o náhodnou složku jak pro výpočet u(t), tak pro výpočet z(t); ne → slabý nárůst a korekce (±) o náhodnou složku pro výpočet u(t) nebo z(t)).

19 – Model pracuje s velikostí buňky o hraně 75m. Celkový rozměr sledovaného regionu představuje území o rozměrech 9000x7500m. Pracovní znění VZ05 FA (Maier K.), FSv ČVUT (Beran V., Dlask P., Tománková J.) 20 – (buňka v tabulkovém procesoru) z hlediska Uij(t), nebo Zi,j(t)


*02 | 2009


regionální studia

Investice v t=0 má dle pravidel a) až f) uvedených v části 4 v čase t+1 disperzní prostorový účinek. Po dostatečném počtu časových kroků se počáteční investiční podnět promítá postupně do návazných územních segmentů. Platí, že: 1. rozvoj území je podmíněn náhodnými výkyvy tržních podmínek v území, 2. ze střednědobého hlediska je rozvoj v území ovlivňován urbanizačními kroky z minulosti, 3. nejvyšší rozvoj území nemusí vzniknout ve výchozím, pro investování vybraném segmentu (viz dispersní efekt), 4. posun segmentu s nejvyšším uživatelským efektem doznává v prostoru (území) posun úměrný času působení.

Interpretace simulačních výpočtů – sdělení I., II., III. I. Jedním z aspektů simulace je, že simulační výstupy jsou ve svých výsledcích podobné, nikoliv shodné. Nelze předpokládat, že rozvoj je jedinečný. Výsledek bude vždy do jisté míry odlišný od představ územního plánu. Dva nezávislé simulační propočty rozvoje dle pravidel a) až f) uvádí Obrázek č. 5. Vložení počáteční investice bylo v obou případech provedeno v ω5,5. V simulaci je zahrnuto působení náhodných vlivů (rozumíme jimi například výkyvy v nabídce a poptávce, dostupnost kvalifikované pracovní síly, dostupnost infrastruktury). Náhodné vlivy ovlivňují míru výsledného zhodnocení vynaloženého investičního úsilí. Důsledkem je, že výsledný efekt je podobný, nikoliv shodný. Násobnými propočty simulace můžeme získat relativně stabilizovanou plochu uvedenou na Obrázku č. 5. Získáme ji z průměrů jednotlivých simulovaných hodnot pro územní prvky ω. II. Výstupy simulace rozvoje území umožňují sledovat změny bonity území v důsledku vložených investic. Výhodnost jednotlivých funkčních ploch se vyvíjí v území nerovnoměrně. V počátečních obdobích po vložení investice vznikají vysoké přírůstky efektů v bezprostředně dotčených územních segmentech, viz. Obrázek č. 6. Nepřevyšují výrazně hodnotu „1“ po celá dvě další časová období. Vytváří se platforma pro širší efekty v území (interpretujme tak čtvrté a páté časové období simulace v Obrázku č. 6). Ve zbylých třech časových obdobích narůstá prostor efektů ze širší základny. Na svislé ose (do pásma 1-2). V následném cyklu dochází k vytvoření vysokých efektů v úrovni pásma 2-3. III. Podrobnějším porovnáním bychom mohli zjistit, že okrajové části území vykazují v 6., 7., 8. časovém období vyšší přírůstky než centrální (vnitřní) oblasti. Růst znázorněné simulace v Obr. 6 pochází ze dvou zdrojů, a) z vložené investice I=1, b) schopnosti území zhodnotit vedlejší efekty z vložené investice.

Obrázek č. 5: Porovnání dvou simulačních propočtů v devátém časovém období. Výchozí podmínky zainvestování odpovídají ω5,5=1.

Impuls investice vytvořil v ilustračním příkladu v Obrázku č. 6 efekt růstu. Efekty investora (čtěme developera) jsou pouze efekty na pozici ω5,5 rastru. Veškeré další efekty jsou vyvolané návazné efekty (externality). Jsou násobně vyšší než vlastní přínos investice pro developera. S určitou licencí generalizace můžeme tvrdit, že rozvoji území přináší více efektů v okolí vložené investice než je vlastní investiční efekt. Investoři se na takovém efektu podílejí pouze tehdy, budou-li dále ve zhodnocovaném území investovat. Je evidentní, že pro další investice by měl být zvolen jak časový odstup od původní investice, tak prostorový posun do oblasti s vyvolanou rozvojovou vlnou (rozvojovým cyklem, zmíněným růstem v Obrázku č. 6 zejména pro období 6, 7, …).

9


*02 | 2009


regionální studia

Obrázek č. 6: Simulace kumulování užitků z rozvoje území v čase po vložení počáteční investice (časová série vývoje zleva doprava, shora dolů, t0, t1, t2,…).

10

*02 | 2009


Závěr

English summary (abstract)

Investování je důležitým faktorem inicializace růstu jak v regionech, tak v obcích, vesměs na půdorysu územních plánů. Nejedná se však o jediný nebo dominantní efekt. Střednědobě a dlouhodobě leží násobně vyšší efekty v rukou veřejné správy. Jedná se o vyvolané efekty celkového užitku a sekundární ekonomické efekty investičních externalit. Nacházíme řadu příkladů ilustrujících vliv působení vložených investic ve prospěch aktivního šetřeného území. Území s dobrou dopravní dostupností a dostatečným potenciálem práce jsou předurčena pro vytváření hodnot a užitků. Simulační propočty mohou přispět k transparentnosti důsledků některých rozhodovacích zásahů. Navržený postup je nástinem, jak aplikovat simulační výpočty pro osvětlení chování území v čase. Zabýváme se kvantifikací diferencí mezi jednotlivými funkčními segmenty šetřeného území. Představa, která je sledována, je pokusem o vysvětlení dlouhodobého chování území v době, kdy prudké změny v průmyslové spotřebě a službách vyžadují rychlé a nesnadné rozhodování. Vytvořit pomůcku pro hodnocení lokalizace investic (ale i jejich omezujících podmínek) je požadavkem, který je vyslovován již dlouho. Pro obtížnost úkolu je dosud málo SW pomůcek a výpočetních metod, které úlohu řeší nebo řešiteli vztahy v území názorně ozřejmují. Odpověď formou běžných kalkulačních ekonomických propočtů investiční náročnosti a hodnocením výnosů je jistě dobrou interpretační pomůckou pro investora. Neřeší však zájmy uživatelů v dlouhodobém životním cyklu území. Ochráncem veřejných zájmů je regionalista a s ním i urbanista a veřejná správa. Pomocí SW simulace rozvojových trendů mohou být dohledány ty dílčí plochy v území (čti regionech, území sídel), které vykazují nejvyšší diference (gradienty) výkonnosti. V mnoha praktických případech však, ke škodě věci, jsme situaci vyřešili dříve, než jsme ji poznali nebo pochopili.

The development of regions is not only a significant mediator in generating economic effects, it is also a major factor in the absorption of new investment. The European economic space is historically constructed on an imagined ability for new investment to create an added value that can be incorporated into the concept of innovation. A replacement of old investment with new investment of equal efficiency is both erroneous as well as having little economic effect. Regularities as to how a region accepts investment are complicated by the dynamics of time. There is disproportion of effect given the investors’ relatively short economic time horizon compared with the long-term time horizon of service life for a municipal utility. Much higher synergistic effects, however, reach the municipality (region) in the vicinity of the investment evaluation. However, if the initial investment is not followed by further investment activities, it comes about a misappropriation of investment effects by other investment entities being idle. The paper highlights the fact that by the appropriation of the economic effects there escape new benefits for the original investor. They arise directly out of his reach and create value for the municipality (region) benefit. If the reader can sense that this is a complex question, the objective of the paper is achieved. If the reader can anticipate after reading that the exploitation of investment effects is redistributed (so far) by an invisible genius loci, then he neither wasted time nor intellect. The indicators of regional development are a sensitive issue in the potential evaluation of any regional development and this also is not fully appreciated.

Acknowledgement Tento příspěvek vznikl jako součást výzkumného záměru MSM 6840770006 „Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území“ financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na Českém vysokém učení technickém v Praze, na Fakultě stavební. Tento příspěvek vznikl jako součást projektu WD-07-07-4 „Koncepce územního plánování a disparity v území“ (20072011, MMR/WD) financovaného Ministerstvem pro místní rozvoj na Českém vysokém učení technickém v Praze, na Fakultě architektury.

11


regionální studia


regionální studia

*02 | 2009


Literatura

• •

• • • • •

• •

•

•

12

ALTROCK, U.: Spatial Planning and urban development in the new EU member states. Amazon Publ., 2006. 292 str. BERAN, V. – DLASK, P. (2004): Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí, Academia Praha, kap.1, a kap. 6. HENDERSON, J.,V. (1986): The Efficiency of Ressource Usage and City Size. Journal of Urban Economis 19, 47-70. HRUZA, J. (2007): Urbanismus světových velkoměst II. ČVUT v Praze. ISBN 978-80-01-03677-8. KOLEKTIV (2005): Management udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podniků a území, Hypotézy k VZ05, ČVUT v Praze. LUTTER, H. (2005): Raumordnungsbericht 2005. Band 21. ISBN 1435-4659 (Schriftenreihe), MAIER, K. – ČTYROKÝ J. – DRDA, F. – JINDŘICHOVÁ, M. (2006): Nástroje pro využití datového modelu územně plánovací dokumentace. In: Proměny urbanismu a územního plánování. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, s. 55-63. MAIER, K. – ČTYROKÝ, J. – VOREL, J. – DRDA, F. (2006): Udržitelný rozvoj měst a regionů. In: Proměny urbanismu a územního plánování. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, s. 17-28. MAIER, K. – ČTYROKÝ, J. – VOREL, J. (2003): Geografická data, metadata a územní plánování v kontextu mezinárodní integrace. Urbanismus a územní rozvoj. 6/2003.

• • • • • • •

• •

•

MAIER, K. (2005): Hospodaření a rozvoj českých měst. 1. vyd. Praha: Academia,. 374 s. HORSKÁ, P. – MAUR, E. – MUSIL, J. (2002): Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha-Litomyšl : Paseka,. SEDLÁČEK, T. (2009): Ekonomie dobra a zla. 65. pole, ISBN 978-80-903944-3-8. 166 str. SMITH, A. (1806): An Inquiry Into Nature and Cause of the Wealth of Nations. Edinburg. (první vydání 1776). STERN, N. (2006): The Economics of Climate Chage. The Stern Review. Cambridge University Press. STERN, N. (2006a): The Stern Review on the Economics of Climate Change, www.sternreview.org.uk, 6/2009. SÝKORA, L. – BALCHIN, P. – BULL, G. H. (1999): Regional Policy and Planning in Europe. Routledge, New York. 287 str. TURNOVEC, F. (2003): Public Choice: Models, Methods & Applications. Karolinum Press, ISBN 8024604507, 185 str. WEBER A. (1909), Alfred Webers: Theory of Location of Industies, překlad C. J. Friedrich, 1929. Chicago: University of Chicago Press, 256 str. WOKOUN, R. – ČERVENÝ, M. (2008a): Ekonomika v prostoru : svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR. Praha: Linde, 2008. WOKOUN, R. – MALINOVSKÝ, J. – DAMBORSKÝ, M. – BLAŽEK, J. a kol. (2008b): Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování), Praha: Linde,. str. 480. ZANG, WEI-BIN (2002): An Economic Theory of Cities, Springer Berlin, Heidelberg, New York, 2002.

tématické články Investice a její důsledky v urbanizaci

Recommend Documents