Téma: Z LAVIC DO PŘÍRODY. číslo 14. jaro 2010 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Portrét JARMILA ICHOVÁ

číslo 14 jaro 2010

JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

DOPORUČENÁ CENA 25 Kč

Portrét JARMILA ICHOVÁ

Jan Kukrál LESNÍ PEDAGOGIKA

Jiří Guth SKEPTICKÝ ENVIRONMENTALISTA

Za finanční podpory SFŽP, MŽP, Jihočeského kraje a Magistrátu města České Budějovice

Téma: Z LAVIC DO PŘÍRODY

PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC

CALLA, České Budějovice ([email protected], tel. 387 311 381) Poradna: pondělí 10:00 – 14:00 h. (především energetika) středa 13:00 – 16:00 h. (především procesně-právní poradenství) čtvrtek 14:00 – 17:00 h. (především ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin) Specializované poradenství v oblastech: energetika, alternativy pro zemědělství, ochrana přírody a ekologická obnova po těžbě surovin, procesně-právní poradenství. CASSIOPEIA, České Budějovice ([email protected], tel. 385 520 951) Poradna: úterý a čtvrtek 12:00 – 15:00 h. Specializované poradenství v oblastech: environmentální výchova dětí a mládeže, pro pedagogické pracovníky tvorba a realizace školních vzdělávacích programů, budování školních přírodních zahrad. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU, Třeboň ([email protected], tel.384 722 088) Poradna: středa a čtvrtek 14:00 – 18:00 h. Specializované poradenství v oblastech: odpady, handicapovaní volně žijících živočichové, ochrana volně žijících živočichů a problematika škod způsobených chráněnými živočichy. DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologieDaphne, České Budějovice ([email protected] , tel. 385 311 019) Poradna: pondělí – pátek 9:00 do 15:00 h. Specializované poradenství: hospodaření šetrné k přírodě a krajině, dotační možnosti pro péči o přírodu a krajinu, zákonné povinnosti zemědělců vzhledem k životnímu prostředí, ochrana přírody. EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS, Tábor ([email protected], tel. 545 575 229) Poradna: pondělí 13:00 – 18:00 h. středa 9:30 – 13:30 h., pátek 9:00 – 12:00 h. (Mgr. Jana Kravčíková, Mgr. Markéta Višinková) Specializované poradenství: základní bezplatná právní pomoc v oblastech souvisejících s ochranou ŽP. EKOCENTRUM – Elektrárna královského města Písku, o.p.s. ([email protected], tel. 737 605 605) Poradna: úterý a středa 9:00 – 11:00 h. Specializované poradenství: obnovitelné zdroje energie, vzdělávání a environmentální výchova dětí a mládeže. EKOWATT, České Budějovice, ([email protected], tel. 389 608 211) Poradna: pondělí a středa – 13:00 – 17:00 h. Specializované poradenství: energetické úspory a obnovitelné zdroje energie. FLORIANUS, Jindřichův Hradec ([email protected] tel. 384 382 511) Poradna: čtvrtek – 14:00 – 18:00 h. Všeobecné poradenství Specializované poradenství: přírodní zahrady. JIHOČESKÉ MATKY, České Budějovice ([email protected], tel. 387 312 650) Poradna: středa – 10:00 – 16:00 h. Specializované poradenství: metodická pomoc pro účast ve správních řízeních týkajících se ochrany přírody a krajiny, pomoc při zapojování veřejnosti do procesů EIA, metodická pomoc při zakládání občanských sdružení. OCHRANA FAUNY ČR ([email protected], tel. 731 738 225) Poradna Votice: pondělí – čtvrtek 8:00 – 16:00 h. Poradna Tábor: pondělí – čtvrtek 8:00 – 16:00 h., pátek 8:00 – 12:00 h. Poradna Příbram: středa 10:00 – 15:00 h. Specializované poradenství v oblasti výuka průřezových témat na školách. ROSA, České Budějovice ([email protected], tel. 387 432 030) Poradna: pondělí a úterý - 13:00 – 17:00 h., čtvrtek 8:00 – 12:00 h. Specializované poradenství: udržitelná spotřeba, přírodní zahrady a permakultura, ekologické zemědělství, ekodítě (ekologické pleny a dámské hygienické potřeby). ZO ČSOP Šípek, Český Krumlov ([email protected], tel. 380 727 733) Poradna: pondělí a středa – 13:00 – 16:00 h., úterý 9:00 – 12:00 h. a 13:00 – 16:00 h. čtvrtek 9:00 – 12:00 h. (po domluvě i mimo tyto hodiny) Všeobecná ekoporadna ZO ČSOP Šumava Vimperk ([email protected], tel. 777 812 835) Poradna: prostory se připravují Specializované poradenství: ochrana přírody a krajiny ve vztahu k regionu Vimperska, druhová ochrana rostlin a živočichů, životní prostředí, ekologické zemědělství, trvale udržitelný způsob hospodaření. PODROBNĚJŠÍ INFORMACE O VŠECH PORADNÁCH A DALŠÍ KONTAKTY NAJDETE NA www.krasec.cz.

SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI

VÁM NABÍZÍ:

OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK OTEVÍRACÍ DOBA: PO – PÁ 8,30 – 18,00 SO 8,30 – 12,00

v BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU v BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO v POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY v ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“ v VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB v BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY Bližší informace v BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS… na tel. č. 603 266 753, v VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ 387 315 856 v MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY v PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA… v SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU v VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE v KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU v KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU v EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“ v KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU

Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.

MĚSÍC

VE DNE

Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna www.mesicvedne.cz

Jihočeský občasník o životním prostředí Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. V y d á v á: Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC A d r e s a r e d a k c e: KRASEC, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice e-mail: [email protected] O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a: Zdenka Jelenová R e d a k č n í r a d a: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Marie Pacovská, Josef Kadubec V e l k é f o t o n a o b á l c e: © Foto Václav Bartuška S a z b a, g r a f i k a a t i s k: Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov E v i d o v á n o: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE

Toto číslo Krasce vyšlo s podporou Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí, Jihočeského kraje a Magistrátu města České Budějovice. © KRASEC 2010 ISSN 1802-1441

EDITORIAL

Z OBSAHU

Milé a vážené čtenářky a čtenáři,

PORTRÉT Jarmila Ichová: Potřebuju k někomu patřit 6-7

PORTRÉT – JARMILA ICHOVÁ

Str. 6-7

„Venku v přírodě vznikají úplně jiné, bližší vztahy mezi učitelem a žáky... Je pravda, že od výuky ve škole se musí oddělit – ale studenti si na to brzy zvyknou." ZDENKA JELENOVÁ

KROK ZA KROKEM

Str. 16-17

„V Jihočeském kraji je relativně málo škol zapojených do školních projektů s environmentální tematikou. Jsou náročné na přípravu, vedení i vyhodnocování, umožňují však hlubší prožití zkoumané skutečnosti, učí žáky myslet v souvislostech a vnímat skutečnost z různých úhlů pohledu.“ TOMÁŠ SMRŽ

Z REGIONU Jan KUKRÁL Lesní pedagogika v Písku

8

Svatomír MLČOCH Budoucnost Mariánského náměstí je ohrožena

9

Edvard SEQUENS Monika MACHOVÁ Protnou krajinu další dráty?

9

Monika PÝCHOVÁ Jedeme na statek

10

Michal NOVOTNÝ Kterak se třídí ve Strakonicích

12

PŘÍLOHA PRO RODINU Záchod a pitná voda? Jarní úklid ekologicky Život v bažinách Výlety bez aut

I II III IV

TÉMA Věra SOUKUPOVÁ Environmentální, nebo ekologická výchova?

15

Zuzana ŠTĚTKOVÁ Zábavné poznávání přírody 16 Alena HRDLIČKOVÁ Inspirace od strakonických „mopíků“

17

NA NÁVŠTĚVĚ OS Hamerský potok

19

ESEJ Jiří GUTH Skeptický environmentalista 23

FEJETON

Str. 26

„...v tom jsem ucítila palčivou bolest, vyletěla jsem i s chladivou mastí půl metru vysoko a vyjekla: „Aúú, ty mrcho, rozmačkám tě na cimpr campr!“ a ze zad jsem si setřásla dvě vosy. Vysvětlovat jsem už nemusela nic.“ IRENA VACKOVÁ

POHLEDEM JAROSLAVY BROŽOVÉ

Na občana příliš odborné? Začátkem února proběhla na radnici prezentace „Integrovaného plánu organizace dopravy v Českých Budějovicích“. Akce sice byla určena zastupitelům a veřejnost pozvána nebyla, ale jednotliví občané, kteří se sem přesto vloudili, se dozvěděli pozoruhodné informace. Zpracovatelé plánu dostali od radních zadání, aby zhodnotili stávající situaci a navrhli řešení pro budoucnost. Lapidárně řečeno: jak zprůjezdnit město, věčně ucpané automobily. Některá z navržených opatření – např. odvedení nákladní dopravy mimo centrum, optimalizace umístění zastávek MHD a přechodů pro chodce – vzbuzovaly naděje. V zadání ovšem chybělo to podstatné – snaha o eliminaci zbytečných jízd motoristů motivováním veřejnosti k používání MHD, k cestám pěšky a na kole. Tuto motivaci zajisté nezvýší ani plánovaná masívní výstavba nových komunikací a rozšiřování stávajících, ani rozpačitý návrh řešení preferenčních pruhů pro MHD, který zpracovatelé plánu nazvali „kompromisem mezi radikálnějším řešením a požadavky motorizované veřejnosti“. A tak se možná dočkáme jen několika dílčích úseků vozovek s vyznačenými preferenčními pruhy, které ovšem

PANORAMA Tipy na webové stránky, nové knihy, recenze... 24-25 FEJETON Irena VACKOVÁ O mé ekologické výchově

26

nebudou řešit průjezd celým městem a časem opět upadnou v zapomenutí – jako podobné pokusy v minulosti. Problémy s ulicemi, téměř zatarasenými parkujícími vozidly, se plán nezabýval, neboť „součástí zadání nebylo zabývat se dopravou v klidu“. Na námitku, že přece „doprava v klidu“ s tou „v pohybu“ souvisí, náměstkyně primátora uvedla, že řešení je velmi obtížné, protože část občanů chce výstavbu nových parkovišť, jiná je odmítá a žádá si více zeleně. Připomněla, že Češi neradi za parkování platí a že podzemní parkoviště jsou velmi nákladná záležitost. Leckoho z přítomných ale jistě napadlo, že nemálo financí města a kraje je vynakládáno na zplavnění Vltavy. Radní to považují za veřejný zájem, což mnoho Jihočechů kritizuje zejména proto, že řeka bude využívána jen cca po čtvrtinu roku. Podzemní parkoviště by sloužilo celoročně, na „uklizení“ aut do podzemí by snad bylo možné získat peníze z evropských fondů, a pak by parkovné mohlo být finančně dostupné, zvláště kdyby zařízení provozovalo samo město. Bylo by ovšem třeba přehodnotit celý systém parkování ve městě, který jeví spíše známky bezradné živelnosti. Na závěrečný dotaz z publika, zda se chystá podobná akce pro veřejnost, náměstkyně Popelová sdělila: „S tím nepočítáme, protože je to materiál charakteru ryze odborného. Veřejnost nemá odborné znalosti, od toho máme v zastupitelstvu odborné komise, které jsou schopny tyto záležitosti fundovaně posuzovat.“ Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.

3 Jihočeský občasník o životním prostředí

Výchova ekologická, environmentální, globální, výchova k udržitelnému životu... Někdy se poněkud ztrácíme v pojmoslovných tahanicích. Stejně tak bývá ne úplně jasné, co všechno vlastně těmito slovy myslíme. O tom všem je část textů z dnešního čísla. Ale především si přečtete o konkrétních lidech a jejich aktivitách, o tom, jak pestrou praktickou náplň tahle oblast může nabízet. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) je dnes často frekventované, „vděčné“ téma – skoro každý se chlubí, že i on se přece chová ekologicky. Potíž vězí ve faktu, že naše představy se v tomto směru navzájem velmi liší. Co to vlastně znamená, žít a chovat se „ekologicky“? A pokud už si jakousi představu vytvoříme, tak jak k takovému životnímu postoji vychovat děti? Nebo dokonce motivovat dospělé spoluobčany? A jde to vůbec? Neexistuje jednoznačná odpověď na tyto a desítky souvisejících otázek. Ostatně soudím, že není třeba hledat teoretické odpovědi. Nejspolehlivější cestou je totiž snažit se každý sám, na svém místě a v rámci svých možností. Snažit se podle svého nejlepšího svědomí, bez ohledu na někdy pesimistické globální vyhlídky a souvislosti. Pokud jde o děti, tak určitě nejdůležitější je osobní příklad. Když učitel nežije podle toho, co při hodinách káže, když se snaží jen přenášet informace a odkudsi vyčtené zásady, pak asi nemůže mladou dušičku nijak nadchnout a probudit v ní lásku k přírodě, lásku ke všemu živému, zodpovědnost za každý vlastní čin a vědomí jeho následků... Což je podle mne podstatou módního termínu EVVO – a tenhle základ chápali moudří kantoři mnohem dříve, než se začaly objevovat nejrůznější manuály, standardy environmentální osvěty, dávno předtím, než se ekologická výchova stala průřezovým tématem školních vzdělávacích programů. A vice versa: ve ŠVP mohou být sebehonosněji popsány zásady, formy a cíle ekologické výchovy, jenže pokud neprojdou rukama tvořivého a zapáleného učitele, bude to pro nadějnější budoucnost dětí i planety Země úplně k ničemu. Zcela přesně to popisuje Jarmila Ichová, náš dnešní host v rubrice Portrét. Zkusme se tedy zamyslet úplně jednoduše, sami nad sebou, nad náplní každého dne a před každým, zdánlivě bezvýznamným rozhodnutím. Nemohlo by být lepší? ZDENKA JELENOVÁ, [email protected]

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Zprávy od partnerských organizací 4–5

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Podej tlapku a ukliď řeku v Písku Nový projekt www.podejtlapku.cz na pomoc opuštěným a týraným zvířatům realizuje Ekologické centrum – Elektrárna královského města Písku, o.p.s. Tato členská organizace sítě Krasec vznikla teprve před dvěma lety, ale její činnost se úspěšně rozvíjí – má za sebou nedávnou úspěšnou výstavu o Šumavě (ve spolupráci se senátorem Miroslavem Krejčou), a na 17. dubna chystá tradiční úklid Otavy. Vloni se akce zúčastnilo na 80 lidí, sebráno bylo přibližně 800 kilogramů odpadů. Více o tomto ekocentru v příštím čísle. MAREK ANDĚL

Novinky z Rosy Od března 2010 připravila českobudějovická ekoporadna Rosa pro základní a střední školy ekologické výukové programy (EVP) na témata, jimiž se dlouhodobě zabývá. Informace najdete na www.rosacb.cz, nebo si napište na [email protected]. Celodenní seminář s názvem „Klima doma“ pořádá Rosa 20. dubna v budově krajského úřadu. Výběr z témat: Jídlo z blízka, Jak se žije v nízkoenergetickém domě, Mikroklima, EKO i neeko značení, Car-sharing, Co platíme v ceně elektřiny a nešlo by to levněji? Bližší info na webu Rosy a Krasce. Loni v listopadu vydala Rosa publikaci „Rádce pro ochranu životního prostředí v Českých Budějovicích“. Praktická brožura má veřejnosti pomoci odpovědět na časté otázky. K dispozici je zdarma v ekoporadně Rosa, nebo na www.rosacb.cz. Vydání publikace finančně podpořil Magistrát města České Budějovice. ROSA

Jihočeský občasník o životním prostředí

4

Valící se kameny z Dřípatky Centrum ekologické výchovy Dřípatka nabízí pro školní rok 20010/11 dvoudenní pobytový výukový program pro studenty prvních ročníků středních škol a gymnázií. Pobyt začíná tříhodinovým ekologickým výukovým programem „Valící se kameny“ v prostorách CEV. K dispozici je ucelená sbírka hornin a minerálů, geomapy. Navazuje půldenní geovycházka do lomu s odborníkem-geologem, možnost vycházky po městě se zapůjčeným tištěným geoprůvodcem, na rozhlednu Libín aj. Ubytování je možné v prostorách CEV, kde je ubytovna s kuchyňkou pro 40 osob, klubovna, učebna, odborná knihovna. Za cenu 195,-Kč na studenta (včetně noclehu), se EVP uskutečňuje v měsících září - říjen, minimálně pro patnáctičlenné skupiny a lze ho využít i jako součást navazujícího adaptačního pobytu pro nové kolektivy, se zajištěnými vlastními lektory. Více informací: www.dripatka.cz. DŘÍPATKA

Potřebujeme vše, spotřebujeme co co spotřebujeme? LUCIE JÍLKOVÁ, [email protected] V sobotu 13. února zahájila v prostorách Jihočeské vědecké knihovny svou cestu putovní výstava na téma udržitelného spotřebitelství, kterou pro občany Jihočeského kraje připravilo českokrumlovské Ekocentrum Šípek. Výstava je tvořena pěti panely, které dohromady představí šest typů značení výrobků, jež jsou při svém vzniku, existenci i zániku šetrnější vůči lidem i životnímu prostředí. Cílem výstavy je na takto označené výrobky upozornit a ukázat lidem, že při svém nákupu mají možnost volby. Že i oni mohou ovlivňovat svět kolem sebe a to pouhým výběrem obsahu svého nákupního košíku. Kromě toho, že si lidé výstavu mohli v průběhu března prohlédnout na několika místech, bylo pro ně na víkendy nachystáno několik doprovodných akcí. Během nich byl u výstavy přítomen zaměstnanec Ekocentra, zodpovídající dotazy návštěvníků, ti si mohli vyzkoušet své vědomosti a za odměnu získat čokoládovou odměnu. Dále byla pro návštěvníky připravena výtvarná soutěž pro malé i velké na téma „Nakupuji šetrně“. Výstava byla vytvořena v rámci projektu „Potřebujeme vše, co spotřebujeme? aneb veřejná osvěta o (udr)žitelném spotřebitelství“, který je finančně podpořen SFŽP a MŽP. Na zdárný průběh projektu přispělo také Město Český Krumlov a COOP Jednota Kaplice. Informace o dalších místech výstavy naleznete na www.sipek.roklinka.cz.

Evvoluce přináší nové výukové materiály výukové materiály OLINA ZIGLEROVÁ, [email protected] Projekt „EVVO a průřezová témata na klíč aneb Evvoluce“ Centra ekologické výchovy Ochrany fauny ČR, který jsme podrobněji představili v minulém čísle Krasce, je v plném proudu. Cílem projektu je přinést učitelům základních škol mnoho užitečných materiálů do výuky průřezových témat, a žákům tak přiblížit tato témata zábavnou a hravou formou. V průběhu tří let trvání projektu budou ke všem šesti průřezovým tématům vznikat pracovní listy, hry, doplňovačky, rébusy, pomůcky, programy na interaktivní tabuli a další materiály. Vše bude podloženo metodickými materiály pro učitele. Pro mnohé žáky budou nejzajímavější počítačové hry zaměřené na osvojení témat. Každé průřezové téma bude zpracováno v pěti různých výukových programech neboli balíčcích. Veškeré materiály, které v projektu vzniknou, budou učitelům zdarma k dispozici. Ti je mohou získat na našich webových stránkách projektu, nebo v tištěné podobě na seminářích, které se budou konat v průběhu celého projektu. Již nyní si můžete na projektových stránkách www.evvoluce.cz stáhnout kompletní materiály k prvnímu výukovému programu s názvem „Vzkaz v láhvi“, ve kterém se prolíná environmentální a mediální výchova. Zabýváme se v něm PET láhvemi jako fenoménem dneška a tím, jak je pití vody ovlivněno reklamou. Pokud máte zájem o zasílání informací o vzniku nových materiálů či termínech seminářů, můžete se zaregistrovat na našich webových stránkách.

Evžen – maskot projektu

AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC

Zelené čtvrtky 2010

zelené čtvrtky

HANA POLAUFOVÁ, [email protected]

Společnost Rosa a sdružení Calla pokračují v pořádání cyklu Zelených čtvrtků v galerii Měsíc ve dne, Nová ul. 3, České Budějovice. Rok 2010 zahájilo kontroverzní téma „Smrčina – lyžařů ráj?“ s Ing. Františkem Krejčím. Beseda o tom, zda lze sloučit NP Šumava s rozvojovými projekty na pravém břehu Lipna, se strhla v bouřlivou diskuzi o tom, zda mít, či nemít na české straně Smrčiny lyžařský areál a lanovku. Problematiku snížení znečištění životního prostředí emisemi, využití obnovitelných alternativních zdrojů energie, ale i topení biomasou divákům objasnil prof. Ing. Jan Moudrý, CSc. na únorové besedě „Biomasa“. V březnu si s Mgr. Zdeňkem Faltýnkem Ph.D. položíme otázku „Promění klima naši přírodu?“ Dozvíme se více o vývoji a perspektivě (středo)evropské přírody, migraci, adaptaci a extinkci. V dubnu nás Ing. Vladimír Šámal na besedě „Budějovická pro- a proti- povodňová opatření“ seznámí s tím, jak se v Budějovicích řeší nebezpečí povodní, jak se staví v záplavových zónách a jaké mohou být důsledky. V máji plánujeme setkání s RNDr. Alenou Markovou, která na besedě „Češi ve spotřebitelském ráji“ přiblíží téma environmentálních dopadů spotřeby českých domácností, vliv domácností na změnu klimatu, a snad posluchači získají i motivaci chovat se šetrněji k životnímu prostředí. Zelené čtvrtky finančně podporuje v rámci projektu „Pod korunou stromů“ MŽP a SFŽP, dále grant z Islandu, Lichtenštejnska, Norska v rámci EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti a Magistrátem města České Budějovice.

Radioaktivní odpad odpad do do Boletic?

V rámci projektu Podpora environmentálních, poradenských a výchovných center Jihočeského kraje „Pod korunou stromů“ se konal v prosinci seminář „Veďte svůj tým efektivně“. Lektorka MgA. Irena Swiecicky z Neziskovky.cz přednášela, jak porozumět rozdílu mezi týmovou a skupinovou prací a zákonitostem fungování týmu. Jak zjistit, v jaké fázi vývoje organizace je vhodné uplatnit týmovou práci a v jaké to může být naopak brzdou. Účastníci se dozvěděli o teorii tří instinktů prezentované na Standstedské univerzitě a také znaky efektivních týmů i jejich vedoucích a o metodě koučování – jednom z nejefektivnějších nástrojů vedení týmu. Semináře se zúčastnilo čtrnáct zástupců většiny členských organizací Krasce.

Krasec se rozrůstá

Boletic

EDVARD SEQUENS, [email protected] Sdružení Calla a Jihočeské matky pokračují v aktivitách proti plánům na výstavbu úložiště radioaktivního odpadu v cenných lokalitách jižních Čech. Všem zájemcům nabízíme nové infomateriály.

Autor pracuje v ekoporadně Calla.

Na listopadovém 8. členském shromáždění bylo jednomyslně schváleno přijetí tří nových členů Krasce. Prvním byla Slavonická renesanční o.p.s., která byla již v předchozím roce pozorovatelem. Další členskou organizací se stala Daphne ČR – institut aplikované ekologie z Českých Budějovic. Zatím poslední přijatou organizací se stala ZO ČSOP Šumava sídlící ve Vimperku. Daphne ČR a ZO ČSOP Šumava se již zapojily do projektu „Pod korunou stromů“, a to v oblasti poradenství.

5

Projektový rok stromů S koncem dubna končí první rok projektu „Pod korunou stromů“, který se věnoval aktuálnímu tématu Klima a voda. Na počátku května startuje druhý projektový rok s názvem Stromy. Pro odbornou i laickou veřejnost se uskuteční semináře „O památných stromech“ a „Význam stromů v krajině“. Pro děti a mládež je připravena volnočasová akce „Stezka pod stromy“ a tematická soutěž pro školy „Stromy kolem nás“. Již tradiční konference EVVO pro pedagogy základních a středních škol se také uskuteční v tomto duchu. Nebudou chybět ani Zelené besedy či panelové diskuse. O všech chystaných akcích najdete potřebné informace vždy s předstihem na internetových stránkách Krasce a v aktuálním Nabídkovém katalogu. LENKA SMRŽOVÁ


Jihočeský vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně hodnotné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Specifické využívání zdejší krajiny umožnilo zachování řady vysoce ohrožených biotopů a bohatých populací na ně vázaných druhů flóry a fauny. Patří tak nejen k nejcennějším územím v České republice, ale díky mezinárodnímu významu je chráněno v rámci soustavy Natura 2000. Polovina vojenského prostoru také leží na území CHKO Šumava, rovněž sem zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava. Správa úložišť radioaktivních odpadů ale zvažuje, že by zde bylo vhodné místo pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Samotná stavba úložiště by znamenala vážný zásah do životního prostředí – jedná se v podstatě o hlubinný důl. Ten v přírodně vysoce cenné oblasti Boletic nemá místo. Bude k němu muset být vybudována rozsáhlá infrastruktura v podobě přístupových cest, vedení vysokého napětí a dalších staveb. V době zavážení odpadu do úložiště by přilehlými obcemi projížděly jaderné transporty. Hlubinné úložiště by nezvratně ovlivnilo život v obci i regionu. V důsledku uvedených činností lze očekávat pokles rekreační hodnoty oblasti, může poklesnout i důvěra v zemědělskou produkci z této lokality. To a ještě více se dočtou lidé v okolí Boletic, kam jsme ve spolupráci s Jihočeskými matkami distribuovali nově vydaný informační leták „Radioaktivní odpad do Boletic?“. Spolu s ním vyšla na konci roku i aktualizovaná skládačka „Radioaktivní odpad: kam s ním?“. Oba infomateriály zájemcům poskytneme v kanceláři nebo pošleme i ve větším množství. Kdo dá přednost elektronické verzi, najde ji ke stažení v pdf na stránce www.calla.cz/jadernyodpad. Foto Calla

Veďte svůj tým efektivně

PORTRÉT

Jarmila ICHOVÁ:

k někomu patřit Potřebuju k někomu patřit –

děti mne nabíjejí a děti mne nabíjejí ZDENKA JELENOVÁ, [email protected]

Tohle číslo Krasce je věnováno ekologické výchově. Když jsme v rámci redakční rady diskutovali o tom, jakou osobnost vám v něm představíme, nemohl nás snad napadnout nikdo vhodnější než Foto archiv Jarmily Ichové Jarmila Ichová. Učitelka biologie na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích, která se po celý svůj profesionální život věnuje hledání způsobů, jak doslova dostat děti z lavic do přírody. A mnoho dětí ji (asi nejen za to) miluje – už v roce 1999 získala cenu Zlatý Amos pro nejoblíběnějšího učitele. Byla u počátků CEGV Cassiopeia – první výukové programy globální výchovy se vyráběly u Ichů v kuchyni a zkoušely na ZŠ Nerudova. Děti a příroda – jak se to rýmuje? Špatně. Děti jsou dnes úplně odtržené od přírody. Znají značky aut a orientují se v počítačových programech i v technických věcech, ale málokteré pozná, co za ptáka jim přiletí na okno nebo jaká v noci zahouká sova. Ve škole při biologii mají dojem, že to, o čem jim povídáme, vlastně neexistuje a rozhodně to není nic důležitého pro jejich život. Musí se to kvůli známkám naučit, ale zase to rychle zapomenou. Proto už dlouhá léta vedu přírodovědné kroužky, kde se snažím děti do přírody dostat. Jak vypadá vaše výuka přírodopisu? Pokud jde o hodiny, mám pověst náročné učitelky. Trvám na tom, že v nižších třídách musí být výuka postavena na tom, aby se naučili rozpoznat jednotlivé druhy, pochopit, kdo koho žere a jaké jsou mezi nimi nejrůznější vazby. Pro současnou mládež je to možná opravdu náročné, protože když jsme například nedávno měli poznávačku v sekundě, tak tři z deseti tříčlenných skupin vůbec nepoznaly vrabce! Dělá jim problém rozlišit kosa a hrdličku, smrk a borovici.


6

Dřív to bylo jiné? Proč? No, my jsme měli jen televizi, dva programy, nic moc pro děti tam nebylo a byli jsme zvyklí zahodit tašku a jít do parku nebo do lesa za městem. Dneska děti zůstávají izolované doma, komunikují spolu navzájem přes internet, facebook, rodiče mají strach je vůbec pustit ven... Úplně se změnil styl života. Je možné tohle změnit? Asi ne, ale je třeba děti do přírody dostat. Když mají možnost někam vyjet, je to pro většinu velmi lákavé. S kroužkem Základy ekologie jezdíme ven pravidelně, dvakrát ročně na prodloužené víkendy, když jsou zrovna volné dny, v létě pak na tábor. Snažíme se aspoň občas spát pod širákem – když se totiž uloží v lese, všechno ztichne a začnou vnímat les kolem, tak si mnohdy teprve začnou uvědomovat, že příroda opravdu existuje, žije, že les má jakousi moc a energii... Často se nám podaří uvidět na vlastní oči věci, o kterých si děti myslely, že jsou to jen báchorky učitelky a výmysly filmařů. Stačí třeba živý jezevec nebo liška. Pak teprve začnou vnímat – a některé z nich mají na biologii buňky. Jiné třeba ne, ale zase jsou dobré do party, umí rychle rozdělat oheň, nebo se hodí na něco jiného. Vůbec to nevadí, koho to s námi baví, ten se uplatní. Do takového kontaktu s přírodou se dostanou jen členové nepovinného kroužku? Ne, vlastně každý student našeho gymnázia. Ti, kteří nastupují do prvních ročníků, jezdí pravidelně začátkem září na Dřípatku do Prachatic. Když jsem přecházela z Nerudovky sem na gymnázium, náhodou sem z té mé předchozí třídy přešlo třináct dětí – a já se dokonce stala jejich třídní. Tím pádem byl přede mnou úkol, abych dala třídu dohromady jako jednu partu, a tak vznikla tradice adaptačních víkendů na začátku září – už je to teď devět let.

Na ZŠ Nerudova jste učila dlouhá léta – jaký byl hlavní důvod odchodu? Změna vedení. Když jsem na Nerudovku nastoupila, byla to oáza takového až akademického prostředí na základní škole. Do práce jsem se vždycky ohromně těšila. Pak se to ale změnilo a mně se naštěstí naskytla příležitost jít sem na gymnázium. A tady jsem zase zažila moc pěkné prostředí, svobodného ducha, který nebrzdí lidi, kteří chtějí dělat něco navíc. Jak vypadají adaptační víkendy? Na kurz odjede celá třída, to je velmi důležité, aby nikdo nechyběl. Jede se vždy od čtvrtka do soboty, každá třída zvlášť, s nimi třídní učitel a já. Jsou to vlastně kurzy globální výchovy a děti se naučí hlavně spolupracovat. Dokážou pak zapomenout na různé neshody a pracovat na jednom úkolu. Dřípatka je na tohle ideální – dostaneme klíče a v podstatě tam můžeme do půlnoci diskutovat, hrát scénky, nikdo nás neomezuje. Klasickou součástí je i dopolední program, který připraví lidé z ekocentra, a pak výstup na Libín. Když děti píšou závěrečné hodnocení, tak se v posledních letech pravidelně objevuje hláška: „Tolik, kolik jsem toho nachodil za tuto akci, jsem ještě nikdy nenachodil“ – sedm kilometrů na Libín a zpět! Hodně to vypovídá o tom, kde se tahle generace ocitla, jak je zvyklá trávit volný čas. Ten zážitek pro ně je pak velmi silný – že překonali sami sebe. Mají studenti o ekologii ve vašem podání zájem? Na kroužek se nabalí talentované děti, ty, které k tomu jsou vedeny z domova, a pak akční děti, které láká dobrodružství, jezdit ven. Když jsem začínala, tak jich byl příjemný počet patnáct až dvacet, ale postupně se jich nabalilo a nabaluje stále víc, teď už jich mám zapsáno třicet devět – a to ti nejstarší často neodcházejí, nechce se jim, jezdí s námi dál jako instruktoři a mí pomocníci. A já jsem ráda, protože jinak bych tolik dětí nemohla zvládnout – pomáhají mi připravovat program, hry, poznávačky... Všechny děti jsou tak věrné? Samozřejmě že některé dříve či později odpadnou, převládne jiný zájem nebo zjistí, že to prostě není jejich parketa. On je to docela nápor. Při odpoledních schůzkách, to je hodina týdně, se připravujeme na biologickou a ekologickou olympiádu. Na podzim tu v rámci kroužku pitváme, což je pro děti docela lákavé, pak jsou ale samozřejmě i nudné teoretické věci, které musí zvládnout. Se staršími studenty jsme si vzali do péče přírodní území za Dobrou Vodou, kde vznikly i nějaké odborné práce, inventarizace atd. Byla to zajímavá praktická činnost, bohužel dnes je to už vědecky vytěžené... A tak to území díky grantu už jen trvale udržujeme. Malé děti se připravují na Zelenou stezku Zlatý list, kterou pořádá ČSOP, a je to pro ně úžasný zážitek. Zlaťák ničím nenahradíš – tam se prokáže, zda jezdí opravdu ven, nebo to mají jen naučené ve třídě. Takové soutěžení děti moc baví, dítě, které projde Zlaťákem, se většinou chytne trvale.

PORTRÉT Předpokládám, že míváte úspěch? Většinou jsme vyhráli, letos naštěstí ne. Říkám naštěstí, protože už se na nás ostatní dívali hodně nepěkně – á, Kaštani přijeli... Kaštani? Jsme Kaštani, protože jsme z Jírovcovky. Tam se každé družstvo musí nějak jmenovat. Té soutěže si vážím pro její všestrannost – jsou tam úkoly z mineralogie, meteorologie, praktické poznávačky... Pak toho ve škole vlastně zneužívám, protože pro zúčastněné děti je to obrovská motivace. A když je ve třídě pár tahounů, kteří už něco umí, je práce mnohem zajímavější a snadnější. Vztahy navázané na výpravách se asi odrážejí i ve škole... Důležité je, že jde o věkově smíšenou skupinu – děti z primy se spřátelí s oktavány, vznikají vztahy napříč třídami. Nové kamarády tak najdou i studenti, kteří stojí ve své třídě na okraji kolektivu, což je hodně důležité. Problémem, který jsme museli řešit, je fakt, že v rámci výprav a expedicí mi děti tykají, což samozřejmě nemůže platit ve škole... Ale je jasné, že si přece nemůžu vykat s někým, kdo mi v noci svítí, když jdu na záchod! (smích) Venku v přírodě vznikají úplně jiné, bližší vztahy mezi učitelem a žáky... Je pravda, že od výuky ve škole se to musí oddělit – ale studenti si na to brzy zvyknou. Nemáte problém s tím, že k těmto dětem pak máte lepší vztah než k jiným žákům? Samozřejmě k nim mám blízký vztah, ale všichni vědí, že právě proto jsou na tom při výuce mnohem hůř, protože jim neodpustím vůbec nic, jsem na ně mnohem náročnější, musí v biologii opravdu něco předvést. Ostatní pak spíš říkají: Ještě že nechodím do základů ekologie... Kolik učitelů biologie je tady na škole? A věnují se podobným aktivitám? Celkem pět. Ale mimoškolní aktivity dělám jen já – ono to není tak jednoduché, stojí to mnoho času, víkendy na úkor rodiny, ne pro každého je to přijatelné. Já měla to štěstí, že můj muž se mnou souhlasí a že si umí uvařit – a dokonce mi přichystá i jídlo, když v neděli přijedu. A naše děti, máme dceru a syna, jezdily na všechny akce se mnou od malička. Vlastně byly vedené docela tvrdě, od tří let chodily se školními dětmi po lese...

Doplňujete si ještě nějak vzdělání? Po odborné stránce si musí člověk doplňovat znalosti pořád. Ale podívejte se, jsou tady například pořádány různé exkurze, je tu obrovské zázemí: přírodovědecká fakulta. Ta dělá pravidelné exkurze, ve vegetační době každou sobotu. Kdo chce, může se zúčastnit, jsou určené pro veřejnost, ale využívá toho jen málokdo. Já tam chodím – ale jiné učitele tam nepotkávám. Nechodí tam ani studenti, kteří pak mají biologii učit – a když sem pak přijdou na praxi, tak zírají, že jim děti musí napovídat něco, co oni vůbec neznají... Takže asi těžko můžeme očekávat nějakou změnu v budoucnu. Na vás je vidět, že vás práce dlouhobě naplňuje. Jak jste se k ní dostala, jste z učitelské rodiny? Vůbec ne, mamka byla prodavačka a pak krmila telata v teletníku, aby nás uživila všechny čtyři na vysoké škole, a táta dělal ve vodárně. Ale učitel byl u nás vysoce ceněný člověk – a to už dneska neexistuje. Když se lidí ptáte, tak si sice docela obecně učitelů považují, ale v konkrétní situaci pak učitele nepodpoří skoro nikdy... A co vztahy s rodiči dětí v kroužku? S těmi žádný problém nemám, někteří z nich mi moc pomáhají. Už na Nerudovce s námi rodiče jezdili na kolech i na vodu, vlastně se taky dali přes kroužek dohromady. Vzniklo tak mnoho krásných přátelství. Na letní tábor jede vždy nějaký dobrovolník z řad rodičů. Kdybych takové ochotné rodiče neměla, tak se to vůbec nedá dělat. Asi neplánujete, že byste dělala něco jiného? Měla jsem období, kdy jsem chtěla ze školství odejít, ale pak jsem byla se svou třídou v bazénu a začali jsme tam společně jezdit na toboganu, dostala jsem jako „dozor“ vynadáno od plavčíka a tam jsem si najednou uvědomila, že potřebuju k někomu patřit. Já jsem asi konstruovaná jenom na to školství a mám to asi až do důchodu... Taky jsem si říkala, že jak mi bude padesát, tak si pořídím včely a na všechno ostatní se vykašlu... Ale dokud jsou děti hodné a naladěné na stejnou vlnu, tak to asi nehrozí.

Je to ale o tom, že učitel ze sebe musí dát něco víc... Jasně, hlavně čas, nápady a taky vytrvalost. Na biologickou olympiádu například nestačí poslat chytré a talentované dítě, protože ono se musí napřed hodně naučit. A poznávačky jsou velmi náročné. Ekologická olympiáda je pro tříčlenná družstva, což je pro děti příjemnější. V biologické olympiádě jde opravdu o objevování talentů, jakmile se někdo dostane do vyšších kol, tak má cestu k vysokoškolskému studiu otevřenou... Ale musí věnovat další přípravě, už sám, opravdu hodně času. Co si myslíte obecně o úrovni ekologické výchovy na školách? Že se to přes papíry přehání a skutečnost je poněkud jiná – záleží jak kde. Pokud je škola pozitivně hodnocena za to, že třídí odpad, tak je to scestné, protože netřídit odpad je přece trestné! To by měla být úplná samozřejmost. Ale my jsme pořád na této úrovni... Co nejvíc chybí, aby se to změnilo? Myslím, že kdyby to bylo lépe finančně ohodnocené, kdyby na akce, na výlety nechyběly peníze, tak by se možná mnohé změnilo. Spousta naší činnosti by nebyla možná, kdybychom nezískali na činnost různé dotace, hlavně z rozpočtu města. Můžeme z toho hradit výpravy i účast na soutěžích. Ale nejvíc záleží na konkrétních lidech. Mnohé věci nejsou vůbec náročné – třeba zpestřit obyčejný školní výlet přírodovědnou


Máte nějaký recept na to, aby děti poznávání přírody bavilo? Nejhorší je do dětí pořád něco hustit a tím je otrávit, to ne – vše musí být přiměřené... Když jdeme na puťák, tak třeba dětem oznámím, že teď bude hodinu poznávačka, oni si z toho cosi odnesou, ale pak mají zase pauzu... Někdy se musí použít i nejrůznější finty, jak je zaujmout. Třeba při těch zářijových cestách na Libín se rozdělí do několika skupin, sami mezi sebou vymýšlejí různé úkoly, a tím jim cesta mnohem rychleji uběhne.

stezkou s úkoly není nic složitého. Jasně, chce to čas na přípravu... Já vlastně nevím, proč to dělám, jde mi o ty děti. Mne děti nabíjejí, je to pro mne přínos, vždycky mi dělalo dobře lidi spojovat a dívat se, jak se děti mezi sebou kamarádí a co všechno prožívají. Co je pro mne naopak největším problémem, to je vyplňování všech možných formulářů – já jak vidím papír, chce se mi zvracet (smích). Proto taky jezdím s kroužkem mimo školu, děti se sami pojišťují atd. - protože je to přece jenom organizačně jednodušší. Ale mnoho učitelů do toho samozřejmě jít nechce a ta přebujelá administrativa je umořuje a omezuje.

Foto archiv Jarmily Ichové

Z REGIONU Akční plán environmen-

Lesní pedagogika v Písku

lesní pedagogika

tálního vzdělávání, výchovy

JAN KUKRÁL

a osvěty (EVVO)

Obracím se na pedagogy základních škol v Jihočeském kraji, jimž nabízíme zajímavou možnost dalšího vzdělávání. Nový projekt v oblasti EVVO připravuje tým učitelů Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Nebojte se výuky přímo v lese a přihlaste se v Písku na lesnické škole! Lesu zdar!

V lednu schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje Akční plán koncepce EVVO na období let 2010 až 2012. Plán zahrnuje třináct dílčích úkolů a zájemci se s ním mohou seznámit na www.kraj-jihocesky.cz v sekci Informace, rubrice EVVO.

Tvořte města stromů! Program Strom života Nadace Partnerství ve spolupráci s městem Strakonice vyhlásil v únoru již pátý ročník soutěže Město stromů. Uspořádejte ve svém městě celoroční kampaň inspirovanou stromy. Zapojte všechny věkové kategorie – od dětí až po důchodce. Učiňte své město zelenějším, zdravějším a příjemnějším pro život. Získejte na jeden rok titul Město stromů, finanční prémii 50 tisíc korun, poukaz na zahradnické služby ve výši až 100 tisíc ko-

Akreditované vzdělávací programy, vytvořené v rámci projektu, budou obsahovat následující témata: pro učitele 1. stupně ZŠ jsou určeny programy Jak žije strom, Voda v krajině, Rostliny v lese, Mraveniště – dům o mnoha poschodích, Potřebuje les lesníka? Učitelům 2. stupně ZŠ nabídneme Lesní pedagogiku, Lesní ekosystém, Myslivost, Živočichy v lese. Praktické ukázky výuky témat budou probíhat přímo v přírodě, v areálu Školního polesí Hůrky, které je střediskem praktické výuky školy. To nabízí unikátní možnosti propojení teoretické výuky s praktickými ukázkami z oboru lesnictví. Komplexní zázemí Školního polesí Hůrky pro výuku v přírodním prostředí lesa je pro účastníky vzdělávacích kurzů velmi motivační. Absolvováním kurzů v rámci projektu si učitelé ZŠ zvýší odborné kompetence v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), osvojí si moderní metody aktivní výuky, jejichž prostřednictvím lze principy udržitelného rozvoje prakticky aplikovat do výuky, a přispějí tak k naplňování cílů školních vzdělávacích programů (ŠVP) na svých školách. Vytvořené akreditované vzdělávací programy budou dále doplňovány, aktualizovány a poskytovány pedagogům ZŠ. To se bude týkat rovněž metodických a výukových materiálů. Projekt bude obsahovat také internetovou podporu v podobě webové prezentace v rámci sdílení informací a dobré praxe DVPP. Výukové kurzy pro přihlášené učitele ZŠ budou probíhat od ledna 2011 do června 2012. Projekt s přesným názvem „Další vzdělávání pedagogických pracovníků – Environmentální výchova v praxi“ je podpořený v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Autor je učitelem Lesnických škol v Písku a koordinátorem EVVO

run a možnost zúčastnit se celoevropského klání Entente Florale Europe. Zajímá vás zhodnocení soutěže Město stromů za minulý rok a vize pro ten letošní? Podívejte se na www.nadacepartnerstvi.cz.

Za ing. Václavem Polákem

Podpora EVVO

jihočeských zakladatelských osobností ve státní i dobrovolné ochraně

Počátkem ledna 2010 nečekaně zemřel ing. Václav Polák, jedna z vůdčích přírody. Rodák z Třeboně, profesí lesní inženýr a v polovině 60. let první

Finanční podpora EVVO je jednou ze zá-


8

vedoucí Správy CHKO Šumava. V 70. a 80. letech působil jako vedoucí

kladních podmínek zachování a rozvoje

oddělení obecné ochrany přírody na Krajském středisku státní památkové

systému EVVO v kraji. Možnosti finanční

péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích. Svoji profesní kariéru

podpory z krajského rozpočtu jsou omeze-

završil v 90. letech jako pracovník ministerstva životního prostředí –

né. V současné době jsou dalším možným

územního odboru v Českých Budějovicích.

finančním zdrojem prostředky z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Jde o neinvestiční program. V rámci globálního grantu kraje bylo z OPVK v 1. a 2. výzvě podpořeno celkem 13 projektů, které se týkají EVVO. Tyto

Vašek Polák se dá označit za nestora jihočeské ochrany přírody. Působil také v TISu, v Českém svazu ochránců přírody, ovlivňoval mladé lidi ať už svými přednáškami nebo konzultacemi odborných či diplomových prací. Pro své dobré znalosti němčiny se po pádu železné opony intenzivně zapojil do přeshraniční ochranářské spolupráce i debaty s rakouskými i německými partnery, byl významným činovníkem iniciativy „Zelené

projekty jsou dlouhodobé, prakticky se

srdce Evropy“. Patřil k neúnavným propagátorům ochrany přírody v Jiho-

realizují v období tří let a bylo na ně vyčle-

českém kraji, zejména na Šumavě a Třeboňsku, usiloval o vyhlášení CHKO

něno celkem 43 189 113,- Kč. Realizátory

Novohradské Hory. Do poslední chvíle – v roce 2009 oslavil 80. narozeniny

projektů jsou v osmi případech školy, ve

– se živě zajímal o aktuální dění v ochraně přírody, účastnil se pravidelně

čtyřech případech nestátní neziskové orga-

Ekofilmu a doprovodných besed.

nizace, jeden projekt realizuje město Husinec (Komunitní škola – symbol živé obce). V prvním pololetí roku 2010 proběhne na úrovni kraje 3. výzva k podávání žádostí o grant v rámci tzv. globálního grantu kraje (prioritní osa 1 OP VK). Bližší informace najdete na www.kraj-jihocesky.cz. LIBUŠE JOZKOVÁ

Na podzim 2009 si ještě vyšlápnul celodenní túru s příznivci i odpůrci Miloše Zemana z Jeleních vrchů na Plešné jezero. Potkat jej byla radost, jet s ním na poznávací výlet byl užitek. Na příštím ročníku Ekofilmu ho již nepotkáme… Bude nám chybět. JUDr. Svatomír Mlčoch, České Budějovice

Z REGIONU

Budoucnost budoucnost Mariánského náměstí je ohrožena je ohrožena SVATOMÍR MLČOCH, [email protected] Na přelomu léta a podzimu 2009 přijala rada města České Budějovice několik rozhodnutí, která mají umožnit dostavbu Mariánského náměstí v Českých Budějovicích. Vypsala obchodní soutěž na investora dostavby tohoto prostoru. Bezprostředním impulsem pro tento krok byla žádost developerské společnosti Amadeus Real a.s. o koupi městských pozemků na Mariánském náměstí za účelem výstavby obchodního domu. Rozhodnutí rady je překvapivé, přijaté bez diskuse se zastupitelstvem, bez veřejnosti, bez stanoviska komory architektů či jiných relevantních odborníků. Iniciátor akce, developerská společnost, si v době první žádosti přála realizovat velký objekt s 15 tisíci m2 prodejních ploch a parkovištěm pro necelých 300 osobních vozidel v podzemí. V praxi by to znamenalo zastavění 70-80 % dnešní volné plochy náměstí. Kdo zná České Budějovice, ví, o jak významnou plochu v centru města se jed-

ná. Jedno z posledních nezastavěných míst, které původně mělo sloužit pro výstavbu nového divadla. Opoziční zastupitelé města (Zelení a otevřená společnost, ČSSD a KSČM) několikrát protestovali proti způsobu vypsání obchodní soutěže na dostavbu náměstí. Podstatou těchto protestů je, že rada města jednala za zády zastupitelstva a veřejnosti, nevypsala architektonickou soutěž, ale rovnou soutěž na investora. Mezi oběma soutěžemi je podstatný a zásadní rozdíl. Pouze regulerní architektonická soutěž, v jejíž porotě zasedá většina profesionálů (architektů, stavbařů apod.), může garantovat kvalifikovaný výběr. V soutěži na výběr investora se za porotu označila sama rada města. Jejím členem není ani jeden architekt. Klub zastupitelů Zelení a otevřená společnost kritizoval záměr dostavby i z jiného pohledu, totiž pohledu ochrany nezastavěného území Mariánského náměstí. Naše představa je taková, že území náměstí by mělo zůstat nezastavěné z větší části i nadále, s kvalitní parkovou úpravou a velmi omezenou možností povrchového parkování (do 20 % plochy) pro autobusy s turisty přijíždějícími do města. V podzemí by mohly být umístěny parkovací stání. Proti neférovému a zmanipulovanému vypsání veřejné soutěže na dostavbu Mariánského náměstí vznikla petice, kterou podepsalo téměř 1000 obyvatel. Stížnost na usnesení rady města v této věci byla zaslána i Ministerstvu vnitra ČR. Autor je právník a člen zastupitelstva města ČB, předseda klubu Zelení a otevřená společnost

Protnou krajinu další dráty další dráty? EDVARD SEQUENS MONIKA MACHOVÁ WITTINGEROVÁ Občanským sdružením Calla a Jihočeské matky se nelíbí plány na další drátování krajiny v souvislosti s projektem nových reaktorů v Temelíně. Kvůli vyvedení výkonu je připravována stavba nového dvojitého vedení elektrického napětí 400 kV mezi rozvodnou Kočín u Temelína a rozvodnou Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu.


Česká republika má i jiné možnosti řešení svých energetických potřeb, než je stavba nových reaktorů. S budováním menších decentralizovaných zdrojů vyplývá potřeba rozvíjet pružné a bezpečné přenosové a distribuční sítě – tzv. inteligentní sítě. Právě sem by měly směřovat miliardy, které mají být utraceny za vyvedení nadměrného elektrického výkonu z Temelína. Krajinu jižních Čech a Vysočiny přes katastry 93 měst a obcí má podle projektu protnout 120 km dlouhé přenosové vedení. Celkem přibližně 720 stožárů. Investorem stavby, jež se má začít v roce 2015, je provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS, a.s. V případě, že by ČEZ prosadil pro Temelín reaktory 2x1700 MW, stavěly by se další 41-45 metrů vysoké stožáry s vedením směrem na západočeské Přeštice a muselo by být zdvojeno dnešní přenosové vedení mezi Havlíčkovým Brodem a Tišnovem. Záměr nového vedení 400 kV Kočín – Mírovka nyní prochází hodnocením vlivů na životní prostředí (EIA). Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo závěry zjišťovacího řízení procesu EIA, ve kterém zohlednilo také připomínky sdružení Calla a Jihočeské matky. ČEPS v něm tedy bude muset mj. vyhodnotit možné varianty mimo zastavěná území, mimo chráněná území soustavy Natura 2000 a možnost podzemního vedení. Bude muset být předloženo důsledné posouzení vlivů na zdraví dotčených obyvatel. Samostatně pak bude předloženo hodnocení vlivů na kra-

Ilustrační foto archiv Krasce

jinný ráz a ochranu ptáků i dalších částí přírody. Veřejnost bude mít příležitost se ke všem těmto dokumentům vyjádřit, podat k nim písemné připomínky či se osobně zúčastnit veřejného projednání. Autoři pracují ve sdruženích Calla a Jihočeské matky

Z REGIONU

Poprvé se sešli školní koordinátoři koordinátoři EVVO LIBUŠE JOZKOVÁ, [email protected] Na krajském úřadě Jihočeského kraje se konalo první setkání školních koordinátorů EVVO. Ve čtvrtek 26. listopadu 2009 se v Českých Budějovicích sešlo 50 koordinátorů EVVO, z toho 25 ze škol základních a 25 ze škol středních. Program semináře zaměřený na management EVVO na školách zajistil Klub ekologické výchovy Praha. Odborná garantka semináře Doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc., vedoucí katedry učitelství a didaktiky biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která je současně i předsedkyní Klubu ekologické výchovy, představila účastníkům setkání mj. Manuál koordinátora EVVO. Všichni zúčastnění získali manuál v elektronické podobě jako praktickou pomůcku pro svou práci ve škole. Velký zájem a následnou diskusi účastníků vyvolala přednáška Prof. Ing. Jaroslava Petra, DrSc. z České zemědělské univerzity v Praze a VÚ živočišné výroby zaměřená na aktuální téma geneticky modifikovaných organismů. V odpolední části semináře pohovořila Ing. M. Kaňková z VOŠ a

Jedeme na statek na statek

MONIKA PÝCHOVÁ, [email protected]

Nedaleko Českých Budějovic, ve vesnici Rančice, je soukromá farma Angus. Její majitelé, manželé Šebelkovi, jsou mými kamarády. Tak při jednom setkání vznikla myšlenka ukázat farmu dětem. Provést je po typickém jihočeském statku, ukázat zvířata venku na pastvě nebo ve stáji, pomoci s krmením králíků či kachen, pomuchlovat koťata. Slovo dalo slovo a první terénní výuka na statku proběhla v roce 2007.


10

SZeŠ Tábor o činnosti jihočeské sekce Klubu ekologické výchovy založené v roce 2008 a vyzvala přítomné zástupce škol k zapojení se do činnosti. Následovala vystoupení jihočeských pedagogů, kteří svým kolegům představili některé školní projekty a podělili se o praktické zkušenosti z práce školních koordinátorů EVVO. Všechny prezentace škol byly zajímavé a v mnohém inspirativní. V odpoledním programovém bloku se představily SRŠ a VOŠ vodního hospodářství a ekologie Vodňany, VOŠL a SLŠ Písek, ZŠ Chýnov, ZŠ Sira Nicholase Wintona z Kunžaku a ZŠ T.G. Masaryka z Písku. Mgr. L. Půbalová z Vysoké školy evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice zde informovala o projektu zaměřeném na nové výukové metody a využití informačních technologií při realizaci ŠVP na ZŠ a SŠ Jihočeského kraje. S novým studijním programem VŠ ERS, zaměřeným na environmentální vzdělávání a udržitelný rozvoj regionů, seznámil přítomné Mgr. J. Guth. Součástí programu semináře byla i nabídka CK Ciao ze Strakonic, která základním a středním školám nabízí zajištění přírodovědných vzdělávacích exkurzí do zahraničí. První setkání školních koordinátorů EVVO Jihočeského kraje bylo ze strany pedagogů hodnoceno kladně a ze závěrečné diskuse vyplynul zájem o další setkání v roce 2010. Seminář podobného zaměření proběhl v roce 2009 v ČR pouze ve třech krajích, kromě Jihočeského ještě v kraji Středočeském a Moravskoslezském. Akci pro pedagogy zorganizoval odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví KÚ Jihočeského kraje ve spolupráci s Klubem ekologické výchovy, o.s. Praha. Autorka pracuje na Krajském úřadě JčK

pozdravit koně písničkou a nasypat jim ovsa, pohladit kočky ve slámě a pozdravit mladé vlaštovky. Pak projít kolem keřů černého bezu a kopřivového zákoutí (jak je ta příroda hojná na léčiva) až k malému rybníčku s vodním ptactvem. Housata, kačeři, kachny a kachňata, všichni natahují krčky pro čerstvou trávu a krmení od paní statku a dětí. Výprava však musí dál a míří na pastviny, kde jsou stáda dobytka. Je důležité připomenout si úplnou rodinu „od kravičky“ a pozorovat býka a jeho výstražné funění a dupání. Hned vedle jsou na pastvě koně a ochotně přiběhnou pro tvrdý chleba a dětské pohlazení. Ještě chybí navštívit ovce, slepice, kohouty, perličky a jinou drůbež. Ale jméno zná jen Štěpán, syn majitelů a velký odborník na tuhle drobotinu. Najde se čas na svačinu a hry na louce a pak už se děti vracejí autobusem do školy nebo školky. Návštěva na statku umožňuje dětem přímý kontakt s domácími zvířaty, která znají z obrázkových knížek a učebnic. Děti poznávají život zvířat v přirozeném prostředí, nahlíží do vzájemného soužití lidí se zvířaty a rostlinami na farmě. Pro mnohé děti je to setkání plné nových objevů, vzbuzující zájem o živý svět. Autorka pracuje v Centru ekologické a globální výchovy Cassiopeia

Foto CEGV Cassiopeia

Od té doby každé jaro jezdí děti z mateřských škol i z prvních a druhých tříd základních škol strávit příjemné dopoledne na statek. A jaká překvapení je čekají? Po příjezdu lektor dětem vysvětlí, jak se na návštěvě chovat – především k domácím zvířatům, která jsou zvyklá na klid a vlídné zacházení. Kam si odložit batůžky se svačinou před mlsnými pejsky a kam dobroty pro koně. A jde se na to! Projít stájí,

Foto CEGV Cassiopeia

Z REGIONU

Mateřská centra šance kraji v Jihočeském prorodiče rodiče – šance pro a děti a děti BOHUSLAVA NEJEDLÁ, [email protected] Pokud máte malé děti a hledáte nová přátelství a podporu, chcete rozvíjet dovednosti své i svých dětí, chcete se vzdělávat nebo máte zájem spolupracovat na projektech, které zlepšují život rodin s malými dětmi, je pro vás mateřské či rodičovské centrum tou správnou volbou.

Mateřská centra zřizují zpravidla maminky na mateřské dovolené, ale existuje již několik MC provozovaných církví nebo přímo obcí či městem. Jedním z hlavních cílů MC je poskytnout maminkám, respektive rodičům s dětmi, prostor k setkávání. Dále mateřská centra nabízejí „pomoc svépomocí“, oázu v nepohodě, sociální kontakty, příliv nových informací a tvořivé rozvíjení dovedností. Připravují např. výtvarné aktivity pro děti i dospělé, cvičení pro děti a rodiče, zpívánky, pohádky, vzdělávací kurzy, besedy, společné výlety, kluby kojících maminek nebo kluby dvojčat a vícečat, akce ke Dni dětí, matek nebo otců, velikonoční či vánoční jarmarky, Pohádkový les, drakiádu, lampionový průvod, atd. Mnohá MC navíc nabízejí poradenství v mnoha oblastech rodinného života, vzdělávací a rekvalifikační kurzy, spolupracují s obcemi, zapojují se do projektů a kampaní na zlepšení komunitního života a životních podmínek rodin.

Ekologická výchova v mateřských centrech

Pravidelné programy v MC bývají často zaměřeny na poznávání přírody, ročních období, rostlin nebo života zvířat – např. při zpívánkách nebo výtvarné činnosti, kdy se hojně používají přírodní motivy a přírodní materiály. Jak řekla Ilona Pučilová z MC Míša v Českém Krumlově: „Rukodělné činnosti podporují utváření aktivního a ohleduplného vztahu k přírodě, surovinám a výrobkům. Děti se učí pozorovat okolní svět pozorněji a všímat si detailů – například co zrovna teď se dá v přírodě najít a použít při výzdobě a výrobě obrázků a dekorací.“ V MC je samozřejmostí tříděním odpadu, především v kategoriích papír, plast a sklo. V MC Máj v Českých Budějovicích mají dokonce svého „hliníkožrouta“. Děti a rodiče z MK Piškůtek České Velenice se zase pravidelně podíleli na akci Pomáháme zvířátkům sběrem kaštanů, žaludů a suchého pečiva. V Jihočeském kraji najdete mateřská centra v mnoha městech a obcích a nová stále přibývají. Dvaadvacet z nich je sdruženo v celorepublikové Síti MC, tudíž je zaručeno, že jde o nekomerční, dobře fungující centra, která mají kvalitní zázemí a nabízejí zajímavý program a akce za spíše symbolické vstupné. Většina MC také nabízí první návštěvu zcela zdarma.

JIHOČESKÁ MATEŘSKÁ CENTRA, SDRUŽENÁ V SÍTI MC: MC Klubíčko Benešov nad Černou MC Máj České Budějovice MC Leporelo České Budějovice MK Piškůtek České Velenice MC Dupy Dub z Dubu u Prachatic MC Delfínek Milevsko MC Křemílek Křemže MC Sluníčko Prachatice RC Radost Tábor RC Semaforáček Veselí nad Lužnicí MC Duha Vodňany

MC Kapřík Blatná RC Rozárka České Budějovice KRC Petrklíč České Budějovice MC Míša Český Krumlov Klub maminek Andílek Hluboká n. Vltavou MC Klubíčko Mladá Vožice MC Kvítek Písek MC Beruška Strakonice MC Človíček Nebojsa Trhové Sviny MC Budulínek Vimperk MC Amálka Zdíkov

Celorepubliková Síť mateřských center v současné době sdružuje více než 300 mateřských či rodičovských center, klubů maminek a rodičovských klubů. Mnohá MC se profesionalizují, často v nich pracují nejen dobrovolníci, ale i stálí zaměstnanci, kteří přispívají ke zlepšení nabízených služeb. V každém kraji pracuje krajská koordinátorka Sítě MC, která má za úkol pomáhat při zakládání nových MC i podporovat centra již fungující, organizovat krajské akce a semináře, atd. Máte zájem o založení MC nebo se chcete dozvědět víc o jeho činnosti? Informace: Bohuslava Nejedlá, koordinátorka MC Jihočeského kraje, tel. 605 978 094, [email protected], www.materskacentra.cz.


V mateřských centrech také probíhají různé aktivity, týkající se ochrany přírody a životního prostředí. Například v MC Dupy Dub z Dubu u Prachatic se zaměřují na rodinu a životní prostředí, na jejich vzájemný vztah a ovlivňování z environmentálních a genderových hledisek a z hlediska udržitelnosti kvalitního života. Zároveň Dupy Dub usiluje o obnovování místních tradic (spolková činnost, pěvecký sbor, ochotnický spolek, vydávání místní tiskoviny, oprava místních památek), rozvíjí partnerské vztahy s ekologickými organizacemi a angažuje ekologicky zaměřené odborníky – v minulosti uspořádali např. komunitní projektování s ak. arch. Oldřichem Hozmanem. Centrum nabízí maminkám ještě jednu neobvyklou službu: mletí obilí na celozrnnou mouku. Kateřina Kulhánková, předsedkyně o.s. Dupy Dub napsala: „I při zařizování nových prostor našeho MC klademe velký důraz na environmentální tématiku. Veškeré vybavení i hračky vybíráme s ohledem na životní prostředí – zvažujeme parametry ekologických a čistě přírodních materiálů, možné ekologické zátěže, spotřeby energií a klademe důraz na permanentní, ale zároveň nenásilnou environmentální výchovu.“ Mnohá MC se zapojila nejen do kampaně Týden opravdových plen, např. uspořádáním besedy, ale propagují ekologické pleny celoročně, protože maminky tyto pleny v praxi běžně používají. Častá také bývá spolupráce MC a místních ekologických organizací. Např. MC Míša Český Krumlov připravuje aktivity s Ekocentrem Šípek (návštěva v ekocentru, ekohrátky), v MC Kvítek Písek se děti seznamují s problematikou ochrany přírody prostřednictvím návštěv Záchranné stanice živočichů Makov, v RC Radost Tábor pořádají společné akce s organizací Ochrana fauny, v prostorách centra najdou návštěvnice nástěnku o biopotravinách a i vedení MC se snaží aktivně získávat aktuální informace z této oblasti (např. účastí na semináři o PVC).

MC Dupy Dub – mletí celozrnné mouky

Z REGIONU

Výsledky ankety Odpadové o bioodpadu bilancování bilancování o bioodpadu LUCIE KLIMEŠOVÁ, [email protected] Městský úřad Strakonice vloni uspořádal mezi občany města anketu týkající se způsobu třídění biologicky rozložitelných odpadů. Celkem se na městský úřad vrátilo 63 vyplněných dotazníků. Z ankety vyplývá, že odpad se již dnes snaží kompostovat zhruba polovina obyvatel, kteří mají zahrádku – jedná se o posečenou trávu, zbytky ovoce, listí, skořápky. Pozitivní je, že téměř všichni dotázaní odpověděli, že jsou ochotni separovat biologicky rozložitelný odpad a rádi by, aby jim úřad v rámci osvěty s tříděním více poradil. Většina dotázaných má zájem o průběžné odkládání biologicky rozložitelných odpadů, pokud možno do odnosných pytlů. Lepší formou vyhovující občanům se jeví pravidelný svoz biologických odpadů z nádob umístěných přímo v blízkosti bydliště. Z ankety vyplynulo, že většina občanů nemá zájem o kompostování v kompostéru, který by dostali zapůjčený od města. Preferují spíše kompostování na vlastním kompostu na zahrádce, při větším množství pravidelný odvoz městem. Téměř všichni dotázaní shodně odpověděli, že odnos biologicky rozložitelného odpadu do sběrného dvora je pro ně nevhodný, jelikož se jedná o odpad, který vzniká průběžně a často, navíc i ve velkém množství, které není možné pravidelně odvážet osobním autem; někteří občané nemají ani možnost vlastního odvozu. Téměř všichni občané by si přáli umístit nádoby na separovaný biologicky rozložitelný odpad i u panelových domů. Z dotazníků je dále patrné, že většina občanů momentálně posečenou trávu ukládá na vlastním kompostu, vyhazuje do popelnice nebo vyváží do přírody. Jen málo z dotázaných použije k předání biologického odpadu sběrný dvůr. Občané většinou sečou trávu o ploše do 500 m2 jednou za čtrnáct dní. Z výsledků ankety bude městský úřad vycházet při zavádění systému sběru biologicky rozložitelného odpadu.

Níže uvedená tabulka uvádí množství odpadů, které vyprodukovali občané Strakonic v minulém roce. Pro porovnání uvádíme množstevní údaje i za předchozí roky. Jak je z tabulky patrné, dochází každoročně k nárůstu množství vyprodukovaných a vytříděných odpadů na osobu, a tudíž i k navyšování finančních nákladů města Strakonice na jejich další využití či odstranění, bez ohledu na růst okolních cen. Zároveň je třeba vyzvednout aktivitu občanů, každoročně dochází k navýšení množství vytříděných, dále zpracovatelných odpadů, čímž pro sebe šetříme i kapacitu skládky odpadů. Věříme, že příští rok se do aktivního a správného třídění odpadů zapojí ještě větší počet občanů. rok 2007

rok 2008

rok 2009

množství vyprodukovaných odpadů na 1 obyvatele města za rok 316 kg

323 kg

278 kg

množství vyprodukovaných nebezpečných odpadů na 1 obyvatele města za rok 0,8 kg 1 kg

0,95 kg

množství vyprodukovaných odpadů kategorie ostatní na 1 obyvatele města za rok 315 kg 322 kg

277 kg

množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu (popelnice) na 1 obyvatele města za rok 216 kg 220 kg

211 kg

množství vyprodukovaných odpadů kategorie ostatní bez směsného komunálního odpadu na 1 obyvatele města za rok 99 kg 102 kg

66,5 kg

množství odpadů vyprodukovaných a vytříděných z komunálního odpadu (papír, sklo, plast) na 1 obyvatele města za rok 45 kg 58 kg 60 kg

Autorka pracuje na Městském úřadu Strakonice – odboru ŽP

Kterak se třídí


12

veStrakonicích Strakonicích ve MICHAL NOVOTNÝ, [email protected] „Kterak třídíme“ byl název mimořádného lednového Zeleného večera ve strakonické čajovně Inspirace, který byl další z řady akcí zaměřených na propagaci třídění odpadů ve Strakonicích. Zajímavá debata při šálku dobrého čaje se rozběhla díky úvodním prezentacím Lucie Klimešové z Odboru životního prostředí MěÚ Strakonice a Petra Prunera ze společnosti Recyklace odpadů a skládky, a.s. Do přípravy večera se vedle tradičních organizátorů (Čajovna Inspirace a Šmidingerova knihovna Strakonice) připojilo i Zdravé město Strakonice. Město totiž věnuje třídění odpadů poměrně velkou pozornost, proto nepřekvapí, že v loňské celokrajské soutěži „My třídit umíme“ obsadilo ve své kategorii 2. místo. V roce 2009 došlo k celkovému poklesu v množství odpadů na obyvatele oproti roku 2008 z 323 kg na 278 kg. Naopak se výrazně nemění množství odevzdaných nebezpečných odpadů a od roku 2007 stále roste množství vytříděného odpadu (z 45 kg přes 58 kg v roce 2008 až na 60 kg v roce loňském).

„Občanům za to velmi děkujeme, ale rozhodně nechceme usnout na vavřínech,“ dodává k tomu vedoucí Odboru životního prostředí Jaroslav Brůžek: „Proto jsme i v souvislosti s blížící se povinností třídit bioodpad spustili další kampaň a podařilo se nám na ni získat i externí finanční zdroje.“ Celoroční kampaň na podporu třídění odpadů je totiž jedním z pilířů projektu podpořeného z Revolvingového fondu MŽP a zaměřeného na rozvoj místní Agendy 21. K aktuálnímu tématu bioodpadů již proběhla v rámci projektu anketa. Přestože počet navrácených dotazníků nebyl vysoký (63), na některé trendy již lze usuzovat – viz další článek na této straně. I z počtu navrácených dotazníků je zřejmé, že další propagace tématu a komunikace s občany je nezbytná. Zelený večer otevřel řadu diskusních setkání. Příští kulaté stoly budou věnované kompostování a využití kompostérů. Zapojování veřejnosti má v projektu více podob – byly připraveny pracovní listy s tématikou třídění odpadů pro školy, proběhl ekorekord v počtu sešlapaných PET lahví. Strakoničtí si mohli zasoutěžit ve sběru mobilních telefonů se společností Asekol a chystá se odpadová olympiáda pro školy, sociologické šetření a další aktivity. Projekt končící v prosinci 2010 zahrnuje mimo třídění odpadů i téma bezpečné dopravy, podporu místních neziskových organizací a propagaci nekuřáctví – to vše s co největším zapojením partnerů a široké veřejnosti. Autor je koordinátor projektu Zdravé město Strakonice a MA21

Z REGIONU

Korálky poznání Hedvikou se sovou Hedvikou MILENA NOVOTNÁ Malý človíček je otevřený novým poznatkům. Neučí se však záměrně, ale prožíváním, vlastní aktivitou a praktickou zkušeností. Příroda dětem nabízí otevřený prostor k pohybu a spontánním hrám, možnosti k pozorování, objevování a zkoumání, k rozvoji fantazie i smyslového vnímání. V minulých letech podpořil aktivity naší mateřské školy v oblasti environmentální výchovy a vzdělávání grant získaný z rozvojového programu MŠMT – Podpora EVVO na školách. V rámci projektu jsme ve spolupráci s odborníky, s dětmi a jejich rodiči zbudovali na zahradě školy vzdělávací koutky – bylinkovou zahrádku, babiččin záhon, koutek se samorosty, hmyzí hotel. V blízkém okolí města jsme společně zmapovali a vyznačili naučnou přírodovědnou stezku. Pěstování rostlin na zbudovaných bylinkových a trvalkových záhonech a celoroční péče o ně přináší dětem i dospělým uspokojení z vlastní práce a jejích výsledků. Pro děti představují tyto činnosti především zábavu, ale mají samozřejmě i význam výchovný a vzdělávací. Děti si

osvojují jednoduché pracovní dovednosti, rozvíjejí svoji obratnost, dozvídají se o potřebných podmínkách pro růst rostlin. Současně se učí poznávat samotné bylinky, můžou pravidelně pozorovat jejich růst a proměny, ale i život kolem nich. Pozorujeme hmyz, který k záhonům přilétá nebo žije v půdě, povídáme si o jeho významu v přírodě. Samorosty podporují dětskou fantazii a představivost, současně ukazují rozmanitost přírody. Hmyzí hotel nám umožňuje poznávat různé druhy hmyzu, nahlížet do jeho života v průběhu všech ročních období. Naučná přírodovědná stezka je ukázkou „zdravé“ přírody. Její dvě trasy procházejí krajinou s kouzelnými vyhlídkami a zákoutími. Hry a činnosti s dětmi v tomto prostředí umožňují celoroční zkoumání vybraných lokalit (pole, louky, remízky, sad, voda a okolí vodních zdrojů, les), poznávání běžně se vyskytujících živočichů, rostlin, zemědělských plodin a některých druhů ovoce charakteristických pro náš kraj. Dává také všem svým návštěvníkům možnost příjemně si odpočinout při procházce krásnou přírodou. V současné době vzniká v naší MŠ celoroční projekt, který nese název Korálky poznání. Na cestě za poznáním nás bude v průběhu jednotlivých ročních období provázet moudrá sova Hedvika. Hlavním zdrojem inspirace a podnětů pro práci s dětmi je právě naučná přírodovědná stezka a přírodní koutky na školní zahradě. Možností, jak utvářet pěkný vztah dětí k přírodě a životnímu prostředí, je mnoho. Záleží jen na nás dospělých, zda jim k tomu poskytneme dostatek příležitostí. Autorka učí v MŠ Slavonice

Záhadné balvany na okrajiTřeboňska Třeboňska JAN PAPÁČEK, [email protected] Krajina v bývalé železné oponě je stále tajemná a neznámá. Je to také okraj Třeboňské pánve, který geologicky přechází v náhorní plošinu. Kdysi zakázaným územím nyní bloudí tisíce cykloturistů a hledají zajímavé cíle. Skalní útvar mezi Chlumem a Františkovem je již v mapách označen jako „Keltská skála“, pyšní se zajímavými obětními miskami a byl již popsán v knize dr. Dagmar Dykyjové – Třeboňsko. Město Suchdol nad Lužnicí jej již má na svých výletních pohlednicích. Mnoho dalších pozoruhodných balvanů se nachází při červeně značené turistické cestě mezi rybníky Skalice a Svobodný. Na kopci je bal-

13

Skalní útvar „Kamenný kříž“

van, který trochu připomíná viklan, ale podle správného geologického názvosloví je to hřib. Z určitého úhlu pohledu trochu připomíná lidské srdce. Naproti v lese je další útvar s vrásněním ve tvaru kříže, ale jihočeský básník Miroslav Hule říká, že mu to připomíná část lidského pozadí. Ve starých mapách je v těch místech popisována „Kamenná stěna“, ale podrobnějších znalostí je obtížné se dopátrat. Nedaleko je údajně zázračná studánka s léčivou vodou. Balvanů, viklanů, skalních útvarů i tajemných jeskyněk je v bývalé železné oponě celkem mnoho, ale hloubkové prozkoumání asi stále ještě chybí. Bohužel po otevření železné opony se stávají některé zajímavé viklany ozdobou předzahrádek novodobých loupežníků, proto je vhodné tyto památky dávné geologické minulosti Třeboňska zmapovat i chránit. Své připomínky k tomuto tématu mohou čtenáři sdělit do redakce nebo na e-mail: [email protected].


Balvan „Kamenné srdce Evropy“ v bývalé železné oponě

POD LUPOU

Energetické využití o komunálních bioodpadu odpodů v kraji komunálních odpadů v kraji HANA PACÁKOVÁ, [email protected] S výstavbou zařízení pro energetické využívání komunálních odpadů (KO) počítá již schválený Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje (POH). Jeho závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou č.7/2004 (Věstník Jihočeského kraje č. 4/18. 10. 2004). V době schvalování krajského POH ještě nebyla možná výstavba nových spaloven odpadů ze státních prostředků. V tomto bodě ale nyní došlo k výraznému posunu. Cílem POH kraje je vytvořit podmínky pro integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni, s možností jeho propojení na celostátní síť. Jedním z hlavních schválených cílů je podpořit vznik sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby došlo k postupnému omezování ukládání na skládky, zaměřovat se zejména na výstavbu kompostáren, zařízení na anaerobní rozklad a mechanicko biologickou úpravu těchto odpadů s využitím výsledného produktu při rekultivacích a úpravách zeleně. Odpady, které nelze takto využívat, upravovat na palivo nebo energeticky využívat. POH Jihočeského kraje plánuje doplnit integrovaný systém nakládání s odpady o zařízení k energetickému využívání odpadů s kapacitou min. 100 000 tun odpadů za rok. V zařízení by měly být využívány pouze spalitelné odpady, které by vznikaly po předchozím vytřídění využitelných recyklovaných složek komunálních odpadů.

Produkce odpadu za rok 2008


14

Dle vyhodnocení plnění POH Jihočeského kraje za rok 2008 bylo na území kraje z celkové produkce odpadů 1 681,25 tis. t/rok skládkováno 265,1 tis. t odpadů, což bylo 15,59 % z celkové produkce. Celkové množství skládkovaných nebezpečných odpadů za rok 2008 na území kraje činí 3,44% z celkové produkce odpadů. Doporučené kroky ke snížení množství skládkovaných odpadů je postupné zavádění odděleného sběru biodpadů od občanů a vybudování zařízení na zpracování směsných komunálních odpadů. Tímto zařízením by mělo být plánované zařízení na energetické využití odpadů. Bez tohoto zařízení bude velmi obtížné splnit cíl pro 50% materiálové využití KO a snížení množství ukládaných biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) do skládek. Podíl recyklovaných odpadů se dle vyhodnocení POH za rok 2008 stále zvyšuje. Procento využití všech produkovaných odpadů za rok 2008 přesahuje více než 84% produkce (využito 1 427, 50 tis. t). Pokud tento trend zůstane zachován, bude cíl 55% využití všech odpadů v roce 2012 splněn. Z toho využití komunálních odpadů činí 34,67 % (výše téměř 35% dosáhl Jihočeský kraj z pěti hodnocených krajů jako jediný, kdy např. kraj Vysočina je u KO pouze na 15% využití).

Nové spalovny za státní finance V době schvalování POH Jihočeského kraje ještě nebyla možná výstavba nových spaloven odpadů ze státních prostředků. V tomto bodě došlo k výraznému posunu, kdy v rámci prioritní osy 4 Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) byla 4. prosince 2009 vyhlášena v pořadí již XV. výzva, která otevírá možnost podávání žádostí o poskytnutí podpory na realizaci zařízení na energetické využití KO (dále jen EVO) a zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů (MBÚ) včetně navazujících projektů úpravy kotlů pro splnění podmínek spoluspalování odpadů. Vyspělé evropské země provozují každá více než dvě desítky zařízení na energetické využívání odpadů, kdy ČR má t.č. pouze tři zařízení na energetické využívání KO (EVO) – v Praze, Liberci a Brně. Např. Rakousko a NSR díky energetickým zařízením (EVO) a MBÚ na využívání

odpadů dosahují 55 až 63% recyklace. Tato procenta jsou neporovnatelná s údaji za ČR, protože u nás nemůžeme započítávat odpady využité v zařízeních EVO a MBÚ, která zatím nemáme. V říjnu 2009 se konalo jednání exministra životního prostředí Ladislava Mika, zástupců Hospodářské komory ČR, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR na téma odpadové hospodářství. Dle slov přítomného primátora města Kladna by energetická zařízení mohla pomoci mimo jiné řešit i nakládání s kuchyňskými a biologickými odpady, nevhodnými pro kompostování. Současně je toho názoru, že EU by měla naopak ČR odměnit za to, že brání vzniku odpadu, což jednoznačně dokazují výkazy Eurostatu, ze kterých vyplývá, že v přepočtu na jednoho občana ČR skládkuje nejmenší množství komunálních odpadů v Evropě. Hlavním důvodem je i šetrné zacházení našich obyvatel s nejrůznějšími výrobky, a tím prodlužování doby jejich životnosti. Dále dle slov technického poradce v oblasti ŽP Viléma Žáka je ČR v oblasti třídění obalových plastů na prvním místě v Evropě. Tomuto výsledku napomohly zejména úspěšné kampaně podporující třídění odpadů, svůj významný podíl má také organizace EKO-KOM a neuvěřitelný entusiasmus komunální sféry – starostů obcí, kteří v recyklaci vidí cestu, jak uspořit výdaje na odpadové hospodářství obce. Obecně je známa skutečnost vysokého procenta třídění odpadů v ČR. Loni připadlo na obyvatele Jihočeského kraje 253 kg odpadu, z toho v průměru vytřídil každý obyvatel 36 kg využitelných surovin (hlavně papír, sklo, plasty a nápojové kartony).

Separace má hranice Při diskusích na téma třídění odpadů a jejich využívání je také nutné vědět, že i zvyšování stupně třídění využitelných složek KO má svoji hranici. Je třeba klást důraz ne na kvantitu, ale na kvalitu vytříděných odpadů s ohledem na jejich další zpracování. Vytříděné odpady nejsou rovněž opakovatelně recyklovatelné a každá recyklace je vlastně jen oddálením konečného zneškodnění odpadu. Stále recyklovat lze jen sklo, ostatní komodity mají omezenou recyklovatelnost (papír max. 6x, vyrobená bunda z PET lahve již recyklovatelná není). Pro odpady z recyklovaných výrobků se tudíž postupně nabízí jen zneškodnění nebo energetické využití. Jihočeský kraj zadal v roce 2009 specializovaný průzkum Postoje obyvatel Jihočeského kraje k odpadům v rámci Krajské informační kampaně za lepší třídění komunálních odpadů. Z průzkumu, který provedla společnost Markent, bylo zjištěno, že preferovaným zařízením na zpracování odpadů v obci je na I. místě zařízení pro energetické využívání odpadů s 61%, na II. místě spalovna s 20% a na III. místě skládka s 19%. Výsledek jednoznačně ukazuje na změnu postoje obyvatel směrem k podpoře budování nových zařízení k EVO. Pokud by měl Jihočeský kraj doplnit integrovaný systém nakládání s odpady o zařízení k EVO, je třeba získat co nejvíce informací o provozu takového zařízení, zejména o jeho vlivu na životní prostředí a o logistice jeho provozu. Mezititulky redakce. Autorka pracuje na Krajském úřadu Jihočeského kraje – Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví

VAŘÍME

S

LÍBOU

Dvakrát zapečeno Brambory s tymiánem Brambory – cca 2 kg, 2-3 cibule (podle velikosti), 200 g sýra eidamská cihla, bobkový list, tymián, mletý bílý pepř, mleté nové koření, mletý kmín, sůl, olej

Těstoviny s uzeným tofu Těstoviny (vrtulky, spirálky, mušličky) – 400 g, 100 g sýra niva, 100 g sýra eidamská cihla, 300 g uzeného tofu (sojový sýr/tvaroh), 2 vejce, čerstvá nebo sušená bazalka, sůl, olej Těstoviny uvaříme podle návodu, scedíme je, přemístíme do větší misky a necháme částečně vychladnout. Než vychladnou, nastrouháme nahrubo oba dva druhy sýrů a tofu a případně nakrájíme čerstvou bazalku (cca 20-30 lístků podle velikosti). K těstovinám přisypeme nastrouhané sýry a tofu, přidáme nakrájenou nebo sušenou bazalku a vejce, vše dobře promícháme a poté ochutnáme, podle chuti případně dosolíme. Do pekáčku nebo menšího hlubšího plechu vymazaného olejem klademe těstovinovou směs ve vrstvě vysoké cca 3 cm, dáme zapéct do růžova při teplotě cca 200° C. Přílohy jsou podobné jako u předcházejícího receptu. Dobrou chuť Vám přeje LIBUŠE JOZKOVÁ

Jaké jsou důvody přikrmování vysoké zvěře a zřizování slanisek (lizů)? Z hlediska výživy je pro zvěř zvlášť kritické zimní a jarní období, kdy se v těle samic vyvíjí plod, u samců začíná tvorba paroží. Růst paroží je pro organismus jelenovitých neobyčejně intenzivní zátěž, která nemá u jiných savců obdoby. Výjimeční jedinci dokážou během čtyř a půl měsíců vyprodukovat až 13 kg(!) parožní kostní hmoty. To reprezentuje průměrný denní přírůstek téměř sto gramů kostní tkáně. Chemicky je paroh přibližně z padesáti procent tvořen mineráliemi, z nichž jsou nejdůležitější vápník a fosfor. Minerální látky se ukládají během roku v kostře, odkud se v období růstu paroží uvolňují a stávají se součástí parožní hmoty. Kostra je tedy zásobárnou, kterou využívá jelen při tvorbě paroží. U kostí během roku dochází ke zřeďování a zhušťování jejich struktury a minerálního obsahu. Kostra nepůsobí jako mezičlánek při cestě minerálních látek z potravy do tvořícího se paroží, ale jako pomocný zásobní orgán. V době růstu paroží přecházejí minerální látky z potravy přímo do parožní tkáně. Kostra tak vyrovnává sezónní výkyvy dostatku potravy. Čím chudší je potrava v době růstu paroží, tím větší je zátěž na dodávky z kostry. V přirozených krmivech bývá nedostatek soli, která podporuje trávení a řídí koncentraci tělních šťáv. Proto je třeba, aby byla zvěři k dispozici po celý rok a ve zvýšené míře v podzimním a jarním vegetačním přechodu. Sůl se podává ve formě lizů na kamennou sůl, medicinální lizy jsou obohaceny vitaminy, stopovými prvky, popř. i léčivy. Hlavním posláním lizů je bránit šíření parazitárních onemocnění, chránit zdraví a mírnit chorobné příznaky. ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU

Splachovat záchod a mýt podlahu pitnou vodou? Byli jsme toho názoru, že je to nemravné. Pitná voda bude čím dál cennější a my s ní neskutečně plýtváme. Proto jsme se rozhodli, že ji budeme používat jen na pití a umývání nádobí, a na zbytek si pořídíme nádrž na dešťovou vodu. Nejdříve je třeba vyřídit administrativní věci – zažádat o územní souhlas, který je podmíněn souhlasem VaKu. Jelikož jsme v památkové zóně, museli jsme přizvat i archeologa. Nádrže se dělají lehké plastové, nebo bytelnější, ale těžší. Máme dvorek ve vnitrobloku, do něhož jsme ji museli dostat přes zeď, a tak jsme zvolili nádrž lehkou plastovou, na 3000 litrů. Když nemůžete použít žádnou mechanizaci kromě lopat, vědra a provazu, je instalace dost fuška. Především pro mé syny nastala perná práce – vykopat kruhovou jámu o průměru i hloubce dva metry. Za pomoci souseda jsme pak nádrž spustili na vybetonovanou desku, pak začalo postupné napouštění vody a obetonování. Instalatér umístil ve sklepě pumpu, nainstaloval dvojí rozvody vody a zařízení na přepínání vody z dešťové na pitnou (pokud by dlouho nepršelo). Voda v nádrži by měla být co nejčistší, proto prochází dvěma filtry. Z nádrže je nasávána přes další filtr a závěrečné čištění proběhne před vodoměrem. Na nádrži je 30 centimetrová vrstva zeminy – voda se proto ani nekazí, ani v zimě nezamrzá. Když jsme vše absolvovali, zbývalo nechat si osadit do sklepa vodoměr na dešťovou vodu. Zdá se absurdní, že máte platit za vodu z nebe, ale platíte ve formě stočného. Je to spravedlivější, než platit paušálem. Případným zájemcům rádi poskytneme informace. RŮŽENA ŠANDOVÁ, Kaplice

I Jihočeský občasník o životním prostředí

Oloupané a omyté brambory nakrájíme na plátky silné 3-5 mm, olejem vymažeme pekáč nebo hlubší plech a na dno rozprostřeme plátky brambor v jedné vrstvě. Brambory přiměřeně osolíme, okmínujeme, okořeníme pepřem, tymiánem, mletým kořením a rovnoměrně na ně rozložíme jednotlivé bobkové listy (na plech cca 16-20 listů). Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a poklademe ji na vrstvu okořeněných brambor, položíme ji i na místa, kde je bobkový list, to celé přikryjeme další vrstvou brambor a dáme do trouby zapékat při teplotě cca 250° C. Když brambory začínají růžovět a místy mírně hnědnout, plech vyndáme a na brambory rovnoměrně rozprostřeme nastrouhaný sýr, dáme zpět do trouby, sýr necháme rozpustit a zapéct. Takto upravené brambory doplněné kyselou okurkou nebo zeleninovým salátem se dají konzumovat jako samostatné jídlo, ale dalším doplňkům dle vlastní fantazie a chuti, momentálního obsahu ledničky a spíže se meze nekladou.

EKOPORADNA

Příloha pro rodinu

Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme rady a náměty „trvanlivé“ a motivující. Otevíráme tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře. Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s., Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany obálky), nebo ještě lépe e-mailem: [email protected].


ZELENÁ

DOMÁCNOST

Jarní úklid ekologicky

Hledáte ekoznačky? Poučený laik občas zavítá na internetové stránky www.ekoznacka.cz, kde si vyhledá, které úklidové a čistící prostředky aktuálně nesou označení

Dny se prodlužují, příroda se probouzí, jaro je za dveřmi. A s ním také

„ekologicky šetrný výrobek“. A třeba zjistí, že pokud tyto výrobky

jarní úklid – jakási zvýšená potřeba uklidit a vyčistit vnější i vnitřní

zakoupí, může tak podpořit i místního (českého) výrobce. Z praxe mám

prostory, které obýváme, kde žijeme. Nezapomeňme přitom hledat

vyzkoušeno, že pokud nemůžete v regálech výrobek najít a ozvete se

informace o způsobech, jak svůj příbytek uklidit s co nejmenším

výrobci, rád vám sdělí, ve kterých obchodech hledat. Kromě výrobků

množstvím chemických látek a nepodlehnout reklamním trikům na

s označením EŠV lze spíše ve specializovaných obchodech koupit vý-

všechny (ne)možné přípravky, které do našich domovů vnesou jarní

robky se značkou květiny – The Flower, evropskou ekoznačkou.

čistotu „ještě čistější“ (uáá), vůně ještě voňavější, nábytek i koupelnu

Udělené ekoznačky garantují, že výrobky musely splnit určitá kritéria,

ještě blyštivější a celá rodina z toho všeho bude ještě šťastnější a ve-

ale ani tyto výrobky nejsou zcela neškodné ve vztahu k životnímu

selejší :-).

prostředí. I pro ně platí, že je potřeba dávkovat úsporně s využitím dávkovacích lahví, uzávěrů, pumpiček a odměrek, protože okem dávku

Pokusím se nastínit několik jednoduchých řešení, i když vím, že i z ná-

většinou neodhadneme a většina z nás má tendenci ji zbytečně zvyšovat.

kupu rohožky se může stát z určitého úhlu pohledu věda. Nicméně právě

Přibližné dávkování je vždy špatné dávkování! Navíc ve většině případů

rohožka je docela důležitá věc, která, je-li použita na správném místě a

stačí 2/3 doporučené dávky pro dosažení požadovaného efektu. Správ-

ve správné velikosti, odstraní přibližně 80 % nečistot, které si přinášíme

ným dávkováním je možné až o polovinu snížit spotřebu prostředků.

z venku. Nejlépe je mít dostatečně velkou rohožku na zachycení hrubých

Z ekologických i ekonomických důvodů je vhodné používat koncentro-

nečistot před dveřmi a další na jemné nečistoty uvnitř. Máme-li dům,

vané přípravky, které si podle potřeby a návodu naředíme.

vyplatí se venku ještě vysoký kovový škrabák na odstranění bláta z bot.

Zanesené odpady a sifony čistíme pravidelně mechanicky a čas od času

Velkým praktickým pomocníkem jsou úklidové textilie z mikrovlákna,

je můžeme vyčistit pomocí enzymatických čističů. Doporučenou dávku

které lze použít prakticky na všechny povrchy. Výhodou je jeho schop-

rozpustíme v teplé vodě, roztok nalijeme do odpadu a necháme působit

nost dobře vázat vodu, stírat prach a absorbovat mastnotu bez použití

delší dobu, nejlépe přes noc. Vonné spreje, čističe, gely a odpařovací

saponátu, takže všechny podlahy, okenní parapety, skla, monitory a

látky na WC, případně v koupelně, přispívají k pocitu čistoty, ale ne

obrazovky, nábytek, chromované a smaltované části, dřezy na nádobí,

k čistotě samotné. Situaci pomůže vyřešit kombinace větrání místnosti a

obkladačky, vany i sanitární keramiku můžeme dobře vyčistit pouze za

použití např. přírodních esenciálních olejů na vhodném nosiči (např.

pomoci teplé vody, vlastní mechanické práce a využití fyzikálních vlast-

dřevěné kuličky, keramická neglazovaná drť) nebo zavěšení aromatických

ností „zázračných utěrek“. Kromě hadru z mikrovlákna lze pro čištění

bylin v prostoru místnosti.

podlah zakoupit i obdélníkový mop, který se přimontuje na držák s násadou. Kvalitní mikrovlákno má složení 70 % polyesteru (PES) a 30 % polyamidu (PAD), velká sací schopnost je docílena mimořádně tenkými


II

Doba páry se vrací

vlákny, vlákno dlouhé 100 km váží méně než gram. Velmi důležité je

Velkým pomocníkem při úklidu mohou být parní čističe a vysavače –

pracovat s důkladně vyždímanou nebo jen mírně vlhkou utěrkou, pokud

jde o dvě různá zařízení, která se při úklidu v účincích doplňují. Pomocí

je nasáklá vodou, ztrácí svou účinnost. Při dobrém zacházení nám bude

horké páry působící za vysokého tlaku lze čistit prakticky všechny

utěrka z mikrovlákna dobře sloužit několik let.

povrchy. Pro vývin páry se používá destilovaná voda bez přidání dalších

Znečištěné trouby a plotýnky vařičů necháme odmočit pomocí teplé

látek. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena parních čističů a vysavačů, ale

vody, a pak vyčistíme mechanicky. Kde je to možné, použijeme drátěnku,

i zde se určitě vyplatí vzít v úvahu pro a proti, poradit se s uživateli,

kde čištěný povrch drátěnku nesnese, použijeme na houbičku nanesenou

kteří s přístroji mají už svou zkušenost, a pak se rozhodnout.

jemnou abrazivní pastu. Použití dezinfekčních prostředků při běžném

Uklízet ekologicky znamená také uklízet přiměřeně a ušetřený vzácný

chodu domácnosti je věc naprosto nadbytečná a naopak nebezpečná,

čas věnovat něčemu užitečnějšímu a radostnějšímu. Šetrným úklidem

dezinfekce zvyšuje možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, může

pomáháme šetřit nejen životní prostředí (především snížením znečištění

vyvolat alergickou reakci a zbytečně znečišťuje odpadní vodu.

odpadní vody), ale také chráníme zdraví všech členů domácnosti a

Setřením podlahy čistou teplou vodou se odstraní až 75 % mikroorganis-

můžeme se pro své okolí stát i příkladem vhodným k následování. I přes

mů. Pokud má někdo opravdu nutkavou potřebu do kbelíku s horkou

někdy počáteční různě ironické poznámky je třeba vytrvat, a jsou-li

vodou „něco“ přidat a dosud doma nemá sadu utěrek z mikrovlákna,

tomu nakloněny okolnosti, tak i vysvětlovat důvody svého přístupu.

může přilít obyčejný kvasný ocet (opravdu to funguje, i když pro někoho je to příliš extrémní alternativa) nebo citrónovou kyselinu (syntetická je

Více informací k tématu najdete např. na www.veronica.cz,

k dostání v drogerii). S pomocí těchto kyselin a s určitou dávkou trpěli-

www.ekoporadna.cz, www.zelenyuklid.cz, www.nazeleno.cz,

vosti, protože čištění déle trvá, se nám podaří vyčistit i usazeniny tzv.

www.edenshop.cz, www.missiva.cz, www.ecover.cz,

vodního a močového kamene. Pomáhá, když se kyselina nechá působit

www.parnicistic.eshop.cz, www.ekospotrebitel.cz

delší dobu např. přes noc.

LIBUŠE JOZKOVÁ

PRO

DĚTI


NEJEN

III Jihočeský občasník o životním prostředí Ukázka z naučného DVD „Život v bažinách“ vytvořeného Českým načním fondem pro vydru a Mladými ochránci přírody z Třeboně


VÝLETY

BEZ

AUT

Chýnovská naučná stezka Město Chýnov leží 10 km východně od Tábora. Je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách a dá se sem dobře dojet vlakem. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Ve zdejší překrásné lesnaté krajině vznikla v roce 2009 naučná stezka o délce 3,8 km, vytvořená žáky zdejší základní školy. Jednostranná stezka začíná ve středu města a končí u lomu Pacova hora. Po trase je rozmístěno deset naučných tabulí. První tabule se týká historie města Chýnova a kostela. Římskokatolický barokní kostel Nejsvětější Trojice na náměstí, poprvé zmiňovaný r. 995, se řadí mezi nejvýznamnější církevní památky na Táborsku. Raritou jsou srostlé jasany s prorostlým křížem, které najdeme za kostelem. Zvát na hřbitov může připadat jako nevhodný pubertální vtip. Chýnovské místo posledního odpočinku je ovšem výjimkou. Druhá tabule je věnována především významnému sochaři Františku Bílkovi, který se v Chýnově narodil a také zde tvořil. Některé z jeho soch jsou právě na hřbitově. Třetí tabule se zaobírá viaduktem, na jehož výstavbu se stavitelé snažili využívat blízkých zdrojů stavebního materiálu – především kamenolom na Močítkách, vzdálený jen několik desítek metrů. Stezka pokračuje po louce, která se stala tématem další z tabulí, a dále se dozvíte něco o lesích a o Chýnovském potoku. Když děti z kroužku vymýšlely trasu, našly tu mnoho mravenišť. A tak téma mraveniště použily na jedné z tabulí. Další úchvatná věc jsou velké včelí úly, zhotovené z kmenů s vyřezanými lidskými obličeji, jejichž ústa tvoří vletové otvory. Předposlední tabule se věnuje Chýnovské jeskyni, která byla objevena r. 1863 a o pět let později zpřístupněna (jako první na našem území). Jeskyně je obrovským hnízdištěm různých druhů netopýrů. Desátá tabule Pacova hora pojednává o lomu na vápenec, z něhož se v nedaleké vápence pálilo vápno. Po ukončení těžby byl lom vyhlášen přírodní rezervací K cestě zpět do Chýnova lze zvolit několik možností. K jeskyni přes Pacovu horu vede z Chýnova silnice, po které je možné vyslat automobil pro jednodušší návrat. Možnost občerstvení je u jeskyní nebo pod Pacovou horou v zájezdní restauraci.


IV

Akce v Pohádkovém království v roce 2010 Občanské sdružení Pohádkové království vám v Krasci představujeme od počátku našeho časopisu. Tahle zajímavá českobudějovická neziskovka, pracující při Turistickém a mapovém centru Marcela Goetze na nám. Přemysla Otakara II., nám mimo jiné pomáhá s distribucí Krasce Kresba po celém kraji, v rámci svých Jaroslav Kerles Pohádkových kanceláří. Letošní rok nazvali pohádkáři Rokem zřizování pohádkových poštoven. Více informací o celém projektu a velkém množství akcí, které v průběhu celého roku pohádkáři připravují nebo jichž se nějakým způsobem účastní, můžete vždy aktuálně najít na internetových stránkách www.pohadkovekralovstvi.cz. Podle následující nabídky si hned můžete v diáři zaznamenat, na kterých jarních a letních akcích letos nechcete chybět.

20. 3.

VIII. Pohádkový den se Zdeňkem Troškou v Třeboni

1. 5.

Otevření hlavní turistické sezóny s KČT, ČSRS a OZP, 18. ročník Švejkovy cyklo-šedesátky, 2. ročník Mistrovství ČR v jízdě na koloběžce kolem Samsonovy kašny, 2. ročník Pochod Osvobození s KČT, 41. ročník

8. 5.

Vodácký orientační závod Podskalí Strakonice, 27. ročník

12. – 15. 5.

HOBBY, Výstaviště České Budějovice

13. – 16. 5.

Svět knihy, knižní veletrh Praha

červen

I. raftové primátorky v Českých Budějovicích s Jiřím Mádlem

25. 6.

Poznávací pochody za úplňku, 6. ročník

26. 6.

Cukrování Dačice, 3. ročník

1. 7. - 31. 8. Pohádkové prázdniny s tetou Terezou (Pohádkové divadlo v 11.00, 13.30 a 15.30 hodin, Řezbářství pohádkového mistra Františka, omalovánky, vystřihovánky, malování na tělo a hromada legrace)

Jak to všechno vzniklo...

3. 7.

Rajčatobraní Hoštice u Volyně, 4. ročník

Naučná stezka, navržená dětmi ze školního turistického kroužku, byla vybudována ve školním roce 2008/2009. K vyhledávání informací pro jednotlivé tabule žáci využívali internet, literaturu a různé historické materiály. Spojili se s grafickou firmou VIVID a z několika schůzek vzešly grafické návrhy. Vítězný je použit na všech tabulích. Při přípravách na otevření někdo odcizil konstrukci jedné z tabulí. Naštěstí výrobce rychle zareagoval a vyrobil novou. Nová stezka byla otevřena 20. dubna 2009 za přítomnosti zástupců města Chýnova, Jihočeského kraje, odboru ŽP MÚ Tábor, Lesů ČR a dalších hostů. Žáci po skupinkách prezentovali každou zastávku prvním návštěvníkům. Tím ale jejich práce, starosti a snad i radosti nekončí. Stálá péče o stezku si vyžádá i v následujících letech mnoho energie. Ale děti se o své dílo starají rády. Vždyť se mají čím chlubit. Díky reakcím a požadavkům návštěvníků také plánují vytvořit pracovní listy určené návštěvníkům stezky. Projekt by nebylo možno realizovat bez grantu Jihočeského kraje, další prostředky získala škola od sponzorů, nejčastěji sídlících v Chýnově, nemalou částí se podílela i ona sama.

10. – 11. 7.

Borůvkobraní Borovany, 6. ročník

PETR DVOŘÁK, ZŠ Chýnov

17. 7.

III. Summit pohádkových vládců, Vodní království Hodonín

24. 7.

Buchtobraní Holašovice, 4. ročník

24. 7.

Zámecké slavnosti (zámek Berchtold)

31. 7.

Slavnosti chleba v Lenoře

31. 7.

"Zámecké veselení" na Březnici - divadlo - Teátr V. Marčíka, kejklíři, hudba

28. 8.

Kaprobraní Lomnice nad Lužnicí, 3. ročník

28. 8.

Pohádkový zámek aneb Loučení s prázdninami (zámek Berchtold)

26. – 31. 8.

Země Živitelka, Výstaviště České Budějovice

3. – 5. 9.

Houbobraní Třeboň, 3. ročník

7. - 12. 9.

Festival Jičín - město pohádky, 20. ročník

TÉMA

Environmentální, nebo ekologická výchova ekologická výchova? VĚRA SOUKUPOVÁ, [email protected] Ekologická výchova (ekovýchova) je v nejširším slova smyslu veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je zvyšování spoluzodpovědnosti lidí za současný i příští stav přírody a životního prostředí, rozvíjení tvořivosti, citlivosti a vstřícnosti lidí k řešení problémů péče o přírodu, utváření ekologicky příznivé hodnotové orientace a hledání příčin ekologické krize a cest k jejímu řešení. V ekopedagogické činnosti jde o soulad nezbytných odborných biologických, ekologických a sociálních poznatků s citovými a smyslovými prožitky, které pomáhají nalézat lásku k přírodě, zvnitřňovat úctu ke všemu životu a zvyšovat úroveň mezilidských vztahů. Ilustrační foto Václav Bartuška

Terminologie předmětu péče o životní prostředí prošla dlouhým vývojem. Základní rozdíly v pojmech, pokrývajících zhruba tutéž oblast výchovy a vzdělávání, jsou dnes vnímány přibližně takto: l Environmentální výchova – zdůrazňuje zaměření na celé (přírodní i umělé) životní prostředí (člověka). Termín je použit např. v Zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí či ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO). Pojem je též použit v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (jako jedno z průřezových témat). l Ekologická výchova – zdůrazňuje zaměření na vztah člověka a prostředí, nikoli jen na poznání okolí obklopujícího člověka. Zdůrazňuje celostní (holistické) pojetí; lze ji odvodit od „ekologie člověka“ (sociální/humánní ekologie – zkoumající vztah člověka a jeho prostředí). Termín je použit např. v Zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tradičně se objevuje v názvech pracovišť – středisek ekologické výchovy. l Výchova pro udržitelný rozvoj – klade důraz na kvalitní životní prostředí v souvislosti s ekonomickým, sociálním a kulturním rozvojem a na dlouhodobou udržitelnost. Skrývá v sobě i potenci zapojování veřejnosti do rozhodování

Formy ekologické výchovy

Pavučina – Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (www.pavucina-sev.cz/) je celostátní střešní cechovní organizace, de facto síť organizací specializovaných na EVVO. Pavučina prostřednictvím svých členů realizuje řadu dlouhodobých projektů celostátního významu – např. Specializační studium pro školní koordinátory EVVO, Metodická a informační podpora při začleňování environmentální výchovy do ŠVP, Programy o lese ve spolupráci s Lesy ČR, Vzdělávání, výchova a osvěta v oblasti ochrany zvířat, Veletrh ekologických výukových programů. Pavučina také vydává časopis pro ekologickou gramotnost Bedrník. Jihočeskými členy sítě Pavučina jsou Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia (www.cegv-cassiopeia.cz), ZŠ Prachatice, Vodňanská – CEV Dřípatka (www.dripatka.cz), ZO ČSOP Šípek (www. sipek.roklinka.cz) a Český nadační fond pro vydru (www.vydry.org). Autorka vyučuje na Katedře biologie JU v Č. Budějovicích a je ekoporadce Společnosti Rosa

Zdroje: KULICH, J. 1988. Zásady ekologické výchovy. In Sborník z konference „Zakládání a využívání ekopedagogických ploch“. Č.Budějovice, ČSVTS, 1988. KULICHOVÁ, H. a kol. 2005. Týden pro udržitelný život, aneb Program Člověk a prostředí: jak připravit kurz (pobytový výukový program) o životním prostředí a udržitelném rozvoji pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ. Horní Maršov 2005. ISBN 80-86838-05-6 MÁCHAL, A. 2000. Průvodce praktickou ekologickou výchovou, Brno 2000. ISBN 80-902954-0-1 MÁCHAL, A. 2001. Malý ekologický a environmentální slovníček. Brno 2001. ISBN 80-902954-1-X


Střediska či centra ekologické výchovy (ekocentra, SEV či CEV) jsou právnické osoby, které soustavně poskytují služby zejména v oblasti EVVO. Jde o výchovně vzdělávací zařízení školského nebo neškolského typu – zřizovaná obcí, krajem, nebo ústředním orgánem státní správy, nebo jako nevládní neziskové zařízení či soukromý subjekt. Jižní Čechy se pyšní jedním z nejstarších středisek ekologické výchovy ve střední Evropě: prachatická Dřípatka realizuje ekologickou výchovu již přes čtyřicet let! Specifikem ekovýchovných aktivit ekocenter jsou výchovně vzdělávací programy – v užším pojetí ekologické výukové programy, služba ekocenter nabízená školám jako nadstavba školní výuky. Lektoři (ekopedagogové) středisek EV jsou většinou vysokoškolsky odborně i pedagogicky kvalifikovaní. Ekocentra realizují denní a pobytové výukové programy. Denní programy probíhají ve střediscích, ve školách, nebo přímo v terénu. Pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení. Centra bývají vybavena prvky, které demonstrují skromnost a šetrnost k životnímu prostředí, např. využívají energetických „vychytávek“, jako jsou tepelná čerpadla či sluneční kolektory, mívají zázemí v podobě přírodní zahrady, chovají domácí zvířata, minimalizují odpady, a případně využívají při vaření místní produkty či biopotraviny. Jiným důležitým typem ekologické výchovy jsou pravidelné čin-

nosti zájmových útvarů (přírodovědné, ekologické, tábornické kroužky a kluby), jejichž smysluplnost umocňuje soustavná činnost, dlouhodobá plánovitost i vlastní zkušenost vedoucího. Aleš Máchal hovoří v této souvislosti o nejúčinnějším způsobu ekologické výchovy. Pravidelnou činnost doplňují příležitostné akce, např. výpravy a exkurze, vycházky, expedice, táborová činnost, soutěže, olympiády aj. Výpravy umožňují dětem bezprostřední doteky s živou přírodou, dávají příležitost k bližšímu kontaktu, nabízejí zdokonalování v manuálních dovednostech, upevňují smysl pro spolupráci, umožňují dětem hrát si a vyřádit se v přirozeném prostředí. „Víkendovky" a tábory (dnes vymezené Zákonem č. 258/2000 Sb.) jsou nenahraditelným a nejúčinnějším prostředkem výchovy k přírodě. K poznání přírody i získání dovedností je ideální realizovat je v rozličnou roční dobu. Zážitky, které zde dětem dopřejeme, většinou nemohou získat nikde jinde.

TÉMA

Ekologická výchova aneb na školách aneb M.R.K.E.V.Mrkvička a Mrkvička JOSEF JANOŠŤÁK, [email protected] Ekologická či environmentální výchova se již stala nedílnou součástí školních vzdělávacích plánů předškolního až středního vzdělávacího procesu. Vždy záleží na nadšení vedení školy a pedagogického sboru, především pak školního koordinátora EVVO, jak a do jaké míry tuto oblast do vzdělání zapojí. Z důvodu metodické a informační pomoci školám v oblasti ekologické výchovy provozuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina síť škol M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy), která je určená školám základním a středním, a její mladší sestru síť MRKVIČKU pro školy mateřské. Jedná se o sítě republikové, které na krajských úrovních obhospodařují krajská střediska. V Jihočeském kraji tuto činnost zajišťuje CEGV Cassiopeia z Českých Budějovic. Hlavní úlohou koordinujících center je organizování rozesílek informačních balíčků, jejichž nedílnou součástí je časopis Bedrník s pod-

titulem časopis pro ekogramotnost, nabízející základním a středním školám především rubriky pro inspiraci, didaktiku a příklady dobré praxe ze škol. Bedrník vychází šestkrát ročně a je vždy zaměřen na jedno hlavní téma. Pro rok 2010 to jsou úspory energie, finance, divočina, koordinátor EVVO, média, recyklace. Dále balíčky obsahují nabídky vzdělávacích akcí, pozvánky na výstavy, metodické pomůcky, informační letáky a jiné materiály od různých organizací. Pro mateřské školy je hlavním materiálem informační bulletin Mrkvička, který dosud vycházel třikrát ročně, přičemž v tomto roce jsou plánovaná čísla čtyři. Informace jsou dále průběžně zasílány v elektronické podobě. Důležitou aktivitou jsou dále regionální setkání či konference (Mrkvičkový den EVVO pro MŠ a Podzimní dny EVVO pro ZŠ a SŠ), které jsou otevřené i zájemcům mimo obě sítě. V našem kraji se pro pořádání konferencí ustálily podzimní měsíce. Na těchto vzdělávacích akcích jsou učitelé seznamováni s nabídkami a novinkami v oblasti environmentální výchovy, publikacemi a metodickými pomůckami, prezentovány jsou příklady dobré praxe a součástí jsou také praktické dílny a odborné přednášky. Za registraci do sítě M.R.K.E.V. školy platí 400,-Kč na rok. V loňském roce bylo v Jihočeském kraji registrováno 40 základních a 9 středních škol. Registrace do MRKVIČKY, do níž je zapojeno je 42 jihočeských mateřských škol, je prozatím zdarma. Rozesílky a konference Podzimní dny EVVO jsou jednou z aktivit projektu Občanského sdružení Krasec „Pod korunou stromů“, který je realizován za finanční podpory SFŽP, MŽP a Jihočeského kraje. Autor pracuje v CEGV Cassiopeia

Zábavné poznávání přírody přírody ZUZANA ŠTĚTKOVÁ, [email protected]


16

Od začátku loňského roku nabízí Český nadační fond pro vydru (ČNFV) v Třeboni výchovně vzdělávací programy pro děti z mateřských škol i pro žáky ze základních a středních škol. Během roku jsme si ověřili, že programy, ve kterých se děti dostávají do přímého kontaktu se živými zvířaty, patří k nejoblíbenějším. Zkrátka i v době dokonalých obrázků a 3D filmů je pro děti největším zážitkem skutečná živá příroda. Proto v programech využíváme vhodná zvířata z naší záchranné stanice. V pohádkách pro nejmenší i v programech pro ZŠ nám zatím nejvíce pomáhají fretka Pišta, liška Agáta, ježek Bodlina, poštolka Pája a potkani Josefína se Šňůrkou. To jsou zvířata, která lze za určitých podmínek vozit i do škol. Nic však nenahradí návštěvu naší záchranné stanice, kde volně poletuje kavka Kačenka, která vás s radostí štípe do ucha, tahá za náušnice a klove do čepice. Krkavec Péťa vás při troše štěstí pozdraví zřetelným „nazdar“ a volavku Anežku si lze prohlédnout z blízka, protože po nárazu do hlavy ztratila zrak a je zcela odkázána na naši péči. Zblízka si lze prohlédnout i káňata a poštolky. Díky slušnému počtu ptáků ve stanici jsme mohli vytvořit zajímavé programy o ptácích „Naši dravci“ a „Letem ptačím světem“. Pro program „Neuvěřitelný svět pavouků“ chováme vhodné druhy v teráriích. Někteří jsou opravdovými mistry v předvádění tkaní pavučin, tvorby kokonů i chytání kořisti. Nové informace spojené s nevšedním zážitkem si děti lépe zapamatují, a tak se učení opravdu stává zábavou. Program „Poznejte nás z blízka“ je spíše besedou, kdy si povídáme o zvířatech, která se právě na stanici nacházejí. Není prokládán dalšími aktivitami. Již to, že dítě drží v ruce živé zvíře, je pro většinu z nich nejkrásnějším zážitkem. Stačí si jen nad zvířetem povídat, proč k nám přišlo, kdy a za jakých okolností je vhodné zvíře zachraňovat, a se staršími dětmi diskutovat, jaký má záchranná stanice smysl. V programech „Malování se zvířaty“ počítáme s aktivní účastí pedagoga na výtvarnou výchovu. Je na něm, jakou techniku zvolí. My za-

Ilustrační foto Václav Bartuška

jistíme živý model – lišku, ježka nebo poštolku. Nejprve si o zvířeti povídáme, abychom se s ním seznámili, a zároveň se děti učí pozorovat do všech detailů a vnímat krásu. Programy trvají 60-90 minut a jsou určeny maximálně pro 25 účastníků. Vždy platí, že čím méně je dětí ve skupině, tím kvalitnější je program. Od nového roku jsme museli navýšit cenu programů na 20,- Kč za žáka. Nově nabízíme pobytové programy, kde si téma domluvíme s pedagogem v dostatečném předstihu a připravíme program třídě na míru. Takový program může trvat šest hodin za 90,- Kč na žáka nebo devět hodin za 120,- Kč na žáka. Připraveny jsou celodenní programy o ptácích, pavoucích, našich obojživelnících, o hospodářských zvířatech a o stromech. Pro žáky ZŠ i SŠ jsou určeny přednášky a exkurze do okolí Třeboně či Jindřichova Hradce. Celou nabídku najdete na www.vydry.org pod odkazem „PRO ŠKOLY“, objednat program lze na telefonním čísle: 384 722 088. Autorka pracuje v ČNF pro vydru

TÉMA

Inspirace odstrakonických strakonických mopíků „mopíků“ ALENA HRDLIČKOVÁ, [email protected] Zkratka MOP, pokud to někdo nevíte, znamená „mladí ochránci přírody“. Jejich kroužky pracují v rámci ČSOP a to nejhlavnější pro jejich činnost jsou zapálení vedoucí – děti pak začnou hořet poměrně rády a snadno :-). Přinášíme vám pro inspiraci pár námětů ze schůzek a výprav strakonických „mopíků“, kteří se od jara 2008, kdy se začali každý pátek odpoledne scházet, už všelicos naučili. Vybrali jsme jen pár zajímavých poznámek z dlouhého výčtu pestrých akcí, který nám děti spolu s jednou z vedoucích – knihovnicí Alenou Hrdličkovou – do redakce poslaly. Třeba v nich najdou inspiraci i další čtenáři. Někteří z nás jsou v kroužku zapsaní a mají svoji vlastní průkazku s fotkou, někteří přijdou jen někdy, když se to zrovna hodí. Většina z nás je ve věku 7-10 let, někteří chodí do školky, nejmladší se vozí v kočárku a jen se dívají, co my větší děláme. O tom, co se chystá, se rodiče dozvídají z plakátů, z pozvánek na stránkách www.csopstrakonice.net nebo na www.knih-st.cz, někteří si nechávají posílat informace mailem. Když někdo přijde na nějaké další nápady, řekne nám je a my se podle toho zařídíme. A když se na schůzce objeví někdo úplně nový (kdokoliv, kdo má rád přírodu), jsme jenom rádi.

Co se nám nejvíc líbilo

Máme lupy a dalekohledy a můžeme si venku všechno zvětšit. Když nakonec někdy prochladneme a jdeme se schovat do klubovny nebo do knihovny, můžeme se dívat i do mikroskopu nebo pozorovat něco pod binokulární lupou. Někdy si nejdříve nakreslíme svoji představu a pak se podíváme, jak je to doopravdy. O prázdninách se už dvakrát sešlo několik rodičů a dětí na týdenním táboře na Chvalově. Zažili jsme dobrodružné bydlení v přírodě pod stany, spoustu volnosti a legrace. Pomáhali jsme sázet stromy. Na podzim to byly dva buky, na jaře pět vrb. Umíme stromy poznávat podle listí nebo jehličí a některé i podle pupenů a kůry. Zahřáli jsme vodu, zamíchali do ní co nejvíc soli, pak jsme do roztoku namočili kamínky a větvičky a nechali schnout. Ty nejhezčí jsme si nakonec vystavili – vypadalo to, jako by na nich byla jinovatka.

Dospělí jsou kamarádi Někteří z nás chodí s rodiči nebo s babičkami na přírodovědné procházky a výlety a na těch se vždycky hodně dozvíme od pana Hrdličky, pana Langmajera a od studenta Radima Pauliče. Hodně nám toho ukazuje a říká i tatínek Vašíka a Honzíka. Jednou dokonce našel u rybníka svlečenou kůži z mláděte vážky a dal nám ji do klubovny. Studentka Terezka Třeštíková nám na výletě v Malenicích ukázala, co všechno naučila svoji kobylku Ketynku. Byla moc hodná a nechala se i hladit. Dostala od nás jablíčka, mrkev a tvrdý chleba. Od jiného studenta, Míry Homoly, máme slíbené povídání o mravencích. Taky můžeme chodit vždycky jednou za měsíc na přednášky s promítáním obrázků. Zažili jsme i Vítání ptačího zpěvu u Velkoholského rybníka, kde jsme mohli vidět zblízka kroužkování pěnic, strnada, kosa, budníčka a dokonce i sojky. Zažijeme i hodně legrace. Třeba když Alenka na otázku „Víš, jaká psí rasa má modrý jazyk?“ pohotově odpověděla: „Vím. Lední medvěd.“ Jeden starší pán se na výletě na Katovické hoře tak smál našemu dovádění ve spadaném listí, že se pak od nás do něj nechal zahrabat a koukal mu jen obličej. Nejvíc jsme se ale nasmáli na schůzce před Velikonoci při pohledu na baňaté měkké vajíčko, protože něco takového jsme ještě neviděli!


Navštívili jsme slavnou Švandovu lípu. U ní jsme hádali, proč jsme právě při této schůzce všichni dostali zdobené medové perníčky. Představili jsme si ji rozkvetlou, jak dává pastvu včeličkám, a už nám to bylo jasné. Potom jsme si u letiště povídali o vzácných a chráněných syslech, kteří tam žijí. Dostali jsme za úkol něco si o jejich životě zjistit. Víme, kudy se jde do psího útulku a jak se tam ošetřovatelé o pejsky dobře starají. Dověděli jsme se, že už hodně jich našlo nový domov. Několikrát jsme navštívili kozí stádečko v hradním příkopu a viděli, jak rostou nová kůzlátka. Jednou jsme dokonce měli od pana ošetřovatele dovoleno jít i dovnitř ohrady za plot. Prohlédli jsme si v knihovně výstavu obrázků. Některé byly strašidelné, některé legrační, ale všechny hodně zvláštní, protože na nich byli lidé a hadi. Obrázky namalovaly děti ze Základní umělecké školy. Kouzla s vajíčky: Když se dá syrové vajíčko ve sklenici do octa, za několik hodin se úplně změní. Zvětší se, změkne a vypadá jako šišatý gumový míček! Roztočili jsme na stole dvě vajíčka a viděli, že syrové se točí pomaleji než vařené. A jak poznat čerstvé vajíčko od starého? Když je potopíme ve sklenici, čerstvé leží vodorovně, staré se staví na špičku. Připravovali jsme se na Velikonoce. Zdobili jsme vajíčka včelím voskem, pletli pomlázky z osmi proutků, nalepovali jsme hoblinky na papír a dělali tak kožíšek namalovaným ovečkám. Občas se nás sešlo tolik, že jsme museli udělat skupinky a při programu se střídat. Rychle jsme přišli na to, že když si navzájem pomůžeme, všechno nám půjde lépe. Chce to trochu trpělivosti, ale tu si každý, kdo chce pozorovat a chránit přírodu, musí trénovat tak jako tak. Příroda není televize, aby nám všechno ukazovala tak, jak si vybereme. O to je to ale napínavější a zajímavější.

Foto autorka

TÉMA

Do lesa zapoznáním poznáním KAMIL BJAČEK, [email protected] LADISLAV KARAS Lesy České republiky, s. p. mají v současné době ucelenou koncepci v oblasti osvěty a vzdělávání, do které jsou zapojena aktivně všechna krajská ředitelství, tedy to naše jihočeské v Českých Budějovicích nevyjímaje. Obecné povědomí o lesnictví, lesnících a jejich činnosti je stále ještě na velice omezené úrovni. Nepolemizujme teď o důvodech, ale pokusme se tento, z našeho pohledu nepříjemný, nešvar napravit. Jedním z nástrojů, jak posílit všeobecný přehled, znalosti, i mínění veřejnosti o lesnictví, přírodě a vztazích mezi nimi, je Lesní pedagogika. Spojení získávání cenných vědomostí hravou a nenásilnou formou se zábavným pobytem v přírodě je zejména pro ty nejmenší velice důležité. Lesní pedagogika je způsob, kterým lze veřejnosti osvětlit lesní prostředí včetně jeho funkcí pro společnost. Doplňuje znalosti o lese a přírodě zábavnou formou, skupinovou prací, nebo netradičním pohledem na svět a věcí kolem nás se zapojením všech smyslů účastníků. Vysvětluje význam lesnického hospodaření, umožňuje poznat náplň práce lesníků a zvýšit zájem o dřevo jako obnovitelnou surovinu. Lesní pedagogika má svoji nezastupitelnou úlohu zejména na regionální úrovni. Proškolený odborník – Lesní pedagog – účastníky aktivit seznamuje s lesním prostředím pokud možno v nejbližším okolí bydliště účastníků, jimiž bývají celé školní třídy, přírodovědné kroužky i jiné zájmové skupiny. Programy lesní pedagogiky jsou dlouhodobou součástí akcí, pořádaných LČR, s.p. – patří mezi ně například Dny s LČR, prezentace LČR, s.p. na výstavách nebo školní vzdělávací projekt „Les ve škole, škola v lese“ připravený ve spolupráci se Sdružením TEREZA. LČR, s.p. se snaží o zapojení vlastních zaměstnanců – vyškolených lesních pedagogů – do výchovné a osvětové práce s dětmi a mládeží. Proto byl vytvořen program lesnické osvěty dětí a mládeže, jehož

součástí je i spolupráce se základními a středními školami. Důraz je kladen na tzv. zážitkové poznávání lesa. Část programů lesní pedagogiky je díky nadšení lesních pedagogů prováděna v jejich osobním volném čase. Jde o velmi významnou činnost pro budoucnost, neboť to budou právě současné děti a mládež, kdo za pár let bude rozhodovat o osudu lesů.

Aktivity lesní pedagogiky v Jihočeském kraji Jednotným prvkem, který pomáhá v osvětové práci a aktivitách LČR, s. p. jsou Dny s LČR. Jedná se o seriál dětských dnů, akcí, které jsou sice připravovány koncepčně podnikovým ředitelstvím, ale jejich rozsah a působnost je čistě regionální. Vloni se v Jihočeském kraji uskutečnil na LS Tábor, LS Vodňany, LS Hluboká nad Vltavou, LS Vyšší Brod, LS Český Rudolec a LS Jindřichův Hradec. Kromě centrálně plánovaných akcí pro veřejnost se konají v našem regionu ještě další akce pořádané a zajišťované Krajským ředitelstvím v Českých Budějovicích. Z těchto akcí je třeba vyzdvihnout zejména „Pohádkový les“ v Rudolfově, tradiční zábavně-soutěžní akce pořádaná pro rodiče s dětmi ve spolupráci s KČT. Posledního ročníku se zúčastnilo na 1300 soutěžících. Krajské ředitelství České Budějovice zajišťuje od roku 2007 jedno ze stanovišť, kde se účastníci mohou seznámit jak s prací lesníků, tak se zapojit do vědomostních nebo dovednostních soutěží s přírodní tématikou. Mimo tyto „hromadné“ akce pořádají lesní pedagogové jednotlivé výukové programy, jejichž náplň přizpůsobují po dohodě s pedagogy zúčastněných tříd. Mezi další akce patří každoroční pobyt dětí ze ZŠ pro sluchově postižené v Českých Budějovicích ve Staré oboře na LS Hluboká nad Vltavou, společný program pro děti s pobočkou Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Rudolfově v rámci českobudějovického Dne bez aut, besedy zaměstnanců LČR, s. p. na základních a mateřských školách. Na LS Hluboká nad Vltavou a LS Vodňany jsou v oborách vybudovány Myslivecké síně, kde jsou ohlášeným návštěvníkům poskytovány odborné informace a návštěvníci na vlastní oči vidí výsledky mysliveckého hospodaření v oborách spravovaných LČR, s.p. Kontakty a informace o lesní pedagogice: Ing. Kamil Bjaček, LČR, tel. 387 713 328, [email protected], Michaela Kostková, ÚHÚL, tel. 383 838 456-8, [email protected], www.lesnipedagogika.cz, www.uhul.cz, www.mezistromy.cz. Autoři pracují v LČR, s. p., na Krajském ředitelství České Budějovice


18

Při ekologické o olegraci výchově legraci nenínení nouze nouze MATOUŠ ŠIMEK, [email protected] To, že se při přednáškách, exkurzích a nejrůznějších výukových programech s dětmi a mládežníky školou povinnými stanete svědkem či aktérem nejedné vtipné situace a hlášky, asi nemusím zdůrazňovat. Zde jsou jen některé z nich. l Lektor k učitelce při instalaci odvážně pojaté výstavy „Čus vydrus!“, v reakci na její námitky: „Ta výstava je v zásadě slušná, ale neslušný člověk si tam ty sprosťárny najde.“ l Odpověď žáka na dotaz lektora: „Kde přečkávají kachny nejčastěji mrazivou zimu? No přece na pekáči!“ l Lektor:

„Vydry mimo své domácí teritorium běhají přes silnice spíše vrchem, nerady plavou do nějaké roury, díry…“ Žák k sousedovi v lavici: „Tak vidíš, do vaší vesnice se nedostanou!“ l Při venkovním výukovém programu s jednou střední školou: „Pane učiteli, lektore, nebo co ste – proč ten pes tak hrabe jak blázen?“ „Normálně, asi cejtí fenu v Austrálii!“

l Lektor u kraje rašelinné stoky: „Všimli jste si, když jsme skočili všichni najednou, jak zde půda vůbec není pevná, jak se všechno třese?“ Žák: „Takhle se moje teta, krev a mlíko, třese normálně za chůze a nemusím po ní skákat!“ l Slečna na exkurzi k lektorovi: „Já už nemůžu dál, nemohl by mě ten váš orel kus poponést?“ l Paní učitelka k žákovi při vydřích praktikách: „No tak, Václave, snaž se a ještě něco zajímavého mezi těmi kůstkami určitě objevíš!“ Václav: „Já se z toho zvencnu!“ l Lektor komentuje při přednášce snímek nepříliš vábného korýše berušky vodní: „To jen, abyste holky viděly, když vám někdo říká „ty moje beruško“, jak to vlastně myslí!“ l Odpověď studenta na otázku lektora při přednášce o řekách: „Proč lidi ty meandry narovnali? No, aby se jim z těch řek netočila hlava, ne?“ l Lektor při venkovním programu k žákovi, který mu jeho snažení vytrvale narušuje: „Víš, co má společný tohle rašeliniště a tvoje hloupost? Oba jsou v podstatě bezedný!“ l Lektor vysvětloval na příkladu norka amerického problematiku nepůvodních druhů organizmů, které se mohou stát invazními a v krátkém čase se neúměrně rozmnožit. Následný dotaz studenta: „By mě jako zajímalo, jestli platí to, co říkáte o nepůvodních druzích zvířat i o nedomácích kmenech a rasách lidí?“ l Lektor během exkurze při sledování výlovu rybníka: „Vidíte támhle toho obrovského, tlustého kapra? To je stará, tzv. generační ryba!“ Jeden ze studentů: „Hmm, a drží ho zřejmě generační rybář!“

TÉMA

Krok krokem zaza krokem TOMÁŠ SMRŽ, [email protected] Ve vzdělávacích programech všech základních a středních škol dnes najdeme sousloví „environmentální výchova“. Také mateřské školy mají environmentální výchovu ve svých vzdělávacích programech. Je to jedna z mnoha změn, souvisejících s probíhající reformou školství. Jak k tomu došlo? Environmentální výchova byla zařazena do Rámcových vzdělávacích programů pro všechny stupně škol. Podle těchto rámcových předloh si jednotlivé školy vytvořily vlastní školní vzdělávací programy. Foto CEGV Cassiopeia

zpravidla účastní rodiče, žáci ostatních tříd (případně jiných škol) a místní veřejnost. Škola v rámci projektu získá batoh pomůcek pro environmentální výchovu v přírodě, včetně metodické publikace, „šité na míru“ místním podmínkám. Přeměnu školních pozemků na přírodní učebny, sloužící environmentální výchově, podporuje projekt „Školní zahrada – studnice prožitků a poznání“. Od úvodních seminářů pro učitele a výukových programů pro žáky vede cesta k navrhování příští podoby školní zahrady. Postupně vzniká školní návrh, který je zpracován projektantem a uskutečňován ve spolupráci žáků s učiteli. Ve školní zahradě poté proběhne několik ukázkových hodin výuky. Návrhy musí respektovat zásady ekologicky šetrného managementu. Jedním z cílů je vytvořit podmínky pro druhovou pestrost rostlin, drobných živočichů a jejich společenstev na zahradě. Více o projektu Krok za krokem a jeho dílčích součástech najdete na www.cegv-cassiopeia.cz. Projekt v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je financován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR. Autor pracuje v Centru ekologické a globální výchovy Cassiopeia


V základním i středním stupni vzdělávání je environmentální výchova pojata jako „průřezové téma“. Žáci se s tímto tématem setkávají ve výuce různých předmětů nebo absolvují tematické školní projekty. Třetí možností je zavést samostatný předmět. Environmentální výchova tedy získala ve vzdělávacím systému náležité postavení, zároveň je pro většinu učitelů něčím novým. Centra ekologické výchovy se snaží poskytovat učitelům všestrannou podporu při jejím zavádění. Jedním z příkladů může být projekt Krok za krokem, který realizuje Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia od prosince 2009. Při jeho vytváření jsme vycházeli ze skutečnosti, že v Jihočeském kraji je relativně málo škol zapojených do školních projektů s environmentální tematikou. Školní projekty jako forma uskutečňování environmentální výchovy jsou náročné na přípravu, vedení i vyhodnocování. Umožňují však hlubší prožití zkoumané skutečnosti, celostní uchopení tématu, učí žáky myslet v souvislostech a vnímat skutečnost z různých úhlů pohledu. Poskytují příležitost pro rozvíjení širokého spektra dovedností a pozitivní uplatnění žáků, kteří mají při běžném stylu výuky problémy. V rámci našeho projektu Krok za krokem spolupracujeme s jihočeskými školami při uskutečňování čtyř školních projektů. Jedním z nich je Ekoškola – projekt s globální působností, jehož se účastní školy z více než 50 států světa. V České republice jej koordinuje pražské sdružení Tereza, na regionální úrovni pak další organizace – v jižních Čechách Cassiopeia. Sedm hlavních kroků (aktivit) vede k ekologizaci provozu školy dle reálných možností. Na všech krocích se podílejí žáci, učí se chápat environmentální souvislosti, spolupracovat, a osvojují si nové role jako partneři dospělých (učitelů, technických pracovníků) ve školním ekotýmu. Při úspěšném zvládnutí všech sedmi kroků škola obdrží prestižní mezinárodní titul, vlajku a logo Ekoškola. Druhá „větev“ projektu Krok za krokem podporuje zapojení jihočeských škol do celorepublikového programu Škola pro udržitelný život. Ten spravuje Nadace Partnerství a Středisko ekologické výchovy SEVER, v jižních Čechách jej koordinuje Cassiopeia. Školám pomáháme k realizaci vlastních školních projektů, zaměřených na zlepšení stavu životního prostředí v jejich bezprostředním okolí. V ideálním případě vycházejí nápady od žáků. Výstupy školních projektů mají zároveň sloužit místní veřejnosti, čímž škola posiluje svou komunitní roli. Třetí a čtvrtou „větev“ tvoří školní projekty, které vycházejí z dlouhodobé orientace CEGV Cassiopeia na ekologickou výchovu v přírodě. Se školami z venkova i z měst spolupracujeme při uskutečňování školního projektu Objevování blízkého. Připravujeme celodopolední prožitkové a poznávací výpravy do okolní krajiny, na které žáci pod vedením učitelů tvůrčím způsobem navazují. Své prožitky a poznatky zužitkují při tvorbě výstavy a terénní hry na motivy geocachingu. Těchto akcí se

Ilustrační foto Václav Bartuška

NA NÁVŠTĚVĚ

Hamerský potok:

Do přírody nejen za Jindrou za žabákem Jindrou JANA DVOŘÁKOVÁ A KATEŘINA POBUDOVÁ, [email protected] Občanské sdružení Hamerský potok (www.hamerskypotok.cz) realizuje tříletý projekt „Vycházky do přírody – Příprava a realizace praktického environmentálního vzdělávání pro školy na Jindřichohradecku“. Projekt je spolufinancován státním rozpočtem a ESF a navazuje na tříletou spolupráci sdružení s místními základními a středními školami. Lektoři chodí s dětmi a jejich vyučujícími do přírody a hravou formou je seznamují s ekologickými vztahy panujícími v jednotlivých biotopech.

Cílem projektu, jehož partnerem je také jindřichohradecké gymnázium, je rozvoj znalostí žáků v oblasti udržitelného rozvoje s důrazem na environmentální oblast. Součástí je i příprava pracovních listů pro navazující práci třídy ve škole – vyzkoušené a viděné děti lépe chápou. V rámci projektu je vytvářeno sedm vzdělávacích programů. Jeden program pro ZŠ má vazbu na Jindrovu naučnou stezku Jindřišským údolím, která je spravována sdružením. Žabák Jindra je dětem průvodcem i v již vydané publikaci. Další čtyři programy pro ZŠ se zaměřují na jednotlivé biotopy. K již známému programu Les vloni přibylo téma Pole, louka. V průběhu dalších dvou let se zaměříme na mokřady a na vodu stojatou i tekoucí. Ani sředoškoláky rozhodně nechceme v terénu zaujmout jen prázdným mentorováním, ale zkusíme využít jejich technického zaujetí. Povídání o vodě tak zpestří jakási venkovní laboratorní cvičení. Studenti změří teplotu okolí infračerveným teploměrem, vodivost či pH s pomocí dalších laboratorních přístrojů. Život zblízka budeme pozorovat speciální mikrokamerou napojenou na notebook. Patronem a odborným garantem všech vodních témat (a také předsedou OS Hamerský potok) je doc. RNDr. Jan Pokorný CSc., mj. také ředitel ENKI o.p.s.


20

Nestěžujme si na děti, ale na sebe! Nabídku programů a další komunikaci zajišťuje lektorka Hanka Krejčová, která již třetím rokem provádí skupiny žáků ZŠ po stezce, polem, loukou a lesem… V rámci projektu se za loňský rok uskutečnilo asi dvacet akcí, jichž se zúčastnilo 350 dětí. Co a jak se žáci na vycházce dozví? H.Krejčová: Děti se hlavně dostanou z lavic ven, do přírody. Podle témat jednotlivých programů, ze kterých si učitel vybere, se vždy podrobněji věnujeme některému biotopu – lesu, poli, louce. Snažím se držet znalostí, které by děti měly znát ze školy, a tak by vlastně mělo jít hlavně o opakování probraného učiva. Vše záleží na věku dětí. Vždy se ale snažím, abych neměla přednášku pouze já – dětí se hodně ptám, pokouším se je přivést k tomu, že vlastně hodně věcí vědí samy. Které materiály a pracovní pomůcky jsou mezi dětmi nejoblíbenější? Všechny děti mají rády obrázky a skoro všechny se rády pohybují. Řekla bych, že nejoblíbenější jsou tématické pohybové hry, na kterých se snažím dětem přiblížit třeba život mravenců, nebo vztah mezi predátorem a kořistí – potravní řetězec – a podobně. Jak děti a jejich vyučující na vycházku reagují? Reakce vyučujících, alespoň podle jejich písemného hodnocení, jsou velmi kladné. To mě samozřejmě těší. Ale důležitější pro mne je názor dětí – a tam je to vždy těžší. Ne každé dítě je sportovně založené a

Foto z vycházky - OS Hamerský potok

zvyklé chodit – a po stezce musí děti poměrně rychle ujít asi šest kilometrů. Ne každé dítě má vztah k přírodě – některé špatně reagují na komáry, bahno na cestě, promočené boty apod. Ne všechny děti zajímá probírané téma. Přesto se akce musí zúčastnit, protože je to součást školního vyučování. Nedělám si iluze, že bych dokázala všechny zaujmout a že odcházejí vždy spokojené. Jen doufám, že se mi to daří alespoň u části z nich. Jak se ti tahle práce líbí? Podělíš se o nějakou perličku z vycházek? Musím v prvé řadě říct, že mám děti ráda. Vždy se mi dařilo vnímat jejich vnitřní moudrost – jsou stejně chytré jako my dospělí, pouze jim chybí zkušenosti. Setkávání s dětmi je proto osvěžující a inspirativní, i když mnohdy vyčerpávající. Práce mě baví a jenom bych si přála dělat jí dobře. To ale musí posoudit druzí. A perlička? Drobných humorných situací bylo mnoho, ale asi nejvíc mě dojalo, že děti ze speciální školy, které se mnou byly na stezce, řekly paní učitelce, že by šly příští rok znovu. A to, prosím, poté, co se jim cesta zdála neuvěřitelně dlouhá, namáhavá a nebýt vlaku, kterým se vracíme domů a musíme ho stihnout, nevím, jestli bychom vůbec došli. Jenom pro vysvětlení – jednalo se z velké části o romské děti, v některých případech se sníženou inteligencí, děti, které podle svých slov do přírody nechodí, většinou nesportují… Překonaly samy sebe a nakonec z toho měly velkou radost. Jak vnímáš dnešní děti – setkáváš se s drzostí či jinými problémy? Dnešní děti jsou stejné jako děti v kterékoliv době. Nepatřím k těm, kdo si na ně stěžují. Vždy to bylo tak, že pokud si rodiče na děti udělali čas a snažili se jim věnovat, vnímat jejich potřeby, talenty, inteligenci, sklony a uměli jim vyhovět, vyrostli z nich normální lidé. Dnešní dítě to má rozhodně těžší, než jsme to měli my. Rodiče jsou mnohdy příliš zaměstnaní. A těch nesmyslných lákadel všude v okolí. Má s tím problém i dospělý, zralý člověk, natož dítě. Naopak si myslím, že pokud si někdo stěžuje na děti, měl by si uvědomit, že vlastně hodnotí výchovné působení naší generace. To by ale bylo na dlouhé povídání. Výchovné problémy, drzost a podobně, byly vždy a vždy také budou. Záleží na nás dospělých, jaké prostředí k vývoji našich dětí tvoříme – takové lidi vychováme.

Podrobnější informace k jednotlivým programům najdete na www. hamerskypotok.cz. 2. upravené vydání průvodce pro děti a rodiče po Jindrově naučné stezce můžete získat v Informačním centru města Jindřichův Hradec nebo vždy v pondělí od 9 do 11.30 v kanceláři sdružení (Štítného 128/I, Jindřichův Hradec). V případě zájmu nás můžete kontaktovat na tel. 721 843 404 nebo napsat na [email protected].

ODJINUD

Environmentálne vzdelávanie, výchova a osveta naSlovensku Slovensku výchova a osveta na ZUZANA KADLEČÍKOVÁ Odbornou organizáciou Ministerstva životného prostredia SR s celoslovenskou pôsobnosťou, zameranou na starostlivosť o životné prostredie a tvorbu krajiny v súlade so zásadami trvalo udržateľného rozvoja je Slovenská agentúra životného prostredia (SAŽP). Je organizáciou, ktorá zastrešuje aj environmentálne vzdelávanie, výchovu a osvetu. ochrany prírody a jaskyniarstva v Liptovskom Mikuláši, najstaršou mimovládnou organizáciou, venujúcou sa výchove a vzdelávaniu, je Slovenský zväz ochrancov prírody a krajiny (SZOPK). Od roku 2001 na Slovensku pôsobí aj mimovládna nezisková organizácia Špirála, ktorá spolupracuje s českou partnerskou organizáciou Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Je celoštátnou sieťou organizácií zaoberajúcich sa environmentálnou výchovou a vzdelávaním na Slovensku, popri vzájomnej výmene skúseností sa v Špirále snažia o zverejňovanie informácií z oblasti EV. Popritom dbá na kvalitu vzdelávacích programov, ktoré realizujú organizácie v nej združené. Špirála má v súčasnosti dvanásť riadnych a jedného pridruženého člena (info: http://www.spirala.sk/).

Niektoré mimovládne organizácie, zaoberajúce sa environmentálnou výchovou a vzdelávaním na Slovensku Centrum environmentálnej a etickej výchovy Ž.I.V.I.C.A pripravuje environmentálne výučbové programy pre materské, základné a stredné školy. Pre vysoké školy pripravila seminár "Základy environmentálnej výchovy", určený poslucháčom pedagogických odborov. Školám ponúka zabezpečenie programu počas škôl v prírode, letné tábory a víkendové pobyty. Organizuje i kurzy pre učiteľov. Ekoporadňa Živica je zameraná na poskytovanie informácii z oblasti zdravia a ochrany životného prostredia. Dozvedieť sa a diskutovať o environmentálnych a sociálnych otázkach, prakticky pomôcť prírode a spoločnosti, ale aj naučiť sa nové remeslá a pod. môžu ľudia vo výchovnovzdelávacom stredisku Polomy vo vzdelávacom centre Zaježová (v blízkosti Zvolena). Je priestorom, kde občianske združenie Živica pripravuje väčšinu akcií pre verejnosť. DAPHNE – Inštitút aplikovanej ekológie je organizácia zameraná na rozvoj aplikovaného ekologického výskumu. Pripravuje tiež ekovýchovné programy pre deti a žiakov, exkurzie i

modelové ukážky aktivít pre študentov učiteľských odborov na vysokých školách, semináre, exkurzie a metodické pomôcky pre učiteľov, zaoberá sa praktickou ochranou prírody a starostlivosťou o chránené územia. Občianske združenie SOSNA v súčasnosti buduje ekocentrum v obci Družstevná pri Hornáde v blízkosti Košíc. To bude v praxi ukazovať možnosti ekologického staviteľstva, bio-pestovania a trvalo udržateľného rozvoja na miestnej úrovni. Na celom území Slovenska pôsobí nezisková organizácia Strom Života. Pripravuje celoročné projekty pre školy aj verejnosť, najmä v oblasti EV a kultúrneho dedičstva ako aj v oblasti kvalitatívneho zlepšovania výchovno-vzdelávacieho procesu. Víkendové a prázdninové pobytové akcie sú zamerané najmä na pomoc pri záchrane kultúrnych, prírodných a technických pamiatok, budovanie vzťahu k prírode, kultúrnemu dedičstvu a k ochrane životného prostredia. Občianske združenie Jablonka prostredníctvom dobrovoľných aktivít zachováva tradície, chrání kultúrne a prírodné hodnoty, snaží sa viesť deti a mládež k aktívnemu postoju k životu. Organizácia pôsobí v regióne Záhorie a ponúka výchovno-vzdelávacie programy pre deti. Centrum environmentálnych aktivít (CEA) je nezisková organizácia, združujúca ľudí so záujmom o životné prostredie, o zvyšovanie kvality života v trenčianskom regióne a v regióne Bielych Karpát a o propagovanie a rozširovanie environmentálne únosného a zdravšieho spôsobu života. Jedným z jej cieľov je zvýšenie environmentálneho povedomia najširšej verejnosti, s dôrazom na žiakov a študentov. Autorka pracuje v ČNF pro vydru

Zdroje: www.cea.sk/ www.daphne.sk/index_sk.htm www.jablonka.org/ www.sazp.sk/public/index/index.php www.sosna.sk/, www.spirala.sk/ www.stromzivota.sk/ www.zajezka.sk/, www.zivica.sk/


V tejto oblasti navrhuje obsah, zameranie a formy environmentálnej výchovy a vzdelávania, organizuje podujatia podporujúce zvyšovanie environmentálneho povedomia obyvateľstva, koordinuje činnosť a metodicky riadi pracovníkov sietí stredísk environmentálnej výchovy SAŽP, pripravuje materiály pre mimoškolskú EV. V spolupráci s MŽP SR pripravuje a organizačne zabezpečuje medzinárodný festival filmov s tematikou tvorby a ochrany životného prostredia ENVIROFILM. SAŽP tiež koordinuje činnosť a metodicky riadi pracovníkov regionálnych environmentálnych poradenských a informačných stredísk (REPIS). V oblasti praktickej environmentálnej výchovy realizuje a vypracováva programy praktickej environmentálnej výchovy a vydáva odborné publikácie, pracovné listy a metodické príručky pre školy. Metodicky riadi činnosť piatich Stredísk environmentálnej výchovy (SEV) SAŽP. Tie sú určené hlavne pre realizáciu viacdňových environmentálnych programov pre odbornú a laickú verejnosť, ale aj pre organizovanie envirotáborov, škôl v prírode, individuálne pobyty spojené s poznávaním prírodného a kultúrneho dedičstva danej lokality. SAŽP sa spolupodieľa na viacerých medzinárodných projektoch. Každoročne na jeseň sa koná veľtrh environmentálnych výučbových programov ŠIŠKA, ktorého cieľom i úlohou je prinášať nové nápady v tejto oblasti. Výchovnú a vzdelávaciu činnosť organizuje tiež Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky (ŠOP SR), a to najmä prostredníctvom pracovníkov EV na správach národných parkov a CHKO a prostredníctvom sprístupnených jaskýň. ŠOP SR tiež zakladá sieť informačných stredísk ochrany prírody (8), náučných chodníkov (53), náučných lokalít (11), vstupných areálov sprístupnených jaskýň (12) a informačných stredísk Natura 2000. Zabezpečuje aj sprievodcovskú činnosť v chránených územiach a v jaskyniach, vydáva informačné a propagačné materiály a pod. Dlhoročnú tradíciu vo vzdelávacej činnosti má najmä Škola ochrany prírody vo Varíne. Významné postavenie v propagácii ochrany prírody a speleológie má ďalšia odborná organizácia MŽP SR: Slovenské múzeum

ZAMYŠLENÍ

Budoucnost odpadků odpadků je nejistá je nejistá PETR VOGELTANZ, [email protected] Stále více školských i mimoškolských zařízení se s bytostným zapálením zapojuje do třídění odpadů a opatření na úsporu energií. Vzhledem k tržním podmínkám a časovým dispozicím projevuje větší zájem neziskový sektor a školními programy podpořená mladá generace, popř. velké firmy, které si to mohou dovolit a berou to jako svou povinnost vzhledem ke svým možnostem. Nezůstáváme ale často „na půl cesty“?


22

Nemalý účinek lze přiznat také programům Ekoškola, Škola pro udržitelný život, Zelená úsporám či Zelené úřadování a dalším. Daří se nám neustále zdokonalovat principy úspor energií i recyklace odpadů, všem zúčastněným za to dík. Nezbývá než se dále pozastavit nad tím, jak utlumit vůbec produkci odpadů a omezit plýtvání tam, kde jsou ještě mnohé rezervy, jak systémově zajistit snížení výroby odpadů, zpřísnit dohled nad recyklovatelností vyráběných výrobků a obalů výrobků atp., popřípadě omezit či znesnadnit dovoz nerecyklovatelných výrobků nebo obalů z ciziny. Kam až sahá zákonodárná moc státu? Kam až sahá moc výrobců, popř. spotřebitelů? Mnohé snahy zasahují i do této oblasti, přesto je stále u mnohých výrobků vidět zbytečné užívání nevhodných obalových materiálů, popř. v nepatřičném množství. Je nutné zvážit, zda se do budoucna chceme zavalit odpadem, nebo zda se takovému stavu chceme vyhnout. Je vhodné snažit se usměrnit priority výrobců i spotřebitelů. A pokud nefunguje motivace vnitřní, nezbývá než použít motivaci vnější. Ekologický přístup k naší planetě by měl být otázkou společenské normy, cti a zvyku, nikoli jen zásluhou náhodné invence jednotlivců. Etika, stejně jako ekologická šetrnost, by měly být základem sociálního státu. Pokud samotný morální apel či ekologická a globální výchova nedostačují, popř. nedosahují na všechny, je nutné se zasadit o taková společenská pravidla či zákony, jež pomohou vytvářet mravný zvyk. Zakázat výrobu i prodej ekologicky nešetrného zboží není otázkou dlouhého rozvažování, ale existenční nutností. Zaměření se tímto směrem je prevence značných budoucích ztrát. Nechat se zasypávat odpadky jen proto, že nás k tomu nutí rozmazlený konzument nebo umělý a patologicky ucpaný trh (pro jeho slepotu a nenasytnost, resp. pro vysokou míru nadbytečné konkurence, ke které vede naše neschopnost efektivně spolupracovat a přiměřeně se dělit o práci a zisk), je krátkozraká strategie dob minulých. Budoucnost čeká strategii jinou. Je na čase situaci řešit bez ohledů na ekonomické zájmy výrobců i spotřebitelů. Investice do ekologických opatření nám do budoucna ušetří náklady, které bychom při setrvávání u pochybných strategií dneška nemuseli být schopni nikdy splatit. Obdobně je na čase řešit problematiku přílišné dopravy a spotřeby energií (např. zvýhodnit a zkvalitnit hromadnou dopravu, popř. zdražit pohonné hmoty a zvýšit cla, podpořit zateplování budov a předávání know-ow, popř. omezit dodávky energie tam, kde se jí nepřiměřeně plýtvá atp.). Bezohledný trh je nutné „bezohledně“ usměrnit do patřičných mezí. A to včas! Užijme k tomu všechny systémové nástroje, které máme k dispozici, a podpořme takové aktivity vlastním zapojením se a příkladem! Autor pracuje v CEGV Cassiopeia

ZÁKLADNÍ MOTTO EVVO: Přednášky na školách by neměly být příliš dlouhé a vyčerpávající... Foto Matouš Šimek

GLOSÁŘ Není TOP jak TOP... Zkratku TOP používá od roku 2007 ekoporadna Rosa pro koordinaci celorepublikové osvětové kampaně – Týden opravdových plen. Až nedávno ji „převzala“ i jedna z politických stran v ČR (ačkoli, pokud je mi známo, plenkový TOP nepodporuje). „Letos to bude už čtvrtý ročník této kampaně u nás v České republice,“ říká jedna z koordinátorek kampaně Adéla Chadimová z českobudějovické ekoporadny ROSA: „Termín každým rokem určuje koordinující organizace z Velké Británie, kteří s kampaní začali jako první už před jedenácti lety. Pro letošek je stanoven termín na 26. duben – 2. květen.“ Cílem je především osvěta. Když se rodiče připravují na příchod děťátka na svět, mnoho z nich ani neuvažuje, že by používali jiné než jednorázové pleny. Mnohdy ani netuší, že mají na výběr i něco jiného – pleny pratelné, a to bez zbytečné dřiny jako je namáčení, vyváření, žehlení apod. Plenkový TOP nabízí informovanou volbu. Nu, uvidíme, zda bude mít letos větší úspěch TOP 2010, nebo TOP09 :-). A aby toho „opisování“ nebylo málo: „Pomáhat (lidem) chránit (přírodu)“ má Rosa ve svém poslání již osmnáctým rokem. Jak dlouho toto motto používá Policie ČR? A kdo je v tom úspěšnější? VĚRA SOUKUPOVÁ

Co dál s energetickou koncepcí? Lednová dohoda premiéra Fischera s ministry průmyslu a životního prostředí udělala konec dohadům, kdy má být ve vládě schvalována státní energetická koncepce předložená ministrem Tošovským a zda bude posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí. Koncepce se na řadu dostane až v září, a tedy s velkou pravděpodobností ji bude schvalovat vláda, kterou nám přinesou květnové volby. Energetická politika by měla být projednávána současně s Politikou ochrany klimatu z dílny MŽP. Je tak čas na posouzení vlivů Státní energetické koncepce (SEK) na životní prostředí (tzv. SEA). To je proces zahrnující zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů koncepce na životní prostředí. Ze strany MPO byla jeho potřeba opakovaně zpochybňována. Právní rozbor EPS je však jednoznačný: „Návrh aktualizace SEK naplňuje kvalifikační kritéria koncepce ve smyslu směrnice 2001/42/ES a zákona 100/2001 Sb. Návrh aktualizace implikuje celou řadu potenciálních závažných dopadů na životní prostředí v ČR.“ Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno návrh řádně oznámit a předložit do zjišťovacího řízení, ve kterém bude upřesněn obsah a rozsah vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí. Případné neprovedení posouzení SEA před schválením návrhu by mělo za následek nezákonnost procesu přijetí SEK. Změnu by ale ještě mohla přinést novela zákona o hospodaření s energií z dílny ČSSD, která je nyní ve sněmovně a jež by ráda přenesla rozhodování o energetické koncepci na parlament. Věřme však, že tato nekoncepční úprava neprojde. EDVARD SEQUENS

ESEJ

Skeptický environmentalista environmentalista JIŘÍ GUTH Existuje vůbec v českém prostředí environmentalismus jako ucelený a dobře rozeznatelný ideový proud či dokonce ideologie? Krátká rešerše textů Petra Jemelky, Jana Potůčka, Jana Kellera a dalších plus (chtělo by se napsat „na druhé straně“, proč asi?) programových dokumentů Strany zelených takové pochyby nerozplašuje, spíše naopak. Jan Keller ve své útlé studii Šok z ekologie z r. 1996 přesvědčivě ukázal, že chránit životní prostředí lze velmi dobře ze socialistických (resp. sociálnědemokratických), konzervativních i liberálních pozic. Ostatně politická praxe České republiky (krátce i ČSFR) v prvních patnácti letech po listopadovém převratu ukázala, že „to jde“ i bez strany zelených jako jasně profilované a aspoň trochu vlivné politické síly. Úroveň stavu, práva i politiky životního prostředí je v ČR velmi dobrá především ve srovnání s ostatními středoevropskými postkomunistickými státy a s chudšími „starými“ členskými státy EU. Ani zkušenosti ze Strany zelených nevyvracejí úvodní pochybnost. Nechme stranou překvapivě malý zájem o reflexi a soustavnou programovou práci mezi jejími členy. Vedle většiny „lhostejných“ (jestli to někoho uráží, říkejme jim třeba „praktici“) tam existují jen malé kroužky l „pragmatiků“

přiznávajících, že zelená ideologie neexistuje, kteří politické postoje zaujímají víceméně podle potřeby a okolností, l „opisovačů“, kteří většinou kopírují postoje evropských zelených jednak institucionalizovaných (Evropská strana zelených, EGP), jednak některých vlivných a zkušených osobnosti a frakcí, zejména německých, méně pak Francouzů, a konečně l „hledajících“,

mezi které se počítá i autor tohoto zamyšlení.

Skepse v 7.G: za tři V pátém loňském čísle časopisu Sedmá generace se o skepticích mluví hned třikrát. Jamese Lovelocka přivedla skepse ke konceptu udržitelného ústupu, když rozvoj označuje za chiméru (recenze Lovelockovy knihy Gaia vrací úder od Mojmíra Vlašína). Také ovšem k podpoře jaderné energetiky. I to je možné, protože skepse není názor, ale metoda, či přesněji snad dílčí charakteristika světového názoru. Dagmar Smolíková referuje o sborníku textů Ivana Dejmala Prostor k úvaze a připomíná, že on sám se označoval za skeptika. Ilustruje to poněkud nešťastně na jednom jeho povzdechu (nebo snad výzvě k revoluci?) z r. 1994: „Se samovolným ústupem ideologie úspěchu, prosperity a tvorby a akumulace kapitálu jako základních lidských cílů nelze vůbec počítat.“ Naproti tomu Vojtěch Kotecký se ve svém fejetonku o klimatu ptá „Kampak se ti skeptici schovali?“ Skeptik je pro něj totiž odpůrce jakéhokoliv (!) vlivu člověka na podnebí. Kotecký marně hledá publikace takových „skeptiků“ ve specializovaných i obecně přírodovědeckých časopisech. Takto nepřímo polemizovat s raným Klausem je ale – ze skeptického hlediska – vcelku zbytečné a co do pojmosloví velmi matoucí.

Foto Václav Bartuška


Je dobré si uvědomit, že ani opakované útoky některých kritiků zleva či zprava konsolidaci environmentalismu zatím nijak zřetelně nepřispívají. Takový prominentním kritikem je současný český prezident Václav Klaus. V jeho odsudcích převažují (neo-)liberální argumenty nad konzervativními a socialistické (jež odmítáme ztotožnit s populistickými) víceméně chybějí. Zatím poslední salvu vypálil Klaus ve svém sborníčku Modrá planeta v ohrožení. V článcích i projevech ztotožňuje environmentalisty a klimatické alarmisty a já mám za to, že to je zásadní chyba, vysvětlitelná leda mediální masáží. K environmentalismu totiž nutně patří vážné výhrady proti jaderné energetice. Problém osudu vyhořelého paliva je jen jednou z nich. Další jsou jednak technologické (velikost a řízení zdrojů, celý palivový cyklus), jednak společenské povahy. Mezi ty druhé patří například vznik „ostrůvků totality“ kolem jaderných zařízení resp. utajování a omezování některých občanských svobod při nejrůznějších činnostech v rámci jaderné energetiky. Zájem ochrany životního prostředí (tedy jádro tušeného environmentalismu) rozhodně neumožňuje rizika klimatických změn nadřadit právě rizikům z jaderné energetiky. Někteří protagonisté klimatického alarmismu ale takový postoj zaujímají – v ČR například Vojtěch Kotecký nebo Přemysl Rabas a Martin Bursík. Většinou jen nepřímo (relativní akcentací klimatických změn a nezdůrazňováním odporu k jádru), ale v soukromých rozhovorech až bezostyšně výslovně. Rabas výslovně i v poslanecké sněmovně 20. října 2009. Důsledný a skeptický environmentalismus se ale vylučuje s klimatickým alarmismem. Tím zde rozumíme prioritu klimatických problémů nebo dokonce jen antropogenních emisí oxidu uhličitého mezi ostatními hrozbami pro životní prostředí člověka (resp. pro biosféru), převádění ostatních problémů a hrozeb (doprava, energetika, ochrana lesů a ovzduší,…) na tento dílčí aspekt nebo dokonce jeho morální absolutizaci.

Environmentalistická skepse není skepsí v čistě filosofickém smyslu. Podle klasické zásady detektivek „nevěří ničemu, co je nabíledni“, dokud se o tom přímo nepřesvědčí. Dbá na kontext každého faktu nebo tvrzení, kultivuje a chrání před ukřičením každou odůvodněnou pochybnost a zahrnuje soustavně kritické myšlení, odpor k morálnímu kýči (podle Bělohradského) a podvracení moci obrazů a sdělovacích prostředků vůbec. Nevylučuje se s radikalitou v původním smyslu, tedy se snahou jít ke kořenům (skutečným, hlubinným příčinám) environmentálních problémů a o jejich systémové, dlouhodobě udržitelné řešení.

PANORAMA Jak ekologicky cestovat? Základní přehled o ekologických způsobech dopravy, srovnání jejich výhod i nevýhod přináší publikace Cesty městy, kterou právě vydává Nadace Partnerství Brno. Publikace dostala název Cesty městy – průvodce udržitelnou dopravou, který záměrně odkazuje na soutěž Cesty městy, zaměřenou na zklidňování dopravy. Na přibližně šedesáti stránkách jsou jednoduchou a srozumitelnou formou představeny jednotlivé způsoby ekologicky šetrného cestování s akcentem na městské prostředí, specifiky pěší či cyklistické dopravy, bonusy konceptu bydlení bez aut, informace o Car Sharingu nebo Car Poolingu. Tištěná verze publikace je k dostání zdarma v Nadaci Partnerství nebo si ji můžete prohlédnout v elektronické podobě na www.nadacepartnerstvi.cz. /red/

DVD Život v bažinách Ve spolupráci Českého nadačního fondu pro vydru a mladých ochránců přírody (MOP) z oddílu Volavky ČSOP Třeboň vzniklo DVD „Život v bažinách“. Najdete na něm krátké texty, originální a zábavná videa, obrázky a prezentace, přibližující život v třeboňských mokřinách. Disk vytvořily děti z oddílu MOP pod vedením Vaška Bartušky a lektorů z ČNF pro vydru. Disk vznikl v rámci projektu „Děti pro děti – děti pro přírodu“ a byl financován z nizozemského programu MATRA/KAP. ČNFV


24 Kalkulačka uhlíkové stopy Sdružení Calla zprovoznilo na adrese http://kalkulacka.zmenaklimatu.cz. internetovou Kalkulačku uhlíkové stopy, která má motivovat veřejnost pro snižování emisí skleníkových plynů v domácnostech a běžném životě. Na základě údajů o domě, spotřebě elektřiny a dalších energií, vybavení spotřebiči, ale také údajích o dopravě, stravování či nakládání s odpady je uživateli spočteno, kolik emisí oxidu uhličitého za rok k jeho životnímu stylu přináleží. V závěru si pak může porovnat, o kolik více či méně přispívá ke globální změně klimatu oproti průměrnému obyvateli ČR, Evropy či Země. Domácnosti se na české spotřebě energie podílejí více než jednou čtvrtinou, příspěvek k exhalacím oxidu uhličitého je tedy docela významný. Číslo se ještě zvýší, pokud do něj započítáme osobní dopravu, způsob stravování a naše nakládání s odpady. Stránky nabídnou i rady, jak emise v domácnosti snížit. Projekt uhlíkové kalkulačky vznikl v rámci české Klimatické koalice. Vlastní algoritmus kalkulačky vytvořila organizace TIMUR – Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, grafický návrh a naprogramování zajistila společnost Easy Software s.r.o. Projekt byl finančně podpořen MŽP a grantem OaK Foundation, který je administrován Nadací Partnerství. V rámci projektu byla vydána také informační skládačka o kalkulačce, kterou si můžete stáhnout na www.calla.cz. EDVARD SEQUENS

Jak vytvořit ekozahradu a hospodařit s deštěm Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku? Odpověď na tuto otázku můžete nalézt ve stejnojmenné publikaci, kterou vydal na začátku ledna Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. pro Středisko ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy. Se zvyšující se zástavbou krajiny narůstá podíl nepropustných ploch, což nepříznivě ovlivňuje přirozený koloběh vody, především zasakování dešťové vody a výpar. Dešťová voda, tak většinou odteče přímo do povrchových toků, v letním období je krajina bez výparu sušší, snadněji se přehřívá. Tyto negativa zastavování krajiny však lze zmírňovat tím, že budeme současné nepropustné plochy dělat propustnými a nové plochy plánovat rovnou jako propustné nebo využít jiný způsob odvodu dešťové vody a zasakování. Konkrétní příklady zpropustňování zpevněných ploch přináší tato příručka, včetně návodů na realizace svépomocí. Okrajově se zabývá také využitím dešťové vody jako vody užitkové v domácnosti. Příručka je zdarma ke stažení na www.lesypraha.cz, vypůjčit si ji můžete také v ekoporadně Rosa. Ke konci roku 2009 vyšla nová kniha, která zaujme především příznivce přírodě blízkého zahradničení a permakultury vůbec. Kniha nese název Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku. Autor Jaroslav Svoboda přináší v knize informace nejen o jednotlivých prvkách ekozahrady (půda, stromy, zelenina, aj.), ale i o možnostech zonace zahrady, plánování a využití permakulturních principů při obdělávání nebo spíše neobdělávání pozemku. Kniha je vhodná pro pokročilé ekozahradníky, ztratit by se v ní však neměl ani úplný začátečník. K dostání je v běžné obchodní síti, k vypůjčení i ke koupi také v ekoporadně Rosa. Vydavatel Smartpress. JOSEF KADUBEC, Rosa

NOVINKY Z KRASCE Krasčí internetová poradna Celkem 127 dotazů přibylo do internetové poradny v loňském roce. Je to jen malý vzorek toho, co ekoporadci ve svých poradnách zodpoví. Rozdělení dotazů podle témat usnadňuje vyhledání dotazu, který vás zajímá. Velká část dotazů se týká ochrany přírody, odpadů a také ekologického stavění či energetiky. A pokud přeci jen nenajdete, co jste hledali, máte možnost sami zadat otázku pomocí formuláře na http://krasec.cz/krasec/poradna. Dotaz bude předán fundovanému poradci, který jej vyřídí.

Nabídkový katalog JARO – LÉTO 2010 Je tady nové vydání Nabídkového katalogu na jaro a léto 2010. V publikaci najdete kontakty na jednotlivé členské organizace, jejich činnost, a také akce, které pro vás chystají. Katalog je možné si stáhnout zdarma z internetových stránek www.krasec.cz. V případě zájmu o tištěný katalog kontaktujte kancelář Krasce nebo členské organizace. LENKA SMRŽOVÁ

PANORAMA Tobiáš Lolness – příběh pro děti i dospělé Tobiáš Lolness, překlad: Drahoslava Janderová, 296 stran, Baobab 2007; Tobiáš Lolness 2: Elíšiny oči, 296 stran, Baobab 2008

http://www.najdisisvehofarmare.cz/ Zájem spotřebitelů o kvalitní potraviny dodávané přímo z farmy v posledních letech enormně vzrostl. Pro farmáře však není snadné potenciální zákazníky oslovit a ještě obtížnější je dopravit k nim svoji produkci. Právě v tom by mohla výrazně pomoci nová iniciativa, kterou pod názvem „Najdi si svého farmáře“ organizuje soukromý zemědělec a Živnostník roku 2008 kraje Vysočina František Němec.

On-line ze záchranné stanice http://www.makov.cz/kamera.html Jak nám sdělil Libor Šejna, vedoucí záchranné stanice pro handicapované živočichy Makov, funguje od konce února ve zkušebním provozu na stránkách www.makov.cz v odkazu na webkameru nová on-line webkamera – krmítko v záchranné stanici. Když najdete chuť a čas, můžete se podívat. Přímý přenos se podařilo spustit ve spolupráci s píseckou firmou SIMELON s.r.o.

Přírodně zahradnický web http://www.prirodnizahrada.eu Internetový portál o přírodních zahradách. Najdete na něm informace o prvcích a kritériích přírodních zahrad, aktuálně probíhajícím projektu na propagaci přírodního zahradničení a to nejdůležitější: biozahradního lékaře. Tedy stránky s informacemi, co dělat, když jsme nezvládli preventivní opatření a rostliny byly napadeny plísněmi, živočichy a jinými ohrožujícími organizmy. Stránky existují v češtině, němčině, maďarštině a angličtině a jejich vznik byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Letáčky Klima a Voda V rámci projektu „Pod korunou stromů“, který realizuje KRASEC za podpory Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Jihočeského kraje, své aktivity prioritně zaměřujeme na témata roku. Tím prvním bylo společné téma Klima a voda. Mimo řady akcí pro veřejnost již uskutečněných a dalších chystaných vydala Calla ve spolupráci s Českým nadačním fondem pro vydru dvě tematické skládačky: „Jak na klimatickou změnu?“ a „Voda v krajině jižních Čech“. Obě si můžete vyzvednout v sídle Krasce, Cally, stáhnout si je z webu anebo Vám je pošleme poštou. Edvard Sequens

ÚLET V době přípravy materiálů pro toto číslo Krasce k nám dorazila zpráva, která mi připadá jako skutečný úlet: Slovenský parlament bleskově potvrdil rozhodnutí Vlády SR a zrušil ministerstvo životního prostředí. Hlavním důvodem byla „snaha šetřit náklady“. LIBUŠE JOZKOVÁ Kresba Václav Morava


„Tobiáš měřil půldruhého milimetru, což na jeho věk nebylo nic moc. Z díry v kůře mu teď čouhaly jenom špičky noh. Nehýbal se. Noc se přes něj přelila jako vědro vody...“ - těmito slovy začíná knížka pro děti i dospělé, která se stejně jako hlavní hrdina jmenuje Tobiáš Lolness. Sotva v roce 2006 vyšla, získala cenu Hanse Christiana Andersena a další ocenění, byla přeložena do mnoha jazyků a začalo se připravovat natáčení filmu. V tisku a na internetu, např. na www.citarny.cz, se objevily rozhovory s dosud málo známým autorem, jímž je sedmatřicetiletý Francouz Timothée de Fombelle. Protože kniha zaujala mimo jiné svým zaměřením na přírodu a zodpovědný vztah k ní, je autor často dotazován na to, z čeho jeho ekologické cítění pramení. Odpovídá: „Jako malý jsem lezl po stromech, stavěl si na nich nejrůznější přístřešky a celý čas proležel pod jejich korunami. Připomínaly mi jednotlivé planety, jakýsi svět sám o sobě, který možná obývá nějaký národ. Takže jsem chtěl skrze psaní znovu prožívat tu radost…Planetu můžeme přirovnat k živoucímu stromu a stejně jako stromu se i jí může stát leccos. Ale nechci chodit s cedulí: Pozor, nebezpečí! Chtěl bych, aby čtenáři s mou knihou přírodu poznali a měli ji rádi, protože když ji budou mít rádi, budou ji chránit. Když se procházíte lesem, vidíte zelenou hmotu, která vám nic neříká. Když si však představíte jméno každého stromu, z hmoty se stávají jednotlivci, kteří jsou pro vás důležití…“ Kniha na první pohled zaujme už svou obálkou s nenápadným, ale působivým obrázkem. Dokonce by se dalo říci, že je nápadná právě svou nenápadností. Ilustrátor Francois Place volil střídmé vyjadřovací prostředky a o to více působí na fantazii malých i velkých čtenářů. Stejné je to i se samotným příběhem. Je sice plný napětí a často až příliš krutých scén, tak jak je to poslední dobou běžné, ale to není v knize to hlavní. Velkou převahu mají motivy jako láska, přátelství, spolehlivost, odvaha, vynalézavost, obětavost, humor, hravost, odpuštění, hezký vztah ke starým lidem, k dětem, smysl pro spravedlnost, schopnost si za všech okolností poradit a nevzdávat se, myslet na druhé a také na to, jak kdo svým životem působí na okolní svět. Děj knihy se odehrává na velkém stromě a pod ním, protože zde všichni její hrdinové žijí. Někteří si počínají bezohledně, někteří zodpovědně, tak jako my, obyvatelé planety Země. A stejně jako v našem životě, i v životě hrdinů knihy hraje velkou roli poznání, že na šetrném přístupu k životnímu prostředí záleží více, než se na první pohled zdá. Vědec, který přišel s objevem, že strom je živý organismus, a který zná tajemství síly ukryté v míze, brzy upadne v nemilost. A protože tím vědcem je Tobiášův otec, prožije hlavní hrdina knihy napřed vyhnanství a pak i usilovné pronásledování. Chce zachránit sebe i rodiče a také mnoho jejich a svých přátel. A navíc k těm ohroženým patří i krásná a moudrá dívka… Příběh vyšel ve dvou knihách. Ani se jim skoro nedá říkat „díly“, tak těsně na sebe navazují. Proto je nejlépe číst obě současně. Také je potřeba mít na čtení čas a nedělat pokud možno moc velké přestávky – vyprávění se totiž často vrací do minulosti a sleduje střídavě jednotlivé hlavní postavy. Pozoruhodný děj i mistrný, podmanivý sloh dokáže nadchnout i dospělé, jak o tom svědčí například slova Václava Cílka v závěru první knihy. Lze jen doporučit, aby si Tobiášův příběh nejdříve přečetli rodiče. Jednak proto, aby si o něm mohli se svými potomky povídat, jednak kvůli správnému načasování. Nedá se totiž dost dobře říci, pro jak staré děti se knížka hodí, to mohou nejlépe posoudit právě rodiče. A hlavně: nejlepší čas na její přečtení je hned teď, kdy si ji aspoň my dospělí můžeme ještě užít neovlivněni pojetím filmových tvůrců. ALENA HRDLIČKOVÁ, Šmidingerova knihovna

TIPY ZE SÍTĚ Najdi si svého farmáře

Z GALERIE MARUŠKY KAMENÍKOVÉ Přinášíme vám malou ochutnávku působivých kreseb třeboňské zooložky (ornitoložky) Marie Kameníkové. Ilustrátorstvím se profesionálně neživí – výtvarně tvoří v čase, který jí vybude po skončení práce v Českém nadačním fondu pro vydru. Své obrazy každoročně poskytuje do aukce pro neziskový sektor, také již ilustrovala zoologická skripta, která jsou nyní v editaci. Věnuje se převážně kresbě, ale i malbě zvířat a všech jejich anatomických i fyziologických komponent, rostlin a jejich částí, nabízí také možnost zpracování ilustrací pro různé přírodovědné propagační materiály, informační tabule, plakáty atd. Pro případnou spolupráci ji můžete kontaktovat na tel. 739 233 081 nebo e-mailu [email protected].

FEJETON Ireny Vackové O mé ekologické výchově Jihočeský občasník o životním prostředí

26 Mám za sebou mnoho let ekologické výchovy, vychovávala jsem jak děti a mládež, tak dospělé (včetně mojí mamky), a chci se podělit o pár příběhů. Brávala jsem městské děti na výlety. Jednou jsme s dětmi na výletě procházeli kolem ohrady s pštrosy, které choval místní zemědělec. Byla to nezvyklá podívaná, a tak jsme se u ohrady trochu zdrželi. Aby děti jen na ptáky nekoukaly, ale dověděly se také něco nového, začala jsem jim o zvláštnostech ptačí říše něco povídat. Jedno dítě utrhlo listy smetanky a kopřivu a cpalo je pštrosovi skrz ohradu. „To jíst nebude,“ řekla jsem rázně: „To ze své domoviny nezná.“ Pštros přiběhl a lačně celou hrst sežral. No, stane se. Pak jsem se při výkladu dostala k tomu, že ptáci vylučují jen trus a moč je v podstatě jen přilepená pevná část na trusu, krystalická kyselina močová, když v tom jedno dítě nadšeně vykřiklo: „Jé, ten pštros čůrá!“ Nechápala jsem, jak je to možné, teprve doma jsem si v moudrých knihách našla, že pštrosi jsou jedinou výjimkou mezi ptáky, kteří mají tekutou moč. Ale v tu chvíli jsem měla pocit, že mi to ti ptáci dělají naschvál. A děti už mi nevěřily ani slovo. Dělávala jsem letní tábory pro děti, přírodovědně zaměřené, na jednom z táborů jsme jeden rok zažili „vosí léto“. Vosy byly všude, houfy jich létaly kolem várnice s odkapávajícím sladkým čajem, mnoho jich otravovalo při jídle, sedalo na marmeládu, ale i na nenamazaný chléb, na ruce, na hlavu, na obličej… Vylétávaly z lesa i louky, stovky z nich nám rozdaly své žihadlo a my na ně líčili pivní pasti. Snažili jsme se vypadat, že je vše v pořádku, aby děti nebyly hysterické, a zároveň omlouvat vosy, aby si děti zachovaly úctu ke všemu živému. Když jsem mazala asi stý štípanec chladivou mastí, snažila jsem se dotyčnému chlapci vysvětlit: „Nezlob se

na tu vosu, je to jen nic netušící zvířátko, myslela si, že jí chceš ublížit, proto tě bodla, nevěděla, že jsi hodný.“ „Já se na ní nezlobím,“ řekl hošík s uslzenýma očima, když v tom jsem ucítila palčivou bolest, vyletěla jsem i s chladivou mastí půl metru vysoko a vyjekla: „Aúú, ty mrcho, rozmačkám tě na cimpr campr!“ a ze zad jsem si setřásla dvě vosy. Vysvětlovat jsem už nemusela nic. Založila jsem také přírodovědný kroužek, snažila jsem se děti vést k ohleduplnému chování k přírodě a k její ochraně. Poté, co děti splnily v lese několik úkolů z ekologického kvízu, dostaly odměnu – bonbóny. Papírky z nich ale bezostyšně hodily na zem. V tu chvíli jsem věděla, že vše je jen marnost a marnost. Na Ekotrhu a jiných akcích jsem dělávala soutěže pro děti s ekologickou tématikou, na jedné z nich měly děti odpovídat na otázky a vybrat jednu z odpovědí. „Co nemůžeš vyhodit v lese?“ zněla otázka. Dalo se vybrat „ohryzek od jablka“, „ubrousek od svačiny“ „láhev od pití“. Pamatuji si jednu romskou dívenku, která nebyla s to pochopit, že nemůže zahodit láhev. „Ale můžu,“ opakovala pořád, „Jasně, že můžu.“ Nějaká rozložitelnost ji absolutně nezajímala. „A na co je ta sůl v krmelci, teto?“ Tak touhle otázkou zvědavého Daniela začala další episoda mého ekovýchovného působení, totiž ekoporadenství. Odpověděla jsem: „Aby si lesní zvěř mohla chodit v zimě líznout, protože má málo minerálů.“ „Ale proč?“ Aha, tak to jsem nevěděla. Má seno a zimní pastva míň minerálů než potrava v létě, nebo potřebuje metabolismus zvířat pohybujících se v zimě větší přísun solí? Nebo to nesouvisí s procesy přeměny živin, ale s propustností buněčných membrán? Ptala jsem se všemožných odborníků, ale nikdo to nevěděl. Děti prostě vždy najdou naše slabiny. A z toho plyne, že při ekovýchově: 1. ze sebe uděláte úplného blbce, 2. ukážete svou pravou tvář, 3. zjistíte, že nevíte o přírodě vůbec nic a 4. dokonce ani děti ekologicky nepřevychováte – pokud na ně člověk působí pár hodin týdně, je to házení hrachu na zeď. A vůbec, je házení hrachu na zeď ekologické?

Chlumanský trh

zelenina, ovoce, koření, bylinky, květiny a další tradiční venkovské produkty Každou první sobotu v měsíci v Chlumanech (1.5.2010, 5.6.2010, 3.7.2010, 7.8.2010, 4.9.2010 ) od května do září od 8,00 do 12,00 hodin na volném prostranství u obecního úřadu

AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK, SEMINÁŘŮ A DALŠÍCH AKCÍ PRO VEŘEJNOST NAJDETE NA

www.krasec.cz/kalendar

ovoce, zelenina, bylinky, med, houby, koláče, květiny, koření, potřeby pro drobné chovatele ... Přijďte se podívat a nakoupit čerstvé produkty! Všichni jste srdečně zváni! Pokud chcete nabídnout také své produkty, kontaktujte nás ! Bližší informace na obecním úřadě 602328400.

Na internetových stránkách www.krasec.cz je provozována ekologická poradna, v níž je nejširší veřejnosti nabízena možnost zeptat se na otázky z následujících tematických oblastí: - Ochrana přírody - Přírodní zahrada - Biopotraviny a místní potraviny - Energetika - Ekologické stavění - Odpady - Zelená kancelář - Správní řízení / účast veřejnosti - Zvířata - Zákony - Komunitní a místní rozvoj - Ekologická výchova (školní i mimoškolní) - Šetrná domácnost - Zemědělské alternativy - Jiné

Mám zájem o objednání publikace: INZERCE V ČASOPISU KRASEC Soukromá řádková inzerce - do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt) - 50 Kč Komerční plošná inzerce - celá strana A4: 3 000,- Kč - 1/2 strany: 1 800,- Kč - 1/4 strany: 1 000,- Kč - 1/8 strany: 600,- Kč - inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 % Slevy pro opakované zveřejnění inzerce: - 2 x zveřejnění sleva 10% - 3 x a více zveřejnění sleva 15%

o informace k akcím (seminář, přednáška, výstava aj.):

Jméno: Kontakt (adresa, telefon nebo e-mail):

KONTAKT: [email protected]

Dne:

Podpis:

Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Krascem, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, Jihočeskému kraji a kontrolním orgánům. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně.

Po vyplnění formuláře je otázka odeslána specializovanému poradci, který tazateli odpoví. Otázky a odpovědi, které mají širší platnost, jsou zároveň zveřejněny na internetu.

TÉMA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:

STROMY O stromech a nejrůznějších tématech, která s nimi souvisejí. O tom, jak někoho stromy inspirují a jinému nesmírně vadí, jak je můžeme bránit, fotografovat, chránit, kácet, vysazovat i využívat při ekologické výchově. „Stromy nás provázejí životem doslova od kolébky po rakev... Stromy jsem poznával ze země i z výšky, lezl jsem na ně, abych alespoň takhle pronikl do hájemství ptáků. Později jsem pomalu vnímal i koloběh života stromů, sázel jsem jedny a porážel druhé. Koloběh věčného rození i umírání, věčná pouť ve spirále postupně se vzpínající k nebesům...“ (Ivo STEHLÍK, v knize Stromy k nám hovoří)


Foto Z. Jelenová

Fotografie František LANGMAJER

Kde můžete získat časopis Krasec? l České Budějovice

Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3 Obchod Slunečnice, Chelčického 21 l Jindřichův Hradec

Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I l Strakonice

Zdravá výživa JEČMÍNEK, Velké nám. 219 Šmidingerova knihovna, Husova 380 Městské infocentrum, Velké nám. 2

KRASEC, o.s.

l Vodňany

Městské muzeum, Nám. Svobody 18

Senovážné náměstí 9

l Písek

Prodejna NATURAL, Budovcova ul. l EKOPORADNY sítě KRASEC

ČESKÉ BUDĚJOVICE

l SÍŤ kanceláří Pohádkového království l Krajský úřad JČ. kraje – odbor ŽP l knihovny v jižních Čechách

3

7

0

0

1

l školy zapojené do sítě MRKEV l objednat na www.krasec.cz

Téma: Z LAVIC DO PŘÍRODY. číslo 14. jaro 2010 DOPORUČENÁ CENA 25 Kč JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ. Portrét JARMILA ICHOVÁ

Recommend Documents