Úvodem Vážení čtenáři! Vítáme vás v novém školním roce. Doufáme, že vám četba prvního čísla školního časopisu zpříjemní chvíle trávené ve škole. Jako hlavní téma jsme si zvolili návštěvu generálního ředitele společnosti ArcelorMittal Ostrava na SPŠ v uplynulém školním roce, která byla pro naši školu velmi významná. Pozornost jsme věnovali rozsáhlému projektu modernizace metalografických laboratoří, o kterém se můžete dočíst v rozhovoru s panem ředitelem. Vynikajícího úspěchu dosáhl student třídy S4.A Radim Chromčák v soutěži věnované mladým strojařům. V loňském školním roce se někteří studenti vyjádřili i k zajímavému tématu – v jaké době bych chtěl žít. Jejich odpovědi si můžete přečíst na stránkách našeho časopisu. A na závěr jsme oslovili některé studenty z prvního ročníku, jaké první dojmy si odnášejí z naší školy. Doufejme, že všichni prváci budou se studiem na naší škole i nadále spokojeni. Redakce Šroubku přeje všem čtenářům úspěšný školní rok. Srdečně vás také zveme do naší redakce – klubu školního časopisu. Vaše příspěvky můžete posílat na e-mail:
[email protected]. -redakce Šroubku-
Téma Rozhovor s generálním ředitelem ArcelorMittal Ostrava panem Kochuparampilem Vedení společností ArcelorMittal Ostrava a ArcelorMittal Frýdek-Místek zavítalo na naši školu 3. 6. 2010 u příležitosti předání finančního daru ve výši 500 tis. Kč určeného k podpoře modernizace metalografických laboratoří. Předložený projekt nese název „Využití modelovacího software Simufact.Forming ve výuce hutnictví“ a doplňuje tak rozsáhlý projekt „Modernizace laboratoří praktické výuky na SPŠ F-M“. Slavnostního setkání v aule školy se zúčastnila také náměstkyně hejtmana MSK Mgr. Věra Palková. Generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava pan Augustine Kochuparampil svolil při této příležitosti k uveřejnění interview a poskytl naší redakci rozhovor, který si můžete nyní přečíst. Interview uvádíme v anglickém originále, níže je český překlad.
Generální ředitel ArcelorMittal Ostrava při slavnostním setkání v aule SPŠ.
1. Poznal jste už blíže náš region? Jak se vám líbí?
Mr. Kochuparampil: I have been here for less than a year. I came to Ostrava region in the middle of June and in a very short time I really fell in love with this place. Personally me and my family love this place, professionally this is even better. Pobývám zde méně než rok. Přijel jsem do Ostravy v polovině měsíce června a již v krátké době jsem si toto místo oblíbil. Osobně mohu říct, že já a moje rodina máme toto místo velmi rádi, z profesního hlediska je to ještě lepší. 2. Kam jste již v České republice zavítal?
Mr. Kochuparampil: I have spent four days all together in Prague – it’s one of the most beautiful cities in Europe. I still haven‘t finished, I will be going back to see even more of the good sights and to get some experience. Last Saturday I was in the Beskydy Mountains – beautiful. Strávil jsem celkem čtyři dny v Praze – je to jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. A stále nejsem u konce - chystám se Prahu znovu navštívit, abych spatřil další krásné památky a získal skvělé dojmy. Minulou sobotu jsem byl v Beskydech a bylo to opravdu nádherné. 3. Víme, že jste již působil na různých místech v Evropě, mohl byste nám říct, která evropská země Vám přijde nejbližší?
Mr. Kochuparampil: It‘s a very difficult question. I have lived in a number of European cities and places. If you ask me professionally in terms of challenges and in terms of satisfactions that I am getting I would say the best place is Ostrava, it’s the Czech Republic. In terms of personal living I liked Hamburg because our children used to live with us. If you ask me the second choice in terms of personal living, it’s Ostrava. The differences – in Hamburg I had my children. To je velmi obtížná otázka. Žil jsem v mnoha evropských městech. Z profesního hlediska pokud jde o možnosti a spokojenost s tím, čeho jsme dosáhli, mohu říct, že nejlepší místo je právě Ostrava. Co se týče osobního života, měl jsem velmi rád Hamburg v Německu, protože zde s námi žily naše děti. Jako druhá volba v mém osobním životě připadá v úvahu Ostrava, rozdíl je v tom, že v Hamburku jsem měl své děti. 4. Jaký je základní rozdíl mezi životem v Indii a v Evropě? Mr. Kochuparampil: We would have to spend a few hours together to explain to you. I think basically people everywhere are very nice. I like people in the Czech Republic as much as I like people in India. We have a different status of development. In India there is a developing economy. If you look in Europe, Germany is at a particularly developed level, Czech is also at a developed level. As a result of the different stages of development, you find there are some
differences. All the problems I do have in India it is because of its huge size - big problems but opportunities are also big. Today we are talking in terms of growth from 8 to 9 per cent. Here we are struggling to have 1.8 per cent. So there are opportunities but the problems are equally big because India has got a population of 1.1 billion people. Do you know? India was under the colonial rule for a number of centuries so the development was lowered. But in the last twenty years, there has been a phenomenal change which is taking place - in terms of self-confidence of the people and in terms of the growth in the economy. The outlook of people has changed. I have been out of the country since 1994. Each time I was there was something new. Whereas here I think things seem to have come to a saturation level. Like in the case of metallurgical industry. All the growth is taking place elsewhere. But it doesn’t mean that industry is going to go ever from here. We need to see how to improve our productivity, how to make steel of a good quality that will sustain us longer. The way development is taking place here is different from how the development is taking place elsewhere. It is a very difficult question. Museli bychom spolu strávit několik hodin, abych to mohl vysvětlit. Myslím si, že všude se najdou milí lidé. Mám rád lidi v České republice stejně jako v Indii. Hospodářský rozvoj našich zemí je ale rozdílný. Indie je rozvíjející se země. Když se podíváme na Evropu, Německo je na vysoce rozvinuté úrovni, česká ekonomika je také na rozvinuté úrovni. Výsledkem těchto rozdílných stádií jsou mnohé odlišnosti. Všechny problémy, které vidím v Indii, jsou kvůli její obrovské velikosti – mnoho problémů, ale jsou zde také velké možnosti. Ekonomický růst v Indii se dnes pohybuje mezi 8 až 9 procenty. Kdežto zde zápasíme s růstem 1,8 procent. Takže v Indii je mnoho možností, ale ve stejné míře i problémů, protože Indie má přes miliardu obyvatel. Věděli jste to? Hospodářský vývoj Indie byl po mnoho let v útlumu v důsledku koloniální nadvlády. V průběhu posledních dvaceti let se ale situace změnila, a to především z pohledu ekonomického růstu země a získaného sebevědomí jejich obyvatel. Od roku 1994 žiji v zahraničí, ale kdykoli jsem svou zemi od té doby navštívil, viděl jsem určitou změnu. Naopak v Evropě se zdá, že rozvoj dosáhl určitého stupně nasycení, jako je tomu v případě hutnického průmyslu - ten hlavní rozvoj probíhá v jiných zemích. Neznamená to ovšem, že průmysl odtud vymizí. Je nutné, abychom zvýšili produktivitu a abychom vyráběli ocel vysoké kvality, která nás udrží na trhu. Je to velmi složitá otázka, protože v obou koutech světa probíhá rozvoj průmyslu odlišně. 5. Jak trávíte v naší zemi volný čas?
Mr. Kochuparampil: I have been looking for some free time and I am still looking for some free time. The first year when I came here we were going through huge crises. This kept me really busy with meeting the immediate requirements of the plant. But when I can I still try to take some time off at the weekends – Saturdays, Sundays, I like going for a long walk in the Beskydy Mountains. In fact we went for a long walk. I think it was 5 km. So on Saturdays, Sundays I try to do something which I like, I like doing a little bit of reading, I like doing a little bit of business reading on the internet, just to see what is going on in a global industry. What I have not been able to do – I’d like to play some sports, I used to do it elsewhere but here I haven’t started so far. Volný čas je něco, co stále hledám. Na začátku jsme procházeli obrovskou krizí a uspokojování potřeb závodu mě velmi zaměstnávalo. Pokud je to možné, beru si volno o víkendu. Rád jezdím do Beskyd, například minulý týden jsme absolvovali asi pětikilometrovou trasu. Během víkendu se snažím věnovat tomu, co mám rád – občas trochu čtu, a to včetně obchodních zpráv a toho, co se děje ve světovém průmyslu. Bohužel se mi zatím nepodařilo najít si čas na sport, dříve jsem se mu věnoval, ale zde jsem zatím neměl příležitost ani začít.
6. Co byste vzkázal našim studentům hutnictví? Mr. Kochuparampil: This is exactly the message which I have said here. I think they have chosen the right discipline. I am a great believer in metallurgical industry. I have been in it for 35 years and I have really no regrets, I think it was the right decision. Looking to the future it will be as I have mentioned - metallurgical industry will be there, it will stay and it will develop. And if we talk of Ostrava we are very optimistic and we have also many investment plans to modernize the facilities and to be in a position to produce steel that is required here and not only here. I want you to be very optimistic. We have got to offer some opportunities for young people to take a job in the metallurgical industry in the future. Myslím, že studenti si vybrali správný obor, ve který mám já osobně velkou důvěru. Pracuji v tomto odvětví již 35 let a nelituji toho, bylo to správné rozhodnutí. Hutnictví má budoucnost a bude se i nadále rozvíjet. Rozvoj hutnictví na Ostravsku vidíme velmi optimisticky a máme několik investičních plánů zaměřených na modernizaci vybavení. Chceme vyrábět kvalitní ocel, která bude žádaná. A proto: studenti, buďte optimističtí, v budoucnu na vás čekají pracovní příležitosti.
7. V čem vidíte budoucnost hutnictví v Evropě a v našem regionu? Mr. Kochuparampil: This is a well-debated question which is taking place. How I see metallurgical industry – I think it is here to stay. But it is not going to grow in terms of quantity; it is going to grow in terms of quality. The growth is going to be taking place in a developing world – which is Brazil, China or India. But in Europe metallurgical industry will continue to develop – but it will be going on slowly on a quality change – producing on a higher volume and higher value. To je výborná otázka pro diskusi. Myslím si, že hutnický průmysl má budoucnost, tento vývoj se zde ale nebude měřit kvantitou, nýbrž kvalitou. Kvantitativní růst bude probíhat v rozvíjejících se zemích, jako jsou Brazílie, Čína nebo Indie. V Evropě se bude hutnictví rozvíjet i nadále, jen kvalita a následně cena budou vyšší.
Společné foto na závěr setkání v aule školy. V popředí náměstkyně hejtmana MSK Mgr. Věra Pálková, generální ředitel AMO Augustine Kochuparampil a vedení obou společností, ředitel SPŠ Mgr. Martin Tobiáš a studenti.
Redakce Šroubku děkuje panu generálnímu řediteli za poskytnutí rozhovoru. Text byl publikován se souhlasem společnosti ArcelorMittal Ostrava. Rozhovor provedli: Petr Pospěch (S2.A), Jan Szlauer (S2.A) a Lukáš Sklepek (Z4).
U příležitosti návštěvy těchto významných hostů na naší škole jsme si dovolili také oslovit personálního ředitele firmy ArcelorMittal Frýdek-Místek Rostislava Tkáče.
Rozhovor s personálním ředitelem ArcelorMittal Frýdek-Místek Ing. Rostislavem Tkáčem Jak hodnotíte spolupráci s naší školou, příp. jak ji vidíte do budoucna? Momentálně je vysoká kvalita spolupráce s Vaší školou. Od roku 2000 hutnictví toho nemělo tolik co nabídnout, ale pevně doufám a věřím v dobrou budoucnost. O jaké absolventy má Vaše společnost zájem? Především jevíme zájem o absolventy zdejší školy, hlavně pak oboru hutnictví. Co byste vzkázal studentům? Studenti udělali dobře už jen tím, že jsou na této škole. Redakce Šroubku Vám děkuje za rozhovor. Rozhovor připravil Martin Nič (H4).
Interview s panem ředitelem o modernizaci metalografických laboratoří na SPŠ Redakce Šroubku připravila v novém čísle školního časopisu ještě jeden rozhovor na téma nedávno zpracovaného rozsáhlého projektu modernizace technických laboratoří. Proto jsme si dovolili oslovit pana ředitele a položit mu několik otázek. Pan ředitel začal náš rozhovor krátkou předmluvou, ve které nám prozradil, že projekt modernizace technických učeben se připravuje již tři roky. Metalografické laboratoře jsou pouze začátkem a postupně se budou modernizovat všechny laboratoře, aby se zkvalitnila výuka nejen hutnictví, ale i všech ostatních oborů na škole. Také se zmínil, že částka potřebná na modernizaci učeben dosáhla výše 7 mil. Kč, z toho 6,5 mil. Kč představuje dotace z fondů Evropské unie. 1. Kdo se podílel na vypracování projektu a kdo se nejvíc zasloužil o modernizaci laboratoří? Na vypracování projektu se podílela spousta lidí ze školy i z výběrové komise. Projekt se po dvou letech příprav a zjišťování podrobností sestavoval přes půl roku. Nejprve se vzaly v úvahu nové laboratorní úlohy a následně se podle potřeb těchto úloh vytvořila vize vybavení učebny. Sestavený projektový záměr se nechal přehodnotit pěti různými firmami, např. Třinecké železárny, VÚHŽ, Strojírny Třinec, Fakulta strojní VŠB TU Ostrava atd. Jmenovitě musíme zmínit paní prof. Pavlicovou, která je duší metalografické části projektu. Dobrý pocit máme z výběrové komise, kde byli zástupci firem (a zároveň absolventi naší školy) a také náš zástupce.
2. Je pravda, že laboratoře na tak vysoké úrovni nemají ani vysoké školy v ČR? Je možné, že i pro zástupce vysokých škol budeme po realizaci projektu velkým překvapením. Ale jisté je, že mezi středními školami budeme na špici hlavně kvůli metalografickému softwaru Simufact.Forming, na který darovala finanční prostředky ve výši 500 tis. Kč společnost ArcelorMittal. 3. Na co nového se můžeme v moderních metalografických laboratořích těšit? Na úplně nové vybavení, jako například brusky, leštičky, metalografické mikroskopy, počítače s novým špičkovým softwarem Simufact.Forming. Laboratoře KOM a technologické laboratoře budou vybaveny špičkovou měřicí technikou Mitutoyo, přibude nová trhačka, tvrdoměr, drsnoměr a mnoho dalších přístrojů. 4. Pro které obory a ročníky budou tyto laboratoře přístupné? Budou přístupné pro všechny obory, protože naše laboratoře více či méně souvisí s každým oborem na škole. 5. Museli profesoři projít nějakým speciálním školením? Profesoři zatím prošli školením v polštině firmy EC-Engineering k software Simufact.Forming. Software byl dodán polskou firmou. Školením k obsluze zařízení teprve učitelé projdou. 6. Je obtížné nový software obsluhovat? Já osobně si myslím, že není až tak obtížné tento software obsluhovat, jelikož má spoustu podobného s programy AutoCAD a Inventor. 7. Jak na Vás zapůsobil generální ředitel firmy ArcelorMittal Ostrava při červnové návštěvě SPŠ? Byl to obrovský úspěch, že nás navštívil a že nám taková společnost, jako je ArcelorMittal, darovala finanční prostředky. Pan Kochuparampil byl velice příjemný a přijmout dar od generálního ředitele takové společnosti jako je ArcelorMittal byla veliká čest. Moc nás potěšilo, že pan Kochuparampil byl spokojený a mluvil o SPŠ jako o klíčové škole pro další spolupráci. Už nyní máme domluveno 15 setkání a akcí na období od ledna příštího roku za účelem zlepšení spolupráce s tímto podnikem. Hlavně chci zdůraznit, že my už po firmách nebudeme vyžadovat finanční či materiální pomoc, ale teď nejvíc potřebujeme morální podporu pro technické obory, aby náš kraj získal dostatek technicky a kvalitně vzdělaných lidí. 8. Naše poslední otázka: V čem vidíte největší přínos těchto laboratoří? Ve zkvalitnění výuky v technických oborech a vybavení školy. Každopádně to bude mít přínos nejen pro žáky, ale také pro učitele, kteří si touto formou mohou zdokonalit a rozšířit své vědomosti. Přínos vidím také ve zkvalitnění jednání s firmami, neboť si myslím, že zaměstnanci firem se budou k nám chodit učit na těchto zařízeních. Přáli bychom si, aby si všichni žáci těchto modernizačních změn vážili. Je za námi obrovský kus práce – získat dotace z fondů EU není zase tak jednoduché. Je to obrovská šance pro naše studenty zdokonalit se pro profesní dráhu i studium na vysoké škole. Redakce Šroubku děkuje panu řediteli za zajímavý rozhovor. Martin (H4), Pavel (HZ2) a Vojtěch (HZ2).
Soutěž
Úspěch našeho studenta na strojírenském veletrhu v Brně Naše škola se může pochlubit vítězstvím v Soutěži mladých strojařů v programování CNC obráběcích strojů, ve které student třídy S4.A Radim Chromčák zvítězil dne 15. 9. 2010 v kategorii frézování s řídicím systémem HEIDENHAIN i TNC530. Soutěž se konala na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a v průběhu šesti dnů se jí zúčastnilo asi 150 žáků z 28 škol. Soutěžící si mohli zvolit řídicí systém a také technologii – frézování nebo soustružení. Po zadání dostali studenti 90 minut na vypracování NC programu podle zadaného výkresu. Radimu Chromčákovi jsme položili pár otázek: 1. Jak ses dostal k této soutěži a jaký máš z ní dojem? Doslechl jsem se o možnosti účasti v této soutěži, zaujalo mě to a ve spolupráci s p. Pešatem jsem se zdokonaloval v programování. Pracoval jsem na tom i o prázdninách. Soutěž byla organizačně na dobré úrovni, mohl jsem využít poznatky získané z praxe a určitě je budu dále využívat. 2. Co na Tebe nejvíc zapůsobilo na veletrhu? Nové technologie v oblasti obrábění, hlavně elektroerozívní obrábění. 3. Kam míříš po maturitě? Buď Vysoké učení technické v Brně nebo VŠB-TU v Ostravě. Redakce Šroubku Ti děkuje za rozhovor a přeje i nadále mnoho skvělých úspěchů.
Názory
V jaké době bych chtěl žít? Šroubek oslovil v minulém školním roce v hodinách českého jazyka některé žáky na škole s otázkou: V které době byste rádi žili? Níže si můžete přečíst zajímavé odpovědi našich studentů pod vedením profesorky Ondřekové. V jaké době bych rád byl, rozhodně ne tam, kde je pyl. Jsem totiž velký alergik, tak bych chtěl být pořád šik. Chtěl bych být v době luxusu a modernizace, kde žijí samé slušné civilizace, kde každý zdraví se:,,Dobrý den“,
a večer promítá se krásný sen. A ráno zas u kompu sedět a do monitoru soustředěně hledět. Chtěl bych, aby byla doma pohoda a nebyla to žádná náhoda. A jaká že je to doba? Je to doba pohody a svobody, kde jí se jenom jahody a rozhodně doba bez hniloby. VOJTĚCH ŠEVČÍK
Z4.
Chtěl bych žít v budoucí době, kdy bude vyřešené ovzduší a vědci vymyslí léky na všechny nemoci, bude bezstarostný život a pro všechny bude dostatek práce. Nebudou nikde na světě války. Vymyslí se bezpečná auta, ve kterých se nebude možno zabít. Zničí se veškeré drogy a jiné návykové látky. Lidé budou ohleduplní a nebudou si navzájem dělat naschvály. ROMAN BRÓZDA H3.
Chtěl bych žít v době husitských válek. Tyto časy byly velmi významné pro české dějiny. Český národ se vzepřel pánům, což bylo významné, protože si šlechta uvědomila, že si nemůže dělat, co chce. Chtěl bych zažít první pražskou defenestraci, protože házet politiky z oken na kopí, to by bylo velice zajímavé. A stát za dlouhou vozovou hradbou a čekat na mnohem silnějšího nepřítele, který je vycvičen k válce, kdežto za tou hradbou je jenom zmatek a strach. Ale v této době si člověk musel hlídat záda, protože nikdo nikdy nevěděl, kdy tě mohl napadnout i známý člověk, do kterého bys to nikdy neřekl. ROBIN VYMLÁTIL H3.
Velmi rád bych žil ve Skandinávii v dobách, kdy Vikingové brázdili moře na krajích Atlantského oceánu. Táhne mě tam mé srdce, které bije pro Odina. Spolu se svými bratry bych plenil přímořské země nebo objevoval nezalidněné ostrovy. Nebo bych byl také rád středověkým kovářem. Ve své kovárně bych někde na okraji města koval vše, co by místní lidé potřebovali, třeba bych podkovával koně nebo bych koval sekery či kladiva. JIŘÍ OLŠANSKÝ
H3.
Chtěl bych žít přibližně v roce 2300. Myslím si, že tam už budou auta létat, lidé si budou ve všech směrech rovni, kola nahradí vznášedla, domy budou vyrobené třeba ze železa. Lidstvo bude kompletně v bezpečí. Možná poznáme i jinou stejně chytrou rasu, jako jsou lidé. Proto bych chtěl žít v této době. Připadá mi, že může být velice zajímavá. ZDENĚK LIPOWSKI H3.
Chtěl bych žít v období první Československé republiky (1918-1938). V této době si lidé podle mě užívali života více než kdy jindy, jelikož bylo po válce a konečně měli svobodu. Také už byly nějaké technologie, ale nebylo jich mnoho. Pro chudé lidi to sice nebylo nic jednoduchého, ale být tak ve střední třídě, tak si vůbec nestěžuju. Asi bych se snažil dostat mezi lidi, kteří zkoumají nové věci. Krajina byla ještě nezdevastovaná a byl mír. Chtěl bych žít v této době, ale umřít před začátkem druhé světové války. MAREK PRZEPIORA H3.
Kdyby to bylo možné, tak bych se nejraději dostal do Ameriky v 60. a 70. letech. Na této době mě nejvíce fascinuje tehdejší životní styl a kulturní rozvoj, hlavně část hudby. Rád bych zažil počátky vzniku některých kapel, které v této době začínaly, a ještě netušil, že i za 50 let je bude znát celý svět.
Rád bych navštívil Woodstock v roce 1969 a zažil atmosféru největšího hudebního festivalu na světě. Chtěl bych se pohybovat mezi lidmi, kteří se nebáli říct svůj vlastní názor i za cenu toho, že by měli být zavřeni. Je mnoho věcí, kvůli kterým bych chtěl žít v téhle době, je jich tolik, že se o nich nemůžu ani vyjadřovat. Každopádně tato doba je pro mě tou nejlepší a vysněnou dobou, ve které bych chtěl žít. JAKUB SADÍLEK S3.B Tuto dobu bych neoznačil konkrétním letopočtem či datem, ale úrovní vývoje techniky nebo společnosti. Rád bych byl svědkem takovéto doby, kde je technický pokrok, protože to znamená větší možnosti, a doby, ve které mají všichni stejná práva a rovné možnosti. A hlavně bych chtěl žít v době, která je bez korupce, kde společnost a každý jednotlivec jsou čestní a vyznávají alespoň nějaké hodnoty. Chtěl bych tedy hlavně žít v době s „dobrou“ společností. TOMÁŠ PETRÍK, S3.B
Moje první dojmy ze SPŠ – Odpovědi studentů třídy ES1. Na SPŠ se mi líbí lepší přístup profesorů ke studentům. Poprvé jsem měl celkem strach, protože nám profesoři zadali mnoho úkolů a věcí, které si máme pořídit… Dva týdny po zahájení školního roku jsme dosáhli na atletickém závodě v Třinci 3. místo. Zatím se mi zde skoro všechno líbí, ale to se časem může změnit. Jenom se mi nelíbí to, že v pátek máme 7 hodin. Také bychom mohli mít více praxe. Líbí se mi dílny a laboratoře. Nejvíc mě nadchla jídelna. Skvěle tu vaří a navíc se nemusí čekat tak dlouho v řadě. Tomáš Hopp Zaujala mě velká budova, ve které se začátkem roku všude ztrácíte. V každé třídě by mohl být dataprojektor, PC a plátno, aby nám profesoři mohli ukazovat látku, kterou v určité hodině probíráme. Tato škola je jinak dobrá. Učitelé mají zatím dobrý vztah ke studentům. I když jsme toho měli zpočátku hodně, všechno se stihlo, dostali jsme 14 dní na to, abychom si všechno udělali. Dalo se to zvládnout. Na základní škole jsem moc neslyšel rozhlas a teď ho slyším skoro denně – myslím si, že je to dobrá věc pro komunikaci, dostávat takto informace. Divil jsem se, že na SPŠ moc nechytám signál na mobilu, ale to se dá přežít. Máme docela pěknou třídu a už jsem se na SPŠ taky zorientoval. Dominik Horní Když jsem nakonec po dlouhých úvahách, na jakou školu mám jít, dospěl k rozhodnutí, jít na SPŠ (bylo to opravdu těžké, nakonec jsem do toho doslova „skočil“), představy byly různé. Skutečnost mě docela překvapila. Věci, které mě potěšily: skvělé obědy :), dobří učitelé, zajímavé předměty. Mínus bych připsal: špatný stav šatních skříní, velké požadavky na úpravu sešitů. Zatím to jde, ale čas ukáže. Budu se snažit! Ondřej Kněžek
Obrovský úspěch opět zaznamenali studenti Technického lycea v mezinárodní soutěži „Bydlím v Beskydech“ Na 1. místě se umístil Tomáš Saran (loňská L3) a na 3. místě Sandra Šodková a Ondřej Holub (loňská L2). Mezinárodní výtvarná soutěž byla zorganizována na prohloubení zájmu o výtvarné umění a folklór se zaměřením na krásy beskydské krajiny. Je potěšující, že studenti naší školy již podruhé získali vítězná ocenění. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v polském Těšíně.
Šroubek Časopis studentů SPŠ Frýdek-Místek Číslo 1, 2010/2011 www.spsfm.cz
[email protected] Šéfredaktoři: Nytrová Kristina (A4.S), Lukáš Sklepek (Z4), Martin Nič (H4) Redakce: Jana Rašková (L4), Vojtěch Šebesta (HZ2.), Pavel Hovanec (HZ2.) Vydává: SPŠ Frýdek-Místek pod vedením Mgr. Polivčakové.
Jedinečná nabídka dalšího vzdělávání v oboru STROJÍRENSTVÍ
Chcete si zvyšovat kvalifikaci? Chcete si zajistit kariérní růst? Chcete stabilizovat svou pozici ve firmě? Střední průmyslová škola, Frýdek – Místek, 28. října 1598, 738 02 Frýdek - Místek vyhlašuje nábor zájemců do pilotního ověřování vzdělávacího programu
Strojírenský technik pracující v systémech CAD/CAM/CNC Jedná se o dvouleté vzdělávání rozšiřující kvalifikaci určené pro
zaměstnance, ženy na mateřské dovolené a OSVČ Vzdělávání je BEZPLATNÉ, realizované v rámci projektu
„Další vzdělávání – nový úkol pro školy“. Naučíte se pracovat v programech AutoCAD, AutoCAD Mechanical, Inventor, programovat CNC stroje v ISO kódu, systémech HEIDENHAIN a EdgeCAM
Bližší informace o programu a přihlášky ke vzdělávání naleznete na webových stránkách školy www.spsfm.cz
Předpokládaný termín zahájení vzdělávání: říjen
2010
