ArcelorMittal Ostrava a její dceřiné společnosti ArcelorMittal Ostrava Do bývalé Nové huti Klementa Gottwalda, která je v provozu od roku 1951, vstoupila největší světová ocelářská a těžařská skupina ArcelorMittal v roce 2003. Ta je obchodním, výzkumným a vývojovým lídrem na všech klíčových ocelářských trzích. Roční kapacita výroby v Ostravě je 3 miliony tun oceli, zhruba polovina produkce se exportuje do více než 40 zemí světa.
ArcelorMittal Ostrava vyrábí železo, ocel a špičkové ocelové výrobky v souladu s veškerou ekologickou legislativou. Do ekologizace investovala od roku 2003 celkem 4 miliardy korun z vlastních zdrojů. Za tuto dobu snížila huť emise prachových částic o více než dvě třetiny na 584 tun v roce 2012. Již dnes tak splňuje limity EU určené tzv. nejlepšími dostupnými technikami (BAT), které vstoupí v platnost až v roce 2016.
Dceřiné společnosti NOVÁ HUŤ – Projekce, spol. s r.o. ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. ArcelorMittal Tubular Products Karviná a.s. ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic, s.r.o. ArcelorMittal Energy Ostrava s.r.o. ArcelorMittal Engineering Products Ostrava s.r.o. ArcelorMittal Ostrava a její dceřiné společnosti mají více než 7500 zaměstnanců. Průměrná mzda v roce 2012 činila 34 213 korun.
ArcelorMittal Ostrava je největším hutním komplexem v České republice
Proces výroby železa a oceli Koksovna
Na koksovně se z pomletého uhlí za teploty kolem 1000 °C vyrábí koks, který je jako zdroj čistého uhlíku jednou ze základních surovin pro výrobu železa. Ročně vyrobíme 1,2 milionu tun koksu, což z nás činí největšího výrobce v ČR.
Aglomerace
Dvě naše aglomerace (Sever a Jih) spékají na pěti aglomeračních pásech železnou rudu, která tvoří další výchozí surovinu pro výrobu železa. Vzniklý tzv. aglomerát tvoří spolu s koksem vsázku do vysokých pecí. Ročně na aglomeraci vyrobíme 2,6 milionu tun aglomerátu.
Vysoká pec
Vsázka (koks a aglomerát) je vkládána do 30 metrových vysokých pecí, kde se vysuší. Poté chemickou reakcí vznikne železo a struska. Při tzv. odpichu pece vytéká tekuté železo o teplotě 1400 °C do připravených vozů zvaných Veronika, které ho zavezou do ocelárny. Ročně na vysokých pecích vyrobíme 2 miliony tun surového železa.
Ocelárna
V tandemových pecích ocelárny je oxidací snižován obsah uhlíku v dovezeném železe. To se tak přemění v ocel, která je díky kujnosti vhodnější pro výrobu finálních produktů než křehké železo. Ocel se pak zpracovává v koncových závodech. Ročně vyrobíme 2 miliony tun oceli.
Ročně vyrobíme přibližně 2 miliony tun oceli Konvenční výroba oceli (primární ocelářství)
uhlí
KO K železná ruda
AG LO M
ER
SO VN
koks
A
spékaná ruda
AC E
VY SO
ocelárna
KÁ
surové železo 1400 °C
PE C Přeměna surového železa do tekuté oceli
surová ocel
legující prvky
MIM
OP odlévaná ocel A O ECNÍ DL ZPR ÉVÁ AC NÍ OVÁ OC N ELI Í
Ostravské mýty o ekologii Mýty a fakta o ArcelorMittal Ostrava (M) „Instalují nová odprašování, ale nezachytávají malé částice“ (F) V souladu s tzv. nejlepšími dostupnými technikami ArcelorMittal Ostrava instaluje tkaninové filtry, které jsou nejmodernější světovou technologií na odprašování. Se stejnou účinností zachytávají nejen částice PM10 a PM2,5, ale také nejmenší PM1. (M) „Přes den limity plní, ale na noc odprašování vypínají“ (F) Všechny odprašovací technologie ArcelorMittal Ostrava pracují 24 hodin denně. Na dominantních zdrojích, které mohou ovlivňovat kvalitu ovzduší, je instalován nepřetržitý kontinuální monitoring emisí. Není tedy možné vypnout filtr, aniž by přístroj naměřil zvýšené hodnoty emisí. Pokud by naměřené hodnoty nebyly v souladu se stanovenými emisními limity, následovaly by postihy ze strany kontrolních orgánů. Navíc by se filtry zanesly prachem a zničily. Miliardové investice do nich by byly zbytečné. (M) „Omezují výrobu a zavírají jednu vysokou pec za druhou“ (F) Huť ArcelorMittal Ostrava může ze svých čtyř vysokých pecí najednou používat tři, zatímco čtvrtá podstupuje opravy. Od roku 2008 se v důsledku krize vyrábí ve dvou vysokých pecích cca 2 miliony tun železa ročně. (M) „Brzy se odstěhují do Polska, kde jsou volnější limity“ (F) Moravskoslezský kraj byl vždy průmyslovým regionem a hutnická a strojírenská výroba zde má více
než 180 let dlouhou tradici. ArcelorMittal chce tuto tradici zachovat a neuvažuje o odchodu z regionu. (M) „Porušují emisní limity a jednají protizákonně“ (F) Na všech svých provozech dodržuje ArcelorMittal Ostrava přísnější limity, než jak je udává legislativa. Celkově huť plní nejen limity dané českými zákony a stropy určené integrovaným povolením Moravskoslezského kraje, ale s předstihem také emisní limity dané tzv. nejlepšími dostupnými technikami (BAT) Evropské unie, které vstoupí v platnost až v roce 2016. Navíc emisní stropy v Moravskoslezském kraji jsou několikanásobně nižší než například v sousedních zemích. (M) „Mají vysoké zisky, ale do ekologizace téměř neinvestují“ (F) Od vstupu do huti v roce 2003 investovala společnost ArcelorMittal Ostrava do ekologizace výroby 4 miliardy korun z vlastních zdrojů. Díky tomu za deset let snížila emise prachu na třetinovou úroveň: za rok 2012 vykazovaly emise historicky nejnižší hodnotu 584 tun.
Mýty a fakta o ovzduší v Moravskoslezském kraji (M) „Ostrava má nejhorší vzduch na světě“ (F) Data Světové zdravotnické organizace (WHO) prokazují, že roční průměry koncentrace prachových částic PM10 byly v roce 2008 v Ostravě stejné jako například v Paříži (38 µg/m3). Více zaprášené podle dat WHO byly mimo jiné Atény (41), Milán (44), Jeruzalém (60), Sofia (68) nebo Peking, který zaznamenal hodnotu 121 µg/m3. Celosvětový průměr byl pak 71 µg/m3.
›
Ostravské mýty o ekologii (M) „Měřící stanice v Radvanicích a Bartovicích měří nejhorší hodnoty v MSK“ (F) Za první čtvrtletí roku 2013 byla průměrná denní hodnota imisí prachu PM10 podle dostupných dat v Radvanicích 72,9 µg/m3. Za stejné období bylo v Českém Těšíně průměrně naměřeno 74,3, ve Věřňovicích 74 a v Bohumíně 77 µg/m3. Je patrné, že obdobné a vyšší imisní hodnoty se reportují v celém MSK. (M) „Za znečištění v Moravskoslezském kraji může hlavně průmysl“ (F) Podíl průmyslu na znečištění ovzduší klesá (od roku 2003 do predikce roku 2012 klesl podíl velkých zdrojů z 58 na 37 %), zatímco podíl automobilové dopravy a lokálních topenišť neustále roste, v tomto období z 23 na 25 %, resp. ze 14 na 29 %. Na kvalitě ovzduší se podílejí také rozptylové podmínky nebo geografická poloha regionu.
Průmyslové mýty a fakta (M) „Kdyby skončil těžký průmysl, ovzduší v kraji by se zlepšilo“ (F) I když ArcelorMittal Ostrava snížila své emise od roku 2008 na polovinu, na kvalitě ovzduší na měřící stanici Radvanice a Bartovice se to výrazně neprojevilo. Stejně tak se na imisích významně neodráží dočasné regulace výroby během smogových dní.
(M) „Čím více vyrábí hutní podniky, tím je vzduch horší“ (F) Průmyslové podniky vyrábějí po celý rok s přibližně stejnou intenzitou, přičemž problémy se znečištěním ovzduší se vyskytují především v zimě, kdy působí i jiné zdroje znečištění, často se horší rozptylové podmínky a vznikají inverze. (M) „Těžký průmysl nezaměstnává mnoho lidí, zavření podniků neohrozí region“ (F) Průmyslové podniky zaměstnávají v MSK 36 % ekonomicky aktivních lidí (téměř 200 tisíc občanů kraje). V případě uzavření podniků by však nepřišli o práci jen tito lidé, ale také mnoho dalších z oborů, jež jsou na průmyslové výrobě přímo závislé. (M) „Limity pro průmyslové podniky nejsou v MSK přísné“ (F) Moravskoslezský kraj má jedny z nejpřísnějších emisních limitů v celé Evropské unii. V některých oblastech jsou stropy dané integrovaným povolením přísnější limity než podle evropské legislativy, která bude pro členské země EU závazná od roku 2016. (M) „Znečištění benzo(a)pyrenem je nejhorší v průmyslových oblastech“ (F) Benzo(a)pyren vzniká při nedokonalém spalování o teplotách 300 až 600 °C. Nižší teploty spalování ukazují na to, že zdrojem benzo(a)pyrenu mohou být kromě průmyslových podniků, které spalují za extrémně vysokých teplot, například i lokální topeniště. Ze sčítání lidu vyplývá, že moravskoslezská města mají nejvyšší hustotu lokálních topenišť v ČR, přičemž Orlová a Bohumín zaujímají první dvě místa.
Společenská odpovědnost Nedílnou součást řízení společnosti ArcelorMittal Ostrava tvoří společenská odpovědnost. Naše aktivity v této oblasti dělíme do čtyř základních skupin: Investice do našich zaměstnanců Výroba trvale udržitelné oceli Obohacování místní komunity Uplatňování transparentního řízení
Podporujeme lepší život v regionu: Vzdělávání: Pomáháme rozvoji technického i humanitního vzdělávání. Organizujeme soutěže, praxe a stáže pro školáky a studenty a spolupracujeme s VŠB –TUO na rozvoji vědy a výzkumu. Zaměřujeme se i na vzdělávání učitelů. Zdraví: Podporujeme bezplatné dárcovství krve, spolupracujeme s Českým červeným křížem, přispíváme na ozdravné pobyty dětí a vytvořili jsme vzdělávací kampaň pro prevenci úrazů u dětí. Sociální projekty: Rozvíjíme partnerství s mnoha neziskovými organizacemi a pomáháme s projekty zaměřenými na pomoc han-
dicapovaným, seniorům, rodinám či sociálně ohroženým dětem.
Kultura: Jsme Kulturním partnerem města Ostravy. Pravidelně podporujeme například festival Colours of Ostrava nebo Letní Shakespearovské slavnosti. Založili jsme dětský gospelový sbor a spolupořádáme benefiční koncerty. Dobrovolnická pomoc: Každoročně se do firemního dobrovolnictví zapojují stovky našich zaměstnanců. Pořádáme také humanitární a charitativní sbírky a zaměstnanci mohou neziskovým organizacím pomáhat i prostřednictvím zaměstnaneckých grantů.
Od roku 2003 jsme na podporu společnosti věnovali 458 milionů Kč
