Téma: Návrh řešení modernizace obrněných transportérů v AČR
Zpracoval : Bc. Jaroslav Matula mail :
[email protected] rota : četa :
Brno 2005
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................... 3 1 MODERNIZACE OT Z POHLEDU EOS .............................................. 9 2 NABÍDKA ZAHRANIČNÍCH VÝROBCŮ OT .................................. 11 3 MOŽNOSTI MODERNIZACE OT VE VÝZBROJI AČR ........ 15 4 MOŽNOSTI VÝROBY NOVÉHO OT V ČR ................................ 19 5 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 21 6 LITERATURA ......................................................................................................... 23 7 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 25 8 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 26
2
Úvod V AČR jsou ve výzbroji většinou obrněné transportéry z 60.let minulého století - např. OT – 64 SKOT1 ( československo – polské výroby ), BRDM 22 ( sovětské výroby ), oba tyto typy jsou v mnoha verzích a provedeních .V malém množství se ještě vyskytují BVP–1 a BVP - 23 ( sovětské výroby ) , které se vyráběly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V současné době jsou ovšem všechny tyto obrněné transportéry již zastaralé morálně i technicky . Vzhledem ke změněným strategickým a taktickým postupům na bojišti , je nutno vybavit AČR modernějšími stroji, které odrážejí po stránce kvality současné potřeby vojenské vědy . Vzhledem k možnostem naší ekonomiky , je několik možných řešení ke splnění tohoto úkolu. Jedním řešením je možnost nakoupit vyrobené obrněné transportéry v zahraničí, další možností je podpořit domácí zbrojní průmysl a zadat tento úkol jemu. Existuje také možnost provést modernizaci stávajících typů obrněných transportérů. Zde je limitujícím faktorem otázka pohonu, která vyřazuje obrněné transportéry typu BVP – 1 a BVP – 2 , z této úvahy, protože používají k pohybu pásy a od této koncepce moderní vojenská strategická věda ustupuje a přiklání se spíše k pohybu na kolech. To je sice výhodné z hlediska provozní ekonomie – nižší spotřeba PHM4 , nižší náročnost na údržbu a také vyšší rychlost jízdy na kolech oproti rychlosti jízdy na pásech ,levnější výroba OT s pohybem na kolech než OT s pohybem na pásech. Z taktického hlediska však větší a snadnější zranitelnost kol a tím vyřazení stroje z pohybu. Tento nedostatek je řešen mnoha technickými opatřeními ( systém stálého centrálního dohušťování tlaku v pneumatikách za jízdy i při opakovaném prostřelení , systém speciálních vrstev materiálu v pneumatikách , který umožňuje dojezd několika desítek kilometrů i při zcela prostřílené pneumatice).Přesto je však v tomto případě OT s pásovým pohonem méně zranitelný . Tím nám zůstávají jako kandidáti na modernizaci obrněné transportéry typu OT – 64 SKOT a BRDM 2 . Zde vstupuje omezení , které je stanoveno v podmínkách Ministerstva obrany a to požadavek na přepravu výsadkového roje v počtu 11 osob. Zde se domnívám , nebyly zohledněny zkušenosti americké armády v Iráku a Afghánistánu, zkušenosti ruské armády v Čečensku a dále obecné zkušenosti vojsk OSN z mírových misí na Balkáně a v Africe. Všechny tyto zkušenosti totiž ukazují , že je třeba naopak snížit počet příslušníků výsadkového roje na max. 6 osob. Většina současných konfliktů se vyznačuje bojem malých skupin , kdy je naopak důležité mít flexibilní malou operační skupinu už na sestavě družstvo - četa – rota a v praxi je naopak žádoucí , aby byla četa rozdělena do více vozidel. Je to dáno jednak snížením ztrát a také snadnou zranitelností malé skupiny s několika vozidly a také možností lépe takticky vykrýt náhlý přechod z průzkumu , hlídkování či útoku do nevýhodného postavení typické „ léčky „ a obchvaty afghánských a iráckých teroristů apod., kdy na vhodném místě , za použití min a trhavin , mohou úspěšně zablokovat průzkumnou skupinu a dostat ji do takticky velmi svízelné situace. To se snadno může stát např. při doprovodu zásobovací kolony , kdy je vyčleněna četa vojska k doprovodu , která při tomto uspořádání disponuje třemi obrněnými transportéry. Pokud navíc chceme zabezpečit dokonale kolonu , musíme četu rozdělit na tři oddíly , tzn. OT5 vpředu , OT ve středu kolony a OT uzavírající kolonu. Pak stačí vhodná soutěska ( nebo jiné takticky výhodné místo ) a minami a ručními protipancéřovými zbraněmi je během okamžiku zničen první 1
Střední Kolový Obrněný Transportér – pozn. autora Bronirovannaja Razvedyvatělno-Dozornaja Mašina , tj. pancéřovaný, průzkumně – strážní transportér – pozn. autora 3 Bojový Vůz Pěchoty - pozn. autora 4 PHM – provozních pohonných hmot – pozn. autora 5 OT - touto zkratkou je v textu označován obrněný transportér – pozn. autora
2
3
a poslední OT , se ztrátou 2/3 stavu vojáků doprovodu , zůstává bojeschopný pouze střední OT s posádkou a výsadkovým rojem , který má však silně omezené možnosti použití hlavní zbraně ve věži , z důvodu terénu ( v horách – nemožnost vyššího náměru hlavní zbraně ve věži) , pohyb OT je zablokován a po krátké beznadějné přestřelce , jsou vojáci z OT a obsluhy aut v koloně , nuceni sesednout a pokusit se kombinací zteče a palby , zničit nepřátelské postavení na okolních vyvýšeninách, což je velmi problematické. Jedinou reálnou možností jak ze situace ven , je přivolat vysílačkou posilu leteckého oddílu s obrněnými bitevními vrtulníky , které mohou kolonu zachránit za pomoci vzdušné zteče na cíle nepřátel na vyvýšeninách a eventuální silnou palebnou podporou ( vzhledem k současné platnému snížení palebného průměru na 60 nábojů u vojáka AČR , tj. 2 zásobníky do samopalu vz. 58 , je pak tato situace velmi nezáviděníhodná …). Podobná situace může však vzniknout ve městě , vesnici , u lesa a v kterémkoliv jiném takticky výhodném místě apod. Desítky podobných příkladů to dokládají z praxe. Pokud ovšem četu rozdělíme na 5 až 6 obrněných vozidel , její bojový potenciál je výrazně vyšší i v této situaci. Tím chci říci , že zadavatel projektu modernizace obrněných transportérů nevzal v úvahu tyto moderní poznatky přímo z bojišť lokálních válek a konfliktů . Značná část válek je také vedena jako tzv. „ válka stínů „ , neboli systém „ udeř a ustup „ , v těchto případech je rovněž velký počet osob v roji výsadku takticky nevýhodný. Zkušenosti z těchto bojů od „ SPECNAZ „6 , „U.S. Army Speciál Forces 1st SFOD D (Delta) „7 , „U.S. Army Rangers „8 apod. , dokladují , že i s tímto moderním pojetím záškodnické války lze úspěšně bojovat , ale je třeba opustit stereotyp, kdy výsadkový roj odmítá vzdálit se od svého OT , naopak , pouze netradiční pojetí střetného boje - rychlé rozvinutí do bojové sestavy a útok na protivníkovy body odporu ze všech možných směrů , s podporou postupujícího OT a podpůrnou palbou z něj , umožňuje zvítězit v tomto střetnutí . Výsadkový roj však musí být schopen se i vzdálit z dohledu OT a flexibilně reagovat na rychle se měnící situaci. Pokud tedy použije tuto taktiku , tak protivník ztratí výhodu překvapení a boje z léčky a náhle může být sám zaskočen a často i napaden z jiné než bojující strany ze zdánlivě chráněného „ týlu „ . Jinak při pasivní obraně OT dochází k obklíčení OT s posádkou a rojem a zničení OT i posádky s rojem. Proto se domnívám , že o modernizaci lze uvažovat i u vozidel BRDM 2 , která pochopitelně nemohou vézt výsadkový roj v počtu 11 osob , z rozměrových důvodů . V otázce výzbroje a pancéřové ochrany , moderní vojenská věda přehodnocuje dřívější požadavky a boj s tanky a obdobnými cíly je nyní očekáván naprosto výjimečně. Proto hlavní zbraní OT má být ve věži automatický vysokokadenční malorážový kanón ráže 20 až 50 mm, eventuálně doplněný spřaženým (koaxiálním ) univerzálním kulometem běžné pěchotní ráže používané v příslušné armádě ( někdy je používán místo kanónu granátomet ráže 40 mm ) , v AČR by se jednalo o 7.62mm kulomet. Náměr zbraní by měl být asi –5o až +80o, odměr by měl být 360o . V OT by mělo být umístěno několik modernějších ručních přenosných protiletadlových kompletů třídy “STRELA“ nebo „ STINGER „ , nebo spíše modernějších tříd , pro potřeby obrany OT a výsadkového roje proti leteckým útokům protivníka v nízkých letových výškách ( v kritické situaci , lze nouzově tyto prostředky použít netradičně i proti útokům na OT z vyvýšenin , skal , výškových budov apod. ).Rovněž by zde měly být k dispozici protitankové řízené střely pro obranu OT proti tankům. 6
Otrjad Specialněvo Naznačenija - Oddíl Speciálního Určení - jeden z nejelitnějších oddílů výsadkových a zvláštních vojsk armády SSSR a nyní Ruské armády – pozn. autora 7 elitní speciální jednotka americké armády 8 elitní speciální jednotka americké armády
4
Hlavním posláním hlavní zbraně ve věži OT, je tedy nyní ničení živé síly protivníka , jeho obranných zodolněných postavení a ničení protivníkových OT , eventuální obrana proti nízkoletícím leteckým prostředkům nepřítele ( to však vyžaduje možnost náměru zbraně 70 a více stupňů ) Obě zbraně by měl ovládat střelec přes televizní kameru ve věži, střelec by měl sedět v korbě OT a nikoliv ve věži , což by umožnilo výrazně snížit rozměry OT a tím i celkovou výškovou siluetu OT a dosáhnout tak podstatně horší rozeznatelnosti OT na větší vzdálenost. Při konstrukci OT by měly být rovněž vzaty v úvahu poznatky o technologii „ STEALTH 9„ , která umožňuje výrazně omezit nemaskující prvky OT , tj. jednak infračervené záření, dále radarový odraz apod. V oblasti pancéřové ochrany lze tuto , díky posledním poznatkům vědy a techniky , zesílit a učinit mnohem odolnější , to vše bez výrazného růstu hmotnosti stroje. Zde přichází v úvahu vhodné tvarování pancíře , jeho složení ( vrstvené pancíře, keramické vložky , vložky z uhlíkových vláken a aramidu, vnější prvky v podobě dodatečného , snímatelného zodolnění - „ dynamického reaktivního pancíře druhé a třetí generace „ ,vhodný systém softwarového řízení akce dynamického pancíře třetí generace10. Lze doporučit řešení pancéřové ochrany na bázi kovo keramického kompozitu (obdoba britsko-amerického Chobham), na němž je v matrici nanesena organická vrstva na bázi aramidu (uhlíková vlákna). Důraz v pancéřové ochraně je třeba rovněž klást na horní části věže a korby , protože na tuto část moderní PTŘS útočí nejčastěji a dále na dno korby a jeho tvar , aby dokázalo odolávat výbuchům min. A konečně, i když střela pronikne dovnitř a exploduje, měl by být v bojovém prostoru osádky a výsadkového roje umístěn aktivní ochranný systém , který zabrání požáru a výbuchu ( podstatně modernější forma systému používaného už v tancích T-54 , T-55 a T-72 ( tzv. „automatický protipožární systém umístěný uvnitř bojového prostoru osádky tanku „), který by však měl být schopen reagovat už na stadium předvýbušné ( tj. znemožnit v reálném čase výbuch po vniknutí projektilu dovnitř bojového prostoru OT , v řádu milisekund a v podstatě rozprášením vhodné chemické směsi zabránit výbuchu [výbušnou směs neutralizovat chemicky ] a požáru , bez ohrožení osádky a výsadkového roje ) .Vybavení tzv. systémy aktivní ochrany APS11, Active Protection Systéme : - OT mělo být vybaveno systémem elektronického rušení, který je schopen zneškodňovat všechny používané typy PTŘS, včetně typu TOW, na největší možnou vzdálenost ( např. ruský systém Štora, apod.) - dalším v pořadí aktivní ochrany OT, by měl být systém aktivní ochrany ( např. ruský Arena , apod. )., tedy odpalovač malých "antiraket", které ničí přilétající střely mrakem střepin. . [Všechny APS fungují stejným způsobem. Na věži umístěný malý radar milimetrové vlnové délky neustále pátrá po podezřelých objektech v okolí OT a předává data řídícímu počítači, který je vyhodnocuje. Jakmile je v okolí o poloměru 50 m zachycen objekt směřující rychlostí od 70 do 700 m/s přímo k OT, je vyhodnocen jako nebezpečný. Počítač poté zvolí jednu z "antiraket" a určí okamžik jejího odpalu. Raketa je odpálena šikmo vzhůru a exploduje v okamžiku, kdy je střela ve vzdálenosti 9
technologie vyvinutá v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, která umožňuje „ neviditelnost „ - technologie. snižující radiolokační, infračervené a hlukové nemaskující příznaky bojové techniky 10 Povrch OT by měl být obložen reaktivním výbušným pancířem 3. generace, jehož počítačový řídící systém určuje ještě před zásahem, které bloky mají být odpáleny. 11
Active Protection Systéme - účelem těchto zařízení je zničit protitankovou řízenou střelu dříve, než se OT dotkne. Je vlastně dotažen do konce systém " reaktivního ("výbušného") pancíře, který představuje pouze jakýsi "systém poloaktivní ochrany".
5
-
asi 25 m od tanku. Výbuch vymrští šikmo dolů mrak střepin, které střelu zničí. Celý proces trvá maximálně 0,4 sekundy.Pěchota, pro níž by byly střepiny smrtelně nebezpečné, musí být varována, proto je na věži umístěno světelné signální zařízení, které upozorňuje, že systém aktivní ochrany je zapnutý.Při zkouškách se ukázalo, že zařízení APS skutečně výrazně zvyšují pravděpodobnost přežití OT na bitevním poli. Uvádí se, že ztráty by klesly 1,5 až 1,7krát. Vysloveně ideální jsou pro konflikty, při nichž musejí obrněné jednotky čelit těžko zjistitelnému nepříteli vybavenému lehkými protitankovými zbraněmi, tj. při mírových nebo protiteroristických operacích.] 12 Aktivní obranný systém OT , založený na moderních informačních zodolněných technologiích, by měl být vybaven mimo jiné i zařízením k detekci zemních min.
obrázek 1- APS v bojové praxi Pramen : http://www.military.cz/russia/armour/tanks/aps/aps.htm
Systém řízení palby by měl kombinovat nejen obvyklé prostředky, tedy denní optiku, infračervený senzor a laserový dálkoměr, ale i radar milimetrové vlnové délky, což by výrazně zvýšilo přesnost a rychlost palby při boji s protivníkovými OT i dalšími cíly a ve svém důsledku by to znamenalo výrazné zvýšení „ šance na přežití bojového vozidla na bojišti „ . Ve vybavení by nemělo chybět zařízení pro příjem navigačního signálu družic - GPS. Taktická data ze všech senzorů by měla být vyhodnocována počítačem. Celkově lze říci, že úroveň elektronické výbavy OT nejmodernější koncepce by měla plně odpovídat úrovni avioniky současných bitevních helikoptér. OT by mělo být vybavenou moderními miniaturními kamerami ( se zómovacími možnostmi ) a pasivními IR čidly na vnějším pancíři , které by umožňovaly v podstatě výhled z vozidla na 360 stupnů všemi směry a tyto poznatky by díky propracované informatice byly schopny na centrálním LCD panelu velitele a osádky zobrazovat přehledně veškerou bojovou situaci kolem vozidla za všech povětrnostních situací ( i v noci ) . Zároveň by pro případ poškození čidel v boji zůstávalo nouzové vedení bojové činnosti pomocí klasických periskopů a průzorů jako dosud jako nouzová záloha. Velitel , střelec řidič a výsadkový roj by tak měli k dispozici každý , samostatný LCD display s centrálně soustředěnými informacemi , což by posunulo bojové schopnosti osádky tohoto OT minimálně o jednu třídu nad konkurenci protivníka. V otázce pohonu kol je třeba použít pohon ať už 4 x4 , nebo 8 x 8, ale respektovat souvislosti s hmotností, poměrem měrné hmotnosti na cm2 dosedové plochy pneumatiky a hlavně poměr hmotnosti a měrného výkonu motoru . Tyto parametry spolu s vhodně zvoleným motorem o dostatečném výkonu v kW , by měly vozidlu zajistit za všech okolností , v každé bojové situaci , dostatek výkonu k rychlému 12
Jako zdroj dat , byly použity články v časopisech ATM , Střelecký magazín , Střelecká revue a http://www.military.cz/russia/armour/tanks/aps/aps.htm
6
pohybu , dostatek akcelerace , dostatečnou průchodivost ve všech méně únosných terénech a hlavně přiměřenou spotřebu paliva a tím také dostatečný dojezd OT jak v režimu jízdy v terénu , tak v režimu jízdy na zpevněných komunikacích. Tento dojezd by se měl pohybovat v okruhu minimálně 500 km. Pohyb OT ve vodě by měl umožňovat hydrodynamický pohon s jednou tryskou v ose v zadní části OT, manévrování by mělo umožňovat výklopné kormidlo v zadní časti OT. nebo je možno použít tzv. „ hydrodynamický pohon, více tryskami „ . V přední části OT by se měl nacházet sklopný vlnolam - pancéřová deska k odrážení vln při plavbě ve vodním toku , kterou lze nouzově v kritické situaci na souši zdvihnout a zajistit si tak dodatečnou částečnou předsunutou protipancéřovovou ochranu. Konstrukce korby OT by samozřejmě měla zajišťovat vodotěsnost celého OT a vytvářet základní podmínku pro překonání vodního toku v boji tzv. „ z chodu „ ( tzv. bez nutnosti zastávky OT a úpravy stroje ). Rovněž je vhodné uvažovat při konstrukci OT o možnostech snadných oprav v bojové situaci a na bojišti . z logistického hlediska je upřednostňována možnost rychlé výměny motoru , převodovky a jiných celků poškozeného OT , přímo na bojišti v řádu hodin. Motor a nádrže paliva , by se přitom měly nacházet v „ bezpečných zónách OT „ a jejich případný zásah , požár ani výbuch by neměl bezprostředně ohrozit osádku OT ani výsadkový roj uvnitř vozidla. Rovněž z hlediska zásobování PHM , je upřednostňován systém dieselových motorů , eventuálně vícepalivových motorů s palivem primárním – naftou a snadnou úpravou pro případná nouzová sekundární paliva – letecké palivo , benzín apod. Řízení OT by mělo být maximálně zjednodušeno - automatická převodovka , posilovač řízení , vizuální a akustické varování při vzniku kritických momentů - únik provozních kapalin , přehřívání motoru , porucha chlazení , požár apod. Na display vyvedený pohled vpřed a vzad , který umožňuje couvat velmi rychle bez nebezpečí uváznutí apod. Dostatečná viditelnost z OT a to i v noci apod. Při konstrukci vnitřku bojového prostoru – korby OT , by měly být vzaty v úvahu všechny poznatky o pasivní a aktivní bezpečnosti posádky , s cílem maximálně chránit posádku proti vlivu vnější bojové činnosti a dosáhnout maximálního efektu „ přežití živé síly uvnitř OT na bojišti . V otázce vybavenosti moderní elektronikou – systémy spojení , GPS , vedení bojové činnosti , vnitřní dorozumívací zařízení, spojení s výsadkovým rojem vně vozidla apod., je třeba trvat na maximální propojenosti těchto systémů , jednoduchosti , rychlosti a zálohovatelnosti , tak , aby při poškození , bylo možno snadno přejít na záložní nouzový systém .Tyto systémy by také měly být maximálně odolné proti vnějšímu protivníkově rušení tzv. „ elektronickým bojem „ . OT by měl být vybaven samozřejmě přetlakovým systémem ochrany proti chemickým a biologickým ZHN13. Záchranný vnější systém - několik skupin granátů se silným dýmotvorným účinkem ve vhodných místech na vnějším pancíři OT a řízeným centrálním systémem řízení bojové činnosti v OT , který v kritické situaci odpálí salvu granátů , čímž vytvoří dýmovou mlhu a sníží tedy vizuální viditelnost OT a omezí viditelnost a zaměřítelnost OT prostředky infračervenými a laserovými14 , čímž umožní OT jeho opuštění kritického bojového prostoru, nebo alespoň evakuaci a záchranu posádky nepojízdného OT. OT by také mělo být schopno přepravy vzduchem, v rámci výsadkových operací. S trochou nadsázky lze říci, že OT nejmodernější konstrukce ( OT 21. století ) , by měl být téměř nezranitelné. Přesněji řečeno, jeho posádku by chránilo PĚT nezávislých prvků, což jí 13
ZHN – zbraním hromadného ničení využívá se zde efektu , že tyto paprsky ( infra a laiserové ), jsou v mlze a dýmu vlivem rozptylu na kapkách mlhy a dýmu velmi málo účinné až neúčinné – pozn. autora 14
7
zaručuje maximální pravděpodobnost přežití. Na největší vzdálenost může zasahovat systém elektronického rušení, který by měl být schopen zneškodňovat všechny používané typy PTŘS, včetně typu TOW. Druhý v pořadí je systém aktivní ochrany , tedy odpalovač malých "antiraket", které ničí přilétající střely mrakem střepin. Povrch OT by byl obložen reaktivním výbušným pancířem 3. generace, jehož počítačový řídící systém určuje ještě před zásahem, které bloky mají být odpáleny. Tím by dokázal ničit nejen průbojné střely , ale i moderní protipancéřové střely tzv. kinetické AP střely , které probíjejí pancíř nikoliv průpalným a průbojným účinkem , nýbrž díky své speciální konstrukci ,velmi vysokou kinetickou energií prostě „ prorazí „ pancéřovou ochranu ( s jejich zastavením mají problém i moderní kovo-keramické pancíře ). Většinu těchto moderních prvků však bohužel postrádají i uvažované OT ze zahraničí ( Steyr Consortium (Rakousko) - Pandur II 8x8 s věžovým kompletem RCWS 30 Rafael, Patria Vehicles Oy (Finsko) - dvě nabídky na dodávku vozidla AMV 8x815 s rozdílnými věžovými kterými jsou Hittfist 30 OTO Melara a RCWS 30 Rafael ) , které byly přihlášeny do výběrového řízení .Vzhledem k tomu , že všechny výše uvedené poznatky a technologie jsou již dnes dostupné , je smutnou skutečností , že tzv. „ modernizace OT v AČR , znamená nahrazení zastaralých OT , poněkud modernějšími OT , o skutečně „ moderních OT pro 21 století „ se však vůbec nedá hovořit ani náhodou. Jejich schopnosti na moderním bojišti jsou tedy jen o něco větší než schopnosti současných OT ve výzbroji AČR . Další zajímavou skutečností je , že oba přihlášené OT nejsou zatím zavedeny v žádné jiné armádě zemí NATO a rovněž jejich kompatibilita se standardy NATO je diplomaticky řečeno „ velmi problematická“ . V dalších kapitolách bude tedy rozebrána modernizace OT v AČR , z pohledu EOS16 , jednotlivé možnosti řešení modernizace OT , tj. nákup v zahraničí , modernizace stávajících OT domácím zbrojním průmyslem a vývoj a výroba nového moderního OT domácím zbrojním průmyslem .
obrázek 2 OT 64 v akci Pramen : archiv autora
15 16
přezdívaná v odborných kruzích „ ROSOMÁK „ - pozn. autora EOS – Ekonomika obrany státu
8
1 Modernizace OT z pohledu EOS Z pohledu Ekonomiky obrany státu se jedná o značnou finanční zakázku státu . Jde o dodávku 234 kolových obrněných transportérů v celkové hodnotě kolem 20 miliard korun. Je to nejdůležitější a svým rozměrem největší modernizační projekt Armády České republiky, v oblasti výzbroje pro pozemní síly AČR , za posledních 15 let. Pro MO ČR by měly být rozhodující tato kritéria : ► cena ► splnění technicko-ekonomických podmínek ► splnění podmínky účasti českého průmyslu ► rovné podmínky pro všechny uchazeče , také pro domácí zbrojní firmy Z hlediska EOS budou mít tedy výdaje na modernizaci OT , vliv především na makroekonomickou oblast a v menší míře i na mikroekonomickou oblast. Samozřejmě , že by nebylo správné omezovat vliv tržního prostředí ve zbrojní výrobě , ale je třeba rovněž respektovat „ stejné „ podmínky pro domácí a zahraniční výrobce v oblasti zbrojní výroby . Rovněž je nutné akceptovat , že zbrojní průmysl zaměstnává početnou skupinu obyvatel země a vzít v úvahy i vojensko-strategický rozměr problému.. Z tohoto hlediska můžeme usuzovat : že dovoz zahraničních OT , nám přinese sice nové OT , ale měli bychom požadovat současně spolupráci v tzv. ofsetech17, je však nutno trvat na tom , aby ofsety byly výhodné pro domácí zemi , tzn. přinesly nové technologie apod. ( to je však z hlediska veřejné kontroly zcela iluzorní, protože tyto programy jsou „tajné „ a nelze tedy s určitostí a přesností posoudit jejich skutečný dopad na zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti průmyslu ČR a tím nepřímo i na růstu HDP - viz. např. nejasná situace kolem ofsetů u Gripenů apod.). Jinak se domnívám , je zahraniční dodávka zbrojní výroby pro vlastní průmysl domácí země , pouze odčerpáním prostředků použitelných v dané zemi na růstové investice a státní nákupy a také ztracenou příležitostí pro domácí zbrojní průmysl. Podpora domácího zbrojního průmyslu (myšlena samozřejmě podpora v reálné oblasti !!), může mít značný vliv na rozvoj zbrojního průmyslu a ostatní kooperující průmyslové výroby , která se projeví růstem technologické úrovně celého odvětví ( vliv tlaku na vědu a výzkum , na nejrůznější subdodavatele apod. ). V důsledku přijetí modernizovaných OT, nebo OT moderní výroby zbrojních firem z ČR , to může znamenat zvýšení exportu těchto výrobků na trhy zemí třetího světa a zemí bývalé Varšavské smlouvy , což se může také projevit na růstu HDP ( samozřejmě jen pokud bude tato činnost podporována vládou ČR ). Rovněž je nutno vzít v úvahu , že dodávky vlastní armádě tvoří u zbrojních firem „jakýsi“ etalon kvality , pokud neuspěje zbrojní firma na domácím trhu, je na ní pohlíženo v zahraničních armádách velmi kriticky , i když takticko-technické a ekonomické parametry zbrojního výrobku jsou velmi dobré. Vzhledem k výše uvedenému , se domnívám , že vláda by měla v rozumné ( přiměřené situaci a možnostem) výši ( ne nesmyslně vysoké, a ne tzv., „ za každou cenu „ - viz příklad Aera Vodochody , apod.), poskytnout domácímu zbrojnímu průmyslu možnosti pro vyzbrojení AČR a také mu poskytnout možnosti pro export svých výrobků a 17
programy , kterými v dohodnuté výši ve smlouvě, zajistí zahraniční zbrojní výrobce , zakázky pro domácí průmysl
9
oprostit ekonomiku ČR excesů např. prodej „ TAMARY „ ( kdy přes obrovský zájem o tento špičkový pasivní protiletecký radar , nelze tento nikomu prodat a prosperující firma se skvělým renomé a technologicky vyspělým výrobkem se pohybuje na hraně krachu a to vše v důsledku omezení vlády ČR , samozřejmě bez příslušných kompenzací. To rozhodně nesvědčí o podpoře domácího zbrojního průmyslu a už vůbec ne o možnostech tržního hospodářství v ČR a také to vysílá varovný signál pro zahraniční investory v těchto oblastech). V případě nákupu OT od zahraničních výrobců by rovněž měly být pro spravedlivé porovnání cen uvažovány i tzv. latentní náklady , tzn. náklady na krytí zvýšené nezaměstnanosti , v důsledku úpadku příslušné zbrojní výroby v ČR , zvýšené náklady spojené s logistikou a se zajištěním provozu v dalších letech apod.Je třeba se rovněž zamýšlet nad strategickou dostupností náhradních dílů , budeme v případě válečného konfliktu vůbec schopni být zásobování z dané země od jejího zbrojního průmyslu v dané časové dostupnosti ? Z pohledu AČR je třeba tuto investici ze značné části hradit mimo běžný provozní a investiční rozpočet AČR, aby se zabránilo situaci která vznikla při modernizaci T-72 a při projektu L-159 , kdy značná část disponibilních finančních prostředků odčerpaných na tyto zakázky vedla k nutnosti razantních úspor v armádě, což vedlo ke stagnaci stavu armády, s neblahými důsledky do současnosti , např. situace v oblasti vševojskové hlavňové protivzdušné obrany , otázka raketové techniky a mnoho dalšího. Ze strategického i taktického hlediska je armáda tak silná , jak je silný její nejslabší článek. Také nás poučuje vojenská historie, že šanci zvítězit má pouze vyvážená armáda, tzn. že všechny složky armády musí být na přibližně stejné úrovni . Nestačí mít pouze např. tanky a letectvo na slušné úrovni a ostatní složky na podprůměrné úrovni. Proto musí být modernizace prováděna sice se stanovením priorit a také ekonomických možností , ale ne stylem „ teďˇ koupíme tanky a letadla a ostatní složky armády musí na modernizaci počkat 20 let „ , protivník bude útočit vyváženou silou a takto oslabenou armádu pravděpodobně snadno zničí . Proto je třeba znovu uvážit , zda by nebylo vhodnější více dbát na úroveň domácího zbrojního průmyslu a rozhodující komponenty logistiky mít možnost čerpat z domácího zbrojního průmyslu ( např. ruční zbraně , střelivo , vozidla apod.). Tento přístup může znamenat značné výhody při nutnosti přechodu na režim mobilizace zdrojů nebo dokonce válečné ekonomiky . Mimo toho z pohledu národohospodářského se domnívám , že aplikování teorií o státních nákupech domácí zbrojní produkce ( přirozeně za odpovídajících TTD této techniky , ekonomické únosnosti a nákladovosti), může za předpokladu růstu kvality , technologické úrovně této produkce a parametrů TTD, vést k růstu celého HDP.
obrázek 3 OT BRDM 2 Pramen : http://www. military.cz
10
2 Nabídka zahraničních výrobců OT V souladu se schváleným harmonogramem zadávacího řízení programu „Přezbrojení Armády České republiky obrněnými transportéry“ podaly v pondělí 14. listopadu 2005 své nabídky na dodávku nových obrněných transportérů společnosti Steyr Consortium (Rakousko) a Patria Vehicles Oy (Finsko). Steyr podal nabídku na dodávku vozidla Pandur II 8x8 s věžovým kompletem RCWS 30 Rafael. Patria podala dvě nabídky na dodávku vozidla AMV 8x8 s rozdílnými věžovými komplety, kterými jsou Hittfist 30 OTO Melara a RCWS 30 Rafael.18 Steyr Consortium (Rakousko)- typ Pandur II 8x8 s věžovým kompletem RCWS 30 Rafael : Technicko taktické parametry OT : Výrobce: Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (SDPS) - Rakousko Délka: 6,57-7,68 m Šířka: 2,67 m Výška: 2,06 m (závisí na variantě) Motor: vznětový šestiválec o výkonu 298 kW Posádka: 12-14 osob (v závislosti na bojové variantě) Výzbroj: až do ráže 105 mm Maximální rychlost: 100-105 km/h Hmotnost: 12-15 t Jízdní dosah: 600 km19
obrázek 4 OT – Pandur Pramen : http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796 18
19
http://www.army.cz http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796
11
Patria Vehicles Oy (Finsko) - AMV 8x8 s rozdílnými věžovými komplety, kterými jsou Hittfist 30 OTO Melara a RCWS 30 Rafael : Technicko taktické parametry OT : Výrobce: Patria Industries - Finsko Délka: 7,3 m Šířka: 2,9 m Výška: 2,3 m Motor: Scania DI 12 o výkonu 294 nebo 360 kW Posádka: 12 (2+10) osob Výzbroj: až do ráže 105 mm Maximální rychlost: 105 km/h Hmotnost: 14-16 t (dle provedení) Jízdní dosah: 800 km20
obrázek 5 Patria - AMV 8 x 8 Pramen : http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796
Dále zde pro srovnání přikládám údaje třetí zahraniční společnosti , která však sama odstoupila z konkurzu . Jedná se o švýcarskou společnost Mowag a její OT Piranha IIIC 8x8 . 20
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796
12
Švýcarská společnost Mowag a její OT Piranha IIIC 8x8 : Technicko taktické parametry OT : Výrobce: Mowag - Švýcarsko Délka: 6,93 m Šířka: 2,66 m Výška: 2,17 m Motor: MTU 6V183 TE 22, výkon 260-331 kW Posádka: 9 (3+6) osob Výzbroj: kanon 25 mm, kulomet 7,62 mm Maximální rychlost: 100 km/h Hmotnost: 12,9 t Jízdní dosah: 500-800 km21
obrázek 6 OT – Piranha Pramen : http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796
K těmto nabídkám několik postřehů . Je zvláštní , že se OT Patria opět ocitá ve středu zájmu kompetentních orgánů AČR, ačkoliv, v sousedním Polsku při zkouškách byly zjištěny vážné nedostatky tohoto typu . Rovněž v roce 2004 v Portugalsku tento OT díky svým „ technickým přednostem „ , prohrál výběrové řízení na nové OT v Portugalsku . Po testech v Polsku dopadlo z výběru na nové OT ( výběr z Patrii , Movagu a Piranhy ), nejhůře OT Patria, přezdívané „ Rosomák „ . Patria nakonec nabízela nejnižší cenu ve snaze získat výběrové řízení na dodání 690 OT pro Polsko. Při testech bylo zjištěno ,že : 21
Patria tonula na vodní hladině ( byla příliš těžká )
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796
13
-
-
Byla příliš velká , nevešla se do transportního letounu zn. Herkules C-130 ( „ a prý plní podmínky standartu NATO „ …. ) Měla značné potíže s funkčností střelecké věže a výzbroje Ukázalo se také , že výrobce nemá žádné zkušenosti s výrobou OT tohoto typu OT má příliš těžkou věž, která není přizpůsobena rozměrům a celkové hmotnosti OT Je příliš vysoká a široká Vrtule vodního pohonu jsou umístěny bezprostředně nad koly , což zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození při manévrech na pevné zemi Navzdory značným rozměrům je uvnitř příliš těsno, takže pravděpodobně nebude možné Patrii využít jako sanitní vůz ( nevejdou se tam ani čtyři nosítka ), ani jako velitelský vůz , protože se do něj nevejde potřebná aparatura. OT odolá sice zásahu 30mm projektilu na čelní pancíř , ale bohužel na bocích a v zadní části OT je jeho ochrana velmi slabá. Tento OT není schopen splňovat standardy NATO a proto dosud není zaveden v žádné členské zemi NATO .
obrázek 7 Příklad moderního OT Pramen : http://www.army.cz
14
3 Možnosti modernizace OT ve výzbroji AČR Modernizace BRDM-2 na verzi BRDM-2VR „ Výsadkové mechanizované a průzkumné jednotky naší armády nedisponují moderními prostředky ozbrojeného průzkumu a palebné podpory. AČR se proto rozhodla posílit tyto jednotky modernizovanými průzkumnými vozidly BRDM-2. V první fázi bude modernizováno několik desítek těchto vozidel na verzi BRDM-2/99 (BRDM-2VR), určenou pro palebnou podporu nejprve pro elitní 43. výsadkový prapor, která ponese dva kulomety 12,7 mm a 7,62 mm. S jejich vysazováním na padácích se však nepočítá. Dalšími verzemi budou postupně průzkumná verze, a protitanková verze vyzbrojená PTŘS. Všechna vozidla dostanou nejmodernější přístrojové vybavení, které výrazně posílí jejich možnosti. Dozbrojení se předpokládá zejména granátomety, těžkými kulomety, a protitankovými řízenými střelami. Změn doznal i vnější vzhled vozidla, kdy dvě přední pancéřovaná otevírací okénka byla nahrazena pancéřovým sklem.“ 22
obrázek 8 Modernizované BRDM - 2VR Pramen : http://www. military.cz
„V
Praze se představil BRDM-VR Velitelská verze modernizovaného lehkého kolového transportéru označovaná jako BRDMVR se v pondělí 18. března dopoledne představila v Praze funkcionářům Ministerstva obrany a Generálního štábu. Tato ukázka se konala u 6. zabezpečovací základny, kam modernizované vozidlo typové řady BRDM-2 dorazilo o den dříve po vlastní ose z Vyškova, kde se konají jeho vojskové zkoušky. „V přepravě tohoto vozidla nebyl žádný problém. Jen jsme je museli opatřit příslušnou dálniční známkou. Cesta po dálnici z Vyškova do Prahy trvala přibližně čtyři hodiny čistého času,“ prozradil nám podrobnosti převozu vozidla vedoucí obchodního oddělení Jiří Teichman z Vojenského opravárenského podniku 026 Šternberk, kde jsou tato vozidla modernizována. Inovovaný lehký kolový transportér BRDM-2 dosahuje maximální cestovní rychlosti 100 km/hod. 22
toto rozhodnutí je několik let staré ( z roku 2001) a dokládá „ koncepčnost armády „ – viz zdroj dat http://www. military.cz
15
Z původního vozu BRDM toho v modernizované verzi mnoho nezůstalo, což ředitel VOP Šternberk Ing. Petr Zajíc považuje za výhodu. Na celé modernizaci se z 67 % podílejí české podniky a náklady na úpravu jednoho vozidla činí 17 milionů korun. „Cena zahraničních lehkých obrněných transportérů podobných charakteristik dosahuje minimálně dvojnásobku částky potřebné na modernizaci, a i proto nejsme jediní, kdo ve světě lehké kolové transportéry BRDM modernizuje,“ říká Petr Zajíc a dodává, že také polská armáda modernizuje BRDM-2, i když nikoliv tak progresivně jako ve VOP 026 Šternberk. V zadní části vozidel řady BRDM-2 je zabudován nový vznětový čtyřválcový motor s turbodmychadlem, jednokotoučová třecí spojka, pětistupňová převodovka, upravená přídavná převodovka a pomocná převodovka náhonu vodometu. Korba transportérů s bočními výstupy byla upravena pro zajištění přepravy šesti osob a došlo i k vylepšení jejích ergonomických parametrů. Vozidla jsou odolná proti střelbě z běžných protipěchotních zbraní a výhled z nich byl zlepšen zabudováním oken z balisticky odolného skla. Samostatně byl řešen i věžový komplet a vyměněny spojovací prostředky, které nyní plně odpovídají standardům NATO.“ 23 ( Článek je z roku 2002 ) . Stejným způsobem bychom mohli rozebrat možnosti modernizace OT 64 SKOT ( tento obrněný transportér má dokonce ještě mnohem větší potenciál ke své modernizaci - dostatečné rozměry , jednoduchost původní konstrukce možná modulární vylepšení prvků konstrukce apod.). Projekt na modernizaci OT 64 byl zpracováván ve Vojenském opravárenském podniku 026 Šternberk, bohužel ( opět !!) byl zastaven ze strany MO ČR. Přitom předběžná analýza dokazovala, že za zhruba poloviční cenu , než je cena nového OT, lze modernizací získat OT se srovnatelnými TTD .Stejné třídy OT jsou úspěšně modernizovány v ostatních zemích , bohužel jen ne u nás . Tyto úvahy spolu s jakousi „ nechutí „ spolupracovat formou kooperačních vládních zakázek na úrovni zbrojního průmyslu ČR + SR + Polsko , vedou ke zbytečnému prodražování nákupu moderní vojenské techniky , navíc se zásadně do těchto propočtů neuvádějí „ latentní „ dodatečné náklady , které jsou pak vykazovány v údajích běžných investic a výdajů . Jako příklad lze uvést situaci u Gripenů, jejich nákup si vyžádá značné investice , oprava a stavba nových letištních ploch, hangárů , úplně přestavět a přeorientovat logistiku ( jiné veškeré PHM, maziva , obslužná a zásobovací technika apod. ) , nutnost nákupu nových trenažérů a mnoho dalšího. To vše v řádu dalších miliard Kč. Tyto údaje jsou však „ zahaleny tajemstvím „ a nejsou běžně uváděny. Laická veřejnost, je utvrzována v domněnce , že stačí částka na přímé získání Gripenů. To pak spolu s neexistencí nákladového účetnictví 24, vede k celkovému naprostému zkreslení ekonomických nákladů, vstupů a výstupů a může ve svém důsledku vést k chybným rozhodnutím z hlediska EOS.
obrázek 9 BRAMS- SPHK25 Pramen : http://www. military.cz 23
http://www.army.cz/mo/tisk/areport/2002/8/22.htm AČR používá pouze tzv. „ tokové účetnictví „ 25 Samohybný Protiletadlový Hybridní Komplex 24
16
TTD
OT 64
BRDM 2
AMV 8x8
5,75
PANDUR II PIRANHA 8x8 IIIC 8x8 6,57 – 7,68 6,93
Délka v metrech Šířka v metrech Výška v metrech Výkon motoru v kW
7,44 2,50
2,35
2,67
2,66
2,9
2,70
2,31
2,06
2,17
2,3
132,4
103
298
4
12 - 14
260 - 331 podle použitého motoru 9(3+6)
294 - 360 podle použitého motoru 12 ( 2 + 10 )
Počet členů 2 + 18 osádky + výsadkového roje Výzbroj věže Kulomet KPVT ráže 14,5 mm + tankový kulomet vz. 43/66 ráže7,62 mm Maximální 94 – 110 rychlost v km / hod. Celková 14,3 hmotnost v tunách Jízdní dosah 740 v km Pohon kol 8x8 Měrný výkon 9,3 motoru na jednotku hmotnosti OT v kW/t Maximální 9 rychlost plavby v km/hod. Země Československo výrobce + Polsko
7,30
Kulomet Až do ráže KPVT ráže 105 mm 14,5 mm + tankový kulomet vz. 43/66 ráže 7,62 mm 95 100 - 105
Kanón ráže Až do ráže 25 mm + 105 mm kulomet ráže 7,62 mm
100
105
7
12 - 15
12,9
14 - 16
750
600
500 - 800
800
4x4 14,7
8x8 25 - 20
8x8 20 - 26
8x8 21 – 18 nebo 26 – 22
9
10
10
10
SSSR
Rakousko
Švýcarsko
Finsko
tabulka 1 Srovnání TTD OT , stávajících v AČR a nových Pramen : autor ( zdroj dat - http://www.army.cz a http://www. military.cz )
17
Tyto výše uvedené údaje demonstrují , že obranný průmysl ČR je spolu s vědeckou základnou ČR, schopen modernizovat stávající obrněné transportéry ve výzbroji AČR , na přibližně srovnatelné ( ne–li lepší ) takticko – technické parametry ve srovnání s dodávkou zahraničních OT - Patria , Pandur i Piranha. Přesto , nebo možná snad i proto ?? , je domácí zbrojní průmysl opomíjen při podobných strategických zbrojních zakázkách…. Příkladem k zamyšlení o perspektivách modernizace a podpoře domácí zbrojní výroby, je případ modernizace samohybného autonomního protiletadlového komplexu „STROP „ , z počátku devadesátých let minulého století , v ČR byla radikálně znemožněn vládou ČR, jeho další vývoj. Na Slovensku však tuto konstrukci zdokonalovali a na jejím základě dnes vyrábějí a úspěšně exportují samohybný protilietadlový hybridní (raketovo-hlavňový) komplet BRAMS , který vyrábí firmy Konštrukta Trenčín. Ve výzbroji Armády Slovenské republiky by měl nahradit zastaralý M53/59 PLdvK "Ješterka"26.
obrázek 10 OT 64 SKOT v akci - mise KFOR Pramen : http://www.1rota.com/
26
který bohužel ještě stále musí tvořit páteř vševojskové protivzdušné obrany u jednotek AČR , v důsledku nedostatku modernější výzbroje. Tento zastaralý systém však není v současnosti schopen úspěšně a efektivně „saturovat“ palbou útočící moderní bojové letouny a bojové vrtulníky.
18
4 Možnosti výroby nového OT v ČR O možnostech vědecko výzkumné základny a vývojové základny, spolu s moderní výrobní základnou obranného průmyslu ČR, nejlépe vypovídá pokus o realizaci moderního obrněného transportéru typu ZUBR . „Vlivem potřeby modernějších OT se počátkem roku 2001 velení AČR rozhodlo , že naše ozbrojené síly potřebují nový, menší, rychlejší, silněji pancéřovaný a silněji vyzbrojený kolový obrněný transportér. Přerovské strojírny nabídly AČR obrněný transportér s označením ZUBR. Jde o 6x6 kolový obrněný transportér vyzbrojený 20-35 mm rychlopalným kanónem, a dvěma odpalovacími zařízeními pro PTŘS po obou stranách věže. Obecně lze prohlásit, že OT ZUBR se velmi podobá rakouskému OT PANDUR. Tento velmi ambiciózní projekt však bohužel zatím ztroskotal na nedostatku finančních prostředků , které sužují již dlouhá léta naši armádu. Není vyloučeno, že pokud by se příval financí do resortu obrany zesílil, byl by tento projekt urychleně uskutečněn. Tato verze je pravděpodobná i v případě, že AČR přehodnotí status tohoto projektu. Jedinými OT ve výzbroji naší armády tedy i nadále zůstávají kolový OT-64, menší množství BRDM 2 a pásový OT-90, který vznikl na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako reakce na Vídeňská jednání, která nám určila snížit stavy našich BVP. Jejich přestavbou a instalací věžiček z OT-64 vznikl OT-90. Zatím je tedy projekt OT ZUBR pozastaven. Obrněný transportér ZUBR Jedním z dalších příspěvků v kategorii moderních kolových obrněných vozidel je projekt ZUBR PSP z Přerovských strojíren. Zmíněný výrobce má v současné době osm konkrétních projektů v oblasti vojenské a speciální techniky, kdy právě projekt ZUBR představuje jeden z nosných programů. Nová rodina víceúčelových obrněných kolových vozidel by měla být v provedení 6 x 6, 8 x 8 případně i 10 x 10. Charakteristickým rysem je velmi vysoké použití společných a tedy i vzájemně zaměnitelných celků. To umožňuje zjednodušit opravy, údržbu a pochopitelně celé logistické zabezpečení a usnadnit výcvik obsluhy i servisních techniků. Modulová konstrukce umožňuje dobrou adaptabilnost nejrůznějším požadavkům a dává záruky snadnější modernizace v budoucnosti. Konstrukce vozidel řady ZUBR má umožňovat širokou škálu nejrůznějších zástaveb, což umožní vznik celé řady specializovaných variant. Kromě obrněného transportéru nebo bojového vozidla pěchoty přichází v úvahu i stíhač tanků s protitankovými řízenými střelami, vozidlo palebné podpory s otočnou věží a kanónem až do ráže 105 mm, protiletadlový komplet, průzkumné, velitelské, vyprošťovací, spojovací nebo dílenské vozidlo. Jedním z charakteristických znaků vozidel řady ZUBR je společná korba a podvozek. Korba je svařená z ocelových válcovaných pancéřových desek a zaručuje ochranu proti účinkům ručních palných zbraní, střepin dělostřeleckých granátů a protipěchotních min. Přídavným pancéřováním Ize vytvořit několik stupňů balistické ochrany dle požadavků uživatele, nebo v závislosti na typu konkrétní mise, při které bude vozidlo nasazeno. Vozidla mají disponovat ochranou proti ZHN a automatickým protipožárním systémem. Komunikační prostředky budou standardní dle norem NATO. U celé rodiny vozidel je použit pouze jeden typ nezávislého zavěšení kola. Rozvod typu "H" má možnost zmenšovat poloměr zatáčení vozidla přibržďováním příslušných kol. Všechna kola jsou poháněna a mají taktické pneumatiky s centrálním huštěním. Jejich konstrukce zaručuje nouzové dojetí i v případě úplného úniku vzduchu. Vozidla řady ZUBR by podle názoru výrobce měla nalézt nejen mnohostranné užití
19
v armádě, ale i jako prostředek pro ochranu hranic, pro policejní a speciální protiteroristické jednotky.“ 27
obrázek 11 OT ZUBR Pramen : http://www.military.cz/army_cr/modernizace/zubr.htm
27
http://www.military.cz/army_cr/modernizace/zubr.htm
20
5 Závěr Na základě výše uvedeného , je zřejmé , že „ mýtus „ o neschopnosti domácího zbrojního průmyslu podílet se na modernizaci stávajících OT ve výzbroji AČR , nebo na výrobě nových OT srovnatelných ( nebo i lepších ) než výše uvedená konkurence ze zahraniční , se zcela určitě nezakládá na pravdě, jedná se o „jakési „ pokračování konverze z počátku 90. let minulého století , která vedla k naprostému úpadku zbrojního průmysle celého tehdejšího Československa a ze které se jen těžko vzpamatovávají zbytky tohoto odvětví v ČR a SR (i když zde již příslušná místa pochopila, že : zbrojní výroba , průmyslová politika vlády , naplnění potřeb ASR28 , možnosti státního rozpočtu a růst HDP, jsou natolik propojené otázky , že je lze úspěšně řešit pouze v komplexu opatření a nikoliv jednotlivě nebo dokonce ve vzájemných protikladech a rozporech. Věřím proto, že i vláda ČR pochopí, že další úspěšný rozvoj AČR z hlediska technické úrovně a kvalitní výzbroje je úspěšně řešitelný pouze za komplexního přispění domácího zbrojního průmyslu , vzhledem k omezeným ekonomickým možnostem, které má vláda ČR k dispozici . Také se domnívám , že by nebylo příliš rozumné narušovat komplexnost kvalitní výzbroje AČR tím, že nakoupíme určité drahé zbraňové komponenty v zahraničí, na úkor jiných složek armády . K otázce technických parametrů OT je třeba říci , že stále platí válkami potvrzené strategické přísloví : „ jakákoliv technika , i OT , může mít sebelepší kvality , ale v bojové situaci vždy rozhoduje jen z 50 % technická kvalita vozidla ( OT ) a zbylých 50 % tvoří vycvičenost a schopnosti osádky „. I v soudobém boji může bojová technika kvalitativně a technicky slabší než protivník , v rukou špičkově vycvičené osádky tento rozdíl zcela anulovat. Např. ve válce v Eritrei , letadla třídy Su-22 a Mig- 23 , dokázala se špičkovými zahraničními piloty vyhrávat letecké souboje s mnohem mladšími letouny třídy MIG –29 ( Mirage 2000 apod.).Takže ne vždy je to jen v kvalitní úrovni ( převaze) techniky.
obrázek 12 OT 64 SKOT – SFOR Pramen : http://www.rozhlas.cz/nato/technika/_galerie/52015?type=image&pozice=1
28
Armády Slovenské republiky
21
obrázek 13 OT 64 NÁKRES Pramen : http://www.betexa.cz/cze/pol_ot64.html
obrázek 14 OT 64 - schéma Pramen : http://www.1rota.com/technika.html
22
6 Literatura - ŠEFČÍK, V. a kol. Základy teorie ekonomiky obrany státu.Vyškov : RVO VAV, 1998. ISBN 80-7231-031-3.
- PROCHÁZKA, J., KRČ, M., IVÁNEK, L. Obranný průmysl České republiky po rozpadu bipolarity. Brno : Vojenská akademie, 2003. ISBN 80-85960-67-2
- KRČ, M., SELEŠOVSKÝ, J., IVÁNEK, L. Vliv zbrojní výroby na ekonomický vývoj. Brno : Vojenská akademie, 1999. ISBN 80-85-960-13-3
- PLIVA,V., PAVLÍK, I., KONVALINA, M. Velení motostřeleckým a tankovým jednotkám v soudobém boji. Praha: Naše vojsko, 1988.
- KONOPLJA ,P. I., MAJKOV, N. A. Tankový prapor v boji.Praha: Naše vojsko, 1976.
- DRAGUNSKIJ, D. A., PIVOVAR, J. I., TKÁČ, S. I. Motostřelecký (tankový) prapor v boji. Praha: Naše vojsko, 1988.
- Střelecký magazín , ISSN 1211-4014
- Střelecká revue , ISSN 0322-7650 - HPM , ISSN 1210-1427
- ATM , ISSN 1210-2849
- http://www.army.cz , ze dne 5.12. 2005
- http://www.military.cz/army_cr/modernizace/zubr.htm , ze dne 5.12. 2005
- http://www.military.cz/russia/armour/tanks/aps/aps.htm, ze dne 5.12. 2005
- http://www. military.cz , ze dne 5.12. 2005
23
- http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5796 , ze dne 5.12. 2005
- http://www.rozhlas.cz/nato/technika/_galerie/52015?type=image&pozice=1 , ze dne 5.12. 2005
- http://www.betexa.cz/cze/pol_ot64.html , ze dne 5.12. 2005
- http://www.1rota.com/technika.html , ze dne 5.12. 2005
- http://www.1rota.com/ , ze dne 11.12. 2005
24
7 Seznam obrázků obrázek 1- APS v bojové praxi ................................................................................................. 6 obrázek 2 OT 64 v akci ............................................................................................................ 8 obrázek 3 OT BRDM 2 ........................................................................................................... 10 obrázek 4 OT – Pandur............................................................................................................. 11 obrázek 5 Pátria - AMV 8 x 8 .............................................................................................. 12 obrázek 6 OT – Piranha............................................................................................................ 13 obrázek 7 Příklad moderního OT ............................................................................................ 14 obrázek 8 Modernizované BRDM - 2VR ................................................................................ 15 obrázek 9 BRAMS- SPHK...................................................................................................... 16 obrázek 10 OT 64 SKOT v akci - mise KFOR ........................................................................ 18 obrázek 11 OT ZUBR ............................................................................................................. 20 obrázek 12 OT 64 SKOT – SFOR ........................................................................................... 21 obrázek 13 OT 64 NÁKRES .................................................................................................. 22 obrázek 14 OT 64 - schéma...................................................................................................... 22
25
8 Seznam tabulek tabulka 1 Srovnání TTD OT , stávajících v AČR a nových.................................................. 17
26
