Téma kapitoly: Pěstounská péče

projekt FRVŠ č. 648/2009/G5

Téma kapitoly: Pěstounská péče Linda ŠVRČINOVÁ

Obsah kapitoly Kapitola seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí jako formou náhradní péče o dítě. Čtenáři nabízí pohled na legislativní ukotvení problematiky, základní přehled forem pěstounské péče. Podává přehled postupu a požadavků při podávání žádosti a zprostředkování pěstounské péče. Klíčová slova Pěstounská péče, děti obtížně osvojitelné, pěstoun, zákon o rodině, zákon o sociálně právní ochraně dětí, pěstounská péče na přechodnou dobu, zařízení pro výkon pěstounské péče, evidence dětí vhodných pro pěstounskou péči, evidence žadatelů o pěstounskou péči, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, sociální zabezpečení, státní sociální podpora.

Již na začátku studia textu je důležité si uvědomit, že při všech zásazích do života dítěte a do jeho rodinné situace je nejdůležitější tzv. „ochrana zájmů dítěte“, tedy ochrana jeho vývoje, výchovy, jmění aj. Jestliže je situace v rodině dítěte neúnosná a ohrožuje tak jeho zdravý psychický, fyzický a sociální vývoj, je nutné zasáhnout prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dítěte. Jestliže je třeba dítě z rodiny pro závažné poruchy plnění jejich funkcí odebrat, je několik možností, jak může být dítě zaopatřeno. Jednou z forem rodinné péče o dítě mimo vlastní rodinu je pěstounská péče.

Dítětem se pro účely tohoto textu rozumí nezletilá osoba, tedy osoba mladší 18 let, pokud nebylo zletilosti dosaženo dříve.

1


1

Legislativní ukotvení pěstounské péče v České republice Pěstounská péče byla v dřívější době ošetřena zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči,

ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon však byl ke dni 1. 4. 2000 zrušen a pěstounská péče byla včleněna do zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

1.1

Aktuální legislativní ukotvení pěstounské péče

Pěstounská péče je ukotvena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, týkají se jí § 45a - § 45d. Dále se pěstounské péče významně dotýká zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Z dalších zákonů se pěstounské péče týkají mimo jiné: -

zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

-

okrajově pak zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

2

Pěstounská péče Pěstounská péče je státem podporovaná forma náhradní péče o dítě. Využívá

se v případech, kdy se o dítě nemohou či nechtějí starat biologičtí rodiče z objektivních či subjektivních důvodů. V České republice jsou uzákoněny tři základní formy pěstounské péče – pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a pěstounská péče vykonávaná v zařízeních pro výkon pěstounské péče (viz dále).

2.1

Podmínky pěstounské péče

Do pěstounské péče přicházejí děti, které nemohly zůstat v biologické rodině. Ať už z důvodu neschopnosti či nevole rodičů se o ně postarat, nebo v horších případech z důvodů týrání, zneužívání, zanedbávání či jiného špatného zacházení s dítětem. Pěstounem může být manželský pár, jedna osoba osaměle žijící či jedna osoba žijící v manželství, v tomto případě však s pěstounskou péčí musí souhlasit manžel, který žije ve společné domácnosti.

2


První skupinu dětí, které přichází do pěstounské péče, tvoří děti, které jsou tzv. „těžko osvojitelné“. Jinak řečeno jsou to ty děti, které nesplňují nejčastější požadavky žadatelů o osvojení, kterými jsou: -

Chceme dítě co nejnižšího věku.

-

Chceme dítě zdravé.

-

Chceme jedináčka, maximálně dva sourozence.

-

Chceme dítě bílé pleti. Z rodin však bývají často odebírány větší sourozenecké skupiny, děti starší a nezřídka děti

s postižením. Tyto děti mají velmi malou šanci na osvojení a pěstounská péče je tedy pro ně šancí na rodinný život.

Druhou, velmi početnou, skupinu dětí v pěstounské péči pak tvoří ti, o které pečují příbuzní. Zákon nedovoluje osvojení dítěte v přímé příbuzenské linii. Velmi často však o děti odebrané z rodiny pečují prarodiče či jiní blízcí příbuzní. Tato péče je ideální pro dítě, které tak není zcela odtrženo od své rodiny a přechod k prarodičům je pro ně méně násilný než přechod k cizím pěstounům. Zrušení a zánik pěstounské péče probíhá zásadně soudní cestou: -

jestliže o zrušení požádá sám pěstoun, soud zruší pěstounskou péči vždy,

-

jestliže existují závažné důvody pro zrušení pěstounské péče, soud ji zruší,

-

pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte, tedy v 18 letech, může dále trvat až do 26 let, pokud se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání či jinak splňuje podmínky nezaopatřenosti dítěte.

2.2

Osoba pěstouna, žadatele o pěstounskou péči

Dítě může být svěřeno do pěstounské péče osamělé osobě, jednomu z manželů žijících ve společné domácnosti nebo oběma manželům žijícím ve společné domácnosti. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Jestliže bylo dítě svěřeno do pěstounské péče pouze jednomu z manželů, kteří žijí ve společné domácnosti, je i druhý manžel povinen podílet se na výchově dítěte.

3


Pokud mezi pěstounem a svěřeným dítětem neexistoval již před svěřením příbuzenský poměr, nezakládá se tento poměr vznikem pěstounské péče (na rozdíl od osvojení). Pěstoun vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů dítěte, avšak: -

pěstoun nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, tu mají i nadále rodiče (pozor! I v případě, že byl učiněn zásah do rodičovské zodpovědnosti! Pozastavení, omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti nemá vliv na vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti.)

-

pěstoun má právo dítě zastupovat pouze v běžných věcech, k závažnějším rozhodnutím ve věcech týkajících se dítěte tak potřebuje schválení soudu či zákonného zástupce či soudu.

Jestliže pěstoun nabude dojmu, že zákonný zástupce dítěte nejedná v souladu s jeho zájmy, může se domáhat soudního rozhodnutí. Pěstoun má zpravidla povinnost podávat soudu periodicky zprávu o výkonu pěstounské péče. Interval podávání zprávy určuje soud v každém konkrétním případě.

2.3

Pěstounská péče na přechodnou dobu

U této formy se předpokládá, že se dítě po určité době vrátí do původní rodiny, nebo bude svěřeno do náhradní rodinné péče. Pěstoun zde pouze pečuje o dítě a svou spoluprací s orgánem sociálně-právní ochrany a s biologickou rodinou dítěte napomáhá k tomu, aby bylo možné dítě umístit zpět do jeho rodiny, případně do rodiny náhradní. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu: -

pokud nemůže ze závažných důvodů vychovávat dítě jeho rodič,

-

po dobu, než může rodič souhlasit s osvojením dítěte,

-

po dobu, než soud rozhodne, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů.

Jestliže bylo dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, soud je povinen vždy jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda stále trvají důvody, pro které bylo dítě umístěno do pěstounské péče. Jestliže důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, pominou, soud rozhodne o další výchově dítěte. Pěstouni vhodní pro tuto formu pěstounské péče musí být odborně posouzeni, musí mít předpoklady k výkonu této formy pěstounské péče. Je to pěstounská péče často krátkodobá a nezřídka se pěstoun stará i o novorozence. 4


2.4

Pěstounská péče v zařízeních pro výkon pěstounské péče

Tato forma pěstounské péče je jinak nazývána kolektivní pěstounskou péčí. Odehrává se v prostorách určených pro rodinu s větším počtem dětí, často v samostatném objektu (pěstounský dům, byt). Zřizovatel uzavírá s pěstounem dohodu o výkonu pěstounské péče a pěstoun se stává zaměstnancem zařízení. Za výkon pěstounské péče pobírá pěstoun odměnu. Ta je mu určena jak za výkon pěstounské péče, tak i za práce spojené s péčí o svěřené děti v zařízení pro výkon pěstounské péče („odměna pěstouna“). Maximální limit pro počet dětí v takto fungující pěstounské rodině je 6 dětí, včetně vlastních dětí pěstouna. Tento počet může být překročen jen výjimečně, například pokud pěstoun přijímá větší sourozeneckou skupinu, nebo pokud jeho vlastní dítě přišlo do již obsazeného zařízení pro výkon pěstounské péče. Pěstoun spravuje příjmy svěřených dětí. Z jejich prostředků může hradit pouze 1/10 nákladů domácnosti. Zbylých 9/10 nákladů domácnosti je povinen hradit zřizovatel. Zřizovatel také hradí opravy objektu. V zařízení mohou pobývat manželé pěstounů, jejich vlastní děti a také osoby, které před dosažením zletilosti pobývaly v péči pěstouna. Na žádost pěstouna může zřizovatel povolit v zařízení pobyt i jiným osobám, nesmí to však být v rozporu se zájmy svěřených dětí. Souhlasu zřizovatele s pobytem cizí osoby není třeba, nepobývá-li osoba v zařízení delší dobu než 5 dní. Pěstoun může žádat po zřizovateli přidělení výpomoci, jestliže se stará o více než 4 děti, nebo alespoň jedno svěřené dítě vyžaduje zvláštní péči.

3

Zprostředkování pěstounské péče Orgány, které jsou pověřeny zprostředkovat svěření dítěte do pěstounské péče jsou přesně

vymezeny zákonem (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Jsou to: -

krajské úřady,

-

obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

-

obecní úřady,

-

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,

-

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. 5


Zprostředkování pěstounské péče spočívá ve: -

vyhledání dětí vhodných pro pěstounskou péči,

-

vyhledání fyzických osob vhodných stát se pěstouny,

-

odborné přípravě budoucích pěstounů na přijetí dítěte do rodiny,

-

výběru konkrétního pěstouna pro dítě a zprostředkování jejich osobního kontaktu.

3.1

Žádost o zprostředkování pěstounské péče

Zprostředkování pěstounské péče se provádí na žádost budoucího pěstouna. Tuto žádost může podat: -

občan České republiky, který má trvalý pobyt na území republiky,

-

cizinec, který má trvalý pobyt na území České republiky,

-

cizinec, který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně jednoho roku. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zprostředkování pěstounské péče se neprovádí v případě, že o pěstounskou péči žádá

osoba, která je příbuzná či blízká dítěti nebo jeho rodině.

3.2

Evidence dětí vhodných ke svěření do pěstounské péče

Obecní úřad obce s rozšířenou působností má povinnost vyhledávat děti vhodné pro svěření do pěstounské péče a vést jejich evidenci. Spisová dokumentace dítěte obsahuje: -

osobní údaje dítěte,

-

doklad o státním občanství dítěte. Pokud je dítě občanem jiného státu, pak musí spis obsahovat: -

jeho povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo

-

hlášení o jeho pobytu na území České republiky nejméně po dobu 90 dní nebo

-

doklad o oprávnění trvalé pobývat na území České republiky nebo

-

doklad o podání žádosti o udělení azylu,

6


-

údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, případně prarodičů,

-

rozhodnutí o výchově dítěte, bylo-li vydáno,

-

zprávu o zdravotním stavu dítěte.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace neprodleně krajskému úřadu. Krajský úřad do kopie spisu připojí: -

odborné posouzení dítěte s ohledem na jeho věk, stanovisko lékaře nebo jiné závažné skutečnosti,

-

vyjádření dítěte, pokud je schopno zformulovat a vyjádřit svůj názor,

-

další potřebné doklady.

Zjistí-li krajský úřad, že vyhledal ve své evidenci či v evidenci ministerstva dítě vhodné pro pěstounskou péči nebo pro dítě vhodného pěstouna, oznámí tuto skutečnost -

žadateli,

-

zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, pokud je žadatel jeho zaměstnancem,

-

ministerstvu, pokud již je žadatel veden v evidenci ministerstva,

-

Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, je-li již žadatel veden v evidenci Úřadu,

-

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Na základě písemného oznámení, které zašle krajský úřad žadateli, má žadatel právo se s dítětem seznámit. Pokud se na základě oznámení pěstoun rozhodne podat žádost o svěření dítěte do péče budoucího pěstouna, musí tak učinit nejpozději do 30 dní ode dne, kdy mu bylo oznámení krajského úřadu doručeno. Jestliže se krajskému úřadu nepodaří do 3 měsíců zprostředkovat dítěti pěstounskou péči, postoupí spis Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Ministerstvo eviduje spis dítěte a snaží se o úspěšné zprostředkování pěstounské péče. Pokud zjistí, že vyhledalo pro dítě vhodného pěstouna, oznámí to krajskému úřadu a všem výše zmíněným institucím. Žadateli zasílá ministerstvo oznámení a žadatel má právo se s dítětem seznámit.

7


Jestliže se zprostředkování nepodaří do 3 měsíců, postupuje ministerstvo spis dítěte Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. I nadále však ministerstvo vede spis dítěte ve své evidenci. Dítě je z evidence vyřazeno, jestliže již bylo svěřeno do pěstounské péče nebo osvojeno, nebo pokud byly zjištěny skutečnosti, které brání v jeho svěření do pěstounské péče.

3.3

Evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče

Obecní úřad obce s rozšířenou působností eviduje žadatele o svěření dítěte do pěstounské péče a vede evidenci osob vhodných k výkonu pěstounské péče (dále jen evidence). Spisová dokumentace žadatele obsahuje: -

žádost žadatele, v níž jsou uvedeny osobní údaje,

-

doklad o státním občanství České republiky nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dní,

-

opis z evidence Rejstříku trestů žadatele,

-

zprávu o zdravotním stavu žadatele,

-

údaje o ekonomických a sociálních poměrech žadatele,

-

písemný souhlas žadatele, aby byl jeho spis postoupen Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně po uplynutí doby 3 let a 6 měsíců od zařazení do evidence a nezprostředkování pěstounské péče 1

-

písemný souhlas s tím, aby orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává pěstounskou péči, zjišťoval další údaje o žadatelích a aby mohl kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených ve spisové dokumentaci,

-

písemný souhlas s účastí na přípravě budoucích pěstounů k přijetí dítěte do rodiny,

1

vysvětlení – jestliže není do 3 let od zařazení žadatele do evidence zprostředkována pěstounská

péče, postupuje daný krajský úřad spis žadatele Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Ministerstvo se může dalších 6 měsíců pokoušet žadateli přidělit dítě do pěstounské péče. Pokud není do 6 měsíců zprostředkována pěstounská péče, může ministerstvo, na základě souhlasu žadatele, postoupit jeho spis Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který může žadateli zprostředkovat mezinárodní pěstounskou péči.

8


-

stanovisko obce s rozšířenou působností k žádosti,

-

pokud je žadatel zaměstnancem zařízení pro výkon pěstounské péče, pak se do spisu přikládá i vyjádření zřizovatele tohoto zařízení.

Obecní úřad může rozhodnout o zastavení řízení o zařazení žadatele do evidence, jestliže žadatel vezme svou žádost zpět v době před odesláním spisu na krajský úřad, nebo jestliže žadatel nespolupracuje s úřadem, nesdělí údaje nebo nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace. Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace neprodleně krajskému úřadu. Krajský úřad do kopie spisu žadatele připojí jeho odborné posouzení, zahrnující: -

zjištění bezúhonnosti žadatele a dalších osob tvořících společnou domácnost, charakteristika osobnosti,

-

psychický a zdravotní stav žadatele,

-

motivaci vedoucí k žádosti o svěření dítěte do pěstounské péče,

-

stabilitu manželství žadatele a prostředí v rodině,

-

vyjádření dětí žadatele k přijetí dítěte do rodiny (s ohledem na jejich věk),

-

případně další rozhodné skutečnosti.

Jestliže krajský úřad zjistí následující skutečnosti, přeruší řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče. Těmito skutečnostmi jsou: -

žádost samotného žadatele o přerušení řízení i na dobu určitou,

-

zjištěné trestní řízení proti osobě žijící ve společné domácnosti s žadatelem,

-

důvody bránící jeho odbornému posouzení.

Po odborném posouzení žadatele krajský úřad neprodleně rozhodne o zařazení žadatele do evidence žadatelů. Tuto skutečnost do 15 dní sdělí městskému úřadu obce s rozšířenou působností a v případě, že o pěstounskou péči žádá zaměstnanec zařízení pro výkon pěstounské péče, také zřizovateli tohoto zařízení.

9


Zjistí-li krajský úřad, že vyhledal ve své evidenci či v evidenci ministerstva dítě vhodné pro pěstounskou péči nebo pro dítě vhodného pěstouna, oznámí tuto skutečnost -

žadateli,

-

zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, pokud je žadatel jeho zaměstnancem,

-

ministerstvu, je-li již žadatel veden v evidenci ministerstva,

-

Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, je-li již žadatel veden v evidenci Úřadu,

-

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Na základě písemného oznámení, které zašle krajský úřad žadateli, má žadatel právo

se s dítětem seznámit. Pokud se rozhodne podat žádost o svěření dítěte do péče budoucího pěstouna, musí tak učinit nejpozději do 30 dní ode dne, kdy mu bylo oznámení krajského úřadu doručeno. Jestliže se krajskému úřadu nepodaří do 3 let zprostředkovat pěstounskou péči, postoupí spis žadatele Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Ministerstvo eviduje spis žadatele a snaží se o úspěšné zprostředkování pěstounské péče. Pokud zjistí, že vyhledalo pro dítě vhodného pěstouna, oznámí to krajskému úřadu a všem výše zmíněným institucím. Žadateli zasílá ministerstvo oznámení a žadatel má právo se s dítětem seznámit. Jestliže se zprostředkování nepodaří do 3 měsíců, postupuje spis Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, pokud s tím žadatel písemně souhlasil při podávání žádosti s zprostředkování pěstounské péče. I nadále však ministerstvo vede spis žadatele ve své evidenci.

Žadatel bude z evidence vyřazen, jestliže mu již bylo svěřeno dítě do pěstounské péče a on nechce žádat o další, nebo pokud ze závažných důvodů nelze zprostředkovat pěstounskou péči, jestliže žadatel poruší povinnost sdělovat rozhodné změny údajů, nebo pokud o vyřazení požádá sám.

10


3.4

Shrnutí postupu zprostředkování pěstounské péče

V následující tabulce můžete porovnat rozdíly v postupech při zprostředkování pěstounské péče dítěti a žadateli. Dítě

žadatel

nepříznivá situace v rodině

rozhodnutí žadatele, do pěstounské péče

odebrání dítěte z rodiny

sepsání žádosti na OÚ

založení spisu dítěte na OÚ

založení spisu žadatele na OÚ

že

přijme

sociální šetření, zjišťování skutečností o žadateli OÚ OÚ postupuje kopii spisu na KÚ

dítě

rozhodných

OÚ postupuje kopii spisu na KÚ odborné posouzení žadatele na KÚ

odborné posouzení dítěte na KÚ

účast žadatele na přípravě na přijetí dítěte do rodiny rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence osob vhodných pro přijetí dítěte do pěstounské péče – provádí KÚ

snaha KÚ zprostředkovat dítěti pěstounskou péči pěstoun má na základě písemného oznámení KÚ právo seznámit se s dítětem jestliže vyhledá KÚ pro dítě vhodného pokud se rozhodne jej přijmout pěstouna, oznámí to do pěstounské péče, musí podat do 30 dní od doručení oznámení žádost o svěření dítěte do péče jestliže do 3 měsíců nedojde k úspěšnému jestliže do 3 let nedojde k úspěšnému zprostředkování pěstounské péče, postupuje zprostředkování pěstounské péče, postupuje KÚ spis dítěte na MPSV KÚ spis žadatele na MPSV jestliže do 3 měsíců nedojde k úspěšnému zprostředkování pěstounské péče, postupuje MPSV spis dítěte na ÚMPOD

jestliže do 6 měsíců nedojde k úspěšnému zprostředkování pěstounské péče, postupuje MPSV spis dítěte na ÚMPOD – pokud s tím žadatel písemně souhlasil v žádosti o pěstounskou péči

OÚ – obecní úřad obce s rozšířenou působností, KÚ – krajský úřad, MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ÚMPOD – Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí

11


4

Fáze procesu svěření dítěte do pěstounské péče

4.1

Fáze první – před svěřením dítěte do pěstounské péče

Před svěřením dítěte do pěstounské péče je soud povinen zjistit, zda je budoucí pěstoun vhodný pro výkon této formy péče o dítě. Pokud je dítě umístěno v ústavní výchově nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, může být dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem dítěte (dále jen „budoucí pěstoun“). Svěření do dočasné péče provádí orgán sociálně-právní ochrany (není tedy třeba, aby toto rozhodnutí schvaloval soud). Do péče budoucího pěstouna může být svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově ani v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Je však potřeba souhlasu rodičů. Po svěření dítěte do dočasné péče budoucího pěstouna je třeba, aby bylo do 3 měsíců zahájeno soudní řízení o svěření dítěte do pěstounské péče. Jestliže není do 3 měsíců soudní řízení zahájeno, svěření dítěte do dočasné péče budoucího pěstouna pozbývá platnosti. V tomto případě se dítě vrací zpět do ústavní výchovy či do zařízení, odkud bylo dítě převzato do předpěstounské péče.

4.2

Fáze druhá – svěření dítěte do pěstounské péče

Do pěstounské péče svěřuje dítě výhradně soud. Do pěstounské péče může být svěřeno dítě pěstounovi (fyzické osobě) nebo pěstounům – manželům do společné péče. Pěstoun musí zaručovat řádnou výchovu dítěte. Dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče, je povinno pomáhat pěstounům v domácnosti, přiměřeně jeho schopnostem. Jestliže má dítě vlastní příjem, musí pěstounům, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, přispívat na úhradu společných potřeb rodiny.

4.3

Fáze třetí – zrušení a zánik pěstounské péče

Zrušení a zánik pěstounské péče probíhá zásadně soudní cestou.

12


Státní sociální podpora určená pěstounské rodině2

5

Dávky státní sociální podpory náležící pěstounské rodině jsou upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

5.1

Výživné

Dítěti umístěnému v pěstounské péči náleží výživné, avšak nárok na výživné přechází z dítěte na stát. Osoba, která má povinnost výživné vyplácet jej tedy vyplácí státu (orgánu, který vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte), nikoliv dítěti. Výše výživného stanovuje soud. Jestliže je určené výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, stát doplácí rozdíl do rukou pěstouna.

5.2

Příspěvek při převzetí dítěte

Tento příspěvek je poskytován jednorázově pěstounské rodině, která přijímá dítě. Má hradit náklady na věci, které přicházející dítě potřebuje. Aktuálně (únor 2009) je výše příspěvku taková: -

příspěvek na dítě do 6 let

8 000 Kč

-

příspěvek na dítě od 6 do 15 let

9 000 Kč

-

příspěvek na dítě od 15 do 18 let

10 000 Kč

2

Upozorňujeme čtenáře, že konkrétní výše uvedených dávek státní sociální podpory jsou

proměnlivé a jsou platné pro uvedené období.

13


5.3

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nárok dítě. Měsíčně se tato dávka poskytuje dítěti do 18 let. Může být poskytován až do 26 let, jestliže dítě splňuje podmínky nezaopatřenosti a žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. U tohoto příspěvku je rozhodující věk (rozlišuje děti do 6 let, 6 – 15 let a 15 – 26 let) a míra zdravotního postižení (dítě zdravé, dítě dlouhodobě nemocné, dítě lehce zdravotně postižené, dítě těžce zdravotně postižené) Aktuálně (únor 2009) se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle výše jmenovaných kritérií pohybuje v rozmezí 3 680 Kč – 6 975 Kč. Nejnižší částka je určena dítěti zdravému do 6 let, nejvyšší částka je určena dítěti těžce zdravotně postiženému ve věku 15 – 26 let.

5.4

Odměna pěstouna

Jde o odměnu určenou pěstounovi za péči o dítě. Aktuálně (únor 2009) je výše příspěvku: -

pěstoun pečuje o 1 dítě

3 126 Kč měsíčně

-

pěstoun pečuje o 2 děti


-



-



-

1 dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III., IV.


*

* Pěstoun nesmí být po celý kalendářní měsíc výdělečně činný, musí o dítě pečovat, odměna pěstouna se pak posuzuje jako plat.

5.5

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Tento příspěvek náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti. Příspěvek hradí 70% ceny vozidla, nejvíce však 100 000 Kč. Tento příspěvek může být využit i na opravu motorového vozidla.

14


5.6

Přídavek na dítě

Nárok na tento přídavek má každé nezaopatřené dítě, které žije v rodině s příjmy nižšími než 2,4 násobek životního minima. Přídavek na dítě se vyplácí dítěti, v případě, že je nezletilé, vyplácí se osobě, která o dítě pečuje, v tomto případě pěstounovi. Aktuálně (únor 2009) je výše příspěvku: -

dítě do 6 let

500 Kč měsíčně

-

dítě od 6 do 15 let

610 Kč měsíčně

-

dítě od 15 do 26 let

700 Kč měsíčně

5.7

Rodičovský příspěvek

Nárok na tento příspěvek má rodič (pouze jeden, záleží na dohodě rodičů, případně jednoho rodiče určí vyplácející orgán), který po celý měsíc celodenně a osobně pečuje o dítě ve věku do 4 let, případně do 10 let u dlouhodobě zdravotně postiženého dítěte. Rodič může mít příjem, ale musí zajistit, aby se o dítě v době, kdy provozuje výdělečnou činnost (pracuje) starala jiná zletilá osoba. Podmínka osobní celodenní péče není splněna, pokud dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku více než 5 dní v měsíci (platí pro děti do 3 let věku) nebo více než 4 hodiny denně (platí pro děti starší 3 let). Výjimkou jsou případy: -

kdy dítě navštěvuje léčebně rehabilitační instituci, mateřskou školu (nebo třídu v mateřské škole) pro děti zdravotně postižené, jesle určené pro děti s vadami zraku, sluchu, řeči či jinak tělesně či mentálně postižené. I zde však může docházet k návštěvě zařízení pouze po dobu 4 hodin denně,

-

dítě je dlouhodobě zdravotně postižené a pravidelně navštěvuje mateřskou školu, přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání. Návštěva však nesmí překročit dobu 6 hodin denně.

-

dítě rodičů, jenž jsou oba (případně jeden osamělý rodič) postiženi zrakově či sluchově v rozsahu 50%, smí navštěvovat předškolní zařízení po dobu 4 hodin denně.

15


U tohoto příspěvku volí rodič dobu, po kterou chce příspěvek pobírat. S ohledem na tuto dobu se také určuje výše příspěvku. Aktuálně (únor 2009) je výše příspěvku: -

rodič chce pobírat příspěvek 24 měsíců


-



-



-

rodič dlouhodobě postiženého dítěte ve věku 7 – 10 let


-

rodič zdravotně postiženého dítěte ve věku do 7 let


5.8

Porodné

Jestliže pěstoun převzal do péče dítě mladší 1 roku, má nárok na porodné, ale pouze v případě, že dávku neobdržela rodička dítěte.

5.9

Další

Pěstounská rodina má nárok na další dávky státní sociální podpory, jako je příspěvek na bydlení, pohřebné.

5.10 Sociální příplatek Na tuto dávku sociální péče nemá pěstounská rodina nárok.

16


Doporučená literatura a prameny

ARCHEROVÁ, Caterine. Dítě v národní rodině. Nejčastější problémy při výchově mladších dětí v náhradní rodině. 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 119 s. ISBN 80-7178-578-4. BRABENEC, František, BURDOVÁ, Eva, NOVOTNÁ, Věra. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. 1. vyd. Praha : Linde, 2000. 277 s. ISBN 8086131262. HRUŠKOVÁ Milana, KRÁLÍČKOVÁ Zdeňka. České rodinné právo. 2. vyd. Brno : Doplněk, 2001. 384 s. ISBN 80-7239-104-6. MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče. Průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 183 s. ISBN 80-7178-304-8. MATĚJČEK, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Rádce pro rodiče a vychovatele. 1. vyd. Praha : Portál, 1994. 98 s. ISBN 80-85282-83-6.

Koncepce národní rodinné politiky. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí – 2007. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. 196 s. ISBN 978-80-86878-83-6.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

17

Téma kapitoly: Pěstounská péče

Recommend Documents