GS1 Czech Republic
www.gs1cz.org
číslo 42, prosinec 2012
Interview: Regenald Kramer, GS1 Global Office
Téma: Implementace Systému GS1– ČR vs Evropa Informace o výrobcích v digitálním věku Pozor, absence standardních systémů sledovatelnosti!
Číslo 42/2012 Vychází 2x ročně Náklad: 7500 kusů Copyright: © 2012, GS1 Czech Republic Vydavatel: GS1 CZECH REPUBLIC Na Pankráci 30 140 00 Praha 4 Odpovědný redaktor: Mikuláš Černý Tel.: +420 739 458 918 E-mail:
[email protected] Redakce: Pavla Cihlářová Michal Bílý Kateřina Teplá Pre-press: DiDi&RoPa Tisk: Grafotechna Print, s. r. o. Tel.: +420 251 001 130 www.grafotechna.cz Elektronická verze: www.gs1akademie.cz
J
á skenuji, ty skenuješ a všichni nakupujeme … Když zákazník ne a ne najít oblíbený produkt ve svém oblíbeném obchodě, může to mít různé důvody. V zásadě to však vždy znamená, že výrobce daného produktu právě přišel o jednu možnost prodat! Když se to stane v jednom obchodě jednomu zákazníkovi, asi se svět nezboří. Ale co když se to stává pravidelně, v mnoha obchodech a mnoha zákazníkům? To už může znamenat významnou ztrátu. Obdobně to dnes platí i o prodeji přes internet. E-shop si podobný výpadek nemůže dovolit, jeho zákazníci jsou méně loajální a výrazně lépe připraveni na změnu obchodníka; prostě jedním kliknutím najdou konkrétní produkt v nabídce jiného e-shopu. A takové ztráty mohou být v budoucnu podstatně větší. I na českém trhu se ukazuje, že trend nákupu přes internet nebo mobilní zařízení je stále atraktivnější. Chytré telefony fungují v tomto směru jako významný akcelerátor a je nutno vnímat, že ve vyspělých zemích je již nyní více než 30 % zákazníků těmito zařízeními vybaveno. Statistiky velkých internetových obchodů ukazují, že v loňském roce se prodeje na bázi mobilních objednávek meziročně až zdvojnásobily. Přichází doba, kdy i na našem trhu lze pozorovat nárůst podílu nových prodejních kanálů na celkovém objemu prodeje v maloobchodě. A zdaleka se již nejedná pouze o elektroniku. Lidé stále častěji zapojují do svého rozhodování o koupi vyhledávání informací na internetu, ohlasy zákazníků na sociálních sítích nebo možnosti mobilního nákupu s využitím promoční akce. V tomto kontextu je staré dobré skenování čárového kódu postaveno do zcela nové, atraktivní role, která dává zákazníkům velmi jednoduchou možnost získat více informací a nakoupit. Není potřeba nic víc než chytrý telefon a šikovná aplikace. Například americká společnost Scanbuy, poskytovatel obdobných řešení, zaznamenal v loňském roce 20 mil. zákazníků, kteří při nákupu použili jeho aplikaci. Toto číslo představuje neuvěřitelný 440% nárůst oproti roku 2010! Pravda, Amerika má ve využívání mobilních technologií v B2C určitě náskok, ale tento trend je silně viditelný i v Evropě. Průzkum globální organizace GS1 navíc ukázal, že zákazníci jsou vůči mobilním aplikacím, resp. vůči informacím takto získaným velmi kritičtí. Chtějí stále více informací, automaticky předpokládají, že budou kvalitní a důvěryhodné. Téměř 40 % respondentů průzkumu uvedlo, že by nekoupili produkt přes internet nebo mobilní telefon, pokud by měli pocit, že mají málo informací nebo že informace nejsou z věrohodného zdroje. Mobilní prodej je tedy velikou příležitostí pro výrobce, obchodníky i provozovatele aplikací, ale zároveň je i velkou výzvou. Aktuálně se odhaduje, že správné informace o nabízených produktech jsou dostupné v méně než 10 % případů. Opět se ukazuje, že kvalitní informace o produktu jsou životně důležitou součástí úspěšného obchodování. Lze říci, že pro mobilní obchodování to platí dvojnásob. Bez přesných informací je výrobek obtížně prodejný a navíc každá nenalezená nebo dokonce chybná informace okamžitě poškozuje důvěru zákazníků a vede ke ztrátám. Kvalitní data úzce souvisí s kvalitní identifikací a standardy GS1, proto je také B2C jedním z klíčových témat pro GS1 Czech Republic. Závěrem mi dovolte, abych Vám všem poděkovala za spolupráci a popřála Vám klidné svátky vánoční a hodně osobních i pracovních úspěchů do roku 2013.
www.gs1cz.org www.rfid-epc.cz www.gs1akademie.cz
The Global Language of Business® 1
Systém GS1
vize · jednotná jazyk · společný · standardní řešení
6
4
8 15
14
20
OBSAH 4 Informace z GS1 Czech Republic Personálie Představujeme členy Výboru GS1 Czech Republic Snoubení GTIN s vínem pro chytré telefony spotřebitelů Školení GS1 Czech Republic: přesné informace jsou základem úspěšné spolupráce mezi obchodními partnery 6 Pozor, absence standardních systémů sledovatelnosti!
2
8 Setkání laboratoří GS1 v Miláně 10 Dva roky systematických kontrol kvality čárových kódů 12 GDSN: Stav projektu kvality dat a datové synchronizace 14 Cena Jaroslava Martinice 2012 EPRIN prvním oceněným za přínos pro rozvoj standardizace 15 Vítězné řešení Pilotní projekt: Tisk paletových etiket
18 GS1 in Europe zasedalo v Bukurešti 20 Téma: Průzkum implementace Systému GS1 Regenald Kramer, GS1 Global Office: Firmy zajímá přínos globálních standardů do obchodních výsledků 23 Implementace Systému GS1 – ČR versus Evropa 28 Průzkum implementace standardů na francouzský způsob
30
34
32 44
42
30 Informace o výrobcích v digitálním věku 32 Nová evropská směrnice a e-commerce 34 SpeedCHAIN a EPC/RFID na železnici 36 Zdravotnická konference GS1: příklady hodné následování 38 EDI ve farmacii: příklad z praxe 39 Nová konference o RFID: Auto–ID
40 Novinky z Česko-Slovenské iniciativy ECR ECR zavádí transparentnost do běžné praxe Workshopy Future Supply Chain mají úspěch Workshop Powering Retail Execution Management Jointly 41 ECR Europe Awards: jedinečná šance získat cenu za váš projekt Počet členů ECR nadále vzrůstá Pracovní skupina EDI Pracovní skupina Benchmarking
42 Sekce akreditovaných partnerů ICS Identifikační systémy, a.s.: Řízený sklad s 2D kódem GS1 DataMatrix 44 Bartech s.r.o.: Inventarizace majetku pomocí RFID 46 Kalendář školení GS1 Czech Republic 47 Ceník produktů a služeb GS1 Czech Republic 48 Akreditovaní partneři GS1 Czech Republic 49 Abecední seznam dodavatelů pro Systém GS1
3
Informace z GS1 Czech Republic
Za poslední půlrok došlo ve sdružení GS1 Czech Republic ke změně na pozici produktového manažera GS1 BarCodes. Petra Bílka, který z GS1 Czech Republic odešel, vystřídal od září Michael Šimek. Jeho hlavní pracovní náplní bude vedení školicího střediska a podpora uživatelů z hlediska implementace Systému GS1. Kolektiv sekretariátu sdružení byl doplněn o nového pracovníka technické podpory. Jako asistent pro verifikaci čárových kódů nastoupil Jakub Cihlář. Ve složení Výboru GS1 Czech Republic nedošlo k žádným změnám. V čele Výboru stojí i nadále prezident Jaroslav Camplík, pozici viceprezidenta zastává Michal Gašparín ze společnosti Nestlé Česko. Členy Výboru jsou Miroslav Exner, Globus ČR, Miloš Hammer, Makro C&C ČR, Zdeněk Indra, Grafotechna Print, Jan Příhoda, Kodys, Stanislav Lego, Flexfill NCH Europe, Milan Strieženec, Ahold ČR, a Petr Šyc, Kraft Foods ČR. AKTUÁLNÍ STAV DATABÁZE ZAPOJENÝCH ORGANIZACÍ V ČR Počet firem zapojených do Systému GS1
11/2012
Celkem
7 029
Z toho výrobci a distributoři
6 881
obchodníci
36
dodavatelé pro Systém GS1 ostatní
103 9
Projednávané registrace
39
Představujeme členy Výboru GS1 Czech Republic
Zdroj: GS1 CR
Michal Gašparín vystudoval fyzikální inženýrství na FJFI ČVUT v Praze (1990). Od roku 1994 pracuje v Nestlé Česko v různých pozicích v oblasti informatiky se soustředěním na implementaci a integraci řešení. Od března 2006 je ředitelem IS/IT Nestlé Česko a Slovensko. Ve své profesní kariéře aktivně podporuje využití GS1 standardů, s počátky v rámci EDI pracovních skupin iniciativy ECR , od roku 2004 také jako člen Výboru GS1 Czech Republic. Michal Gašparín je ženatý, má tři děti, dva kocoury a moc fotoaparátů.
Michal Gašparín
4
„Jádro využití GS1 standardů vychází ze „zaběhnutých“ technologií jako jsou například čárové kódy, EDI komunikace, obecně podpora B2B vztahů v oblasti dodavatelského řetězce. Modernější a komplexnější řešení, jako například GDSN nebo RFID, pořád hledají svoje masovější nasazení,“ říká viceprezident Výboru GS1 Czech Republic Michal Gašparín. „Stejně tak mám pocit, že dynamika nároků obchodního prostředí odbíhá dynamice standardizačního procesu. Speciálně se to týká nových požadavků na výměnu dat ve vztahu B2C v prostředí digitálních médií. GS1 jako organizace musí zajistit služby pokrývající potřebu většiny stávajících členů sdružení a uživatelů standardů, a současně aktivněji hledat další oblasti uplatnění nových řešení,“ popisuje Michal Gašparín aktuální úkoly sdružení GS1 Czech Republic.
v naší nabídce a usnadnit jim nákup vín i propojením na náš e-shop“, říká Lukáš Lukáš z Templářských sklepů Čejkovice.
Zdroj: CCV Informační systémy
Personálie
Cena Jaroslava Martinice vyhlášena! Ve čtvrtek 25. října byly vyhlášeny výsledky soutěže o největší přínos pro rozvoj standardizace v roce 2012. Cenu Jaroslava Martinice, kterou letos poprvé udělovalo sdružení GS1 Czech Republic, převzala společnost EPRIN. Podrobnější informace o soutěži na počest zakladatele a dlouholetého ředitele organizace EAN Česká republika Jaroslava Martinice včetně popisu vítězného řešení najdete uvnitř čísla.
Snoubení GTIN s vínem pro chytré telefony spotřebitelů Využití standardů čárových kódů je každodenní rutinou v obchodních a logistických procesech, ale dosud málo pozornosti na sebe poutala možnost využít čárový kód resp. GTIN ke sdělení spotřebitelsky zaměřených informací. Od listopadu 2012 je volně ke stažení aplikace Templářská vína, která pro spotřebitele s využitím čárových kódů zvyšuje dostupnost informací k vínu prostřednictvím jejich načtení přímo z etikety. Jde o první multiplatformní vinařskou aplikaci s potenciálem oslovení více než 67 % uživatelů chytrých telefonů v České republice. Aplikace, kterou pro Templářské sklepy Čejkovice dodala společnost CCV Informační systémy, je ke stažení zdarma a již si ji stáhlo několik tisíc uživatelů. „Jsme otevřeni zákazníkům poskytovat maximum informací o našich produktech, a proto i touto aplikací nabízíme zákazníkům pohled až do úrovně skladových zásob vybraných vín. I když stavíme na tradici templářských rytířů sahající až do středověku, nepřestáváme sledovat nové technologické trendy jak ve výrobě, tak v komunikaci. Aplikace Templářská vína má pomoci zákazníkům zorientovat se
Aplikace slouží jako kapesní průvodce vín s informacemi o charakteru, vinici a technologii každého z vybraných vín. Díky praktickému vyhledávači vinoték a restaurací a GPS navigaci na 160 prodejních míst pomáhá také k lepšímu nákupu a rychlejší objednávce vín. Pomocí této aplikace si může uživatel ověřit on-line stav dostupných skladových zásob vybraných vín. U každého vína je také možnost ověřit s kontrolou na web Ministerstva zemědělství ČR evidenční číslo jakosti k dané šarži, kdy proběhly senzorické a laboratorní zkoušky a jak bylo víno zatříděno certifikačním orgánem. Nechybí ani rozsáhlá soutěž, ve které si uživatelé mohou zahrát na sommeliery.
Školení GS1 Czech Republic: přesné informace jsou základem úspěšné spolupráce mezi obchodními partnery Je tomu více než rok, kdy byly spuštěny webové stránky GS1 Czech Republic, informační a školicí centrum, www.gs1akademie.cz. Jejich hlavním zaměřením je – kromě uchovávání důležitých informací a příkladů využití GS1 standardů v praxi – především sdílení informací o Systému GS1 a široká podpora uživatelům tohoto rozsáhlého know-how při řešení konkrétních problémů, při implementaci nových, efektivních způsobů identifikace nebo komunikace. Vše se točí okolo základního tématu – Správného využívání standardů GS1, tj. společného, globálně funkčního jazyka, který je srozumitelný všem partnerům v příslušném řetězci kontaktů a činností.
inzerce
Zdroj: GS1 CR
Organizace GS1 je denně celosvětově konfrontována s realitou hlubokých neznalostí a chybných interpretací celého spektra standardů, což vede ke zpomalování nebo až k celkové nefunkčnosti dané implementace. Uvědomuje si, že Systém GS1 a jeho správné využívání nebývá pro jednotlivé společnosti prioritou, a to zejména v době, kdy hovoříme o ekonomické stagnaci či dokonce krizi v některých regionech a s ní souvisejících problémech. Není však mnohdy právě pomoc ze strany GS1 Czech Republic tou správnou a současně relativně snadnou cestou k nápravě? Nebyla by jistota využívání přesných kmenových dat v obchodním styku právě tím žádoucím směrem vedoucím k odstranění množství v současnosti řešených nedorozumění, reklamací a omylů a úsporám? Nepomohl by profesionální výklad na základní téma práce s čárovými kódy a jejich nezbytné kvality k výraznému zefektivnění odbavování zákazníků, tj. současně každého z nás, na platebních terminálech obchodních společností, a tím k jejich vyšší spokojenosti? Nevedlo by sdílení informací například na téma správného využívání standardu evropských logistických etiket k podstatně efektivnějšímu příjmu zboží, k přesnější orientaci ve skladech, ke snazšímu řízení stavu
zásob a návazně i k profesionálnímu zvládnutí tak důležité a velmi aktuální problematiky vysledovatelnosti? Výše uvedený výčet možných efektů je pouze malým zlomkem možností a reálných námětů ke zlepšení. Proto i pro 1. pololetí příštího roku je připraven četný seriál prezentací, informací, často záměrně opakovaných, a to jak pro nováčky, kteří se v nedávné době zapojili do Systému GS1, tak i pro zkušené uživatele, kteří cítí potřebu čerpání podrobnějších informací v konkrétní profesionální oblasti. Vzhledem k robustnímu vývoji v oblasti standardů v posledním období GS1 Czech Republic postupně zařazuje do programu vzdělávání i zcela nová témata. Příkladem může být dvoudílná prezentace na téma technologie radiofrekvenční identifikace (RFID), zaměřená v první, pražské části, na základní osvětu, odstraňování mýtů a různých nekorektních představ o této progresivní identifi-
kační technologii. Druhý díl je koncipován jako informace pro pokročilé, proběhne v ostravské RFID/EPC laboratoři při VŠB a bude zaměřen na reálná využití, pilotní projekty a probíhající výzkum. Program je doplněn o prohlídku laboratoře a diskusi s odborníky. Toto číslo přináší na str. 46 kalendář plánovaných akcí. Příslušná sada prezentací je současně již dostupná na výše uvedených stránkách GS1Akademie.
Zamyslete se nad kvalitou činnosti v konkrétní oblasti ve vaší firmě. Neskýtá pro vás integrovaný Systém GS1 rychlou a finančně nenáročnou možnost zlepšení stavu vedoucí současně ke zvýšení efektivity činnosti a ekonomickým přínosům? Přihlaste se. Pracovníci GS1 Czech Republic vám rádi pomohou. redakce
Pozor, absence standardních systémů sledovatelnosti! Možnost efektivního dohledání konkrétní položky je v poslední době mimořádně živým a diskutovaným tématem. Stalo se již bohužel pravidlem, že společnost neřeší problematiku sledovatelnosti preventivně. Reaguje většinou až na problematické kauzy, které hrozí přerůst ve výrazná zdravotně-bezpečnostní rizika, či dokonce končí tragicky.
daci přítomnosti či naopak absence určitých látek v produktech. Účinnější obrana proti padělatelům produktů, tj. současně ochrana legálního trhu, je zajištěna formou soustavného potvrzování originality produktů. Souvisejícím faktorem je otázka bezpečnosti ve vazbě na prevenci vůči bioterorismu (připomeňme český případ z roku 2010, kdy pachatel vyhrožoval otrávením dětských přesnídávek).
Základní evropská legislativa existuje
Jsou současná opatření dostatečná?
Zásadním impulzem pro oficiální řešení problematiky implementace systémů sledovatelnosti na území Evropské unie, pověstnou poslední kapkou, byla tzv. dioxinová aféra, která na přelomu let 1999 a 2000 zasáhla Benelux a následně celou západní Evropu. Těžké ekonomické ztráty, naštěstí bez prokázaného vlivu na zdraví obyvatel, iniciovaly aktivitu Evropského parlamentu, která vyústila v Nařízení č. 178/2002. To stanoví „obecné zásady a požadavky potravinové legislativy, zřizuje evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin“. Vstupní legislativa následovaná dalšími závaznými nařízeními ukládá základní povinnost zavedení systémů sledovatelnosti všem výrobcům potravin, krmiv, potravních doplňků a dalších přísad a stanovuje příslušnou zodpovědnost.
Dopady funkčního standardního systému sledovatelnosti
Standardní řešení pro sledovatelnost přináší přehlednost fyzického a informačního toku při minimalizované hladině chyb, srozumitelnost pro všechny zúčastněné strany, možnost bezproblémové komunikace mezi nimi a dostatečnou efektivitu řešení i v tak citlivých otázkách, jako je Product Recall, tj. selektivní stahování pouze vadných produktů z trhu. Většina evropských producentů se výše uvedené direktivě podřídila, zavedla systémy sledovatelnosti ve svých provozech, a naplnila tak nařízené požadavky. Nová direktiva však neuvádí konkrétní způsob, jak dosáhnout funkčního systému sledovatelnosti. Společnosti tedy logicky přistoupily k řešení co nejjednoduššímu, a to ve většině případů tak, aby ekonomické dopady zaváděných úprav a nových nastavení vnitropodnikových pravidel nebyly výrazné. Zdroj: GS1
Uvedená legislativa tak nastavuje základní pravidla ve snaze omezit výskyt nebezpečných případů, případně umožnit velmi rychlou, přesnou a efektivní reakci stažením konkrétních vadných produktů z trhu. Teoreticky se dotýká několika velmi důležitých oblastí: Ekonomický aspekt je dán výrazným snížením ztrát při využití přesné standardní identifikace a efektivního stažení z trhu pouze těch produktů, které jsou defektní. Ochrana zdraví je podpořena zejména díky stálé vali-
Události posledních let ukazují, že nastavený systém není dostatečně účinný. Vzpomeňme například na opakované dioxinové aféry (Dublin 2005, Hamburk 2010), zdravotně závadné hračky z Číny (opakovaná zajištění výrobků obsahujících toxické ftaláty) a tragicky končící metylalkoholovou aféru v České republice s desítkami obětí, která doposud není dořešena. Přirozeně vzniká jednoduchá otázka – jak postupovat a co dál s tímto problémem?
Jsou však daná opatření dostatečně účinná a transparentní? Jsou všechny potřebné informace rychle dostupné? Jsou v rámci celého logistického řetězce relevantní data soustavně sdílena příslušnými obchodními partnery? Představuje například dlouhodobé skladování papírové dokumentace v době globálního obchodu se stále se navyšujícím počtem položek, které denně protékají logistickými řetězci, záruku efektivní reakce? Je možné kdykoliv zaručit rychlé a úplné stažení závadných či problematických produktů z oběhu při využívání různě propracovaných interních aplikací? Je téměř jisté, že na všechny uvedené otázky existuje pouze jediná, a to negativní odpověď. Kladná odpověď je v době rozvinutého přeshraničního obchodu podmíněna uplatněním standardního řešení.
Iniciativa globální organizace GS1 Mezinárodní organizace GS1, která se zabývá zejména tvorbou a implementací globálních standardů, zareagovala na vývoj situace v počátku minulého desetiletí velmi rychle a pružně a připravila standardní řešení GS1-GTS, Global Traceability Standard, mezinárodní standard pro vysledovatelnost. GS1-GTS je kompatibilní s příslušnou legislativou a existujícími kvalitativními standardy (HACCP, BRC, IFS, SQF). Je nezávislý na použitých technologiích v daném sektoru. Definuje minimální systémové požadavky platné napříč odvětvími, odpovídá na stěžejní otázky při využití existující globálně unikátní identifikace produktů, řeší základní principy a podmínky, stanovuje jasná pravidla funkčního systému sledovatelnosti. Řešení je založeno na skutečnosti, že drtivá většina výrobců je již do Systému GS1 zaregistrována a využívá minimálně základní identifikaci produktů v provedení čárového kódu na jednotlivých logistických, obchodních i spotřebitelských jednotkách. Systém GS1 však v oblasti sledovatelnosti nabízí mnohem více. Má do detailu zpracovány jednotlivé kroky vedoucí k zabezpečení vysledovatelnosti produktu a sledování jeho pohybu v zásobovacím řetězci až do místa prodeje. Plnohodnotný nástroj GS1-GTS byl navíc v nedávné době doplněn o blok GS1 -GTC, Global Traceability Conformance plně kompatibilní se směrnicí pro audit systému managementu jakosti (ISO 19011/2002) obsahující kontrolní body a kritéria shody.
Jak systém sledovatelnosti GS1 funguje? Využívá data typu šarže, výrobního čísla, data výroby, minimální trvanlivosti či exspirace (variabilní podle konkrétního výrobního procesu) a definuje povinnosti zpracování a sdílení těchto dat s cílem umožnit kontrolu a vysledovatelnost položky v každém bodě
6
inzerce Zdroj: GS1 Zdroj: GS1
zásobovacího řetězce. Na to se váže i snadná možnost kontroly příslušných státních kontrolních orgánů, a to prostým snímáním informací z příslušných nosičů, tj. lineárních, 2D kódů či RFID tagů z jednotlivých typů balení. Jsou tak zajištěny základní principy funkčního systému sledovatelnosti, je dodrženo pravidlo „krok vpřed, krok vzad“. Ochrana legálního trhu je významně podpořena tím, že je pro černý trh velmi nesnadné a prakticky nemožné dosáhnout stejné úrovně kvality vykazování dat. Legální výrobci mohou bez významných dodatečných nákladů zabezpečit a doložit původ svých výrobků a podpořit tak ochranu svých originálních obchodních značek. Je zřejmé, že pro zajištění fungujícího systému sledovatelnosti se neobejdeme bez významně vyššího počtu informací, než představuje pouze základní identifikace – tj. GTIN, Global Trade Item Number, globální číslo obchodní položky. Kromě již běžně využívané symboliky GS1-128, umožňující kódovat nezbytné doplňkové informace na logistických, případně obchodních jednotkách, tak postupně přichází čas využívání standardních informací pomocí nové symboliky GS1 DataBar či 2D kódů i na jednotkách spotřebitelských.
Tyto moderní nosiče jsou schopny nést konkrétní data výrobce v přímo snímatelné (nikoli okem čitelné) podobě, které je nutné aplikovat výhradně na konci výrobního procesu. V oblasti spotřebitelských jednotek je tak jakákoliv neoprávněná manipulace s předtištěnými etiketami téměř znemožněna. Uvedené symboly jsou dobře viditelné a jejich obsah je unikátní a okamžitě kontrolovatelný.
Důležitým předpokladem je spolupráce obchodních partnerů Databáze vlastní produkce musí být dostupná u výrobce a implementace systému předpokládá sdílení dat o produkci směrem k obchodním partnerům i kontrolním orgánům. Schopnost partnerů identifikovat položky, přebírat a uchovávat data získaná v průběhu pohybu vysledovatelných položek v logistickém řetězci je stěžejním předpokladem úspěšně fungujícího systému sledovatelnosti. Z hlediska technologie systém nevyžaduje žádné specifické SW vybavení, výrobci pracují s vlastními stávajícími informačními systémy, jsou pouze povinni zajistit konkrétní data o produkci, šarži, počtu výrobků v rámci šarže apod. Závěrem je nutné zdůraznit, že implementace systému sledovatelnosti na bázi Systému GS1 je ve světě již běžně využívána. V České republice byla metoda pilotně aplikována již před několika lety např. v oblasti vysledovatelnosti hovězího masa. Zvláště po posledních událostech v České republice je evidentní, že posílení role standardního systému sledovatelnosti by mělo být v zájmu představitelů státních orgánů i průmyslových sektorů se společným cílem postupného obnovení již velmi otřesené důvěry veřejnosti v kvalitu a bezpečnost produktů, zejména potravin, podél celého logistického řetězce. Ing. Michal Bílý, obchodní ředitel, GS1 Czech Republic
Setkání laboratoří GS1 v Miláně
Hostitel letošního druhého setkání sítě EPC RFID Business Lab Network, italská laboratoř GS1, se kromě zaměření komerčním směrem vyznačuje úzkým propojením s vědeckou a akademickou sférou, konkrétně s univerzitou Politecnico di Milano. Milánská technická univerzita je s téměř 40 000 studenty největší technická univerzita v zemi. V roce 2010 bylo výzkumné pracoviště v Miláně přijato do sítě laboratoří GS1 in Europe a stalo se tak referenčním místem pro implementaci GS1 standardů. Záměrem laboratoře je testovat integrace GS1 standardů v rámci dodavatelského řetězce pro optimalizaci logistických toků, získat výhody pro zákazníky a taktéž optimalizovat technickou kooperaci mezi jednotlivými společnostmi.
Činnost laboratoře GS1 Italy: • mapování podnikových procesů s následným vyhodnocením skutečného potenciálu ve standardních aplikacích v podniku • testování standardní implementace (zejména EPC standard) • návrh standardní implementace efektivním způsobem, aby byla zaručena perfektní funkcionalita • výuka potenciálních uživatelů standardu EPC
S projektem vysledovatelnosti vína se mohla česká odborná veřejnost podrobněji seznámit na konferenci Auto–ID pořádané počátkem listopadu v laboratoři GS1 při VŠB-TUV v Ostravě (více o akci na straně 39). Projekt představil business development manažer GS1 Italy Pierluigi Montanari. Pro velký ohlas, který vzbudila prezentace tohoto řešení v ČR (prezentace shodou okolností proběhla v době doznívající tzv. metanolové aféry – série tragických otrav falešným alkoholem, jíž je možné předejít pouze s využitím zabezpečeného datového toku a standardizované identifikace lihovin), se tento článek danému projektu věnuje detailněji.
GS1 Italy & GS1 Hongkong: Pilot trackingu vína Projekt zaměřený na sledování pohybu vína byl nastartován z iniciativy italské a hongkongské organizace GS1 v polovině roku 2011. Jako pracovní model byl vybrán tranzitní kanál od výrobce, proslulého toskánského vinařství Le Macchiole, do největšího vinného sklepa v Hongkongu. Logistické procesy se v rámci dodavatelských řetězců neustále vyvíjejí a zdokonalují. Tento vývoj napomáhá uspokojit rostoucí poptávku po prémiových vínech po celém světě včetně Hongkongu, kde konzumace kvalitních vín zažívá nebývalý rozmach. Přední italský distributor, společnost Le Macchiole, jde ve snaze udržet svou vysokou konkurenceschopnost této globální poptávce naproti. Jeho cílem je spolehlivá přímá dodávka z velké nabídky archivních vín zákazníkovi kdekoli na světě. Hlavní výzvou, která před společností vyvstává, je různorodost světových obchodních partnerů – odběratelů, distributorů a maloobchodníků. Vysoká transparentnost v rámci dodavatelských řetězců je proto pro správné vyřízení objednávek a efektivní řízení zásob klíčová.
Setkání se zúčastnilo osmnáct zástupců GS1 laboratoří z Belgie, Běloruska, Dánska, Finska, Francie, Norska a dalších zemí. První den si účastníci setkání prohlédli italskou laboratoř, která se nachází několik kilometrů od Milána. V rámci prohlídky byl představen projekt označování lahví vína pasivními RFID tagy a jejich trackingu napříč dodavatelským řetězcem od italských vinařství až po prodej koncovým spotřebitelům na asijských trzích. Návštěvníci milánské laboratoře mohli vidět, jak probíhá označování jednotlivých láhví, krabic i palet pasivními a aktivními RFID tagy (aktivní čipy jsou využívány ke sledování teplotních změn při převozu), jejich identifikaci při průjezdu RFID branou ap.
8
Zdroj: GS1
• definování a realizace dodavatelského řetězce a propojení se standardy
EPCIS: Zákazníci sledují pohyb vín on-line S využitím interoperabilních standardů GS1 – řešení GS1 Italy EPOS network a jeho hongkongského protějšku ezTRACK jsou implementátoři schopni sledovat pohyb vinařských produktů po celém světě. V rámci pilotního testu bylo víno bezprostředně po naplnění láhví ve vinařství Le Macchiole opatřeno EPC tagem, ke kterému byl přiřazen identifikátor
SGTIN. Poté byly láhve vína umístěny v krabicích a zabalené na paletách označených RFID/EPC tagem se sériovým číslem paletové jednotky (SSCC). Tento proces umožňuje online ponížení zásob v informačním systému v momentě vyřízení objednávky a vytvoření záznamů o pohybu vína z vinařství pomocí RFID/EPC čteček. Dané údaje jsou pak nahrávány na síť GS1 Italy EPOS, což uživatele systému informuje o tom, že palety byly připraveny k naložení do nákladních kontejnerových vozů pro navazující přepravu do italského přístavu, odkud jsou následně vypraveny do zámoří. Po připlutí kontejnerových lodí do Hongkongu zaměstnanci místního vinného skladu pomocí RFID čteček kontrolují údaje o dodávce a prověřenou zásilku opatřují zvláštním certifikátem. Kontejner je následně převezen do skladu, odkud se zboží distribuuje do maloobchodních prodejen k rukám koncového spotřebitele. Všechny tyto operace jsou na straně příjemce zaznamenány v systému GS1 Hongkong ezTRACK. Zdroj: RFID journal
Druhé letošní setkání laboratoří GS1 in Europe sdružených v síti EPC RFID Business Lab Network se konalo na začátku září v prosluněné Itálii. O předchozím setkání v Norsku jsme informovali v minulém čísle. Od Osla přebral štafetu Milán. Hostitelem byla tedy národní organizace GS1 Italy, pod jejíž patronací funguje laboratoř založená v roce 2007 s cílem testování EPC/RFID technologií.
Ukázka značení láhve RFID tagem V průběhu celého dodavatelského řetězce jsou produktové informace o víně spolu s údaji o vychystání, expedici, příjmu a zaskladnění ukládány v RFID/EPC tagu a odesílány do příslušných sítí EPCIS, které poskytují prodejcům vína z celého světa přehled o pohybu láhví z vinařství až do místa určení. První část pilotního projektu byla dokončena v srpnu 2011. Realizací pilotu GS1 italská vinařství dosáhla posílení vztahů se zahraničními zákazníky. Projekt jim umožnil nabídnout možnost sledování průběhu logistických operací spojených s přepravou produktu globálně a v reálném čase. Současně pomohl garantovat včasné dodání objednávek k plné spokojenosti zákazníků. Na základě praktických výsledků GS1 Italy a GS1 Hongkong v projektu pokračují; v další fázi spolupráce se obě organizace spolu s vinaři zaměřily na řešení pro sledování tepelných podmínek a vlhkosti s využitím aktivních tagů. Projekt současně expanduje dovnitř: na straně asijských obchodníků s vínem jsou implementovány intralogistické systémy na bázi RFID/EPC s cílem efektivního řešení provozních problémů v rozsáhlých vinných skladech včetně zajištění plné viditelnosti skladových zásob a účinné ochrany proti neoprávněné manipulaci. Příkladem může být společný projekt GS1 Hongkong a Collezione Vine Cel-
Hlavní výhody řešení pro sektor vinařství Výrobci • Ochrana dobré pověsti značky • Posílení vztahů se zahraničními odběrateli tím, že poskytují doplňující informace o přepravě a skladování vína Dovozci/distributoři • Maximální viditelnost produktových toků • Zabránění neoprávněné manipulaci Maloobchodníci • Garance jakosti výrobku díky sledování teplot a vlhkosti v reálném čase • Posilování důvěry spotřebitelů a růst prodejů
Prezentace laboratoří
Foto: autorka
Druhý den setkání přinesl hlavní bod programu, a sice vzájemné informování o právě probíhajících projektech, dosažených výsledcích a aktuálním zaměření té které GS1 laboratoře. Podle programu se prezentovaly země v tomto pořadí: Itálie, Finsko, Norsko, Bělorusko, Slovenská republika, Česká republika, Dánsko a Francie. Úvod patřil prezentací domácí laboratoře GS1 Italy, která se ve velké míře zabývá také ROI analýzou. Italští výzkumníci vyvíjejí speciální nástroj, s jehož pomocí si bude moci každá společnost vypočítat bod zvratu návratnosti investic na základě stanovených nákladů na projekt a výnosů a benefitů při zavedení RFID do provozu. Díky tomu se případní investoři budou moci lépe rozhodnout, zda je pro ně projekt RFID implementace přínosný a ekonomicky smysluplný. Následující prezentace odhalila detaily úspěšného projektu, jehož počátky sahají do roku 2007. V té době začala laboratoř GS1 Italy vyvíjet komplexní řešení pro automatickou identifikaci výrobních a logistických procesů v továrně koncernu Baxi, který je největším italským výrobcem klimatizační techniky. Ve výrobně-logistickém zázemí společnosti o ploše více než 100 000 m² byl implemento-
Italská laboratoř je dobře vybavená a prostorná.
Automatická identifikace v továrně Baxi Technologie sleduje, co je předmětem přepravy (SGTIN, SSCC, GRAI…), kam je zboží přepravováno (GLN…), kdy je zboží přepravováno (zaznamenání dne a hodiny) a proč dochází k této přepravě. Další částí projektu je sledování vlaků, např. kdy vlak opustil nástupiště, sledování vlaků v důležitých úsecích a využití standardu GRAI pro sledování kontejnerů. K přenosu informací z tagů jsou v projektu využívány jak ruční čtečky, tak antény nainstalované na kontrolních stanovištích rozmístěných na železniční trase.
O problematice ochrany osobních dat V odpolední části vystoupili zástupci GS1 Belarus. Připravili průřez činností své laboratoře RFID. Jedná se např. o RFID projekty v oblasti potravinářství, knihovnictví (RFID brány a ruční čtečky pro karty čtenářů), poskytování služeb (studentské karty), logistiky či vysledovatelnosti hospodářských zvířat. Pracovníci finské laboratoře vystoupili s příspěvkem o ochraně osobních dat – PIA (Privacy Impact Assessment). Problematika PIA se nezabývá pouze zabezpečením dat na RFID tagu, ale také zabezpečením sítě IT systému. V rámci této prezentace byla následně vedena diskuse o postupu implementace nástroje pro PIA ve státech zastoupených na setkání laboratoří.
Foto: autorka
ván systém kombinující následující standardy: GS1 BarCodes, GS1 DataMatrix a GS1 EPCglobal. Blok italských prezentací uzavřel Pierluigi Montanari popisem nového projektu připravovaného ve spolupráci se společností Samsung. Další prezentaci vedl Sami Isomäki z GS1 Finland. Týkala se proběhlé konference Spring Seminar 2012. V rámci prezentace byly uvedeny hlavní body a závěry z konference v Helsinkách, jejíž program se soustředil výhradně na RFID. Dopolední část programu završil Roar Lorvik z GS1 Norway, který přednesl závěry z projektu SmartTrack. V rámci projektu implementace RFID technologie na železniční vagony byly sledovány dvě vlakové trasy, Oslo–Trondheim a Oslo–Narvik. Mezi zákazníky, kteří využívají této přepravy, je i nám známá společnost COOP. Zdroj: GS Italy
lars Limited, dceřiné společnosti hongkongského holdingu Hanison, který zajistil třicetinásobné zrychlení odbavování objednávek vína. (Více informací o projektu najdete na www.rfid-epc.cz.)
Prohlídka RFID/EPC laboratoře v Miláně Následovala prezentace Petry Fuchsíkové z GS1 Czech Republic – RFID v potravinářském průmyslu. Prezentace popisovala testování RFID technologie v potravinářském závodě, který zvažoval označování přepravních obalů v podniku. Jednalo se o využití pasivních RFID tagů fungujících v pásmu HF.
Decathlon: 600 milionů tagů za rok Blok prezentací uzavřel Lionel Willig (GS1 France) s tématem zavedení RFID technologie v obchodním řetězci Decathlon, který se specializuje na sportovní zboží. Právě tato případová studie nejvíce zaujala Karla Solnického, ředitele společnosti EPRIN, který byl hostem zasedání: „Projekt si stanovil velké cíle a pokrytí i takových situací, jako je sledování případných krádeží. Také mě zaujalo komplexní pokrytí zboží a prostoru místa prodeje.“ Díky RFID tagům mohou zaměstnanci Decathlonu provádět inventuru častěji než doposud. Pomáhá jim speciální čtecí zařízení v podobě tenisové rakety: silná anténa načítá veškeré zboží při pouhém průchodu mezi regály. Během jediného roku bylo označeno RFID tagy 600 milionů kusů zboží. Součástí projektu bylo také otestování nástroje PIA.
O setkání RFID laboratoří GS1 „Mezi nejdůležitější trendy v RFID diskutované na setkání laboratoří GS1 řadím řešení problémů ochrany osobních údajů při sledování pohybu osob. Hlavní přínos setkání odborníků EPC/RFID laboratoří spatřuji v dobré informovanosti, vzájemné kooperaci, v propojení a rozvoji spolupráce s GS1.“ Karel Solnický, technický ředitel, EPRIN Další setkání laboratoří GS1 je plánováno na 12.–13. března 2013 v Paříži.
Ing. Petra Fuchsíková, Ph.D., produktová manažerka EPC/RFID, GS1 Czech Republic
9
Dva roky systematických kontrol kvality čárových kódů Kvalita čárových kódů byla v České republice vždy považována za součást základů rychle se rozvíjejícího Systému GS1. Její kontrola probíhala průběžně, většinou dle požadavků uživatelů, bez vypracovaného systematického přístupu. Změna nastala na přelomu dekády. Co přinesla?
Rok 2012 probíhal ve znamení prohloubených, pokračujících kontrol a prvních možností srovnání, vyhodnocení působení GS1 Czech Republic v oblasti snahy o zlepšení kvality čárových kódů. Po vyhodnocení výsledků tří dlouhodobých projektů kontroly čárových kódů, které byly realizovány v letech 2010–2012, je možné konstatovat několik obecných poznatků.
Povědomí o důležitosti kvality čárových kódů je stále nutné zvyšovat Bylo dokázáno, že soustředěný přístup k problematice kvality čárových kódů přináší prokazatelná zlepšení. Zcela zásadním předpokladem pro kvalitní průběh akcí je dobrá spolupráce s vyšším managementem obchodního partnera. V první řadě příslušný partner musí chtít, musí mít zájem o řešení problematiky, která na první pohled pro některé vedoucí pracovníky není důležitá. Musí opakovaně umožnit spolupráci a aktivně ji na místě prodeje podpořit. Současně je již ověřenou skutečností, že vliv probíhající verifikace čárových kódů na chod supermarketu, a to i v době vysoké vytíženosti prodejny, je minimální. Některé poznatky jsou překvapivé: Byl opakovaně potvrzen předpoklad o výrazné neznalosti Systému GS1, a to i ze strany pracovníků zodpovědných za vedení databází ve svých organizacích, za obalový design apod. Byl potvrzen očekávaný předpoklad, že grafická studia, ateliéry, samostatní návrháři jsou z velké části zdrojem významných problémů, evidentně z důvodu absence základních vědomostí o problematice čárových kódů. Zdroj: GS1
Zásadní změnu přístupu ke kontrole kvality symbolů EAN/UPC můžeme v České republice datovat od přelomu let 2009–2010. V roce 2010 proběhla první dlouhodobá, systematická kontrola v prostorách jednoho z pražských hypermarketů. V následujících obdobích lze již hovořit o pravidelných aktivitách s rozšířeným portfoliem významných retailerů, kteří projevili o pomoc v uvedeném směru zájem. Dlouhodobé akce verifikace kvality čárových kódů se neobejdou bez velmi těsné spolupráce obou hlavních iniciátorů. Je však pouze na konkrétní obchodní organizaci, jak silný tlak ve druhém kole vůči dodavatelům chybných čárových kódů zvolí, a to zejména v případech, kdy první část kontrol nepřinesla výraznou nápravu. V kontextu tohoto přístupu připravila GS1 Czech Republic následující podporu uživatelům Systému GS1: • Upravené webové stránky www.gs1cz.org v současnosti již obsahují velké množství materiálů k problematice kvality symbolů v českém jazyce. • V roce 2011 zahájil činnost výukový portál www.gs1akademie.cz s kompletní sestavou plánovaných školení, odbornými články k tématu apod. • Došlo k výraznému navýšení počtu plánovaných prezentací s obsahem Základní znalosti o Systému GS1 a Kvalita čárových kódů. • Základní školení pro nové uživatele Systému GS1 je pokládáno od r. 2011 za povinné.
• Ve spolupráci s obalovou asociací SYBA byla zahájena série speciálních školení určených pro grafické návrháře a grafická studia.
Nepříjemným zjištěním je skutečnost, že kvalita čárových kódů mimo nejčastěji kontrolovanou oblast FMCG je ještě výrazně horší; tj. významně zhoršuje efektivitu na platebních terminálech. Jako velmi překvapující zjištění se jeví určitá rezistence pokladních, které jsou po čase „zvyklé“ na nefunkční kódy u určitého sortimentu a ani neupozorňují na tuto závažnou problematiku. Může se tedy zdát, že vše funguje bezproblémově. GS1 Czech Republic bude v průběhu následujících období pokračovat v systematické kontrole kvality symbolů a současně vyvíjet opakovanou snahu o těsný kontakt s dalšími důležitými obchodními hráči na českém trhu ve snaze o další žádoucí zlepšení situace.
Projekty kontroly kvality čárových kódů v mezinárodním kontextu Obdobné projekty samozřejmě probíhají i v dalších zemích. Příkladem může být sdružení GS1 Slovakia, které v letech 2009 a 2011 realizovalo projekt kontroly kvality čárových kódů v 28 prodejnách několika maloobchodních řetězců. Pracovníci GS1 Slovakia zkoumali vztah nízké kvality čárových kódů a (ne)průchodnosti produktů kasami. Provedli kalkulaci průměrných časových ztrát způsobených nízkou kvalitou kódů a ověřili tezi, podle které mají na kvalitu čárových kódů větší vliv grafická studia nežli tiskárny obalů a jako hlavní příčinu problémů s čitelností čárových kódů určili jejich nedostatečnou výšku. Rozsáhlý projekt verifikace kvality čárových kódů v letech 2009–2011 provedla také GS1 Spain. Studie zohlednila spotřebitelské chování: podle jejího závěru kupující vracejí zpět 1 % z produktů s problematickým čárovým kódem. Tento na první pohled nevýznamný podíl nerealizovaných prodejů však spolu s časovými ztrátami při identifikaci nekvalitních kódů přináší obchodníkům významné ekonomické ztráty. Autoři studie stanovili jejich přibližnou výši na 90 mil. eur (údaj platí pro celý maloobchodní trh ve Španělsku pro rok 2009). GS1 Spain společně se sedmi španělskými retailery a řadou mezinárodních výrobních firem (např. Henkel, Unilever, Nestlé a další) zahájily kampaň s cílem zlepšení kvality čárových kódů. Úspory, kterých bylo díky této akci dosaženo, se odhadují na 40 mil. eur v roce 2010 a 67 mil. eur (2011). GS1 Czech Republic průběžně sdílí informace a obecné výsledky kontrol kvality čárových kódů s ostatními lokálními organizacemi GS1. Získává tak velké množství profesionálních informací, příkladů a zkušeností, které bude i nadále využívat při systematické realizaci dlouhodobého cíle, tj. postupného zvyšování kvality symbolů na českém trhu. Ing. Michal Bílý, obchodní ředitel, GS1 Czech Republic
10
GDSN: Stav projektu kvality dat a datové synchronizace Po roce intenzivních příprav na straně dodavatelů, kdy bylo jen v průběhu roku 2011 proškoleno nejméně tři sta osob z více než dvou set společností, zahájily v letošním roce technickou přípravu rovněž obchodní řetězce. Bohužel se velmi brzy projevilo, že reálná vyspělost a organizačně-procesní připravenost řetězců jsou velmi slabé. Nejde totiž o ryze technický úkol, byť technické řešení pro M2M (Machine to Machine) spojení není úplně triviální záležitost. Navíc v oblasti práce s kmenovými daty mnohdy nejde o reálné procesy, ale spíše o vžité rituály. Čistě technický přístup ke GDSN jako zdroji dat bez nezbytných procesních a organizačních změn, navíc mnohdy s naivní a pomýlenou myšlenkou, že „čím více komunikačních kanálů pro kmenová data, tím bude jejich kvalita lepší a celý projekt úspěšnější,“ je samozřejmě odsouzen k nezdaru. Kvalita dat se v takovém případě řídí tím nejhorším z komunikačních kanálů a o celkových nákladech na jejich provozování a dopadu na dodavatele je vcelku zbytečné diskutovat. Pokračuje tak zaběhnutá praxe, kdy obchodní řetězce přenášejí náklady vyplývající z vnitřní neefektivity na své dodavatele.
Řetězce si začaly uvědomovat negativní dopady nízké kvality dat Do projektu kvality dat a datové synchronizace bylo investováno mnoho času, peněz a úsilí, a to jak ze strany GS1 Czech Republic a GS1Servis.cz, tak i dodavatelů (národních i nadnárodních). Jak to však vypadá, na skutečně masivní nástup GDSN si budeme muset v České republice ještě počkat. Zda nastane již v roce 2013 či v souvislosti s novou legislativou (tedy Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům) až od roku 2014, je těžké odhadovat. Nicméně na evropské úrovni se skutečně začíná blýskat na lepší časy. Obchodní řetězce si konečně začaly uvědomovat, jak obrovské negativní ekonomické dopady způsobuje nízká kvalita kmenových dat a před jak závažný úkol jsou postaveny přijetím Nařízení EK 1169/2011. Zástupci největších obchodních řetězců v Evropě jsou proto připraveni na spolupráci na evropské úrovni. Pověřili členské organizace GS1 přípravou evropského datového modelu pro B2B (Business to
AS2 GS1 Datapool.cz
Business) data a podporou při realizaci kroků vyžadovaných Nařízením EK 1169/2011. Velmi zásadní zpráva přitom je, že všechny evropské řetězce bez rozdílu vyjádřily naprostou podporu využití infrastruktury GDSN i pro B2C (Business to Customer) data.
Projekt Kvalita a synchronizace kmenových dat – Jednota spotřební družstvo České Budějovice Jedním z tuzemských maloobchodních řetězců, které si uvědomily benefity, jež jim projekt globální datové synchronizace přináší, je Jednota spotřební družstvo České Budějovice. Maloobchodní společnost je čerstvým držitelem ocenění Best Business Award 2012. Provozuje skupinu maloobchodních prodejen umístěných většinou v Jihočeském kraji – sedm supermarketů Terno a 27 prodejen sítě Trefa. V současné době řetězec ve spolupráci se společnostmi EDITEL CZ a P.V.A. systems úspěšně realizuje projekt Kvalita a synchronizace kmenových dat. Pilotní projekt zaměřený na kvalitu a synchronizaci kmenových dat iniciovala společnost GS1Servis.cz v rámci postupného zavádění řešení pro globální datovou synchronizaci v České republice. Zájem Jednoty s. d. České Budějovice o účast v projektu vycházel z rostoucích požadavků na kmenová data a jejich kvalitu a z potřeby dále zefektivňovat vnitřní procesy.
GS1Servis.cz dodavatelům asistoval při přípravě dat a jejich vkládání do elektronického katalogu GS1Datapool.cz Naplnění těchto cílů může přinést využití služeb Globální datové synchronizace (GDS) založené na ověřených mezinárodních standardech Systému GS1. Řešení GDS s využitím elektronického katalogu přináší v konečném důsledku zvýšení efektivity vnitřních procesů počínaje zalistováním výrobků přes správu dat a logistické procesy ve velkoobchodě i v maloobchodě až po doplňování zboží a skladbu sortimentu. Dalším pozitivním dopadem je zvýšení kvality a snížení chybovosti elektronické komunikace (EDI) a její další rozšiřování. Tak byl počátkem roku 2012 zahájen pilotní projekt, jehož cílem bylo analyzovat a otestovat možnosti využití služeb datové synchronizace poskytované v rámci elektronického katalogu GS1Datapool.cz. Dalším cílem pilot-
eXite Sterling Integrator COOP Centrum
eXite eXite
Jednota České Budějovice
Zdroj: GS1Servis.cz
12
ního projektu bylo prakticky ověřit technické řešení komunikace pro přenos dat ve standardizovaném formátu. Na projektu se aktivně podílel dodavatel informačního systému pro Jednotu s. d. České Budějovice, společnost P.V.A. systems a provozovatel EDI platforem Sterling Integrator a eXite, společnost EDITEL CZ. Mezi účastníky projektu samozřejmě nechyběla ani vybraná skupina dodavatelů, kteří poskytovali reálná kmenová data o svých produktech. Část z těchto dodavatelů již měla
BRIEF INTERVIEW Odpovídá Tomáš Glaser, náměstek pro informatiku, Jednota spotřební družstvo České Budějovice
Jak hodnotíte výsledky pilotního projektu GDSN? GDSN jako celek přinese globálně snížení pracnosti a chybovosti při pořizování kmenových dat. Podstatné je, aby se do tohoto projektu zapojilo co nejširší portfolio dodavatelů, ne jen nadnárodní korporace. Za hlavní přínosy považuji ujednocený datový vstup kmenových dat, který přenáší dostatečné množství atributů, dále sofistikované logické kontroly na vstupu při zadávání dat. To by mělo přinést usnadnění práce při správě číselníků, odstranění lidských chyb, a tedy vyšší efektivitu. Za úskalí projektu bych označil nejednotnost názvosloví (na straně GDSN a zažité termíny na straně naší). Nadále klademe důraz na přenášení informací o nákupních cenách – ty mají největší režii lidské práce při správě obchodních podmínek. To zatím první etapa neřešila, ale nemělo by se na to zapomenout. Hlavním úskalím se však zatím jeví slabé zastoupení dodavatelských firem v systému GDSN pro ČR. Plánujete v souvislosti s Nařízením EK 1169/2011 o informacích pro spotřebitele, rozšířit využití datové synchronizace GDSN i o další příslušné datové prvky? Zvažujeme rozšíření infokiosků kromě PriceCheckeru o produktové informace– složení, nutriční hodnoty, alergeny atd., zobrazení některých vlastností na cenovkách (bezlepkové, regionální, bio, dia…). Již v roce 2011 jsme na etikety z váhy v úseku masa, uzenin a lahůdek začali tisknout složení výrobků, což ocenilo mnoho zákazníků, kterým není lhostejné, co jedí.
Minimálním požadavkem bylo nasdílet dvě hierarchie balení Protože informační systém Jednoty ČB v současné době ještě neumožňuje plnohodnotné přímé napojení na elektronický katalog, byly cíle projektu limitovány na praktické testování přenosu kmenových dat do testovacího prostředí zprávou CIN (Catalogue Item Notification) v XML formátu od dodavatelů Jednoty ČB přes síť datové synchronizace do řešení Sterling Integrator a následně přes eXite do určeného adresáře v Jednotě ČB. „Z obecného pohledu hraje Sterling Integrator významnou roli v oblasti zabezpečení jednotné komunikace s GS1 Datapool.cz pro veškerá zapojená družstva s možností budoucího těsného napojení na systémy COOP Centra a v možnosti přizpůsobení a transformace dat podle potřeb jednotlivých družstev,“ vysvětluje důvody pro výběr tohoto řešení Milan Mikula, solution manažer společnosti EDITEL CZ. Pro test bylo použito testovací rozhraní elektronického katalogu společnosti SA2 Worldsync (1WorldSync), s níž má sdružení GS1 Czech Republic smlouvu o výhradním zastoupení pro Českou republiku. Elektronický katalog GS1Datapool.cz, který byl využit v rámci zmíněného pilotního projektu, je upraven pro podmínky českého trhu. To znamená, že katalog je v češtině a počet a rozsah vyplňovaných a zobrazovaných atributů plně odpovídá platné datové struktuře pro cílový trh České republiky.
Cílem pilotního projektu bylo poskytnout dostatek dat pro implementaci rozhraní a načítání prvotních verzí dat od dodavatelů. Minimálním požadavkem bylo nasdílet dvě hierarchie balení. Uživatelé GS1Datapool.cz měli pro tento účel k dispozici hned tři možnosti. První z nich bylo vyplnit data do webového rozhraní přes modul WebForms, druhý způsob byl import Excelu v definovaném formátu přes webové rozhraní a třetí možností pak naplnění dat do elektronického katalogu přímo z informačního systému. Většina dodavatelů volila postup importu dat přes Excel, avšak úspěšně se podařilo zrealizovat rovněž plnění dat pomocí přímého napojení informačního systému na elektronický katalog.
Další fáze: přímé napojení IS řetězce na elektronický katalog Testy ukázaly, že pro některé dodavatele bylo zpočátku poněkud náročné zadávat veškeré údaje o kmenových datech v korektní podobě. Díky odborné pomoci ze strany GS1 Servis.cz však nakonec všichni dodavatelé zvládli práci s GDS bez větších problémů. V průběhu testů se navíc opět výrazně projevila jedna z výhod elektronického katalogu GS1Datapool.cz, ve kterém je díky sofistikovaným validačním mechanismům implementováno velké množství kontrol při vstupu dat. Sám přenos dat přes síť datové synchronizace probíhal zcela rutinním způsobem bez jakýchkoliv problémů. V průběhu realizace pilotního projektu tak celkem 13 dodavatelských firem odeslalo v rámci testů do Jednoty ČB data o více než 1100 položkách. V souladu s deklarovanými cíli tak zmíněný pilotní projekt umožnil v Jednotě ČB zmapovat současný stav řešení a dosavadních procesů z hlediska požadavků na kmenová data. Dále Zdroj: GS1
určité zkušenosti s využitím GDSN i elektronického katalogu, pro další pak uspořádala společnost GS1Servis.cz ve spolupráci s Jednotou ČB příslušné školení. U všech dodavatelů následně poskytla GS1Servis.cz aktivní asistenci při přípravě dat a jejich vkládání do elektronického katalogu GS1Datapool.cz.
BRIEF INTERVIEW Odpovídá Milan Mikula, solution manager, EDITEL CZ
Kde vidíte z pohledu poskytovatele služeb elektronické komunikace EDI přínosy datové synchronizace a zaměření na kvalitu dat? Jednoznačně ve zvýšení kvality dat, která jsou základem pro navazující transakční procesy podporované prostřednictvím klasické EDI komunikace. Je třeba také říci, že procesy GDS jsou pro výměnu kmenových dat specializované, a proto mohou zabezpečit vyšší procesní kvalitu nežli běžná EDI komunikace. Jaké máte plány pro rok 2013 v oblasti GDSN a EDI? Plány v oblasti GDSN úzce souvisejí s aktivitami GS1 Czech Republic a bylo by ideální, pokud by se podařilo do GDSN zapojit další z významných obchodních řetězců. V oblasti EDI předpokládáme rozvoj paletových dodacích listů DESADV s SSCC kódem a navazujících elektronických příjemek RECADV, a samozřejmě i rozvoj elektronické fakturace u dalších obchodních řetězců. byla v praxi ověřena technická funkčnost řešení GDSN včetně komunikačního řešení a datové struktury z hlediska požadavků klíčových uživatelů. V rámci realizace se pak podařilo prakticky otestovat přenos dat od vybraných skupin dodavatelů v definovaných režimech pro sdílení dat. V současné době implementace globální datové synchronizace v Jednotě České Budějovice vstupuje do další fáze, kdy probíhají práce na přímém napojení jejího informačního systému na elektronický katalog spolu s úpravou všech procesů ve vztahu k jejím dodavatelům, skupině COOP a dalším partnerům. „Po implementaci bychom chtěli více pracovat se získanými daty a informace využít při pozičním skladování. Zvažují se samoobslužné prodeje (selfscanning), rozšíření infokiosků o informace o složení výrobku, zobrazení vlastností zboží na cenovkách atd.,“ popisuje plány dalšího rozvoje systému Tomáš Glaser, náměstek pro informatiku, Jednota s. d. České Budějovice. „Na rok 2013 chystáme maximální elektronizaci objednávek s využitím predikce prodejů s cílem co nejhlubší automatizace objednávek.“
Ing. Tomáš Martoch, ředitel, GS1Servis.cz
13
Cena Jaroslava Martinice 2012
Ve čtvrtek 25. října byly vyhlášeny výsledky soutěže o největší přínos pro rozvoj standardizace v roce 2012. Cenu Jaroslava Martinice, kterou letos poprvé udělovalo sdružení GS1 Czech Republic, převzala společnost EPRIN, spol. s r. o. Slavnostní předání proběhlo na XVII. Logistickém Business Mixeru pořádaném v rámci logistického fóra LOG-IN.
Jaroslav Martinic (1934–2011) Jeden ze zakladatelů národní organizace GS1 v České republice stál u prvních implementací standardní identifikace a aplikací čárových kódů po roce 1983 v tehdejším Československu. Po rozdělení státu byl u zrodu nezávislého sdružení EAN Česká republika a pozici dlouholetého prvního ředitele tohoto sdružení opustil až v roce 2006. Svým celoživotním působením v oblasti standardizace, automatické identifikace a sběru dat významně přispěl k položení solidních základů pro dnešní masivní využívání Systému GS1 v České republice. Zdroj: GS1 CR
Kritéria pro udělení Ceny Jaroslava Martinice • Využití standardů Systému GS1 a objektivní možnosti jejich případného rozšíření o další části tohoto integrovaného komplexu • Míra vlivu předloženého řešení na co nejširší skupinu uživatelů Systému GS1 • Míra propagace Systému GS1 a jeho celkového zviditelnění
Soutěž bude vyhlašována každé dva roky
• Míra inovace daného projektu • Široká využitelnost dané implementace uživateli Systému GS1 • Ekonomický přínos a míra úspor v porovnání s dosavadním stavem, efektivita projektu • Schopnost dodatečného upgradu předloženého řešení v souvislosti s probíhajícím rychlým rozvojem standardů Systému GS1 Zdroj: ATOZ Group
Soutěže na počest zakladatele a dlouholetého ředitele organizace EAN Česká republika J. Martinice se zúčastnily tuzemské technické firmy zapojené do Systému GS1. Šestičlenná odborná porota z přihlášených projektů z oblasti aplikovaných řešení s využitím standardů Systému GS1 vybrala nejzajímavější a nej-
komplexnější realizaci – řešení pro automatickou identifikaci logistických balení v pelhřimovském závodě společnosti Madeta. „Ceny Jaroslava Martinice si velice vážíme a děkujeme za projevenou důvěru a podporu,“ řekla po převzetí ocenění Michaela Halvová, ředitelka EPRIN PRAHA. „Tuto cenu chápeme nejen jako ocenění našeho úsilí a poskytovaných služeb, ale především jako hnací motor k dalšímu rozvoji.“ Zásadním faktorem úspěchu v soutěži o Cenu Jaroslava Martinice je širší aplikovatelnost řešení na trhu a prokazatelná možnost dalšího jeho rozvoje a upgradu.
Prezident GS1 Czech Republic Jaroslav Camplík (vpravo) spolu s obchodním ředitelem GS1 Czech Republic Michalem Bílým předali ocenění Michaele Halvové ze společnosti EPRIN.
14
Zdroj: GS1 CR
EPRIN prvním oceněným za přínos pro rozvoj standardizace
„Jsem velice rád, že se podařilo realizovat udílení ceny Jaroslava Martinice,“ uvedl prezident sdružení GS1 Czech Republic Jaroslav Camplík. „Jaroslav Martinic byl zakladatelem sdružení EAN Česká republika i jeho nástupnické organizace GS1 Czech Republic. Svým pracovním nasazením a schopnostmi vybudoval tuto společnost od nuly a přivedl ji mezi nejlepší organizace ve střední Evropě,“ ocenil prezident GS1 Czech Republic zásadní vklad Jaroslava Martinice do vývoje české pobočky globální standardizační organizace. „Jaroslav byl nejen dobrým manažerem, ale i kamarádem, a udělování této ceny je oceněním jeho práce, které si velmi vážíme.“
Další ročník soutěže bude vyhlášen v roce 2014. Určujícím, zásadním kritériem bude opět široká možnost využití standardů Systému GS1, přínos k jeho propagaci a pro rozvoj tohoto globálního, unikátního identifikačního a komunikačního nástroje. Na rozdíl od prvního ročníku se o cenu budou moci ucházet nejen firmy s technickým zaměřením, ale jakákoli organizace či osobnosti, které se svou dlouhodobou činností o statut nejpoužívanějšího standardu svého druhu na světě zasloužily. Mgr. Mikuláš Černý
EPRIN, spol. s r. o. Cena Jaroslava Martinice 2012 – vítězné řešení
Společnost MADETA (zal. v roce 1902 jako Mlékárenské družstvo táborské) je největším hráčem na tuzemském mlékárenském trhu s cca 20% tržním podílem. S více než 1500 zaměstnanci patří mezi největší zaměstnavatele v Jihočeském kraji. Firma v současnosti provozuje pět výrobních závodů specializovaných na různé části sortimentu mléčných výrobků. Průmyslová výroba mléčných výrobků v Pelhřimově sahá do roku 1942. V 80. letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce tamějšího závodu, který dnes patří z hlediska objemu výroby mezi největší závody spol. MADETA.
Závod disponuje jednou z nejmodernějších technologií na zpracování trvanlivého mléka. Kromě něj se zde vyrábí trvanlivá smetana a ochucená trvanlivá mléka Lipánek. V roce 2010 byla do Pelhřimova z Českých Budějovic přesunuta výroba Jihočeského lahodného mléka, smetany a podmáslí. V rámci sítě závodů MADETA patří podnik v Pelhřimově k technologicky nejvyspělejším. „Závod má velmi dobře připravenou technologickou infrastrukturu, přizpůsobenou pro aplikaci systémů automatické identifikace. Míra automatizace je vysoká, panují zde dobré podmínky pro zavádění pilotních projektů se záměrem jejich rozšiřování do dalších závodů,“ vysvětluje Jaroslav Štípek, ředitel závodu v Pelhřimově. Technologická připravenost spolu s vysokou obrátkou palet v poměrně jednoduchém sortimentu předurčila pelhřimovský závod k roli laboratoře pilotních projektů, o jejichž rozšíření se uvažuje v budoucnu. Takovým projektem byla implementace systému pro tisk paletových etiket.
Mozek řešení – unifikovaný SW ApliControl Zadavatel poptával řešení pro automatické označování homogenních palet na koncích dvou balicích linek pro skleněné obaly a aseptická balení. Postupným zaváděním automatické identifikace na úrovni logistických jednotek chce společnost MADETA vyjít vstříc pokročilým požadavkům hlavních obchodních partnerů – maloobchodních řetězců na standardizovanou identifikaci produktů. Foto: autor
Sdružení GS1 Czech Republic letos poprvé udělovalo Cenu Jaroslava Martinice. Ocenění za přínos pro rozvoj standardizace získala společnost EPRIN za pilotní projekt označování logistických jednotek v pelhřimovském závodě společnosti MADETA, a. s. Řešení zcela splňuje globální standardy GS1 a má vliv na širokou skupinu uživatelů Systému GS1. Jako první projekt v rámci plánovaného zprovoznění jednotného systému tisku paletových etiket ve všech výrobních závodech MADETA splnil i další z důležitých kritérií pro udělení CJM – širší aplikovatelnost řešení na trhu.
Kontrolní dekódování SSCC
Zdroj: MADETA, a.s.
Pilotní projekt: Tisk paletových etiket
Pelhřimovský závod Madeta Označovány měly být europalety o rozměru 800 mm x 1200 mm s výkonem 45 ks palet/hod. na všech linkách, variantně palety půlené 800 mm x 600 mm s výkonem 90 ks palet/hod. Požadovaný systém měl být současně schopný označovat neúplné palety (k jejichž tvorbě dochází např. na konci směny nebo na základě zvláštní objednávky). Vítěz výběrového řízení, společnost EPRIN, nabídl unifikované řešení, které předpokládalo vytvoření dvou pracovišť. Řídící místo systému se nachází vně výrobní haly v administrativním zázemí. Funguje zde IT centrála pro práci s daty využívající SW aplikaci ApliControl vyvinutou společností EPRIN. Aplikační místo najdeme přímo v hale. Z hlediska hardwaru je tvořeno tiskárnou etiket SATO a ručním skenerem čárových kódů k načítání kódů skupinových balení.
Evidence palet, resp. SSCC kódů do výstupní databáze Ostrý start systému proběhl v květnu 2012. Od prvního dne řešení funguje bezchybně a jeho uživatelé nezaznamenali žádné výpadky. Na počátku každé směny zodpovědná osoba (mistr) přiřadí v datovém centru prostřednictvím aplikace ApliControl výrobu a tisk: Podle výrobního plánu vybere konkrétní výrobek z databáze (produkt se nabízí přímo v náhledu okna programu ApliControl). „Pro každý výrobek, který je takto vybrán, musí mistr také do konkrétního pole ručně vepsat údaj o exspiraci. Bez vepsání exspirace není možno ukončit proces přiřazení tisku. Změnu exspirace pro tento výrobek je možno provést opět jen ručně, a to novým zadáním tisku,“ doplňuje Roman Trtík, obchodní zástupce spol. EPRIN. Pro daný den mistr může takto zadat libovolný počet výrobků. Tisk a označování logistických jednotek probíhají na tzv. ručním pracovišti. Pracovník přiveze dokončenou homogenní paletu k ovinovačce, kde ji pomocí smršťovací fólie zajistí. Před ovinutím pomocí mobilního terminálu Intermec s OS WM6.1 naskenuje čárový kód z distribučního balení umístěného na paletě. Na základě tohoto kódu tiskárna vytiskne pro daný výrobek paletový štítek – evropskou logistickou etiketu (ELE) podle globálního standardu GS1. Po ovinutí palety operátor nalepí první etiketu, naskenuje sériový kód logis-
15
Aplicontrol: Výstupní data o vyrobených paletách ukládaná do systému • Jednoznačné ID produktu (např. z IS) • Název produktu • GTIN balení • Skutečný počet balení na paletě • Datum výroby • Datum použitelnosti • Šarže • SSCC palety • Vícenáklady spojené s expedicí zboží tické jednotky (SSCC kód), čímž dojde k vytištění druhé etikety. Po jejím načtení spustí k zaevidování palety do systému. K ovinovačce se podle zadání během dne mohou přivážet palety různých výrobků v náhodném pořadí.
Robustnost řešení blokuje chyby lidského faktoru
Další zavádění pokročilých technologií v plánu Řešení je unifikované a snadno aplikovatelné v dalších provozech. V případě zavedení nových aplikačních identifikátorů nebo potřeby evidovat nová data je možná nenáročná úprava SW. Systém umožňuje rozšíření hardwaru (např. o automatické aplikační jednotky). Předpokládá se budoucí využití systému v rámci celé sítě závodů MADETA; v každém z ostatních závodů probíhá příprava analogických pracovišť (řídící IT centrála) a budování infrastruktury pro přenos dat. „Zatímco personálu přibylo relativně málo rutinních úkonů navíc, které jim zabírají řádově několik minut z celé směny, ostatní činnosti jako např. vytváření dodacích listů, přesunových dokladů, odesílání dat o zásilce zákazníFoto: autor
SW řešení zajišťuje průběžnou kontrolu identifikace jednotlivých položek i kontrolu čitelnosti čárového kódu: „Obsluha přečtením čárového kódu z distribučního balení předá s využitím interní wi-fi sítě systému ApliControl požadavek na tisk etikety pro konkrétní výrobek. Na základě kontroly správnosti kódu a nastavení příslušné šablony tiskárna vytiskne paletovou etiketu. Pokud ovšem tento výrobek neodpovídá vybrané šabloně, není možné etiketu vytisknout a na terminálu je nahlášena chyba ,Výroba nepřiřazena‘,“ vysvětluje Roman Trtík. Po nalepení etikety na logistickou jednotku ovinutou fólií obsluha
provede kontrolní dekódování SSCC. Systém záměrně neumožňuje dekódování ostatních na etiketě uvedených symbolů GS1-128. Tímto krokem je kromě ověření kvality tisku symbolu současně dána možnost tisku druhé, totožné etikety pro danou paletu. Robustnost řešení tak blokuje chyby lidského faktoru, neumožňuje automaticky vytisknout shodnou sérii etiket pro další logistickou jednotku. Systém dále umožňuje označení neúplné palety a tisk odlišné logistické etikety s atypickým počtem obchodních jednotek. Pokud z výrobní linky sjede paleta, jež neobsahuje plné množství obchodních jednotek, má obsluha možnost i tuto paletu označit etiketou GS1 ELE. K tomuto účelu na terminálu vyvolá funkci „Nekompletní paleta“, následně po ověření správnosti identifikace obchodní jednotky je obsluha vyzvána k zadání jejich reálného množství na dané nekompletní paletě.
Označená paleta připravená k expedici
16
kovi nebo fakturování apod. se dramaticky zrychlilo a zkvalitnilo. Optimalizace činnosti nám umožnila ušetřit jednu pracovní sílu, a to při garanci bezchybovosti,“ bilancuje půlroční zkušenosti Jaroslav Štípek, ředitel závodu Pelhřimov spol. MADETA, „Systém automatickým blokováním palet s nesprávnými daty pomohl redukovat chyby lidského faktoru spojené s chybnými logistickými úkony. Umožňuje splnit přísné nároky na vysledovatelnost produktu a online evidenci stavu zásob.“ Díky vysledovatelnosti může uživatel garantovat přehlednost v celém logistickém řetězci. Pohyb produktů v rámci výrobně-logistických kapacit společnosti MADETA je možné snadno řídit a díky tomu optimalizovat skladovací kapacity a další logistické náklady. Společnost MADETA si jako lídr českého mlékárenského trhu udržuje pověst technologického inovátora v oblasti „dairy“. Vedle zamýšlené expanze automatické identifikace logistických jednotek do dalších závodů se společnost intenzivně připravuje na zavádění dalších pokročilých technologií. Cíl je jasný: zvýšit hospodárnost a účinnost dodavatelského řetězce. Závod doposud nevyužívá EDI, avšak v souladu s firemní strategií management společnosti připravuje zavedení elektronické komunikace za využití standardů Systému GS1.
Mgr. Mikuláš Černý
Regionální fórum GS1 in Europe konané v půlce října v Rumunsku přivítalo zástupce 46 národních členských organizací GS1. Pětidennímu programu dominovalo plénum, které se z velké části věnovalo problematice kvality dat v režimu B2C.
Zdroj: GS1
Předsedkyně GS1 in Europe Elzbieta Halas v úvodní řeči zhodnotila posun hlavních priorit GS1 za dobu uplynulou od regionálního fóra, které hostila rumunská metropole v roce 2003. „Před devíti lety jsme diskutovali hlavně o tom, jak implementovat základní prvky Systému GS1. Dnes se zaměřujeme na inovace a příležitosti, které nám přináší budoucnost.” Hlavní příležitostí, ale především výzvou, je oblast výměny dat ve vztahu B2C. Skladba konferenčního programu tento trend jednoznačně potvrdila.
Petra Albuschus, ICA Sweden Brandon Beumer ze společnosti Ahold uvedl svůj příspěvek tezí, že evropská obchodní výměna potřebuje evropská řešení pro výměnu dat a s nimi i evropské směrnice pro implementaci globálních standardů GS1. V této souvislosti upozornil na nutnost vysvětlovat témata týkající se standardů GS1 všem jejich potenciálním uživatelům co nejjednodušeji. „Pro uživatele je důležité, aby systém fungoval, a ne, jak funguje,“ uzavřel lapidárně svůj příspěvek Brandon Beumer. Mezi prezentacemi řady aplikací z různých evropských států určených pro Mobile Commerce vyniklo několik originálních řešení.
Vysledovatelnost potravin až na talíř spotřebitele V rámci sekce Bezpečnost a sledovatelnost produktů představil zástupce GS1 Germany Mark Zwingmann aplikaci pro mobilní telefony s názvem fTRACE. Aplikace využívá standardů Systému GS1 z oblasti vysledovatelnosti a čárových kódů. Systém je založen na databázi, kam jsou ukládána data o místu a času sklizně zemědělských plodin; v oblasti živočišné výroby pak údaje o porážce nebo výlovu. Do databáze je následně pomocí standardu pro vysledovatelnost zaznamenáno, kde a kdy se daná komodita vyskytovala. Na spotřebitelském balení je umístěn 2D čárový kód GS1 DataMatrix a unikátní identifikační struktura. Po naskenování GS1 DataMatrixu nebo zadání kódu se uživatel dozví veškeré informace
18
o výrobním cyklu a trase výrobku, který drží v ruce. Na mapě v mobilním telefonu se mu zobrazí pastvina, kde zvíře vyrostlo, kde a kdy došlo k porážce tohoto kusu. Kupující se může podívat i na fotografie z masny, na video, jak zde maso zpracovávají; hlavně však zná dobu a místo uskladnění, čas přepravy až po dodání do konkrétního obchodu. Pro spotřebitele mohou být zajímavé připojené recepty, které využijí pro právě nakupovaný výrobek. Přidaná hodnota tohoto řešení pro koncového zákazníka je vysoká. Firmy, které se do systému zapojí, garantují vysokou kvalitu produktu od výroby až po konečný nákup. Společnosti, které zveřejní fotografie svého závodu, kde dochází ke zpracování, popřípadě i s videem zpracování, budou vnímány zákazníky jako vysoce důvěryhodné. Oproti firmám, které nebudou schopny garantovat původ a tok zboží až ke koncovému spotřebiteli, tak získají velkou konkurenční výhodu.
Komplexní využití standardů GS1 v kosmetice a parfumerii Velmi zajímavé podněty přinesla sekce věnovaná sektoru kosmetiky a parfumerie. Organizace GS1 France a ECR France společně připravily dlouhodobý program spolupráce s konkrétními úkoly až do roku 2015. Program se soustřeďuje na řešení klíčových témat pro tento sektor, včetně zefektivnění řízení dodavatelského řetězce a logistiky. Specifické požadavky jsou přitom kladeny na logistiku spojenou s nekomerčními produkty (testery, dárky, vzorky), vysledovatelnost a bezpečnost výrobků, elektronickou komunikaci EDI, kvalitu dat a datovou synchronizaci, ochranu proti padělkům a řešení krádeží a ztrát (s využitím technologií RFID). To jsou úkoly, při jejichž řešení je nutná spolupráce všech zainteresovaných stran. Jedním z impulzů pro vznik této skupiny bylo přijetí evropské směrnice 1223/2009 o kosmetických přípravcích, která vstupuje v platnost v červenci 2013. Hlavní úkoly a cíle prezentovali společně zástupci nejvýznamnějších firem sektoru kosmetiky a parfumerie, tedy společností L’Oréal a Sephora.
Zdroj: GS1
GS1 in Europe zasedalo v Bukurešti
kódů (nově též standardních 2D kódů), souvisejících identifikačních struktur, případně návaznostmi na další související standardy Systému GS1. Je svolávána obvykle dvakrát až třikrát ročně, často jako součást většího regionálního fóra GS1 nebo samostatně dle aktuální potřeby. Pracovní náplň GS1 BarCode Group má stálé těžiště v oblasti kvality čárových kódů, a to za podmínek rychle se měnícího trhu s variabilními potřebami, v optimalizaci postupů v oblasti profesionální verifikace, ústící v nezbytné návrhy změn a úprav stávající úrovně standardů. Sleduje probíhající pilotní projekty, ověřování nových identifikačních možností a sdílí nabyté informace se všemi účastníky procesu.
Priorita: Kvalita symbolů Od roku 2010 odstartovaly v několika evropských zemích systematické projekty kontroly kvality čárových kódů na platebních terminálech. Sdílené výsledky kontrol ukazují, že toto téma je i přes výraznou historii a rutinní využívání čárových kódů symboliky EAN/UPC stále aktuální, ekonomicky a marketingově velmi závažné.
Novinky: Využívání nové symboliky GS1 DataBar V některých evropských státech byly roku 2010 zahájeny pilotní projekty s cílem budoucího výrazného uplatnění nové symboliky především v oblastech výrobků s proměnnými jednotkami a volně loženého ovoce a zeleniny. Je v zájmu všech uživatelů Systému GS1 postupně ustoupit od lokálně platné identifikace produktů ve prospěch globálně unikátní.
Činnost pracovní skupiny GS1 BarCode Group Důležité diskuse o dalším strategickém směřování ve všech oblastech činnosti GS1, tedy pilířích, na nichž stojí pomyslná stavba Systému GS1, přinesly pracovní skupiny a workshopy, konané během celého fóra. Podstatná témata, dlouhodobě přetrvávající otázky a důležitou problematiku z jednotlivých oblastí Systému GS1 na úrovni GS1 in Europe řeší speciální pracovní skupiny složené z odborníků na danou oblast. Za jednu z nejdůležitějších pracovních skupin je možno považovat GS1 BarCode Group, která se zabývá převážně problematikou čárových
Normotvorná činnost: Příprava nových standardů Systému GS1 Dlouhodobý proces například ústí v ukončení příprav standardní struktury pro GCN, Global Coupon Number, globální číslo kuponu. Je těžké si představit výhody personalizace konkrétního kuponu a jeho propojení s dalšími informacemi – zejména s cenou, s datem exspirace kuponu apod.? redakce
TÉMA Regenald Kramer, GS1 Global Office: Firmy zajímá přínos globálních standardů do obchodních výsledků V letošním roce dokončil Global Office již třetí mezinárodní průzkum implementace standardů GS1. Tento náročný projekt od svého počátku v roce 2006 koordinuje tým pod vedením Regenalda Kramera. Kompletní zpráva věnovaná GS1 Implementation Survey 2012 bude zveřejněna na Globálním fóru GS1 v únoru 2013. O metodice a cílech výzkumu stejně jako o významu implementace standardů GS1 podrobněji Regenald Kramer v exkluzivním rozhovoru.
V roce 2006 přišla správní rada GS1 Global Office s požadavkem zjistit, jaká je celosvětová úroveň implementace globálních standardů GS1. Požadavku jsme vyšli vstříc přípravou prvního mezinárodního výzkumného projektu GS1 Annual Implementation Survey. GS1 Global Office nechtěl vymýšlet již objevené. Aby nemusel formulovat své vlastní otázky a parametry k měření celosvětové úrovně implementace našich globálních standardů, správní rada nás pověřila využít existující dotazy zadávané v rámci výzkumů organizovaných organizací The Consumer Goods Forum (TCGF), tzv. Global Scorecard. Proč právě Global Scorecard? Metodiku Global Scorecard vyvinula před více než deseti lety organizace Global Commerce Initiative (GCI), která později přijala název The Consumers Goods Forum. GCI byla založena v říjnu 1999 jako dobrovolná platforma. Jejím posláním bylo řídit spolupráci globálních dodavatelských řetězců s cílem lépe obsluhovat zákazníky – konečné spotřebitele, kdy lépe znamená především rychleji a levněji. Iniciativa k tomuto cíli směřuje cestou identifikace nejdůležitějších obchodních potřeb a zaváděním osvědčených postupů v rámci konceptu tzv. efektivní odpovědi na poptávku zákazníka (Efficient Consumer Response – ECR); to vše s využíváním globálních standardů GS1. Soubor parametrů používaných ve výzkumu GS1 Implementation Survey se nazývá Core Implementation Measures (CIM). „Otcem“ systému Global Scorecard je Jim Flannery, výkonný ředitel zákaznického oddělení společnosti Procter & Gamble. Jim stál u vytváření Global Scorecard od samého počátku a z pozice předsedy pracovní skupiny TCGF Global Scorecard se stále na vývoji této metodiky podílí. Co přináší metodika Global Scorecard svým uživatelům? Systém Global Scorecard byl vytvořen jako podpůrný nástroj pro společnosti, které chtějí vidět svůj obchodní výkon pod lupou a zajímají je jejich možnosti z hlediska efektivní odpovědi na poptávku zákazníka a potenciál pro zlepšení, který tento koncept nabízí. Nástroj Global Scorecard firmám umožňuje měřit jejich aktuální výkonnost a schopnosti pomocí globálně standardizované sady parametrů. Společnosti získávají cenný prostředek pro referenční srovnávání, pro benchmarking. Mohou se porovnat se svými protějšky v rámci
20
Regenald Kramer je absolventem technické univerzity v nizozemském Delftu. Má bohaté zkušenosti z řídicích pozic v průmyslových firmách, ICT společnostech a sektoru FMCG. Profesionální kariéru zahájil jako logistický manažer a manažer kvality v nizozemské výrobní společnosti Metall- und Kunststoffwarenfabrik Record AG (dnes RecordPack AG). Krátce pracoval jako letecký inženýr v oddělení letecké simulace firmy Simona Research Centre v Delftu, odkud přestoupil na pozici manažera logistiky nizozemské pobočky společnosti AT&T. V letech 1995–1998 byl zaměstnán v technologické společnosti Ingenieursbureau E.P.G, působící v oblasti těžby fosilních surovin. Poté přesídlil do Belgie, kde svou kariéru poprvé spojil se sektorem FMCG. Pracoval na pozici projektového manažera v potravinářské divizi skupiny Procter & Gamble, kde zodpovídal za tvorbu a redesign klíčových procesů. Po dva následující roky zastával post logistického manažera v divizi PG fabric & home care. Zdroj: GS1 Global Office
Kde bychom našli původ průzkumu GS1 Implementation Survey?
stejné globální korporace v rámci státu, distribučního kanálu či produktové kategorie. Systém jim pomáhá určit rezervy ve výkonnosti a vytvořit plány na odstranění nedostatků. S pomocí těchto nástrojů mohou firmy rovněž sledovat pokrok v rámci konkrétních aktivit i dlouhodobých cílů. Obchodní partneři pak mohou dotazníky uplatnit při vyhodnocování společných obchodních aktivit, k dosažení souladu v otázkách vzájemné spolupráce nebo k přípravě společných plánů do budoucna. Parametry výroční studie GS1 Implementation Survey jsou plně v souladu se standardní sadou parametrů Global Scorecard. Tím je vyloučeno riziko jakéhokoli konfliktu mezi různými hráči ve stejném odvětví. Jaké jsou hlavní důvody pro realizaci výzkumu? GS1 potřebuje znát úroveň implementace standardů GS1 v lokálním, regionálním i globálním měřítku. Potřeba kvalitních informací je přitom stále naléhavější. Valné shromáždění GS1 konané v květnu 2006 proto odsouhlasilo využití nástroje Global Scorecard pro zkoumání míry implementace globálních standardů GS1. Počet členských organizací GS1, které začaly měřit úroveň implementace ve svých zemích, od té doby stále roste. Díky výzkumu má GS1 možnost získávat, shromažďovat, reportovat a porovnávat data o zavádění GS1 standardů, a to na lokální, regionální i globální úrovni. Projekt umožnil GS1 začít globálně používat stejné parametry. Popište prosím průběh průzkumu.
Kariéru v GS1 zahájil před jedenácti lety jako analytik obchodních procesů a UML modeller. Od roku 2006 vede oddělení podnikového plánování a měření (corporate planning and measurement) v GS1 Global Office. Navrhuje procesy, nástroje a celkovou strukturu rozvoje GS1 v ročních a tříletých plánech, koordinuje společný postup členských organizací GS1 v souladu s globálním plánem GS1 Global Office. Ve spolupráci se zákaznickým servisem se podílí na dokumentaci a implementaci osvědčených postupů (tzv. best practices) a jejich propagaci směrem k členským organizacím. Vedle dalších projektů se soustřeďuje především na zavedení systému Global Scorecard, na jehož základu jsou realizovány průzkumy implementace standardů GS1.
K účasti na průzkumu jsou národní členské organizace GS1 pravidelně vybízeny, nicméně rozhodnutí zúčastnit se zůstává na nich. Je nutné, aby jednotlivá národní sdružení GS1 měřila úroveň implementace ve své zemi na základě dohodnutého minimálního souboru základních implementačních parametrů, již zmíněného systému Core Implementation Measures, za účasti minimálně 100 výrobců spotřebního zboží. Reprezentativnost vzorku je dále podmíněna rozdělením podnikatelských subjektů zapojených do Systému GS1 nejméně do tří skupin podle velikosti společností, resp. výše jejich obratu, na malé, střední a velké. Core Implementation Measures představuje standardizovanou sadu otázek a odpovědí navržených pro členské organizace GS1 k použití v průzkumu GS1 Implementation Survey. Otázky jsou formulovány na bázi standardizovaných dotazů systému Global Scorecard z dílny TCGF. Každá otázka nese jednoznačný
Zdroj: GS1 Global Office
pokud neznají odpověď na otázku, neměly by hned zaškrtnout možnost „žádná odpověď“. Místo toho by se měly snažit mezi kolegy najít kompetentní osobu, která by dokázala odpovědět. Ke kolonce „žádná odpověď“ by se tedy respondenti měli uchylovat pouze v případě, že odpověď nezná nikdo z celé společnosti. Podle jakého klíče jsou respondenti vybíráni? Cílovou skupinou průzkumu jsou výrobní společnosti ze sektoru maloobchodního spotřebního zboží. Tento průzkum je přizpůsoben pro dodavatele z odvětví, jako je móda, potravinářský průmysl, nepotravinářské zboží, hobby sortiment/DIY atd. Vedle toho pracujeme také se specifickými otázkami navrženými pro maloobchodní prodejce spotřebního zboží a pro subjekty působící proti směru zásobovacího řetězce, jako jsou dodavatelé surovin a obalových řešení. Kolik firem se zúčastnilo průzkumu? V roce 2012 bylo v rámci průzkumu odevzdáno celkem 7920 scorecards; odpovídalo 7699 firem z 62 zemí světa. Celkové tržby zúčastněných firem dohromady činily 1,7 trilionu dolarů. Mezi respondenty najdeme 56 firem, jež figurují na seznamu Fortune 500 (žebříček pěti set největších amerických soukromých a veřejných korporací podle obratu – pozn. red.). 316 zúčastněných společností je členy TCGF. Jakým způsobem ověřujete věrohodnost získaných dat?
Regenald Kramer referenční kód Global Scorecard (např. IM01, IM02). Pokud je členská organizace nucena otázky a odpovědi překládat do místního jazyka, doporučujeme postupovat tak, aby nedošlo ke změně znění otázky, jejího obsahu a cíle. Velmi záleží na způsobu kontaktu s respondenty, resp. formě dotazování. V jakém smyslu? Obzvláště u průzkumu prováděného telefonickým dotazováním je nezbytné, aby byl tazatel velmi důkladně vyškolen a držel se přesné formulace otázek a odpovědí. U písemného průzkumu (ať již s využitím on-line formuláře nebo
dotazníků zaslaných poštou) je velmi důležité přesné znění otázek, jejich prezentace a uspořádání. Všechny tyto faktory mají velký vliv na míru porozumění otázkám a odpovědím ze strany respondentů. Jako nejlepší způsob se ukázalo doprovodit otázky vysvětlujícími obrázky a grafikou. Velmi důležité je ponechat respondentům možnost „žádná odpověď“. Z hlediska validity průzkumu je totiž lepší nemít žádnou odpověď než dostat špatný nebo smyšlený údaj. Kvalita dat je priorita číslo jedna! Osobám odpovídajícím na dotazy (písemně i po telefonu) je kromě toho důležité vysvětlit, že
U všech přijatých dat se soustředíme na několik hlavních aspektů kvality dat. Snažíme se odstranit všechny duplicitní položky, dbáme na to, aby se do podkladů připravovaných k dalším analýzám nedostaly neúplné záznamy. Musíme odfiltrovat na první pohled podezřelá nekorektní data nebo konfliktní údaje. Sledujeme konzistenci jednotlivých údajů u té které země v průběhu let a kontrolujeme, zda jsou průměrné hodnoty dosažené v předchozích letech v logickém souladu s nově nabytými daty. Objevíme-li zde nějaké výpadky, snažíme se zjistit jejich příčiny. Pokud narazíme na chybné údaje či záznamy, danou členskou organizaci požádáme, aby se pokusila data opravit. Data akceptujeme a nahráváme do systému až po odstranění veškerých problémů. Jak budete s výsledky pracovat? Průzkum umožní GS1 sledovat průběh a efektivitu různých iniciativ realizovaných s cílem rozšiřovat přijímání standardů GS1, a to na místní, regionální a globální úrovni. Nadnárodní organizaci GS1 a národním členským organizacím to umožní identifikovat příležitosti a limity pro zavádění standardů GS1 od globální po lokální úroveň.
21
Regenald Kramer, GS1 Global Office:
Zdroj: GS1 Global Office
Firmy zajímá přínos globálních standardů do obchodních výsledků
Je možné v této fázi měřit úspěch a stanovovat určité cíle?
K jakým nejzajímavějším poznatkům jste dospěli? Zdaleka nejzajímavější a nejdůležitější údaje nabízí analýza vztahu závislostí a spojitostí mezi mírou implementace standardů GS1 a ukazateli efektivního fungování společnosti. A přesně tohle firmy zajímá: Jakou přidanou hodnotu přinášejí globální standardy do obchodních výsledků! Tyto informace je však možné získat pouze na základě současného srovnání obchodních parametrů. To je důvod, proč jsem silným zastáncem toho, aby členské organizace, které jsou dostatečně zralé pro měření CIM, začaly pracovat i s některými příslušnými obchodními parametry; v nomenklatuře dotazníku Global Scorecard označenými kódem BM. Potom mohou získat velmi zajímavé výsledky a čísla pro svůj trh a obor!
Na měření úspěchů prostřednictvím pevných cílů je ještě příliš brzy. Přesto je užitečné podívat se na trendy vyplývající z výsledků výzkumů z posledních let a zkoumat reálný dopad vyvíjené činnosti na úroveň implementace standardů GS1. Jakmile vytvoříme pevný a spolehlivý základ dat nashromážděných na úrovni států nebo regionů, můžeme stanovit cíle založené na této spolehlivé bázi. V tuto chvíli jsme zatím schopni pozorovat trendy v implementaci.
Můžete uvést příklad takovéhoto vztahu?
Jaké pozorujete hlavní trendy v posledních třech až pěti letech?
Co byste vzkázal čtenářům časopisu INFO 859?
Společnosti, které se v minulých třech až pěti letech průzkumu zúčastnily, projevují výrazné zlepšení u všech standardů. Jejich spolupráce s obchodními partnery současně ve stejném časovém období vykázala významný nárůst efektivity. Toto zlepšení se projevilo v celém dodavatelském řetězci. Konkrétní výsledky ukáže čtenářům nejlépe naše schéma.
Pro všechny firmy, které chtějí zůstat konkurenceschopné, je využívání globálních standardů zásadní. Společnosti potřebují optimalizovat své firemní procesy jak vnitřní, tak i vnější. Tohoto cíle je možné efektivně dosáhnout pouze s použitím globálních standardů. Pouze s využitím globálních standardů mají firmy záruku smysluplnosti svých investic.
Jednoduchým příkladem může být vztah úrovně implementace elektronického dodacího listu, zprávy DESADV, na straně výrobců a ukazatele Servisní úrovně dodávek zboží jejich zákazníkům. Podle našeho průzkumu se pětiprocentní nárůst implementace zprávy DESADV ve výrobních firmách projevil přibližně stejným zvýšením servisní úrovně dodávek zboží do distribučních center zákazníků.
Dotazníkový nástroj Global Scorecard byl vyvinut organizací The Consumer Goods Forum (TCGF) ve spolupráci s IBM. Systém firmám pomáhá vyhodnotit, zda jsou schopny efektivně reagovat na požadavky zákazníků. Umožňuje jim porovnat vlastní postupy s dalšími firmami ve svém oboru, vytyčit cíle pro vlastní zlepšení a sledovat jejich plnění krok za krokem. Dotazníky Global Scorecard jsou vhodné jako pomůcka pro vnitřní rozvoj firem i k zefektivňování spolupráce mezi obchodními partnery. Systém dotazníků byl vyvinut pro širokou škálu firem: • maloobchodní prodejci • velkoobchodní prodejci • výrobci a dodavatelé • dodavatelé surovin • dodavatelé obalových materiálů • poskytovatelé dopravních a logistických služeb Existuje vzorec, který vyjadřuje hodnotu standardů. Přínos každé iniciativy pro zvýšení efektivity fungování firmy je přímo úměrný druhé mocnině počtu obchodních spojení realizovaných s využitím globálních standardů. Hodnota investice do implementace globálních standardů proto exponenciálně roste s počtem vašich partnerů v globální síti. To je důvod, proč se GS1 zavázalo řídit využívání globálních standardů na celém světě – ve prospěch všech stávajících uživatelů standardů GS1 a pro zvyšování hodnoty, kterou užívání standardů přinese všem budoucím nováčkům. Přijetí standardů GS1 společnostem umožňuje převést své interní a externí procesy a osvědčené postupy do obecného jazyka, kterému rozumějí všichni obchodní partneři. Čím více nových firem přijme standardy GS1, tím rychleji vzroste význam všech benefitů a přidaná hodnota, kterou Systém GS1 poskytuje. Firmy nemusejí znovu „vynalézat kolo“ – stačí přijmout osvědčené standardy GS1 s vědomím, že jde o nejlepší řešení ve své kategorii, které přináší zaručenou hodnotu teď i do budoucna.
Mgr. Mikuláš Černý
22
TÉMA Implementace Systému GS1:
GS1 Czech Republic s 281 vyplněnými dotazníky zaměřenými na úroveň implementace standardů Systému GS1 patří mezi nejaktivnější národní členské organizace GS1, které se do průzkumu zadaného globální organizací GS1 zapojily. Jaké jsou důvody pro realizaci tak rozsáhlého průzkumu? Jaké výsledky průzkum přinesl? Jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými státy? Tyto otázky se na následujících řádcích pokusíme zodpovědět. V prvním pololetí 2012 sdružení GS1 Czech Republic provedlo komplexní průzkum úrovně implementace globálních standardů Systému GS1 v České republice. V červnovém vydání časopisu INFO 859 jsme nabídli první rychlý pohled na výsledky průzkumu. Aktuální číslo přináší již detailnější rozbor jeho výstupů, který je navíc zasazený do mezinárodního kontextu. Studie provedená na českém trhu totiž navazuje na v pořadí již třetí průzkum regionální organizace GS1 in Europe s názvem GS1 Implementation Survey. V článku se dočtete, jak si stojí Česká republika v implementaci a využívání standardů GS1 ve srovnání s ostatními evropskými státy. Zvláštní zřetel byl věnován zemím Visegrádu a Francii, která má nejdelší tradici průzkumů penetrace a bezkonkurenčně nejvyšší počet respondentů zúčastněných v průzkumu.
Průzkumu se zúčastnilo třicet zemí
Český průzkum akcentoval i otázku motivace Zadavatelé průzkumu se snažili určit míru penetrace klíčových identifikačních struktur a na ně navazujících technologií včetně standardů pro elektronickou komunikaci. Jejich cílem bylo nejenom zjistit, zda dotazovaný subjekt konkrétní standard využívá, ale zda je jeho implementace správná, případně jaké jsou její limity, specifika nebo i důvody, pro které není standard využíván. Neméně důležitým výstupem průzkumu bylo i získání znalosti o kladné či záporné motivaci respondentů implementovat konkrétní standardy, resp. technologie a řešení. V této ambici se průzkum prováděný na českém trhu odlišoval od globálně zadaného. Získaná data nelze jednoduše globálně paušalizovat, jsou Zdroj: GS1
Hlavním důvodem k realizaci poměrně rozsáhlého výzkumného projektu – stejně jako v případě mezinárodního průzkumu GS1 Implementation Survey – byla snaha o zmapování trhu z hlediska rozšíření jednotlivých standardů. Neméně důležitá byla také po-
třeba dosáhnout vyšší míry jistoty z pohledu správného zacílení služeb, které organizace GS1 poskytují uživatelům svých standardů. Průzkum probíhal na dobrovolné bázi. Zúčastnilo se ho třicet evropských i mimoevropských národních členských organizací GS1 s velmi rozdílnou úrovní implementace standardů na příslušných lokálních trzích. GS1 Global Office vytvořil zadání obsahující osm základních otázek, které měly návaznost na globálně využívanou metriku pro hodnocení úrovně kvality společností (Global Scorecards). Sdružení GS1 Czech Republic se rozhodlo základní dotazník doplnit o několik podotázek. Ty se týkaly především motivace respondentů k využívání standardů nebo měly charakter doplňujících kontrolních otázek, které mohl tazatel položit v případě potřeby navést nebo zorientovat respondenta v problematice, kam byl směrován hlavní dotaz.
Identifikace logistických jednotek pomocí SSCC je v ČR poměrně vysoká.
Zdroj: GS1
ČR versus Evropa
však poměrně zajímavá z hlediska lokálního trhu. Mohou také hodně napomoci ve směrování aktivit sdružení GS1 Czech Republic. Přípravě dotazů byla věnována maximální pozornost jak ze strany pracovní skupiny vytvořené v GS1 Global Office, tak i na úrovni GS1 Czech Republic. Otázky byly formulovány tak, aby tazatelé získali dobře kvantifikovatelné a porovnatelné údaje. Portfolio respondentů odpovídalo statistickému vzorku s poměrným zastoupením dotazovaných firem jak z hlediska jejich velikosti (obratu), tak i sektoru. V České republice byl výběr respondentů navíc limitován minimálně pětiletou a maximálně desetiletou zkušeností s využíváním Systému GS1. Důvodem bylo získat do průzkumu průměrného uživatele, u kterého lze předpokládat jisté zkušenosti s využíváním standardů a přiměřenou dávku rutiny u implementovaných standardních řešení.
Zúčastněné firmy získaly kvalitní benchmark Požadované množství respondentů podle statistického vzorku bylo navýšeno tak, aby bylo dosaženo alespoň 5% hranice vůči celkovému počtu registrovaných uživatelů v České republice. Celkem bylo tedy osloveno přibližně 400 firem, z nichž cca 370 bylo schopno poskytnout relevantní informace. Z tohoto počtu vyplněných dotazníků bylo ke zpracování pro potřeby GS1 GO odesláno 280 odpovědí na osm základních dotazů, což odpovídá zvolené metodice statistického vzorku. Již od počátku přípravy kladl průzkum důraz na správný výběr komunikačního kanálu, který měl být použit pro dotazování respondentů. Sdružení GS1 Czech Republic se po zralé úvaze a vyhodnocení všech pro a proti rozhodlo jít cestou telefonického dotazování, neboť takovýto způsob vedení průzkumu zaručoval maximální informační hodnotu odpovědí. Tazatel, který komunikoval s respondentem, byl vyškolen tak, aby dokázal
23
TÉMA Implementace Systému GS1:
vysvětlit dotaz a získat uspokojivou odpověď. Musel být zároveň schopen vyhodnotit fundovanost respondenta na druhém konci telefonní linky natolik, aby mohl požádat o případné doplnění odpovědí dalším odborně lépe vybaveným pracovníkem dané společnosti. Intenzivní telefonické dotazování probíhalo čtyři měsíce; v řadě případů bylo nutno kontaktovat jednotlivé společnosti nebo i jednotlivé pracovníky opakovaně, aby bylo dosaženo dostatečných informací. Typicky se jednalo o dotazy využívání standardů pro EDI komunikaci, na počet partnerů a typy používaných standardních zpráv. Motivací většiny uživatelů k poskytnutí požadovaných údajů byla možnost poměření vlastní úrovně implementace standardů GS1 s ostatními hráči na trhu. I když je průzkum přísně anonymní, zúčastněné firmy získaly kvalitní benchmark: mohou se věrohodně porovnat s obecným průměrem ve své velikostní i sortimentní kategorii, a to jak v rámci Česka, tak i obecně v evropském i celosvětovém kontextu.
Disproporce mezi identifikací obchodních a logistických jednotek jako signál možných slabých míst ve vysledovatelnosti produktů Průzkum, jehož vyhodnocení si vyžádalo několik měsíců, přinesl v mnoha ohledech potvrzení předpokladů, ale i řadu zajímavých poznatků. Jedním z nich bylo například zjištění vysokého procenta standardně značených spotřebitelských jednotek u nepotravinářských výrobků. Tento sortiment ještě před několika lety výrazně zaostával ve srovnání s potravinářskými produkty, resp. s odvětvím FMCG jako takovým. Nejvíce však překvapila poměrně nízká úroveň značení obchodních jednotek, která je ve srovnání se spotřebitelskými jednotkami téměř o polovinu nižší. Zadavatelé průzkumu se zamýšleli nad příčinami. Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení, že řada obchodních jednotek disponuje tzv. virtuálním značením, což znamená, že identifikační číslo (GTIN) je sice přiřazené, avšak na daném balení se fyzicky neuvádí. Důvody mohou být různé: buďto obchodní partneři respondenta čárové kódy z obchodních jednotek fyzicky nesnímají, a tudíž identifikaci ani nevyžadují, nebo je značení těchto jednotek využíváno pouze pro EDI komunikaci, kde právě postačí již zmíněný virtuální GTIN. Naopak jako poměrně vysoká se ukázala penetrace identifikace logistických jednotek (palet), což lze primárně vnímat jako jednoznačně pozitivní ukazatel pro efektivitu logistického řetězce. Při bližším rozboru je však třeba upozornit právě na disproporci mezi standardní fyzickou identifikací obchodních
24
Zdroj: GS1
ČR versus Evropa
Vnímání standardů GS1 jako komplexního systému přináší uživatelům řadu výhod. a logistických jednotek. Ta dává tušit jistou mezeru v možnosti automatického sběru dat v rámci fyzického toku produktů, a tudíž signalizuje i potenciální slabá místa v zajištění vysledovatelnosti produktů. Možnost automaticky snímat a sdílet data o obchodních jednotkách ložených na paletě je totiž jedním z důležitých kroků správné praxe při řešení vysledovatelnosti. Z analýzy vyplynulo i poměrně nízké rozšíření standardu GS1-128, který se využívá pro kódování dodatkových údajů o šarži, datu minimální trvanlivosti, případně exspirace. U obchodních jednotek je jeho využívání až o 50 % méně časté než identifikace pomocí ITF kódu. U logistických jednotek se jedná o převažující standard, nicméně jeho využívání se i zde pohybuje pouze okolo 30 %, což odpovídá i ukazateli o využívání SSCC kódu.
Průzkum tohoto rozsahu se bude opakovat po dvou letech Pokud jde o výsledky průzkumu v oblasti EDI komunikace, je nutné přihlédnout k několika faktům. Předně: otázky byly směřovány na zcela základní aspekty využívání komunikačních standardů GS1. Za druhé v sektorech, ve kterých průzkum probíhal, se v České republice nevyužívá standardní GS1 XML, jedná se tedy výhradně o výsledky penetrace GS1 EANCOM®. Úroveň využívání EDI komunikací v České republice se v průměru pohybuje kolem 45 až 50 % celkového počtu sdílených obchodních dokladů, jmenovitě objednávek, faktur, dodacích listů a příjemek, v FMCG a v maloobchodě. Nelze však přehlédnout rozdílné rozšíření EDI komunikace u malých a středních firem ve srovnání s velkými nadnárodními společnostmi, kde se výsledky pohybovaly od 70 % do téměř 100 %.
Průzkum obdobného rozsahu bude GS1 Czech Republic opakovat po dvou letech. Aktuálně je zpracovávána metodologie, která by měla v budoucnu zajistit získání srovnatelných dat a zároveň na základě letošních zkušeností napomoci k ještě lepší formulaci dotazů. Po vyhodnocení výzkumu pracovníci GS1 Czech Republic připravili následující opatření: U oblastí s nižší úrovní penetrace konkrétních standardů, jako např. u již zmíněné identifikace obchodních jednotek, byly vytvořeny výukové materiály a připraveny školicí programy. Poněkud kontroverzní zjištění nízkého povědomí o významu GLN (globálního lokalizačního čísla) i přes poměrně dobré výsledky ve využívání EDI komunikace poukazuje na obecně stále nízkou úroveň vnímání identifikace a standardů v širším kontextu celého zásobovacího řetězce. Dotazovaní respondenti ze společností rutinně využívajících EDI jen zřídka věděli, že mají přiděleno GLN a k čemu slouží.
Uživatelé stále nevnímají standardy GS1 jako komplexní systém Obdobná zjištění svědčí o tom, že uživatelé stále vnímají identifikační struktury jako přidělená čísla, která je třeba určitým způsobem zanést do informačního systému tak, aby se objevila v kódované podobě na obalu jejich produktu. Dál již nepřemýšlejí, jak se standardy dále pracovat například ve prospěch zvýšení efektivity uvnitř vlastní organizace. Průzkum ukázal, že Systém GS1 je i nadále vnímán pouze jako externí identifikace, a to i přes veškerou snahu GS1 Czech Republic prezentovat jej jako komplexní systém, který
má dopad na celý logistický zásobovací řetězec. Jinými slovy řečeno: uživatelé sice chápou, že čísla a čárky na produktu mají, respektive musí mít, ale bohužel již si nekladou otázku, zda standardní identifikaci používají správně, zda správně pracují s daty navazujícími na identifikační struktury nebo zda mají správně vedené databáze. Pro řadu z nich je realizace symbolu nesoucího identifikační strukturu jen okrajový efekt dodávek do maloobchodních řetězců. Tímto nekompetentním přístupem se připravují o celou řadu benefitů, zejména o možnost efektivního a přehledného řízení distribuce vlastní produkce a sdílení dat s obchodními partnery napříč trhem. Realizace větších projektů, jako je automatizace skladových operací, řízení datových toků, EDI komunikace a celá řada dalších sofistikovaných řešení, se neobejde bez hlubší znalosti standardů GS1 a bez jejich správné implementace.
Jeden z aktuálních úkolů: zvýšení povědomí o GCP Proto je velmi důležité komplexní vnímání Systému GS1. V momentě, kdy uživatel správně pochopí význam jednoznačné standardní identifikace, věnuje patřičnou pozornost implementaci vlastního GCP (GS1 Company Prefix). Odtud se samozřejmě odvíjí i správné čerpání přiřazeného číselného intervalu a nehrozí, že po jeho vyčerpání dojde k překročení, nebo dokonce narušení intervalu jiného uživatele. GS1 Czech Republic zareagovalo na skutečnosti zjištěné průzkumem mimo jiné také
ZEMĚ
Počet vyplněných dotazníků
Česká republika
281
Francie
1 386
Maďarsko
102
Polsko
344
přípravou kampaně na zvýšení povědomí o GCP. Tato kampaň se promítne od příštího roku především do všech výukových programů pro nově zaregistrované uživatele. Zároveň budou připravena a propagována školení zaměřená na GS1 řešení pro efektivitu zásobovacího řetězce, na vysledovatelnost produktů a na tzv. Up Stream integraci, tj. využití standardní identifikace a datové komunikace i směrem od dodavatele k jeho subdodavatelům.
Srovnání českého trhu s evropským průměrem Další školení reagující na analýzu výsledků průzkumu se již aktuálně nabízí, a nutno říci, že se setkalo s velmi dobrým ohlasem uživatelů. Je věnováno pravidlům pro přidělování GTIN a jejich správnému používání. Zdánlivě jednoduchá poučka, že každý produkt musí mít své jednoznační identifikační číslo, je v praxi vystavena celé řadě výzev plynoucích z masového využívání promočních akcí i poměrně vysokého počtu inovací. Srovnání českého trhu s evropským průměrem dokazuje, že penetrace klíčových standardů Systému GS1 je u nás v mnoha
ohledech na velice dobré úrovni. Na druhou stranu je potřeba vnímat, že metodika vyhodnocení průzkumu z pohledu jednotlivých evropských zemí a evropského průměru byla samozřejmě založena na osmi základních otázkách, které byly formulovány v základní verzi průzkumu. Například nebylo rozlišováno, zda přidělené identifikační číslo – GTIN – je zároveň také zakódováno do příslušného symbolu a fyzicky umístěno na obalu produktu. Proto ze srovnávací tabulky není viditelný téměř poloviční propad identifikace obchodních jednotek vůči spotřebitelským, který vyplynul z podrobnějšího dotazování v rámci průzkumu prováděného GS1 Czech Republic. Rovněž nižší výsledky ukazatelů týkajících se EDI komunikace je nutno vnímat s ohledem na zadaný statistický vzorek, který zavazoval národní organizace poptat malé a střední firmy s ohledem na jejich zastoupení v portfoliu uživatelů. V České republice je zastoupení těchto firem vysoké, tvoří 70 % uživatelů! To pravděpodobně zkresluje výsledky z pohledu výrobců. Důkazem je vyhodnocení stejných ukazatelů od respondentů z obchodní sféry, kde naopak výsledky převyšují evropský průměr. V neposlední řadě výsledky průzkumu ovlivňuje také celkový počet respondentů.
Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka, GS1 Czech Republic
VÝROBCI
Global Scorecard
Česko
Francie
Maďarsko
Polsko
Evropa
% spotřebitelských jednotek s přiděleným GTIN
IM01
84,1
79,1
93,2
84,8
86,5
% obchodních jednotek s přiděleným GTIN
IM02
62,0
64,0
88,7
57,3
72,4
% logistických jednotek značených pomocí SSCC
IM04
47,1
58,8
81,7
72,1
64,8
% aktivně využívaných GLN pro obchodní transakce
IM05
61,9
75,0
80,6
23,0
72,3
% objednávek zpracovaných přes standardní EDI
IM06
30,9
44,3
58,9
27,2
49,1
% faktur zpracovaných přes standardní EDI
IM07
29,7
32,2
44,4
18,0
43,5
% dodacích listů zpracovaných přes standardní EDI
IM08
27,2
50,6
22,4
2,2
41,1
OTÁZKA
OBCHODNÍCI
Global Scorecard
Česko
Francie
Maďarsko
Polsko
Evropa
% spotřebitelských jednotek s přiděleným GTIN
IM01
88,7
**
94,6
98,8
91,8
% obchodních jednotek s přiděleným GTIN
IM02
89,5
**
83,7
84,1
73,8
% logistických jednotek značených pomocí SSCC
IM04
40,0
**
3,0
61,9
% aktivně využívaných GLN pro obchodní transakce
IM05
87,9
**
94,1
** 94,6
% objednávek zpracovaných přes standardní EDI
IM06
78,0
**
48,7
78,3
69,0
% faktur zpracovaných přes standardní EDI
IM07
72,3
**
10,7
71,9
74,2
% dodacích listů zpracovaných přes standardní EDI
IM08
70,8
**
37,1
**
28,9
OTÁZKA
68,1
** neuvedeno
25
Průzkum implementace standardů na francouzský způsob GS1 France se může pochlubit nejdelší tradicí pravidelných průzkumů využívání standardů GS1. Imponující je rovněž rozsah prováděných studií: počet dotazovaných firem ve Francii jako u jediné národní členské organizace GS1 přesahuje hranici tisícovky. Z těchto důvodů jsme se rozhodli podívat se na práci francouzského týmu GS1 blíže.
„Jsme pevně přesvědčeni, že k tomu, abychom mohli dobře plánovat svou činnost, potřebujeme znát úroveň implementace standardů GS1. Jak jinak bychom mohli stanovovat směr kudy jít dále, pokud nevíme, kde právě jsme?“ klade řečnickou otázku Caroline Raymond, manažerka výzkumu trhu GS1 France, a dodává: „A pak musíme umět změřit dopad naší činnosti, abychom zjistili, zda jsme byli v zavádění standardů GS1 úspěšní.“ Zdroj: GS1 CR
Francouzská členská organizace GS1 má s prováděním výzkumů úrovně implementace standardů GS1 již desetiletou zkušenost. První studie tak ve Francii vznikla s několikaletým předstihem před realizací výzkumů z iniciativy Global Office GS1. Za hlavní motory výzkumu francouzští kolegové označili:
Zdroj: GS1 France
1) potřebu detailně znát rozvoj členských společností GS1 France z hlediska jejich velikosti a činnosti 2) nutnost zjistit úroveň implementace standardů GS1 mezi francouzskými firmami, zejména z pohledu čárových kódů a identifikace, eCom, sledovatelnosti, GDSN i EPC/RFID technologie 3) snahu prozkoumat postoje francouzských společností k Systému GS1 a konkrétněji k službám GS1 France
On-line dotazníková aplikace velmi zvyšuje efektivitu práce GS1 France určila dvě hlavní cílové skupiny výzkumu, u nichž uplatňuje odlišné metody studia. První je skupina výrobců. Z celkem 31 000 výrobních firem, které jsou uživateli Systému GS1, je vytvořen reprezentativní vzorek. Hlavní roli hraje velikost a činnost společností. Výchozí skupina výrobců je rozdělena do čtyř podskupin podle obratu (<1 mil. eur, 1–16 mil. eur, 16–250 mil. eur, více než 250 mil. eur) a dále podle činnosti firem (celkem 10 kategorií). Z ekonomických důvodů je průzkum prováděn on-line pomocí webové aplikace. Tento způsob má i další výhody: dotazník uložený v databázi může vyplňovat více osob současně. Nekompletní dotazník je možné uložit a pokračovat v jeho vyplňování později. Hlavní předností tohoto systému je však možnost využívat při zpracovávání průzkumu různé filtry, což velmi zvyšuje efektivitu práce.
Integrace Global Scorecard posílila mezinárodní rozměr průzkumu
Caroline Raymond, manažerka výzkumu trhu
28
V roce 2007 GS1 France průzkum podle požadavku Global Office rozšířila o dotazníky Global Scorecard. Tento náročný krok (z hlediska integrace poněkud odlišných metodik) je dnes hodnocen velmi pozitivně. S rostoucí globalizací bylo ve většině odvětví velmi důležité aplikovat výzkumné metody na globální úrovni. Global Scorecards poskytly nástroj k měření úrovně implementace ve Francii v mezinárodním kontextu. Díky rozšíření dotazníků o dosud nepoužívané otázky jsou výstupy studie bohatší a poskytují plastičtější obraz implementace standardů GS1. „Tím, že jsme začali používat jako další koeficient pro zprůměrování výsledků obrat firem, jsme získali další pohled na implementaci standardů GS1,“ doplňuje Caroline Raymond.
Za maloobchodníky osobně Ve stejné době byl ve Francii poprvé zahájen průzkum mezi maloobchodními řetězci. V oblasti retailu přistoupili organizátoři průzkumu ke zcela odlišné metodice. „Na francouzském maloobchodním trhu působí deset hráčů. To je velmi malý počet, proto zde nemůžeme vytvářet žádný reprezentativní vzorek,“ vysvětluje Caroline Raymond. „Musíme vyzpovídat všechny obchodní firmy, přičemž je často nutné oslovovat i více osob z téže společnosti.“ V průzkumu retailového trhu je uplatňován spíše kvalitativní než kvantitativní přístup. Aby tazatelé získali potřebná data v náležité kvalitě, musejí často respondenty navštěvovat osobně. Vlastní dotazník je kratší než u výrobců. Autoři výzkumu se soustřeďují především na identifikaci pomocí SSCC kódu, na elektronickou výměnu dat (EDI objednávky, dodací listy a faktury) a na otázky týkající se globální datové synchronizace. O náročnosti průzkumu mezi retailery svědčí fakt, že u každého z nich tazatelé jednají v průměru se třemi osobami (nejčastěji s IT pracovníky a EDI manažery, dále se supply chain manažery a se správci produktové databáze).
Rozdělení zaměření výrobních společností podle metodiky GS1 France • • • • • • • • • •
potraviny nápoje čerstvé výrobky krása a péče o domácnost zdravotnictví nábytek volný čas oblečení, obuv a móda hobby/DIY suroviny
Na závěr jsme se manažerky průzkumu trhu zeptali, jaká hlavní praktická opatření GS1 France přijímá po zpracování výsledků a uzavření průzkumu. „Tento průzkum nám poskytl informace týkající se dosažení kritického množství v úrovni implementace u konkrétních standardů. Pomáhá nám rozhodnout se, zda budeme dále podporovat ten který standard v určitých prioritních sektorech či nikoli.“ Mgr. Mikuláš Černý
Informace o výrobcích v digitálním věku Přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 a připravovaná novela zákona o potravinách dává diskusím ohledně sdílení dat, datové kvalitě a synchronizaci kmenových dat podle standardů GS1 GDSN nový rozměr a dynamiku. Nová legislativní úprava, která začne být používána od prosince roku 2014, s sebou nese zvýšené nároky na poskytování informací o potravinářských výrobcích konečnému spotřebiteli. Ty se odrazí i v nových požadavcích na výměnu dat ve vztahu B2C v digitálním prostředí. Tuto aktuální výzvu je však možné vnímat jako velkou šanci.
Zdroj: GS1
„Poskytování informací o potravinách usiluje o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů poskytnutím základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný
výběr potravin a jejich bezpečné použití se zvláštním ohledem na zdravotní, hospodářská, environmentální, sociální a etická hlediska,“ dočteme se v části Obecné cíle v textu Nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jaké dopady pak nová legislativa přinese jednotlivým subjektům spolupracujícím v rámci dodavatelských řetězců? Pro kmenová data v podobě obchodních a logistických údajů jsou procesy pro zalistování zboží již nastaveny a využívány. Tyto procesy mají sice daleko k dokonalosti, nicméně již existují v reálné praxi. Procesy pro sdílení informací o výrobcích pro konečné spotřebitele (tedy B2C dat) napříč dodavatelskými řetězci však prakticky nejsou k dispozici. A co více, většina firem nemá související postupy a procesy nastavené ani interně.
Potenciál využití B2C informací je přitom obrovský. Vyžaduje však kompletní změnu pohledu na práci s těmito informacemi ve smyslu pochopení, jak tyto informace mohou ovlivnit rozhodování zákazníka ke koupi, posílit loajalitu ke značce, odlišit se od konkurence. Co tedy může přinést Nařízení č. 1169/2011 konečnému spotřebiteli? Jsou jednotlivé subjekty trhu připraveny a nedojde opět k nějaké české cestě, jak se těmto povinnostem vyhnout?
Příležitost zabezpečit hodnověrnost a kvalitu dat Bylo by určitě dobře, kdyby jednotliví účastníci trhu vnímali chystané změny jako příležitost. Šanci, jak dát do pořádku kmenová data v plném rozsahu, jak nastavit komunikační kanály pro sdílení těchto dat, jak zabezpečit jejich hodnověrnost a kvalitu. Pokud výrobci, obchodníci a další subjekty nebudou dostatečně aktivní, vyřeší to za ně k jejich nelibosti sami zákazníci – v rámci sociálních sítí. Jak moc se tento nový svět liší od toho současného, si můžeme ukázat na příkladu digitálního regálu. Představme si běžný každodenní obrázek. Zákazník stojí před regálem se zbožím a snaží se najít správný výrobek. Pokud chce získat více informací o konkrétním produktu, v podstatě jediným zdrojem informací je pro něj to, co mu výrobce poskytne na obalu. Jak velký rozdíl pak nastává v situaci, kdy stejný zákazník zadá do internetového vyhledávače požadavek na stejný výrobek! Jaká informační lavina, naprosto neuspořádaná, bez možnosti jakkoliv si cokoliv ověřit či zjistit věrohodnost údajů. Neuspořádané informace o spotřebitelských testech, domácích pokusech, nabídce obdobných výrobků za výhodné ceny, hodnocení výrobků, cenových srovnávačů, fotografií, návodů a receptů na youtube a podobně. A pouze v některých případech skutečně seriózní informace poskytnutá výrobcem. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zákazník má o tyto informace zájem a je připraven je hledat. Proč mu je tedy nezprostředkovat pomocí autorizovaného přístupu. Například s využitím aplikací pro mobilní telefon je možné vytvořit u klasického regálu ještě ten digitální a zprostředkovat zákazníkům informace, které je zajímají.
Za obsah dat je odpovědný obchodník
Zákazníci mají o rozšířené informace o produktech velký zájem.
30
Organizace GS1 se této problematice věnuje velmi intenzivně ve své iniciativě GS1 Trusted Source of Data. V rámci pilotního projektu, který probíhal ve druhé polovině roku 2011 v celkem osmi zemích a jehož se zúčastnilo přes třicet globálních výrobních společností, byl realizován technický koncept pro sdílení informací o celkem 900 výrobcích. Na základě
Zdroj: GS1 žer Nestlé Česko a Slovensko. „Samozřejmě nepodceňujeme potřebu mít data i v elektronické podobě tak, aby byla využitelná jak pro B2B, tak pro B2C komunikaci, a usnadnila tak spolupráci s našimi zákazníky a výběr našim spotřebitelům. Z tohoto pohledu žijeme v naší zemi stále ještě v dřevní době dvoustranné výměny dat, jak to jen lze. Ale protože lidé jsou přemýšliví, určitě to tak nezůstane,“ dodává Michal Gašparín.
Ing. Tomáš Martoch, ředitel, GS1Servis.cz
Zdroj: GS1
výsledků tohoto projektu byly navrženy další kroky a doporučený postup včetně standardů pro vzájemnou interoperabilitu datových agregátorů. Na realizaci celého konceptu však nemusíme čekat. Začít je možné – a vzhledem k výše uvedeným legislativním požadavkům nutné – prakticky ihned. První oblastí, kde je třeba nově definovat pravidla a procesy pro sdílení dat, je skupina výrobků s proměnnou hmotností. Tedy typicky výrobky, které jsou ze strany obchodníka ještě určitým způsobem zpracovávány či upravovány, nejčastěji krájením a balením. A hlavně – označovány etiketou s informacemi o zboží a prodejní cenou. Za obsah dat je odpovědný obchodník, pokud není schopen prokázat, že chybná data získal od dodavatele a dále nebyla pozměněna. Další oblastí jsou připravované projekty na self-scanning, které již známe z jiných zemí a jsou připravovány ze strany obchodních řetězců i pro náš trh. Zákazník si sám snímá zboží, které vkládá do nákupního košíku, a na pokladně jen odevzdá snímač a platbu realizuje bez nutnosti vykládat zboží na pás. Proč tedy nedoplnit informaci o zboží – například v podobě alarmu, který zákazníka upozorní na možné alergeny v nakupovaných potravinách, či naopak umožní verifikovat informaci o původu zboží, certifikátu kvality apod.? Nutnou podmínkou ovšem je, že tyto informace budou ze strany výrobce dostupné a že obchodník je bude schopen zpracovávat a aktualizovat. Ideálně s využitím již vybudované infrastruktury pro sdílení kmenových dat pomocí standardů GS1 GDSN. „S ohledem na stovky typů výrobků v našem portfoliu jde o nelehký úkol,“ komentuje náročnost praktických opatření, která přijímá společnost Nestlé v souvislosti s Nařízením č. 1169/2011, Michal Gašparín, globe mana-
BRIEF INTERVIEW Odpovídá Michal Gašparín, globe manažer, Nestlé Česko a Slovensko
Jaká praktická opatření přijímá vaše společnost v souvislosti s Nařízením č. 1169/2011? Nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům je komplexní norma, které se připravovala řadu let a na jejím vzniku se podílel i evropský potravinářský průmysl například prostřednictvím Potravinářské komory ČR a evropské potravinářské konfederace FoodDrinkEurope. V tomto směru s obsahem tohoto předpisu pracujeme již dávno a některé nutriční informace, například doporučovaná denní množství živin (tzv. GDA), jsme začali na obalech našich potravin, ale i na webu, uvádět dobrovolně již od roku 2006. Tj. dávno před tím, než si tento požadavek našel cestu do uvedeného nařízení. Léta 2012–2014 strávíme komplexním přizpůsobením naší komunikace o složení potravin parametrům normy tak, aby od roku 2015 s ní byla naše komunikace v plném souladu. Které kroky podnikáte z hlediska spolupráce s odběrateli? S rostoucím podílem on-line obchodu nebude dobré dlouhodobě zůstat u divoké dvoustranné výměny excelových tabulek. Potřeba nějaké formy standardizace a přidaná hodnota organizátora výměny je zřejmá. Na trhu je několik poskytovatelů takových služeb, my spolupracujeme se společností Brandbank. V současnosti podle mě trh hledá, kudy vede cesta. Jak může aktivní a kreativní přístup v oblasti rozšíření B2C dat a jejich zkvalitňování a správy napomoci vašemu vztahu s koncovými spotřebiteli? Digitální revoluce nemění nic na základním principu, kdy výrobní společnost chce porozumět svým spotřebitelům a nabídnout jim atraktivní řešení. K tomu potřebuje s nimi komunikovat. Digitální kanály jsou dalším rozšířením stávajících možností vzájemné komunikace s řadou nových příležitostí. Byla by chyba je ignorovat.
31
Nová evropská směrnice a e-commerce
E-shopy se však vzhledem ke svému charakteru snažily nabízet co nejúplnější informaci o zboží od samého začátku. Důraz kladly přirozeně na kvalitní zobrazení produktu, nezanedbávaly však ani doprovodné texty. Vznik e-shopového trhu tak doprovázel rozvoj služeb poskytujících e-tailerům produktové fotografie od výrobců; tento servis se postupně rozšiřuje o další formy informační podpory. Jedním z významných evropských poskytovatelů produktových informací, obrázků a multimédií pro maloobchodní společnosti je britská společnost Brandbank založená v roce 1998. Firma vznikla v počátcích prudkého rozvoje internetu na prahu éry e-commerce. V té době otevírali své on-line výklady s nabídkou potravinářského zboží i první velcí retaileři. „Jednou z výzev, kterým musely tyto firmy čelit, byla potřeba kvalitních produktových fotografií a kompletních produktových dat pro jejich on-line nabídku,“ vysvětluje Sean Wilkins, international development director společnosti Brandbank. „Nabídli jsme jim, že pro ně tato produktová data a fotografie zajistíme.“ V roce 2000 společnost Brandbank uzavřela kontrakt se společností Tesco. Během doby se z ní vyvinul největší britský poskytovatel digitálního obrazového materiálu a dat pro stránky elektronické komerce, který expandoval i na irský a evropský trh. Aktuálně spoZdroj: GS1
„Pro zajištění poskytování informací o potravinách je třeba zvážit všechny způsoby dodávání potravin spotřebiteli včetně prodeje potravin komunikačními prostředky na dálku,“ stojí v textu Nařízení Evropského parlamentu 1169/2011. Prodejem na dálku autoři směrnice rozumějí oblast elektronického obchodu. „Všechny potraviny dodávané prostřednictvím prodeje na dálku by měly splňovat stejné informační požadavky jako potraviny prodávané v obchodech, přičemž příslušné povinné informace o potravinách by měly být k dispozici před dokončením nákupu,“ končí obecné ustanovení.
Poskytování fotografií a dat pro e-commerce
Zdroj: GS1
Legislativní jazyk unijního Nařízení č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům nazývá oblast e-commerce prodejem na dálku. Povinnost poskytovat kvalitní a úplné informace o výrobku platí i pro tento specifický obchodní kanál. Vzhledem k povaze on-line obchodu, kdy je vjemové pole kupujícího omezeno na obrazovku počítače, popř. displej smartphonu, dosahují e-taileři (online obchodníci) v nabídce produktových informací vynikajících výsledků. Těžištěm jejich snahy bylo vždy poskytování kvalitních fotografií výrobků; dnes stejnou měrou usilují o kvalitní produktová data. Produktové fotografie, ale také všechny povinné informace o výrobku, jim zajišťují specializované firmy.
lupracuje s více než 25 retailovými zákazníky, v portfoliu má přes 6000 značek výrobců, 350 000 výrobků je aktivních v on-line prodeji. Společnost zajišťuje distribuci digitalního obsahu značek nejen pro elektronické obchodování ale také pro mobilní aplikace, prostorový management či tvorbu merchandisingu.
Rozmach on-line prodeje potravinářských výrobků jen otázkou času Kvalitní foto spolu s vyčerpávajícím popisem produktu je pro jeho dobrý on-line prodej zásadní. „Kritickým momentem v byznysu online obchodníků je důvěra zákazníka v kvalitu produktu. Naším úkolem je pomoci retailerům tuto důvěru získat,“ říká Sean Wilkins. Snad dvojnásob to platí v oblasti multikanálového prodeje potravinářských výrobků. Potraviny mají proti ostatním segmentům zboží, jež se v e-shoppingu již solidně etablovaly, výrazně vyšší potenciál růstu. Maloobchodní společnosti si uvědomují, že stále větší část tržeb v budoucnu bude připadat na multikanálový prodej. Růst on-line prodejů potravin ve Velké Británii je i po více než patnácti letech stále výrazný; největší boom v této oblasti však čeká středoevropské trhy. Po prvních průkopnících se ve střední Evropě (multikanálový prodej potravinářských výrobků na českém trhu jako první zahájily společnosti Tesco a Makro Cash & Carry) očekává nástup dalších retailerů. „Proto jsme založili pobočky v České republice a v Polsku a k tomuto kroku se připravujeme také na Slovensku a v Maďarsku,“ vysvětluje Sean Wilkins.
32
Foto: autor Sean Wilkins
Spolupráce s GS1 na projektu Trusted Source of Data Česká pobočka firmy Brandbank byla založena v roce 2011; do dnešních dnů zde zpracovala fotodokumentaci a produktová data přibližně 30 000 produktů. Ve stejné době Brandbank zásadním způsobem posílil spolupráci s globální organizací GS1. Nejdelší tradici partnerství s GS1 má Brandbank pochopitelně ve Velké Británii, kde obě společnosti spojily síly v projektu řešení pro kvalitu dat určeného pro uživatele Systému
inzerce
GS1 TrueSource. Na přípravě podobných projektů Brandbank úzce spolupracuje také s dalšími členskými organizacemi. Dobrý příklad součinnosti britské společnosti s GS1 bychom našli také v Německu. Letos na jaře Brandbank zahájil spolupráci s dceřinou společností GS1 Germany 1WorldSync. Kooperace spočívá ve vzájemném rozšíření portfolia dosud poskytovaných služeb propojením databází produktových informací. Díky ní mohou majitelé značek, výrobci i prodejci lépe globálně kontrolovat kvalitu a distribuci produktových dat. „Zajistit přesné a podrobné údaje o produktu a obrázky pro všechny prodejní kanály je náročný úkol, kterému čelí značkoví výrobci s rozmachem nových digitálních prodejních kanálů – včetně těch mobilních,“ řekl při příležitosti oznámení spolupráce Nihat Arkan, generální ředitel 1WorldSync. „Společně s Brandbank pomůžeme firmám, aby mohly spotřebitelům zajistit stejnou zákaznickou zkušenost, bez ohledu na to, kde se výrobek na světě vyskytuje.“ 1WorldSync na oplátku rozšiřuje nabídku společnosti Brandbank o specifické služby na klíč. „Umožníme prodejcům rychlý přístup k datům a jejich širší výběr. To jim zaručí možnost vytvářet, spravovat a distribuovat kva-
litní produktový obsah kdekoli na světě. Koncovému spotřebiteli pak spolupráce přinese v rychle se rozvíjejícím světě konzistentní zkušenosti se značkou,“ řekl ke spolupráci s 1WorldSync Rob Tarrant, generální ředitel Brandbank.
Propojení zkušeností ze sfér B2B a B2C Digitální data k výrobkům mohou zákazníci 1WorldSync nyní globálně získat a sdílet prostřednictvím služeb, které poskytuje Brandbank přes platformu Brandbank Assets SyndicatorTM, ale i přes přístup k datovým úložištím 1WorldSync. Úložiště jsou certifikována pro globální datové sítě (GDSN) a Brandbank do nich dokáže zajistit automatický přísun produktových digitálních dat orientovaných na koncového spotřebitele. „Partnerství spojuje zkušenosti 1WorldSync se správou dat v B2B oblasti a odborné znalosti společnosti Brandbank s poskytováním nových služeb pro výrobce a maloobchodníky v oblasti B2C,“ doplnil Jörg Pretzel, generální ředitel německé pobočky GS1, která je mateřskou společností 1WorldSync. Mgr. Mikuláš Černý
SpeedCHAIN a EPC/RFID na železnici Sdružení GS1 Czech Republic je tradičním partnerem hlavních logistických akcí českého konferenčního kalendáře. Podporu poskytlo také podzimní konferenci SpeedCHAIN, která se koná v historických prostorách pražského Břevnovského kláštera. Jedním z magnetů letošního (sedmého) ročníku konference byla prezentace o aplikaci EPC/RFID na železnici, kterou představil Gunnar Ivansson ze Švédska. Logistická konference SpeedCHAIN organizovaná společností Reliant Group letos přilákala více než 550 účastníků. Dopolední blok patřil aktuálním ekonomickým tématům. Úvodní příspěvek ekonoma Miroslava Ševčíka o perspektivách EU a budoucnosti společné evropské měny se mnohým posluchačům mohl zdát až příliš ideologický a pesimistický. Řediteli Liberálního institutu se však podařilo rozpoutat živou diskusi, která je kořením každé konference. Radek Špicar, manažer s dlouholetou praxí ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, ve své přednášce otevřel praktická témata, která jsou aktuální pro většinu českých firem orientovaných na export. Viceprezident Evropské logistické asociace Alfonz Antoni pak tato témata zasadil do kontextu logistické spolupráce na evropské teritoriální úrovni. Po skončení úvodního konferenčního bloku se účastníci rozptýlili do menších konferenčních sálů, kde začaly paralelní odborné sekce. První z nich nabídla detailní akcent problematiky železniční a multimodální dopravy a logistiky specifického zboží, jakým jsou chemické látky, hromadné substráty či suroviny pro průmyslovou výrobu.
Spolupráce jako základ konkurenceschopnosti firem i celého regionu
Koncept RFID na dráze se odrazil v evropské normě Rozsáhlý projekt se díky využití standardů GS1 stal vzorem a základem pro obdobné vzájemně kompatibilní aplikace v dalších evropských zemích (Finsko, Norsko, Francie, Velká Británie, Španělsko, Rusko; v dalších státech probíhají pilotní projekty). Implementaci pilotu ve Švédsku předcházelo dlouhé období testování. Pro sledování pohybu nákladních vagonů se nakonec ukázalo jako optimální řešení využívající dva pasivní tagy UHF Gen2 (frekvence 860–960 MHz) umístěné na levé straně každého vagonu. HW infrastrukturu dotvářejí RFID čtečky umístěné na dráze ve vzdálenosti 3 m od projíždějících Foto: autor
Druhá z odpoledních sekcí byla zaměřená na oblast komplexního poskytování 3PL služeb (tzv. third party logistics), moderní logistické systémy, individuální logistické projekty
a řadu opatření na zvýšení kvality a bezpečnosti logistického řetězce. Třetí sekce představila problematiku moderních informačních systémů a jejich vliv na efektivitu logistických procesů; čtvrtá část, Mezinárodní univerzitní fórum logistiky s účastí patnácti logistických vysokých škol a kateder, poskytla podrobný pohled na současný stav logistického vzdělávání v národním měřítku i v regionu střední Evropy. Samostatnou část odpoledního programu představovala rozsáhlá prezentace evropského projektu Chemlog T&T věnovaného problematice integrovaného řešení pro logistiku chemických látek v České republice a SRN. Na jednotlivé sekce pak plynule navazovala ukázka na volné ploše, nechyběla ani řada panelových diskuzí a kulatých stolů. V rámci odpolední konferenční sekce s názvem Mobilizace logistických procesů vystoupil Gunnar Ivansson, konzultant společnosti Learning Well, který pomáhal implementovat projekt EPC/RFID na železnici nejprve ve Švédsku a následně v dalších evropských zemích.
Gunnar Ivansson hovoří o roli standardů GS1 v evropských železničních projektech na bázi EPC/RFID.
34
vagonů. Na základě tohoto konceptu vytvořily orgány EU normu obsahující soubor minimálních požadavků na radiofrekvenční identifikaci na dráze: typ tagů, jejich umístění, minimální rychlost, při které je možné tagy načítat, a především datový obsah, kdy každý tag musí nést evropský identifikátor EVN (European Vehicle Number).
Nakládka kontejnerových lodí díky EPC/RFID bez prostojů Jako hlavní impulz pro expanzi původního projektu za hranice Švédska Gunnar Ivansson označil fakt, že celých 70 % vagonů, nacházejících se na švédském území, přijíždí ze zahraničí. Interoperabilní řešení, jehož základ položily prvotní projekty EPC/RFID na železnici realizované ve Skandinávii, využívá pro identifikaci vagonů standard GS1 Global Individual Asset Identifier (GIAI). Díky standardu EPCIS (Electronic Product Code Information Services), jenž GS1 zavedla v roce 2007, je možné veškeré informace o vagonech sdílet on-line. Toho využívají mezinárodní speditéři, jejich klienti i správci železniční infrastruktury nebo např. celní správa. Standard EPCIS tak zajišťuje transparentnost logistických procesů na dráze, což je dnes nezbytný prvek pro efektivní řízení dodavatelských řetězců. EPCIS zprostředkovává čtyři skupiny informací, které generují RFID čtečky v rámci HW infrastruktury projektů RFID na železnici. Tyto údaje je možné definovat jako odpovědi na otázky, co je předmětem identifikace (identifikační číslo ve standardech GS1 – zde hlavně GIAI a GRAI označující konkrétní nákladní vagon), kde (lokalizační standard GS1 SGLN využitý pro identifikaci železničního úseku, koleje, stanice ap.); kdy (časový záznam události/stavu) a proč (zpráva o určitém procesním kroku: vypravení vlaku, průjezd sledovaným místem, příjezd). Vedle dalších oblastí využití RFID, jako je správa majetku železničních společností či snazší údržba vagonů, tyto aplikace nabízejí také velmi sofistikovaná řešení. RFID na dráze umožňuje efektivní organizaci logistických procesů v místě transportních uzlů, jako jsou intermodální terminály, huby nebo přístavy. Gunnar Ivansson uvedl příklad řízení nakládky a vykládky obřích kontejnerových lodí v relativně malém přístavu Gothenburg, které se díky RFID daří provádět efektivně a bez nákladných prostojů. Prezentace RFID na dráze do konferenčního programu koncepčně dobře zapadla. Potvrdila výhodnost standardizovaných řešení pro mezinárodní logistickou spolupráci, která zvyšuje konkurenceschopnost jak jednotlivých zainteresovaných subjektů, tak i celého evropského regionu v kontextu globální ekonomiky. Mgr. Mikuláš Černý
Portugalská metropole Lisabon hostila na sklonku října již 22. zdravotnickou konferenci GS1. Nosnými tématy byla vysledovatelnost farmaceutických produktů, význam kvalitních dat pro zvýšení bezpečnosti pacienta a prezentace úspěšných implementací standardů GS1 v řadě zdravotnických zařízení. Pozornost vzbudila také nově uveřejněná studie společnosti McKinsey & Company, která se zabývá aktuálním stavem standardní identifikace a datové komunikace ve zdravotnickém sektoru, popisem přínosů GS1 standardů a jejich role ve zdravotnickém zásobovacím řetězci. Konferenci zahájili Paul Voordeckers, president industry engagement, a Joao Guimaraes, GS1 Global Office a CEO GS1 Portugal, krátce promluvil i zástupce portugalského ministerstva zdravotnictví prof. Helder Mota Filipe.
Studie o přínosech globálních standardů ve zdravotnictví
Zdroj: GS1
Konference se věnovala prezentaci výstupů a postřehů, které vyplynuly z rozsáhlé studie V jednotě je síla: příslib globálních standardů ve zdravotnictví, realizované společností McKinsey. V rámci studie bylo dotázáno více než osmdesát významných subjektů zdravotnického sektoru a výsledný dokument posuzuje potenciál adopce jednotného globálního standardu ve zdravotnictví. Tento potenciál autoři studie vyčíslují jak finančně, tak i z hlediska dopadů na lidské zdraví a životy. Jedním ze závěrů je i fakt, že hlavní překážkou implementace globálního standardu není jeho neexistence nebo nedostupnost moderních technologií a vybavení zdravotnických zařízení, ale fragmentace celého sektoru, jeho nepřehledné řízení a neschopnost komunikovat shodné požadavky vůči spolupracují-
cím průmyslovým sektorům. Studie na druhé straně obsahuje celou řadu pozitivních příkladů a přínosů popsaných i vyčíslených díky řešením již ověřeným v praxi. Ta jasně ukazují, že posun zdravotnictví směrem k vyšší míře standardizace a elektronizace je správný a dříve či později se stane převažujícím trendem v celém sektoru. Je však nutno zdůraznit, že zdravotnictví je více než jiné sektory závislé na regulaci a státní politice jednotlivých zemí a neobejde se bez státní podpory (příklad z Austrálie: na zdravotnictví jde 9,8 % DPH, sektor je ze 70 % financován ze státních peněz, pouze 30 % jde z privátní sféry). Studie je rovněž jakousi výzvou vůči významným hráčům globálního logistického řetězce, kteří jsou součástí zdravotnického sektoru, aby se ujali role průkopníka v procesu implementace a byli aktivními propagátory moderních technologií, efektivních řešení v logistice a datové komunikaci stejně jako v boji proti padělání léčiv. V navazující panelové diskusi jednotliví účastníci podpořili výstupy studie a komentovali je z pohledu vlastních profesních zkušeností. Ajit Shetty ze společnosti Johnson & Johnson zdůraznil potřebu globálního přístupu k informacím, technologiím, ale i ke standardům a regulacím v sektoru. Mike Duffy, zástupce společnosti Cardinal Health, která je poskytovatelem zdravotní péče a logistických služeb ve zdravotnictví, konstatoval, že zavedení standardů GS1 pro jejich společnost znamenalo obrovskou porci náročné práce, ale vyplatilo se! Jako hlavní přínosy jmenoval lepší organizaci fyzického i informačního toku, zajištění jejich naprosté přehlednosti, snížení nákladů a významné zvýšení důvěry obchodních partnerů. Feargal McGroarty, vedoucí projektový manažer St. James’s Hospital (Dublin, Irsko), uvedl, že hlavní příčinou po-
Zdroj: GS1
Zdravotnická konference GS1: příklady hodné následování
Feargal McGroarty malého šíření standardních řešení ve zdravotnictví, a především v nemocnicích, je malé povědomí o existenci standardů GS1 a jejich masivním vlivu na efektivitu nemocniční praxe a procesy, které je nutné v nemocnici rutinně zvládat. Jediní, kdo mají ve zdravotnickém sektoru se standardy GS1 zkušenost a praxi, jsou výrobci, kteří dodávají produkty i do běžné spotřebitelské sítě. Ti by měli být společně s GS1 motorem rychlejší implementace standardů. Feargal McGroarty vyzdvihl jeden z aspektů studie, který dokládá, že implementace globálního standardu ve zdravotnickém zásobovacím řetězci je výhodná pro všechny jeho části, tedy i pro nemocnice samotné. Dále upozornil na potřebu zapojit do prosazování globálních standardů také ITC společnosti, které se zabývají nemocničními informačními systémy. Je více než nutné, aby nemocnice byly schopny propojit klinická data s logistickými daty a ekonomickými informacemi. Závěrem bylo konstatováno, že studie sama o sobě nemůže změnit svět, ale může významným způsobem přispět k lepšímu povědomí o potřebě a významu globálních standardů. Pro budoucnost zdravotnického sektoru je podstatné prezentovat Systém GS1 jako „Ten standard“. Tedy obecně akceptovaný základní standard pro externí identifikaci napříč celým sektorem, obdobně jako je tomu v průmyslu a maloobchodu. Následně bude možná i jeho plošná implementace směrem do vnitřních procesů v nemocnicích, kde je potenciál uplatnění automatického sběru informací a jejich elektronického zpracování obrovský.
Bezpečnostní prvky u léčiv budou v EU harmonizovány Paul Voordeckers, president industry engagement GS1, vítá účastníky konference.
36
Problematika sledovatelnosti byla na konferenci diskutována z několika úhlů pohledu. Úvodem do jejího legislativního rámce bylo
Zdroj: GS1
Zdroj: GS1
vystoupení Agnes Mathieu z Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele při evropské komisi. Ve svém příspěvku se věnovala hlavním aspektům směrnice 2011/62/EC o ochraně proti padělání léčiv. Zdůraznila mimořádně důležitý fakt: bezpečnostní prvky u léčiv budou v EU harmonizovány. V zásadě se jedná o dvou úrovních bezpečnostních prvků. Obaly léčiv budou muset být zabezpečeny proti neoprávněné manipulaci nebo zásahu. Léčiva sama budou podléhat harmonizované standardní identifikaci pomocí tzv. unikátního identifikátoru. Standardní technická specifikace tohoto identifikátoru umožní interoperabilitu v rámci EU, minimalizaci nákladů na technické zabezpečení systému pro automatickou identifikaci a sběr dat a aplikaci systému pro verifikaci léčiv v jednotlivých členských státech. Z hlediska datového obsahu půjde o identifikaci produktu, pořadové číslo konkrétního balení, exspiraci, šarži a případně identifikaci národního regulátora. Kromě již zmíněných přínosů by například samo automatické snímání šarže produktu přineslo podle odhadů EC jen v oblasti distribuce úsporu až 13,2 mil. eur. Další zlepšení by se promítlo do zvýšené efektivity tzv. recall procesu, tedy stahování vadných nebo jinak problematických produktů z oběhu. EC dále argumentuje, že ve prospěch zavedení standardní identifikace a automatizace sběru dat o léčivech hovoří také bohaté zkušenosti s řízením zásob v ostatních sektorech, kde se obdobné standardy již řadu let využívají a přinášejí konkrétní výsledky. Silným argumentem je zde také prevence chybovosti. Je samozřejmě na místě zmínit i nevýhody připravovaných změn a restrikce v oblasti léčiv. Evropská komise si podle Agnes Mathieu uvědomuje, že požadované nároky na identifikaci lze splnit pouze přechodem na 2D kódy
nická medikace. Zdánlivě nic nového. Jde jistě o prvky, které jsou známy i v prostředí českého zdravotnictví; řada nemocnic je schopna je využívat už dnes. Problém je v přístupu k řešení plošného nasazení elektronizace a standardizace z pozice státu a regulačních institucí i zdravotních pojišťoven. Sektor zdravotnictví se bez podpory legislativy v této oblasti neobejde.
Seminář o IT ve zdravotnictví v ČR (GS1 DataMatrix), a ten s sebou přináší potřebu modernizace snímačů. Totéž platí o nasazení RFID technologie. Další problém se zvýšenou nákladovostí vyvstává u výrobců generik, kteří dnes pracují převážně s předtištěnými obaly. Problematice verifikace léků se věnovala i společná prezentace evropských farmaceutických asociací EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations), GIRP (Groupement International de la Repartition Pharmacutique – European Association of Pharmaceutical Full-line Wholesalers) a PGEU (Pharmaceutical Group of the European Union). Zástupci farmaceutických asociací hovořili o aktuálním stavu budování evropského systému pro verifikaci léčiv, tzv. EMVS (European Medicines Verification System), který navazuje na shora uvedené požadavky EC a představuje technické a procesní řešení verifikace.
Sao Paulo: Standardy GS1 pomáhají obsloužit 180 tisíc pacientů denně Zdravotnická konference poskytla účastníkům rovněž celou řadu praktických ukázek a případových studií z evropských i mimoevropských nemocnic. Vystoupili experti i uživatelé z menších i větších zdravotnických zařízení. Jeden z mimoevropských příkladů implementace standardů GS1 nabídli zástupci nemocnice Alberta Einsteina v brazilském Sao Paulu. Tato nemocnice denně ošetří neuvěřitelných 180 tisíc pacientů, má 10 tisíc zaměstnanců a „pouze“ 650 lůžek. Zavedení standardů a automatického snímání dat bylo pro zaměstnance nutností a předpokladem zvýšení přehlednosti provozu i jeho efektivity. V první fázi se management nemocnice zaměřil na identifikaci veškerých léků, které jsou do nemocnice dodávány a jsou v ní spotřebovány, druhá fáze, která nyní probíhá, je rozšíření implementace standardu GS1 až po skenování podávaných léků u lůžka pacienta. Mezi součásti systému patří identifikační náramky pro pacienty, 100% značení léků i lékařského materiálu, identifikace ošetřujícího personálu, administrace přístupů k systému, ale i elektronický záznam pacienta a elektro-
Pouhý týden před konferencí v Portugalsku proběhla v ČR rozsahem menší, přesto rovněž významná akce. V pražském Lékařském domě se konal seminář věnovaný využití informačních technologií ve zdravotnictví. Akce s názvem Zdravotnická dokumentace a elektronický zdravotní záznam proběhla za vysoké účasti vedoucích IT pracovníků zdravotnických zařízení, systémových integrátorů ve zdravotnictví, ale také lékařů, farmaceutů či vrchních sester. Pro vysoký zájem o telemedicínu a klinické informační systémy organizátoři připravili opakování semináře počátkem listopadu v Ostravě. Partnerem semináře organizovaného Společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky při České lékařské společnosti J. E. Purkyně se stalo sdružení GS1 Czech Republic. S přednáškou Řešení nároků na identifikaci léků pomocí standardů GS1 vystoupila produktová manažerka GS1 Czech Republic Petra Fuchsíková (viz foto). Po představení standardů GS1 a souvisejících identifikačních struktur resp. datových nosičů vhodných pro sektor zdravotnictví naznačila časový harmonogram implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2011/62/EU o pravidlech pro výrobu, dovoz, zavádění na trh a distribuci léčivých přípravků. Poté se věnovala otázce, jak může zavedení standardů GS1 pomoci naplnit požadavky nové evropské legislativy. Představila doporučení Evropské federace farmaceutického průmyslu (EFPIA) o označování farmaceutických přípravků kódy GS1 DataMatrix. Přednáška pokračovala popisem identifikace lékařských nástrojů kódem GS1 DataMatrix a nastíněním potenciálu technologie RFID pro zdravotnický sektor. V závěru Petra Fuchsíková představila případovou studií o implementaci standardů GS1 v síti švédských lékáren a jejích partnerských velkoobchodů. Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka, GS1 Czech Republic
37
Jednání v souladu s bezpečnostními předpisy v oblasti léčiv, neobvyklé dodací podmínky, dodržování termínů, koordinace procesů s poskytovateli logistických služeb a dopravci – to jsou každodenní problémy, kterým čelí farmaceutické společnosti a jejich skladová logistika. Novartis, jednička na rakouském trhu, našel lék na rostoucí komplikovanost těchto procesů: automatizovanou elektronickou výměnu obchodních dat.
Léky potřebné k léčbě pacientů jsou denně doručovány přibližně 1200 rakouským lékárnám, lékařům a nemocnicím. Tento proces vyžaduje, aby farmaceutické společnosti vedle své hlavní činnosti, která spočívá ve výzkumu a vývoji farmaceutických výrobků, provozovaly účinnou a propracovanou skladovou logistiku. Z tohoto důvodu většina z nich spoléhá na externí poskytovatele logistických služeb, kteří zajistí všechny dodávky. Ani zkušené logistické firmy však samy o sobě nezaručí efektivní proces dodávání zboží. Rychlá a efektivní dodávka správného farmaceutického výrobku ke správnému pacientovi vyžaduje vzájemné propojení a dokonalou harmonii provozních týmů a systémů. Tento přístup se může stát klíčovou konkurenční výhodou. Svědčí o tom i praktická zkušenost společnosti Novartis a jejího dlouhodobého logistického partnera, Rail Cargo Rakousko (RCA).
Ačkoliv byly již dříve objednávky mezi společností Novartis a jejími hlavními maloobchodními partnery zpracovávány prostřednictvím elektronické výměny dat (EDI), RCA nedokázala jejich dodání prostřednictvím EDI uskutečnit a místo toho k tomu účelu využívala terminály Novartis umístěné v prostorách RCA. V logistickém centru RCA musel být veškerý pohyb zboží zadán do Novartis SAP terminálů, a proto RCA nemohl v tomto případě využít vlastní systémy pro řízení skladu. Tento způsob vedl k manuální práci a dalším nákladům na údržbu a zdokonalování systému. Dokonce i malé úpravy skladovacích procesů, například změny dodacích listů, vyžadovaly pracovně i finančně náročné programovací práce. Monika Anderl, project manager Novartis Rakousko, vysvětluje: „Museli jsme najít způsob, jak odlehčit naše systémy a zároveň zachovat plný potenciál IT infrastruktury RCA.“
Automatizace procesů firmě umožnila soustředit se na její hlavní činnost Dlouholetá zkušenost s elektronickou výměnou dat nakonec Novartis povzbudila k širšímu využívání EDI. Namísto omezeného využívání EDI pouze v rámci velkoobchodních objednávek nyní společnost spoléhá na EDI v rámci všech procesů distribuce léčiv, což bylo umožněno zavedením jednotného EDI datového rozhraní Novartis Rail Cargo Rakousko. Pomocí tohoto rozhraní jsou veškeré logistické informace vyměňovány automaticky elektronickou cestou a převáděny přímo do
Zdroj: GS1
EDI ve farmacii: příklad z praxe
IT systémů obou společností. V průběhu projektu, který trval pouhých šest měsíců, bylo jako EDI rozhraní elektronicky zmapováno a implementováno devět různých logistických procesů, sahajících od potvrzení příjmu až po přehled šarží zboží, zprávy o stavu skladu a pohybu zboží. „Vzhledem k tomu, že jsme již nepotřebovali další programování, podařilo se nám ušetřit nezanedbatelné finanční prostředky a zdroje. Ačkoliv pro nás rozhraní zpočátku znamenalo velkou změnu, nemuseli jsme během počáteční testovací fáze dělat téměř žádné úpravy,“ hodnotí průběh projektu Monika Anderl.
Projekt EDI ve společnosti Novartis • Novartis optimalizuje procesy dodavatelského řetězce integrací svého logistického partnera, společnosti Rail Cargo Austria • Systém je založený na jednotném rozhraní pro automatizovanou výměnu logistických dat (např. pohyb zboží, záznamy o inventuře atp.) • Významně šetří čas a zdroje oběma společnostem • Implementace devíti elektronických logistických procesů Díky projektu EDI logistiky, zavedenému ve společnostech Novartis a Rail Cargo Rakousko, bylo dosaženo interní optimalizace. Kromě toho projekt jasně ukázal, že dochází ke stále vyššímu konkurenčnímu tlaku ve farmaceutickém průmyslu. Nové obchodní strategie a zavádění účinných procesů dodavatelského řetězce jsou čím dál důležitější. Integrace poskytovatelů logistických služeb prostřednictvím EDI do řetězce je cenově efektivní způsob, jak začlenit skladovací logistické procesy do složitých vnitřních procesů společností, zejména pak pro společnosti farmaceutické. Díky automatizaci svých procesů se společnost může opět zaměřit na svoji hlavní činnost, kterou je léčba pacientů.
Procesy ve firmě Novartis a odpovídající zprávy EDI
38
Markéta Zapletalová, marketingová specialistka, EDITEL CZ
Nová konference o RFID: Auto–ID Ostrava opět potvrdila svůj titul českého „hlavního města RFID“. Mezinárodní konference Auto-ID o technologiích automatické identifikace a RFID posunula laťku velmi kvalitních odborných akcí pořádaných Mezinárodní laboratoří RFID při VŠB -TU Ostrava ještě výše. Pořadatelé pravidelných konferencí věnovaných technologii RFID, sdružení GS1 Czech Republic a Mezinárodní laboratoř RFID na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, letos přišli se změnami. Tradiční podzimní konferenci o RFID připravili ve spolupráci s novým partnerem, časopisem pro automatizační techniku Automa. Výsledkem byla velmi zdařilá odborná akce s ještě bohatším programem. Organizátorům se navíc podařilo dále posílit mezinárodní rozměr akce.
50 let automatizace na VŠB-TUO
Prezentace nástroje pro PIA Ve druhém přednáškovém bloku mohli účastníci konference nahlédnout do budoucnosti. Futurologické přednášky Filipa Beneše z ILAB RFID (Technologie RFID a rozšířená realita) a tandemu přednášejících Lukáše Vojtěcha a Zdeňka Lokaje z ČVUT (RFID a internet věcí) nastínily další vývoj radiofrekvenčních technologií a jejich využití v různých časových horizontech. Lukáš Vojtěch zasadil budoucnost RFID do kontextu očekávaného vývoje ICT, materiálů či třeba technologií pro ukládání energie. Např. rozmach reálných aplikací konceptu P2P (Product to Product) v rámci internetu věcí může nastat již po roce 2015. Foto: ILAB RFID
Úvodní slovo pronesl vedoucí ILAB-RFID Vladimír Kebo, za časopis Automa vystoupila Eva Vaculíková. Před zahájením konferenčního programu přizval Vladimír Kebo k řečnickému pultu prof. Vladimíra Strakoše, aby mu udělil pamětní list upomínající letošní výročí 50 let trvání oboru automatizace na VŠB. Zasloužilý profesor Vladimír Strakoš ve své spontánní řeči mj. uvedl, že: „Identifikace patří mezi nejnáročnější obory automatizace.“ První blok prezentací patřil zahraničním kolegům. Jong Tae Rhee z partnerské univerzity Dongguk v Koreji představil řešení pro tzv. carsharing využívající technologii RTLS. Původní studentský projekt společného využívání aut v rámci univerzitního kampusu se v roce 2011 podařilo převést do celostátního
měřítka, kdy je (samoobslužná) infrastruktura pro výměnu automobilů dostupná ve všech velkých jihokorejských městech. Mezi hlavní přínosy tohoto konceptu Jong Tae Rhee řadí 10% snížení dopravních zácp. Projekt se aktuálně testuje ve Švýcarsku a Itálii. Pierluigi Montanari představil řešení z laboratoře GS1 Italy pro sledování ušlechtilých vín v rámci globálních logistických řetězců (o projektu podrobněji na str. 8). O využití RFID technologií ve slovenských poštovních službách referoval Juraj Vaculík ze Žilinské univerzity. Lucas Ahlstrom ze švédské technologické společnosti Retorium AB vzal posluchače na virtuální prohlídku policejních služeben vybavených inteligentními skříňkami na služební zbraně opatřenými RFID klíči. Každá ze skříněk v desítkách policejních zbrojnic ve Stockholmu je napojena na centrální informační systém, který eviduje veškeré provozní statuty a upozorňuje na nestandardní situace.
Pierluigi Montanari (GS1 Italy) prezentuje řešení pro sledování vína.
Do současné reality posluchače vrátili Petra Fuchsíková a Tomáš Martoch (GS1 Czech Republic). V přednášce na téma Metodika PIA – dopad na soukromí nastínili rozvoj rámce pro ochranu osobních údajů u aplikací RFID od prvních legislativních doporučení EU po současný právní stav. Následně byl českému odbornému publiku poprvé představen nový nástroj, který vytvořila organizace GS1 pro velké korporace i pro malé a střední podniky, které využívají aplikace na bázi EPC/RFID. On -line služba GS1 EPC/RFID PIA Tool uživateli pomáhá určit, zda je jeho aplikace RFID v souladu s evropskými nařízeními o ochraně údajů a soukromí. Petra Fuchsíková posluchače upozornila, že je nutné se problematikou PIA zabývat především tam, kde je aplikace RFID v přímém kontaktu se zákazníky.
GSMP a pracovní skupiny RFID Poslední sekci otevřela Miroslava Štaffenová z GS1 Slovakia. Ve své prezentaci se zaměřila na proces vytváření nových standardů v Systému GS1. Popsala tzv. Global Standard Management Process (GSMP), což je ucelený soubor metod a pravidel, který umožňuje společnostem zapojeným do Systému GS1 formulovat vlastní požadavky na nové standardy a směrnice. GSMP funguje systémem pracovních skupin; Miroslava Štaffenová představila činnost pracovních skupin specializovaných na RFID a nejdůležitější výstupy jejich práce za poslední dva roky: příručku o RFID/EPC pro logistiku, nové EPC standardy pro letecký průmysl a armádu nebo již zmíněný PIA Tool. Následující přednášky se zabývaly praktickými aplikacemi RFID v reálném provozu. Jakub Irber ze společnosti EPRIN, která byla partnerem konference Auto–ID 2012, prezentoval projekt RFID expediční brány; Jakub Unucka (Gaben) se věnoval aplikacím radiofrekvenční technologie v systému odpadového hospodářství. Problematikou RFID tagů navržených pro extrémní podmínky se věnoval vývojář HF a UHF RFID tagů Libor Hofmann. Panelová diskuse na téma RFID v aplikacích, kterou moderoval Jakub Unucka, konferenci uzavřela. Mnoho účastníků následně využilo možnost prohlídky laboratoře ILAB RFID. Mgr. Mikuláš Černý
39
Novinky z Česko-Slovenské iniciativy ECR
Foto: Makro C&C ČR
Oba se shodují, že ECR poskytuje šanci pro dodavatele a odběratele k nalezení řešení nebo k definici standardů v oblastech, kde se potýkají se společnými problémy. ECR navíc nabízí prostor pro inovativní řešení a věnuje se tématům celosvětového zájmu, jako jsou udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. Základním kamenem fungování ECR je spolupráce. Pouze na jejím základě se může zefektivňovat dodavatelsko-odběratelský řetězec. Výsledné zlepšení přináší efekt celému oboru a v konečném důsledku pozitivně ovlivní i spotřebitele. Jistou bariéru představuje vzájemné sdílení dat. Je pochopitelné, že existuje obava a neochota sdílet všechna data. Lze však najít kompromis, který spolupráci umožní (např. částečná či úplná anonymita). Mnoho oblastí navíc nepředstavuje konkurenční výhodu (např. standardy GS1 pro datovou synchronizaci a elektronickou komunikaci); zde spolupráce nepředstavuje žádný problém. Obecně lze říci, že transparentnost existuje, úlohou ECR je její zavedení do každodenní praxe. Původní členská základna, jak je pro všechny platformy ECR typické, zahrnovala především mezinárodní korporace, které měly možnost zapojit své zaměstnance do ECR. Totéž lze vypozorovat v pilotních projektech – první fungovaly na bázi 1:1, snahou do budoucna je zapojit do projektů co největší množství
Miloš Hammer, Makro Cash & Carry ČR
40
robců obalů, distributorů a prodejců. Z přednášek mimo jiné vyplynulo, že i přes zvýšené náklady vítězí fakt, že uspořádané, viditelné a atraktivně vypadající zboží v regálu je alfa a omega dobré prodejnosti. SRP navíc respektuje požadavky na ekologičnost a recyklovatelnost obalů. Kromě diskuse o otázkách zavádění SRP měli účastníci workshopu jedinečnou příležitost absolvovat prohlídku výrobny obalů společnosti THIMM, a mohli tak vidět výrobu SRP obalů v praxi. V závěru celé akce se účastníci shodli, že pro oblast FMCG je SRP významnou oblastí, a Česko-Slovenská iniciativa ECR se proto bude tímto tématem i nadále intenzivně zabývat. Foto: THIMM Obaly, k.s.
Jaká je současná podoba fungování platformy ECR v ČR? Jaké benefity si z členství odnášejí jednotliví členové? Představuje ochrana údajů a konkurenční boj velkou překážku pro efektivní spolupráci v ECR? Odpovědi na tyto otázky poskytli předsedové Česko-Slovenské iniciativy ECR Torben Emborg ze společnosti Nestlé a Miloš Hammer ze společnosti Makro.
členů. „Chtěli bychom dosáhnout toho, aby se daných projektů účastnilo více firem, ne jenom vždy jeden dodavatel a jeden obchodník. Čím větší účast, tím lepší výsledky,“ zdůraznil Torben Emborg, generální ředitel Nestlé pro Česko a Slovensko. „Malé firmy jsou pro realizaci těchto projektů více než vítány,“ doplnil Miloš Hammer, head of supply chain management pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Makro Cash & Carry ČR. Jako příklad země, kde ECR představuje širokou platformu pro firmy všech velikostí, které spolupracují v různých oblastech, uvedl Polsko. Tomuto trendu by mohl napomoci rozvoj členské základny ECR. V současnosti nastává chvíle, kdy se členská základna ECR rozrůstá o lokální společnosti. Nárůst počtu aktivních členů ECR přinese další zlepšení výsledků společných standardů a pilotních projektů.
Workshopy Future Supply Chain mají úspěch V červnu 2012 se v prostorách společnosti THIMM Obaly ve Všetatech konal workshop Future Supply Chain zaměřený na problematiku Shelf Ready Packaging (SRP), tedy balení obchodních jednotek přizpůsobená vložení do regálu bez předchozího vybalování. Foto: Blue Events
ECR zavádí transparentnost do běžné praxe
Torben Emborg, generální ředitel Nestlé pro ČR a SR Workshop byl v pořadí již pátý a tradičně se ho v hojném počtu zúčastnili významní čeští a slovenští zástupci dodavatelsko-odběratelského řetězce. Navíc mezi hosty zavítali také zástupci akademické půdy českých univerzit a vyšších odborných škol. Bloky přednášek se věnovaly především současným trendům v obalech a obalových materiálech a požadavkům, které na ně odběratelé i zákazníci kladou. SRP představuje v současnosti nejlepší způsob jak usnadnit prodejcům manipulační a identifikační procesy a zároveň učinit obal atraktivním pro zákazníka. Podmínkou zavádění SRP do praxe je efektivní spolupráce vý-
Z workshopu Future Supply Chain „Shelf-ready-packaging je pro nás velmi důležitý prvek dodavatelského řetězce, který vyžadují nejen zákazníci-obchodní řetězce, ale také sami spotřebitelé,“ vysvětlila Martina Moravcová, warehousing & distribution manažer CZ/SK, UNILEVER ČR. „SRP může skrývat poměrně velké prodejní výhody – spotřebitelé se díky němu lépe orientují ve zboží na regálech, a díky tomu se tyto výrobky dobře prodávají. Tento formát vyžadují především provozovatelé diskontních prodejen a hypermarkety. Určitou náročnost představuje nejednotnost požadavků zákazníků a neexistence SRP standardů. Každý řetězec totiž vyžaduje něco jiného, čímž vzniká poměrně velká komplexita,“ doplnila Martina Moravcová. „Potenciál SRP do budoucna vidíme v jeho rozšíření na regály supermarketů a drogistických řetězců, kde tato forma zatím téměř neexistuje.“
Workshop Powering Retail Execution Management Jointly Česko-Slovenská iniciativa ECR v říjnu uspořádala pro své členy workshop Powering Retail Execution Management Jointly. Exkluzivním hostem workshopu byl Georges Le Nigen ze společnosti Retail Solutions, který svou prezentaci a následnou diskusi zaměřil na benefity a bariéry efektivní spolupráce dodavatelů a odběratelů v oblasti On the Shelf Availability (OSA) – dostupnost zboží na regálech. Georges Le Nigen účastníkům představil analýzu problémů, které sužují evrop-
Foto: THIMM Obaly, k.s.
ské maloobchodníky, a identifikoval jejich nejčastější příčiny. Vysvětlil, že pod pojmem spolupráce se skrývají společně definované a formalizované procesy a formalizované sdílení osvědčených postupů (best practises). Ve chvíli, kdy spolupráce dodavatelů a odběratelů povýší na tuto úroveň, je možné dosáhnout tzv. win-win-win řešení. Georges Le Nigen dále provedl účastníky workshopu jednotlivými fázemi procesu, který denně poskytuje dodavatelům i odběratelům rychlé a aktuální informace o OSA. V následné diskusi se mohli účastníci přesvědčit, že i dodavatelské řetězce v České republice jsou připraveny na OSA projekty. Česko-Slovenská ECR iniciativa bude proto nadále toto téma podporovat, a to jak po diskuzní, tak po praktické (projektové) stránce. Jako doplňující téma zazněl v rámci workshopu příspěvek společnosti MERCAREON týkající se zkušeností a přínosů z využívání společné obchodní platformy pro plánování a využívání časových oken pro vykládku zboží.
Prohlídka výroby tzv. SRP obalů Tématem dalšího workshopu, který se uskuteční 1. února 2013, bude problematika dostupnosti zboží (OSA). Kromě dalšího tříbení názorů zástupců jednotlivých stran, tedy výrobců, obchodníků a agentur, otevře rovněž otázku přípravy spuštění pilotního projektu. Témata spolupráce mezi dodavateli a obchodními řetězci a zkušenosti ECR zazní, jak se již začíná stávat tradicí, začátkem února na konferenci Retail Summit 2013.
ECR Europe Awards: jedinečná šance získat cenu za váš projekt Organizace ECR Europe vyhlašuje soutěž o nejlepší počin v oblasti úspěšné aplikace ECR standardů do praxe. Soutěž je rozdělena do tří částí: 1. Best Activation: Ocenění nejlepší realizace spolupráce v obchodní praxi v rámci Evropy. Do této části soutěže se mohou přihlásit všechny společnosti, které jsou členy ECR v jednotlivých zemích. Návrhy na ocenění se budou podávat ve formě případových studií týkajících se dvou nebo více společností z různých částí dodavatelsko-odběratelského řetězce, kde spolupráce v nekonkurenčních oblastech bude mít měřitelné výhody pro všechny zúčastněné strany včetně nakupují-
cích a/nebo spotřebitelů. Podání má být učiněno společně jménem všech účastníků případové studie a musí zahrnovat alespoň jednoho výrobce a jednoho prodejce. Sběr případových studií bude ukončen v únoru 2013, kdy budou jednotlivé studie prozkoumány odbornou porotou. Výběr vítězného podání bude pocházet z veřejného hlasování účastníků ECR konference, která se bude konat v květnu v Bruselu. Vítěz bude na této konferenci vyhlášen během slavnostního večera. 2. Lifetime Contribution to ECR: Cena bude udělena jednotlivci, který nedávno opustil nebo se chystá opustit naše pole působnosti, a podal vynikající přínos do agendy ECR v Evropě. Otevřené nominace na toto ocenění budou přijímány radou ECR Europe pod vedením předsednictva a výkonného ředitele ECR Europe, kteří nezávisle vyberou jeho příjemce. 3. Next Generation Leader: Ocenění účastníka programu ECR Europe nebo ECR laboratoře, který bude navržen svými spolupracovníky jako osoba s největším potenciálem pro to stát se skutečným lídrem spolupráce v našem oboru. Tato cena bude předána účastníkovi aktuálního programu roku ECR Laboratoře. Vítěz bude vybrán tajným hlasováním účastníků a instruktorů. Vyhlášení ocenění ECR Award má za cíl podpořit zásady spolupráce v rámci Evropského dodavatelsko-odběratelského řetězce. Jedná se o první ročník této soutěže a její vítězové budou vyhlášeni během konference ECR Europe, která proběhne ve dnech 14. a 15. května v Bruselu. Více informací stejně jako dotazy ohledně přihlášení adresujte na e-mailovou adresu
[email protected].
Pracovní skupina EDI V rámci pracovní skupiny zaměřené na elektronickou výměnu dat došlo v letošním roce k zásadnímu posunu v obsahu elektronické faktury. Do národní implementační příručky formátu D01B byly přidány některé položky důležité zejména v zahraničním obchodním styku – jako IBAN, SWIFT, IČ DPH apod. Dále byla příručka rozšířena o možnost využití několika typů slev ze základní domluvené ceny, například logistický či akční rabat. Díky zapojení společnosti EDITEL je také již k dispozici INHOUSE verze daného subsetu i v anglickém jazyce. V rámci skupiny byla také obsáhle diskutována problematika nutnosti využití elektronického podpisu ve vztahu k nové legislativě EU, která vstoupí v platnost 1. 1. 2013 a poskytuje teoretickou možnost ustoupit od elektronického podpisu na faktuře v případě, kdy je pro přenos elektronických faktur využíváno standardních a standardizovaných prostředků elektronické výměny dat (EDI). Vzhledem k faktu, že elektronický podpis představuje jednu z možností zajištění autenticity, integrity a originality elektronické faktury, panuje mezi členy skupiny konsenzus pokračovat i nadále v používání tohoto nástroje. Ing. Barbora Cikánková, Makro C&C ČR, vedoucí pracovních skupin ECR
Pracovní skupina Benchmarking Pracovní skupina Benchmarking uskutečnila v průběhu září a října pilotní průzkum dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Počet členů ECR nadále vzrůstá Zájem o členství v Česko-Slovenské iniciativě ECR stále stoupá. V uplynulém období přivítalo ECR do svých řad dva nové členy: společnost O.K. TRANS poskytuje komplexní logistické a dopravní služby a společnost Brandbank působí v oblasti eCommerce. Počet aktivních členů se tím zvýšil na 35. V současné době se ECR plánuje zaměřit více na slovenský trh. Expanze by měla umožnit přístup i lokálních slovenských dodavatelů a odběratelů k inovacím a tzv. best practices, které ECR platforma nabízí.
Průzkum byl zaměřený na čtyři oblasti týkající se logistiky a zákaznického servisu (objednávka a dodávka, fakturace a reklamace, nové výrobky a promoční akce, komunikace), zúčastnilo se ho dvanáct dodavatelů a čtyři odběratelé. Dodavatelé nyní mají podrobné výsledky k dispozici pro interní analýzu. Druhé kolo průzkumu s největší pravděpodobností proběhne v prvním čtvrtletí příštího roku. Dále členové pracovní skupiny již na pravidelné bázi sdílejí výsledky klíčových ukazatelů, což jim přináší nejen porovnání s ostatními dodavateli, ale také jim umožňuje sledovat vývoj daných ukazatelů v meziročním srovnání. Ing. Markéta Kulhavá, Danone, vedoucí pracovní skupiny ECR
Ing. Tomáš Martoch, koordinátor Česko-Slovenské iniciativy ECR
41
ICS Identifikační systémy, a.s. SEKCE AKREDITOVANÝCH PARTNERŮ GS1 CZECH REPUBLIC Řízený sklad s 2D kódem GS1 DataMatrix Výstavba skladu na zelené louce a zavedení systému řízeného skladu umožnilo společnosti AVEFLOR expanzi výroby při snížených nákladech. Komplexní projekt vyrazil vstříc moderním trendům: využívá 2D kód a uživateli tak přináší konkurenční výhodu zejména v oblasti farmaceutické výroby.
včetně provázanosti s IS. Dodavatel se zavázal zpracovat jednotlivé skladové operace s důrazem na pokrytí všech variant nakládání s výrobky. Dodané řešení mělo zajišťovat co nejobjektivnější výsledky inventur s důrazem na jejich rychlý průběh. „Pro naplnění požadavků jsme se rozhodli pro značení podle standardu GS1-128, které je pro identifikaci skupinového balení zboží (kartony, palety aj.) obecně známé a využívané dlouhá léta. Tyto standardy jsme doplnili o standard GS1 DataMatrix, který má svou kariéru teprve před sebou,“ popisuje ideu navrženého řešení Ing. Josef Petráž, ředitel společnosti ICS Informační systémy.
Maximální důraz na vysledovatelnost
Pro vlastní skladové operace se využívá 2D kód
Zákazník požadoval doplnit dosavadní informační systém Signys o subsystém automatické identifikace. Při tvorbě koncepce vyžadoval maximální důraz na zpětnou vysledovatelnost používaných surovin, obalových materiálů a hotových výrobků; obecné zadání dále obsahovalo požadavek zjednodušení a zrychlení jednotlivých úkonů na všech pracovištích s cílem dosáhnout vyšší produktivity práce. Před dodavatelem, společností ICS Identifikační systémy, a. s., stál úkol navrhnout optimální způsob značení surovin i výrobků a zajistit jednoznačnou identifikaci surovin a výrobků v průběhu výrobního procesu
Vzhledem k výrobnímu sortimentu společnosti AVEFLOR, a. s., byl při návrhu řešení identifikace kladen důraz na evidenci exspirací, šarží a skladových míst. Ke splnění tohoto požadavku bylo navrženo a úspěšně využito možností 2D kódu GS1 DataMatrix, a to jak pro přesnou identifikaci materiálu a surovin, tak pro skupinová balení (kartony, palety) finálních výrobků (standard GS1 DataMatrix), a následně i pro označení skladových míst v rámci centrálního skladu. Na základě rozboru celé situace ohledně značení dodávaných surovin (značení od dodavatelů je velice různorodé a nelze zajistit jeho sjednocení) bylo rozhodnuto o zajištění dotisku identifikačních štítků na jednotlivé suroviny tak, aby byla možná jejich jednoduchá a jedinečná identifikace i v průběhu výrobního procesu. Stávající identifikační karta materiálu byla doplněna o 2D kód obsahující všechny potřebné údaje. Hotové výrobky jsou baleny a značeny ve třech úrovních: Výrobky jsou označeny jedinečným čárovým kódem EAN-13 standardu GS1. Kartony hotových výrobků jsou označeny jedinečným čárovým kódem EAN-13 (tento kód nesmí být shodný s kódem výrobku) nebo kódem ITF-14 a 2D kódem ve standardu GS1. Homogenní palety hotových výrobků jsou označeny standardní paletovou etiketou rozšířenou o 2D kód ve standardu GS1, nehomogenní palety hotových výrobků jsou značeny paletovou etiketou s výčetkou jejich obsahu rozšířenou o 2D kód ve standardu GS1. Pro vlastní skladové operace je využíván 2D kód, značení GS1-128 je určeno pro potřeby odběratelů, kteří zatím nejsou schopni značení GS1 DataMatrix využít.
Foto: Mikuláš Černý
Akciová společnost AVEFLOR (založena v roce 1995) se zabývá výrobou kapalných a práškových aerosolů, emulzí a gelů ve výrobních programech Vlasová kosmetika, Holicí program, Veterinární přípravky, Zdravotnické potřeby a léčiva. Celkový počet výrobků ve všech produktových řadách činí cca 400. Společnost vyrábí vlastní výrobky i smluvní produkty na zakázku pro privátní značky. Mezi známé značky patří vlasová kosmetika AVEFLOR, veterinární přípravky ARPALIT, KUBATOL či řada zdravotnických prostředků AKUTOL. Firma je výrazně exportně zaměřena (60 % produkce je určeno pro vývoz na evropské i mimoevropské trhy). AVEFLOR vlastní všechna potřebná povolení a certifikáty (ISO, GMP); od svého vzniku je zapojen do Systému GS1 a využívá na svých výrobcích systém značení pomocí kódu EAN-13. Společnost vykazuje dynamický růst produkce, který si před dvěma roky vynutil vybudování nových skladovacích kapacit a zavedení systému řízeného skladu.
V posledních letech společnost AVEFLOR narážela na limity dalšího rozvoje v podobě nedostačujícího výrobně-logistického zázemí. Všechny skladové operace probíhaly v pronajatých prostorách. Využívaný objekt nenabízel možnosti efektivních investic: Nebylo možné realizovat způsob adresného skladování, a tím zajistit přiměřenou míru efektivity při vychystávání surovin a zboží. Dalším úzkým místem, které odhalila analýza SWOT, byl způsob vedení evidence vysledovatelnosti šarží. Agenda byla vedena v papírové podobě a její operativnost se s narůstajícím počtem položek výrazně snižovala. Problémy způsoboval také lidský faktor. Při ručním zápisu docházelo k nechtěným chybám. Existovalo riziko záměn nebo ztráty kontinuity při vysledovatelnosti šarží. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o výstavbě vlastních skladových prostor, které budou svým vybavením, organizací a IT podporou plně vyhovovat novým požadavkům.
2D kódy na regálech
42
Skladové pozice jsou značeny etiketou s 2D kódem a vlastní interpretací a nosností regálů. Volba termotransferové tiskárny padla s ohledem na hlavní požadavky (spolehlivost provozu, možnost tisku různých formátů etiket a mechanická odolnost) na tiskárnu ZEBRA řady ZM 600 pro paletové etikety s automatickou řezačkou a S4M se zařízením pro tisk jednotlivých etiket pro ostatní potisky.
Sběr dat do informačního systému probíhá v dávkách
Foto: AVEFLOR, a.s.
HW infrastrukturu doplňují terminály DENSO nové generace s typovým označením BHT604QW. Skenovací 2D imager tohoto zařízení snímá jak menší 2D kódy, tak různě velké lineární kódy včetně rozměrných lineárních kódů paletových etiket. Této vlast-nosti je využíváno např. při snímání dodavatelských lineárních kódů (mnohdy velice špatné kvality) při příjmu materiálu a surovin. Jaké dodavatel zvolil napojení sběru dat do informačního systému (IS)? „Po zvážení potřeb a na základě provedené procesní a datové analýzy jsme se rozhodli realizovat systém jako dávkové řešení s přenosem dat prostřednictvím bezdrátové wi-fi sítě. Toto řešení bezezbytku splňuje potřeby uživatele, zároveň minimalizuje nároky na WLAN zasí-
Výroba sprejových přípravků
ťování prostor skladu, a tudíž i investiční a provozní náklady,“ odpovídá Josef Petráž. Příjem materiálu a surovin na sklad probíhá v několika oddělených krocích. Zásilka je převzata od dopravce a umístěna fyzicky na tzv. výchozí skladové místo. Do systému Signys je pořízen přijatý dodací list a pro jednotlivé položky je vložena aktuální pořizovací cena, šarže a exspirace. Na základě tohoto dokladu jsou provedeny tisk etiket a označení jednotlivých balení. Poté provede pracovník skladu za pomoci terminálu vlastní zaskladnění na konkrétní skladová místa. Nejprve sejme kód artiklu, umístí balení na volné skladové místo a načte jeho kód. Takto postupně zpracuje celou zásilku a data z terminálu odešle do IS, kde je vytvořena převodka a provedena modifikace skladových karet.
Všechna data nese 2D kód Všechny potřebné informace jsou získány sejmutím jediného 2D kódu, což podstatně zrychlilo skladové operace a odstranilo chyby v evidenci šarží a exspirací. Podobně probíhají i přeskladnění mezi skladovými místy v rámci skladu nebo převody finálních výrobků z karanténního skladu na sklad expediční. Skladník sejme 2D kód artiklu a kód zdrojového skladového místa, provede přesun na jinou pozici a načte kód cílového místa. Získaná data odešle z terminálu do systému a následně vytvořená převodka zajistí modifikaci skladových karet.
IS upozorní na případný problém Výdej ze skladu může být realizován dvěma způsoby – jako volný výdej ze skladu nebo výdej na základě požadavku. V případě druhé varianty bylo naplno využito možností čteček. Z objednávek nebo žádanek jsou vytvořeny datové soubory jednoznačně identifikovatelné číslem dokladu. Požadavky na výdej jsou zároveň vytištěny a označeny číslem dokladu ve formě čárového kódu. Pracovník skladu pak sejme čárový kód čísla požadavku, čímž dojde k načtení příslušného datového souboru se seznamem artiklů k výdeji do terminálu. Na základě těchto informací pak postupně vyhledává jednotlivé položky ve skladu a provádí jejich výdej. Po nalezení je načten kód skladového místa a následně 2D kód artiklu s interním číslem, exspirací a šarží. V případě shody obsluha modifikuje nebo potvrdí požadovaný počet a pokračuje dalším artiklem. Na případný problém je skladník zřetelně upozorněn. Jakmile jsou zpracovány všechny artikly k výdeji, odešle pracovník načtené údaje zpět do IS, kde na jejich základě dojde k vygenerování dodacího listu nebo výdejky. Během tohoto procesu jsou zároveň označeny vyskladněné položky, objednávky nebo žádanky. Při provádění inventury rozhodne odpovědný
pracovník o jejím charakteru (klasická inventura skladových zásob nebo inventura šaržová). V obou případech se provádí tzv. inventura naslepo bez nahrání očekávaného stavu. Pracovník pak systematicky snímá jednotlivé kódy výrobků nebo surovin a následně odešle data k porovnání do IS.
Ekonomický přínos je značný Z hlediska provozního přínosu došlo k diametrální změně v organizaci práce, kde byl intuitivní způsob řízení založený na zkušenostech a lidské paměti nahrazen logistickým způsobem řízení založeným na relevantních informacích z IS s minimálním vlivem lidského faktoru. Tento způsob nejenom zefektivnil všechny skladové a výrobní operace, ale zároveň umožnil i minimalizaci skladových zásob a prostor včetně optimalizace plánování výrobních kapacit. Tím došlo mj. k výraznému snížení chybovosti a minimalizaci nákladů na dohledávání a odstraňování těchto pochybení. Ekonomický přínos je nesporný: Zatímco v roce 2009 byl poměr mezi obratem a mzdovými náklady cca 5,9, v roce 2010 to bylo již 6,38 a v roce 2011 je poměr 6,5. Ještě markantnější rozdíl je při porovnání poměru mezi ziskem a mzdovými náklady: v roce 2009 cca 0,052 v roce 2010 to bylo již 0,42 a v roce 2011 je poměr 0,46.
Budoucí využití 2D kódu „Realizací projektu došlo k zefektivnění vazeb mezi skladem, výrobou a následnou distribucí. Zefektivnění je dáno uzavřeným cyklem toku informací. Zpřehlednily se skladové zásoby co do polohy i množství a zrychlil a zpřesnil se proces vychystávání zboží zákazníkům,“ hodnotí projekt Jan Zubatý, vedoucí obchodního a marketingového úseku AVEFLOR. Uživatel kladně hodnotí i doporučení společnosti ICS Identifikační systémy na použití 2D kódu GS1 DataMatrix v interních procesech skladů a výroby. „Zadání všech potřebných údajů najednou jedním sejmutím 2D kódu výrazně urychluje a zjednodušuje práci obsluhy. Zároveň se tak zamezuje i jejím chybám, což – mezi jiným – zvyšuje prestiž společnosti Aveflor v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Pro 2D kód jsme se rozhodli mimo jiné i proto, že ho vnímáme jako trend budoucnosti. Toto rozhodnutí hodnotíme dobře i proto, že náš výrobní program obsahuje také oblast farmacie, kde se 2D kód stává standardem, a někde i povinností.“
Ing. Vladimír Chmelík, ICS, Identifikační systémy, a. s.
43
Bartech, s. r. o. SEKCE AKREDITOVANÝCH PARTNERŮ GS1 CZECH REPUBLIC Inventarizace majetku pomocí RFID Management největšího slovenského lázeňského zařízení, Lázní Piešťany, se rozhodl zavést automatickou identifikaci rozsáhlého hmotného majetku. Zaměstnanci lázní provádějí inventarizaci pomocí čárových kódů a RFID. Všechny položky jsou označeny dvojím způsobem: etiketou s lineárním kódem GS1-128 a polyesterovou etiketou s RFID UHF tagem.
Slovenské liečebné kúpele Piešťany, a. s., je soukromé lázeňské zařízení s více než dvousetletou tradicí. Lázně k léčbě pacientů využívají termální vodu a unikátní sirné bahno. Společnost spravuje rozsáhlý komplex hotelů, termálních pramenů s léčivou vodou a lázeňských budov ve světoznámém lázeňském středisku zaměřeném na léčbu pohybového a nervového ústrojí.
Projekt kombinuje obě metody automatické identifikace
Požadavky společnosti na změnu Hlavním cílem zadavatele bylo zefektivnit pravidelné kontroly majetku s využitím moderních technologií. Vedení lázní se obrátilo na svého dodavatele informačního systému, brněnskou firmu Mikros, a. s., s požadavkem rozšířit funkčnost stávajícího řešení o modul inventarizace majetku s využitím PDA terminálů. Zadavatel stanovil následující požadavky: • Duální identifikace majetku odolnými etiketami s čárovým kódem a RFID čipem • Inventarizace pomocí inteligentního programu v odolném PDA zařízení s integrovanou čtečkou čárových kódů a RFID • Automatická synchronizace dat s informačním systémem • Tiskárna etiket, která současně zvládne tisk čárových kódů a zápis do paměti RFID čipu
tém. Program pro inventarizaci požadavkům klienta vyhovoval, ve standardní logice již nebylo třeba nic upravovat. Zbývalo pouze dořešit část identifikace RFID čipů, což v té době nebylo součástí aplikace. V oblasti RFID jsou standardem protokoly LF, HF a UHF. Jelikož první dvě frekvence umožňují snímání ze vzdálenosti maximálně pěti centimetrů, padla volba na UHF. Koncový zákazník totiž požadoval čtení ze vzdálenosti až 30 cm. Této podmínce plně vyhovuje frekvence 865–869 MHz. „Při realizaci tohoto poměrně rozsáhlého projektu, který byl výjimečný především různorodostí inventáře, jsme mohli využít svých bohatých zkušeností s inventarizací hmotného majetku různých muzeí, galerií, hradů, zámků apod.,“ prozrazuje Darek Pivka, obchodní manažer společnosti Bartech.
Řešení na bázi SW aplikace HIM
• Tiskárna DATAMAX M-4206 Mark II s UHF RFID modulem
Firma Mikros, a. s., se rozhodla použít program mobilní inventarizace HIM (= hmotná inventarizace majetku) z nabídky společnosti Bartech, s. r. o. Jako jiná mobilní řešení od firmy Bartech také u systému HIM umožňuje otevřené komunikační rozhraní bezproblémové napojení na libovolný informační sysFoto: Bartech, s. r. o.
Evidovat majetek ve stovkách místností, ať už se jedná o nábytek v pokojích, vybavení restaurací, obrazy, sochy atd., představuje náročný komplex úkonů. Jelikož se jedná o tisíce položek mnohdy vysoké ceny, je nutné, a dokonce i zákonem stanovené provádět pravidelnou inventarizaci. V dnešní době existují dvě základní metody automatické identifikace majetku, jejichž nasazení výrazně zrych-
luje zastaralý manuální postup s tužkou a papírem. První způsob spočívá v označení majetku etiketou s čárovým kódem, druhá, poměrně nová progresivní metoda, je založena na identifikaci pomocí RFID. Vedení společnosti Slovenské liečebné kúpele Piešťany, a. s., se rozhodlo pro kombinaci obou metod.
Obsluha identifikuje obraz označený skrytou RFID etiketou.
44
Použité hardwarové prostředky
• Terminály Motorola MC3090G • Polyesterové samolepicí etikety s RFID UHF čipem Impinj a 96bitovou pamětí Proč kombinace RFID a čárového kódu? Nepřítelem RFID technologie je prostředí kovu a vody. V případě nalepení RFID etikety na kov se čtecí vzdálenost dramaticky snižuje. Kovové předměty jsou proto identifikovány čárovým kódem. Naopak nevodivé předměty lze identifikovat RFID etiketou, což je obrovská výhoda například u obrazů. Z estetických důvodů je RFID etiketa nalepena na zadní části rámu a při inventarizaci není nutné obraz snímat ze zdi, stačí přiblížit terminál k obrazu a program v terminálu ihned rozpozná, o které dílo se jedná. „Všechny položky jsou označeny duplicitně RFID UHF tagy a etiketami se symbolem GS1-128, to pro případ, že nelze použít RFID, tedy při aplikaci na kov,“ doplňuje Michal Pivka. „Pro obtížně dosažitelná místa, např. lustry, se plánuje použití speciálních RFID tagů s velkým dosahem signálu.“
Michal Pivka, obchodní ředitel, Bartech, s. r. o.
inzerce
inzerce
Kalendář školení GS1 Czech Republic
I. pololetí 2013 Systém GS1 v současné době již nereprezentuje pouze historicky nejstarší oblast, tj. identifikaci položek za využití technologie čárových kódů. Jedná se o komplex integrovaných standardů, jejichž průnik zasahuje do mnoha oblastí obchodu, logistiky, zdravotnictví apod. Lepší informovanost o Systému GS1, o možnostech jeho využití a o benefitech pro jednotlivé obchodní partnery v daném řetězci je jednou ze základních podmínek jeho správného využívání. Paralelně s webovými stránkami www.gs1akademie.cz uvádíme přehled sestavy aktuálních školení, plánovaných pro následující období. Věříme, že sdílení informací touto formou přinese zvýšení úrovně potřebného know-how všem posluchačům, uživatelům Systému GS1, kteří s tímto systémem pracují, případně uvažují o jeho rozšířeném využívání do budoucna.
NÁZEV ŠKOLENÍ
LEDEN
ÚNOR
BŘEZEN
DUBEN
KVĚTEN
ČERVEN
Základní informace
24.
14.
21.
18.
16.
20.
Kvalita čárových kódů
16.
6.
Kvalita čárových kódů pro grafická studia
26.
GS1 Evropská logistická etiketa
13.
22.
Pravidla přiřazování GTIN
27.
GS1 DataBar
13. 10.
GS1 DataMatrix; GS1 QR kód
20.
Vysledovatelnost
Elektronická výměna dat
Datová synchronizace
Základy RFID Pozn.: GS1 Czech Republic si vyhrazuje právo změn. Sledujte www.gs1akademie.cz.
46
27.
26. 24.
5.
5. 4.
4.
Ceník produktů a služeb GS1 Czech Republic (platnost od 1. 1. 2013) FIRMY OBCHODNÍ PRODUKT
STAV
POPIS – PODMÍNKY
CENA (Kč)
1.
Inzerce
Člen GS1
Zadní strana obálky A4 2. a 3. strana obálky A4 Vnitřní dvoustrana A3 (prvnímu zájemci) Vnitřní A4 Vnitřní 1/3 A4 „na výšku“ Vnitřní A5 (170 x 120 mm)
25 000,20 000,30 000,10 000,5 000,5 000,-
2.
Články
Člen GS1 Nečlen GS1
Korektura GS1 CR s právem odmítnutí
zdarma 5 000,-/A4
Nečlen GS1
Druh akce Základní info pro nové členy Akce plánovaná – www.gs1akademie.cz Akce mimořádná V sídle GS1 Czech Republic
1 osoba zdarma 1 000,- * 2 000,10 000,-
více osob zdarma 800,-/os. 1 600,-/os. 10 000,-/os.
Člen GS1 Člen GS1 Nečlen GS1
V sídle GS1 mimo konzultační hodiny V sídle GS1 v rámci konzultačních hodin X
200,-/hod. zdarma X
200,-/hod. zdarma X
Měření kvality symbolu
Nečlen GS1 Nečlen GS1 Člen GS1 Člen GS1
Kontrola kvality čárových kódů Jednotlivé symboly Proměření evropské logistické etikety Jednotlivé symboly Proměření evropské logistické etikety
do 20 ks 500,-/kód X 50,-/kód 100,-/ks
nad 20 ks X X smluvně smluvně
Měření a vystavení protokolu
Nečlen GS1 Nečlen GS1 Člen GS1 Člen GS1
Jednotlivé symboly Proměření evropské logistické etikety Jednotlivé symboly Proměření evropské logistické etikety
X X 100,-/kód 150,-/ks
X X smluvně smluvně
Manuály Výukové CD
Nečlen GS1 Člen GS1
X
X zdarma
3.
Školné Člen GS1
4.
Konzultace
5.
Servis
6.
FIRMY TECHNICKÉ
Inzerce Služby Články
ČLEN GS1 Podle bodu 1. (% z uvedené sazby) Podle bodu 3., 4. a 5. (% z uvedené sazby) Podle bodu 2. (% z uvedené sazby)
100 100 zdarma
GS1 AP 50 50 zdarma
Poznámky a vysvětlivky: GS1 AP: Akreditovaný partner GS1 Czech Republic. Člen GS1: Právnická či fyzická osoba má smlouvu s GS1 Czech Republic a uhrazené závazky. Nečlen GS1: Nemá uzavřenou smlouvu s GS1 Czech Republic nebo člen s nevyrovnanými závazky. Výjezd mimo sídlo GS1 Czech Republic: Fakturace zvýšena o náklady přepravy (7 Kč/km), případně o další náklady na ubytování, pronájem prostor, pronájem techniky apod. X Služba není poskytována. * Pro člena GS1 po předložení „voucheru“ – viz záložka časopisu, akce/osoba zdarma. Všechny ceny uvedeny bez DPH!
47
Akreditovaní partneři GS1 Czech Republic Bartech, s.r.o. T 517 543 022 E
[email protected] www.bartech.cz
GABEN spol. s r.o. T 596 117 402 E
[email protected] www.gaben.cz
JaGa spol. s r.o. T 283 910 228-9 E
[email protected] www.jaga-cr.cz
EPRIN spol. s r.o. T 538 707 200-2 E
[email protected] www.eprin.cz
ICS Identifikační systémy a.s. T 226 216 040 E
[email protected] www.ics.cz
KODYS spol. s r.o. T 233 097 911 E
[email protected] www.kodys.cz
Partnerský program GS1 Czech Republic představuje, v souladu s celosvětovými vývojovými trendy v oblasti obchodně-technických vztahů, pokročilý stupeň spolupráce mezi nositelem standardů a vybranými technickými firmami, které zabezpečují komplexní implementaci těchto standardů koncovým uživatelům. Jedná se o dobrovolný vztah, jehož hlavním cílem je soustavná profesionální podpora jednotlivých uživatelů, dosažení maximální efektivity ve všech sektorech působnosti Systému GS1 a korektní příprava na bezproblémovou akceptaci budoucích vývojových stupňů tohoto systému ve všech jeho oblastech. Naplnění sestavy přesně formulovaných podmínek vyúsťuje v každoročně obnovovaný statut „Akreditovaný partner GS1 Czech Republic“ dokládající maximální připravenost partnera pro realizaci globálním trhem vyžadovaných standardizovaných řešení, která zaručují přesnost, jednoznačnost a efektivitu příslušných operací.
SESTAVA IKON PRO USNADNĚNÍ ORIENTACE V NABÍDCE FIREM
48
snímače, terminály
tiskárny, spotřební materiál
polygrafie, obaly
kontrolní přístroje
příprava a realizace čárových kódů
systémy pro retail poradenství
váhy, vážní systémy
komplexní řešení
aplikátory etiket
RFID systémy
SW pro tvorbu čárových kódů
přepravní služby, doprava
skladovací služby, cross-docking
logistické systémy poradenství
standardizace, normy
realizace kuponů, stravenek, zákaznických karet
komplexní informační systémy
poskytování EDI služeb / GS1 EANCOM®, GS1 XML
Abecední seznam dodavatelů pro Systém GS1 ACCESS GRANTED s.r.o. T 776 611 639 E
[email protected] www.accessgranted.cz
CCV s.r.o. T 541 217 969 E
[email protected] www.ccv.cz
DHL SUPPLY CHAIN s.r.o. T 519 405 330 E
[email protected] www.dhl.cz
AIMTEC a.s. T 377 225 215 E
[email protected] www.aimtec.cz
CID International a.s. T 597 600 310 E
[email protected] www.cid.cz
DROPTOP COMPUTING s.r.o. T 235 097 511 E
[email protected] www.droptop.cz
APPLIC s.r.o. T 485 382 222 E
[email protected] www.applic.cz
CODEWARE s.r.o. T 222 562 444 E
[email protected] www.codeware.cz
Edenred CZ s.r.o. T 234 662 356 E
[email protected] www.edenred.cz
ASTON ABORA s.r.o. T 321 571 616 E
[email protected] www.aston-abora.cz
COMBITRADING s.r.o. T 246 035 710 E
[email protected] www.combitrading.cz
EDITEL CZ s.r.o. T 261 009 011 E
[email protected] www.editel.cz
A-Z servis group spol. s r.o. T 777 225 112 E
[email protected] www.azservisgroup.cz
DACHSER Czech Republic, a.s. T 312 291 811 E
[email protected] www.dachser.cz
ESA s.r.o. T 724 584 026 E
[email protected] www.esa-logistics.cz
BARCO s.r.o. T 572 520 052 E
[email protected] www.barco.cz
DANTEM s.r.o. T 777 705 753 E
[email protected] www.dantem.cz
ETIGRAF s.r.o. T 603 267 247 E
[email protected] www.etigraf.cz
BÍLEK SAMET s.r.o. T 222 230 892 E
[email protected] www.vltava2000.cz/samet
DATASCAN s.r.o. T 545 215 558 E
[email protected] www.datascan.cz
BOTTLING PRINTING s.r.o. T 608 400 026 E
[email protected] www.bprinting.cz
DHL Express (Czech Republic) s.r.o. T 603 431 879; 412 588 580 E
[email protected] www.dhl.cz
Fast ČR a.s. T 323 204 111 E
[email protected] www.fastcr.cz
GRAFOTECHNA PRINT s.r.o. T 251 001 130-3 E
[email protected] www.grafotechna.cz
49
50
GRANITOL akciová společnost T 554 780 220 E
[email protected] www.granitol.cz
JM partners.CZ s.r.o. T 326 330 013 E
[email protected] www.jmpartners.cz
NOVUM, spol. s r.o. T 267 997 111 E
[email protected] www.novum.cz
HOPI s.r.o. T 323 614 333 E
[email protected] www.hopi.cz
KRÁLÍČEK s.r.o. T 261 220 091 E
[email protected] www.kralicek-labelprint.cz
NSD International CZ s.r.o. T 777 866 713 E
[email protected]
HUHTAMAKI ČESKÁ REPUBLIKA a.s. T 568 894 111 E
[email protected] www.huhtamaki.com
KZK TISKÁRNA T 543 256 666 E
[email protected] www.kzk.cz
O.K. TRANS PRAHA, spol. s r.o. T 602 177 709 E
[email protected] www.oktrans.cz
ICZ a.s. T 222 271 654 E
[email protected] www.i.cz
LAGERMAX SPEDICE A LOGISTIKA s.r.o. T 220 196 472 E
[email protected] www.lagermax.cz
OBCHODNÍ TISKÁRNY a.s. T 321 759 161 E
[email protected] www.otk.cz
IKOS CZ s.r.o. T 486 131 082 E
[email protected] www.ikos.cz
LOGICENTRUM s.r.o. T 541 215 680 E
[email protected] www.logicentrum.cz
ONDRÁŠEK INK-JET SYSTEM spol. s r.o. T 558 639 611 E
[email protected] www.ondrasek.cz
ING. JIŘÍ SMRŽ – INTES T 547 240 058-9 E
[email protected] www.etiketovacisystemy.cz
MARTIN PEROUTKA polygrafická výroba T 312 250 011 E
[email protected] www.peroutka.cz
P.V.A. SYSTEMS s.r.o. T 777 325 455 E
[email protected] www.pvasystems.cz
ING. VÁCLAV KVASNIČKA - QS DATA T 558 842 567 E
[email protected] www.qsdata.cz
MODEL OBALY a.s. T 499 500 264 E
[email protected] www.model.cz
POINT.X spol. s r.o. T 222 319 395 E
[email protected] www.pointx.cz
JAROSLAV TOMÁŠEK - EDISS T 731 656 363 E
[email protected] www.ediss.cz
Motorola Solutions CZ s.r.o. T 731 408 582 E
[email protected] www.symbol.com
PPO GROUP CZ, s.r.o. T 515 266 080 E
[email protected] www.ppoczcz.com
PRESS KF spol. s r.o. T 585 652 731 E
[email protected] www.presskf.cz
SCHMACHTL CZ, spol. s r.o. T 244 001 500 E
[email protected] www.schmachtl.cz
uniCODE M&D s.r.o. T 665 323 039 E
[email protected] www.unicode.cz
PROFIPRINT spol. s r.o. T 541 241 957 E
[email protected] www.profiprint.cz
T + T etikety s.r.o. T 385 345 114 E
[email protected] www.ttetikety.cz
VVV SYSTEM s.r.o. T 472 744 350 E
[email protected] www.vvvsystem.cz
RABEN LOGISTIC CZECH a.s. T 222 802 151 E
[email protected] www.raben-group.com
TRANSPED – SOC spol. s r.o. T 495 772 201 E
[email protected] www.transped-soc.cz
WHP TECHNIK s.r.o. T 541 224 364; 541 224 361; 603 434 272 E
[email protected] www.whp.cz
RAYFILM s.r.o. T 553 616 085 E
[email protected] www.rayfilm.cz
U & SLUNO a.s. T 596 101 511 E
[email protected] www.u-sluno.cz
ZONER software a.s. T 543 257 244 E
[email protected] www.zoner.cz
REALEX INTERNATIONAL spol. s r.o. T 266 313 775 E
[email protected];
[email protected] www.realex.cz
u & we Adwertising, spol. s r.o. T 608 078 447 E
[email protected] www.uwecr.cz
ZETES SOLUTIONS T 234 701 010 E
[email protected] www.zetes.com
Pro efektivní vyhledání partnerů doporučujeme navštívit webové stránky: www.gs1cz.org/podpora/dodavatele-pro-system-gs1 Data poskytují zapojené organizace.
51
inzerce
inzerce
