tel.: fax: Český kutil.cz

2/2011

www.dudak.eu

●

[email protected]

●

tel.: 383 312 411

●

fax: 383 312 401

DUDÁK NA CESTÁCH

Foto: archiv pivovaru

Pivo Dudák vyráží za svými příznivci v nových automobilech. Každý, kdo se na svých cestách potká s pivem Dudák, bezpochyby jej rozpozná díky exkluzivnímu designu rozvozových vozů Iveco. Mapa v pozadí oroseného půllitru ukazuje, že strakonický originál – pivo Dudák – není již jen místní záležitost, ale na tomto dobrém pivu si pochutnávají také Pražané nebo Moravané. Přejme tedy strakonickému Dudákovi šťastnou cestu k jeho milovníkům. Foto: archiv pivovaru

Vážení čtenáři, s přicházejícím létem vstupuje Měšťanský pivovar Strakonice do další sezony, která bude ve znamení mnoha změn. Tou nejzásadnější novinkou je zcela jistě fakt, že značka našeho piva se promítne do názvu pivovaru, jenž nově ponese jméno DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. S touto změnou souvisí i vznik nových merkantilií – zátky, polepy zásobovacích aut i pivní etikety budou mít novou svěží podobu. Pro letní měsíce jsme připravili také novinku v sortimentu. Nefiltrovaný světlý ležák Sklepák, který se bude stáčet do PET lahví, má ambice stát se vaším nepostradatelným společníkem při jakékoli letní aktivitě, ať již pojedete sjíždět řeku nebo na ryby či budete chystat zahradní grilování. Všechny chutě léta je Sklepák připraven doplnit svou plnou chutí a praktickým balením. Rozhodli jsme se také zatraktivnit Dudák Noviny, a to nejen graficky, ale také obsahem. Na jejich stránkách se budete i nadále dozvídat o všech významných událostech točících se kolem piva a Strakonic, přineseme vám také zajímavosti z oblasti gastronomie, která s pivem bezpochyby úzce souvisí. V červnu také startuje celoroční hra Dudákovy hravé zátky, která vyvrcholí v nadcházejícím roce losováním téměř tří desítek hodnotných cen. Soutěžící, který v průběhu roku nasbírá nejvíce použitých zátek s logem Dudák, získá osobní automobil Peugeot 207. Informace o soutěži najdete nejen v tomto čísle Dudáckých novin, ale také na všech prodejních místech a webových stránkách. Věřím, že všechny změny, k nimž jsme se v pivovaru rozhodli, se ukážou jako správné. Zda to tak skutečně bude, poznáme z vašich reakcí. Zachovejte nám proto svou přízeň a nechť toto léto nikdo z vás netrpí žízní! Krásné slunné dny s pivem Dudák! Jaroslav Tůma, ředitel DUDÁK - Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s.

Český kutil.cz SOUTĚŽÍ S DUDÁKEM Sezona grilování, setkávání s přáteli a posezení na zahrádkách je v plném proudu. Na pořádné oslavě, party nebo zastavení by neměl chybět oblíbený nápoj Čechů – vychlazené pivo. DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice věnoval ceny do soutěže největšího internetového portálu pro zahrádkáře, kutily a chalupáře – Český kutil. Pouze tři správné odpovědi na otázky stačí pro postup do slosování o party soudky s pivem Dudák a další věcné ceny. Zapojte se také do soutěže na www.ceskykutil.cz.

Plány pivovaru na povznesení značky strakonického piva se masivně naplňují. Pojmenování Dudák se traduje z třicátých let minulého století a poprvé v dějinách pivovaru bude pozdviženo i do názvu pivovaru. Od 1. července 2011 bude Dudák zakotven v oficiálním názvu strakonického pivovaru. Kromě názvu se změní i formy podpisových práv, kdy nově budou rozhodnutí podpisována dvěma členy představenstva. S příchodem nového názvu dojde k redesignu etiket a propagačních materiálů pivovaru. Hodně štěstí, Dudáku!


Nové korunky a etikety


S novou pitnou sezonou přichází strakonické pivo nejen s novinkami v sortimentu, ale také obléká částečně nový kabát. Pivní lahve budou zkrášleny novými etiketami a korunkami. Sběratele a příznivce piva Dudák tato zpráva jistě potěší.

Měšťanský pivovar – změna za změnou

Sklepák, seznamte se prosím! Novinka letošního léta – Sklepák – je nefiltrovaný světlý ležák uvařený z ječného sladu a žateckého chmele. Vyniká příjemnou jemně doznívající hořkostí, plnou chutí a řízem. Je stáčen do spotřebitelských obalů přímo z ležáckého tanku, kde dozrává plných 60 dní. Obsahuje kulturní kmen pivovarských kvasinek spodního kvašení. Nefiltrovaný ležák ocení především znalci piva pro jeho čistou chuť a vůni s nádechem pivovarských kvasinek. DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice reaguje na konkurenci uvedením nového piva určeného zejména pro vodáky, milovníky táborových ohňů i pro hostitele zahradních party. Sklepák jedenáctka v nové plastové 1,5litrové láhvi je k dostání na pivovarském stánku a vybraných prodejnach. Seznamte se, prosím!


Dudák noviny ● Vydává: DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., Podskalská 324, 386 01 Strakonice, e-mail: [email protected] ● Autoři: Monika Urbanová, Jana Trundová ● Redakce: Monika Urbanová, [email protected] ● Foto: Ing. arch. Antonín Malec, archiv Měšťanský pivovar Strakonice, redakce ● Layout, grafická úprava a sazba: Agentura M-S-P, s. r. o. ● Tisk: KAVKA PRINT a.s. ● Inzerce: Pentacle Consulting, s. r. o., Lublaňská 42, 120 00 Praha 2, tel.: +420 221 898 359, fax: +420 221 898 408, e-mail: [email protected] ● Ohlasy čtenářů: [email protected] ● Registrační číslo: MK ČR E 19 331 ● Vydáno v červnu 2011 nákladem 10 000 výtisků ● Vydavatel neručí za obsah inzerátů. Neprodejné.

1

www.dudak.eu

HOLD POMALOSTI Slow Food je přístup k jídlu i životní styl. Gastronomie se šnekem ve znaku se šíří ve vyspělém světě a ovlivňuje stravovací návyky milionů lidí. Dorazila také do české kotliny. Opožděně, nesměle, ale zdá se, že zarputile. Oprašuje to nejlepší z místní kuchyně a ekonomické krizi navzdory dává přednost úrovni stolu před minimální cenou. Restauratéři i hostinští stojí stále častěji tváří v tvář poučeným náročným hostům, kteří se s jen tak ledasčím nespokojí a rychle si dokážou vypočítat, nakolik je pro ně poměr kvality a ceny výhodný. A rozhodně to neplatí jen pro luxusní podniky.

Zapít vše pivem Dobré, čisté, poctivé, a nejlépe z domácích surovin, taková je gastronomická mantra hnutí. Trendu, který je doma i v českém pivovarnictví. Požitky z piva vařeného podle starobylých receptur si chce vychutnávat stále více hostů. Hostinští dobře vědí, že kromě tradičních štamgastů a víkendových taťků od rodin zvyklých na hořký ležák přibývá lidí toužících po nových chuťových zážitcích, a to i žen, jimž konvenuje spíše mok hluboké nasládlé chuti, který mohou nabídnout v mnoha podobách. Stejně tak náleží k duchu Slow Food harmonické snoubení piva s pokrmy, které mimochodem stojí u plenek pivního sommelierství. Báječné je, že bohatství pivního světa umožňuje vybrat ideální typ nápoje k jakémukoli pokrmu. Uvaříte z něj guláš, po kterém by se nepochybně olizoval i legendární gurmetský šťoura Jean Anthelme Brillat-Savarin, upečete bábovku hodnou Rettigové nebo chleba, za který by se nemusela stydět nejlepší řemeslná pekárna, a vždycky lze přidat vyladěnou chlazenou sklenici. Když požitek, tak se vším všudy, platí pro šnečí tažení, pivo nevyjímaje.

2

Foto: sxc.hu

Konec fast foodů? Oč vlastně běží? Když se před čtvrt stoletím italský gurmet a žurnalista Carlo Petrini dozvěděl o dalším fast foodu v historické části Říma, vzplál hněvem spravedlivých a na protest založil „sdružení pomalých jedlíků“. Lavina, kterou z hecu strhl, doslova zatřásla světem gastronomie. Povedl se mu pozoruhodný kousek – nastartoval trend, který k radosti středostavovských milovníků dobrého jídla přezdívaných foodies svedl dohromady přístupy labužnického elitářského nebe a undergroundu alternativního přístupu trvale udržitelného života i ekologického zemědělství. Jíst pokrmy z čistých přírodních zdrojů, z pečlivě vybraných surovin bez vady na kráse, připravené nešizenými postupy, a pít nápoje vyrobené tradičními technologiemi ohleduplnými k životnímu prostředí se stalo módou, která zahrála na

strunu požitků ctitelů dobré chuti. Metod vymývání mozků přitom netřeba, stejně jako je volání po ekologickém svědomí pouze přidanou hodnotou. To, co přesvědčuje, je perfektní chuť na talíři a ve sklenici. Na italské pionýry pomalého, leč kvalitního jídla, se proto záhy nabalovali další a po světě vznikla síť čítající dnes kolem tisíce místních organizací zvaných convinia podle latinského výrazu pro pohostinnost., jejichž členové si vzali za své šířit filozofii hnutí a napomáhat s vyhledáváním dodavatelů ctících jeho principy. Proto například vznikl vyhlášený Veletrh dobrých chutí Slow Food v německém Stuttgartu a české convinium má silný hlas při tuzemských akcích, jako jsou Dny chleba, Salima nebo festival Česká chuťovka, který právě proběhl na Staroměstském náměstí v Praze. Slow Food je jednoduše protiváha Fast

Food a jako takové vzbuzuje nemalé emoce. Mezi nejpřijímanější argumenty kritiků patří citelně vyšší ceny – průměrně na úrovni hladiny bioprodukce. Carlo Petrini ale protestuje: „Nejsme elitáři. Neznamená to, že co je náročné a kvalitní, musí být nutně nejdražší. Stačí maximálně využívat produkci domácích farmářů a sezonní suroviny,“ vzdoruje časté kritice Carlo Petrini, otec konceptu se šnekem ve znaku. „Tradiční výroba je akt lásky, a pokud spojujeme právo na volný čas s elitářstvím, je tedy Slow Food elitářské.“

Foto: sxc.hu

Jana Trundová

www.pivovar-strakonice.cz

Bohatství zážitků Pomalé tempo jídla skutečně ovlivňuje přístup k životu. Kdo by se divil, že únik z drsné bitvy o kariéru a chleba bez ohledu na volný čas je spojován právě s Itálií, zemí, která okouzluje vláčným labužnickým životním stylem „dolce vita“. Slyší na to hlavně mladá evropská generace, v níž ubývá workoholických tygrů, a vlastně tradičně také Češi. Sociologové potvrzují, že našinec si stále více cení zaměstnaneckých benefitů, jako je dlouhá dovolená a stravenky, aktivně prožitého volného času a péče o své zdraví a rodinu; komunikační síť BBDO Europe zase přichází se zjištěním, že třetina mladých obyvatel Evropské unie odmítá pracovat od nevidím do nevidím jako jejich rodiče, více než polovina dává přednost bohatství zážitků před majetkem a tři čtvrtiny hledají práci s dostatkem volného času; jednoduše mladí chtějí více žít mimo kuratelu zaměstnavatelů a tento přístup se hned tak nezvrtne. Proto se tolik daří cestování, agroturistice, kulinárním kurzům, degustačním spolkům, zážitkové gastronomii, a proto se daří i trendu Slow Food. Kdo je na něj připraven, nebude nemile překvapen.

[email protected]

KOUZLO VÝJIMEČNOSTI Dagmar Vlková: Ke strakonickým pivařům vzhlížím s úctou, jsou pojistkou tradice našich piv. Regionální suroviny mají kouzlo výjimečnosti.

Cílem hnutí je naučit vážit si kultury stolu, chránit a vychutnávat místní produkty, které by mohly být odsouzeny k zániku na úkor mezinárodní standardizace potravinových výrobků. Hnutí prosazuje místní produkty i domácí odrůdy plodin a oživuje dávno zapomenuté receptury. V průběhu let se rozšířilo do mnoha států a má řadu příznivců. Osobně tomuto postoji velice fandím. Každá regionální potravina má svou chuť a kouzlo výjimečnosti, a o to by bylo škoda přijít.

Cesta poctivých surovin a čistoty výroby piva je cesta sládkové DUDÁK - Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlkové. Je to srdcařka, čarování v pivovaru miluje stejně jako vůni mláta, a na pivě je to znát. Ostatně tak to chodí ve všech profesích.

Jak se daří šnečí filozofii v DUDÁK Měšťanském pivovaru Strakonice?

Chmel odebíráte ze Žatecka, jde pouze o červeňák? Jakou roli hraje ve „vaší kuchyni“ žatecký chmel? V našem strakonickém pivovaře vaříme pivo ze stoprocentního sladu především z moravských oblastí a chmelení várek provádíme výhradně žateckým chmelem. V průběhu chmelovaru dávkujeme chmel takzvaně natřikrát, ve třech dávkách. Žatecký Premiant jde do prvního chmelení, dodá drsnější ráz hořkosti, žatecký Sládek putuje do druhého chmelení a zajistí aroma, na závěr se dávkuje žatecký poloraňák červený, který dodá pivu příjemnou jemnou hořkost tak, aby povzbuzovalo k dalšímu napití. Hořkost pak musí být příjemně zakulacená. Používáte ve Strakonicích žatecký chmel odjakživa, to znamená, že jste s ním prošli historií jeho šlechtění? Žatecký chmel se používá ve Strakonickém pivovaru již dlouhou dobu. Před několika lety jsme zkoušeli přidávat do várek tehdejšího sortimentu vysokoobsažný chmel nebo extrakt, ale od tohoto druhu chmelení jsme upustili. Strakoničtí jsou velicí patrioti svého piva a mají rádi příjemnou jemnou hořkost. Vysokoobsažný chmel nebo extrakt dávají pivu drsnější ráz hořkosti, a na ten nejsou naši pivaři zvyklí. Razím cestu poctivých surovin a čistoty výroby piva. Pro zákazníka, který preferuje více chmelená piva, jsem uvařila nový výrobek – Otavský Zlatý. Zachovala jsem tak charakter strakonického piva pro patrioty a v novém výrobku uvařila Otavského Zlatého pro pivaře, kteří mají rádi více chmelená piva.


rovin a žateckého chmele, bývá jemné a příjemné. Nevnímám pozitivně pivo se silnou hrubou hořkostí, jíž má konzument plná ústa a cítí ji na jazyku ještě několik hodin po dopití. Navíc toto pivo ani nepobízí k dalšímu napití. Jaký máte názor na využívání transgenního chmele? Transgenní (hmyzuvzdorný) chmel zatím pro mě není žhavé téma. Otázkou

ochrany chmele proti škůdcům, jako je mšice chmelová a sviluška chmelová, se zabývá dokonce řada světových šlechtitelských středisek. Za úvahu stojí spíše otázka biologické diverzity působení nejen na škůdce, ale i na jeho nepřátele, a možná následná rezistence. Odtud pramení tak trochu nedůvěra. Světem si razí cestu hnutí Slow Food. Je vám blízké, nebo se přikláníte spíše k jeho kritikům?

PRAVÝ ORIGINÁL SE MUSÍ CHRÁNIT A HÁJIT mě na mé profesi baví? Zcela jistě to, že ani jeden den není stejný. Rozmanitost práce mě naplňuje, mám možnost cestovat, jednat s lidmi, a to je někdy opravdu vysoká škola obchodu. V předešlých zaměstnáních jsem uváděl nové značky na trh, prodával jsem světovou značku piva. Ve své nynější pozici zástupce ředitele obchodu a marketingu mám navíc možnost podílet se na tvorbě nové tváře piva Dudák i ostatních produktů pivovaru; jsem rád, že mohu pracovat s opravdovými profesionály a týmově tvořit nového Dudáka.

Co dobrého k vám přichází z Moravy? Z Moravy odebíráme především slad. Při růstu a sklizni ječmene poskytuje tato oblast dobré klimatické podmínky. Náš smluvní partner, v tomto případě sladovna, je naším dlouholetým dodavatelem a společně vybíráme pro sladování ječmen té nejvyšší kvality. V případě nepříznivého počasí spolupracujeme na maximálním omezení případných dopadů počasí v době růstu a při sklizni již ve fázi zpracování ječmene. Která z nových českých odrůd chmele vás nejvíce zaujala? Mám ráda všechny odrůdy žateckého chmele, které používáme. Každá z nich dává pivu to nejlepší ze svých vlastností. Pivo, které je vařené z jakostních su-

Pokud hovoříme o filozofii Slow Food v souvislosti s výrobou piva, mohu říci, že i já uznávám staré zvyky a pravidla při výrobě piva. Velmi se zajímám o tradiční receptury, podle nichž se ve Strakonicích vařilo. Ve starobylých pivovarských záznamech najdete řadu praktických rad, které v zásadě platí stále, a mnohdy se i podivuji vyspělosti a umu starých sládků. K našim strakonickým pivařům vzhlížím s úctou, protože sami jsou nejlepší pojistkou zachování tradice charakteru piv z DUDÁK - Měšťanského pivovaru Strakonice. Dobrou a výživnou pochutinu si žádný člověk nedá vzít. Jana Trundová

V čem je pivo Dudák podle vašeho názoru jiné?


Jiří Baloušek je mladý empatický muž, který posílil řady obchodního týmu strakonického pivovaru. Je srdcař a pivař každým coulem. Pro Dudáka přímo zapálený. V krátkém rozhoru přinášíme jeho postřehy o strakonickém pivu. Co vás baví a čím se ve své profesi inspirujete? V obchodu se pohybuju už přes 15 let, prakticky celou svou profesní dobu. Co

Ochutnejte ho a uvidíte! Není to komerční značka. Dudák se stále vaří podle tradičního postupu výroby, používají se ryze české suroviny, je to nepasterované pivo. Každé se vaří jako kmenová várka bez ředění. Právě tradiční postup a kvalita by měly být tou přesvědčivou devízou pro naše zákazníky. Lidé by si měli uvědomit, co se skutečně skrývá pod sloganem: Pivo Dudák – pravý originál ze Strakonic. Silná i slabá stránka je v tom, že zde na Strakonicku je spousta patriotů, kteří na toto pivo nedají dopustit, ale o to více musíme dbát na kvalitu poskytovaných služeb i piva. Další silnou stránkou pivovaru je sortiment: stabilně nabízíme devět druhů

točených piv – od výčepního piva přes ležáky po speciály světlé, tmavé, polotmavé. Uvařit tolik piv v jednom pivovaru je podle mě unikát. Jsem rád, že naše pivo chutná i v Praze nebo na jižní Moravě. Jakou budoucnost předpovídáte strakonickému pivu Dudák? Určitě bych chtěl, aby se mu dařilo. V dnešní době je vše otázka peněz, ale věřím, že loajalita zákazníka k našemu pivu přiláká i nové konzumenty. Je naprosto jasné, že boj s velkými korporacemi pivovarů není lehký. Lidé by si měli uvědomit, že není všechno zlato, co se třpytí, když vidí v reklamě, jak to které pivo je to nejlepší. Originál by se měl prostě chránit a hájit. Je to asi nešvar doby, ale lidé raději dají na to, co vidí, než aby si ověřili fakta. Na současného milovníka piva je vyvíjen tlak ze všech stran, velmi těžce se na trhu orientuje a rozeznává pravou kvalitu. Do pivovaru jsem nastoupil, protože tomuto pivu věřím, věřím i lidem, kteří zde pracují, a věřím tomu, že mohu a chci být přínosem pro úspěch této značky. Pivo Dudák je určitě na úspěšné cestě ke svým konzumentům. Přeju mu dobrý vítr do plachet a našim zákazníkům připíjím na zdraví! Monika Urbanová

3

www.dudak.eu

VŮNĚ ČESKÉHO CHMELE Je aromatický, delikátní, prostý disharmonických ostrých tónů, miluje experimenty a zároveň si zachovává osobnost. Dokonalá superhvězda v nápojové gastronomii. Není divu, že žatecký chmel má za sebou tisíc let slavného tažení světem piva. Žatecký chmel vypěstovaný ve zdejší oblasti si vysloužil evropskou ochrannou známku původu PDO čili Protected Designation of Origin mezi prvními českými zemědělskými produkty. Získaly ji všechny registrované klony žateckého poloraného červeňáku pěstované v Žatecké chmelařské oblasti rozléhající se v okresech Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov, Plzeň-sever a Rokycany, které zaručují jeho jedinečné vlastnosti. Rozhodující pro konečný charakter chmelových šišek jsou totiž kromě odrůdy ještě složení půdy a klimatické podmínky v prostředí chráněném před silnými větry a s ideální teplotou i přiměřenou vlhkostí. Žatecký chmel je pros tě pan Ideál. Ale vyhledávané odrůdy českého chmelařství získaly ochranu už v renesanci a za vlády Marie Terezie byl vydán zásadní patent proti padělatelům, který zajišťoval jak pečetění originálu, tak listinné průvodce nepřipouštějící pochybnosti o původu. Jak se daří na chmelnici Chmel náleží mezi základní pivovarské suroviny a jeho hlavními úlohami oceňovanými pivaři je zajištění vůně a typické hořké příchuti. První zmínky o chmelu pěstovaném v české kotlině pocházejí z 8. století a průkopníky při zakládání miniaturních chmelnic stejně jako při zavádění dalších zemědělských novinek byli mniši. Právě oni po staletí trum-

Foto: sxc.hu

fovali ostatní výrobce kvalitou svých piv. V 11. století se chmel stal důležitou zemědělskou plodinou a netrvalo dlouho a nabyl roli exportní komodity. Po Labi se vyvážel až do Hamburku. Stal se natolik oblíbenou surovinou, že ho nadšenci pěstovali, kde jen mohli, a ve 12. století byl například vysázen na pražských ostrovech. Velkého rozkvětu se chmelařství dočkalo za vlády Karla IV., a pro jeho zásluhy na pěstování vína je tato plodina neprávem opomíjena. Nejenže zajistil dozor nad kvalitou chmele i výrobou piva a zakázal vývoz domácích sazenic,

Foto: sxc.hu

ale po založení Nového Města pražského osvobodil sladovníky na dvanáct let od placení daní. V podstatě pro rozdílnou kvalitu a výnosy, a také pro válečná tažení přes naše území nakonec méně úspěšné chmelnice zanikly a pěstování chmele se koncentrovalo především na osvědčených místech s optimálními podmínkami, konkrétně na Úštecku, Lounsku, Rakovnicku a Klatovsku. Po hladovém 18. století přišla doba chmelařského obrození. Pěstitelé začali stavět chmelnice soudobého typu, měnily se postupy výroby piva a začala tvrdá konkurenční bitva; vždyť v polovině 19. století mezi sebou soupeřilo na malém českém dvorku na tisíc pivovarů. A jak se daří českému chmelu v novém tisíciletí? Statistiky hovoří jasně. Překonal krizi před čtyřmi lety a postupně se dotahuje na nejvyšší produkci tohoto tisíciletí v roce 2005, kdy pěstitelé sklidili přes sedm tisíc osm set tun suroviny, z toho v žatecké chmelařské oblasti téměř pět a půl tisíce. Následující rok jim příliš nepřál a propad na necelou předchozí žateckou produkci chmelaře nepotěšil. Od tohoto okamžiku se však produkce rok od roku zvyšuje a slibný potenciál mají v tuto chvíli i nově vyšlechtěné odrůdy, jako je rubín. Stoupá také export, který se loni vyšplhal na čtyři tisíce tři sta deset tun do sedmdesáti osmi zemí. Největšími odběrateli zůstávají japonské a německé pivovary,

Přesvědčit Evropu Boj o evropskou certifikaci není jednoduchý, bitvy s konkurencí se vedou na ostří nože. Výsledek ale stojí za to. Mimořádné suroviny a potraviny s tradičním složením, získané generacemi prověřeným postupem, totiž neodolatelně přitahují ctitele dobré gastronomie. Evropská komise v Bruselu nechává zapsat do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení trojí certifikáty. PDO znamená chráněné označení původu, PGI chráněné zeměpisné označení a TSG označuje zaručenou tradiční specialitu. Kýžené značky si již kromě žateckého chmele vybojovalo České pivo, Olomoucké tvarůžky, Třeboňský kapr, Pardubický perník, naposledy Lovecký salám a Špekáčky.

4

přičemž Japonci poprvé dovezli český chmel už v roce 1929, objednávky však zvyšují například Čína a Vietnam a také se objevují úplně nová odbytiště, naposledy Kyrgyzstán. Na zdraví Léčivé účinky chmele dobře znaly už starověké civilizace. Zvyšuje nutriční hodnoty výsledného piva včetně sacharidů, minerálů a vitaminů a díky tomu jej lze považovat za iontový nápoj a dovolit mu nosit titul tekutého chleba. Chmel obsahuje také důležité bioaktivní látky – humulon brzdící vyplavování vápníku z kostí a xanthohumol, který navíc pomáhá tělu vzdorovat nádorovému bujení. Vysoký obsah polyfenolů snižuje nepříznivý LDL cholesterol, zachycuje volné radikály a mírní menstruační potíže. Polyfenoly sice přidělávají vrásky výrobcům, protože jsou příčinou kalu v chlazeném moku, na druhou stranu ale drží chuť ve sklenici, tedy při přísunu kyslíku. Další cenná látka, lupulin, působí sedativně, uvolňuje napětí hladkého svalstva, zklidňuje srdeční činnost a utlumuje aktivitu mozkové kůry, prostě řečeno je účinným relaxantem za předpokladu, že popíjení piva nepřesáhne zdravotní mez. Pro ženy byla stanovena na maximálně tři třetinky denně, muži by neměli překročit tři půllitry. Jedna pravidelná runda ale stačí, shodují se lékaři. V zahraničí se z chmele vyrábějí potravní doplňky vylaďující ženské klimakterium a preventivně působící proti osteoporóze. Při porovnávání léčivých vlastností odrůd chmele se ukazuje jako nejefektnější opět chmel ze Žatce. Jeho Veličenstvo červeňák Když do sebe otočíte půllitr vyrobený z červeňáku, vypijete v něm tři až čtyři hlávky. Není to málo, nicméně žatecký poloraný červeňák je světová jednička kvality a stal se respektovaným standardem, podle něhož jsou poměřovány všechny ostatní odrůdy. Ačkoli je také nejdražší, zatím jej žádná z trůnu nesesadila. Jméno získal po načervenalé barvě révy a patří do skupiny aromatických odrůd chmele. Je nevtíravý, postrádá hořké pachutě i přízemní vůně připomínající seno. Jednoduše jiskří. Za unikátní aroma vděčí mimo jiné fanesenu ze skupiny uhlovodíků, který většina odrůd neobsahuje. U zrodu novodobého kultivaru stál sedlák Krištof Semš ze Žatecka, který v roce 1856 z místních keříků starobylého původu vyšlechtil porost s překvapivě příznivými vlastnostmi. Ten nedal spát významnému šlechtiteli Karlu Osvaldovi. Vzal si ho do práce a naklonoval nejkvalitnější původní rostliny, které koncem minulého století přivedli k dokonalosti jeho následovníci z Chmelařského institutu tím, že je zbavili virů. Až do poloviny 90. let 20. století chránil červeňák zákaz pěstovat na českých chmelnicích jiné odrůdy, celosvětová chmelová krize si však vynutila omezení produkce a využití levnějších, výnosnějších a zároveň chuťově i po stránce aromatu drsnějších odrůd. Asi dvacet procent žateckého chmele v současnosti putuje do tuzemských pivovarů, zbytek do světa, a zvláště do tradičně uznalého Japonska, které využívá i český slad.


Nejlepší české odrůdy • Žatecký poloraný červeňák – ve světě proslavená hvězda českého pivovarnictví. Originální nevtíravá a čistá chmelová vůně ho přímo předurčuje k alternativním postupům chmelení. • Premiant – neutrál bez nepříjemných tónů hořkosti. Pro stabilnější chmelové pryskyřice pomalu nahrazuje odrůdu Bor. • Sládek – vyniká příjemnou silnou vůní a vysokým obsahem beta hořkých kyselin, díky nimž činí hořkost moku decentnější. • Agnus – oblíbená odrůda velkých tuzemských pivovarů. Mimořádným vlivem na stabilitu piva, a tím pádem i jeho trvanlivost, trumfuje zahraniční „bratrance“ obdobných vlastností. Má silnou kořenitou vůni. • Harmonie – mladá odrůda registrovaná roku 2004 je věrná svému názvu. V pivu dlouho udrží své vyvážené výrazné kořenité aroma. • Rubín – pro své drsné kořenité aroma je „chlapákem“ mezi českými odrůdami. Nová posila (registrovaná v roce 2007) těší pěstitele svou růstovou vitalitou a pivu dodává mužný říz.

Po stopách chmele • Mekka pravověrných pivařských poutníků je jasná – žatecký Chrám chmele a piva. Alespoň jednou za život a nejlépe s celou rodinou. Mimořádný design jej dostal mezi padesátku nejzajímavějších českých architektonických výtvorů současnosti. V zábavním komplexu vezme na milost vášeň pro zlatý mok nejedna dosud kritická něžná polovička. Rozlohou čtyři tisíce metrů čtverečních největší Chmelařské muzeum na světě, Labyrint, maják, 3D animace i chmelový orloj končí v minipivovaru. Ostatně kde také jinde. • Za speciálními zážitky se lze vypravit i na jih Čech. Prohlídku pivovarského muzea v Chodové Plané lze rozkošnicky zakončit ve zdejších pivních lázních, v jejichž procedurách má chmel nezastupitelné místo. Koupele uvolní svalstvo, uleví kloubům, vyčistí pleť, posílí vlasy a nastartují krevní oběh. Lázně mají české prvenství a jsou největší svého druhu v Evropě. • Ten, pro koho je největší požitek po sportu spláchnout hrdlo zlatým mokem, ocení putování na kole. Může se vydat po cyklistické trase mezi chmelařskými vesnicemi podél železnice Kolešovky na Rakovnicku. Sedmnáctikilometrová trasa začíná v Lužné a končí v Kolešovicích. Není bez zajímavosti, že vede přes starobylou pěstitelskou obec Kněževes, kde se chystají vedle známého muzea krojů založit i muzeum chmele. Jana Trundová

[email protected]

VLONI IZER, LETOS IVAN MLÁDEK Strakoničtí patrioti si patřičně cení svého zlata, proto již tradičně pořádají pivní slavnosti. Léto s Dudákem je dlouhou letní oslavou spojenou se zábavou, odpočinkem a příjemnou relaxací u pivních specialit. Slavnosti začínají poslední sobotu v červnu a vrcholí první sobotou v září, kdy se Dudák loučí se sezonou. Pivovarská pouť 2011 bude zahájena 25. června 2011 přesně hodinu po polední. Loňský ročník zářil pod hvězdou baviče Zdeňka Izera, který pomyslnou štafetu pohody a zábavy letos předává Ivanu Mládkovi a jeho skupině Banjo Band Ivana Mládka. Jako v předchozích ročnících ani i letos nebude chybět hudba jak dechová, tak i „tvrdšího“ ražení. Na hudební scéně v areálu pivovaru vystoupí hudební skupiny – Jaksi Taksi, Dech Dechtu, Anča Band, Dva a půl cvrčka nebo 12° Bag Pipers. Milovníky dechové hudby potěší dechová hudba Nektarka a obdivovatele dob minulých Pražský hradčanský orchestr s repertoárem od Hašlera,

staropražskými písničkami a hospodskými odrhovačkami. Pivovarská pouť nepatří jen dospělým, na své si přijdou i děti. Na Podskalí je připravené odpoledne se Zdeňkem Troškou, přezdívaným král pohádek. Strašidla, pohádkové bytosti budou doprovázet děti v odpoledni plném her a soutěží. Vrcholem bude ohňová večerní show a nesmí chybět ani ohňostroj. Řeku Otavu ovládnou v poledne prazvláštní plavidla, která se účastní dalšího ročníku Neckyády. Léto s Dudákem je doprovázeno bohatým programem a každoročně je cílem nejen místních, ale i milovníků piva z celé České republiky. Jeho uvolněná atmosféra láká k návštěvě i celé rodiny. Je ještě něco, co vám brání být u těchto událostí? Pokud ano a třeba máte pocit, že nedostanete doma „propustku“, tak vězte, že strakonické pivo přesvědčí i řádného zarputilce a příjemně ho překvapí. Absence chemických konzervantů dává pivu nejen výjimečnou chuť a nezaměnitelnou barvu.

DUDÁKOVY HRAVÉ ZÁTKY – HRA, KTERÁ TĚ BAVÍ! DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. v červnu zahájil velkou celoroční soutěž o hodnotné ceny a SUPERCENU, osobní automobil Peugeot 207. Mezi atraktivní výhry soutěže, ve které budou lidé sbírat zátky od vypitých piv označené logem Dudák, jsou například skútry Peugeot, dárkové poukazy CK Exim Tours, LCD televizory nebo dárkové poukazy do obchodních řetězců. Od 15. června budou pracovníci podnikové prodejny v areálu strakonického pivovaru vybírat od soutěžících starších 18 let nasbírané zátky, obdrží slosovatelný kupon, čímž se zařadí do slosování o spoustu hodnotných cen. Celková minimální hmotnost zátek je stanovena na 620 gramů, přičemž jeden účastník soutěže se může zúčastnit několikrát. Výherci soutěže více než dvaceti hodnotných cen budou určeni slosováním. Soutěžící, který po nadcházející rok nasbírá nejvíce zátek od vypitých piv DUDÁK - Měšťanského pivovaru Strakonice, se stane výhercem osobního automobilu Peugeot 207. Více informací o soutěži a kompletní pravidla najdete průběžně na webových stránkách pivovaru www.pivovar-strakonice.cz.

5

www.dudak.eu

RESTAURACE NA OSTROVĚ – MĚSTSKÝ OSTROV PÍSEK Pro všechny, kteří projíždějí malebnou krajinou Písecka a při svém putování neopominou zavítat také do historického města na řece Otavě, Šrámkova Písku, je Restaurace Na Ostrově tím pravým místem, kde mohou turisté zastavit a ochutnat nejednu z vyhlášených specialit zdejšího šéfa kuchyně. K dobrému jihočeskému jídlu pak neodmyslitelně patří orosený půllitr piva Dudák z DUDÁK Měšťanského pivovaru Strakonice, který v parném létě přijde jistě vhod. Restaurace Na Ostrově je oblíbeným cílem nejen zdejších obyvatel, zejména rodin s dětmi, ale i vodáků a turistů, pro svou gastronomii a nezaměnitelnou atmosféru je restaurace oblíbeným místem pořádání svatebních hostin a jiných společenských akcí. Restaurace se totiž rozprostírá na výjimečném místě městského ostrova, který je snadno dostupný z píseckého centra. Za několik minut chůze tak můžete spočinout uprostřed malebného ostrova, obklopeni přírodou a vůní linoucí se ze zdejší kuchyně. Díky klidnému prostředí jsou častými návštěvníky restaurace maminky s dětmi, pro které je zde připraveno dokonalé zázemí. Zatímco maminky nepohrdnou lehkým obědem, kávou nebo dezertem, děti se zabaví venkovními atrakcemi jako jsou nafukovací hrad nebo trampolína. Restaurace Na Ostrově myslí i na zaneprázdněné hosty, kteří mohou využít wi-fi internet zdarma. Pro ty, kteří by rádi okusili trochu více romantiky, jsou k dispozici loďky a šlapadla, kterými, se dají prozkoumat břehy zlatonosné řeky Otavy. Milovníci nenáročných kolektivních sportů nepohrdnou možností zahrát si pétanque nebo minigolf. Restaurace Na Ostrově je proslulá svou vynikající steakovou kuchyní, kterou na jídelním lístku doplňují speciality staročeské kuchyně. Velikost porcí za příjemnou cenu je další velkou devízou zdejšího provozu.

Foto: archiv restaurace ostrov

V letních měsících myslí personál Restaurace Na Ostrově také na zábavu svých hostů, proto je vždy na páteční a sobotní večery připraven kulturní program, během něhož se představí řada místních hudebníků. Výjimkou nejsou ani akce pro děti, restaurace se každoročně zapojuje také do programu Píseckých slavností. Restaurace a celý areál je přímo jak ušitý pro firemní večírky, venkovní taneční akce, koncerty, svatby, zájezdy, grilování nebo soukromé party.

6

Otvírací doba Pondělí: 11 Úterý: 11 Středa: 11 Čtvrtek: 11 Pátek: 11 Sobota: 11 Neděle: 11

– – – – – – –

24 hod. 24 hod. 24 hod. 24 hod. 24 hod. 24 hod. 24 hod.

Kontakty Web: www.restauraceostrov.cz Email: [email protected] Facebook: www.facebook.com/ restauracenaostrove Telefon: +420 777 896 897 Foto: archiv restaurace ostrov

OTAVSKÝ RÁJ = DUDÁKŮV RÁJ Kvalitním zastoupením piv Dudák se může pochlubit kemp Otavský ráj, který se nachází na levém břehu řeky Otavy v obci Katovice, hned za Katovickým jezem. Kromě oblíbeného piva všech zdejších vodáků, Otavského zlatého, zde výčepní točí také pivní speciál Klostremann nebo světlou desítku Dudák. Kromě řízného piva v kempu nabízejí také množství teplých jídel. Kemp prošel v uplynulém roce rekonstrukcí, a proto může nabídnout velmi kvalitní zázemí a doprovodné služby.

Ceník ubytování: Dospělí 40 Kč Děti do 15 let – zcela zdarma Stany – zcela zdarma Obytný přívěs 50 Kč El. přípojka 50 Kč Přívěs (kára) 50 Kč Motocykl 20 Kč Autobus 100 Kč Osobní auto – stání u stanu 50 Kč Osobní auto – stání na parkovišti 20 Kč Denní poplatek OÚ 10 Kč Foto: red

V blízkosti areálu se nachází sportovní areál Podskalí, kde je možné zahrát si volejbal, nohejbal, tenis nebo metanou. Míčové sporty se ale dají hrát také přímo v kempu na zrekonstruovaném volejbalovém hřišti, přičemž veškeré sportovní vybavení je zde také k zapůjčení. Bezplatné připojení k wi-fi internetu je také součástí standardu služeb kempu Otavský ráj.

Nedaleko je zbudovaný kajakářský kanál, pravidelně se zde konají zumba party nebo nohejbalové turnaje a večery s kapelou. Přímo v kempu, nebo po vzájemné dohodě předem, si můžete vypůjčit veškeré vybavení na splutí řeky Otavy. Můžete si zapůjčit plastové kanoe, raftové čluny, pálavy, pádla, vesty, barely, helmy, přičemž vybavení je možné dovézt na místo určení.


Kontakt: +420 602 148 063 +420 603 445 629 +420 603 949 434 [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected]

CHUTNÁ PO STRAKONICKU

Foto: sxc.hu

Strakonice, Pootaví, řeka Otava a malebný kraj, co vás v této souvislosti dále napadá? Jižní Čechy, vodáci, kraj piva, krásná krajina, klid a pohoda. Tak jako

jsou umístěny Strakonice a voda jim přináší zvláštní klid a pohodu, stejným způsobem se vše odráželo a odráží na jídelníčku tohoto kraje. Jižní Čechy a Ota-

va jsou vyhlášeným krajem ryb. Kapři, candáti, štiky či líni se zde upravují na mnoho způsobů – pečou se, vaří se, smaží se, připravují se načerno i namodro. Lesy dodávají houby a lesní plody, v okolí Strakonic prý zrají nejkvalitnější hrušky v Čechách. Je to i kraj oblíbeného vepřového a hovězího masa, vyhlášených roštěnek a nejrozmanitějších omáček, vynikající drůbeže i zvěřiny, zejména koroptví, bažantů a zajíců. Ale i kraj kvalitních brambor či zeleniny. Hojnost vaření piva se nesporně projevila i v místní kuchyni, kde se právě pivo stalo tradiční ingrediencí jihočeských jídel. Místní kuchyně zná pivní polévky i vepřové či rybí maso na pivě. V současnosti nebude jistě v nabídkách jídelních lístků chybět i typická česká klasika: svíčková, vepřová pečeně se zelím a knedlíky, bramboráky, smažený řízek, rajská omáčka nebo ovocné knedlíky. Tradiční chutě zdejších gurmetů kultivovaly vyhlášené guláše, maso na paprice, vnitřnosti na všechny možné způsoby, plíčky nebo jazyk nakyselo, ano, přesně tak se možná nyní ocitáte v dobách již dávno minulých.

Odvraťme svou pozornost od masa a připomeňme vynikající jídla z kvalitních brambor. Připomeňme si tradiční bramborové polévky, nejrůznější bramborové knedlíky či šlejšky, ale zejména bramborové buchty – bramborák s majoránkou, česnekem a škvarky, které tak na celém světě proslavil Josef Švejk. Dodnes jsou zde vyhlášená a oblíbená jídla moučná, nejrůznější koláče, koblihy, záviny či tradiční hnětýnky. Vždyť strakonické hnětýnky jsou skutečně výjimečnou sladkou pochoutkou a měly by patřit ke chráněným regionálním lahůdkám. Bohatě zdobené, z piškotového či taženého těsta, pečené ve zvláštních formičkách jsou nejmladší českou variantou tohoto dnes již jen výjimečného posvícenského pečení. K dobrému jídlu patří i dobrá nálada. Za zvuků dudácké kapely, při doušku skvělého piva a vůni čerstvého jídla nezbývá než dodat: „Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Kde se Dudák pije, tam se sladce žije.“ Čerpáno z publikace Gastronomická pozvánka Strakonicko.

Tuhle rundu platím já… Jdeme na pivo! Tato věta není jistě nikomu neznámá. Je však zajímavé, jak se chovají evropské národy při pití piva. Ze studie společnosti SABMiller, která je jednou z největších pivovarnických firem, vyplývá, že nejoblíbenější místa pro konzumaci zlatavého moku jsou Praha, Amsterodam a Berlín. Ještě zajímavější je způsob, jakým se pivo popíjí. Zatímco ve Velké Británii je zcela běžné pít pivo kolektivně a každý z účastníků platí jednu rundu, v Německu si každý platí za své pivo sám. Nové evropské trendy v pití hovoří o tom, že pivní dýchánky jsou velmi dobrý nástroj pro tmelení kolektivu. Více než 34 % respondentů potvrzuje, že zajdou po práci s kolegy na pivo, 37 % tvrdí, že do party přiberou i svého šéfa. Výjimkou jsou Francouzi, kteří pivu opravdu neholdují. I u nás v Česku se časy mění. Tradiční zaběhlé zvyklosti chození do hospůdek se stávají minulostí zejména na vesnicích. Právě vesnické hospody mají problém s hosty, kteří často dorazí na svůj doušek zlatavého moku až o víkendu, a to spíše v pátek a v sobotu než v neděli. Protože lidé častěji vyjíždějí za prací mimo svůj domov, dochází k tomu, že nemají tolik času, aby šli po práci na pivo. Často musejí ještě po pracovní době řídit nebo se do své vísky vracejí až na víkend. Proto se malé a střední pivovary přesouvají z regionu především do menších, větších či krajských měst, kde ještě popracovní „jít na pivo“ stále funguje. Získávání přízně zákazníka se jim daří. Důkazem je třeba Měšťanský pivovar Strakonice, který zda-

leka není jen v Pootaví, ale také v Praze a v Brně, jeho pivo Dudák znají dokonce i za hranicemi České republiky. Tento střední pivovar stejně jako ostatní bojuje s levným pivem v řetězcích, které se masivně dováží z Polska. Výsledkem je, že pivař zůstává doma u televize a svůj oblíbený lokál již nenavštěvuje tak často. Pivovary i hospodští věří, že se tradice „chození na pivo“ nevytratí a chuť pravého točeného strakonického, plzeňského, benešovského, prostě českého piva zůstane pro hosty neodolatelná.

Strakonická pivní polévka 1/2 litru světlého piva Dudák, 1/2 litru vývaru, 1/4 kilogramu kysaného zelí, 100 gramů nakrájeného uzeného bůčku, cibulka, 4 klobásky, špetka pálivé papriky, sůl, pepř Do hrnce dáme pivo, vývar a zelí a dáme vše vařit, dokud zelí nezačne mírně měknout. Nakrájený bůček s nakrájenou cibulkou osmažíme na pánvi, přidáme na plátky nařezanou klobásku. Bůček s cibulí a klobásou přidáme k vařící se polévce, vše promícháme, necháme povařit a podáváme. Chutná ještě lépe, když do talířů přidáme nakrájenou osmaženou housku nebo rohlík.

7

www.dudak.eu

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice stále myslí na své zákazníky. Kromě zdokonalování výroby a kvalitního piva nabízí konzumentům dobrého piva Dudák i zábavu. Hitem letošní sezony se stala hra...viz tajenka... Správné odpovědi zasílejte nejpozději do srpna na adresu pivovaru. Krásné léto s Dudákem.

8

Výherci z minulého čísla Více než padesát správných odpovědí bylo vloženo do slosovacího osudí. Ti, kdo zaslali správně znění tajenky – „Nejlépe si je užijeme se strakonickým Dudákem,“dostali možnost se účastnit slosování o věcné ceny Měšťanského pivovaru Strakonice. Dárkový box se strakonickým pivem Dudák je připraven pro tyto následující výherce: Mirko Havlínek, A. Drabíkové, Praha 4 – Háje; Anna Rudincová, Kestřanská, Štěkeň; pan Senft, Sirkařská, Sušice. Zvláštní cenu za kreativitu a příkladný přístup k luštění udělujeme paní Ivetě Kofové z Tyršovy ulice, Katovice – získává výroční korbel pivovaru. Všechny ceny jsou k vyzvednutí v pivovarské prodejně DUDÁK - Měšťanského pivovaru Strakonice. Gratulujeme úspěšným luštitelům.

tel.: fax: Český kutil.cz

Recommend Documents