Technologické pravidlo Tlakové zkoušky a čištění

Kubík a.s. Divize VIS 570 01 Litomyšl Dodatek Účinnost od :

Technologické pravidlo 13 5.vydání číslo 1

Strana 1 / 20 účinnost od: 2.1.2013

číslo 2

číslo 3

Technologické pravidlo

Tlakové zkoušky a čištění

Rozdělovník : kopie je uložena u představitele IMS Řízená dokumentace je vedena na WWW.KUBIK.CZ/VIS

Vypracoval Funkce

Ověřil

Schválil

Stavbyvedoucí Vedoucí výroby Ředitel VIS

Jméno a příjmení Karel Hylmar

Ing. Jaroslav Nespěšný

Miroslava Kubíková

12.12.2012

14.12.2012

Podpis Datum

07.12.2012

Tento text není po vytištění řízen. Text je řízen na sítí v adresáři www.kubik.cz/vis

Kubík a.s. Divize VIS 570 01 Litomyšl

Technologické pravidlo 13 5.vydání


Obsah: I.

Úvod

II.

Názvosloví

III.

Požadavky

IV.

Tlakové zkoušky vzduchem nebo inertním plynem

V.

Tlakové zkoušky vodou

VI.

Tlakové zkoušky tlakem dopravovaného plynu

VII. Čištění a kalibrování VIII. Závěr IX.

Kvalifikace

X.

Pracovní pomůcky

XI.

Bezpečnost práce

XII. Související předpisy





I. ÚVOD 1.1

Toto Technologické pravidlo stanovuje zásady pro provádění tlakových zkoušek /zkouška pevnosti a těsnosti/, čištění a kalibraci plynovodního potrubí.

1.2 Uvedené činnosti jsou závazné pro všechny pracovníky. Společnosti Kubík a.s., kteří se podílejí na výstavbě, údržbě nebo opravách plynárenských zařízení.

II. NÁZVOSLOVÍ Pro účely tohoto technologického postupu se používá následující názvosloví 2.1

Pověřená osoba - odborně způsobilá osoba oprávněná k provádění určitých činností na zařízení pro zásobování plynem

2.2

Odborně způsobilá osoba - osoba se vzděláním, praxí a osvědčením k provádění činností na zařízení pro zásobování plynem (revizní technik)

2.3

Odpovědný orgán - ITI organizace státního dozoru

2.4

Provozovatel plynovodu-organizace oprávněná k provozu a k zajišťování údržby zařízení pro zásobování plynem, případě i k jejich navrhování a výstavbě

2.5

Zkouška pevnosti - zvláštní postup, při němž se ověřuje, zda potrubí nebo stanice splňují požadavky na mechanickou pevnost

2.6

Zkouška těsnosti - zvláštní postup, při němž se potrubí nebo stanice splňují požadavky na těsnost

2.7

Kombinovaná zkouška - zvláštní postup, při němž se ověřuje, zda potrubí nebo stanice splňují požadavky na mechanickou pevnost a těsnost

2.8

Uvedení do provozu: činnosti nutné k natlakování potrubí, stanic a zařízení plynem za účelem jejich uvedení do provozu


ověřuje, zda

Kubík a.s. Divize VIS 570 01 Litomyšl 2.9



Odstavení z provozu - činnosti nutné k vyřazení potrubí, stanic a zařízení, naplněných plynem, z provozu a k jejich odpojení od zařízení pro zásobování plynem

2.10 Odvzdušňování / odplyňování - postup, při němž se z potrubí nebo součástí plynovodu vytěsní spolehlivě vzduch nebo interní plyn a nahradí se plynem, nebo naopak, rozlišuje se mezi dvěma níže uvedenými metodami :  přímé odvzdušňování / odplyňování - vytěsnění vzduchu plynem, nebo naopak.  nepřímé odvzdušňování / odplyňování - vytěsnění vzduchu inertním plynem a teprve poté plynem, nebo naopak, alternativně za použití dělící přepážky (poduška interního plynu nebo ježek) mezi vzduchem a plynem, nebo naopak.

III. POŽADAVKY 3.1

Zásady pro provedení tlakové zkoušky obsahuje projekt. Hlavními hledisky jsou zajištění bezpečnosti při přípravě a v průběhu zkoušky a dále prokazatelnost pevnosti a těsnosti potrubí. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat zabezpečení pneumatických zkoušek. Projekt určuje zejména délky zkoušených úseků, způsoby provedení zkoušek, druh zkušebního média, a to se zřetelem na bezpečnost okolí, výškové rozdíly trasy, technické, časové a povětrnostní podmínky.

3.2

Tlaková zkouška potrubí se provede na smontovaném a zasypaném úseku. Plynovody s tlakem 4 bary ( 0,4 MPa ) je možné předat provozovateli jen po úspěšné zkoušce potvrzené organizací státního odborného dozoru – ITI (Institut technické inspekce).

3.3

Trasové uzávěry se zkouší podle platné normy.

3.4

Pro tlakové zkoušky se musí zpracovat podrobný technologický postup zkoušky, který se musí projednat s objednatelem a provozovatelem. Technologický postup zkoušky vypracuje revizní technik pověřený jejím provedením. Technologický postup se vypracuje na základě projektu plynovodu.V něm musí být zohledněn rozsah zkoušky, úkony při ní prováděné, nezbytná opatření pro její bezpečné provedení a podmínky, za kterých je zkouška uznána za úspěšnou. Technologický postup musí obsahovat:





 



Odkazy na příslušnou projektovou dokumentaci. Zajištění proti zamrzání zkušebního média při provádění hydraulických zkoušek, při možnosti poklesu teploty okolního prostředí pod 0° C.  Zajištění bezpečnosti při provádění pneumatických zkoušek objektů armaturních uzlů, přemostění apod., se zvláštním zřetelem na nezasypané potrubí, tj. hlavně způsob vyloučení jakýchkoliv prací a výskytu osob v ose zkoušeného zařízení proti zaslepovacím dnům, rozsah a způsob provedení lešení, dále přístupu ke kontrolovaným armaturám, přírubovým spojům, svarům a měřícím přístrojům.  Způsob oddělení zkoušeného úseku od zdroje tlaku.  Pokyny pro bezpečnou manipulaci s měřicími a uzavíracími zařízeními a dále způsob zabezpečení proti manipulaci nepovolanými osobami. Způsob kontroly odvzdušnění potrubí po naplnění vodou.  Způsob kontroly zkoušeného úseku po dosažení 30% až 50% zkušebního tlaku.  Zajištění odečtů a kontroly hodnot měřicích přístrojů.  Vybavení účastníků zkoušky osobními ochrannými pracovními prostředky podle platných normativních dokumentů , s přihlédnutím k místním podmínkám.  Podmínky, za kterých je zkouška uznána za úspěšnou.  Způsob snížení tlaku po provedení tlakové zkoušky. Při jeho zpracování je nutné respektovat požadavky výrobce armatur.

3.5

Zkoušený úsek plynovodu musí být plynotěsně uzavřen, např. dny dimenzovanými na hodnotu maximálního zkušebního tlaku se součinitelem bezpečnosti alespoň 1,1. Podle možností daných charakterem zkoušeného plynovodu je třeba, aby v místě plnění zkušebním médiem, tj. na začátku zkušebního úseku a zároveň i na jeho koncích byly instalovány nástavce potrubí, sloužící nejenom vlastnímu plnění, popř. odvzdušňování, ale i k možnému napojení dále uvedených měřicích přístrojů, použitých pro vyhodnocení průběhu zkoušky: 

deformačních tlakoměrů o průměru pouzdra 160 mm (instalují se podle možností po jednom na koncových částech zkoušeného úseku). V průběhu plnění zkušebním médiem mohou být použity tlakoměry s přesností 2,5%,které se pro vlastní měření





průběhu zkoušky vymění za tlakoměry s přesností 0,6%, nebo elektronického měření se snímači přesnosti alespoň 0,25%, přičemž celková chyba měření nesmí přesáhnout 0,4%.  registračního tlakoměru pro měření průběhu zkoušky, nebo  automatického záznamu elektronického měření tlaku  diferenčního tlakoměru pro pneumatické zkoušky o třídě přesnosti 1% Použité materiály, uzávěry a měřící přístroje musí být atestovány pro tlak alespoň rovný zkušebnímu a jejich svary podrobeny stoprocentní radiografické kontrole. Obdobný požadavek platí přiměřeně i pro plnicí potrubí od tlakových čerpadel a kompresorů. Používají se přístroje s měřícím rozsahem odpovídajícím nejvýše 1,5 násobku zkušebního tlaku. Pro plynovody do 4 barů (0,4 MPa) včetně s rozsahem 0 -10 barů (0 – 1 MPa). Měřící přístroje musí mít platný doklad o kalibraci od akreditované laboratoře. Doklad nesmí být starší než 2 roky. 3.6

Potrubí se zkouší stlačeným vzduchem, interním plynem nebo vodou.Ve zvláště odůvodněných případech je dovoleno, na základě zpracovaného technologického postupu, zkoušet potrubí plynem, který bude potrubím dopravován.

3.7 Při tlakové zkoušce nesmí být žádná uzavírací armatura plynovodu uzavřena.

IV. TLAKOVÉ ZKOUŠKY VZDUCHEM NEBO INERTNÍM PLYNEM 4.1

Při tlakování potrubí kompresorem je nutné zajistit odloučení kondenzované vlhkosti z dodávaného vzduchu. Po natlakování zkoušeného potrubí musí být tlakové zařízení odpojeno od zkoušeného potrubí.

4.2

Výpočet a volba materiálu zkušební nádoby se provádí podle platných norem. Před prvním použitím se musí nádoba vyzkoušet vodním tlakem na hodnotu 1,5 násobku PN zkoušeného potrubí. Před každým použitím je nutno provést vizuální prohlídku celkového stavu nádoby. Během provozu je nutno provést každé 3





roky zkoušku vodním přetlakem 1,5 násobkem PN zkoušeného potrubí. Pokud nádoba nevyhoví tlakem, musí se vyřadit. Pro zkušební nádoby na zkoušku plynovodů do 4 barů (0,4 MPa) platí podmínky předešlého odstavce, mimo zkoušek. Zkoušky se provádí dvojnásobkem PN zkoušeného potrubí, zkušebním médiem je vzduch. Při tlakové zkoušce potrubí musí být k dispozici doklady o provedených zkouškách zkušební nádoby. Zkušební nádoba při tlakové zkoušce musí být uložena v téže hloubce jako potrubí a zasypána zeminou. Spojovací potrubí mezi nádobou a diferenčním tlakoměrem musí být co nejkratší a smí mít vnitřní průměr nejvýše 5 mm, potrubí musí být propojeno se zkušební nádobou přes obtok diferenčního tlakoměru k vyrovnání tlaků a teplot již po dobu ustalování tlaku ve zkoušeném plynovodu. 4.3

Tlakové zkoušky plynovodů skupiny (A1 aA2) nad 0,05 bar do 4 bar ( 5 kPa do 400 kPa ) včetně

4.3.1 Tlaková zkouška se provádí tlakem zkušebního média. Hodnota zkušebního tlaku je stanovena projektem nebo dle prováděcích směrnic plynárenských organizací. Není-li stanoveno, tak tlak zkušebního média je v hodnotách 5,8 – 6,2 bar ( 580kPa – 620kPa).Naproti tomu pro PE plynovody je zkušební tlak předepsán jako minimálně 1,5násobek MOP, tedy u stl plynovodu činí minimálně 6bar 4.3.2 Tlakovou zkoušku je možno zahájit až po ustálení tlaku v potrubí. 4.3.3 Průběh ustalování tlaku před tlakovou zkouškou se kontroluje deformačním tlakoměrem s rozsahem 0 až 10 barů (0 – 1 MPa), s třídou přesnosti alespoň 0,6% a s průměrem pouzdra nejméně 160 mm. 4.3.4 Ke kontrole je možno použít rovněž odpovídajícího rozsahu a třídy přesnosti.

registrační

tlakoměr

4.3.5 Změnu tlaku při tlakové zkoušce je možno zjišťovat: a) deformačním tlakoměrem s měřícím rozsahem 0 – 10 bar (0 – 1 MPa) a s přesností alespoň 0,6 %. Tento text není po vytištění řízen. Text je řízen na sítí v adresáři www.kubik.cz/vis




b) diferenčním tlakoměrem proti zkušební nádobě uložené ve stejné hloubce jako potrubí a zasypané zeminou. Jiných tlakoměrů lze použít tehdy, pokud jejich typ a konstrukci schválil provozovatel plynovodu. 4.3.6 Doba trvání tlakové zkoušky je závislá na geometrickém objemu zkoušeného potrubí a na druhu použitého tlakoměru. Doba trvání tlakové zkoušky je pro každých i započatých 250 l objemu: a) Nejméně 30 min při použití deformačního tlakoměru. b) Nejméně 5 min při použití diferenčního tlakoměru, přičemž doba trvání tlakové zkoušky nesmí být kratší než 15 min. 4.3.7 Těsnost armatur a rozebíratelných spojů se ověřuje pěnotvorným prostředkem nebo jiným vhodným způsobem. Ověřování se provádí zejména při zahájení a při ukončení tlakové zkoušky. Při tlakové zkoušce potrubí vedeného nad zemí se ověřuje těsnost armatur a všech spojů, kromě svarových spojů, u kterých 4.3.8 Těsnost potrubí je vyhovující, pokud v průběhu tlakové zkoušky: a) Nedošlo ke změně tlaku vlivem úniku zkušebního média (při hodnocení se přihlíží ke změnám teplot). b) Nebyly zjištěny netěsnosti nebo zjištěné netěsnosti přírubových spojů, závitových spojů nebo ucpávek armatur byly odstraněny. 4.4

Tlakové zkoušky VTL plynovodů (skupiny A3,B1, a B2) nad 4 bar (0,4 MPa)

4.4.1 Tlaková zkouška se provádí při hodnotě tlaku zkušebního média v barech, odpovídající číselné hodnotě PN plynovodu (nejvyšší provozní tlak ( MOP), zvětšené násobkem odpovídajícího koeficientu pro nejvyšší tlak v případě poruchy regulačního zařízení (MIP) podle platných norem a zvětšené alespoň o 1,15 násobek PN plynovodu. 4.4.2 Nadzemní plynovody se smějí zkoušet pouze hydraulicky 4.4.3 Průběh tlakové zkoušky se zajišťuje diferenčním tlakoměrem proti zkušební nádobě. Jiných tlakoměrů lze použít jen tehdy, pokud jejich typ a konstrukci schválí provozovatel plynovodu. Tento text není po vytištění řízen. Text je řízen na sítí v adresáři www.kubik.cz/vis




4.4.4 Měření diferenčním tlakoměrem musí trvat nejméně 4 hodiny . Při zkoušce je nutno přihlédnout ke změnám teplot ovzduší. Diferenční tlakoměr musí být umístěn nad terénem a údaje musí být snadno odečitatelné. 4.4.5 Tlaková zkouška se koná při ustáleném stavu média v potrubí. Potrubí musí být pod zkušebním tlakem zpravidla nejméně 24 hodin před začátkem zkoušky. Po tuto média registračním tlakoměrem. V odůvodněných případech může být doba ustálení zkrácena na základě údajů zjištěných na měřících přístrojích, a to maximálně na 6 hodin. 4.4.6 Při zkoušce se v hodinových intervalech zaznamenává: a) b) c) d) e) f)

stav diferenčního tlakoměru, tlak ve zkušební nádobě, tlak v potrubí, venkovní teplota, teplota v prostoru, kde je umístěn diferenční tlakoměr, teplota zeminy v hloubce, v níž je uložena zkušební nádoba. dobu se v pravidelných intervalech zaznamenává tlak. Přívod od kompresorů ke zkoušenému úseku musí být prokazatelně pevný a těsný. Svary musí být zkontrolovány radiograficky, použité armatury a potrubí musí být atestovány. 4.4.8

Po dosažení 30% až 50% zkušebního tlaku je nutno na zkoušeném úseku potrubí zjistit případné netěsnosti a změny, které by mohly negativně ovlivnit plánovaný průběh zkoušky. Výsledek prohlídky se zapíše do deníku obsluhy kompresoru.

4.4.9

Po překročení 50% zkušebního tlaku je zakázaná jakákoliv manipulace s potrubím, s výjimkou nezbytných úkonů spojených s manipulací s armaturami, zaslepením přepouštěcích potrubí, výměny měřících přístrojů a případných jiných zvláštních opatřeních souvisících s průběhem a provedením zkoušek.

4.4.10 Všechny armatury a měřící přístroje musí být zabezpečeny proti manipulaci nepovolanými osobami. 4.4.11 Plynovod se uzná za pevný, jestliže v průběhu zkoušek nedojde k destrukci nebo k nežádoucí deformaci, a za těsný, jestliže během 6 hodin po ustálení se měřením teploty a tlaku neprokáže pokles tlaku uvnitř potrubí.





4.4.12 Úseky potrubí o jmenovité světlosti menší než DN 200 a zároveň kratší než 150 m nebo úseky větších jmenovitých světlostí, avšak kratší než 75 m, se mohou přezkoušet deformačním tlakoměrem, nebo použitím elektronického snímání tlaku, na kterém po 24 hodinách od naplnění potrubí na příslušný zkušební tlak nesmí být nejméně po čtyřech hodinách patrný pokles tlaku. 4.4.13 Propojení dvou tlakově odzkoušených úseků lze provést nejvýše třemi svary. Které jsou garanční. 4.4.14- Vysotlaké plynovody se zkoušejí zásadně hydraulicky, nejčastěji vodou -Pneumatická zkouška smí být provedena pouze na úsecích s omezeným objemem a to u kategorie plynovodů A 3s objemem do 50m3,u plynovodu kategorie B1 a B2 s objemem jen do 25m3.Tyto limitní objemy se mohou zcela výjmečně překročit ,pokud se již ve fázi projektování dohodne investor a provozovatel s projektantem.V projektu pak tato skutečnost musí konkrétně technicky zdůvodněna a musí vněm být určena opatření, jimiž se zaručí stejná citlivost ,jako je v případě zkoušky předepsaného limitního objemu .Délka trvání zkoušky těsnosti se v takových případech musí prodloužit v poměru zkoušeného objemu ku objemu limitnímu. - stresstest je zvláštní technologickou operací ,při níž zatížením vysokým vnitřním přetlakem dosáhne napětím ve stěně potrubí na úrovni meze kluzu použitého ocelového materiálu. Stresstest se provádí výhradně vodou.-Tuto technologii neprovádíme pouze objednáváme.

V. TLAKOVÉ ZKOUŠKY VODOU 5.1

Při zkoušce vodním tlakem musí být splněny tyto hlavní zásady:    

délka úseku u zkoušeného úseku téže světlosti smí být u potrubí do DN 200 včetně 20 km, u potrubí nad DN 200 15 km, zkoušený úsek různých světlostí smí mít největší plochu vnitřního povrchu potrubí 255 000 m2, potrubí musí být odvzdušněno podle technologického postupu, po naplnění potrubí vodou a dosažení zkušebního tlaku se





čerpací technika a přívodní potrubí odpojí,  po dosažení zkušebního tlaku musí být potrubí ponecháno v klidu, zpravidla alespoň 24 hodin, k dosažení ustáleného stavu. V odůvodněných případech může být doba ustálení zkrácena až na 6 hodin. O tom rozhodne revizní technik na základě údajů zjištěných na měřicích přístrojích,  uskutečnění zkoušky vodou při teplotě okolí pod 0° C je podmíněno provedením opatření proti zamrznutí a narušení zkoušeného potrubí a použitých technických zařízení,  při zvyšování tlaku se nejméně každých 15 minut zaznamenává dosažený tlak uvnitř potrubí,  v průběhu ustalování a během předepsané zkušební doby se záznam podle kontrolního tlakoměru provádí alespoň každou hodinu. Zároveň se sleduje a zaznamenává teplota zeminy v hloubce uloženého potrubí a teplota ovzduší. 5.2 Zkušební tlak plynovodu se volí tak, aby v nejnižším místě úseku plynovodu nebyl nižší než tlak v případě poruchy regulačního zařízení (MIP), zvětšený o 0,15 násobek PN plynovodu nejvyšší provozní tlak (MOP), a současně nepřesahoval zkušební tlak, na který bylo potrubí a jeho součásti zkoušeny ve výrobě. Při zahájení zkoušky nesmí být zkušební tlak v žádném místě zkoušeného úseku plynovodu nižší než MIP, zvýšený o 0,05 násobek PN plynovodu. 5.3

Plynovod se uzná za pevný, jestliže v průběhu zkoušek nedojde k destrukci nebo k nežádoucí deformaci, a za těsný, jestliže během 6 hodin po ustálení se měřením teploty a tlaku neprokáže úbytek vody. 5.4 V případě, že projekt stanoví provedení napěťové zkoušky, musí být provedena dle platných norem. 5.5

Všechny ostatní díly plynovodu, armatury, včetně součástí tlakovacího a měřícího zařízení musí být dimenzovány na tlak, kterému budou během napěťové zkoušky vystaveny.

5.6 Armatury dimenzované na nižší tlak, než bude tlak napěťové zkoušky, nesmí být součástí zkoušené části plynovodu. Po úspěšně vykonané napěťové zkoušce budou do vyzkoušené části plynovodu dodatečně instalovány.





5.7

Pokud byla zkouška provedena s úspěšným výsledkem, nahrazuje tlakové zkoušky vzduchem nebo vodou.

5.8

Po tlakové zkoušce vodou nebo při ukládání potrubí do rýhy, kdy se plynovody naplní vodou je nutné potrubí vyprázdnit a vysušit.

5.9 Trasové uzávěry se zkouší vodou (zkouška pevnosti a těsnosti ). Zkušební přetlak je nejméně 1,25 násobek provozního přetlaku, nejvýše však 1,4 násobek Kromě tlakové zkoušky se provede zkouška těsnosti armatur TU.

VI. TLAKOVÉ ZKOUŠKY TLAKEM OPRAVOVANÉHO PLYNU 6.1

Provádí-li se výměna potrubí za požadavku co nejkratšího přerušení provozu, položí se nová část potrubí a vložený díl se přezkouší po uvedení do provozu tlakem dopravovaného plynu. Všechny svary a přírubové spoje, mimo izolační spoje, se musí přitom přezkoušet pěnotvorným prostředkem nebo vhodným detekčním přístrojem. Zkouška se smí provádět takto jen po písemném souhlasu provozovatele plynovodu a při zkoušce musí být přítomna osoba, která je odpovědná za provoz zkoušeného potrubí nebo jí pověřený zaměstnanec.

VII. ČIŠTĚNÍ A KALIBROVÁNÍ 7.1

Vnitřek potrubí je nutno udržovat v čistotě. Nežádoucí nečistoty je třeba odstranit nejpozději do začátku tlakování zkoušeného úseku.

7.2

Čištění se provádí profukem, čistícím ježkem různých konstrukcí, současně se provádí kalibrace kalibrační deskou(zpravidla hliníkovou)o průměru R =0,98 dělenou řezy na segmenty za přítomnosti provozovatele plynovodu včetně provedení zápisu.





VIII. ZÁVĚR 8.1

Propojení dvou tlakově odzkoušených úseků lze provést nejvýše třemi svary.

8.2

Výsledek tlakové zkoušky vyhotoví revizní technik protokol o zkoušce s příslušným zhodnocením průběhu zkoušky, s uvedením potřebných údajů a odečtených veličin a se závěrečným konstatováním, zda bylo zkoušené potrubí uznáno za pevné a těsné. Není-li zkouška úspěšná, je nutné ji po odstranění závad opakovat.

8.3

Po provedené tlakové zkoušce se zkušební médium vypustí, a to tak, aby nebylo ohroženo životní prostředí. Pokud se uvažuje s využitím plynného zkušebního média pro další zkušební úsek, a pokud by k přepuštění mělo dojít až za více než 24 hodin po ukončení tlakové zkoušky, musí se snížit tlak v potrubí na hodnotu provozního tlaku. V době, kdy je v potrubí zvýšený tlak, musí být vyloučena jakákoliv manipulace se zařízením nepovolanou osobou.

8.4

Při tlakové zkoušce vzduchem nebo inertním plynem může být ke zkušební látce přidán po odsouhlasení budoucím provozovatelem odorant, aby se urychlilo zjištění nálezu vadného místa. Pro práci odorantem platí zvláštní předpisy. Příprava tlakové zkoušky s přidáním odorantu (popř. jiné látky) a vypouštění média se provádí podle technologického postupu, který musí respektovat podmínky provozovatele plynovodu. Platnost tlakové zkoušky plynovodního potrubí je 6 měsíců. Není-li do této doby plynovod (přípojka) uveden do provozu a nebo do plynovodu (přípojky) není vpuštěn plyn, musí být zkouška opakována. Opakovanou tlakovou zkoušku je možno provádět na již zcela zasypaném potrubí. Výjimečně se tlaková zkouška nemusí opakovat, jestliže bylo plynné médium v plynovodu ponecháno do doby uvádění plynovodu do provozu a nedošlo-li ke změně provozního tlaku vlivem úniku plynného zkušebního média.

8.5





IX. KVALIFIKACE 9.1

Montážní práce - zaměstnanec společnosti, který je v pracovním vztahu dle zákoníku práce s platným osvědčením TIČR v rozsahu provádějících prací na plynovém zařízení. Dále je zdravotně způsobilý a je proškolen z BOZP a PO.

9.2

Revize a tlaková zkouška- zaměstnanec společnosti, který je v pracovním vztahu dle zákoníku práce s platným osvědčením TIČR „Revizní technik“ v daném rozsahu plynového zařízení.

X. PRACOVNÍ POMŮCKY 7.1 Pro vybavení pracovníků osobními ochrannými pomůckami a prostředky platí směrnice Kubík, a.s. Před zahájením prací odpovědný vedoucí určí ostatní vybavení skupiny dle rozsahu prací. Běžné vybavení: 7.1.1 Nářadí a vybavení: Montážní vozidlo s vybavením, měřící zařízení pro daný druh tlakové zkoušky dle technologického postupu zkoušky. případně vybavení pro měření koncentrace plynu (SEWERIN PM4), hasící přístoje, …. 7.1.2 Zabezpečení pracoviště BOZP, PO: Osobní ochranné pracovní pomůcky (pracovní obuv antistatická, pracovní oděv antistatický se sníženou hořlavostí, ochranné rukavice), lékárna první pomoci se soupravou na popáleniny

XI. BEZPEČNOST PRÁCE 11.1 V průběhu montážních prací je třeba dodržovat pravidla BOZP, PO, právní a ostatní předpisy uvedené v osnově školení BOZP zaměstnanců divize VIS firmy Kubík a.s. Zejména je kladen důraz na pokyny uvedené v: Směrnice S-15 – Poskytování OOPP Směrnice S-16 – Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik Směrnice S-17 – Systém řízení BOZP a PO Pokyn P-01 – Traumatologický plán Pokyn P-02 – Dokumentace o ochraně před výbuchem 11.2 Je nutno respektovat normy, zákony, vyhlášky, nařízení a rizika vyplývající z montážní činnosti – viz hlavní rizika možného ohrožení zdraví zaměstnanců včetně důležitých bezpečnostních opatření:





Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Pracovníci a pracoviště Riziko:  zranění, zhmoždění,  pád, uklouznutí, podvrtnutí nohy,  ohrožení, zranění jiných pracovníků / osob,  požár, výbuch,  prochladnutí, přehřátí.

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  práce provádět pouze odborně a zdravotně způsobilými zaměstnanci ,  vzájemné písemné informování zaměstnavatelů na pracovišti o rizicích a přijatých bezpečnostních opatřeních,  koordinace bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a postupů k jejich zajištění,  zákaz vstupu nepovolaných osob na pracoviště s nebezpečím výbuchu (dozor, zábrany, označení bezpečnostními značkami),  při práci postupovat dle schválené písemné dokumentace (technologický a pracovní postup, příkaz ke sváření, příkaz „V“);  používat stanovené OOPP (ochranný oděv, obuv, pracovní rukavice, výstražné vesty, apod.) ,  vybavení pracoviště prostředky pro poskytnutí předlékařské pomoci (lékárnička),  udržovat na pracovišti pořádek, odstraňovat překážky na komunikacích,  poskytovat stanovené bezpečnostní přestávky a ochranné nápoje.

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Elektrická zařízení Riziko:  úrazy následkem zasažení pracovníků el. proudem,  dotyk osob s živými částmi,  dotyk cizích vodivých předmětů (hadic, potrubí, kovových konstrukcí) s el. vodiči při manipulaci, při vztyčování a přemísťování tyčových předmětů, žebříků v blízkosti venkovního el. vedení.  požár

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  vyloučit činnosti, při nichž by se pracovník vykonávající práce v blízkosti el. zařízení, dostal do styku s živými částmi pod napětím ,  zabránit neodborných zásahů do el. instalace, provádět práce osobami s příslušnou kvalifikací  používat el. zařízení s ověřeným bezpečným stavem revize, kontroly dle platných ČSN a v provedení pro použití v příslušném prostředí  dodržovat zákaz odstraňovat zábrany a kryty, otvírat přístupy k el. částem,  dodržovat zákaz omotávání el. kabelů kolem kovových konstrukcí,  šetrně zacházet s el. přívody, při vypínání, zapínání do zásuvek apod.,  odborně připojovat a opravovat přívodní a prodlužovací šňůry  dodržovat zákazy a podmínky provádění činností v ochranných pásmech venkovního el. vedení vn a vvn,  informovat všechny zaměstnance o umístění hlavního el.


Kubík a.s. Divize VIS 570 01 Litomyšl  výbuch



rozvaděče a vypínače pro pracoviště.  zákaz používání elektrických zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu, které nejsou určena do daného prostředí (zóna 2, 1, 0)

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Technická zařízení, stroje, přístroje a

nářadí Riziko:  kontakt s nástroji a pohybujícími se částmi zařízení,  zasažení osoby pracovním zařízením stroje zranění očí a obličeje odletujícími částmi,  pád nářadí.

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  obsluhovat zařízení jen kompetentními osobami s patřičnou kvalifikací a zaučením,  používat vhodná OOPP dle pokynů výrobce zařízení (např.: ochranné brýle, chrániče sluchu, respirátory, ochranné přilby),  používat nářadí dle návodu k obsluze jen pro práce a účely pro které jsou určeny, a nepřetěžovat jej,  vyloučit přítomnost osob v nebezpečném prostoru stroje,  provádět seřizování, čistění, mazání a oprav nářadí jen je-li nářadí v klidu,  zabezpečit funkční ochranné zařízení,  používat zařízení v řádném technickém stavu a provedení pro použití v příslušném prostředí,  dodržovat bezpečnostní klidové přestávky dle návodu k obsluze,  neukládat nářadí do blízkosti volných okrajů,

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Tlaková zařízení, tlakové lahve

k dopravě plynů Riziko:

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:

 náhlý únik tlaku / látky,  v krajním případě i exploze, roztržení tlakové nádoby / lahve,  nežádoucí zásah nepovolaných osob, poškození nádoby / lahve.

 obsluhou pověřovat osoby s odbornou a zdravotní způsobilostí,  dodržovat stanovaná pravidla pro manipulaci a používání tlakových lahví,  používat vhodné OOPP (antistatická pracovní obuv, antistatický pracovní oděv s nehořlavou úpravou),  používat vhodných, zkoušených a k daným účelům určených zařízení (hadice, redukční ventily),  zajistit tlakové lahve proti pádu a sálavému teplu (nad 50°C),  vyprazdňování lahví neurychlovat ohříváním otevřeným ohněm,





 zabezpečit nádoby / lahve před zásahem nepovolaných osob,  neumísťovat láhve ve sklepích, v průchodech a průjezdech, na únikových cestách a schodištích, na půdách, garážích, kotelnách, v nevětraných a obtížně přístupných místech apod.  používání osobních ochranných pracovních prostředků (při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu a na zařízeních pracujících se zemním plynem pracovní obuv antistatická, pracovní oděv antistatický se sníženou hořlavostí)

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Výkopy, práce ve výkopu Riziko:  zavalení, zasypání a udušení pracovníků,  pád pracovníků do výkopů,  úraz hlavy, pád předmětu na nohu,  požár, výbuch.

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  zajistit stěny výkopů proti sesutí u strojně kopaných výkopů, u ručně kopaných výkopů od hloubky 1,30 m (resp. 1,50 m v nezastavěném území) pažením nebo svahováním,  provádět práce v dostatečně širokém výkopu (min 80 cm)  kontrolovat stěny výkopu, pažení před vstupem, vyloučit vstup osob do nezajištěného výkopu,  nezatěžovat hrany výkopu (min 50 cm od hrany) vykopanou zeminou, materiálem ani provozem strojů,  neodkládat na okraj výkopu materiál, stroje, nářadí apod.  zřídit pro rychlé opuštění výkopu v případě vzniku nebezpečí vhodná opatření (šikmé výběhy, žebříky),  zabezpečit ohrazení výkopů zábradlím nebo zajistit výkopy proti pádu osob jinou nápadnou překážkou min 1,5 m od hrany výkopu,  zřídit bezpečné přechodové lávky a můstky přes výkopy,  kontrolovat prostředí – nebezpečné látky CH4 – atmosféru s nebezpečím výbuchu (10% dolní meze výbušnosti),  provádět práce na základě schválené písemné dokumentace – pracovní postup, příkaz ke sváření, příkaz „V“.  používat OOPP (ochranná přilba, ochranná pracovní obuv se zpevněnou špičkou, ochranný pracovní oděv).





Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Zdvihací zařízení Riziko:  pád, vysmeknutí, nežádoucí pohyb břemene,  náraz, zachycení a zasažení pracovníka břemenem,  přetržení vázacího prostředku,  převrácení, zřícení, přetížení zdvihacího zařízení,  úraz el. proudem při nebezpečném přiblížení a dotyku s venkovním vedením.

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  vyloučit přítomnost neoprávněných osob v ohroženém prostoru ,  zajistit stabilitu zařízení,  nepřekračovat stanovenou nosnost v závislosti na vyložení,  obsluha zařízení s patřičnou kvalifikací (jeřábník),  zjistit hmotnost a těžiště břemena před vlastní manipulací,  zavěšováním břemene a vazačskými prácemi pověřovat pouze vazače s odbornou kvalifikací,  používat OOPP (ochranná přilba, výstražná vesta, pracovní rukavice, obuv, oděv, apod.),  seznámit s významem používaných signálů,  používat vhodných a nezávadných vázacích prostředků,  vyloučit přiblížení výložníku do nebezpečné blízkosti venkovního el. vedení vn a vvn (ochranná pásma), případně dodržet zvláštní podmínky při práci v blízkosti vn a vvn (vypnutím elektrického proudu, technické a organizační opatření apod.).

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Doprava, činnosti na dopravních

komunikacích, pohyb osob Riziko:  dopravní nehoda srážka vozidel,  náraz a najetí vozidla na překážku,  převrácení vozidla,  sjetí vozidla mimo vozovku, do výkopu,  najetí, přejetí, zachycení, přiražení a sražení osoby vozidlem,  pád pracovníka při chůzi, při výstupu a sestupu na vozidlo.

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  obsluha vozidel / strojů s odbornou a zdravotní způsobilostí,  při činnostech na komunikacích zajistit dopravní značení, omezení nejvyšší povolené rychlosti,  označit překážky a nebezpečná místa v blízkosti svahů, výkopů, jam apod.,  používat OOPP – výstražné vesty, ochranná pracovní obuv,  zabezpečit bezpečné otáčení, couvání, připojování vozidel,  k výstupu / sestupu na ložnou plochu vozidla používat žebříku či jiného rovnocenného zařízení,  nezatěžovat hrany výkopu (min 0,5 m) dopravou,  vozidla a mechanizační prostředky v řádném technickém stavu.





Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Manipulace s materiálem a skladování Riziko:  pád, sesutí, převržení materiálu  přiražení osoby materiálem  přetížení a namožení

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  skladování a ukládání materiálu na vyhrazených místech,  řádně zajistit a zabezpečit materiál (pád, rozkulení apod.),  při manipulaci s rozměrným břemenem stanovit předem pracovní postup,  používat OOPP (pracovní rukavice, pracovní obuv se zpevněnou špičkou, ochranná přilba),  zákaz zdržovat se v ohroženém pásmu možného pohybu břemene a pod břemenem,  zákaz narušovat stabilitu stohů,  zákaz vystupovat a šplhat po skladovaném materiálu,  používat vhodných manipulačních zařízení a pomůcek,  nepřetěžovat pracovníky (max. hmotnost břemene 50 kg), dodržovat hmotnostní limity, využívat mechanizačních prostředků.

Nebezpečí, zdroj nebezpečí: Práce ve výškách a nad volnou hloubkou Riziko:  pád osoby z výšky / do hloubky  zasažení osoby padajícími předměty  pád, zřícení zaměstnance ze žebříku, technické konstrukce, lešení)

Opatření k minimalizaci nebo odstranění rizika:  práce provádět osobami s příslušnou odbornou a zdravotní způsobilostí,  zabezpečit pracoviště ve výšce nad 1,5 m technickým zařízením (zábradlí, ochranná konstrukce),  vybavit zaměstnance OOPP (prostředky pro práci ve výškách, ochranné přilby),  vymezit a zabezpečit ohrožený prostor proti vstupu nepovolaných osob,  postupovat v souladu s návodem k obsluze používaných zařízení (žebříky, lešení apod.).





XII. SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY 10.1 dle platných právních předpisů a jiných požadavků. Za platnost v organizaci odpovídá vedoucí řízení jakosti  TPG 702 01 Plynovody a přípojky z polyetylenu  TPG 702 03 Opravy plynovodů z polyetylenu  TPG 702 04 - Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně  TPG 702 08 - Opravy ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 5 barů včetně přerušení průtoku plynu v plynovodech uzavíracími balony  TPG 702 09 Opravy ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 40barů včetně přerušení průtoku plynu v plynovodech uzavíracími balony  TPG 905 01 - Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení  ČSN EN 1594 - Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 barů - Funkční požadavky  ČSN EN 12007-1 - Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 1: Všeobecné funkční požadavky  ČSN EN 12007-2 Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyetylen (nejvyšší provozní tlak do 10 barů včetně)  ČSN EN 12007-3 - Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel  ČSN EN 12327 Zásobování plynem - Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do provozu a odstavování z provozu - Funkční požadavky  ČSN 38 6405 - Plynová zařízení - Zásady provozu  Technický požadavek skupiny RWE DSO _TX_B01_04_02 Zásady pro projektování, výstavbu, rekonstrukce a opravy místních sítí Metodický pokyn RWE_DS_MP_B04_02_02 Práce na plynárenských zařízeních RWE při zvýšeném nebezpečí, poruchách a haváriích


Technologické pravidlo Tlakové zkoušky a čištění

Recommend Documents