Technologická prevence onemocn ní mlé!né žlázy Mastitidy skotu jsou polyfaktorová onemocn ní, v jejichž patogenezi se uplat!uje široká škála mikrobiálních p"vodc", #ada faktor" vn jšího prost#edí a jedinec, vybavený vlohami d di$né a získané odolnosti respektive vnímavosti k onemocn ní. V patogenezi mastitid se tedy uplat!uje interakce t#í biosystém". Vznik mastitid je dynamický proces, který je výslednicí této interakce. Proto tyto biosystémy nelze chápat odd len nebo dokonce p#ece!ovat jeden z nich a p#ehlížet ostatní. Nepochopení tohoto principu by znamenalo neúsp ch v úsilí o tlumení mastitid. V domi si tohoto principu, formulovali jsme pojem technologická prevence jako neopomenutelný prost#edek systému tlumení mastitid a v širším slova smyslu prevence všech onemocn ní. Podstatou technologické prevence je poznání technologických $initel" uplat!ujících se v patogenezi onemocn ní a využití t chto poznatk" v biologizaci, tedy v optimalizaci technologických $initel" z hlediska ochrany zdraví zví#at. Nejefektivn jší je uplatn ní technologické prevence již v procesu konstrukce a vývoje technologických linek. Efektivní je i optimalizace funkce provozovaných technologických linek kvalifikovanou diagnostikou poruch a jejich bezprost#edním odstra!ováním. V patogenezi mastitid skotu mají zásadní význam: technologie ustájení technologie získávání mléka. Technologie ustájení P#i vzniku v tšiny mastitid se uplat!uje infek$ní $initel. Základním principem efektivního systému tlumení mastitid je omezování zdroj" infekce a cest p#enosu hlavních patogen" mlé$ných žláz. Vezmeme-li pak v úvahu základní klasifikaci p"vodc" mastitid, je z#ejmé, že zdroje infekce jsou dva: mlé$ná žláza, infikovaná p"vodci kontagiózních mastitid vn jší prost#edí, kontaminované environmentálními p"vodci mastitid V patogenezi mastitid se technologie ustájení uplat!uje jako potenciální $initel snižování p#irozené odolnosti zví#at. D je se tak zejména: stresovými vlivy traumatizací mlé$ných žláz vlivem nevhodného mikroklimatu Stresové vlivy technologie ustájení jsou $initele sociální a fyzikální povahy, které spoušt jí adapta$ní mechanismus zahrnující aktivaci osy hypothalamus nadledvinka, umož!ující zví#at"m vyrovnat se s nep#íznivými vlivy. Stresové vlivy - stresory jsou všechny $initele, vyvolávající u zví#at nepohodlí, strach a bolest. Dlouhodobé p"sobení stresor", jejich vysoká intenzita p"sobení a sou$asné p"sobení n kolika stresor" - sumace stresor" vedou ke stadiu exhausce obecného adapta$ního syndromu, tedy k vy$erpání prost#edk" adaptace, což má za následek ztrátu odolnosti zví#at v"$i infek$ním agens. Významným sociálním stresorem je p#ekra$ování optimální velikosti produk$ní skupiny zví#at v systémech volného ustájení (optimum 25 ks dojnic, p#ijatelné maximum 45 ks), p#ekra$ování po$tu zví#at na ustájovací plochu (ve volném ustájení dojnic $iní minimální plocha lehárny 5 m2 na ks a krmišt 700 x 2800 mm na ks). Významným stresorem je i nedodržení pom ru krmných míst a loží 1 : 1. Sociálními stresory jsou i $asté manipulace, zejména $asté zm ny složení 1
produk$ních skupin. To dává možnost nežádoucího uplatn ní agresivních zví#at p#i obnovování sociální hierarchie skupiny. Submisivní jedinci jsou tak vystavováni silnému stresu. Sociální stres, avšak i bezprost#ední vyvolání stresu bolestivým podn tem je zp"sobováno nešetrnou, bolest zp"sobující manipulací se zví#aty, zejména p#i p#ehán ní zví#at ve volných systémech ustájení. Stresory fyzikálního charakteru v technologii ustájení jsou zejména mechanické p#ekážky, omezující zví#ata p#i odpo$inku v leže, p#ípadn omezující jejich pohybovou aktivitu (ve volném bezstelivovém ustájení to jsou nap#. tvrdé matrace v ložích, nesprávn dimenzované lehací boxy, ve vazných stájích nesprávn dimenzovaná stání, nerovnosti podlahy stání, nesprávný sklon stání). Nesprávné umíst ní nosných prvk" stropní konstrukce vede k omezování zví#at p#i vstávání a uléhání, tedy k nefyziologickému vstávání a uléhání dojnic "ko!ským zp"sobem". Velmi závažným mechanickým stresorem jsou nerovnosti podlah a poškozené nebo nesprávn dimenzované rošty. Ty vedou k permanentnímu zra!ování kon$etin, což má za následek chronická onemocn ní pohybového aparátu p"sobící dojnicím trvalou bolest. Trvalý stres p"sobí i nevhodné vázání dojnic ve vazných boxech, nap#. chomoutové vázání, které znemož!uje fyziologický odpo$inek dojnic s hlavou položenou na hrudník. Traumatizace mlé$ných žláz ve volných i vazných stáních nastává zejména p#i nesprávné dimenzi lehacích box" a ve vazných stájích p#i nesprávn dimenzovaných stáních. Dochází k otlak"m a pohmožd ním, nebo% dojnice uléhají vemenem p#es koncovou hranu boxu nebo stání. Mlé$né žlázy jsou siln traumatizovány i p#i nefyziologickém vstávání a uléhání dojnic, jehož p#í$iny již byly uvedeny. Velmi závažné zra!ování nastávalo ve vazných bezstelivových stáních, ve kterých dojnice uléhaly vemeny na kalištích zaroštovaných kovovými rošty. &asté byly tržné rány struk" a prochlazování mlé$ných žláz pr"vany z podroštových prostor. V sou$asné dob je již tato technologie ustájení opušt na. Nejzávažn jší traumatizaci mlé$ných žláz zp"sobuje samovysávání, respektive vzájemné vysávání dojnic, které s technologií ustájení souvisí nep#ímo. Ší#ení této aberace usnad!uje vytvá#ení velmi po$etných produk$ních skupin ve velkém ustájení, kdy dojnice $ekají v $ekárn p#ed dojírnou p#íliš dlouho. Dále se uplat!uje $asov limitované krmení, kdy dojnice tráví v tšinu $asu v omezených prostorách lehárny. Preventivní význam má umíst ní liz" a napájecích nádrží do $ekáren a leháren. Dále rozmíst ní mechanických $i automatických drbadel do leháren ve volném ustájení. Ú$inným prost#edkem je svažité uspo#ádání podlahy v $ekárn p#ed dojírnou.. Velmi významným prost#edkem prevence je pastva..Samovysávání dojnic nebo vzájemné olizování a ocucávání telat se uplat!uje jako vektor p#enosu p"vodc" kontagiózních mastitid již ve v kových kategoriích telat a pozd ji i u b#ezích jalovic. U t chto kategorií skotu je t#eba vyhledávat a z chovu eliminovat aktivní nositele t chto aberací, nebo% postižení jedinci ší#í tyto zlozvyky na ostatní zví#ata. Vlivy mikroklimatu stájí sehrávají významnou roli, nebo% bylo experimentáln prokázáno, že vysoká teplota (nad 25 °C), vysoká relativní vlhkost (nad 85 % r.v.) a pr"van (proud ní vzduchu v zim nad 0.5 m/s; v letním období, krom extrémních teplot nad 1 m/s), jsou disponujícími faktory pro vznik mastitid. Uplat!ují se p#i vzniku kontagiózních mastitid i p#i vzniku mastitid zp"sobovaných environmentálními p"vodci.
2
Vznik mastitid zp"sobovaných environmentálními p"vodci je ovlivn n n kterými dalšími $initeli technologie ustájení. Je t#eba mít na z#eteli, že u t chto mastititd sehrává významnou roli bakteriální kontaminace povrchu t la a zejména struk". Zdrojem environmentálních patogen" jsou zejména výkaly, mo$, stelivo, krmivo, prach, špína, bláto a voda. Stelivový materiál je nejvýznamn jším zdrojem kontaminace struk". Stupe! bakteriální kontaminace steliva je závislý na jeho primární kontaminaci, vlhkosti materiálu a teplot prost#edí. &ím v tší je primární zne$išt ní steliva, $ím je stelivo vlh$í a $ím je teplota ustájovacích prostor vyšší, tím je po$et bakterií ve stelivu vyšší. Mnohdy dosahuje až 100 milion" na 1 gram steliva. Klí$ový význam pro prevenci mastitid zp"sobovaných environmentálními patogeny proto má jakost stelivové slámy, nízká vlhkost a nízká teplota stájového prost#edí. Jako stelivo se nedoporu$uje písek a kamenná dr%, i když jejich primární bakteriální kontaminace je velmi nízká. D"vodem je nízká absorp$ní kapacita a negativní vliv na welfare dojnic. Nedoporu$ují se ani #ezané stelivové materiály, nap#. slámová #ezanka, hobliny a piliny. Z organických materiál" lze doporu$it jen ne#ezanou suchou a $istou slámu. Nesmírn záleží na usklad!ování slámy. Její stohování pod širým nebem bez krytí stohu folií je nep#ípustné. Z uvedeného vyplývá, že pro prevenci mastitid zp"sobovaných environmentálními patogeny je nejvhodn jší volné boxové bezstelivové ustájení. Toto konstatování však platí pouze pro boxové ustájení s m kkou matrací, nebo% tvrdé gumové matrace jsou pro dojnice tak nepohodlné, že až 20 % zví#at uléhá mimo boxy. Proto se v sou$asné dob dává p#ednost volnému boxovému ustájení s úspornou podestýlkou. Toto ustájení však již p#ináší riziko, nebo% bylo prokázáno, že po$et kontaminujících bakterií ve slamnaté podestýlce po 24 hodinách pronikav vzr"stá. Není proto pochyb, že p#ednost mezi stelivovými systémy ustájení má stlané volné ustájení s $astým odklizem mrvy. Riziko p#ináší i ustájení dojnic na hluboké podestýlce. Exotermní reakce, která v této podestýlce probíhá, navozuje optimální teplotní podmínky pro pomnožování environmentálních bakterií. Tento druh technologie ustájení je proto vhodný pro dojnice jen za p#edpokladu dostate$né dávky stelivové slámy, a to 8 kg na kus a den a p#i zajišt ní dokonalého odvodu tepla intenzivním v tráním. Nevhodné je toto ustájení pro dojnice v období stání na sucho, kdy je riziko infekce environmentálními patogeny nejv tší. Hluboká podestýlka je rovn ž nevhodná pro b#ezí jalovice, nebo% k bakteriální kolonizaci ústí strukových kanálk" a k následné infekci mlé$ných žláz dochází již u této v kové kategorie skotu. Velká rizika p#inášejí technologie ustájení s mobilním odstra!ováním tekutého hnoje z pevných chodeb radlicí. Pokud nejsou výkaly odstra!ovány alespo! dvakrát denn , vede tento zp"sob ustájení k enormnímu zvyšování stájové vlhkosti, což p#edstavuje další velmi závažný rizikový $initel. P#ednost proto mají technologie s automatickým odklizem tekutého hnoje stacionární linkou až 12krát za den. Požadavek odklizu mrvy alespo! dvakrát denn se vztahuje i na stelivové technologie ustájení s odklizem hnoje radlicí. Zvlášt se to týká ustájení na plochých stlaných stáních. Je t#eba minimalizovat vlhkost stájového prost#edí. Stavebn je nutné dodržet nezbytné spády podlah a stání. Udržovat je t#eba povrchy podlah, aby nedocházelo k jejich vydrolování. V
3
nerovnostech se udržuje mo$ a výkaly. Vznikají rezervoáry bakteriální kontaminace. Zásadní význam pro prevenci infekcí environmentálními patogeny má ú$innost v trání stájí. Pro omezování kontaminace struk" environmentálními patogeny je velmi významná pastva. Pevné výb hy naopak mohou být závažným rizikovým faktorem, nebo% pokud nejsou pravideln $išt ny, dochází v nich k enormnímu zne$išt ní struk" a k jejich bakteriální kontaminaci fekální mikroflórou. Nezpevn né výb hy p#edstavují takové riziko infekcí mlé$ných žláz, že je nutné jejich použití odmítnout. Optimalizace technologie ustájení je tedy významným $initelem prevence mastitid. Podrobné a ze zákona závazné požadavky jsou obsaženy ve vyhlášce 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zem d lství. Technologie získávání mléka Prvky technologie získávání mléka, které se uplat!ují v patogenezi mastitid nebo mohou výskyt mastitid omezovat, jsou: pohyb zví#at ze stáje do dojírny dojicí stroj pracovní postup sanitace dojicího stroje Pohyb zví"at ze stáje do dojírny &astou chybou v našich stájích je dlouhý pobyt dojnic mimo vlastní stáj. Dojnice tráví v $ekárn mimo krmný žlab a své vlastní lože $asto velmi dlouhou dobu. Tato doba by nem la p#esáhnout 60 - 90 minut a p#i dojení t#ikrát denn 120 minut. P#esun zví#at ze stáje do dojírny je $asto doprovázen nezvyklým ruchem ve stáji a neklidem v úzkých nahán cích uli$kách. Dojnice by se však m ly p#esouvat do $ekárny a prostoru dojírny zcela volnou ch"zí (ne nahán ním) a nikoliv také v nadm rném zhušt ní skupiny krav. P#i t chto p#esunech je t#eba eliminovat jakýkoliv k#ik, bytí $i dokonce používání elektrického pohán $e. P#i projevech neklidu zví#at se vyskytuje $ast jší kálení v $ekárn anebo ve vlastní dojírn . Na p#ístupových cestách by nem ly být žádné nerovnosti nebo kluzké podlahy. Zvyšuje to riziko úraz". Na našich farmách se $asto vyskytuje další chyba, že $ekárny nejsou dostate$n dimenzované. Plocha by nem la být menší jak 1,4 m2 na dojnici. Zvyšuje se rovn ž $etnost poran ní v d"sledku $ast jších vzájemných vzeskok" zví#at. Prodlužováním pobytu dojnic v $ekárn se zvyšuje $etnost vzájemného vysávání a projev" agresivity. Podlaha $ekárny by m la být spádována ve sklonu 6 - 8% od vstupu do dojírny. Dojicí stroj p"sobí jako: vektor pasivního p#enosu mikrobiálních p"vodc" mastitid vektor aktivního p#enosu mikrobiálních p"vodc" mastitid zra!ující $initel Jako vektor pasivního p"enosu mikrobiálních p#vodc# mastitid se m"že uplat!ovat struková návle$ka. Adhezi mikrobiálních p"vodc" na vnit#ní povrch návle$ky usnad!uje jeho $lenitý mikroreliéf. Opot#ebené návle$ky mají na vnit#ním povrchu drobné praskliny, ve kterých se
4
zachycují bakterie a jsou v nich chrán ny p#ed p"sobením sanita$ních p#ípravk". Prevenci pasivního p#enosu poskytují návle$ky s dokonale hladkým povrchem (nap#. vyrobené za silikonové pryže). Nejjednodušším prost#edkem prevence je pravidelná vým na opot#ebovaných návle$ek, nebo% návle$ky mají omezenou životnost. Nerespektování termínu jejich životnosti, který musí být udán výrobcem, enormn zvyšuje riziko infekce. Dalším prost#edkem prevence je dezinfekce struk" po dojení. Bylo totiž prokázáno, že k pr"niku infek$ního agens ze zevního ústí do strukového kanálku dochází p#evážn až v období mezi dojeními. Dezinfekce struk" bezprost#edn po sejmutí dojicí soupravy má velkou šanci zabránit pr"niku patogenního agens a následné infekci. Významným prost#edkem prevence je i ú$inná sanitace dojicího za#ízení po dojení. Kone$n v prevenci nacházejí uplatn ní n které konstruk$ní prvky s lehce automatizovatelnou funkcí: zp tný proplach vodou nebo vzduchem po každém sejmutí dojicí soupravy. Dojicí stroj se uplat!uje i jako vektor aktivního p"enosu mikrobiálních p#vodc# mastitid. Mechanismus tohoto jevu je t#eba vysv tlit. Pro transport mléka v dojicím stroji má zásadní význam tlakový spád. Navozuje se vpoušt ním atmosférického vzduchu do sb ra$e mléka, tryskou obvykle umíst nou na jeho strop . Funkce trysky sb ra$e má zásadní význam pro udržení stability podtlaku v podstrukové komo#e. Dojde-li k ucpání této trysky, mléko transportované do mlé$ného potrubí mlé$nou hadicí za$ne v této cest stagnovat. Vytvá#í hydraulickou zátku, p"sobící jako píst. Jeho pohybem ve sm ru toku mléka dochází k expanzi vzduchu v podstrukové komo#e. Tím zde vzniká podtlak, jehož hodnota p#evyšuje nominální hodnotu pracovního vakua. Tím se mžikov obrací tlakový spád a mléko m ní tok sm rem ke struku. Navíc, v d"sledku cyklických objemových zm n podstrukové komory, dochází k rozkmitání popsané hydraulické zátky, což má za následek nepravidelnou fluktuaci vakua v podstrukové komo#e, která zasahuje i do taktu sání pulza$ního cyklu. Tím je exponováno otev#ené ústí strukového kanálku impaktním silám zp tného toku mléka, respektive mlé$ného aerosolu. Je-li toto mléko nebo mlé$ný aerosol kontaminován v dopravní cest patogeny mlé$né žlázy, dochází k jejich pr"niku do strukového kanálku. Tento fenomén se ozna$uje jako aktivní p"enos patogen# mlé!né žlázy dojicím strojem. &ím je transportní výška mléka v tší a $ím je v tší hydraulický odpor transportní cesty, tím jsou popsané jevy výrazn jší. Z tohoto d"vodu je dojení potrubním dojicím strojem s horním umíst ním mlé$ného potrubí nejrizikov jší. Proto se také dává p#ednost spodnímu umíst ní mlé$ného potrubí, což je b žné v dojírnách. Navíc se sv tlost mlé$ného potrubí dimenzuje tak, aby mléko nemohlo být ani p#i maximálních pr"tocích nasáto zp t do mlé$né hadice. K nepravidelnému kolísání podtlaku dochází rovn ž p#i nahodilých net snostech systému p#i nedostate$né efektivní záloze výkonnosti výv vy. I v této situaci dochází ke zp tnému toku mléka, v tomto p#ípad až z mlé$ného potrubí. Riziko aktivního p#enosu patogenních mikroorganism" je o to v tší. Pokles podtlaku v podstrukové komo#e m"že vést až k poruchám p#ilnutí strukové návle$ky. Pak dochází k nasátí atmosférického vzduchu ústím strukové návle$ky. Tento jev se nazývá sklouzávání strukového násadce. Je p#í$inou enormního zvyšování impaktních sil zp tného toku mléka, zejména v ostatních násadcích téže dojicí soupravy. Pro jeho zdravotní nebezpe$nost se $etnost výskytu tohoto jevu používá p#i orienta$ní kontrole funkce dojicího stroje. Výskyt 5
sklouzávání je potencován vysokou hmotností strukových pouzder a nevhodnou konstrukcí hlavice strukové návle$ky. Jako významný konstruk$ní prvek prevence sklouzávání strukových násadc" slouží v dojírnách adapta$ní ramena pro zav šení dojicí soupravy v pr"b hu dojení. Jimi se dosahuje p#enesení t žišt dojicí soupravy tak, aby rozložení hmotnosti na všechny struky bylo rovnom rné i u nepravideln tvarovaných vemen. Pokud je zabezpe$eno dostate$né p#isávání vzduchu do rozd lova$e a nep"sobí nahodilé net snosti podtlakového systému, vzniká na za$átku taktu stisku pravidelný pokles podtlaku, jehož hloubka je úm rná intenzit toku mléka. Když tok mléka ustane, k pravidelnému poklesu podtlaku nedochází. Hladina podtlaku v podstrukové komo#e se stabilizuje na úrovni pracovního podtlaku. Bylo zjišt no, že po ustání toku mléka se projevuje nep#íznivý vliv stabilního vakua na tkán struku. Dochází k manifestaci p#íznak" mikrotraumatizace struk". Ve fázi toku mléka, p#i pravidelném kolísání podtlaku v podstrukové komo#e, je struk podtlakem namáhán podstatn mén , p#íznaky mikrotraumatizace struk" se obvykle neobjevují. Proto se p#ikro$ilo u moderních dojicích stroj" k pronikavému snížení nominální hladiny podtlaku z p"vodních 50 kPa. Doporu$uje se, aby podtlak v podstrukové komo#e v pr"b hu dojení $inil 32 až 40 kPa. Snížení hladiny se diferencuje podle transportní výšky mléka. Jeden z p#íklad" uvádí následující tabulka: Nominální podtlak a výška umíst ní mlé!ného potrubí – zaúst ní mlé!né hadice Umíst ní mlé$ného potrubí Vzdálenost od podlahy stání Nominální podtlak (mm) (kPa) Horní >1250 44 St#ední 0,0 – 1250 42 Spodní <0,0 38 Stanovení nominálního podtlaku je záležitostí výrobce, p#ípadn montážní organizace. P#itom musí být brán z#etel na další okolnosti: pr"m rnou hodnotu maximální intenzity dojení ve stád , sv tlost a délku mlé$né hadice, další p#ípadné hydraulické odpory v mlé$né cest (m #i$e mléka), množství vzduchu p#isávaného do sb ra$e, charakteristiky strukové návle$ky a pulza$ního systému. Stanovení nominálního podtlaku by m lo být provedeno na základ tzv.dynamického testu po zprovozn ní dojicího za#ízení v každém jednotlivém stád . Významným konstruk$ním prvkem dojicího stroje je struková návle$ka. Má trojí význam. P#edn zprost#edkuje p#ilnutí strukového násadce ke struku, zabezpe$uje transport mléka ze struku do sb ra$e a chrání struky p#ed negativními ú$inky podtlaku. P#ilnutí strukového násadce zprost#edkuje podtlak p"sobící na struk z podstrukové komory a t#ení mezi strukovou návle$kou a strukem. V pr"b hu dojení se výrazn m ní rozložení t chto sil. Jakmile tok mléka za$ne ustávat, klesá tlak uvnit# cisterny struku, až dosáhne hladiny podtlaku odpovídající 50 % až 70 % pracovního podtlaku. Tím enormn klesá t#ení mezi st nou struku a strukovou návle$kou a t#ení se koncentruje v linii dotyku ústí hlavice strukové návle$ky a báze
6
struku. Ochablý struk je vtažen do podstrukové komory, p#i$emž podtlak z podstrukové komory proniká do dutiny hlavice strukové návle$ky. Dochází k p#erušení komunikace mezi žlázovou cisternou a cisternou struku. Tento fenomén bývá ozna$ován jako šplhání strukových násadc#. Popsaná koncentrace t#ení vede k omezení žilného návratu krve, $ímž vzniká kongesce tkání struku. Struková návle$ka zajiš%uje i transport mléka ze struku do sb ra$e. Tok mléka ze strukového kanálku probíhá pouze v taktu sání pulza$ního cyklu. V taktu stisku je p#erušován. Objemovou zm nou podstrukové komory v tomto taktu je pak vydojená porce mléka transportována do sb ra$e. Je však nutné, aby sv tlost mlé$né hadi$ky strukové návle$ky neomezovala tento transport hydraulickým odporem. Požaduje se proto, aby $inila minimáln 10 mm. Ochrana struku p#ed negativními ú$inky vakua je zprost#edkována antidekompresní funkcí strukové návle$ky, která se uplat!uje v pr"b hu dojení zejména na t le struku. Hrot struku je vystaven trvalému p"sobení podtlaku, nebo% b žná struková návle$ka se v taktu stisku pod strukem úpln neuzavírá. Nep#íznivý ú$inek podtlaku je jen omezován, a to v taktu stisku pulza$ního cyklu tím, že návle$ka rozši#uje antidekompresní zónu i na $ást hrotu struku. &ím je uzavíratelnost strukové návle$ky v taktu stisku dokonalejší, tím je plocha rozší#ené antidekompresní zóny v tší. Nicmén uzavíratelnost stávajících návle$ek není dokonalá. Proto $ást povrchu struk" z"stává vystavena trvalému podtlaku. Bylo prokázáno, že tlak strukové návle$ky na struk v taktu stisku (cca 10 kPa) je významným prost#edkem podpory krevního ob hu ve st n struku. Po ustání toku mléka však kongesci struku nelze zabránit. Pro prevenci popsaných negativních ú$ink" mají p#ednost kónické návle$ky p#ed válcovitými, návle$ky s menší sv tlostí t la (na úrovni 75 mm pod ústím hlavice), tenkost nné p#ed silnost nnými a elastické p#ed tuhými. Velmi významné jsou i tvarové vlastnosti hlavice strukových návle$ek. Mikrotraumatizace vyvolává prchavé p#íznaky, mizící do n kolika minut po sejmutí dojicí soupravy. Jsou to strangulace báze struku, radiální deformace báze struku, bilaterální deformace hrotu struku, lokální anemizace hrotu struku, cyanóza struku. Makrotraumatizace vyvolává trvalé p#íznaky. Jsou to eroze ústí strukového kanálku, hyperkeratóza ústí strukového kanálku, hemoragie. Nedokonalá konstrukce strukových návle$ek, p#íliš nízká, nebo extrémn vysoká rychlost pulzace, p#íliš široký pulza$ní pom r, zejména však p#edojování vedou k výskytu p#íznak" traumatizace struk#. P"edojování je významný traumatiza$ní $initel. Vezmeme-li v úvahu, že p#i n m p"sobí na výstelku cisterny struku podtlak, je nasnad , jak významný. Byly zaznamenány trvalé patohistologické zm ny po experimentáln navozeném dlouhodobém p#edojování. Léze výstelky sinu struku podstatn usnad!ují bakteriální adherenci patogenu mlé$né žlázy. Tím p#edojování hraje roli dispozi$ního $initele vzniku nových infekcí. Význam technologické linky získávání mléka a mezinárodní zájmy v této oblasti si vynutily formulaci mezinárodních standard", které byly p#evzaty p#ekladem jako $eské technické normy. 7
Názvosloví kodifikuje &SN ISO 3918 (47 8601); konstruk$ní požadavky &SN ISO5707 (47 8602) a testy instalací dojících stroj" &SN ISO 6690 (47 8603). V &eskoslovensku bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století v nováno velké úsilí sm #ující k zavedení kvalifikované diagnostiky poruch dojicích stroj" pracovníky veterinární služby. Byla z#ízena specializace tzv. veterinárních biotechnik", kte#í pro tuto $innost byli vyškoleni, p#ístrojov a technicky vybaveni. Jejich $innost p#isp la k obecné optimalizaci prvovýroby mléka a ke zlepšení jakosti mléka. Transformací veterinární služby v devadesátých letech tato specializace zanikla. Kvalifikovanou diagnostiku poruch funkce dojicích stroj" mají zajiš%ovat komer$ní servisní organizace.
Pracovní postup p"i dojení Z prvk" procesu získávání mléka má pro omezování výskytu mastitid zásadní význam: P#íprava dojicího stroje k dojení P#íprava k dojení ve stáji P#íprava doji$" k dojení Toaleta mlé$ných žláz p#ed dojením Vlastní dojení &išt ní a desinfekce dojicího za#ízení P"íprava dojicího stroje spo$ívá v provedení nezbytných hygienických a technologických operací. (Provede se výplach mlé$ných dopravních cest studenou pitnou vodou, vyjmou se dojicí soupravy z dezinfek$ních rozvodek, vypustí se zbytky technologické vody a nastaví ovládací prvky na proces dojení.) Pro technologickou prevenci mastitid má zásadní význam kontrola funk$ního stavu dojicího za#ízení - stavu výv vy, mazacího ústrojí výv vy, výskytu slyšitelných net sností a kontrola nominálního podtlaku na ru$kovém vakuometru. Tak lze monitorovat zjevné poruchy dojicího stroje, které by v kone$ném d"sledku mohly poškodit zdraví dojnic. P"íprava k dojení ve stáji má svá specifika. Stájové prost#edí neposkytuje takový hygienický komfort, jako dojení v dojírn . Prost#edkem kompenzace tohoto diskomfortu je vozík pro hygienické dojení. Do vozíku pro hygienické dojení se p#ipraví zásoba horké vody, v dro, ut rky, nádobka k oddojování prvních st#ik" mléka a dezinfek$ní nádoba pro dezinfekci struk" po dojení napln ná $erstvým roztokem dezinfek$ního p#ípravku. Tím se pro doji$e vytvá#ejí materiální podmínky k praktikování hygienického režimu dojení, který je významným prvkem prevence mastitid. P"íprava doji!# k dojení. Doji$i nesm jí dojit v p#ípad onemocn ní nakažlivým onemocn ním nebo hnisavými afekcemi. P#i nerespektování této zásady by hrozil p#enos patogenních mikroorganism" z $lov ka na dojnice, odhlédneme-li od možnosti kontaminace syrového mléka p"vodci alimentárních infekcí a intoxikací. Prokázali jsme, že n která stáda dojnic jsou infikována p#evážn lidskými biovary Staphylococcus aureus, což dokládá reálnost uvedeného nebezpe$í a stejn tak nebezpe$í infekce mlé$né žlázy t mito patogeny. Hygienický režim dojení dále vyžaduje, aby si doji$i p#ed dojením obnažili ruce po lokty, sejmuli náramkové hodinky a prsteny a umyli si ruce mýdlem. Náramkové hodinky a prsteny mohou zp"sobit poran ní. Infikovaná poran ní rukou doji$" jsou závažným zdrojem infekce mlé$né žlázy.
8
Toaleta mlé!ných žláz p"ed dojením. Rozlišuje se suchá, polosuchá, mokrá toaleta a p#íprava s dezinfekcí struk" p#ed dojením. Prevence mastitid zp"sobovaných environmentálními p"vodci akcentuje použití suché a polosuché p#ípravy. Suchá toaleta praktikovaná v zahrani$í smotkem d#evité vlny se v našich podmínkách neosv d$ila. P#íprava s dezinfekcí struk" p#ed dojením spo$ívá v oddojení prvních st#ik", v dezinfekci struk" pono#ením do dezinfek$ního p#ípravku. Po minimáln 30 sekundové expozici se ot#ou struky papírovou ut rkou. Je to zp"sob p#ípravy $asov náro$ný, a proto není b žný. V našich podmínkách v kontrolovaném pokuse bylo zjišt no, že pro omezení bakteriální kontaminace syrového mléka je to postup mén ú$inný než polosuchá p#íprava papírovou ut rkou smo$enou v dezinfek$ním p#ípravku. Jako nejefektivn jší v omezování bakteriální kontaminace struk" se projevila polosuchá toaleta. Polosuchá toaleta se provádí u málo zne$išt ných mlé$ných žláz vyždímanou ut rkou p#edem smo$enou v roztoku schváleného dezinfek$ního p#ípravku a zahrnuje: oddojení prvních st#ik" mléka ot#ení základny struk", t la struk" a zejména hrot" struk" ut rkou smo$enou v roztoku dezinfek$ního p#ípravku. Mokrá toaleta se praktikuje jen u siln zne$išt ných mlé$ných žláz, zahrnuje: Omytí základny struk" a struk" ut rkou smá$enou horkou vodou (cca 45 °C)' z v dra nebo z hadicového post#ikova$e. .Oddojení prvních st#ik" mléka. Osušení struk" vyždímanou ut rkou p#edem smo$enou v roztoku dezinfek$ního p#ípravku, do$išt ní vn jšího ústí strukového kanálku. Je nep#ípustné provád t toaletu mlé$né žlázy sprchováním z post#ikova$e, nebo% tak dochází k zmok#ení zasrst ného povrchu vemene a ke kontaminaci struk" environmentálními bakteriemi ze stékající kalové vody.Uvedené operace se provád jí u každé dojnice bezprost#edn za sebou. 'et zec operací kon$í nasazením dojicí soupravy. Pokud se používá voda z v dra, m ní se nápl! (cca 2 l) po každém použití. Používají se jednorázové ut rky nebo, p#i polosuché toalet , jednorázové ut rky smo$ené v dezinfek$ním p#ípravku a p#ed použitím vyždímané. Z uvedeného je z#ejmé, že hygienický režim dojení omezuje možnost, aby se ná#adí a ruce doji$e uplat!ovaly jako vektory p#enosu bakteriálních p"vodc" kontagiózních mastitid. Použití polosuché toalety je významným prost#edkem prevence mastitid zp"sobovaných environmentálními bakteriemi. Vlastní dojení P#i oddojování prvních st#ik" mléka se posoudí, zda dojená mlé$ná žláza nevykazuje p#íznaky zran ní nebo zán tu. Takto postižené žlázy ($tvrt vemena) se dojí odd len , sekret se vylu$uje z dodávky k mlékárenskému zpracování. Do lé$ebného zákroku zv roléka#em se poran né struky zevn ošet#í, zán tem stižené žlázy se frekventn vydojují (nejlépe každé dv hodiny). V pr"b hu dojení doji$ kontroluje, zda nedošlo ke spadnutí dojicí soupravy. Spadenou soupravu o$istí tekoucí vodou a pak teprve znovu nasadí. Pokud dojicí stroj není vybaven automatickým snímáním dojicích souprav, doji$ dbá, aby nedocházelo k p#edojování. Dojicí soupravu snímá po p#erušení podtlaku.
9
Po sejmutí dojicí soupravy doji$ ihned dezinfikuje hroty struk" pono#ením do dezinfek$ní nádobky nebo sprejem. Již v šedesátých letech minulého století bylo prokázáno, že dezinfekce struk" po dojení snižuje výskyt nových infekcí mlé$ných žláz p"vodci kontagiózních mastitid o 50 %. Stala se obecn používaným prvkem technologické prevence. Pro omezování výskytu mastitid zp"sobovaných environmentálními bakteriemi má však jen omezený význam. Sanitace dojicích za"ízení Má význam pro omezování možnosti, aby se struková návle$ka uplat!ovala jako vektor pasivního p#enosu bakteriálních p"vodc" mastitid. Základní její význam však spo$ívá v omezování bakteriální kontaminace syrového mléka. Bylo totiž prokázáno, že hlavním zdrojem bakteriální kontaminace syrového mléka je nedokonale vy$išt ný a dezinfikovaný dojicí stroj. Je tomu tak proto, že plocha tohoto za#ízení, která p#ichází do styku s mlékem je zna$ná (#ádov v desítkách m2) a vnit#ní povrch je $lenitý. Dále pak proto, že zbytky mléka jsou ideálním živným substrátem pro pomnožování bakterií. Rozlišuje se: denní sanitace: manuální o$išt ní povrchu dojicích za#ízení, automatická sanitace výplachem a cirkulací týdenní sanitace: manuální o$išt ní povrchu dojicích za#ízení, manuální do!išt ní t žko !istitelných míst vnit"ního povrchu, automatická sanitace výplachem a cirkulací m sí!ní sanitace provádí se jen u potrubních dojicích stroj" ur$ených pro dojení ve stáji: výplach podtlakového rozvodu alkalickými p"ípravky. P"ípravky používané k sanitaci dojicích za"ízení mohou být jednoduché nebo kombinované. Jednoduché p#ípravky obsahují bud' jen $isticí nebo jen dezinfek$ní složku, kombinované ob složky. P#ípravky používané k sanitaci d líme dále na zásadité a kyselé. Zásadité p#ípravky odstra!ují organické látky (tuky, bílkoviny). Kyselé, látky anorganické (mlé$ný nebo vodní kámen). Aktivními složkami zásaditých $isticích p#ípravk" jsou: hydroxid sodný, soda kalcinovaná, fosfore$nan sodný normální, hexametafosfore$nan sodný, vodní sklo sodné. Aktivními složkami kyselých $isticích p#ípravk" jsou kyseliny: dusi$ná, chlorovodíková, sírová, mraven$í, peroctová a sulfamová. Dezinfek$ní složkou je obvykle aktivní chlor. V tekutých p#ípravcích pov tšin chlornanu sodného.
fosfore$ná, ve form
Bylo prokázáno, že nejú$inn jší je denní st#ídání kyselého a alkalického p#ípravku. Nap#. ráno alkalický, ve$er kyselý. Je však t#eba dbát, aby nedošlo k jejich smíchání.
10
Postup !išt ní a dezinfekce kombinovanými p"ípravky zahrnuje: výplach za#ízení vlažnou vodou cirkula$ní $išt ní a dezinfekci výplach studenou vodou Proces sanitace musí být zahájen co nejd#íve po ukon$ení dojení. Nejrozší#en jším zp"sobem sanitace je sanitace kombinovanými p#ípravky. N kte#í výrobci programují záv re$ný výplach za#ízení studenou pitnou vodou až t sn p#ed následující dojení. Dosahuje se tak úspory vody. Tento postup lze p#ipustit jen p#i dokonalé rozpustnosti ú$inných látek p#ípravku.Odložením výplachu dochází k jejich p#isychání. Proces sanitace kon$í vždy výplachem za#ízení vodou. Aby se proces sanitace neznehodnotil, je pro sanitaci bezpodmíne$n nezbytná pitná voda. Voda s nevyhovujícími mikrobiologickými znaky bakteriáln kontaminuje vnit#ní plochy dojicího za#ízení. Nejzávažn jší d"sledky má kontaminace koliformními bakteriemi. Nedostate$ný výplach dojicího za#ízení p#ed dojením m"že být p#í$inou výskytu reziduí inhibi$ních látek (reziduí sanita$ních p#ípravk"). Pro ú!innost sanitace je limitující: koncentrace ú$inných složek dodržení p#edepsané teploty dodržení doby expozice Aby se co nejvíce potla$ila nespolehlivost lidské obsluhy, používají se tzv. sanita$ní automaty, kde celý proces sanitace #ídí programovatelný technologický procesor. Navíc tato za#ízení bývají vybavena topnými t lesy pro doh#ev sanita$ního roztoku p#i cirkulaci. Mnohdy však dávkování sanita$ního p#ípravku bývá ponecháno obsluze. Je proto t#eba varovat p#ed p#ekra$ováním ú$inné koncentrace sanita$ního p#ípravku. Hrozí poškození zejména pryžových sou$ástí dojicího za#ízení rozleptáním. Ohrožena jsou i $idla, pokud jsou v systému použita. Nedodržení ú$inné koncentrace sanita$ního p#ípravku, teploty a doby expozice snižuje sanita$ní ú$innost nebo $iní proces sanitace neú$inným. Automatické režimy sanitace nemohou samy o sob udržet dokonalou $istotu dojicích za#ízení. Proto je nezbytné p#ed každou automatickou sanitací provést manuální o$išt ní povrchu dojicích jednotek kartá$i a tekoucí vodou. Sanita$ní p#ípravky použitelné k sanitaci dojicích za#ízení musí být na seznamu p#ípravk" schválených Státní veterinární správou &R. Poslední aktualizace: &erven 2007 Copyright (c) Dušan Ryšánek. All rights reserved
11
