Technické znalectví Soudní inženýrství
Historický vývoj Potřeba vzniku soudního znalce vznikla rozvojem činnosti člověka, kdy v soudním řízení se dosáhlo úrovně, která již nebyla pro soudce postižitelná. Proto byli k soudnímu řízení přizváni odborníci – znalci. Prvnímu zapojování odborníků do soudních procesů začíná v 16. stol. pro potřeby inkvizice. Na přelomu 18. a 19. stol. dochází vlivem technického rozvoje k potřebě přivolání odborníka. V tomto období dochází k přejetí „znaleckého posudku“ jako ke svědecké výpovědi. První seznamy stálých soudních znalců jsou již z roku 1787. Největší rozvoj soudního znalectví byl na přelomu 19. a 20. stol. Znalecký posudek je vyčleněn jako samostatný druh soudních důkazů., což bylo uzákoněno v trestním řádu roku 1873.
Prvním oborem soudního znalectví bylo soudní lékařství. V období let 1918 – 1949 existovalo již u nás několik souběžně vedených seznamů soudních znalců pro: Ø Odhad nemovitostí a exekuční řízení Ø Odhad věcí movitých daných do veřejné dražby Ø Pro řízení konkurzní a vyrovnávací Ø Pro vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah Ø Pro zkoumání lodních vorových nehod a škod p ři plavbě po Vltavě a Labi Ø Pro vyšetřování železničních nehod Ø Pro znalectví v dani z obohacení Zvlášť byly vedeny soudně lékařské rady.
Současná úprava znalecké činnosti v ČR Celá problematika je nyní komplexně řešena zejména zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a prováděcí vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. Ve znění vyhlášek č.11/1985 Sb., č.184/1990Sb. a č.77/1993Sb.
Znalecké obory Seznamy znalců jsou vedené u krajských soudů a ústředně jsou vedeny na ministerstvu spravedlnosti. Člení se do 49 oborů, které mohou být dále rozvity na různá odvětví. Znalec může mít uvedenu specializaci.
Výchova technických znalců Podmínky pro jmenování soudního znalce jsou uvedeny v § 4 zákona č.36/1967Sb. Zákon předpokládá speciální výuku pro znaleckou činnost. Důležitým momentem se zde stává odpovědnost za kvalitu znalce Usnesením vlády ze dne 12.10.1966 byl dán úkol ministerstvu školství „zabezpe čit na vysokých školách počínaje šk. r. 1967/68 postgraduální studium soudních znalců v oboru silničního provozu“
Byl navržen jednotný systém znalců, který obsahoval:
výchovy
soudních
Studium technické znalectví – základní studium pro jmenování. Průběžné zvyšování a ověřování kvalifikace znalců – zvyšování kvalifikace Vědecká výchova – pro pracovníky ústavů soudního inženýrství Znalecká činnost ústavů – úprava podmínek kvalifikace pracovníků ústavů pro podávání znaleckých posudků
Pojem a právní úprava znalecké činnosti
Jmenování znalců Funkci znalce uděluje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu (podle bydlišt ě znalce). Ke jmenování znalce dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování, které zákon stanovuje čtyři: československé (nyní tedy české) státní občanství (tuto podmínkou může v odůvodněných případech prominout ministr spravedlnosti), potřebné znalosti a zkušenosti v oboru; přednost mají uchazeči, kteří absolvovali speciální výuku pro znaleckou činnost, pokud v oboru taková výuka je zřízena, osobní vlastnosti takové, aby dávaly předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti, souhlas uchazeče se jmenováním.
Po jmenování skládá znalec slib do rukou toho, kdo jej jmenuje. „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestraně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost a skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl“.
Složením slibu potvrdí znalec svým podpisem v knize slibů znalců. Po složení slibu obdrží znalec listinu o jmenování, která obsahuje: Ø jméno a příjmení znalce a jeho bydliště, Ø základní obory příp. odvětví a specializace, v nichž je oprávněn znaleckou činnost vykonávat, Ø datum složení slibu a pořadové číslo, pod nímž je složení slibu vyznačeno v knize slibů, Ø podpis předsedy krajského (městského) soudu nebo ministra spravedlnosti, který znalce jmenoval.
Současně se jmenovací listinou obdrží znalec potvrzení k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Jedná se v postatě o kruhové gumové razítko, které má uprost řed malý státní znak a dokola druhopisem obsahuje jméno znalce a rozsah v němž je oprávněn znaleckou činnost provádět.
Znalecký deník Je důležitým dokladem o celé činnosti znalce. Na jeho základě lze kdykoliv ověřit jeho vytížení, dodržování lhůt, zdanění odměn apod.znalecký deník je rozdělen do 10 sloupců, které obsahují následující údaje: Pořadové číslo, orgán vyžadující úkon, datum, předmět úkonu, datum provedení, počet hodin účtovaných státním orgánem, úhrnná účtová odměna náhrady nákladů, výše p řiznané odměny a náhrady nákladů, den proplacení odměny a výloh, poznámky.
Odpovědnost a pojištění znalce, mlčenlivost Trestní odpovědnost znalce upravuje trestní zákon č. 140/1961 Sb. Trestní právo procesní upravuje zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb.
Mezi možné skutkové podstaty týkající se znalecké činnosti lze zařadit: Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø
Zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence Pletichy při veřejné soutěži, dražbě Zkrácení daně Nekalá soutěž Porušování autorských práv Úplatkářství Zasahování do nezávislosti soudu Pohrdání soudem Poškozování cizích práv Podvod
Odpovědnost znalce za škodu upravuje občanský zákoník a občanský soudní řád jako procesní předpis. Předpoklady odpovědnosti za škodu jsou: Ø protiprávní úkon Ø škoda Ø příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a škodou Ø příp. zavinění Obecná odpovědnost je konstruována s použitím presumpce zavinění.
Pojištění znalce zavedla v roce 1995 jako první pojišťovna Slavia, a.s. Praha jako první pojišt ění profesní odpovědnosti soudních znalců, odhadců a tlumočníků. Toto pojištění může mít formu základního nebo doplňkového pojištění
Znaleckým slibem se znalec zavazuje mj. zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu znalecké činnosti (§ 6 odst. 2 zákona č.36/1967 Sb.). Zachování mlčenlivosti platí i v případech, kdy žalovaná strana napadá znalce formou pomluv. Znalec nesmí na svoji obhajobu jak v soukromých tak pracovních kruzích se k případu vyjadřovat a obhajovat se zveřejněním důležitých faktů posudku.
Prvotní znalecké úkony
Ustanovení znalce k podání posudku Příslušný státní orgán, který znalce v řízení ustanovil, vymezí znalci jeho úkol, případně i formu znaleckého posudku dle právních předpisů: • •
Zákon o znalcích a tlumočnících 36/1967 Sb. Vyhláška ministerstva spravedlnosti 37/1967 Sb. Dále může příslušný státní orgán, v mezích stanovených zákonem, stanovit znalci lhůtu ve které má stanovený úkol provést. V naléhavých případech může žádat spěšné provedení posudku.
Zkoumání možné podjatosti znalce Znalec nemůže podat posudek v případě, že by mohla vzniknout pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo jejich zástupcům. Tím je zajištěna nestrannost posudku a záruka znalci, že v budoucnu nevzniknou pochybnosti o ovlivnění řízení posudkem.
1. Poměr k projednávané věci může spočívat v tom, že: • Znalec je sám poškozený trestným činem, • Znalec je sám účastníkem řízení (kupující, prodávající, reklamuje apod.) 2. Poměr k orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupců se rozumí: – – – – –
příbuzenským vztahem, vztahem druha k družce, úzký přátelský vztah, nepřátelský vztah, vztah zaměstnance a zaměstnavatele,
Pokud je znalec požádán o vypracování znaleckého posudku občanem nebo organizací musí sám zvážit zda může posudek vypracovat z již uvedených důvodů nebo zda vypracováním posudku nevznikne nebezpečí soudního stíhání blízkým příbuzným, sobě nebo osobám v přátelském vztahu. Znalec může ze stejných důvodů odmítnout vypracování posudku i pro státní orgán.
Oborová příslušnost znalce Vypracování posudku by měl provést znalec ve svém oboru, odvětví příp. specializaci, pro kterou je jmenován a to i v případě, že je v tom oboru odborníkem. Pokud by byl pro vypracování posudku, mimo obor jmenování, osloven osobou nebo organizací, musí tento úkon odmítnout. Vypracování posudku za nedodržení výše uvedených kritérií by mohlo mít za následek zmatečnost řízení. Náklady spojené s řízením by mohli být po znalci požadovány k úhradě. V této souvislosti by měl znalec také zvážit zda vypracování posudku svou náročností odpovídá jeho kvalifikaci.
Lhůta k podání znaleckého posudku • Státní orgán stanovuje znalci lhůtu pro vypracování posudku, kterou dle zákona musí se znalcem projednat.
• Pokud dojde ke stanovení lhůty bez předchozího projednání a lhůta je příliš krátká, musí tento fakt znalec oznámit zadávajícímu státnímu orgánu a navrhnout reálné možnosti řešení. • Nedodržením dohodnutých časových lhůt může být znalec pokutován nebo mu může být zkrácena odměna za znalecký posudek až na polovinu. • Znalec musí ohlásit objednavateli posudku případné překážky, které se vyskytli a brání vypracování znaleckého posudku ve stanovené lhůtě.
Úplnost a technická přijatelnost podkladů • V trestně právním řízení obdrží znalec všechny podklady k podání posudku od orgánu činného v trestním řízení. • V občanskoprávním řízení poskytuje podklady soud. Ve výjimečných případech může soud znalci poskytnout celý spis. Soud také uloží za povinnost všem ú častníkům řízení, poskytnout znalci potřebné podklady.
Nejvhodnější je, když si znalec vypracuje přehled spisu na jehož základě vypracuje tzv. předběžný posudek. Tímto postupem by měl znalec již při zahájení znaleckého úkonu zjistit jaké podklady bude potřebovat. Znalec může použít také jiných podkladů než jsou ve soudním spise, ale musí doložit pramen z nějž čerpal. Všeobecně se jedná o vědecké práce a publikace
Technická přijatelnost podkladů Situace kdy podklady jsou úplné, ale nejsou technicky přijatelné může nastat z několika příčin: • nepřijatelnost z hlediska souladu se skutečností, • nepřijatelnost podkladů navzájem, • nepřijatelnost pro rozpor s přírodními zákony.
