TECHNICKÁUNIVERZITA V LIBERCI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2010
ŠECOVÁ Adriana
1
Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Tělesné výchovy
Katedra:
Studijní program: M7503 Učitelství pro 2. stupeň základní školy Tělesná výchova - Zeměpis
Studijní obor
Ženský fotbal v České republice Women´s football in Czech Republic Frauenfußball in der Tschechischen Republik
Diplomová práce: 2010–FP–KTV– 239 Autor:
Podpis:
Adriana ŠECOVÁ Adresa: Albrechtice 154 463 31, Chrastava Vedoucí práce: Mgr. Jiří Kříž
Počet stran
slov
obrázků
tabulek
pramenů
85
17194
6
8
35
V Liberci dne: 23.4.2010
2
3
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.121 / 2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji – li diplomovou práci nebo poskytnu – li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL, v tomto případě má TUL právo ode mě požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na tvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce.
V Liberci dne 23.4.2010
Adriana Šecová
4
Poděkování
Ráda bych zde poděkovala všem, kteří mi pomohli při realizaci mé diplomové práce a poskytli mi cenné rady a připomínky. Mé díky patří zejména: •
panu Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky
•
panu Ing. Dušanu Žovincovi za odborné rady ohledně tréninkových plánů
•
paní Bc. Jitce Klimkové za poskytnuté informace ohledně tréninkových plánů
•
paní Evě Haniakové za poskytnutí materiálů a fotografií k historii ženského fotbalu
•
odborným asistentům Katedry tělesné výchovy za vše, co pro mě během studia udělali a čemu mě naučili Další díky patří celé mé rodině, která mi byla oporou nejen během
přípravy této diplomové práce, ale i po celou dobu studia.
5
Ženský fotbal v České republice Šecová Adriana
DP–2010
Vedoucí DP:Mgr.J.Kříž
Anotace V diplomové práci charakterizuji ženský fotbal, shrnuji jeho historický vývoj ve světě a u nás. Zabývám se rozdíly mezi ženou fotbalistkou a mužem fotbalistou. Analyzuji fotbalové soutěže žen v České republice. Píši zde o mezinárodních turnajích jako je Mistrovství světa, Mistrovství Evropy, Olympijských hrách a o ženském poháru UEFA. Zmiňuji se o nejznámější české hráčce Pavlíně Ščasné, nejznámější české rozhodčí Dagmar Damkové a jediné české trenérce s profi licencí Jitce Klimkové. V poslední řadě zde porovnávám tréninkový proces v České republice s tréninkovým procesem ve Švédsku a USA. Zusammenfassung- Frauenfußball in der Tschechischen Republik In
der
Diplomarbeit
haben
wir
ein
Beispiel
des
Jahrestrainingsprogramms gebildet, das für die Frauenerstligamannschaft bestimmt ist, die Fußball in Tschechien spielt. In der Diplomarbeit charakterisieren wir hier den Frauenfußball, fassen wir
seine
historische
Entwicklung
zusammen,
beschreiben
wir
die
gegenwärtige Sportausrüstung der Fußballspielerinnen. Wir analysieren die Frauenfußballwettkämpfe
in
Tschechien.
Wir
erwähnen
internationale
Turniere, wie die Weltmeisterschaft und die Europameisterschaft, die Olympischen Spiele und Uefa-Cup der Frauen. Wir erwähnen die bekannteste tschechische Spielerin Pavlína Ščasná, die bekannteste Schiedsrichterin Dagmar Damková und die einzige Trainerin mit der Profi-Lizenz Jitka Klimková.
6
Schließlich und endlich ich vergleiche den Trainingplan in die Tschechische Republik mit den Trainingplan im Schweden und USA. Summary- Women´s football in Czech Republic In the thesis I characterize women´s football and I summarize its historical development in the world and in the Czech republic.I deal with the differences between a woman football player and a man football player. I analyze the women´s football competitions in the Czech republic. In this thesis I write about the international tournaments as the World championships, the Europe championships, the Olympic games and the Women´s UEFA. I mention the most famous Czech player Pavlína Ščasná, the best known Czech referee Dagmar Danková and the only trainer with a professional licence Jitka Klimková. At the conclusion I compare the football training in the Czech republic with the football training in the Sweden and USA.
7
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................10 1 CÍLE ......................................................................................................................................11 2 FOTBAL................................................................................................................................12 2.1 CHARAKTERISTIKA FOTBALU ...........................................................................................12 2.2 HISTORIE SVĚTOVÉHO FOTBALU ......................................................................................15 2.3 HISTORIE ČESKÉHO FOTBALU ...........................................................................................15 3 INTERSEXUÁLNÍ ROZDÍLY VE FOTBALE .................................................................17 3.1 ANATOMICKO-FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI ......................................................................17 3.1.1 Růst těla...................................................................................................................17 3.1.2 Kosterní soustava ....................................................................................................18 3.1.3 Svalová soustava .....................................................................................................18 3.1.4 Oběhová soustava ...................................................................................................19 3.1.5 Dýchací soustava.....................................................................................................19 3.1.6 Tuky (lipidy) ............................................................................................................19 3.1.7 Bazální metabolismus..............................................................................................20 3.1.8 Pohlavní soustava ...................................................................................................20 3.2 PSYCHO-SOCIÁLNÍ ODLIŠNOSTI ........................................................................................21 3.3 SPECIFIKA TRÉNINKU DÍVEK A ŽEN ..................................................................................21 3.3.1 Kondiční příprava ...................................................................................................22 3.3.2 Vytrvalost ................................................................................................................23 3.3.3 Síla...........................................................................................................................24 3.3.4 Rychlost ...................................................................................................................25 3.3.5 Flexibilita ................................................................................................................26 3.4 ROZDÍLY VE ZRANĚNÍ MUŽŮ A ŽEN ..................................................................................27 4 HISTORIE ŽENSKÉHO FOTBALU .................................................................................29 4.1 HISTORIE ŽENSKÉHO FOTBALU VE SVĚTĚ .........................................................................29 4.1.1 Počátky....................................................................................................................29 4.1.2 Počátky organizovaného fotbalu do I. světové války...............................................29 4.1.3 Fotbal žen v období I. světové války........................................................................30 4.1.4 Fotbalový klub Dick Kerr´s ladies ..........................................................................30 4.1.5 Fotbal žen po 2. světové válce.................................................................................31 4.2 HISTORIE ŽENSKÉHO FOTBALU V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................32 4.2.1 Počátky....................................................................................................................32 4.2.2 Období po 2. světové válce......................................................................................34 4.2.3 Turnaj O perníkové srdce Mladého světa................................................................35 4.2.4 Historie nejznámějších klubů v České republice .....................................................39 5 MEZINÁRODNÍ TURNAJ V ŽENSKÉM FOTBALE.....................................................41 5.1 MISTROVSTVÍ SVĚTA........................................................................................................41 5.2 MISTROVSTVÍ EVROPY.....................................................................................................42 5.3 OLYMPIJSKÉ HRY .............................................................................................................43 5.4 ŽENSKÝ POHÁR UEFA.....................................................................................................43 6 SOUČASNÝ STAV V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................45 6.1 SOUTĚŽE ŽEN V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................45 6.1.1 Republikové soutěže ................................................................................................45
8
6.1.2 národní soutěže, česká část .....................................................................................46 6.1.3 Národní soutěže, moravská část ..............................................................................49 6.2 REPREZENTACE ČESKÉ REPUBLIKY ..................................................................................50 6.3 VÝZNAMNÉ ŽENY VE FOTBALE.........................................................................................51 6.3.1 Pavlína Ščasná – fotbalistka (Obr. 4) .....................................................................51 6.3.2 Dagmar Damková – rozhodčí (Obr. 5) ...................................................................54 6.3.3 Jitka Klimková – trenérka (Obr. 6) .........................................................................57 6.4 ROZHODČÍ ŽENY ..............................................................................................................58 7 ROČNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN...........................................................................................59 7.1 TEORETICKÝ ZÁKLAD PRO ROČNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN ......................................................59 7.1.1 Roční tréninkový cyklus- mikrocyklus .....................................................................59 7.1.2 Krátkodobý plán – mikrocyklus...............................................................................63 7.1.3 Tréninková jednotka ................................................................................................63 7.2 ROZBOR ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO PLÁNU ŽEN V ČESKÉ REPUBLICE ...............................67 7.3 ROZBOR ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO PLÁNU ŽEN VE ŠVÉDSKU ...........................................72 7.4 ROZBOR ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO PLÁNU ŽEN V USA ...................................................75 7.5 KOMPARACE ROČNÍCH TRÉNINKOVÝCH PLÁNŮ ................................................................76 ZÁVĚR .....................................................................................................................................80 POUŽITÁ LITERATURA......................................................................................................83
9
ÚVOD Fotbal se v posledních letech stává fenoménem nejen pro muže, ale i pro ženy. V dnešní době hraje fotbal kolem 26 miliónů žen a dívek po celém světě a každý desátý fotbalista na světě je žena. Ženský fotbal se vyvíjí každým dnem, proto fotbal již v žádném případě nemůžeme nazývat ryze mužským sportem. Toto téma jsem si vybrala, jelikož jsem sama aktivně několik let fotbal hrála v klubu FK Krásná Studánka, tudíž mám k fotbalu velmi blízko. Z důvodu zranění jsem ale fotbalovou kariéru musela ukončit. Po rekonvalescenci mi bylo nabídnuto, abych se stala fotbalovou rozhodčí. Dnes funguji tímto způsobem již deset let. Třetím rokem vlastním mezinárodní odznak FIFA jako asistentka rozhodčího a zatím mým největším úspěchem bylo semifinále mistrovství Evropy do 19 let. Na knižním trhu nenajdeme publikaci, která se zabývá ženským fotbalem a jeho historickými souvislostmi. Proto musím říct, že shánění historických pramenů nebylo úplně jednoduché a inspirovalo mě k vytvoření této diplomové práce, kde shrnuji nejen historii, ale i veškeré soutěže žen v České republice. Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabýváme historií fotbalu ve světě i u nás, mapujeme ženské ligové týmy v České republice. Zabýváme se rozdíly mezi ženou fotbalistkou a mužem fotbalistou. Druhá část je zaměřena prakticky a srovnávám zde tréninkový proces v České republice s tréninkovým procesem ve světě a zamýšlím se nad důvody, proč stále nemůžeme konkurovat světovému ženskému fotbalu.
10
1 CÍLE Hlavní cíl této práce je vytvořit ucelený přehled o ženském fotbale u nás a ve světě a porovnat tréninkový plán žen v České republice s tréninkovým plánem v zahraničí.
Pro splnění hlavního cíle jsme stanovili tyto dílčí cíle: •
Shrnout historický vývoj ženského fotbalu ve světě i u nás
•
Najít odlišnosti ve fotbale žen a mužů
11
2 FOTBAL 2.1 Charakteristika fotbalu Fotbal je sportovní, týmová, branková hra a patří v naší republice k těm nejoblíbenějším. Na profesionální úrovni je i faktorem ekonomickým a politickým, může ale také sloužit jako vhodná forma aktivního odpočinku a zábavy v rámci rekreačních a rekondičních aktivit. Herní zatížení je určováno objemem, intenzitou a složitostí činností v průběhu utkání. Objem zatížení je dán délkou utkání a velikostí hřiště, je součtem herních činností jednotlivce, kombinací a standardních situací v průběhu řešení obranných a útočných fází. Intenzita zatížení je charakterizována nepravidelným střídáním všech jejich stupňů (maximální, submaximální, střední a mírné).Ty jsou ovlivňovány důležitostí utkání, kvalitou týmů a hráčů, postem hráče a zapojováním konkrétního hráče do určitých herních situací. Složitost zatížení hráče v utkání vyplývá z obsahu jeho celkové činnosti, z nepřetržitých nároků na hráče především z hlediska vnímání a rozhodování při rozhodování herních činností (Votík, 2007). Současné pojetí hry je charakterizováno neustálým zvyšováním požadavků na objem a intenzitu herních činností v utkání při současně se zvětšující složitosti. Hráč má na uskutečnění herních činností stále méně času i prostoru. Fotbal současnosti je stále náročnější i z psychologického hlediska. Hráč musí pohotově reagovat na neustále se měnící situace, rychle se rozhodovat a tvůrčím způsobem individuálně nebo ve spolupráci s ostatními spoluhráči řešit herní úkoly (Votík, 2007). Fotbal hrají dvě družstva po 11 hráčích, z nichž jeden je brankář. Hráči se od sebe liší různobarevnými dresy a odlišnými čísly na zádech. Cílem této hry je dopravit fotbalový míč do soupeřovi branky. Vítězem utkání je družstvo,
12
které dosáhlo více branek. Není-li dosaženo žádné branky, nebo dosáhnou-li obě družstva stejného počtu branek, je výsledek utkání nerozhodný. Jestliže pravidla soutěže stanovují, že po utkání, nebo po dvojutkání hraném systémem doma-venku, musí být znám vítěz utkání, mohou být pro určení vítěze utkání použity pouze postupy schválené IFAB, tedy: • Jiné počítání branek dosažených na hřišti soupeře • Prodloužení doby hry • Kopy z pokutové značky Role hráčů na hřišti jsou pevně dané. Podle toho, kde se pohybují a jakou činnost vykonávají, se rozdělují na útočníky, hráče střední řady neboli záložníky a obránce. Útočná řada Větší počet útočníků vede k posílení ofenzivy a k zatraktivnění hry. Křídelní útočníci musí ovládat obcházení soupeře, být dostatečně rychlí s míčem, dobře spolupracovat, precizně přihrávat z křídla i umět střílet. Střední útočník s dynamickými předpoklady se dobře orientuje v osobních soubojích, zabíhá na dlouhé přihrávky za obranu a dobře se orientuje ve střeleckých situacích. Po ztrátě míče musí všichni začít plnit obranné úkoly. Středová řada Plní variabilně různé úkoly s jasným rozdělením, kdo se zapojuje do útoku a kdo zůstává při vlastním útočení v defenzivním postavení a organizuje defenzivní činnost. Společně plní spojení mezi obrannou a útočnou řadou po celé hloubce i šířce hřiště. Musí tvořit hru, přesně rozehrávat míče, uvolňovat se pro přihrávky, podporovat koncové hráče a být schopni útočnou akci zakončit i z větší vzdálenosti. Po ztrátě míče zabezpečují soudržnost v obraně, přesouvají se směrem k míči, napadají soupeře s míčem a vykrývají prostor do hloubky proti průnikovým přihrávkám.
13
Obranná řada Obránci jsou ve spolupráci s brankářem zodpovědní za zabezpečení defenzivy proti útoku středem pokutového území i z křídelních prostorů. Vzájemně se zajišťují, jeden z nich koordinuje celou obranu. Krajní obránci se zapojují do útoku přes křídelní pozice, přihrávají středovým i koncovým hráčům a nabíhají do volných herních prostor i ve fázi zakončování útoku. Brankář Požadavky související se změnami pravidel i pojetím hry jsou na brankáře mnohem vyšší, než tomu bylo dříve. Brankář vedle svých specifických činností v brance a v pokutovém území plní roli „zajišťovače“ při vysunuté obraně a zachytává všechny míče směřující za linii obrany i mimo pokutové území. Je vždy v takovém postavení, aby se mohl včas vrátit do branky, především při střelách z větší vzdálenosti. Na zpětné přihrávky od spoluhráče reaguje pohotově a rychle rozehrává míč do stran, případně daleko vpřed (Buzek, 1999). Hráči se řídí platnými pravidly fotbalu, která vydává ČMFS. Na to, aby byla pravidla během zápasu dodržována, dohlížejí tři rozhodčí- hlavní rozhodčí a dva asistenti rozhodčího. Hlavní rozhodčí dbá na to, aby byla dodržována pravidla fotbalu. Měří dobu hry, přeruší hru, pokud dojde k porušení pravidel a je oprávněn trestat hráče pomocí žluté a červené karty dle povahy přestupku. Asistenti rozhodčího pomocí praporku signalizují pokud míč celým objemem opustí hrací plochu, dále přestupky v situacích, o kterých mají lepší přehled než rozhodčí, ofsajd hráče (Kureš, 2008). Ženský fotbal je kolektivní sport a má shodné znaky s mužským fotbalem, ze kterého vznikl. Platí pro něj stejná pravidla jako pro mužský, i když tomu nebylo vždycky tak. Původně byla hrací doba v ženském fotbale 2x40 minut. Poté UEFA nařídila hrát ženský fotbal dle podmínek stanovených v soutěži mužů. Od roku 1993 neexistuje žádná modifikace pro ženský fotbal a
14
ženský i mužský fotbal se řídí stejnými pravidly vydanými ČMFS. Jedinou odlišností od fotbalu mužského je fakt, že v utkání žen lze střídat čtyři hráčky, v mužském fotbale lze střídat pouze tři hráče.
2.2 Historie světového fotbalu Fotbal vznikl z prastarých míčových her, s nimiž se setkáváme již ve třetím tisíciletí před našim letopočtem. Například v Číně panovník používal míčové hry pro zvýšení tělesné připravenosti svých vojáků. Pravidla se bohužel nedochovala. Víme jen, že míč byl kožený, vyplněný peřím nebo vlasy a hrálo se nohama i rukama (Choutka, 1963). První zprávy o fotbale ze středověku pocházejí z Francie, Itálie a především z Anglie. Míčové hry podobné fotbalu byly součástí výchovy a studia na školách. 1840 - datum vzniku původních pravidel 1863 - v Londýně založen první fotbalový svaz na světě „Football Association“ 1871 - vznikla nejstarší pohárová soutěž – Anglický pohár. 1872 - První mezistátní utkání mezi Anglií a Skotskem bylo sehráno v Glasgow 1904 - v Paříži založena mezinárodní fotbalová federace FIFA 1908 - fotbal oficiálně na Olympijských hrách v Londýně, vítěz Anglie 1930 - první Mistrovství světa v Uruguaji, vítěz Uruguaj 1954 - založena evropská unie fotbalových asociací UEFA 1968 - první Mistrovství Evropy v Itálii, vítěz Itálie
2.3 Historie českého fotbalu V Čechách a na Moravě se fotbal začal hrát koncem 19. století. Mezi nejstarší kluby patří SK Slavie Praha a AC Sparta Praha. 1887 - první fotbalové utkání v Roudnici nad Labem 1897 - vydána pravidla fotbalu v českém jazyce (přeložil Rössler-Ořovský)
15
1901 - vznik Českého svazu fotbalového ČSF 1921 - založena Česká asociace fotbalová ČSAF 1922 - ČSAF oficiálně přijata do FIFA 1954 - vstup do UEFA 1993 - vznik Českomoravského fotbalového svazu ČMFS Úspěchy: 2. místo na MS v Itálii 1934 2. místo na MS v Chile 1962 2. místo na OH v Japonsku 1964 1. místo na ME v Jugoslávii 1976 1. místo na OH v Moskvě 1980 3. místo na ME v Itálii 1980 2. místo na ME v Anglii 1996 3. místo na ME v Portugalsku 2004
16
3 INTERSEXUÁLNÍ ROZDÍLY VE FOTBALE V nesmírném množství sportů muži a ženy soutěží na stejné úrovni To znamená, že obě pohlaví používají stejné časomíry, stejné vzdálenosti, stejná pravidla atd. A tak trenéři ženských týmů přijímají mnoho z tělesných tréninkových činností používaných u mužů. Problémem je to, že zatímco hra a pravidla jsou stejná, fyziologie každého pohlaví je rozdílná a proto co funguje u mužů, nemusí být účinné pro ženy, nebo ještě hůř, trénink může ve skutečnosti vést u žen ke zranění. Profesionální fotbalista může naběhat během 90 minutového zápasu 10-12 km a fotbalistka 8,5 km, ale u některých hráček bylo zaznamenáno, že uběhnou více než 10 km, podobně jako muži. A tak ženy s nižší celkovou kapacitou mohou pokrýt stejnou vzdálenost jako muži, ale aby to dokázaly, musejí hrát s vyšší intenzitou. Muži mohou hrát na úrovni 75-80% své kapacity, ale ženy k pokrytí 10 km musí hrát na úrovni 80-85% své kapacity (Bahr, 2008).
3.1 Anatomicko-fyziologické odlišnosti Anatomické
a
fyziologické
rozdíly
žen
a
mužů
jsou
jedny
z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují odlišné předpoklady pohybu, nutné k dosažení odpovídající výkonnosti v kopané. Rozdíly ve fyzické výkonnosti žen a mužů začínají od puberty. Specifické odchylky od sportovního tréninku mužů jsou dány především schopnostmi a možnostmi ženského organismu, které vyplývají z jeho anatomické stavby, fyziologických a psychologických odlišností ve srovnání s muži. 3.1.1 Růst těla Od narození jsou chlapci obvykle těžší a větší než děvčata. První rok života se vyznačuje velmi rychlým růstem, kdy růstové tempo v kojeneckém věku je nejprudší v celém růstovém období po narození. Do konce čtvrtého měsíce se porodní hmotnost kojence zdvojnásobí a do konce dvanáctého měsíce se ztrojnásobí. Růstové tempo se v druhém roce zpomaluje a od začátku
17
čtvrtého roku nastupuje pomalé, pravidelné a plynulé. Období první vytáhlosti dítěte je na začátku mladšího školního věku, kdy chlapci jsou do deseti let stále větší a těžší než dívky. Období druhé vytáhlosti nastává ve starším školním věku. Vyznačuje se urychleným růstem a vzniká vývojová nerovnost mezi dívkami a chlapci. Mezi 10-12 rokem začíná u dívek puberta a jsou vyšší a těžší než chlapci. Růst zastavuje nástup menstruace a dívky dosáhnou své maximální výšky mezi 16-17 rokem. U chlapců nastává puberta o dva roky později. Kolem 14. roku jsou opět těžší a vyšší než děvčata a rostou až do 18.20. roku. V dospělosti jsou ženy asi o 13 cm menší a váží o 13–18 kg méně než muži (Machová, 2005). 3.1.2 Kosterní soustava Soustava kosterní je pasivní pohybový aparát a spolu s příčně pruhovanými svaly, které se k ní připojují, umožňuje pohyb těla a jeho částí. Kosti se vyvíjejí z chrupavčitého nebo vazivového základu. Růst kostí do délky ustává u dívek kolem 16. roku a u chlapců kolem 18. roku. Muži mají díky působení pohlavních hormonů silnější, delší (stehenní, lýtková) a větší (lopatka, obratle, zápěstí) kosti. Pouze kostra pánve ženy je širší jak kostra pánve muže (Machová, 2005). Ženy mají slabší vazy a volnější klouby, což umožňuje větší rozsah pohybu. Mají menší úhel krčku k ose stehenní a větší příčný odstup lopat pánevních pozměňuje působení páky při přenášení svalové síly v oblasti pánve do dolních končetin, čímž jsou znevýhodněny při běhu (Machová, 2005). 3.1.3 Svalová soustava V předškolním věku se vyvíjejí hlavně velké svaly. Od šestého roku se začíná vyrovnávat nepoměr ve vývoji velkých a malých svalů. V mladším školním věku postupuje vývoj a jeho zdokonalování. Ve starším školním věku svalstvo značně mohutní a zpřesňuje se pohybová koordinace. V dospělosti mají muži svaly mohutněji vyvinuté než ženy, a proto jsou místa úponu na kostech nápadnější. Svaly u žen tvoří asi 30-35 % celkové hmotnosti těla (u
18
mužů asi 40-45 %), jsou méně pevné a méně vhodné pro silové výkony. Výkonnost žen je zhruba o čtvrtinu menší než u mužů. V silových výkonech dosahuje 50-70 % mužských hodnot, v rychlostních a vytrvalostních je asi na 60-85 % těchto hodnot, ale v obratnosti jsou ženy lepší než muži (Seliger, 1983). 3.1.4 Oběhová soustava Po svalech a kostech je krev třetí nejtěžší část těla. Celkový objem krve u dospělého člověka je 4,5-6 litrů (7-10 % celkové tělesné hmotnosti). Ženy mají zhruba o 10% méně krve. Podíl erytrocytů (červených krvinek) na objem krve udává hematokrit, kdy u mužů jsou krvinky ze 42-52 % zastoupeny v krvi, u žen ze 37-47 %. Krev se skládá z krevních buněk (červené a bílé krvinky, krevní destičky) a z krevní plazmy. Nejdůležitější součástí jsou červené krvinky, které přenášejí kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý z tkání do plic. Jejich počet v 1 mm3 krve je stálý a je kolem 5 milionů u mužů a 4,5 milionů u žen (Seliger, 1983). Funkcí srdce je udržovat cirkulaci krve v cévách. V porovnaní s velikostí těla je srdce žen menší a má menší systolický objem, tedy nižší čerpací sílu. Tlak u žen bývá o něco nižší než u mužů (Machová, 2005). 3.1.5 Dýchací soustava Zajišťuje nám výměnu plynů, kdy při vdechu získáváme ze vzduchu kyslík, při výdechu se zbavujeme oxidu uhličitého a vodních par. Dechová frekvence v klidu u dospělých lidí je asi 16 dechů za minutu u mužů, u žen 18 dechů. Dospělý člověk vdechne 0,5 litru vzduchu během jednoho nádechu a asi 8 litrů za minutu. Vitální kapacita plic u mužů činí přibližně 4,5 litru a u žen 3,5 litru. Kromě pohlaví závisí na hmotnosti, výšce, věku a trénovanosti (Seliger, 1983). 3.1.6 Tuky (lipidy) Tuky jsou v těle součástí buněk jako jejich stavební materiál, nebo se ukládají v podkožním vazivu a kolem orgánů do zásob. Zásobní tuk je rezervou
19
energie a při nedostatečném přísunu živin v potravě se uvolňuje a spotřebovává. Nadměrná zásoba se stává obtížnou a snižuje tělesnou výkonnost. V průměru mají ženy o 25 % více tuku a nejvíce se jim ukládá v bocích a v dolní polovině těla (Seliger, 1983). 3.1.7 Bazální metabolismus Jedná se o metabolismus nutný k udržení základních životních funkcí. Velikost látkové přeměny závisí na různých podmínkách, a to na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a výšce, na fyzické práci. Ženy jej mají za stejných podmínek asi o 5-7 % nižší než muži. V dospělosti u žen dosahuje kolem 5500 kJ/24 hodin a u mužů přes 6000 kJ/24 hodin. Při tělesné a duševní aktivitě se metabolismus zvyšuje (Seliger, 1983). 3.1.8 Pohlavní soustava Její hlavní funkcí je rozmnožování. Skládá se z pohlavních žláz a přídatných pohlavních orgánů. Ženské pohlavní žlázy – vaječníky - produkují dva typy hormonů: estrogeny a progesteron. Estrogeny podmiňují vývoj druhotných pohlavních znaků a růst pohlavních orgánů. Dále způsobují v pubertě uzavírání růstových štěrbin kostí, tím brzdí růst kostí do délky, stimulují kostní buňky osteoblasty, jejichž hlavní funkcí je mineralizace kostí. Sportovní výkon dívek a žen především ovlivňuje menstruační cyklus. Začíná u dívek mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem. V době menstruace se doporučuje zcela individuální přístup, jelikož sportující ženy často trpí v tomto období bolestmi břicha a hlavy, podrážděností, únavou. Mužské pohlavní žlázy – varlata - produkují pohlavní hormon testosteron. Testosteron se začíná tvořit na začátku puberty chlapců, ovlivňuje růst a vývoj zevních i vnitřních pohlavních orgánů, druhotných pohlavních znaků a pohlavních buněk. Kromě toho působí na tvorbu bílkovin ve všech tkáních a ovlivňuje tak větší rozvoj svalstva u mužů (Machová, 2005).
20
3.2 Psycho-sociální odlišnosti Fotbal klade vysoké nároky na psychiku hráček, neboť oplývá rozmanitostí a proměnlivostí sportovních podnětů. Předpokladem je vysoká přizpůsobivost psychiky nejrůznějším vlivům vnějšího prostředí, tvořivé uplatňování pohybových schopností a herních návyků na základě anticipování úmyslu soupeřek i spoluhráček. Ženy jsou zpravidla více citlivé na tyto vnější podněty (Votík, 2007). Obecně se v charakteristice sportovkyň uvádí, že jsou labilnější, senzitivnější, snadno podléhají náladám a depresivním stavům při neúspěchu. Motivují se hůře než chlapci. Ženy také víc přenášejí do sportu osobní problémy. Je třeba s nimi citlivě pracovat, zvážit každé slovo, kritické i povzbudivé, které u žen zanechá větší stopy než u mužů. Ženy mají mnohem křehčí psychiku než muži. Zatímco u mužů má vnitřní rozpoložení třicetiprocentní vliv na předvedený výkon, u žen je to až padesát pět procent. Je velice důležité umět se svými svěřenkyněmi vycházet a nedostávat je pod přílišný tlak. Ženy jsou velice citlivá stvoření a nemůžete je vystavovat nějakému nátlaku a neustále na ně zvyšovat hlas (Žovinec, 2006).
3.3 Specifika tréninku dívek a žen Po dobu školního věku, zvláště do 12 let, neexistují žádné výraznější rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Proto je v dnešní době běžnou praxí, že dívky a chlapci žákovského věku trénují a hrají společně za jeden tým. Trenéři by při plánování přípravy a vedení tréninkové jednotky u dívek tohoto věku měli respektovat především věkové zvláštnosti svých svěřenkyň. Tato specifika se odrážejí jak ve sféře psychiky, tak v oblasti tělesného rozvoje. Trénink by se měl odvíjet se zřetelem na konkrétní hráčky. Cílem tréninku je v tomto období získání vztahu ke sportu, rozvoj rychlosti a explozivní síly a osvojení potřebného množství dovedností (Fajfer, 1988).
21
Rozdíly pozorujeme v průměru od 12 let V tomto věku dochází mezi chlapci a dívkami k rozdílům fyzickým i psychickým a je třeba při jejich trénování brát do úvahy jejich individuální zvláštnosti a specifika (Fajfer, 1988). Od 14 let dochází opravdu ke značným rozdílům mezi chlapci a děvčaty. Je to věk, kdy dívky již mohou hrát za ženské ligové týmy. Trenér musí volit k těmto
zvláštnostem
odpovídající
formy,
metody
a
prostředky.
Nerespektování těchto odlišností mezi dívkou a chlapcem může vést až k poškození organismu hráčky (Votík, 2007). 3.3.1 Kondiční příprava Kondiční příprava je považována za jednu ze složek tréninku, která se primárně zaměřuje na ovlivnění pohybových schopností. Je tedy nezbytná pro realizaci techniky a taktiky a rozvíjí také psychickou odolnost na únavu a stresové podmínky. Úkolem kondiční přípravy je všestranný tělesný rozvoj, stimulace specifických motorických schopností a jejich využití při realizaci techniky, zvyšování zatížitelnosti organismu a taky prevence zranění. Bartůňková (2006) uvádí ve své publikaci srovnání výkonnosti žen v poměru výkonnosti mužů takto: Výkonnost u žen
(výkon muže = 100 %)
Vytrvalost
60 – 80 %
Rychlost
50 – 85 %
Síla
50 – 70 %
Flexibilita (zejména ohebnost)
106 %
Nabírání kondice skutečně pro většinu hráček není zábavou. Je to dlouhý a náročný proces. Kondiční příprava hodně souvisí s psychikou hráček, především s jejich vůlí. O vůli hráček lze hodně zjistit při kondičních testech. Některé hráčky zvládnou test, protože jsou výborně kondičně připraveny a fit.
22
Některé překonají sami sebe a jdou i přes bolest. Jsou ale i takové, které testy nezvládnou. Buď nejsou dostatečně připraveny, nebo vzdají boj sami se sebou (Žovinec, 2005). Současný stav kondice českých hráček v porovnání s evropskou či světovou elitou je žalostný. Značně za nejlepšími týmy zaostáváme. Dokazuje to porovnání kondičních testů reprezentantek České republiky s testy nejvyspělejších fotbalových zemí světa. Dokazuje to i situace na hřišti. Chybí nám především rychlost bez míče i s míčem, výbušná síla a vytrvalost. Ke konci utkání českému týmu většinou dochází síly. Příčinou je nízká trénovanost jak v mládežnickém období, tak i v dospělosti. Tréninkové jednotky nemají dostatečnou intenzitu a hráčky se individuálně kondičně připravují jen minimálně (Klimková, 2009). 3.3.2 Vytrvalost Vytrvalost je schopnost provádět déletrvající pohybovou činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou po stanovenou dobu nebo vzdálenost. Je to schopnost organismu odolávat únavě. Trénink vytrvalosti
lze
uskutečnit
pomocí
metod
nepřerušovaného
anebo
přerušovaného zatížení (Dovalil, 2008). Vytrvalost ve fotbale není tedy pouze vydržet tempo zápasu od začátku až do konce, je to taky schopnost běžet opakovaně co nejvyšší rychlostí bez dlouhého odpočinku, či měnit rychlost a směr pohybu. Současný světový ženský fotbal je charakterizován vysokou intenzitou po dobu celého utkání (Klimková, 2009). Pro trénink vytrvalosti dívek je ve světě jednou z nejpoužívanějších tréninkových metod metoda přerušovaného zatížení, tzv. intervalová metoda. Interval zatížení se střídá s odpočinkem. Interval zatížení by měl být od 10 sekund do 15 minut, dle toho, který typ vytrvalosti zrovna chceme trénovat. Interval odpočinku souvisí s intenzitou a délkou zatížení. Odpočinek je velmi
23
důležitý pro obnovu sil. Většinou se jedná o odpočinek aktivní, kdy se dívky protahují, uvolňují svaly, vyklusávají, procvičují techniku s míčem. Další metodou tréninku především dlouhodobé vytrvalosti je metoda nepřerušovaného zatížení. Vzhledem k tomu, že se v České republice hráčky 1. a 2. ligy na hřiště dostanou v průměru dvakrát až třikrát týdně, je důležitý individuální trénink. Jedná se buď o metodu rovnoměrnou (souvislou), tedy běh nízkou až střední intenzitou po dobu 25–60 minut, nebo metodu střídavou. Intenzita běhu se plánovaně mění. Střídá se tedy nízká intenzita s vysokou. Typickým příkladem střídavé metody je tzv. fartlek, kde intenzita běhu se mění dle subjektivních pocitů. Je to jinak řečeno hra s rychlostí, která by měla trvat opět 25–60 minut. Hráčky by se sami měly donutit k tomu, že kromě tréninku na hřišti budou trénovat vytrvalost individuálně i mimo hřiště, nejlépe 2 x až 3 x v týdnu (Klimková, 2009). 3.3.3 Síla Síla patří k rozhodujícím faktorům sportovního výkonu a ovlivňuje úroveň dalších pohybových schopností. Jedná se o pohybovou schopnost překonávat, udržovat nebo brzdit odpor svalovou kontrakcí při dynamickém (délka svalu se mění) nebo statickém režimu (délka svalu se nemění, mění se pouze napětí ve svalu) svalové činnosti. Trénink síly patří k základním součástem kondičního tréninku. V současné tréninkové praxi většiny sportů je mu věnována maximální pozornost. Pro sportovního pedagoga nepatří trénink síly mezi jednoduché úkoly. Na jedné straně odborně vedené posilování pozitivně ovlivňuje organizmus sportovců, vytváří předpoklady pro zvyšování sportovní výkonnosti a prodloužení sportovní kariéry, na straně druhé chyby, kterých se trenéři a jejich svěřenci při posilování dopouštějí, mají za následek stagnaci sportovní výkonnosti a především vážné zdravotní problémy spojené s přerušením sportovní přípravy, eventuelně s předčasným ukončením sportovní kariéry (Klimková, 2009).
24
Trénink síly „jádra“ těla (core training) je v současném ženském fotbale hodně preferovaný. „Jádro“ představuje systém svalů, které kontrolují a stabilizují pohyb pánve a přilehlých oblastí, svalstvo kolem páteře a podle řady autorů také svalstvo pletence ramenního. Uvedené oblasti jsou klíčové pro přenos energie z velkých svalových skupin na menší, přenos silových účinků z dolní části těla na horní („jádro“ = převodovka mezi horními a dolními končetinami) a pro produkci síly. Maximálně jsou zapojeny např. při akceleracích. Stabilní jádro má vliv na kontrolu pohybu (konkrétně kontrolu pohybu těžiště vůči opoře), což je předpokladem koordinované činnosti končetin, adekvátní pohybové reakce v nečekaných situacích a prevencí zranění. Vytváří silovou bázi pro pohyb končetin při realizaci specifických pohybů, je důležitým předpokladem realizace rychlých pohybů se změnou směru nebo různých formách hodů a úderů. Má rovněž vliv na absorpci sil, tj. tlumení při dopadech, chytání předmětů apod.), držení těla, polohu vnitřních orgánů a tím oběhové a dýchací funkce. Tréninkem zaměřeným na „jádro“ těla dochází k zlepšování stabilizace páteře a pánve pomocí statických a dynamických cvičení, a k zvyšování jejich odolnosti vůči únavě. Trénink síly u dívek se v současné době ve světě čím dál tím více prosazuje. Užitek rozvoje síly je totiž enormní. Jak po stránce zdravotní, fyzické, tak i psychologické. Ženy se pak cítí daleko silnější a sebevědomější. Důkazem je reprezentační tým Spojených států amerických, silově nejlépe vybavený tým světa. Bývalá úspěšná kapitánka a později i trenérka americké reprezentace April Heinrichs potvrdila, že trénink síly je nezbytnou součástí tréninku každé fotbalistky. Především v přípravném období by se dívky měly věnovat rozvoji síly hodně intenzivně (Klimková, 2009). 3.3.4 Rychlost Rychlost je schopnost konat pohybovou činnost bez odporu nebo s malým odporem co nejrychleji. Jde o činnost maximální intenzity, vyžadující vysokou koncentraci volného úsilí. Rychlostní schopnosti jsou geneticky
25
nejvíce podmíněny, podíl dědičnosti činí 70-80 %. Rychlost se dělí na rychlost reakční a akční. Reakční rychlostní schopnost je schopnost co nejrychlejšího zahájení pohybu na různé podněty (např. vizuální, sluchové, dotekové). Akční rychlostí se rozumí rychlost realizace pohybu. Při tréninku rychlosti platí následující pravidla. Většinou se trénink rychlosti zařazuje na začátek hlavní části tréninkové jednotky, kdy je sportovec odpočatý a má prohřáté a uvolněné svalstvo. Cvičit by měl s maximálním úsilím, koncentrovaný, motivovaný, a měl by zvládat techniku běhu. Pro trénink rychlosti se nejčastěji používá metoda opakování. Doba cvičení 10–15 s, počet opakování v sérii 3-5, počet opakování v tréninkové jednotce do dvaceti. Mezi jednotlivými sériemi zařazujeme interval odpočinku 2-5 minut. Při poklesu rychlosti trénink ukončíme (Dovalil, 2008). 3.3.5 Flexibilita Flexibilita (pohyblivost) je schopnost vykonávat pohyby v plném kloubním rozsahu. Je předpokladem efektivní svalové činnosti, tedy správného a hospodárného vykonávání pohybu. Může hodně ovlivnit učení a účinnost techniky, rozvoj síly, rychlosti a koordinace. Je prevencí přetížení, zranění a opotřebování svalů, kloubů, chrupavek a šlach. Strečink zařazujeme hlavně do úvodní a závěrečné fáze tréninkové jednotky. Důležitá část protahování je správnost dýchání a koncentrace na cvičení (Dovalil, 2008). Flexibilita u žen je poměrně snadno trénovatelná. Ženy mohou dosahovat větší kloubní pohyblivosti než muži. Nejlepších výsledků je dosahováno při každodenním tréninku. Cviky by se měly vybírat dle individuálních specifik (nepoužívat cviky, kdy pociťujeme bolest) a dle požadovaného výkonu (Dovalil, 2008).
26
3.4 Rozdíly ve zranění mužů a žen Mezi muži a ženami nejsou jen rozdíly fyziologické a fyzické, ale jsou též rozdíly v typech zranění. Kotníky a kolena jsou dvě nejčastější lokalizace zranění, poté jsou jen malé rozdíly při přehledu deseti nejčastějších zranění (viz tab. č. 1). Zkoumanými subjekty byli 12-18letí hráči a hráčky ze Severní Karolíny v USA (Bahr, 2008).
Tab. č.1: Zranění u mužů a žen dle lokalizace Muži %
Ženy %
Celkem %
Hlezno
22
29
24,7
Koleno
15,3
16,3
15,7
Bérec/lýtko
9,3
7
8,4
Hlava
6,1
7,1
6,5
Noha
6,3
3,8
5,3
Tvář/nos
5,6
3,9
5
Přední stehno
4,4
4
4,2
Zápěstí
4,1
4
4
Záda
3,7
4,4
4
Zdroj: Bahr, 2008
Většina trenérů by se mohla zajímat, kolik zranění lze očekávat během typické sezony. V tabulce je odhad počtu zranění na tým a sezonu pro muže a ženy (tab. č. 2). Navíc jsou uvedeny relativní poměry počtu zranění mužů a žen. Například relativní poměr zranění kotníku je 1,5. To znamená, že ženy si zraní své kotníky 1,5 krát častěji než muži. Z tabulky vyplývá, že jsou ženy zraněny mnohem častěji než muži (Bahr, 2008).
27
Tab. č. 2: Odhad počtu zranění u mužů a žen Muži
Ženy
Ženy/muži
Hlezno
0,78
1,2
1,5
Koleno
0,54
0,65
1,2
Bérec/lýtko
0,33
0,28
0,85
Hlava
0,22
0,29
1,3
Noha
0,22
0,15
0,68
Tvář/nos
0,2
0,16
0,78
Přední stehno
0,15
0,16
1
Zápěstí
0,14
0,16
1,1
Záda
0,13
0,18
1,3
Všechna zranění
3,5
4
1,1
Zdroj: Bahr, 2008
28
4 HISTORIE ŽENSKÉHO FOTBALU 4.1 Historie ženského fotbalu ve světě 4.1.1 Počátky Ženy hrají fotbal od samého počátku, kdy tato hra vznikla. Existují záznamy, že již v letech 220–25 př.n.l. ženy hrály pradávnou verzi této hry. Záznamy jsou dochovány v podobě fresek, na kterých jsou vyobrazeny ženské postavy hrající tuto hru. Záznamy o prvních fotbalových zápasech mezi ženami v Evropě pochází ze 12. století z Francie a Anglie. Ženy se účastnily tzv. „Davových her“. Tyto hry neměly jasně daná pravidla. Vesměs šlo o kombinaci rugby, fotbalu a volného stylu. Další záznamy o fotbale žen pochází z konce 18. století ze Skotska. Záznamy popisují zápas mezi vdanými a svobodnými ženami. Tyto zápasy se později staly místní tradicí (Macho,1999). 4.1.2 Počátky organizovaného fotbalu do I. světové války První organizovaný zápas se datuje do devadesátých let 18. století. Ve Skotsku se tehdy konal zápas mezi vdanými ženami a svobodnými slečnami a přilákal přibližně 10 000 diváků. První zápas v moderní ženské kopané o kterém se dochovaly alespoň nějaké zprávy, se konal v Inverness ve Skotsku v roce 1888 a opět proti sobě stanuly vdané ženy a svobodné dívky. Na konci 19. století v Anglii a ve Skotsku přibývalo neformálních vesnických zápasu mezi vdanými a svobodnými ženami a fotbal získával stále víc na své popularitě. V roce 1894 vznikl na střední škole v Brightonu první dívčí fotbalový klub. Ten ovšem poté, co ředitelka obdržela stížnosti rodičů, musel být rozpuštěn (Williamson, 1991). Roku 1892 se v Glasgow uskutečni první oficiální ženský zápas pod záštitou Skotského fotbalového svazu (SFA). Tato událost se ovšem nesetkala
29
s kladným ohlasem a mnozí hleděli na ženskou kopanou s odporem. Panovalo přesvědčení, že fotbal žen ohrožuje kulturní i historickou hodnotu ryze mužského sportu. 4.1.3 Fotbal žen v období I. světové války Principy, které předpokládaly, že se žena vdá a bude pracovat v domácnosti a vychovávat děti, se rozpadly s novými požadavky, které kladla na ženy válečná práce. První světová válka byla ideálním obdobím znamenajícím pro ženy vstup do oblastí života, ze kterých byly předtím vyloučeny. S odchodem mužů do války musely zastat práci i za ně (Lopez, 1997). Velký počet žen se živil manuální prací. Na venkově přebíraly ženy polní práce po svých mužích, kteří odešli do války a ve městech pracovaly v továrnách. Spousta z nich se snažila uniknout ze světa práce a myšlenek na válku. Ideální formou rozptýlení byla týmová hra – fotbal. V Anglii byl během války položen základní kámen k vytvoření ženské kopané. V blízkosti továren vznikalo mnoho týmů. Do roku 1921 jich bylo kolem 150, které hrály pravidelné zápasy (Williamson, 1991). Mimo Anglii se ženská kopaná rozvíjela také ve Francii, kde v roce 1917 vznikla Francouzská federace ženského sportu (FSFSF), která uspořádala národní šampionáty v plavání, basketbalu a také v kopané. Roku 1918 založila FSFSF ženský fotbalový tým. Roku 1921 se v Paříži konala mezinárodní soutěž žen mezi Anglií a Francií v atletice a ve fotbale. 4.1.4 Fotbalový klub Dick Kerr´s ladies Roku 1917 byl založen v anglickém Prestonu ženský fotbalový tým Dick Kerr´s ladies, který byl v té době bezpochyby největším, nejlepším a nejúspěšnějším. Název vznikl podle majitelů továrny, kde byl tým založen, W.B.Dicka a Johna Kerra.
30
Tým přitahoval davy diváků a sehrál řadu charitativních zápasů proti spoustě podobných týmů po celé Anglii. Peníze získané za prodej vstupenek byly použity na pomoc charitě a rodinám mužů padlých ve válce. V roce 1920 sehrály Angličanky první mezistátní zápasy proti Skotsku. Bylo jich pět a celkem je navštívilo 70 000 diváků, což potvrdilo rostoucí trend ženského fotbalu ve Skotsku. DKL lámaly rekordy v divácké návštěvnosti, počtu branek, vydělaných peněz i vzdálenostech, které musely kvůli těmto zápasům urazit (Lopez, 1997). DKL odehrály celkem 828 zápasů a do historie se jich zapsalo hned několik. První sehrály 26. prosince 1920 v Liverpoolu proti týmu z Lancashire – St.Helen´s Ladies. Tento zápas navštívilo neuvěřitelných 53 000 diváků. Další zápas se odehrál 16. prosince 1920 a byl to vůbec první ženský zápas hraný v noci (Williamson, 1991). Prudký rozmach ženského fotbalu v Anglii rozezvučel poplašné zvony na fotbalovém svazu v Londýně. Na ženský fotbal se začalo pohlížet jako na reálnou hrozbu mužské profesionální hře a proti tomu se muselo začít něco dělat. A tak v prosinci roku 1921 zakázal řídící orgán kopané v Anglii hrát ženám fotbal na neuvěřitelných 50 let (Williamson, 1991). 4.1.5 Fotbal žen po 2. světové válce Jakési znovuzrození ženského fotbalu začalo až v 50.letech 20.století. Tento sport se stal opět populární, zejména mezi mladými dívkami nejen v Evropě, ale i v USA, kde byla v roce 1951 vytvořena první organizovaná ženská liga. Období 70. let se vyznačuje vznikem velkého množství národních a regionálních fotbalových federací. Mezi hlavní fotbalové země se tehdy řadila ČSSR a NDR (Kelišová, 1990). Důležitým datem byl listopad 1969, kdy byl v Anglii vytvořen ženský fotbalový svaz (WFA). Roku 1971 zrušil svůj zákaz z roku 1921.
31
Osmdesátá léta znamenají pro ženský fotbal další rozmach. V roce 1971 se hraje organizovaný fotbal žen již ve 34 zemích světa. Itálie se stává první zemí s profesionálními hráčkami, i když jen se smlouvami na částečný úvazek. Zde se také koná první neoficiální Mistrovství světa. Vítězem se tehdy stalo Dánsko před 35 000 diváky. Devadesátá léta povznesla ženský fotbal na oficiální úroveň. Roku 1980 byla jmenována Komise žen při UEFA a roku 1986 Ženský výbor FIFA. Konec století sebou přináší rozvoj ženského fotbalu v Africe, jižní a střední Americe, kde se roku 1991 pořádá první mistrovství.
4.2 Historie ženského fotbalu v České republice 4.2.1 Počátky U nás začala hrát dívčí kopanou děvčata v Brně v roce 1934. Základ oddílu vytvořily hráčky házené SK Židenice, které po dvouleté přípravě na různých hřištích a loukách zakotvily ve Spartě Brno. Dostaly klubovní členské průkazky a byly přijaty i Československou fotbalovou asociací jako rovnoprávné partnerky mužské kopané. Brzy však musela brněnská Sparta průkazy vrátit, jelikož se konzervativním funkcionářům nelíbilo, že by měl být ženský fotbal zařazen do svazu mužské kopané (Macho, 2006). Brněnské fotbalistky se však nevzdaly. Ze Sparťanek se stalo samostatné družstvo s názvem 1. čsl DFK Brno. Vzhledem tomu, že doma neměly soupeřky, musely se poohlédnout v zahraničí a nejblíže bylo Rakousko (Macho, 2006).
32
Obr. č.1: Hráčky 1.čsl DFK Brno před utkáním ve Vídni Zdroj: Macho, 1999
Roku 1936 se ve Vídni utkaly s hráčkami Austria Vídeň (Viz obr. 1). Poté přijely do Brna hráčky FC Wien, Rapid, Vindobona a brněnské fotbalistky zajely několikrát k odvetnému utkání do Vídně (Viz obr. 2). Ve své vlasti nemohly hrát a ani trénovat na hřištích klubů organizovaných ve svazu kopané. Pronajímaly si k utkání hřiště stadionu DTJ v Brně za Lužánkami a trénovaly opět na pláccích a loukách.
Obr. č.2: Hráčky 1.čsl DFK Brno před utkáním ve Vídni Zdroj: Hunt, 2006
33
V Brně vznikl i další klub Slávia Husovice – Brno a fotbalistky se chystaly k zájezdu do Jugoslávie. Jugoslávky byly hráčky na vysoké úrovni. S HŠK Zagreb sehrály brněnské hráčky několik propagačních utkání. To se psal rok 1938. Druhá světová válka udělala škrt přes další plány československých fotbalistek. Už neměly šanci dostat se během války do zahraničí a tak postupně ukončovaly činnost. 4.2.2 Období po 2. světové válce Na své znovuzrození si počkal ženský fotbal až do roku 1966. Začalo to tím, že se v lednovém čísle sportovního deníku Stadion objevil obrázek mladé Švýcarky ve fotbalovém dresu a kopačkách. Tato dívka se rozhodla požádat Švýcarský fotbalový svaz o dovolení hrát kopanou i za dorost, jelikož ji doposud hrála za žáky. Její obrázek s krátkou legendou probudil vzpomínky brankářky 1. Čs. DFK Brno, která napsala vzpomínky do týdeníku Mladý svět. Touto brankářkou byla Libuše Drahovzalová (viz obr. 3), která se velmi angažovala v ženském fotbale a postarala se o jeho obrodu po druhé světové válce.
. Obr. 3: Libuše Drahovzalová Zdroj: Hunt, 2006
34
Její dopis časopis Mladý svět otiskl i s výzvou, aby se oddíly dívčí kopané přihlásily redakci Mladého světa. Výsledek překvapil. Přihlásilo se na sedmdesát oddílů a tak vznikl turnaj s názvem „ O perníkové srdce Mladého světa“ 4.2.3 Turnaj O perníkové srdce Mladého světa •
1. ročník - 1966 Zúčastnilo se 26 týmů. Turnaj se odehrál na tréninkovém hřišti Slávie.
Nejmladší hráčkou byla desetiletá Hanka Slámová. Finále, kde hrála Sparta se Slávií, sledovalo 3500 diváků a Slávie zde vyhrála 1:0. O třetí místo se nehrálo z důvodu časové tísně, střílelo se jen deset pokutových kopů, na které vyhrál „Zbytek ČSSR“ nad Bohemians 6:4. Pokutové kopy řídila Sylva Grégrová, naše první ženská rozhodčí •
2. ročník – 1967 Zúčastnilo se 27 týmů. Na závěrečnou část přišlo tolik diváků, že se
zbytek turnaje musel dohrát na hlavním stadionu Slávie. Vítězství obhájila Slávie. V průběhu turnaje se oddíly na Moravě domluvily na první pravidelné soutěži – moravské lize. První předsedkyní byla již zmiňovaná Libuše Drahovzalová z Brna. Ten samý rok se již v Čechách hrály dvě soutěže – středočeská a východočeská. •
Vynechaný ročník – 1968 Tento rok se turnaj „ O perníkové srdce Mladého světa“ nekonal
vzhledem k srpnovým událostem roku 1968. Na Moravě postupně vznikaly další soutěže a byl založen Svaz dívčí kopané na Moravě se sídlem v Brně. •
3. ročník – 1969 Tento ročník byl pro ženský fotbal velmi významný. Do této doby se
hrály krajské soutěže téměř po celé republice. Chyběla pouze soutěž středočeská a severočeská.
35
Dne 25.ledna se v Brně konala 1. celostátní konference dívčí kopané. Výsledkem bylo usnesení vést soustředěný boj o legalizaci dívčí kopané v rámci Československé tělovýchovné obce. Tento rok byly v Čechách založeny: 1. liga, dvě skupiny 2. lig a středočeská divize, čímž se do pravidelných soutěží zapojilo kolem 60 družstev a další desítky hrály mimo soutěž při různých turnajích. Ke třetímu ročníku turnaje „O srdce Mladého světa“ se přihlásilo 64 družstev. Tak velký počet přihlášených družstev vedl k nutnosti zavedení kvalifikace na turnaj. Vítězem turnaje se opět staly hráčky Slávie Praha. •
4. ročník – 1970 31. ledna měla dívčí kopaná své první legální zasedání v Praze, na němž
byl zvolen nový výbor Svazu dívčí kopané. Do vývoje ženského fotbalu zasáhla také samotná UEFA, která vydala nařízení všem fotbalovým svazům, aby daly prostor k vytvoření podsekce ženského fotbalu. 4. ročník turnaje vstoupil do historie této soutěže svou medializací. Došlo k prvnímu přímému televiznímu přenosu ze zápasu ženského utkání. Poprvé se na turnaji objevili známé osobnosti jako J. Bohdalová, R. Brzobohatý nebo E. Hrubeš. Vítězství na turnaji opět obhájily hráčky Slávie. •
5. ročník – 1971 První ročník kdy fotbalistky Slávie své vítězství přenechaly hráčkám
Dukla ZPA Prešov. •
6. ročník – 1972 Tento turnaj se těšil obrovské divácké přízni. Všechny hráčky, které se
zúčastnily turnaje získaly na památku trička. Vítězem se stala opět Slávia Praha.
36
•
7. ročník – 1973 Po celou dobu turnaje byli hosty sportovní novináři, kteří se o ženské
kopané vyjadřovali velice kladně, i když někteří viděli ženské utkání poprvé v životě. Vítězkami se staly hráčky čerstvě přejmenovaného klubu Slávia IPS Praha. •
8. ročník – 1974 Tento turnaj se těšil obrovskému mediálnímu zájmu. Již několik desítek
minut po posledním zápase byl vytištěn bulletin se všemi výsledky, názory trenérů a dalšími fakty. Na některých zápasech byl přítomen Josef Bican. Vítězkami se staly hráčky Slávia IPS Praha. •
9. ročník – 1975 Fotbal žen byl na výsluní, nacházel podporu i u mužských týmů. Tento
fakt dokládá i obětavý přístup fotbalistů z Ústí nad Orlicí, kde se 9. ročník konal. Hráči sehráli všechna svá utkání na hřišti soupeřů, jen aby měly ženy trávník v dobrém stavu. I tentokrát zvítězily fotbalistky Slávia IPS Praha. •
10. ročník – 1976 Tento rok byla ženská komise zařazena pod fotbalový svaz. Došlo
k reorganizaci, počet družstev v 1. lize byl snížen a druholigová soutěž byla zrušena úplně. Dá se říct, že od chvíle, kdy Český fotbalový svaz přijal fotbalistky pod svá křídla, začal počet oddílů dramaticky klesat. Ubývalo fotbalistek a lidí, kteří se snažili pro ženskou kopanou něco udělat. Turnaj „O perníkové srdce Mladého světa“ měl podle původního plánu tímto ročníkem skončit, ale již v průběhu turnaje se pořadatelé a zástupci Mladého světa rozhodli, že turnaj zachovají. Vítězkami se tentokrát staly hráčky Sparta ČKD Praha.
37
•
11. -24. ročník, v letech 1977–1990 (Viz tab. 3) Tab. 3: Turnaj v letech 1977-1990 Ročník
Rok
Vítěz
11
1977
Slávia IPS Praha
12
1978
Slávia IPS Praha
13
1979
Sparta ČKD Praha
14
1980
Sparta ČKD Praha
15
1981
Sparta ČKD Praha
16
1982
Sparta ČKD Praha
17
1983
Slávia IPS Praha
18
1984
Sparta ČKD Praha
19
1985
Slávia IPS Praha
20
1986
Sparta Praha
21
1987
Finsko
22
1988
Slávia IPS Praha
23
1989
Výběr do 23 let
24
1990
Sparta Praha
Zdroj: Vlastní
11. ročník je významný hlavně účastí zahraničního celku NDR. 16. ročník se stal originální v tom, že se odehrával současně ve 3 městech a 2 republikách – v Holiči na Slovensku, v Hodoníně a Dubňanech. 17. ročníku se zúčastnilo více oddílů ze zahraničí, jmenovitě z NDR, Jugoslávie, Polska a Finska. Po tomto ročníku začíná věhlas turnaje slábnout a 19. ročníku se zúčastnilo pouze 8 družstev, z nichž 4 byly zahraniční. 20. ročník vstoupil do historie rekordní diváckou návštěvou. Finále mezi Spartou a Slávií sledovalo tehdy 5 tisíc diváků. 21. ročník turnaje poprvé vyhrály hráčky zahraničního celku a to reprezentantky Finska. Na 22. ročníku pořadatelé vyvinuli úsilí, aby se turnaje zúčastnilo co nejvíce hráček ve věku 23 let. Bylo stanoveno, že
38
v každém družstvu b mělo být alespoň 6 takových hráček. Byl vytvořen tým „23“ složený z dívek stejného věku. Tento tým vyhrál 23. ročník turnaje. 24. ročník byl poslední, jelikož se účastnilo stále méně domácích celků. Problémy se nepodařilo vyřešit a tak 24. ročník poháru „ O srdce Mladého světa“ byl opravdu tím posledním. 4.2.4 Historie nejznámějších klubů v České republice Slávia Praha Ženské družstvo Slávie vzniklo v roce 1966, prakticky pár hodin před začátkem turnaje „ O srdce Mladého světa“. První oficiální oddíl ženského fotbalu byl ve Slávii ustanoven v únoru roku 1967. Základ týmu tvořily házenkářky. Začalo se systematicky trénovat a na tréninky přicházely stále nové hráčky. Trenérem se stal bývalý fotbalový internacionál Vilém Marzin. Slávistky válcovaly ostatní družstva v zemi a patřily i mezi přední týmy Evropy, což dokázaly především na turnajích v Itálii. První poválečný start naší dívčí kopané v zahraničí se uskutečnil v červnu 1967, když dostaly Slávistky pozvání od Itálie na turnaj ženských týmů. Kromě domácích se zúčastnila ještě družstva z Francie a Rakouska. Na tomto turnaji hra Slávie vyvolala mezi diváky nadšení. Přestože v Itálii měla dívčí kopaná již dlouholetou tradici, dokázala Slávie všechny své soupeřky deklasovat. Dokázala porazit i tehdejšího úřadujícího mistra Itálie Inter Milán a celý turnaj vyhrála (www.slavia.cz). V 70. a 80. letech Slávie zastupovala ženský fotbal i na mezinárodní úrovni. Slávie v těchto letech patřila bezesporu k absolutní špičce mezi evropskými týmy. V roce 1975 hrála Slávie s národním týmem Itálie. Tento zápas byl prvním v historii ženské kopané v ČSSR, který se hrál z umělého osvětlení (www.slavia.cz).
39
Sparta Praha Fotbalistky Sparty zahájily svou činnost 14. srpna 1967. Fotbalová jedenáctka vznikla díky nadšení hráček házené, košíkové a atletek. Jejich první zápas proti Spartaku Vršovice skončil vítězstvím 5:2. Téhož roku sehrály 16 zápasů, z nichž 14 vyhrály a jen ve dvou byly poraženy. Následující rok se však družstvo rozpadlo, protože některé hráčky zanechaly aktivní činnosti. V roce 1969 však mezi sparťanským oddílem a oddílem kopané žen Lokomotivy Praha došlo k dohodě a po rozšíření kádru se činnost dívčí kopané ve Spartě obnovila (www.sparta.cz). V 80.letech byl jediným vážnějším soupeřem tým Slávie, se kterou se Sparta tradičně setkávala v bojích o titul mistra ČSR a také ve finálových utkáních o vítězství na turnaji „O perníkové srdce Mladého světa“ (www.sparta.cz). Od roku 1996 nemá družstvo Sparty v naší lize konkurenci. Její obrovskou výhodou je přízeň vedení, dobré zázemí, tréninkové podmínky i finanční krytí. V dnešní době má většina hráček ve Spartě profesionální smlouvy. Sparta se systematicky věnuje i mládeži. Nezanedbatelná je i starost o vzdělání hráček. Některé navštěvují sportovní třídy a dále pokračují ve studiu na fotbalové akademii. Velký podíl na postavení Sparty má trenér Dušan Žovinec, který je ve Spartě trenérem od roku 1988, v letech 1989-2009 byl trenérem reprezentace. AC Sparta Praha má díky kvalitnímu tréninkovému procesu i nejvíce hráček v „A“týmu a reprezentaci do 19 a 17 let (www.sparta.cz).
40
5 MEZINÁRODNÍ TURNAJ V ŽENSKÉM FOTBALE 5.1 Mistrovství světa Na kongresu FIFA v Mexiko City v roce 1986 bylo usneseno, že by se ženský fotbal měl posunout o příčku výše a tak se víc zatraktivnit. Proto byl vymyšlen projekt na uspořádání fotbalového Mistrovství světa žen. Roku 1988 se v Číně konal zkušební světový fotbalový turnaj žen, již pod patronací FIFA. Vysoká úroveň hry a obrovský zájem o vstupenky přesvědčila
fotbalové
orgány,
že
udělaly
krok
správným
směrem
(www.fifa.com). První Mistrovství světa žen se konalo v roce 1991 v Číně. Druhé MS se konalo v roce 1995 ve Švédsku. Třetí se konalo roku 1999 v USA s účastí 16 týmů. Všechny zápasy byly vysílány v přímém přenosu, samotné finále sledovalo přímo v Los Angeles na stadionu 90 tisíc diváků (www.fifa.com). Další Mistrovství světa se v roce 2003 mělo konat v Číně, ale z důvodu hrozby epidemie SARS a na doporučení Sportovního zdravotního výboru, která Výkonný výbor akceptoval, bylo přesunuto do USA. Do Číny bylo Mistrovství světa přesunuto na rok 2007. Další Mistrovství světa se koná v Německu v roce 2011 (www.fifa.com). Tab. 4 Mistrovství světa ve výsledcích ROK 1991 1995 1999 2003 2007 2011
Země konání Čína Švédsko USA USA Čína Německo
Finále Norsko-USA Německo-Norsko USA-Čína Německo-Švédsko Německo- Brazílie
Zdroj: www.fifa.com
41
Skóre 1:2(1:1) O:2(0:2) 0:0, po penaltách 5:4 2:1 v prodloužení 2:0(0:0)
Vítěz USA Norsko USA Německo Německo
5.2 Mistrovství Evropy První náznak vrcholné evropské soutěže se objevil již v roce 1957, kdy byl ze soukromé iniciativy uspořádán první mezinárodní evropský turnaj, který byl tehdy označen jako Mistrovství Evropy žen. Zde se střetly týmy Anglie, Nizozemí, Rakouska a Německa. Tento turnaj však neměl velký ohlas. Evropská soutěž se datuje od ročníku 1982, kdy se uskutečnil první ročník. Status mistrovství získala až v roce 1989. Tehdy hrály ženy ještě 2x35 minut a finále se hrálo na dva zápasy (www.uefa.com). Další evropské šampionáty se konaly vždy 2 roky po sobě. Družstvo ČSFR se Mistrovství Evropy zúčastnilo poprvé v roce 1989. Nejvíce titulů získaly hráčky Německa a to celkem pět. Od roku 1997 se hraje ve čtyřletých cyklech. V současné době je organizováno ve dvou výkonnostních divizích. První výkonnostní skupina je složena z nejlepších třiceti týmů Evropy a ty se pravidelně zúčastňují kvalifikačních bojů o postup na toto mistrovství. Postupují vždy vítězové jednotlivých skupin a nejlepší týmy z druhých míst hrají tzv. baráž (Hunt, 2006). Tab. 5 Mistrovství Evropy ve výsledcích Rok konání 2009 2005 2001 1997 1995 1993 1991 1989 1987 1984
Počet účastníků Mistr Evropy turnaje 8 týmů Německo 8 týmů Německo 8 týmů Německo 8 týmů Německo 8 týmů Německo 8 týmů Norsko 8 týmů Německo 8 týmů Německo 4 týmy Norsko 4 týmy Švédsko
Zdroj: www.uefa.com
42
5.3 Olympijské hry Od roku 1996, tedy od Letních olympijských her v Atlantě se ženský fotbal jako sportovní odvětví stává součástí programu olympijských her (viz tab. 6). Tým hostitelské země vyřadil všechna zúčastněná družstva a ukázal 76 000 nadšených diváků první zlatou olympijskou medaili v dějinách tohoto sportu. Od tohoto roku se pravidelně ve čtyřletých cyklech rozhoduje o olympijském vítězi ve finálových utkáních až v nastaveném čase. To potvrzuje vyrovnanost světové ženské elity, do které patří týmy USA, Brazílie, Německa, Číny, Norska či Švédska (Hunt, 2006). Tab. 6 Olympijské hry ve výsledcích Rok 1996 2000 2004 2008
Místo Atlanta Sydney Atény Peking
Týmy Čína – USA Norsko – USA USA – Brazílie Brazílie – USA
Výsledek 1-2 3-2 2-1 0-1
Zdroj: www.fifa.com
5.4 Ženský pohár UEFA Na setkání výkonného výboru UEFA v Paříži 23. května 2000, výbor schválil návrh zavést evropskou ženskou klubovou soutěž - UEFA Women’s cup. Což je obdoba mužské Ligy mistrů, jejíž prestiže ani zdaleka nedosahuje. A to ani co se týče finančních prostředků. I kvůli financím se hraje 2. fáze turnajově, aby kluby neměly velké náklady s létáním na odvety a podobně. Až od čtvrtfinále se hraje vyřazovacím způsobem běžným v mužských soutěžích. UEFA hradí náklady na pobyt a odehrání zápasů při těchto turnajích. Dopravu si hradí účastníci sami. Nejlepší čtyři týmy celé soutěže dostávají prémie, ale rozhodně ne v takové výši jako muži (www.uefa.com). První ročník se hrál v sezóně 2001-2002 a účastnilo se ho 33 družstev. Týmy byly rozděleny do osmi kvalifikačních skupin po čtyřech a hrály miniturnaje. Vítězky skupin hrály čtvrtfinále dvoukolově (doma - venku). Stejně se hrálo i semifinále. Finálový zápas se hrál na Waldstadionu ve
43
Frankfurtu nad Mohanem. Prvními vítězkami UEFA Women’s cupu se staly hráčky 1. FFC Frankfurt, které ve finále zdolaly švédskou Umeu IK 2:0 (www.uefa.com). Druhého ročníku se zúčastnilo 35 družstev. Finalisté z prvního ročníku se setkali již v semifinále a z postupu se radovala Umea IK. Ve finále, které se hrálo dvoukolově, se utkaly Fortuna Hjørring a Umea IK, která na domácí půdě zvítězila 4:1, na hřišti soupeře 3:0 a radovala se z celkového vítězství (www.uefa.com). V sezóně 2003-2004 se UEFA Women’s cupu zúčastnilo 40 družstev. Znovu svou kvalitu potvrdily týmy ze Skandinávie a Německa. Finále bylo reprízou z prvního ročníku, tentokrát se ale hrálo dvoukolově. Umea IK přehrála 1.FFC Frankfurt v obou utkáních a to 3:0 a 5:0 (www.uefa.com). V ročníku 2004-2005 se opět rozrostl počet účastníků a to na 43 týmů. Opět se do finále probojoval německý a švédský tým. Nikoliv však 1. FFC Frankfurt a Umea IK, ale 1. FFC Turbine Potsdam a Djurgården/Älvsjö. 1. FFC Turbine Potsdam zvítězila v obou utkáních, nejprve ve Švédsku 2:0 a poté i na domácí půdě poměrem 3:1 (www.uefa.com). UEFA Women’s cup 2005-2006 ovládla německá družstva. Ve finále se potkal obhájce titulu 1. FFC Turbine Potsdam s německým mistrem 1. FFC Frankfurt. 1. FFC Frankfurt na domácím hřišti porazilo 1. FFC Turbine Potsdam 4:0, na hřišti soupeře zvítězilo 3:2 a již podruhé získalo trofej pro vítěze UEFA Women’s cupu (www.uefa.com). V sezóně 2008-2009 se ve finálovém zápase utkal německý Duisburg s ruským týmem Rossiyanka a Duisburg z tohoto duelu vyšel vítězně. V sezóně 2009–2010 se do finále probojoval německý tým Potsdam, který v semifinálovém zápase zvítězil nad krajanem z Duisburgu na penalty 3:1. Druhý účastník finále bude znám po semifinálovém zápase Umea (Švédsko) – Lyon (Francie).
44
6 SOUČASNÝ STAV V ČESKÉ REPUBLICE 6.1 Soutěže žen v České republice V České republice máme tři ženské fotbalové ligy. Pod první ligu spadá i liga dorostenek, která se hraje jako pozápas 1.ligy žen. Kluby, které nemají družstvo dorostenek, nemohou hrát 1. ligu žen. 6.1.1 Republikové soutěže Celostátní fotbalová liga žen (CFLŽ) Mohou hrát dívky od 14 let, má 8 účastníků. Hraje se systémem doma/venku (14 kol). Poté se soutěž rozdělí na dvě skupiny. Ve skupině o titul hrají týmy na 1. až 4. místě, o záchranu týmy na 5. až 8. místě. Hraje se znovu systémem každý s každým doma/venku (6 kol). Poslední družstvo CFLŽ ve skupině o 5. až 8. místo hraje baráž s druhými týmy tabulek po skončení národních soutěží o jedno postupové místo. Účast v baráži je podmíněna potvrzením družstva, že v případě úspěchu splní podmínky pro start v I. lize. Přímý postup do CFLŽ i účast v baráži o postup do CFLŽ se týká maximálně třetích týmů konečných tabulek II. lig. •
FC Teplice
•
AC Sparta Praha fotbal a.s.
•
SK Slavia Praha - fotbal a.s.
•
FC Slovácko a.s.
•
1.FC Brno, a.s.
•
SK DFO Pardubice o.s.
•
FC Viktoria Plzeň
•
FC Hradec Králové a.s.
45
Celostátní fotbalová liga dorostenek (CFLD) Mohou hrát dívky po dovršení 13 let, má 8 účastníků. Hraje se systémem každý s každým doma/venku (14 kol), pak je již vyhlášen vítěz. Družstva se rozdělí na dvě skupiny podle umístění (6 kol), jezdí dle A družstva, vedou se samostatné tabulky. 6.1.2 národní soutěže, česká část II. Česká ženská fotbalová liga (ČŽFL) Mohou hrát hráčky od 14 let, má 10 účastníků. Hraje se systémem každý s každým doma/venku (18. kol). Vítěz postupuje do CFLŽ, druhý tým tabulky hraje baráž o účast v CFLŽ. Sestupuje se od posledního místa dle skupin ČLFŽ s ohledem na počet sestupujících z vyšší soutěže. •
FC Slovan Liberec a.s.
•
SK Malá Skála
•
TJ Holoubkov
•
TJ Meteor Hradišťko I.
•
FK Rakovník
•
FC Buldoci Karlovy Vary a.s.
•
FC Inferno Praha
•
Sokol Stará Lysá
•
FK Krupka
•
DFK Mladá Boleslav
46
III. Česká liga žen (ČLFŽ) - 4 skupiny A, B, C, D Mohou hrát hráčky od 14 let. Družstva jsou rozdělena do skupin po 10 družstvech podle regionů. Hraje každý s každým systémem doma/venku. Vítězové jednotlivých skupin postupují do ČŽFL. Skupina A •
FK Spartak Telnice
•
TJ ZKZ Horní Bříza
•
FK Stavoren Kostomlaty pod Milešovkou
•
SK Havran Kryry
•
VČSA Ervěnice
•
SK Sahara Vědomice
•
Slavoj Droužkovice
•
LFC Ústí nad Labem o.s.
•
FK Postoloprty
•
SK Sokol Drozany
47
Skupina B •
Mnichovo Hradiště
•
SK Viktorie Všestudy
•
Bohemia Poděbrady
•
Spartak Dubice
•
FC Mělník
•
FC Slovan Liberec B
•
Sparta ČKD Kutná Hora a.s.
•
FK Uhlířské Janovice
•
Sokol Vonoklasy
Skupina C •
FK Jehnědí 1980
•
SPS Sázava u Lanškrouna
•
SK Starý Máteřov
•
ŽFK Trutnov
•
TJ Sokol Staré Čívice
•
Dvůr Králové
•
TJ Sokol Chotěvice
•
AFK Union Rokytnice v Orl.h.
•
SK DFO Pardubice B
•
FK AGRIA Choceň s.r.o.
48
Skupina D •
FC Inferno Praha B
•
SK Nusle
•
Blatná
•
SK Kačice - ženy
•
1.FK Příbram a.s.
•
SK Pavlíkov
•
Čechie Příkosice
•
TJ Malešice - Rapid
•
Baník Mořina
•
SK Baník Libušín
• 6.1.3 Národní soutěže, moravská část II. Moravskoslezská ženská fotbalová liga (MSŽFL) III. Moravskoslezská liga fotbalu žen (MSFŽ)
49
6.2 Reprezentace České republiky Česká ženská reprezentace disponuje týmy A-tým ženy, U-19, U-17 a nově se tvoří reprezentace U-15. V roce 2002 postoupil A tým z druhé divize do první divize. V prvním ročníku kvalifikace na MS 2003 nezískaly reprezentantky ani bod a od sestupu do II. divize je zachránilo rozšíření I. divize z 16 na 20 účastníků. V kvalifikaci na ME v Anglii 2005 byla česká reprezentace úspěšnější. Ve skupině skončila na druhém místě a v následné baráži podlehla Itálii. V kvalifikaci na MS 2007 skončila opět na 2. místě za Švédkami. Dosud se žádný z reprezentačních týmů na vrcholné šampionáty MS nebo ME nekvalifikoval. Teď už bývalý trenér reprezentace a šéf reprezentačního úseku Dušan Žovinec komentuje postavení ženské reprezentace v Evropě takto: „Existuje nejvyšší patro, kam patří reprezentace Německa, Francie, Anglie a prakticky všechny výběry skandinávských zemí. Lze s nimi hrát, ale ne je porážet. Pak je druhá skupina a do té už patří i reprezentace ČR“. Aspekty, kvůli nimž za evropskou špičkou zaostáváme, vidí D. Žovinec v horší kondici, z které vycházejí i herní výhody, dále v celkovém agresivním pojetí hry, vetší psychické odolnosti a slabší úrovni nejvyšší soutěže v ČR, která hráčky reprezentace dostatečně neprověří.
50
6.3 Významné ženy ve fotbale 6.3.1 Pavlína Ščasná – fotbalistka (Obr. 4) Narozena 3. 4. 1982 v Roudnici nad Labem, vystudovala gymnázium v Roudnice nad Labem, má diplom v oblasti sportovního marketingu - IST (Institut für Sport und Tourismus).
Obr. 4 Pavlína Ščasná Zdroj: http://fotogalerie.osobnosti.cz/pavlina-scasna.php
Kariéra: 1996-2001 AC Sparta Praha (1.liga žen) 2001-2002 FC Bayern Mnichov (Bundesliga) 2003 Philadelphia Charge (WUSA) 2004-2006 FC Bayern Mnichov (Bundesliga) 2006-2007 KIF Örebro (Dammalsvenskan-švédská nejvyšší soutěž) 2008-2009 LdB FC Malmö (Dammalsvenskan) 2010 LdB FC Malmö (Dammalsvenskan)
51
„K fotbalu jsem se dostala díky rodině. Táta fotbalista a trenér, bratr fotbalista - při tátově kyperském dvouletém angažmá v mých 10 letech to byla nejdostupnější pohybová aktivita. Navíc jsem měla vzor v tátovi a bráchovi. Po 2 letech už jsem nechtěla přestat. Před kyperským angažmá jsem se věnovala spíše gymnastice a atletice. Poté jsem chvíli hrála tenis, ale ve 12 letech jsem se musela rozhodnout pro jeden sport a vybrala jsem si fotbal. O české ženské fotbalové lize si myslím, že jednoznačně dost významně zaostává za spoustou evropských lig. Řekla bych, že patří spíše do podprůměru z hlediska nevyváženosti a průměrné kvality jednotlivých utkání, resp. týmů. Z hlediska reprezentace jsme na tom myslím o něco málo lépe, nicméně právě nedostatek kvalitních zápasů většiny hráček je jeden z důvodu dlouhodobě neúspěšné snahy kvalifikovat se na velký turnaj. Především neúspěšné kvalifikace na ME považuji za ukazatel podprůměrnosti českého fotbalu a právě tento fakt český ženský fotbal neposunuje kupředu, ale spíše nechává v určité stagnaci, zatímco celosvětově se ženský fotbal dost významně rozvíjí. Za současných podmínek v českém fotbale nevidím příliš velkou perspektivu dostat se v nejbližších letech na světovou úroveň. V každém případě bychom se mohli pokusit se alespoň přiblížit a mohli bychom si vzít příklad z jiných zemí jako například Holandska. Možnosti nechat hrát dívky s chlapci až do 18let, nový systém soutěže, kdy je snaha co nejvíce vyrovnat jednotlivé týmy díky určitému systému draftů. Možnosti reprezentačních týmů jezdit na soustředění po celém světě, mnoho mezistátních tréninkových zápasů, tréninkových cyklů se specializovanými fyzickými a atletickými trenéry, investování do kvalitních trenérů, průběžného testování hráček. K tomu jsou ale nutné určité investice, které se například právě holaňďankám a potažmo jejich svazu vyplatily velice úspěšnou reprezentací na ME a tažením až do semifinále ME. To vyvolalo obrovský ohlas u medií, neuvěřitelnou popularizaci sportu, zájem sponzorů a s tím spojenou investicí peněz do ženského fotbalu a v neposlední řadě zájem malých holčiček, nových zájemkyň
52
o ženský fotbal. Tím se rozšiřuje hráčská základna, navíc po úspěchu mnoho hráček dostává a využívá nabídek k zahraničnímu angažmá v nejlepších světových ligách. Celkově tento úspěch celoplošně zlepšil image našeho sportu a to je cíl i začátek takzvaného boomu ženského fotbalu v Holandsku. Tedy v zemi, která ještě před pár lety byla v ženském fotbalu na stejné či podobné úrovni jako Česká republika. Ve svém životě si nejvíce cením toho, že jsem si prošla nejlepšími ligami světa, dokázala jsem se v nich prosadit a dostala se mezi nejlepší světové hráčky. Po skončení kariéry bych si přála založit rodinu a pokud možno pracovat v oblasti, kterou jsem vystudovala, tedy sportovního marketingu. Chtěla bych využít zkušeností, které jsem během kariéry nasbírala a uplatnit jazykovou vybavenost (čeština, angličtina, němčina, švédština).“
53
6.3.2 Dagmar Damková – rozhodčí (Obr. 5) Narozena 29. 12. 1974, vystudovala vysokou školu pedagogickou na Západočeské univerzitě v Plzni (anglický jazyk). Kariéra-Rapid Plzeň (2. liga,1. liga), Hof(SRN-2. bundesliga), rozhodčí od ledna 1995, v roce 2003 se dostala do 2. ligy mužů, v říjnu 2003 odpískala 1. ligové utkání (Liberec - ČB). Rozhodčí FIFA je od roku 1999.
Obr. 5: Dagmar Damková Zdroj: vlastní
54
Největší úspěchy 2002 - MS žen do 19let (Kanada) 2004 - čtvrtfinále OH (Atény) 2005 – semifinále ME žen (Anglie) 2006 - finále poháru ČMFS Sparta-Baník 2006 - UEFA Cup Frankfurt-Potsdam 2007 - semifinále MS žen (Čína) 2008 – finále OH (Peking) 2009 – finále ME žen (Finsko) „ Fotbal se mi odmalička líbil, hrála jsem ho s klukama odpoledne po škole na hřišti a navíc mi to docela šlo jako skoro všechny míčové a týmové hry. .Záviděla jsem klukům, že jsou kluci a mohou fotbal hrát závodně za nějaké družstvo, chodit pravidelně na tréninky, což se později naštěstí změnilo a i v Plzni vznikl ženský fotbalový klub Lokomotiva Plzeň, kam jsem se hned přihlásila. Co se týče úrovně našeho fotbalu, tak za světovým fotbalem hodně zaostáváme. Je to především tím, že u nás není pro ženský fotbal ještě takové zapálení a pochopení a tak to bude ještě nějakou dobu trvat. Musí se především změnit myšlení lidí a způsob práce.Není to o tom, udělat z ženského fotbalu "masivní akci-sport", ale vybrat kvalitu. Sice je dobré mít širokou základnu, ale na druhou stranu co je lepší-mít základnu cca 30000 a nehrát na žádných velkých turnajích, nebo mít základnu třeba 10000 a pravidelně postupovat na závěrečné turnaje? Pro mě je odpověď jasná. Myslím si, že náš fotbal se určitě dá pozvednout, ale jak jsem již zmínila, bude to chtít nějaký čas, je třeba změnit spoustu věcí a hlavně se musí začít také pořádně trénovat v klubech!
55
Co se týče mých fotbalových respektive rozhodcovských úspěchů, tak kromě těch velkých finále, je to především to, že jsem se z tak malé země jako je ČR dokázala prosadit ve světě, vydobyla si tam silnou pozici a u nás dokázala všem pochybovačům, že i žena může být dobrá (a někdy i mnohem lepší než spousta mužů) v "mužském světě". Jinak jsem ráda, že mě nezabrzdilo žádné zranění a že ničeho, co jsem dosud ve svém životě udělala, nelituji. Po skončení kariéry bych se chtěla nějakým způsoben angažovat na poli UEFA (ať už jako delegátka nebo jakkoli jinak) a v našem fotbale, protože si myslím, že je spousta věcí, které jsem se naučila a které mohu předat dál a být tím užitečná ostatním. To je takové mé přání, jaká však bude realita, to nikdy nikdo neví předem.“
56
6.3.3 Jitka Klimková – trenérka (Obr. 6) Narozena 22. 4. 1974 v Kyjově, vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, Obor trenérství a sportovní management
Obr. 6: Jitka Klimková Zdroj: Vlastní
Největší úspěchy 2003–2005 Asistentka trenéra DFC Compex Otrokovice 2005–2006 Hlavní trenérka DFC Compex Otrokovice 2005 3. místo v anketě „Trenér roku ČR“ 2006 Hlavní trenérka 1. FC Slovácko Uherské Hradiště 2007 2. místo v anketě „Trenér roku ČR“ 2006 Asistentka trenéra Česká reprezentace U17 2007 2. místo v anketě „Trenér roku ČR“ 2008 3. místo v anketě „Trenér roku ČR“
57
„Fotbal je nádherný sport. Hra plná emocí, radosti a příležitostí. U nás bohužel zaostáváme především v kondiční připravenosti a psychice. Ano...v českém ženském fotbale je obrovský potenciál. Systematická práce, plánování na úrovni mládeže, klubů, reprezentací. Zkvalitnění práce marketingu, tedy zisk více sponzorů a lepší propagace ženského fotbalu mohou pomoci. Je to každodenní práce jak na hřišti, tak i mimo něj. Za svůj největší úspěch považuji naši práci s ženským fotbalem na Slovácku! Smyslem je výchova mladých talentovaných fotbalistek pro tým žen Slovácka a taky pro národní ženské týmy. Jsme teprve na začátku naší cesty, ale věřím, že za pár let budeme dodávat do reprezentace pravidelně 3-5 fotbalistek do každé kategorie reprezentace. A tím pozvedneme úroveň českého ženského fotbalu.Jsem teprve na začátku mé trenérské kariéry a fotbalu se určitě budu věnovat ještě dlouho.
6.4 Rozhodčí ženy Stejně jako české fotbalistky tak i české rozhodčí se dostávají na světovou úroveň. V dnešní době jen málokdo nezná nejlepší českou ženskou fotbalovou rozhodčí Dagmar Damkovou, která se může chlubit tím, že rozhodovala finále Mistrovství Evropy, finále Olympijských her a semifinále Mistrovství světa. V současné době máme na mezinárodní listině FIFA 2 hlavní rozhodčí a 4 asistentky (viz tab. 7). Tab. 7: Rozhodčí FIFA Rozhodčí FIFA
Asistentky FIFA
Jana Adámková
Monika Pavlíková
Dagmar Damková
Lucie Ratajová Adriana Šecová Dagmar Žáková
Zdroj: Vlastní
58
7 ROČNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN 7.1 Teoretický základ pro roční tréninkový plán Sportovní trénink je proces, který by neměl postrádat promyšlenou kontinuitu. Tím lze nahodilost ve výběru a posloupnosti tréninkového působení (cíle a zaměření tréninku, prostředky, metody i přístupy) omezit na minimum. Organizačně se to řeší důsledným uplatňováním různě dlouhých tréninkových cyklů (TC). Cyklus ve sportu znamená relativně ukončený sled, celek opakujících se různě dlouhých časových úseků tréninkového procesu. Časové úseky mohou trvat několik dnů, ale i několik měsíců až let. Jsou spojeny tréninkovým cílem (cíli), který je pro ně určující. Opakování cyklů má povahu kruhu a projevuje se jako obecná zákonitost tréninku. Cykly se v organizaci tréninku uplatňují jako rozhodující články stavby tréninku od tréninkové jednotky (TJ) po cykly víceleté. Nejde přitom většinou o prosté opakování, každý následující cyklus je částečným opakováním některých rysů cyklu předchozího a současně se v něm objevují nové, rozvíjející tendence. Odlišuje se od předchozího novým obsahem, nárůstem zatížení, změnou jeho komponent apod. (Dovalil, 2002). 7.1.1 Roční tréninkový cyklus- mikrocyklus Vzhledem ke klimatickým podmínkám a systému uspořádání fotbalových soutěží v ČR v cyklu podzim - jaro je CTC (celoroční tréninkový cyklus) členěn na šest různě dlouhých období (viz. tab. 8).
59
Tab. 8: Členění celoročního tréninkového plánu Letní přípravné období
červenec-srpen
4-8 týdnů
Podzimní hlavní období
srpen-listopad
13-15 týdnů
Zimní přechodné období
prosinec-leden
4-6 týdnů
Zimní přípravné období
leden-březen
10-12 týdnů
Jarní hlavní období
březen-červen
13-15 týdnů
Letní přechodné období
červen-červenec
2-4 týdny
Zdroj: Vlastní Letní přípravné období Komplexní
rozvoj
pohybových
schopností,
technicko-taktických
dovedností i vědomostí a odpovídající rozvoj psychologické přípravy. Struktura, objem, intenzita a složitost zatížení se odvíjí od výkonnostní úrovně a délky letního přípravného období. Obecně dříve než v zimním přípravném období přecházíme na speciální přípravu včetně větší frekvence přípravných utkání s cílem vyladit sportovní formu hráčů před zahájením mistrovských soutěží. Všechny zásady přípravy podrobněji uvedené v zimním přípravném období platí i v období letním, jen probíhají v kratším časovém úseku (Votík, 2005). Letní přípravné období je kratší než to zimní, je více zaměřeno herně, kondice se rozvíjí převážně specifickými prostředky (tedy s míčem), jsou pro to vhodné klimatické podmínky, možnost trénovat na trávě, večer je dlouho světlo. Podzimní hlavní období Časově je ohraničeno prvním a posledním mistrovským utkáním podzimního kola příslušné soutěže. Základním požadavkem je udržet optimální sportovní formu celého týmu pokud možno v celé délce tohoto období. Splnit tento požadavek je velmi obtížné a jen výjimečně je trenér schopen dosáhnout a udržet maximální sportovní výkonnost všech hráčů po dobu přibližně 1315 týdnů (díky reprezentačním přestávkám může toto období být i delší).
60
Za úspěch lze považovat jen mírné a krátkodobé kolísání sportovní formy. Hlavním úkolem tohoto období je udržet vysoký funkční stav organizmu hráčů a v přípravném období získanou trénovanost a výkonnostní úroveň týmu. Kvalita tréninkové práce se odráží v její komplexnosti a schopnosti trenéra optimálně volit prostředky k dlouhodobému udržení vysoké výkonnostní úrovně družstva. Složitost těchto požadavků pak narůstá s přibližujícím se závěrem podzimního hlavního období (Votík, 2005). Zimní přechodné období Bezprostředně navazuje na předcházející období a jeho hlavním cílem je regenerace organizmu hráčů a to jak tělesná tak psychická, případně rehabilitace. Snižuje se objem i intenzita tréninku, nutná je změna prostředků i prostředí. Do tréninku se zařazují jiné hry než fotbal, plavání apod. Jde v podstatě o formu aktivního odpočinku, který by měl udržovat dobrý stav trénovanosti. Přechodné období je nutno využít k doléčení především chronických poškození organizmu. Po přechodném období, přibližně před vánočními svátky, začíná tréninková přestávka (dovolená), která trvá až do zahájení zimního přípravného období. Tato přestávka by neměla být chápána pouze jako pasivní odpočinek, ale i fotbalistkami amatérkami pojata jako individuálně aktivní odpočinek (Votík, 2005). V tomto období by si tedy měl hlavně kolektiv odpočinout od fotbalu a od sebe navzájem. Vhodná je regenerace, plavání, běžky. Prostor by měl být věnován doléčení různých zranění. Hráči by si měli hlídat hmotnost a vyvarovat se jejím výkyvům. Trenér by měl zvolit objem sportovního zatížení hráčů v tomto období a stanovit pro ně doporučení, aby nedošlo k výraznému poklesu kondice.
61
Zimní přípravné období Přípravné období představuje z hlediska zatěžování velký objem a klade individuálně hraniční nároky na všechny funkční systémy. Organizmus hráče je někdy až extrémně zatěžován a energetické zdroje jsou opakovaně vyčerpávány. To se odráží v mimořádné fyzické i psychické únavě. Proto je třeba využívat v průběhu přípravného období odpovídající prostředky regenerace (sauna, masáže, vodní procedury apod.) a nepodceňovat pitný a stravovací režim hráčů (Votík, 2005). Vzhledem k až dvojnásobné délce zimní přípravy oproti přípravě letní je zde více prostoru pro lepší rozdělení na speciální rozvoj kondice a herní zatížení. V 1. třetině přípravného období objem tréninkové zátěže výrazně převažuje nad její intenzitou. Křivka intenzity a objemu se poté protínají; v závěrečné části přípravy převažuje intenzita (kvalita) nad objemem. Jarní hlavní období Časově je ohraničeno prvním a posledním mistrovským utkáním jarního kola soutěže. Cíle a úkoly viz. podzimní hlavní období, což stručně zopakováno znamená: udržet získaný stav trénovanosti a optimální sportovní formu, zdokonalovat technickou a taktickou stránku herních činností i taktiku hry skupin hráčů a celého týmu. Zvláštní pozornost vyžaduje řešení problematiky psychologické přípravy, neboť v závěru jarního hlavního období se většinou hrají rozhodující utkání o postup či sestup a nároky na psychiku hráčů i celého realizačního týmu stoupají. Stejně tak rostou požadavky na přípravu i koučování týmu v těchto tzv. existenčních utkáních (Votík, 2005). Letní přechodné období Bezprostředně navazuje na jarní hlavní období, obsahově viz. zimní přechodné období. Letní přechodné období je obvykle kratší než zimní přechodné období a v závěru se často prolíná s dovolenými, které v různé míře
62
zasahují do letního přípravného, sporadicky až do začátku podzimního hlavního období (Votík, 2005). 7.1.2 Krátkodobý plán – mikrocyklus Struktura i obsah tréninkového mikrocyklu závisí na období, ve kterém probíhá, dále na úrovni soutěže, pohlaví i věkové kategorii. Týdenní tréninkový cyklus (TTC) Jeho cílem je záměrné optimální rozložení obsahu tréninkového procesu do konkrétního časového úseku mezi mistrovskými zápasy. Dosažení stanovených cílů a úkolů vyžaduje, aby tréninková práce na sebe navazovala. V TTC musíme respektovat základní fyziologické principy z hlediska objemu, intenzity a délky zatížení i délky odpočinku. Za maximální zatížení považujeme utkání (100%) a uprostřed týdne je žádoucí toto zatížení přibližně zopakovat. Základním fyziologickým požadavkem je respektování časového období nutného pro obnovu bioenergetických rezerv vyčerpaných maximálním zatížením, což může být 48-72 hodin. Z toho vyplývá, že dva, někdy i tři dny před zápasem není vhodné maximální zatížení (Votík, 2005). 7.1.3 Tréninková jednotka Tréninková jednotka je základním organizačním celkem v tréninkovém procesu. V tréninkových jednotkách se uskutečňují v konkrétní podobě dlouhodobé tréninkové záměry. Proto je třeba dbát na návaznost obsahu jednotek. Úkoly každé tréninkové jednotky jsou odvozeny z úkolů příslušných mikrocyklů, respektive mezocyklů. Při plánování tréninkové jednotky vchází trenér z hlavního úkolu, který rozpracovává tak, aby komplexně působil na sportovce. Uplatňuje všechna fyziologická, psychologická a pedagogická hlediska. Strukturu optimálního zatížení stanoví tak, aby se v ní odrážely všechny požadavky tréninku, například nácvik techniky či taktiky, rozvoj pohybových nebo psychických schopností, rozvoj nebo udržení celkové kondiční připravenosti.
63
V zásadě se tréninková jednotka dělí na tři části: přípravnou, hlavní a závěrečnou. Přípravná část Je úvodní částí, která má zajistit příznivé předpoklady pro průběh celé tréninkové jednotky, to znamená připravit organismus i psychiku sportovce na tréninkové zatížení a plnění hlavního úkolu jednotky. V této části se řeší dílčí úkoly. Psychologická příprava se zaměřuje na mobilizaci těch vlastností a schopností, bez nichž by optimální splnění hlavního úkolu nebylo možné. Sportovci musí být seznámeni s úkolem, musí pochopit jeho podstatu, proces zatížení a jeho nároky a musí být tak schopni koncentrovat se na jeho rozhodující momenty. Pohybový aparát, srdečně oběhový a dýchací systém se připravuje na zatížení cvičením na uvolnění a protažení svalů, šlach a kloubů. Intenzita těchto cvičení se postupně zvyšuje, aby vyvolala odezvu v srdečně oběhovém a dýchacím systému. Dále
se
organizmus
připravuje
k pohybové
činnosti,
jejímuž
zdokonalování bude věnována pozornost v hlavní části tréninkové jednotky. Úkoly přípravné části jsou značně různorodé a plní se v měnících se vnějších podmínkách. Proto jsou obsah i trvání této části proměnlivé. V zásadě by měla trvat 15-40 minut. Obsah i struktura přípravné části nemohou být voleny libovolně, musí vycházet z celkového záměru tréninkové jednotky.
64
Hlavní část Hlavní část je zaměřena na rozvoj sportovní výkonnosti nebo udržení dosaženého stavu po delší dobu. Úkoly této části jsou velmi různorodé, neboť jsou závislé na období ročního cyklu, věku, pohlaví sportovců, úrovni jejich výkonnosti a dalších činitelích. Řeší rozvoj nebo stabilizaci jednotlivých pohybových schopností nebo kondice jako celku, včetně psychické připravenosti a odolnosti, nácvik nebo zdokonalování sportovní techniky a taktiky, upevňování struktury sportovního výkonu. Úkoly mohou být i značně kombinované. Jejich stanovení je závislé na aktuální situaci. Nehledě na různorodost úkolů je možné stanovit obecnou zásadu pro stavbu hlavní části tréninkové jednotky. Jako první by měla být zařazena cvičení náročná na koordinaci. Jsou to hlavně cvičení používaná k nácviku a zdokonalování techniky sportovních činností a také k rozvoji obratnosti. Zařazujeme je na první místo proto, že nácvik techniky vyžaduje svěžest, plnou koncentraci sportovce. Jakékoli projevy únavy ovlivňují tento proces záporně. Druhá v pořadí by měla být cvičení rozvíjející rychlostní a rychlostně silové schopnosti a vyžadují, aby sportovec byl schopen reagovat přesně a maximálně rychle, aby byl plně koncentrován na řešené úkoly. Třetí v pořadí by měla být cvičení posilovací, podle charakteru mohou mít buď rychlostní nebo vytrvalostní zaměření. Na čtvrté místo pak řadíme cvičení pro rozvoj vytrvalosti. Sem patří všechny formy dávkování zatížení, jejichž cílem je rozvoj různých typů vytrvalostních schopností. Posloupnost řazení jednotlivých úkolů představuje obecné schéma, které je třeba tvůrčím způsobem přizpůsobovat požadavkům tréninku v příslušném období, příslušné výkonnosti, věku a podobně.
65
Závěrečná část Závěrečná část zajišťuje plynulý přechod od vysokého zatížení k postupnému uklidňování a návrat všech funkcí k normálnímu stavu. V této části začíná zotavná fáze tréninku. Její správné organizování přispívá k urychlení regeneračních procesů. Obsah závěrečné části je přirozeně závislý na charakteru zatížení v hlavní části jednotky a musí být vždy stanoven v souladu s ním. Jestliže zatížení v hlavní části vyžadovalo například vysokou koncentraci sportovce (při nácviku obtížné techniky, při náročném posilovacím programu a podobně), je žádoucí naplnit závěrečnou část emocionálními hrami, soutěžemi, které by formou uvolnění kompenzovaly psychické napětí. Je-li cílem hlavní části například náročný intervalový trénink, pak v závěrečné části by bylo na místě vyklusání v mírné intenzitě a podobně. V závěrečné části tréninkové jednotky by úkoly měli být zaměřeny na uklidnění funkčních systémů, zatěžovaných v hlavní části. Konkrétně jde o funkci srdečně oběhového a dýchacího systému a zejména o pohybový aparát. Přihlížet by se mělo na uvolnění kloubů, svalů a vazů, ty totiž podléhají značnému opotřebení. Psychická stránka by v závěrečné části měla být jedním z kritérií účinnosti tréninkové jednotky. Sportovec by měl mít pocit uspokojení z dobře splněného úkolu, pocit uvolnění, měl by si sám zhodnotit přínos tréninku pro další výkonnostní růst. Takové pocity posilují motivaci, rozšiřují zkušenosti, přispívají k sebedůvěře a tím vším i k upevňování rysů osobnosti sportovce (Dovalil, 1987).
66
7.2 Rozbor ročního tréninkového plánu žen v České republice Tato kapitola by měla přiblížit, jak trénují ženy v České republice. Zaměřila jsem se na týmy, které jsou v tabulce na předních příčkách a tudíž by jejich příprava měla být nejblíže dalším evropským týmům. Při mapování tréninkového procesu žen u nás jsem zjistila, že jsou veliké rozdíly ve frekvenci a obsahu tréninků a z toho vyplývá umístění v tabulce a výsledky jednotlivých zápasů, které jsou někdy zdrcující. Tým, který by mohl jít ostatním příkladem je především AC Sparta Praha, který je bezesporu nejprofesionálnějším ženským týmem u nás. Realizační tým je nejpočetnější v lize a skládá se z trenéra, asistenta trenéra, trenéra brankářek, kteří se účastní každého tréninku a mají profesionální smlouvy. Dále je tu vedoucí, který se stará o věci technického rázu, jako je zápis o utkání, dresy a jiné věci, které jsou k chodu potřeba. Ten se účastní každého utkání. Lékař se také účastní každého zápasu a je hráčkám k dispozici i mimo utkání v případě jakýchkoli zdravotních problémů. Masér je přítomen dvakrát týdne na tréninku a při utkání.V kabině je přítomen dvě hodiny před zápasem a tréninky a připravuje hráčkám pití, masíruje, stará se o zranění. V dalších týmech je realizační tým méně obsáhlý, skládá se mnohdy jen z trenéra, vedoucího a na zápasy smluveného lékaře, nebo zdravotníka. Co se platových podmínek týče, tak většina hráček ve Spartě hraje na poloprofesionální smlouvy. Dostávají základní plat a prémie, které jsou závislé na výkonnosti hráček, účasti na trénincích a v reprezentaci. Částky to jsou ovšem v porovnání s mužským fotbalem zanedbatelné. Základní plat se pohybuje v rozmezí 1000-8000 Kč. Proto všechny hráčky které nestudují, chodí do zaměstnání. Ve většině ostatních klubů hrají hráčky zadarmo a prémií za vyhrané utkání je jim pouze večeře zaplacená od sponzora a mnohdy ani to ne.
67
Také rozpočty ženských týmů se ani zdaleka neblíží těm mužským, přesto však je 1. liga velkou finanční zátěží pro jednotlivé týmy, sponzoři se pro ženský fotbal shánějí stále ještě docela těžko. Situace se sice dost změnila v družstvech, které přešly pod mužské kluby, avšak ty zas musí být schopné dokázat svému novému vedení, že pro klub nejsou prodělečné a naopak si prostředky dokáží sehnat samy.(Balaščáková, 2007). Co se týče materiálního vybavení, i zde jsou velké rozdíly v jednotlivých klubech. Zejména ty, které spadají pod mužské, standardně fasují pěkné značkové dresy, vycházkové oblečení, míče, kopačky a další vybavení, které si ostatní týmy musí koupit sami, nebo na ně získat sponzory. Jedná se i o pitný režim, kdy například AC Sparta Praha dostává od klubu 250 000 Kč ročně na iontové nápoje a různé potravní doplňky. Jinde je tato složka zanedbávaná. Pokud budu zmiňovat regeneraci, tak i zde musím jmenovat Spartu, kde mají hráčky v zázemí stadionu k dispozici vířivku a saunu, ale to pouze ve smluvený čas. Proto hráčky navštěvují jiná regenerační zařízení individuálně a po předložení dokladu je jim částka proplacena. V jiných klubech je regenerace jako taková velmi zanedbávaná a to především z důvodu finančního. Roční tréninkový plán Bohužel při mapování českých ženských klubů jsem zjistila, že jsou markantní rozdíly mezi počtem a obsahem tréninků v jednotlivých klubech. Některé týmy trénují jen dvakrát týdně a to ještě ne s plným počtem hráček. V tomto ohledu jsou nejvíce motivovány hráčky Sparty Praha, které jsou za účast na tréninku finančně ohodnoceny, proto si dovolí chybět jen z vážných důvodů. I z tohoto důvodu si zde dovolím prezentovat roční tréninkový plán AC Sparta Praha, jelikož ho považuji za nejprofesionálnější v české ženské fotbalové lize.
68
Letní přípravné období Trvá 4-6 týdnů, 4-5 tréninkových jednotek týdně, 2 víkendové bloky, soustředění, začlenění nových hráček, pitný režim 1. týden hrubá příprava (kondice, vytrvalost, rychlostní vytrvalost, síla), bez přípravných utkání 2. týden soustředění,vytrvalostní charakter, 3 fáze, bez přípravných utkání Příklad tréninkové jednotky na obecnou vytrvalost-ranní trénink: •
A, Úvodní část (15 minut)-rozcvičení, hra s míčem, házena, fotbal, strečink, tekutiny
•
B, Hlavní část (60 minut)-Intenzita (3x2Km), objem (12 minut)
•
C, Závěrečná část (15 minut)- výklus, protažení, pitný režim
Příklad tréninkové jednotky na rychlostní vytrvalost-odpolední trénink: •
A, Úvodní část (15 minut)-rozcvičení, hra s míčem, házena, fotbal, strečink, tekutiny
•
B, Hlavní část (80 minut)-rychlostní vytrvalost,intervalový trénink s míčem, bez míče (úseky 100,200,300m), rovinky, kopečky
•
C, Závěrečná část(15 minut)- výklus, protažení, pitný režim
Příklad tréninkové jednotky na sílu •
Posilovna, regenerace( bazén, vířivka, sauna)
3.-5. týden rychlostní vytrvalost, rychlost, herní tréninky, průpravná cvičení, herní cvičení, přípravné zápasy, začlenění nových hráček, standardy, zajišťování, obranná fáze, útočná fáze
69
Podzimní hlavní období Trvá 14 týdnů, 4 tréninkové jednotky týdně, soutěžní utkání. PO: Pozápasový trénink, výklus, bago, strečink ÚT: Náročná TJ k udržení kondice, rychlostní vytrvalost, intervalový trénink ST: Volno ČT: Herní trénink, intenzivně s míčem, útočná fáze, obranná fáze Příklad herní tréninkové jednotky •
A, Úvodní část (15 minut)-rozcvičení, protažení
•
B, Hlavní část (60 minut)-nácvik obranné fáze v bloku (tlak na míč, sledování míče,4-4-2, vystupování jednotlivých hráček, zasunování)nácvik útočné fáze ( střelba s nabíháním, založení útoku)
•
C, Závěrečná fáze (15 minut)-výklus,strečink
PÁ: Předzápasový trénink
Příklad předzápasové tréninkové jednotky •
A, Úvodní část (15 minut)-rozcvičení, protažení
•
B, Hlavní část (60 minut)-bago, standardní situace, herní nácvyk základní sestavy,
•
C, Závěrečná fáze (15 minut)-výklus,strečink
SO, NE: zápas Zimní přechodné období 3 týdny, rozlučka, individuální plány, hlídání váhy, odpočinek.
70
Zimní přípravné období 9 týdnů, až 5 tréninkových jednotek týdně, víkendové bloky, soustředění, v hale i venku. 1.-2. týden 3 tréninkové jednotky týdně, hrubá kondice, vytrvalost, rychlostní vytrvalost, síla, víkendový blok, bez míče 3. týden Kondiční soustředění na lyžích, 2-3 tréninkové jednotky denně. •
Tréninková jednotka 1-běh na lyžích, klasika, bruslení, cca 20 Km, dle zdatnosti nebo společný výlet
•
Tréninková jednotka 2-běh v terénu, ve sněhu, okruhy
•
Tréninková jednotka 3-posilovna, regenerace(bazén, vířivka)
4. týden 3 tréninkové jednotky týdně, halový turnaj 5.-9. týden 3 tréninkové jednotky týdně, 2 víkendové bloky, rychlostní vytrvalost, rychlost, výbušnost, koordinace, práce s míčem, herní tréninky, průpravná cvičení, herní cvičení, přípravné zápasy, začlenění nových hráček, standardy, zajišťování, obranná fáze útočná fáze Jarní hlavní období 13 týdnů, 4 tréninkové jednotky týdně, soutěžní utkání Letní přechodné období 3 týdny, dovolená, regenerace, individuální plány, hlídání váhy
71
7.3 Rozbor ročního tréninkového plánu žen ve Švédsku Švédsko je zemí s poloprofesionálními týmy. V praxi to znamená, že zhruba polovina hráček má profesionální smlouvy a fotbalem se živí, zbytek hráček má smlouvy jen poloprofesionální a chodí ještě do práce a nebo studuje. Realizační tým se skládá z trenéra, asistenta trenéra, trenéra brankářek, trenéra na fyzickou kondici, fyzioterapeuta a kustoda. Ti jsou přítomni na každém tréninku a zápase. Dále jsou tu zaměstnanci, kteří se starají o pohodlí hráček. Perou a chystají prádlo, ovoce do kabiny, pitný režim. Hráčky po každém tréninku dostanou oběd. Oblečení hráčky dostávají před sezónou zdarma, patří do toho teplákové soupravy, vycházkové oblečení, obuv na běhání a kopačky, které dostanou i několikrát během sezóny. Dále mají v kabině k dispozici mýdla a šampony, které jim dodávají sponzoři. Co se týče pitného režimu, nekladou velký důraz na pití iontových nápojů, proto při tréninku i zápase je nejběžnějším nápojem obyčejná voda. Sponzoři hráčkám po zápase hradí regenerační drinky. Švédsko má 6 ženských lig, v nejvyšší soutěži je 12 týmů. Do další sezóny se uvažuje o snížení na 10. Kluby mají možnost mezi sebou podepsat dohodu o zapůjčování hráček. To znamená, že hráčka může hrát i za dva kluby současně. Podmínkou je, že nesmí v jednom dni nastoupit ve dvou utkáních. Hraje se zde systémem jaro-podzim, ne jako u nás podzim-jaro. Ve Švédsku se převážně v soutěžním období trénuje i dvoufázově. Na dopoledním tréninku nejsou všechny hráčky, jelikož některé chodí do práce a do školy. Na odpoledním tréninku jsou již většinou všechny. Několikrát během roku jsou hráčky testovány a to minimálně na začátku a na konci přípravy a na konci sezóny. Testuje se 12 minut běh, člunkové běhy, 30m sprint, skoky. Při nesplnění fyzických testů dle očekávání hráčky dostanou individuální plány.
72
Zimní přípravné období ( prosinec-březen) Vzhledem k tomu, že ve Švédsku je v tomto období opravdu zima, probíhá příprava na umělé trávě a v krytých halách. Na přírodní trávu se hráčky dostanou až v březnu. Paradoxně v zemi kde je hodně sněhu nevyužívají ke kondiční přípravě lyže. Nejezdí také na soustředění, ale připravují se převážně v místě působení. Tréninkových jednotek je 5-6 týdně. Hojně se využívá posilovna, až 4x týdně. Po každé tréninkové jednotce 10 minut výklus. 1.-3. týden Hrubá kondice, bez míče 4.-8. týden Kondice, práce s míčem, bez přípravných zápasů 9.-16. týden Technika, taktika, přípravná utkání Příklad tréninkové jednotky na vytrvalost •
A, Úvodní část (15 minut)-rozcvičení, protažení, atletická abeceda, překážky, důraz na správný styl běhu
•
B, Hlavní část (60 minut)-obecná vytrvalost, např.12x200m stejnou intenzitou, 2 minuty pauza
•
C, Závěrečná část (15 minut)-výklus, protažení
Příklad tréninkové jednotky v posilovně •
A, Úvodní část (20 minut)-rozehřátí, běhátko, kolo
•
B, Hlavní část (90 minut)- technika běhu, atletická abeceda, dynamická cvičení, skoky- posilování na strojích, individuální program
•
C, Závěrečná část (15 minut)-výklus, uvolnění
73
Jarní soutěžní období (duben-červen) 1x týdně se hraje zápas. Hráčky mají až 8 tréninkových jednotek týdně. 2x týdně se trénuje dvojfázově, mezi tréninky je společný oběd hrazený klubem. Počty tréninkových jednotek jsou korigovány trenéry podle toho, jak jsou hráčky unavené. Po: pozápasový trénink, hráčky si mohou vybrat zda chtějí výklus nebo kolo, protažení, lehká posilovna Út: 2 fáze, dopoledne individuálně, střelba, standardy, odpoledne souhra, kombinace, taktika St: 2 fáze, mezi společný oběd Čt: herní trénink, s míčem, útočná a obranná fáze Pá: herní trénink So: předzápasový trénink, 60 minut, taktika, simulace zápasu, základní sestava Přechodné období(červenec) Vzhledem k tomu, že mezi jarním a podzimním soutěžním obdobím jsou zhruba tři týdny, na přechodné období připadá asi týden, ve kterém hráčky mají dovolenou, aby si mohly odpočinout. Přípravné období (červenec) Na toto období připadají pouze 2 týdny. Tréninkových jednotek je až osm, zaměřeny jsou spíš herně. V tomto období nehrají hráčky žádný přípravný zápas. Podzimní hlavní období (srpen-říjen) Viz jarní hlavní období Zimní přechodné období(listopad) Zde mají hráčky dovolenou a plní individuální plány, hlídají si váhu.
74
7.4 Rozbor ročního tréninkového plánu žen v USA USA jsem si pro srovnání vybrala proto, jelikož je jedinou ženskou profesionální soutěží na světě. Jsou specifické i tím, že mají jedno hlavní období a hráčky zde podepisují smlouvy jen na dobu soutěžní a to přibližně od března do září. Po zbytek ročního období jsou volnými hráčkami a většinou se vrací do svého kmenového klubu hrát ligu a také se účastní zápasů reprezentace. Nejvyšší soutěž v USA hraje 8 týmů a vše je na ryze profesionální úrovni. O jeden ženský prvoligový tým se stará okolo 15 zaměstnanců, trenéry počínaje a psychologem konče. Trenér a někdy i asistent trenéra mají celoroční profesionální smlouvy. Týmy mají také svého psychologa, který s hráčkami dělá aktivity na stmelení kolektivu, důvěru, komunikaci. Pracuje s nimi také individuálně. Týmy v USA jsou profesionální i z hlediska zázemí. Každý klub má svůj vlastní stadión, kde má k dispozici posilovnu a k regeneraci saunu a vířivku. Bohužel i když mají ke všemu bezproblémový přístup, nedá se říci, že by vše využívaly. Chození do posilovny je součástí tréninku, ale regenerace je individuální, bohužel ne hojně využívaná. Možná i proto je v USA během sezóny mnoho zranění. Velkou zajímavostí v USA je to, že každý zápas profesionální soutěže je nahráván profesionálním pracovníkem, který pak zápas nastříhá a umístí na internet. Každý trenér má svůj přístupový kód a může se zde podívat na jakýkoli zápas a i na konkrétní hráčku. Přechodné období (říjen – únor) V tomto období hráčky v USA nejsou vázány žádnou profesionální smlouvou, proto se vrací do svých kmenových klubů, kde se připravují od října do února a hrají zde ligu. Co se USA týče, hráčky nemají žádné individuální plány a je jen na nich, jak na sobě budou pracovat. Vzhledem k tomu, že je pro ně velkou
75
motivací hrát v USA a připravit se na fyzické testování, které předchází každému podpisu smlouvy, jejich individuální příprava není v žádném případě zanedbávána. Přípravné období (březen) Zde už mají hráčky po testech a tedy podepsané smlouvy. Počítá se s tím, že hráčky jsou dobře fyzicky připraveny. Přípravné období je tedy zaměřeno hlavně na práci s míčem a sehrání hráček. Trénuje se každý den dopoledne, většinou od jedenácti hodin a tréninková jednotka trvá 1-1,5 hodiny. Jednou týdně se hraje přípravný zápas. Hlavní období ( duben-září) Tréninková jednotka je každý den, trvá maximálně 1,5 hodiny. Největší rozdíl oproti české lize je ten, že zápasy se hrají dva týdně, a to ve středu a o víkendu. Velkým problémem v USA je vzdálenost, kterou musí hráčky na utkání urazit. Proto na zápasy převážně létají den předem a předzápasový trénink mají v místě zápasu. Oproti tréninku u nás jsou tyto intenzivnější a silovější.
7.5 Komparace ročních tréninkových plánů Medializace Medializaci ženského fotbalu v České republice se nevěnuje velká pozornost. Pokud je nějaký zápas nahráván, tak je to jen pro potřeby klubu. I když určitý posun v tomto směru nastal. Na stránkách ČMFS se relativně pravidelně objevují články k ženskému fotbalu, jsou vyvěšovány výsledky mistrovských zápasů spolu s komentáři, stejně tak k akcím reprezentací. Kluby si zakládají internetové stránky, na kterých se objevuje více či méně čerstvých informací. Začínají se tu a tam objevovat i články v novinách, obzvláště v regionálním tisku. Stále ale ještě nedosahujeme úrovně USA ani Švédska, kde je každý ligový zápas natáčen, a minimálně jeden je přenášen přímým
76
přenosem. V USA dokonce každý zápas sestříhá odborník a materiály jsou pak dostupné všem trenérům, kteří s nimi mohou pracovat. Návštěvnost Průměrná návštěva zápasů je přes vzrůstající zájem stále jen cca. 100 150 diváků, spíše však ještě daleko méně. A to ještě povětšinou bývají rodiče a přátelé hráček. Maximální návštěva na špičkové zápasy bývá zhruba v počtu 500 diváků. Hraje se většinou na hřištích okresní až krajské úrovně. To ve Švédsku se průměrná návštěva pohybuje okolo 4 tisíc lidí, kteří zápas berou jako společenskou událost. Utkání je provázeno doprovodným programem, o poločase probíhá na ukázku například minizápas žákyň. Kondice Současný stav kondice českých hráček v porovnání s evropskou či světovou elitou je žalostný. Značně za nejlepšími týmy zaostáváme. Dokazuje to porovnání kondičních testů reprezentantek České republiky s testy nejvyspělejších fotbalových zemí světa. Dokazuje to i situace na hřišti. Chybí nám především rychlost bez míče i s míčem, výbušná síla a vytrvalost. Ke konci utkání českému týmu většinou dochází síly. Příčinou je nízká trénovanost jak v mládežnickém období, tak i v dospělosti. Tréninkové jednotky nemají dostatečnou intenzitu a hráčky se individuálně kondičně připravují jen minimálně. Vždyť ženy u nás mají v průměru 3-4 tréninkové jednotky týdně oproti Švédsku, kde se v soutěžním období trénuje až 8x týdně, nebo USA, kde se trénuje denně a zápas mají dvakrát týdně. V praxi by se mělo více pracovat se Sporttestery, které přesně určí ideální tepovou frekvenci jednotlivých fotbalistek a zvyšují tak efektivnost tréninkového procesu. V zahraničí je toto již běžné. Hlavně prvoligové a taky druholigové kluby by měly pravidelně hráčky testovat. Existuje celá řada jednoduchých motorických testů, které rychle odhalí úroveň hráčské kondice. V USA se kondiční testy dělají před sezónou a hráčky které nejsou dobře fyzicky připraveny mají
77
problémy s podpisem profesionální smlouvy. Ve Švédsku se hráčky testují několikrát ročně a v případě, že nedopadnou podle představ trenéra, dostanou hráčky individuální plány a mohou být na čas vyřazeny z kádru. Vzhledem k tomu, že se v České republice hráčky 1. a 2. ligy na hřiště dostanou v průměru dvakrát až třikrát týdně, je důležitý individuální trénink. Jedná se buď o metodu rovnoměrnou (souvislou), tedy běh nízkou až střední intenzitou po dobu 25–60 minut a nebo metodu střídavou. Intenzita běhu se plánovaně mění. Střídá se tedy nízká intenzita s vysokou. Typickým příkladem střídavé metody je tzv. fartlek, kde intenzita běhu se mění dle subjektivních pocitů. Je to jinak řečeno hra s rychlostí, která by měla trvat opět 25 – 60 minut. Hráčky by se sami měly donutit k tomu, že kromě tréninku na hřišti budou trénovat vytrvalost individuálně i mimo hřiště, nejlépe 2-3krát týdně. Silový trénink Trénink síly u dívek se v současné době ve světě čím dál tím více prosazuje. Užitek rozvoje síly je totiž enormní. Jak po stránce zdravotní, fyzické, tak i psychologické. Ženy se pak cítí daleko silnější a sebevědomější. Důkazem je reprezentační tým Spojených států amerických, silově nejlépe vybavený tým světa. Ve Švédsku je posilovna zařazena do tréninkového plánu až 4x týdně a různá posilovací cvičení se dělají na každém tréninku. Především v přípravném období by se dívky měly věnovat rozvoji síly hodně intenzivně. Trénink síly v českém fotbale není zdaleka tak intenzivní jako trénink síly např. v USA. Silové schopnosti amerických reprezentantek se ve hře projevují v délce a razanci kopů, důrazu při řešení situací 1:1, využívání hry tělem v osobních soubojích na zemi i ve vzduchu, v ostrých nástupech při napadání či uvolňování apod. Běžnou součástí tréninkového procesu jsou v USA posilovací cvičení jak na hříšti, tak i pravidelně v posilovnách. Někteří trenéři u nás mohou konstatovat, že nemají možnosti navštěvovat posilovny tak často. V tom případě je třeba být více kreativní a vymýšlet různé varianty, jak sílu u
78
dívek rozvíjet bez jakéhokoliv drahého zařízení, například s vahou vlastního těla. Profesionalita Bohužel ženský fotbal v ČR je vykonáván na ryze amatérské úrovni. Pro ženský fotbal u nás nejsou peníze a tak si týmy nemohou dovolit hráčkám platit. Z tohoto důvodu většina hráček chodí do práce, zbytek jsou studentky. To se odráží na intenzitě tréninků, kdy některé prvoligové týmy trénují pouze 2x týdně, nebo se jich na tréninku sejde jen pár. Nejprofesionálnějším týmem u nás je AC Sparta Praha. Zde mají některé hráčky poloprofesionální smlouvy. Jejich výplata však nepřesáhne 8000 Kč měsíčně. Tato částka je ve srovnání s USA, kde si hráčky vydělají za sezónu kolem 25 000 dolarů, směšná. Trenéři Bohužel v českém ženském fotbale bývá stále ještě problémem nízká kvalifikace trenérů, avšak i to se zlepšuje. Trenéřina může být u nás stále jen zálibou, jelikož není finančně dobře ohodnocena a trenér prvoligového týmu si za měsíc vydělá jen pár tisíc korun. Ve srovnání se zahraničím, kde ženské týmy trénují trenéři vázáni profesionální smlouvou, je to u nás stále jen koníček.
79
ZÁVĚR Jedním z hlavních cílů diplomové práce bylo zhodnotit konkrétní náplň tréninkových jednotek pro ligové družstvo žen hrajících fotbal a srovnat jej se zahraničními týmy. Tento záměr se podařilo splnit. Během tvorby práce bylo čerpáno ze získaných poznatků studiem odborné literatury, ale především konzultacemi s profesionálními trenéry fotbalu. Výsledkem této práce jsou sestavené tréninkové jednotky pro jednotlivá období ročního tréninkového cyklu, které jsou shrnuty v kapitole 7. Dalším cílem bylo vytvoření historického přehledu o ženském fotbale ve světě i u nás z dostupných knižních zdrojů. Bohužel knih, zabývajících se historií ženského fotbalu do této doby moc napsáno nebylo. A česky psanou literaturu o vývoji fotbalu žen nenalezneme vůbec. Jediným relativně bohatým zdrojem informací o fotbalu žen byl časopis Mladý svět. Tento týdeník byl jakýmsi patronem ženského fotbalu na našem území. Nicméně informace obsažené v některých číslech tohoto časopisu jsou v drtivé většině orientované pouze na turnaj „ O perníkové srdce Mladého světa“. Při porovnávání české ženské fotbalové ligy se světovými ukazuje, že jsme pod jejich herními úrovněmi. Zdaleka nedosahujeme týmů Švédska, Norska, nebo USA. V těchto zemích mají ženské týmy postavení, které je řadí mezi nejlepších deset na světě a mají srovnatelnou podporu jako muži. V posledních letech k nim přibylo i Německo, kde si činovníci svazu uvědomili, že ženská kopaná má v jejich prioritách také svoje místo, obzvlášť díky mimořádným úspěchům na mezinárodní scéně v posledních letech. Navzdory rostoucí popularitě posledních let, je stále ženská kopaná na začátku ve srovnání s jinými sporty a český ženský fotbal je na začátku oproti světovému. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale věřím, že systematickou prací
80
profesionálních trenérů již od mládežnických týmů, se časem dostaneme do povědomí a alespoň trochu se přiblížíme týmům jako je USA, Švédsko nebo Německo. Věřím, že tato práce by mohla posloužit jako inspirace pro začínající trenéry a fotbalové příznivce a na závěr přikládám několik doporučení, nad kterými se musíme zamyslet, aby se český ženský fotbal pomalu dostal na světovou úroveň: Doporučení: •
Změnit náhled společnosti na ženský fotbal. Ve Švédsku nebo v USA se nikdo již nepozastaví nad tím, že fotbal je i ženským sportem. Ba naopak je to pro ženy sport nejpopulárnější. Český člověk ještě pořád řeší otázku, zda fotbal je i pro ženy!!! V Česku musíme neustále šířit myšlenku, že i ženám fotbal sluší!!! Že je to naprosto běžný sport i pro ženy. Rodiče by se neměli bát dát své ratolesti do tohoto sportovního odvětví. Tak možná získáme do fotbalu ty nejtalentovanější sportovkyně.
•
Vytvořit koncepce a strukturu českého fotbalu. V současné době máme vytvořenou vizi a to dostat se v roce 2013 historicky poprvé na Mistrovství Evropy, ale nemáme již vypracovaný plán, jak k tomu dospějeme.
•
Začít spolupracovat s kluby. Ve Švédsku i jinde ve světě se kluby maximálně podporují a jsou soupeři pouze na hřišti. U nás, když se mají kluby na něčem dohodnout, tak je to amatérské pokřikování jeden na druhého bez konstruktivní diskuze.
•
Zlepšit marketing. Neumíme prodat ženský fotbal. Propagace ženského fotbalu je na mizerné úrovni. Musíme se snažit získat více sponzorů.
81
•
Systematicky pracovat s mládeží. Zlatý věk učení se fotbale je 6-12 let a v porovnání třeba se Švédskem v systematické práci s mládeží zaostáváme. Chybí efektivní struktura soutěží. Například na Moravě existují pouze tři týmy, které se pravidelně spolu utkávají. Zde je třeba rozšířit základnu.
•
Dostat fotbal do škol základních i středních a začít spolupracovat se školami vysokými. Cílem je zařazení fotbalu do osnov i pro dívky.
•
Dostat ženský fotbal do krajských fotbalových svazů. Začít s těmito svazy spolupracovat, mapovat si hráčky již v dětském věku, pořádat různé krajské výběry nejen chlapců, ale i dívek.
•
Systematicky pracovat s trenéry. Pořádat trenérské kurzy na krajských svazech se specializací pro ženský fotbal.
•
Alespoň částečně profesionalizovat ženský fotbal a díky financím je i motivovat k účasti na trénincích. Finance by je zavazovaly k tomu, že na trénincích být musí.
•
Zavést pravidelné testování kondice hráček všech alespoň ligových týmů několikrát ročně.
•
Zvýšit počet i kvalitu tréninkových jednotek, zařadit posilovací cviky do každé tréninkové jednotky.
•
Dodržovat životosprávu. Hlídat si váhu, jíst zdravě.
Český ženský fotbal má před sebou ještě dlouhou cestu, aby se dostal na světovou úroveň, ale věřím, že systematickou prací v klubech již od mládežnických kategorií, vzděláváním trenérů a profesionalizací ženského fotbalu se krok za krokem budeme tomuto vzdálenému cíli pomalu přibližovat a jednou se o České republice bude mluvit jako o zemi, kde ženský fotbal stojí za to.
82
POUŽITÁ LITERATURA [1] BAHR, R. Manuál fotbalové medicíny. 1. vyd. Praha: Olympia, 2008. 226 s. ISBN 978-80-7376-080-9 [2] BALAŠČÁKOVÁ, B. Srovnání celoročního tréninkového cyklu ve vrcholovém fotbale u mužů a žen. Brno: Masarykova Univerzita, 2007. 62 s. [3] BARTŮŇKOVÁ, S. Fyziologie člověka a tělesných cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 285s. ISBN 80-246-1171-6 [4] BUZEK, L. aj. Trenér fotbalu „A“ UEFA licence. 1. vyd. Praha: Olympia, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7376-032-8. [5] BUZEK, M. a PROCHÁZKA, L. Česká fotbalová škola. 1. vyd. Praha: Olympia, 1999. 122 s. ISBN 80-7033-596-3 [6] Českomoravský fotbalový svaz [Online]. Ženský fotbal [citováno 2009-1210]. Dostupné z www.fotbal.cz [7] DOVALIL, J. a CHOUTKA, M.
Sportovní trénink. 1. vyd. Praha:
Olympia, 1987. 318 s. [8] DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha: Olympia, 2009. 331s. ISBN 978-80-7376-130-1 [9] DOVALIL, J. Lexikon sportovního tréninku. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 313s. ISBN 978-80-246-1404-5 [10] DYLEVSKÝ, I. Základy anatomie a fyziologie. Olomouc: Epava, 1995. 429 s. ISBN 80-9016661-0-9 [11] FAJFER, Z. Příspěvek k problematice současného pojetí kondiční přípravy hráče vrcholového fotbalu. Bratislava:SÚV ČSZTV, 1988. 83 s. [12] FERTIGOVÁ, L. Analýza činnosti oddílu ženské kopané v FK Česká Lípa. Liberec: Technická univerzita, 2006. 47 s. [13] FIALOVÁ, L. a RYCHECKÝ, A. Didaktika školní tělesné výchovy. 1. vyd. Praha: nakladatelství Karolinum, 1995. 187 s. ISBN 80-71-84-127-7.
83
[14] FIFA [Online]. Ženský fotbal [citováno 2009-12-22]. Dostupné z http://www.fifa.com/ [15] FRANK, G. Fotbal 96 tréninkových programů. Praha:Grada Publishing, 2006. 216 s. ISBN 80-247-1337-3 [16] HÁJEK, J. Antropomotorika. Univerzita Karlova v Praze–Pedagogická fakulta, 2001. 95 s. ISBN 80-7290-063-3 [17] HUNT, Ch. Světová encyklopedie fotbalu. Praha: Olympia, 2006. 384 s. ISBN 80-7033-965-9 [18] CHOUTKA, M. Teorie a metodika kopané. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963. 182 s. [19] KELIŠOVÁ, D. Dívčí fotbal: Do nebíčka nebo do peklíčka. 1. vyd. Praha: LYNX & spol., 1990. 78 s. ISBN 80-86194-01-9. [20] KLIMKOVÁ, J. Specifika tréninku žen ve fotbale jako součást vzdělávání trenérů ženského fotbalu v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. 58s. [21] KUREŠ, J. a kol. Pravidla fotbalu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7376-035-9. [22] LOPEZ, S. Women on the ball: a guide to women's football. London: Scarlet Press, 1997. 285 s. ISBN 978-1857270167 [23] MACHO, M. Fotbal: vášeň 20. století. Historie fotbalu ve faktech, názorech a obrazech. 2. vyd. Brána, 1999. 466 s. ISBN 80-7243-057-2. [24] MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. 2.vyd. Praha: Karolinum, 2005. 296s. ISBN 80-7184-867-0 [25] SELIGER, V., TREFNÝ, Z., VINAŘICKÝ, R., Fyziologie člověka pro fakulty tělesné výchovy a sportu. Praha: SPN, 1983. 429s. [26] Slávia Praha [ Online ]. Ženský fotbal [citováno 2009-12-12]. Dostupné z http://www.slavia.cz/ [27] Sparta Praha [Online]. Historie [citováno 2009-11-10]. Dostupné z http://www.sparta.cz/
84
[28] SVOBODA, B. Pedagogika sportu. 1. vyd. Praha: nakladatelství Karolinum, 2000. 250 s. ISBN 80-246-0156-7. [29] SVOBODA, B. Pedagogika sportu. 2. vyd. Praha: nakladatelství Karolinum, 2007. 250 s. ISBN 978-80-246-1358-1. [30] TRÁVNÍK, P. Tréninkový proces v ženském fotbale. Praha:DP, VST ČMFS, 1999. [31] UEFA [Online] [citováno 2009-11-10]. Dostupné z http://www.uefa.com/ [32] VOTÍK, V. Trenér fotbalu „B“ licence. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001. 252 s. ISBN 80-7033-962-4. [33] WILLIAMSON, D.J. Belles of the Ball. London: R&D Associates, 1991. 120 s. ISBN 978-0951751206 ŽOVINEC, D., ŽOVINEC, L. Produkt ženský fotbal v ČR. Praha, 2006. 10 s. [34] ŽOVINEC, D. Specifické znaky ženské kopané, porovnání s mužskou, vývoj čs. ženské a vazby na evropskou ženskou kopanou. Praha: Karlova univerzita, 1993. 46 s. [35] ŽOVINEC, D. Ženská kopaná v ČMFS, materiál pro skripta pro A-licenci. Praha, 2005. 18 s.
85
