TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu:
Vyrovnaná produkce plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) dosažená inovací jeho chovu Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00527
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Nové Hrady s.r.o. Adresa: Štiptoň 78, 374 01 Trhové Sviny IČ: 15789799 CZ.1.25/3.4.00/09.00527 Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: Vyrovnaná produkce plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) dosažená inovací jeho chovu. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Lubomír Zvonař
Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany IČ: 60076658 Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 19. 11. 2010 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany 60076658 IČ: Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 19. 11. 2010 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph. D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
1
Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace: Lubomír Zvonař
2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
3. Zpracovatele technické zprávy: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.
2
Obsah: 1. CÍL ...................................................................................................................................................................... 4 1.1. Co je cílem pilotního projektu ..................................................................................................................... 4 1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie ........................................................................................... 4 1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování................................................................................... 5 2. ÚVOD ................................................................................................................................................................. 7 2.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb ......................................................... 7 2.2. Odlepkování oplodněných jiker .................................................................................................................. 8 2.3. Vysazení larev do rybníků a následný odchov juvenilních ryb candáta obecného ...................................... 8 2.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází .................................................................................................................... 9 2.5. Ekonomické zhodnocení odchovu ............................................................................................................... 9 2.6. Odhad přínosu zavedení testované technologie do praxe příjemce dotace ................................................ 10 3. MATERIÁL A METODIKA ............................................................................................................................ 11 3.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb ....................................................... 11 3.2. Odlepkování oplodněných jiker ................................................................................................................ 13 3.3. Vysazení larev do rybníků a následný odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného ........................ 15 3.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází .................................................................................................................. 17 3. VÝSLEDKY ..................................................................................................................................................... 18 4.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb ....................................................... 18 4.1.1. Délka latence (délka období od hormonální injikace po vlastní výtěr generačních ryb) ................... 18 4.1.2. Synchronizace výtěrů generačních jikernaček candáta obecného...................................................... 18 4.1.3. Úspěšnost výtěru a samovolný výtěr generačních jikernaček při umělém výtěru ............................. 19 4.1.4. Úspěšnost výtěru generačních jikernaček při poloumělém výtěru .................................................... 19 4.1.5. Oplozenost a líhnivost u jiker pocházejících z umělého a poloumělého výtěru ............................... 20 4.1.6. Celková produkce plůdku na 1 jikernačku u umělého a poloumělého výtěru .................................. 20 4.1.7. Mortalita generačních ryb u umělého a poloumělého výtěru............................................................. 21 4.1.8. Závěr .................................................................................................................................................. 22 4.2. Odlepkování oplodněných jiker ................................................................................................................ 23 4.2.1. Míra oplozenosti jiker a líhnivosti larev při a po inkubaci jiker po jejich odlepkování ..................... 23 4.2.2. Závěr .................................................................................................................................................. 24 4.3. Odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného v rybnících ................................................................. 24 4.3.1. Teplota a kvalita vody v rybnících v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného ... 24 4.3.2. Potravní nabídka zjištěná v jednotlivých rybnících v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného ......................................................................................................................................... 25 4.3.2.1. Vliv velikosti použitých rybníků na potravní nabídku rybníků v průběhu odchovu rychleného plůdku candáta obecného ............................................................................................................................. 26 4.3.2.2. Vliv litorální vegetace v rybníku na potravní nabídku rybníků v průběhu odchovu rychleného plůdku candáta obecného ............................................................................................................................. 26 4.3.3. Přijímaná potrava larvami a juvenilními rybami v průběhu odchovu ................................................ 27 4.3.4. Růst rychleného plůdku candáta obecného v průběhu odchovu ........................................................ 28 4.3.4.1. Vliv velikosti použitých rybníků na růst rychleného plůdku candáta obecného ............................. 28 4.3.4.2. Vliv litorální vegetace v rybníku na růst rychleného candáta obecného oproti rybníkům bez litorální vegetace ......................................................................................................................................... 29 4.3.5. Růst letního plůdku candáta obecného v průběhu odchovu ............................................................... 29 4.3.6. Celková produkce rychleného a letního plůdku candáta obecného na konci odchovu – vliv velikosti rybníků a charakteru použitých rybníků s a bez litorální vegetace. ............................................................. 30 4.3.7. Závěr .................................................................................................................................................. 31 4.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází a celkové zhodnocení odchovu v jednotlivých rybnících......................... 31 4.4.1. Stanovení optimálních podmínek při odlovu vyprodukovaného plůdku v rybnících ........................ 31 4.4.2. Stanovení podílu kanibalů při odlovu vyprodukovaného plůdku v rybnících ................................... 32 4.4.3. Stanovení životaschopnosti vyprodukovaného plůdku v rybnících po jeho výlovu .......................... 32 4.4.4. Závěr .................................................................................................................................................. 33 3. ZÁVĚR ............................................................................................................................................................. 35 4. PŘÍLOHY ......................................................................................................................................................... 36
3
1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Cílem pilotního projektu bylo ověřit technologii týkající se umělé reprodukce, inkubace jiker a odchovu larev a juvenilů v rybnících u candáta obecného v produkčních podmínkách rybářského podniku Rybářství Nové Hrady s.r.o.
1.2. V čem tkví inovativnost testované technologie Inovace pilotního projektu spočívala v zavedení a ověření nového a šetrného postupu výtěru generačních ryb candáta obecného do praxe českého a evropského rybářství. Bylo ověřeno, že nejefektivnější a nejšetrnější metodou výtěru generačních ryb candáta obecného je poloumělý výtěr generačních ryb ošetřených preparátem Chorulon s dávkou 500 IU (mezinárodních jednotek) HCG.kg-1 hmotnost generačních ryb. Byl zefektivněn postup odlepkování oplozených jiker candáta pomocí kombinace mléka s talkem s využitím automatické
třepačky,
která
eliminovala
potřebu
ručního
míchání
s jikrami
při
jednohodinovém odlepkování. Nebyl prokázán a úspěšně ověřen postup odlepkování candátích jiker při použití enzymu alkalázy (Merck, Alcalase Enzyme, Bacillus). Při použití tohoto enzymu při odlepkování jiker a po inkubaci takto ošetřených jiker bylo dosaženo nulové líhnivosti a tato metoda není doporučena pro použití v praxi. Dále bylo úspěšně prakticky ověřeno použití menších rybníků (vodní výměra mezi 0,16 – 1,54 hektaru) k efektivní produkci rychleného plůdku candáta obecného při počáteční hustotě nasazených larev 200 000 larev na 1 hektar vodní plochy. Naopak nebyla potvrzena vhodnost větších rybníků (vodní výměra větší jak 2,5 hektaru vodní plochy) pro odchov rychleného plůdku candáta obecného. U rybníků s větší výměrou byla zjištěna nižší efektivita odchovu plůdku candáta obecného vzhledem k ploše vodní hladiny a vyšší obtížnost úspěšně slovit odchovaný rychlený plůdek z větších rybníků oproti rybníkům s menší výměrou vodní plochy. Při odchovu larev a juvenilů candáta obecného v rybnících byl pozitivně potvrzen a ověřen vliv litorální vegetace rybníků na úspěšnost odchovu candáta do kategorie rychleného plůdku (množství a velikost odchovaného plůdku). Při odchovu plůdku candáta v rybnících byla definována potravní nabídka daného rybníku pro odchovávaný plůdek v průběhu jeho odchovu. Dále byla ověřena i možnost prodloužit odchov plůdku candáta obecného do letních
4
měsíců, kdy je možné získat větší odchovaný plůdek. Ovšem tato metoda je zatížena poměrně vysokými ztrátami nasazeného plůdku. Na závěr odchovu rychleného a letního plůdku candáta obecného byla potvrzena a ověřena nutnost použít k lovení odchovaného plůdku candáta lovení na podložní síť nebo do speciálních bazénů či jímek umístěných pod hrází rybníků. Současně při lovení plůdku candáta obecného byly definovány podmínky, při kterých je možné či vhodné odchovaný plůdek pod hrází rybníků lovit, následně transportovat a uchovávat k prodeji či dalšímu odchovu bez výrazných ztrát na odchovávaném plůdku candáta obecného.
Testovaná technologie produkce plůdku candáta obecného byla
ekonomicky zhodnocena.
1.3. Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Candát obecný je významným a velmi ceněným druhem sladkovodní akvakultury. Vedle jeho velmi vysoké konzumní hodnoty (vysoká kvalita masa) je candát obecný v celé Evropě hodnotným sportovním rybím druhem, který je hojně vyhledáván sportovními rybáři a loven na udici. Jeho současná obliba u konzumentů a sportovních rybářů v celé Evropě převyšuje možnosti jeho produkce. V současné době je v celé Evropě produkováno nedostatečné množství kvalitního rychleného či letního plůdku candáta obecného (celková délka ryb kolem 40 – 80 mm), který se následně používá jako násadový materiál: (1) pro intenzivní chovy využívající recirkulační systémy (především západní Evropa: Nizozemí, Německo, Belgie a Francie), (2) pro rybniční chovy (především ČR a Polsko) a (3) pro zarybňování sportovních revírů především v ČR. Dopadem je nedostatek násadového materiálu candáta obecného a jeho vysoká cena na trhu, kde kusová cena jednoho odchovaného candáta obecného o velikosti 40 – 80 mm se v Evropě pohybuje od 1,5 – 18,0 Kč v závislosti na regionu prodeje a následujícím využití ryb. Pokud české rybářské podniky využijí poznatků z pilotního projektu, budou schopny produkovat kvalitativně a kvantitativně vyrovnanou produkci především rychleného plůdku candáta obecného, který se bude dále uplatňovat v intenzivních nebo rybničních chovech či sportovních revírech. Výsledkem této produkce a tohoto obchodu bude zvýšená finanční produktivita českých rybářských podniků, protože jak dnes ukazuje situace na trhu s rybami, candát obecný je v současnosti v Evropě jedním z nejcennějších sladkovodních druhů ryb. Vedle vlastního prodeje plůdku candáta obecného se mohou některé podniky dále specializovat na odchov starších a hmotnostně těžších ryb v recirkulačních chovech určených především ke konzumu. Tím dojde k zvýšení produkce vysoce kvalitních ryb, což umožní
5
těmto podnikům lépe uplatňovat jejich produkci na evropském trhu při vyšším finančním zhodnocení.
6
2. Úvod 2.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb Pilotní projekt ověřovall především dva způsoby výtěru generačních ryb candáta obecného (poloumělý a umělý výtěr) při hormonální stimulaci ryb pomocí experimentálně ověřených hormonálních přípravků Supergestran (aktivní látka GnRHa) a Chorulon (aktivní látka HCG). U každého způsobu výtěru byla hodnocena: produkce plůdku na jikernačku, oplozenost jiker, líhnivost larev a mortalita generačních ryb při a po výtěru. Podle dosažených výsledků byl doporučen praxi využívat nejvhodnější způsob výtěru generačních ryb candáta obecného. Cílem této části projektu bylo, aby způsob výtěru generačních ryb candáta obecného byl šetrný k použitým generačním rybám a současně aby tento způsob výtěru zajišťoval efektivní produkci dostatečného množství kvalitních jiker a larev candáta obecného využívaných v dalších fázích odchovu tohoto druhu ryby v produkčním rybářství. Pilotní projekt vycházel z následujících vědeckých publikací: Klimeš, J., Kouřil, J., 2003: Intensive pond rearing of advanced fry and one-summer old pikeperch (Sander lucioperca). Bull. VÚRH Vodnany, 1,2 : 43 - 48. Kouřil, J., Hamáčková, J. 2005. Metody poloumělé a umělé reprodukce candáta obecného (Sander lucioperca) a odchovu juvenilního plůdku v rybnících. Bull. VURH Vodňany, 41 (3), s. 121-127. Kouřil, J., Klimeš, J. 2001: Poloumělý výtěr candáta s pomocí hypofyzace a odchov jeho rychleného plůdku v monokultuře v rybnících. Bull. VÚRH JU Vodňany, 4:153-158. Lepič, P., Hamáčková, J., Kouřil, J., Lepičová,A., Barth, T. 2005. Hormonálně indukovaný umělý výtěr jikernaček candáta obecného (Sander lucioperca). In: Spurný, P. (red.): Sb. VIII. Česká ichtyologická konference (Brno 14.-15. září 2005), MZLU Brno, s. 215-219. Musil, J., Kouřil, J. 2006. Řízená reprodukce candáta obecného a odchov jeho plůdku v rybnících. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, 16 s. Policar, T., Kouřil, J., Stejskal, V., Hamáčková, J., 2008. Induced ovulation of perch (Perca fluviatilis L.) by preparations containing GnRHa with and without metoclopramide. Cybium, 32, 2 suppl.: 308. Policar. T., Trnka, P., Hamáčková J., 2008. Porovnání reprodukce uměle aklimatizované a přirozeně chované formy jikernaček okouna říčního (Perca fluviatilis L.) při jejich výtěru v kontrolovaných podmínkách. In: Sborník referátů z konference: XI. Česká ichtyologická konference, prosinec 3. 4.12., Brno, 174-179. Policar, T., Toner, D., Alavi, S.M.H., Linhart, O, 2008. Reproduction and Spawning. In: Farming of Eurasian Perch Volume 1. Juvenile production (Rougeot C., Torner D. eds), Special publication BIM, No.24: 22-29. Policar, T., Stejskal, V., Bláha, M., Alavi, S.M.H., Kouřil, J. 2009. Technologie intenzivního chovu okouna říčního (Perca fluviatilis L.) Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, č. 89, 49 s.
7
2.2. Odlepkování oplodněných jiker Tato část pilotního projektu ověřovala efektivní způsob odlepkování získaných a oplodněných jiker při umělém výtěru. Pilotní projekt ověřoval tři způsoby odlepkování oplozených jiker: (1) tradiční odlepkování jiker pomocí směsi polotučného mléka a talku s ručním mícháním odlepkovávaných jiker, (2) odlepkování jiker pomocí enzymu alkalázy (Merck, Alcalase Enzyme, Bacillus) a (3) odlepkování oplozených jiker pomocí směsi mléka a talku s použitím automatické třepačky. Celkově byly vyhodnoceny všechny tři testované techniky odlepkování jiker podle líhnivosti larev a časové náročnosti odlepkování na obsluhu. Ověřování způsobu odlepkování oplozených jiker u candáta obecného vycházelo z následujících vědeckých publikací: Kouřil, J., Hamáčková, J. 2005. Metody poloumělé a umělé reprodukce candáta obecného (Sander lucioperca) a odchovu juvenilního plůdku v rybnících. Bull. VURH Vodňany, 41 (3), s. 121-127. Kouřil, J., Klimeš, J. 2001: Poloumělý výtěr candáta s pomocí hypofyzace a odchov jeho rychleného plůdku v monokultuře v rybnících. Bull. VÚRH JU Vodňany, 4:153-158. Lepič, P., Hamáčková, J., Kouřil, J., Lepičová,A., Barth, T. 2005. Hormonálně indukovaný umělý výtěr jikernaček candáta obecného (Sander lucioperca). In: Spurný, P. (red.): Sb. VIII. Česká ichtyologická konference (Brno 14.-15. září 2005), MZLU Brno, s. 215-219. Linhart, O., Gela, D., Flajšhans, M., Rodina, M., 2003. Proteolytic enzyme treatment: an impoved method for elimination of egg stickiness in tench, Tinca tinca L. in aquaculture. Journal of Appl. Ichtyol., 19, 134-137. Linhart, O., Rodina, M., Gela, D., Flajšhans, M. and Kocour, M., 2003. Enzyme treatment for elimination of egg stickiness in tench (Tinca tinca L.), european catfish (Silurus glanis L.) and common carp (Cyprinus carpio L.). Fish Physiology and Biochemistry, 28: 507-508. Musil, J., Kouřil, J. 2006. Řízená reprodukce candáta obecného a odchov jeho plůdku v rybnících. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, 16 s.
2.3. Vysazení larev do rybníků a následný odchov juvenilních ryb candáta obecného Další část pilotního projektu ověřovala technologii produkce plůdku candáta obecného v rybniční akvakultuře. V této části byl sledován vliv velikosti a charakteru rybníků a délky odchovu (produkce rychleného a letního plůdku) na efektivitu produkce plůdku candáta obecného v rybnících při jednotné nasazované hustotě ryb. Dále při odchovu plůdku candáta v rybnících byla definována potravní nabídka daného rybníku pro odchovávaný plůdek v průběhu jeho chovu. Byly definovány nejdůležitější přijímané potravní organismy odchovávaným plůdkem candáta obecného v rybnících v průběhu jeho odchovu. Realizace této části projektu vycházela z předchozích zkušeností s rybničním odchovem okounovitých ryb, které jsou deklarovány následujícími publikacemi: Bláha, M., Musil, J., Peterka, J., Policar, T. 2007: Produkce násadového materiálu okouna říčního v rybniční akvakultuře (Perca fluviatilis L.). Bulletin VÚRH Vodňany 43(1), 27 – 32.
8
Bláha M. 2006: Potravní biologie plůdku okouna říčního (Perca fluviatilis L.) v rybničním chovu. Diplomová práce, ZF JU, České Budějovice, 65 s. Musil, J., Kouřil, J. 2006. Řízená reprodukce candáta obecného a odchov jeho plůdku v rybnících. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, 16 s. Kouřil, J., Hamáčková, J. 2005. Metody poloumělé a umělé reprodukce candáta obecného (Sander lucioperca) a odchovu juvenilního plůdku v rybnících. Bull. VURH Vodňany, 41 (3), s. 121-127. Kouřil, J., Klimeš, J. 2001: Poloumělý výtěr candáta s pomocí hypofyzace a odchov jeho rychleného plůdku v monokultuře v rybnících. Bull. VÚRH JU Vodňany, 4:153-158. Policar, T., Stejskal, V., Bláha, M., Alavi, S.M.H., Kouřil, J. 2009. Technologie intenzivního chovu okouna říčního (Perca fluviatilis L.) Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, č. 89, 49 s.
2.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází Závěrem odchovu rychleného a letního plůdku candáta obecného byla potvrzena a ověřena nutnost použít k lovení odchovaného plůdku candáta podložní síť nebo speciálních bazénů či jímek umístěných pod hrází rybníka. Současně při lovení plůdku candáta obecného byly definovány podmínky, při kterých je možné či vhodné odchovaný plůdek pod hrází rybníka lovit, transportovat a krátkodobě uchovávat před prodejem či dalším jeho odchovem bez výrazných ztrát na plůdku. Tato část pilotního projektu vycházela z následujících publikací: Bláha, M., Musil, J., Peterka, J., Policar, T. 2007: Produkce násadového materiálu okouna říčního v rybniční akvakultuře (Perca fluviatilis L.). Bulletin VÚRH Vodňany 43(1), 27 – 32. Bláha M. 2006: Potravní biologie plůdku okouna říčního (Perca fluviatilis L.) v rybničním chovu. Diplomová práce, ZF JU, České Budějovice, 65 s. Musil, J., Kouřil, J. 2006: Řízená reprodukce candáta obecného a odchov jeho plůdku v rybnících. Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, 16 s. Policar, T., Stejskal, V., Bláha, M., Alavi, S.M.H., Kouřil, J. 2009: Technologie intenzivního chovu okouna říčního (Perca fluviatilis L.) Edice Metodik (Technologická řada), VÚRH JU Vodňany, č. 89, 49 s. Stejskal, V., Kouril, J., Policar, T., Hamackova, J., Musil, J. 2009: The growth pattern of all-female perch (Perca fluviatilis L.) juveniles – is monosex perch stock beneficial? Journal of Applied Ichthyology. 25, 432–437.
2.5. Ekonomické zhodnocení odchovu V pilotním projektu byla testovaná technologie produkce plůdku candáta obecného ekonomicky zhodnocena, k čemuž byly využity zkušenosti získané v rámci následujících vědeckých prací: Schram, E., Toner, D., Policar, T. 2005: Economics of juvenile production. Periodická zpráva z řešení projektu CRAFT, COOP-CT-2004-512629, PERCATECH Securing juvenilie production of Eurasian perch by improving reproduction and larval rearing, 7p. Schram, E., Toner, D., Policar, T. 2006: Economics of juvenile production. Závěrečná zpráva z řešení projektu CRAFT, COOP-CT-2004-512629, PERCATECH Securing juvenilie production of Eurasian perch by improving reproduction and larval rearing, 12p.
9
2.6. Odhad přínosu zavedení testované technologie do praxe příjemce dotace Výsledky tohoto pilotního projektu boudou přínosem především pro Rybářství Nové Hrady s.r.o. (rybářský podnik, kde se ověřovala vlastní testovaná technologie), protože tento podnik má vytvořené velmi vhodné podmínky k produkci násadového materiálu candáta obecného. Rybářství Nové Hrady s.r.o. vlastní v současné době špičkovou a moderní rybí líheň, kde je možné velmi efektivně realizovat hormonálně stimulovaný poloumělý výtěr candáta obecného, který v budoucnosti při dodržení popisované a ověřené technologie může zajistit vysokou produkci kvalitních larev candáta obecného. Touto produkcí si Rybářství Nové Hrady s.r.o. v budoucnosti může výrazně zvýšit finanční produktivitu svého podnikání. A to z toho důvodu, že produkce násadového materiálu candáta obecného představuje vysoce poptávané a ceněné zboží, které je možné v současné době velmi snadno prodat a vysoce zpeněžit především v západní Evropě, kde tato komodita je v současné době hojně poptávaná.
10
3. Materiál a metodika 3.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb V této části pilotního projektu byly vytvořeny čtyři skupiny generačních ryb candáta obecného, kdy každá skupina byla tvořena osmi 4letými jikernačkami a osmi 4letými mlíčáky. Dvě skupiny ryb byly na začátku výtěrového období (19. 4. 2010) hormonálně injikovány dříve ověřeným hormonálním přípravkem Supergestran s účinnou látkou Lecirelin obsahující GnRHa. Pro obě tyto skupiny ryb byla použita stejná dávka GnRHa na kilogram živé hmotnost ryb (25µg GnRHa.kg-1). Další dvě skupiny ryb byly hormonálně ošetřeny dříve experimentálně otestovaným přípravkem Chorulon (účinná látka HCG). Všechny ryby těchto skupin byly injikovány dávkou 500 UI HCG.kg-1. Hormonálně byli injikováni jikernačky i mlíčáci. Vždy jedna skupina generačních ryb ze dvou skupin stejně hormonálně ošetřených byla vytírána umělým způsobem (obě pohlaví byla držena odděleně a ovulace generačních jikernaček byla kontrolována palpací břišní dutiny jikernaček a jikry při ovulaci vytlačovány z těla jikernaček) a druhá vytíraná poloumělým způsobem (generační ryby obojího pohlaví se vytíraly na předem připravené a do nádrží instalované hnízda vyrobené z armovacího železa a umělého trávníku o rozměru 50x50 cm). Do žlabu vždy bylo vloženo o 1 hnízdo více než byl počet vysazených párů generačních ryb candáta obecného. Před hormonální injikací byly ryby anestezovány v roztoku hřebíčkového oleje (dávka hř. oleje 0,03 ml.L-1), následně byly ryby změřeny (TL v mm) a zváženy (W v g). Poté následovala intramuskulární injikace popsaného hormonálního ošetření obou pohlaví ryb candáta obecného. Po injikaci byly ryby vysazeny do průtočných žlabů (objem 5m3) líhně Rybářství Nové Hrady, kde byla možnost řídit teplotu vody. Teplota vody v období výtěru byla udržovaná na úrovni Tv= 13,0±2,0°C, kdy teplota vody byla vždy o 2°C vyšší než byla teplota vody venku. Kontrola ovulace jikernaček (skupiny s umělým výtěrem ryb) byla zahájena v jednotlivých žlabech 48 hodin po hormonálním ošetření generačních ryb. Kontrola výtěru ryb poté probíhala v 2 hodinových intervalech (mimo období intenzivních výtěrů u skupiny umělý výtěr indukovaný Chorulonem, kdy generační jikernačky byly v tomto období kontrolovány v půlhodinových intervalech). Jestliže byla zjištěna ovulace jikernaček (u umělých výtěrů) byla jikernačka odlovena ze žlabu, následně byla vložena do anestetika (hřebíčkový olej, dávka 0,03ml.l-1) a po zklidnění byly jikry vytlačeny z těla jikernačky. Po umělém výtěru byla každá jikernačka vložena do roztoku manganistanu draselného (dávka 2g.l-1). Snahou použití
11
této koupele bylo eliminovat následné povrchové zaplísnění ryb po výtěru. Poté byly generační ryby vysazeny do zemí sádky, kde byly drženy následných 14 dní po výtěru, kdy byla sledována mortalita generačních ryb po výtěru. U ryb obou skupin poloumělého výtěru byl výtěr ryb zjišťován pomocí předem připraveného tubusu. Tento tubus umožňoval obsluze kontrolovat přítomnost jiker na jednotlivých hnízdech ve žlabech s plnou hladinou vody. Jestliže byly zjištěny jikry na hnízdě, bylo hnízdo s jikrami a s hlídajícím mlíčákem přeneseno do jiného žlabu, kde byly předem vloženy 3 klece o rozměru 1x1 metr. Klece byly vytvořeny ze síťoviny 350 µm a sloužili k individuální inkubaci jiker v jednotlivých hnízdech. Umělý výtěr generačních ryb byl proveden podle metodiky Lepič a kol. (2005), kdy na 200 gramů jiker byl aplikován 1 ml předem odebraného spermatu od předem vytřených mlíčáků. Vždy na jikry jedné jikernačky bylo použito sperma ze tří mlíčáků. Následně byla směs jiker a spermatu řádně promíchána a byla přidána voda (na 200gramů jiker 400 ml vody z líhně). Směs jiker, spermií a vody byla opět řádně promíchána a odstavena na dobu 1 -1,5 minuty. Poté následovalo odlepkování jiker, které bude popsáno v další části tohoto pilotního projektu. Po odlepkování byly jikry od každé jikernačky inkubovány v jedné 10 litrové Zugské lahvi s průtokem 5 l.min-1. V průběhu výtěrů všech ryb byl zjišťován termín výtěru jednotlivých ryb, byla vypočítána délka latence (období od hormonální injikace do výtěru dané jikernačky), byla zjišťována synchronizace výtěru ryb (kolik hodin bylo potřeba na výtěr všech jikernaček v dané skupině). Dále byl zjišťován počet a procento úspěšně vytřených ryb (ryby vytřené na hnízda či ryby uměle vytřené) a počet či procento ryb samovolně vytřených (jen u umělého výtěru). V průběhu inkubace jiker byly z každého jikrami obsazeného hnízda či z každé inkubační lahve (tzn. od každé vytřené jikernačky) odebrány 3 vzorky jiker (každý vzorek čítal 100 jiker), které byly separátně inkubovány v miskách (objem 200ml) s periodickou výměnou vody (1x za 12 hodin). V rámci této inkubace byla hodnocena oplozenost jiker 24 hodin po oplození jiker (umělý výtěr) či 24 hodin od zjištění jiker na hnízdě (poloumělý výtěr). Po vylíhnutí larev byla zjišťována líhnivost larev v jednotlivých miskách. U každé jikernačky z umělého výtěru bylo sledováno celkové množství vykulených larev. U každé jikernačky z poloumělého výtěru bylo zjištěno celkové množství vylíhnutých larev z daného hnízda, které bylo separátně umístěno i s mlíčákem v kolíbkách. U každé jikernačky byl vypočítán průměr a směrodatná odchylka u jednotlivých zjišťovaných parametrů reprodukce. Jednotlivé
12
ukazatelé byly mezi jednotlivými různě vytíranými skupinami ryb statisticky porovnány dvoufaktoriální analýzou variance (ANOVOU).
3.2. Odlepkování oplodněných jiker Část získaných jiker od vytřených jikernaček umělým způsobem bylo použito pro ověření 3 různých technologických postupů spojených s odlepkováním oplozených candátích jiker. (1) Nejprve bylo ověřováno odlepkování jiker pomocí směsi talku, vody a kravského mléka (obsah tuku 3,5%) s ručním mícháním jiker při odlepkování. Zásobní odlepkovací roztok byl připraven smícháním 1 litru vody (z líhně), 10 gramů talku a 3 litrů mléka. Po přípravě odlepkovacího roztoku bylo odebráno 8 vzorků neoplodněných jiker (každý vzorek 10 gramů jiker) od dvou uměle vytřených jikernaček. Jednotlivé vzorky byly umístěny odděleně do 8 misek o objemu 1000 ml. Následně bylo odebráno do injikační stříkačky sperma od tří předem hormonálně stimulovaných mlíčáků. Od každého mlíčáka byly odebrány 2 ml spermatu. Ihned po odebrání spermatu byl vytvořen polyspermatický vzorek, kde se smíchaly 2 ml spermatu od každého mlíčáka. Následně bylo 500µl polyspermatu použito na oplození 10 gramů jiker v každém vzorku. Vždy bylo použito jen kvalitní sperma nekontaminované krví či močí. Po přidání spermatu k jikrám byly jikry a sperma řádně promíchány. Po promíchání jiker a spermií bylo ke směsi jiker a spermií v každé misce přilito 30 ml vody. Směs spermií, jiker a vody byla v jednotlivých miskách (vzorcích) ručně míchána po dobu 1 minuty, kdy v průběhu tohoto období došlo k oplození jiker. Na začátku oplození jiker byl u každého vzorku měřen čas. Dvě minuty po začátku oplození jiker byla u každého vzorku slita vody a k jikrám bylo přidáno 50 ml odlepkovacího roztoku. Směs jiker a odlepkovacího roztoku se kontinuálně ručně míchal po dobu 60 minut. Po 60 minutách míchání byl odlepkovací roztok slit, jikry byly propláchnuty vodou z líhně. Následně byl každý vzorek odlepkovaných a oplozených jiker inkubován odděleně v Zugských lahvích o objemu vody 1 litr. Inkubační láhve byly zásobovány předehřátou a filtrovanou průtočnou vodou (teplota vody v průběhu inkubace 13,5±0,5°C). U každého vzorku byla hodnocena oplozenost jiker (24 hodin po oplození jiker), kdy byly odebrány 3 vzorky jiker (každý vzorek 100 jiker) z každé inkubační lahve. Po 12 dnech inkubace byly larvy v každé inkubační lahvi zadrženy pomocí mřížky. Po vylíhnutí byla ze všech živých embryí stanovena líhnivost larev. Ze všech 8 vzorků byl vypočítán průměr a směrodatná odchylka oplozenosti jiker a líhnivosti larev v rámci tohoto způsobu odlepkování.
13
(2) Druhým testovaným způsobem odlepkování jiker bylo použití enzymu alkalázy (Merck, Alcalase Enzyme, Bacillus) k odlepkování candátích jiker podle metodiky Gela et al. (2003). V případě této části byl nejprve připraven odlepkovací roztok, kdy 5 ml alkalázy bylo smícháno s 995 ml vody z líhně. Příprava vzorků jiker (8x 10 gramů jiker), odběr a smíchání spermatu s jikrami ve vzorku bylo realizováno stejným způsobem jako u předchozího způsobu odlepkování jiker. Vzorek jiker smíchaný se vzorkem spermií byl následně vložen na automatickou třepačku, která byla zapnuta a byla v provozu s rychlostí 200 otáček za minutu. V okamžiku, kdy byl vždy daný vzorek jiker (smíchaný se spermiemi) položen na třepačku, bylo ke směsi jiker a spermií v každé misce přiléváno 30 ml vody (z líhně), aby došlo k oplození jiker. U každého vzorku byl na začátku oplození jiker měřen čas a směs jiker, spermií a vody byla automaticky promíchávána na třepačce po dobu 2 minut. Dvě minuty po začátku oplození byla u každého vzorku slita voda a k jikrám bylo přidáno 50 ml odlepkovacího roztoku. Vzorek jiker byl na automatické míchačce promícháván spolu s odlepkovacím roztokem po dobu 2 minut. Po dvou minutách byl odlepkovací roztok slit, jikry byly propláchnuty čistou vodou z líhně. Jednotlivé vzorky oplozených a odlepkovaných jiker byly následně vysazeny do jednotlivých jednolitrových Zugských lahví. Inkubace a vyhodnocení oplozenosti jiker a líhnivosti larev byla provedena stejným způsobem jako u předchozího způsobu odlepkování jiker. (3) Třetím testovaným způsobem odlepkování jiker bylo použití odlepkovacího roztoku v podobě směsi talku, vody a kravského mléka (obsah tuku 3,5%) s automatickým mícháním jiker při odlepkování jiker na třepačce. Způsob přípravy osmi vzorků jiker, jejich oplození a odlepkování byl shodný se způsobem popsaným u prvního způsobu odlepkování jiker. Jen s výjimkou, že pro míchání jiker se spermiemi, vodou či odlepkovacím roztokem bylo použito automatické třepačky. Inkubace vzorků, hodnocení oplozenosti jiker a líhnivosti larev byla realizována stejným způsobem, jako tomu bylo u předchozích způsobů odlepkování jiker. Na závěr této části pilotního projektu byly všechny výsledky (oplozenost jiker a líhnivost larev) mezi sebou statisticky porovnány dvoufaktoriální analýzou variance (ANOVOU).
14
3.3. Vysazení larev do rybníků a následný odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného V průběhu této části pilotního projektu byly ověřovány následující způsoby odchovu plůdku candáta obecného v rybnících: (1) použití rybníků přibližně stejné velikosti s přítomností a bez přítomnosti litorální vegetace k produkci rychleného plůdku candáta obecného (délka odchovu 41 dní), (2) použití rybníků různé velikosti bez litorální vegetace pro produkci rychleného plůdku candáta obecného (délka odchovu 40 – 42 dní), (3) použití stejných rybníků (velikostně i charakterově- bez litorální vegetace) k produkci letního plůdku candáta obecného (délka odchovu 41 + 35 dní). Cílem bylo provozně ověřit vliv velikosti rybníku a vliv litorální vegetace v rybníku na efektivitu produkce rychleného plůdku candáta obecného. Dále bylo snahou této části projektu zhodnotit efektivitu odchovu letního plůdku candáta obecného při prodlouženém odchovu plůdku. V rámci této části pilotního projektu byly mezi sebou porovnány ukazatele produkce následujících rybníků: 1) Kamenný – Bejkovna (ověřování vlivu litorální vegetace v rybníku na efektivitu odchovu rychleného plůdku v rybnících), 2) Hadač- Kamenný-experimentální rybník (0,32 a 0,16 hektarů) při ověřování vlivu velikosti rybníků na efektivitu odchovu rychleného plůdku candáta obecného v rybnících, 3) dva experimentální rybníky (0,32 hektarů) k ověření efektivity odchovu letního plůdku candáta obecného v rybnících. K této části pilotního projektu bylo celkem použito 7 rybníků (Kamenný, Bejkovna, Hadač a 4 experimentální rybníky FROV JU) o celkové výměře 6,69 hektarů. Předem připravené rybníky určené k produkci rychleného plůdku (rybníky byly vodou napuštěné 7 dní před nasazením larev) byly nasazovány stejnou počáteční hustotou rozplavaných larev (200 000 ks .ha-1). Po vysazení larev byly na jednotlivých rybnících realizovány kontrolní odlovy v intervalu 1x za 14 dní (5. 5., 19. 5., 2. 6., 15. 6.). První kontrolní odběry byly provedeny už při nasazování larev do rybníků a současně byly odebrané i ostatní kontrolní vzorky planktonu a fytobentosu z rybníků. V rámci kontrolních odlovů bylo z každého rybníka odloveno 25 ryb, zároveň byl odebrán plankton, v rybníku Bejkovna (rybník s rozsáhlou litorální vegetací) byl odebírán vzorek fytofilního bentosu. Součástí kontrolních odlovů bylo měření teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě pomocí multimetru WTW Multiline P4. Pomocí automatického teplotního čidla Minikin T, které bylo na všech rybnících instalováno 1 metr pod hladinou vody a 1,5 metru od břehu, bylo zajištěno denní sledování teploty vody. Dále byl při kontrolních odlovech odebírán vzorek vody s cílem stanovit kvalitu vody. V chemické
15
laboratoři FROV JU byly u jednotlivých vzorků vody stanoveny následující ukazatele: KNK4,5; CHSKMn; NO2-N; NO3-N; NH4-N; P-PO43- a P-celk.. Kvalita vody byla stanovena podle platné ČSN 83 0530. Plankton v jednotlivých rybnících byl odebírán planktonní sítí (ø 24 cm; 40 a 80 µm) v místě výpustního zařízení rybníku. U každého rybníku byl vytvořen směsný vzorek pomocí tří horizontálních tahů, kdy každý tah byl proveden v délce pěti metrů. Odebrané vzorky planktonu byly na místě fixovány 4% formaldehydem. V laboratoři FROV JU byla ke kvantitativnímu a kvalitativnímu hodnocení zooplanktonu použita Sedwick-Rafterova počítací komůrka o a mikroskop Olympus (BX51). Z každého vzorku bylo stanoveno druhové zastoupení planktonních organismů a jejich početnost na 1m3. U rybníku Bejkovna vzhledem k hojně rozvinuté litorální vegetaci (o rozloze 270 m2ˇ), na kterou bylo vázáno velké množství potravních živočichů (fytofilní bentos) byl při kontrolních odběrech odebírán i vzorek fytofilního bentosu. K odběru fytofilního bentosu byl použit rám z plastových trubek o rozměrech 50x50x100 cm, tj. o pracovní ploše 0,25 m2, obalený sítí s velikostí ok 500 µm). Rostliny uvnitř ohrádky byly kvantitativně odebrány. Poté byl vnitřek ohrádky proloven síťkou s oky 500 µm a vzorek odlovených organismů byl fixován 4 % formaldehydem. V laboratoři FROV JU byly ze vzorků rostlin vybráni všichni živočichové, kteří byli smícháni se vzorkem živočichů odlovených v ohrádce síťkou. Takto odebraný vzorek byl zafixován 4 % formaldehydem. Z odebraných vzorků bylo na FROV JU stanoveno kvalitativní a kvantitativní zastoupení jednotlivých složek fytobentosu. Kontrolní odlov ryb byl zprvu (19. 5.) proveden pomocí ichtyoplanktonní sítě (ø 50 cm; 100 µm). Posléze byl plůdek candáta, který již měl plně vyvinutý únikový reflex, odlovován pomocí zátahové sítě (10x2 m, vel. ok 1mm). Odběr vzorků ryb byl prováděn tak, aby vždy při jednom kontrolním odběru v rybníce bylo odebráno alespoň 30 ks. Tento vzorek ryb byl následně fixován 4% formaldehydem. U odlovených a zafixovaných ryb byla pomocí programu QuickPhoto (Olympus) změřena celková délka těla ryb (TL v mm) a zjištěna hmotnost pomocí váhy Kern and Sohn GmbH, Balingen, Germany s přesností na 0,001 gramu. Ke každému kontrolnímu odlovu z příslušného rybníka byly poté spočítány průměrné hodnoty celkové délky těla a hmotnosti ryb. Pak následovalo statistické porovnání růstových ukazatelů mezi sebou (mezi rybníky) pomocí dvoufaktoriální ANOVY. U každého rybníku byla ze zjištěných údajů o hmotnosti ryb vypočítána i hodnota specifické rychlosti růstu ryb (SGR) podle vzorce SGR = 100/T* log(W2/W1), kdy T je délka odchovu, W2 je konečná hmotnost ryb v daném odchovu a W1 je počáteční hmotnost ryb při daném odchovu.
16
Nakonec byl u 10 kusů zafixovaných ryb vyjmut zažívací trakt, jehož obsah byl zpracován podle Hyslopa (1980). Jednotlivé potravní složky byly po vyjmutí spočítány a byla určena jejich početnost. Tím došlo k porovnání potravní nabídky v rybníce a přijímané potravní složky v každém rybníce v daném období odchovu plůdku candáta obecného.
3.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází Na konci odchovu plůdku candáta obecného v jednotlivých rybnících bylo připraveno lovení odchovaného plůdku pod hrází. U rybníků Bejkovna, Kamenný a experimentálních rybníků bylo využito lovení pod hrází na podložní sítě, jelikož výměra rybníků byla do 2 hektarů. K lovení rybníku Hadač byl vytvořen speciální bazén pod hrází. Bazén měl sloužit k šetrnému odlovení odchovaného plůdku. Při odlovu odchovaného plůdku byly splavené ryb postupně odchytávány na instalovaných podložkách či v postaveném bazénu (rybník Hadač). U každého lovení bylo evidováno množství odlovených ryb, jejich velikost, přítomnost kanibalů (vyběhlíků) při odlovu ryb. Po odlovu byly ryby naloženy na terénní automobily s přepravní bednou (o objemu vody 1m3) a následně převezeny na gumotextilní vaky (o objemu vody 12 m3) rybí líhně Rybářství Nové Hrady nebo experimentálního rybochovného zařízení FROV JU, kam byly nasazovány v hustotě 3000 – 6000 ks ryb na 1m3. Některé ryby byly přímo vysazeny do rybníků pro produkci letního plůdku. Ryby, které byly nasazeny na gumotextilní vaky, byly v těchto vacích drženy tři dny s dostatečným průtokem vody, se vzduchováním při udržované teplotě vody 19,0 ±0,5 °C a nasycení kyslíkem 78,0± 2,5 %. Cílem bylo stanovit vitalitu odloveného plůdku candáta obecného po lovení. Po třech dnech byly přeživší ryby spočítány, byla stanovena mortalita a přežití odloveného rychleného plůdku candáta obecného po odlovení. Letního plůdek z experimentálních rybníků byl loven pod hrází rybníka do nainstalované podložní sítě. Celý proces lovení u letního plůdku byl realizován stejným způsobem, jako tomu bylo u rychleného plůdku candáta. U lovení plůdku candáta obecného byly na závěr shrnuty optimální podmínky (teplota vzduchu, teplota vody, obsah rozpuštěného kyslíku, průběh počasí, délka transportu ryb, kolísání teploty vody v průběhu výlovu – transportu a během krátkodobého držení odloveného plůdku), které jsou důležité pro efektivní lovení plůdku candáta s cílem zajistit vysoké přežití odloveného plůdku.
17
4. Výsledky 4.1. Umělý a poloumělý hormonálně stimulovaný výtěr generačních ryb Výsledky z této části pilotního projektu jsou shrnuty v tabulce 1. Ve všech čtyřech skupinách byly použity stejně velké generační ryby candáta obecného, aby velikost ryb neovlivnila výsledky spojené s produkcí plůdku na 1 použitou jikernačku.
4.1.1. Délka latence (délka období od hormonální injikace po vlastní výtěr generačních ryb) Výsledky ukázaly a současně potvrdily, že statisticky s nejdelší latencí je nutné počítat u ryb vytíraných polouměle bez ohledu na použitý hormonální přípravek. Průměrná délka latence u ryb polouměle vytíraných byla 4,6 – 5,0 dní. A naopak s kratší latencí je možno počítat u ryb uměle vytíraných bez ohledu na použitý hormonální přípravek, kdy průměrná doba latence se u umělých výtěrů pohybovala v rozmezí 3,3 – 3,5 dní. Uměle vytírané ryby je nutné od 2. dne či od 60- ti hodin po hormonální injikaci pravidelně kontrolovat, protože jinak dochází k samovolným výtěrům jikernaček do vody, čímž dojde k znehodnocení jiker.
4.1.2. Synchronizace výtěrů generačních jikernaček candáta obecného V tabulce 1 je uvedeno kolik procent ryb se celkově vytřelo za určitý časový okamžik (u umělého výtěru stimulovaného přípravkem Supergestran je uvedeno 100%/72h – to znamená, že 100% generačních jikernaček se vytřelo za časový úsek 72 hodin). U poloumělého výtěru stimulovaného Supergestranem byla zjištěna synchronizace výtěru na úrovni 75% vytřených ryb za 72 hodin. U poloumělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon bylo 87,5 % jikernaček vytřeno za 72 hodin. Nejvyšší synchronizace (100% vytřených jikernaček za 16 hodin) byla zjištěna u umělého výtěru jikernaček, které byly hormonálně stimulované přípravkem Chorulon. Výtěry generačních ryb při tomto způsobu výtěru a hormonální stimulace byly koncentrovány do velmi krátkého časového období, což výrazně usnadnilo práci obsluhy. Při takovéto synchronizaci výtěrů generačních jikernaček došlo k eliminaci výskyt spontánních výtěrů u jikernaček a výrazně se snížila potřeba manipulovat s generačními rybami. Takto dobře synchronizovaný výtěr generačních jikernaček zajistil stejné stáří jiker a následně larev a juvenilů, což bylo pro efektivní odchov velmi výhodné.
18
Můžeme tedy konstatovat, že synchronizace výtěru generačních ryb byla dost odlišná v závislosti na způsobu výtěru a na použitém hormonálním přípravku. Z těchto důvodů jednoznačně upřednostňujeme hormonální stimulaci umělého výtěru pomocí přípravku Chorulon, protože ostatní způsoby hormonální stimulace a výtěru generačních ryb měly už daleko nižší míru synchronizace výtěru, což výrazně komplikovalo práci obsluhy a bylo nutné častěji manipulovat s generačními rybami.
4.1.3. Úspěšnost výtěru a samovolný výtěr generačních jikernaček při umělém výtěru Co se týká úspěšnosti výtěru, oba umělé výtěry generačních jikernaček dosáhly ovulace u sta procent použitých generačních jikernaček. Tyto dobré výsledky je však nutné vykoupit daleko vyšší pracovní náročností, která je při umělých výtěrech vyžadována, především kvůli eliminaci spontánního výtěru jiker do vody bez umělého oplození. Je nutné pravidelně manipulovat s rybami a kontrolovat generační jikernačky v průběhu umělého výtěru. Asi nikdy nebude možné generační jikernačky candáta obecného uměle vytírat bez výskytu samovolného výtěru generačních ryb, proto je velmi důležitá maximální synchronizace výtěru, což umožní soustředit výtěr ryb do krátkého období, kdy je možné ryby častěji kontrolovat. To potvrdily i naše výsledky, kdy u umělého výtěru hormonálně stimulovaného přípravkem Chorulon (nejvyšší míra synchronizace) bylo zaznamenán spontánní výtěr jen u 2 (25%) jikernaček oproti tomu u umělého výtěru hormonálně stimulovaného Supergestranem (nižší míra synchronizace) byl zjištěn spontánní výtěr u 4 (50%) jikernaček. Jestliže zohledníme problém se spontánním výtěrem generační jikernaček u umělých výtěrů, zjistíme, že jsme u umělého výtěru hormonálně stimulovaného přípravkem Chorulon dosáhly úspěšného výtěru u 75% jikernaček a u umělého výtěru hormonálně stimulovaného přípravkem Supergestran jen u 50% jikernaček.
4.1.4. Úspěšnost výtěru generačních jikernaček při poloumělém výtěru U poloumělých výtěrů bylo dosaženo 75 – 87,5% úspěšnosti ovulace u generačních jikernaček. U poloumělého výtěru, který byl hormonálně stimulován přípravkem Chorulon bylo dosaženo vyšší úspěšnosti (87,5%) oproti přípravku Supergestran (75 %). Problém spontánních výtěrů u poloumělého výtěru neexistuje, protože vždy se generační jikernačky
19
candáta obecného vytřou společně s mlíčákem, což zaručuje oplození ovulovaných a vytřených jiker. U poloumělého výtěru je jen důležité nabídnou rybám kvalitní výtěrová hnízda (vyrobená z umělých trávníků) dostatečných rozměrů (alespoň 50x50 cm), jinak dochází k výtěrům generačních ryb mimo hnízda, čímž dochází většinou ke ztrátám jiker. U všech poloumělých výtěrů jsme zaznamenali úspěšné oplození vytřených jiker. To znamená, že jsme u poloumělého výtěru hormonálně stimulovaného přípravkem Chorulon úspěšně vytřely 87,5 % jikernaček a u poloumělého výtěru hormonálně stimulovaného přípravkem Supergestran 75 % jikernaček. Výhodou realizace poloumělých výtěrů je, že obsluha nemusí tak často kontrolovat a manipulovat s generačními rybami jako tomu je u umělých výtěrů. Nevýhodou těchto výtěrů je, že obsluha nemá přehled po výtěru ryb o skutečné produkci jiker. Inkubace jiker u takovýchto výtěrů často probíhá v nekontrolovatelných podmínkách, což může snižovat míru líhnivosti larev.
4.1.5. Oplozenost a líhnivost u jiker pocházejících z umělého a poloumělého výtěru Statisticky průkazně vyšší oplozenost jiker (95,6 - 96,7 %) a líhnivost larev (72,5 – 74,5 %) byla zjištěna u obou poloumělých výtěrů bez ohledu na použitý hormonální přípravek. Naopak nižší oplozenost jiker (72,5 – 74,5 %) a líhnivost larev (60,5 – 65,1 %) byla zjištěna u obou umělých výtěrů. Z tohoto hlediska by bylo možné rybářské praxi doporučit využívat raději poloumělé výtěry oproti výtěrům umělým.
4.1.6. Celková produkce plůdku na 1 jikernačku u umělého a poloumělého výtěru Na konci inkubace jiker při líhnutí larev byly u jednotlivých způsobů výtěru a hormonálních stimulací výtěrů generačních jikernaček candáta obecného zjištěny zajímavé výsledky. Bylo zjištěno, že největší produkce larev na 1 jikernačku (69 000 larev) byla získána u generačních jikernaček, které byly uměle vytírány a hormonálně stimulovány přípravkem Chorulon. Dále následovala produkce larev z poloumělého výtěru stimulovaná přípravkem Chorulon (52 500 larev). Nejnižší produkce larev byla zaznamenána u umělého výtěru stimulovaného přípravkem Supergestran (42 000 larev). Vyšší produkce larev na 1 jikernačku u umělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon oproti poloumělým výtěrům je poměrně překvapující. Tento způsob hormonální
20
stimulace a vlastního výtěru dosahoval nižších hodnot oplozenosti a líhnivosti oproti výtěrům poloumělým. Avšak vyšší produkci larev u umělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon si lze vysvětlit vyšší účinností hormonálního preparátu Chorulon a především způsobu umělého výtěru, což pravděpodobně umožnilo uvolnit více jiker z těla jikernačky oproti výtěrům poloumělým. Dalším faktorem, který určitě způsobil nižší produkci larev na 1 jikernačku u poloumělých výtěrů, byla postupná mortalita zárodků v průběhu jejich inkubace ve výtěrovém hnízdě, kde docházelo k částečnému zaplísnění a odumírání některých jiker.
4.1.7. Mortalita generačních ryb u umělého a poloumělého výtěru Jestliže se podíváme na mortalitu generačních ryb v průběhu a po výtěrovém období ryb, zjistíme, že mortalita jikernaček byla v tomto období u obou způsobů výtěru nulová. Mortalita mlíčáků u obou umělých výtěrů byla zjištěna na úrovni 12,5 % ryb a u poloumělých výtěrů byla nulová v průběhu výtěrového období. Zvýšená mortalita generačních mlíčáků u umělých výtěrů oproti výtěrům poloumělým je způsobena především častější a méně šetrnější manipulací s mlíčáky při odběru spermatu do injekčních stříkaček před umělým osemeněním. Vyšší mortalita generačních ryb u obou pohlaví byla zjištěna 14 dní po výtěrovém období ryb. U umělého výtěru stimulovaného přípravkem Supergestranem uhynulo 100 % použitých jikernaček a mlíčáků, což bylo především způsobeno nižší synchronizací výtěrů a vyšší manipulací s rybami v průběhu tohoto umělého výtěru. U poloumělého výtěru stimulovaného přípravkem Supergestranem došlo 14 dní po výtěrovém období k úhynu 50 % mlíčáků a 75 % jikernaček. U umělého a poloumělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon byla 14 dní po výtěrovém období zaznamenána obecně nižší mortalita generačních ryb oproti oběma výtěrům stimulovaných přípravkem Supergestran. U umělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon 14 dní po výtěrovém období uhynulo 37,5 % jikernaček a 50 % mlíčáků. U poloumělého výtěru stimulovaného přípravkem Chorulon 14 dní po výtěrovém období uhynulo 25 % jikernaček a 12,5 % mlíčáků.
21
Tabulka1: Jednotlivé produkční ukazatelé z umělého a poloumělého výtěru generačních ryb candáta obecného. Ukazatelé výtěrů
Počet použitých generačních ♀ Počet použitých generačních ♂ Velikost generačních ♀ - TL(mm) - W (g) Velikost generačních ♂ - TL(mm) - W (g) Délka latence (h) Délka latence (dny) Synchronizace výtěru Celkové % vytřených ryb z toho % samovolně vytřených ryb Oplozenost (%) Líhnivost (%) Celková produkce plůdku na 1 jikernačku Mortalita generačních ♀ - v průběhu výtěru - 14 dní po výtěru Mortalita generačních ♂ - v průběhu výtěru - 14 dní po výtěru
Supergestran (GnRHa 25 µg.kg-1) umělý poloumělý 8 8
Chorulon (HCG 500 IU.kg-1) umělý 8
poloumělý 8
8
8
8
8
571± 42a 1850±439a
579,0±46a 1810±269a
575,1±48a 1888,9±360a
563,4±52a 1902,5±405a
563±39a 1731±413a 85,0±19,5a 3,5±0,81 100% / 72h d 100 50
568,0±42a 1802±375a 121,0± 12,0b 5,0 ± 0,5 75%/72 h b 75 0
541,4±34a 1624,0±296a 78,0±6,9a 3,3±0,3 100% / 16 h a 100 25
545,0±45a 1702,0±301a 110±23b 4,6 ±0,96 87,5% / 72h c 87,5 0
74,5±12,5a 65,1±5,7a 50 000 ±15 750a
96,7±2,5b 72,5±3,5b 42 000 ± 13 800a
72,5±5,5a 60,5±4,9a 69 000 ±19 000b
95,6±1,5b 71,5±2,5b 52 500 ± 19750a
0 100
0 75
0 37,5
0 25
12,5 100
0 50
12,5 50
0 12,5
Rozdílná písmena u hodnot jednotlivých sledovaných paramentů znamenají v rámci jednotlivých řádků statistický rozdíl v hodnotách daného parametru mezi jednotlivými skupinami - výtěry (ANOVA P ≤ 0,05).
4.1.8. Závěr Podle zjištěných ukazatelů při výtěru generačních jikernaček candáta obecného doporučujeme v praxi především využívat umělý a poloumělý výtěr hormonálně stimulovaný prostředkem Chorulon s dávkou účinné látky HCG (500 IU.kg-1). Zmíněný prostředek je možné zakoupit v Polsku přes firmu CENTROWET Sp. z o.o., Poprzeczna 15, 10-282 Olsztyn, POLAND, kontaktní email:
[email protected].
22
4.2. Odlepkování oplodněných jiker 4.2.1. Míra oplozenosti jiker a líhnivosti larev při a po inkubaci jiker po jejich odlepkování V průběhu a na konci inkubace candátích jiker byly zjištěny výsledky oplozenosti jiker a líhnivosti larev po jednotlivých testovaných způsobech odlepkování jiker po umělém výtěru generačních ryb candáta obecného, které jsou sumarizovány v tabulce 2. Z výsledků vyplývá, že odlepkování jiker pomocí enzymu alkalázy způsobilo nulovou oplozenost a nulovou líhnivost. Tyto hodnoty byly způsobené především tím, že došlo v průběhu odlepkování poškození vlastních jiker. Z tohoto důvodu použitý způsob odlepkování jiker alkalázou není vhodný. Další dva způsoby odlepkování jiker pomocí směsi talku, vody a kravského mléka byly úspěšně ověřené a zajistily poměrně solidní výsledky v oplozenosti jiker a líhnivosti larev. Jestliže porovnáme oba dva způsoby odlepkování jiker pomocí talku, vody a mléka podle míry oplozenosti jiker a líhnivosti larev lze konstatovat, že odlepkování s automatickým mícháním zaručuje vyšší obě sledované hodnoty (82,5 % a 63,7 %) oproti odlepkování jiker stejným roztokem s ručním mícháním (74,8 % a 52,3 %). Automatické míchání při odlepkování jiker pomocí směsi mléka, talku a vody zajistí rovnoměrné a kvalitnější odlepkování jiker, které se projeví následnou vyšší mírou oplozenosti a líhnivosti. Současně je nutné i zmínit daleko menší časovou náročnost obsluhy u automatického míchání při odlepkování jiker pomocí směsi talku, vody a mléka oproti klasickému míchání. Tabulka 2: Oplozenost jiker a líhnivost larev v průběhu a po inkubaci jiker po třech různých způsobech odlepkování jiker Použitý odlepkovací roztok Talek, voda, mléko s ručním mícháním Alkaláza s automatickým mícháním Talek, voda, mléko s automatickým mícháním
Oplozenost jiker (%)
Líhnivost larev (%)
74,8±15,6b
52,3±7,9b
0±0a
0±0a
82,5±8,4c
63,7± 11,5c
Rozdílná písmena u hodnot oplozenosti jiker a líhnivosti larev znamenají v rámci jednotlivých sloupců statistický rozdíl v hodnotách daného parametru mezi jednotlivými způsoby odlepkování jiker (ANOVA P ≤ 0,05).
23
4.2.2. Závěr Jako nejefektivnější způsob odlepkování jiker po umělém výtěru generačních ryb candáta obecného doporučujeme rybářské praxi používat směs talku, vody a mléka v kombinaci s automatickým mícháním jiker při odlepkování na automatické třepačce.
4.3. Odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného v rybnících 4.3.1. Teplota a kvalita vody v rybnících v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného Hodnoty teploty a kvality vody v průběhu odchovu larev a juvenilů candáta obecného v rybnících jsou uvedeny v tabulce 3. Lze konstatovat, že teplota vody odpovídala nadmořským výškám, ve kterých se dané rybníky vyskytují a období odchovu (graf 1), kdy byl odchov plůdku realizován. Ostatní ukazatelé kvality vody v rybnících (tabulka 3) odpovídaly kvalitě vody většiny využívaných rybníků v ČR a tyto výsledky ukázaly na mírně eutrofní charakter použitých rybníků. Tento charakter výrazně neovlivnil odchov larev a juvenilů candáta obecného při jejich odchovu. Graf 1: Průběh průměrné teploty vody v jednotlivých rybnících v průběhu odchovu rychleného plůdku candáta obecného
24
Tabulka 3: Hydrochemické parametry kvality vody v průběhu odchovu rychleného či letního plůdku candáta obecného v jednotlivých rybnících Odchov Letní plůdek Rychlený plůdek Exp. rybník 0,32ha 18,5 ±2,5 7,3 ±0,5 7,8 ±0,4 0,29 ±0,1 10,2 ±1,3 0,005 ±0,001 0,30 ±0,1 0,20 ±0,04 0,01 ±0,005 0,03 ±0,01
Parametr Kamenný Bejkovna Hadač Teplota vody (°C) pH O2 (mg.L-1) KNK4,5 (mmol.L-) CHSKMn (mg.L-1) NO2-N (mg.L-1) NO3-N (mg.L-1) NH4-N (mg.L-1) P-PO43(mg.L-1) P-celk. (mg.L-1)
17,2 ±2,1 7,14 ±0,5 7,9 ±1,1 0,4 ±0,1 16,9 ±5,2 0,005 ±0,001 0,32 ±0,05 0,21 ±0,1 0,06 ±0,01 0,15 ±0,08
17,6 ±1,8 7,02 ±0,4 6,9 ±1,1 0,34 ±0,02 17,4 ±4,3 0,006 ±0,001 0,40 ±0,1 0,19 ±0,05 0,03 ±0,01 0,06 ±0,01
17,3 ±1,0 6,99 ±0,35 7,1 ±1,4 0,37 ±0,08 14,2 ±2,8 0,01 ±0,001 0,54 ±0,2 0,24 ±0,1 0,035 ±0,01 0,2 ±0,03
Exp. rybník 0,16ha 18,4 ±2,3 7,2 ±0,4 7,4 ±0,5 0,4 ±0,1 12,4 ±2,1 0,005 ±0,001 0,42 ±0,1 0,30 ±0,1 0,02 ±0,007 0,04 ±0,01
Exp. rybník 0,32ha 20,2 ±1,4 7,2 ±0,1 6,5 ±0,4 0,38 ±0,1 10,4 ±1,4 0,008 ±0,001 0,75 ±0,2 0,31 ±0,1 0,04 ±0,02 0,5 ±0,04
Exp. rybník 0,32ha 20,4 ±1,1 7,1 ±0,2 6,4 ±0,3 0,42 ±0,05 11,2 ±1,2 0,01 ±0,001 0,85 ±0,25 0,35 ±0,1 0,035 ±0,01 0,5 ±0,01
4.3.2. Potravní nabídka zjištěná v jednotlivých rybnících v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného Průměrná početnost zooplanktonu (včetně jednotlivých skupin zooplanktonu) a fytofilního zoobentosu u jednotlivých rybníků v průběhu odchovu larev a juvenilů candáta obecného je znázorněna v přiložené tabulce 4. Jestliže se podíváme na jednotlivé skupiny zooplanktonu v rybnících, kde se odchovával rychlených plůdek candáta obecného, můžeme konstatovat, že se postupně podíly jednotlivých skupin zooplanktonu v průběhu odchovu měnily. Při nasazení larev candáta obecného v rybnících převažovali vířníci (Rotifera) spolu s drobnými klanonožci (Copepoda). Tyto živočichové 5. 5. 2010 tvořili 90% z celkové potravní nabídky rybníků. Vířníci byli zastoupeni převážně druhy Asplanchna priodonta a Filinia longiseta, z klanonožců dominovala naupliová a kopepoditová stádia zejména druhu Mesocyclops leuckarti. O dva týdny později zastoupení vířníků v planktonu klesalo, zatímco početnost buchanek spolu s perloočkami (Cladocera) v planktonu stoupala. V tomto období
25
buchanky dosahovaly nejvyšší početnosti a tvořily 68% z celkového počtu zooplanktonu. Buchanky byly v zooplanktonu zastoupeny převážně naupliovými a kopepodovými stádii druhů Mesocyclops leuckarti, Acanthocyclops trajani a Thermocyclops crassus. Perloočky (Cladocera) dosáhly nejvyšší početnosti na počátku června (2. 6. 2010), kdy dosáhly 47% z celkové početnosti zooplanktonu s druhovým zastoupením Daphnia longispina, Bosmina longirostris, Ceriodaphnia pulchella a Chydorus sphaericus. Nejvýznamnějšími skupinami fytofilního zoobentosu v rybníce Bejkovna v průběhu celého odchovu plůdku candáta obecného byly larvy pakomárů, schránkatých chrostíků, larvy jepic, vážek a ostatního dvoukřídlého hmyzu. U rybníků, kde se odchovával letní plůdek, na začátku odchovu převažovala dospělá stádia buchanek (rybníky byly v teplém období napuštěny 10 dní před vlastním nasazením ryb) a následně v rybnících převažovaly v průběhu celého odchovu dospělé perloočky rodu Ceriodapnia, Daphnia a Bosmina.
4.3.2.1. Vliv velikosti použitých rybníků na potravní nabídku rybníků v průběhu odchovu rychleného plůdku candáta obecného Z průměrných hodnot celkové početnosti zooplanktonu (tabulka 4) je patrné, že rybníky s menší odchovnou plochou u odchovu rychleného plůdku candáta obecného měly relativně vyšší početnost zooplanktonu oproti většímu rybníku (Hadač). Z toho lze usuzovat, že relativně menší rybníky nabízejí odchovávaným rybám candáta obecného lepší potravní podmínky oproti většímu rybníku.
4.3.2.2. Vliv litorální vegetace v rybníku na potravní nabídku rybníků v průběhu odchovu rychleného plůdku candáta obecného Dále je možné z tabulky 4 zjistit, že rybník s litorální vegetací (Bejkovna) v porovnání s rybníky bez litorální vegetace (přibližně stejně velký rybník Kamenný) nabízí odchovávaným candátům větší potravní nabídku v podobě výhody výskytu fytofilního zoobentosu v rybníce. Jak bylo zjištěno, fytofilní organismy jsou odchovávanými candáty využívané především v pozdějších fázích odchovu (cca měsíc od začátku odchovu, kapitola 4.3.3.), kdy tvoří významnou část potravy plůdku (viz přijímaná potrava plůdkem). Tento fakt významný způsobem zefektivňuje odchov rychleného plůdku candáta obecného v rybnících, kdy plůdek dosahuje v takovýchto rybnících vyššího růstu (tabulka 5 – srovnání rybníka
26
Bejkovna a Kamenný) a vyšší produkce plůdku z rybníka (tabulka 7 – srovnání produkce a výtěžnosti plůdku z rybníku Bejkovna a Kamenný). Tabulka 4: Průměrná celková početnost a početnost jednotlivých skupin zooplanktonu (v 103 ind.m-3 u všech rybníků) a fytobentosu (v ind.m-2 u rybníku Bejkovna) v průběhu odchovu rychleného a letního plůdku
Kamenný
Celková početnost 328±259
Zooplankton (103 ind.m-3) Vířníci Perloočky Klanonožci (Rotifera) (Cladocera) (Copepoda) 262± 222 50±47 16±14
Bejkovna
311± 178
247±182
41±28
25±17
Hadač
185± 75
105±89
37±31
43±39
276±215 / 74 528±58 050 0
Exp. rybník – rychl. plůdek 0,32ha Exp. rybník – rychl. Plůdek 0,16 ha Exp. rybník – letní plůdek 0,32ha Exp. rybník – letní plůdek 0,32ha
344± 159
175±168
100±89
69±54
0
289±37
139±45
90±35
60±27
0
85±18
38±25
32±18
15±8
0
98±28
45±38
31±27
22±20
0
Rybník
Fytofilní bentos (ind.m-2/celkem) 0
4.3.3. Přijímaná potrava larvami a juvenilními rybami v průběhu odchovu Z vypitvaných candátů, kteří byli odloveni v jednotlivých rybnících v průběhu odchovu rychleného plůdku, bylo zjištěno, že prvotní potravu larev candáta (19. 5. 2010) tvořila naupliová stádia buchanek (77%), v menší míře také kopepoditová stádia buchanek (12%). Tyto potravní organismy byly zjištěny u 90% odchovávaných larev. Méně jak polovina analyzovaných ryb přijímala perloočky, zastoupené druhem Bosmina longirostris, Ceriodaphnia pulchella a Daphnia longispina a vířníky (Keratella cochlearis, Brachionus calyciflorus) v zanedbatelném množství (<12%). O dva týdny později (2. 6. 2010) byly v potravě larev candáta nalezeny převážně planktonní organismy. Převážná část larev (>80%) se specializovala na perloočky (Daphnia longispina - 41%, Bosmina longirostris - 36%). Dále se v potravě vyskytovala naupliová a kopepoditová stádia spolu s dospělci buchanek a bentické perloočky Chydorus sphaericus, jejichž významnost z hlediska početnosti zastoupení v potravě nebyla velká. V potravě plůdku byl zaznamenán ojedinělý výskyt blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera) a larvy pakomárů. Na konci odchovu (15. 6. 2010) upřednostňoval rychlený plůdek candáta perloočky zastoupené v potravě výhradně druhem Ceriodaphnia pulchella (72%) a larvy pakomárů
27
(41%). U 4 % rychleného plůdku byly nalezeny v trávicím traktu natrávené zbytky menšího candáta obecného. U plůdku z rybníku Bejkovna bylo zjištěno vyšší zastoupení larev pakomárů (54%). Dále byly v potravě těchto ryb detekovány i jiné složky organizmů pocházejících z fytofilního zoobentosu (chrostíci, larvy jepic a ostatního dvoukřídlého hmyzu). Toto svědčí o tom, že odchovávané ryby využívaly poměrně efektivně složky fytofilního zoobentosu v rybníku Bejkovna. Letní plůdek při odchovu především přijímal dospělé buchanky, perloočky, bentické organismy a také i jiné menší ryby.
4.3.4. Růst rychleného plůdku candáta obecného v průběhu odchovu Růst rychleného plůdku candáta obecného v průběhu odchovu je znázorněn v tabulce 5, kdy za jednotlivá období jsou znázorněna TL a W odchovávaných ryb. SGR (specifická rychlost růstu) je potom vypočítaná za celé období odchovu rychleného plůdku candáta obecného v jednotlivých použitých rybnících.
4.3.4.1. Vliv velikosti použitých rybníků na růst rychleného plůdku candáta obecného Jestliže se v rámci tabulky 5 podíváme na rybníky (bez litorální vegetace s různou výměrou vodní plochy: Kamenný, Hadač a experimentální rybníky), zjistíme že, nejnižší růst odchovávaného plůdku candáta obecného byl dosažen u největšího použitého rybníku (Hadač s výměrou
2,7 ha).
Naopak plůdek candáta obecného odchovávaný v menších
experimentálních rybnících (0,16 a 0,32 ha) a v rybníku Kamenný (1,54ha) dosáhl vyšší rychlosti růstu. Z toho vyplývá, že z hlediska rychlosti růstu odchovávaného plůdku je vhodnější využívat pro produkci rychleného plůdku candáta obecného rybníky s menší výměrou. Je to dáno především vyšší potravní nabídkou a větším podílem litorálu v těchto menších rybnících oproti rybníkům s větší rozlohou.
28
4.3.4.2. Vliv litorální vegetace v rybníku na růst rychleného candáta obecného oproti rybníkům bez litorální vegetace Z výsledků, které jsou uvedeny v tabulce 5 dále vyplývá, že rybník s litorální vegetací (rybník Bejkovna) podporuje rychlejší růst odchovávaného plůdku candáta obecného oproti rybníku bez litorální vegetace (přibližně stejně velký Kamenný rybník). Tabulka 5: Růst rychleného plůdku v průběhu odchovu a vypočítaná SGR za celý odchov v rybnících Datum 5. -7. 5. nasazeno
Kamenný (1,54 ha) TL W (mm) (mg)
Bejkovna (1,3 ha) TL W (mm) (mg)
Hadač (2,7 ha) TL W (mm) (mg)
Exp. rybník (0,32 ha) TL W (mm) (mg)
Exp. rybník (0,16 ha) TL W (mm) (mg)
5±0,4
0,85±0,05
5±0,5
0,85±0,06
5±0,6
0,85±0,07
5±0,7
0,85±0,08
5±0,8
0,85±0,09
23±9
15,0±2,78
33±11
14,4±1,2
31±5,6
13,9±2,1
28±14
14,1±1,3
30,2±1,7
19 .5. 2010 13,0±2,38
2. 6. 2010 27,5±1,6 339±45 30,5±18 387±48 24,3±2,3 156±39 25,8±3,5 299±52 27,2±2,9 327,5±37 15. - 17. 6. 38,9±14,4 633±129 42,9±12,4 712±121 32,44±6,34 350±91 37,5±2,5 567±32 37,9±2,8 587,0±45 sloveno B B C C A A B B B B SGR 16,1 16,4 14,7 15,9 15,9 (%.d-1) Rozdílná písmena u TL (délka těla ryby) a W (hmotnost ryby) na konci odchovu rychleného plůdku znamenají v rámci řádku statistický rozdíl v hodnotách TL a W mezi jednotlivými použitými rybníky (ANOVA P ≤ 0,05).
4.3.5. Růst letního plůdku candáta obecného v průběhu odchovu Průběh růstu letního plůdku candáta obecného v rybnících je uveden v tabulce 6. Z těchto výsledků vyplývá poměrně vysoká rychlost růstu odchovávaného plůdku. V rámci odchovu letního plůdku ve dvou rybnících nebyly na konci tohoto odchovu zaznamenány žádné statistické rozdíly v růstu odchovávaného plůdku mezi oběma rybníky (tabulka 6). Tabulka 6: Růst letního plůdku v průběhu odchovu a vypočítaná SGR za celý odchov v rybnících Exp. rybník (0,32 ha)
Datum
TL (mm)
15. 6. 2010 nasazeno 38,9±4,4
Exp. rybník (0,32 ha)
W(g)
TL (mm)
W(g)
0,63±0,3
38,9±4,4
0,63±0,3
6. 7. 2010 60,7±5,1 1,95±0,46 58,6±3,3 1,42± 0,37 3,1±0,9 20. 7. 2010 76,7±5,2 3,5±0,8 72,3±4,4 A A A A -sloveno SGR (%.d-1)
4,9 A
4,6 A
Rozdílná písmena u TL, W a SGR na konci odchovu letního plůdku znamenají v rámci řádku statistický rozdíl v hodnotách TL, W a SGR mezi jednotlivými použitými rybníky (ANOVA P ≤ 0,05).
29
4.3.6. Celková produkce rychleného a letního plůdku candáta obecného na konci odchovu – vliv velikosti rybníků a charakteru použitých rybníků s a bez litorální vegetace. Tabulka 7 shrnuje výsledky odchovu rychleného a letního plůdku v celkem 7 použitých rybnících. Tabulka 7: Charakteristika rybníků a jejich produkce plůdku
Typ produkce plůdku Výměra Přítomnost litorální vegetace Počáteční hustota larev (ks.ha-1) Celkem nasazeno larev (ks.rybník-1) Celkem sloveno (ks.rybník-1) Procento výtěžnosti (%)
Kamenný
Bejkovna
Hadač
Exp. rybník
Exp. rybník
Exp. rybník
Exp. rybník
rychlený
rychlený
rychlený
rychlený
rychlený
letní
letní
1,54
1,3
2,7
0,32
0,16
0,32
0,32
ne
ano
ne
ne
ne
ne
ne
200 000
200 000
200 000
200 000
200 000
50 000
50 000
308 000
266 000
540 000
64 000
32 000
16 000
16 000
51 000
67 000
68 000
25 000
13 000
3500
3000
16,5
25
12,6
39
41
22
18,75
Jestliže u odchovu rychleného plůdku mezi sebou porovnáme produkci plůdku u různě velkých rybníků bez litorální vegetace, zjistíme, že největší procento výtěžnosti odchovaného plůdku (poměr mezi odchovanými a nasazenými rybami) bylo dosaženo u nejmenších použitých rybníků s výměrou 0,16 a 0,32 ha (41 % a 39 %). Větší rybník Kamenný dosáhl nižší výtěžnost odchovávaného plůdku (16,5 %) a nejmenší výtěžnost byla dosažena u největšího rybníku Hadač - pouze 12,6%. Z toho vyplývá, že nejvyšší efektivita odchovu plůdku byla dosahovaná u malých rybníků do 0,5 ha. Naopak větší rybníky se vyznačovaly nižší efektivitou odchovu rychleného plůdku candáta obecného. Při porovnání stejně velkých rybníků s litorální vegetací (rybník Bejkovna) a bez litorální vegetace (Kamenný rybník) bylo zjištěno, že rybník Bejkovna dosáhl vyšší výtěžnosti z odchovu plůdku (25 %) než tomu tak bylo u rybníku Kamenný (16,5%). Tyto výsledky ukázaly na vyšší efektivitu rybníků s litorální vegetací oproti rybníkům bez litorální vegetace. U odchovu letního plůdku candáta obecného v rybnících byla zjištěna výtěžnost produkce letního plůdku na úrovni 18,8 – 22 %. Tato účinnost není příliš velká a v praxi příliš nedoporučujeme tento dochov realizovat. Daleko lepší je vyprodukovaný rychlený plůdek prodat, nasadit, anebo adaptovat a následně odchovávat v kontrolovaných podmínkách RAS
30
systému s využitím krmení umělými peletovanými směsmi, což je podle experimentálních výsledků velice efektivní.
4.3.7. Závěr Rybníky neposkytují v našich klimatických podmínkách optimální podmínky pro intenzivní chov a odchov larev a juvenilů candáta obecného, přesto tyto podmínky mohou být velmi efektivně a především bez větších výrobních nákladů (ohřev vody) využity při produkci rychleného plůdku candáta obecného. Na počátku odchovu jsou pro larvy candáta obecného velmi důležité naupliová a kopepoditová stádia buchanek, později potom dospělé perloočky a buchanky a na konci odchovu to jsou perloočky, larvy pakomárů a potravní organismy tvořící fytofilní zoobentos. Z hlediska růstu a výtěžnosti odchovávaného rychleného plůdku candáta je obecně výhodnější využívat menší rybníky s výměrou kolem 0,16 – 1,5 hektarů. Tyto rybníky zajišťují průměrnou rychlost růstu ryb do kategorie rychleného plůdku kolem 16%.d-1 a průměrnou výtěžnost produkce rychleného plůdku z počtu nasazených larev kolem 41 – 16,5 %. Pro odchov rychleného plůdku je velmi výhodné používat rybníky s litorální vegetací, kdy litorální vegetace zajišťuje odchovávanému plůdku vyšší potravní nabídku, což zajišťuje vyšší rychlost růstu odchovávaných ryb (25%.d-1) a vyšší výtěžnost produkce rychleného plůdku z počtu nasazených larev (25%). Při odchovu letního plůdku byla zjištěna poměrně vysoká a vyrovnaná rychlost růstu plůdku (4,6 – 4,9 %.d-1), ale současně i poměrně nízká výtěžnost produkce letního plůdku (22 – 18,8 %), proto rybářské praxi spíše doporučujeme odchovaný rychlený plůdek candáta obecného vyžít jiným způsobem (prodej či následný odchov v RAS sytému).
4.4. Šetrný odlov plůdku pod hrází a celkové zhodnocení odchovu v jednotlivých rybnících 4.4.1. Stanovení optimálních podmínek při odlovu plůdku v rybnících V průběhu této části pilotního projektu bylo ověřeno, že pro úspěšné slovení rychleného či letního plůdku je nutné použít metodu výlovu pod hrází rybníků. Současně byly stanoveny optimální podmínky, které by měly být splněny či vytvořeny při lovení odchovaného plůdku pod hrází použitých rybníků. Optimální podmínky odlovu vyprodukovaného plůdku jsou stanovené v tabulce 8. Tyto podmínky by měly být dodržované při odlovu plůdku z použitých
31
rybníků s cílem zajistit vysokou úspěšnost odlovu vyprodukovaného plůdku a zachovat vysokou životaschopnost sloveného plůdku candáta obecného. Tabulka 8: Souhrn optimálních podmínek důležitých pro úspěšný výlov plůdku candáta obecného z rybníků Ukazatel Charakteristika Hodnota Oblačno, déšť Počasí Nižší letní teploty 18 -22°C Teplota vzduchu (°C) Nižší letní teploty 18 -20°C Teplota vody (°C) Kolísání teploty vody Žádné výrazné teplotní Kolísání teploty vody při maximálně v rozmezí 1 – kolísání o 3-5°C. Při výlovu, transportu a výrazném kolísání Tv – 2°C krátkodobém uchování výrazná mortalita ryb ryb Pokusit se zajistit co 6-7mg.l-1 O2 (mg.L-1) nejvyšší obsah rozp. kyslíku Je nutné rybník slovit 12 – 16 hodin odlovu Délka odlovu plůdku v průběhu jednoho dne odchovaného plůdku z rybníků Co nejkratší 0,5 – 2 hodiny Délka transportu Při transportu důležité 3 000 – 6 000 ryb.m-3 Hustota ryb při transportu kyslíkování
4.4.2. Stanovení podílu kanibalů při odlovu vyprodukovaného plůdku v rybnících Při odlovu odchovávaného plůdku a po jeho třídění bylo zjištěno, že mezi odchovanými rybami se vyskytovalo 2 – 8 % ryb větších rozměrů. Tyto ryby byly kanibalové, kteří v konečných fázích odchovu požírali své menší sourozence (tabulka 8). Tento podíl kanibalů není příliš velký. Proto můžeme konstatovat, že jestliže je odchov plůdku v rybnících ukončen v čas, kdy je v rybnících ještě dostatečná potravní nabídka, není problém kanibalismu mezi odchovávanými rybami nijak výrazný.
4.4.3. Stanovení životaschopnosti vyprodukovaného plůdku v rybnících po jeho výlovu Po odlovu odchovaných ryb byla sledována životaschopnost vyprodukovaného plůdku. V rámci těchto výsledků bylo dosaženo zajímavých výsledků. Velmi dobré a vysoké životaschopnosti plůdku bylo dosaženo jak u rychleného, tak i u letního plůdku při použití rybníků malých a středních velikostí. U takovýchto rybníků byla životaschopnost získaného plůdku na úrovni 85 – 95% (tabulka 9). Naopak u odchovaného plůdku sloveného z velkého
32
rybníku Hadač byla po třech dnech po výlovu zjištěna 100%-tní mortalita odlovených ryb. Již odlovené ryby nejevily známky dobré kondice. Příčinou úhynu a nedobré kondice vyprodukovaných ryb z tohoto rybníku bylo to, že rybník Hadač je velké rozlohy a jeho vypouštění trvá minimálně 3 – 4 dny. Při výlovu tohoto rybníka dochází v průběhu dne k velkým výkyvům teploty vody - z rána se teplota pohybuje na úrovni 18 °C a v odpoledních hodinách dosahuje až 25°C. V průběhu takto dlouhého výlovu není vždy možné zajistit zatažené či deštivé počasí. Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě v průběhu lovení rybníku především v ranních hodinách dosahoval velmi nízkých hodnot (3 mg.l-1). Dalším problémem byl i poměrně silný proud vody ve výpustním zařízení daného rybníka. Výsledkem těchto podmínek bylo, že jsme z rybníku Hadač získali plůdek o nízké životaschopnosti, který byl částečně přidušený, pomačkaný a vystavený kolísavým teplotám vody. Proto v praxi nedoporučujeme používat pro produkci rychleného či letního plůdku rybníky větší rozlohy než je 1 hektar. Tabulka 9: Finální produkce rybníků, podíl kanibalů v produkci a přežití slovených ryb Parametr
Rychlený plůdek Exp. rybník Kamenný Bejkovna Hadač 0,32ha
Celkem sloveno
Exp. rybník 0,16ha
Letní plůdek Exp. Exp. rybník rybník 0,32ha 0,32ha
51 000
67 000
68 000
25 000
13 000
3500
3000
38,9 B ± 14,4
42,9 C ±12,4
32,44 A ±6,34
37,5 B ± 2,5
37,9 B ± 2,8
76,7D ± 5,2
72,3D ± 4,4
0,63 B ±0,13
0,71 C ± 0,12
0,35A ±0,09
0,57 B ± 0,03
0,59B ± 0,05
3,5D ±0,8
3,1D ± 0,9
6,0
2,0
2,0
2,0
2,0
2,0
95%
0%
95%
85%
95%
95%
(ks.rybník-1)
TL slovených ryb (mm) W slovených ryb (g) Procento kanibalů (%) Přežití ryb po výlovu a transportu
8,0
85%
Rozdílná písmena u TL a W na konci odchovu znamenají v rámci řádku statistický rozdíl v hodnotách TL a W mezi jednotlivými použitými rybníky (ANOVA P ≤ 0,05).
4.4.4. Závěr Rychlený plůdek je nutné odlovovat především do podložních sítí pod hrází odchovných rybníků. Je nutné plůdek z rybníků šetrně a rychle slovit při optimálních podmínkách prostředí (jako je nižší letní teplota vzduchu a vody, stabilní teplota vody, dostatečný obsah
33
rozpuštěného kyslíku ve vodě, šetrný a krátký transport ryb a držení odlovených ryb v přijatelné hustotě: 3-6 000 ryb rychleného plůdku candáta obecného na 1 m3 vody). Jestliže je odchov rychleného plůdku ukončen včas, kdy v rybníce se vyskytuje ještě dostatečné množství zooplanktonu, podíl kanibalů v celkovém počtu odchovaného rychleného plůdku je do 8%.
Životaschopnost sloveného plůdku z rybníků do 1,5 hektaru vodní plochy se
pohybuje do tří dnů po lovení kolem 85 – 95 %. U rybníku s větší vodní plochou dochází k dlouhému a méně šetrnému lovení rychleného plůdku, což může způsobovat až 100 % mortalitu odlovených ryb rychleného plůdku candáta obecného. Z tohoto důvodu pro produkci rychleného plůdku candáta obecného nedoporučujeme používat větší rybníky.
34
5. Závěr V závěru pilotního projektu při ekonomickém zhodnocení odchovu plůdku candáta obecného bylo zjištěno, že náklady na produkci jednoho rychleného candáta obecného se pohybovala na úrovni 2,5 – 3,5 Kč a náklady na produkci jednoho kusu letního plůdku 5 – 7 Kč. Je nutné konstatovat, že tato kalkulace je poměrně vysoká. Ovšem je nutné si uvědomit, že vysoké náklady v rámci kalkulace byly způsobené nákupem celé řady vybavení a materiálu, kterého bylo na začátku masové produkce plůdku candáta obecného potřeba pořídit a využít. Dále realizace pilotního projektu a režijní náklady s tím spojené byly nákladnější, než tomu bude v budoucnosti při realizaci masové produkce rychleného plůdku candáta obecného v rybářské praxi. Dále je nutné konstatovat, že v rámci tohoto projektu byly získány opravdu inovační poznatky v produkční praxi. Tyto všechny skutečnosti v budoucnu určitě zvýší efektivitu odchovu plůdku candáta obecného, čímž dojde ke snížení výrobních nákladů na produkci 1 kusu rychleného či letního plůdku candáta obecného.
Technickou zprávu vypracoval: Ve Vodňanech dne 19. 11. 2010
doc. Ing. Tomáš Policar, Ph. D. řešitel projektu
35
4. Přílohy
Obr. 1: Třídění generačních ryb candáta obecného před výtěrovou sezónou
Obr. 2: Anestezie generačních ryb candáta obecného před hormonální injikací
Obr. 3: Vybraný samec candáta obecného před výtěrem
36
Obr. 4: Hormonální injikace jikernačky u candáta obecného
Obr. 5: Příprava výtěrových hnízd před poloumělým výtěrem candáta obecného
Obr. 6: Generační ryby candáta obecného nad hnízdem při poloumělém výtěru
37
Obr. 7: Umělý výtěr jikernačky u candáta obecného
Obr. 8: Odlepkování jiker u candáta obecného mlékem pomocí třepačky
Obr. 9: Umělá inkubace oplozených jiker u candáta obecného v Zugských lahvích
38
Obr. 10: Kontrolní odlov juvenilních ryb candáta obecného v rybnících
Obr. 11: Kontrolní odběr planktonu v rybnících při odchovu candáta obecného
Obr. 12: Odebraný kontrolní vzorek juvenilních ryb candáta obecného při odchovu v rybnících
39
Obr. 13: Příprava podložní sítě pod hrází rybníka na výlov rychleného plůdku candáta obecného
Obr. 14: Odlov rychleného plůdku candáta obecného pod hrází rybníka
Obr. 15: Odlov rychleného plůdku candáta obecného pod hrází rybníka do předem připravené betonové nádrže
40
Obr. 16: Odlovený rychlený plůdek candáta obecného
Obr. 17: Třídění odloveného rychleného plůdku candáta obecného před transportem
Obr. 18: Eliminace kanibalů po třídění rychleného plůdku u candáta obecného
41
Obr. 19: Transport sloveného rychleného plůdku candáta obecného
Obr. 20: Lovení letního plůdku candáta obecného pod hrází rybníka
42
