TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

FAKULTA PEDAGOGICKÁ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2006

Jana Součková

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULKA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Předškolní a mimoškolní pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika pro učitele MŠ a vychovatele Kód oboru: 7506RO29 0 Název bakalářské práce:

PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ JEDINCŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM WORKING ASSESMENT OF HANDICAPPED INDIVIDUALS

Autor: Jana Součková Maršíkova 602/5 460 06 Liberec 6

Podpis autora: _____________

Vedoucí práce: Mgr. Květa Sluková Počet: stran 70

obrázků 0

tabulek 26

CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Liberci dne: 30.4.2006

grafů 12

zdrojů 6

příloh+CD 2+1

Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 - (školní dílo). Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinností informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 30.4.2006 Podpis:

Poděkování Ráda bych vyslovila poděkování paní Mgr. Květě Slukové, za odborné vedení mé bakalářské práce, za její ochotu, trpělivost, cenné rady i kritické připomínky a podněty.

Jana Součková

Název BP: Pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením Název BP: Working assesment of handicapped individuals Jméno a příjmení autora: Jana Součková Akademický rok odevzdání BP: 2005/2006 Vedoucí práce: Mgr. Květa Sluková

RESUMÉ Bakalářská práce se zabývala jedním z ústředních sociálních problémů současné společnosti - nezaměstnaností. V teoretickém zpracování problému nezaměstnanosti jsem se sledovala nejen její příčiny a druhy, ale i aktivní politiku zaměstnanosti. Patří sem i rekvalifikace a zaměstnávání občanů zdravotně postižených na chráněných dílnách a chráněných pracovištích. Z teoretické části vycházely předpoklady, které byly ověřovány na výběrovém vzorku mentálně postižených. Součástí tohoto ověřování v praktické části bylo posouzení,

zda pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením

napomáhá zaměstnávat tyto jedince nejen v chráněných dílnách, ale i na otevřeném trhu práce, včetně ovlivnění jejich pracovního uplatnění na základě sekundárních příznaků. Výsledky praktické části ukázaly na některé potřeby, které se odrazily v návrhu opatření. Navrhovaná opatření se týkají možnosti zlepšení jednotlivých pracovních dovedností handicapovaných jedinců.

KLÍČOVÁ SLOVA Aktivní politika nezaměstnanosti, chráněné dílny, lehká mentální retardace, nezaměstnanost, osoby se zdravotním postižením, podporované zaměstnávání, pracovní rehabilitace, pracovní uplatnění, rekvalifikace, středně těžká mentální retardace.

SUMMARY This bachelor´s work deals with one of the main social problems of contemporary society which is unemployment. To compile the subject of unemployment on theoretical basis I have observed not only it´s causes and types but also the active employment policy. This includes also requalifications and

employment of handicapped people at the sheltered

workshops and workplaces. Presumptions comming out of the theoretical part had been verified on a chosen specimen of mentally handicapped people. As a part of this verification, in the frame of the practical section, it was to consider whether the employment rehabilitation of the handicapped persons helps to keep these individuals employed not only at the sheltered workshops but also on open labour market, an influence of their labour assertion based on the secondary symptoms inclusive. The autcomes of the practical part have brought out some needs that have reflected upon the propsal of mesures. Suggested measures concern the possibility of improvement of particular skills of the handicapped persons.

PASSWORDS Active employment policy, sheltered workshops, light mental retardation, enemployment, handicapped persons, subsidized employment, employment rehabilitation, retardation.

employment

assertion,

requalification,

medium

mental

OBSAH 1 Úvod

7

2 Teoretické zpracování problému

9

2.1 Osoby se zdravotním postižením

9

2.2 Nezaměstnanost

10

2.2.1 Měření nezaměstnanosti, její druhy a příčiny

10

2.2.2 Druhy a příčiny nezaměstnanosti

11

2.3 Míra nezaměstnanosti

15

2.4 Aktivní politika zaměstnanosti

16

2.4.1 Zásady tvorby a fungování systému rekvalifikace

16

2.4.2 Společensky účelná pracovní místa a organizování veřejně prospěšných prací

19

2.4.3 Investiční pobídky

20

2.4.4 Překlenovací příspěvek

21

2.4.5 Příspěvky na dopravu zaměstnanců a na zapracování

21

2.4.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

22

2.4.7 Chráněné pracovní místo

23

2.4.8 Chráněná pracovní dílna

23

2.4.9 Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání

23

2.5 Trh práce

25

2.6 Shrnutí

27

3 Praktická část

29

3.1 Cíl praktické části

29

3.2 Stanovení předpokladů

29

3.3 Popis výběrového vzorku

30

3.4 Použité metody

32

3.5 Předvýzkum a jeho výsledky

34

3.6 Získaná data a ověřování předpokladů

50

3.7 Shrnutí praktické části

65

4 Závěr

66

5 Návrh opatření

67

6 Seznam použitých odborných zdrojů

69

7 Seznam příloh

70

8 Přílohy

6

1 ÚVOD Ve své práci jsem se zaměřila na jeden z ústředních sociálních problémů v moderní společnosti - nezaměstnanost a zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných. Mnohokrát byla v naší společnosti kladena otázka, jak může být takové množství lidí bez zaměstnání, když je všude kolem tolik práce, kterou je třeba vykonat? Jaká problematika v ekonomice nutí tolik lidí, kteří chtějí pracovat, k nečinnosti? Nízkou nebo alespoň přijatelnou míru nezaměstnanosti by vedle vysokého tempa hospodářského růstu měl provázet zdravý vývoj ekonomiky. To znamená ztrátu statků a služeb, které by mohly být

nezaměstnanými

vyrobeny.

Součástí

ztráty

jsou

i

dávky

v nezaměstnanosti, které na jedné straně vytvářejí podmínky pro to, aby nezaměstnanost byla snesitelnější, ale na druhé straně zatěžují státní rozpočet. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k velké spotřebě zdrojů a důchody lidí jsou nízké. Ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna. Je to téměř stejné, jako kdyby bylo velké množství potravin, oděvů, nábytku, aut a jiných výrobků vyhozena jako nepotřebný odpad. Nezaměstnanost osob zdravotně znevýhodněných sebou přináší mnoho negativních

sociálních

důsledků

v podobě

poklesu

životní

úrovně

nezaměstnaného a jeho rodiny, stresů, vyšších výskytů srdečních chorob, sebevražd, rostoucí kriminality i alkoholismu. Čím déle toto období trvá, tím jsou důsledky závažnější. Vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, k nenaplnění svých potřeb, ztrátě smyslu pro čas, protože práce dává dni časovou strukturu. Dochází ke změně v sociálních vztazích i změně postavení jedince v rodině. Ztráta pracovní a životní jistoty znamená určité selhání v životě. Nezaměstnaní lidé jsou více úzkostliví, více nespokojeni, jsou neurotičtější, mají snížené sebevědomí a sebeúctu, trpí poruchami spánku. V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala problematikou nezaměstnanosti

a

zaměstnáváním

občanů

zdravotně

postižených

v

chráněných dílnách, chráněných pracovištích i na veřejně prospěšných pracích, 7

které patří k nejpalčivějším problémům současnosti. Trápí nejen postižené samotné, ale i jejich organizace, úřady práce a jiné státní orgány a v poslední době také zaměstnavatele. Je tomu především proto, že dosavadní vývoj této oblasti lze označit bez nadsázky za krajně neutěšený. Při dosavadním počtu ročně vytvořených pracovních příležitostí pro tyto občany, by trvalo v celostátním průměru cca 50 let, než by se dostalo na poslední z nich, a to za předpokladu, že by ani jeden nepřibyl. Protože i mezi zaměstnavateli těchto občanů panuje řada mylných přesvědčení, klade si tento materiál za cíl poskytnout alespoň v základních obrysech informace o dané problematice. Součástí praktické části bylo ověřování, zda pracovní rehabilitace osob se zdravotním

postižením

napomůže

zaměstnávat

tyto

jedince

nejen

v chráněných dílnách, ale i na otevřeném trhu práce, včetně ovlivnění pracovního uplatnění na základě sekundárních příznaků u postižených.

8

2 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 2.1 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Jsou to ti jedinci, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány dle Zákona 435/2004 Sbírky o zaměstnanosti, § 67, jako: a) osoby s těžším zdravotním postižením - (dříve občané plně invalidní), b) osoby zdravotně postižené - (dříve občané částečně invalidní), c) osoby zdravotně znevýhodněné - (dříve občané se změněnou pracovní schopností). Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje občan, který má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý stav, který podle zjištění lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. Plný invalidní důchod Pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění; pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod; popřípadě byl-li mu přiznán podle §31 zákona trvale krácený předčasný starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku; anebo stal-li se plně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 9

Částečně invalidní důchod Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb. Pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Skutečnost, že se jedná o osobu se zdravotním postižením dokládá dotyčná osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.

2.2 NEZAMĚSTNANOST 2.2.1 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Údaje jsou shromažďovány metodou náhodného výběrového řízení (dotazování v domácnostech), týkajícího se současného pracovního zařazení. Obyvatelstvo starší 16 let se dělí do 3 skupin: 1) Zaměstnaní: to jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří mají práci, ale právě nepracují z důvodu nemoci nebo dovolených. 2) Nezaměstnaní: zde jsou zahrnuti lidé, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit. Přesněji řečeno, člověk je nezaměstnaný, jestliže nepracuje: a) během posledních čtyř týdnů a vyvinul úsilí směřující k nalezení práce, b) byl z práce vysazen a čeká na výzvu k návratu do práce, c) čeká, že se bude příští měsíc hlásit do práce.

10

Aby mohl být počítán mezi nezaměstnané, musí člověk dělat něco víc, než jen o práci přemýšlet. Každá osoba musí podávat zprávu o svém úsilí (jako jsou návštěvy firem v místě, odpovědi na inzerát - volná místa) při hledání zaměstnání. Obecně řečeno, ti kdo jsou buď zaměstnaní nebo nezaměstnaní patří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. 3) Ekonomicky

neaktivní

obyvatelstva. To

obyvatelstvo

tvoří

36%

dospělého

jsou ti, kdo studují, udržují domácnosti, jsou

v důchodu nebo jsou příliš nemocní, než aby mohli pracovat, nebo prostě práci nehledají.

2.2.2. DRUHY A PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost je někdy označovaná jako „normální“ (1% - 2%). Vzniká tehdy, když nezaměstnaná osoba se dobrovolně vzdá svého pracovního místa, protože si hledá jiné pracovní místo. Není přitom rozhodující, jestli se pracovního místa vzdala v důsledku toho, že hledá pracovní místo s lepšími podmínkami (vyšší mzda, lepší podnikové klima, větší šance na pracovní postup, lepší bytové nebo životní podmínky) nebo se změnou pracovního místa chce předejít očekávanému nebo ohlášenému propouštění (v důsledku racionalizačních opatření na pracovišti, snížené produkce atd.). Charakteristickým rysem frikční

nezaměstnanosti je její krátkodobost

(přibližně 6 - 12 týdnů). Tento typ nezaměstnanosti je v tržní ekonomice neodstranitelný, zajišťuje nezbytné množství pracovních sil. Výši frikční nezaměstnanosti lze ovlivnit zlepšováním informovanosti o pracovních příležitostech a opatřeními k usnadnění pohyblivosti pracovních sil. Pro naši ekonomiku je vážným důvodem omezující pohyb pracovních sil (mobilita), nedostatek volných bytů. 11

Sem patří i Sezónní nezaměstnanost. Ta je také krátkodobá a způsobuje ji: 1) Produkce v těch odvětvích, kde je výroba závislá na počasí (stavebnictví, v navazujících

povrchová

těžba,

zpracovatelských

zemědělství) větvích

a

její

důsledky

(cukrovarnický

a

konzervárenský průmysl). 2) Výkyvy ve spotřebě jsou vyvolané institucionálními příčinami (např. vánoční a velikonoční svátky) nebo střídáním ročního období (volně podle Paula Anthonyho Samuelsona, 1995).

Strukturální nezaměstnanost Vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství. Je vyvolávána zejména technickým pokrokem a změnami k přednostem u spotřebitelů. Výrazně na ni mohou působit i změny struktury světové ekonomiky. Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Proto se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určitá odvětví se rozvíjejí, zatímco jiná upadají. Kdyby se mzdy plynule přizpůsobovaly měnícím se vztahům mezi nabídkou a poptávkou, potom by nerovnováhy u jednotlivých trhů práce zmizely, protože by mzdy poklesly v oblastech, kde je pracovních sil nadbytek a vzrostly v oblastech, kde je jich nedostatek. Mzdy však reagují na ekonomické šoky pomalu, trvá to celé roky, než se přizpůsobí nedostatku nebo přebytku pracovních sil. Hospodářský růst tedy předpokládá přizpůsobení struktury pracovních sil struktuře pracovních míst. Protože lidé jsou na trhu práce o to flexibilnější, oč jsou mladší, nevázáni, technicky a duševně mnohostrannější, psychicky a tělesně zdatnější. Strukturální nezaměstnaností jsou ohroženy především vdané ženy, rodiče s více dětmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se 12

zdravotním postižením. Vzniká problém zejména s rekvalifikací starších pracovníků v případě, že jejich kvalifikace zastarala, ale jejich přizpůsobivost je již malá a perspektiva možného využití jejich práce je omezená. Hlubší příčiny výskytu tohoto typu nezaměstnanosti jsou: 1) Prostorová mobilita pracovních sil, která překáží nebo ztěžuje rovnováhu regionálních trhů práce. 2) Pokles poptávky po pracovních silách v důsledku technologických změn, které šetří práci. 3) Pokles poptávky po pracovních silách, který je způsobený poklesem konečné poptávky. 4) Růst nabídky pracovních sil, který je podmíněný ekonomickými anebo politickými příčinami, např. zvýšeným přílivem emigrantů ze zahraničí a také demografickými vlnami (věda o obyvatelstvu) uvnitř konkrétního státu. 5) Pokles poptávky určován po pracovních silách s určitou kvalifikací, který je určován rozdílem mezi strukturou mezd a strukturou produktivity práce, v důsledku čehož dochází ke zdražení určitých pracovních sil.

Konjunkturální (cyklická) nezaměstnanost Pod konjunkturální (cyklickou) nezaměstnaností se rozumí nezaměstnanost, která je vyvolaná (a také odstraněná) cyklickými změnami hospodářských aktivit (efektivní poptávky, produkce) v makroekonomickém rozměru. Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, když makroekonomická poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není postačující na zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Konjunkturální

nezaměstnanost

je

typická

makroekonomická

nezaměstnanost. Sezónní nezaměstnanost postihuje totiž určité profese, strukturální nezaměstnanost určité skupiny se speciálními nebo i jinými 13

strukturálními znaky. Naproti tomu pokles makroekonomické poptávky má vliv do určité míry na všechny sektory hospodářství. Speciální formou v podstatě konjunkturální nezaměstnanosti je redukce týdenního pracovního času. Tento nástroj umožňuje při poklesu konjunktury vyhnout se hromadné nezaměstnanosti tím, že se nezaměstnanost „rovnoměrně rozloží“ mezi sektory národního hospodářství postižené poklesem konjunktury. Rozlišování

mezi

cyklickou

nezaměstnaností

a

ostatními

typy

nezaměstnanosti pomáhá ekonomům při diagnóze celkového zdravotního stavu trhu práce. Cyklická nezaměstnanost vzniká, když zaměstnanost klesá v důsledku nedostatečné agregátní poptávky (Mareš, 2002, s. 21).

Dobrovolná nezaměstnanost Ekonomika dosahuje výkonu na vrcholu efektivnosti. Dobrovolně nezaměstnaní pracovníci dávají přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem před prací při stávající mzdové sazbě. Může také jít o matky či otce, kteří se rozhodli dočasně opustit zaměstnání, mohou mít nabídky zaměstnání, ale pilně dál shánějí, aby si našli lepší nebo lépe placené místo. Dobrovolná nezaměstnanost může být docela dobře ekonomicky efektivní.

Nedobrovolná nezaměstnanost Je takový druh nezaměstnanosti, kdy jsou lidé ochotni při stávající mzdové sazbě pracovat, ale nemohou práci nalézt.

Příčiny nezaměstnanosti v tržní ekonomice Skutečný trh práce není trhem dokonalé konkurence a mzdy mají tendenci se přizpůsobovat jen velmi pomalu, a to ještě spíše směrem vzhůru než dolů. Pokud by totiž trh práce byl trhem dokonale konkurenčním, vedlo by pružné přizpůsobování mezd automaticky k likvidaci veškeré nedobrovolné 14

nezaměstnanosti. Poptávka po práci by byla neustále vyrovnávána s nabídkou práce. Při tomto stavu by v ekonomice mohla existovat pouze dobrovolná nezaměstnanost, spojená s preferencí volného času při dané výši mezd a platů. Zde by se předpokládalo, že se trh práce chová obdobně jako burza a že jsou zde dokonalé informace o poptávce po práci i o nabídce práce. Skutečné trhy práce však takovou povahu nemají, jsou výrazně rozděleny do nekonkurujících si skupin, (např. popelář nezaujme místo systémového inženýra apod.). Rozhodující charakteristikou trhu práce jsou nepružné mzdy a dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní.

2.3 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Je procentuální podíl nezaměstnaných lidí, kteří aktivně práci hledají, na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Ideálně by ekonomika měla udržovat vysokou úroveň zaměstnanosti a měla by být schopna nabízet dostatek pracovních příležitostí pro všechny, kdo chtějí pracovat. Neměla by tudíž existovat žádná nedobrovolná nezaměstnanost. Snižování míry nezaměstnanosti však může vytvářet závažné inflační tlaky a může vést k růstu cenové hladiny. Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší udržitelná míra, které může země dosahovat, aniž riskuje vzestupnou inflační spirálu. Při ní jsou trhy práce a statků v rovnováze, to znamená, že síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, jsou vyrovnané (Inflace se ani nezvyšuje díky přebytečným poptávkám, ani neklesá díky přebytečným nabídkám). Rostoucí

přirozená

míra

nezaměstnanosti

souvisí

s měnící

se

demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva, s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin (Rómové) a žen. Kromě toho může být určitá část vysoké přirozené míry způsobena vládními politikami (zajištění v nezaměstnanosti) nebo zvýšenou nestabilitou ekonomiky, která je výsledkem např. ropných či zahraničních obchodních šoků v posledním desetiletí. Většina volných pracovních míst vyžaduje kvalifikaci, kterou má málo lidí. 15

Nezaměstnaní jsou nekvalifikovaní nebo zčásti kvalifikovaní pracovníci nebo právě vykonávají profesi, po níž se poptávka omezuje, či pracují v odvětví, které prodělává depresi. Proto se vytvářejí rekvalifikační programy, které pomohou nezaměstnaným pracovníkům získat kvalifikaci pro lepší zaměstnání v sektorech, které se rozvíjejí (Mareš, 2002, s. 23).

2.4 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti: a) rekvalifikace b) společensky účelná pracovní místa a organizování veřejně prospěšných prací c) investiční pobídky d) překlenovací příspěvek e) příspěvky na dopravu zaměstnanců a na zapracování f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program g) chráněné pracovní místo h) chráněná pracovní dílna

2.4.1 ZÁSADY TVORBY A FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU REKVALIFIKACE Rekvalifikace umožňuje rychle přizpůsobovat profesní strukturu a kvalifikační potenciál lidí nově se utvářejícím potřebám ekonomiky. Působí k dosažení potřebné pružnosti na straně nabídky práce. Jde nejen o rekvalifikaci pracovníků v pracovním poměru, při zavádění nové techniky a technologie a při uskutečňování různých organizačních změn. Půjde ale i o rekvalifikaci občanů evidovaných úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání, 16

kteří nenacházejí uplatnění pro svoji dosavadní kvalifikaci na trhu práce. Rekvalifikace umožňuje zásadní nebo dílčí změnu kvalifikace pracovníka, nezbytnou pro jeho další uplatnění. S modernizací výrobní základny a strukturálními změnami ekonomiky potřeba rekvalifikace přesáhne potřeby celých odvětví. Rekvalifikace se stane masovým a trvalým sociálně ekonomickým jevem. Za rekvalifikaci by měla být považována každá, byť jen změna kvalifikace, která reaguje na potřeby praxe, nebo trhu práce, změna, která umožní další nebo nové pracovní uplatnění pracovníka nebo občana. Význam rekvalifikace spočívá především v tom, že umožňuje pružně a rychle přizpůsobovat profesní a kvalifikační strukturu neustále se měnícím potřebám. V souvislosti se strukturálními změnami se umožní přechod pracovníků u útlumových odvětví do odvětví perspektivních. Bude tak předcházet nezaměstnanosti a vytvářet soulad mezi nabídkou kvalifikovaných pracovních sil a poptávkou po nich. Obsah a formy rekvalifikace Po obsahové stránce se rekvalifikace zaměří na profese nedostatkové a na bezprostředně nutné změny kvalifikace. Jde o potřebné znalosti práce s počítači, zaměří se na profese potřebné k uskutečnění technických, technologických a organizačních změn. Proto je třeba přizpůsobit výchovně vzdělávací proces tak, aby účastník rekvalifikace získal snadno a rychle dostatečné vědomosti a dovednosti potřebné pro výkon pracovní činnosti, kterou bude po rekvalifikaci vykonávat. Stanovením obsahu rekvalifikace vychází pak její forma a délka. Účastníci rekvalifikace Pracovníci, u nichž dochází v důsledku technologických, organizačních nebo strukturálních změn na jejich vlastním pracovišti ke změně pracovní činnosti a kteří jsou tím ohroženi ztrátou zaměstnání. Občané, včetně absolventů škol, kteří na volném trhu práce nenacházejí 17

uplatnění pro svou dosavadní kvalifikaci a jsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Pracovníci a občané, kteří z různých důvodů poškození zdraví (osoby se zdravotním postižením), nemohou vykonávat svou původní profesi. Všechny rekvalifikační akce se uskutečňují na základě dohod nebo hospodářských smluv. Tržní mechanismus působí na konkurenci jednotlivých výchovně vzdělávacích institucí, a tím i na vysokou kvalitu, snižování nákladů a celkovou efektivnost rekvalifikace. Rekvalifikace

se

zabezpečuje

na

základě

dohody zaměstnavatele

s pracovníkem nebo na základě dohody úřadu práce s občanem. Dohodou se stanoví zejména obsah, forma a délka rekvalifikace a podmínky hmotného zabezpečení pracovníka nebo občana při rekvalifikaci. Organizace zabezpečují rekvalifikace zpravidla ve vlastních výchovně vzdělávacích zařízeních nebo na základě dohod o provedení rekvalifikace s jinou organizací nebo výchovně vzdělávací institucí. Úřady práce zabezpečují rekvalifikace občanů od těch výchovně vzdělávacích institucí, které se rekvalifikací zabývají.

Rekvalifikace jedinců se zdravotním postižením Do skupiny zdravotně postižených osob patří i absolventi škol. Vhodné umístění absolventů

se často neobejde bez rekvalifikace. Jejím cílem je

rozšířit a doplnit teoretické a praktické znalosti. Tím by se měl přiblížit a adaptovat jejich odborný profil potřebám trhu práce. Nezaměstnanost hodnotí psychologové jako zátěž a stres. Zkušenosti ukazují, že kritická doba je půl roku, déle by nezaměstnanost trvat neměla. I tato doba je příliš dlouhá, aby nezanechala některé negativní následky. Po roční nezaměstnanosti je již velmi obtížné zvykat mladého člověka plnit soustavně a pravidelně pracovní povinnosti. Je zde nebezpečí postupného návyku mladých lidí na alkohol a ztráta zájmu o hledání zaměstnání včetně malé vytrvalosti, kterou provází střídání zaměstnavatelů. Občas mají tito mladí 18

lidé i špatnou zkušenost s rodiči, které budoucnost jejich skoro dospělého dítěte téměř vůbec nezajímá. Mladí lidé se na rekvalifikačních kursech mají možnost něčemu novému naučit, zvýšit si své vědomosti, popř. zlepšit své dovednosti a schopnosti v určitých oborech a tím mají větší šanci získat zaměstnání. U starších ročníků nezaměstnaných osob se zdravotním postižením je situace poněkud jiná. Cílem je aktivizace uchazeče. Obsahem kurzů jsou především techniky sebepoznání a sebehodnocení, osvojení si technik hledání volného místa, prezentace na trhu práce, motivování k aktivnímu přístupu při hledání zaměstnání apod. Výstupem by měla být konkrétní rekvalifikace či nabídka zaměstnání. Vlastnímu zařazení do kurzu předchází pohovor s uchazečem, seznámení s nabídkou, cílem a rámcovým obsahem dané formy, aby se dosáhlo toho, že očekávání uchazeče bude reálné a bude přesvědčen o smysluplnosti absolvování příslušné aktivity.

2.4.2 SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA A ORGANIZOVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH PRACÍ Jedním z úkolů státní politiky zaměstnanosti je vytvářet společensky účelná pracovní místa a organizovat veřejně prospěšné práce. Vytváření společensky účelných pracovních míst má za cíl snižovat nezaměstnanost. Proto je vytváření těchto míst státem dotováno, a to zejména prostřednictvím úřadu práce. Úřad práce si vyhrazuje právo umístit na stanovený počet nově vytvořených společensky účelných pracovních míst jím doporučené osoby, především ty, pro něž bývá často obtížné najít pracovní uplatnění na trhu práce. Finanční příspěvek poskytovaný zaměstnavateli hradí úřad práce z finanční rezervy určené na řešení problémů zaměstnanosti. Pokud by zaměstnavatel nedodržel stanovené podmínky, může úřad práce požadovat vrácení celé částky poskytnutého příspěvku, a to ve lhůtě stanovené smlouvou. 19

Finanční příspěvek může od úřadů práce obdržet též občan, který se rozhodne vystoupit z evidence uchazečů o zaměstnání a poskytne dostatečné záruky úspěchu v soukromém podnikání. Takový občan začne vykonávat pracovní činnost na základě předpisů o individuálním podnikání fyzických osob jako hlavní zaměstnání. Úřad práce bude požadovat vrácení finančního příspěvku, pokud občan přestane vykonávat tuto individuální pracovní činnost do dvou let od doby, kdy mu byl příspěvek poskytnut. Všechny náležitosti, postup a podmínky upravuje úřad práce v rámci smlouvy uzavřené s občanem. Při umisťování uchazečů o zaměstnání mnohdy nestačí jen rekvalifikace nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, ale organizují se veřejně prospěšné práce. Veřejně prospěšné práce organizují úřady práce zejména ve spolupráci s místními orgány samosprávy obcí, měst spod. Jde o práce v oblasti služeb, ekologie a zlepšování životního prostředí při úklidu měst a obcí, při výsadbě a údržbě zeleně apod. Základním kritériem pro organizování veřejně prospěšných prací není jen snížení nezaměstnanosti a dosažený hospodářský výsledek, ale i společenská prospěšnost vykonávaných prací. Finanční příspěvek státu, který je poskytován úřadem práce při organizování veřejně prospěšných prací, slouží k úhradě mzdových nákladů. Aktivní politika zaměstnanosti a trhu práce musí být rozmanitá a vycházet z konkrétních místních podmínek a potřeb. Vždy však půjde o to, rychle a účelně všechna opatření realizovat a přizpůsobovat tak, aby umožnila lidem se zdravotním postižením v produktivním věku získat a udržet práci.

2.4.3 INVESTIČNÍ POBÍDKY Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje:
vytváření nových pracovních míst,
rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. 20

Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Územní oblastí se rozumí území okresu, v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast; do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území do obce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu. Hmotnou podporu poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Výši hmotné podpory a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.

2.4.4 PŘEKLENOVACÍ PŘÍSPĚVEK Úřad práce může poskytnout na základě dohody příspěvek osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na společensky účelná pracovní místa (například místo

lékárnice

s částečným

invalidním

důchodem,

místo

mistrové

s částečným invalidním důchodem na chráněné dílně pro Mezinárodní centrum Universium). Tento příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců, v měsíční výši rovnající se polovině částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni uzavření dohody.

2.4.5 PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU ZAMĚSTNANCŮ A NA ZAPRACOVÁNÍ Příspěvek na dopravu lze poskytnou zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu 21

svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky. Pro účely poskytnutí příspěvku na dopravu se zaměstnavatelem rozumí i zaměstnavateldopravce, který má závazek veřejné služby, avšak dopravní obslužnost není, s ohledem na zajištění dopravy jeho zaměstnanců do zaměstnání, dostatečně zajištěna. Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 %. Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Příspěvek se poskytuje maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

2.4.6

PŘÍSPĚVEK PŘI PŘECHODU NA NOVÝ PODNIKATELSKÝ PROGRAM

Příspěvek může být poskytnut zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Lze ho poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Poskytuje se maximálně po dobu 6 měsíců. Na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. 22

2.4.7 CHRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO Chráněné pracovní místo je místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Toto místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na jeho vytvoření může poskytnou úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Poskytuje se za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny žádné daňové nedoplatky.

2.4.8 CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ DÍLNA Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována podobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na její vytvoření poskytuje úřad práce příspěvek.

2.4.9

PRACOVNÍ REHABILITACE A PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Pracovní rehabilitace spočívá v nalezení povolání, které je vhodné pro zdravotně postiženého občana, přičemž je třeba brát ohled na jeho předchozí povolání, jeho osobní schopnosti a tužby, speciální požadavky kladené uvažovaným povoláním a na možnosti na trhu práce. Současně je třeba brát ohled na výcvik zdravotně postiženého pro toto povolání a nalezení souboru technických a jiných pomůcek, které mu je usnadní efektivně vykonávat. Cílem je minimalizovat přímé důsledky trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení a to prostřednictvím posilování zbytkových funkcí organismu, rozvojem vědomostí, pracovních schopností a návyků k uplatnění ve zvolené profesi, nácvikem dovednosti, soběstačnosti a vykonávání pro život nezbytných činností jiným, náhradním způsobem. 23

Podporované zaměstnávání vzniklo ve Spojených státech amerických v sedmdesátých letech jako alternativa k tradičním službám pro lidi s mentálním postižením v oblasti zaměstnanosti, které se ukázaly jako neúčinné. (Šlo zejména o soustavu na sebe navazujících zařízení, v nichž se stupňovaly nároky. Tato soustava měla uživatele dovést až na otevřený trh práce). V roce 1984 bylo ve Spojených státech podporované zaměstnávání legislativně upraveno zákonem o mentálním postižení. Odtud se pak dostalo do Kanady a Austrálie, zemí, kde dnes tato metoda patří k zaběhlým způsobům pomoci lidem s handicapem a v devadesátých letech konečně také do Evropy. Konference v Helsinkách byla příležitostí pro získání informací o úrovni rozvoje této služby i v některých evropských zemích. V Evropě patří k nejúspěšnějším průkopníkům této metody skandinávské státy. Nejdále je Norsko, které se rozhodlo testovat v praxi podporované zaměstnávání ve snaze zvrátit nežádoucí trend zvyšování výdajů na sociální dávky. Státní politika v oblasti zaměstnanosti je postavena na principech, které se shodují s principy podporovaného zaměstnávání. Každý zde má právo na pracovní uplatnění, především jsou to postižení jedinci, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce. Otevřený trh práce je preferován před chráněným. Práce je tu vždy posilována před pobíráním sociálních dávek. Do České republiky se podporované zaměstnávání dostalo v první polovině devadesátých let prostřednictvím seminářů pořádaných americkou organizací The American Jewish Joint Distribution Committee. Z prostředků této organizace byl finančně podpořen projekt pražského občanského sdružení Rytmus, zahájený v roce 1995. Rytmus v něm využil zahraniční zkušenosti a přizpůsobil je podmínkám a možnostem naší společnosti. Podporované zaměstnávání u nás je rovněž určeno lidem z různých důvodů znevýhodněným na trhu práce. Jeho cílem je pomoci zájemcům o práci, kteří pro své znevýhodnění mají minimální šanci zapojit se do běžného pracovního života, najít a udržet si práci, která odpovídá jejich požadavkům a možnostem. Idea podporovaného zaměstnávání vychází z předpokladu, že nejvhodnějším místem pro získání potřebných pracovních dovedností a návyků je přirozené 24

pracovní prostředí. Místo toho, aby se člověk s postižením „učil pracovat“ v nějakém speciálním prostředí, např. v chráněné dílně, poskytuje se mu potřebná pomoc přímo na pracovišti. V současné

době

podporovaného

je

Pilotní

zaměstnávání

projekt

v České

Ověření

republice

komplexu financován

služeb z dotace

PALMIF v rámci programu Evropské unie Phare. Jeho realizátorem je rovněž občanské sdružení Rytmus ve spolupráci s dalšími organizacemi. Rytmus

se

zaměřuje

na

vyrovnání

příležitostí

lidí

s postižením

prostřednictvím individuální podpory, která jim umožní využívat všech možností naší společnosti. Tím napomáhá jejich začlenění mezi vrstevníky a do běžného života. Ve své činnosti Rytmus spolupracuje s úřady práce, základními školami a zaměstnavateli. Při přijetí člověka se zdravotním znevýhodněním může zaměstnavatel využít i dotaci na mzdu zaměstnance od úřadu práce.

2.5 TRH PRÁCE Trh práce organizuje produkci a distribuci práce jako směnné sazby mezi prací a mzdou. Tak jako na jiných trzích i zde nabídka práce a poptávka po práci stojí proti sobě ve vzájemné soutěži, v níž se vytváří cena práce. Nabídka práce určuje:

Poptávku po práci určuje:

1. Výše důchodu

1. Poptávka na trhu produktů

2. Preference jednotlivce

2. Charakter výrobního procesu

3. Úroveň jeho bohatství

3. Cena práce

Trh práce má svá specifika. Jednak proto, že pracovní síla není klasických zbožím (což je spojeno s jejími handicapy) a jednak proto, že mzdy, které jsou důležitým určujícím prvkem nabídky práce a poptávky po práci, jsou nepružné směrem dolů. 25

Zdrojem nepružnosti jsou: 1. Firmy a jejich personální politika 2. Odbory - kolektivní smlouvy 3. Stát - zavedení minimálních mezd apod. Charakteristika interního trhu práce 1.

Relativní necitlivost mzdové sazby některých pracujících na situaci v nabídce a poptávce a na externím trhu. Odměna za práci je určována podnikovými pravidly.

2.

Důraz je kladen na obsazování náročnějších prací stávajícími zaměstnanci (nižší náklady na zaškolování pracovníka, motivace profesní postupy).

3.

Dlouhodobé vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

4.

Pozitivní vztah mezi mzdami a délkou zaměstnání

Interní trh práce je zajímavý tím, že nabízí „dobré práce“ a dobré profesní dráhy. Charakteristika externího trhu práce Externí trh (trh vně firmy) nabízí dobré práce, ale ve velmi omezeném rozsahu (účetní, právníci apod.), ale jsou pro něj typické i špatné práce a kariéry. Důvodem, proč někteří pracující jednotlivci zůstávají v chudobě je, že mají špatnou pracovní kariéru, jsou neschopní změnit špatné práce za dobré. Existence špatných prací není podmínkou špatné pracovní dráhy. Je to kombinace prací a malé mobility, která je příčinou přetrvávající chudoby. Pro veřejnou politiku je důležité zkoumat, zda jsou „špatné práce“ ve společnosti

rozděleny

rovnoměrně

a

zda

existuje

volný

přístup

podnikatelských subjektů do progresivních odvětví. V případě koncentrace „špatných prací“ na určité skupiny obyvatelstva a v případě zábran vstupu do odvětví by měla veřejná politika zasahovat. S tímto problémem úzce souvisí i problém diskriminace. 26

2.5 SHRNUTÍ Konkurenční prostředí v podmínkách tržní ekonomiky nevyhnutelně vede k úbytku pracovních příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Ti patří na trhu práce k nejvíce ohroženým, a proto se i prodlužuje průměrná délka jejich nezaměstnanosti, která je postihuje vyšší měrou a rozvíjí se u nich s vyšší dynamikou. Nejzávažněji zdravotně postižení jsou zaměstnáváni v chráněných dílnách. Od těchto dílen pak vůbec není možné očekávat konkurenceschopnost na běžném trhu. Jejich smyslem není dosahovat zisk, ale poskytovat nejtíže postiženým alespoň částečné pracovní uplatnění a možnost podílet se na pracovní rehabilitaci, tj. umožnit zdravotně postiženým, aby si vyzkoušeli, který typ prací by mohli vykonávat. Jako mezistupeň mezi zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na volném trhu práce a v chráněných dílnách je třeba i u nás rozvinout podporované zaměstnávání, ve kterém speciálně školený asistent (pracovní asistent) pomůže postiženému pochopit a zvládnout požadované pracovní postupy a dosáhnout potřebné výkonnosti. Možnosti uplatnění zdravotně postižených na otevřeném trhu práce by bylo možné podstatně rozšířit bezbariérovou přístupností staveb občanské vybavenosti i v prostorách nepřístupných veřejnosti, pokud charakter provozu umožňuje zaměstnávat těžce pohybově postižené občany. Světové trendy zaměstnanosti Průmyslově vyspělé země zaznamenaly určité ekonomické oživení. Pokud tento vývoj povede ve Spojených státech amerických k růstu počtu pracovních příležitostí a v Evropě poroste podíl zaměstnaných na celkovém počtu lidí v produktivním věku, měla by se nezaměstnanost mírně snižovat. V důsledku nedostatků ve vzdělání, horšího zdravotního stavu a nedostatku příležitostí nemohou chudí lidé uplatnit svůj potenciál a jejich rodiny se nemohou vymanit z chudoby. Politiku je nutné zaměřit na to, aby tito lidé mohli produktivně pracovat, dostali za svou práci spravedlivou odměnu a aby pracovali v důstojných podmínkách. Zdravotně postižení jedinci mají na světovém trhu práce mnohem méně možností než „zdraví“ lidé. 27

Zvýší-li se mezinárodní pomoc rozvojovým zemím, umožní-li se jejich výrobkům přístup na trhy vyspělých zemí a sníží-li se jejich zadlužení, budou mít tyto země zdroje pro programy reforem zaměřené na zdravotnictví, školství a snižování chudoby. V některých zemích se vyskytly problémy s pandemií HIV/AIDS. Na začleňování osob se zdravotním handicapem do společnosti má vliv většina legislativy Evropské unie (projekt Evropské unie EQUAL – Iniciativa Evropské unie zaměřená na předcházení

diskriminací a nerovností

v zaměstnání). Statut zaměstnanosti není důležitý pouze pro získání slušného příjmu, ale i pro zajištění schopnosti osoby podílet se aktivně na životě společnosti. Vysoká míra (42 %) neaktivních osob se zdravotním postižením je markantním příkladem vyloučení ze společnosti. Členské státy a Evropská unie musí doplnit politiku sociálního začleňování legislativou proti diskriminaci z důvodu zdravotního postižení a tak bránit sociálnímu vyloučení a podporovat větší integraci těchto osob do společnosti. Zásadním prvkem je zapojení

postižených jedinců a jejich organizací do

přípravy a hodnocení politiky, norem a tak zajistit jejich řádné uplatnění.

28

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 CÍL PRAKTICKÉ ČÁSTI Cílem praktické části bakalářské práce je zjištění možností uplatnění jedinců se zdravotním postižením na volném trhu práce s pracovní rehabilitací i bez pracovní rehabilitace, v chráněných dílnách a v podporovaném zaměstnávání.

3.2 STANOVENÍ PŘEDPOKLADŮ Předpoklad č. l Lze předpokládat, že se každoročně snižují počty zaevidovaných osob zdravotně znevýhodněných a mentálně postižených, zaevidovaných na úřadu práce, včetně uchazečů bez zdravotního postižení. Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, že většina zdravotně postižených klientů nahlášených na úřadu práce je starší 50 let na rozdíl od ostatních zdravých uchazečů o zaměstnání. Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, že menšina všech nezaměstnaných se zdravotním handicapem dosáhla středoškolského vzdělání oproti skupině mentálně postižených, kteří jsou jen se základním vzděláním, výjimečně vyučeni. Předpoklad č. 4 Lze předpokládat, že asi u poloviny osob se zdravotním handicapem, zvláště u osob s mentálním postižením, je průměrná délka evidence na úřadu práce delší, než u nezaměstnaných bez zdravotního postižení. 29

Předpoklad č. 5 Lze předpokládat, že méně než polovina nezaměstnaných s mentálním a jiným zdravotním postižením použije při hledání zaměstnání na volném trhu práce nabídku pracovní rehabilitace. Předpoklad č. 6 Lze předpokládat, že 10 % z celkového počtu mentálně a jinak zdravotně postižených bude umístěno v chráněných dílnách a délka jejich působení na tomto pracovišti bude delší než u podporovaného zaměstnávání. Předpoklad č. 7 Lze předpokládat, že u 80 % zdravotně handicapovaných umístěných na podporovaném zaměstnání vznikají obtíže při stabilizaci daného zaměstnání na základě sekundárních příznaků, nebo na základě jiných důvodů u postižených jedinců.

3.3 POPIS VÝBĚROVÉHO VZORKU Výběrový vzorek tělesně handicapovaných byl stanoven skupinou klientů na chráněné dílně Mozaika umístěné v Mezinárodním centru Universia v počtu 20 pracovníků a vybranou skupinou zdravotně postižených klientů na podporovaném zaměstnávání - organizace Rytmus, která je založená na společném partnerství s úřadem práce, sociálními a zdravotními službami, vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, ve stejném počtu 20 klientů. Obě skupiny byly vybrány z celkového počtu 1130 handicapovaných zájemců o zaměstnání zaevidovaných na Úřadu práce v Liberci. Všichni klienti v obou skupinách jsou mentálně postiženi. U všech klientů se jedná o postižení vrozené.

30

Tabulka č. 1. Výběrový vzorek klientů Název dílny

Počet klientů

Výběrový vzorek

% z celku zdravotně postižených

Mozaika Rytmus

20 20

Muži 5 8

Ženy 15 12

1,77 1,77

Celkem

40

13

27

3,54

Celkový vzorek klientů obou dílen tvoří 3,5 % z celkového počtu 1130 zdravotně postižených klientů hledajících zaměstnání pomocí úřadu práce.

Charakteristika chráněné dílny Mozaika Chráněná dílna Mozaika umožňuje osobám s mentálním postižením zaměstnání za specifických podmínek. Pracovní náplní jsou nejjednodušší práce, do kterých patří vazba sušených květin, kompletace výrobků z papíru i umělých hmot. Podle svých schopností a zájmů se mohou zaměstnanci věnovat ručním pracím - keramika a malování. Hotové výrobky jsou pak vystavovány a prodávány při kulturních akcích v Koloseu. Nedílnou součástí činnosti zaměstnanců je estetická výchova. Další částí jejich pracovní náplně je pomoc při provozu Kolosea. Patří sem pomocné práce v kuchyni, při úklidu nebo jednoduché technické práce při organizaci společenských akcí. Smyslem zřízení této chráněné dílny je integrace lidí s mentálním handicapem do společnosti a jejich seberealizace se zpětným kladným působením na osobnost. Denní smysluplnou činností se zlepšuje hrubá i jemná motorika a fixují se základní životní činnosti. Získané znalosti a dovednosti jsou dobrou přípravou pro samostatný život bez rodičů.

31

Charakteristika podporovaného zaměstnání - Rytmus Posláním programu Podporované zaměstnávání je poskytovat dospělým lidem s mentálním postižením takovou podporu, kterou potřebují pro získání zaměstnání podle vlastních představ a možností, v běžném pracovním prostředí a za odpovídajících platových podmínek. Klientům se poskytuje podpora před i po uzavření pracovní smlouvy včetně asistence přímo na pracovišti. Služba je časově omezená na 2 roky. Společně s klientem se sestaví jeho osobní profil, ve kterém jsou specifikovány všechny důležité aspekty poskytování služby a cíl, který má služba naplňovat pro konkrétního klienta. Podpora před nástupem do zaměstnání je poskytována podle jejich individuálních schopností a potřeb. Probíhá formou konzultací s pracovním konzultantem lx týdně. S každým jednotlivcem se vytváří představa o pracovním uplatnění, sestavuje se společně dlouhodobý plán kariéry, rozvíjejí se dovednosti nutné pro vyhledávání konkrétní práce (telefonování, společenské vystupování). Při nástupu do zaměstnání se asistence postupně snižuje, až je klient schopen samostatně vykonávat zaměstnání. Pracovní konzultant zaškolí zaměstnance podle potřeb zaměstnavatele, pomáhá mu v přirozeném začlenění do pracovního kolektivu a řeší případné vzniklé problémy. Zajišťuje i doprovod na pracoviště.

3.4 POUŽITÉ METODY •

Analýza dostupné dokumentace

•

Nestandardizovaný dotazník

Analýza dostupné dokumentace Podklady o stavu počtu zdravých a zdravotně handicapovaných uchazečů zaevidovaných na úřadu práce, umístěných na chráněné dílně Mozaika a podporovaném zaměstnávání byly čerpány z následujících zdrojů: 32

1. Informační publikace Mezinárodního centra Universia 2. Katalog z kontaktního dne chráněných dílen vydaného Úřadem práce v Liberci 3. Projekt „Cesta k radosti“ pro Mezinárodní centrum Universium 4. Katalog organizací zaměstnávajících zdravotně postižené 5. Program podporovaného zaměstnávání Dostupné materiály byly aktualizovány a upřesněny po konzultaci s jednotlivými odpovědnými pracovníky. Dotazník Ze základních metod byl využit dotazník, který sloužil k hromadnému zjišťování potřebných informací. Dotazník byl pro zpracování průzkumu časově výhodný zejména z hlediska rozsahu zkoumaného vzorku. Jeho cílem bylo získat podklady pro ověření předpokladů vycházejících, z obsahu teoretické části bakalářské práce, pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením nejen na chráněných dílnách, ale i na volném trhu práce. Respondenti odpovídali na 10 otázek. Otázka č. l

měla zjistit

představu klientů o svém pracovním uplatnění a co od zaměstnání očekávají. Otázka č. 2 a 3 sledovala věkovou hranici respondentů a zjišťovala dosažené vzdělání dotazovaných. Délka doby zaevidování na úřadu práce nebo u jiných personálních agentur se ověřovala v otázce č. 4 . Otázka č. 5 zkoumala zájem o využití nabídky pracovní rehabilitace včetně její nejoptimálnější délky. Otázka č. 6 a 7 byla zaměřena na zájem o práci v chráněných dílnách včetně zaměstnávání na volném trhu práce formou podporovaného zaměstnání. Charakteristika postižení klientů včetně vlivu sekundárních příznaků na pracovní činnost se ověřovala v otázce č. 8. Otázkou č. 9 byl sledován zájem o plný pracovní úvazek nebo o zkrácenou délku pracovní doby vzhledem ke zdravotnímu handicapu tázaných. V otázce č. 10 se respondenti měli vyjádřit k příčině jejich nezaměstnanosti a měli zaznamenat práce, které doposud v zaměstnání vykonávali. 33

3.5 PŘEDVÝZKUM A JEHO VÝSLEDKY Důvodem provedení předvýzkumu bylo ověření vhodnosti formuláře pro studium dotazníku. Předvýzkum byl proveden na 3 klientech skupiny chráněné dílny Mozaika a 3 klientech podporovaného zaměstnávání. Při předvýzkumu byl vytvořen shodný formulář dotazníku pro obě skupiny, kde bylo shledáno, že zadání v otázce č. 8 bylo neúplné a nebylo možné z něho stanovit sekundární příznaky ovlivňující pracovní činnost klientů. Původní formulář byl tedy rozšířen o informace týkající se zmíněných sekundárních příznaků klientů obou skupin. Předvýzkum byl prováděn anonymně. Všech šest klientů využilo při jeho vyplňování nabídnuté pomoci sociálního pracovníka. Upravený formulář se ukázal jako vyhovující jak pro zástupce skupiny chráněné dílny, tak i zástupce podporovaného zaměstnávání.

3.6 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU - ZPRACOVÁNÍ DAT Zpracovaná data dotazníkových otázek a jejich odpovědí jsou uvedena v procentech pro snadnější porovnání získaných údajů z různých hledisek. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách.

Otázka č. 1a. Jaké pracovní uplatnění by Vám vyhovovalo? Druh prací Jednoduchý úklid Vybalování zboží Pomocné práce v kuchyni Lepení etiket na lahve Zahradnické práce Jednoduchá montáž Balení krmiva pro zvířata Lisování PET lahví Pomocné práce v technických službách Nemají představu Celkem

34

Ženy 3 4 2 1 5 15

Mozaika Muži % 2 25 20 10 5 2 10 1 30 5 100

Ženy 2 3 1 2 2 2 12

Rytmus Muži % 10 2 25 5 10 2 20 10 2 10 2 10 8 100

Na otázku číslo 1a) „Jaké pracovní uplatnění by Vám vyhovovalo“, odpověděli všichni respondenti. U výběrového vzorku podporovaného zaměstnávání na volném trhu práce (Rytmus) byly odpovědi rozmanitější. Jednalo se o skupinu, ve které byly převážně starší zájemci o práci, kteří již dříve pracovali na několika chráněných dílnách v různých profesích. Respondenti dříve prováděly jednoduché pracovní operace, které nebyly úkolovány, mzda byla stanovena hodinovou taxou. V současné době se obdobné pracovní činnosti vyskytují jen ojediněle a téměř ve všech případech jsou spojeny s další náročnější prací, která je zúkolována. Podporované zaměstnání nabídlo těmto zájemcům práci

v běžném pracovním prostředí

včetně komplexu služeb, jejichž cílem bylo poskytnout člověku takovou podporu, při které si zájemce o tento druh práce na otevřeném trhu místo udržel za odpovídajících platových podmínek. Jednotlivá místa byla vybírána podle zájmu klientů a dlouhodobým tréninkem přímo na pracovišti si každý z nich ověřoval, zda jím vybranou práci, dokázal po zapracování vykonávat bez podpory asistenta. Svou samostatnost si ověřilo 5 pracovníků při vybalování zboží, což činilo 25 % z celku, jednoduchý úklid, zahradnické práce, balení krmiva pro zvířata, lisování PET lahví a pomocné práce v Technických službách vykonávali vždy 2 pracovníci, což činilo 10 % z celku. 5 % vykazoval 1 pracovník, který našel uplatnění v kuchyni a 4 další vykonávaly jednoduchou montáž a tvořili 20 % z celku. Druhá skupina dotazovaných je v současnosti zaměstnána v chráněné dílně Mozaika. Kromě vykonávání prací s hlínou si vyzkoušeli jednoduchý úklid, vybalování zboží, na které byly lepeny etikety, občas vypomáhali v kuchyni a při hezkém počasí v areálu chráněné dílny prováděli zahradnické práce. Jinou pracovní činnost si zde neozkoušeli. Vzhledem k tomu, že pracovní zkušenost s jiným druhem práce neměli, poukazovali při dotazování jen na práce, které dobře znali. Úklid by provádělo 5 pracovníků, což je 25

% z celku, 4

pracovníci si oblíbili vybalování zboží a tvoří skupinu 20 % z celku, jeden zvolil lepení etiket, což je 5 % z celkového počtu a po dvou lidech připadlo na práce zahradnické a pomocné práce v kuchyni, což je 10 % z celku. Zvláštní skupinu tvořilo 6 mladých klientů dílny, z nichž část v loňském roce ukončila zvláštní a pomocnou školu a ostatním byl posudkovým lékařem České správy 35

sociálního zabezpečení odňat plný invalidní důchod a přiznán pouze důchod částečný. Tato skupina tvořila 30 % z celku a vyjádřila se ve smyslu, že nemají žádnou představu o tom, jakou práci by v budoucnu chtěli vykonávat. Otázka č. 1b. Co očekáváte od Vašeho zaměstnání? Mozaika

Očekávání

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Zlepšení finančních podmínek Získání dalších dovedností Možnost seberealizace Společenský a sociální kontakt Příležitost pro jiné pracovní uplatnění

4 1 8 2

2 1 2 -

30 10 50 10

7 5 -

5 3 -

60 40 -

Celkem

15

5

100

12

8

100

Po řádném objasnění této otázky z dotazníku klienti podporovaného zaměstnávání označili zlepšení finančních podmínek v 7 případech, což je 60 % z celku a v 5 případech (40 %) se domnívali, že nabudou další dovednosti. Naproti tomu ve druhé skupině klientů Mozaiky označilo 10 z nich jako nejdůležitější očekávání bod společenského a sociálního kontaktu. Ve velké míře se jednalo o nejmladší pracovníky dílny, o které je stále ze strany jejich rodičů postaráno a nevelkou odměnu za práci si ponechávají pro svoji spotřebu. Ve dvou případech (starší pracovníci) se rozhodli pro možnost jiného pracovního uplatnění, v jednom případě chtěl klient získat další dovednosti, které by pak uplatnil na volném trhu práce a ve 4 případech by chtěli získat vyšší finanční odměnu za práci, která by jim dopomohla k vylepšení rodinného rozpočtu. Otázka č. 2. V jaké věkové hranici se nyní nacházíte? Mozaika

Věk

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Nižší než 20 21 - 29 30 - 39 40 - 49 50 a více let

5 2 8

1 1 1 2

30 15 5 50

1 1 2 1 7

Celkem

15

5

100

12

36

Muži -

%

2 1 5

5 15 15 5 60

8

100

Z tabulky je patrné, že respondenti výběrového vzorku u obou skupin byli starší padesáti let. Jednalo se o jedince se základním vzděláním, jimž jejich zdravotní stav nedovolil vykonávat práce fyzicky náročnější. U skupiny podporovaného zaměstnávání se jednalo celkem o 12 klientů, což je 60 % z celku, na chráněné dílně Mozaika to byl počet 10 klientů (50 %). Poměrně velkou skupinu 6 respondentů (30 %) tvořili na této dílně mladí lidé do dvaceti let. Další skupinku tvořili 3 klienti ve věkové hranici od dvaceti jedna do dvaceti devíti let, kteří činili 15 % z celku. 5 % - jeden klient byl ve věkové hranici nad třicet let. U výběrového vzorku podporovaného zaměstnávání byly zastoupeny všechny uvedené věkové kategorie. Po třech klientech (15 %) bylo ve skupině od 21- 29 let a skupině od 30 - 39 let. Po jednom zástupci (5 %) měla věková skupina od 40 - 49 let a skupina s nižším věkem než dvacet let.

Otázka č. 3. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Mozaika

Vzdělání

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Základní Zvláštní Pomocné Vyučen v oboru Střední s maturitou Vysokoškolské

3 9 2 1 -

2 1 1 1 -

25 50 15 10 -

2 6 2 2 -

2 5 1 0 -

20 55 15 10 -

Celkem

15

5

100

12

8

100

Z tabulky číslo 3 vyplývá, že téměř všichni respondenti mají základní vzdělání. Ve skupině podporovaného zaměstnávání (Rytmus) má 11 z nich ukončenu zvláštní školu (55 %), 3 mají zakončené vzdělání v pomocné škole (15 %), 4 klienti ukončili základní školu (20 %), a 10 % z celku, tj. 2 klienti jsou vyučení na středním odborném učilišti. Na chráněné dílně Mozaika je situace obdobná. 5 klientů (25 %) ukončilo základní školu, 50 % z celku v počtu 10 klientů ukončilo zvláštní školu, 3 respondenti dokončili pomocnou školu (15 %) a 2 respondenti se vyučili na středním odborném učilišti (10 %). 37

Všichni klienti výběrového vzorku se obtížněji domlouvají ve světě kolem sebe a proto potřebují dlouhodobou pomoc a podporu před i po nástupu do práce. Každý z nich se musí učit porozumět výhodám a nevýhodám chození do práce, i tomu, co pro něho „mít práci“ znamená. Učí se formulovat své tužby a představy o pracovním uplatnění, učí se stanovit si svůj cíl ve vlastní kariéře. Svým asistentem jsou poučení o mzdě, kterou za práci dostanou.

Otázka č. 4a. Kde jste se při hledání zaměstnání zaevidoval? Organizace

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Úřad práce

15

5

100

12

8

100

Jiná agentura

4

2

30

8

2

50

Při odpovědi na otázku číslo 4 všichni klienti výběrového vzorku písemně potvrdili, že se zaevidovali na úřadu práce (100 %). Někteří z nich se ještě obrátili na jinou agenturu, celkově se jednalo o 10 respondentů podporovaného zaměstnání (50 %) a 6 respondentů chráněné dílny Mozaika (30 %). Vzhledem k uvedeným zdravotním problémům, nesplňovanému vzdělání i věku některých respondentů nebyla jejich žádost o zaměstnání u jiné agentury uspokojena.

Otázka č. 4b. Jak dlouhou dobu jste evidováni? Délka evidence

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Méně než 3 měsíce

-

-

-

1

-

5

3 - 6 měsíců

-

-

-

3

1

20

6 - 9 měsíců

3

1

20

2

3

25

9 - 12 měsíců

3

1

20

2

-

10

12 - 24 měsíců

4

1

25

1

3

20

Déle než 2 roky

5

2

35

3

1

20

Celkem

15

5

100

12

8

100

38

Ve druhé části čtvrté otázky jsem se zabývala délkou evidence jednotlivých členů výběrového vzorku. Nejdéle jsou na úřadu práce zaevidováni čekatelé na umístění v chráněné dílně. Tato místa jsou početně nedostačující a pokud je klient uspokojen a na dílnu umístěn, setrvává při této práci tak dlouho, dokud mu je pracovní smlouva vedením dílny obnovována. Všichni klienti jsou na uvolněná místa v chráněných dílnách umísťováni na základě jejich zdravotní dokumentace, kterou vystavuje při posuzování zdravotního stavu klientů posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení.

Na uvolnění

vhodného místa chráněné dílny Mozaika z výběrového vzorku čekalo déle než 2 roky 7 respondentů (35 %), necelé dva roky 5 respondentů (25%), necelých 12 měsíců čekali 4 respondenti (20 %) a od šesti do devíti měsíců se pokoušeli o umístění další 4 klienti (20 %). U podporovaného zaměstnávání (Rytmus) je čekací lhůta na umístění různě dlouhá. Zde záleží hlavně na schopnosti klienta, jak dlouhou dobu potřebuje na zvládnutí zadaných úkolů a povinností (například zda dokáže do zaměstnání přijít včas, potřebuje-li ke svému zapracování asistenta, apod.). Za poměrně krátkou dobu třech měsíců byl uspokojen l klient (5 %), do šesti měsíců byli uspokojeni 4 klienti (20 %), do devíti měsíců nalezlo práci 5 respondentů, do jednoho roku 2 respondenti (10%). Necelé 2 roky se připravovali na nástup 4 klienti (20 %) a déle než dva roky to byli další 4 klienti (20 %). Podporované zaměstnávání má i své nevýhody. Většina připravených klientů však v pracovním poměru z volného trhu práce nezůstává dlouho. Jen málo zaměstnavatelů má dostatek pochopení a pokračuje ve výuce těchto pracovníků, aby jim mohli pracovní smlouvu prodloužit.

Otázka č. 5a. Chcete využít nabídky pracovní rehabilitace? Pracovní rehabilitace

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Chci nabídky využít Nechci nabídky využít

1 14

1 4

10 90

10 2

4 4

70 30

Celkem

15

5

100

12

8

100

39

Právo na pracovní rehabilitaci mají osoby se zdravotním postižením. Tuto rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Zařazení fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí. U otázky, zda klienti chtějí využít nabídku pracovní rehabilitace byl viditelný

rozdíl

u

obou

skupin

zkoumaného

vzorku.

Ve

skupině

podporovaného zaměstnávání chtělo 70 % klientů (14 osob) využít nabídky rehabilitace, která probíhala přímo na tom pracovišti, kam respondent po jejím absolvování nastoupil do zaměstnání. Pracovní prostředí mu tedy bylo známé, pohyboval se v něm bez problémů. 6 klientů této skupiny (30 %) pracovní rehabilitaci odmítlo, aniž by uvedli důvod. Ve druhé skupině (Mozaika) 18 respondentů (tj. 90 %) pracovní rehabilitaci zamítlo, 2 z nich (10 %) se rozhodli ji absolvovat. Pracovníci chráněné dílny mají veškerou práci na pracovišti uchystanou, žádný problém týkající se práce nemusejí řešit, o nic se nemusejí starat. Klienti podporovaného zaměstnávání se při výkonu své práce potýkají s řadou vzniklých problémů, které musí okamžitě řešit.

Otázka č. 5b. Jaká délka pracovní rehabilitace je pro Vás nejvhodnější? Doba

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce Nevím

6 3 1 5

3 2

45 15 5 35

3 4 5 -

5 2 1 -

40 30 30 -

Celkem

15

5

100

12

8

100

Délku pracovní rehabilitace posuzovali jak klienti chráněné dílny, tak i podporovaného zaměstnávání (výběrový vzorek). Obě skupiny ovlivnila délka 40

pracovní praxe, kterou již absolvovali. U podporovaného zaměstnávání bylo zjištěno, že delší pracovní rehabilitace ovlivnila i délku pracovního poměru klientů. Při krátké době prováděné rehabilitace pracovník nemá možnost důkladně poznat prostředí, ve kterém pracuje. Nedokáže reagovat na vzniklé problémové situace. Důležitá je tu souhra s kolektivem - pracovní skupinou. Delší doba rehabilitace učí klienty myslet, jsou nuceni řešit běžné denní problémy, se kterými se každý z nás setkává a tím je učí i jejich samostatnosti. Z tohoto důvodu označilo 6 klientů (30 %) pracovní rehabilitaci v délce 3 měsíců jako optimální, délku 2 měsíce označilo dalších 6 klientů (30 %) a osmi mladším pracovníkům postačí k zaučení a zvyknutí si na nové prostředí i na kolektiv 1 měsíc. Názor klientů chráněné dílny Mozaika se různil dle jejich věku. Nejstarší z nich, kteří by také v budoucnu chtěli využít služeb podporovaného zaměstnávání, označili délku pracovní rehabilitace v 1 případě na 3 měsíce (5 %), 3 klienti se domnívali, že postačí doba 2 měsíců (15 %). Sedmi mladším postačí k zapracování doba 1 měsíce (35 %). Nově příchozí absolventi škol, kteří na této dílně pracují poměrně krátkou dobu se nedokázali k délce pracovní rehabilitace vyjádřit. Jednalo se celkem o 9 klientů (tj. 45 %).

Otázka č. 6. Máte zájem o práci v chráněné dílně? Počet žen celkem

%

Počet mužů celkem

%

Ano Ne Nevím

21 5 1

52,5 12,5 2,5

7 5 1

17,5 12,5 2,5

Celkem

27

67,5

13

32,5

Vyjádření ( ano, ne, nevím)

Do chráněných dílen jsou zařazováni občané se zdravotním a mentálním postižením. Jsou to zejména ti zájemci o práci, kteří mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nelze je umístit na volných pracovních místech na trhu práce. Volných míst na těchto dílnách je málo, a proto nemůže být uspokojen zájem všech nezaměstnaných klientů. Při hodnocení otázky, zda 41

klienti výběrového vzorku mají zájem o práci v chráněné dílně, byli sloučeni v jeden celek obě skupiny (jak zájemci o podporované zaměstnávání, tak i chráněné dílny Mozaika). Z celkového počtu jeden chlapec (2,5 %) a jedna dívka (2,5 %) nedokázali odpovědět, zda o práci v obdobném zařízení mají zájem. 5 žen (12,5 %) a 5 mužů (12,5 %) na chráněné dílně pracovat nechtějí, mají již zkušenosti s umístěním na volném trhu práce. Zbývajících 21 žen (52,5 %) a 7 mužů (17,5%) se vyslovili pro práci na dílně. Uvedli, že se pokoušejí i o zaměstnání na volném trhu práce, ale zatím jsou bezúspěšní. Otázka č. 7. Zajímáte se o možnost zaměstnání na volném trhu práce formou podporovaného zaměstnávání? Počet žen celkem

%

Počet mužů celkem

%

Ano Ne Nevím

14 10 3

35 25 7,5

9 2 2

22,5 5 5

Celkem

27

67,5

13

32,5

Vyjádření ( ano, ne, nevím)

Podporované zaměstnávání je v České republice poskytováno podle modelu, který byl převzat ze zkušeností USA a později obohacen o norské praktiky. Na získané výsledky v těchto zemích navázal projekt EQUAL, v jehož rámci byl model podporovaného zaměstnávání dále rozvíjen. Služby této organizace jsou určeny zejména lidem s mentálním postižením, fyzickým a kombinovaným postižením, lidem s duševním onemocněním i závislostí na návykových látkách. Jednotliví klienti získávají nové znalosti z oblasti péče o domácnost, pohybu po obci nebo příslušném městě s možností použití veřejné dopravy, učí se motivaci k práci, zvládání svých emocí i provádění nových pracovních úkonů. Novou oblastí, kterou se všichni klienti se svými asistenty zabývají, jsou sociální dovednosti a jednání s autoritami (úřad, zaměstnavatel). U sedmé otázky jsem spojila dohromady respondenty chráněné dílny i podporovaného zaměstnávání a tuto skupinu jsem rozdělila na muže a ženy. O možnost zaměstnání na volném trhu formou podporovaného zaměstnávání projevilo zájem celkem 14 žen, což je 35 % z celku, a 9 mužů, kteří tvoří 22,5 % z celku. Větší část klientů z této skupiny již prošla určitou průpravou 42

své samostatnosti a forma této práce jim zcela vyhovuje. Všechny pracovní smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou. Po uplynutí této doby byla část z nich prodloužena na další období. I když byl pracovní

poměr

s těmito

respondenty

ukončen,

opětně

požádali

o

zprostředkování obdobného zaměstnání, které již vykonávali. Tito klienti jsou již schopni posoudit vlastní přednosti i nedostatky, dokáží formulovat s jakou prací mají zkušenost a co umějí. Zápornou odpověď jsme dostali od 2 mužů (5 %) a 10 žen (25 %). Všech 12 klientů pochází z chráněné dílny Mozaika. Část těchto respondentů si práci na volném trhu již vyzkoušelo, avšak dle jejich názoru se jednalo o náročnou práci, kterou na první pokus nezvládli. Řekla bych, že stereotypní práce na dílně Mozaika, která je vždy mistrovou důkladně nachystána, jim vyhovuje více, protože nemusejí v takové míře prokazovat svou samostatnost. Je třeba podotknout, že práce na dílně Mozaika se zřídka obměňují a její klienti nepociťují potřebu se přiučovat novým pracovním operacím. Odpověď nevím jsme získali celkem od 2 mužů (5 %) a 3 žen (7,5 %). Většinou se jedná o mladistvé klienty, kteří se s jiným způsobem práce ještě nesetkali, svými rodiči jsou chráněni a ani je pro náročnější způsob pracovní činnosti nepřipravovali. Každodenně jsou do dílny rodiči odváděni a po ukončení pracovní terapie opět vyzvedáváni.

Otázka č. 8a. Jak by jste charakterizoval-a své postižení? Druh postižení Tělesné postižení Tělesné postižení s více vadami Tělesné postižení se smyslovými vadami Tělesné postižení s přidruženým mentálním postižením Smyslové postižení Mentální postižení Mentální postižení s tělesnými a smyslovými vadami

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

1

15

3

2

25

13

4

85

9

6

75

43

Jednotlivá postižení zdravotního stavu může zhodnotit pouze posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Pro posouzení je třeba dodržet pevně stanovená pravidla daná Českou správou sociálního zabezpečení. Ošetřující

lékař

posuzovaného

občana

vyhotovuje

zdravotnickou

dokumentaci pro posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče na základě vlastního vyšetření lékařských zpráv pořízených odbornými lékaři. Lékař okresní správy sociálního zabezpečení kontroluje správnost a úplnost zdravotnické dokumentace, seznamuje posuzovaného občana s výsledkem posouzení, včetně poučení o možnostech dalšího postupu. Z každého jednání je vypracován zápis, ve kterém je vyjádření o současném zdravotním stavu klienta včetně stanovení prací, které klient není schopen na základě svého zdravotního stavu vykonávat. Součástí tohoto zápisu je i vyhotovení pracovní rekomandace, kterou každý respondent obdrží pro svou potřebu i pro potřebu případného zaměstnavatele. Obecně lze konstatovat, že zdravotně postižený občan si může, pokud mu to dovoluje zdravotní stav, najít pracovní uplatnění buď na normálním trhu práce, nebo ve specializovaných organizacích vytvořených pro zaměstnávání těchto občanů, případně v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti. Při vyplňování celé otázky číslo 8a),b),c) vypomáhala sociální pracovnice organizace podporovaného zaměstnávání Rytmus, která prováděla záznamy na základě předložených pracovních rekomandací klientů. Výsledkem otázky číslo 8a) bylo zjištění, že pouze mentální postižení na chráněné dílně Mozaika mají 3 respondenti (2 ženy a 1 muž), což je 15 % z celku, u podporovaného zaměstnávání se jedná celkem o 5 respondentů (3 ženy a 2 muži, kteří činí 25 % z celku). U mentálního postižení s tělesnými a smyslovými vadami jsou počty klientů vyšší. Na chráněné dílně Mozaika je takto postižených 17 respondentů (13 žen a 4 muži), což je 85 % z celku, u podporovaného zaměstnávání Rytmus se jedná o 75 % z celku (9 žen a 6 mužů). 44

Otázka č. 8b. Jak by jste označil stupeň Vašeho postižení? Druh postižení Lehký stupeň tělesné vady Střední stupeň tělesné vady Těžký stupeň tělesné vady Mentální postižení lehčího stupně Mentální postižení středního stupně Mentální postižení těžkého stupně Celkem

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

14

4

90

12

8

100

1 15

1 5

10 100

12

8

100

U otázky 8b) bylo zjištěno, že u výběrového vzorku Mozaika se vyskytuje mentální postižení lehčího stupně v počtu 14 žen a 4 mužů, což činí 90 % z celku a 2 případy (1 muž a 1 žena) mentální postižení středního stupně, což je 10 % z celku. U výběrového vzorku podporovaného zaměstnávání Rytmus se vyskytuje pouze mentální postižení lehčího stupně (100 %) v počtu 12 žen a 8 mužů. Lehce mentálně retardovaní si osvojují mluvu opožděně, ale většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě. Většina z nich také dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči (jídlo, mytí, oblékání, ovládání střev). Zvládnou i praktické domácí dovednosti, i když je vývoj proti normě mnohem pomalejší. Potíže se projevují při teoretické práci ve škole, mají problémy se čtením i psaním. Myšlení je porušeno kvalitativně i kvantitativně, je těžkopádné, povrchní, s nedostatkem kritičnosti a je ovlivněno emocemi. Pozornost je kolísavá, nestálá a snadno unavitelná. Vývoj motoriky je opožděn. Vyskytují se poruchy hrubé i jemné motoriky. Objevují se nedostatky v osvojování pohybových dovedností a motorická neobratnost. V citové oblasti jsou tito jedinci nevyzrálí, mají časté výkyvy nálad a sklony k afektům. Nedostatek kritičnosti a racionality často vede k jejich zneužívání ve všech oblastech. U mentálně retardovaných středního stupně se pomalu rozvíjí chápání a užívání řeči. Je opožděna zručnost a schopnost starat se sám o sebe. Někteří 45

jedinci potřebují dohled po celý život. Pokroky ve škole jsou rovněž omezené. V dospělosti jsou středně retardovaní schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže je zajištěn odborný dohled. Jsou fyzicky aktivní. Poznávací procesy jsou výrazně porušeny. Psychomotorický vývoj je opožděn asi o 3 - 4 roky. Vývoj řeči je omezený, nedokáží používat běžné konkrétní pojmy. V motivaci převládají pudové impulsy. Nedovedou předvídat důsledky svého chování a jsou více nebo méně závislí na podpoře okolí. Vzdělání by se mělo zaměřit na vytváření základních návyků sebeobsluhy a dosažení určité úrovně samostatnosti. Jsou schopni zacvičit se v jednoduché pracovní činnosti pod dohledem. Vývoj inteligence těchto jedinců probíhá asi do 12 let. Vrchol společenského vývoje lze zaznamenat v 15 letech.

Otázka č. 8c. Ovlivňují sekundární příznaky Vašeho handicapu Vaše pracovní uplatnění? Indikace Dawnův syndrom

Vrozená porucha metabolismu glycidů (Galaktosemie) Teratogenní faktory (Fetální alkoholový syndrom) Metabolická porucha (Kretenismus) Dětská mozková obrna

Celkem

Mozaika

Rytmus

Sekundární příznaky

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Cukrovka Vada srdce Porucha zraku Vysoká nadváha

1 1

-

5 5

1 1

1 1

5 5 10

Poškození jater

1

-

5

-

-

-

Vada zraku

4

-

20

3

2

25

-

1

5

-

-

-

Jemná motorika

5

2

35

6

3

45

Ochrnutí Epilepsie

1 2

1 1

10 15

1

1 -

5 5

15

5

100

12

8

100

Porucha sluchu

46

Při hledání pracovního uplatnění mentálně postižených jedinců je důležité znát i sekundární příznaky, které je v životě provázejí. Nebudeme-li na ně brát zřetel, může mentálně postižený respondent v pracovním procesu selhat hned na počátku svého pracovního snažení. Všechny respondenty pracovního procesu je třeba řádně připravit a přitom brát zřetel na jejich současný zdravotní stav, pohybové, rozumové a dorozumívací schopnosti. U výběrového vzorku chráněné dílny Mozaika byla zjištěna široká škála sekundárních příznaků. Po jednom případu (3 ženy), tj. 5 %, se jedná o cukrovku, vysokou nadváhu a poškození jater, u mužů je jeden případ (5 %) s poruchou sluchu. 20 % tvoří 4 případy (ženy) vadu zraku. Celkem v sedmi případech (5 žen a 2 muži) se jedná o poruchu jemné motoriky (35 %), ve dvou případech (l muž, l žena) se jedná o částečné ochrnutí (10 %) a celkem 3 klienti (2 ženy, 1 muž) trpí epilepsií (15 %). Obdobná situace je u výběrového vzorku podporovaného zaměstnávání. Po jednom případu, tj. po 5 % z celku (2 ženy, 1 muž), trpí epilepsií, ochrnutím a mají srdeční vadu. Ve dvou případech (muž, žena) se jedná o vysokou nadváhu (10 %), u šesti případů (3 ženy a 3 muži) byla vykázána vada zraku (30 %) a celkem v 9 případech (6 žen a 3 muži) mají poruchu jemné motoriky (45 %).

Otázka č. 9. Jaká délka pracovní doby by Vám nejvíce vyhovovala? Délka doby

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

8 hodin Maximálně 6 hodin Maximálně 4 hodin

2 11 2

4 1

10 75 15

4 6 2

2 6 -

30 60 10

Celkem

15

5

100

12

8

100

Je těžké najít vhodnou práci pro uživatele s duševním onemocněním a kombinovaným postižením. Uvedené onemocnění sebou přináší i určité nevýhody. Handicapovaní jedinci nejsou schopni se na pracovní úkony soustředit a vykonávat je v plném pracovním úvazku. Před jejich umístěním na 47

pracoviště vždy probíhá jednání se zaměstnavatelem o možnosti využití zkrácení stanovené pracovní doby. Na otázku „Jaká délka pracovní doby by Vám nejvíce vyhovovala?“ odsouhlasilo nejvíce respondentů zkrácený pracovní úvazek na 6 hodin. Tato doba je pro udržení pracovního výkonu jedinců z výběrového vzorku nejvhodnější. V chráněné dílně Mozaika se pro tento pracovní úvazek vyslovilo celkem 15 respondentů, což je 75 % z celku. Tři pracovníci (15 %) požadovali

pouze

pracovní

čtyřhodinovou

dobu.

Tato

skupinka

handicapovaných uvedla, že se již po požadovaných čtyřech hodinách nejsou schopni na vykonávanou práci soustředit. Do tohoto výběrového vzorku patří ještě 2 ženy (tj. 10 %), které požadují pracovní poměr na 8 hodin. U podporovaného zaměstnávání byla situace obdobná. Šestihodinovou pracovní dobu požaduje celkem 12 pracovníků (60 %), zkrácení pracovní doby na 4 hodiny z důvodu prvního pracovního poměru na volném trhu práce požadují jen 2 ženy (10 %). O osmihodinový pracovní úvazek projevilo zájem celkem 6 respondentů. Tito jedinci si tuto délku pracovní doby již vyzkoušeli u předešlých zaměstnavatelů.

Otázka č. 10. Z jaké příčiny jste byl doposud nezaměstnaný? Příčina

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

Zatím jsem studoval Nemám potřebnou kvalifikaci Mám problém najít si práci

3 3 8

1 1 3

20 20 55

2 10

3 4

25 70

Jiné příčiny

1

-

5

-

1

5

Celkem

15

5

100

12

8

100

Hledání zaměstnání je u zdravých respondentů aktivní obranou. Tento způsob volí lidé, kteří mají potřebu pracovat, práce je pro ně důkazem jejich hodnoty a soběstačnosti. Ztrátu práce nechápou jako osobní degradaci, ale 48

mají silnou motivaci i dostatečnou sebedůvěru, věří si, že situaci zvládnou. Jsou to lidé, kteří mají spíše optimistický a aktivní postoj. Podpora je pro ně neuspokojující, chtějí si peníze vydělat. Tuto cestu volí častěji lidé s vyšším vzděláním a s dobrou kvalifikací. Jsou ochotni podnikat, rekvalifikovat se, získat další vzdělání, případně zkusit něco jiného. Tito zájemci o práci většinou sami vyhledávají další informace a jsou aktivní při hledání zaměstnání. Jiná je situace u nezaměstnaných zdravotně handicapovaných klientů. Jedná se o přežití v horší ekonomické situaci. Řešení spočívá v adaptaci na nízký příjem, v omezení spotřeby, v určité rezignaci, která se projeví ochotou přijmout jakoukoliv práci. Sebedůvěra bývá snížená, a proto lidé raději volí kompromis. Často jsou to jedinci, kteří preferují příležitostné práce. V častých případech dochází i ke změně pocitů a podpoře sebehodnocení. Jedná se o situačně účinná řešení pomocí popření problému, únik ze společnosti do skupiny, kde člověk není nezaměstnaností degradován. Je to přijetí role, která funguje jako náhradní řešení (předčasný důchod, nemoc, gravidita). Při hledání zaměstnání pro zdravotně handicapované klienty je dobré poznat příčinu jejich dosavadní nezaměstnanosti. U uchazečů s mentálním postižením je z hlediska pracovního uplatnění vhodná forma praktické rekvalifikace se zaměřením na základní praktické a sociální dovednosti, podporované zaměstnání i práce v chráněné dílně. Při lehčím stupni postižení je možné i samostatné zaměstnání. Na otázku číslo deset - z jaké příčiny jste byl doposud nezaměstnaný, odpověděli 4 klienti výběrového vzorku chráněné dílny Mozaika, kteří činí 20 % z celku (l muž, 3 ženy), že nemají potřebnou kvalifikaci. Stejný počet klientů (20 %) ve stejném složení (l muž a 3 ženy) neuvedli žádnou příčinu, protože do této doby vykonávali povinnou školní docházku nebo se připravovali na povolání. Jedna žena (5 %) uvedla jiné příčiny - těhotenství. V 11 případech (3 muži a 8 žen), což je 55 % z celku uvedli, že daný problém vidí ve svém zdravotním postižení a postoji zaměstnavatelů. U výběrového vzorku podporovaného zaměstnávání Rytmus uvedlo pět 49

klientů (3 muži a 2 ženy) nedostatečnou kvalifikaci, což činí (25 %), v 1 případě (muž - 5 %) byly uvedeny jiné příčiny. Jinými příčinami bylo myšleno časté a dlouhodobé onemocnění klienta. Ve 14 případech (4 muži, 10 žen) byl uveden problém najít si práci (70 %). Respondenti opětně uváděli obavy zaměstnavatelů

poskytnout

pracovní

příležitost

handicapovaným

nezaměstnaným.

3.6 ZÍSKANÁ DATA A OVĚŘOVÁNÍ PŘEDPOKLADŮ Předpoklad č.l: Lze předpokládat, že se každoročně snižují počty osob zdravotně znevýhodněných a mentálně postižených, zaevidovaných na úřadu práce, včetně uchazečů bez zdravotního postižení.

Tabulka č. 2. Počet nezaměstnaných a zdravotně postižených v roce 2003 - 2005 Rok

Zdravotně postižení

% z celku

Zdraví uchazeči

% z celku

Celkem nezaměstnaní

2003

1166

13,7

7338

86,2

8504

2004

1180

14,4

6963

85,4

8143

2005

1130

14,7

6543

85,2

7673

Okres Liberec patří mezi nejseverněji položené okresy v rámci České republiky. Sousedí s okresy Jablonec nad Nisou, Semily, Česká Lípa a Mladá Boleslav a jako okres pohraniční sdílí společnou hranici se Spolkovou republikou Německo a Polskou republikou. Na území okresu je 57 obcí (z toho 9 měst), ve kterých žilo k 31.12.2005 celkem 159 329 obyvatel (82 210 žen, 77 119 mužů). Územní rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné a koncentruje se do městských sídel. Více než 60 procent obyvatel okresu žije v Liberci. 50

Okres Liberec je svým charakterem okresem průmyslovým. Tato skutečnost

vychází

z dlouhodobého

vývoje

podmíněného

přírodními

podmínkami. Výrazně jsou zde však zastoupena i další odvětví národního hospodářství jako stavebnictví, obchod, školství, zdravotnictví, doprava a služby, v jižní části okresu pak zemědělství. Mezi průmyslovými podniky se stále zvyšuje podíl firem (strojírenských, plastikářských,

elektrotechnických),

jejichž

finálními

výrobky

jsou

komponenty pro výrobu automobilů. Podíl textilního průmyslu, který měl v oblasti velikou tradici, se trvale snižuje. Nové pracovní příležitosti do regionu přinášejí podniky, které se postupně otevíraly v Průmyslové zóně Jih v Liberci a stále ještě zvyšují počty zaměstnanců. V současnosti jsou v této zóně zaměstnány již více než tři tisíce lidí. Výstavba další průmyslové zóny v Liberci se připravuje. Předpoklad byl ověřován analýzou dostupné dokumentace úřadu práce. Výsledky analýzy potvrdily postupné snižování počtu nezaměstnaných zdravotně postižených klientů. Oproti roku 2003 se počet zaevidovaných klientů snížil celkem o 36 respondentů, oproti roku 2004 bylo snížení handicapovaných uchazečů vyšší, v počtu 50 respondentů. Vlivem navýšení počtu pracovních míst v průmyslové zóně se snížil v roce 2005 i celkový počet nezaměstnaných a to oproti roku 2003 o 831 klientů a oproti roku 2004 o 470 klientů. V roce 2003 se zaevidovalo celkem 8504 uchazečů o zaměstnání, z nichž zdraví klienti tvořili 7338 nezaměstnaných, což je 86,2 %; handicapovaní v počtu 1166 tvořili 13,7 %. V roce 2004 bylo celkem 8143 nezaměstnaných, zdraví uchazeči dosáhli počtu 6963 (85,4 %), postižení dosáhli počtu 1180 klientů a tvořili 14,4 %. V loňském roce se zaevidovalo 7673 zájemců o práci, 6543 z nich byli zdraví klienti (85,2 %), postižení byli v počtu 1130 a tvořili 14,7 % z celku. Dle zákona č. 435/2004 Sb., oznamují zaměstnavatelé úřadu práce vždy do 10 kalendářních dnů volná pracovní místa s uvedením jejich charakteristiky a neprodleně, opět nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznamují jejich obsazení. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. 51

Stanovený předpoklad snižování počtu handicapovaných osob včetně uchazečů bez zdravotního postižení, zaevidovaných na Úřadu práce v Liberci se potvrdil. Tabulka č. 3. Stav uchazečů o zaměstnání - členění podle regionu k 31.12.2005

Oblast

Liberecko

Počet uchazečů Ženy celkem

Uchazeči se zdravotním postižením

4122

2274

1848

Hodkovicko

83

45

38

Českodubsko

352

185

167

Turnovsko

129

74

55

Hrádecko

409

232

177

Chrastavsko

488

275

Frýdlantsko

1542

Novoměstsko Mimo okres Celkem

% zdravotně Ženy Muži Celkem postižených z celku oblasti

Muži

321 316

637

7,6

11

7

18

21,6

38

35

73

20,7

11

15

26

20,1

15

26

41

10,2

213

41

30

71

14,9

727

815

105 105

210

13,6

476

235

241

29

24

53

11,1

72

42

30

1

1

1,3

7673

4089

3584

1130

14,7

571 559

Oblastí, která je v našem okrese nezaměstnaností postižena nejvíce, je Frýdlantský výběžek. V této části okresu je naprostý nedostatek pracovních příležitostí. Značná část prostředků, vynakládaných prostřednictvím Úřadu práce v Liberci na aktivní politiku zaměstnanosti, směřuje právě do této oblasti. Negativní roli ve všech oblastech hrají i omezené dopravní možnosti a velká

vzdálenost

od

centra

okresu.

Nejvyšší

procento

zdravotně

handicapovaných je v oblasti Hodkovicka (21,6 %), Českodubska (20,7 %) a odlehlých obcích Turnovska (20,1 %). Hodkovicko je nejmenší region okresu, zahrnuje pouze Hodkovice nad Mohelkou. Celkový počet nezaměstnaných je velmi nízký (83 respondentů). Z tohoto počtu je 18 klientů zdravotně postižených. I když se na celkové nízké nezaměstnanosti podílí výhodná poloha města a možnost dojíždění za prací do Liberce, Turnova, Mladé Boleslavi a Prahy, všichni handicapovaní zůstávají nadále v evidenci. 52

Českodubsko je největší a nejřidčeji obydlená část okresu, ve které je nedostatek vhodných pracovních příležitostí. Většina obyvatel byla dříve zaměstnána v zemědělství, které postupně zaniká. Dojíždění za prací je vzhledem k charakteru osídlení regionu komplikované a zvláště pro ženy často neúnosné. Turnovsko je hlavně oblastí zemědělskou. Počty pracovníků v tomto oboru jsou neustále snižovány. Největší zaměstnavatelé KV FINAL (kovovýroba), Agro Rubín, Drůbež Příšovice a Pivovar Svijany nemají o handicapované pracovníky zájem.

Předpoklad č. 2 Lze

předpokládat,

že

většina

zdravotně

postižených

klientů

nahlášených na úřadu práce je starší 50 let na rozdíl od ostatních zdravých uchazečů o zaměstnání Správnost předpokladu je částečně doložena analýzou dokumentů i výsledky získanými z odpovědí na otázku č. 2 z dotazníku, kdy respondenti uvedli věkovou hranici, ve které se v současné době nacházejí. Podle očekávání je z výběrového vzorku patrné, že větší počet respondentů obou skupin se nachází ve věkové skupině 50 a více let. Na chráněné dílně Mozaika do této skupiny patřilo celkem 10 respondentů, což je 50 % z celku, u podporovaného zaměstnávání Rytmus se do této skupiny zařadilo 12 respondentů, kteří tvoří 60 % z celku. V níže uvedené tabulce je uvedeno rozdělení všech nezaměstnaných do skupin podle věku a to i v členění na muže a ženy. Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o cca 6 %, největší úbytek je ve věkové kategorii 20-30 let. Naopak u věkových skupin nad 55 let došlo k nárůstu o 16 %, počet žen ve věku 55-59 se zvýšil o třetinu, počet mužů šedesátiletých a starších o 62 %. 53

Tabulka č. 4. Rozdělení všech nezaměstnaných do skupin (muži, ženy) podle věku Stav k Stav k 31.12.2004 31.12.2005 Věk Rozdíl 2005 - 2004 Celkem Nižší než 20 let 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59

Ženy

Muži

Počet

%

Počet

%

511 1072 1035 992 772 738 844 1301 803

6,3 13,1 12,7 12,2 9,5 9,1 10,3 16 9,9

483 911 899 938 725 733 756 1181 931

6,3 11,9 11,7 12,2 9,4 9,6 9,9 15,4 12,1

-28 -161 -136 -54 -47 -5 -88 -120 128

60 a více Uchazeči celkem

75

0,9

116

1,5

41

8143

100

7673

100

-470

Méně než 20 let 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více

240 464 539 597 481 458 475 792 261 9

5,6 10,8 12,5 13,8 11,1 10,6 11 18,4 6 0,2

234 424 488 587 409 440 440 710 348 9

5,7 10,4 11,9 14,4 10 10,8 10,8 17,3 8,5 0,2

-6 -40 -51 -10 -72 -18 -35 -82 87 0

Ženy celkem

4316

100

4089

100

-227

Méně než 20 let 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více

271 608 496 395 291 280 369 509 542 66

7,1 15,9 13 10,3 7,6 7,3 9,6 13,3 14,2 1,7

249 487 411 351 316 293 316 471 583 107

6,9 13,6 11,5 9,8 8,8 8,2 8,8 13,1 16,3 3

-22 -121 -85 -44 25 13 -53 -38 41 41

Muži celkem

3827

100

3584

100

-243

54

I přes meziroční pokles celkového počtu nezaměstnaných se dále zvýšil počet uchazečů ve věkové skupině nad 50 let. Uchazeči ve věkové kategorii nad 50 let mají sice s ostatními uchazeči v podstatě srovnatelný stupeň vzdělání, nechybí jim ani často požadovaná praxe, přesto je každý čtvrtý v evidenci déle než 3 roky.

Tabulka č. 5. Rozdělení zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání podle věku Uchazeči zdravotně Uchazeči bez zdravotního postižení postižení Věk Počet % Počet % Nižší než 20 let 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 a více

5 72 133 271 649

0,4 6,4 11,8 24 57,4

478 1738 1530 1218 1579

7,3 26,6 23,4 18,6 24,1

Celkem

1130

100

6543

100

K nejohroženějším skupinám na trhu práce stále patří osoby zdravotně postižené. Kromě zdravotního handicapu je na trhu práce znevýhodňuje vyšší věk i nižší stupeň vzdělání, jejich evidence na úřadu práce je dlouhodobá, mnohdy trvá déle než 3 roky. V současné době je častou variantou řešení dlouhodobé nezaměstnanosti odchod do předčasného důchodu. Zvláště ženy v předdůchodovém věku se tak realizují v péči o vnoučata nebo se chtějí věnovat jiným zájmům. Nejmenší počet klientů (5) zaujímá skupina zdravotně postižených s věkem nižším než dvacet let a tvoří 0,4 % z celku. Velký rozdíl je ve věkovém složení uchazečů se zdravotním postižením a uchazečů

bez

zdravotního

handicapu.

Zatímco

více

než

polovina

nezaměstnaných se zdravotním postižením je ve věku nad 50 let, uchazečů bez zdravotního postižení je v této věkové kategorii necelá čtvrtina. Stanovený předpoklad se potvrdil. 55

Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, že menšina všech nezaměstnaných se zdravotním handicapem dosáhla středoškolského vzdělání oproti skupině mentálně postižených, kteří jsou jen se základním vzděláním, výjimečně vyučeni. Tento předpoklad byl potvrzen. Závěr jsem vyvodila na základě poskytnuté dokumentace z úřadu práce a ověřováním dotazníkové otázky číslo 3.

Tabulka č. 6. Rozdělení všech uchazečů do skupin podle stupně vzdělání Stupeň vzdělání Celkem

Ženy

Muži

Stav k 31.12.2004 Stav k 31.12.2005

Rozdíl 2005 - 2004

Počet

%

Počet

%

Bez vzdělání Základní Střední odborné Stř.odb. s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské Uchazeči celkem

91 2674 3506

1,1 32,8 43,1

77 2508 3242

1,0 32,7 42,3

-14 -166 -264

1411

17,3

1377

17,9

-34

223 238

2,7 2,9

195 274

2,5 3,6

-28 36

8143

100

7673

100

-470

Bez vzdělání Základní Střední odborné Stř.odb. s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské

41 1417 1728

0,9 32,8 40,0

34 1302 1628

0,8 31,9 39,8

-7 -115 -100

858

19,9

860

21,0

2

154 118

3,6 2,7

133 132

3,3 3,2

-21 14

Ženy celkem

4316

100

4089

100

-227

Bez vzdělání Základní Střední odborné Stř.odb. s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské

50 1257 1778

1,3 32,8 46,5

43 1206 1614

1,2 33,7 45,0

-7 -51 -164

553

14,4

517

14,4

-36

69 120

1,8 3,1

62 142

1,7 4,0

-7 22

Muži celkem

3827

100

3584

100

-243

56

Stupeň vzdělání „střední odborné“ zahrnuje vzdělání nižší střední, nižší střední odborné, střední odborné s výučním listem, střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu. Stupeň „Střední odborné s maturitou“ zahrnuje ÚSO s vyučením i maturitou, ÚSO s maturitou (bez vyučení) a vyšší odborné vzdělání. Ve stupni „Střední všeobecné“ jsou zařazena gymnázia. Do stupně“Vysokoškolské“ patří bakalářské, vysokoškolské a doktorské vzdělání. Celkový počet nezaměstnaných se snížil ve všech kategoriích s výjimkou vysokoškoláků. Nejvíce nezaměstnaných má střední odborné vzdělání (ženy tvoří 39,8 %, muži 45 % z celku). Bez kvalifikace je stále více než třetina uchazečů o zaměstnání (muži 33,7 %, ženy 31,9 %). Zvláštní skupinu tvoří uchazeči zcela bez vzdělání (muži 1,2 % a ženy zaujímají 0,8 %). Na druhé straně nejnižší procento z celku (2,5 %) tvoří absolventi gymnázií, kteří jsou zařazeni ve skupině středně všeobecného vzdělání.

Tabulka č. 7. Rozdělení uchazečů zdravotně postižených podle stupně vzdělání Stupeň vzdělání

Uchazeči zdravotně postižení

Uchazeči bez zdravotního postižení

Počet

%

Počet

%

Bez vzdělání Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné

14 444 526 116 16

1,2 39,3 46,6 10,3 1,4

63 2064 2716 1261 179

1 31,5 41,5 19,3 2,7

Vysokoškolské

14

1,2

260

4

1130

100

6543

100

Celkem

Také v členění podle stupně vzdělání porovnáme strukturu nezaměstnaných se

zdravotním postižením a bez zdravotního postižení. Zatímco mezi

nezaměstnanými osobami bez zdravotního postižení má alespoň maturitu každý čtvrtý, u nezaměstnaných se zdravotním handicapem je to až každý osmý uchazeč. 57

U výběrového vzorku respondentů obou skupin s mentálním postižením jsou pouze 3 ženy a 1 muž vyučeni v oboru, což činí 10 % z celkového počtu klientů. Nadpoloviční většina respondentů (15 žen a 6 mužů) absolvovala zvláštní školu a tvoří tak 52,5 % z celku. Další větší skupinou jsou uchazeči se základním vzděláním (22,5 %) ve složení 5 žen a 4 muži. Poslední skupinkou jsou respondenti, kteří dokončili pomocnou školu (15 %), ve které jsou 4 ženy a 2 muži.

Předpoklad č. 4 Lze předpokládat, že asi u poloviny osob se zdravotním handicapem, zvláště u osob s mentálním postižením, je průměrná délka evidence na úřadu práce delší, než u nezaměstnaných bez zdravotního postižení. Rozdělení uchazečů do skupin podle délky evidence umožňuje porovnání počtu mužů a žen v jednotlivých skupinách a meziroční srovnání. Průměrná doba evidence se prodloužila téměř na 20 měsíců. Ve srovnání s koncem roku 2004 se zvýšila o 40 dní. Více než čtvrtina nezaměstnaných je v evidenci úřadu práce déle než 2 roky. Celkem se jedná o 830 mužů (23,1 %) a 1133 žen (27,7 %). Z větší části se jedná o respondenty předdůchodového věku. O tyto jedince již není ze strany zaměstnavatelů téměř žádný zájem. Déle než rok je v evidenci 1746 žen (42,7 %) a 1268 mužů (35,3 %). Do této skupiny patří také respondenti, kteří se dlouhodobě připravují rekvalifikací na nové začlenění na trhu práce. V současné době se často mění struktura profesí a požadavky zaměstnavatelů, zejména požadavky a potřeby zahraničních investorů. Nové rekvalifikační kurzy jsou rozčleněny na etapy, které na sebe vzájemně navazují a každá etapa je ukončena cílenou praxí. Výsledkem je sladění konkrétních vlastností, nově získaných dovedností a znalostí i výkonových možností jedinců s požadavky a nároky konkrétního zaměstnání, s cílem nalezení vhodného pracovního uplatnění. 58

Tabulka č. 8. Rozdělení uchazečů do skupin podle délky evidence Stav k 31.12.2004 Stav k 31.12.2005 Délka nezaměstnanosti Počet % Počet % Celkem

Ženy

Muži

Rozdíl 2005 2004

Do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců déle než 2 roky

2138 1410 745 602 1279 1969

26,3 17,3 9,1 7,4 15,7 24,2

2035 1359 736 529 1051 1963

26,5 17,7 9,6 6,9 13,7 25,6

-103 -51 -9 -73 -228 -6

Uchazeči celkem průměrná délka evidence (dny)

8143

100

7673

100

-470

Do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců déle než 2 roky

954 785 397 347 727 1106

22,1 18,2 9,2 8 16,8 25,6

911 758 386 288 613 1133

22,3 18,6 9,4 7 15 27,7

-43 -27 -11 -59 -114 27

Ženy celkem průměrná délka evidence (dny)

4316

100

4089

100

-227

Do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců déle než 2 roky

1184 625 348 255 552 863

30,9 16,3 9,1 6,7 14,4 22,6

1124 601 350 241 438 830

31,4 16,8 9,8 6,7 12,2 23,1

-60 -24 2 -14 -114 -33

Muži celkem průměrná délka evidence (dny)

3827

100

3584

100

-243

561

601

594

523

641

553

Novinkou pro dlouhodobě nezaměstnané respondenty jsou motivační kurzy. Obsahem těchto kurzů jsou především techniky sebepoznání a sebehodnocení, osvojení si technik hledání zaměstnání, prezentace na trhu práce a motivování k aktivnímu přístupu při hledání zaměstnání. Vlastnímu zařazení do kurzu předchází pohovor s klientem, seznámení s nabídkou, cílem a obsahem dané formy, aby se dosáhlo toho, že očekávání bude reálné a klient bude přesvědčen o smysluplnosti absolvování navrhované aktivity. 59

Tabulka č. 9. Rozdělení uchazečů zdravotně postižených podle délky evidence Uchazeči evidovaní

Uchazeči zdravotně postižení

Uchazeči bez zdravotního postižení

Počet

%

Počet

%

méně než 3 měsíce 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců

126 85 74 81 171

11,2 7,5 6,5 7,2 15,1

1909 1274 662 448 880

29,2 19,5 10,1 6,8 13,5

déle než 2 roky

593

52,5

1370

20,9

Celkem průměrná délka evidence (dny)

1130

100

6543

100

1203

496

Obdobně jako u členění podle věku i v členění podle délky evidence jsou veliké rozdíly mezi skupinou nezaměstnaných se zdravotním postižením a skupinou zdravých klientů. Ke konci roku 2005 byla průměrná délka evidence osob se zdravotním postižením zhruba 3 a ¼ roku, u osob bez zdravotního postižení je jeden rok a čtyři měsíce. Déle než 2 roky je v evidenci úřadu práce více než polovina nezaměstnaných se zdravotním handicapem, z druhé skupiny je to každý pátý uchazeč. U osob zdravotně postižených byl zaznamenán meziroční pokles počtu zaevidovaných klientů, jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšil. Kromě zdravotního handicapu je na trhu práce znevýhodňuje i vyšší věk a nižší stupeň vzdělání. Řada z těchto klientů využívá i možnost registrace u jiných pracovních agentur. U respondentů výběrového vzorku tuto možnost využilo 50 % podporovaného zaměstnávání Rytmus a 30 % respondentů chráněné dílny. Vzhledem k uváděným

zdravotním

problémům

však

nebývají

jejich

žádosti

uspokojovány. S nízkým pracovním potencionálem mají tito klienti jen velmi malou šanci získat zaměstnání s ohledem na jejich zdravotní stav. Stávají se z nich dlouhodobí čekatelé na umístění do chráněných dílen. Počet pracovních míst na těchto dílnách je limitován, upřednostňováni jsou respondenti s částečným invalidním důchodem. Předpoklad byl ověřován dotazníkovou 60

otázkou číslo 4a) „Kde jste se při hledání zaměstnání zaevidoval“ a otázkou číslo 4b) „Jak dlouhou dobu jste evidováni“.

Stanovený předpoklad se

daným šetřením potvrdil. Evidence delší dvou let byla zaznamenána u 593 klientů zdravotně postižených (52,3 %) oproti 1963 zdravým respondentům (25,6 %).

Předpoklad č. 5 Lze předpokládat, že méně než polovina nezaměstnaných s mentálním a jiným zdravotním postižením použije při hledání zaměstnání na volném trhu práce nabídku pracovní rehabilitace. Předpoklad byl ověřován analýzou dokumentů o pracovní rehabilitaci a dotazníkovou otázkou číslo 5a) „Chcete využít nabídky pracovní rehabilitace“ i otázkou 5b) „Jaká délka pracovní rehabilitace je pro Vás nejvhodnější“. Na otázku 5a) potvrdilo 70 % respondentů podporovaného zaměstnávání Rytmus zájem o využití nabídky pracovní rehabilitace a pouze 30 % klientů nechce tuto nabídku využít. Na chráněné dílně Mozaika chtělo nabídku využít pouze 10 % respondentů a 90 % tuto nabídku využít nechce. Stanovený předpoklad se daným šetřením potvrdil. U výběrového vzorku obou skupin požádalo o využití pracovní rehabilitace celkem 16 klientů (40 %) a 24 dotazovaných pracovní rehabilitaci odmítlo (60 %). U zdravých respondentů se vyslovilo jen 32 klientů pro rehabilitaci (0,41 %) a 7641 respondentů pracovní rehabilitaci zcela zamítlo (99,5 %). Při ověřování délky pracovní rehabilitace se domnívalo 17 klientů obou skupin (42,5 %), že nejvhodnější délkou rehabilitace je 1 měsíc, 9 respondentů (22,5 %) požádalo o dvouměsíční rehabilitaci, 7 osob (17,5 %) vyžaduje rehabilitaci tříměsíční a dalších 7 klientů (17,5 %) ještě neví, zda rehabilitace využije. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce. Žádost osoby se zdravotním handicapem 61

obsahuje její identifikační údaje, součástí žádosti je doklad osvědčující, že respondent je osobou se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenskou činnost, zaměřenou na volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, s ohledem na situaci na trhu práce, přičemž vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny.

Tabulka č. 10. Využití pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace

Uchazeči celkem

%

Ano Ne

32 7641

Celkem

7673

Mozaika

Rytmus

Ženy

Muži

%

Ženy

Muži

%

0,41 99,5

1 14

1 4

10 90

10 2

4 4

70 30

99,91

15

5

100

12

8

100

Předpoklad č. 6 Lze předpokládat, že 10 % z celkového počtu mentálně a jinak zdravotně postižených bude umístěno v chráněných dílnách a délka jejich působení na tomto pracovišti bude delší než 2 roky. Vyhodnocením dotazníkové otázky číslo 6 „Máte zájem o práci v chráněné dílně“ se vyslovilo z výběrového vzorku obou skupin celkem 28 respondentů (70 %) pro práci na chráněné dílně, 10 klientů (25 %) tento způsob zaměstnání odmítá a 2 respondenti (5 %) nedokázali odpovědět, zda o práci v tomto zařízení mají zájem. Stanovený předpoklad je potvrzen. Úřad práce je zaměřen na podporu osob se zdravotním postižením a to vytvářením a podporou pracovních míst, která jsou určena právě těmto občanům. 62

Tabulka č. 11. Umístění zdravotně postižených v chráněných dílnách Chráněné dílny

Počet pracovníků

%

Délka působení (roky)

C + C Cimbál Chrano Allpack Jak Universium - gastronomie Universium - mozaika Universium - PC Zapos Osapo Tulipán Pochodeň

45 20 25 10 6 20 10 20 15 12 15

4 1,77 2,21 0,8 0,5 1,77 0,8 1,77 1,3 1 1,3

3 5 2 2 2 3 3 4 3 2 2

Celkem

198

17

Ø 2,81

Analýzou dokumentů byla potvrzena i délka působení zdravotně handicapovaných jedinců na chráněných dílnách působících v Liberci. Délka působení má vliv na stmelení pracovních kolektivů i získání zručnosti a obratnosti v daných operacích při výkonu jednotlivých prací. Předpoklad č. 7 Lze předpokládat, že u 80 % zdravotně handicapovaných umístěných na podporovaném zaměstnání vznikají obtíže při stabilizaci daného zaměstnání na základě sekundárních příznaků, nebo na základě jiných důvodů u postižených jedinců. Tento předpoklad byl ověřován otázkou číslo 8a, b, c). V otázce číslo 8a) byla ověřována charakteristika postižení klientů výběrového vzorku skupiny Mozaika i podporovaného zaměstnávání Rytmus. Z obou skupin bylo vyčleněno 20 % (8 klientů) s mentálním postižením a 80 % (32 klientů) bylo zařazeno do skupiny mentálního postižení s tělesnými a smyslovými vadami. V otázce 8b) byl zjišťován stupeň zdravotního postižení mentálně postižených klientů. Do mentálního postižení lehčího stupně bylo dle 63

předložené zdravotní dokumentace klienty zařazeno celkem 38 respondentů obou skupin výběrového vzorku, což je 95 % z celku. Zbylá 2 % z celku připadla na mentální postižení středního stupně. Otázkou 8c) byly zjišťovány sekundární příznaky klientů výběrového vzorku obou skupin. Po jednom případu (po 5 %) bylo zjištěno onemocnění cukrovkou a poškození jater, dále do této skupiny byli zařazeni po l klientu jedinec se srdeční vadou a poruchou sluchu. Do skupiny s vysokou nadváhou byli zařazeni celkem 3 respondenti (7,5 %) a další 3 jedinci byli postiženi ochrnutím (7,5 %), Celkem 4 klienti trpí epilepsií (10 %) a dalších 10 respondentů (25 %) je postiženo různými vadami zraku. Největší skupinkou je celkem 16 klientů (40 %) u kterých se jedná o poruchu jemné motoriky. U všech zjištěných sekundárních příznaků výběrového vzorku můžeme konstatovat, že značně ovlivňují výběr pracovního uplatnění mentálně postižených jedinců. Prodělaná vážnější onemocnění, zdravotní kontraindikace i užívání léků ovlivňuje pracovní výkonnost respondentů a z tohoto důvodu se musí dobře zvážit každé jejich pracovní zařazení. Důležitou roli zde sehrává i délka pracovní doby. Jako nejoptimálnější dobu se považuje šestihodinový pracovní úvazek, Tato skutečnost byla zjišťována dotazníkovou otázkou číslo 9. U výběrového vzorku obou skupin souhlasilo s osmihodinovou pracovní dobou celkem 8 klientů (20 %). Pracovní dobu na 4 hodiny požadovalo jen 5 jedinců výběrového vzorku (12,5 %). Šestihodinová pracovní doba se osvědčila u 27 respondentů, což je 67,5 % z celku této skupiny. Pracovní výkony těchto jedinců ovlivňují i vztahy na pracovištích. Jelikož prostředí pracovního zařazení na volném trhu práce je zcela odlišné od prostředí chráněné dílny, kdy se zdravotně postižení respondenti musejí spoléhat jen na své schopnosti a sociální i pracovní dovednosti, často se stává, že svá místa ve velmi krátké době opouštějí. Zaměstnavatelé a mnohdy i samotní klienti přes všechnu snahu svých asistentů nejsou dostatečně připraveni na možnost tohoto uplatnění handicapovaných a jen velmi obtížně se čelí vzniklým problémům. Důkazem je často obnovovaná 64

registrace zdravotně postižených na úřadu práce. Stanovený předpoklad se nepřímo potvrdil. 3.7 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRAKTICKÉ ČÁSTI Praktická část ověřovala stanovené předpoklady, které vycházely z teoretických

poznatků

v oblasti

zaměstnávání

osob

se

zdravotním

postižením. Všech sedm předpokladů se šetřením potvrdilo. Pro daný průzkum byla zvolena metoda zjišťování dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník se zaměřoval především na problematiku pracovního uplatnění handicapovaných osob. Zde sehrává důležitou roli ochota a připravenost uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením k výkonu dané práce. Nejedná se zde jen o profesní připravenost, ale vyskytuje se tu ještě další aspekt, který sehrává u těchto zájemců o práci důležitou roli. Je to hlavně psychika respondentů, jejich způsob uvažování a myšlení, které rozhodují na počátku každého pracovního poměru. K selhání těchto zájemců o práci pochází také z toho důvodu, že si neuvědomují jasně souvislosti mezi svými cíli a svým konkrétním jednáním nebo nemají v sobě dost disciplíny a sebedůvěry, aby vhodné jednání uskutečnili. Také se stává, že mnozí jedinci přicházejí do zaměstnání s mylnou představou, že právě jim musí zaměstnavatel poskytovat různé úlevy včetně snížení nároku na výkon a slabší kvalitu. Na druhé straně se však sám zaměstnavatel obává sdělit handicapovaným zájemcům o práci, že se od nich očekává stejné plnění pracovních povinností jako od zdravých zaměstnanců. Občas se stává, že zaměstnavatel odmítá uzpůsobit pracovní prostředí nebo pracovní dobu respondentům se zdravotním postižením a raději tyto zájemce o práci odmítají a dávají přednost mladším a hlavně zdravým pracovníkům. Závěrem lze shrnout, že občané zdravotně postižení se často setkávají s kombinací handicapů na trhu práce, které se týkají věku, vzdělání i místa bydliště. Tradiční místa pro tyto občany (telefonistky, vrátní) téměř vymizela i vlivem technického pokroku. Ekonomické stimuly nejsou v dnešní době pro zaměstnavatele příliš lukrativní. 65

4 ZÁVĚR Očekává se, že zaměstnanost v okrese Liberec se v nejbližší době příliš nezmění. V průmyslové zóně stále ještě vznikají další pracovní místa, jejich nárůst již ale nebude tak velký jako v roce 2005. V současnosti není důvod předpokládat, že u některého zaměstnavatele dojde k takovému propouštění zaměstnanců, které by významně ovlivnilo zaměstnanost v okrese. U vývoje nezaměstnanosti se v 1. pololetí roku 2006 dá počítat s pravidelně se opakujícím, scénářem - nejprve se počet nezaměstnaných včetně handicapovaných jedinců zvýší, po začátku sezónních prací dojde k jejich úbytku, s koncem školního roku začnou do evidence přicházet absolventi škol. Zimní nárůst počtu nezaměstnaných na počátku roku 2006 nebyl příliš vysoký. Na konci 1. pololetí 2006 by se počet nezaměstnaných mohl pohybovat v rozmezí 7 400 - 7 500. V zaměstnávání zdravotně handicapovaných se můžeme obávat zaměření zaměstnavatelů na plně invalidní osoby pro dvojnásobnou výši příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78, ve kterém je stanovena výše příspěvku na 0,66násobku průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těším zdravotním postižením, a v druhém případě činí výše příspěvku 0,33násobku měsíční mzdy za tutéž dobu za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. U

některých

zaměstnavatelů

bylo

zaměstnáno

zvýšené

množství

respondentů s TZP, zejména plně invalidních dle písmena a), dokonce na domácí práci, kterou jsme celá léta postrádali, zatímco částečně invalidní nebo pouze zdravotně znevýhodnění zůstávají nadále nezaměstnaní. Poskytování státního příspěvku na zaměstnávání invalidů, kterým zbývá 30 % pracovního potencionálu, rozhodně neodpovídá situaci na trhu práce a zejména celkové výši rozpočtovaných prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Naproti tomu stále postrádáme větší zohlednění tíživé situace starších 66

nezaměstnaných zdravotně postižených. Při dlouhodobé nezaměstnanosti a zhoršení zdravotního stavu jim nevznikne nárok na plný invalidní důchod pro nedostatečný zápočet doby pojištění z evidence na úřadu práce. V tomto směru by měl být zákon o důchodovém pojištění upraven.

5 NÁVRH OPATŘENÍ Realizace kurzů z projektů Evropského sociálního fondu -

Projekt PHARE – CARENET, který je zaměřený na uchazeče nad 50 let, o které paradoxně mají zaměstnavatelé stále menší zájem. Základem tohoto projektu je kombinace

poradenství a teoretické

přípravy s odbornou praxí. -

Zrealizovat celkem 4 kurzy zaměřené na počítačovou gramotnost pro ženy, spojený s prohloubením odborných jazykových znalostí.

Realizace kurzů v méně průmyslových oblastech V souvislosti s nízkou zaměstnaností uchazečů v méně průmyslových oblastech zrealizovat kurzy pro různé služby vhodných pro danou oblast: -

masér,

-

kadeřnice,

-

pečovatelka a sanitářka

Veřejně prospěšné práce Finanční prostředky určené na veřejně prospěšné práce uplatnit především v lokalitě Frýdlantského výběžku, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti. Dohody budou uzavírány s obcemi, církevními a charitativními sdruženími zejména na pomocné a úklidové práce, dále na asistenční služby pro zdravotně postižené, případně na práce spojené s obnovou lesních porostů.

67

Provádění kontrolní činnosti Provádět stálou a pravidelnou kontrolní činnost u všech zaměstnavatelů, z důvodu zaměstnávání osob handicapovaných včetně osob starších padesáti let a zda je dodržován zákoník práce. Podporované zaměstnávání Rytmus Projednat s vedením organizace podporovaného zaměstnávání Rytmus možnost prodloužení délky pracovní rehabilitace z důvodu vytvoření správných pracovních návyků u mentálně postižených jedinců. Burza pracovních míst Provádět l x ročně burzu pracovních míst, kde budou sezváni zaměstnavatelé průmyslových podniků celého okresu a zajistit její návštěvnost ze strany zájemců o zaměstnání.

68

6 SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH ZDROJŮ MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha 2002. SLON. 172 s. ISBN 80-86429-08-3 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Právní předpisy o zaměstnanosti. 4. vyd. MPSV Praha 2005. 160 s. ISBN 80-86878-01-5 NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství. 1. vyd. Praha: Portál 2005. 160 s. ISBN 80-7178-197-5 SAMUELSON, Paul, Anthony, NORDHAUS, William. Ekonomie. 1. vyd. Praha 1995, 283 - 305 s. ISBN 80-205-0494-X ŠVINGALOVÁ, Dana. Úvod do psychopedie. 1. vyd. Technická univerzita Liberec 2003. 107 s. ISBN 80-7083-696-2 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro sociální pracovníky. Technická univerzita Liberec 2003. 98 s. ISBN 80-7083-792-2

69

7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. l: Dotazník - informace od klientů Příloha č. 2: Grafy

70

Příloha č. 1 DOTAZNÍK Vážený pane, vážená paní, Chtěli bychom Vás tímto požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí výzkumu realizovaného v rámci zjištění okolností a předpokladů vedoucích ke zlepšení

podmínek pro integraci osob s tělesným nebo

mentálním postižením do společnosti. Informace získané tímto dotazníkem přispějí k vytvoření podmínek pro rozvoj individuálních schopností a zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Jste: Muž

Žena

1. Jaké pracovní uplatnění by Vám nejvíce vyhovovalo:

Co především očekáváte od Vašeho zaměstnání? Prosím označte. 

Zlepšení finančních podmínek



Získání dalších dovedností a zkušeností



Možnost seberealizace, uplatnění



Společenský a sociální kontakt, získání přátel



Příležitost pro jiné pracovní uplatnění

2. V jaké věkové hranici se nyní nacházíte: 

Nižší než 20 let



21 - 29 let



30 - 39 let



40 - 49 let



50 a více let

3. Vaše dosažené vzdělání je:

4.



Základní



Pomocná škola



Zvláštní škola



Vyučen v oboru



Střední s maturitou



Vysokoškolské

Jak dlouhou dobu jste evidovaní u: 

Úřadu práce



Jiné personální agentury



Méně než 3 měsíce



3 - 6 měsíců



6 - 9 měsíců



9 - 12 měsíců



12 - 24 měsíců



déle než 2 roky

5. Před nástupem do zaměstnání na volném trhu práce chcete využít nabídky pracovní rehabilitace? 

Ano



Ne

Jak dlouhá doba pracovní rehabilitace by dle Vašeho názoru byla pro Vás nejvhodnější? 

1 měsíc



2 měsíce



nevím

6. Máte zájem o práci v chráněné dílně? 

Ano



Ne



Nevím

7. Zajímáte se o možnost zaměstnání na volném trhu práce formou podporovaného zaměstnávání 

Ano



Ne



Nevím

8. Vaše postižení byste charakterizoval(a) jako 

Tělesné postižení



Tělesné postižení s více vadami



Tělesné postižení se smyslovými vadami



Tělesné postižení s přidruženým mentálním postižením



Smyslové postižení



Mentální postižení



Mentální postižení s tělesnými a smyslovými vadami

Stupeň Vašeho postižení byste označil(a) jako: 

Lehký stupeň tělesné vady



Střední stupeň tělesné vady



Těžký stupeň tělesné vady



Mentální postižení lehčího stupně



Mentální postižení středního stupně



Mentální postižení těžkého stupně

Uveďte jaké sekundární příznaky ovlivňují Vaše pracovní uplatnění: ……………………………………………………………………….. …………. ……………………………………………………………

9) Jaká délka pracovní doby by Vám nejvíce vyhovovala: 

8 hodin



maximálně 6 hodin



maximálně 4 hodiny

10) V případě, že jste nebyl(a) zaměstnán(a), v čem vidíte příčinu? 

Zatím studuji



Nemám potřebnou kvalifikaci



Mám problém najít práci



Jiné

Příloha č. 2

Tabulka č. 1. Výběrový vzorek klientů 40 40 35 30 Počet klientů 25 (výběrový 20 vzorek) 15 10 5 0

20

20

3,54

1,77

1,77 Mozaika

Rytmus

Celkem

Název dílny

Počet klientů

% z celku zdravotně postižených

Tabulka č. 2a. Procento počtu zdravotně postižených uchazečů

1166

1180

1200

1130

1000

Počet zdravotně postižených

800 600 400 0

14,4

13,7

200 2003

2004

Jednotlivé roky Zdravotně postižení

% z celku

14,7 2005

Tabulka č. 2b. Procento počtu zdravých uchazečů 7338

8000

6963

6543

7000 6000 5000 Počet 4000 zdravých 3000 2000 0

85,2

85,4

86,2

1000 2003

2004

2005

Jednotlivé roky Zdraví uchazeči

% z celku

Tabulka č. 5a. Rozdělení zdravotně postižených uchazečů podle věku 649

700 600 500 Počet

400

271

300 200 100 0

133

72 5

0,4

Nižší než 20 let

6,4 20 - 29

11,8 30 - 39 Věk

Počet

%

24 40 - 49

57,4

50 a více

Tabulka č. 5b. Rozdělení zdravých uchazečů podle věku 1738

1800

1579

1530

1600 1400

1218

1200 Počet

1000 800 600

478

400 7,3

200

26,6

24,1

18,6

23,4

0 Nižší než 20 let

20 - 29

30 - 39

40 - 49

50 a více

Věk Počet

%

Tabulka č. 7a. Rozdělení zdravotně postižených uchazečů podle vzdělání

600

526

500

444

400 Počet

300 200 100

116 14 1,2

46,6

39,3

10,3

16 1,4

0 Bez vzdělání

Střední odborné

Střední všeobecné

Stupeň vzdělání Počet

%

14 1,2

Tabulka č. 7b. Rozdělení zdravých uchazečů podle vzdělání 3000

2716

2500 2064 2000 Počet 1500

1261

1000 500 31,5

63 1

41,5

19,3

179

2,7

260

4

0 Bez vzdělání

Střední odborné

Střední všeobecné

Stupeň vzdělání Počet

%

Tabulka č. 9a. Rozdělení zdravotně postižených uchazečů podle délky evidence 593 600 500 400 Počet

300 200 100

171

126

85 11,2

81

74 6,5

7,5

7,2

15,1

52,5

0 Méně než 3 měsíce

3-6 měsíců

6-9 měsíců

9 - 12 měsíců

Uchazeči evidovaní Počet

%

12 - 24 měsíců

Déle než 2 roky

Tabulka č. 9b. Rozdělení zdravých uchazečů podle délky evidence 2000

1909

1800 1600

1370 1274

1400 1200 Počet

880

1000 800

662

600

448

400 200

29,2

10,1

19,5

13,5

6,8

20,9

0 Méně než 3 měsíce

3-6 měsíců

6-9 měsíců

9 - 12 měsíců

12 - 24 měsíců

Uchazeči evidovaní Počet

%

Tabulka č. 10a. Využití pracovní rehabilitace - uchazeči celkem 7641

8000

7673

7000 6000 5000 Uchazeči 4000 3000 2000 1000 0

99,5

32 0,41 Ano

Ne

Celkem

Pracovní rehabilitace Uchazeči celkem

99,91

%

Déle než 2 roky

Tabulka č. 10b. Výběrový vzorek Mozaika, Rytmus s pracovní rehabilitací

70 70 60 50 Počet

40 30 20

10

10 0

1 Ženy

10 4

1 Muži

%

Ženy

Mozaika

Muži

%

Rytmus Výběrový vzorek

Tabulka č. 10c. Výběrový vzorek Mozaika, Rytmus bez pracovní rehabilitace 90 90 80 70 60 Počet

50 30

40 30 20

14 4

10 0

Ženy

Muži

2 %

Ženy

Mozaika

4 Muži Rytmus

Výběrový vzorek

%