TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2006

DITA FELCZÁNOVÁ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor: Speciální pedagogika pro vychovatele Kód oboru: 7506R029 Název bakalářské práce:

PROJEKT SPOLUPRÁCE ÚSTAVU SOCIÁLNÍ PÉČE PRO JEDINCE S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM S AGENTUROU PRO PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ THE PROJECT OF COOPERATION BETWEEN THE INSTITUTE OF SOCIAL CARE FOR MENTALLY DISABLET CLIENTS AND THE AGENCY FOR SUPPORTED EMPLOYMENT Autor: Dita Felczánová Oblouková 374/60 405 02 Děčín III

Podpis autora: ______________________

Vedoucí práce: Mgr. Květuše Sluková Počet: stran 89

obrázků 0

tabulek 3

CD obsahuje celé znění bakalářské práce. V Děčíně dne: 30.11. 2006

grafů 8

zdrojů 23

příloh 14 + 1 CD

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom(a) povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci dne: 30.11. 2006

Podpis:

Poděkování Poděkování patří především vedoucí práce- Mgr. Květuši Slukové, která se svými cennými radami a konstruktivními připomínkami spolupodílela na mé bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům Agentury podporovaného zaměstnávání v Děčíně-Agentura Osmý den, kteří se mnou ochotně konzultovali mou navrhovanou metodiku spolupráce mezi ústavem sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou podporovaného zaměstnávání.

Název BP: Projekt spolupráce Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s Agenturou pro podporované zaměstnávání Název BP: The project of cooperation between the Institute of social care for mentally disabled clients and the Agency for supported employment Jméno a příjmení autora: Dita Felczánová Akademický rok odevzdání BP: 2006 Vedoucí BP: Mgr. Květuše Sluková

Resumé Obsah bakalářské práce tvořil projekt spolupráce ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou podporovaného zaměstnávání. Projekt navrhoval metodiku postupu při výběru a přípravě klientů z ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením (dále již jen ÚSP) na spolupráci s agenturou podporovaného zaměstnávání (dále již jen APZ). V této metodice byl dále navržen postup samotné spolupráce a komunikace mezi těmito dvěma institucemi. Teoretická východiska práce se věnovala čtyřem tématům, která bezprostředně souvisela s obsahem projektu. Konkrétně se jednalo o témata: mentální retardace, sociální služby a péče, ergoterapie a podporované zaměstnávání. Podmínkou pro navržení projektu byla znalost současného počtu spoluprací mezi ÚSP a APZ v České republice (dále již jen ČR) a dále znalost, jak probíhala vzájemná spolupráce výše uvedených institucí. Nezbytné byly také informace o přípravě klientů v ÚSP na budoucí pracovní uplatnění, které získávali prostřednictvím APZ. Z těchto důvodů byla praktická část rozdělena do tří stěžejních kapitol. První kapitola obsahuje celorepublikový průzkum služeb a vzájemné spolupráce institucí, kterými jsou ÚSP a APZ. Druhá kapitola je zaměřena na spolupráci dvou konkrétních institucí- Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích n/L. s děčínskou Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den. Popis této konkrétní spolupráce měl ,,dokreslit“ problematiku přípravy klientů z ÚSP na pracovní uplatnění a vlastní spolupráci ÚSP s APZ. Třetí kapitola obsahuje již vlastní projekt spolupráce ÚSP s APZ.

.Klíčová

slova

Mentální retardace; Ústav sociální péče pro jedince s mentálním postižením; Chráněné bydlení; Ergoterapie; Sociální služby a péče; Podporované zaměstnávání; Agentura podporovaného zaměstnávání; Pracovní rehabilitace; Pracovní začlenění; Integrace; Zaměstnávání; Pracovní uplatnění

Keywords Cephalonia; Institut of Social Care for mentally disabled clients; Protecte living; Ergotherapy; Social services and care; Supported employment; Agency for Supported Employment; Work rehabilitation; Work integration; Integration; Employment; Working use

Summary The subject of this bachelor work is the project of cooperation between the Institute of Social Care for mentally disabled clients and the Agency for Supported Employment. The project proposes methodics of procedure by assortment and training of clients from the Institute of Social Care for mentally disabled clients (hereafter mentioned as ISC) for cooperation with the Agency for Supported Employment (hereafter mentioned as ASE). This methodics also suggests the process of the actual cooperation and communication between these two institutions. The theoretical resources of this work are dedicated to four themes, which are immediately related to the subject of the project. In the concrete these themes are : cephalonia, social services and care, ergotherapy and supported employment. The necessary condition for suggestion of the project is the knowledge of the current number of cooperations between ISCs and ASEs all over the Czech Republic and furthermore the knowledge of the process of the cooperation between those institutions. Inevitable is the information about the client's training in ISC concerning their future employment, which is to be arranged by ASE. For these reasons the practical part is devided into three fundamental chapters. The first chapter contains the survay of services and mutual cooperation among institutions as ISCs for mently disabled clients and ASEs all over the Czech Republic. The second chapter is focused on the cooperation of two concrete institutions - the Institution of Social Care for mentally disabled clients in Boletice n/L. and the Agency of Supported Employment "The Eighth Day". The description of this particular cooperation should illustrate the problems of the client's training in ISC and the cooperation between ISC and ASE. The third chapter contains the actual project of cooperation of the ISC and the ASE.

Obsah 1

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2

Teoretická východiska práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2.1

Mentální retardace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

2.1.1

Příčiny mentální retardace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

2.1.2

Četnost mentální retardace v populaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

2.1.3

Klasifikace mentální retardace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

2.1.4

Prevence mentální retardace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.1.5

Psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . 16

2.1.6

Tělesné zvláštnosti jedinců s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1.7

Integrace osob s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.1.8

Zaměstnávání lidí s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.2

Sociální služby a péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.2.1

Cíle sociálních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.2.2

Poskytovatelé sociálních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.3

Ústavní sociální péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.2.4

Standardy kvality sociálních služeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

2.2.5

Ústavní péče u lidí s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2.2.6

Opatrovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.3

Význam ergoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30

2.3.1

Ergoterapie v ústavech sociální péče pro děti a dospělé . . . . . . . . . . . . . 31

2.3.2

Ergoterapie u osob s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.3.3

Ergoterapie před pracovním začleněním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.3.4

Ergoterapeutické testování osob s mentální retardací . . . . . . . . . . . . . . . 33

2.4 2.4.1

Podporované zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Definice podporovaného zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.4.2 Znaky podporovaného zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

2.4.3 Pojetí zdravotního postižení v právním kontextu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36

2.4.4 Cílová skupina uživatelů služeb podporovaného zaměstnávání . . . . . . . . 37 2.4.5 Poskytovatelé služeb podporovaného zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.4.6 Pracovní tým agentury podporovaného zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.4.7 Česká unie pro podporované zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.4.8 Job club . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.4.9 Individuální konzultace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

2.4.10 Tranzitní program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.4.11 Pracovní rehabilitace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

39

Praktická část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.1

Cíl praktické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3.2

Průzkum služeb a spolupráce ústavů sociální péče pro jedince s mentálním postižením a agentur podporovaného zaměstnávání . . . . . . 42

3.2.1 Průzkum nabídky služeb a spolupráce agentur podporovaného zaměstnávání s ústavy sociální péče pro jedince s mentálním postižením v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3.2.2 Průzkum spolupráce ústavů sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturami podporovaného zaměstnávání v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.3

Spolupráce Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích nad Labem s Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

3.3.1 Ústav sociální péče Boletice n/L.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

3.3.2

Agentura podporovaného zaměstnávání Osmý den . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.3.3

Popis spolupráce Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích n/L. s Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.4

64

Projekt spolupráce ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou pro podporované zaměstnávání . . . . . . . . . . . . . . 74

3.4.1

Název projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

3.4.2

Téma a cíl projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

3.4.3

Cílová skupina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

3.4.4

Plán realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

3.4.5

Očekávané výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

4

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

5

Seznam použitých odborných zdrojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

6

Seznam příloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

7

Přílohy

Seznam používaných zkratek ÚSP: ústav sociální péče APZ: agentura podporovaného zaměstnávání ČR: Česká republika MR: mentální retardace PZ: podporované zaměstnávání A8D: Agentura Osmý den

1 Úvod Pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce přináší lidem s mentálním či kombinovaným postižením z ÚSP větší možnost začlenění do společnosti a současně i zvýšení jejich sebeúcty. Pracovní činnost ve většině případů posiluje člověka s mentálním postižením v jeho roli dospělého jedince, vede jej ke zvýšení kontroly nad vlastním životem, přináší nové zájmy a společenské aktivity a dále rozvíjí praktické dovednosti. Vykonávání smysluplné práce přináší pozitivní vnímání člověka jeho okolím. Lidé, kteří jsou zapojeni do pracovního procesu, jsou společností kladně vnímáni, protože práce zvyšuje jejich prestiž. Pracovní uplatnění lidí s mentálním či kombinovaným postižením z ÚSP je účinným nástrojem, kterým lze změnit negativní postoje společnosti k této skupině lidí. Praktické zkušenosti ukazují, že dostanou- li lidé s mentálním (kombinovaným) postižením vhodnou podporu, mohou být zapojeni do pracovního procesu. Pracují- li, společnost je bere na vědomí a cení si o to více jejich snahy. Dotazníkovými šetřeními, která proběhla v ČR v roce 2004, bylo zjištěno, že pouze 1% klientů ÚSP pro jedince s mentálním postižením pracuje na základě pracovní smlouvy, 5 % na základě jiných dohod. Ostatní klienti se uplatňují jako dobrovolníci nebo nejsou zapojeni vůbec. Vezmeme- li za měřítko sociálního začlenění míru pracovního uplatnění, potom se potvrdí, že klienti ústavů patří ke skupinám lidí extrémně sociálně vyloučených (99% nezaměstnanost). Jedním z řešení této problematiky je služba podporovaného zaměstnávání (dále již jen PZ), kterou poskytují APZ a jejichž hlavním cílem je umožnit lidem z cílové skupiny získat a zachovat si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce. Cílem práce je popsat současnou spolupráci mezi ÚSP a APZ a využít těchto informací pro nalezení dalších možností rozšíření nebo změn s cílem zvýšit kvalitu a efektivitu spolupráce a komunikace mezi uvedenými institucemi. Prioritním záměrem je vytvoření projektu spolupráce ÚSP s APZ. Vytvořený projekt bude obsahovat metodiku postupu při výběru a přípravy klientů z ÚSP na spolupráci s APZ. Tato metodika bude dále navrhovat postup samotné spolupráce a komunikace mezi těmito dvěmi institucemi. Teoretická východiska práce se zabývají čtyřmi oblastmi, které úzce souvisí s tématem bakalářské práce. Jedná se o oblast mentální retardace, sociálních služeb a péče, ergoterapie a podporovaného zaměstnávání. Pro dosažení cíle bakalářské práce je praktická část rozdělena do tří stěžejních kapitol.

- 10 -

První kapitola obsahuje celorepublikový průzkum služeb a vzájemné spolupráce institucí, kterými jsou ÚSP pro jedince s mentálním postižením a APZ. Výsledky tohoto dotazníkového průzkumu by měly přinést informace o kvantitě a kvalitě vzájemné spolupráce těchto dvou typů institucí v ČR a o kvalitě přípravy klientů ÚSP na pracovní uplatnění. Druhá kapitola je zaměřena přímo na spolupráci dvou konkrétních institucí- Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích n/L. s děčínskou Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den. Popis této konkrétní spolupráce by měl ,,dokreslit“ problematiku přípravy klientů ÚSP na pracovní uplatnění a vlastní spolupráci ÚSP s APZ. Třetí kapitola obsahuje již vlastní projekt spolupráce ÚSP s APZ. Projekt navrhuje metodiku pro přípravu klientů ÚSP na spolupráci s APZ a dále vlastní spolupráci ÚSP s APZ.

- 11 -

2 Teoretická východiska práce 2.1 Mentální retardace Jedince s mentální retardací (postižením) lze charakterizovat takto: jsou to osoby (děti, mládež, dospělí) u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. V současné době se jedinec, který je postižen syndromem mentální retardací označuje jako jedinec (dítě, osoba) s mentální retardací, který má specifické (vzdělávací) potřeby. Účelem tohoto označení je zdůraznit fakt, že retardace není integrální součástí člověka, ale je pouze jedním z mnoha jeho osobnostních rysů.

2.1.1 Příčiny mentální retardace Mentální retardace (dále již jen MR) může být způsobena jak příčinami endogenními (vnitřními), tak příčinami exogenními (vnějšími). Endogenní příčiny jsou zakódovány již v systémech pohlavních buněk, jsou to příčiny genetické. Exogenní činitelé, které mohou způsobit mentální retardaci, působí od početí, v průběhu celé gravidity, během porodu a poporodního období i v raném dětství. Exogenní faktory nemusí být vždy bezprostřední příčinou poškození mozku plodu či dítěte. Tyto vnější faktory mohou být i spouštěcím mechanizmem projevů, zakódované patologie dědičnosti nebo můžou modifikovat její průběh. Exogenní faktory se dále dělí podle období působení na prenatální (působící od početí do narození), perinatální (působící těsně před, během a po porodu) a postnatální (působící po narození). Podle vývojového období, v němž k MR došlo, rozlišujeme oligofrenii (slabomyslnost) jedná se o opoždění duševního vývoje na podkladě dědičném a vrozeném či časně získané, (do 18-24 měsíců věku), a demenci což je důsledek poškození mozku různého druhu v průběhu života jedince. Jako nejčastější příčiny mentální retardace se uvádějí: (Švarcová, 2001, s. 52) Následky infekcí a intoxikací: •

prenatální infekce (např. zarděnková embryopatie, kongenitální syfilis);

•

postnatální infekce (např. zánět mozku);

•

intoxikace (např. toxémie matky, otrava olovem);

•

kongenitální toxoplazmóza.

- 12 -

Následky úrazů nebo fyzikálních vlivů: •

mechanické poškození mozku při porodu (novorozenecká hypoxie);

•

postnatální poranění mozku nebo hypoxie.

Poruchy výměny látek, růstu, výživy (např. mozková lipoidóza, hypotyreóza- kretenismus, fenylketonurie, glykogenózy a další). Makroskopické léze mozku (novotvarem, degenerací, postnatální sklerózou). Nemoci a stavy, způsobené jinými a nespecifickými prenatálními vlivy (např. vrozený hydrocefalus, mikrocefalie, kraniostenóza a další). Anomálie chromozomů (např. Downův syndrom). Nezralost (stavy při nezralosti bez uvedení jiných chorobných stavů). Vážné duševní poruchy. Psychosociální deprivace (stavy se snížením intelektu vlivem nepříznivých sociokulturních podmínek). Jiné a nespecifické etiologie. Následky poškození mozku, bez ohledu na příčinu, čas a patologicko-anatomický charakter postižení, se obvykle označují jako encefalopatie. MR může vzniknout i díky výchovné nepodnětnosti, nebo dokonce zanedbanosti. Jedná se např. o děti které se narodily podobně postiženým rodičům, jejichž intelektová i vzdělanostní úroveň je nízká. Podnětnost v takovém rodinném prostředí bývá nízká. Tito rodiče své děti negativně ovlivňují dvojím způsobem: předávají jim horší genetické předpoklady k rozvoji rozumových schopností a také nejsou schopni jim poskytnout přiměřenou výchovu, protože na ni sami intelektově nestačí. K. Matulay uvádí, že všechny dosud známé i předpokládané příčiny MR vyvolávají necelou čtvrtinu této poruchy. Téměř 80% případů MR, hlavně v pásmu lehkého poškození, má neznámý, resp.neurčený původ. MR je stavem víceméně trvalým, opoždění lze zmírnit, nikoliv vyrovnat. Rozumové schopnosti jsou sníženy na úroveň IQ nižšího než 70. MR se může vyskytnout společně s jakoukoliv jinou smyslovou, tělesnou, řečovou či duševní poruchou, ale i bez ní.

2.1.2 Četnost mentální retardace v populaci Lidé s MR tvoří jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi postiženými. Přesný počet MR v naší populaci není znán. Četnost výskytu MR je asi tříprocentní. Největší procento výskytu připadá lehké MR (cca. 70%). Těžce MR je asi 0,1% v populaci. A asi 10% MR jedinců tvoří osoby s Downovým syndromem.

- 13 -

2.1.3 Klasifikace mentální retardace Existují různé klasifikační systémy, kdy se MR hodnotí z nejrůznějších hledisek. Jedním z hledisek klasifikace MR je hloubka (vyjadřuje se stupni MR pomocí IQ), hledisko symptomatologické (podle příznaků, projevů), etiologické (podle příčin), vývojové (podle vývojových období) a sociální (dle míry samostatnosti). V současné době se již upustilo od používání klasifikace MR podle míry vychovatelnosti a vzdělavatelnosti. Mezi klasifikační systémy, které mají platnost i v současnosti patříklasifikace z hlediska vývojových období: obecně lze říci, že u dětí s postižením jednotlivá vývojová stádia trvají déle než u dětí nepostižených a že jednotlivé funkce, které u vyvíjejícího se dítěte můžeme pozorovat se u dětí s postižením objevují později. Klasifikace podle projevů chování: tato klasifikace vychází z projevů chování jedince s MR. Záleží, které nervové procesy převažují – podráždění či útlum. Objevuje se porucha aktivační úrovně. Rozlišujeme tedy typ eretický (dráždivý, neklidný), typ torpidní (netečný, apatický), typ nadměrně unavitelný při intelektuální práci. Klasifikace podle míry postižení vyjádřená IQ Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, která pozměnila dříve používanou klasifikaci. Podle nové klasifikace se mentální retardace dělí do šesti základních kategorií: •

Lehká mentální retardace (F70), IQ 50-69

•

Středně těžká mentální retardace (F71), IQ 35-49

•

Těžká mentální retardace (F72), IQ 20-34

•

Hluboká mentální retardace (F73), IQ nižší než 20

•

Jiná mentální retardace

•

Nespecifikovaná mentální retardace

(z šesti již zmiňovaných základních kategorií mentální retardace bude dále podrobněji popsána lehká a středně těžká mentální retardace – do této kategorie spadá intelekt klientů využívajících služeb Agentury podporovaného zaměstnávání). Lehká mentální retardace Jedinci s lehkou MR (IQ 50-69) většinou dosahují úplné nezávislosti v osobní péči (hygienické návyky, oblékání, stravování) a v praktických domácích dovednostech, i když je vývoj proti normě o mnoho pomalejší. V každodenním životě dokáží účelně využívat řeč, i když si mluvu osvojují opožděně. V období školní docházky mají především potíže při teoretické práci. Ve většině případů mají - 14 -

problémy se čtením a psaním. Těmto dětem velmi prospívá výchova a vzdělávání cílené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatků. Většinu jedinců s lehkou MR lze zaměstnat prací, která je spíše praktická nežli teoretická. Tito lidé se stávají samostatnými občany, tj. nesou odpovědnost za své činy, mají právo vlastnit byt. V řadě případů vznikají pochybnosti o jejich odpovědnosti, způsobilosti k právnímu jednání, pracovní schopnosti. Důsledky retardace se mohou objevit tehdy pokud se obtížně přizpůsobují kulturním tradicím, normám a očekáváním a nejsou schopni se vyrovnat s požadavky manželství nebo výchovy dětí, nedokážou-li řešit problém plynoucí z nezávislého života, jako je získání a udržení si odpovídajícího zaměstnání či

jiného

finančního zabezpečení. U osob s lehkou MR se mohou v individuálně různé míře projevit i přidružené chorobné stavy, jako je autismus, epilepsie, poruchy chování nebo tělesné postižení, či další vývojové poruchy. Středně těžká mentální retardace U těchto jedinců je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, opožděna a omezena je také schopnost starat se sám o sebe (sebeobsluha) a zručnost. Při kvalifikovaném pedagogickém vedení si někteří jedinci i osvojí základy čtení, psaní a počítání. V dospělosti jsou obvykle tito lidé schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže úkoly jsou pečlivě strukturovány a pokud je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka možný úplně samostatný život. Většinou bývají plně mobilní a fyzicky aktivní a většina z nich prokazuje vývoj schopností k navazování kontaktu, ke komunikaci s druhými a podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách. V této skupině jsou obvykle velké rozdíly v povaze schopností (senzo-motorické dovednosti x verbální schopnosti). U většiny středně mentálně retardovaných lze zjistit organickou etiologii. U značné části je přítomen dětský autismus nebo jiné pervazivní vývojové poruchy. Často se vyskytují tělesná postižení a neurologická onemocnění. (Švarcová, 2001, s. 29)

2.1.4 Prevence mentální retardace Prevenci lze rozdělit na primární a na sekundární. Primární prevence usiluje o zamezení vzniku fyzické, intelektové, smyslové či psychické vady. Sekundární prevence se snaží o to, aby vada nezpůsobila trvalé funkční omezení či postižení. Prevence by měla zahrnovat mnoho různých typů činností, mezi ně patří primární zdravotní péče, prenatální a postnatální péče o dítě, pravidla zdravé výživy, imunizační

- 15 -

programy proti přenosným onemocněním, opatření pro prevenci nemocí v různých prostředích, bezpečnostní pravidla.

2.1.5 Psychologické zvláštnosti jedinců s mentální retardací Mentální retardace se klinicky projevuje zejména: (Švarcová, 2001, s. 33) •

zpomalenou chápavostí, jednoduchostí a konkrétností úsudků;

•

sníženou schopností až neschopností komparace a vyvozování logických vztahů;

•

sníženou mechanickou a zejména logickou pamětí;

•

těkavostí pozornosti;

•

nedostatečnou slovní zásobou a neobratností ve vyjadřování;

•

poruchami vizuomotoriky a pohybové koordinace;

•

impulzivností, hyperaktivitou nebo celkovou zpomaleností chování;

•

citovou vzrušivostí;

•

sugestibilitou a rigiditou chování;

•

nedostatky v osobní identifikaci a ve vývoji ,,já“;

•

opožděným psychosexuálním vývojem;

•

nerovnováhou aspirací a výkonů;

•

zvýšenou potřebou uspokojení a bezpečí;

•

poruchami v interpersonálních skupinových vztazích a v komunikaci;

•

sníženou

přizpůsobivostí

k sociálním

požadavkům

a

některými

dalšími

charakteristickými znaky. Zvláštnosti vnímání Vnímání a čití jsou procesy bezprostředního odrazu skutečnosti,díky vnímání (percepce) člověk poznává své okolí, diferencuje známé i neznámé podněty a situace a na základě takto získaných informací se orientuje ve svém prostředí. Zvláštností vnímání osob s MR je inaktivita tohoto psychického procesu. Především děti s MR se často spokojují s povšechným poznáním předmětů, neprojevují snahu zabývat se poznáváním detailů. Vnímání je zpomalené a celkový rozsah zúžený s nedostatečným vnímáním hloubky, zvláštností počitků a vjemů je jejich výrazná nediferencovanost. Vnímání též ztěžuje nedostatečná pozornost a soustředěnost. Uvedené nedostatky a zvláštnosti se však mohou vyrovnávat a kompenzovat systematickou výchovou a vzděláváním, celkovým obohacováním životních zkušeností. Naopak nedostatek podnětů brzdí rozvoj vnímání a zpomaluje rozvíjení myšlení. - 16 -

Zvláštnosti pozornosti Pozornost je aktivním zaměřením vědomí. U osob s MR bývá úzký rozsah pozornosti, pozornost není stálá, je lehce unavitelná, rozptýlená a unavitelná. Schopnost rozdělení pozornosti je snížená, avšak u části osob s MR se pozornost neliší od pozornosti osob bez postižení. Zvláštnosti emocionality Emoce jsou vyjádřením subjektivního vztahu člověka k sobě samému i k jeho okolí. Emoce bývají provázeny dalšími projevy jako je mimika, pantomimika, hlasový výraz a vegetativní projevy. Lidé s MR mají pravděpodobně odlišné uspořádání hodnotové stupnice, dochází k velkým rozdílům mezi sebehodnocením a hodnocením okolím, často pak tito lidé prožívají pocity neúspěchu a zklamání. Citové projevy jsou otevřené a bezprostřední, ty se však během vývoje tlumí. Lidé s MR mohou v nových úkolových situacích prožívat úzkost a strach s emočním vzrušením. Napětí a úzkost ještě zvyšují nezdary a tresty. Úzkost ochromuje řadu psychických reakcí, ztěžuje řešení těžších úkolů. Díky častým zklamáním, nejistotě se snáze dostavuje stresové situace, frustrace. Časová tíseň (časový stres) působí jako stresový faktor a je příčinou sekundární poruchy zejména v myšlenkových procesech. Emoční deprivace bývá úzce spojena se senzorickou, sociální a kulturní zanedbaností a může mít vážné důsledky pro duševní vývoj dítěte, projevuje se v opožděném vývoji řeči, pojmovém myšlení a v abstrakci. Objevuje se nedostatečné řízení citů intelektem (nekorigují city vzhledem k situaci). Obtížně si vytvářejí morální city: soucit, pocit odpovědnosti, povinnosti, svědomí apod. Výskyt patologických citových projevů (popudlivost). Závažnou poruchou citového života je apatie (nezájem o jakoukoliv činnost, lhostejnost k lidem, nedostatek potřeby pohybu, ztráta všech zájmů). Opačnou poruchou může být euforie (necitlivé k událostem okolního života, neustále se smějí). Zvláštnosti paměti Paměť umožňuje přijímat, uchovávat a dle potřeby vybavovat minulé vjemy, zážitky a děje. V procesu paměti se participují i ostatní složky psychiky (intelekt, myšlení,emoce). Paměť u jedinců s MR bývá oslabena ve všech třech fázích- vštípivosti (negativně ovlivněna koncentrací pozornosti), uchovávání (rychlé zapomínání) i vybavování (pomalé, nepřesné). Zapomínání může být dáno jednak vyhasínáním podmíněných spojů, tak i dočasným útlumem korové činnosti (ochranný útlum). Poruchy paměti se projevují výrazněji při vštěpování než při uchovávání zapamatovaného materiálu. V některých případech může být mechanická paměť na dobré úrovni. Lépe si zapamatovávají vnější znaky předmětů a jevů - 17 -

v náhodných spojeních a obtíže jim činní zapamatovat si vnitřní logické souvislosti, protože je vyčleňují. Špatně chápou a zapamatovávají si abstraktní slovní výklady (špatně je chápou). Tyto jedinci se nedovedou cílevědomě učit a vzpomínat si (zapamatují si i část textu, ale většinou nechápou její obsah). Zvláštnosti myšlení Z psychologického hlediska myšlení lze chápat jako zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, zejména jejích podstatných znaků a vztahů. Myšlení u jedinců s MR bývá porušeno kvalitativně a kvantitativně. Objevuje se omezená schopnost abstrakce a zobecňování. Vytváření pojmů je pomalé, problémy s aplikací myšlenkových operací. Logické myšlení je porušeno, převládá myšlení konkrétní. Rigidní, ulpívavé setrvávání na určitém způsobu řešení při neznámých situacích (pokus x omyl), své zkušenosti neumí náležitě využít, setrvávají na neúspěšném řešení. Negativní vliv na učení má nedostatečná zpětná vazba. Objevuje se nedostatečná motivace k myšlení (snížená potřeba zvídavosti), porucha organizování myšlenkové činnosti, nedokonalé uvědomování si úlohy, jejího cíle a smyslu. Při řešení úloh se nesoustřeďují na ,,proč“, ale na ,,jak“. Dalším znakem bývá nekritičnost myšlení, tito jedinci nepochybují o správnosti okamžitých domněnek, málokdy zpozorují své chyby. Zvláštnosti vůle Volní jednání umožňuje vědomé a úmyslné dosažení vytčeného cíle, k překonávání vnitřních nebo vnějších překážek. Vůle je především vědomím řízením vlastního chování. U jedinců s MR se může vyskytnout nedostatek vůle (abulie- neprojevuje se vždy a ve všem). Na jedné straně u těchto jedinců vystupuje do popředí sugestibilita, nekritické přijímání rad a pokynů okolních lidí, neschopnost ověřit si je a srovnat s vlastními zájmy a zkušenostmi. Na druhé straně mohou být tyto jedinci vůči jiným pokynům a požadavků okolních lidí imunní. Objevují se projevy nezralé osobnosti (neovladatelnost, neiniciativnost, tvrdohlavost, sugestibilita…). Mohou vznikat primitivní reakce na vnější podněty (impulzivní okamžitě vznikající jednání). Své výkony analyzují obvykle nekriticky, nedostatečně svůj výkon rozumově zhodnotí a celé je to emocionálně podbarvené. Aspirační úroveň: je podmíněná hodnocením okolí a vlastní činností, jejíž výsledky jsou hodnoceny subjektivně. Stabilitu aspirační úrovně nelze vztahovat pouze k inteligenci, ale k hloubce a závažnosti poruchy celé osobnosti. Jedinci s MR většinou po úspěchu vyvinou větší výkon a naopak při nezdaru, kdy lidé bez postižení vyvinou větší úsilí, jejich výkon klesá. Zájmy bývají nevyhraněné a povrchní.

- 18 -

Zvláštnosti motoriky U osob s MR se objevuje celkové omezení analyticko-syntetické pohybové činnosti. Celý proces je zatížen poruchami ve sféře emocionální a volní. Projevuje se u nich nedostatek schopnosti spojovat a koordinovat jednotlivé pohyby. Poruchy intelektu se projevují zejména ve volbě vhodných účelných pohybů. Míra poruch motoriky je závislá na stupni MR. Zvláštnosti řeči Řeč lze chápat jako nástroj myšlení a dorozumívání. Obsahová a gramatická stránka řeči se zpětně rozvíjí myšlením. U lidí s MR je úměrně se stupněm postižení postižena i řeč, zvláště pak po stránce obsahové. Časté bývají též poruchy výslovnosti, patrný je i slabý rozvoj fonematického sluchu, to vede k záměně jednotlivých hlásek, též k špatnému rozlišování zakončení slov, to pak celé ztěžuje správné osvojení mluvnických tvarů. U dětí s MR je velký rozdíl mezi pasivní a aktivní slovní zásobou.

2.1.6 Tělesné zvláštnosti jedinců s mentální retardací Osoby s lehkou mentální retardací (80%)- poruchy motoriky jsou pouze ojedinělé, motorický vývoj je opožděný, nedostatky jsou v jemné motorice a v pohybové koordinaci. V individuálně různé míře se mohou projevit i přidružené chorobné stavy, jako je autismus, epilepsie, poruchy chování nebo tělesné postižení, či další vývojové poruchy. Osoby se středně těžkou mentální retardací (12%)- motorický vývoj je omezený, nápadná je nekoordinovanost pohybů, neschopnost jemných úkonů, jsou zde i častější somatické vady. Osoby s těžkou mentální retardací (7%)- časté poruchy motoriky a značná pohybová neobratnost s výrazným omezením motorického vývoje, časté jsou somatické vady. Osoby s hlubokou mentální retardací (1%)- motoricky těžce omezeni, nápadné stereotypní automatické pohyby, časté somatické vady, většinou s neurologickými příznaky. Častým průvodním znakem je epilepsie. U mobilních jedinců jsou časté těžké formy pervazivních vývojových poruch, zvláště atypický autismus.

2.1.7 Integrace osob s mentální retardací Integrace: /spojení, sjednocení/- spolužití znevýhodněných a neznevýhodněných při přijatelně nízké míře konfliktnosti vztahů těchto skupin. Roviny: rodinná (vstupní pro normální socializaci), školní (vstupní pro speciální výchovu), pracovního zařazení, volného času, společenská.

- 19 -

Vytvoření podmínek pro integraci: psychosociální (překonání předsudků, stereotypů v hodnocení, odstranění pocitu zneklidnění z kontaktu s handicapem, rozvoj potenciálu integrace), ekonomické (pomůcky, návratnost investice), právní a politické (legislativa, možnost osobního asistenta, slovní hodnocení). Způsoby integrace: ASIMILACE (handicapovaný převezme způsoby chování většiny, jak bude moci, odlišnost je brána jako negativní, a proto je redukována, vede k pozitivním změnám u lehce handicapovaného. AKOMODACE (není potlačována odlišnost, uznána svébytná práva handicapovaného, tlak na přizpůsobení je na většinu, vede k částečné integraci v rámci zvláštní skupiny. ADAPTACE (oboustranné přizpůsobování, kreativní úsilí přiblížit se vzájemně, dynamický proces, vede k permanentní a interaktivní integraci. Inkluze: spolužití znevýhodněných s ostatní populací bez předchozího vydělení I když intelektuální schopnosti mentálně handicapovaného člověka jsou sníženy, jeho orientace ve světě, který jej obklopuje, je zhoršena, může prožít život plnohodnotný a smysluplný. Každý má právo naplnit kapacitu svých možností a dosáhnout maximálně možného rozvoje osobnosti, pracovního i společenského uplatnění. Bereme-li v úvahu populaci mentálně postižených jako celek, vynikne heterogenost této skupiny, jejíž jednotliví členové se vyznačují řadou odlišností. I když se skupina vyznačuje specifickými zvláštnostmi biologické, psychologické i sociální povahy, je každá mentálně postižená osoba jedinečná, rozvíjí se specificky, prožívá život způsobem sobě vlastním. (TEDDY – vzdělávací institut Charity brněnské diecéze. 2003)

2.1.8 Zaměstnávání lidí s mentální retardací Možnosti pracovních/denních programů: (Lechnýř, V. 2001-2002)

Běžné zaměstnání

cíl programu: plnohodnotné zapojení do pracovního procesu služby poskytované klientovi: poradenství, monitoring, asistence při změnách zaměstnání, rekvalifikace

Podporované zaměstnání

cíl: trénink/zapracování a následné zaměstnání klienta na běžném pracovišti služby: vyhledání/vytvoření pracovního místa, průběžná podpora a supervize klienta na pracovišti

- 20 -

Přechodové pracovní programy

cíl: zprostředkování pracovní a sociální zkušenosti v integrovaném pracovním prostředí, mapování zájmů a dovedností klienta a příprava přechodu do méně restriktivních programů služby: pracovní asistence a supervize

Chráněné dílny

cíl: osvojení základních pracovních návyků a dovedností (přesnost, odpovědnost, pozornost, schopnost kombinace) za postupného zvyšování produktivity služby: odborná asistence a trénink

Denní centra a stacionáře

cíl: rozvoj základní schopnosti sebeobsluhy, orientace, pozornosti služby: specializovaná péče o klienta Po tomto pomyslném žebříčku by každý člověk s mentálním postižením měl mít stoupat. Čím výše, tím vyšší míra samostatnosti a nižší potřeba asistence. Význam práce pro člověka Britský sociolog A. Giddense rozlišil šest hlavních charakteristik placené práce, které mají klíčový význam pro život člověka: Peníze Možnost získávat a rozvíjet své schopnosti a dovednosti a uplatnit je Změna prostředí- vstup do nového prostředí, odlišného od prostředí domova Strukturovaný čas Nové sociální kontakty Osobní identita- nalezení a prožití toho, kdo jsem Možnosti pracovního uplatnění obyvatel ÚSP - z hlediska pracovně právního vztahu 1) Práce pro osobní potřebu Jde o činnosti, které si kolem sebe člověk běžně dělá – např. uklidit si vlastní pokoj apod. Práce, ze které mají užitek i ostatní obyvatelé ústavu nebo personál není prací pro vlastní potřebu. 2) Příprava na budoucí pracovní uplatnění V přípravě na budoucí povolání jde o to, aby klient získal dovednosti, které v budoucnu může uplatnit na trhu práce. 3) Práce v režimu pracovně právních předpisů Jde o práci na základě pracovní smlouvy nebo dohod konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce.

- 21 -

Politika sociálního začleňování Pracovní uplatnění souvisí s tématem sociálního začlenění a prevence sociálního vyloučení. Úkolem sociálních služeb vyrovnávat příležitost i znevýhodněných lidí a podporovat je ve využívání běžných zdrojů (např. služby zaměstnanosti nebo vzdělávání). Vyrovnávání příležitostí s sebou nese také šanci přebírat odpovědnost za svůj život včetně možnosti pracovat. Tento úkol je obsažen ve Standardech kvality sociálních služeb vydaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Občanská a politická práva a povinnosti by měl i mít i lidé s postižením, tedy i ti z nich, kteří žijí v ÚSP. Základní úkoly ústavů v oblasti pracovního uplatnění klientů jsou zakotveny v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen „zákon o sociálním zabezpečení“). V § 87 tohoto zákona se stanoví, že „dospělým občanům s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, …kteří potřebují ústavní péči, se v ústavech sociální péče… umožňuje s přihlédnutím ke stupni postižení též přiměřené pracovní uplatnění“. „Dětem a mládeži s těžkým tělesným postižením… se v ústavech sociální péče pro mládež… poskytuje… vzdělání a příprava pro povolání“. „Dětem a mládeži s těžkým mentálním postižením se poskytuje v ústavech sociální péče… výchova zaměřená též k pracovní činnosti…“

2.2

Sociální služby a péče

2.2.1 Cíle sociálních služeb Cílem sociálních služeb je podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu •

rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život

•

snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

- 22 -

terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis. (MPSV, 2005) Existuje sedm vůdčích principů, které tvoří základ všech sociálních služeb: (MPSV, 2005, s. 6) 1) Nezávislost a autonomie pro uživatele služeb – nikoli závislost 2) Začlenění a integrace – nikoli sociální vyloučení 3) Respektování potřeb – služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti, neexistuje model, který vyhovuje všem 4) Partnerství – pracovat společně, ne odděleně 5) Kvalita – záruka kvality poskytuje ochranu zranitelným lidem 6) Rovnost bez diskriminace 7) Standardy národní, rozhodování v místě

2.2.2 Poskytovatelé sociálních služeb Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče. (MPSV, 2005)

2.2.3 Ústavní sociální péče Přes pokrok medicíny, rehabilitačních metod a stále více se prosazující snahu o maximální možnou integraci občanů se zdravotním postižením do společnosti existuje a nadále bude existovat část těchto osob, která bude potřebovat dlouhodobě ústavní zaopatření. Zřizovateli ústavu náleží rozhodnout o podmínkách a podrobnostech poskytování služby ústavní sociální péče podle místních podmínek. Ústav si stanoví pravidla života ústavu vnitřními předpisy. Vnitřní předpisy ústavu stanoví pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany

- 23 -

klientů při respektování jejich práv. Právní úprava nevylučuje možnost řešit některé podmínky pobytu v ústavu občanskoprávní smlouvou s klientem. •

Ústavy pro mentálně postiženou mládež:(Rážová, E., Králová, J., 1998, s. 37, 40)

(1) Ústavy pro mentálně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věku od tří do 26 let, výjimečně i déle. Přijímají se občané, kteří jsou postiženi též tělesnou nebo smyslovou vadou. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postižené mládeže. (2) Do ústavů pro mentálně postiženou mládež nelze přijímat děti a mládež, jejichž opožděný rozumový vývoj je následkem výchovné zanedbanosti nebo u nichž dochází k akutním projevům psychických poruch ohrožujících okolí. (3) Diagnostické oddělení v ústavech pro mentálně postiženou mládež nebo ústav pro mentálně postiženou mládež vyčleněný pro diagnostické účely se zřizuje pro zabezpečování speciálně pedagogické, psychologické, lékařské a sociální diagnostiky. Do těchto oddělení nebo ústavů se přijímají zejména postižené děti a mládež před umístěním do ústavů. •

Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené:

Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro občany ve věku od 26 let postižené mentálním postižením těžšího stupně a pro občany postižené vedle mentálního postižení těžšího stupně též tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Občané postižení mentálním postižením lehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže potřebují nezbytně ústavní péči. V ústavech pro zdravotně postižené děti a mládež se poskytuje zejména bydlení, zaopatření (stravování, úklid a další služby), osobní vybavení, zdravotní péče, rehabilitace a kulturní a rekreační péče /tento rozsah poskytované péče se poskytuje i zdravotně postiženým dospělým občanům/. Dále se těmto svěřencům těchto ústavů poskytuje výchova, vzdělání a příprava na povolání s ohledem na druh ústavu. Pracovní a výchovně-pracovní činnost v ústavech V ústavech pro mládež se svěřenci do doby skončení povinné školní docházky zúčastňují výchovně-pracovní činnosti. Svěřenci pracují zejména při provozu ústavu nebo v pomocném hospodářství. Výchovně-pracovní činnost slouží k získání nebo upevnění dovedností, které jsou součástí běžného života. Její vhodnost a rozsah posuzuje lékař. Za tuto činnost nepřísluší svěřencům peněžní odměna. Svěřenci a obyvatelé ústavů, kteří mají pracovněprávní - 24 -

způsobilost, mohou uzavírat pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce. (Králová, J., Rážová, E., 2001, s. 57) Poradenská činnost pro mentálně postižené: (Švingalová, D., 2003, s. 86-87) •

Střediska rané péče pro mentálně postižené

•

Speciálně pedagogická centra pro mentálně postižené

•

Pedagogicko-psychologické poradny

Systém speciálních škol a zařízení: Předškolní věk (3- 6 - 7 let) •

Mateřská škola

•

Speciální třídy pro mentálně postižené při mateřské škole

•

Speciální mateřská škola

•

Stacionáře

•

Ústavy sociální péče pro mentálně postižené (denní, týdenní pobyt, trvalá péče)

Školní věk (6 - 7 - 15 let, event. 19 let) •

Speciální třídy při základní škole

•

Základní škola praktická (bývalý název- Zvláštní škola)

•

Základní škola speciální (bývalý název- Pomocná škola)

•


Adolescence (15 – 17, event. 21 let) •

Odborné učiliště

•

Praktická škola; Praktická profesní příprava; Záuční a zácvikové kurzy

•


Dospělí (nad 21 let) •

Večerní škola

•

Kurzy k doplnění vzdělání

•


•

Chráněné dílny

Některá další zařízení sociální péče: •

Stacionáře denní a týdenní

Stacionáře denní poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Smyslem

- 25 -

služeb denního stacionáře je poskytnout rozvoj komunikačních, pohybových, sebeobslužných a pracovních dovedností. Poskytuje úlevovou službu rodinám, které pečují doma o osobu s postižením. Stacionáře týdenní poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. (MPSV, 2005) •

Chráněné bydlení

Chráněné bydlení je dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového bydlení; osobě se poskytuje podle potřeby podpora osobního asistenta. Služba obsahuje poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti,výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. (MPSV, 2005) •

Podporované bydlení

Funguje pro lidi, kteří již samostatně bydlí (ve vlastním bytě, podnájmu, ubytovně apod.) nebo to teprve plánují a potřebují k tomu podporu. Asistenti poskytují podporu podle aktuální potřeby klienta, schází se s ním u něho doma nebo mimo byt. Asistent je k dispozici při nácviku praktických a sociálních dovedností potřebných pro samostatné bydlení a vedení domácnosti. •

Tréninkové bydlení- Dům na půl cesty

Délka pobytu je limitována. Skupinový dům funguje pro lidi, kteří chtějí bydlet samostatně, nezávisle na rodině nebo léčebně, avšak zatím ještě v chráněných podmínkách. Klienti se s různě velkou pomocí asistenta učí zacházet s penězi, nakupují, vaří, udržují pořádek, perou, organizují svůj volný čas.

- 26 -

2.2.4 Standardy kvality sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována nezbytná úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personální, procedurální a provozní. Standardy se týkají všech sociálních služeb, a proto jsou formulovány obecně. Standardy i kritéria jsou pro lepší orientaci číslovány. Standardy mají pořadová čísla od 1 do 17. Standardy jsou rozděleny do tří základních částí. (Baxová, P., Bílková, M. a kolektiv, 2002, s. 6) • Procedurální standardy jsou nejdůležitější. Stanovují, jak má poskytování služby vypadat. Na co je potřeba si dát pozor při jednání se zájemcem o služby, jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka. Velká část textu je věnována ochraně práv uživatelů služeb a vytváření ochranných mechanismů jako jsou stížnostní postupy, pravidla proti střetu zájmů apod. •

Personální standardy se věnují personálnímu zajištění služeb. Nepovedenou službu

nelze dodatečně vyřadit. Kvalita služby je přímo závislá na pracovnících- na jejich dovednostech a vzdělání, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají. •

Provozní standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Soustřeďují

se na prostory, kde jsou služby poskytovány, na dostupnost, ekonomické zajištění služeb a rozvoj jejich kvality. Výchozím principem při tvorbě standardů kvality byla snaha zajistit, aby sociální služby směřovaly k podpoře setrvání člověka nacházejícího se v nepříznivé osobní situaci v přirozeném prostředí a k rozvoji jeho přirozených sociálních vazeb. Ve standardech jsou proto definovány takové požadavky na kvalitu služeb, které budou zárukou vyrovnání příležitostí uživatelů sociálních služeb ve společnosti. Standardy jsou pomůckou pro poskytovatele usilující o poskytování dobrých a účinných sociálních služeb, které respektují a podporují rovný přístup ke vzdělání, práci a k dalšímu občanskému a osobnímu uplatnění a jsou tak základním předpokladem plnohodnotného, důstojného a svobodného života jejich uživatelů. Standardy v sobě obsahují principy důstojnosti, autonomie, nezávislosti a vlastní volby. (MPSV, 2005) Ze 17 standardů kvality sociálních služeb obsahuje standard č. 8- Návaznost na další zdroje (viz. příloha č.1) přínosné informace, které mají spojitost s tématem této bakalářské práce. Obsahem tohoto standardu je např. umožnění a aktivní podpora uživatele k využívání

- 27 -

běžných služeb, které jsou v daném místě veřejné. Podpora uživatele ve využívání vlastních přirozených sítí apod. Inspekce Standardy jsou veřejné dokumenty. Jsou široce dostupné. Mohou být jak uživateli, tak poskytovateli využity jako referenční dokumenty. Lidé budou schopni je využívat tak, aby si vytvořili vlastní úsudek o poskytovaných službách. Je však také nutné mít objektivní hodnocení toho, zda jsou standardy plněny. Toto objektivní hodnocení bude poskytovat inspekce. Všichni poskytovatelé pak budou potřebovat kontrolu jimi poskytovaných služeb v pravidelných intervalech. Poskytovatel bude mít povinnost učinit potřebné kroky k nápravě inspekcí zjištěných nedostatků. Výsledky inspekce budou k dispozici všem, kdo bude mít zájem se s nimi seznámit. Stále bude pro poskytovatele zachována možnost o inspekci požádat. Toto může být velmi užitečné pro rozvoj služeb, např. pokud se objeví nový majitel, nebo pokud poskytovatel rozšíří škálu poskytovaných služeb. (MPSV, 2005, s. 31-32)

2.2.5 Ústavní péče u lidí s mentální retardací Ústavy sociální péče jsou podle vyhlášky č. 182/1998 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, určeny pro občany postižené mentálním postižením těžšího stupně a pro občany postižené vedle mentálního postižení těžšího stupně též tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči. Občané s mentálním postižením lehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže nezbytně potřebují ústavní péči. (Švarcová, 2001, s. 136). Rozdíly mezi ústavy pro mládež a pro dospělé se postupně stírají. Pro mentálně postižené se zřizují ústavy s denním, týdenním a celoročním pobytem. Denní ústavy (stacionáře) pečují o děti , mládež i dospělé v době, kdy jsou jejich rodiče v zaměstnání. V některých případech suplují práci škol a mateřských škol, kam by děti s MR měly být zařazovány. V péči o dospělé tato zařízení suplují činnost chráněných pracovišť, kam by dospělí lidé s mentálním postižením měli docházet. Týdenní zařízení představují určitý kompromis mezi domácí a ústavní péčí a pro rodiny mentálně postižených dětí představují velkou pomoc. Rodina v průběhu týdne může žít normálním životem, rodiče mohou vykonávat svá zaměstnání a dostatečně se věnovat svým nepostiženým dětem, o víkendu se mohou starat o postižené dítě, které tak neztrácí kontakt s domácím prostředím a blízkými lidmi. Děti v týdenních zařízeních zpravidla žijí velmi spokojeným životem, protože se mají na co těšit. V průběhu týdne se těší domů na rodiče a

- 28 -

sourozence a koncem víkendu již zase vzpomínají na své kamarády v zařízení a chystají se za nimi. Umístění dítěte do ÚSP s celoročním pobytem znamená velmi vážné rozhodnutí, které rodičům často přináší výčitky svědomí a traumata z pocitu selhání. Péče o některé děti (i dospělé) s mentálním postižením je však natolik náročná, že někdy není v silách rodičů, zejména matky, na níž zpravidla leží největší část tohoto těžkého úkolu, potřeby postiženého člověka dlouhodobě uspokojovat. Její vyčerpání se pak promítá do výchovy sourozenců postiženého dítěte, do partnerského soužití a často dochází k rozpadu rodiny nebo její izolaci od ostatní společnosti. K této situaci se mohou připojit i problémy ekonomické, problémy bytové a situace rodiny se postupně stává neúnosnou a umístění postiženého člena rodiny v ÚSP bývá jediným možným řešením. Nabídnout rodině pomoc při péči o dítě s mentálním postižením je povinností každé kulturní společnosti. (Švarcová, 2001, s. 137) Světové trendy v péči o jedince s MR usilují o odklon od institucionální péče která je poskytována ve velkých zařízeních a směřují k formám péče zajišťované v zařízeních rodinného typu, v chráněných bytech, ve společných bytech pro několik uživatelů či za pomoci osobních asistentů v integrovaném bydlení v běžné městské zástavbě. Je ovšem nesporné, že ÚSP mají dosud v péči o jedince s MR ničím nezastupitelné poslání, plní úkoly, na jejichž plnění není v současné době připravena žádná jiná instituce ani žádný jiný subjekt. Podle zákona č. 100/1998 Sb. o sociálním zabezpečení se v ÚSP pro mentálně postižené poskytuje zejména bydlení, zaopatření, zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče, v případě potřeby osobní vybavení a umožňuje se s přihlédnutím ke stupni postižení též přiměřené pracovní uplatnění. (Švarcová, 2001, s. 138) Požadavek normalizace v ÚSP znamená, že i jedinci s postižením mohou žít poměrně normálním životem (podobně jako jejich spoluobčané bez postižení). Mají možnost chodit do školy, později (v dospělém věku) do zaměstnání, mohou se věnovat svým koníčkům, zájmům, mohou mít svůj majetek a věci, které jim zpříjemňují život, mít své přátele a blízké lidi. Požadavek integrace v ÚSP znamená, umožnění jedincům s postižením žít uvnitř lidské společnosti, nikoli na jejím okraji, mít možnost zapojit se podle svých schopností do různých typů sociálních aktivit. Velkým přínosem pro jedince s MR je i existence různých denních stacionářů, denních a týdenních pobytových zařízení, které poskytují svým klientům mnohem větší kontakt s okolním světem než ústavy celoroční. S oběma těmito trendy těsně souvisí a podmiňuje je humanizace, a to nejen humanizace péče o postižené, ale humanizace celé společnosti, která ve svých postižených spoluobčanech uvidí a bude respektovat rovnoprávné členy vyžadující ve srovnání s ostatními více - 29 -

pozornosti a péče a jež jim pomůže do určité míry kompenzovat jejich odlišnost. Humanizace společnosti se projevuje nejen ve verbálně vyjadřovaných postojích k lidem s postižením , ale zejména v jednání a zacházení s nimi a ve vytváření podmínek pro jejich život. I lidé s mentálním postižením by měli mít možnost rozvíjet své lidské kvality, uplatnit všechny své lidské schopnosti a navazovat lidské vztahy. Ti, kdo jsou nepostižení, schopní a zdraví, by měli něco ze svých potencialit umět věnovat těm, k nimž byl osud méně laskavý. (Švarcová, 2001, s. 140) Jedinci s MR mají mít možnost rozvíjet své lidské kvality, uplatnit své lidské schopnosti a navazovat lidské vztahy.

2.2.6 Opatrovnictví Úlohou zákonného zástupce- opatrovníka je činit za zastoupeného ty právní úkony, k nimž zastoupený není podle rozhodnutí soudu způsobilý (§ 26 občanského zákoníku). Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. Opatrovníkem soud ustanovuje přednostně nejbližší příbuzné. Nemůže- l i být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho zařízení (§ 27 občanského zákoníku) . Opatrovnictví neznamená právo rozhodovat o jeho osobních záležitostech. Zastupovat jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Dojde-l i ke střetu zájmů opatrovníka se zájmy zastoupeného ustanoví soud zvláštního zástupce.

2.3 Význam ergoterapie Ergoterapie je léčebná metoda, která se používá v rehabilitaci duševně, smyslově nebo tělesně postižených osob, kterou vede ergoterapeut(ka) na doporučení lékaře. Jedná se o využití práce nebo různých jiných, např. výtvarných činností přiměřeným způsobem vzhledem ke stavu klienta. Ergoterapie tedy znamená léčba prací. Ergoterapeutický program se vypracovává pro každého klienta individuálně. Ergoterapie má povzbudivý účinek na udržení nebo znovuzískání ztracených sil a sebedůvěry, odpoutává pozornost od onemocnění. Pomáhá nalézt způsoby, jak obejít trvalé nebo dlouhodobé postižení zdraví, jak nahradit či kompenzovat porušené struktury nebo funkce orgánů, snížení aktivity člověka s postižením anebo jak snížit omezení účasti na sociálním životě.

- 30 -

Rozdělení ergoterapie podle cílů: 1. Ergoterapie kondiční (zaměstnáváním) Usiluje především o psychickou rovnováhu klienta. Využívá her, činností a prací: - k odpoutání klientovi pozornosti od jeho choroby, změny stavu nebo nepříznivého vlivu onemocnění, - k užitečnému vyplnění volného času během léčení či rekonvalescence, - k zabránění vzniku pesimistických myšlenek o jeho osudu, - k poznání nových pohybových, pracovních a jiných možností, které mu zůstali a jejich správného využití. 2. Ergoterapie cílená Je zaměřená na dosažení optimální fyzické a psychické funkce (vždy jde o úpravu funkce), vykonávaná práce má obsahovat pohyby, které jsou přesné, cílené a dávkované. a) forma všeobecná (kondiční)- prostřednictvím vybraných činností se udržuje (zlepšuje) funkce zdravé nepostižené části a posiluje se celková zdatnost b) forma speciální- aplikace činností, které zlepšují a upravují postiženou funkci 3. Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti a samostatnosti Je zaměřená na zvládání běžných činností každodenního života (activites of daily livingADL). 4. Ergoterapie zaměřená na pracovní začlenění Pomocí ergodiagnostiky sleduje pracovní začlenění klienta, ergodiagnostické pracoviště odhalí zájmy a možnosti klienta, rozvíjejí je, hodnotí a připravují na začlenění.

2.3.1 Ergoterapie v ústavech sociální péče pro děti a dospělé Cíle: ergoterapeut se ve spolupráci s ostatními odborníky u klienta snaží dosáhnout základní sebeobsluhy. Doporučuje vhodnou asistenci, která odpovídá jeho funkčním schopnostem, podporuje jeho zájmy, sociální interakce, povědomí o sobě i okolním světě, zapojuje ho do společenského života, praktického života a podle možností i do pracovního procesu a chráněného bydlení.(Chlumecká, J., Dudáková, Z., 2001, s. 9) Pracovní oblast: po vstupním hodnocení zjistit schopnosti a omezení, silné a slabé stránky klienta, zájmy a na základě těchto informací stanovit terapeutický plán, vždy ve spolupráci s ostatními členy týmu zlepšit výkon v oblastech personálních a instrumentálních ADL - 31 -

zapojení do práce ve skupině, podpoření vzájemných vztahů, komunikace, pomoc ve vytváření postojů a hodnot zapojit do chodu ústavu, podporovat činnosti vztahující se k domácím pracem, vedení domácnosti a praktickým činnostem celková aktivizace podpora zájmové činnosti pracovní činnosti v ergoterapeutických dílnách vzdělávání formou praktických činností ve spolupráci se speciálními pedagogy prohlubování zájmu o sebe a okolí zapojením do společenského života v ústavu i společnosti (Chlumecká, J., Dudáková, Z., 2001, s. 9)

2.3.2 Ergoterapie u osob s mentální retardací Ergoterapie u jedinců s lehkou mentální retardací: IQ se pohybuje přibližně mezi 50-69, což u dospělých osob odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let. Ve většině případů dojde k začlenění do společnosti s mírnými obtížemi, ale ergoterapie v lepších případech není nutná, spíše rehabilitace zaměřená na zmenšení handicapu, nácvik sociálního chování a samostatného života. Uzavření sňatku není vyloučeno. Důležitá je ergodiagnostika zaměřená na pracovní činnosti, které bude vykonávat. V mnoha případech jsou osoby s MR pohybově zdatné, mají dobrou sílu a obratnost, kterou lze zlepšovat cvičením a ergoterapií.(Pfeiffer, J., 2001, s. 43) Proti ostatním postiženým je u MR mimo jiné důležitou vlastností osobnosti zodpovědnost a samostatnost v práci, tj. zajišťování jak pracovních úkolů, tak i dodržování společenských požadavků při kontaktu s ostatními pracovníky na pracovišti. U většiny ostatních typů postižení není nutné přihlížet k těmto faktorům, neboť mohou samostatně pracovat bez pedagogického dohledu a normálně komunikovat s ostatními. V praxi se vyskytují dva typy MR- hlavně u lehčích forem- a to: 1. typ, který si obtížně vytváří pracovní motivaci. 2. typ vytvářející si naopak dobrou pracovní motivaci. U prvního typu i při vhodném výchovném vedení a poměrně dobrých vnějších vlivech se obtížně vytváří motivace k práci, přičemž je třeba stálého dohledu a kontroly. Chybí vytrvalost a samostatnost. Druhý typ bývá pracovitý a vydrží poměrně delší dobu pracovat, což je podmíněno vnějšími podmínkami. (Langer, S., 1995, s. 72- 73) Ergoterapie u jedinců se středně těžkou mentální retardací: IQ dosahuje hodnot 35-49, což u dospělých osob odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let. Ergoterapie je hlavním léčebným programem, zaměřená na nácvik denních činností, kde lze

- 32 -

dosáhnout úplné soběstačnosti. Dále cvičíme sociální chování (rehabilitace orientovaná na handicap) a i zde lze dosáhnout v mnoha případech jednoduchého zaměstnání v chráněných podmínkách a život mimo ústav s občasnou návštěvou odborného pracovníka. (Pfeiffer, J., 2001, s. 43)

2.3.3 Ergoterapie před pracovním začleněním Předpracovní rehabilitace, někdy též označována jako ergodiagnostika. Snahou moderní společnosti je to, aby každý občan v produktivním věku měl přístup k placené pracovní činnosti. Práce není pouze zdrojem příjmů a společenské produktivity, ale přináší člověku pocit užitečnosti a lidské důstojnosti. V případě, kdy je klient schopen jenom zaměstnávání podle zbytkových pracovních schopností, ekonomický efekt práce je malý a plný invalidní důchod je nutný (Pfeiffer, J., 2001, s. 48): Pouhé poskytnutí invalidního důchodu je existenční zajištění, ale většinou nestačí k dosažení optimální integrace při těžším nebo těžkém zdravotním postižení. Pokud to lze, je velmi důležité začlenit postiženého do užitečné činnosti, byť i s malým finančním efektem. Pracovní činnost byla u nás dříve organizována nejvíce v ÚSP. V současné době přejímají větší iniciativu sdružení a asociace, které mají ve své náplni integraci zdravotně postižených osob.

2.3.4 Testování osob s mentální retardací pro účely ergoterapie • Barthelův test základních všedních činností (ADL) (viz. příloha č.2) -

Metodika k hodnocení úrovně sebepéče a soběstačnosti pacientů či klientů ošetřovatelské péče.

• Test instrumentálních všedních činností (IADL) (viz. příloha č.3) -

Metodika k hodnocení úrovně sebepéče a soběstačnosti pacientů či klientů ošetřovatelské péče.

• Experimentální hodnotící škála osobnostního a sociálního profilu pro diagnostiku mentální retardace (viz. příloha č.4) -

Tato hodnotící škála shrnuje různé aspekty osobnosti včetně přizpůsobivosti klienta ústavním podmínkám. Umožňuje registraci a kvantifikaci těch povahových rysů, které nejlépe vystihují klienta. Hodnocení se provádí po delším pozorování svěřence vychovatelem (vychovateli nezávisle na sobě). Pro hodnocení jsou uvedena určitá kritéria v pětibodové škále pro každou oblast. I. úroveň představuje sociálně žádoucí chování a V.

- 33 -

úroveň znamená chování, které nejvíce zatěžuje sociální adaptaci a výchovu. Dosažené hodnoty (1 až 5) spojíme a získáme tak vyšrafováním graf osobnostního profilu a socializace diagnostikovaného klienta. Z něho vyplynou i požadavky na zaměření další výchovné práce a stanovení konkrétních úkolů.

• Hodnocení motorických funkcí v závislosti na mentální retardaci u dětí (viz. příloha č.5) -

Hodnocení motorických funkcí u dětí s mentální retardací, toto vyšetření hodnotí např. úroveň lokomoce, osobní hygieny, komunikace, úchopů, pracovních činností apod. Hodnocení jednotlivých funkcí se provádí pomocí bodů (0-5 bodů, 0 bodů- není žádné omezení, 5 bodů- plná závislost). K některým položkám v tomto hodnocení je zapotřebí slovního vyjádření vyšetřujícího.

• Nestandardizované ergoterapeutické hodnocení sestavené a používané v ÚSP Boleticích n/L.(viz. příloha č.6) -

Komplexní hodnocení klienta z ÚSP, toto hodnocení se zaměřuje na oblasti jako je např. lokomoce, úchopy, kognitivní funkce, osobnost klienta, pracovní činnosti klienta apod. Dále se v hodnocení navrhuje krátkodobý a dlouhodobý ergoterapeutický plán.

• Test kognitivních funkcí- Mini mental state (MMS) (viz. příloha č.7) -

Test pro rychlé orientační vyšetření kognitivního stavu. MMS prověří orientaci, paměť, pozornost, schopnost reagovat a schopnost psát.

2.4 Podporované zaměstnávání 2.4.1 Definice podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnávání (dále již jen PZ) je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm.(Vitáková, P., 2005, s. 16)

2.4.2 Znaky podporovaného zaměstnávání Cíl Hlavním cílem PZ je umožnit lidem z cílové skupiny získat a zachovat si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce.

- 34 -

Současně je cílem zvýšit míru samostatnosti uživatelů služeb, tedy jejich dovednosti potřebné k získání a zachování si práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji. Zaměstnání je na otevřeném trhu práce. To znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc práce má stabilní charakter pracovní místo odpovídá zájmům, schopnostem, nadání i osobním

možnostem

uživatele služeb a současně umožňuje jeho profesní rozvoj uživatel PZ má obdobné podmínky (prostředí, vybavení, mzdu) jako ostatní pracovníci jde o smysluplnou a hodnotnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec mají z odvedené práce užitek uživatel PZ má na pracovišti příležitost i k sociálnímu uplatnění Poskytovaná podpora je individuální, zaměřená na potřeby konkrétního člověka a zaměstnavatele podpora PZ sleduje nejen získání vhodného pracovního uplatnění, ale i jeho uchování podstatou podpory v PZ je osobní pomoc pracovníka poskytovatele PZ. Za běžný prvek podpory je považována podpora poskytovaná přímo na pracovišti součástí podpory je také vyhledávání poskytovatelů přirozené podpory na pracovišti i mimo něj (tzn. lidí mimo službu PZ) poskytovatel PZ zajišťuje související služby, které mohou ovlivnit získání či zachování vhodného zaměstnání podpora je poskytována tak, aby byla pro konkrétního uživatele co nejpřirozenější, aby zbytečně nečinila uživatele nápadným podpora vede uživatele služby k aktivní účasti při hledání práce, dojednávání pracovních podmínek, stanovení míry podpory, k rozhodování o vlastním pracovním uplatnění podpora je poskytována také zaměstnavateli uživatele Časové omezení Časové omezení je z důvodu, aby služba byla poskytována i využívána efektivně. Období 24 měsíců odpovídá době trvání tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V odůvodněných případech, tedy tam, kde to vyžaduje charakter nebo míra znevýhodnění

- 35 -

uživatele či situace na pracovišti, může být služba poskytována i déle, lze ji také využít opakovaně.

2.4.3 Pojetí zdravotního postižení v právním kontextu Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. Stanoví právo na zaměstnání : „Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu…, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem. “ (§ 10). „Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, …“ (§11). Ve své podstatě je tento zákon zaměřen na vztah státu a zaměstnavatele. Vzhledem k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením: definuje fyzické osoby se zdravotním postižením, jimž se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce, upravuje povinnosti zaměstnavatele při vytváření pracovních příležitostí pro tyto osoby, formuluje sankce vůči zaměstnavatelům při nedodržování podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vymezuje pravidla alternativních způsobů naplňování podmínek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vytyčuje kritéria, za kterých je jedinec zařazován do skupiny občanů se zdravotním znevýhodněním, stanovuje závazky státu vůči zaměstnavateli, pokud takové pracovní příležitosti vytváří a pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností umožňuje.(Krejčířová, O. a kolektiv., 2005, s. 7-8) Invalidita Podmínky pro zařazení jedince mezi plně či částečně invalidní osoby jsou podrobně definovány v §39 a 44§ zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. Plně invalidní občan V §39 odstavec 1 je uvedeno, že občan je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela

- 36 -

mimořádných podmínek. Částečně invalidní občan Občan je částečně invalidní, jestliže se mu pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: a) snížila jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%,nebo b) značně ztížily obecné životní podmínky. Osoba zdravotně znevýhodněná Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V zákoně o zaměstnanosti je pro osoby plně invalidní používán také pojem osoby s těžším zdravotním postižením. Kromě plně a částečně invalidních patří dle tohoto zákona mezi osoby se zdravotním postižením osoby zdravotně znevýhodněné, pro něž se dříve používalo označení jedinci se změněnou pracovní schopností. (Krejčířová, O. a kolektiv., 2005, s. 8-9) Omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům Soud omezí způsobilost k právním úkonům, jestliže osoba trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, a jestliže v důsledku této duševní poruchy je osoba schopná činit jen některé právní úkony. Soud v rozsudku určí rozsah omezení. Omezení je často soudem vymezeno tak, že osoba je schopná nakládat s majetkem jen do určité výše, může být stanoven např. denní nebo měsíční limit. Pokud to není nutné, soud neomezuje způsobilost k jiným právům, zejména ne k právům osobnostním a ústavním. Jestliže fyzická osoba trpí duševní poruchou, v jejímž důsledku není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zcela zbaví.

2.4.4 Cílová skupina uživatelů služeb podporovaného zaměstnávání Cílová skupina uživatelů PZ zahrnuje nejen nezaměstnané se zdravotním postižením, kteří tvoří největší část uživatelů, ale také osoby se závislostí na návykových látkách, bez domova, ty, kteří se vracejí z výkonu trestu odnětí svobody a další. Většina uživatelů PZ (69,1%) jsou lidé se zdravotním postižením (dříve se změněnou pracovní schopností). Plný invalidní důchod podle písmene B (§39/ods. 1b zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění) má 23,6%, částečný invalidní důchod má 34,5% uživatelů. PZ je poskytováno také lidem s plným invalidním důchodem podle písmene A

- 37 -

(§39/ods. 1a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění) (11,5%) a dalším lidem, kteří nemají zdravotní postižení (13,9%). Zastoupení skupin nezaměstnaných, kteří využívají PZ a jsou znevýhodněni z jiných příčin než je zdravotní postižení, se postupně rozšiřuje.(Vitáková, P., 2005, s. 14)

2.4.5 Poskytovatelé služeb podporovaného zaměstnávání V České republice je služba PZ poskytována zatím výhradně nevládními organizacemi. První agentura vznikla v Praze roku 1995 na základě finančních prostředků ze zdrojů Americké vládní agentury pro mezinárodní rozvoj. Od roku 2000 dochází k rozšíření této služby do dalších regionů, převážně na základě dvou nadregionálních projektů financovaných z prostředků EU a státního rozpočtu (PALMIF č. CZ 9902-02-A/1/P1 a EQUAL CZ-5, realizátor o.s. Rytmus). V současné době je PZ zastoupeno téměř ve všech krajích (podle posledních údajů ve 13 ze 14 krajů České republiky), největší zastoupení má hlavní město Praha. K 31.12.2004 bylo v České republice celkem 32 poskytovatelů PZ. Více než polovina z nich vznikla v posledních cca. 12 měsících. (Vitáková, P., 2005, s. 14)

2.4.6 Pracovní tým agentury podporovaného zaměstnávání Koordinátor agentury: Tento vedoucí je zodpovědný za fungování agentury, vytváří její koncepci, sleduje dodržování hlavních myšlenek práce a může v agentuře zajišťovat metodické vedení, kontrolní supervizi. Pracovní konzultant: Měla by to být osoba schopná komunikovat s klientem, zaměstnavateli, úřady a jinými organizacemi. Vzdělána by měla být v oboru blízkém problematice PZ (sociální práce, speciální pedagogiky, psychologie či rehabilitace). Pracovní asistent: Agentura může mít v ideálním případě tolik asistentů, kolik jich právě potřebuje pro své klienty. Ostatní zaměstnanci: Obvykle se jedná o ekonoma, účetní a někdy i koordinátora asistentů.

2.4.7 Česká unie pro podporované zaměstnávání V roce 2000 byla v ČR za účelem podpory rozvoje PZ založena Česká unie pro podporované zaměstnávání. Jejím posláním je formulovat, šířit a podporovat myšlenku PZ v ČR. Kvalita podporovaného zaměstnávání: standardy kvality podporovaného zaměstnávání slouží k posuzování služeb v procesu inspekce. Inspekce provádí akreditovaná organizace

- 38 -

Sdružení pro cenu ČR za jakost. Těm poskytovatelům, kteří splní podmínky, propůjčuje Česká unie pro podporované zaměstnávání právo užívat Značku kvality Podporované zaměstnávání.

2.4.8 Job club Job club je nedílnou součástí procesu PZ. Job club je skupinová práce s lidmi, kteří se zajímají o získání zaměstnání, běžně se job club koná jedenkrát měsíčně. Náplní job clubu může být rozvoj a procvičování dovedností potřebných pro získání práce a pracovat na identifikaci zájmů a možností. Často se používá nácvik dovedností v modelových situacích (psaní životopisu, práce s inzeráty v tisku, orientace ve formulářích apod.). Na skupinových setkání se často využívá techniky hraní rolí (uchazeče, zaměstnavatele atd.)

2.4.9 Individuální konzultace Individuální konzultace probíhají v průběhu celého procesu PZ, je možné je poskytovat i po ukončení asistence na pracovišti jako jednu ze součástí dlouhodobé spolupráce s klientem v jeho pracovní kariéře. Počáteční fáze představují identifikaci zájmů, možností a potřeb. Individuální konzultace jsou přínosem při vyhledávání konkrétního zaměstnání a přípravě prvních kontaktů se zaměstnavatelem. Individuální schůzky konzultanta s uživatelem pokračují i po jeho nástupu na pracoviště a složí k tomu, aby konzultant věděl co nejvíce o tom, jak práce probíhá a jak se v ní uživatel cítí. Je-li součástí podpory pracovní asistence, kterou zajišťuje pracovní asistent, přichází na schůzky zpravidla i asistent.

2.4.10 Tranzitní program Tranzitní program lze chápat jako podporu a pomoc jakémukoliv člověku při přechodu z jednoho životního období do dalšího. Tato podpora se může uskutečňovat v přechodu ze školy do dalšího života a zaměřit se na získání soběstačnosti v běžných denních činnostech, ve volném čase, bydlení a na celkový rozvoj samostatnosti. V souvislosti s PZ jde především o přechod člověka, u něhož lze předpokládat znevýhodnění na pracovním trhu, ze školy do zaměstnání. Další fází pro ně tedy může být PZ.

2.4.11 Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je v zákoně o zaměstnanosti definována jako souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, která zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou

- 39 -

výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření

vhodných

podmínek

pro

výkon

zaměstnání

nebo

jiné

výdělečné

činnosti.(Krejčířová, O. a kolektiv., 2005, s. 42) Pracovní rehabilitace slouží jako příprava na práci. Klient má možnost seznámit se s podmínkami v pracovním prostředí chráněných dílen, získává dovednosti pro budoucí zaměstnání (dopravování na pracoviště, dodržování pracovní doby, spolupráce a komunikace s kolegy, odpovědnost za svou práci). Pracovní rehabilitace je součástí procesu, na jehož začátku stojí klient trpící sociální exkluzí způsobenou handicapem.Pracovní rehabilitace je prostředek, jak klienta motivovat k práci a naučit ho základním pracovním dovednostem, schopnostem a návykům, které umožní uplatnit se na trhu práce, v rámci PZ, jež je přirozeným navázáním na službu pracovní rehabilitace.

- 40 -

3

Praktická část

3.1 Cíl praktické části Cílem praktické části je vytvořit projekt spolupráce ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou pro podporované zaměstnávání. Pro dosažení tohoto cíle je praktická část rozdělena do tří stěžejních kapitol. První kapitola obsahuje celorepublikový průzkum služeb a vzájemné spolupráce institucí, kterými jsou ústavy sociální péče pro jedince s mentálním postižením a agentury podporovaného zaměstnávání. Výsledky tohoto dotazníkového průzkumu by měly přinést informace o kvantitě a kvalitě vzájemné spolupráce těchto dvou typů institucí v ČR a o kvalitě přípravy klientů ÚSP na pracovní uplatnění. (viz. kapitola 3.2) Druhá kapitola je zaměřena přímo na spolupráci konkrétních dvou institucí- Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích n/L. s děčínskou Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den. Po stručné charakteristice těchto dvou institucí následuje popis vzájemné spolupráce a přípravy klientů ÚSP na spolupráci s APZ. (viz. kapitola 3.3) Cílem této kapitoly je, pomocí kazuistiky ,,dokreslit“ problematiku přípravy klientů ÚSP na pracovní uplatnění a vlastní spolupráci ÚSP s APZ. Třetí kapitola obsahuje již vlastní projekt spolupráce ÚSP s APZ. Cílem projektu je navržení metodiky pro přípravu klientů ÚSP na spolupráci s APZ a pro vlastní spolupráci ÚSP s APZ. (viz.kapitola 3.4)

- 41 -

3.2

Průzkum služeb a spolupráce ústavů sociální péče pro jedince s mentálním postižením a agentur podporovaného zaměstnávání

3.2.1 Průzkum nabídky služeb a spolupráce agentur podporovaného zaměstnávání s ústavy sociální péče pro jedince s mentálním postižením v České republice Popis výběrového vzorku: Osloveny byly APZ jejichž klientelou jsou i osoby s mentálním postižením uvedené na webových stránkách České asociace podporovaného zaměstnávání (www.unie-pz.cz)- k datu 30.6. 2005. Průběh průzkumu: Dotazník byl do APZ odeslán e-mailem a byl vyplněn zaměstnanci APZ. Celkový počet APZ uvedených na internetových stránkách české asociace podporovaného zaměstnávání (www.unie-pz.cz) k datu 30.6. 2005: → 31 agentur podporovaného zaměstnávání ve 13 krajích ČR Počet APZ jejichž klientelou jsou i osoby s mentálním postižením: 18 APZ Celkem osloveno: 18 APZ Celkem odpovědělo: 13 APZ Lokalizace a názvy agentur: Hlavní město Praha 1. Rytmus (Praha 2) 2. Společnost Duha (Praha 9) 3. Máme otevřeno (Praha 2) Ústecký kraj 4. Rytmus (Litvínov) 5. Agentura Pondělí (Šluknov) 6. Agentura Osmý den (Děčín) Liberecký kraj 7. Rytmus (Liberec)

- 42 -

Plzeňský kraj 8. Sdružení Ledovec (Plzeň) Jihočeský kraj 9. Koník (České Budějovice) 10. Mesada (Jindřichův Hradec) 11. Mesada (Písek) 12. Mesada (Vimperk) Olomoucký kraj 13. Spolu (Olomouc) Celkový počet agentur spolupracujících s klienty z ÚSP pro mentálně postižené: 4 (další 2 APZ jsou ve fázi dojednávání spolupráce s ÚSP) Lokalizace a názvy agentur: Olomoucký kraj (Spolu Olomouc), Liberecký kraj (Rytmus Liberec), Ústecký kraj (Agentura Pondělí, Agentura Osmý den) → Tyto 4 APZ spolupracují celkem s 12 ÚSP; Doba trvání průzkumu: Rozeslání dotazníků do APZ- červenec 2005 (31.7. 2005) Poslední odpověď od APZ- říjen 2005 (14.10. 2005) Přístup respondentů k průzkumu: Zaměstnanci APZ v naprosté většině ochotně a brzy vyplnili a odeslali zaslaný dotazník. Použité metody: Dotazník použitý pro Průzkum služeb agentur podporovaného zaměstnávání (viz. příloha č.8) Cíl dotazníku: 1) Zjistit pomocí dotazníků v jakém roce zahájily konkrétní APZ v ČR svou činnost. 2) Zjistit pomocí dotazníků kolik klientů konkrétní APZ evidují v současné době (k datu 31.7. 2005) 3) Zjistit pomocí dotazníků od APZ jaký handicap převažuje u jejich klientů. 4) Zjistit pomocí dotazníků od APZ jaké další handicapy mají jejich klienti. 5) Zjistit pomocí dotazníků od APZ s jakým počtem ÚSP pro jedince s mentální retardací spolupracují. 6) Zjistit pomocí dotazníků od APZ s kolika klienty žijících v ÚSP pro mentálně postižené v současné době spolupracují. (k datu 31.7. 2005) - 43 -

7) Zjistit pomocí dotazníků od APZ zda-li proběhla na počátku jejich spolupráce s ÚSP pro jedince s mentálním postižením informativní seznamovací schůzka na které byla prezentována nabídka služeb APZ i ÚSP. 8) Zjistit pomocí dotazníků kolik APZ s klientelou osob z ÚSP pro mentálně postižené využívá informací o klientovi vypracovaných v ÚSP (např. testování a hodnocení ergoterapeutů, vychovatelů aj.). 9) Zjistit pomocí dotazníků jaké povahové či tělesné zvláštnosti osob s mentální retardací považuje personál APZ za nejvíce komplikující v nalezení a udržení si pracovního místa. 10) Zjistit pomocí dotazníků od APZ s kterými konkrétními ÚSP pro mentálně postižené spolupracují. Typ dotazníku: Nestandardizovaný dotazník (10 položek) Druh dotazníku: Otevřené otázky (typ otevřených otázek byl zvolen z důvodu možnosti širších odpovědí, jedná se například o otázky: zjišťování charakteru nabízených služeb APZ, zjišťování počtu a charakteristiky klientů APZ, aj.) Návratnost dotazníků: Zaslání dotazníků do 18 APZ (e-mailem) proběhlo dne 31.7. 2005, poslední vyplněný dotazník od 13 APZ (e-mailem) byl zaslaný dne 14.10. 2005. Z 18 APZ odpovědělo 13 APZ, neodpovědělo 5 APZ. Získaná data a jejich interpretace: 1) Cílová skupina osob se kterou APZ v ČR spolupracují (viz. graf č.1) - Zjišťováno na internetových stránkách jednotlivých APZ Popis: Charakter cílové skupiny se kterou APZ v ČR spolupracují byl zjišťován u 31 APZ, které jsou uvedené na internetových stránkách české asociace podporovaného zaměstnávání (www.unie-pz.cz) k datu 30.6. 2005. Na základě informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých APZ bylo zjištěno že z celkového počtu 31 APZ v ČR- 13 APZ (42%) se zaměřuje pouze na klientelu ve které nejsou osoby s mentálním postižením (jedná se o klientelu např. s tělesným, smyslovým, psychickým handicapem apod.). 18 APZ (58%) se zaměřuje i na klientelu osob s mentálním postižením.

- 44 -

Graf č.1: Struktura APZ v ČR - rozdělení osob podle handicapů

APZ s klientelou osob s mentálním postiženímí

42% APZ

58% APZ

APZ s klientelou osob s jinými handicapy

2) Rok zahájení činnosti APZ (viz. tab. č.1) - Zjišťováno otázkou č. 1 dotazníku Znění otázky: V jakém roce zahájila Vaše Agentura svou činnost? Popis: V tabulce 1 je přehled vzniku APZ v ČR jejichž klientelou jsou i osoby s mentálním postižením. Osloveno bylo 18 APZ, odpovědělo pouze 13 APZ. Největší počet APZ s klientelou osob s mentálním postižením zahájilo svou činnost v roce 2001 a v roce 2003, 2004. Výsledný přehled počátku vzniku APZ které se zaměřují i na klientelu osob s mentálním postižením přináší určitou představu o době působnosti APZ, která může být ukazatelem jejich odborných zkušeností. Nejvíce těchto APZ vzniklo až po roce 2000. Tab. č.1: Přehled zahájení činnosti agentur podporovaného zaměstnávání

Rok zahájení činnosti

Názvy APZ

1995

1999

2001

2002

2003

2004

Rytmus (Praha)

Koník (České Budějovice)

Duha (Praha)

Máme Otevřeno (Praha)

Mesada (Písek)

Sdružení Ledovec (Plzeň)

Mesada (Vimperk)

Rytmus (Liberec)

Agentura Osmý den (Děčín)

Mesada (Jindřichův Hradec)

Spolu (Olomouc) Agentura Pondělí (Šluknov) Rytmus (Liberec)

- 45 -

3) Počet ÚSP pro jedince s mentální retardací spolupracujících s APZ (viz. graf č.2) - Zjišťováno otázkou č. 5 dotazníku Znění otázky: S kolika ÚSP pro jedince s mentálním postižením v současné době spolupracujete? Popis: Osloveno bylo všech 18 APZ které své služby zaměřují i na klientelu osob s mentálním postižením. Odpovědělo pouze 13 APZ. Z odpovědí vyplývá, že z 13 APZ má 7 APZ (54%) za svou klientelu osoby s mentálním postižením kteří žijí mimo ÚSP, 4 APZ (31%) spolupracují s osobami s mentálním postižením které žijí v ÚSP a 2 APZ (15%) jsou teprve ve fázi dojednávání spolupráce s osobami s mentálním postižením žijící v ÚSP. Výsledky průzkumu ukazují na fakt, že i přes velký počet APZ s klientelou osob s mentálním postižením, je spolupráce agentur pouze minimálně zaměřená na skupinu těchto osob, které žijí v ústavním prostředí. Jedním z důvodů může být snadnější spolupráce a komunikace s klientem, který žije v rodinném prostředí, kdy se veškeré záležitosti ohledně pracovního uplatnění vyřizují pouze s konkrétním klientem a jeho rodinou. Obtížnější spolupráce může být s klientem žijícím v ÚSP, kdy jsou pracovníci APZ nuceni se se všemi záležitostmi obracet na personál ÚSP, který je většinou ve směném provozu a tak může docházet k nepřehlednosti a neinformovanosti všech osob zapojených do spolupráce. Prostřednictvím služeb APZ mohou klienti ústavů získat další podporu při vyhledávání zaměstnání. Ústav sám se již touto činností nemusí zabývat a může se tak plně soustředit na úkoly, které má vykonávat jako zařízení sociálních služeb. Graf č.2: Struktura klienteli APZ v ČR

APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící mimo ÚSP APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP - v jednání

15% APZ

54% APZ 31% APZ

- 46 -

4) Přehled konkrétní spolupráce APZ s ÚSP v ČR (viz. tab. č.2) - Zjišťováno otázkou č. 10 dotazníku Znění otázky: S kterými konkrétními ÚSP pro mentálně postižené spolupracujete? Popis: Na tuto otázku odpověděly všechny 4 APZ které spolupracují s osobami s mentálním postižením které žijí v ÚSP a 2 APZ které teprve spolupráci s ÚSP připravují. Z tabulky č.2 vyplývá, že Agentura Rytmus (Liberec) i Agentura Spolu (Olomouc) spolupracují pouze s jedním ÚSP. Mesada (Písek) je teprve ve fázi dojednávání spolupráce a to s 2 ÚSP, Mesada (Vimperk) dojednává spolupráci s 1 ÚSP. Tab. č.2: Přehled spolupráce APZ s ÚSP v ČR APZ spolupracující s ÚSP

Názvy spolupracujících ÚSP

Agentura Pondělí ÚSP Brtníky

ÚSP Krásná Lípa

ÚSP Horní Poustevna

ÚSP Jiříkov

ÚSP Lobendava

ÚSP Všebořice (Ústí nad Labem) ÚSP Boskovice nad Mohelkou

ÚSP Severní terasa (Ústí nad Labem)

ÚSP Kytlice

ÚSP Česká Kamenice

ÚSP Boletice n/L.

(Šluknov) Agentura Osmý den (Děčín) Rytmus (Liberec) Spolu (Olomouc)

ÚSP Klíč (Olomouc)

APZ vyjednávající spolupráci s ÚSP

Mesada

Názvy ÚSP ÚSP Duha (Praha)

ÚSP Zběšičky

(Písek) Mesada

ÚSP Hrabice

(Vimperk) 5) Počet klientů z ÚSP zapojených do spolupráce s APZ - Zjišťováno otázkou č. 6 dotazníku Znění otázky: S kolika klienty žijících v ÚSP pro mentálně postižené v současné době spolupracujete? Popis: Na tuto otázku odpověděly všechny 4 APZ které spolupracují s osobami s mentálním postižením které žijí v ÚSP a 2 APZ které teprve spolupráci s ÚSP připravují.

- 47 -

Z odpovědí vyplývá následující: Počet klientů z ÚSP zapojených do spolupráce s APZ: Agentura Osmý den (Děčín)- 12 klientů z ÚSP Agentura Pondělí (Šluknov)- 8 klientů z ÚSP Spolu (Olomouc)- 8 klientů z ÚSP Rytmus (Liberec)- 1 klient z ÚSP Mesada (Písek), Mesada (Vimperk)- spolupráce s ÚSP teprve v jednání Výsledný přehled přináší určitou představu o počtu klientů z ÚSP, se kterými agentury spolupracují, ten může být ukazatelem jejich praktických zkušeností, které tyto agentury získaly díky konkrétní spolupráci s těmito osobami. Nespornou výhodou je více zkušeností při spolupráci s určitou skupinou osob, kdy má agentura možnost vyvarovat se kroků, které se v minulosti neosvědčily a naopak, aplikovat takové postupy práce, které se v minulosti osvědčily. 6) Informativní schůzky s prezentací nabídky služeb APZ a ÚSP - Zjišťováno otázkou č. 7 dotazníku Znění otázky: Pokud spolupracujete s nějakým ÚSP - proběhla na počátku Vaší spolupráce s ÚSP seznamovací schůzka na které jste prezentovali zaměstnancům ÚSP charakter svých služeb a naopak? Popis: Na tuto otázku odpověděly všechny 4 APZ, které spolupracují s ÚSP pro jedince s mentálním postižením, tzn. Agentura Pondělí (Šluknov), Agentura Osmý den (Děčín), Agentura Rytmus (Liberec), Agentura Spolu (Olomouc). Z odpovědí vyplynulo, že na počátku spolupráce všechny 4 APZ uspořádaly seznamovací schůzku s ÚSP na které prezentovaly nabídku svých služeb a zároveň byly seznámeny s charakterem a činnostmi konkrétních ÚSP. Výsledky přinášejí informaci o optimálním počátku všech probíhajících spoluprací APZ s ÚSP. Na počátku každé spolupráce by měli konkrétní instituce prezentovat charakter svých služeb, jejich další cíle a především očekávané představy výsledků ze vzájemné spolupráce. 7) Využívání informací o klientovy vypracovaných v ÚSP (viz. graf č.3) - Zjišťováno otázkou č. 8 dotazníku Znění otázky: Využíváte informací o klientovi (pokud žije v ÚSP) vypracovaných v ústavu (např. testování a hodnocení ergoterapeutů, vychovatelů aj.)?

- 48 -

Popis: Na tuto otázku odpověděly všechny 4 APZ které spolupracují s ÚSP pro jedince s mentálním postižením, tzn. Agentura Pondělí (Šluknov), Agentura Osmý den (Děčín), Agentura Rytmus (Liberec), Agentura Spolu (Olomouc). Z odpovědí vyplynulo, že ze 4 APZ→ 3 APZ (75%) využívají informací o klientovi které vypracovali zaměstnanci ÚSP, 1 APZ (25%) tyto informace nevyužívá. (viz. graf č.3). APZ i ÚSP by si měli vzájemně sdělovat výsledky svého vlastního pozorování a testování konkrétního klienta, aby mohl být vytvořen takový postup práce, který by klienta maximálně a všestranně rozvíjel. Graf č.3: Využívání informací z ÚSP - oslovené APZ

25% APZ

APZ využívající informace z ÚSP

APZ nevyužívající informace z ÚSP 75% APZ

8) Povahové či tělesné zvláštnosti osob s mentální retardací komplikující nalezení a udržení si pracovního místa (viz. tab. č.3) - Zjišťováno otázkou č. 9 dotazníku Znění otázky: Jaké povahové či tělesné zvláštnosti u osob s mentální retardací považujete za nejvíce komplikující v nalezení a udržení si pracovního místa? Popis: Tato otázka byla položena všem 18 APZ které své služby zaměřují i na klientelu osob s mentální retardací. Odpovědělo pouze 13 APZ. Některé APZ uvedly např. pouze jednu povahovou či tělesnou zvláštnost osob s mentální retardací, která podle jejich názoru komplikuje nalezení a udržení si pracovního místa a některé APZ napsaly i dlouhý výčet těchto zvláštností. Z tohoto důvodu jsou v tabulce č.3 seřazené tyto povahové a tělesné zvláštnosti od nejčastěji uvedených až po ty nejméně uvedené. Z odpovědí vyplývá, že čtyři APZ (31%) uvedly na prvním místě jako zvláštnost (povahovou/tělesnou) u klientů s mentálním postižením která komplikuje nalezení a udržení si pracovního místa→ Deficity

- 49 -

v komunikaci a srozumitelnosti řeči a dále malou motivaci. Na druhém místě uvedly nesoustředěnost, pomalé pracovní tempo a samotné postižení. Deficity v komunikaci mohou výrazně komplikovat nalezení a udržení pracovního místa. Zaměstnavatel může postrádat při vzájemné komunikaci s klientem jeho plnou zpětnou interakci. Jelikož málokterý zaměstnavatel ovládá alternativní způsoby komunikace, mohou tyto deficity v komunikaci u klienta, odrazovat zaměstnavatele přijmout tuto osobu do pracovního poměru. Zaměstnavatel očekává od svých zaměstnanců maximální pracovní motivaci. Pokud je tato motivace oslabená nebo pokud schází úplně, odráží se tento fakt negativně na výsledku práce a takový pracovník není pro zaměstnavatele přínosem. Tab. č.3: Povahové a tělesné zvláštnosti komplikující nalezení a udržení si pracovního místa Povahové a tělesné zvláštnosti

Četnost

Deficity v komunikaci a srozumitelnosti řeči

4

Malá motivace

4

Nesoustředěnost

2

Pomalé pracovní tempo

2

Samotné postižení

2

Hádavost; obezita (zhoršená mobilita); nezodpovědnost za vlastní život; 1 obtíže při vyhodnocování situace; tvrdohlavost; hlučnost; zanedbávání zevnějšku; zhoršená jemná a hrubá motorika; deficity v soc. chování; náladovost

9) Celkový poměr mezi APZ v ČR s klientelou osob bez mentálního postižení a s mentálním postižením žijící mimo ÚSP a mezi APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP (viz. graf č.4) - Zjišťováno na základě odpovědí na otázku č.3 a č.5 dotazníku a na internetových stránkách jednotlivých APZ Popis: Cílem bylo zjistit a graficky znázornit celkový poměr mezi APZ v ČR s klientelou osob bez mentálního postižení nebo osob s mentálním postižením, kteří ale žijí mimo ÚSP a mezi APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP. Osoby s mentálním postižením žijící v ÚSP jsou cílovou skupinou tohoto projektu (více kap. 3.4). Ze získaných odpovědí v dotazníku a z informací uvedených na internetových stránkách jednotlivých APZ vyplývá, že z 31 APZ v ČR se 25 APZ (80%) zaměřuje na klientelu osob bez mentálního postižení nebo na osoby s mentálním postižením žijící mimo ÚSP. Pouze 4

- 50 -

APZ (13%) se zaměřují na klientelu osob s mentálním postižením žijící v ÚSP, 2 APZ (7%) jsou teprve ve fázi vyjednávání spolupráce s osobami s mentálním postižením, které žijí v ÚSP. Výsledky opětovně prokázaly, že i přes velký počet APZ s klientelou osob s mentálním postižením, je spolupráce agentur pouze minimálně zaměřená na skupinu těchto osob, které žijí v ústavním prostředí. Graf č.4: APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP

Klientela APZ v ČR 13% APZ 7% APZ

APZ s klientelou osob s mentálním postižením žijící v ÚSP- v jednání APZ s klientelou osob bez mentálního postižení a s mentálním postižením žijící mimo ÚSP

80% APZ

Závěr průzkumu nabídky služeb a spolupráce APZ s ÚSP pro jedince s mentálním postižením v ČR Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplynulo: v ČR působí velké množství APZ (31 APZ), nadpoloviční většina z těchto APZ má za klienty i osoby s mentálním postižením (18 APZ), ale pouze velmi malý počet z těchto APZ se zaměřuje na osoby s mentálním postižením z ÚSP (pouze 4 APZ), nejvyšší počet APZ s klientelou osob s mentálním postižením zahájilo svou činnost v roce 2001, s největším počtem ÚSP pro jedince s mentálním postižením spolupracuje Agentura Pondělí (Šluknov) a Agentura Osmý den (Děčín)- každá z těchto agentur spolupracuje celkem s 5 ÚSP. Agentura Osmý den (Děčín) spolupracuje také s největším počtem klientů s mentálním postižením z ÚSP (12 osob), ve všech případech spolupráce APZ s ÚSP proběhla vždy na počátku informativní schůzka s prezentací nabízených služeb, většina z oslovených APZ využívá informace o klientech, které vypracovali zaměstnanci ÚSP,

- 51 -

hlavní překážkou v nalezení a udržení si pracovního místa u osob s mentálním postižením jsou jejich deficity v komunikaci, srozumitelnosti řeči a v malé motivaci.

3.2.2 Průzkum spolupráce ústavů sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturami podporovaného zaměstnávání v České republice Popis výběrového vzorku: Osloveny byly pouze ty ÚSP pro jedince s mentálním postižením, které APZ uvedly že jsou s nimi ve vzájemné spolupráci. Cílovou skupinou jsou tedy ÚSP pro jedince s mentálním postižením, které se zabývají přípravou klientů na pracovní uplatnění mimo ÚSP a na docházku do APZ a ty, které jsou s APZ ve spolupráci. Průběh průzkumu: Dotazník byl do ÚSP pro jedince s mentálním postižením odeslán e-mailem, po předchozím telefonickém kontaktu. Dotazník byl vyplněn zaměstnanci ÚSP- sociálními pracovníky, vedoucími oddělení. Počet ÚSP pro jedince s mentálním postižením spolupracujících s APZ: 11 ÚSP Celkem osloveno: 11 ÚSP pro jedince s mentálním postižením Celkem odpovědělo: 7 ÚSP pro jedince s mentálním postižením Lokalizace a názvy ÚSP pro jedince s mentálním postižením: 1. ÚSP Klíč (Olomouc) 2. ÚSP Brtníky 3. ÚSP Česká Lípa 4. ÚSP Severní Terasa (Ústí nad Labem) 5. ÚSP Všebořice (Ústí nad Labem) 6. ÚSP Kytlice 7. ÚSP Boletice n/L. (Děčín) Doba trvání průzkumu: Rozeslání dotazníků do ÚSP- srpen 2005 (7.8. 2005) Poslední odpověď od ÚSP- leden 2006 (30.1. 2006) Přístup respondentů k průzkumu: Většina oslovených ÚSP vyplnila a odeslala dotazník až za několik měsíců po jeho obdržení a to až po opakované urgenci o jeho vyplnění. Pro zaměstnance oslovených ÚSP nebyl problém - 52 -

odpovědět na otázky které se týkaly např. kapacity ÚSP, počtu spolupracujících klientů s APZ, většinou ale měli problém s jednoznačnou odpovědí na otázky které se týkaly např. konkrétní možnosti zaměstnávání klientů v ÚSP a formy jejich odměny za provedenou práci. Použité metody: Dotazník použitý pro Průzkum přípravy klientů ÚSP pro jedince s mentálním postižením na spolupráci s Agenturou podporovaného zaměstnávání (viz. příloha č.9) Cíl dotazníku: 1)

Zjistit pomocí dotazníku kolik klientů žije (dochází) v konkrétním ÚSP.

2)

Zjistit v jakém roce začala spolupráce konkrétního ÚSP s APZ.

3)

Zjistit kdo první koho kontaktoval (APZ – ÚSP nebo ÚSP- APZ).

4)

Zjistit jaké osoby se zúčastnili první informační schůzky (z ÚSP i z APZ).

5)

Zjistit zda je většina zaměstnanců ÚSP seznámena s pojmem podporovaného zaměstnávání, s jeho významem a problematikou.

6)

Zjistit který ze zaměstnanců ÚSP má na starosti koordinaci spolupráce s APZ

7)

Zjistit počet klientů ÚSP kteří využívají služeb APZ, dále počet klientů ÚSP kteří jsou již díky APZ zaměstnaní a věk všech těchto klientů.

8)

Zjistit zda-li má APZ zájem o informace z dokumentace zpracované v ÚSP (např.výchovné hodnocení, zhodnocení soběstačnosti, samostatnosti, dovedností) konkrétního klienta který využívá služeb APZ.

9)

Zjistit zda ÚSP zapojují klienty do nějakých pracovních činností v rámci ÚSP a zda-li je za tuto činnost nějakým způsobem odměňují.

10) Zjistit zda jsou klienti ÚSP, kteří využívají služeb APZ nebo jsou již zaměstnaní, ještě zapojováni do pracovních činností vykonávaných v rámci ÚSP. 11) Zjistit jakým způsobem nejčastěji komunikuje ÚSP s APZ. 12) Zjistit zda-li se změnilo chování (přístup k povinnostem v) klientů ÚSP využívajících služeb APZ. Typ dotazníku: Nestandardizovaný dotazník (12 položek)

Druh dotazníku: Otevřené otázky (typ otevřených otázek byl zvolen z důvodu možnosti širších odpovědí, jedná se například o otázky: zjišťování počtu klientů ÚSP, popis přípravy klientů na pracovní uplatnění, popis samotné spolupráce s APZ, aj.)

- 53 -

Návratnost dotazníků: Zaslání dotazníků do 11 ÚSP pro jedince s mentálním postižením (e-mailem) proběhlo dne 7.8. 2005, poslední vyplněný dotazník od 7 ÚSP (e-mailem) byl zaslaný dne 30.1. 2005. Z 11 ÚSP odpovědělo 7 ÚSP, neodpovědělo 4 ÚSP. Získaná data a jejich interpretace: 1) Počet klientů v ÚSP pro jedince s mentálním postižením které spolupracují s APZ (viz. graf č.5) - Zjišťováno otázkou č. 1 dotazníku Znění otázky: Kolik klientů žije (dochází) ve Vašem ÚSP k ,,dnešnímu datu“ (7.8. 2005)? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP pro jedince s mentálním postižením které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo že největší počet klientů má ÚSP Krásná Lípa (126 klientů), dále ÚSP Brtníky (67 klientů), ÚSP Klíč (Olomouc) (66 klientů), ÚSP Kytlice (63 klientů), ÚSP Severní terasa (Ústí nad Labem) (36 klientů), ÚSP Všebořice (Ústí nad Labem) (35 klientů) a ÚSP Boletice n/L. (Děčín) (34 klientů). Graf č.5: Počet klientů ÚSP pro jedince s mentálním postižením spolupracujících s APZ

ÚSP Boletice 34 ÚSP Kytlice 63

ÚSP Olomouc 66

ÚSP Všebořice 35 ÚSP-Severní terasa 36

ÚSP Krásná Lípa 126

ÚSP Brtníky 67

2) Počet klientů ÚSP spolupracujících s APZ a fáze jejich spolupráce (viz. graf č.6) - Zjišťováno otázkou č. 7 dotazníku Znění otázky: Kolik klientů Vašeho ÚSP spolupracuje s Agenturou PZ? V jaké jsou fázi této spolupráce (např. zatím pouze individuální konzultace x jsou již zaměstnáni)? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo že v ÚSP Klíč Olomouc z celkového počtu 66 klientů- 10 klientů

- 54 -

(15,1%) spolupracuje s APZ (3 klienti jsou ve fázi vyhledávání pracovního poměru, 7 klientů je již zaměstnáno). V ÚSP Krásná Lípa z celkového počtu 126 klientů- zatím žádný klient (0%) nespolupracuje s APZ, spolupráce je teprve ve fázi vyhledávání vhodných klientů. V ÚSP Brtníky z celkového počtu 67 klientů- 7 klientů (10,4%) spolupracuje s APZ (všech 7 klientů je ve fázi vyhledávání pracovního poměru, žádný z nich zatím není zaměstnán). V ÚSP Severní terasa (Ústí nad Labem) z celkového počtu 36 klientů- 4 klienti (11,1%) spolupracují s APZ (2 klienti jsou ve fázi vyhledávání pracovního poměru, 2 klienti jsou již zaměstnáni). V ÚSP Všebořice (Ústí nad Labem) z celkového počtu 35 klientů- 16 klientů (45,7%) spolupracuje s APZ (10 klientů je ve fázi vyhledávání pracovního poměru, 6 klientů je již zaměstnáno). V ÚSP Kytlice z celkového počtu 63 klientů- 3 klienti (4,8%) spolupracují s APZ (všichni 3 klienti jsou již zaměstnaní). V ÚSP Boletice n/L. (Děčín) z celkového počtu 34 klientů- 3 klienti (8,8%) spolupracují s APZ (všichni 3 klienti jsou ve fázi vyhledávání pracovního poměru, žádný z nich zatím není zaměstnán). Graf č. 6 Klienti nezapojení do spolupráce s APZ

130 120

Klienti zapojení do spolupráce s APZ-již zaměstnáni

110 100

Klienti zapojení do spolupráce s APZ-ve fázi vyhledávání pracovního poměru

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ÚSP Olomouc

ÚSP Krásná Lípa

ÚSP Brtníky

ÚSPSeverní terasa

ÚSP ÚSP Kytlice Všebořice

ÚSP Boletice

3) Délka spolupráce ÚSP s APZ (viz. graf č.7) - Zjišťováno otázkou č. 2 dotazníku Znění otázky: V jakém roce začala spolupráce Vašeho ÚSP s Agenturou podporovaného zaměstnávání? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplývá že ÚSP Klíč (Olomouc) spolupracuje s APZ 6 let. ÚSP Brtníky

- 55 -

spolupracuje s APZ 5 let. ÚSP Krásná Lípa, ÚSP Severní terasa (Ústí nad Labem), ÚSP Kytlice spolupracují s APZ 4 roky. ÚSP Boletice n/L. (Děčín) spolupracuje s APZ 3 roky. ÚSP Všebořice (Ústí nad Labem) spolupracuje s APZ 2 roky. Výsledný přehled přináší konkrétní představu o délce spolupráce ÚSP s APZ. Může být ukazatelem kvantity jejich odborných zkušeností, které ústavy během spolupráce s agenturami získaly. Graf č.7: Délka spolupráce ÚSP s APZ 6 let 5 let 4 roky

4 roky

4 roky 3 roky 2 roky

ÚSP Olomouc

ÚSP Krásná Lípa

ÚSP Brtníky

ÚSPSeverní terasa

ÚSP ÚSP Kytlice Všebořice

ÚSP Boletice

4) Podnět k vzájemné spolupráci mezi ÚSP a APZ - Zjišťováno otázkou č. 3 dotazníku Znění otázky: Kdo první koho oslovil (Agentura PZ – ÚSP nebo ÚSP- Agenturu PZ)? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo že z celkem sedmi spoluprací ÚSP a APZ v šesti případech prvotně oslovila APZ → ÚSP a nabídla jim své služby. Pouze v jednom případě prvotně oslovilo ÚSP → APZ (ÚSP Kytlice → Agentura Osmý den). Pozitivním přínosem by mohla být prvotní iniciativa vycházející ze strany ÚSP ke vzájemné spolupráci s APZ. ÚSP by mělo aktivně podporovat své klienty ve využívání běžných služeb, které jsou v daném místě veřejné. V případě potřeby má klientům umožňovat využívání dalších sociálních služeb. 5) Informativní schůzky s prezentací nabídky služeb APZ - Zjišťováno otázkou č. 4 dotazníku Znění otázky: Proběhla na počátku Vaší spolupráce s APZ nějaká úvodní schůzka na které by agentura prezentovala nabídku svých služeb?

- 56 -

Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo že na počátku všech 7 spoluprací ÚSP a APZ proběhla informativní schůzka i s prezentací nabídky služeb APZ. 6) Informovanost zaměstnanců ÚSP o podporovaném zaměstnávání - Zjišťováno otázkou č. 5 dotazníku Znění otázky: Je většina Vašich zaměstnanců ÚSP seznámena s pojmem podporované zaměstnávání, s jeho významem a problematikou (proběhla nějaká informační schůzka personálu na toto téma)? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo, že personál (zejména personál v přímé péči o klienty) ve všech 7 ÚSP je informován o pojmu a významu podporovaného zaměstnávání. 7) Koordinátoři spolupráce v ÚSP (viz. graf č.8) - Zjišťováno otázkou č. 6 dotazníku Znění otázky: Kdo má na starosti ve Vašem ÚSP koordinaci spolupráce s Agenturou PZ a přípravu Vašich klientů na tuto službu? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo že ve většině ÚSP koordinuje spolupráci pouze jeden zaměstnanec, v některých ÚSP koordinaci spolupráce zabezpečuje 2-3 členný tým zaměstnanců. Nejčastějším koordinátorem spolupráce v ÚSP je sociální pracovník (v pěti ÚSP), druhým nejčastějším koordinátorem je ředitel ÚSP (ve dvou ÚSP), dalším koordinátorem byl udán ergoterapeut, výchovný poradce, vychovatel, vedoucí oddělení. Přehled koordinátorů spolupráce v ÚSP: ÚSP Olomouc- 2 koordinátoři (vedoucí oddělení, vychovatel) ÚSP Krásná Lípa- 1 koordinátor (sociální pracovník) ÚSP Brtníky- 1 koordinátor (sociální pracovník) ÚSP Severní terasa/Ústí n. Labem- 1 koordinátor (sociální pracovník) ÚSP Všebořice/Ústí n. Labem- 3 koordinátoři (výchovný poradce, sociální pracovník, ředitel) ÚSP Kytlice- 1 koordinátor (sociální pracovník) ÚSP Boletice n/L.- 2 koordinátoři (ředitel, ergoterapeut)

- 57 -

Graf č.8 Počet a funkce koordinátorů spolupráce z ÚSP

5

2

Sociální pracovník

Ředitel

1

1

1

1

Ergoterapeut

Výchovný poradce

Vychovatel

Vedoucí oddělení

8) Zájem APZ o informace o klientech z dokumentace ÚSP - Zjišťováno otázkou č. 8 dotazníku Znění otázky: Má APZ zájem o informace z dokumentace zpracované ve Vašem ÚSP (např.výchovné hodnocení, zhodnocení soběstačnosti, samostatnosti, dovedností) konkrétního klienta který využívá služeb Agentury PZ? Popis: Cílem bylo zjistit zda-li má APZ zájem o informace o klientovi z dokumentace zpracované v ÚSP. Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ, odpovědělo pouze 7 ÚSP. → 5 ÚSP udalo, že spolupracující APZ má zájem o informace z dokumentace o klientovi vypracované v ÚSP. → 2 ÚSP udaly, že spolupracující APZ nemá příliš zájem o informace z dokumentace o klientovi vypracované v ÚSP. ÚSP i APZ by se měli vzájemně informovat o výsledcích svého vlastního pozorování a testování konkrétního klienta, aby mohl být vytvořen takový postup práce, který by klienta maximálně a všestranně rozvíjel. 9) Zapojování klientů ÚSP do pracovních činností v ÚSP a způsob jejich odměňování - Zjišťováno otázkou č. 9 dotazníku Znění otázky: Zapojujete klienty do nějakých pracovních činností v rámci ÚSP (o jaké pracovní činnosti se jedná)? Dostávají klienti za tuto službu nějakou odměnu? Popis: Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Cílem bylo zjistit jakým způsobem zaměstnanci ÚSP zapojují své klienty do pracovních činností. Z odpovědí vyplynulo:

- 58 -

→ 3 ÚSP zapojují klienty do pracovních činností formou pomocných pracovních činností → 2 ÚSP zapojují klienty do pracovních činností formou dobrovolných pracovních činností → 2 ÚSP zapojují klienty do pracovních činností v rámci výchovných činností Druhým cílem bylo zjistit, zda-li klienti kteří jsou zapojeni do pracovní činnosti v ÚSP dostávají nějakou odměnu, pokud ano, tak jakou formou. Z odpovědí vyplynulo: → 2 ÚSP odměňují klienty formou dohody o provedení práce → 2 ÚSP na tuto část otázky neodpovědělo → 1 ÚSP své klienty za pracovní činnost v ÚSP neodměňují → 1 ÚSP své klienty za pracovní činnost v ÚSP odměňují formou drobné materiální odměny → 1 ÚSP odměňuje své klienty za pracovní činnost v ÚSP finanční odměnou (měsíční mzda) 10) Zapojování spolupracujících klientů ÚSP s APZ do dalších pracovních činností v ÚSP - Zjišťováno otázkou č. 10 dotazníku Znění otázky: Klienti, kteří využívají služeb APZ nebo jsou již zaměstnaní- zapojují se ještě do pracovních činností vykonávaných v rámci Vašeho ÚSP? Popis: Cílem bylo zjistit, zda-li jsou klienti kteří využívají služeb APZ (nebo již zaměstnaní) ještě zapojováni do pracovních činností v ÚSP. Osloveno bylo všech 11 ÚSP, které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo: → všech 7 ÚSP ještě zapojuje své klienty kteří využívají služeb APZ (nebo již zaměstnaní) do pracovních činností v ÚSP. Všechna ÚSP dodala, že se sice tito klienti ještě zapojují do pracovních činností, ale pouze minimálně. Jedná se převážně o běžné domácí práce nebo činnosti v terapeutických dílnách. 11) Způsob komunikace mezi ÚSP a APZ - Zjišťováno otázkou č. 11 dotazníku Znění otázky: Jakým způsobem si v případě potřeby sdělujete s APZ vzkazy, nové informace či změny? (např. telefonicky, přímo po klientovi, písemně apod.) Popis: Cílem bylo zjistit, jakým způsobem nejčastěji ÚSP a APZ vzájemně komunikují. Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo: → 6 ÚSP komunikuje s APZ nejčastěji telefonicky → 1 ÚSP komunikuje s APZ nejčastěji prostřednictvím osobních schůzek koordinátorů

- 59 -

Dalším způsobem je komunikace prostřednictvím vzkazů (ústních, písemných) po klientovi. 12) Změny v chování klientů ÚSP spolupracujících s APZ - Zjišťováno otázkou č. 12 dotazníku Znění otázky: Změnilo se u klientů kteří navštěvují APZ (nebo jsou již zaměstnaní) jejich chování nebo přístup k ostatním povinnostem v ÚSP? Popis: Cílem bylo zjistit, zda-li se nějakým způsobem změnilo chování klientů, kteří jsou zapojeni do spolupráce s APZ nebo jsou již zaměstnáni. Osloveno bylo všech 11 ÚSP které spolupracují s APZ. Odpovědělo pouze 7 ÚSP. Z odpovědí vyplynulo: → 6 ÚSP udalo změny v chování u klientů zapojených do spolupráce s APZ (již zaměstnaných) → 1 ÚSP nepozoruje žádné změny v chování u klientů zapojených do spolupráce s APZ (již zaměstnaných) - 4 ÚSP tyto změny v chování klientů hodnotí jako výrazně pozitivní (např. větší samostatnost, sebedůvěra aj.) - 2 ÚSP tyto změny v chování klientů hodnotí negativně (např. nechuť zapojovat se do dalších prací v ÚSP, pocit nadřazenosti nad ostatními klienty ÚSP aj.) Závěr průzkumu spolupráce ÚSP pro jedince s mentálním postižením s APZ v ČR Z výsledků dotazníkového průzkumu vyplynulo: pouze 11 ÚSP pro jedince s mentálním postižením na území ČR využívá služeb APZ, pouze 10% klientů ze všech ÚSP spolupracujících s APZ je zapojeno do této spolupráce (hledají pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce), nejdéle probíhá spolupráce mezi ÚSP Klíč (Olomouc) a APZ Spolu (Olomouc)- 6 let, ve většině případů vychází iniciativa ke spolupráci mezi ÚSP a APZ od APZ, na počátku každé spolupráce mezi ÚSP a APZ proběhla informativní schůzka s prezentací nabídky služeb těchto institucí, naprostá většina zaměstnanců ÚSP je informována o pojmu a významu podporovaného zaměstnávání, nejčastěji zvoleným koordinátorem spolupráce v ÚSP je sociální pracovník, většina APZ projevuje zájem o informace z dokumentace o klientovi vypracované v ÚSP, všechna oslovená ÚSP zapojuje své klienty do různých pracovních činností v rámci ÚSP, většina těchto ÚSP měla ale problém s přesným definováním typu těchto pracovních

- 60 -

činností- jedná se především o pomocné pracovní činnosti, dobrovolné pracovní činnosti a činnosti v rámci výchovné činnosti. Většina ÚSP nedokázala také přesně definovat způsob odměňování svých klientů zapojených do pracovní činnosti v ÚSP- některá ÚSP na tuto otázku neodpověděla nebo své klienty neodměňují vůbec. Další ÚSP odměňují své klienty formou dohody o provedení práce, dále drobnou materiální odměnou nebo pravidelnou měsíční mzdou, naprostá většina ÚSP zapojuje do pracovní činnosti v ÚSP i klienty, kteří využívají služeb APZ (nebo již zaměstnaní), jedná se ale především o běžné domácí práce nebo činnosti v terapeutických dílnách, nejčastěji využívaný způsob komunikace mezi ÚSP a APZ je telefonický, dále prostřednictvím osobních schůzek koordinátorů nebo prostřednictvím vzkazů (ústních, písemných), většina ÚSP se domnívá, že spolupráce klientů s APZ má vliv na jejich chování. Většina ÚSP hodnotí tyto změny chování u svých klientů pozitivně.

3.3 Spolupráce Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích nad Labem s Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den 3.3.1 Ústav sociální péče Boletice nad Labem Zřizovatel: Město Děčín Provozovatel: Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Cílová skupina: osoby s mentálním handicapem eventuálně dalším postižením, (věk 3-26 let, lze i déle) Kapacita: 34 klientů Druh služby: denní pobyt v ÚSP, chráněné bydlení Charakteristika organizace: Posláním organizace je umožnit dětem a mládeži s postižením a jejich rodinám žít plnohodnotný život, využívat místní instituce, které poskytují služby veřejnosti, zůstat součástí přirozeného místního společenství, žít běžným způsobem života.

- 61 -

Nabízené služby: Ústavní péče poskytovaná formou denního pobytu včetně chráněného bydlení, zdravotní rehabilitace a rekondice, ergoterapie, arteterapie, hippoterapie, rehabilitační pobyty, podporované zaměstnávání, stravování. Chráněné bydlení- 1.9. 1997 zahájen provoz chráněného bydlení, které bylo v roce 2004 ještě rozšířeno půdní vestavbou. Kapacita 14 klientů, 8 pokojů (1-2 lůžkové), 2 obývací pokoje, 1 kuchyňka a sociální zařízení. Provozní doba, dostupnost: - denní pobyt → PO-PÁ 6:30 do 15:30 hodin - chráněné bydlení → nepřetržitě Úhrada: Dle Vyhlášky MPSV ČR č. 82/93 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče a Vyhlášky MPSV ČR č. 83/93 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče v platném znění. Základní podmínky pro poskytnutí služby: Služba je poskytována pouze na základě doporučení lékařů, pedagogů popř. dalších odborníků a po schválení žádosti posudkovým lékařem. Zájemce může být odmítnut z důvodu nedostatku kapacity zařízení, nesplnění rozhodujících kritérií pro cílovou skupinu uživatelů (např. imobilita, agresivita vůči klientům či zaměstnancům, nezvladatelné destruktivní sklony, vážné poruchy chování, sex. úchylky, sebepoškozování apod.) Historie: Provoz ústavu byl zahájen 1.1. 1985, s kapacitou max. 26 klientů a pouze s denním provozem. Tento ústav byl jedinou institucí tohoto typu v okrese Děčín. V roce 1991 vznikly při ÚSP třídy základní školy speciální, které zde v roce 2005 ukončily svou činnost. Personální zajištění ÚSP: (ke dni 31.3. 2006) Celkový počet zaměstnanců ÚSP: 21 zaměstnanců (20 žen, 1 muž) Vzdělání zaměstnanců ÚSP: VŠ → 1 zaměstnanec VOŠ → 2 zaměstnanci SŠ → 10 zaměstnanců SOU → 2 zaměstnanci OU → 4 zaměstnanci ZŠ → 2 zaměstnanci

- 62 -

Funkce zaměstnanců ÚSP: Speciální pedagog (1), ergoterapeuté (2), zdravotní sestry (6), vychovatelka (1), osobní asistentka (1), sociální pracovník (1), pečovatelky (3), uklízečky (2), kuchařky (2), pradlena (1), údržbář (1). → 11 zaměstnanců v přímé péči o klienty → 9 zaměstnanců v nepřímé péči o klienty → 1 zaměstnanec na mateřské dovolené Klientela ÚSP: (k datu 30.6. 2006) Počet klientů v ÚSP→ 34 klientů, ve věku od 5 let do 55 let (muži i ženy) V denním provozu→ 20 klientů, v chráněném bydlení→ 14 klientů (4 klienti žijí v ÚSP celoročně, zbylých 10 klientů pravidelně odjíždí za svou rodinu, např. na víkendy, o prázdninách, svátcích apod.).

3.3.2

Agentura Osmý den

Agentura Osmý den - Děčín Právní status: občanské sdružení Datum zahájení činnosti agentury: 13.5. 2003 Cílová skupina: - osoby s tělesným, mentálním, duševním a kombinovaným postižením - lidé ohrožení sociálním vyloučením- lidé dlouhodobě nezaměstnaní s různými stupni a formami zdravotního postižení. Druh služby: - podporované zaměstnávání - pracovní rehabilitace Charakteristika organizace: Občanské sdružení pomáhá najít a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce a vyrovnává příležitosti pro plnohodnotný život lidí, jejichž schopnosti nebo možnosti uplatnění ve společnosti jsou sníženy do té míry, že potřebují individuální podporu. Cílem služeb je umožnit lidem s postižením získat a udržet si zaměstnání, rozvíjet dovednosti v těchto oblastech a zvyšovat míru jejich samostatnosti. Nabízené služby: Podporované zaměstnávání- je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání

- 63 -

jsou z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální podporu před i po nástupu do práce. Pracovní rehabilitace- slouží jako příprava na práci. Klient se seznamuje s podmínkami v pracovním prostředí chráněných dílen, získává praktické dovednosti pro budoucí zaměstnání. Cílem služby je obnovení nebo rozvoj pracovních dovedností klienta a jeho příprava pro budoucí placené zaměstnání v nechráněném či méně chráněném prostředí. Na službu navazuje služba Podporované zaměstnávání. Provozní doba, dostupnost: Středa 9:00 – 16:00 hodin (bez objednání), v ostatních dnech poskytování domluvených konzultací, asistencí. Úhrada: služby jsou poskytovány zdarma Základní podmínky pro poskytnutí služby: - zájem o práci na otevřeném trhu práce - potřeba dlouhodobé individuální podpory při hledání a udržení si pracovního místa

3.3.3 Popis spolupráce Ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením v Boleticích nad Labem s Agenturou podporovaného zaměstnávání Osmý den Počátek spolupráce Zahájení spolupráce: → červenec 2003. Prvotně osloveno ÚSP Boletice n/L. Agenturou Osmý den (dále již jen A8D), první informační schůzka proběhla v ÚSP Boletice n/L. Účastníci schůzky: → ředitelka ÚSP Boletice n/L., ergoterapeutka x vedoucí A8D, asistentka A8D Účel schůzky: → vzájemná výměna informací o charakteru nabízených služeb a provozu obou zařízení → předběžný výběr klientů z ÚSP Boletice n/L., kteří by využívali služeb A8D Výsledek schůzky: → předběžný výběr tří klientů ÚSP (2 ženy, 1 muž ve věku od 21-26 let s diagnózou lehká mentální retardace a horní pásmo středně těžké mentální retardace. Dvě klientky trvale žijící v chráněném bydlení v ÚSP, třetí klient žije převážně v chráněném bydlení v ÚSP a částečně u sourozenců).

- 64 -

Informovanost zaměstnanců ÚSP o pracovním uplatnění klientů a službách A8D Zaměstnanci ÚSP (z přímé i nepřímé péče) byli informováni o možnostech pracovního uplatnění klientů a o službách A8D prostřednictvím propagačních materiálů (informačních letáků) a ústně během porady zaměstnanců ÚSP. Zaměstnanci byli informováni o internetových adresách, na kterých jsou informace o podporovaném zaměstnávání a APZ v ČR. Výběr koordinátora v ÚSP pro spolupráci a komunikaci s APZ Koordinátorem spolupráce ÚSP s A8D byla vybrána ergoterapeutka a ředitelka ÚSP (v době výběru nebyl v ÚSP zaměstnán žádný sociální pracovník). Výběr klientů ÚSP na spolupráci s APZ Kritéria výběru: - zájem klienta o pracovní činnost (zaměstnání na otevřeném pracovním trhu) - věk 18 a více let - dobrý zdravotní stav (kladné vyjádření odborných lékařů klienta do zapojení se do pracovního procesu) - mentální schopnosti umožňující zapojení se do pracovního procesu - dokonalé zvládání všedních denních činností klientem (lokomoce, sebesycení, používání WC apod.) a alespoň částečné zvládání instrumentálních denních činností (nákup v obchodě, zvládání přepravy v dopravních prostředcích, telefonování apod.) - v případě omezení/zbavení způsobilosti klienta k právním úkonům musí být souhlasné vyjádření zákonného zástupce klienta pro jeho zapojení se do pracovního procesu - výhodou pro klienta je jeho předchozí zapojení se do pracovních činností v budově ÚSP (předpracovní rehabilitace) a dále do pracovní rehabilitace Celkový počet evidovaných klientů v ÚSP Boletice n/L.: 34 klientů (k datu 30.6. 2006) Z 34 klientů jsou: → 2 klienti zapojeni do programu pracovní rehabilitace v chráněném prostředí (příprava na program podporovaného zaměstnávání), oba klienti žijí v chráněném bydlení v ÚSP. → 1 klientka ve spolupráci s APZ v programu podporovaného zaměstnávání, klientka žije v chráněném bydlení v ÚSP.

- 65 -

Anamnéza klientů ÚSP + přehled zprostředkovaných praxí a pracovních poměrů Agenturou Osmý den (od počátku jejich spolupráce- 30.9. 2006)

Klientka A.A.

Datum narození: 28.10. 1979 (27 let) Vzdělání: ZVŠ (9 tříd), OU (obor švadlena- 2 ročníky) Diagnosa: Lehká mentální retardace; problematické chování; obezita Medikace: Moditen (injekčně 1x měsíčně), Aslan 10, Trinordiol (perorální antikoncepce), Další údaje: klientka trvale žije v chráněném bydlení v ÚSP Boleticích n/L. - 1.9. 2003 počátek spolupráce s A8D - plný invalidní důchod (typ B) - opatrovník: sociální pracovník ÚSP v Boleticích n/L. Přehled zprostředkovaných praxí a pracovních poměrů Agenturou Osmý den: 1) 22.9.- 24.10. 2003 → Neplacená pracovní praxe v Hotelu Česká Koruna, činnost: úklid restauračních prostor, pomocné práce v kuchyni (pondělí- pátek, 6 hod.denně), praxe ukončena samotnou klientkou 2) 1.- 12. 11. 2004 → Neplacená pracovní praxe v papírnictví- Obchodní dům Korál, činnost: vybalování, cenění a hlídání zboží (pondělí- pátek; 6 hod. denně; na dobu určitou) 3) 20.2.- 1.3. 2005 → Neplacená pracovní praxe v Ateliérech Nebočady, činnost: úklidové práce v ateliérech (pondělí, středa, pátek; 20 hod. týdně), praxe ukončena samotnou klientkou 4) 27.7. – 31.8. 2005 → Dohoda o pracovní činnosti, Koupaliště DC Relax, činnost: úklidové práce v kiosku (pondělí- pátek; 30 hod. týdně; hrubá mzda 45.-Kč/hod; na dobu určitou) - Dne 22.11. 2005 ukončení spolupráce klientky A.A. s A8D (ze strany A8D- důvod: klientka A.A. nehledá pracovní uplatnění, ale pouze naplnění volného času). - Dne 15.5. 2006 nové zahájení spolupráce klientky A.A. s A8D. 5) od 3.4. 2006 do 30.9. 2006 → Pracovní poměr v Ateliérech Nebočady, činnost: pomocná dělnice v keramické dílně (pondělí- pátek; 22,5 hod. týdně; hrubá mzda 2130.- Kč (tj. 50% dle Nařízení vlády č. 463/2003 Sb. na základě rozhodnutí o přidělení plného invalidního důchodu); na dobu určitou- do 30.9. 2006 Výsledky testů u klientky A.A.

• Barthelův test základních všedních činností (ADL) (viz. příloha č.10) výsledek: 110 bodů – závislost lehčího stupně

- 66 -

• Test instrumentálních všedních činností (IADL) (viz. příloha č.11) výsledek: 70 bodů – částečně závislý na IADL •

Test kognitivních funkcí- Mini mental state (MMS) (viz. příloha č.12)

výsledek: 28 bodů – norma •

Experimentální hodnotící škála osobnostního a sociálního profilu pro diagnostiku mentální retardace (viz. příloha č.13)

•

Nestandardizované ergoterapeutické hodnocení sestavené a používané v ÚSP Boletice n/L. (viz. příloha č.14)

Klientka B.B.

Datum narození: 29.10. 1983 (23 let) Vzdělání: ZVŠ Diagnosa: Horní pásmo středně těžké mentální retardace Medikace: Tegretol, Anafranil, Depo-Provera (injekčně) Další údaje: klientka trvale žije v chráněném bydlení v ÚSP Boleticích n/L. - plný invalidní důchod (typ B) - opatrovník: sociální pracovník ÚSP v Boleticích n/L. Přehled zprostředkovaných praxí a pracovních poměrů Agenturou Osmý den: 1) 1.-30.6. 2004 → Neplacená pracovní praxe v prádelně Nemocnice Děčín, činnost: pomocné práce- mandlování, skládání prádla, (pondělí, středa, pátek; 3,5 hod. denně), praxe ukončena z důvodu zrušení prádelny. 2) 7.2. – 31.8. 2005 → Pracovní poměr v Ateliérech Nebočady, činnost: úklidová pracovnice, pomocný pracovník v prádelně (pondělí-pátek; 20 hod. týdně; hrubá mzda- 1800.-Kč, tj. 50% dle Nařízení vlády č. 463/2003 Sb. na základě rozhodnutí o přidělení plného invalidního důchodu) - Dne 22.11. 2005 ukončení spolupráce mezi klientkou B.B. a A8D (ze strany A8D). - Přechod klientky do programu pracovní rehabilitace (zajišťují Ateliéry Nebočady). 3) Od 1.3. 2006 – dosud → Pracovní rehabilitace v Ateliérech Nebočady, činnost: úklidové práce, práce v keramické dílně (úterý-pátek, 12 hod. týdně)

Klient C.C.

Datum narození: 16.2. 1984 (22 let) Vzdělání: ZVŠ Diagnosa: Lehká mentální retardace, Arthrogipposis multiplex Další údaje: klient trvale žije v chráněném bydlení v ÚSP Boleticích n/L. - 67 -

- plný invalidní důchod (typ A) + sirotčí důchod - opatrovník: sestra klienta C.C. Přehled zprostředkovaných praxí a pracovních poměrů Agenturou Osmý den: 1) 21.11.- 31.12. 2003 → Neplacená pracovní praxe v autosalonu BASH, činnost: úklidové práce (pondělí, pátek; 4 hod. denně), praxe zrušena z důvodu ukončení činnosti autosalonu 2) 2.5.- 27. 6. 2005→ Brigáda na základě dohody o pracovní činnosti, Stavební firma Horák, činnost: pomocné práce na stavbách, (pondělí-pátek; 6 hod. denně), brigáda zrušena z rodinných důvodů klienta 3) 18.10. 2005- 18.11. 2005 → Brigáda na základě dohody o pracovní činnosti, Dětský respirační stacionář Děčín, činnost: pomocné práce, např. práce na zahradě, (pondělí-pátek; 4 hod. denně) - Dne 5.1. 2006 rozvázání spolupráce mezi klientem a A8D (ze strany A8D- důvod: klient C.C. pobírá sirotčí důchod a při něm nemůže pracovat v trvalém pracovním poměru). - Přechod klienta do programu pracovní rehabilitace (zajišťují Ateliéry Nebočady). 4) Od 6.3. 2006 – dosud → Pracovní rehabilitace v Ateliérech Nebočady, činnost: pomocné práce, např. práce na zahradě, (pondělí- čtvrtek, 12 hod. týdně) Poskytování informací o klientovi z dokumentace ÚSP pro A8D (např. rozhodnutí o invalidním důchodu, způsobilost k právním úkonům aj.) Se souhlasem klienta nebo jeho zákonného zástupce a se souhlasem vedení ÚSP (v případě dokumentace vypracované přímo v ÚSP) je A8D umožňováno seznámit se s vybranými dokumenty konkrétního klienta, případně s nimi dočasně disponovat při procesu vyhledávání a získávání zaměstnání. Z důvodu potřeby A8D vést vlastní dokumentaci o klientovi, jsou této agentuře poskytovány kopie dokumentů, které jsou pro služby podporovaného zaměstnávání nezbytné. A8D již od počátku spolupráce nemá příliš velký zájem o písemné hodnocení klienta vypracované zaměstnanci ÚSP (např. ergoterapeutické hodnocení). A8D si celkové hodnocení klienta vypracovává sama. Příprava klientů ÚSP na spolupráci s APZ Přístup ÚSP Boletice n/L. k pracovnímu uplatnění svých klientů Zájmem personálu ÚSP Boletice n/L. je umožnit svým klientům vykonávat různé pracovní činnosti formou pracovní rehabilitace, podporovaného zaměstnávání nebo pracovní

- 68 -

činností v ÚSP, která vede k rozvoji dovedností klientů a je přípravou pro placenou pracovní činnost. Hlavním zájmem je především umožnit klientům využívání služeb APZ, kdy výsledkem spolupráce je nalezení pracovního místa na otevřeném trhu práce. Pracovníci agentury sami zváží, zda je konkrétní klient vhodný do programu podporovaného zaměstnávání nebo zda je třeba klienta nejprve zařadit do programu pracovní rehabilitace v chráněném prostředí. Ergoterapie u klientů v ÚSP Boletice n/L.: U klientů ÚSP probíhá rehabilitace zaměřená na zmenšení handicapu, nácvik sociálního chování a samostatného života. Ergoterapie zaměřená na výchovu k soběstačnosti a samostatnosti, nácvik zvládání běžných činností každodenního života (activites of daily livingADL) a je prováděna u všech klientů v ÚSP. Klienti jsou podporováni ve svých zájmech, v sociální interakci a jsou zapojováni do společenského života. Ergoterapie kondiční je upřednostňována zejména u klientů, u kterých se v budoucnosti nepředpokládá jejich zapojení do spolupráce s APZ, resp. do pracovního procesu na otevřeném trhu práce. Cílem tohoto působení je navodit u klientů psychickou rovnováhu, užitečně vyplnit jejich volný čas a to prostřednictvím rozmanitých her a činností. U klientů, u kterých se předpokládá jejich spolupráce s APZ, resp. jejich zapojení do pracovního procesu na otevřeném trhu práce se ergoterapie zaměřuje především na zvládání instrumentálních činností každodenního života (IADL) a dále se ergoterapie zaměřuje na pracovní začlenění. Pracovní činnosti klientů v ÚSP Boletice n/L.: Cílem pracovních činností vykonávaných klienty v ÚSP Boletice n/L. je rozvíjení jejich dovedností, slouží k přípravě na spolupráci s APZ (na povinnosti z toho vyplývající) a k přípravě na případné pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce. Zapojování klientů do pracovních činností v budově ÚSP neslouží k zabezpečení chodu ústavu, tyto pracovní činnosti musí být vždy pro konkrétního klienta prospěšné a jsou vždy na bázi dobrovolnosti. ÚSP Boletice n/L. zajišťuje pro své klienty (z chráněného bydlení i denního stacionáře)kulturně zájmové činnosti, výchovně-pracovní činnosti. Klienti z chráněného bydlení jsou zapojováni do pracovních činností pro osobní potřebu (péče o ,,svoji“ domácnost), tyto činnosti jsou součástí sebeobslužných činností. Klientům, u kterých se předpokládá jejich spolupráce s APZ, resp. jejich zapojení do pracovního procesu na otevřeném trhu práce, jsou nabízeny pracovní činnosti v ÚSP, které slouží jako příprava na budoucí pracovní uplatnění (např. rozvoj některých pracovních dovedností, životního rytmu a řádu). - 69 -

Na začátku školního roku ergoterapeutky ve spolupráci s pomocným personálem a s klienty ÚSP napíší aktuálně dle zájmu, zdravotního stavu, schopností klientů i možností ÚSP→ rozpis klientů na pracovní činnosti v rámci ÚSP Boletice n/L. Přednostně jsou vybíraní ti klienti, kteří jsou případnými zájemci o službu podporovaného zaměstnávání. Do těchto pracovních činností jsou zapojováni pouze ti klienti, kteří sami projeví zájem o tyto činnosti a jejichž zdravotní stav a dovednosti umožňují vykonávat tyto činnosti. Klienti pracují vždy za dohledu zaměstnanců ÚSP a konkrétní pracovní činnost vykonávají až po seznámení s jejím postupem, po instruktáži a poučení o bezpečnosti práce. Tyto pracovní činnosti probíhají v dopoledních hodinách, délka jednotlivých pracovních činností je individuální- dle schopností, dovedností a aktuálního stavu konkrétního klienta, většinou pracovní činnosti trvají 0,5-1 hodinu. Pracoviště: Chráněné bydlení (např. společný obývací pokoj, relaxační místnost)- pomocné práce (např.vysávání podlah; utírání prachu; vynášení odpadkových košů aj.) Jídelny na odděleních- mytí, oplachování a utírání nádobí; vytírání podlahy Kuchyň- pomocné práce (např. mytí nádobí; čištění zeleniny; pomoc při nákupu potravin, aj.) Prádelna- pomocné práce (např. pomoc při věšení, třídění, skládání prádla, aj.) Způsob odměňování klientů za pracovní činnost v budově ÚSP: V případě pracovní činnosti v budově ÚSP se nejedná o pracovní činnost s finanční odměnou. Odměňování klientů za pracovní činnost v budově ÚSP se uskutečňuje 1x za měsíc (poslední týden v měsíci), odměňování se provádí vždy formou pochvaly (ústně před kolektivem, písemně do pracovního zápisníku) a tito klienti vždy obdrží drobnou materiální odměnu. Podpora klientů v ÚSP Boleticích n/L. během vlastní spolupráce s A8D Z přehledu zprostředkovaných praxí a pracovních poměrů A8D pro klienty z ÚSP v Boleticích n/L. (viz.strana č. 66) je patrné, že jmenovaní klienti prošli od počátku spolupráce s A8D minimálně třemi až pěti praxemi (pracovními poměry na dobu určitou) na otevřeném trhu práce, případně na chráněném pracovišti. Většinou délka praxí (pracovních poměrů) netrvala déle, než jeden měsíc, důvodem bylo jednak ukončení pracovních činností samotnými klienty (nezájem o danou činnost), dalším důvodem bylo uzavření dohody o pracovní činnosti pouze na dobu určitou. V současné době (k datu 30.9. 2006) všichni tři klienti již přes 6 měsíců úspěšně vykonávají pracovní činnost na jednom pracovišti.

- 70 -

V období, kdy klienti nevykonávají pracovní činnost na otevřeném trhu práce, docházejí pravidelně (1x týdně) na konzultace do A8D, kde společně s asistenty agentury vyhledávají další zaměstnání a připravují se na první kontakt se zaměstnavatelem. → Režim klientů spolupracujících s A8D v ÚSP v období docházky na konzultace- klientům je v den konzultace program v ÚSP upraven tak, aby se mohli dostavit na konzultaci do A8D. → Režim klientů spolupracujících s A8D v ÚSP v období docházky do zaměstnání- klientům je ve dnech docházky do zaměstnání program v ÚSP upraven tak, aby mohli bez problémů docházet do zaměstnání. Tito klienti jsou poučeni o některých důsledcích vyplývajících z pracovního procesu, např. pokud mají zájem zúčastnit se výletů a pobytů pořádaných ÚSP musí si v zaměstnání zažádat o řádnou dovolenou. Klienti kteří využívají služeb A8D (ve fázi vyhledávání pracovního místa i ve fázi vykonávání pracovní činnosti) a dále klienti zapojeni do pracovní rehabilitace mimo ÚSP, jsou zapojováni, pokud mají zájem, do ergoterapeutických činností, kulturně zájmových činností, pracovních činností pro osobní potřebu a pracovních činností v ÚSP. Tyto pracovní činnosti klienti vykonávají ve dnech, kdy mají volno (tzn. dny kdy nemají konzultace v A8D, a kdy nedochází do zaměstnání či na pracovní rehabilitaci) nebo po příchodu do ÚSP (z konzultace, zaměstnání, pracovní rehabilitace). V tomto případě se do dalších pracovních činností v ÚSP zapojují až po dostatečném odpočinku a vykonávají zde pouze nenáročné práce. Snahou personálu ÚSP je u těchto klientů neustále posilovat jejich motivaci pro pracovní činnost a pomáhat jim zvládnout důležité dovednosti (např. hospodaření s penězi, nácvik dovedností cestovat veřejnou dopravou, bezpečně se chovat mimo domov atd.). Klienti se mohou kdykoliv obrátit s prosbou o radu či pomoc na personál ÚSP. Koordinátor spolupráceergoterapeutka vede klientům spolupracujícím s A8D speciální dokumentaci, kterou neustále aktualizuje. Klienti spolupracující s A8D informují personál ÚSP o případných změnách v jejich spolupráci nebo v pracovní činnosti, např. změna termínu konzultace, změna pracovní doby apod. Personál ÚSP veškeré tyto změny zapisuje do knihy hlášení, aby o tom byli srozuměni všichni zaměstnanci. Způsob komunikace mezi ÚSP Boletice n/L. a A8D Koordinátoři vzájemné spolupráce v ÚSP → ředitelka ÚSP, ergoterapeutka Koordinátoři vzájemné spolupráce v APZ → vedoucí APZ, asistent APZ Nejčastější způsob komunikace ÚSP x A8D → telefonický, písemný, osobní kontakt

- 71 -

→ telefonický kontakt- preferuje se při vyřizování urgentních záležitostí (např. v případě náhlého onemocnění klienta- nahlášení absence). → písemný kontakt- komunikace probíhá písemnou formou prostřednictvím pracovního sešitu klienta. Klient si do sešitu zaznamenává i termíny konzultace v agentuře, příp. pracovní dobu v zaměstnání apod. → osobní kontakt- využívá se v případě pravidelných informačních schůzek (zástupci A8D a koordinátoři z ÚSP vzájemně hodnotí předešlé 3 měsíce vzájemné spolupráce a navrhují další postup spolupráce). - využívá se v případech, kdy dochází k významnějším změnám ve spolupráci A8D x ÚSP x klient ÚSP (např. náhlá ztráta zájmu klienta ÚSP nadále vykonávat smluvenou pracovní činnost, v případě, kdy ÚSP navrhuje A8D nového potencionálního klienta apod.). Pozitivní a negativní přínos PZ pro klienty ÚSP Pozitivní změny: - klienti se učí zvládat pravidelný režim dne (ranní vstávání do zaměstnání, dodržování přesně určené pracovní doby apod.) - zdokonalují se v samostatnosti využívání dopravních prostředků (zvládání samostatné dopravy do zaměstnání) - mají možnost navštívit během dne i jiné prostředí než je prostředí ÚSP - mohou se kontaktovat s novými lidmi, navazují nová přátelství a vztahy - získávají pocit zodpovědnosti za zadanou práci - mají možnost prožívat radost ze splněných pracovních úkolů, zažívají pocit užitečnosti - dostává se jim určitého obdivu od ostatních klientů v ÚSP - učí se hospodařit se svou případnou mzdou Negativní změny: - klienti mají omezenou možnost zúčastňovat se programu a akcí pořádaných ÚSP (v době jejich pracovní doby). Mohou se zúčastnit pobytových zájezdů ÚSP pouze v rámci své řádné dovolené - často se povyšují nad ostatní klienty v ÚSP, kteří nevyužívají služeb APZ (nejsou zaměstnáni) - odmítají vykonávat jakékoliv další činnosti v ÚSP (např. úklid vlastního pokoje, pomoc při úklidu nádobí po jídle), převládá u nich názor, že pracovní činností v zaměstnání si veškeré své povinnosti splnili, stěžují si na přetěžování, pokud by měli vykonávat ještě nějakou další činnost v ÚSP

- 72 -

- pociťují často po příchodu ze zaměstnání únavu, u některých se objevuje psychická labilita (v případě většího tělesného či psychického zatížení v zaměstnání) - hrozí jim zvýšené nebezpečí úrazu (v případě nevhodného nastavení pracovních požadavků zaměstnavatelem) Závěr: počátek spolupráce v roce 2003 (červenec) prvotní iniciativa ke spolupráci pocházela od APZ (A8D) na počátku spolupráce proběhla informativní schůzka s prezentací nabídky služeb A8D a ÚSP naprostá většina zaměstnanců ÚSP je informována o pojmu a významu podporovaného zaměstnávání koordinátorem spolupráce v ÚSP je ergoterapeut a ředitelka ÚSP na počátku spolupráce byli zapojeni do spolupráce s A8D tři klienti (z celkového počtu 34 klientů ÚSP), v současné době (k datu 30.6. 2006) spolupracuje pouze jedna klientka. Zbylí dva klienti byli převedeni do programu pracovní rehabilitace A8D nejeví příliš velký zájem o informace z dokumentace o klientovi vypracované v ÚSP (např. ergoterapeutické hodnocení), celkové hodnocení u konkrétního klienta si A8D vypracovává sama. A8D má zájem pouze o dokumentaci, která se zabývá např. (rozhodnutí o invalidním důchodu, způsobilost k právním úkonům apod.) ÚSP umožňuje svým klientům vykonávat různé pracovní činnosti a to, jak prostřednictvím pracovní rehabilitace, podporovaného zaměstnávání, tak i pracovní činnosti v ÚSP samém odměna klienta za dobrovolnou pracovní činnost v budově ÚSP se uskutečňuje 1x za měsíc, odměnění se uskutečňuje vždy formou pochvaly (ústně před kolektivem, písemně do pracovního zápisníku) a formou drobné materiální odměny ÚSP zapojuje do pracovní činnosti v ÚSP i klienty, kteří využívají služeb APZ (nebo jsou již zaměstnaní), jedná se ale především o nenáročné práce (běžné domácí práce nebo činnosti v terapeutických dílnách) zaměstnanci ÚSP se domnívají, že spolupráce klientů s A8D má převážně kladný vliv na chování těchto klientů

- 73 -

3.4 Projekt spolupráce ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou pro podporované zaměstnávání 3.4.1 Název projektu Projekt spolupráce ústavu sociální péče pro jedince s mentálním postižením s agenturou podporovaného zaměstnávání. Místo realizace projektu Ústavy sociální péče pro jedince s mentálním postižením v ČR. Datum zahájení a ukončení projektu 1.1. 2007- 31.12. 2007 (1 rok)

3.4.2 Téma a cíl projektu Téma projektu podle typologie sociálních služeb Spolupráce ÚSP pro jedince s mentálním postižením s APZ. Krátký popis cíle projektu Cílem projektu je popis současné spolupráce mezi ÚSP pro jedince s mentálním postižením a využití těchto informací pro nalezení dalších možností rozšíření nebo změn s cílem zvýšit kvalitu a efektivitu spolupráce a komunikace mezi uvedenými institucemi. Rozsah platnosti Vymezení: Projekt je určen ÚSP pro jedince s mentálním postižením v ČR, které zvažují spolupráci s APZ nebo s ní již spolupracují. Metodika spolupráce je určena zaměstnancům ÚSP, kteří zvažují spolupráci s APZ, či s ní již spolupracují nebo se podílí na přípravě klienta ÚSP pro spolupráci s APZ nebo ho již v existující spolupráci podporují. Omezení: Platnost (validita) projektu může být do jisté míry zkreslená z důvodu specifičnosti daného tématu. Z dotazníkového průzkumu (viz. kapitola 3.2) bylo zjištěno, že se konkrétní metodikou spolupráce ÚSP pro jedince s mentálním postižením s APZ v ČR do dnešního dne ještě nikdo nezabýval. Nabídka PZ je v ČR poměrně novou službou, která se neustále zdokonaluje a vyvíjí. Výsledky dotazníkového průzkumu jsou takové, že APZ v ČR mají sice širokou klientelu osob s mentální retardací, ale pouze minimum těchto osob žije v ÚSP. Validita projektu může být tedy omezená nedostatečným množstvím zkušeností ÚSP

- 74 -

se spoluprací s APZ v ČR, které by byly výchozím bodem k efektivnímu sestavení metodiky vzájemné spolupráce.

3.4.3 Cílová skupina Cílová skupina → ÚSP pro jedince s mentálním postižením s klientelou osob trvale nebo převážně žijících v ÚSP. → ÚSP jejichž klienti mají zájem o pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce ve věku min. 18. let, s mentálním deficitem lehkého, až středně těžkého stupně, eventuálně ve spojení s dalšími vadami.

3.4.4 Plán realizace Popis jednotlivých aktivit projektu

•

Metodický postup přípravy klientů ÚSP na spolupráci s APZ

celkové hodnocení klienta, zjišťování jeho schopností a omezení, silných a slabých stránek, zjišťování jeho zájmů a na základě těchto informací stanovit terapeutický plán, vždy ve spolupráci s ostatními členy týmu

•

zlepšování klientova výkonu v oblastech personálních a instrumentálních ADL (viz. příloha č.2, č.3)

•

zapojování klienta do práce ve skupině, podporování vzájemných vztahů, komunikace, pomoc ve vytváření postojů a hodnot

•

zapojování klienta do chodu ústavu, podporování činnosti vztahující se k domácím pracem, vedení domácnosti a praktickým činnostem

•

celková aktivizace klienta, podpora zájmové činnosti

•

pracovní činnosti v ergoterapeutických dílnách (nebo jiných dílnách)- předpracovní, pracovní rehabilitace

•

vzdělávání formou praktických činností ve spolupráci se speciálními pedagogy

•

prohlubování zájmu o svou osobu, a své okolí, zapojením do společenského života v ústavu i společnosti

- 75 -

Metodický postup spolupráce ÚSP s APZ

•

prvotní oslovení APZ → ÚSP, eventuálně ÚSP → APZ s nabídkou vzájemné spolupráce,

•

uspořádání informační schůzky s cílem informovat zástupce ÚSP o službách poskytovaných APZ, současně informování zástupců agentury o provozu ÚSP a skladbě klientů

•

zástupci ÚSP (nejlépe personál který přímo pečuje o klienty a má přehled o jejich schopnostech a dovednostech) vytipují klienty, kteří by byly vhodnými adepty na pracovní činnost na otevřeném trhu práce (minimální věk klienta 18. let). Výhodou pro klienty je jejich předchozí absolvování předpracovní a pracovní rehabilitace

•

výběr zaměstnance ÚSP pro spolupráci s APZ – tzv. koordinátor vzájemné spolupráce (např. sociální pracovník, ergoterapeut, vychovatel). Výběr koordinátora záleží na charakteru personálního složení konkrétního ÚSP

•

uspořádání semináře pracovníky APZ o podporovaném zaměstnávání pro zaměstnance ÚSP

•

oslovení vytipovaných klientů s nabídkou pracovní činnosti na otevřeném trhu práce s podporou APZ

•

zájem klienta o pracovní činnost na otevřeném trhu práce

•

souhlasné vyjádření zákonných zástupců klienta pro jeho zapojení se do pracovního procesu na otevřeném trhu práce (pokud má klient omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům)

•

uzavření písemné dohody o spolupráci klienta s APZ

•

poskytnutí informací zaměstnancům APZ o konkrétním klientovi (např. rozhodnutí o invalidním důchodu, způsobilosti k právním úkonům aj.)

•

klientův výběr týmu lidí, kteří budou mu budou podporou při vyhledávání a udržení si pracovního místa na otevřeném trhu práce

•

samotná spolupráce klienta s APZ (tzn. konzultace, zjišťování klientových představ o pracovním uplatnění, nácvik dovedností nutných pro pracovní činnost, vyhledávání pracovních míst za pomoci asistentů, pracovní poměr s individuální podporou pracovního asistenta)

•

stálý kontakt ÚSP s APZ (výměna zkušeností, nových poznatků, změn týkajících se klienta, vytipování dalších klientů ÚSP pro spolupráci s APZ apod.)

•

stálá podpora a motivace klienta zaměstnanci ÚSP v udržení si pracovního místa i po ukončení služeb APZ

- 76 -

Popis přípravy klientů ÚSP na budoucí pracovní uplatnění Klienti ÚSP: → mají mít možnost praktikovat běžné každodenní činnosti → mají být vedeni tak, aby se i přes mentální deficit, naučili co nejvíce dovednostem, které v budoucnu mohou uplatnit na trhu práce → pokud klienti vykonávají v ÚSP nějakou pracovní činnost, měl by se vždy na počátku definovat smysl této činnosti (např. získat v budoucnu placenou práci), stanovit konkrétní cíle (např. získání konkrétních dovedností, zkušeností), zabezpečit ochranu před zneužíváním a stanovit pravidla (např. kde, jaká práce, kolik hodin, za jaké finanční nebo jiné ohodnocení apod.) Metody učení využívané pro dospělé lidi s mentálním postižením Pro učení osob s mentálním postižením může být využita speciální metoda učení, např. tzv. „systematic instruction“ (strukturování činnosti). Tato metoda počítá s tím, že člověk s mentálním postižením nedokáže uskutečnit celou činnost najednou a potřebuje zvláštní pomoc, aby to zvládnul. Celá práce se z toho důvodu rozdělí do menších částí, tzv. úkonů, které už je schopen člověk s postižením uskutečnit. Posuzování v oblasti pracovního uplatnění Před tím, než klienti ÚSP začnou hledat zaměstnání, měli by zvážit, jaký typ práce by pro ně byl nejvhodnější. Posoudit by měli své zdravotní, kvalifikační a osobnostní předpoklady, své zájmy a motivaci. Tyto úvahy by měli provádět ve spolupráci se svými blízkými (rodina, zaměstnanci ÚSP, přátelé). Zaměstnanci ÚSP by měli mít na paměti, že možnou překážkou v pracovním uplatnění u klientů z ÚSP, může být jejich zhoršený zdravotní stav, který se může projevit jako např. přítomnost epileptických záchvatů, zhoršená schopnost koncentrace vlivem užívaných léků apod. Zhoršený zdravotní stav klientů je potřeba řešit ve spolupráci s lékařem, který může upravit medikaci nebo stanovit, za jakých podmínek nebude zdraví klienta v pracovním procesu ohrožováno. Další možnou překážkou v pracovním uplatnění klientů z ÚSP může být jejich snížená míra intelektových schopností a adaptačního chování, která se v oblasti pracovního uplatnění projevuje omezenou, sníženou, nebo nízkou schopností naučit se nové činnosti, které přímo i nepřímo souvisí s prací. S dovednostmi, schopnostmi a návyky klientů lze pracovat. Důsledky mentálního postižení se řeší poskytnutím vhodné podpory.

- 77 -

Nácvik dovedností U klientů ÚSP, kteří mají zájem o pracovní uplatnění, je vhodné trénovat zejména následující klíčové dovednosti: → Schopnost komunikace (verbální a neverbální, ústní a písemná). → Účinná sebeprezentace (vytvoření informací o vlastních zkušenostech, silných stránkách, obstát při pohovoru). → Objektivní posouzení svých možností, sebedůvěra. → Přizpůsobivost pracovním podmínkám, metodám a požadavkům. → Funkční gramotnost (schopnost písemného projevu, schopnost chápat a užívat informace z tisku, chápání základních matematických pojmů apod.). → Sociální dovednosti (např. adekvátně řešit konflikty, jednat s lidmi, pracovat v týmu apod.). → Učit se novým dovednostem. Dovednosti lidí s mentálním postižením lze rozvíjet poskytnutím odpovídající podpory. U klientů z ÚSP, u kterých se předpokládá, že budou v budoucnosti spolupracovat s APZ, tedy, že budou samostatně cestovat do APZ a později i do zaměstnání, hrozí určité riziko, že se jim při jejich samostatném pohybu mimo ústav může přihodit nepředvídaná událost nebo i nehoda. Své opodstatnění má proto využití metody „vymezování míry rizika“ (tzv. risk assessment) a trénink samostatnosti. Smyslem těchto metod práce je umožnit lidem s mentálním postižením pohybovat se mimo ÚSP bezpečně a snížit tak riziko nebezpečí na co nejmenší možnou míru. Podstatou vymezování míry rizika a tréninku samostatnosti je identifikace a definování nebezpečných situací pro konkrétní osoby a situace a následné zpracování konkrétních postupů jak zjištěná rizika minimalizovat (opět ve vztahu k jednotlivým lidem). Klienti se mohou učit např. bezpečnému přecházení silnice, chůzi po silnici bez chodníku, používání hromadné dopravy, apod. Pro vymezování míry rizika a tréninku samostatnosti je vhodné mít v ÚSP daná vnitřní pravidla, podle nichž jsou pak tvořeny plány pro jednotlivé klienty. Pravidla by měla stanovovat např. odpovědnosti konkrétních pracovníků, postupy při řešení nečekaných situací (např. nedostavení se klienta zpět do ÚSP v domluvenou hodinu), způsoby ověřování dovedností klientů pro jejich samostatný pohyb mimo ÚSP apod.

- 78 -

Časový harmonogram projektu s vyznačením realizovaných aktivit I. čtvrtletí Prvotní informační schůzka zástupců ÚSP se zástupci APZ Informování zástupců ÚSP o službách poskytovaných APZ, současně informování zástupců agentury o provozu ÚSP a skladbě klientů (ústně, písemně, propagačními materiály). Profesní zaměření zástupců z ÚSP: vhodná je účast ředitele ÚSP nebo vedoucího pracovníka, sociálního pracovníka, ergoterapeuta, vychovatele. Výběr zástupců záleží na charakteru personálního složení konkrétního ÚSP. Vytipování klientů z ÚSP, kteří by využívali služeb APZ. Kritéria výběru: → zájem klienta o pracovní činnost (zaměstnání na otevřeném trhu práce) → věk 18 a více let → dobrý zdravotní stav (kladné vyjádření odborných lékařů klienta pro zapojení do pracovního procesu) → mentální schopnosti klienta umožňující jeho zapojení se do pracovního procesu → dokonalé zvládání všedních denních činností klientem (lokomoce, sebesycení, používání WC apod.) a alespoň částečné zvládání instrumentálních denních činností (nákup v obchodě, zvládání přepravy v dopravních prostředcích, telefonování apod.) → v případě omezení/zbavení způsobilosti klienta k právním úkonům, musí být souhlasné vyjádření zákonného zástupce klienta, pro jeho zapojení do pracovního procesu → výhodou pro klienta je jeho předchozí zapojení do pracovních činností v budově ÚSP (předpracovní rehabilitace) a dále do pracovní rehabilitace Výběr vhodného koordinátora z ÚSP pro spolupráci s APZ, např. sociální pracovník, ergoterapeut, vychovatel. Záleží na personálním složení konkrétního ÚSP. Vhodným koordinátorem pro spolupráci je zaměstnanec, který pracuje v jednosměnném provozu a pečuje přímo o konkrétní klienty. Díky tomu má přehled o aktuální situaci v ÚSP. Seminář o podporovaném zaměstnávání Uspořádání semináře pracovníky APZ o podporovaném zaměstnávání pro zaměstnance ÚSP. Zaměstnanci ÚSP (z přímé i nepřímé péče o klienty) jsou informováni o možnostech pracovního uplatnění klientů z ÚSP a o nabídce služeb APZ. Oslovení vytipovaných klientů Vytipovaní klienti z ÚSP pro spolupráci s APZ se zúčastní schůzky se zástupci APZ a ÚSP. Této schůzky by se měli zúčastnit i zákonní zástupci klientů (pokud mají klienti omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům). Klienti z ÚSP jsou informováni o - 79 -

nabídce služeb APZ a je jim nabídnuta pomoc při hledání pracovního místa na otevřeném trhu práce. Schůzka se odehrává na pracovišti APZ. Klientům musí být dán dostatek času na zvážení, zda budou chtít využít nabídky APZ při pomoci vyhledávání pracovního místa. Uzavření dohody o spolupráci mezi klienty z ÚSP a APZ Pokud mají klienti z ÚSP zájem o využití nabídky služeb APZ, uzavírá se mezi klienty z ÚSP a zaměstnanci APZ dohoda o spolupráci. Dohoda o spolupráci mezi klienty z ÚSP a zaměstnanci APZ se uzavírá písemnou formou na pracovišti APZ. Klienti jsou opakovaně informováni o nabídce služeb APZ. Dále jsou informováni o výhodách, ale i o povinnostech, které jim z této spolupráce vyplývají. Poskytnutí informací o klientovi z ÚSP Podání informací důležitých pro pracovní diagnostiku – tedy informace o zájmech, pracovních zkušenostech a dovednostech klienta (pokud toto klient není schopen sdělit sám). Spolupráce ÚSP s APZ Seznámení zaměstnanců a klientů ÚSP s očekávanými prvky podpory ze strany APZ a ÚSP a dalších podmínkách spolupráce Prvky podpory očekávané od APZ: → Koordinace tvorby pracovní diagnostiky. → Příprava klienta na pracovní uplatnění, která zahrnuje např. pomoc klientovi se sestavením životopisu, pomoc při vyplňování formulářů při přijetí. → Zprostředkování práce – pomoc klientovi při hledání vhodného zaměstnavatele a vyjednávání se zaměstnavatelem. → Pomoc při doprovodu na úřad práce, doprovod klienta na schůzku se zaměstnavatelem či na pracoviště. → Pomoc s nácvikem a osvojením pracovních činností přímo na pracovišti. Prvky podpory očekávané od ÚSP pro jedince s mentálním postižením: → Spolupráce při kontaktování opatrovníka, pokud je klient omezen nebo zbaven způsobilosti k právním úkonům. → Spolupráce při jednání s posudkovými lékaři- pokud to bude potřeba. → Spolupráce při motivování klienta k tomu, aby vydržel do práce chodit. → Spolupráci při tréninku dovedností přímo i nepřímo souvisejících s prací. Důvody k ukončení služby PZ: → Pokud klient získá vhodné pracovní místo a dál již nepotřebuje podporu. - 80 -

→ Pokud klient nemá zájem využívat služeb programu. → Po uplynutí 2 let. → Pokud se během pracovní praxe nebo v zaměstnání klient nedostaví na pracoviště (nebo přijde pozdě), musí pro to mít závažný důvod a oznámit to pracovnímu konzultantovi. 3 neomluvené a neodůvodněné neúčasti jsou důvodem k ukončení služeb. → Pokud klient třikrát nepřijde na schůzku s konzultantem a neomluví se. → Pokud klient bez vážného důvodu odmítne 3 pracovní nabídky. II. čtvrtletí- IV. čtvrtletí (dle potřeb klientů i déle) Úprava režimu klientů v ÚSP zapojených do spolupráce s APZ Klienti musí mít upravený denní program tak, aby mohli docházet bez komplikací na konzultace do APZ nebo do zaměstnání. Zaměstnanci ÚSP musí mít přehled o tom, kteří z klientů ÚSP jsou zapojeni do spolupráce s APZ a jaké úpravy denního režimu pro klienty tato spolupráce přináší (např. ranní vstávání do zaměstnání, zajištění stravy v době, kdy je klient v zaměstnání, plnění úkolů zadaných asistenty APZ aj.). Koordinátor spolupráce by měl zhotovit písemný přehled o klientech, kteří jsou zapojeni do spolupráce s APZ. U jednotlivých klientů by měl rozepsat v jaké fázi spolupráce se nacházejí, termíny konzultací v APZ, kontakty na asistenty z APZ. V případě když jsou již klienti zaměstnáni, měl by tento přehled obsahovat následující informace: pracovní dobu klientů, adresu pracoviště, kontakt na zaměstnavatele, pracovní náplň, atd. Koordinátor by měl tyto informace v písemné formě umístit na určené, dostupné místo (např. nástěnka), kam může personál ÚSP, event. klienti kdykoliv nahlédnout. Koordinátor spolupráce vede klientům spolupracujícím s APZ speciální dokumentaci, do které zakládá originály dokladů, případně jejich kopie. Klienti spolupracující s APZ mají být vedeni k tomu, aby v případě změn, které se týkají jejich spolupráce s APZ, informovali personál ÚSP (např. změnu termínu konzultace, změnu pracovní doby v zaměstnání apod.). Tito klienti musí být informováni o některých důsledcích, vyplývajících z pracovního procesu (např. pokud mají zájem zúčastnit se výletů a pobytů pořádaných ÚSP, musí si v zaměstnání požádat o řádnou dovolenou). Klienti, kteří jsou již zapojeni do pracovní činnosti na otevřeném trhu práce, mají nárok po příchodu ze zaměstnání do ÚSP na dostatečně dlouhý odpočinek k regeneraci sil a na volnočasové aktivity. Pokud však mají zájem, mohou být zapojováni do ergoterapeutických činností, kulturně zájmových činností, pracovních činností pro osobní potřebu a pracovních činností v ÚSP. - 81 -

Podpora klienta v ÚSP během vlastní spolupráce s APZ Zaměstnanci ÚSP by měli u klientů spolupracujících s APZ neustále posilovat jejich motivaci pro pracovní činnost, pomáhat jim se zvládáním důležitých dovedností (např. hospodaření s penězi, nácvik dovedností cestovat veřejnou dopravou aj.). Klienti musí mít možnost obrátit se kdykoliv na personál ÚSP s prosbou o radu či pomoc, např. pomoc zaměstnanců ÚSP klientovi v případě, pokud si sám neumí poradit se zadaným úkolem od asistentů APZ (např. vyhledávání nabídek pracovních míst v inzertních novinách, vyhledávání telefonních čísel firem z telefonního seznamu apod.). Zaměstnanci ÚSP by měli předpokládat, že klienti z ÚSP mají ve většině případů problém s motivací pro placenou práci. A to z těchto důvodů: - v důsledku mentálního postižení nerozumí pojmu „práce“ ve smyslu „placené práce“ - nemají pozitivní zkušenosti ze zaměstnání, protože neměli příležitost vyzkoušet si, co to je pracovat - nemají pracovní návyky Návrh postupů posilujících motivaci: •

Potřeby jako zdroj motivace

Motivem k práci je potřeba uznání od ostatních a pocit vlastního růstu. Cílem ÚSP by mělo být to, že klienti budou vnímat souvislost mezi prací a větší samostatností. Vhodnou strategií je využítí příkladu lidí, kterým se placenou práci podařilo získat a jsou úspěšní. •

Hodnoty jako zdroj motivace k práci

Motivace penězi- peníze jsou nejčastějším motivem k práci. U klientů z ÚSP je však často problém tento stimul použít (zbavení klientů způsobilosti k právním úkonům- klienti ,,nedostávají vydělané peníze do ruky“, ale jsou jim ukládány na depozitní účet a nakládá s nimi jejich opatrovník). Z tohoto důvodu by mělo být umožňováno klientům z ÚSP nakládat alespoň s částí své mzdy podle jejich představ. Dalším, nepříliš častým řešením tohoto problému může být navrácení způsobilosti k právním úkonům u klientů nebo změna jejich opatrovníka. •

Zájmy jako zdroj motivace

Cílem zaměstnanců ÚSP by mělo být, aby si klienti spojili své zájmy s pracovním uplatněním. Zaměstnanci ÚSP by se měli aktivně zajímat o zájmy svých klientů. Zejména o to, které činnosti je zajímají, jaké mají záliby, co je těší. Personál ÚSP by se měl vyvarovat podpory klientů v jejich nerealistických představách o budoucím pracovním uplatnění (např. povolání lékaře, pilota apod.).

- 82 -

•

Motivace budováním pracovních návyků

Pro vybudování pracovních návyků u klientů z ÚSP je vhodné: - Navodit klientům běžný denní režim tak, aby klienti ráno v určitou hodinu odcházeli do jiného prostředí - Navodit běžný týden- pracovní dny a volné víkendy - Vysvětlovat rozdíly mezi prací (co musím) a zábavou (co mohu, ale nemusím) - Začlenění tréninku pracovních návyků do individuálních plánů (vykonávání určitých povinností je součástí poskytované služby) •

Posilování motivace

Snahou zaměstnanců ÚSP by nemělo být pouze vzbuzení zájmu klientů pracovat, ale měli by i udržovat jejich motivaci chodit do zaměstnání. Příklady možných posil: - Příležitost k setkání s příjemnými lidmi - Možnost něco nového se naučit - Možnosti řešit problémy - Každodenní nezávislost Stálá komunikace mezi ÚSP a APZ Určený koordinátor spolupráce v ÚSP by měl být v neustálém kontaktu s APZ. Možné způsoby komunikace mezi ÚSP a A8D: → telefonický, písemný, osobní kontakt → Telefonický kontakt- preferuje se při vyřizování neodkladných záležitostí (např. v případě náhlého onemocnění klienta- nahlášení absence). → Písemný kontakt- písemná komunikace prostřednictvím pracovního sešitu klienta nebo prostřednictvím elektronické pošty. → Osobní kontakt- využívá se v případě pravidelných informačních schůzek, kdy zástupci APZ a koordinátoři z ÚSP vzájemně hodnotí uplynulé 3 měsíce vzájemné spolupráce a navrhují další postup spolupráce. Osobní schůzky se preferují i v případech, kdy dochází k významnějším změnám ve spolupráci mezi ÚSP/klientem z ÚSP a APZ (např. při náhlé ztrátě zájmu klienta ÚSP nadále vykonávat smluvenou pracovní činnost, v případě kdy ÚSP navrhuje APZ nového potencionálního klienta apod.).

- 83 -

Stálá podpora klienta z ÚSP v udržení si pracovního místa i po ukončení spolupráce s APZ V případě, že klienti získají vhodné pracovní místo a dále již nepotřebují podporu APZ, bývá spolupráce mezi klienty a APZ ukončena. I po ukončení podpory klientů ze strany APZ, musí zaměstnanci ÚSP v již započaté podpoře a motivaci klientů v udržení si pracovního místa pokračovat. Po ukončení podpory klienta ze strany APZ, by měl další záležitosti, které se týkají zaměstnání klientů vyřizovat zákonný zástupce klienta, bývalý koordinátor spolupráce z ÚSP nebo osoba z týmu, který si klient zvolil pro svou podporu ve vyhledávání a udržení si pracovního místa. V případě nejasností by měli mít zaměstnanci ÚSP možnost obrátit se na APZ s prosbou o radu či pomoc. Klienti ÚSP by měli být informováni o možnosti využítí opakovaně služeb APZ.

3.4.5 Očekávané výsledky Očekávaný přínos spolupráce pro klienty a zaměstnance z ÚSP: Úspěšné pracovní uplatnění vytipovaných klientů ÚSP na otevřeném trhu práce. Pocit vnitřního uspokojení a osobnostního růstu klientů ÚSP zapojených do pracovních činností na otevřeném trhu práce- např. zvýšení kontroly nad vlastním životem, nové zájmy a společenské aktivity, rozvoj praktických dovedností, aj. Větší informovanost zaměstnanců ÚSP o možnostech pracovního uplatnění klientů ÚSP o podporovaném zaměstnávání.

- 84 -

4 Závěr Z výsledků dotazníkového průzkumu služeb a spolupráce ÚSP pro jedince s mentálním postižením a APZ (viz. kapitola 3.2) vyplynulo, že v ČR sice působí velké množství APZ (31 APZ), ale pouze velmi malý počet z těchto agentur zaměřuje svou nabídku služeb i na klientelu osob s mentálním postižením z ÚSP (pouze 4 APZ). Nejčetnější spolupráce mezi ÚSP pro jedince s mentálním postižením a APZ probíhá na území ČR v severních Čechách. Příčinu neúspěchu v hledání a udržení si pracovního místa u osob s mentálním postižením spatřují zaměstnanci APZ nejčastěji v jejich deficitech v komunikaci, srozumitelnosti řeči a v nedostatečné motivaci. Ze všech ÚSP pro jedince s mentálním postižením na území ČR využívá služeb APZ pouze 11 z těchto ÚSP. A pouze 10% klientů ze všech ÚSP spolupracujících s APZ je zapojeno do této spolupráce (hledají pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce). Ve většině případů vychází iniciativa ke spolupráci mezi ÚSP a APZ od APZ. Všechna ÚSP, která spolupracují s APZ se snaží zapojovat většinu svých klientů do různých pracovních činností v rámci ÚSP. Do těchto pracovních činností zapojují i klienty, kteří využívají služeb APZ (nebo jsou již zaměstnaní). Jedná se především o běžné domácí práce nebo činnosti v terapeutických dílnách. Většina zaměstnanců ÚSP se domnívá, že spolupráce klientů s APZ má kladný vliv na jejich chování. Tyto změny v chování klientů jsou hodnoceny převážně pozitivně. Díky výsledkům z provedeného dotazníkového průzkumu a díky přínosným informacím o průběhu tříleté spolupráce dvou konkrétních institucí (ÚSP Boletice n/L. a APZ Osmý den), bylo dosaženo vytyčeného cíle bakalářské práce. Tímto cílem bylo navržení projektu spolupráce ÚSP pro jedince s mentálním postižením s APZ. Projekt obsahuje metodiku postupu při výběru a přípravě klientů z ÚSP na spolupráci s APZ. V metodice je navržen postup spolupráce a komunikace mezi těmito dvěma institucemi. Realizace navrhovaného projektu by měla být přínosem ÚSP pro jedince s mentálním postižením v ČR, které buď teprve zvažují spolupráci s APZ nebo s ní již spolupracují. Pro ÚSP, které teprve zvažují možnou spolupráci s APZ, může tato metodika sloužit jako vodítko, podle kterého mohou již od samého počátku v případné spolupráci s APZ postupovat. ÚSP, které již s APZ spolupracují mohou tuto metodiku porovnat s vlastním postupem spolupráce a popřípadě provést změny. Metodika postupu při spolupráci ÚSP s APZ byla v projektu rozvržena do období 12-ti měsíců. Během tohoto období by měli být vytipovaní klienti z ÚSP při optimálních podmínkách již úspěšně zapojeni do pracovního procesu na otevřeném trhu práce.

- 85 -

Úkolem ÚSP pro jedince s mentálním postižením je pomoci svým klientům využívat veřejné služby zaměstnanosti. Prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti mohou klienti ústavů získat další podporu při vyhledávání zaměstnání. Ústav se již touto činností nemusí zabývat a může se tak plně soustředit na úkoly, které má jako zařízení sociálních služeb. Jako nejoptimálnější řešení se proto nabízí možnost spolupráce ÚSP a APZ. Podmínkou úspěšné spolupráce je nutný stálý, úzký kontakt a komunikace mezi zaměstnanci ÚSP a APZ. Výše jmenované instituce se musí při vzájemné spolupráci vyvarovat momentu, kdy by obě poskytovaly své služby, třeba i v maximální možné míře, ovšem zcela separátně a nezávisle na sobě. Od vzniku první APZ uplynulo sice více než šest let, ale výraznější nárůst vzniku dalších APZ byl až od roku 2001. I přes tuto poměrně dlouhou dobu, po kterou působí APZ v ČR, je jejich význam bezesporu nepopíratelný, ale stále ještě i v současné době je pouze minimálně zaměřena jejich pozornost na pomoc lidem s mentálním postižením, kteří žijí v ÚSP. Tito lidé mají právo (pokud disponují fyzickými, psychickými i sociálními schopnostmi, které jsou nutné pro zapojení do konkrétních pracovních činností), zapojit se do pracovního procesu na otevřeném trhu práce, popř. v chráněném prostředí. Bohužel se často stává, že ÚSP s APZ sice oficiálně spolupracují, ale chybí dostatečný kontakt mezi pracovníky APZ a ÚSP. Klientovi ÚSP je tedy zajištěna maximální podpora ze strany APZ, ale díky malému zájmu APZ sdělovat zaměstnancům ÚSP aktuální informace o průběhu jejich práce s klientem, postřehy a návrhy, které by mohly klienta pozitivně ovlivňovat, výsledkem je separátní působení služeb ÚSP i APZ. Obě instituce si ,,jedou po své linii“. Někteří, především profesně mladší zaměstnanci APZ hledí na ÚSP s jistým despektem. Stále přetrvává z dob minulých názor, že ÚSP je „velkokapacitní lapač“ lidí s mentálním postižením, ve kterém jsou jim upírána práva na jejich všestranný rozvoj. Pracovníci APZ spatřují pozitivní přínos pouze ve svém vlastním přístupu ke klientovi z ÚSP. Nemají většinou zájem o informace a poznatky, které pocházejí od zaměstnanců ÚSP. Takto bohužel smýšlejí, aniž by kdy navštívili některé z ÚSP a sami se přesvědčili, v jakém prostředí klienti žijí a jaké služby jsou jim každodenně poskytovány. Jedním z praktických řešení problematiky pracovního začlenění osob s mentálním postižením z ÚSP by mohlo být zřízení APZ při ÚSP. Pracovníci APZ by zároveň byli zaměstnanci ÚSP, dokonale by tak znali charakter provozu ÚSP a jednotlivé klienty (jejich dovednosti, schopnosti, povahové vlastnosti, zdravotní stav, apod.).

- 86 -

5 Seznam použitých odborných zdrojů (1)

BAXOVÁ, P., BÍLKOVÁ, M. a kolektiv. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002, 112 s. ISBN 80-86552-45-4

(2)

DUNOVSKÝ, J. a kolektiv. Sociální pediatrie- vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 284 s. ISBN 80-7169-254-9

(3)

ČERNÁ, M., NOVOTNÝ, J., ZEMKOVÁ, J. Kapitoly z psychopedie. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1982, 95 s.

(4)

CHLUMECKÁ, J., DUDÁKOVÁ, Z. Profil profese ergoterapie. Česká asociace ergoterapeutů, 2001, 19 s.

(5)

KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 188 s. ISBN 80-201-0030-X

(6)

KRÁLOVÁ, J., RÁŽOVÁ, E. Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2001, 286 s. ISBN 80-7263-083-0

(7)

KREJČÍŘOVÁ, O. a kolektiv. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: RYTMUS s nakladatelstvím TOBIÁŠ, 2005, 87 s. ISBN 80903598-1-7

(8)

KVAPILÍK, J., ČERNÁ, M. Zdravý způsob života mentálně postižených. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 136 s. ISBN 80-201-0019-9

(9)

KYSUČAN, J. Psychopedie- Teorie výchovy mentálně retardovaných. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 82 s.

(10) LANGER, S. Mentální retardace: etiologie, diagnostika, profesiografie, výchova. 2. vyd. Hradec Králové: Kotva, 1995, 250 s. ISBN 80-900254-6-3

- 87 -

(11) LECHNÝŘ, V. 2001-2002. Možnosti pracovních/denních programů. http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.asp?id=38

(12) MISKELL, J. R. Pracovní motivace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 78 s. ISBN 807169-317-0 (13) MPSV. 2005. Sociální služby. http://www.mpsv.cz/clanek.php?lg=1&id=9

(14) PFEIFFER, J. Ergoterapie. 1. vyd. Praha: REHALB o.p.s., 2001. 77 s.

(15) PFEIFFER, J. Ergoterapie. 1. vyd. Brno: IDV SZP, 1989. 196 s.

(16) RÁŽOVÁ, E., KRÁLOVÁ, J. Ústavní sociální péče. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 1998, 256 s. ISBN 80-855229-50-5

(17) ŠVARCOVÁ, I. Komplexní systém vzdělávání dětí, mládeže a dospělých. 2. vyd. Praha: SEPTIMA, 1995, 64 s. ISBN 80-85801-54-X

(18) ŠVARCOVÁ, I. Příprava mládeže s těžším mentálním postižením na trhu práce. 1. vyd. Praha: TECH-MARKET, 1996, 89 s. ISBN 80-902134-4-8 (19) ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 1. vyd. Praha: Portál, 2001, 178 s. ISBN 80-7178-506-7

(20) ŠVINGALOVÁ, D. Úvod do psychopedie. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003, 107s., ISBN 80-7083-696-2

(21) TEDDY – vzdělávací institut Charity brněnské diecéze. 2003. Integrace http://www.dchbrno.charita.cz/files/skripta/specialnipedagogika.doc. (22) VÁGNEROVÁ, M., HADJ-MOUSSOVÁ, Z., ŠTECH, S. Psychologie handicapu. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 230 s. ISBN 80-7184-929-4

(23) VITÁKOVÁ, P. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. 1. vyd. Praha: Rytmus, 2005, 127 s. ISBN 80-903598-0-9

- 88 -

6 Seznam příloh Příloha č. 1: Standard kvality sociálních služeb 8.- Návaznost na další zdroje (viz. text – str. 27 ) Příloha č. 2: Barthelův test základních všedních činností (ADL) (viz. text – str. 33) Příloha č. 3: Test instrumentálních všedních činností (IADL) (viz. text – str. 33 ) Příloha č. 4: Experimentální hodnotící škála osobnostního a sociálního profilu pro diagnostiku mentální retardace (viz. text – str. 33 ) Příloha č. 5: Hodnocení motorických funkcí v závislosti na mentální retardaci u dětí (viz. text – str. 34) Příloha č. 6: Nestandardizované ergoterapeutické hodnocení sestavené a používané v ÚSP Boleticích n/L. (viz. text – str. 34 ) Příloha č. 7: Test kognitivních funkcí- Mini mental state (MMS) (viz. text – str. 34) Příloha č. 8: Dotazník pro průzkum služeb agentur podporovaného zaměstnávání (viz. text – str. 43) Příloha č. 9: Dotazník pro průzkum přípravy klientů ÚSP pro jedince s mentálním postižením na spolupráci s agenturou podporovaného zaměstnávání (viz. text – str. 53) Příloha č. 10: Barthelův test základních všedních činností (ADL) u klientky A.A. (viz. text – str. 66) Příloha č. 11: Test instrumentálních všedních činností (IADL) u klientky A.A. (viz. text – str. 67) Příloha č. 12: Test kognitivních funkcí- Mini mental state (MMS) u klientky A.A. (viz. text – str. 67) Příloha č. 13: Experimentální hodnotící škála osobnostního a sociálního profilu pro diagnostiku mentální retardace u klientky A.A. (viz. text - str. 67) Příloha č. 14: Nestandardizované ergoterapeutické hodnocení sestavené a používané v ÚSP Boletice n/L. u klientky A.A. (viz. text – str. 67)

- 89 -

7 Přílohy

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Recommend Documents