Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Pedagogiky a psychologie
Katedra:
Studijní program: Vychovatelství Pedagogika volného času (PVČ)
Studijní obor:
OSOBNOSTNÍ ROZVOJ DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU V KROUŽKU MLADÝCH HASIČŮ DEVELOPMENT OF THE COOPERATION OF THE PRESCHOOL-AGE CHILDERN IN THE GROUP OF Bakalářská práce: 12 – FP – KPP – 59
Autor:
Podpis:
Iveta Bernardová
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Petr Urbánek, Ph.D. Konzultant: Počet stran
grafů
Obrázků
tabulek
pramenů
příloh
49
10
16
1
21
3
V Liberci dne: 18. 4. 2013
Čestné prohlášení Název práce:
Osobnostní rozvoj dětí mladšího školního věku v kroužku mladých hasičů
Jméno a příjmení autora:
Iveta Bernardová
Osobní číslo:
P10000904
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 18. 4. 2013 Iveta Bernardová
PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. PaedDr. Petru Urbánkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za laskavý a vstřícný přístup, přínosné rady, připomínky a podněty. Poděkování patří i členům SDH Pelešany za podporu a pomoc při programu pro moji bakalářskou práci a zapůjčení kronik sboru. A v neposlední řadě děkuji své rodině, zejména manželovi za projevenou trpělivost a shovívavost po celou dobu mého studia.
Anotace Tato práce se zabývá vytvořením a následnou realizací programu pro rozvoj spolupráce dětí mladšího školního věku v kroužku malých hasičů. Důležitým prvkem je zde spolupráce, proto je program vypracován tak, aby se děti co nejvíce přiblížily stanovenému cíli. Součástí je také dotazník, díky kterému bylo možné zjistit, zda je spolupráce dětí v konkrétním kroužku dobrá či nikoliv a jestli se po absolvování programu vztahy v kolektivu změnily, popřípadě jakým směrem.
Annotation
This work concerns with creation and realisation of programme for development and cooperation of children in the society of little firemen. Cooparation is a very important part in my work so the programme is aimed this way. There is a questionnaire included so I can find out if the childrens´ cooperation is good or not. I am interested if the relationship will change after finishing the programme and in which way.
Klíčová slova Osobnostní rozvoj, volnočasové aktivity, mladší školní věk, kroužek mladých hasičů, sociometrie, sociální vztahy, vztahy ve skupině, kognitivní vývoj, emoční vývoj.
Keywords Personality progress, free-time activities, young learners, society of young firemen, sociometric,
social relationship, relationship in the group, cognitive progress, emotional progress.
Obsah závěrečné práce 1. Úvod ....................................................................................................................................... 9 2. Teoretická část ................................................................................................................... 10 2.1 Vývoj dětí v mladším a středním školním věku. ........................................................ 10 2.1.1 Kognitivní oblast .................................................................................................... 11 2.1.2 Emoční vývoj .......................................................................................................... 12 2.1.3 Sociální vývoj.......................................................................................................... 13 2.2 Funkce dětí v sociální skupině ..................................................................................... 15 2.2.1 Historie hasičského oddílu .................................................................................... 15 2.2.2 Charakteristika dětí v kroužku mladých hasičů ................................................. 16 2.2.3 Podmínky členství mladých hasičů ...................................................................... 17 2.3 Přínos hasičského hnutí pro rozvoj a výchovu dětí ................................................... 18 3. Praktická část - Vytvoření programu pro rozvoj spolupráce ........................................ 18 3.1 Hra Plamen – Závod požárnické všestrannosti ......................................................... 18 3.2 Popis programu. ............................................................................................................ 22 3.3 Použité metody. ............................................................................................................. 26 3.3.1 Sociometrie. ............................................................................................................ 26 3.3.2 Sociometrický test. ................................................................................................. 26 3.3.3 Zpracování a analýza sociometrických dat ......................................................... 27 3.3.4 Grafické zpracování sociometrických dat ........................................................... 27 3.3.5 Sociometrické cíle. ................................................................................................. 30 3.3.6 Sociometrické šetření pomocí sociometrického dotazníku. ............................... 30 3.3.7 Kritéria výběru ...................................................................................................... 30 3.3.8 Vyhodnocení sociometrického dotazníku. ........................................................... 30 3.4 Kritéria průzkumu. ...................................................................................................... 39 3.5 Realizace programu a zadání dotazníku .................................................................... 39
4. Výsledky a diskuse ............................................................................................................ 44 4.1 Výsledky sociogramu z prvního šetření ...................................................................... 44 4.2 Výsledky sociogramu z druhého šetření. .................................................................... 44 4.4 Diskuse. .......................................................................................................................... 45 5. Závěr ................................................................................................................................... 46 6. Seznam použité literatury .................................................................................................. 47 7. Seznam příloh ..................................................................................................................... 49 7.1 Seznam obrázků ............................................................................................................ 49 7.2 Seznam tabulek ............................................................................................................. 49 7.3 Seznam sociogramů ...................................................................................................... 49 7.4 Seznam schémat ............................................................................................................ 49
1. Úvod
Důvod, proč jsem si vybrala téma osobnostní rozvoj dětí mladšího školního věku v kroužku mladých hasičů, je docela prostý a jednoduchý. K dobrovolným hasičům jsem se dostala v pozdějším věku a tato zkušenost pro mě znamenala velký přínos. Když jsme se s manželem a první dcerou přestěhovali z centra města do klidnější části na jeho okraji, kde nás dobrovolní hasiči neustále zvali na akce typu dětský den, mikulášská nadílka, vítání jara a další. Rozhodli jsme se pomáhat při těchto akcích a poté jsme do tohoto sboru vstoupili. Začali jsme se účastnit hasičských soutěží a seznámili se s mnoha mladými lidmi. Byl to také podnět k tomu, že jsem se rozhodla založit kroužek pro mladé hasiče. Práce s dětmi mě velice baví, a tak jsme po dohodě s dobrovolnými hasiči a s pomocí mojí kolegyně kroužek založily. Kolegyně již měla s vedením mladých hasičů zkušenost, takže pro nás nebylo obtížné kroužek otevřít. K našemu údivu na první schůzku přišlo 16 dětí. Tento kroužek navštěvuje v současné době okolo 26 dětí a zájem stále stoupá. Vysvětluji si to tím, že jsme zařadili do programu nové soutěže (např. O Dráčka Soptíka). Je to i tím, že v naší obci je hodně malých dětí, které dorůstají do věku, kdy mohou kroužek navštěvovat. Cílem mé bakalářské práce je vytvoření a realizace programu na rozvoj spolupráce v kroužku mladých hasičů. V mé závěrečné práci je popsán a následně realizován program na rozvoj spolupráce dětí v kroužku mladých hasičů. Program se bude skládat z branného cvičení, které děti upotřebí pro celokrajskou soutěž Plamen. Tento program vyžaduje práci v týmech. Klade požadavky na fyzickou zdatnost dětí, jejich zručnost a zároveň na vědomosti z oblasti zdravovědy, topografie. Není nutné, aby každý člen týmu zvládal výborně všechny požadované dovednosti. Efektivnější je, pokud v rámci týmu dokážou děti využít schopností jednotlivých členů, kteří v dané oblasti podávají nejlepší výkony. Také je dopředu třeba, aby se děti společně domluvily na taktice. V práci je sledováno, jak se vyvíjela spolupráce dětí před realizací programu a po ní. A je celkem pravděpodobné, že program pozitivně přispěje k rozvoji spolupráce mezi dětmi. V neposlední řadě je zde sledováno, jaký dopad bude mít tento kroužek na kulturní a společenský vývoj dětí. 9
2. Teoretická část
2.1 Vývoj dětí v mladším a středním školním věku Mladší a střední školní věk byl v psychologii dle Čápa (2007, str. 228) považován za klidné období. Tento dojem vznikal při srovnání s nápadnými změnami v předchozích letech a zejména s obdobím puberty. Ale i v tomto věkovém období probíhají důležité změny. Zásadním je pro dítě vstup do školy. Vstup do školy je prvním významným obdobím, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje i další vývoj a osobnost dítěte. Škola představuje pro dítě větší autoritu než rodič, ve škole musí víc poslouchat a rozhodnutí školy respektovat. Děti vidí ve svém učiteli vzor a snaží se ho všemožně napodobit. Škola je pro dítě důležitým místem socializace, zde získává nové a někdy i rozdílné zkušenosti, než jaké si nese ze své rodiny. Zde si dítě rozvíjí své schopnosti a dovednosti, prohlubuje i svůj talent. Sociální pozici každého žáka představuje úspěšnost ve škole, kde se prohlubuje jeho sebehodnocení, mnohdy velice zásadním způsobem. Špatné výsledky, tím i selhání dítěte ve škole mohou být rozhodující pro další směřování (vývoje) dítěte. Nástup do školy lze chápat jako jednu fázi v procesu odpoutávání ze závislosti na rodině, kdy je její vliv postupně nahrazován působením jiných sociálních skupin. Školní věk, tj. období základní školy, lze rozdělit na tři dílčí fáze, jak uvádí Vágnerová (2000 str. 148). Dělí školní věk na raný: od nástupu do školy, tj. přibližně od 6-7 let do 8 až 9 let. Je charakteristický změnou životní situace a různými vývojovými změnami, které se projevují především ve vztahu ke škole. Střední školní věk trvá od 8-9 let do 11-12 let, tj. do doby, kdy dítě přechází na 2. stupeň základní školy a začíná dospívat. V průběhu této fáze dochází k mnoha změnám, které jsou podmíněny nejen sociálně, ale i biologicky. Lze je považovat za přípravu na dobu dospívání. Starší školní věk navazuje na období středního školního věku a trvá do ukončení základní školy, to znamená přibližně do 15 let. Toto období bývá označováno jako pubescence. Mladšímu školnímu věku tak podle Vágnerové odpovídá raný a střední věk. Příhoda (1963, str. 273) toto období nazývá prepubescence a vymezuje ho 6. – 11. rokem. Shodně s Vágnerovou dělí toto období na dvě. První: od 6 do 8 a druhé: od 8 do 11 let. 10
Příhoda se více zaměřuje na to, co je zjevné. Tedy to co můžeme na dětech pozorovat, např. jejich projevy chování a vzhled dětí. Je možné, že psychologie jako věda v té době byla takto orientována. Možná to je i vliv behaviorismu, který tvrdí, že to, co je uvnitř, nemůžeme zkoumat, protože nám to není přístupné, je to pro nás něco jako černá skříňka. Kdybychom chtěli období mladšího školního věku psychologicky charakterizovat, mohli bychom ho označit jako věk střízlivého realismu.
2.1.1 Kognitivní oblast V mladším a středním školním věku je rozvoj poznávacích procesů stále více rozvíjen. V období raného školního věku děti začínají uvažovat jiným způsobem než dřív. Předškolní dítě je už schopno řešit některé problémy jen v mysli, pokud si je může představit, tj. vyvolat paměťové stopy dřívějších vjemů. Chápe vztahy mezi různými ději, ale jen na názorné rovině, když může čerpat informace ze své vlastní činnosti. Vývoj jeho myšlení můžeme podporovat, pokud mu dáme příležitost k samostatné manipulaci s věcmi v jeho okolí. Postupně se také dokáže odpoutat od názorné představy. Podle Langmeiera (1991 str. 112) však teprve na počátku školního věku (kolem sedmi let podle Piageta) je dítě schopno skutečných logických operací, pravých úsudků odpovídajících zákonům logiky, bez dřívější závislosti na viděné podobě. Stále se ovšem i toto logické usuzování týká jen konkrétních věcí a jevů, obsahů, které si lze názorně představit. Teprve na počátku dospívání – kolem 11 let - je dobře se vyvíjející dítě schopno vyvozovat soudy i zcela formálně, i když si nemůže obsah konkrétně představit. Jako příklad můžeme uvést úkol obsažený ve vývojovém testu H. Hetzerové. Autorka předpokládá, že průměrně vyvinuté 8-9leté děti budou schopny řešit jednoduché sylogismy tohoto typu: „Všechny šelmy požírají maso. Vlk je šelma. Co můžeš z toho uhádnout o vlkovi?“ Naproti tomu teprve o dva roky později je dítě schopno logické operace i v úkolu, který nemá názorný obsah, např. „Všechny Feso jsou Daro. Daro žijí ve vodě. Co můžeš uhádnout o Feso?“ Jestliže dítě uspěje správně v tomto úkolu, je zřejmé, že se naučilo ze dvou premis vyvodit závěr, i když mu není názorně srozumitelný - a to předpokládá již značnou míru abstrakce a generalizace. Přechod od názorného (intuitivního) myšlení do stádia konkrétních operací předpokládá Piaget na začátku školního věku kolem sedmi let. Dle Vágnerové (2000 str.148) konkrétní logické myšlení je charakteristické: a) respektováním základních zákonů logiky; b) respektováním konkrétní reality. 11
Školní dítě již dokáže pohlížet na skutečnost více objektivně a posuzovat ji z různých hledisek. Zkoumá vzájemné vztahy, chápe, že se věci i situace mění, ale při tom si zachovávají některé trvalé znaky. Děti na počátku mladšího školního věku dovedou roztřídit objekty podle dvou znaků a jsou schopné jednoduché klasifikace. Chápou zařazení prvků do tříd, rozlišují nadřazenou a podřazenou kategorii. Např. máme tři psy a čtyři kočky. Když se zeptáme dítěte, jestli je více koček, nebo zvířat, tak by dítě okolo osmi let mělo již odpovědět správně. Děti školního věku zvládnou řazení podle dvou faktorů. Dítě již má tolik zkušeností, že chápe trvalost podstaty daného objektu, přestože se mění jeho vnější vzhled. Např. máslo se sice rozpustí, ale je to stále máslo i v tekuté podobě. Podle Vágnerové (2000 str. 151) školák chápe trvalost určitých vlastností objektu ( či množiny objektů) a dovede logicky zdůvodnit, proč to tak je. K vysvětlení může použít tři způsoby argumentace, které jsou typické pro školní věk: a) Reverzibilita – i když voda ve sklenici odlišného tvaru dosahuje do jiné úrovně, dítě vám odpoví, že můžeme vodu zase nalít zpátky a bude jí stejně jako před tím. b) Stejnost – dítě ví, že je to pořád stejná voda, když ji přelévám do různých nádob. Je mu jasné, že když jsme nic nepřidali ani neubrali, zůstává počet koláčů stejný (když se třeba mezi nimi zmenšila vzdálenost a řada vypadá kratší). c) Kompenzace – dítě argumentuje tím, že sklenička je širší, a proto voda dosahuje níž, než když byla v užší skleničce, kde dosahovala výš. Děti na této úrovni by chápaly, že když je sklenička širší, bude sloupec vody nižší a naopak. Nedaly by se ovlivnit jevovou stránkou situace.
2.1.2 Emoční vývoj Dosažení určité úrovně emočního vývoje je nutné pro vstup do školy. Dítě školsky zralé je schopné odložit na určitou dobu bezprostřední uspokojení svých potřeb a věnovat se záměrné činnosti, kterou představuje školní práce. Podle Langmeiera, Krejčířové (2006 str. 131) školní dítě si už také samo začíná klást vzdálenější cíle, které od něho vyžadují již poměrně dlouhodobé volní úsilí; u takto dobrovolně přijatých úkolů bývají pak některé děti až překvapivě vytrvalé. Narůstající sebeovládáni je výsledkem dvou vzájemně se ovlivňujících faktorů: 1. Emoční reaktivity, která je do značné míry založena biologicky – temperamentově (jde o míru dráždivosti, impulzivity, ale i o sklon k inhibici reakcí vlivem úzkosti apod.). Tato
12
složka je značně ovlivňována celkovým dozráváním organismu – s věkem se emoce stávají modulovanějšími a stabilnějšími, jejich ovládání nevyžaduje takové úsilí. 2. Volní ovládání emočních reakcí: Expresivní emoční reakce malého dítěte mají v podstatě automatický charakter a předškolní dítě je dokáže korigovat jen v omezené míře, ale ve školním věku je dítě již schopno podle potřeby tuto primární automatickou emoční reakci nebo impulz k akci vůlí lépe potlačit a jednat záměrně a plánovitě. To mu umožňuje i déle se soustředit na zvolenou činnost a také vůlí modulovat i průběh a intenzitu vnitřního prožitku. Zde bych uvedla příklad z počátků našeho kroužku. Když jsme jely s dětmi na naši první hasičskou soutěž, tak děti počítaly s tím, že budou první. Ani vysvětlování nás vedoucích, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, neovlivnilo reakce některých dětí. I přes naše snahy dostatečně trénovat na soutěž se děti umístily na posledním místě. Některé reagovaly pláčem, ale dvě dívky se rozzlobily a utekly do hasičského vozu. Rozhodli jsme se proto těchto negativních reakcí využít a dále s nimi pracovat. Během našich dalších schůzek jsme se proto soustředili na emoční reakce dětí. Posilovali jsme a rozvíjeli jejich sebevědomí během soutěží na našich pravidelných schůzkách. Zaměřili jsme se na zvládání emocí při prohrané soutěži. Naše pravidelné úsilí se nám vyplatilo v podobě klidnějšího průběhu další velké soutěže. Děti podaly maximální výkon, a přesto že nevyhrály, své pocity zvládly. Schopnost dítěte ovlivnit emoční seberegulaci je významnou součástí celkové sociální obratnosti dítěte a ovlivňuje jeho přijetí skupinou. Děti impulzivní a dráždivé bývají skupinou odmítány, naopak děti s lepší schopností sebekontroly patří častěji k dětem oblíbeným. Dítě se snaží emoční reakci potlačit, dokud si není zcela jisto reakcí okolí, a čeká na další signály. Školní děti s dobrou emoční kompetencí jsou si dobře vědomy vlastních pocitů i emocí druhých lidí, a tudíž dovedou již své pocity kontrolovat a regulovat podle okamžité situace tak, aby to zvládnutí přítomného problému usnadnilo.
2.1.3 Sociální vývoj Sociální vývoj dítěte probíhá postupně. Mají na něj vliv různé sociální skupiny, do nichž dítě patří. V mladším školním věku se stává významným pro dítě vstup do školy. Dítě zaujímá roli školáka. Tato role není výběrová, ale získají ji všechny děti po dovršení šestého, případně sedmého roku. Podle Vágnerové (2000 str. 159) každé dítě tuto roli zpracovává individuálně specifickým způsobem a zaujímá k ní určitý postoj, který je dán: 13
a) Mírou identifikace s touto rolí, tj. jejím osobním významem (Jde o to, co konkrétnímu dítěti tato role přináší, event. s jakými potížemi a nepříjemnostmi je spojena. Když mu přináší jen negativní zážitky, nemůže se s ní ztotožnit). b)Mírou sociální prestiže, kterou mu v jeho prostředí tato role přináší, tj. jejím obecným významem. Role školáka zahrnuje dvě dílčí role – roli žáka a spolužáka: a) Podřízená role žáka. Role žáka je institucionálně určena, její obsah je dost jednoznačně předepsán školním řádem a je vždycky podřízenou rolí. V rámci této role se rozvíjejí různé schopnosti a dovednosti. Míra úspěšnosti jejího zvládnutí předurčuje budoucí uplatnění jedince ve společnosti, jeho profesní roli. Na ní závisí příslušnost k určité sociální vrstvě i sociální status jejího nositele. Představuje významnou zkušenost, která ovlivní rozvoj sebehodnocení dítěte a volbu jeho dalších životních cílů. b) Souřadná role spolužáka, tj. vrstevníka, kamaráda. Způsob, jakým ji dítě zvládne, bude významný nejenom pro prožití školního věku, ale ovlivní i jeho budoucí strategie chování a neformální sociální vztahy. Je základem sociální úspěšnosti jiného druhu, jde zde spíše o schopnost získat určitou pozici a být přijímán různými lidmi na stejné úrovni, např. v partnerských vztazích či mezi spolupracovníky. Vrstevnická skupina je místem sdílení životní zkušenosti a společného řešení problémů. Je místem přijetí skupinových norem a generačního stylu života, ideálů, hodnot atd. Role spolužáka je na počátku školní docházky nediferencovanou, obecně souřadnou rolí, ale v průběhu doby se intenzivně rozvíjí. Děti mohou ve třídě získat různé role. Některé jsou vysoce ceněné, nadřízené nad ostatními a mají značnou prestiž (nebo právě naopak). Zkušenost s životem v dětské skupině má velký socializační přínos. Dítě zde má větší volnost volby. Může být aktivnější a může se ve větší míře řídit vlastními preferencemi. Kromě prostředí školy je dítě ovlivňováno širším společenským prostředím prostřednictvím médií. V současné době mezi média s největším vlivem patří internet a televize. Dále to jsou filmy, videa, časopisy a knihy. Televize, sledování filmů a videí a hraní počítačových her je méně náročné na psychické procesy. I to je jedním z důvodů, proč je mezi dětmi tak populární. Oproti tomu čtení je aktivnější formou využívání času a vyžaduje nejenom určitou úroveň čtenářského projevu, ale i představivosti. A média mají vliv na děti zejména nabízením modelů. Bohužel jsou to často agresivní modely, zejména v počítačových hrách bojového typu. Jak jsem již zmínila, významný předěl pro dítě je vstup do školy. Dítě zde zaujímá roli, která není výběrová. Oproti tomu však vstup do zájmového kroužku je pro člena rolí 14
výběrovou. Dítě si kroužek vybírá dle svých zájmů a schopností. Konkrétně v kroužku mladých hasičů je kladen důraz na pomoc druhým v tíživé situaci. I v této skupině dochází opět k roli podřadné, kdy se dítě musí podřídit autoritě v podobě vedoucího a zároveň se dostává do role souřadné, tj. do role kamaráda. Vrstevnická skupina je velice důležitá pro přijetí stylu života a jeho hodnot, a proto důsledným upevňováním kladných hodnot může být i prevencí patologických jevů.
2.2 Funkce dětí v sociální skupině
2.2.1 Historie hasičského oddílu v Pelešanech Jelikož jsem se zajímala o historii našeho Sboru dobrovolných hasičů v Pelešanech, abych se dozvěděla něco o tom, zda zde byl i oddíl mladých hasičů, zapůjčili mi staří rodáci kroniku, která popisuje prvopočátky vzniku hasičů v Pelešanech. Zde cituji z Kroniky z roku 1903. V létě roku 1903 vyzrála v obyvatelích osady „ Pelešany“ myšlénka zříditi v osadě sbor dobrovolných hasičů. Sestavil se výbor pro přípravné práce a dne 13. července roku 1903 odbývala se ustavující valná hromada, čímž byla zahájena činnost sboru dobrovolných hasičů v této osadě. Této valné hromady se zúčastnilo 23 členů. Činným členem státi se může každý mravů zachovalý a tělesně schopný občan v katastrální obci Mašovské usedlý, ve věku 18 – 50 let. Z dalších dochovaných kronik dobrovolných hasičů v Pelešanech jsem zjistila, že zde fungoval oddíl pro dospělé od roku 1903, ale pro děti byla činnost zahájena až 8. června roku 1975. Rozhodnutí pro založení kroužku bylo na základě každoročně (od roku 1973) pořádaného dětského dne pro děti z Pelešan a okolí. Každým rokem se účast dětí zvyšovala, a tak když v roce 1975 bylo již 67 dětí, bylo rozhodnuto založit kroužek mladých hasičů. Za základní členy kroužku se přihlásilo 14 místních dětí. Děti nacvičovaly na okrskové soutěže a také si samy upravovaly hřiště, aby měly kde trénovat. Děti se také v roce 1976 zúčastnily okresního kola celostátní hry Plamen a umístily se na 15. místě. V roce 1977 se již děti umístily na 7. místě. Poslední zápisy z kronik jsou do roku 1989, kdy byla činnost dětského oddílu přerušena. V roce 2005 byla obnovena činnost oddílu dospělých a pokračovalo se v činnosti a účastech na závodech. Ženy začaly svoji práci v roce 2008 a též se od té doby účastní okrskových soutěží. 15
Na popud starších členů, že zde býval i oddíl dětí, jsme se s kolegyní, která v minulosti Pelešanské mladé hasiče vedla, rozhodly kroužek obnovit. A tak jsme opět činnost mladých hasičů zahájili v září roku 2009. K našemu údivu na první schůzku přišlo 16 dětí. A i nadále se počet stále udržoval a začalo chodit stále více dětí. Kroužek mladých hasičů vedly od začátku dvě vedoucí a v roce 2012 se připojila třetí vedoucí.
2.2.2 Charakteristika dětí v kroužku malých hasičů Do kroužku mladých hasičů je přihlášeno 26 dětí. Pravidelně kroužek navštěvuje 21 dětí. Přihlášené děti jsou ve věkovém rozpětí od 6 do 12 let. Oddíl má 10 chlapců a 16 dívek. 18 dětí navštěvuje místní školu, která je od 1. do 5. ročníku a starší děti chodí do vyšších ročníků do blízkého města. Z dětí v kroužku jsou 4 sourozenecké páry a jedna trojice bratrů. Děti si ze svého středu vybraly velitelku, je jí 9 let, navštěvují kroužek každý pátek od 17 hodin. Podle zájmu býváme na kroužku dvě hodiny. Nejprve nacvičujeme na soutěže – požární útok, štafety, spojování a motání hadic, na závěr hrajeme hry. Jména chlapci
Věk
1. Lukáš I. 2. Lukáš II. 3. Martin 4. Petr 5. Erik 6. Oliver 7. Samuel 8. Marek
10 9 7 9 12 9 6 8
Jména dívky 1. Tereza 2. Sissi 3. Veronika 4. Adéla I. 5. Barbora I. 6. Martina I. 7. Barbora II. 8. Lenka 9. Martina II. 10. Michaela 11. Adéla II. 12. Kateřina 13. Anna
9 9 9 9 6 8 8 8 10 8 9 8 12
16
2.2.3 Podmínky členství mladých hasičů Mladým hasičem se dle stanov SH ČMS může stát chlapec nebo děvče od 6 do 18 let, souhlasí-li s jejich členstvím jejich zákonný zástupce a kolektiv mladých hasičů, pokud ve sboru působí. Závaznou podmínkou pro členství je souhlas se stanovami SH ČMS a programem činnosti kolektivu mladých hasičů. Mladý hasič je řádným členem SH ČMS. V kolektivech mladých hasičů působí i děti předškolního věku, mladší 6 let a svou celoroční činností se připravují na budoucí členství SH ČMS, tzv. Přípravka. Seznam těchto dětí do 6 let musí být v evidenci každého OSH. Jako doklad o evidenci dítěte v přípravce se dítěti vydává pouze Příloha k členskému průkazu mladého hasiče, kde místo čísla členského průkazu uvádí P a za pomlčkou rodné číslo dítěte (P-085806/1111). Podmínky pro členství v kolektivu mladých hasičů: a) odevzdaná přihláška zájemce s podpisem rodičů b) rozhodnutí většiny členů kolektivu mladých hasičů, pokud ve sboru působí, jinak rozhodnutí výboru SDH, c) složení slibu ve znění: „Slibuji na svou čest, že budu plnit a ctít zásady a cíle mladých hasičů“ Důkazem členství mladých hasičů je registrace v evidenčním listu kolektivu MH vedeným a řádně registrovaným v SDH a na OSH a členský průkaz řádně vyplněný a opatřený fotografií a podpisem mladého hasiče a souhlasem (podpisem) rodičů. Věkové kategorie mladých hasičů: Děti ve věku do 6 let jsou zařazeny v Přípravce a na činnost mladého hasiče se připravují. Tyto děti jsou zapojeny do celoroční činnosti s ohledem na specifičnost jejich věkové kategorie. Konkrétní podmínky a principy zařazení stanoví příslušné Okresní odborné rady mládeže. Přesné hranice věkových kategorií stanoví Směrnice celoroční činnosti jednotlivých kategorií. Kategorie mladší hasiči – jsou zde zařazeny děti ve věku od 6 do 11 let Kategorie starší hasiči – jsou zde zařazeny děti ve věku od 11 do 15 let Kategorie dorostenci a dorostenky – jsou zde zařazeny děti ve věku od 14 do 18 let
17
2.3 Přínos hasičského hnutí pro rozvoj a výchovu dětí Dle mého názoru má hasičské hnutí pozitivní vliv na kognitivní, emoční i sociální vývoj dětí. Upevňují se zde sociální vztahy ve skupině, vzájemná spolupráce kolektivu. Zdokonaluje se zručnost a fyzická zdatnost členů. Osobní zájmy jednotlivců ustupují do pozadí a do popředí vystupují zájmy celého týmu. Výborný výsledek závisí na spolupráci celého týmu, každý člen má své výjimečné místo v týmu. Hlavní myšlenka všech členů je pomáhat druhým.
3. Praktická část - Vytvoření programu pro rozvoj spolupráce
3.1 Hra Plamen - závod požárnické všestrannosti Cíl: Získávat a upevňovat všestrannou sportovní zdatnost soutěžících a zároveň zvyšovat jejich znalosti. Účast: Velitel + 4 členové hlídky Vedoucí může z jednoho družstva připravit dvě hlídky, každý člen družstva může běžet pouze jednou. Započítá se lepší výsledek. Popis tratě: Trať je umístěna v mírně zvlněném terénu a vyznačena barevnými fáborky. Na trati jsou rozmístěna a viditelně označena stanoviště K1 – K6, úměrně po celé trati, o jejich pořadí rozhoduje organizátor podle terénních podmínek. Trať pro mladší kategorii měří cca 2km, pro starší cca 3km. Provedení: Hlídka musí absolvovat trať a plnit úkoly na všech stanovištích. Časový interval startů hlídek určuje organizátor tak, aby se na kontrolách nehromadily (doporučuje se min. 5 min.). Plnění úkolů na kontrolách začíná teprve po doběhnutí posledního člena hlídky. Na trať nemá nikdo přístup s výjimkou těch závodníků, kteří jsou na trati podle časového rozpisu, rozhodčích a členů štábu (kteří mohou doprovázet hosty). Hodnocení: Základem pro hodnocení je čas, v němž hlídka absolvuje závod. K němu se připočítávají trestné body za nesplněné úkoly na kontrolách a odečítá se čekací čas (doba nezaviněného zdržení hlídky na kontrolních stanovištích). Vítězí hlídka s nejnižším časem. 1 bod = 1 minuta 18
Hlídka je vyloučena ze ZPV : - opustí-li předstartovní prostor s cílem získat informace o trati, a tím i neoprávněné zvýhodnění - vynechá-li kontrolní stanoviště (stačí jeden člen) nebo si prokazatelně zkrátí vyznačenou trať - odmítne plnit úkol na kontrolním stanovišti - přijme- li na trati pomoc jiné osoby (s výjimkou při zranění člena hlídky) - poruší – li nebo znehodnotí značení tratě nebo jinak naruší průběh závodu - neproběhne – li cílem úplná hlídka - ztratí – li startovní průkaz, pokud byl vydán - pokud manipuluje s mířidly na stanovišti střelby Počet rozhodčích: 1 hlavní rozhodčí, 1 startér, 1 zapisovatel a 6 rozhodčích na kontrolních stanovištích a potřebný počet pomocných rozhodčích (včetně měření čekacího času) Stanoviště: K1 : Střelba ze vzduchovky Úkol: Střílí se na špalíčky o rozměrech 7x5x2 cm, postavené na podkladové desce. Špalíčky jsou postaveny 10 cm od sebe, ve výšce 30 cm nad zemí. Střílí se na plochu 7x5 cm. Všichni členové soutěžní hlídky střílí na pokyn rozhodčího z pěti stanovišť. Každý člen hlídky vystřelí tři rány na tři špalíčky ve vzdálenosti 10 m v poloze ležícího střelce bez pevné opory (u mladší kategorie opora povolena). Podaří – li se některému ze soutěžících povalit své špalíky na méně než tři rány, zbývajícími náboji nesmí vystřelit na špalíky jiného člena ani je žádnému věnovat. Každý soutěžící signalizuje ukončení střelby zdvižením ruky. Po skončení střelby posledním členem hlídky pokračuje hlídka v závodě. Hodnocení: Za každý nepovalený špalíček obdrží hlídka 1 trestný bod. V případě, že kterýkoliv člen hlídky vystřelí počtvrté (použije vlastní, nebo nalezený náboj), nezapočítává se mu žádný předchozí pokus (max. 15 trestných bodů). K2: Základy topografie 1. úkol: Každý člen hlídky si vylosuje a určí 1 topografickou značku. Hodnocení: Za každou nesprávně určenou značku obdrží hlídka 1 trestný bod ( pomoc jiným členem hlídky se hodnotí jako nesprávná odpověď). 2. úkol : Hlídka zorientuje mapu pomocí buzoly 19
Hodnocení: Za nesprávné zorientování mapy obdrží hlídka 5 trestných bodů (povolená tolerance při orientování mapy je +_ 5 stupňů). 3. úkol: plní pouze starší kategorie Hlídka si vylosuje jeden ze tří možných orientačních bodů (v terénu označených). S pomocí buzoly společně určí z označeného místa azimut viditelného bodu. Hodnocení: Za nesprávné určení azimutu obdrží hlídka 5 trestných bodů (povolená tolerance při určování azimutu je +_5 stupňů v porovnání s přehledem správných azimutů ověřených hlavním rozhodčím závodu). Kategorie mladší plní pouze úkol 1.a2. K3 : Uzlování Úkol: Každý člen hlídky si vylosuje jeden z těchto uzlů: TESAŘSKÝ, ZKRACOVAČKA, PLOCHÁ SPOJKA, LODNÍ, ÚVAZ NA PROUDNICI. K4 : Základy první pomoci Členové hlídky se rozdělí na trojici a dvojici. 1. úkol: Ve trojici provedou na jednom soutěžícím obvaz zraněného kolena třícípým šátkem a přenesou jej na vzdálenost 20 m (pomocí stoličky z lidských rukou). Ošetření zranění musí odpovídat počátečnímu provedení i po provedení transportu. 2. úkol: Ve dvojici znehybní jeden soutěžící druhému poraněnou horní končetinu pomocí třícípého šátku a doprovodí jej, tzv. živou berlou = nezraněnou horní končetinu položí zraněný ošetřovateli okolo krku, ošetřovatel uchopí zraněného v pase, na určitou vzdálenost. Odsun zraněného se provádí na vzdálenost 20 m, přičemž výchozí i cílová místa přesunu mohou být na jednom místě stanoviště disciplíny. Fixace zraněné horní končetiny musí být pevná i po provedení transportu. Organizátor může upravit disciplínu pro kategorii mladší. Zraněný člen hlídky nesmí při plnění disciplíny jakýmkoli způsobem pomáhat nebo spolupracovat – ani náznakem či přímou radou. Hodnocení: 1. Za nesprávné ošetření ve trojici – 5 trestných bodů. Při chybném odsunu ve trojici se hlídka (např. dotek země zraněným, nešetrné zacházení) zatěžuje 3 trestnými body. 2. Za nesprávně provedené ošetření ve dvojici 5 trestných bodů. Při chybném nebo nedokončeném přesunu zraněného na určenou vzdálenost 20 m se hlídka zatěžuje 2 trestnými body (max. 15 trestných bodů).
20
K5 : Požární ochrana 1. Každý člen hlídky si vylosuje jednu grafickou značku technických prostředků PO a přiřadí ji k odpovídajícímu prostředku. 2. Každý člen hlídky si vylosuje 1 obrázek a ústně k němu určí jeden vhodný, jeden nevhodný hasební prostředek (je možno použít pouze prostředky určené tabulkou). Prostředky určené jiným členem družstva se mohou opakovat. Hodnocení: Za nesprávné přiřazení grafické značky obdrží hlídka 1 trestný bod. (max. 5 trestných bodů) Za každé nevhodné přiřazení hasebního prostředku obdrží hlídka 1 trestný bod (max. 10 trestných bodů, celkem max. 15 trestných bodů). K6 : Překonání překážky po vodorovném laně Úkol: Každý člen hlídky překoná ručkováním nebo jiným libovolným způsobem na laně zavěšeném bezpečně mezi dvěma stromy vzdálenost 3 m kategorie mladší a 4 m kategorie starší (tuto vzdálenost musí překonat ruce závodníka). Maximální bod prohnutí lana nad terénem je 2 metry. Překonávání překážky dvěma nebo více členy družstva najednou je zakázáno. Následující závodník může začít s plněním disciplíny až po seskoku závodníka předcházejícího. Pomoc při výskoku na překážku je dovolena jen členy hlídky, u kategorie mladších je povolena i pomoc rozhodčího. Soutěžní úsek musí být pro mladší i starší kategorii na obou stranách lana vyznačen (např. izolepou nebo jiným vhodným způsobem) a překonán tak, že na začátku úseku se závodník musí oběma rukama uchopit před označením začátku úseku a konečnou metu musí překonat opět rukama. Lano v průběhu soutěže napínáme. Hodnocení: Za nesplnění, nedokončení úkolu, předčasné zahájení nebo dotyk země – obdrží hlídka za každého člena 3 trestné body (max. 15 trestných bodů). V tomto případě už nemusí člen hlídky úkol dokončit.
21
3.2 Popis programu Soutěžní odpoledne Program pro děti mladšího školního věku – realizace v kroužku malých hasičů v Pelešanech. Cíl programu: Program je zaměřen na prohlubování znalostí a dovedností dětí z kroužku mladých hasičů. Děti si zde prověří své doposud nabyté znalosti a objeví své silné a slabší stránky, tyto poznatky bude možno využít v další činnosti kroužku. Jednotliví členové budou moci na svých slabších stránkách nadále pracovat a zlepšovat své výkony. Program má také za cíl upevňovat týmovou spolupráci. Cílová skupina: Smíšená skupina dětí hasičského kroužku v Pelešanech ve věku 6 – 12 let.
Anotace programu: Děti si prohloubí své znalosti v oblasti zdravovědy, topografie, vázání uzlů a hasičské technice. Dále pak i posílí svoji fyzickou zdatnost a spolupráci nutnou pro zdárné splnění úkolů celého týmu. Metody a forma práce: Práce ve skupinách, zručnost, znalostní dovednost. Doba trvání: 150 minut Místo konání: Okolí hasičské zbrojnice v Pelešanech. Lektorské zajištění: Deset asistentů, účast 15 dětí od 6 do 12 let.
Pomůcky: Zalaminátované topografické značky, mapa, granáty, obvazový materiál, provazy, hasičské hadice, stopky, fáborky na vyznačení trasy, karta na zápis bodů 22
Program: Soutěžní odpoledne bude zahájeno v 17 hod. u hasičárny v Pelešanech. Zde budou děti seznámeny s programem a plněním úkolů na jednotlivých stanovištích. Děti budou na začátku rozděleny losováním do tří pětičlenných družstev, která budou muset projít stanovenou trasu a plnit úkoly na jednotlivých stanovištích v co nejkratším možném čase. Jednotlivá družstva budou vycházet na trasu v pětiminutových intervalech.
Popis trasy: Trasa je umístěna v mírně zvlněném terénu našeho místního parku a vyznačena barevnými fáborky. Na trase jsou rozmístěna a viditelně označena stanoviště 1 –6, úměrně po celé trase, jejich pořadí je určeno podle terénních podmínek. Trasa měří cca 1,5km.
Provedení: Družstvo musí absolvovat trasu v co nejkratším čase a plnit úkoly na všech stanovištích. Časový interval startů družstev stanoví pořadatel tak, aby se na kontrolách družstva nehromadila. Interval cca 5 minut. Plnění úkolů na kontrolách začíná teprve po doběhnutí posledního člena družstva. Na trasu nemá nikdo přístup s výjimkou těch závodníků, kteří jsou na trase podle časového rozpisu, rozhodčích a asistentů.
Hodnocení: Základem pro hodnocení je čas, v němž družstvo absolvuje závod. K němu se připočítávají trestné body za každý nesplněný úkol na jednotlivých stanovištích. Za každý nesplněný úkol bude přidělen jeden trestný bod, který odpovídá penalizaci půl minuty k dosaženému času. Maximální počet z jednoho stanoviště je dvě minuty. Vítězí družstvo s nejkratším časem.
Stanoviště: Stanoviště č. 1 Základy topografie 1. úkol: Každý člen družstva si vylosuje a určí 1 topografickou značku.
23
Hodnocení: Za každou nesprávně určenou značku obdrží hlídka 1 trestný bod (pomoc jiným členem hlídky se hodnotí jako nesprávná odpověď). 2. úkol: Značku vylosovanou a správně určenou v prvním úkolu najde každý člen družstva na dané mapě. Hodnocení: Za každou nenalezenou značku obdrží družstvo 1 trestný bod (pomoc jiným členem hlídky se hodnotí jako nesprávná odpověď). Limit na splnění úkolu je jedna minuta. Stanoviště č. 2 Hod granátem Úkol: Každý člen družstva se musí trefit minimálně dvěma granáty ze tří, do vyznačeného prostoru. Hodnocení: Pokud družstvo v součtu nedosáhne deseti zásahů ve vyznačeném cíli, penalizuje se za jeden netrefený granát jedním trestným bodem. Stanoviště č. 3 Zdravověda 1. úkol: Ve trojici provedou na jednom členu z družstva obvaz zraněného kolena třícípým šátkem a přenesou jej na vzdálenost 5 m (pomocí stoličky z lidských rukou). Ošetření zranění musí odpovídat počátečnímu provedení i po provedení transportu. Hodnocení: Za nesprávné ošetření a přesunu zraněného ve trojici bude družstvo penalizováno 2 trestnými body. 2. úkol: Ve dvojici znehybní jeden z družstva druhému poraněnou horní končetinu pomocí třícípého šátku a doprovodí jej do vyznačeného místa. Transport provede tak, že nezraněnou horní končetinu položí zraněný ošetřovateli okolo krku, ošetřovatel uchopí zraněného v pase. Odsun zraněného se provádí na vzdálenost 5 m, přičemž výchozí i cílová místa přesunu mohou být na jednom místě stanoviště disciplíny. Fixace zraněné horní končetiny musí být pevná i po provedení transportu. Hodnocení: Za nesprávné ošetření a přesun ve dvojici bude družstvo penalizováno 1 trestným bodem
24
Stanoviště č. 4 Vázání uzlů Úkol: Každý člen družstva si vylosuje jeden ze základních uzlů. Hodnocení: Za nesprávně provedený uzel je penalizace 1 trestný bod. Stanoviště č. 5 Motání hadic Úkol: Družstvo se postaví na vyznačené místo a každý člen družstva smotá připravené rozmotané hadice. Po smotání dá zkontrolovat asistentovi a ten zhodnotí, zda je hadice smotána v normě. Pak družstvo rozhodí hadice do původního stavu. Hodnocení: Za nesprávně smotanou hadici penalizace 1 trestný bod. Stanoviště č. 6 Chůze po laně Úkol: Družstvo musí překonat úsek mezi stromy po napnutém laně. Lano je umístěno v dolní části cca 40 cm nad zemí pro nohy a cca 170 cm nad zemí horní lano pro ruce. Hodnocení: Družstvo je penalizováno za dotknutí se nohou nebo jinou částí těla země, pokud ještě nebyla zdolána trasa vyměřená pro tento úkol. Penalizace za každý dotek je 1 trestný bod.
25
3.3 Použité metody
3.3.1 Sociometrie Výzkum sociální interakce může lidem ukázat, jak si mohou navzájem lépe porozumět a jak mohou pomoci těm, kdo pomoci potřebují. Michael Argyle (Křivohlavý 1977, str. 9) Sociometrie zahrnuje všechna měření sociálních vztahů a je bezesporu nejrozšířenější metodou užívanou v oblasti diagnostiky a výzkumu malých sociálních skupin. Její význam spočívá v tom, že měří a ukazuje důležité informace o struktuře dané sociální skupiny, která je dána vzájemnými vztahy mezi jednotlivými členy této skupiny. Dle Petruska (1969) je za autora této metody považován americký psychiatr J. L. Moreno (1892-1974). Ten se poprvé o své metodě zmiňuje ve své knize Who Shall Survive, která byla vydána v roce 1953. Moreno sám sociometrii pojímá také v tomto smyslu: sociometrie zahrnuje všechna měření všech sociálních vztahů (Petrusek, 1969 str. 87). Moreno sám uvádí v různých textech různý počet sociometrických postupů, ze kterých sám pokládá deset za nejdůležitější ze specificky sociometrických: test seznámení, sociometrický test, test vzájemného působení, test rolí, test spontánnosti, psychodrama, sociodrama, živé noviny, terapeutický film, obecné studium jednání in situ (Petrusek 1969, str. 101). Z těchto postupů je nejrozšířenější výzkumnou metodou sociometrický test. Tento bude podrobněji rozebrán v následující části této kapitoly. Sociometrický test je použit i v mé bakalářské práci.
3.3.2 Sociometrický test V praxi se pro výzkum struktury vzájemných vztahů v dané skupině provádí forma zkoumání výběrů, prováděných se členy skupiny. Nejčastěji se používá dotazníková forma – test, ve kterém jsou obsaženy otázky sociometrického charakteru. Sociometrickou otázkou chápeme takovou otázku, která členu skupiny nabízí možnost vybrat lidi z dané skupiny osob (skupina spolužáků, v mé práci skupina členů kroužku). Místo dotazníku lze použít také rozhovor. Při něm jsou členové skupiny dotazování na své výběry ze skupiny a výsledky jsou zaznamenány do připraveného formuláře pro rozhovor. Petrusek (1969, str. 110) uvádí, že J. L. Moreno v Who Shall Survive (1953) formuloval šest pravidel konstrukce sociometrického testu:
26
1. Musí být vymezeny hranice skupiny, v níž se test provádí. 2. Počet výběrů, které dotazovaná osoba může učinit, má být neomezený. 3. Individua mají být požádána, aby provedla výběr a odmítnutí podle specifikovaného kritéria nebo myšlené aktivity. 4. Výsledky testu mají být použity k rekonstruování skupiny. 5. Výběry mají být provedeny tak, aby ostatní členové skupiny o nich nevěděli. 6. Otázky mají být kladeny tak, aby jim všichni dotazovaní rozuměli. Výzkumy však potvrdily, že ne všechna tato pravidla jsou ve všech sociometrických testech plně dodržována. Bylo dokázáno, že pouze 25% všech dosud provedených výzkumů tato Morenova pravidla sociometrického testu striktně dodržuje.
3.3.3 Zpracování a analýza sociometrických dat Způsob zpracování sociometrických dat je dle Petruska (1969, str. 152) obvykle možný čtyřmi základními způsoby: 1. Ve formě sociometrických matic, s nimiž lze provádět na základě maticové algebry některé další operace 2. Graficky, ve formě různých druhů sociogramů 3. Kvantitativně,
ve
formě
„numerické
kondenzace“,
zejména
s použitím
sociometrických indexů (indexová analýza) 4. Statisticky, tj. s využitím některých pro šetřený objekt přiměřených statistických postupů, zejména počtu pravděpodobnosti. Dále se budeme zabývat sociogramy, které jsou použity v mé bakalářské práci.
3.3.4 Grafické zpracování sociometrických dat Grafické zpracování sociometrického testu je velmi ilustrativní. Sociogram, jak je nazýváno grafické zpracování, podává základní vizuální přehled o podobě vztahů mezi členy dané skupiny. Sociogram poskytuje téměř dokonalý přehled o sociální situaci ve zkoumané skupině. Ve znázornění sociogramu se používá několik grafických symbolů (Petrusek 1969, str. 172): Osoby mužského pohlaví se označují trojúhelníkem, osoby ženského pohlaví kruhem, jednostranný pozitivní výběr plnou čarou se šipkou označující směr výběru, jednostranný negativní výběr přerušovanou čarou se šipkou ukazující směr výběru, vzájemný výběr zdvojenou plnou čarou se šipkami na obou jejích koncích a vzájemný negativní výběr zdvojenou přerušovanou čarou se šipkami na obou koncích. Pořadí výběru se někdy označuje 27
tak, že čára je rozpůlená a v její polovině je zaneseno číslo, označující pořadí výběru. Někdy je pro lepší názornost rozlišit pořadí výběrů odlišnými barvami.
A
B
Schéma 1 – Příklad znázornění sociometrického výběru
A
B D
C
I
E H
F G
Schéma 2 – Příklad neuspořádaného sociogramu
Schéma 2 ukazuje příklad neuspořádaného sociogramu. Při tvorbě je důležité dbát na to, aby se čáry symbolizující výběry co nejméně protínaly, proto tedy osoby, které se navzájem vybírají, situujeme blíže k sobě.
Na schématu 3 jsou znázorněny typické struktury, které se v grafickém zpracování sociometrického šetření skupiny objevují.
28
Hvězda
Odmítaný
Izolovaný
Opomíjený
Positivně expandující
negativně expandující
Dyáda
Schéma 3 – Typické struktury objevující se v sociogramech (Řezáč, 1998, str. 237)
29
3.3.5 Sociometrické cíle Moreno se ve svých pracích drží velmi striktně požadavku, že výsledků sociometrických šetření má být využito v co možná nejvyšší míře k rekonstruování skupiny, v jejímž rámci bylo šetření provedeno. Sociometrie, která neústí v sociometrické důsledky, se mu zdá málo užitečná, jak píše Petrusek (1969). Rekonstrukce skupiny je také podle Morena základem positivní motivace, jelikož slibem změny jsou dotazované osoby silněji motivovány k pravdivým odpovědím na otázky jím daného sociometrického testu. V pozorované skupině budeme sledovat, jaké vztahy jsou v našem oddíle, zda je někdo vyčleněn ze skupiny.
3.3.6 Sociometrické šetření pomocí sociometrického dotazníku K analýze sociálních vztahů v kroužku mladých hasičů byla použita metoda socimertrického testu. Byl sestaven sociometrický dotazník, který je uveden v příloze. První šetření bylo provedeno po zimní dvouměsíční pauze kroužku. Druhé šetření bylo provedeno po dalších schůzkách a společném sportovním programu. Obě části dotazníku jsou neanonymní a jsou zaměřeny na základní informace o vzájemných sympatiích členů a na další možnou vzájemnou spolupráci, postavenou na těchto sympatiích.
3.3.7 Kritéria výběru V dotazníku mají děti vyplnit dvě jména svých kamarádů z kroužku. V prvním případě to má být ten nejdůležitější kamarád pro ně a v druhém případě další, který by ho nahradil v jeho nepřítomnosti.
3.3.8 Vyhodnocení sociometrického dotazníku a) Vyplnění dotazníku 5 týdnů před absolvováním programu 1. Otázka – S kým z oddílu bys chtěl trávit volný čas? Sociogram 1 znázorňuje, s kým by chtěly dívky družstva trávit volný čas i mimo kroužek. Ze sociogramu je zřejmé, že tři dvojice se shodly ve vzájemných sympatiích a je zřejmé, že Mart.S. a Terka by spolu rády trávily volný čas a dále Ada B. a Míša a dvojice Kačka a Lenka. Tento sociogram názorně zobrazuje dyádu. Sociogram 2 znázorňuje, s kým by chtěli trávit volný čas chlapci i mimo kroužek. Ze sociogramu je zřejmé, že nejsou opětované žádné zpětné vazby.
30
Aňa
Sissi
Kač ka
Míša
Ada B.
Ma. S.
Ada V.
Ma. Ž.
Terka
Ver ča
Větší důležitost
Lenk a
Bar a B.
Menší důležitost
Oboustranná velká důl.
Sociogram 1 Volný čas mimo kroužek dívky
Vojt a
Luká š V.
Mar tin
Lukáš B. Mare k
Větší důležitost
Menší důležitost
Sociogram 2 Volný čas mimo kroužek chlapci 31
2. Otázka – Koho bys chtěl ty sám za velitele kroužku?
Kačka
Míša
Ada B.
Lukáš B.
Ana
Lenk a
Mare k
Marta
Bára
Marta Ž.
Verča
Terk a
Lukáš V.
Martin
Vojta
Na prvním místě
Na druhém místě
Sociogram 3 Velitel
Sociogram 3 znázorňuje, koho by si děti zvolily mezi sebou za velitele kroužku. Jen dvě dívky volily na prvním místě sebe. Mezi dívkymi na prvním místě byla volena Ada B. a mezi chlapci Lukáš V.
32
3. Otázka – S kým bys chtěl být v týmu při soutěži?
Marť
Ada Míš a
B.
a Ž.
Ada
V.
Bár a Mart
Len
Aňa
a S.
ka Kač ka Vojta
Siss i
Lukáš B.
Ter ka
Ver ča
Martin
Lukáš V.
Marek
Na prvním místě
na druhém místě
Vzájemná shoda
Sociogram 4 S kým bys chtěl spolupracovat
Sociogram 4 znázorňuje, s kým by děti chtěly být v týmu. Nejvíce si vybraly dívky Martu S. a Míšu. U chlapců Lukáše V. V dyádě se projevily sympatie jen u Terezky a Marti S.
33
4. Otázka – Je někdo v týmu, kdo potřebuje od ostatních pomoci? Míš a
Len ka
Ana
Ma
Ver ča
rti
n Bára Mare
M. Ž
Voj ta
k
Týn a
na Ter
Kač
ka
ka M.
Martin
S.
Ada
B.
Lukáš B.
Mates
Potřebuje nejvíce pomoci
Také potřebuje pomoci
Sociogram 5 kdo v týmu potřebuje pomoci
Sociogram 5 znázorňuje, kdo z týmu je nejslabší a potřebuje pomoci. Překvapily mě děti ve svém rozhodnutí. Většina dětí je pro pomoc pro malou členku Baru a další dva nejmenší členy Vojtu a Týnu. Bára hlasovala i sama pro sebe. Sama asi cítí potřebu pomoci, je z týmu nejmenší, i když není nejmladší. Tento sociogram znázorňuje hvězdu. b) Vyhodnocení sociometrického dotazníku po absolvování programu (5 týdnů po vyplnění prvního dotazníku) 34
1. Otázka – S kým z oddílu bys chtěl trávit volný čas? Aňa Sissi
Ada B.
Ma. S.
Míša Kač ka
Lenk a
Ma. Ž.
Terka Ver ča
Bar a B.
Ada V.
Větší důležitost
Menší důležitost
Oboustranná velká důl
Sociogram 6 Volný čas mimo kroužek dívky po absolvování programu
Vojt a
Mar tin
Ada V.
Luká š V.
Mare k
Větší důležitost
Menší důležitost
Sociogram 7 Volný čas mimo kroužek chlapci po absolvování programu 35
Sociogram 6 znázorňuje, s kým by chtěly dívky družstva trávit volný čas i mimo kroužek. Ze sociogramu po absolvování programu je zřejmé, že tři dvojice se shodly ve vzájemných sympatiích, ale liší se od sociogramu č. 1 ve změně dvojic. Ze sociogramu je tedy zřejmé, že Mart.S. a Terka by spolu rády trávily volný čas a dále Ada B. a Míša a vznikla nová dvojice Ada V. a Verča. Avšak dvojice Kačka a Lenka neopětovaly potřebu trávení volného času. Sociogram 7 znázorňuje, s kým by chtěli trávit volný čas chlapci i mimo kroužek. Ze sociogramu je zřejmé, že nejsou opětované žádné zpětné vazby. Sociogram po absolvování programu se příliš neliší od sociogramu před programem. 2. Otázka – Koho bys chtěl ty sám za velitele kroužku? Bára
Sissi
Míša
Ada B.
Kačka
Terk a
Marť a S.
Verča
Aňa
Aďa V. Marta Ž. Martin
Vojta
Mare k
Na prvním místě
Na druhém místě
Sociogram 8 Velitel po absolvování programu 36
Lukáš V.
Sociogram 8 znázorňuje, koho by si děti zvolily mezi sebou za velitele kroužku. Změna po programu nastala u dívek, které volily sebe na prvním místě, přibyla k nim ještě jedna. Při rozhovoru, co jí vedlo k volbě sebe sama, uvedla, že velitel musí být ten nejlepší. Mezi dívkami na prvním místě nastala změna a byla zvolena Marťa S. a mezi chlapci změna nenastala, ti stále volí Lukáše V.
3. Otázka – S kým bys chtěl být v týmu při soutěži? Míš a
Ada
Marť
a Ž.
B. Aňa Mart
Kač
Len
a S.
ka
ka
Bár a
Siss i Ter ka
Vojta Ver ča Lukáš V.
Aď a V. Martin
Marek
Na prvním místě
na druhém místě
Vzájemná shoda
Sociogram 9 S kým bys chtěl spolupracovat po absolvování programu Sociogram 9 znázorňuje, s kým by děti chtěly být v týmu po absolvování soutěže. Dívky si nejvíce vybraly Martu S. a oproti prvnímu šetření volily Terezku. U chlapců Lukáše V.
37
4. Otázka – Je někdo v týmu, kdo potřebuje od ostatních pomoci?
Míš a M.
S. Ana Ver ča Týn a Bára
Voj ta
Siss i
na
Mare
k
M. Ž
Aď a V.
Ter ka
Kač ka
Martin
Ada
B. Lukáš V.
Potřebuje nejvíce pomoci
Mates
Také potřebuje pomoci
Sociogram 10 kdo v týmu potřebuje pomoci po absolvování programu
Sociogram 10 znázorňuje, kdo z týmu je nejslabší a potřebuje pomoci. Zda byla změna po vyplnění dotazníku po absolvování programu. Většina dětí je pro pomoc pro malou členku Báru a další dva nejmenší členy Vojtu a Týnu, což se od sociogramu č. 5 nemění. Bára hlasovala sama pro sebe i ve druhém dotazníku. Sama asi cítí potřebu pomoci, je z týmu nejmenší, i když není nejmladší. Vojta a Týnka mají hlasů stejně. Týnka je nejmladší v oddíle. 38
3.4 Kritéria průzkumu Cílem průzkumu je (pomocí řízeného programu, nestandardizovaného dotazníku a pozorování) zjistit, zda branné cvičení přispívá k rozvoji spolupráce mezi dětmi a ke zlepšení jejich vzájemných vztahů. Domnívám se, že se vztahy ve skupině zlepší.
3.5 Realizace programu Program pro děti mladšího školního věku v kroužku mladých hasičů byl zrealizován v Pelešanech 5. 4. 2013. Zúčastnilo se 15 dětí ve věku od 6 do 15 let a deset asistentů. Děti byly do skupin rozlosovány dvěma vedoucími. Před absolvováním programu děti vyplnily sociometrický dotazník a škálový dotazník, poté s nimi byly probrány úkoly na jednotlivých stanovištích. Fáborky byla vymezena trasa v parku nedaleko hasičské zbrojnice a rozmístěna stanoviště zapsaná na startovací kartě, kterou si děti nesly s sebou. Do karty jim byly na stanovištích zapisovány trestné body za nesplnění úkolu. Za jeden trestný bod dostaly děti v cíli 30 vteřin penalizaci. Závod byl měřen na čas. Zvítězilo družstvo s nejnižším časem. Za úspěšné zdolání trasy dostaly děti v cíli diplomy a medaili.
Soutěžní karta 1. Stanoviště
Jména
Základy topografie
2. Stanoviště
3. Stanoviště
Hod granátem
Motání Zdravověda Vázání uzlů hadic
39
4 Stanoviště
5. Stanoviště
6. Stanoviště
Chůze po laně
Dotazník před závodem 1. Otázka – Jak se cítíš v kolektivu mladých hasičů? Celkem 15 dětí
Velmi dobře
Dobře
4
11
Ani dobře, ani špatně
Špatně
Velmi špatně
2. Otázka – Baví tě program na schůzkách? Celkem 15 dětí
Ano
Docela ano
Jak kdy
6
1
7
Příliš ne
Ne
1
3. Otázka – Kolikrát v týdnu bys chtěl navštěvovat kroužek? Vůbec ne Celkem 15 dětí
Jednou
Dvakrát
8
5
Třikrát
Více než třikrát
2
4. Otázka – Jsi spokojený s vedoucími kroužku? Celkem 15 dětí
Ano, se všemi
Jen se dvěma
Jen s jedním
12
2
1
Ne, s žádným
Nevím
5. Otázka – Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti špatně spolupracuje? Celkem 15 dětí
0 13
1-3 2
4-6
7-10
11 a více
6. Otázka – Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti dobře spolupracuje? 0 Celkem 15 dětí
1-3
4-6
7-10
11 a více
2
2
1
10
40
7. Otázka – S kolika dětmi bys chtěl trávit čas i mimo kroužek? 0 Celkem 15 dětí
1-3
4-6
7-10
11 a více
7
4
1
3
Elektrika
Seno
Plast
8. Otázka – Vodou se nesmí hasit? Dřevo
Papír
Celkem 15 dětí
15
9. Otázka – Tato topografická značka Pramen Celkem 15 dětí
Zámek
znamená? Most
1
10. Otázka – Tato topografická značka Zámek Celkem 15 dětí
Kaple
Elektrárna
13
1
znamená? Hájovna
11
Vodní mlýn
Pramen
Kostel
4
41
Dotazník po závodě 1. Otázka – Jak se cítíš v kolektivu mladých hasičů? Celkem 15 dětí
Velmi dobře
Dobře
3
12
Ani dobře, ani špatně
Špatně
Velmi špatně
2. Otázka – Baví tě program na schůzkách? Celkem 15 dětí
Ano
Docela ano
Jak kdy
5
6
4
Příliš ne
Ne
3. Otázka – Kolikrát v týdnu bys chtěl navštěvovat kroužek? Vůbec ne Celkem 15 dětí
Jednou
Dvakrát
5
8
Třikrát
Více než třikrát
2
4. Otázka – Jsi spokojený s vedoucími kroužku? Celkem 15 dětí
Ano, se všemi
Jen se dvěma
7
8
Jen s jedním
Ne, s žádným
Nevím
5. Otázka – Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti špatně spolupracuje? 0 1-3 4-6 7-10 11 a více Celkem 15 12 3 dětí
6. Otázka – Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti dobře spolupracuje? 0 1-3 4-6 7-10 11 a více Celkem 15 3 1 11 dětí
42
7. Otázka – S kolika dětmi bys chtěl trávit čas i mimo kroužek? 0 1-3 4-6 7-10 Celkem 15 6 2 4 dětí
11 a více 3
8. Otázka – Vodou se nesmí hasit? Dřevo
Papír
Elektrika
Celkem 15 dětí
Plast
15
9. Otázka – Tato topografická značka Pramen
znamená?
Zámek
Most
Celkem 15 dětí
Vodní mlýn
Elektrárna
15
10.Otázka – Tato topografická značka Celkem 15 dětí
Seno
Zámek
Kaple
1
14
znamená? Hájovna
43
Pramen
Kostel
4. Výsledky a diskuse 4.1 Výsledky sociogramu z prvního šetření Z prvního šetření vyplývá, že se kolektiv rozdělil na chlapce a dívky. V první otázce se tři dvojice dívek volily navzájem. Zbylá část dívek neměla zpětnou vazbu, nebo jen slabou. U dívek zůstaly dvě dívky izolované, nikoho nevolily. Domnívám se, že to bylo dáno tím, že navštěvují jinou školu než ostatní děti a vidí se s dětmi jen na schůzkách. Chlapci opětovnou vazbu neměli žádnou a jeden chlapec zůstal též izolovaný. U chlapce se domnívám, že je to dáno částečně jeho handicapem, poruchou sluchu. Odpověďmi na druhou otázku, na velitele kroužku, jsem byla velice překvapena, že dvě dívky volily samy sebe. Jinak většinou dívek byly zvoleny dvě dívky Marťa S. a Aďa B. Když jsem se po vyplnění dotazníku ptala jedné z dívek, proč volila za velitele sama sebe, tak mi odpověděla, že velitel je ten nejlepší. U chlapců byl zvolen Lukáš V. S kým by chtěly být děti při soutěži v týmu, byly v dyádě pouze dvě dívky, které spolu chtěly trávit i volný čas. Je zajímavé, že tyto dívky se neznají ze školy, ale jen z kroužku, přesto se mezi nimi, dá se říci, vytvořilo pevné přátelství. Kdo potřebuje v kroužku pomoci, se děti shodly na nejmladších členech kroužku. Těmi byly nejvíce voleny tři děti Bára, Vojta a Týna. Marek a Martin nevolili nikoho, domnívám se, že je to tím, že jsou také z mladších dětí.
4.2 Výsledky sociogramu z druhého šetření Druhý sociometrický dotazník děti vyplňovaly 5 týdnů po vyplnění prvního a po absolvování programu. U první otázky byla Aňa izolovaná od ostatních. Nevolil ji nikdo, a ani ona sama by nechtěla trávit volný čas s nikým z kroužku. U dívek zde byly vidět dvě dyády, vzájemné sympatie při trávení volného času i mimo kroužek. Chlapci se volili mezi sebou, ale nebyla zde žádná zpětná vazba. U druhé otázky si samy sebe za velitele kroužku zvolily již tři dívky. Nejvíce hlasů dostala Marťa S. S kým by chtěly být děti při soutěži nejvíce, volily děti Maťu S. a Terezku. Chlapci volili Lukáše V.
44
4.3 Diskuse V sociogramu jsem zjistila, že se děti volily za své nejoblíbenější členy kamarády stejného pohlaví. To odpovídá vývojovému stádiu mladšího školního věku, kdy děti preferují přátelství s osobami stejného pohlaví. Sociogram dále ukázal, že vzájemné kladné volby preferovaly děti z jedné školy. To odpovídá teorii atraktivity, která říká, že jednou z podmínek vzájemné přitažlivosti je fyzická blízkost. Překvapením pro mě bylo, že tři dívky označily za velitele kroužku samy sebe. Je možné, že je to dáno dnešní výchovou. Velké sebevědomí dětí je dnešní generací rodičů považováno za pozitivní vlastnost. Za toho, kdo potřebuje v kroužku pomoci, volily děti v dotazníku nejmladší členy, a to jak před programem, tak i po něm. Před programem to bylo překvapivé, protože při běžných setkáních se zdá, že si starší děti mladších nevšímají. Při samotném programu se však starší děti na mladší ohlížely a nesly je na zádech. Domnívám se však, že jejich motivací bylo celkové umístění družstva. V dotazníku, který byl zadávaný před a po programu byly rozdílné výsledky u otázky č. 8. Před programem 12 dětí odpovědělo, že jsou spokojeny se všemi vedoucími. Po programu odpovědělo na tuto otázku kladně již jen 7 dětí. Myslím si, že příčinou by mohlo být rozdělení do skupin při programu, kdy jedna z vedoucích rozřazovala děti podle jejich znalostí a nerespektovala jejich vzájemnou oblibu. Některé děti byly s jejím způsobem tvoření družstev nespokojené. Dle očekávání se po uskutečnění programu děti zlepšily ve znalostních otázkách. Dotazníkové otázky zaměřené na spolupráci ukázaly, že došlo k mírnému zlepšení ve spolupráci mezi dětmi. Zvýšil se počet dětí se kterými by chtěli členové kroužku trávit volný čas i mimo kroužek. Po programu také děti uváděly, že se jim lépe spolupracuje s větším počtem ostatních.
45
5. Závěr Tato bakalářská práce posloužila k vytvoření a realizaci programu na rozvoj spolupráce v kroužku mladých hasičů. Ukázalo se, že realizace programu pomáhá rozvíjet znalosti dětí, spolupráci a vzájemné vztahy. Díky programu se zlepšily znalosti dětí v oboru topografie, zdravovědy, hasičských dovedností. Tyto znalosti děti upotřebí i v běžném životě, program tak přispívá k rozvoji jejich kompetencí v těchto oblastech. Dále zde byly zmapovány i vztahy mezi dětmi a vedoucími kroužku. Z výsledků bylo zajímavé, že se vztah k vedoucím po programu změnil. Nejprve byla většina dětí spokojena se všemi vedoucími, ale po programu byla část dětí spokojena jen se dvěma vedoucími. Je třeba v dalších schůzkách zjistit, proč tomu tak bylo, a snažit se vztah s vedoucími a dětmi ještě prohloubit. Dále se také tento program odrazil na společenském dění naší vesnice. Rodiče, kteří přišli děti povzbuzovat se zde seznámili s ostatními rodiči, které ještě tolik neznali. Domnívám se, že vztahy mezi dětmi v našem kroužku jsou kamarádské a stále se vyvíjejí a upevňují. S každou další soutěží je viditelný pokrok k vylepšení vztahů a vzájemné spolupráce mezi jednotlivými členy v kroužku.
46
6. Seznam použité literatury: Balková, Krista. Náměty pro školní družinu. Vyd. 2, Praha: Portál, 2010. 152 s. ISBN 978-80-7367-802-9 Čapek, Robert. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1, Praha: Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-2742-4
Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Portál, Praha 2007, ISBN 978-80-7367273-7 Činčera, Jan. Práce s hrou pro profesionály. Praha: Grada, 2007. 115 s. ISBN 97880-247-1974-0
Gavora, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2010; 261s.; ISBN 978-807315-185-0
Hayesová, Nicky Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 166 s. ISBN 807178-198-3
Heidebrink, H. Psychologie morálního vývoje. Vyd. 1, Praha: Portál, 1997. 176 s. ISBN 80-7178-154-1.
Hrabal, Vladimír, st.; Hrabal, Vladimír, ml.: Diagnostika: Padagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: UK Karolinum, 2002; 199 s.; ISBN 80-246-0319-5 Kolář, M. Bolest šikanování. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 256 s. ISBN 80-7178-513-X. Kolektiv autorů SH ČMS 2008 : Učební texty pro vedoucí a instruktory kolektivů mladých hasičů. 154s. Kroniky SDH Pelešeny r. 1903 - 1989 Křivohlavý, J.: Já a ty. 1. Vydání. Praha: Aviceum 1977; 240 s. Langmeier, J., Krejčířová, G.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 2006; ISBN 80-247-1284-9 Langmeier J.: Vývojová psychologie pro dětské lékaře. AVICENTRUM 1991, ISBN 80-201-0098-7 Lašek,
J.:
Sociálně
psychologické
klima
školních
tříd.
Hradec
Králové:
GAUDEAMUS, 2001. 161 s. ISBN 978-80-7041-699-2 Neuman, Jan. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál, 2000. 235 s. ISBN 978-80-7367-276-8 Petrusek M.: Sociometrie, 1. vydání. Praha: Svoboda, 1969; 262 s. Sociologická knižnice 47
Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno, Paido: 1998. 268 s. Edice pedagogické literatury Říčan, P. Agresivita a šikana mezi dětmi 1.vyd. Praha: Portál, 1995. 95 s. ISBN 807178-049-9. Vágnerová M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000, 522 s.; ISBN 80-7178-3080 Vopel, Klaus W. Skupinové hry pro život 3. Vyd. 1, Praha: Portál, 2008. 144 s. ISBN 978-80-7367-398-7
48
7. Seznam příloh 7.1 Seznam obrázků Obrázek 1 Vyplňování dotazníku před programem ................................................................. 54 Obrázek 2 Nástup před programem ......................................................................................... 54 Obrázek 3 Zahájení programu, vysvětlení pravidel ................................................................ 55 Obrázek 4 1.Disciplína - motání hadic ..................................................................................... 55 Obrázek 5 2. disciplína - Topografie ........................................................................................ 56 Obrázek 6 3. disciplína - Hod granátem ................................................................................... 56 Obrázek 7 4. disciplína - zdravověda ....................................................................................... 56 Obrázek 8 4. disciplína - zdravověda ....................................................................................... 56 Obrázek 9 5. disciplína - Vázání uzlů ...................................................................................... 57 Obrázek 10 Vyplnění dotazníku po programu ......................................................................... 57 Obrázek 11 6. disciplína - Lezení po laně ................................................................................ 57 Obrázek 12 Vyhodnocení ......................................................................................................... 58 Obrázek 13 Závěrečné společné foto ....................................................................................... 58
7.2 Seznam tabulek Tabulka 1 seznam účastníků ..................................................................................................... 17
7.3 Seznam sociogramů Sociogram 1 Volný čas mimo kroužek .................................................................................... 31 Sociogram 2 Volný čas mimo kroužek chlapci ........................................................................ 32 Sociogram 3 Velitel .................................................................................................................. 32 Sociogram 4 S kým by si chtěl spolupracovat ......................................................................... 33 Sociogram 5 kdo v týmu potřebuje pomoci ............................................................................. 34 Sociogram 6Volný čas mimo kroužek dívky po absolvování programu ................................. 35 Sociogram 7 Volný čas mimo kroužek chlapci po absolvování programu .............................. 36 Sociogram 8 Velitel po absolvování programu ........................................................................ 37 Sociogram 9 S kým by si chtěl spolupracovat po absolvování programu ............................... 37 Sociogram 10 kdo v týmu potřebuje pomoci po absolvování programu ................................. 38
7.4 Seznam schémat Schéma 1 Příklad znázornění sociometrického výběru ............................................................ 28 Schéma 2 Příklad neuspořádaného sociogramu ....................................................................... 28 Schéma 3 Typické struktury objevující se v sociogramech (Řezáč, 1998, str. 237) ................ 29
49
Přílohy Dotazník Milé děti, prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který potom použiji ve škole pro dospělé, kam chodím. Dotazník je anonymní, to znamená, že se nemusíte podepisovat. Proto se prosím soustřeďte a hlavně odpovídejte podle pravdy. Odpověď zaškrtněte takto:
Velmi dobře
Děkuji, Iveta. 1. Jak se cítíš se v kolektivu mladých hasičů? Velmi špatně Ani dobře, ani špatně
Velmi dobře
Špatně Dobře
2. Baví tě program na schůzkách? Jak kdy
Ano
Ne
AnoA Příliš ne Docela ano
3. Kolikrát v týdnu bys chtěl navštěvovat kroužek? Vůbec ne
Více než třikrát
Dvakrát Třikrát
Jednou
4. Jsi spokojený s vedoucími kroužku? Ano, se všemi
Jen s jedním
Jen se dvěma
Nevím
Ne, s žádným 50
5. Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti špatně spolupracuje? 0
11 a více
4-6 1-3
7 - 10
6. Kolik je v kroužku dětí, se kterými se ti dobře spolupracuje? 11 a více
0
4-6 1-3
7 - 10
7. S kolika dětmi bys chtěl trávit čas i mimo kroužek? 11 a více 0
4-6 7 - 10 1-3
8. Vodou se nesmí hasit? Elektrika
Dřevo
Plast
Papír
9. Tato topografická značka
Seno
znamená? Elektrárna
Most
Pramen Zámek
Vodní mlýn 51
10. Tato topografická značka Zámek
znamená? Kostel
Hájovna
Kaple Pramen
52
Sociometrický dotazník Milé děti, prosím o vyplnění tohoto dotazníku, který potom použiji ve škole pro dospělé, kam chodím. Dotazník prosím podepište a soustřeďte se na jeho vyplnění podle pravdy. Do obláčků pod otázkami, napište jméno, které bude odpovídat nejlépe na otázku. Do druhého obláčku vyplňte jméno, které by kamaráda nahradilo v případě jeho nemoci. Děkuji Iveta
1. S kým z oddílu bys chtěl trávit čas i mimo kroužek?
2. Koho by si chtěl ty sám za velitele kroužku?
3. S kým by si chtěl být v týmu při soutěži?
4. Myslíš si, že je někdo v kroužku, kdo potřebuje od ostatních pomoci?
53
Fotodokumentace
Obrázek 1 Vyplňování dotazníku před programem
Obrázek 2 Nástup před programem
54
Obrázek 3 Zahájení programu, vysvětlení pravidel
Obrázek 4 1.Disciplína - motání hadic
55
Obrázek 5 2. disciplína - Topografie Obrázek 6 3. disciplína - Hod granátem
Obrázek 7 4. disciplína - zdravověda Obrázek 8 4. disciplína - zdravověda
56
Obrázek 9 5. disciplína - Vázání uzlů
Obrázek 10 Vyplnění dotazníku po programu Obrázek 11 6. disciplína - Lezení po laně
57
Obrázek 12 Vyhodnocení
Obrázek 13 Závěrečné společné foto
58
